Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2271(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0183/2017

Předložené texty :

A8-0183/2017

Rozpravy :

PV 31/05/2017 - 20
CRE 31/05/2017 - 20

Hlasování :

PV 01/06/2017 - 7.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0240

Přijaté texty
PDF 473kWORD 60k
Čtvrtek, 1. června 2017 - Brusel Konečné znění
Digitalizace evropského průmyslu
P8_TA(2017)0240A8-0183/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu (2016/2271(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 173 (hlava XVII) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné zmiňuje konkurenceschopnost průmyslu Unie,

–  s ohledem na články 9, 11 a 16 SFEU,

–   s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–   s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Kvantové technologie“ (SWD(2016)0107),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvaný „Rozvoj internetu věcí v Evropě“ (SWD(2016)0110),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané „Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2011 o průmyslové politice pro éru globalizace(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (COM(2010)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020: Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2007 nazvané „Přezkum průmyslové politiky v polovině období – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (COM(2007)0374),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192), na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100) a následné legislativní a nelegislativní návrhy,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. září 2013, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. února 2013 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. ledna 2017 nazvané „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí(11),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2016 nazvané „Průmysl 4.0 a digitální transformace: další postup“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0183/2017),

A.  vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v intenzivním úsilí o reindustrializaci EU a jejích členských států, které bude doplněno o konkrétní strategie, opatření a pobídky, s cílem skloubit konkurenceschopnost s udržitelností a s vytvářením kvalitních pracovních míst a začleňováním; vzhledem k tomu, že EU si klade za cíl, aby 20 % HDP Unie bylo do roku 2020 založeno na průmyslové výrobě, což musí nutně zohledňovat strukturální transformaci průmyslového odvětví z důvodu digitální disrupce a vzniku nových obchodních modelů;

B.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl je základem hospodářství a bohatství Evropy a čelí zásadním problémům vyplývajícím z rychlejší globalizace a inovačních trendů;

C.  vzhledem k tomu, že digitalizace průmyslové výroby pomáhá zvyšovat odolnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, udržitelnost inovací a konkurenceschopnost našich ekonomik, čímž mění obchodní modely, výrobu, produkty, procesy a tvorbu hodnot a má zásadní dopad na rovnováhu příležitostí a výzev pro evropský průmysl a pracovníky;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa díky svému průmyslovému dědictví, síti průmyslových odvětví a hodnotových řetězců, inovativní síle, strategickým veřejným investicím do výzkumu a vývoje, dostupným soukromým investicím a účinné správě, kvalifikovaným pracovníkům, provázání rozvoje průmyslu se společenskými výzvami a díky zahájení více než 30 vnitrostátních a regionálních iniciativ týkajících se digitalizace průmyslu má silnou základnu, a může tak stanout v čele digitální transformace; vzhledem k tomu, že se nabízí příležitost k posílení průmyslu EU, pokud se nám podaří vytvořit plně integrované hodnotové řetězce pro digitálně posílené průmyslové výrobky a balíček výrobků a služeb;

E.  vzhledem k tomu, že 5G zásadně změní naše ekonomiky, a digitalizace se tak stane ústředním prvkem rozvoje průmyslu a sociálních služeb;

F.  vzhledem k tomu, že pro úspěšnou evropskou průmyslovou strategii je naprosto nezbytné vytvořit jednotný digitální trh, který podnítí ekonomický růst a zaměstnanost sociálně odpovědným způsobem;

G.  vzhledem k tomu, že dobře koncipovaná a technologicky neutrální strategie pro digitalizaci průmyslové výroby, která stále více propojuje lidi a stroje a také služby přes hranice v rámci celého globálního hodnotového řetězce, je důležitým odrazovým můstkem pro zvyšování odolnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti hospodářství a vytváření nových pracovních míst;

H.  vzhledem k tomu, že digitalizace by měla uvolnit potenciál zvyšování účinného využívání zdrojů, energie a kapitálu, a tím přispět k integrovanějšímu oběhovému hospodářství, snižování materiálové náročnosti a větší průmyslové součinnosti;

I.  vzhledem k tomu, že digitalizace může podpořit odvětví cestovního ruchu ve prospěch cestujících a jejich mobility, a umožnit tak mimo jiné snadný přístup k informacím v reálném čase a široké nabídce služeb;

J.  vzhledem k tomu, že dobře vyvinuté jazykové technologie mohou průmyslu pomoci překonávat jazykové bariéry, které brání rozvoji digitálního trhu;

K.  vzhledem k tomu, že digitalizace v odvětví dopravy vytváří nové příležitosti pro výrobce, provozovatele, investory, pracovníky i cestující a je předpokladem pro to, aby toto odvětví bylo i nadále konkurenceschopné a funkční a zvyšovalo svoji účinnost a aby byly dopravní služby udržitelnější a výkonnější;

L.  vzhledem k tomu, že digitalizace může přispět k zajištění bezpečnějších pracovních podmínek, větší bezpečnosti výrobků a individualizaci i decentralizaci výroby;

M.  vzhledem k tomu, že v odvětví IKT existují velké rozdíly v zaměstnávání a odborné přípravě žen a mužů, což má silné negativní důsledky pro rovnost na trhu práce;

N.  vzhledem k tomu, že digitalizace, individualizace a decentralizace výroby povede ke změně pracovních podmínek a bude mít celou řadu sociálních dopadů; vzhledem k tomu, že bezpečné a důstojné pracovní podmínky a vysoká úroveň bezpečnosti výrobků musí zůstat společným zájmem;

