Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1) (nařízení o EFSI),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. května 2016 Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice v roce 2015 (COM(2016)0353),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaného „Obnova investic v Evropě – Zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky Evropskému parlamentu a Radě o finančních a investičních operacích EIB v rámci EFSI za rok 2015(2),

–  s ohledem na hodnocení Komise ve formě pracovního dokumentu (SWD(2016)0297), hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) provedené Evropskou investiční bankou(3), audit ad hoc ve věci uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 provedený firmou Ernst and Young(4) a na stanovisko Evropského účetního dvora(5),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597),

–   s ohledem na pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se konalo v Paříži (Francie) v prosinci 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů(7),

–  s ohledem na společná jednání Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0200/2017),

1.  bere na vědomí velkou investiční mezeru v Evropě, kterou Komise odhaduje na 200–300 miliard EUR ročně; v této souvislosti upozorňuje zejména na potřeby, které existují v Evropě v oblasti vysoce rizikového financování, zejména pokud jde o financování malých a středních podniků (MSP), výzkumu a vývoje, IKT a dopravní, komunikační a energetická infrastruktury, neboť jsou to oblasti nezbytné pro zachování inkluzivního hospodářského rozvoje; je znepokojen tím, že nejnovější údaje o národních účtech nenaznačují od zahájení činnosti Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) žádný nárůst investic, což vyvolává obavy, že pokud nedojde ke změně, bude pokračovat tlumený růst a přetrvávat vysoká míra nezaměstnanosti, především u mladých lidí a nových generací; zdůrazňuje, že zacelení této investiční mezery vytvořením prostředí, které by bylo příznivé pro investice do určitých strategických oblastí, má klíčový význam pro oživení růstu, boj proti nezaměstnanosti, podporu rozvoje silného, udržitelného a konkurenceschopného průmyslu a dosahování dlouhodobých politických cílů EU;

2.  zdůrazňuje úlohu EFSI, kterou je přispívat k řešení obtíží a odstraňovat překážky v oblasti financování a realizovat strategické, transformační a produktivní investice s vysokou přidanou hodnotou pro hospodářství, životní prostředí a společnost, reformovat a modernizovat hospodářství členských států, vytvářet růst a pracovní místa, pro něž nebylo navzdory ekonomické proveditelnosti možné získat tržní financování, a podněcovat soukromé investice ve všech regionech EU;

3.  připomíná úlohu Parlamentu stanovenou v nařízení, zejména pokud jde o monitorování provádění fondu EFSI; uznává, že je příliš brzy na konečné celkové hodnocení fungování EFSI a jeho dopadu na hospodářství EU na základě získaných poznatků, zastává však názor, že předběžné hodnocení založené na komplexních údajích o vybraných a zamítnutých projektech a souvisejících rozhodnutích má zásadní význam pro určení případných oblastí vyžadujících zlepšení v EFSI 2.0 a v následujícím období; žádá Komisi, aby v okamžiku, kdy bude mít tyto údaje k dispozici, předložila neprodleně komplexní hodnocení;

Adicionalita

4.  připomíná, že účelem EFSI je zajistit adicionalitu tím, že pomůže řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a podpoří operace, které by v rámci stávajících finančních nástrojů Unie nebo soukromých zdrojů bez využití EFSI nebylo možné provést, nebo ne v tomtéž rozsahu; konstatuje však, že je zapotřebí dále vyjasnit koncept adicionality;

5.  připomíná, že projekty podporované z EFSI, jejichž cílem je vytvářet pracovní místa, udržitelný růst, hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 9 nařízení o EFSI, jsou považovány za projekty zajišťující adicionalitu v případě, že nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB a ve smyslu pokynů pro politiku úvěrových rizik EIB; připomíná, že projekty podporované z EFSI mají obvykle významnější rizikový profil než projekty podporované z běžných operací EIB; zdůrazňuje, že EFSI může podporovat projekty EIB, které nesou riziko nižší, než je minimální riziko spojené se zvláštními činnostmi EIB pouze v případě, že je k zajištění adicionality nutné využít záruku EU;

6.  upozorňuje, že ačkoli jsou všechny projekty schvalované v rámci EFSI uváděny jako „zvláštní činnosti“, z nezávislého hodnocení vyplynulo, že některé projekty mohly být financovány bez využití záruky EU;

7.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s EIB a řídícími strukturami EFSI vypracovala seznam veškerého financování EIB s podporou EU, které spadá do kritérií adicionality, a aby poskytla jasné a komplexní vysvětlení údajů dokládajících, že tyto projekty by nebylo možné realizovat jinými prostředky;

