Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2311(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0063/2017

Předložené texty :

A8-0063/2017

Rozpravy :

PV 13/06/2017 - 14
CRE 13/06/2017 - 14

Hlasování :

PV 14/06/2017 - 8.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0261

Přijaté texty
PDF 460kWORD 60k
Středa, 14. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva Komise o Srbsku za rok 2016
P8_TA(2017)0261A8-0063/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016 (2016/2311(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208), rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení jednání se Srbskem,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na páté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která se uskutečnila ve dnech 22.–23. září 2016,

–  s ohledem na zprávu o politice v oblasti podnikání a průmyslu, kterou dne 7. října 2016 přijal smíšený poradní výbor občanské společnosti EU-Srbsko,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu omezené volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR o předčasných parlamentních volbách v Srbsku, které se konaly dne 29. července 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2016 ze dne 9. listopadu 2016 (SWD(2016)0361),

–  s ohledem na hodnocení Komise týkající se srbského programu hospodářských reforem (2016–2018) (SWD(2016)0137),

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 26. května 2016 (9500/2016),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na třetí zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Srbsko, které se konalo dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zprávě o Srbsku za rok 2015(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0063/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako všechny země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splňuje, uplatňuje a dodržuje stejný soubor kritérií; vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od kvality nezbytných reforem a odhodlání k jejich provedení;

B.  vzhledem k tomu, že pokrok Srbska v oblasti dodržování zásad právního státu podle kapitol 23 a 24 a v procesu normalizace vztahů s Kosovem podle kapitoly 35 má v souladu s rámcem pro jednání i nadále zásadní význam z hlediska celkového tempa jednání;

C.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo významný krok v normalizaci vztahů s Kosovem, který vyústil do podepsání první dohody o zásadách normalizace vztahů ze dne 19. dubna 2013 a dohod ze srpna 2015, že je však v tomto ohledu zapotřebí ještě mnohé učinit; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba učinit další kroky s cílem zabývat se všemi nevyřešenými otázkami mezi těmito dvěma zeměmi, pokročit v nich a vyřešit je;

D.  vzhledem k tomu, že Srbsko i nadále usiluje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení;

E.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, a že je rovněž zapotřebí zajistit politické zastoupení národnostních menšin na místní, regionální i celostátní úrovni;

1.  vítá zahájení jednání o kapitolách 23 (Soudnictví a základní práva) a 24 (Spravedlnost, svoboda a bezpečnost) jako klíčových kapitolách přístupu EU k procesu rozšíření na základě na zásady právního státu, jelikož dosažení pokroku v těchto kapitolách má pro celkové tempo procesu jednání i nadále zásadní význam; vítá otevření kapitol 32 (Finanční kontrola) a 35 (Jiné otázky), zahájení jednání o kapitole 5 (Zadávání veřejných zakázek) a otevření a předběžné uzavření kapitoly 25 (Věda a výzkum); zahájení jednání o kapitole 20 (Politika v oblasti podnikání a průmyslu) a otevření a předběžné uzavření kapitoly 26 (Vzdělávání a kultura); se zájmem očekává otevření dalších kapitol, které jsou z odborného hlediska připraveny;

2.  vítá trvalý aktivní postoj Srbska na cestě integrace do EU a jeho konstruktivní a dobře připravený přístup k jednáním, což je jasnou známkou odhodlání a politické vůle; vyzývá Srbsko, aby toto strategické rozhodnutí aktivně prosazovalo a propagovalo u srbské veřejnosti, mimo jiné také podporou zvyšování informovanosti srbských občanů o finančních prostředcích z rozpočtu EU poskytnutých Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely protievropské rétoriky a projevů určených veřejnosti; zdůrazňuje, že o EU, jejích orgánech a institucích a o důsledcích členství EU je zapotřebí vést informovanou, transparentní a  konstruktivní diskusi; bere na vědomí, že v rámci dialogu a veřejných konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami a občanskou společností, jakož i v rámci jejich zapojení do integračního procesu EU došlo ke zlepšení;

3.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává důsledné provádění reforem a politik; s potěšením konstatuje, že byl přijat přepracovaný národní program pro přijetí acquis; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politických opatření, k zajištění dostatečné a účinné administrativní kapacity a k tomu, aby se dále snažilo zajistit systematické zapojování občanské společnosti do politického dialogu, včetně dialogu o procesu přistoupení, coby nástroje ke zlepšení norem demokratické správy věcí veřejných; vítá pokračující iniciativy vládního úřadu pro spolupráci s občanskou společností, jejichž cílem je zlepšit spolupráci mezi státem a občanským sektorem;