O.  vzhledem k tomu, že existuje řada studií, které zdůrazňují, že digitalizace průmyslové výroby změní poptávku na trhu práce a zaměstnanost v Evropě; vzhledem k tomu, že to může mít dopad na stávající pravidla upravující práva a účast pracovníků; vzhledem k tomu, že je zcela zřejmé, že je třeba vyrovnat se s těmito změnami tak, že bude pracovníkům poskytnuta odborná příprava v oblasti dovedností v IKT a zvyšovány digitální dovednosti celé společnosti;

Vypracování integrované strategie digitalizace průmyslu pro EU

1.  vítá sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu;

2.  je pevně přesvědčen o tom, že pro řešení nejpalčivějších ekonomických a společenských problémů Evropy má strategie digitalizace průmyslu zásadní význam, a to:

   a) posílením hospodářské dynamiky, sociální a územní soudržnosti a odolnosti vůči transformacím a narušením v oblasti technologií modernizací evropských odvětví a ekonomických hodnotových řetězců a jejich vzájemným propojením, navýšením veřejných i soukromých investic do reálné ekonomiky a zajištěním investičních příležitostí v kontextu udržitelné modernizace;
   b) podporou tvorby kvalitních pracovních míst a relokalizačních příležitostí, zlepšením pracovních podmínek a atraktivitou pracovních míst v průmyslovém odvětí, zajištěním toho, aby bylo spotřebitelům nabídnuto více příležitostí a informací, prosazováním sociálně odpovědné transformace a inkluzivního trhu práce s rozmanitějšími pracovními modely a režimy pracovní doby a lepšími podmínkami a začleněním zaměstnání a celoživotního učení;
   c) účinnějším využíváním zdrojů a snížením materiálové náročnosti průmyslové výroby, která vyplývá z posíleného evropského oběhového hospodářství, přičemž je třeba připomenout, že to má zásadní význam pro hmotné podmínky evropského odvětví vyspělých technologií, jakož i digitalizovanou průmyslovou výrobu a její produkty;
   d) posílením evropské soudržnosti prostřednictvím spolehlivé a ambiciózní evropské investiční politiky (se zvláštním zaměřením na vytvoření nejmodernější digitální infrastruktury), využíváním různých evropských nástrojů financování, včetně fondu EFSI, regionálních fondů, programu Horizont 2020 a dalších nástrojů, a také zajištěním koordinované, technologicky neutrální evropské průmyslové politiky založené na spravedlivé hospodářské soutěži mezi množstvím rozmanitých subjektů, inovaci a udržitelné modernizaci a technologických a sociálních inovacích a inovacích v oblasti obchodních modelů, jež podněcují jednotný digitální trh a integraci a modernizaci celého evropského průmyslu;
   e) podporou evropských cílů politiky v oblasti změny klimatu tím, že zvyšuje energetickou účinnost a účinnost zdrojů v průmyslové výrobě, jakož i oběhovovost průmyslové výroby, snižuje emise a zajišťuje, aby udržitelnost průmyslu šla ruku v ruce s konkurenceschopností;
   f) posílením ekonomických, politických a sociálních inovací prosazováním zásad otevřenosti a dostupnosti veřejných a soukromých údajů a informací, přičemž musí být při výměně údajů mezi podniky, pracovníky a spotřebiteli vždy zajištěna ochrana citlivých údajů a poskytnuta možnost lepší integrace všech hospodářských odvětví a oblastí politik, včetně kreativních a kulturních odvětví;
   g) zlepšováním životních podmínek občanů v městských i venkovských oblastech a zvyšováním jejich povědomí o příležitostech nabízených digitalizací a jejich schopnosti tyto příležitosti využívat;
   h) podporou technologických a sociálních inovací v oblasti výzkumu EU prostřednictvím politiky pro digitalizaci průmyslu, která má jasné zaměření a vizi;
   i) zvýšením energetické bezpečnosti a snížením spotřeby energie prostřednictvím digitalizované, pružnější a účinnější průmyslové výroby, která umožní lepší řízení poptávky po energii;
   j) navazováním partnerství s dalšími makroregiony ve světě za účelem rozvoje inovativních a spravedlivých otevřených digitálních trhů;
   k) uvědoměním si toho, že je nutné uplatňovat spravedlivější a účinnější evropskou politiku v oblasti zdanění, která vyjasní takové otázky, jako je základ daně v době světově propojených digitálních trhů a digitalizované výroby;
   l) přilákáním investic a předních výzkumných pracovníků a získáním odborných znalostí na světové úrovni, což přispívá k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti Evropy;
   m) podporou nových obchodních modelů a inovativních začínajících podniků založených na digitalizaci a technologickém rozvoji;

3.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit konkurenceschopné podnikatelské prostředí, které napomůže soukromým investicím, vytvoření regulačního rámce, který by zabránil byrokratickým překážkám, vybudování nejmodernější evropské digitální infrastruktury a koordinační struktury EU pro digitalizaci průmyslu, která usnadní koordinaci národních, regionálních a celoevropských iniciativ a platforem týkajících se průmyslové digitalizace; vyzývá Komisi, aby zajistila dosažení cíle 20% podílu průmyslu na HDP do roku 2020; zdůrazňuje, že digitalizace průmyslu musí být provázaná s obecnější strategií průmyslové politiky EU, aby EU mohla využívat světového vedoucího postavení v průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti digitalizace, a to zejména v členských státech, regionech a odvětvích, které zaostávají, a u osob, které jsou zasaženy digitální propastí; vítá v této souvislosti navrženou diskusi u kulatého stolu na vysoké úrovni a zřízení evropského fóra zúčastněných stran; zdůrazňuje význam spolupráce příslušných subjektů a očekává, že kromě předních představitelů průmyslu a sociálních partnerů se budou rovněž aktivně zapojovat akademické obce, malé a střední podniky, normalizační organizace, tvůrci politiky, orgány veřejné správy na vnitrostátní a místní úrovni a občanská společnost;

