Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2147(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0209/2017

Předložené texty :

A8-0209/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 14
CRE 12/06/2017 - 14

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0253

Přijaté texty
PDF 476kWORD 62k
Úterý, 13. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Posouzení provádění programu Horizont 2020
P8_TA(2017)0253A8-0209/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (Euratom) č. 1314/2013 ze dne 16. prosince 2013 o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 o změně nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1312/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT): přínos EIT pro inovativnější Evropu(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014, 558/2014, 559/2014, 560/2014 a 561/2014 ze dne 6. května 2014(7) a nařízení Rady (EU) č. 642/2014(8) a 721/2014(9) ze dne 16. června 2014 o založení společných podniků financovaných z programu Horizont 2020,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 553/2014/EU, 554/2014/EU, 555/2014/EU a 556/2014/EU ze dne 15. května 2014(10) o založení partnerství v rámci veřejného sektoru podle článku 185 financovaných z programu Horizont 2020,

–  s ohledem na dokumenty ze dne 3. února 2017 o otázkách pro skupinu na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace(11),

–  s ohledem na monitorovací zprávy Komise z roku 2014 a 2015 týkající se programu Horizont 2020,

–  s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvanou Evropský výzkumný prostor: čas k provádění a sledování pokroku (COM(2017)0035),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropský obranný akční plán (COM(2016)0950),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou Provádění strategie mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací (COM(2016)0657),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0106),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se reakce na zprávu odborné skupiny na vysoké úrovni o následném hodnocení sedmého rámcového programu (COM(2016)0005),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvanou Výroční zpráva o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje v roce 2014 (COM(2015)0401),

–  s ohledem na zprávy Komise z roku 2014 a 2015 nazvané „Začlenění společenských a humanitních věd do programu Horizont 2020: účastníci, rozpočty a obory“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Lepší právní předpisy pro investice motivované inovacemi na úrovni EU“ (SWD(2015)0298),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Evropský výzkumný prostor: Zpráva o pokroku za rok 2014“ (COM(2014)0575),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá zpráva o situaci vzdělávání a odborné přípravy v oblasti jaderné energetiky v Evropské unii“ (SWD(2014)0299),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise pod názvem „Stěžejní iniciativy FET: nová koncepce partnerství za účelem řešení velkých vědeckých výzev a oživení inovací v Evropě“ (SWD(2014)0283),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Druhé průběžné hodnocení společných podniků pro provádění společných technologických iniciativ Clean Sky, palivové články a vodík a iniciativy pro inovativní léčiva(COM(2014)0252),

–  s ohledem na Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k úloze a účinkům společných technologických iniciativ a partnerství veřejného a soukromého sektoru při provádění programu Horizont 2020 pro udržitelné průmyslové změny(12),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o fondech EU pro rovnost žen a mužů(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3)(16),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0209/2017),

A.  vzhledem k tomu, že program Horizont 2020 je největším centrálně řízeným programem EU v oblasti výzkumu a inovací a v celosvětovém měřítku vůbec největším veřejně financovaným programem v této oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že při vyjednávání programu Horizont 2020 a současného víceletého finančního rámce Parlament požádal o 100 miliard EUR, nikoli o původně schválených 77 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se rozpočet zdá být velmi omezený, pokud má program Horizont 2020 plně prozkoumat potenciál excelence a náležitě reagovat na společenské výzvy, před nimiž v současnosti stojí evropská i celosvětová společnost;

C.  vzhledem k tomu, že zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace a průběžné hodnocení plánované na třetí čtvrtletí roku 2017 stanoví základy struktury a obsahu 9. rámcového programu, z nichž bude vycházet návrh zveřejněný v první polovině roku 2018;

D.  vzhledem k tomu, že rozhodujícím faktorem při návrhu programu Horizont 2020 byla hospodářská a finanční krize; vzhledem k tomu, že příští rámcový program by mohly utvářet nově vznikající výzvy, nová politická a socioekonomická paradigmata a přetrvávající globální trendy;

E.  vzhledem k tomu, že rámcový program musí být založen na evropských hodnotách, vědecké nezávislosti, otevřenosti, rozmanitosti, přísných evropských etických normách, sociální soudržnosti a rovném přístupu občanů k řešením a odpovědím, které poskytuje;

F.  vzhledem k tomu, že investice do výzkumu a vývoje mají zásadní význam pro evropský hospodářský a sociální rozvoj a globální konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že financování 9. rámcového programu musí odrážet význam vynikající vědy pro podporu inovací a dlouhodobých konkurenčních výhod;

Struktura, filosofie a provádění programu Horizont 2020

1.  domnívá se, že více než tři roky po zahájení programu Horizont 2020 nastal okamžik, aby Parlament vypracoval svůj postoj k jeho průběžnému hodnocení a vizi budoucnosti 9. rámcového programu;