4.  bere na vědomí prodlevy při čerpání předvstupní pomoci, mj. v důsledku nedostatečného institucionálního rámce; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vyhledávaly pozitivní příklady a příklady osvědčené praxe v členských státech; zdůrazňuje nutnost vytvoření účinnějšího a komplexnějšího institucionálního systému na celostátní, regionální a místní úrovni, jehož prostřednictvím by se čerpaly prostředky z nástroje předvstupní pomoci a z dalších dostupných fondů;

5.  vítá pokrok, jehož Srbsko dosáhlo při vytváření fungujícího tržního hospodářství a zlepšování celkové hospodářské situace v zemi; zdůrazňuje, že Srbsko dosáhlo značného pokroku při řešení některých politických nedostatků, zejména pokud jde o rozpočtový schodek, který je nyní pod úrovní stanovenou v maastrichtských kritériích; zdůrazňuje, že vyhlídky růstu se zlepšily a domácí a vnější nerovnováhy se snížily; vítá skutečnost, že došlo k pokroku při restrukturalizaci podniků ve státním vlastnictví, zejména v oblasti energetiky a železniční dopravy, a zdůrazňuje význam jejich profesionálního řízení, aby se staly efektivnějšími, konkurenceschopnějšími a hospodárnějšími; poukazuje na zásadní význam zaměstnanosti ve veřejném sektoru v Srbsku a dodržování práv pracovníků;

6.  bere na vědomí výsledky prezidentských voleb konaných dne 2. dubna 2017; důrazně odsuzuje rétoriku používanou vládními úředníky a provládními sdělovacími prostředky během předvolební kampaně proti ostatním kandidátům na prezidenta; vyjadřuje politování nad nerovným přístupem kandidátů ke sdělovacím prostředkům během předvolební kampaně a také přerušením činnosti parlamentu během této kampaně, neboť tak opoziční politici přišli o veřejné fórum; vyzývá orgány, aby řádně vyšetřily tvrzení o různých nesrovnalostech, násilí a zastrašování v průběhu voleb; bere na vědomí protesty, které v té době probíhaly v různých srbských městech, a vybízí orgány, aby zvážily požadavky protestujících v souladu s demokratickými standardy a v demokratickém duchu;

7.  zdůrazňuje mimořádný význam malých a středních podniků (MSP) pro srbské hospodářství a vyzývá Srbsko, aby dále zlepšovalo podnikatelské prostředí pro soukromý sektor; vyzývá srbskou vládu a orgány EU, aby rozšířily možnosti financování MSP, zejména v oblasti IT a digitální ekonomiky; oceňuje snahu Srbska v oblasti duálního učení a odborného vzdělávání s cílem řešit problém nezaměstnanosti mládeže, a zdůrazňuje, že je důležité, aby se při organizování odborné přípravy přihlíželo k poptávce na trhu práce; vybízí Srbsko, aby propagovalo podnikání, zejména mezi mladými lidmi; bere na vědomí nepříznivý demografický trend a fenomén „odlivu mozků“ a vyzývá Srbsko, aby zavedlo národní programy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

8.  vítá průběh parlamentních voleb konaných dne 24. dubna 2016, které mezinárodní pozorovatelé hodnotili kladně; vyzývá příslušné orgány, aby se v plném rozsahu zabývaly všemi doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva v rámci OBSE (OBSE/ODIHR), zejména těmi, která se týkají neobjektivního zpravodajství, nepatřičného zvýhodňování stávajících struktur, stírání rozdílu mezi státními a stranickými činnostmi, procesu registrace a nedostatečné transparentnosti financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily stížnosti týkající se případů nesrovnalostí, násilí a zastrašování, k nimž došlo během voleb; vyzývá Srbsko, aby v dubnu 2017 zajistilo spravedlivé a svobodné volby;

9.  bere na vědomí, že předseda vlády Aleksandar Vučić v prezidentských volbách dne 2. dubna 2017 získal 55,08 % hlasů; zdůrazňuje, že průběh voleb sledovala mnohostranná delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy a že organizace OBSE/ODIHR vyslala misi zaměřenou na posouzení volebního procesu;