8.  konstatuje, že může dojít k rozporu mezi kvalitativními a kvantitativními cíli EFSI ve smyslu toho, že za účelem dosažení cíle, kterým je přilákání soukromých investic, může EIB financovat méně rizikové investice, kde zájem investorů již existuje; naléhavě žádá řídící struktury EIB a EFSI, aby zajistily skutečnou adicionalitu, jak stanoví článek 5 nařízení o EFSI, a zaručily, aby selhání trhů a nepříznivé situace byly řešeny v plném rozsahu;

9.  vyzývá EIB, aby při správě fondů a pokud jde o původ jakéhokoli příspěvku od veřejných, soukromých a třetích stran zajistila transparentnost a poskytla konkrétní údaje, včetně údajů týkajících se konkrétních projektů a zahraničních investorů, a upozorňuje na požadavky na podávání zpráv Parlamentu obsažené v nařízení o EFSI; opětovně poukazuje na skutečnost, že všichni přispěvatele ze třetích zemí, kteří budou případně do tohoto fondu v budoucnu přispívat, musejí dodržovat veškerá pravidla EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, pracovního práva a předpisů na ochranu životního prostředí, a očekává, že sociální a environmentální kritéria vztahující se na projekty EIB budou plně dodržena i v rozhodnutích o financování projektů EFSI;

Srovnávací přehled a výběr projektů

10.  upozorňuje, že jak stanoví nařízení, než je projekt vybrán pro podporu z EFSI, musí projít hloubkovou kontrolou a rozhodovacími procesy jak na úrovni EIB, tak řídících struktur EFSI; připomíná, že navrhovatelé projektů se vyjádřili, že si přejí rychlou zpětnou vazbu a zvýšenou transparentnost, a to jak pokud jde o kritéria výběru, tak pokud jde o částku a typ/tranši případné podpory z EFSI; požaduje zajištění srozumitelnějších informací, aby se tak povzbudili navrhovatelé projektů k podávání žádostí o podporu z EFSI, a to i tím, že se žadatelům o financování z EFSI zpřístupní srovnávací tabulky; požaduje, aby byla zvýšena transparentnost rozhodovacího procesu, pokud jde o kritéria výběru a finanční podporu, a aby se rozhodovací proces zrychlil a zároveň se zajistila náležitá hloubková kontrola s cílem chránit zdroje EU; zdůrazňuje, že pro zjednodušení postupu hodnocení, zejména v případě investičních platforem, by měly být podporovány hloubkové kontroly, které budou společně provádět EIB a národní podpůrné banky, nebo jimiž EIB národní podpůrné banky pověří;

11.  zastává názor, že kritéria, podle nichž jsou projekty a způsobilé protistrany posuzovány, je nutné dále vyjasnit; požaduje proto další informace od řídících orgánů EFSI o hodnoceních provedených u všech projektů schválených v rámci EFSI, zvláště pokud jde o jejich adicionalitu a přínos pro růst a jejich potenciál vytvářet pracovních příležitosti, jak definuje nařízení; požaduje v souvislosti se způsobilými protistranami přísnější pravidla týkající se správy a řízení takovýchto typů subjektů, na základě nichž by se staly přijatelnými partnery EFSI, a to v souvislosti s dodržováním zásad EU a norem Mezinárodní organizace práce (MOP);

12.  připomíná, že srovnávací přehled je nástrojem, který investičnímu výboru slouží ke stanovení priorit, pokud jde o použití záruky EU pro operace, které vykazují lepší výsledky a vyšší přidanou hodnotu, a že investiční výbor musí tento nástroj využívat odpovídajícím způsobem; hodlá vyhodnotit to, zda je srovnávací přehled řádně respektován, uplatňován a používán, a to včetně jeho ukazatelů; žádá, aby byla řádně uplatňována kritéria výběru projektů a aby se tento proces stal transparentnějším; připomíná, že podle přílohy tohoto nařízení musí investiční výbor při určování prioritních projektů přikládat všem pilířům stejný význam bez ohledu na to, zda jsou výsledky v pilíři vyjádřeny numericky nebo zda hodnocení tvoří kvalitativní a kvantitativní ukazatele; vyjadřuje politování nad tím, že pilíři 3, jenž se týká se technických aspektů navrhovaných projektů, je v současném srovnávacím přehledu přikládána stejná váha jako pilířům 1 a 2, které se týkají významnějších žádoucích výsledků; kritizuje skutečnost, že sama EIB připouští, že odborníci v investičním výboru využívají čtvrtý pilíř jen pro informační účely, nikoli pro přijímání rozhodnutí; požaduje, aby s výjimkou obchodně citlivých informací byly srovnávací přehledy zveřejňovány po přijetí konečného rozhodnutí o příslušných projektech;