4.  žádá Komisi, aby i nadále vykonávala svoji důležitou práci, která spočívá ve zkoumání trendů v oblasti výroby a digitalizace a také trendů v oblasti netechnických oborů (jako je např. právo, politika, správa věcí veřejných, komunikace atd.), analýze odpovídajícího vývoje v jiných oblastech, určování nových klíčových technologií a zajišťování toho, aby bylo vedoucí postavení Evropy v těchto oblastech zachováno a nové trendy začleněny do politik a činností, přičemž musí zohlednit koncepce bezpečnosti a ochrany soukromí již od návrhu, a to automaticky, a prozkoumat, zda lze tyto úkony provést prostřednictvím konkrétní průmyslové prognostické sítě, včetně vnitrostátních organizací pro výzkum a technologie;

5.  vítá sdělení Komise nazvané „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180), nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se v případě odvětví dopravy zaměřuje pouze na propojenost a automatizaci při řízení, a dostatečně se nezabývá všemi existujícími problémy; připomíná, že ačkoli propojené a automatizované automobily patří v tomto odvětví k nejzajímavějším nadcházejícím digitálním transformacím, existuje zde potenciál pro digitalizaci všech druhů dopravy, a to jak v provozních, tak v administrativních procesech i prostřednictvím hodnotového řetězce od výrobců po cestující a nákladní dopravu, a také pro koordinaci se všemi novými technologiemi používanými v tomto odvětví, jako jsou evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo, u nichž lze již v blízké budoucnosti očekávat výsledky; žádá Komisi, aby se zaměřovala na digitální transformace ve všech druzích dopravy, včetně služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem;

6.  poukazuje na to, že proces digitalizace nepřináší užitek celému odvětví dopravy ve stejném rozsahu a že to vedlo k nežádoucímu roztříštění vnitřního trhu jak z hlediska různých druhů dopravy, tak i v rámci stejného druhu; zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují významné a narůstající rozdíly, pokud jde o konkurenceschopnost a digitalizaci dopravy, které se projevují také mezi regiony, společnostmi a malými a středními podniky; je přesvědčen, že vypracování koordinované strategie digitalizace průmyslu pro EU by mohlo přispět k překonání roztříštěnosti a rozdílů a k přilákání investic do digitálních projektů; zdůrazňuje, že cílem by neměl být pouze další politický dokument, ale skutečná strategie odrážející inovační trendy a tržní potenciál, a že její provádění by mělo být průběžně hodnoceno;

7.  domnívá se, že strategie digitalizace průmyslu přispěje k vyřešení některých z nejnaléhavějších problémů v odvětví dopravy a cestovního ruchu; vyzývá proto Komisi, aby digitalizaci dále podporovala s cílem:

   a) zlepšit celkovou bezpečnost, kvalitu a environmentální výkonnost odvětví dopravy;
   b) zdokonalit bezbariérový přístup pro každého včetně starších osob a osob s omezenou pohyblivostí nebo se zdravotním postižením a rozšířit povědomí o alternativních řešeních mobility, která cestujícím poskytují širší možnosti, uživatelsky vstřícnější produkty odpovídající jejich potřebám a více informací, a to v celé EU a v městských i méně rozvinutých regionech;
   c) snížit náklady na dopravu, např. náklady na údržbu, a zlepšit účinnost využívání stávající kapacity dopravní infrastruktury (např. pomocí tzv. platooningu, tj. seskupování vozidel, a pomocí spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), železničních tratí vybavených evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS) a říčních informačních služeb (RIS));
   d) zlepšit konkurenceschopnost, a to tak se podpoří noví hráči, zejména malé a střední podniky a startupy, kteří by představovali výzvu pro stávající monopoly;
   e) usnadnit řádné a harmonizované prosazování právních předpisů EU pomocí rozvoje systémů řízení dopravy, inteligentních dopravních systémů, digitálních tachografů, elektronických systémů výběru mýtného aj. a vytvořit regulační rámce přizpůsobené novým skutečným situacím, jež mohou vzniknout v důsledku využívání vyspělých technologií;
   f) snížit administrativní zátěž pro malé a středně velké dopravce a začínající podniky, například v odvětví nákladní dopravy a logistiky, zjednodušením administrativních postupů, zajištěním sledování a monitorování nákladů a optimalizací jízdních řádů a dopravních toků;
   g) nadále zajišťovat ochranu práv cestujících, včetně ochrany údajů, a to také při multimodálních cestách;
   h) omezit problémy související s informační asymetrií na trhu dopravy;
   i) podporovat atraktivitu a rozvoj odvětví cestovního ruchu, které pomáhá vytvářet přibližně 10 % evropského HDP, a tvůrčích odvětví v městských, venkovských a nejvzdálenějších oblastech, např. pomocí lepší integrace mobility a služeb cestovního ruchu, včetně dopravy do méně známých destinací;

