Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/0231(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0208/2017

Předložené texty :

A8-0208/2017

Rozpravy :

PV 13/06/2017 - 3
CRE 13/06/2017 - 3
PV 16/04/2018 - 20
CRE 16/04/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/06/2017 - 8.1
CRE 14/06/2017 - 8.1
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2018 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0256
P8_TA(2018)0097

Přijaté texty
PDF 816kWORD 67k
Středa, 14. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody ***I
P8_TA(2017)0256A8-0208/2017

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. června 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
o opatřeních v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“)
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Právní východisko 1 a (nové)
s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Právní východisko 1 b (nové)
s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)   Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
(3)  Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a podle článku 2 této dohody je jejím cílem „zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu; b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“.
Pařížská dohoda rovněž ukládá smluvním stranám, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.
Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován.
(4)  Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován. Z toho důvodu budou rovněž ukončeny režimy pro zelené investice spojené s Kjótským protokolem, v jejichž rámci je poskytována finanční podpora na projekty snižování emisí v členských státech s nižšími příjmy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  V souvislosti se snižováním emisí ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nezbytné, Rada pro životní prostředí na svém zasedání dne 21. října 2009 podpořila cíl Unie snížit emise do roku 2050 o 80–95 % v porovnání s rokem 1990.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.16
(5)  Přechod na čistou energii a biohospodářství vyžaduje změny investičního jednání v celém spektru politik a pobídky pro malé a střední podniky (MSP) s menším kapitálem a malé zemědělské podniky k tomu, aby přizpůsobily své obchodní modely. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude upřednostňovat energetickou účinnost a jejímž cílem bude zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii a přitom uplatňovat přísné politiky udržitelnosti a snižování emisí na využívání biologických zdrojů, které mají nahradit fosilní zdroje. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.16
__________________
__________________
16 COM(2015)0080
16 COM(2015)0080
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, by měl být v období 2021–203019 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2020 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.
(9)  Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES19, by měl být v období 2021–2030 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2018 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 nebo hodnota ročního emisního přídělu stanovená pro rok 2020 podle toho, která hodnota je nižší, a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Aby byla odměněna včasná opatření a byly podpořeny členské státy s omezenější investiční kapacitou, mohou členské státy, v nichž HDP na obyvatele nedosahuje průměru EU a které měly v období 2013–2020 nižší emise, než je jejich roční emisní příděl stanovený pro období 2013–2020 podle rozhodnutí 406/2009/ES, požádat za určitých podmínek o dodatečné příděly z rezervy. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena dodatečná úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.
_________________
_________________
19Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
19Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  S cílem zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkové ekonomice, stanovuje toto nařízení trajektorii dlouhodobého snižování emisí, jejímž cílem je snížit od roku 2031 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Nařízení rovněž přispívá k plnění cíle Pařížské dohody spočívajícího v dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  S cílem zachování plné účinnosti rezervy tržní stability zřízené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18141a by se povolenky, které byly zrušeny na základě flexibility, již lze uplatnit podle tohoto nařízení po snížení povolenek EU ETS, neměly při určování celkového počtu povolenek v oběhu pro daný rok podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 považovat za povolenky, které byly zrušeny v souladu se směrnicí 2003/87/ES.
____________________________
1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.