13.  uznává, že příprava nových inovačních projektů může trvat několik let a že EIB čelí tlaku, aby dosáhla cíle ve výši 315 miliard EUR, a proto neměla jinou možnost než zahájit činnost EFSI okamžitě; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že EIB při provádění EFSI dosud velkou měrou využívala stávajících připravených investičních projektů s nižší mírou rizika a tím omezovala své vlastní konvenční financování; obává se, že EFSI neposkytuje doplňkové financování pro inovační projekty s vysokým rizikem; zdůrazňuje, že i pokud projekt splní podmínky pro zvláštní činnost, nutně z toho nevyplývá, že je rizikový; zařazení do skupiny zvláštních činností totiž může vycházet i ze skutečnosti, že financování projektu je strukturováno uměle rizikově, což znamená, že i projekty s velmi nízkým rizikem mohou být snadno vyhodnoceny jako vysoce rizikové; zdůrazňuje, že by projektová kritéria v žádném případě neměla být ohýbána jen proto, aby bylo dosaženo politického cíle, jímž je vygenerovat investice ve výši 315 miliard EUR;

14.  žádá, aby EIB předložila odhad své potenciální roční úvěrové kapacity ve střednědobém výhledu s ohledem na EFSI a možný vývoj v oblasti regulace a aby pokračovala ve své vlastní úvěrové činnosti v objemu 70–75 miliard EUR ročně a využívala k tomu zisky, částky splacené v rámci programů atd. a aby EFSI uplatňovala jako doplňkový nástroj; konstatuje, že by to znamenalo, že objem obchodních transakcí EIB by dosáhl nejméně 90 miliard EUR, nikoli celkové částky 75 miliard EUR;

15.  zastává názor, že je důležité jednat o tom, zda je předpokládaný pákový efekt ve výši 15 vhodný k tomu, aby umožnil využít EFSI na podporu vysoce kvalitních projektů s vyšším rizikem, a vybízí Komisi, aby poskytla v této věci hodnocení; připomíná, že tento pákový efekt ve výši 15 je založen na portfoliu a odráží zkušenosti EIB v oblasti financování, jehož s cílem je řešit selhání trhu; vyzývá, aby byly posouzeny veřejné cíle, jichž má EFSI dosáhnout jako doplněk požadavku na objem; navrhuje také, aby byly zohledněny cíle Unie, které byly stanoveny na pařížské konferenci o klimatu (COP21); vyzývá EIB, aby zveřejnila dosud dosažený pákový efekt a použitou metodu výpočtu;

16.  zdůrazňuje, že malé projekty se často potýkají s obtížemi při získávání financování, které potřebují; se znepokojením konstatuje, že malé projekty jsou na základě své velikosti odrazovány od podávání žádostí o financování z EFSI či dokonce prohlášeny za nezpůsobilé pro toto financování; poukazuje na významný dopad, který může i malý projekt mít v celostátním nebo regionálním měřítku; zdůrazňuje, že je nutné posílit technickou pomoc Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), které slouží k tomu, aby radilo a pomáhalo navrhovatelům menších projektů při strukturování a spojování projektů prostřednictvím investičních platforem nebo rámcových dohod; vyzývá řídící radu, aby se touto otázkou zabývala a předložila návrhy k nápravě situace;

Odvětvová diverzifikace

17.  zdůrazňuje, že EFSI je nástrojem založeným na poptávce, jenž by však měl být veden politickými cíli, které stanoví nařízení a definuje řídící rada; vyzývá k rozsáhlejší propagaci a poskytování informací odvětvím, která mají neuspokojenou poptávku po investicích, avšak nedokázala EFSI využívat v plné míře; v této souvislosti konstatuje, že na makroekonomické úrovni EU by měla být přijata další opatření na podporu poptávky po investicích;

18.  vítá, že do financování z EFSI byla zahrnuta všechna odvětví vymezená v nařízení o EFSI; poukazuje však na to, že určitá odvětví jsou zastoupena nedostatečně, zejména odvětví sociální infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, na která jsou určena pouhá 4 % schváleného financování EFSI; konstatuje, že by to mohlo být způsobeno řadou důvodů, například skutečností, že některá odvětví nemají zkušenosti nebo technické znalosti, pokud jde o získání přístupu k EFSI, nebo některá odvětví již při zahájení činnosti EFSI nabízela lepší investiční příležitosti z hlediska v praxi připravených a bankami financovatelných projektů; v této souvislosti vyzývá EIB, aby projednala, jak zlepšit odvětvovou diverzifikaci a propojit ji s cíli stanovenými v nařízení, a aby se zabývala i otázkou, zda by měla být podpora z EFSI rozšířena i na další odvětví;

