Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2303(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0180/2017

Předložené texty :

A8-0180/2017

Rozpravy :

PV 18/05/2017 - 8
CRE 18/05/2017 - 8

Hlasování :

PV 18/05/2017 - 11.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0223

Přijaté texty
PDF 430kWORD 51k
Čtvrtek, 18. května 2017 - Štrasburk Konečné znění
Budoucí perspektivy pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti
P8_TA(2017)0223A8-0180/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 o budoucích perspektivách pro technickou pomoc v oblasti politiky soudržnosti (2016/2303(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů(6),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(9),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 16. února 2016 nazvanou „Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo“,

–  s ohledem na hloubkovou analýzu s názvem „Technická pomoc z podnětu Komise“, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti v září 2016,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0180/2017),

A.  vzhledem k tomu, že technická pomoc ať už z podnětu Komise, nebo členských států hraje důležitou úlohu ve všech fázích provádění politiky soudržnosti a je důležitým nástrojem k přilákání a udržení kvalitních zaměstnanců v rámci správy, vytvoření stabilního systému řízení a využívání evropských strukturálních a investičních fondů (tzv. ESI fondů), řešení překážek při provádění a pro pomoc uživatelům, pokud jde o vypracovávání kvalitních projektů; vzhledem k tomu, že by měly být prozkoumány možnosti využití technické pomoci v přípravné fázi programů;

B.  vzhledem k tomu, že místní, regionální a vnitrostátní orgány často nemají potřebné kapacity, aby mohly účinně a efektivně provádět ESI fondy a zorganizovat partnerství s jinými orgány veřejné moci včetně orgánů měst, s ekonomickými a sociálními partnery a se zástupci občanské společnosti v souladu s článkem 5 nařízení o společných ustanoveních; vzhledem k tomu, že správní kapacity se mezi jednotlivými členskými státy a regiony značně liší;

C.  vzhledem k tomu, že opatření technické pomoci by měla být cílena i na partnery zapojené do přípravy a provádění politiky soudržnosti, zejména v oblasti budování kapacit, vytváření sítí a komunikace týkající se politiky soudržnosti;

D.  vzhledem k tomu, že místní, regionální i celostátní orgány mají problémy udržet si kvalifikované pracovníky, kteří mají tendenci odcházet za lépe placenými pracovními místy v soukromém sektoru nebo na lukrativnější pozice v orgánech na celostátní úrovni; vzhledem k tomu, že se jedná o významnou překážku, která brání schopnosti veřejných orgánů úspěšně provádět evropské strukturální a investiční fondy a dosahovat cílů soudržnosti;

E.  vzhledem k tomu, že je v tomto směru stále prostor ke zlepšení monitorování a hodnocení technické pomoci, a to i navzdory důrazu na výsledky v programovém období 2014–2020 a i přesto, že již uplynula téměř polovina tohoto období;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba optimalizovat vazby mezi technickou pomocí z podnětu Komise a opatřeními technické pomoci, jež jsou prováděna na vnitrostátní a regionální úrovni;

Technická pomoc z iniciativy Komise (článek 58 nařízení o společných ustanoveních)

1.  bere na vědomí, že prostředky, jež jsou k dispozici na technickou pomoc z podnětu Komise, byly navýšeny ve srovnání s předchozím programovým obdobím na 0,35 % ročního přídělu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, po odečtení prostředků pro Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

2.  vítá činnosti Komise financované z technické pomoci, a zejména práci na nástroji TAIEX REGIO PEER 2 PEER, kompetenčním rámci a nástroji sebehodnocení a paktech integrity, příručku pro odborníky, jak se vyvarovat 25 nejčastějších chyb při zadávání veřejných zakázek, a studii o aktuálním stavu administrativní kapacity pro zadávání veřejných zakázek v 28 členských státech; vyzývá členské státy, aby využily těchto iniciativ; zdůrazňuje, že tyto nástroje by měly mít významnější úlohu v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zvýšila na místní a regionální úrovni, a to i na ostrovech, povědomí o jejich využívání; doporučuje, aby byl záběr nástrojů TAIEX REGIO PEER2PEER rozšířen na všechny partnery v souladu s článkem 5 nařízení o společných ustanoveních s cílem zajistit širokou výměnu zkušeností, přispět k budování kapacit a usnadnit přínosné využití osvědčených postupů;