10.  znovu žádá Srbsko, aby v souladu s požadavky jeho statusu kandidátské země postupně uvedlo svoji zahraniční a bezpečnostní politiku do souladu s politikou EU, a to i pokud jde o politiku vůči Rusku; považuje konání společných srbsko-ruských vojenských cvičení za politováníhodné; je znepokojen přítomností ruských leteckých sil v Niši; s politováním konstatuje, že loni v prosinci patřilo Srbsko k 26 zemím, které nepodpořily rezoluci OSN o Srbsku, v níž se požadovalo vyslání mezinárodní pozorovatelské mise pro monitorování stavu lidských práv na tomto poloostrově; vítá skutečnost, že Srbsko významně přispívá k celé řadě mezinárodních mírových operací EU v rámci SBOP (EUTM Mali, EUTM Somálsko, EUNAVFOR Atalanta, EUTM Středoafrická republika) a že se těchto operací trvale účastní; důrazně vybízí a podporuje Srbsko, aby jednalo o přistoupení k WTO;

11.  oceňuje konstruktivní a humanitární přístup Srbska k řešení migrační krize; vyzývá Srbsko, aby podporovalo tento konstruktivní přístup i se sousedními zeměmi; pozitivně vnímá značné úsilí Srbska o zajištění toho, aby státním příslušníkům třetích zemí bylo poskytnuto ubytování a dodávky humanitární pomoci za podpory EU a mezinárodního společenství; zdůrazňuje, že by Srbsko mělo přijmout a uplatňovat nový azylový zákon; vyzývá srbské orgány, aby všem uprchlíkům a migrantům nadále poskytovaly základní služby, jako je odpovídající bydlení, strava, hygienické zázemí a zdravotní péče; vyzývá Komisi a Radu, aby Srbsku nadále poskytovaly podporu při řešení migrační krize a aby úzce monitorovaly využívání finančních dotací při organizaci a řízení migračních toků; vyzývá Srbsko, aby udrželo klesající trend v počtu žadatelů o azyl přicházejících do EU ze Srbska; vyzývá Srbsko, aby plně dodržovalo práva žadatelů o azyl v Srbsku a zajišťovalo identifikaci a ochranu nezletilých osob bez doprovodu a nezletilých osob odloučených od svých rodin; vyzývá Komisi, aby se všemi zeměmi Západního Balkánu pokračovala ve spolupráci v oblasti migrace, a zajistila tak dodržování evropských a mezinárodních norem a standardů;

Právní stát

12.  konstatuje, že ačkoli bylo v oblasti týkající se soudnictví dosaženo určitého pokroku, zejména pokud jde o přijetí opatření zaměřených na harmonizaci judikatury a další podporu systému náboru založeného na zásluhách, není nezávislost soudnictví v praxi zajištěna, což soudcům a státním zástupcům brání při provádění přijatých právních předpisů; vyzývá příslušné orgány, aby uvedly právní rámec do souladu s evropskými normami, aby se tak omezil politický vliv na nábor a jmenování soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že kvalita a efektivita soudnictví, jakož i přístup ke spravedlnosti zůstávají omezeny kvůli nerovnoměrnému rozložení pracovní zátěže, zatěžujícímu nahromadění neuzavřených případů a chybějícímu systému bezplatné právní pomoci, který je třeba zavést; vyzývá k provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

13.  je znepokojen nedostatečným pokrokem v boji proti korupci, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby prokázalo jasnou politickou vůli a odhodlání při řešení tohoto problému, mj. posílením a plným uplatňováním právního rámce; vyzývá Srbsko, aby urychlilo provádění národní protikorupční strategie a akčního plánu, a požaduje vytvoření počátečního přehledu údajů o vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzeních v případech korupce na vysoké úrovni; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při finalizaci návrhu zákona o zřízení protikorupčního úřadu a provádění opatření v oblasti předcházení a boje proti korupci, jež jsou plánována v rámci nově zřízeného projektu partnerství EU; naléhavě vyzývá Srbsko, aby novelizovalo a provedlo oddíl trestního řádu týkající se hospodářských a korupčních trestných činů, a zajistilo tak důvěryhodný a předvídatelný trestněprávní rámec; je znepokojen opakovanými úniky informací o probíhajících vyšetřováních do sdělovacích prostředků; vyzývá srbské orgány, aby důkladně prošetřily několik bedlivě sledovaných případů, kdy novináři předložili důkazy údajného protiprávního jednání; opakovaně požaduje náležitou reformu trestného činu zneužití funkce a zneužití odpovědného postavení, aby se zabránilo případnému zneužívání nebo svévolnému výkladu; zdůrazňuje, že nadměrné využívání ustanovení o zneužití funkce v soukromém sektoru poškozuje podnikatelské prostředí a ohrožuje právní jistotu; vyzývá Srbsko, aby zaručilo neutralitu a kontinuitu veřejné správy;