19.  připomíná, že klimatická dohoda COP 21, kterou EU podpořila, vyžaduje výraznou změnu orientace směrem k udržitelným investicím, což by měl EFSI v plném rozsahu podpořit; zdůrazňuje, že by investice z EFSI měly být v souladu s tímto závazkem; poukazuje na to, že je nutné posílit podávání zpráv o změně klimatu;

20.  poukazuje na potřebu zvýšit procentní podíl zdrojů vyčleněných na dlouhodobé projekty, jako jsou telekomunikační sítě nebo projekty zahrnující relativně vysoký stupeň rizika, které jsou často spojené se vznikem vyspělejších nových technologií; konstatuje, že investice do širokopásmové infrastruktury a 5G, kybernetické bezpečnosti, digitalizace tradiční ekonomiky, mikroelektroniky a vysoce výkonné výpočetní techniky by mohly dále zmenšit digitální propast;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že v počáteční fázi nebyly stanoveny mezní hodnoty koncentrace; připomíná, že největším dílem do EFSI přispělo dopravní odvětví, přičemž jeho příspěvek měl hodnotu 2,2 miliardy EUR z celkové částky 8 miliard EUR, což představuje více než 25 % celkového záručního fondu; se znepokojením poukazuje na to, že dopravní odvětví získalo k dnešnímu datu pouze zhruba 13 % veškerých uvolněných investic poskytnutých v rámci nástroje EFSI pro infrastrukturu a inovace, což je hluboko pod hranicí 30 % stanovenou pro jednotlivá odvětví; vyzývá investiční výbor, aby věnoval zvláštní pozornost projektům dopravního odvětví, jelikož jsou tyto projekty v investičním portfoliu stále velmi málo zastoupeny a doprava hraje významnou úlohu při zajišťování hospodářského růstu a bezpečnosti spotřebitelů;

Řízení

22.  konstatuje, že řídící struktury EFSI byly v rámci EIB zavedeny v plném rozsahu; zastává názor, že v zájmu zlepšení efektivnosti a odpovědnosti EFSI by měly být projednány možnosti úplného oddělení řídící struktury EFSI od řídící struktury EIB;

23.  připomíná, že výkonný ředitel odpovídá za každodenní řízení EFSI, připravuje zasedání investičního výboru a předsedá jim a zastupuje EFSI navenek; připomíná, že výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele; vyjadřuje politování nad tím, že v praxi nejsou jasně určeny příslušné úlohy, zejména úloha zástupce výkonného ředitele; vyzývá EIB, aby se zamyslela nad jasnější formulací úkolů výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost; domnívá se, že je důležité, aby výkonný ředitel, kterému by byl nápomocen zástupce výkonného ředitele, i nadále připravoval pořad jednání zasedání investičního výboru; dále navrhuje, že by výkonný ředitel měl vypracovat postupy pro řešení případných střetů zájmů v rámci investičního výboru, podávat zprávy řídící radě, navrhovat sankce za porušení povinností i prostředky jejich prosazování; je přesvědčen, že autoritu výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele při plnění těchto úkolů by zvýšila jejich větší autonomie vůči EIB; vyzývá proto EIB, aby zkoumala možnosti zvýšení nezávislosti výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele;

24.  připomíná, že odborníci v investičním výboru nesou odpovědnost za výběr projektů pro EFSI, poskytování záruky EU a schvalování operací s investičními platformami a národními podpůrnými bankami nebo institucemi; dále připomíná, že tito odborníci jsou nezávislí; vyjadřuje proto znepokojení v souvislosti s doloženými případy střetu zájmů členů investičního výboru, kterým je v budoucnosti nutné za všech okolností zabránit;

25.  domnívá se, že výběr projektů není dostatečně transparentní; zdůrazňuje, že EIB by měla zlepšit zveřejňování informací o projektech, které schvaluje v rámci EFSI, a to s řádným zdůvodněním adicionality a srovnávacím přehledem, a také o tom, jakou mírou projekty přispívají k dosahování cílů EFSI, přičemž by měl být zvláštní důraz kladen na očekáváný dopad operací EFSI na investiční mezeru v Unii;