2.  připomíná, že cílem programu Horizont 2020 je přispět k budování společnosti a hospodářství založených na znalostech a inovacích a posílit vědecký a technologický základ a nakonec i konkurenceschopnost Evropy tím, že bude mobilizováno dodatečné vnitrostátní veřejné i soukromé financování v oblasti výzkumu a vývoje a že se napomůže tomu, aby bylo do roku 2020 dosaženo cíle 3 % HDP určených na výzkum a vývoj; vyjadřuje politování nad tím, že EU investovala v roce 2015 do výzkumu a vývoje jen 2,03 % HDP, přičemž se tento údaj u jednotlivých zemí pohyboval od 0,46 % do 3,26 %(17), zatímco hlavní celosvětoví konkurenti Evropskou unii v oblasti výdajů na vývoj a výzkum předstihují;

3.  připomíná, že Evropský výzkumný prostor čelí přímé konkurenci ze strany celosvětově nejvýkonnějších výzkumných regionů a že posilování Evropského výzkumného prostoru je proto kolektivní povinností Evropy; vybízí příslušné členské státy, aby dostatečně přispívaly ke splnění cíle zajistit 3 % HDP EU na výzkum a vývoj; poznamenává, že celkové zvýšení na 3 % by do výzkumu a inovací v Evropě přineslo dodatečnou částku více než 100 miliard EUR ročně;

4.  zdůrazňuje, že hodnocení sedmého rámcového programu a sledování programu Horizont 2020 ukazují, že rámcový program EU pro výzkum a inovace je úspěchem a přináší zřetelnou přidanou hodnotu pro EU(18); uznává, že stále existují možnosti zlepšení rámcového programu i budoucích programů;

5.  domnívá se, že důvodem jeho úspěchu je multidisciplinární a kooperativní nastavení a požadavky týkající se excelence a dopadu;

6.  chápe, že je rámcový program zaměřen na stimulaci účasti průmyslu s cílem zvýšit jeho výdaje v oblasti výzkumu a vývoje(19); poznamenává, že účast průmyslu včetně MSP je výrazně vyšší než v 7. rámcovém programu; připomíná však, že v průměru průmysl dostatečně nezvýšil svůj podíl na výdajích v oblasti výzkumu a vývoje, jak bylo dohodnuto v závěrech ze zasedání Rady v Barceloně(20); žádá Komisi, aby posoudila evropskou přidanou hodnotu a relevantnost pro veřejnost, pokud jde o financování nástrojů zaměřených na podniky, jako jsou společné technologické iniciativy(21), a soudržnost, otevřenost a transparentnost všech společných iniciativ(22);

7.  konstatuje, že rozpočet, řízení a provádění programu jsou rozloženy mezi 20 různých orgánů EU; táže se, zda to nevede k nadměrným snahám o koordinaci a složité a duplicitní administrativě; vyzývá Komisi, aby se zasadila o její zefektivnění a zjednodušení;

8.  konstatuje, že pilíře 2 a 3 jsou zejména zaměřeny na vyšší úrovně technologické připravenosti, což by mohlo omezovat budoucí absorpci rušivých inovací, jež jsou stále naplánovány v rámci výzkumných projektů s nižší úrovní technologické připravenosti; vyzývá k tomu, aby úrovně technologické připravenosti byly pečlivě vyváženy tak, aby podporovaly celý hodnotový řetězec; domnívá se, že úroveň technologické připravenosti může vyloučit netechnologické formy inovací vytvářené v rámci základního nebo aplikovaného výzkumu, zejména v oblasti sociálních a humanitních věd;

9.  vyzývá Komisi, aby nabídla vyváženou kombinaci malých, středních a velkých projektů; konstatuje, že průměrný rozpočet na projekty se v rámci programu Horizont 2020 zvýšil a že větší projekty jsou náročnější, pokud jde o přípravu návrhu a projektové řízení, což zvýhodňuje účastníky, kteří mají s rámcovými programy větší zkušenost, vytváří překážky pro nově příchozí a soustřeďuje financování do rukou omezeného počtu institucí;

Rozpočet

10.  zdůrazňuje, že současná znepokojivě nízká míra úspěšnosti dosahující méně než 14 %(23) představuje v porovnání se 7. rámcovým programem negativní tendenci; zdůrazňuje, že nadměrný počet žádostí neumožňuje, aby bylo financování dostupné pro větší počet velmi kvalitních projektů, a vyjadřuje politování nad tím, že škrty provedené Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) tento problém prohloubily; vyzývá Komisi, aby v rozpočtu programu Horizont 2020 již další škrty neprováděla;

11.  zdůrazňuje rozpočtové tlaky, jimž rámcové programy Unie pro výzkum a inovace čelí; vyjadřuje politování nad negativním dopadem, který měla platební krize v rozpočtu EU na provádění tohoto programu během prvních let stávajícího víceletého finančního rámce; bere mimo jiné na vědomí umělé zpoždění dosahující výše 1 miliardy EUR v případě výzev v roce 2014 a významné snížení výše předběžného financování u nových programů; v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu s článkem 15 nařízení o víceletém finančním rámci se předsunutí finančních prostředků pro program Horizont 2020 uskutečnilo v letech 2014 až 2015; zdůrazňuje, že toto předsunutí bylo v plné míře vyčerpáno programem, čímž se prokázala jeho výborná výkonnost a ještě větší absorpční schopnost; zdůrazňuje, že tímto předsunutím prostředků se nemění celkový objem finančních prostředků v těchto programech, což vede k tomu, že v druhé polovině VFR bude k dispozici méně prostředků; vyzývá oba rozpočtové orgány a Komisi, aby zajistily přiměřenou úroveň prostředků na platby v následujících letech a aby vynaložily veškeré úsilí s cílem zabránit vzniku nové platební krize v posledních letech současného VFR;