8.  poukazuje na to, že nepřetržitá a výkonná konektivita je nezbytným předpokladem pro rychlé, bezpečné a spolehlivé propojení ve všech druzích dopravy a pro další digitalizaci odvětví dopravy; vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností digitálního pokrytí v EU; domnívá se, že pro digitalizaci odvětví dopravy mají zásadní význam investice do širokopásmového připojení a spravedlivé přidělování spektra; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba mít vizi zahrnující několik odvětví, jako je elektronika, telekomunikace, doprava a cestovní ruch; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku a nejpozději do roku 2025 zajistily takovéto připojení pro hlavní dopravní cesty a uzly a zahájily opatření k dosažení plného pokrytí v celé EU;

Vytváření podmínek pro úspěšnou průmyslovou digitalizaci: infrastruktura, investice, inovace a dovednosti

9.  zdůrazňuje, že strategie digitalizace průmyslu skýtá příležitost k podpoře inovací, účinnosti a udržitelných technologií, které zvyšují konkurenceschopnost a modernizují průmyslovou základnu EU a zároveň rovněž odstraňují překážky pro rozvoj digitálního trhu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla integrovaná průmyslová digitalizace založena na silných příznivých podmínkách sahajících od prvotřídní perspektivní infrastruktury, výzkumu a vývoje a prostředí příznivého pro investice po vhodný aktuální právní rámec podporující inovace, prohloubený jednotný digitální trh, vysokou úroveň dovedností a podnikatelské činnosti a posílený sociální dialog;

10.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do vysokorychlostního připojení, jako je např. připojení prostřednictvím technologie 5G, optických vláken, navigace a družicové telekomunikační infrastruktury, s cílem zajistit solidní digitální základní infrastrukturu v městských a průmyslových oblastech; zdůrazňuje význam harmonizace při přidělování spektra, jehož cílem je zvýšit poptávku po připojení a posílit předvídatelnost prostředí pro investice do sítě; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vedoucí postavení v digitálních průmyslových hodnotových řetězcích a klíčových technologiích, jako jsou 5G, kvantové technologie, výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, cloud computing, analýza dat velkého objemu, internet věcí, robotika, automatizace (včetně vysoce automatizovaných automobilů) a technologie distribuované účetní knihy; podporuje v tomto ohledu pracovní dokumenty Komise přiložené k jejímu sdělení;

11.  bere na vědomí příležitosti a výzvy spojené s digitalizací průmyslu; poukazuje na pozitivní dopady digitalizace průmyslu, neboť rozšiřuje flexibilní způsoby organizace práce, díky níž lze lépe skloubit pracovní a soukromý život, nabízí více možností prostřednictvím mobilní práce na dálku a lidem z venkovských a odlehlých oblastí umožňuje přístup na trh práce (za předpokladu, že mají k dispozici potřebnou infrastrukturu), a tak podporuje hospodářský růst; současně uznává, že v důsledku digitalizace sílí trendy ke zvyšování flexibility, což může zvyšovat riziko vytváření nestálých a nejistých pracovních míst; zdůrazňuje, že nové formy práce nesmí být používány k obcházení platných pracovněprávních a sociálních předpisů, které zaručují ochranu pracovníků a práva spotřebitelů; dále zdůrazňuje, že tradiční odvětví a podniky platformové ekonomiky musí mít stejné postavení;

12.  konstatuje, že digitální transformace v odvětví dopravy a cestovního ruchu, zejména rozvoj ekonomiky sdílení a ekonomiky založené na poptávce, značně přispívá ke změně chování cestujících a spotřebitelů, pokud jde o mobilitu a cestovní ruch, ale zvyšuje i potřebu přizpůsobení infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posoudila účinky digitalizace ve službách v odvětví dopravy, mobility a cestovního ruchu, se zvláštním zaměřením na chování a volby uživatelů těchto služeb, a aby dále uvolnila potenciál této společenské změny;

13.  konstatuje, že s rostoucí digitalizací prodeje jízdenek a letenek se zvyšuje množství informací, které mají spotřebitelé na internetu okamžitě k dispozici, ale které jsou čím dál častěji dostupné v takové podobě, kdy je obtížné nabídky porovnat; domnívá se, že je proto třeba v případě prodeje, a především internetového prodeje, posílit záruky transparentnosti a neutrality, aby si spotřebitelé mohli vybírat na základě spolehlivých informací, které by se netýkaly pouze ceny, ale i dalších parametrů, mj. kvality služeb a souvisejících nabídek; je přesvědčen, že tato transparentnost podpoří jak hospodářskou soutěž, tak rozvoj multimodální dopravy;

14.  je přesvědčen, že digitalizace by měla spotřebitelům nabídnout širší výběr, uživatelsky vstřícnější výrobky lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací, především ohledně kvality výrobků či služeb;

15.  poukazuje na to, že dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci nebyl v dokumentech o digitálním trhu dostatečně zohledněn ani posouzen; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj jazykových technologií, které spolu s digitalizací průmyslu omezí roztříštěnost evropského trhu;

16.   zdůrazňuje, že zvláštní podpora „analogové“ mnohojazyčnosti v Evropě je prospěšná jak v oblasti digitalizace evropského průmyslu, tak v oblasti výuky komplexních digitálních dovedností; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí věnovat výrazně větší pozornost základnímu výzkumu statistického, inteligentního, výukového softwaru a softwaru pro strojový překlad;