14.  vítá aktivní úlohu Srbska v rámci policejní a soudní spolupráce na mezinárodní a regionální úrovni a pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti organizované trestné činnosti, a skutečnost, že Srbsko přijalo první vnitrostátní posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA); vyzývá Srbsko, aby vynaložilo větší úsilí při vyšetřování širších zločineckých sítí, zlepšilo finanční šetření a policejní práci založenou na zpravodajských informacích a dosáhlo přesvědčivých výsledků v oblasti pravomocných rozsudků; vyzývá Srbsko, aby v plném rozsahu uplatňovalo zákon o policii z února 2016, uvedlo pravidla pro konfiskaci výnosů z trestné činnosti do souladu s právními předpisy EU a zřídilo bezpečnou platformu pro výměnu zpravodajských informací mezi donucovacími orgány; vítá nedávné změny zákona o veřejném majetku a zdůrazňuje, že je třeba zajistit jeho transparentní a nediskriminační provádění a přijmout další opatření, jež by v plné míře nastolila právní jasnost v oblasti majetkových práv; vyzývá k většímu úsilí o to, aby byly řešeny otázky rozsahu působnosti, provádění a důsledků zákona o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech; vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly případy nepřiměřeného použití síly ze strany policie vůči občanům; se znepokojením bere na vědomí kontroverzní události v bělehradské městské části Savamala, zejména pokud jde o ničení soukromého majetku; vyjadřuje znepokojení nad tím, že již uběhl celý rok, aniž by došlo k pokroku ve vyšetřování, a požaduje rychlé vyřešení těchto událostí a plnou spolupráci se soudními orgány v rámci vyšetřování, aby bylo možné předat pachatele spravedlnosti; žádá srbské ministerstvo vnitra a bělehradské městské orgány, aby v tomto případě plně spolupracovaly se státním zástupcem; žádá orgány, aby upustily od obviňování, nátlaku a útoků na členy občanského hnutí „Nenechte Bělehrad utopit“;

15.  vítá aktivní úlohu Srbska v boji proti terorismu a připomíná, že Srbsko již v roce 2014 stanovilo trestnost pro činnost zahraničních bojovníků v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014); naléhavě vyzývá k přijetí vnitrostátní strategie pro prevenci terorismu a boj proti němu, která byla dokončena v březnu 2016; vyzývá Srbsko, aby v plné míře provedlo doporučení obsažená v hodnotící zprávě vypracované Výborem expertů Rady Evropy pro hodnocení opatření proti praní peněz (MONEYVAL), a zejména doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se financování terorismu a praní peněz; vítá pokračující mezinárodní a regionální spolupráci Srbska v boji proti drogám, zdůrazňuje však, že je třeba vyvinout další úsilí o vysledování a rozbití zločineckých sítí zapojených do obchodování s lidmi; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce v regionu mají pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti zásadní význam;

Demokracie

16.  vítá opatření přijatá za účelem zvýšení transparentnosti a zlepšení konzultačního procesu v parlamentu, včetně veřejných slyšení a pravidelných schůzek a konzultací s Národním konventem o evropské integraci, a to zvláště proto, že jsou významnou součástí postupu jednání; je i nadále znepokojen rozsáhlým využíváním postupů pro naléhavé případy při přijímání právních předpisů; zdůrazňuje, že častým využíváním postupů pro naléhavé případy a změnami parlamentního programu na poslední chvíli se snižuje účinnost parlamentu a kvalita a transparentnost procesu tvorby právních předpisů, protože dostatečné zapojení zúčastněných stran a širší veřejné konzultace nejsou vždy možné; zdůrazňuje, že je třeba posílit dohled parlamentu nad výkonnou mocí; žádá lepší koordinaci na všech úrovních a okamžité přijetí parlamentního kodexu chování; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku přerušení jednání nemohl vedoucí delegace EU v Srbsku představit zprávu Komise v srbském parlamentu ve výboru pro evropskou integraci; zdůrazňuje, že vedoucí delegace EU by měl mít možnost tuto zprávu prezentovat bez zbytečných překážek, což taktéž umožní získat náležitý přehled o přístupovém procesu probíhajícím v srbském parlamentu;