12.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 musí být primárně založen na grantech a zaměřen zvláště na financování základního a kooperativního výzkumu; trvá na tom, že výzkum může být pro investory vysoce rizikovou investicí a že financování výzkumu pomocí grantů je nezbytností; zdůrazňuje v této souvislosti, že mnohé veřejné orgány jsou každopádně z právního hlediska vyloučeny z přijímání úvěrů; vyjadřuje politování nad tendencí přecházet v některých případech od grantů k využívání úvěrů; uznává, že by finanční nástroje měly být jako součást finančních nástrojů programu InnovFin dostupné pro vysoké úrovně technologické připravenosti, které jsou blízké tržním činnostem, mimo rámcový program (např. režimy EIB, EIF);

13.  zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států nedodržuje své vnitrostátní závazky týkající se investic do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je třeba splnit cíl ve výši 3% HDP, a doufá, že bude možné tento cíl co nejdříve zvýšit na úroveň největších celosvětových konkurentů EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby prováděly vnitrostátní strategie s cílem dosáhnout těchto záměrů, a požaduje, aby některé části strukturálních fondů byly určeny na činnosti a programy v oblasti výzkumu a vývoje, zvláště na investice do budování kapacit, výzkumnou infrastrukturu a mzdy i na podpůrné činnosti spojené s přípravou návrhů a projektového řízení rámcového programu;

Hodnocení

14.  potvrzuje, že „excelence“ by měla zůstat hlavním hodnoticím kritériem ve všech třech pilířích rámcového programu, ačkoli bere na vědomí současná kritéria „dopadu“ a „kvality a účinnosti provádění“, která mohou pomoci prokázat přidanou hodnotu projektu pro EU; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala způsoby zohledňování kritérií „dopadu“ a „kvality a účinnosti provádění“, jimiž jsou: nedostatečná účast nedostatečně zastoupených regionů EU, začlenění nedostatečně zastoupených oblastí vědy, jako jsou sociální a humanitní vědy, a využívání výzkumné infrastruktury financované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), které se jeví jako důležité pro úspěšné provádění ERA a pro zajištění synergií mezi rámcovými programy a evropskými strukturálními a investičními fondy;

15.  požaduje, aby hodnotitelé zajistili lepší a transparentnější hodnocení a kvalitu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit zpětnou vazbu vůči účastníkům v průběhu hodnoticího procesu, a naléhavě vyzývá k tomu, aby byly zohledněny stížnosti neúspěšných žadatelů týkající se toho, že souhrnné hodnotící zprávy ne dost podrobně a jasně informují o tom, co je třeba provést jinak, aby bylo dosaženo úspěchu; vyzývá proto Komisi, aby spolu s výzvou k předkládání návrhů uveřejnila podrobná kritéria hodnocení projektů s cílem zajistit účastníkům podrobnější a informativnější souhrnné hodnoticí zprávy a aby výzvy k předkládání návrhů organizovala tak, aby se zabránilo podávání nadměrného počtu žádostí, který negativně ovlivňuje motivaci badatelů a dobrou pověst programu;

16.  vyzývá Komisi, aby stanovila širší definici „dopadu“, která zohlední ekonomické i sociální účinky; zdůrazňuje, že posouzení dopadu projektů základního výzkumu by mělo zůstat flexibilní; žádá Komisi, aby zachovala vyváženost mezi výzvami jdoucími zdola nahoru a shora dolů a aby analyzovala, který postup hodnocení (jednofázový nebo dvoufázový) je užitečnější s cílem zabránit nadměrnému podávání žádostí a provádět kvalitní výzkum;

17.  vyzývá Komisi, aby posoudila, nakolik by bylo smysluplné přesnější tematické zaměření v souvislosti s udržitelností;

18.  vyzývá Komisi, aby lépe zpřístupnila účastnický portál, rozšířila síť vnitrostátních kontaktních míst a uvolnila pro ni větší množství prostředků s cílem zajistit dobře fungující službu pro mikropodniky a malé a střední podniky, zejména v průběhu předkládání projektů a jejich hodnocení;

19.  domnívá se, že by se Evropská rada pro výzkum měla podílet na větším počtu kooperativních projektů v celé Evropě, a zejména by měla umožnit účast regionů a institucí s nízkou kapacitou, tak aby se politika EU v oblasti výzkumu a inovací a know-how rozšířily po celé EU;

Průřezové otázky

20.  konstatuje, že struktura programu Horizont 2020 a zvláště přístup zaměřený na společenské výzvy se mezi zúčastněnými stranami setkávají s širokým přijetím; vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala přístup týkající se společenských výzev, a zdůrazňuje význam kooperativního výzkumu zahrnujícího univerzity, výzkumné organizace, průmysl (zejména malé a střední podniky) a další subjekty; žádá Komisi, aby během provádění rámcového programu a v úzké spolupráci s Evropským parlamentem zvážila posouzení dostatečnosti a jednotlivých rozpočtů na pokrytí společenských výzev na základě současné hospodářské, společenské a politické situace;