(11)  Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, zlepšení energetické náročnosti budov, navýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti a podpoře oběhového hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  S cílem dosažení tohoto snížení emisí a ve snaze maximalizovat roli odvětví zemědělství je důležité, aby členské státy podporovaly inovativní zmírňující opatření s největším potenciálem, jako jsou: přeměna orné půdy na trvalé travní porosty; správa živých plotů, ochranných pásem a stromů na zemědělské půdě; nové režimy agrolesnictví a výsadby lesů; předcházení kácení stromů a odlesňování; obdělávání půdy bez orby nebo s jejím minimálním využitím a využití krycích plodin a meziplodin a zbytků plodin na půdě; plány řízení hodnocení emisí uhlíku a půdy a půdních živin; zlepšení účinnosti dusíku a nitrifikační inhibice; obnova a zachování mokřadů a rašelinišť; a zlepšení chovu dobytka, krmení a metod řízení pro snížení emisí.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Toto nařízení, včetně dostupných flexibilit, poskytuje pobídku ke snižování emisí, odpovídajícím způsobem sladěnou s ostatními právními předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky, pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii je spojeno s energetikou, budou při dosahování takovýchto snížení emisí hrát důležitou úlohu vyšší účinnost využívání energie a úspory energie. Ambiciózní politiky energetické účinnosti jsou proto klíčové nejen pro vyšší úspory u dovozu fosilních paliv, které zajistí energetickou bezpečnost a nižší účty spotřebitelů, ale také pro větší využívání energeticky úsporných technologií v budovách, v průmyslu a v dopravě, pro posilování hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst na místní úrovni a také pro zlepšování zdravotních podmínek a řešení problému energetické chudoby. Opatření přijatá v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, se časem sama zaplatí a jsou nákladově nejefektivnějším způsobem, jak pomoci členským státům dosáhnout jejich cílů podle tohoto nařízení. Proto je při promítání tohoto nařízení do vnitrostátních politik důležité, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost specifickému a různícímu se potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti a investicím v jednotlivých odvětvích.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)   Odvětví dopravy je nejen hlavním producentem emisí skleníkových plynů, ale také nejrychleji rostoucím odvětvím z hlediska energetické spotřeby od roku 1990. Je proto důležité, aby Komise a členské státy vyvinuly ještě více úsilí o zlepšení energetické účinnosti, o posílení přechodu na udržitelné druhy dopravy a o snížení vysoké závislosti tohoto odvětví na uhlíku. Dekarbonizace skladby zdrojů energie prostřednictvím prosazování využívání energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy, například udržitelných biopaliv a elektrických vozidel, přispěje k dosažení cíle snížení emisí CO2 v souladu s cíli, které stanoví Pařížská dohoda. To by mohlo být usnadněno tím, že se zajistí, aby uvedené odvětví mělo stanovený jasný a dlouhodobý rámec, který poskytne jistotu a bude základem pro rozhodování o investicích.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 d (nový)
(11d)   Dopad energetických a odvětvových politik na unijní a vnitrostátní závazky v oblasti klimatu by se měl posuzovat společnými kvantitativními metodami, aby jejich dopady byly transparentní a ověřitelné.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].
(12)  Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvinpřípadně obhospodařovaných mokřadů, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility ve výši 280 milionů, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem bude vyžadovat změny v investicích a v pobídkách podporované opatřeními Unie jako SZP. Je zásadní, aby toto nařízení zohlednilo cíl přispět k cílům strategie Unie v oblasti lesnictví, podporovat konkurenceschopné a udržitelné způsoby dodávky dřeva pro biohospodářství Unie, vnitrostátní politiky členských států v oblasti lesnictví, strategie Unie pro biologickou rozmanitost a strategie Unie pro oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.
(13)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Komplexní kontrola souladu by měla být prováděna každé dva roky. Uplatňování potenciálního příspěvku plynoucího z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ] by mělo být zváženo v intervalech stanovených v uvedeném nařízení. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Protože odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, představují více než polovinu emisí skleníkových plynů v Unii, politiky v oblasti snižování emisí v těchto odvětvích jsou velmi důležité z hlediska splnění závazků Unie v souladu s Pařížskou dohodou. Z toho důvodu by monitorování, vykazování a následná opatření podle tohoto nařízení měla být plně transparentní. Členské státy a Komise by měly informace, které se týkají dodržování tohoto nařízení, zpřístupnit veřejnosti a měly by rovněž zajistit řádné zapojení zainteresovaných subjektů a veřejnosti do procesu přezkumu tohoto nařízení. Komise je rovněž naléhavě vyzývána, aby vytvořila účinný a transparentní systém k monitorování výsledků spojených se zavedenými možnostmi flexibility.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.