17.  konstatuje, že je nezbytné upravit ústavu tak, aby byla plně zohledněna doporučení Benátské komise, zejména pokud jde o úlohu parlamentu při jmenování soudců, kontrolu politických stran během období mandátu poslanců, nezávislost klíčových institucí a ochranu základních práv;

18.  vítá přijetí programu pro reformu správy veřejných financí, strategie pro oblast elektronické veřejné správy, strategie týkající se reformy právních předpisů a tvorby politik, nových zákonů o obecných administrativních postupech, platech státních zaměstnanců a úřednících oblastní a místní správy; konstatuje, že provádění akčního plánu pro reformu veřejné správy pokračovalo v některých oblastech jen zvolna a že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o změnu právního rámce pro státní zaměstnance a úředníky v ústředních orgánech státní správy; zdůrazňuje, že třeba vynaložit větší úsilí na další profesionalizaci a odpolitizování veřejné správy a na zvýšení transparentnosti přijímacích a propouštěcích postupů;

19.  připomíná významnou úlohu nezávislých regulačních orgánů, jako jsou např. úřad veřejného ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, státní kontrolní úřad, protikorupční úřad a protikorupční rada, kterou plní při zajišťování dohledu nad exekutivou a její odpovědnosti; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost a veřejnou odpovědnost státních orgánů; vyzývá příslušné orgány, aby v plném rozsahu chránily nezávislost těchto regulačních orgánů, aby jim při jejich práci poskytovaly maximální politickou a administrativní podporu a zajistily náležité zohledňování jejich doporučení; vyzývá tyto orgány, aby přestaly na adresu veřejného ochránce práv směřovat různá obvinění a upustily od nepodložených politických útoků na jeho úřad;

20.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit dostupný vzdělávací systém s komplexními a vyváženými osnovami, jež budou zahrnovat informace o významu lidských práv a zákazu diskriminace, nabídnout pracovní a vzdělávací možnosti pro mladé lidi a podporovat evropské studijní programy, jako je program Erasmus;

Lidská práva

21.  zdůrazňuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv již existuje; zdůrazňuje, že je tedy nezbytné zajistit jeho důsledné provádění v celé zemi; konstatuje, že je třeba nadále vytrvat v úsilí o zlepšení situace osob náležících ke zranitelným skupinám, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob trpících HIV/AIDS, osob z komunity LGBT, migrantů, žadatelů o azyl a etnických menšin; zdůrazňuje, že je nutné, aby srbské orgány, všechny politické strany a osobnosti veřejného života pomáhaly v Srbsku vytvářet klima tolerance a inkluze; vyzývá orgány, aby zajistily řádné uplatňování přijatých antidiskriminačních právních předpisů, zejména předpisů týkajících se trestných činů z nenávisti; vyjadřuje znepokojení nad zákonem o právech civilních obětí války, jenž vylučuje určité skupiny obětí násilí páchaného během konfliktu, a vyzývá příslušné orgány, aby provedly přezkum tohoto zákona;

22.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a autocenzury sdělovacích prostředků, jež se neustále zhoršuje; zdůrazňuje, že politické vměšování, vyhrožování a násilí vůči novinářům a jejich zastrašování, včetně fyzických útoků, slovních a písemných pohrůžek a útoků na majetek, je nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá orgány, aby veřejně a jednoznačně odsuzovaly veškeré útoky, poskytly náležité zdroje na proaktivnější vyšetření veškerých útoků na novináře a sdělovací prostředky a co nejrychleji postavily pachatele před soud; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že občanská soudní řízení ve věci pomluvy či hanobení a diskreditační kampaně jsou vedeny především proti kritickým sdělovacím prostředkům a novinářům, a také nad možným dopadem, který mohou mít soudní rozhodnutí týkající se pomluvy na svobodu sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad negativní kampaní proti investigativním novinářům, kteří podávají zprávy o korupci, a žádá vládní úředníky, aby se do takovýchto kampaní nezapojovali; vyzývá k uplatňování zákonů o sdělovacích prostředcích v plném rozsahu; vítá podepsání dohody o spolupráci a ochraně novinářů dohodnuté mezi prokurátory, policií, novináři a svazy sdělovacích prostředků a s nadějí očekává její uplatňování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování; vybízí vládu, aby zaručila nezávislost a udržitelné financování obou veřejnoprávních sdělovacích prostředků a finanční životaschopnost mediálního obsahu v menšinových jazycích a posílila úlohu veřejných sdělovacích prostředků v této oblasti;