21.  oceňuje úsilí Komise o zefektivnění správy a zkrácení doby mezi zveřejněním výzvy a přidělením grantu; vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala v úsilí o omezování byrokracie a zjednodušování administrativy; vítá návrh Komise na zavedení paušálních plateb, které umožní zjednodušení administrativy a auditů;

22.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda zjednodušený model financování zavedený pro účely programu Horizont 2020 vede v souladu se záměrem k většímu zapojení průmyslu; žádá v této souvislosti, aby byla posouzena efektivita tohoto modelu financování;

23.  vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry může používání vnitrostátních nebo vlastních účetních systémů namísto systému uvedeného v pravidlech účasti v programu vést k výraznému zjednodušení účetního postupu, a snížit tak míru chyb zjišťovaných při auditech projektů podporovaných z evropských prostředků; vyzývá v této souvislosti k užší spolupráce s Evropským účetním dvorem a k zavedení jednorázového auditu („one-stop audit“);

24.  konstatuje, že synergie mezi fondy je zásadní pro zvýšení účinnosti investic; zdůrazňuje, že strategie pro inteligentní specializaci RIS3 jsou důležitým nástrojem urychlení synergií a ustavení vnitrostátních a regionálních rámců pro investice do výzkumu, vývoje a inovací a že by z tohoto důvodu měly být podporovány a posilovány; vyjadřuje politování nad tím, že existují značné překážky bránící zajištění plně funkční synergie(24); usiluje proto o sladění pravidel a postupů pro projekty výzkumu, vývoje a inovací v rámci evropských strukturálních a investičních fondů a rámcového programu a konstatuje, že účinné využívání systému založeného na pečeti excelence bude možné jen tehdy, když budou splněny výše uvedené podmínky; vyzývá Komisi, aby část prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů vyčlenila pro synergii RIS3 s programem Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla státní podpory a umožnila, aby projekty ze strukturálních fondů v oblasti výzkumu a vývoje bylo možné odůvodnit v rámci procesních pravidel rámcového programu, aby však zároveň zaručila jejich transparentnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování zásady adicionality, která v praxi znamená, že příspěvky evropských fondů by neměly nahrazovat vnitrostátní nebo rovnocenné výdaje členského státu v regionech, kde se tato zásada uplatňuje;

25.  konstatuje, že úspěšné zavedení Evropského výzkumného prostoru (ERA) vyžaduje plné využívání potenciálu výzkumu, vývoje a inovací všech členských států; uznává, že existuje problém rozdílné účasti v programu Horizont 2020, který je třeba řešit jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, a to i prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily existující nástroje nebo aby přijaly nová opatření s cílem překlenout tento rozdíl, například pomocí vývoje nástrojů pro vytváření výzkumných sítí; vítá politiku šíření excelence a rozšiřování účasti; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda tři nástroje rozšiřování dosáhly svých konkrétních cílů: poskytnutí odpovídajícího rozpočtu a vyváženého souboru nástrojů reagujících na nerovnosti, které v EU existují na poli výzkumu a inovací; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly jasná pravidla, která umožní plné provádění systému založeného na pečeti excelence, a aby zvážily financování při využití synergií; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus umožňující začlenit do rámcového programu projekty výzkumné infrastruktury financované pomoci evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá k přezkumu ukazatelů používaných k definici „nedostatečně zastoupených“ zemí a regionů a k pravidelnému ověřování seznamu těchto zemí a regionů v průběhu provádění rámcového programu;

26.  konstatuje, že podle výročních zpráv Komise o provádění programu Horizont 2020 v roce 2014 a 2015 země EU-15 získaly 88,6 % prostředků, zatímco země EU-13 získaly pouze 4,5 %, což je méně než objem financování pro přidružené země (6,4 %);

27.  vítá úsilí o zajištění lepších vazeb mezi Evropským výzkumným prostorem a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání, které usnadní přípravu příští generace výzkumných pracovníků; uznává, že je důležité začlenit dovednosti v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, výzkumu a podnikání již od rané fáze do vzdělávacích systémů členských států s cílem povzbudit mladé lidi k rozvoji těchto dovedností, neboť na výzkum a vývoj je třeba pohlížet spíše ze strukturálního hlediska, nikoli z cyklického nebo dočasného hlediska; vyzývá členské státy a Komisi k posílení stability a atraktivity zaměstnání pro mladé výzkumné pracovníky;

28.  podtrhuje důležitost užší spolupráce mezi průmyslem a univerzitními a vědeckými ústavy s cílem usnadnit budování tematicky zaměřených struktur v rámci univerzit a vědeckých center za účelem vytváření těsnějších vazeb na výrobní odvětví;

