Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2079(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0179/2017

Předložené texty :

A8-0179/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 16
CRE 12/06/2017 - 16

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.11
CRE 13/06/2017 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0255

Přijaté texty
PDF 459kWORD 58k
Úterý, 13. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Stav rybích populací a sociálně-ekonomická situace v odvětví rybolovu ve Středomoří
P8_TA(2017)0255A8-0179/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří (2016/2079(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(1) (nařízení o společné rybářské politice),

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94(3);

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999(4) (nařízení NNN),

–  s ohledem na strategii v polovině období (2017–2020) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se týká udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o návrhu směrnice Rady, kterou se provádí dohoda týkající se provádění úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků (EUROPÊCHE) dne 21. května 2012, ve znění změn ze dne 8. května 2013(5),

–  s ohledem na rezoluci OSN přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na regionální konferenci nazvanou „Budování budoucnosti pro udržitelný drobný rybolov ve Středozemním a Černém moři“, která se konala ve dnech 7.–9. března 2016 v Alžíru v Alžírsku,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0179/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Středozemní moře je se svými 17 000 druhy mořských živočichů jednou z biologicky nejrozmanitějších oblastí na světě; vzhledem k tomu, že je proto při rozhodování o jeho řízení nezbytné zaujímat vícedruhový přístup;

B.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném „Konzultace k rybolovným právům pro rok 2017 v rámci společné rybářské politiky“ (COM(2016)0396) tvrdí, že ve Středozemním moři nadále převládá nadměrný rybolov a že je pro zvrácení této situace nutný okamžitý zásah; vzhledem k tomu, že v tomtéž dokumentu vyjadřuje Komise znepokojení, že mnoho z posuzovaných populací je loveno značně nad odhadovanými cílovými úrovněmi maximálního udržitelného výnosu (MSY);

C.  vzhledem k tomu, že Středomoří musí čelit důležité výzvě dosáhnout cíle postupného obnovení a zachování populací ryb nad úrovněmi biomasy, které jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, a to nejpozději do roku 2020 pro všechny populace; vzhledem k tomu, že tato výzva si bude žádat účast a závazek zemí, které nejsou členy EU; vzhledem k tomu, že celková úroveň nadměrného rybolovu v oblasti Středozemního moře odpovídá zhruba dvojnásobku až trojnásobku FMSY; vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí v EU i mimo ni o zaručení provádění a dodržování právních předpisů v odvětví rybolovu je více než 93 % posuzovaných druhů ve Středozemním moři stále považováno za druhy, které jsou loveny nadměrně;

D.  vzhledem k tomu, že rybolov v tomto regionu má velký sociálně-ekonomický význam pro pobřežní obyvatelstvo; vzhledem k tomu, že toto odvětví zaměstnává stovky tisíc lidí, mj. v sekundárním zpracovatelském odvětví, a že na rybolovu závisí, pokud jde o zaměstnání, zvláště značný počet žen; vzhledem k tomu, že Středomoří zásadním způsobem přispívá k potravinovému zabezpečení, zejména pokud jde o nejohroženější skupiny obyvatel tohoto regionu; vzhledem k tomu, že rybolov nabízí způsob, jak doplnit příjmy a dodávky potravin, a přispívá ke stabilitě regionu;

E.  vzhledem k tomu, že Středozemní moře je ovlivňováno celou řadou faktorů – jako je znečištění způsobené námořní dopravou –, které mají dopad na zdraví rybích populací spolu s rybolovem;

F.  vzhledem k tomu, že 80 % rybářského loďstva a 60 % pracovních míst v tomto odvětví v oblasti Středozemního moře představuje drobný rybolov; vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že na evropské úrovni neexistuje žádná společně přijímaná definice drobného rybolovu, i když je třeba uznat, že se vzhledem k různým zvláštnostem a charakteristikám mořského ekosystému a odvětví rybolovu jedná o obtížnou záležitost; vzhledem k tomu, že „drobný pobřežní rybolov“ je formálně definován pouze pro účely Evropského rybářského fondu (nařízení Rady (ES) č. 1198/2006) jako „rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení“ (jako jsou vlečné sítě); vzhledem k tomu, že definice drobného rybolovu by měla zohledňovat celou řadu vnitrostátních a regionálních charakteristik;

G.  vzhledem k tomu, že na zasedání na vysoké úrovni o situaci populací ve Středozemním moři konané v únoru 2016 v Catanii bylo dosaženo shody na tom, že je naléhavě zapotřebí tyto negativní tendence zvrátit, a bylo uznáno, že čelíme významné výzvě obnovení a zachování populací ryb nad úrovněmi biomasy, které jsou schopny vytvářet maximální udržitelný výnos, při současném dodržování povinnosti společné rybářské politiky týkající se maximálního udržitelného výnosu pro všechny druhy, a to nejpozději do roku 2020;