23.  je znepokojen skutečností, že v roce 2015 byl bez řádné konzultace veřejnosti přijat zákon o reklamě, který zrušil důležitá ustanovení jako ta vztahující se k zákazu reklamy veřejných orgánů a politických reklam mimo volební kampaně;

24.  odsuzuje požadavek související s využitím prostředků z nástroje předvstupní pomoci, který stanoví, že organizace občanské společnosti musí uzavřít partnerství se státem, má-li být jejich žádost úspěšná;

25.  odsuzuje negativní kampaň proti organizacím občanské společnosti vedenou vládou a jí řízenými sdělovacími prostředky; je znepokojen tím, že vláda zřizuje fiktivní organizace občanské společnosti jako opozici vůči nezávislým organizacím občanské společnosti; pokládá za nepřijatelné, že pro úspěch žádostí organizací občanské společnosti o prostředky z nástroje předvstupní pomoci je nutné partnerství s vládou;

Respektování a ochrana menšin

26.  připomíná, že prosazování a ochrana lidských práv, včetně práv národnostních menšin, je základní podmínkou nezbytnou ke vstupu do EU; vítá přijetí akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a přijetí výnosu o zřízení fondu pro národnostní menšiny, jenž musí zahájit činnost; vyzývá k tomu, aby byl akční plán a jeho příloha plně prováděny, a to komplexním a transparentním způsobem a za konstruktivní účasti všech stran; opakovaně vyzývá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin a věnovalo zvláštní pozornost nediskriminačnímu zacházení s národnostními menšinami v celé zemi, mj. v souvislosti se vzděláváním, používáním jazyků, odpovídajícím zastoupením v oblasti soudnictví, ve veřejné správě, v národním parlamentu a v místních a regionálních orgánech, a zaručilo přístup ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; vítá přijetí nových vzdělávacích standardů pro výuku srbštiny jako cizího jazyka a pokrok při překladu školních učebnic do menšinových jazyků a vyzývá srbské orgány, aby zajistily udržitelnost tohoto procesu; vyzývá Srbsko, aby v plné míře uplatňovalo všechny mezinárodní smlouvy týkající se práv menšin;

27.  konstatuje, že multietnická, multikulturní a mnohonáboženská rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska; zdůrazňuje, že autonomní oblast Vojvodina nadále zajišťuje vysokou úroveň ochrany menšin a že mezietnická situace zůstala dobrá; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by neměla být oslabena a že by měl být bezodkladně přijat zákon o zdrojích Vojvodiny, jak stanoví ústava; vítá úspěch, jehož dosáhlo srbské město Novi Sad, které se v roce 2021 jako první město z kandidátské země stane držitelem titulu „Evropské hlavní město kultury“;

28.  bere na vědomí přijetí nové strategie pro sociální začleňování Romů na období 2016–2025, která zahrnuje vzdělávání, zdravotní péči, bydlení, zaměstnání, sociální ochranu, antidiskriminační opatření a rovnost žen a mužů; vyzývá k řádnému a urychlenému provádění nové strategie pro začleňování Romů, neboť se jedná o nejslabší a nejvíce marginalizovanou a diskriminovanou skupinou v Srbsku, a k naléhavému přijetí akčního plánu a ke zřízení subjektu, jenž bude provádění akčního plánu koordinovat; odsuzuje demolice neoficiálních romských osad ze strany úřadů, k nimž dochází bez předběžného oznámení nebo nabídky alternativního ubytování; je extrémně znepokojen tím, že Romům nejsou vydávány osobní doklady, což omezuje jejich základní práva; je přesvědčen, že všechny zmíněné skutečnosti vedou k vysokému procentu žadatelů o azyl v EU z řad srbských Romů;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