29.  zdůrazňuje, že celosvětová spolupráce je důležitým prostředkem posilování evropského výzkumu; potvrzuje, že mezinárodní účast poklesla z 5 % v rámci sedmého rámcového programu na 2,8 % v rámci programu Horizont 2020; připomíná, že rámcový program by měl přispět k zajištění toho, aby Evropa zůstala hlavním globálním hráčem, přičemž současně by měl poukázat na význam vědecké diplomacie; vyzývá Komisi, aby přezkoumala podmínky mezinárodní spolupráce v rámcovém programu a zavedla konkrétní a okamžitá opatření i dlouhodobou strategickou vizi a strukturu na podporu tohoto cíle; vítá v této souvislosti iniciativy, jako je program BONUS a partnerství PRIMA;

30.  podtrhuje potřebu posilování mezinárodní spolupráce v rámci devátého rámcového programu a šíření vědecké diplomacie;

31.  připomíná, že začlenění sociálních a humanitních věd znamená výzkum v této oblasti v mezioborových projektech, nikoli jejich následné doplnění do jinak technologických projektů, a že nejnaléhavější problémy, kterým čelí EU, vyžadují metodický výzkum, který bude koncepčněji zaměřen na sociální a humanitní vědy; konstatuje, že humanitní a sociální vědy jsou v současném rámcovém programu nedostatečně zastoupeny; vyzývá Komisi, aby výzkumným pracovníkům v oblasti sociálních a humanitních věd umožnila širší účast v interdisciplinárních projektech rámcového programu a aby poskytla tématům sociálních a humanitních věd dostatečné financování;

32.  poukazuje na vyváženost výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 a požaduje, aby byl v následujícím rámcovém programu zaujat podobný přístup; vítá vytvoření Evropské rady pro inovace (EIC) (25), ale trvá na tom, že by neměla vést k oddělení výzkumu od inovací nebo k další fragmentaci financování; zdůrazňuje, že program Horizont 2020 není dostatečně zaměřen na „údolí smrti“, které představuje hlavní překážku bránící tomu, aby byly prototypy zaváděny do výroby;

33.  vyzývá Komisi, aby upřesnila nástroje a fungování EIC, a zdůrazňuje, že je třeba vyhodnotit pilotní výsledky EIC; vyzývá Komisi, aby nabídla vyváženou směs nástrojů pro portfolio EIC; zdůrazňuje zároveň, že by EIC v žádném případě neměla nahradit druhý pilíř a že z tohoto pilíře by se neměl stát nástroj podpory individuálních projektů, nýbrž jeho těžištěm by měl být i nadále kooperativní výzkum; poukazuje na to, že je třeba zachovat a posílit nástroj pro malé a střední podniky a projekt Rychlá cesta k inovacím; vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismy na lepší zařazení MSP do širších interdisciplinárních projektů 9. rámcového programu s cílem využít jejich plný potenciál; vyzývá Komisi, aby zachovala znalostní a inovační společenství jako součást současné struktury Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), se zdůrazněním důležitosti transparentnosti a extenzivního zapojení zúčastněných stran, a aby analyzovala, jak může EIT a znalostní a inovační společenství vzájemně spolupůsobit s EIC; žádá Komisi, aby navrhla rámec pro investice soukromého rizikového kapitálu ve spolupráci s EIC, aby v Evropě podnítila investice rizikového kapitálu;

34.  vítá iniciativy, které spojují soukromý a veřejný sektor s cílem podnítit výzkum a inovace; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vedoucí postavení EU při upřednostňování veřejných potřeb v oblasti výzkumu a že je zapotřebí dostatečná transparentnost, sledovatelnost a spravedlivá veřejná návratnost investovaných veřejných prostředků v programu Horizont 2020, pokud jde o finanční dostupnost, přístupnost a vhodnost koncových produktů, a zejména v některých citlivých oblastech, jako je zdravotnictví, aby byl sledován veřejný zájem a spravedlivé sociální dopady; vyzývá Komisi, aby zejména s cílem dlouhodobého využívání všech projektů financovaných z grantů rámcového programu důkladněji prozkoumala příslušné mechanismy, které by spojovaly spravedlivou návratnost veřejných investic a dostatečné pobídky k účasti průmyslu v těchto projektech;

35.  vítá skutečnost, že otevřený přístup je nyní obecnou zásadou v rámci programu Horizont 2020; upozorňuje na to, že značný počet publikací spojených s projekty programu Horizont 2000(26) až do prosince 2016 ukazuje, že jsou zapotřebí nové politiky týkající se prosazování sdílení údajů a znalostí, aby bylo dostupných co nejvíce výsledků výzkumu a vědeckých údajů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala kritéria pružnosti, jež mohou být tomuto cíli na překážku, a aby zvýšila znalosti a vývoj;

36.  vítá financování pilotního projektu otevřených výzkumných dat coby první krok směrem ke cloudu pro otevřenou vědu; uznává význam a potenciál elektronických infrastruktur a superpočítačů, nutnost zapojit zúčastněné strany veřejného a soukromého sektoru a občanskou společnost a význam občanské vědy pro zajištění toho, aby společnost hrála aktivnější úlohu při vymezování a vnímání problémů a při společném hledání řešení; vyzývá Komisi a veřejné a soukromé společenství pro výzkum, aby prozkoumaly nové modely, které začlení soukromé cloudové a síťové zdroje a veřejné elektronické infrastruktury, a zahájení programů občanů v oblasti vědy a inovací;