(14)  Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost přenést část svého ročního emisního přídělu do dalších let nebo si ji vybrat dopředu. Členské státy by rovněž měly mít možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem.
(15)  Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem a přímo a účinně přispívat k vyrovnávání se se změnou klimatu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož budou stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Výkon těchto pravomocí by měl být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201121 .
(17)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o určení, jaké budou stanoveny roční emisní příděly pro členské státy.
_________________
21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   Kromě úsilí v oblasti snižování vlastních emisí je důležité, aby Unie v souladu s cílem spočívajícím ve zvyšování svého pozitivního vlivu na celosvětovou uhlíkovou stopu zvažovala spolu s třetími zeměmi provádění společných projektů, a to v kontextu politiky v oblasti klimatu do roku 2030 a za současného zohlednění skutečnosti, že Pařížská dohoda odkazuje na nový nástroj mezinárodní spolupráce pro boj se změnou klimatu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
(20)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
Aby byla dodržena Pařížská dohoda, měla by Unie své úsilí postupně zvyšovat a předkládat každých pět let příspěvek, jenž bude odrážet její nejvyšší možnou úroveň ambicí.
Přezkum by proto měl přihlížet k cíli Unie spočívajícímu ve snížení emisí skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a k cíli stanovenému v Pařížské dohodě, kterým je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století. Měl by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a přípravné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí.
Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 by měl zohlednit zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.
Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků. Ukládá členským státům povinnost snižovat emise skleníkových plynů uvedené v článku 2, aby mohlo být spravedlivým a nákladově účinným způsobem dosaženo cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 30 % oproti roku 2005.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Obecným cílem tohoto nařízení je zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím, vytvořením předvídatelné dlouhodobé cesty ke snížení emisí skleníkových plynů Unie o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3
3.  Pro účely tohoto nařízení se emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC považují za rovné nule.
3.  Pro účely tohoto nařízení se emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC, jež spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, považují za rovné nule.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3 a (nový)
3a.   Toto nařízení se vztahuje na emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.D navigační služby“ podle IPCC, jež nespadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Roční úrovně emisí pro období 2021–2030
Roční úrovně emisí pro období 2021–2030
1.  Každý členský stát omezí v roce 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.
1.  Každý členský stát omezí do roku 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.
2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2020 průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.
2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2018 buď průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, nebo ročním emisním přídělem stanoveným pro rok 2020 v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES, přičemž se použije ta hodnota, která je nižší, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.
3.  Komise přijme prováděcí akt, ve kterém stanoví roční emisní příděly pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely tohoto prováděcího aktu provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.
3.  Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.
4.  Tento prováděcí akt rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.
4.  Tento akt v přenesené pravomoci rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.
5.  Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Trajektorie dlouhodobého snižování emisí od roku 2031
Není-li v prvním nebo v některém z následujících přezkumů uvedených v čl. 14 odst. 2, rozhodnuto jinak, každý členský stát i nadále snižuje každý rok v období 2031–2050 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce v období 2031–2050 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající jeho ročními příděly emisí pro rok 2030 a končící v roce 2050 na úrovni emisí, která je o 80 % nižší než úroveň roku 2005 pro daný členský stát.
Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2031–2050 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Nástroje flexibility k dosažení ročních mezních hodnot
Nástroje flexibility k dosažení ročních mezních hodnot
1.  Členské státy mohou využít možnosti flexibility podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článků 6 a 7.
1.  Členské státy mohou využít možnosti flexibility podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článků 6 a 7.
2.  S ohledem na roky 2021 až 2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.
2.  Pro období 2021–2025 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množstvído výše 10 %. Pro období 2026–2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.
3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030.
3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok, může v období 2021–2025, s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, přenést nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 10 %, do následujících let až do roku 2025. V období 2026–2029 může členský stát nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 5 %, přenést do následujících let až do roku 2030.