26.  vybízí EIB, aby se zabývala možnými způsoby posílení spolupráce v rámci investičního výboru za pomoci výkonného ředitele a řídící rady; domnívá se, že je důležité, aby se výkonný ředitel účastnil zasedání řídící rady, což mu umožňuje informovat řídící radu o budoucích činnostech;

27.  navrhuje projednat možné cesty zvýšení transparentnosti řídících struktur EFSI pro Parlament a doplnění dalšího řádného člena řídící rady, kterého by jmenoval Parlament; naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby proaktivně sdílely informace s Parlamentem;

Národní podpůrné banky

28.  připomíná, že díky svému know-how mají národní podpůrné banky pro úspěch EFSI zásadní význam, neboť jsou blízké místním trhům a dobře je znají; domnívá se, že dosud není v potřebné míře využíváno součinnosti; upozorňuje na riziko, že EIB vytlačí místní instituce, a vyzývá EIB, aby zlepšila svoji schopnost přilákat vnitrostátní partnery a partnery na nižší než celostátní úrovni; žádá EIB, aby podporovala posílení stávajících veřejných bankovních struktur, aby mezi těmito institucemi aktivně usnadňovala výměnu osvědčených postupů a tržních znalostí; je přesvědčen, že národní podpůrné banky by proto měly usilovat o uzavření dohod s Evropským investičním fondem (EIF); uznává, že EFSI a EIB jsou stále ochotnější sjednávat s národními podpůrnými bankami více vedlejších/podřízených tranší, a naléhavě je vyzývá, aby tak postupovaly i nadále; vyzývá EIB, aby projednala, zda by nebylo užitečné zohlednit v řídící radě i odborné zkušenosti národních podpůrných bank;

Investiční platformy

29.  připomíná, že prostřednictvím pomoci při financování a propojování finančních prostředků z různých zdrojů by měly být umožňovány diverzifikované investice se zeměpisným nebo tematickým zaměřením; upozorňuje, že první investiční platforma byla zřízena až ve třetím čtvrtletí roku 2016 a že toto prodlení je významnou překážkou toho, aby prostředky z fondu EFSI bylo možné využít i v případě menších projektů, a brání rozvoji přeshraničních projektů; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit pravidla pro vytváření investičních platforem; požaduje, aby EIB a Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) podporovaly využívání investičních platforem jakožto prostředku pro dosažení zeměpisné a tematické diverzifikace investic;

30.  naléhavě žádá řídící orgány EFSI, aby věnovaly větší pozornost investičním platformám s cílem maximalizovat jejich možné přínosy při překonávání investičních překážek, zejména v členských státech s méně rozvinutými finančními trhy; vyzývá EIB, aby zúčastněným subjektům, včetně celostátních, místních a regionálních subjektů, poskytovala více informací o platformách a podmínkách a kritériích upravujících jejich zřizování; uznává úlohu místních a regionálních orgánů při určování strategických projektů a podporuje jejich účast;

31.  navrhuje diskusi o dalších metodách podporování investičních platforem, jako jsou například přednostní schvalování projektů předložených prostřednictvím platformy, sdružování menších projektů a skupinových smluv a zřizování mechanismů k financování seskupení smluv; je přesvědčen, že by měly být zvláště prosazovány nadnárodní platformy, neboť mnoho energetických a digitálních projektů má nadnárodní rozměr;

Finanční nástroje

32.  připomíná, že EIB pro účely EFSI vyvinula nové finanční nástroje, aby poskytovala individuálně přizpůsobené produkty pro vysoce rizikové financování; naléhavě vyzývá EIB, aby svou přidanou hodnotu zvýšila tím, že se zaměří na rizikovější finanční produkty, jako jsou podřízené finance a nástroje kapitálového trhu; vyjadřuje obavy ohledně kritiky navrhovatelů projektů, podle nichž nejsou nabízené nástroje financování slučitelné s potřebami jejich projektů (vysoce rizikové projekty často potřebují peníze hned na počátku pro startovní investice, a nikoli v menších částkách vyplácených ročně), a je znepokojen i tím, že investoři zdůrazňují, že v současné době nejsou schopni podílet se na financování z EFSI kvůli nedostatku vhodných nástrojů soukromého kapitálu; vyzývá EIB, aby se ve spolupráci s navrhovateli projektů a investory touto problematikou zabývala; vyzývá dále EIB, aby posoudila, jak může rozvoj „zelených“ dluhopisů maximalizovat potenciál EFSI při financování projektů, které mají příznivý dopad na životní prostředí nebo klima;