37.  vítá Komisí nově zavedenou koncepci center pro inovace, která podporou firem, a to zejména MSP, při posilování jejich obchodních modelů a výrobních procesů dále upevňuje evropské inovační prostředí;

38.  vybízí vnitrostátní kontaktní místa, aby se větší měrou podílela na propagaci projektů oceněných pečetí excelence a na poskytování pomoci při hledání dalších vnitrostátních či mezinárodních zdrojů veřejného či soukromého financování těchto projektů a aby v rámci sítě vnitrostátních kontaktních míst posilovala za tímto účelem spolupráci v této oblasti;

Doporučení 9. rámcového programu

39.  domnívá se, že EU má potenciál k tomu, aby se stala předním světovým střediskem výzkumu a vědy; domnívá se také, že za tímto účelem se v zájmu podpory růstu, zaměstnanosti a inovací musí stát 9. rámcový program pro Evropu jednou z nejvyšší priorit;

40.  vítá úspěch programu Horizont 2020 a pákový faktor 1:11; vyzývá Komisi, aby na 9. rámcový program navrhla zvýšený celkový rozpočet ve výši 120 miliard EUR; domnívá se, že kromě zvýšení rozpočtu je třeba vytvořit rovněž rámec zahrnující inovace, a vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila pojem inovace a jejích různých druhů;

41.  konstatuje, že EU stojí před řadou významných a dynamických výzev, a vyzývá Komisi, aby spolu s Evropským parlamentem v rámci třetího pilíře poskytla vyvážený a pružný soubor nástrojů odpovídajících dynamické povaze nově vyvstávajících problémů; zdůrazňuje, že pro konkrétní výzvy spadající do třetího pilíře je třeba stanovit dostatečný rozpočet a že je třeba provádět pravidelný přezkum toho, zda jsou tyto výzvy odpovídající;

42.  vyzývá Komisi, aby v rámci 9. rámcového programu zachovala náležitou rovnováhu mezi základním výzkumem a inovacemi; poukazuje na potřebu posílení kooperativního výzkumu; zdůrazňuje důležitost lepšího zapojení MSP do kooperativních projektů a inovací;

43.  vybízí Komisi, aby posílila synergie mezi 9. rámcovým programem a dalšími evropskými fondy určenými na výzkum a inovace, a aby v úzké spolupráci s členskými státy zavedla harmonizované nástroje a harmonizovaná pravidla pro tyto fondy jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby v budoucích rámcových programech i nadále zohledňovala důležitou úlohu, kterou v souvislosti s inovacemi plní standardizace;

44.  konstatuje, že 9. rámcový program by měl řešit možný problém s podáváním nadměrného počtu žádostí a nízkou mírou úspěšnosti, jako je tomu v případě programu Horizont 2020; navrhuje zvážit znovuzavedení dvoufázového postupu hodnocení, kde by první fáze byla jednotná a druhá fáze zaměřená různě podle vybraných žadatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečně komplexní souhrnné hodnotící zprávy, v nichž bude uvedeno, jakým způsobem by bylo možné návrh zlepšit;

45.  zdůrazňuje, že nezpochybnitelnou základní složkou tohoto rámcového výzkumného programu musí zůstat evropská přidaná hodnota;

46.  vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci oddělila výzkum v oblasti obrany od civilního, aby byly zajištěny dva různé programy se dvěma oddělenými rozpočty, které neovlivní rozpočtové ambice 9. rámcového programu v oblasti civilního výzkumu; vyzývá proto Komisi, aby předložila Parlamentu možné způsoby financování budoucího programu výzkumu v oblasti obrany v souladu se Smlouvami, který bude mít vlastní rozpočet s novými zdroji a zvláštními pravidly; zdůrazňuje důležitost parlamentního dohledu v této věci;

47.  domnívá se, že program pro budoucí a nově vznikající technologie má do budoucna velký potenciál a představuje dobrý nástroj pro šíření inovativních myšlenek a znalostí na vnitrostátní i regionální úrovni;

48.  zdůrazňuje, že v souvislosti s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti klimatu je třeba stanovit jako prioritu financování výzkumu v oblasti změny klimatu a infrastrukturu pro sběr klimatických dat – zejména vzhledem k tomu, že Spojené státy zvažují významné škrty v rozpočtech institucí v USA zabývajících se environmentálním výzkumem;

49.  zdůrazňuje, že 9. rámcový program pro výzkum a inovace by měl posilovat společenský pokrok a konkurenceschopnost EU, tím, že bude vytvářet růst a pracovní místa, přinášet nové poznatky a inovace, které umožní řešit zásadní výzvy, před nimiž Evropa stojí, a dosahovat dalšího pokroku na cestě k vybudování udržitelného Evropského výzkumného prostoru; vítá v této souvislosti stávající pilířovou strukturu rámcového programu a vyzývá Komisi, aby tuto strukturu v zájmu kontinuity a předvídatelnosti zachovala; žádá proto Komisi, aby nadále pracovala na soudržnosti, zjednodušení, transparentnosti a jasnosti programu, na zlepšení procesu hodnocení, snížení roztříštěnosti, omezování duplicit a odstraňování zbytečné administrativní zátěže;