H.  vzhledem k tomu, že vedle nadměrného rybolovu čelí Středozemní moře četným dalším problémům, z nichž většinu lze připsat hustě osídlenému pobřeží (nadměrné množství živin, znečišťující látky, změny přírodních stanovišť a pobřeží), ale i námořní dopravě a nadměrnému využíváním zdrojů, mj. těžbě ropy a zemního plynu; vzhledem k tomu, že Středozemní moře je nadto velmi zranitelné, pokud jde o změnu klimatu, což v kombinaci s intenzivní námořní dopravou usnadňuje zavlékání a usazování nových invazivních druhů;

I.  vzhledem k tomu, že nemožnost používat specifické zařízení a techniky, které jsou přijatelnější a mají menší dopady na stav ohrožených populací, má závažný vliv na životaschopnost již nyní marginalizovaných pobřežních a ostrovních společenství, brání rozvoji a zhoršuje vylidňování;

J.  vzhledem k tomu, že pobřežní společenství napříč středomořskými členskými státy jsou vysoce závislá na rybolovu, a zejména na drobném rybolovu, a jsou tak ohrožena nedostatkem udržitelnosti rybích populací;

K.  vzhledem k tomu, že v EU existuje velký počet pobřežních společenství, která do velké míry závisí na tradičních a drobných rybolovných činnostech v oblasti Středozemního moře;

L.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov má v mnoha regionech Středomoří sociálně-ekonomickou hodnotu a přímý i nepřímý dopad na zaměstnanost;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné brát v potaz úlohu, kterou rekreační rybolov hraje, pokud jde o stav populací ve Středomoří;

1.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly v krátké době v plném rozsahu vymáhány cíle a opatření stanovené ve společné rybářské politice a aby byly včas a účinně prováděny víceleté plány řízení v souladu s přístupem zaměřeným na regionalizaci a velký počet druhů; zvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout cíle dobrého stavu prostředí stanoveného rámcovou směrnicí 2008/56/ES o strategii pro mořské prostředí, přičemž je třeba vzít v úvahu, že o opatřeních v oblasti řízení rybolovu by se mělo rozhodovat v souvislosti se společnou rybářskou politikou;

2.  domnívá se, že se Středomořím musí být v rámci společné rybářské politiky nadále zacházeno jinak než s ostatními mořskými oblastmi, neboť jeho velkou část pokrývají mezinárodní vody, v nichž hrají rozhodující úlohu, pokud jde o stav populací, třetí země;

3.  je přesvědčen o tom, že je zapotřebí reagovat kolektivně a na základě víceúrovňové spolupráce: mezinárodní, evropské, vnitrostátní a regionální; domnívá se, že všechny příslušné zúčastněné subjekty – včetně profesionálních i rekreačních rybářů, odvětví rybolovu, tradičního drobného rybolovu, vědeckých pracovníků, regionálních organizací, správců chráněných mořských oblastí, odborů a nevládních organizací – by měly být zapojeny do inkluzivního, zdola nahoru směřujícího procesu; zdůrazňuje strategickou úlohu, kterou má v této souvislosti Poradní rada pro Středomoří (MEDAC);

4.  zdůrazňuje, že bez informovanosti, plné podpory a zapojení pobřežních společenství, které musí vědět o nebezpečí, jež představuje vyčerpání populací a druhů pro jejich ekonomickou a sociální budoucnost, nedosáhnou kroky a předpisy v oblasti řízení svého plného potenciálu;

5.  upozorňuje, že neexistují společné podrobné definice drobného a tradičního rybolovu; zdůrazňuje, že v zájmu dalších politických kroků je zapotřebí tyto definice na úrovni EU co nejrychleji zavést;

6.  zdůrazňuje, že pokud jde o rybolov, měla by být tvorba politik taková, aby rybářům a jejich sdružením a organizacím producentů, odborovým organizacím, pobřežním akčním skupinám a místním společenstvím umožnila zapojovat se do rozhodovacího procesu a být jeho integrální součástí, v souladu se zásadou regionalizace společné rybářské politiky, a to včetně třetích zemí na východním a jižním pobřeží Středozemního moře; zdůrazňuje, že zajištění zdravých rybolovných zdrojů a udržitelného a ziskového rybolovu – a v důsledku toho i zachování současné úrovně zaměstnanosti a v ideálním případě i vytvoření více pracovních míst v odvětví rybolovu – bude možné pouze vytvořením spravedlivých, vyvážených a rovných podmínek pro všechny dotčené země a všechny subjekty v oblasti rybolovu ve Středomoří; zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů v odvětví rybolovu, institucionalizovaného sociálního dialogu a účasti zaměstnanců na záležitostech podniků;