Zeměpisná diverzifikace

33.  vítá, že do konce roku 2016 obdrželo financování z EFSI všech 28 zemí; se znepokojením však konstatuje, že k 30. červnu 2016 získaly 91 % země EU-15, zatímco země EU-13 obdržely pouze 9 % podpory z EFSI; vyjadřuje politování nad tím, že z podpory EFSI nejvíce těžil jen omezený počet zemí, v nichž je nedostatek investic již dnes pod průměrem EU; konstatuje, že v rámci přijímajících zemí často panuje nerovné zeměpisné rozdělení projektů financovaných z EFSI; domnívá se, že hrozí riziko územní koncentrace, a zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost méně rozvinutým regionům všech 28 členských států; vyzývá EIB, aby poskytovala další technickou podporu těm zemím a regionům, jež z EFSI měly menší prospěch;

34.  bere na vědomí, že počet schválených projektů souvisí s HDP; uznává, že větší členské státy jsou schopny využít výhody rozvinutějších kapitálových trhů, a tudíž budou s větší pravděpodobností těžit z tržního nástroje, jako je EFSI; zdůrazňuje, že nižší podporu EFSI v zemích EU-13 lze přičíst dalším faktorům, jako je malá velikost projektů, periferní zeměpisná poloha daného regionu a konkurence evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy); se znepokojením však konstatuje, že některé země z EFSI těží neúměrně více, a zdůrazňuje, že je nutné více diverzifikovat zeměpisné rozložení, obzvláště v klíčových sektorech, a dosáhnout tak mj. zvýšení produktivity a udržitelnosti ekonomik se zvláštním důrazem na technologický rozvoj; žádá Komisi, aby dále zkoumala a mapovala příčiny stávajícího zeměpisného rozložení;

Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH)

35.  přikládá mimořádný význam činnosti centra EIAH; zastává názor, že poslání centra, kterým je působit jako jednotné kontaktní místo pro komplexní poradenskou a technickou pomoc během všech fází projektového cyklu, do značné míry reaguje na narůstající potřebu technické pomoci mezi orgány a navrhovateli projektů;

36.  je potěšen tím, že centrum EIAH vyvíjí činnost již od září 2015 a prošlo rychlou zaváděcí fází; uznává, že kvůli omezené době, po niž centrum existuje, a nedostatku pracovníků v počáteční fázi nejsou všechny služby centra EIAH plně rozvinuty a že se činnost zaměřuje především na poskytování podpory pro vývoj a strukturování projektů, politické poradenství a prověřování projektů; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIAH nabralo odborníky z různých oblastí s cílem lépe zaměřovat své poradenství, komunikaci a podporu v sektorech, které dosud v plné míře nevyužívají EFSI;

37.  je přesvědčen, že centrum EIAH má potenciál plnit přínosnou úlohu při řešení mnoha nedostatků při provádění EFSI; pevně věří, že centrum proto musí zaujmout proaktivnější postoj, pokud jde o poskytování pomoci v oblastech, jako je zřizování investičních platforem, a to i s ohledem na jejich důležitost při financování menších projektů; zdůrazňuje také úlohu centra EIAH při poskytování poradenství ohledně kombinování dalších zdrojů financování Unie s EFSI;

38.  obdobně má za to, že centrum EIAH může aktivně přispívat k zeměpisné a odvětvové diverzifikaci, a to nejen tím, že bude při poskytování svých služeb pokrývat všechny regiony a více odvětví, ale i tím, že bude nápomocno EIB při zahajování operací; je přesvědčen, že centrum EIAH může hrát důležitou úlohu z hlediska přínosu pro cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

39.  připomíná, že nařízení o EFSI uděluje centru EIAH mandát posilovat místní znalosti s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI v celé Unii; je přesvědčen, že je v této oblasti třeba dosáhnout značných zlepšení, a zejména posílit spolupráci s příslušnými vnitrostátními institucemi; přikládá velký význam poskytování služeb na místní úrovni, a to mj. v zájmu zohlednění konkrétní situace a místních potřeb, zejména v zemích, které nemají zkušené národní podpůrné instituce nebo národní podpůrné banky; zastává názor, že pro zohlednění uvedených skutečností by měly být posíleny vazby s dalšími místními poskytovateli;

40.  očekává, že centrum EIAH bez dalšího prodlení dokončí své náborové postupy a dosáhne plného stavu zaměstnanců; vyjadřuje však pochybnosti nad tím, zda bude předpokládaná personální kapacita dostačovat k tomu, aby centrum EIAH poskytovalo požadované poradenské služby a vyrovnalo se se zvýšenou pracovní zátěží, jakož i s širším mandátem;