3.  pokládá za nezbytné, aby Komise iniciovala posouzení efektivnosti a přidané hodnoty provádění paktů integrity – civilního kontrolního mechanismu na ochranu finančních prostředků EU;

4.  bere na vědomí činnost pracovní skupiny pro Řecko a podpůrné skupiny pro Kypr na provádění fondů ESI v těchto dvou zemích, zejména pokud jde o míru čerpání, přičemž bere v úvahu, že toto je pouze jeden z ukazatelů pozitivního hodnocení politiky soudržnosti; konstatuje však, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora s názvem „Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo“ přineslo úsilí o účinnou a udržitelnou reformu dobré i špatné výsledky; žádá proto Komisi, aby podala zprávu o výsledcích, kterých dosáhly operace útvaru na podporu strukturálních reforem v Řecku; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v práci pracovní skupiny pro lepší plnění rozpočtu a zlepšovat ji na základě zkušeností z programového období 2007–2013 s cílem poskytnout podporu dalším členským státům, které mají problémy při provádění politiky soudržnosti;

5.  bere na vědomí zavedení Programu na podporu strukturálních reforem (PPSR) a je si vědom řady jeho potenciálních přínosů pro politiku soudržnosti a další oblasti; žádá, aby byl koherentní a v souladu s doporučeními pro jednotlivé země v oblasti politiky soudržnosti; domnívá se však, že jakékoli možné prodloužení tohoto programu by nemělo oslabovat tematické cíle v rámci politiky soudržnosti, a že finanční zdroje by neměly být čerpány z ESI fondů na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zajistila co největší koordinaci a vzájemné doplňování se mezi opatřeními financovanými prostřednictvím Programu na podporu strukturálních reforem a technickou pomocí poskytovanou v rámci ESI fondů s cílem zaměřit své úsilí na co nejúčinnější dosažení cílů politiky soudržnosti;

6.  bere na vědomí strategii technické pomoci vypracovanou GŘ Komise pro regionální a městskou politiku; navrhuje vytvoření širší strategie technické pomoci s cílem zajistit účinnější koordinaci, jež by se týkala všech generálních ředitelství, která se zabývají ESI fondy, jakož i činností Útvaru na podporu strukturální reformy souvisejících s politikou soudržnosti, s cílem zjednodušit poskytovanou podporu, zamezit zdvojování činností a maximalizovat jejich součinnost a doplňkovost;

7.  zdůrazňuje význam technické pomoci v oblasti finančních nástrojů, jejichž použití exponenciálně roste, přičemž jsou poměrně složité vzhledem ke své povaze; v tomto ohledu vítá partnerství mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) o zřízení platformy fi-compass; žádá Komisi, aby lépe racionalizovala technickou pomoc tak, aby pokrývala oblasti, v nichž se řídící orgány a příjemci potýkají s nejvíce problémy; vítá technická zlepšení v Evropském centru pro investiční poradenství pro účely kombinování ESI fondů s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje však, že znakem větší kapacity a zjednodušení v této specifické oblasti by měla menší potřeba technické pomoci v oblasti finančních nástrojů; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňkovost s opatřeními technické pomoci, která jsou následně prováděna na vnitrostátní a regionální úrovni;

8.  vítá podporu poskytovanou členským státům v rámci Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS), nástroje technické pomoci, jenž poskytuje odbornou pomoc členským státům při přípravě velkých projektů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti; očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora, jejíž předložení se předpokládá v roce 2017, jejímž cílem bude ověřit, zda program JASPERS pomohl zlepšit rozvoj velkých projektů spolufinancovaných z EU, a přispěl tak k vyšší kvalitě projektů, jakož i ke zvýšení správní kapacity členských států; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba provést pečlivou analýzu toho, jakým způsobem přispěla činnost nástroje JASPERS, který poskytoval nezávislé hodnocení kvality, v období 2007–2013 ke zlepšení kvality projektů a ke snížení času potřebného ke schválení velkých projektů ze strany Komise;