17.  zdůrazňuje, že se regiony musí zaměřit na svou výrobní sílu a podporovat její rozvoj prostřednictvím inteligentní specializace, inteligentních řetězců a klastrů; je přesvědčen, že klastry a součinnost mezi malými a středními podniky a průmyslovými a sociálními aktéry, odvětvím řemeslné výroby, začínajícími podniky, akademickou obcí, výzkumnými středisky, spotřebitelskými organizacemi, kreativním průmyslovým odvětvím, finančním odvětvím a dalšími zainteresovanými stranami mohou být příkladem úspěšných modelů, které umožní pokrok v oblasti digitální výroby a inovací; vyzývá k výzkumu, inovacím a strukturální soudržnosti v rámci EU; zdůrazňuje význam urychlujících programů a rizikového kapitálu, které pomáhají rozšiřovat začínající podniky; poukazuje na to, že pro prosazování inovací v oblasti obchodních modelů, například systémů platby za odvedenou práci, má využívání digitalizace zásadní význam;

18.  domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována konkrétním problémům, kterým čelí malé a střední podniky, jejichž relativní přínosy v rámci digitalizačního úsilí, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů a produktivitu, by byly nejvyšší; upřednostňuje posílení sdružení malých a středních podniků a jejich dosahu prostřednictvím programů digitalizace, rozvoje středisek pro aplikované vědy zaměřených na digitalizaci a spolufinancování vlastního výzkumu a vývoje malých a středních podniků; domnívá se, že by měla být věnována pozornost vlastnictví a přístupu k údajům a vývoji evropského programu pro digitální učení;

19.  vítá zřízení platformy pro inteligentní specializaci zaměřenou na modernizaci průmyslu, a zejména návrh Komise týkající se vytvoření sítě center kompetencí a center pro digitální inovace, jehož cílem je posílit průmyslovou digitalizaci a digitální inovace pro malé a střední podniky ve všech regionech a který bude součástí akčního plánu pro digitalizaci průmyslu; konstatuje, že odvětví řemeslné výroby by v tomto ohledu nemělo být opomíjeno; vyzývá Komisi, aby obzvláště podporovala zřizování center pro digitální inovace a střediska pro digitální kompetence v méně digitalizovaných evropských regionech; vyzývá Komisi, aby poskytla centrům pro digitální inovace více finančních prostředků prostřednictvím různých evropských zdrojů (program Horizont 2020, strukturální fondy atd.) s cílem podpořit úsilí členských států a strategie zaměřené na rozvoj národní sítě center pro digitální inovace a aby zvážila experimentování s tzv. přístupem sandbox, v jehož rámci nebudou meziodvětvové experimenty v kontrolovaném prostředí blokovány platnou právní úpravou; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily mezinárodní spolupráci svých center pro digitální inovace; domnívá se, že určená centra pro digitální inovace by měla být zaměřena na průmyslové digitální inovace, jež přispívají k řešení společenských problémů Evropy; domnívá se, že v tomto ohledu by bylo možné kombinovat financování center pro digitální inovace z programu Horizont 2020 s financováním řešení společenských problémů z téhož programu; upozorňuje na možnost poukazů na inovace v oblasti IKT, pokud jde o přístup malých a středních podniků k poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborným znalostem center pro digitální inovace;

20.  bere v potaz významnou úlohu, kterou hrají města a místní samosprávy v rozvoji nových obchodních modelů a při zajišťování digitální infrastruktury a poskytování podpory malým a středním podnikům a dalším průmyslovým subjektům, a také obrovské příležitosti, které městům skýtá digitálně-průmyslová inovace, například formou místní výroby s nulovým odpadem, užší provázaností mezi průmyslovou výrobou a místní a městskou logistikou a dopravou a rovněž oblast výroby energie, spotřeby, výroby a 3D tisku; domnívá se, že města by rovněž měla mít možnost přístupu k centrům pro digitální inovace; žádá Komisi, aby se zabývala místními, vnitrostátními a mezinárodními osvědčenými postupy a aby podpořila jejich výměnu; vítá zveřejnění indexu evropských digitálních měst a iniciativy podporující interoperabilitu údajů a systémů mezi evropskými městy; konstatuje, že iniciativa pro inteligentní města hraje v tomto ohledu svou roli; zdůrazňuje pozitivní zkušenosti regionálních poradních fór;

21.  zdůrazňuje úlohu, kterou může při prosazování nových průmyslových digitálních technologií hrát zadávání veřejných zakázek a právní požadavky na registraci podniků a podávání zpráv o podnikatelské činnosti či zveřejňování informací; žádá Komisi, aby zvážila, jak využívat zadávání veřejných zakázek jakožto mechanismu stimulace inovací; žádá Komisi, aby zařadila do svého programu REFIT digitální kontrolu, aby bylo zajištěno, že nařízení týkající se digitálního obsahu budou aktuální, a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi orgány veřejné moci, pokud jde o používání kritérií pro inovace ve veřejných nabídkových řízeních; doporučuje, aby bylo právní a technologické prostředí, například transformace IPv6, rychleji přizpůsobováno potřebám digitalizace průmyslu a rozmachu internetu věcí;

22.  zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné možností veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu, přičemž je třeba lépe využívat Evropský fond pro strategické investice (EFSI); domnívá se, že tyto prostředky musí být značně navýšeny a veřejné investice do digitální infrastruktury musí také vzrůst; zdůrazňuje ústřední význam financování ze soukromých platforem a platforem pro spolupráci; žádá Komisi, aby zřídila kulatý stůl pro financování průmyslové digitalizace, jež prozkoumá a předloží návrhy inovativního financování; vyjadřuje politování nad tím, že prostředky z rozpočtu EU, které jsou vyčleněné na politiky v digitální oblasti, jsou příliš nízké na to, aby mohly mít skutečný dopad; uznává, že je nezbytné podporovat evropské hospodářství prostřednictvím produktivních investic; domnívá se, že dostupnost stávajících evropských finančních nástrojů, jako jsou např. evropské strukturální a investiční fondy či program Horizont 2020, by měla zajistit naplnění tohoto cíle; je přesvědčen, že kombinace těchto finančních prostředků by měla být v souladu s vnitrostátními zdroji a předpisy týkajícími se státní podpory; uznává úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru a společných podniků;