50.  uznává, že správní úkoly a výzkum se do značné míry navzájem ruší; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby vykazovací povinnosti zůstaly omezeny na minimum, tak aby administrativa nebránila inovacím a aby bylo zajištěno účinné využívání prostředků financování 9. rámcového programu, ale aby zároveň s tím byla zajištěna nezávislost výzkumu; vybízí za tímto účelem Komisi, aby se intenzivněji zasazovala o zjednodušování;

51.  konstatuje, že Komise se stále častěji uchyluje k podpoře založené na výstupech; vyzývá Komisi, aby pojem „výstupu“ definovala přesněji;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily synergie mezi rámcovým programem a jinými fondy a aby řešily problematiku nedostatků v oblasti výzkumu, kterým čelí konvergenční regiony v některých členských státech při uplatňování zásady adicionality; vyjadřuje politování nad tím, že finanční příděly ze strukturálních a investičních fondů mohou vést ke snížení vnitrostátních výdajů na výzkum a vývoj v regionech, v nichž se tyto fondy uplatňují, a trvá na tom, že tyto příděly musí být dodatečným prvkem vedle vnitrostátních veřejných výdajů; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zajistily, že veřejné financování výzkumu a vývoje bude spíše považováno za investice do budoucna než za náklady;

53.  konstatuje, že účinné investování do výzkumu a inovací v rámci strukturálních fondů je možné pouze za předpokladu, že pro to členské státy připraví vhodnou půdu; vyzývá proto k užšímu propojení mezi doporučeními pro jednotlivé země v oblasti strukturálních reforem a investicemi do výzkumu a inovací;

54.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí nová pokročilejší centra a regiony excelence a že je důležité pokračovat v rozvoji Evropského výzkumného prostoru; zdůrazňuje, že je pro dosažení tohoto cíle třeba zajistit větší synergie mezi rámcovým programem, EFSI a ESIF; požaduje politiky, které odstraní překážky, jako jsou nižší mzdy, jimž čelí východní a jižní země, aby se zabránilo odlivu mozků; požaduje, aby se upřednostňovala excelence projektu před excelencí řídících „elitních“ institucí;

55.  domnívá se, že je třeba vytvořit přesvědčivější pobídky k využívání ESI fondů na investice do výzkumu a inovací, vyplývá-li to z doporučení pro jednotlivé země nebo jsou-li zjištěny nedostatky; dospívá k závěru, že investice z ESI fondů do výzkumu a inovací v období 2014–2020 vynesou 65 miliard EUR; navrhuje proto, aby pokud jde o výkonnostní rezervu v rámci ESI fondů, která byla vytvořena v členských státech, byla podstatná část příjmů ze strukturálních fondů použita k investicím do výzkumu a inovací;

56.  vítá zásadu a potenciál pečeti excelence jako známky kvality pro součinnost mezi ESI fondy a programem Horizont 2020, nicméně podotýká, že tento nástroj je v praxi nedostatečně uplatňován, což je způsobeno nedostatkem financí v členských státech; domnívá se, že projekty, které byly předloženy k financování v rámci programu Horizont 2020 a které úspěšně prošly přísnými kritérii pro výběr a udělování, ale nemohly být financovány z důvodu rozpočtových omezení, by měly být financovány z prostředků ESI fondů, jsou-li pro tento účel takové zdroje k dispozici; poukazuje na to, že by podobný mechanismus měl být vytvořen i pro výzkumné projekty založené na spolupráci;

57.  vyzývá Komisi, aby pro mladé výzkumné pracovníky zajistila v 9. rámcovém programu zvýšenou úroveň podpory, jako jsou celoevropské nástroje pro vytváření sítí, a aby posílila financování pro výzkumné pracovníky v rané fázi s pracovní zkušeností po dokončení doktorátu nepřesahující dva roky;

58.  konstatuje, že akce Marie Skłodowska-Curie jsou široce uznávaným zdrojem financování mezi výzkumnými pracovníky a podporují mobilitu výzkumných pracovníků a rozvoj mladých výzkumníků; zastává názor, že v zájmu kontinuity by bylo žádoucí, aby akce Marie Skłodowska-Curie byly v 9. rámcovém programu financovány i nadále;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, které musí doplňovat veřejné investice, a nikoli je nahrazovat; připomíná, že dvě třetiny z cíle vydávat 3 % HDP na výzkum a vývoj by měly pocházet ze soukromého sektoru(27); oceňuje úsilí, jež průmysl v tomto směru dosud vynaložil, a s ohledem na obecně nedostatečné zdroje na veřejné výdaje v oblasti výzkumu a vývoje vyzývá soukromý sektor, aby se ještě větší měrou podílel na výdajích v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti otevřeného přístupu (Open Access) a otevřené vědy (Open Science); vyzývá Komisi, aby stanovila míru účasti velkých podniků (prostřednictvím půjček, grantů nebo na vlastní náklady) v závislosti na míře evropské přidané hodnoty projektu a jeho potenciálu vést k rozmachu MSP, při zvážení specifik a potřeb každého odvětví; žádá Komisi, aby monitorovala „věcné“ příspěvky s cílem zajistit, aby tyto investice byly skutečné a nové;