7.  konstatuje, že společná rybářská politika podněcuje k rybolovu – mj. prostřednictvím rybolovných práv – prováděnému selektivně a způsobem, jenž má malý dopad na mořský ekosystém a rybolovné zdroje; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba, aby členské státy uplatňovaly transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy (článek 17 nařízení o společné rybářské politice); naléhavě vyzývá, aby bylo vynaloženo úsilí v tomto směru s cílem zajistit, aby více pobídek a preferenční přístup do oblastí pobřežního rybolovu získávaly lodě provozující drobný (tradiční) rybolov, pokud loví selektivně a způsobem, jenž má omezený dopad na mořský ekosystém; zdůrazňuje význam konzultací s dotčenými pobřežními společenstvími;

8.  bere na vědomí, že vliv rekreačního rybolovu na populace a jeho sociálně-ekonomický potenciál ve Středomoří nebyly dosud dostatečně zkoumány; domnívá se, že by v budoucnu měly být shromažďovány údaje o počtu rekreačních rybářů, objemu jejich úlovků a přidané hodnotě, kterou vytvářejí v pobřežních společenstvích;

9.  konstatuje, že rekreační rybolov vytváří pro místní společenství vysoký ekonomický příjem prostřednictvím aktivit, jako je cestovní ruch, a má malý dopad na životní prostředí, a proto by měl být podporován;

10.  považuje za zásadně důležité definovat pobřežní, drobný pobřežní a tradiční rybolov v souladu se sociálně-ekonomickými charakteristikami a současně za použití regionálního přístupu;

11.  zdůrazňuje, že pobřežní rybolov používá tradiční zařízení a techniky, které z podstaty svých specifických charakteristik vymezují identitu a způsob života pobřežních oblastí, a že je tudíž nezbytné zachovat jejich používání a chránit je jakožto prvek kulturního, historického a tradičního dědictví;

12.  domnívá se, že v souvislosti s regionalizací a s ohledem na specifika každého druhu rybolovu by měly být povoleny některé odůvodněné výjimky, pokud jde o používání specifických rybolovných zařízení a technik;

13.  zdůrazňuje, že podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je třeba uplatňovat v úsilí o zachování, řízení a využívání živých mořských zdrojů obezřetnostní přístup, jenž při prosazování udržitelného rybolovu zohledňuje sociálně-ekonomické aspekty a současně chrání a zachovává mořské prostředí jako celek; zdůrazňuje, že nedostatek vědeckých informací nesmí být záminkou pro neprovádění opatření namířených na ochranu a řízení; považuje za zásadně důležité rychle napravit nedostatek údajů a hmatatelných vědeckých informací o stavu populací; zdůrazňuje, že v rámci tohoto procesu musí být konzultovány a zapojeny všechny zúčastněné strany;

14.  zastává názor, že mají-li politiky řízení rybolovu chránit a zabezpečovat středomořské rybolovné zdroje a životní prostředí, musí být účinné a musí se opírat o silné, široké a naléhavé politiky a opatření pro boj proti faktorům, které mají na tyto zdroje dopad a negativně je ovlivňují, jako jsou: změna klimatu (globální oteplování, acidifikace, deštný režim), znečištění (chemické, organické, makroskopické i mikroskopické), neřízený průzkum a těžba zemního plynu a ropy, námořní doprava, invazivní druhy a ničení nebo změny přírodních stanovišť, zejména v pobřežních oblastech; zdůrazňuje proto, že je důležité lépe chápat dopad těchto faktorů na rybí populace; žádá, aby byly v tomto ohledu posíleny stávající evropské kapacity pro pozorování a monitorování Středozemního moře, jako je síť EMODnet a program Copernicus a jeho námořní složka;

15.  domnívá se, že ochrana a zabezpečení rybolovných a mořských zdrojů v oblasti Středozemního moře by se neměla zakládat pouze na opatřeních týkajících se odvětví rybolovu, ale měla by zahrnovat i další odvětví činností, která mají dopad na mořské prostředí;

16.  zastává názor, že je třeba zvýšit úsilí při získávání poznatků o mořském prostředí a zvláště se při tom zaměřovat na komerčně využívané druhy a že získané poznatky by měly sloužit jako základ pro plánování jejich udržitelného využívání;

17.  rozhodně zdůrazňuje, že v oblasti Středozemního moře stále přetrvává rozsáhlý fenomén nedovoleného, nehlášeného a neregulovaného (NNN) rybolovu, a to i v zemích EU; domnívá se, že žádný zásah na ochranu zdrojů, včetně zásahů zaměřených především na hospodářství založená na drobném rybolovu, nemůže být účinný bez odhodlaného a rozhodného boje proti rybolovu NNN; je toho názoru, že je třeba, aby si EU pro boj s rybolovem NNN zajistila podporu třetích zemí v oblasti Středozemního moře; dále se domnívá, že vzhledem k velké různorodosti uplatňovaných postupů inspekcí a sankcí je třeba postupy inspekcí v celé oblasti Středozemního moře harmonizovat;

18.  opakuje, že pobřežní společenství mají velký vliv na účinnost opatření zaměřená na prevenci, odhalení a identifikaci rybolovu NNN;