23.  vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory účinné průmyslové digitalizace poskytovaly podnikům a společnostem, které zavádějí digitální systém či systém inteligentní výroby, fiskální pobídky;

Zajišťování vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií a bezpečnosti při průmyslové digitalizaci: fúze a akvizice, kybernetická bezpečnost, toky údajů, normalizace

24.  uznává, že je zcela nezbytné posílit výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby podporovala jak vnitřní, tak vnější úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a posilovala inovační sítě a spolupráci mezi začínajícími podniky, usazenými podniky, malými a středními podniky, univerzitami atd. v digitálním ekosystému; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak v co největším rozsahu předávat výsledky výzkumu v rámci programu Horizont 2020 na trh a jak je mohou evropské společnosti využít; žádá Komisi, aby zvýšila podíl výzkumných projektů programu Horizont 2020, jež vedou k získání patentů a práv duševního vlastnictví, a podala o tom zprávu;

25.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit citlivé evropské technologie a know-how, které tvoří základ budoucí průmyslové síly a hospodářské odolnosti; upozorňuje na možná rizika spojená se strategickými přímými zahraničními investicemi vyhledávanými státem či průmyslem, zejména pak od podniků ve vlastnictví státu prostřednictvím fúzí a akvizic; zdůrazňuje skutečnost týkající se přímých zahraničních investic, že někteří externí investoři projevují narůstající zájem o získání citlivých evropských technologií prostřednictvím fúzí a akvizic; vítá iniciativu Komise studovat zkušenosti Výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS); zdůrazňuje, že rovný přístup investic na trh by měl být podpořen stanovením globálních pravidel;

26.  zdůrazňuje, že vývoj směrem k automatizaci, robotice a využívání umělé inteligence ve výrobě, jakož i hluboké integraci technických součástek různého původu přináší nové otázky týkající se bezpečnosti, ochrany a odpovědnosti za výrobky a výrobní zařízení; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila pravidla bezpečnosti a odpovědnosti u nezávisle fungujících systémů, včetně podmínek pro testování;

27.  uznává, že otevřenost a propojenost může mít také dopady na zranitelnost, pokud jde o kybernetické útoky, sabotáž, manipulaci s údaji či průmyslovou špionáž, a zdůrazňuje v této souvislosti význam společného evropského přístupu ke kybernetické bezpečnosti; uznává, že je nezbytné zvyšovat povědomí o posílení kybernetické bezpečnosti; považuje kybernetickou odolnost za základní odpovědnost představitelů obchodu a vnitrostátních i evropských tvůrců průmyslové a bezpečnostní politiky; je přesvědčen, že výrobci odpovídají za zajištění bezpečnostních předpisů a kybernetickou bezpečnost všech digitálních inovací podle nejmodernějších dostupných technologií a zásad nastavení bezpečnosti již od návrhu a standardního nastavení bezpečnosti, ale že za určitých podmínek a při splnění určitých kritérií se lze od odpovědnosti výrobců odchýlit; konstatuje, že požadavky na kybernetickou odolnost internetu věcí a bezpečnostní standardy IT, založené například na referenční struktuře RAMI4.0 a ICS, by posílily evropskou kybernetickou odolnost; je přesvědčen, že evropské normalizační orgány musí hrát výjimečnou roli a neměly by být odsouvány do pozadí; žádá Komisi, aby prozkoumala různé modely kybernetické bezpečnosti internetu věcí; vyzývá však veřejné instituce, aby při zadávání veřejných zakázek na vybavení IT a produkty internetu věcí stanovily závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost; domnívá se, že kontroly a poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti nabízené malým a středním podnikům pro jejich digitalizované průmyslové výrobky jsou velmi důležité; je přesvědčen, že sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU by mohlo podpořit evropskou kybernetickou odolnost v tomto ohledu;

28.  je přesvědčen, že by měla existovat společná kritéria pro kritickou infrastrukturu a její digitální bezpečnost a že směrnice EU o bezpečnosti sítí a informací představuje první krok k dosažení vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii; vyzývá Komisi, aby usilovala o její důsledné a včasné provedení členskými státy ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že je nutné upevnit úlohu, kterou mají řídicí orgány uvedené ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací při budování důvěry v budoucí technologie; konstatuje, že mechanismy monitorování kybernetických hrozeb a zkoumání horizontu je třeba uznat za důležité pro bezpečnost digitálních odvětví EU, se zvláštním důrazem na ochranu malých a středních podniků a spotřebitelů;