41.  zdůrazňuje, že centrum EIAH musí zlepšit kvalitu svých služeb, posílit komunikaci a zvýšit povědomí a znalosti zúčastněných stran o činnostech centra; zastává názor, že pro dosažení tohoto cíle by měly být využity všechny relevantní komunikační kanály, včetně kanálů na celostátní a místní úrovni;

Evropský portál investičních projektů (EIPP)

42.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zahájila činnost Evropského portálu investičních projektů (EIPP) až dne 1. června 2016, téměř rok po přijetí nařízení o EFSI; konstatuje, že portál nyní funguje a aktuálně uvádí 139 projektů, domnívá se však, že tento stav je stále velmi vzdálen od potenciálu, který byl očekáván v době přijetí nařízení o EFSI;

43.  zastává názor, že portál EIPP nabízí navrhovatelům projektů uživatelsky přívětivou platformu pro transparentní zvýšení viditelnosti jejich investičních projektů; je však přesvědčen, že klíčem k úspěchu portálu je významně zvýšit jeho viditelnost, aby byl jak mezi investory, tak mezi navrhovateli projektů obecně uznán za užitečný, spolehlivý a účinný nástroj; naléhavě žádá Komisi, aby v tomto smyslu aktivně vyvíjela činnost prostřednictvím důsledných komunikačních aktivit;

44.  konstatuje, že náklady spojené se zřízením, vývojem, řízením, podporou, údržbou a hostingem portálu EIPP nyní hradí rozpočet EU v rámci ročního přídělu ve výši 20 milionů EUR stanoveného pro centrum EIAH; připomíná však, že poplatky vybírané od soukromých navrhovatelů projektů, kteří na portálu registrují své projekty, se v případě portálu EIPP považují za vnější účelově vázaný příjem pro EIPP a v budoucnosti budou jeho hlavním zdrojem financování;

Záruka

45.  připomíná, že Unie v rámci EFSI poskytuje EIB neodvolatelnou a nepodmíněnou záruku na finanční a investiční operace; je přesvědčen, že záruka EU umožnila EIB podstupovat vyšší riziko v rámci nástroje pro infrastrukturu a investice (IIW) a dovolila posílit a předsunout financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v rámci iniciativ COSME a InnovFin podporovaných ze speciálního nástroje pro MSP (SMEW); je přesvědčen, že prahová hodnota ve výši 25 milionů EUR, kterou zřejmě EIB uplatňuje u svých běžných úvěrových operací, by se neměla uplatňovat na EFSI s cílem navýšit financování menších projektů a usnadnit přístup MSP a dalším potenciálním příjemcům;

46.  zdůrazňuje, že v důsledku rozsáhlého využití, které bylo odrazem vysoké poptávky na trhu, byl nástroj pro malé a střední podniky na základě stávajícího právního rámce dále posílen o 500 milionů EUR z dluhopisového portfolia nástroje pro infrastrukturu a inovace; vítá, že díky pružnosti nařízení o EFSI bylo poskytnuto dodatečné financování malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací; hodlá pečlivě sledovat přidělování záruky v rámci obou nástrojů; dále konstatuje, že k 30. červnu 2016 dosáhly operace podepsané v rámci IIW pouze 9 % celkového cílového objemu;

47.  připomíná, že záruční fond EU je financován především z rozpočtu EU; bere na vědomí všechna relevantní hodnocení, která naznačují, že stávající dotační míra záručního fondu ve výši 50 % je z hlediska krytí případných ztrát podle všeho opatrná a obezřetná a rozpočet Unie by byl chráněn již při revidované cílové míře ve výši 35 %; hodlá přezkoumat, zda by měly návrhy nižší cílové míry vliv na kvalitu a povahu vybraných projektů; zdůrazňuje, že dosud nebylo uplatněno žádné čerpání v důsledku selhání operací EIB nebo EIF;

Budoucí financování, kapacita fondu

48.  konstatuje, že Komise navrhla rozšíření EFSI, a to jak z hlediska doby trvání, tak z hlediska finanční kapacity, a že toto rozšíření by mělo vliv na rozpočet EU; vyjadřuje svůj záměr předložit návrhy na alternativní financování;

49.  připomíná, že členské státy byly vyzvány, aby přispěly do EFSI s cílem rozšířit jeho kapacitu, a umožnit mu tak podporovat větší počet rizikovějších investic; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli jsou tyto investice považovány za jednorázové opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(8) a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(9), členské státy se této iniciativy nechopily; požaduje informace od EIB a Komise, zda v mezidobí podnikly kroky k tomu, aby přesvědčily členské státy, aby přispívaly do EFSI, a zda by mohly být schopny přilákat další investory; vyzývá Komisi a EIB, aby zvýšily své úsilí v tomto směru;