4.  Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
4.  Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy v období 2021–2025 a nejvýše 10 % v období 2026–2030. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5.  Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5.  Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5a.   Členský stát nesmí převést žádnou část svého ročního emisního přídělu, pokud v době převodu překračují emise daného členského státu jeho roční emisní příděl.
6.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení.
6.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení. V souvislosti s těmito projekty mohou členské státy podněcovat k vytváření partnerství v rámci soukromého sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.   Přístup k flexibilitě stanovené v tomto článku a příloze II se udělí pod podmínkou, že se dotčený členský stát zaváže k přijetí opatření v jiných odvětvích, kde nebylo v minulosti dosaženo uspokojivých výsledků. Nejpozději do 31. prosince 2019 doplní Komise toto nařízení přijetím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, kterým stanoví seznam těchto opatření a odvětví.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 7  název
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
1.  Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok včetně jakýchkoli emisních přídělů přenesených podle čl. 5 odst. 3, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda, obhospodařované pastviny, případně obhospodařované mokřady a s výhradou aktu v přenesené pravomoci přijatého podle článku 2 také obhospodařovaná lesní půda, jež jsou uvedeny v článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
-a)  členský stát do 1. ledna 2019 předloží Komisi akční plán stanovující opatření, včetně případného využívání finančních zdrojů Unie, pro zemědělství účinné z hlediska klimatu a pro odvětví využívání půdy a lesnictví a objasní, jak tato opatření přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení a k rozšíření požadavků podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] na období 2021–2030;
a)  kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;
a)  kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;
b)  toto množství překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF];
b)  toto množství prokazatelně překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] během pětiletých období uvedených v článku 12 nařízení [ ][LULUCF];
c)  tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl, a
c)  tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl; a
d)  tento členský stát splňuje požadavky nařízení [ ] [LULUCF].
d)  tento členský stát splňuje požadavky nařízení [ ] [LULUCF].
V souvislosti s akčními plány, které členské státy předloží v souladu s písmenem -a), může Komise vydat stanoviska.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 7  odst. 2
2.  Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku tak, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“.
2.  Je-li přijat aktpřenesené pravomoci, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku a kategorie započítávání v příloze III tak, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ a aniž by bylo překročeno celkové množství 280 milionů, které lze využít podle tohoto článku.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v roce 2027 a 2032 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
1.  Komise každé dva roky zkontroluje, zda jsou členské státy s tímto nařízením v souladu. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
a)  k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11 a
a)  k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11; a
b)  tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.
b)  tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Rezerva pro včasná opatření
1.  Mají-li se zohlednit včasná opatření před rokem 2020, přihlédne se na žádost členského státu pro účely poslední kontroly souladu tohoto členského státu podle článku 9 tohoto nařízení k množství nepřekračujícímu celkový objem 90 milionů tun v rámci ročních emisních přídělů v období 2026–2030 za předpokladu, že:
a)  jeho celkové roční emisní příděly na období 2013–2020 stanovené v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES jsou vyšší než jeho celkové roční ověřené emise skleníkových plynů za období 2013–2020;
b)  jeho HDP na obyvatele v tržních cenách roku 2013 je nižší než průměr EU;
c)  vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v článcích 6 a 7 do úrovní stanovených v přílohách II a III;
d)  vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 a nepřevedl emisní příděly na jiný členský stát podle čl. 5 odst. 4 a 5 a
e)  Unie jako celek plní cíl uvedený v čl. 1 odst. 1.
2.  Maximální podíl členského státu na celkové částce uvedené v odstavci 1, kterou lze zohlednit za účelem souladu, se stanovuje na základě poměru rozdílu mezi jeho celkovými ročními emisními příděly na období 2013–2020 a jeho celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů ve stejném období na jedné straně a rozdílu mezi celkovými ročními emisními příděly na období 2013–2020 všech členských států splňujících kritérium uvedené v odst. 1 písm. b) a celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů těchto členských států ve stejném období.