9.  konstatuje, že od začátku využívání technické pomoci v oblasti politiky soudržnosti nebyla provedena žádná komplexní analýza jejího skutečného přínosu; zároveň je obtížné provést podrobné posouzení jejího významu a přínosu pro zlepšení správní kapacity a posílení institucí s cílem zajistit účinné řízení fondů ESI; žádá proto, aby bylo o činnosti technické pomoci poskytováno více informací a aby byla její činnost transparentnější, aby hrál Parlament při sledování a kontrole větší úlohu a také aby byla provedena podrobná a komplexní studie o jejím přínosu v oblasti politiky soudržnosti;

10.  připomíná důležitost odpovídajících a cílených ukazatelů vhodných k měření výsledků a dopadů výdajů z ESI fondů a toho, aby byla k dispozici technická pomoc pro monitorování těchto aspektů; domnívá se, že zavedení společných ukazatelů bylo prvním krokem v tomto směru, ale provází jej řada nedostatků, jako je přílišné zaměření na výstupy, chybějící dlouhodobá perspektiva a nesourodost v oblasti potřeb na míru šitých informací; naléhavě vyzývá Komisi, aby investovala do zlepšení systému podávání zpráv a hodnocení tím, že vyvine vhodnější ukazatele, které budou k dispozici pro příští programové období;

11.  vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření a připravila zdroje na zřízení technické pomoci při provádění makroregionálních strategií EU, a to s ohledem na různé zkušenosti a míru úspěšnosti provádění těchto strategií a také na skutečnost, že mezi účastníky strategií jsou i nečlenské státy a země s omezenými prostředky a nedostatečnými lidskými zdroji; domnívá se, že by to mohlo být účinnější při přípravě velkých projektů na makroregionální úrovni, které by mohly získat finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti;

12.  zdůrazňuje, že je třeba provádět konkrétní opatření technické pomoci s cílem podporovat reindustrializaci ve znevýhodněných oblastech, aby se podařilo přilákat průmyslové investice do inovativních odvětví se špičkovými technologiemi, které budou mít malý dopad na životní prostředí;

13.  vyzývá Komisi, aby zřídila technickou pomoc, konkrétně pracovní skupiny členských států, s cílem předcházet zpožděním při přípravě orgánů a pracovních programů, které budou zapotřebí v rámci politiky soudržnosti v členských státech po roce 2020;

Technická pomoc z iniciativy členských států (článek 59 nařízení o společných ustanoveních)

14.  zdůrazňuje, že spolufinancování technické pomoci EU, která je k dispozici členským státům v rámci pěti evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014–2020, činí přibližně 13,4 miliardy EUR;

15.  zdůrazňuje, že technická pomoc se již svou podstatou liší od jiných opatření financovaných z ESI fondů a že měření jejích výsledků je velmi náročným a složitým úkolem; domnívá se nicméně, že vzhledem k její nezbytnosti, výši zdrojů dostupných v jejím rámci a jejímu potenciálu je naprosto nutné vytvořit přístup, který bude strategický, transparentní a koordinovaný, a to na různých úrovních správy, a zajistit flexibilitu, která umožní naplnit potřeby stanovené řídícími orgány v členských státech;

16.  zdůrazňuje, že přezkum výkonnosti v roce 2019 ozřejmí výsledky využití technické pomoci v programovém období 2014–2020 a zajistí, aby bylo včas možné diskutovat o období po roce 2020; žádá proto, aby v prostřední fázi proběhla širší debata a analýza týkající se účinnosti a výsledků technické pomoci;

17.  je znepokojen tím, že v některých členských státech se technická pomoc dostatečným a účinným způsobem nedostává k místním a regionálním orgánům, které zpravidla mají nejnižší správní kapacitu; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit řádné a transparentní komunikační kanály mezi různými úrovněmi správy, aby bylo možné dostát nárokům na provádění ESI fondů a splnit cíle politiky soudržnosti, ale rovněž obnovit důvěru v účinné fungování EU a jejích politik; domnívá se, že by všichni partneři v rámci politiky soudržnosti měli v tomto ohledu plnit důležitou úkolu, a navrhuje, aby se Komise přímo podílela na posílení pozice partnerů v rámci příštího finančního programového období; vyzývá členské státy, aby výrazně zvýšily své úsilí o zjednodušení provádění předpisů v oblasti politiky soudržnosti, a to zejména ustanovení týkajících se technické pomoci; vítá proto např. vícevrstevný systém provádění politiky soudržnosti v Polsku (se 3 pilíři technické pomoci), který umožňuje ve větší míře koordinovaný strategický a transparentní přístup zaměřený na výsledky a přináší větší přidanou hodnotu; žádá přísnější kontrolu výsledků činností velkých soukromých firem, které poskytují technickou pomoc orgánům veřejné správy, aby se předešlo případným střetům střetu zájmů;