29.  vítá skutečnost, že Srbsko i nadále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími přistupujícími zeměmi a se sousedními členskými státy EU; vybízí Srbsko, aby posílilo svůj proaktivní a pozitivní přístup ke svým sousedům a širšímu regionu, prosazovalo dobré sousedské vztahy a zvýšilo úsilí o vyřešení dvoustranných otázek se sousedními zeměmi v souladu s mezinárodními právními předpisy; připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik; vyzývá Srbsko, aby plně provádělo dvoustranné dohody se sousedními zeměmi; zdůrazňuje, že neuzavřené dvoustranné spory by neměly mít nepříznivý vliv na proces přistoupení; vybízí Srbsko, aby v zájmu hospodářského rozvoje prohloubilo spolupráci se sousedními členskými státy EU, zejména v pohraničních oblastech;

30.  bere s uspokojením na vědomí rostoucí konstruktivní zapojení Srbska do iniciativ regionální spolupráce, jako je evropská strategie pro dunajský region, proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Středoevropská dohoda o volném obchodu, Jadersko-jónská iniciativa, proces Brdo-Brijuni, iniciativa šesti zemí západního Balkánu, a jeho agendu v oblasti propojení a tzv. berlínský proces; vítá schůzku předsedů vlád Bulharska, Rumunska a Srbska ohledně spolupráce týkající se energetické a dopravní infrastruktury a podporuje myšlenku stálého formátu schůzí „Craiovské skupiny“; zdůrazňuje význam Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže na západním Balkáně při podpoře procesu smíření; vyzývá Srbsko, aby uplatňovalo reformní opatření v oblasti propojení související s agendou propojenosti, závěry pařížské konference z roku 2016 pro západní Balkán a nařízení o TEN-T; oceňuje úlohu obchodní a průmyslové komory Srbska spočívající v podpoře regionální spolupráce a podílu na založení a rozvoji investičního fóra komor západního Balkánu;

31.  vítá přijetí národní strategie pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů; vyzývá Srbsko, aby podporovalo vytváření atmosféry respektu a tolerance a odsuzovalo všechny formy nenávistných projevů, společenského přijetí a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; bere na vědomí, že funkční období bývalého žalobce pro válečné zločiny skončilo v prosinci 2015; zdůrazňuje, že jmenování jeho nástupce vyvolává vážné znepokojení; vyzývá k provádění národní strategie a přijetí operační prokurátorské strategie v souladu se zásadami a pravidly mezinárodního práva a s mezinárodními normami; vyzývá k posílené regionální spolupráci při řešení válečných zločinů a uzavření veškerých nevyřešených otázek v tomto ohledu, mimo jiné prostřednictvím spolupráce prokuratur pro válečné zločiny v regionu, pokud jde o otázky společného zájmu; vyzývá k plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který má i nadále zásadní význam; vyzývá k tomu, aby se k válečným zločinům přistupovalo bez jakékoli diskriminace, k řešení problematiky beztrestnosti a zajištění odpovědnosti; naléhavě vyzývá orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob, lokalizovaly hromadné hroby a zaručily práva obětí a jejich blízkých příbuzných; připomíná svoji podporu iniciativě na ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii a naléhavě vyzývá vládu Srbska, aby se ujala vedení, pokud jde o její zřízení;

32.  vyjadřuje své znepokojení nad zapojením některých vysoce postavených srbských úředníků do oslavy Dne Republiky srbské 9. ledna 2017, která se konala v rozporu s rozhodnutími ústavního soudu v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje, že jak Srbsko jako kandidátská země, tak i Bosna a Hercegovina jako potenciální kandidátská země, by svým jednáním měly hájit a prosazovat právní stát; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly ústavní reformy v Bosně a Hercegovině s cílem posílit schopnost země fungovat a účastnit se rozhovorů o přistoupení k EU;

33.  oceňuje otevření tří nových hraničních přechodů mezi Srbskem a Rumunskem a pokládá to za pozitivní vývoj; doporučuje otevření tří hraničních přechodů s Bulharskem v Salaš-Novo Korito, Bankja-Petachinci a Trekljano-Bosilegradu, které se zpozdilo;

34.  vyjadřuje uznání Srbsku a Albánii za jejich neutuchající odhodlání zlepšovat dvoustranné vztahy a posilovat regionální spolupráci na politické i společenské úrovni, např. prostřednictvím Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) se sídlem v Tiraně; vybízí obě země, aby ve své dobré spolupráci pokračovaly a podporovaly usmíření v regionu;