29.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat otázkám shromažďování průmyslových dat a informací a dat a informací o výrobě, jakož i přístupu k nim; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nezbytné klást zvláštní důraz na zásady vlastnictví údajů, volného a standardizovaného přístupu k údajům a jejich dostupnosti, posílení inovací a produktivity, nových služeb a obchodních modelů, kontrolovatelnosti bezpečnosti, jakož i umožnění spravedlivé soutěže; zdůrazňuje, že nové formy regulace vlastnictví údajů a přístupu k údajům je třeba koncipovat velmi opatrně a lze je zavádět pouze po rozsáhlých konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami; je přesvědčen, že jak inovace, tak zájmy pracovníků a spotřebitelů týkající se soukromí musí být chráněny a zabezpečeny v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů; zdůrazňuje dále, že je třeba podporovat zveřejňování informací pro účely veřejného zájmu a vědecké účely, jakož i přístup k nim; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise týkající se ekonomiky založené na datech, jenž má podpořit společný evropský trh s daty; domnívá se, že v probíhající diskusi o režimu údajů je třeba zdůraznit dva základní aspekty s cílem podpořit vývoj technických řešení pro spolehlivou identifikaci a výměnu údajů, tj. na jedné straně standardní smluvní pravidla a na druhé straně zavedení kontroly nepřiměřenosti ve smluvních vztazích mezi podniky;

30.  zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu společně s legislativním návrhem na volný tok údajů, které usilují o odstranění neopodstatněných omezení týkajících se lokalizačních údajů, mají potenciál dále podněcovat proces digitalizace evropského průmyslu, obzvláště MSP a začínajících inovativních podniků, a mohou také bránit roztříštěnosti jednotného trhu EU; vyzývá Komisi, aby monitorovala přijímání a soudržné uplatňování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s cílem umožnit rychlé, spolehlivé, důvěryhodné a hladké toky a sdílení údajů; připomíná Komisi její závazek uvedený v jejím sdělení předložit legislativní návrh o volném toku údajů v EU s cílem odstranit z vnitrostátních právních a správních předpisů neopodstatněné požadavky na lokalizaci údajů a předcházet jim;

31.  je pevně přesvědčen, že otevřená data, data velkého objemu a analýzy dat jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovými prvky pro plné využití výhod jednotného digitálního trhu a podporu inovací; vyjadřuje politování nad tím, že iniciativy směřující k usnadnění toku dat jsou stále roztříštěné; zdůrazňuje, že je nutná větší právní jistota, zvláště pokud jde o vlastnictví a odpovědnost, na základě plně respektovaného soukromí a ochrany údajů;

32.  uznává potenciál digitalizace průmyslu pro účely získávání a správy dat z odvětví veřejnými a poloveřejnými orgány a účastníky trhu;

33.  zdůrazňuje význam integrace otevřenosti struktury jako zásady při koncepci digitálních složek;

34.  uznává, že je důležité chránit technické know-how, pokud jde o výměnu a propojování průmyslově-digitálních složek, a současně umožňovat a rozšiřovat interoperabilitu a konektivitu mezi koncovými body;

35.  zdůrazňuje, že vedoucí postavení Evropy v oblasti průmyslové digitalizace vyžaduje pevnou normalizační strategii koordinovanou s členskými státy EU a Komisí, včetně interoperability v digitální oblasti; zdůrazňuje významnou a jedinečnou povahu evropských normalizačních orgánů, včetně jejich inkluzivního a konsensuálního přístupu integrujícího společenské subjekty a zejména MSP; vyzývá Komisi, aby prosazovala vypracování otevřených norem, a vítá její záměr zaručit přístup k patentům, které jsou pro normy nezbytné, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND), jakož i účinné poskytování licencí k těmto patentům, a uznává, že tento přístup má zásadní význam pro podporu inovací a výzkumu a vývoje v EU; domnívá se, že oběhové hospodářství by se mohlo stát hlavní hybnou silou jednotné normalizace toků v průmyslových hodnotových řetězcích; požaduje koordinovaný přístup celé EU k mezinárodním fórům a konsorciím prostřednictvím evropských normalizačních organizací CEN, CENELEC a ETSI; domnívá se, že je žádoucí usilovat o globální a všeobecné normy, zdůrazňuje však také ochotu prosazovat evropské normy v případě, že je mezinárodní spolupráce na fórech pro normalizaci nekonstruktivní; považuje interoperabilitu za nezbytnou především v oblasti internetu věcí s cílem zajistit, aby vývoj nových technologií přinesl lepší příležitosti pro spotřebitele, kteří by neměli zůstávat uvězněni v neměnných vztazích s jen malým počtem specifických poskytovatelů;

36.  zdůrazňuje, že obchodní překážky v oblasti digitalizace brání mezinárodnímu působení evropského průmyslu a poškozují evropskou konkurenceschopnost; domnívá se, že spravedlivé obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi mohou výrazně přispět ke společným mezinárodním pravidlům v oblasti ochrany údajů, k tokům dat a k využívání a normalizaci dat;

Sociální rozměr: dovednosti, vzdělání a sociální inovace

37.  domnívá se, že je nezbytné vyvíjet značné úsilí v oblasti vzdělání, zdanění a systémů sociálního zabezpečení, aby bylo možné integrovat účinky transformace do našeho evropského sociálního a ekonomického modelu; poukazuje na to, že digitální transformace průmyslu bude mít značný společenský dopad na zaměstnání, pracovní podmínky, práva pracovníků, vzdělání a dovednosti, elektronické zdravotnictví, životní prostředí a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že v rámci této změny je nezbytné sledovat bezpečnost; vyzývá Komisi, aby patřičně posoudila sociální účinky průmyslové digitalizace a zabývala se jimi a aby případně navrhla další opatření k překonání digitální propasti a podpoře inkluzivní digitální společnosti při současném posílení evropské konkurenceschopnosti;