18.  zdůrazňuje, že technická pomoc zaměřená na rozvoj lidského potenciálu musí být využívána pro potřeby, které byly dříve uvedeny v plánech rozvoje zaměstnanců a specializované odborné přípravy zaměstnanců;

19.  zdůrazňuje, že pro úspěch nových nástrojů územního rozvoje je rovněž zásadní míra kapacity pro nižší úrovně správy, jako je komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice; vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje; konstatuje, že i když může být obtížné měřit dopady technické pomoci, není to v žádném případě nemožné, zejména vezme-li se v úvahu poměr přínosů a nákladů; zdůrazňuje, že v některých členských státech vykazuje technická pomoc poskytovaná za účelem zavedení úplného systému pro provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a systému pro provádění integrovaných územních investic záporný poměr přínosů a nákladů; konstatuje nicméně, že vysoké náklady lze zčásti vysvětlit zvláštními okolnostmi, které si vyžádaly větší úsilí, jako je například zřízení nového systému; žádá proto, aby byly zavedeny jasné kontrolní mechanismy, zejména pokud jde o netransparentní jednání o technické pomoci; připomíná důležitou úlohu místních akčních skupin, zejména při uskutečňování konceptu komunitně vedeného místního rozvoje, a domnívá se, že by jim měly technickou pomoc poskytnout členské státy a podpořit tak jejich cenný příspěvek k udržitelnému rozvoji v Unii;

20.  upozorňuje na to, že je třeba, aby činnosti technické pomoci zahrnovaly financování technicky a ekonomicky proveditelných projektů tak, aby mohly členské státy předložit strategické projekty, které budou moci být financovány v rámci politiky soudržnosti;

21.  se znepokojením konstatuje, že při provádění integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst, při nichž jsou úkoly přeneseny na městské orgány, které fungují jako zprostředkující subjekty, se jim často nedostává potřebné technické pomoci k budování jejich kapacit; v této souvislosti se domnívá, že by měla být zvýšena technická pomoc na úrovni městských aglomerací, a to s ohledem na úlohu městských orgánů v politice soudržnosti a nutnosti vytvořit dostatečnou kapacitu pro další uskutečňování evropské městské agendy a Amsterodamského paktu;

22.  konstatuje, že programové období 2014–2020 skýtá místním orgánům větší prostor pro zapojení; zdůrazňuje, že to znamená lepší technické a administrativní dovednosti; žádá Komisi, aby prověřila iniciativy a mechanismy umožňující místním aktérům, aby plně využívali příležitostí programu, které skýtají nařízení o ESI fondech;

23.  upozorňuje na evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci, který stanoví, že je třeba pomoci příslušným partnerům při posilování jejich institucionální kapacity s ohledem na přípravu a provádění programů; poukazuje na to, že mnoho členských států evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci neuplatňuje; domnívá se navíc, že by měly být skutečně uplatňovány hlavní zásady a osvědčené postupy zakotvené v článku 5 výše uvedeného kodexu chování a týkající se zapojení relevantních partnerů do přípravy dohody o partnerství a programů, se zvláštním zaměřením na otázku včasného zveřejnění a snadného přístupu k relevantním informacím; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jednoznačné pokyny EU v zájmu zvýšení konzistentnosti a odstranění právní nejistoty;

24.  zdůrazňuje, že je třeba svěřit technickou pomoc kvalifikovaným místním pracovníkům v daném členském státě, kteří budou schopni dále poskytovat podporu, a trvale ji financovat; domnívá se však, že toto financování by za žádných okolností nemělo nahrazovat vnitrostátní financování v této oblasti a že by měl být postupný a strategický posun směrem k činnostem, které vytvářejí větší přidanou hodnotu pro politiku soudržnosti obecně, jako je například budování kapacit, komunikace nebo výměna zkušeností;