19.  považuje za prioritu zintenzívnit kontrolní činnosti na pevnině, a to v celém distribučním řetězci (trhy a pohostinství), i na moři, zvláště v oblastech, v nichž je rybolov dočasně pozastaven nebo zakázán;

20.  je toho názoru, že v zájmu zabránění sociálním nerovnostem by měla být rybolovná práva přidělována na základě objektivních a transparentních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, s náležitým zohledněním metod pro dosažení malého dopadu; má za to, že rybolovná práva by měla být v rámci různých segmentů rybolovu, včetně tradičního a drobného rybolovu, rozdělena rovnoměrně; zastává názor, že je navíc třeba poskytovat pobídky pro lodě, aby používaly selektivnější rybolovná zařízení a techniky, které mají omezený dopad na mořské prostředí, v souladu s článkem 17 nařízení o společné rybářské politice;

21.  zastává názor, že vyčerpávání populací ve Středozemním moři je třeba řešit pomocí opatření týkajících se řízení a zachování komerčního i rekreačního rybolovu, jejichž součástí budou především omezení v určitém prostoru a čase a denní či týdenní limity rybolovu a v případě potřeby kvóty; domnívá se, že u sdílených populací by takový postup zaručoval rovné podmínky s třetími zeměmi; je toho názoru, že aby se zajistilo účinné provádění, mělo by se o těchto opatřeních rozhodovat v úzké spolupráci s dotčeným odvětvím;

22.  vítá zvýšení počtu inspekcí Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a zdůrazňuje, že je potřeba zvýšit úsilí o řešení dvou hlavních problémů v souvislosti s dodržováním pravidel v roce 2016, kterými jsou: falšované dokumenty (lodní deníky, prohlášení o vykládce a převozu, doklady o prodeji atd.) a použití zakázaných nebo nevyhovujících lovných zařízení;

23.  zdůrazňuje, že odpovědnost vyplývající z povinnosti vykládky stanovené v reformované společné rybářské politice nesmí v žádném případě zůstat jen na rybářích;

24.  žádá, aby byly prozkoumány dopady vyplývající z ukončení výmětů, pokud jde o nedostatek živin u mořských organismů a dalších druhů, jako jsou rackové;

25.  konstatuje, že systém chráněných mořských oblastí ve Středozemním moři pokrývá nedostatečné území a že existují velké rozdíly v pokrytí mezi jednotlivými oblastmi; upozorňuje, že panuje všeobecný nedostatek ekonomických zdrojů; má za to, že je zásadně důležité uznat a posílit úlohu, kterou chráněné mořské oblasti již nyní hrají jako vyspělé laboratoře pro vědecký výzkum, pro provádění konkrétních kroků a pro spolupráci a řízení za účasti rybářů, a optimalizovat jejich využití s ohledem na vědecké poradenství a cíle ochrany; považuje za důležité v tomto ohledu stabilně zvyšovat objem finančních prostředků, které může systém využívat; má za to, že je zásadně důležité určit prostřednictvím užší spolupráce s Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři a s třetími zeměmi oblasti, na něž se budou vztahovat ochranná opatření, a přijmout účinný systém sledování a kontroly k ověření účinnosti těchto oblastí;

26.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby v souladu s cílem 14.5 udržitelného rozvoje OSN pokrývaly chráněné mořské oblasti do roku 2020 alespoň 10 % Středozemního moře; vyzývá Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři, aby se za účelem dosažení tohoto cíle během výročního zasedání v roce 2018 shodla na rozfázovaném harmonogramu zahrnujícím kvalifikované cíle; zdůrazňuje, že stávající chráněné mořské oblasti mnohdy nejsou řádně řízeny; zastává proto názor, že je kromě zavedení účinného systému sledování a kontroly zapotřebí vytvořit a uplatňovat opatření v oblasti řízení podle ekosystémového přístupu, aby bylo možné ověřovat účinnost ochranných opatření;

27.  zdůrazňuje zejména potřebu chránit spolupráci v řízení citlivých oblastí, které představují významné oblasti tření pro ekonomicky nejvýznamnější druhy (např. propast Jabuka v Jaderském moři);

28.  zdůrazňuje, že pro Středozemní moře je typická biologicky jedinečná populace, kterou loví loďstva z různých zemí, a že je proto nezbytná úzká spolupráce a koordinace opatření k regulaci rybolovu ze strany všech zúčastněných subjektů a na všech úrovních;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem řešit problém odpadků a plastů v moři, které působí velmi vážné environmentální, ekologické, hospodářské a zdravotní škody;

30.  považuje za velmi důležité, aby politiky zaujímaly v rámci jednotlivých plánů řízení různorodý a modulovaný přístup s odlišnými kritérii založenými na biologických vlastnostech druhů a na technických vlastnostech způsobů rybolovu; mimoto se domnívá, že každý víceletý plán by měl stanovit odpovídající plánování v prostoru (oblasti bez rybolovu, oblasti s rotací, s celkovou nebo částečnou uzávěrou na základě systémů rybolovu) a v čase (biologický klid), stejně jako podporu technických opatření zaměřených na maximální selektivitu zařízení; zdůrazňuje, že by se mělo uvažovat o odpovídající finanční náhradě;