35.  vítá trvalý aktivní přístup Srbska v procesu normalizace vztahů s Kosovem a jeho odhodlání naplnit dohody, jichž bylo dosaženo v rámci dialogu vedeného pod záštitou EU; znovu opakuje, že pokrok v dialogu by měl být měřen z hlediska jeho provádění v praxi; znovu proto vyzývá obě strany, aby usilovaly o úplné provedení veškerých již dosažených dohod v dobré víře a bez prodlev a aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci vztahů, a to i pokud jde o otázku společenství srbských obcí; vyzývá Srbsko a Kosovo, aby určily nová témata diskuse v rámci dialogu s cílem zlepšit životy lidí a v obecné rovině normalizovat vztahy; opakuje svou výzvu Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), aby vyhodnotila, jak strany dodržují uložené povinnosti;

36.  vyjadřuje nicméně politování nad rozhodnutím srbských orgánů nedovolit bývalé prezidentce Kosova Atifete Jahjagaové, aby se zúčastnila festivalu „Mirëdita, Dobar Dan“ v Bělehradě, na který byla pozvána, aby přednesla projev o obětech sexuálního násilí během války v Kosovu; vyjadřuje politování i nad následným recipročním opatřením kosovských orgánů, které zakázaly srbskému ministrovi práce Aleksandarovi Vulinovi vstup do Kosova; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s bruselskou dohodou o svobodě pohybu, kterou uzavřely Srbsko a Kosovo v rámci procesu normalizace vzájemných vztahů;

37.  vyjadřuje však politování nad napětím, které mezi Srbskem a Kosovem nedávno vyvolala první cesta vlaku mezi Bělehradem a Mitrovicí na severu Kosova, kterou doprovázela válečná štvavá prohlášení a projevy namířené proti EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby se jak Bělehrad, tak i Priština zdržely jakýchkoli kroků, které by mohly ohrozit pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v tomto procesu, a upustily od provokací a negativní rétoriky, které by mohly bránit procesu normalizace;

38.  vítá podporu srbských orgánů Černé Hoře při vyšetřování neúspěšných útoků naplánovaných na den voleb v Černé Hoře v roce 2016; bere na vědomí, že srbské orgány zatkly dvě podezřelé osoby na základě zatýkacího rozkazu vydaného Černou Horou; vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve spolupráci s Černou Horou s cílem zajistit, aby podezřelé osoby byly vydány do Černé Hory v souladu s podmínkami stanovenými ve dvoustranné dohodě o vydávání osob, kterou tyto země uzavřely;

39.  vyzývá Komisi, aby dále usilovala o podporu skutečného procesu usmíření v tomto regionu, zejména podporou kulturních projektů, které se zabývají nedávnou minulostí a podporují společné a oběma stranami sdílené chápání historie a kulturu tolerance, inkluze a usmíření ve veřejném a politickém životě;

Energetika

40.  vyzývá Srbsko, aby v odvětví energetiky plně provádělo reformní opatření v oblasti propojení; vyzývá Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo konkurenční prostředí a přijalo opatření s cílem zlepšit slaďování s acquis v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a s cílem bojovat proti změně klimatu, a to i přijetím komplexní politiky v oblasti klimatu; vyzývá k ratifikaci Pařížské dohody o klimatu; vyzývá k vytvoření strategie v oblasti energie z vodních zdrojů pro celou oblast západního Balkánu, která bude v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, a příslušné orgány k tomu, aby využily dodatečné finanční prostředky EU ve výši 50 milionů EUR na rozvoj potenciálu regionu v oblasti vodní energie; vyjadřuje Srbsku uznání za založení systému financování pro životní prostředí prostřednictvím Ekologického fondu; zdůrazňuje, že Srbsko musí rozvíjet svá propojení rozvodných soustav zemního plynu a elektřiny se sousedními zeměmi; vybízí Srbsko, aby urychlilo technické a rozpočtové přípravy na plynovod mezi Bulharskem a Srbskem;

41.  zdůrazňuje, že Srbsko musí ještě formálně přijmout strategii pro vodní hospodářství a že dosud nepřepracovalo zákon o vodách a národní plán povodí Dunaje; zdůrazňuje, že tyto zákony mají zásadní význam pro další sbližování s acquis EU a pro zlepšení provádění směrnic EU v oblasti vody;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0046.

Právní upozornění