25.  zdůrazňuje, že je důležité zahrnout orgány, které nejsou součástí systému řízení, ale které mají přímý dopad na provádění politiky soudržnosti; připomíná, že těmto orgánům musí být poskytnuta pomoc prostřednictvím vzdělávání, výměny znalostí, budování kapacit, vytváření sítí a zavedení informačních systémů, které jsou nezbytné k řízení projektů, s cílem rozšířit a zlepšit jejich správní kapacity a standardy; zdůrazňuje, že intenzivnější komunikace seznamující s výsledky a úspěchy dosaženými s podporou z ESI fondů a jejich větší zviditelnění může přispět k obnovení důvěry a víry občanů v projekt evropské integrace; vyzývá proto k tomu, aby z podnětu členských států byl vytvořen samostatný příděl prostředků na komunikaci v rámci prostředků na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby podporovala zastupitelnost opatření technické pomoci s cílem umožnit úspory z rozsahu a financování opatření společných pro různé fondy ESI;

26.  zdůrazňuje, že má-li se podařit omezit komplikace v oblasti postupů, měla by se v budoucnosti technická pomoc stále více zaměřovat na úroveň projektů a příjemců, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejný, soukromý či občanský sektor, s cílem zajistit dostatek inovativních a dobře koncipovaných projektů, které zapadají do již existujících strategií, a zabránit tomu, aby se používal univerzální přístup; vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismus, kterým zapojí příjemce prostředků z ESI fondů do poskytování a monitorování technické pomoci; doporučuje, aby členské státy vytvořily síť tzv. info-pointů s cílem umožnit potenciálním příjemcům, aby získali informace o dostupných zdrojích financování, operačních programech a otevřených výzvách a také aby se naučili vyplňovat formuláře žádostí a provádět projekty;

27.  zdůrazňuje, že technická pomoc musí být vnímána jako jednoduchý a flexibilní nástroj, který lze uzpůsobit měnícím se okolnostem; je přesvědčen, že technická pomoc musí přispívat k udržitelnosti projektů, což je vlastně doba jejich trvání, a zároveň se zaměřovat na klíčové oblasti politiky soudržnosti a podporovat dlouhodobé výsledky, jako jsou např. projekty, které vytvářejí trvalá pracovní místa; v této souvislosti upozorňuje na to, že technická pomoc by se mohla používat k testování inovativních řešení v podobě pilotních projektů;

28.  vyzývá k tomu, aby členské státy v programovém období po roce 2020 zlepšily podávání zpráv o jednotlivých druzích činností financovaných prostřednictvím technické pomoci a o výsledcích, jichž bylo dosaženo; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší transparentnost, aby se zvýšila viditelnost technické pomoci a bylo možné sledovat, jak a kde jsou tyto prostředky vynakládány, včetně jasné auditní stopy; domnívá se, že by v tomto ohledu měly být zváženy pravidelně aktualizované a veřejně přístupné databáze činností plánovaných a vykonávaných členskými státy a při tom by se mělo vycházet ze zkušeností s portálem veřejně přístupných dat, který zřídila Komise pro ESI fondy;

29.  konstatuje, že v současném programovém období měly členské státy možnost zařadit technickou pomoc jako prioritní osu do rámce operačního programu nebo přijetí zvláštního operačního programu zaměřeného na technickou pomoc; vyzývá Komisi, aby analyzovala, která možnost dosáhla lepších výsledků a která umožnuje dokonalejší monitorování a hodnocení, přičemž je třeba zohlednit různé institucionální zázemí pro členské státy;

30.  vyzývá k většímu využívání technické pomoci v oblasti Evropské územní spolupráce a v rámci souvisejících programů, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce, neboť tyto oblasti mají svá vlastní specifika a vyžadují podporu ve všech fázích provádění, za účelem posílení spolupráce a významu příslušných programů;

31.  žádá Komisi, aby v souvislosti s přípravou legislativních návrhů pro politiku soudržnosti po roce 2020 vzala v úvahu všechny tyto skutečnosti, tj. zkušenosti získané v současném i v předchozín programovém období;

32.  žádá Komisi, aby provedla hodnocení ex post, jak funguje centrálně řízená technická pomoc i technická pomoc v rámci sdíleného řízení;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(6) Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.

Právní upozornění