31.  vítá zapojení Komise ve prospěch víceletého plánu řízení pro Středozemního moře; trvá na významu regionalizace společné rybářské politiky pro řízení rybolovu v oblasti Středozemního moře; požaduje, aby byla po celou dobu přípravy a provádění víceletého plánu řízení a opatření pro jednotlivé regiony zapojena Poradní rada pro Středomoří (MEDAC);

32.  zdůrazňuje, že během období biologického klidu musí být rybářům zaručen důstojný příjem;

33.  zdůrazňuje, že v oblasti Středozemního moře by měla být na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků schválena pro všechny komerční i rekreačně lovené druhy minimální povolená velikost v závislosti na pohlavní dospělosti; upozorňuje, že je vhodné zajistit přísnější vymáhání těchto minimálních povolených velikostí;

34.  domnívá se, že je nezbytné zintenzivněním politické a technické spolupráce pod záštitou mezinárodních institucí působících v této oblasti podněcovat akce koordinované s třetími středomořskými zeměmi; vítá iniciativu, kterou zahájila Komise nedávným spuštěním programu MedFish4Ever, výzvy k akci za účelem zastavení snižování stavu rybích populací ve Středomoří; zdůrazňuje, že je nezbytné vyvinout v rámci tohoto programu veškeré úsilí s cílem podpořit udržitelný rybolov ve středomořských zemích;

35.  konstatuje, že je třeba podporovat a zavést dohodu o zákazech rybolovu v určitém čase / určité oblasti, která uloží dočasné sekvenční mezní hodnoty rybolovu v zónách tření určitých druhů během celého roku; upozorňuje, že toto sezónní uspořádání a specializace intenzity rybolovu budou velmi produktivní a je třeba je naplánovat se souhlasem rybářských společenství a vědeckých poradců;

Opatření ve vztahu k třetím zemím

36.  žádá Komisi, aby prostřednictvím Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři podpořila opatření s cílem zlepšit stav populací sdílených s třetími zeměmi a využila přitom i činnosti v rámci spolupráce, které jsou již navázány mezi subjekty zastupujícími loďstvo a podniky působícími v odvětví rybolovu a příslušnými orgány nebo subjekty dotčených třetích zemí;

37.  konstatuje, že chybějící společný právní rámec pro loďstva EU a třetích zemí působících ve Středozemním moři je příčinou nekalé soutěže mezi rybáři a zároveň ohrožuje u sdílených druhů dlouhodobou udržitelnost úlovků;

38.  zdůrazňuje význam spolupráce se třetími zeměmi a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a potřebu u nich podporovat dodržování předpisů a rovných podmínek v oblasti kontroly rybolovu a posílit horizontální koordinaci pro správu mořských oblastí a rybích populací za hranicí vnitrostátních jurisdikcí;

39.  vyzývá Komisi, aby pomohla zemím v oblasti Středozemního moře, které nejsou členy EU, dosáhnout udržitelného rybolovu prostřednictvím podpory drobného a pobřežního rybolovu, sdílením osvědčených postupů a udržováním otevřeného komunikačního kanálu a vytvořit nezbytný dialog mezi jednotlivými zapojenými vnitrostátními správními orgány s cílem náležitě podporovat provádění střednědobé strategie Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (2017–2020) a zvrátit alarmující trend stavu středomořských populací; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné výměny informací s třetími zeměmi v oblasti Středozemního moře o činnostech loďstev třetích zemí působících ve Středomoří;

40.  žádá, aby byl v zájmu zajištění rovných podmínek pro všechna plavidla provádějící rybolov v oblasti Středozemního moře zahájen pod záštitou Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři regionální plán, jenž zajistí spravedlivou rovnováhu mezi rybolovnými zdroji a kapacitou loďstev všech států na pobřeží Středozemního moře; dále žádá, aby bylo zřízeno regionální středisko pro systém sledování plavidel a společnou inspekční činnost;

41.  doporučuje, aby Komise pozastavila dovozy ze třetích zemí, které neprovádějí opatření nezbytná pro předcházení rybolovu NNN, odrazování od něj a pro jeho vymýcení, jež jim ukládá mezinárodní právo jakožto státům vlajky, státům přístavu, pobřežním státům nebo státům trhu;

42.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly třetí země, poskytovaly jim veškerou možnou pomoc a spolupracovaly s nimi s cílem lépe bojovat proti rybolovu NNN v celém Středozemním moři;

43.  naléhavě vyzývá pobřežní státy, aby spolupracovaly s cílem vytvořit oblasti s omezením rybolovu a chráněné mořské oblasti, mj. v mezinárodních vodách;

44.  zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit soubor základních norem pro řízení rekreačního rybolovu pro celé Středomoří;