38.  připomíná, že Evropský soudní dvůr definoval pojem „pracovník“ na základě zaměstnaneckého vztahu, který je charakterizován určitými kritérii, jako je podřízenost, odměna a povaha práce(12); požaduje zajištění právní jistoty ohledně otázky, co se rozumí „zaměstnáním“ v kontextu digitálního trhu práce, aby bylo zajištěno dodržování pracovních a sociálních právních předpisů; konstatuje, že všichni pracovníci v rámci platformové ekonomiky jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a měli by být podle toho klasifikováni bez ohledu na to, jaká je jejich smluvní situace;

39.  zdůrazňuje, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním pilířem sociální soudržnosti v digitální společnosti; zdůrazňuje, že Evropa čelí v tomto ohledu digitální propasti; žádá o provádění záruky k získání dovedností po konzultaci se sociálními partnery a za jejich účasti a vyzývá členské státy, aby hledaly způsoby, jak uspokojit potřeby občanů v oblasti neustálé odborné přípravy, rekvalifikace či zvyšování kvalifikace a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit hladký přechod k inteligentnímu hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit podporu a uznání digitálních dovedností a nového trendu „rozvoje mnoha dovedností“; je přesvědčen, že by zaměstnavatelé měli využívat Evropského sociálního fondu k takové odborné přípravě a podporovat digitální soubor nástrojů pro zvyšování kvalifikace ve spolupráci s průmyslem a sociálními partnery; vítá vypracování učebních materiálů a vzdělávacích programů specifických pro jednotlivá odvětví; žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti vytvoření certifikačního mechanismu pro programy dalšího vzdělávání v oblasti digitálních dovedností;

40.  podotýká, že digitální dovednosti musí být začleněny do vnitrostátních vzdělávacích programů; konstatuje, že by příklady iniciativ podporovaných Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), např. Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti a Evropská výzva kybernetické bezpečnosti, měly být za účelem naplnění tohoto cíle dále rozvíjeny; zdůrazňuje význam speciální odborné přípravy učitelů v oblasti digitálních dovedností a to, že digitální dovednosti by měly být součástí výuky všech dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby všechny školy byly vybaveny službou wi-fi a moderním IT materiálem; konstatuje, že kódování rovněž hraje důležitou úlohu; požaduje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, aby se poučily ze zavedených postupů, jako je program Fit4Coding, pobídky digitální akademie, programy elektronického učení nebo školy kódování, např. Webforce3; žádá Komisi, aby podpořila začlenění zkoušek digitálních dovedností do studií IGCU/Pisa, aby bylo možné pořádat soutěže mezi členskými státy EU a jejich srovnání; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí navrhly mezioborové studijní programy zaměřené na integraci několika dovedností, například informační technologie s řízením podniků nebo inženýrství s vědami založenými na datech; zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly vypracovat ucelené vnitrostátní strategie pro digitální dovednosti a stanovit cíle, k čemuž je již vyzvala Komise; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mohou sociální partneři a další zúčastněné strany hrát při rozvoji a provádění těchto strategií; konstatuje, že vnitrostátní koalice pro digitální pracovní místa dosud vytvořila pouze polovina členských států EU; zdůrazňuje, že zvláštní rozpočtová položka na podporu činností Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa by posílila šíření informací a další činnosti;

41.  zdůrazňuje význam investování do digitalizace odborného vzdělávání a odvětví řemeslné výroby; zdůrazňuje, že je třeba kombinovat digitální dovednosti rovněž s technickými dovednostmi a podporou vzdělávání v oborech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), jakož i podporou sociálních dovedností, jako je komunikace, koordinace týmu a meziodvětvový způsob myšlení;

42.  požaduje, aby do všech digitálních dovedností bylo začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, což zajistí, aby se probíhající digitální transformace stala také hybnou silou prosazující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje potřebu zabývat se závažnými genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy;

43.  bere na vědomí potenciál digitalizace, pokud jde o dostupnost sociálních a dalších veřejných služeb i začlenění osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu na trh práce; v této souvislosti poukazuje především na význam práce na dálku;

44.  upozorňuje na skutečnost, že jak dokládá iniciativa Europeana, digitalizace evropských děl je významnou příležitostí ke zlepšení jejich dostupnosti, šíření a propagace a že digitální inovace mohou dát impuls k revoluci ve vystavování kulturních statků a přístupu k nim; zdůrazňuje, že za účelem shromažďování údajů a rekonstrukce zničeného kulturního dědictví a statků je důležité prosazovat zejména využívání 3D technologií; zdůrazňuje potřebu zaručit financování digitalizace, zachování a dostupnosti evropského kulturního dědictví on-line;

45.  vyjadřuje politování nad skutečností, že historická a kulturní místa často nejsou snadno dostupná pro osoby se zdravotním postižením, a upozorňuje na příležitosti, jež představuje silnější digitální kulturní platforma, pokud jde o zlepšování angažovanosti i větší dostupnost kulturních zážitků, míst a artefaktů v celé Evropě nezávisle na zeměpisné poloze;

46.  podporuje výzkum a vývoj pomocných technologií, jež by mohly být využívány k začleňování osob se zdravotním postižením a vést k novým průmyslovým výrobkům sloužícím v této oblasti;

47.  doporučuje zavést pravidelnou výměnu osvědčených postupů, vypracovat pololetní hodnocení pokroku a doporučení týkající se digitalizace průmyslu;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
(2) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 131.
(3) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
(4) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 41.
(5) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 89.
(6) Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 19.
(7) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 120.
(8) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 22.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.
(10) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45.
(11) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 24.
(12) Viz Soudní dvůr CJEU C-596/12, odstavec 17 a Evropský soudní dvůr CJEU C-232/09, odstavec 39.

Právní upozornění