Roční emisní příděly a ověřené roční emise se stanoví podle odstavce 3.
3.  Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením maximálních podílů pro jednotlivé členské státy vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2 podle odstavců 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci vyjde Komise z ročních emisních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES a z údajů z přezkoumané inventury za období 2013–2020 podle nařízení (EU) č. 525/2013.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.  Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.
2.  Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení, které celkově činí 39,14 milionu tun ekvivalentu CO2 pro všechny členské státy, se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 11 – nadpis
Registr
Evropský registr
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013, včetně ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.
1.  Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Za tímto účelem přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 12, aby toto nařízení doplnila, zejména co se týče ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Systém evropského registru musí být transparentní a obsahovat všechny relevantní informace ohledně převodu povolenek mezi členskými státy. Tyto informace se prostřednictvím internetové stránky spravované Komisí zpřístupňují veřejnosti.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Za účelem provádění odstavce 1 je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Klimatické dopady financování Unií
Komise provede komplexní meziodvětvovou studii dopadu financování přiděleného z rozpočtu Unie nebo jinak v souladu s právními předpisy Unie na zmírňování změny klimatu.
Do 1. ledna 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zjištěních studie, která bude v případě potřeby doplněna legislativními návrhy zaměřenými na ukončení jakéhokoliv financování Unií, které není slučitelné s cíli nebo politikami Unie v oblasti snižování emisí CO2. Zpráva zahrne návrh na povinnou kontrolu kompatibility obsahu s pravidly pro ochranu klimatu ex ante, která se uplatní na každou novou investici Unie od 1. ledna 2020, a povinnost výsledky transparentním a přístupným způsobem zveřejnit.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
vypouští se
Postup projednávání ve výboru
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený nařízením (EU) č. 525/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Do šesti měsíců od facilitativního dialogu na základě úmluvy UNFCCC v roce 2018 zveřejní Komise zprávu, v níž posoudí soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Sdělení prozkoumá zejména úlohu a přiměřenost povinností stanovených v tomto nařízení při plnění cílů a soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně požadavků na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, a rovněž legislativních aktů v oblasti zemědělství a dopravy se závazkem EU ke snížení emisí skleníkových plynů.
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.
2.   Do 28. února 2024, a to po prvním globálním přezkumu provádění Pařížské dohody v roce 2023 a do šesti měsíců od navazujících globálních přezkumů, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrhy na další snižování emisí členských států.
Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 zohlední zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti v rozdělení mezi členské státy.
Zohlední rovněž pokrok, kterého Unie a třetí země dosáhly na cestě ke splnění cílů Pařížské dohody, a rovněž pokrok v aktivování a udržování soukromých financí při podpoře přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Článek 15 a (nový)
Rozhodnutí (EU) 2015/1814
Čl. 1 – odst. 4
Článek 15a
Změna rozhodnutí (EU) 2015/1814
V článku 1 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Komise zveřejní celkový počet povolenek v oběhu pro každý rok, a to vždy do 15. května následujícího roku. Celkový počet povolenek v oběhu pro daný rok odpovídá souhrnnému počtu povolenek vydaných v období od 1. ledna 2008, včetně povolenek vydaných podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2003/87/ES v tomto období a práv na použití mezinárodních kreditů, která byla zařízeními v rámci systému EU ETS uplatněna ve vztahu k emisím do 31. prosince daného roku, od kterého se odečtou souhrnné tuny ověřených emisí ze zařízení v rámci systému EU ETS od 1. ledna 2008 do 31. prosince téhož daného roku, povolenky zrušené v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, jiné než povolenky zrušené v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/...*, a počet povolenek v rezervě. Nebudou zohledněny emise z tříletého období, které začalo v roce 2005 a skončilo v roce 2007, ani povolenky vydané v souvislosti s těmito emisemi. K prvnímu zveřejnění dojde dne 15. května 2017.
______________
* Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o opatřeních v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“) (Úř. věst. L ..., ..., s. ... ).“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0208/2017).

Právní upozornění