Sociálně-ekonomické aspekty

45.  zdůrazňuje, že na palubách plavidel je přímo zaměstnáno 250 000 osob a že počet osob, které na odvětví rybolovu závisejí, je exponenciálně vyšší, pokud se berou v úvahu rodiny, jejichž obživa se odvíjí od regionálního rybolovu a které jsou zaměstnány v navazujících odvětvích, jako je údržba plavidel, a cestovní ruch, včetně cestovního ruchu spojeného s rekreačním rybolovem; bere na vědomí, že 60 % práce spojené s rybolovem se odehrává v rozvojových zemích v jižní a východní části Středomoří, což dokazuje, jak důležitá je úloha drobného (tradičního) a rekreačního rybolovu pro udržitelný rozvoj těchto oblastí, a zejména pro nejzranitelnější pobřežní společenství;

46.  považuje za zásadně důležité zlepšit pracovní podmínky rybářů, počínaje důstojnou odměnou a spravedlivou hospodářskou soutěží, se zvláštní pozorností věnovanou vysoké míře nehod v tomto odvětví a vysokému ohrožení nemocemi z povolání; navrhuje, aby členské státy vytvořily – při náležitém dodržování právních předpisů a zvyklostí každého členského státu – nástroje na podporu příjmu; konečně doporučuje, aby členské státy vytvořily stálý fond pro kompenzaci příjmu určený k pokrytí období, kdy je rybolov zakázán kvůli nepříznivému počasí, které rybolov znemožňuje, období hájení (období biologického klidu), jež slouží k ochraně životního cyklu lovených druhů, kvůli environmentálním katastrofám nebo událostem zahrnujícím dlouhotrvající znečištění nebo kontaminaci životního prostředí mořskými biotoxiny;

47.  konstatuje, že odvětví rybolovu EU prochází již několik let obtížným obdobím v důsledku zvýšení výrobních nákladů, klesajícího stavu rybích populací, snížení úlovků a soustavného poklesu příjmů;

48.  bere na vědomí, že sociálně-ekonomická situace v tomto odvětví se z různých důvodů zhoršuje, a to i v důsledku poklesu rybích populací, poklesu hodnoty ryb při prvním prodeji (který se kvůli nespravedlivému rozdělení přidané hodnoty napříč hodnotovým řetězcem v případě většiny zprostředkovatelů a v některých regionech kvůli distribučnímu monopolu dosud neprojevil v maloobchodních cenách) a nárůstu ceny paliva; poukazuje na skutečnost, že tento soubor problémů přispívá ke zvyšování intenzity rybolovu, což vyvolává znepokojení zvláště v případě drobného rybolovu a může skutečně ohrozit budoucnost tohoto tradičního způsobu života a přežití místních komunit, které jsou na rybolovu silně závislé;

49.  podtrhuje význam rozvoje iniciativ, které by mohly mít pozitivní dopad na zaměstnanost a jsou slučitelné se snižováním intenzity rybolovu, jako jsou rybářská turistika či výzkumné činnosti;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k důstojným pracovním podmínkám a náležité sociální ochraně pro všechny pracovníky v odvětví rybolovu bez ohledu na velikost a druh podniku, který je zaměstnává, místo výkonu práce nebo pracovní smlouvu, mj. využíváním partnerských dohod o udržitelném rybolovu podepsaných v daném regionu v rámci boje se sociálním dumpingem a zajišťování lepšího přístupu na trhy a k financím, jakož i spolupráce s veřejnými správami a institucemi a diverzifikace způsobu obživy; zdůrazňuje v této souvislosti význam účinných pracovních inspekcí a kontrol;

51.  zdůrazňuje, že vzhledem k vysoké míře úrazů v tomto odvětví a nepřiměřeně vysokému riziku nemocí z povolání, tělesných i duševních, je třeba zlepšit pracovní podmínky rybářů; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit řádnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rybářů; podtrhuje, jak je důležité mít odpovídající hygienická zařízení, a to jak na palubě rybářských lodí, tak na pevnině, jakož i důstojné ubytování a příležitosti k rekreaci; zdůrazňuje, že je třeba vždy zajistit, aby přístavy a vodní cesty zůstaly provozně bezpečné a splavné;

52.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby každá ryba a každý produkt rybolovu dovezené do EU splňovaly podmínky, které jsou v souladu s mezinárodními normami v oblasti životního prostředí, práce a lidských práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž a udržitelnost v odvětví rybolovu s cílem zachovat pracovní místa a růst; zdůrazňuje, že je to zásadně důležité nejen s ohledem na konkurenci v rámci Unie, ale zejména s ohledem na konkurenty usazené ve třetích zemích;