60.  vyzývá Komisi, aby se v návaznosti na výsledky a doporučení vyplývající z hodnocení zasadila o větší transparentnost a jasnost pravidel platných pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na projektech 9. rámcového programu; žádá Komisi, aby stávající nástroje partnerství veřejného a soukromého sektoru posoudila a prověřila;

61.  zdůrazňuje, že bez ohledu na nástroj pro MSP by měla být i nadále podporována účast průmyslu, protože průmysl má v mnoha oblastech nezbytné odborné znalosti a poskytuje významný finanční příspěvek;

62.  vyjadřuje politování nad smíšenými výsledky, kterých dosáhlo zaměření programu Horizont 2020 na rovnost žen a mužů, neboť jediným dosaženým cílem je podíl žen v poradních skupinách, zatímco podíl žen v panelech pro hodnocení projektů a mezi koordinátory projektů a genderový rozměr obsahu výzkumu a inovací zůstávají pod cílovou úrovní; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit zapojení žen a prosazování rovnosti žen a mužů v celém 9. rámcovém programu a dosáhnout cílových hodnot stanovených v nařízení o programu Horizont 2020, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii zkoumající překážky nebo obtíže, které mohou ovlivňovat nedostatečné zapojení žen do tohoto programu; vybízí členské státy, aby v souladu s cíli Evropského výzkumného prostoru vytvořily genderově vyvážené právní a politické prostředí a poskytly pobídky pro příslušnou změnu; vítá pokyny Komise k rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020(28); připomíná, že podle těchto pokynů je rovnost mužů a žen jedním z faktorů určujících priority návrhů převyšujících daný strop, které dosáhly stejného bodového hodnocení;

63.  konstatuje, že následující rámcový program bude muset zohlednit odchod Spojeného království z EU a jeho dopady; poznamenává, že pro výzkum a inovace jsou přínosem jasné a stabilní dlouhodobé rámce a že Spojené království má vedoucí postavení v oblasti vědy; vyjadřuje přání, aby mohly pokračovat sítě a spolupráce mezi Spojeným královstvím a EU v oblasti výzkumu, aby mohlo být za určitých podmínek rychle nalezeno stabilní a uspokojivé řešení, aby se zajistilo, že EU nepřijde o vědecké výsledky vytvořené v programu Horizont 2020 a v 9. rámcovém programu;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 948.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 892.
(7) Úř. věst. L 169, 7.6.2014, ss. 54-178.
(8) Úř. věst. L 177, 17.6.2014, s. 9.
(9) Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 1.
(10) Úř. věst. L 169, 7.6.2014, ss. 1-53.
(11) http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/hlg_issue_papers.pdf.
(12) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 24.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0052.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0075.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0311.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2016)0320.
(17) Studie výzkumné služby Evropského parlamentu z února 2017 nazvaná „Horizont 2020 – rámcový program EU pro výzkum a inovace. Evropské hodnocení provádění“.
(18) S více než 130 000 obdržených návrhů, 9 000 podepsaných grantů, 50 000 účastníků a 15,9 miliardy EUR finančních prostředků EU.
(19) Dvě třetiny z 3 % HDP na výzkum a vývoj by měly pocházet z průmyslu. Viz soukromé výdaje na výzkum a vývoj podle Eurostatu: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsc00031&plugin=1
(20) http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf
(21) Celkově představuje sedm společných technologických iniciativ více než sedm miliard EUR finančních prostředků programu Horizont 2020, přibližně 10 % celého rozpočtu tohoto programu a více než 13 % skutečně dostupných finančních prostředků na výzvy programu Horizont 2020 (přibližně 8 miliard EUR ročně během sedmi let).
(22) Viz závěry Rady ze dne 29. května 2015.
(23) Studie výzkumné služby Evropského parlamentu z února 2017 nazvaná „Horizont 2020, rámcový program EU pro výzkum a inovace – evropské hodnocení provádění.“
(24) Velká výzkumná infrastruktura vyhovuje oblasti působnosti a cílům Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ale finanční prostředky z tohoto fondu přidělené na vnitrostátní úrovni nemohou být využity k jejímu spolufinancování; stavební náklady spojené s novými výzkumnými infrastrukturami jsou v rámci EFRR způsobilé, ale provozní náklady a náklady na zaměstnance nikoli.
(25) Sdělení Komise nazvané Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (COM(2016)0733).
(26) Zpráva infrastruktury OpenAIRE: V rámci programu Horizont 2020 bylo ukončeno 2 017 (19 %) projektů z celkového počtu 10 684 projektů a 8 667 projektů pokračuje. Infrastruktura OpenAIRE stanovila 6 133 publikací spojených s 1 375 projekty z programu Horizont 2020.
(27) Viz závěry Rady ze dne 29. května 2015.
(28) Viz Pokyny k rovnosti žen a mužů v programu Horizont 2020.http://eige.europa.eu/sites/default/files/h2020-hi-guide-gender_en.pdf

Právní upozornění