Doplňkovost s jinými zdroji financování EU

50.  konstatuje, že povědomí o překrývání a konkurenci mezi EFSI a finančními nástroji rozpočtu EU na straně Komise a EIB vedlo k přijetí pokynů, které doporučují kombinaci financování z EFSI a ESI fondů; zdůrazňuje, že žádná kombinace financování z EFSI a ESI fondů by neměla mít v konečném důsledku negativní dopady na úroveň či orientaci grantového financování z ESI fondů; poukazuje však na přetrvávající rozdíly z hlediska kritérií způsobilosti, nařízení, časového rámce pro podávání zpráv a uplatňování pravidel státní podpory, které brání kombinovanému využití; vítá, že Komise se těmito problémy začala zabývat ve svém návrhu revize finančního nařízení, a vyjadřuje naději, že tato revize proběhne včas, aby bylo možné zjednodušit kombinované financování a vyhnout se vytváření konkurence a překrývání; je přesvědčen, že je zapotřebí další úsilí a že za tímto účelem mají klíčový význam druhý a třetí pilíř investičního plánu;

51.  navrhuje, aby Komise ve svých pravidelných zprávách uváděla seznam projektů, které využily možnosti spojení grantů Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s prostředky z EFSI;

52.  konstatuje, že projekty dopravní infrastruktury realizované v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru by standardně měly být založeny na zásadě „uživatel platí“, aby tak bylo sníženo zatížení veřejných rozpočtů a daňových poplatníků v souvislosti s výstavbou a údržbou infrastruktury; konstatuje, že je důležité koordinovat různé typy financování z prostředků EU a neprosazovat financování založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru na úkor strukturálních fondů, aby tak bylo zajištěno, že cíle politiky EU v oblasti dopravy budou plněny v celé EU;

Daně

53.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že EIB se prostřednictvím EFSI v některých případech snaží o podporu projektů, které byly strukturovány s využitím firem v daňových rájích; naléhavě žádá EIB a EIF, aby nepoužívaly struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují zásady řádné správy EU v oblasti daní, které stanoví příslušné právní předpisy Unie, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovaly; zdůrazňuje, že žádný projekt ani navrhovatel projektu nesmí být závislý na osobě či společnosti působící v zemi, která je uvedena na připravovaném společném unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí;

Komunikační a propagační činnost

54.  připomíná, že mnoho navrhovatelů projektů nemá povědomí o existenci EFSI nebo dostatečně jasnou představu o tom, co jim EFSI může nabídnout, ani o specifických kritériích způsobilosti a konkrétních krocích, které je třeba při podávání žádosti o financování učinit; zdůrazňuje, že je třeba se dále snažit – včetně cílené technické pomoci v členských státech, pro něž byl EFSI doposud méně přínosný, v příslušném jazyce EU – o zvýšení povědomí o tom, co vlastně EFSI je, které konkrétní produkty a služby může nabídnout a jaká je úloha investičních platforem a národních podpůrných bank;

55.  požaduje, aby byl za účelem posílení informovanosti a usnadnění místního přístupu k dotčeným informacím zajištěn překlad veškerých informačních materiálů a materiálů, které jsou součástí procesu financování, do všech jazyků členských států;

56.  vyjadřuje obavu, že přímá podpora finančním zprostředkovatelům, kteří pak nesou odpovědnost za přidělování financování z EU, by mohla vést k situacím, kdy si konečný příjemce není vědom toho, že využívá financování z EFSI, a žádá, aby byla nalezena řešení, která zlepší viditelnost EFSI; vyzývá proto EIB, aby do smluv týkajících se EFSI zahrnula zvláštní doložku, která navrhovateli projektu vyjasní, že získané financování umožnil EFSI / rozpočet EU;

Rozšíření

57.  uznává, že EFSI sám (a v omezeném rozsahu) pravděpodobně nebude schopen vyplnit investiční mezeru v Evropě, přesto však tvoří ústřední pilíř investičního plánu EU a ukazuje odhodlání EU tento problém řešit; žádá, aby byly předloženy další návrhy na trvalé posílení investic v Evropě;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. (2) http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf (3) http://www.eib.org/attachments/ev/ev_evaluation_efsi_en.pdf, září 2016. (4) Zpráva ze dne 14. listopadu 2016, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/ey-report-on-efsi_en.pdf (5) Úř. věst. C 465, 13.12.2016, s. 1. (6) Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 27. (7) Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 41. (8) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. (9) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.