53.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly podporovat úplné využívání finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a evropského nástroje sousedství; je toho názoru, že by Komise měla co nejvíce pomáhat členským státům i státům mimo EU při využívání všech dostupných finančních prostředků co nejúčinnějším způsobem, zejména pokud jde o:

   zlepšení pracovních podmínky a bezpečnosti na palubě,
   zhodnocování práce a odborné přípravy a podporu vytváření a rozvíjení nových ekonomických aktivit v tomto odvětví prostřednictvím přijímání, vzdělávání a víceoborové odborné přípravy mladých lidí,
   zhodnocování úlohy žen v odvětví rybolovu a ve výrobních odvětvích, která jsou s ním přímo spjata, vzhledem ke skutečnosti, že ženy tvoří 12 % celkové pracovní síly v tomto odvětví;

54.  připomíná, že fond ENRF musí pomáhat odvětví drobného rybolovu obnovovat lovná zařízení, především aby mohlo splňovat výrazná omezení v souvislosti s povinností vykládky;

55.  vyzývá Komisi, aby podněcovala zakládání místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které budou podporovat udržitelný model rybolovu, a jejich činnost;

56.  domnívá se, že je zásadně důležité podporovat, zdůrazňovat a poskytovat pobídky pro spolupráci mezi rybáři, zejména drobnými rybáři v téže oblasti či tomtéž regionu, aby společně řešili plánování a řízení místních rybolovných zdrojů s cílem dosáhnout účinné a konkrétní regionalizace v souladu s cíli společné rybářské politiky; domnívá se, že obrovská roztříštěnost a různorodost profesí, cílů, technických charakteristik a používaného vybavení je specifická pro rybolov ve Středozemním moři, a že horizontální a jednotný přístup by tudíž tyto místní zvláštnosti nerespektoval;

57.  bere na vědomí, že navzdory nedávným zlepšením zůstává počet populací bez skutečného posouzení stavu stále vysoký a že Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) vyjádřil politování nad tím, že počet posouzení ve skutečnosti klesl, a to ze 44 v roce 2012 na pouhých 15 v roce 2014; zdůrazňuje, že je důležité zajistit rychlé a řádné shromažďování údajů a podněcovat a podporovat zvýšení počtu studií a druhů, o nichž jsou údaje k dispozici, a tím rozšiřovat znalosti o populacích, dopadu rekreačního rybolovu a vnějších faktorech, jako je znečištění, s cílem dosáhnout udržitelného řízení populací;

58.  domnívá se, že racionální a udržitelné řízení zdrojů je podmíněno objemem shromážděných údajů a vědeckým využitím údajů týkajících se faktorů, jako je rybolovná kapacita, prováděné rybolovné činnosti a jejich sociálně-ekonomická situace a biologický status lovené populace;

59.  konstatuje, že jen 40 % ryb vyložených v oblasti působnosti Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři pochází z populací, pro něž byla Komisi předložena vědecká posouzení, a že toto procento je ještě nižší u populací, na něž se vztahuje plán řízení; upozorňuje, že je nezbytné zlepšit rozsah vědeckých posouzení stavu populací a zvýšit procento vykládek pocházejících z druhů rybolovu regulovaných víceletými plány řízení;

60.  považuje za důležité posoudit intenzitu rekreačního rybolovu a rovněž shromažďovat údaje o úlovcích pro každou mořskou oblast a ve Středozemním moři;

61.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat integrované přístupy, které zohledňují zároveň různorodost mořského prostředí, složitost druhů (lovených i nelovených) v mořích, různé vlastnosti a průběh rybolovných činností, fenomén snížení hodnoty ryb při prvním prodeji a v některých oblastech monopol na distribuci, jakož i všechny další faktory, které mají vliv na zdraví rybích populací;

62.  uznává, že dostupné údaje pro měření rozsahu a dopadu činností drobného rybolovu jsou omezené a mohou se v jednotlivých zemích lišit; uznává, že z důvodu tohoto nedostatku údajů bývá neprůmyslový rybolov podceňován;

63.  zdůrazňuje, že lepší pochopení ekonomického a sociálního dopadu jednotlivých druhů rybolovu, zejména drobného a rekreačního rybolovu, by pomohlo při určování nejlepších opatření v oblasti řízení;

64.  rozhodně podporuje návrh Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři, aby byl vytvořen katalog rybolovných činností a byly do něj zahrnuty informace o rybolovných zařízeních a operacích, popis rybolovných oblastí, jakož i cílových druhů a vedlejších úlovků, s cílem vytvořit úplný popis rybolovných činností v oblasti a interakcí s dalšími odvětvími, jako je rekreační rybolov;

65.  domnívá se, že na rekreační rybolov by měla být uplatňována nová pravidla a že by měl být vypracován i katalog činností rekreačního rybolovu, který by obsahoval informace o rybolovných zařízeních a činnostech, popis rybolovných oblastí a cílových druhů a vedlejších úlovků;

66.  vyzývá Komisi, aby podporovala intenzivní vědeckou spolupráci a aby pracovala na zlepšení shromažďování údajů o nejdůležitějších populacích, na zkrácení doby mezi shromážděním údajů a jejich konečným posouzením a na požádání výboru VTHVR o posouzení nových populací; s politováním konstatuje, že ve Středozemním moři se většina vykládek týká druhů, o nichž existuje málo údajů („rybolov s nedostatkem údajů“);

67.  zdůrazňuje, že je rozhodně nezbytné a klíčové sdílet údaje a bojovat proti jejich nedostupnosti a roztříštěnosti pomocí vytvoření společné databáze s komplexními a spolehlivými údaji o rybolovných zdrojích a zřízení sítě odborníků a výzkumných institucí pokrývajících jednotlivé oblasti vědy v odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že tuto databázi by měla financovat EU a měla by obsahovat veškeré údaje o rybolovu a rybolovných aktivitách podle geografické podoblasti, včetně údajů o rekreačním rybolovu, s cílem usnadnit sledování kvalitních, nezávislých a komplexních údajů, a tím zlepšit posuzování populací;

68.  konstatuje, že dopady, charakteristiky a rozsah rybolovu NNN nejsou v současné době dostatečné posouzeny, jejich hodnocení se v jednotlivých zemích oblasti Středozemního moře liší, a proto nejsou v informacích o aktuálním stavu rybolovu a dlouhodobějších trendech dané země řádně reprezentovány; zdůrazňuje, že tyto země by měly být při vědeckém posuzování pro účely řízení rybolovu odpovídajícím způsobem zohledňovány;

69.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti podvodům v oblasti mořských plodů prostřednictvím označování a zpětné vysledovatelnosti produktů a aby zvýšily své úsilí při potírání nezákonného rybolovu; vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných informací o stavu většiny populací („populace chudé na údaje“) a nad skutečností, že přibližně 50 % úlovků není oficiálně hlášeno a 80 % vykládek pochází z populací chudých na údaje;

70.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly a plně provedly všechny příslušné úmluvy Mezinárodní organizace práce pro pracovníky v odvětví rybolovu s cílem zajistit dobré pracovní podmínky a posílit instituce kolektivního vyjednávání, aby námořní pracovníci, včetně osob samostatně výdělečně činných, mohli požívat svých pracovních práv;

71.  vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala investice do diverzifikace a inovací v odvětví rybolovu prostřednictvím rozvoje doplňkových činností;

Informovanost

72.  zdůrazňuje, že účinných výsledků a úplného úspěchu lze dosáhnout, pokud budou subjekty v tomto odvětví jednat s vysokou mírou odpovědnosti a informovanosti, což se zajistí rozvojem dovedností a vzděláváním všech rybářů (profesionálních i rekreačních), jejich zapojením do rozhodovacího procesu a přidáním konkrétních kroků s cílem šířit osvědčené postupy;

73.  domnívá se, že je důležité prosazovat povinné poskytování řádných informací pro spotřebitele zahrnujících podrobnosti o přesném původu produktu a způsobu a datu úlovku; domnívá se, že stejně tak by mělo být prozkoumáno a posouzeno, zda opatření stanovená v nové společné organizaci trhů přinesla v souvislosti s informacemi poskytovanými spotřebitelům zlepšení;

74.  považuje navíc za důležité spotřebitele informovat a vzdělávat je k odpovědné konzumaci ryb, jež spočívá v upřednostňování místních druhů ulovených udržitelným způsobem, případně ryb pocházejících z populací, které nejsou loveny nadměrně a široce prodávány; domnívá se, že je pro tento účel nezbytné podporovat, ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, účinný a spolehlivý systém zpětné vysledovatelnosti a označování, mj. s cílem informovat spotřebitele a bojovat proti podvodům v potravinářství;

75.  domnívá se, že je třeba nastolit rovnováhu mezi spravedlivou hospodářskou soutěží, požadavky spotřebitelů, udržitelností odvětví rybolovu a zachováním pracovních míst; zdůrazňuje, že aby bylo možné čelit výzvám a zlepšit situaci ve Středozemním moři, je zapotřebí komplexní přístup a silná politická vůle všech středomořských států;

76.  vítá kampaň MedFish4Ever, kterou zahájila Komise s cílem informovat veřejnost o situaci ve Středozemním moři;

77.  domnívá se, že školy, nemocnice a další veřejná zařízení by měly být zásobovány rybami z místního rybolovu;

78.  zdůrazňuje, že s ohledem na tento nový scénář a všechny tyto nové faktory, které se v oblasti Středozemního moře vzájemně propojují, je nutné, aby bylo pro Středomoří nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 revidováno s cílem přizpůsobit je současné situaci;

79.  zdůrazňuje, že nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 je třeba revidovat, zejména část, která poukazuje na zákaz používání určitých tradičních zařízení (např. zákaz používání tenatových sítí mimo kategorii komerčního rybolovu), a ustanovení týkající se konkrétních vlastností rybolovných zařízení, jako jsou výška či velikost ok rybolovných sítí a hloubka a vzdálenost od pobřeží, v nichž mohou být tato zařízení používána;

o
o   o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(2) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(3) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.
(4) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0343.

Právní upozornění