Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2003(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0195/2017

Předložené texty :

A8-0195/2017

Rozpravy :

PV 14/06/2017 - 20
CRE 14/06/2017 - 20

Hlasování :

PV 15/06/2017 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0271

Přijaté texty
PDF 470kWORD 60k
Čtvrtek, 15. června 2017 - Štrasburk Konečné znění
Evropský program pro ekonomiku sdílení
P8_TA(2017)0271A8-0195/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 o evropském programu pro ekonomiku sdílení (2017/2003(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o nových příležitostech pro malé dopravní podniky, včetně obchodních modelů založených na užší spolupráci(3),

–  s ohledem na schůzi pracovní skupiny Rady na vysoké úrovni o konkurenceschopnosti a růstu konanou dne 12. září 2016 a na diskusní dokument předsednictví k tomuto tématu(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem sdělení Komise ze dne 25. května 2016 nazvané „On-line platformy a jednotný digitální trh, Příležitosti a výzvy pro Evropu“ (COM(2016)0288),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na zasedání Rady pro konkurenceschopnost a jeho výsledek ze dne 29. září 2016,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5) (směrnice o službách),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(6),

–  having regard to s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele(8),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. května 2016 o pokynech o provádění směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách (SWD(2016)0163),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“)(9),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Ekonomika sdílení a on-line platformy – společný pohled měst a regionů“(10),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. prosince 2016 k otázce ekonomiky sdílení(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0195/2017),

A.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení zaznamenala v posledních letech rychlý růst, pokud jde o uživatele, transakce a příjmy, přetvořila způsob, jakým jsou poskytovány produkty a služby, a stala se výzvou pro zavedené obchodní modely v mnoha oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení má pro občany EU sociální přínosy;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které podle údajů z roku 2014 tvoří 99,8 % všech podniků mimo finanční sektor a na něž připadají dvě ze tří pracovních míst z celkového počtu, jsou hlavním motorem evropského hospodářství;

D.  vzhledem k tomu, že pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá vyspělé digitální technologie a 41 % je nevyužívá vůbec; vzhledem k tomu, že digitalizace všech odvětví má klíčový význam pro zachování a zvýšení konkurenceschopnosti EU;

E.  vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Komise využívá 17 % evropských spotřebitelů služby poskytované ekonomikou sdílení a 52 % o nabízených službách ví(12);

F.  vzhledem k tomu, že neexistují oficiální statistiky o objemu zaměstnání v rámci ekonomiky sdílení;

G.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení nabízí mladým lidem, migrantům, pracovníkům na částečný úvazek a seniorům příležitost proniknout na trh práce;

H.  vzhledem k tomu, že modely ekonomiky sdílení mohou pomoci posílit účast žen na trhu práce a v ekonomice, neboť nabízí možnosti pružných forem podnikání a zaměstnání;

I.  vzhledem k tomu, že nedávné sdělení Komise nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ sice představuje dobrý začátek pro účinnou podporu a regulaci tohoto odvětví, do další analýzy a doporučení v této oblasti je však třeba začlenit hledisko rovnosti žen a mužů a zvážit ustanovení příslušných právních předpisů namířených proti diskriminaci;

J.  vzhledem k tomu, že cílem vnitřního trhu EU je rovněž podpora sociální spravedlnosti a ochrany definovaných v článku 3 Smlouvy o Evropské unii a článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie;

Obecné úvahy

1.  vítá sdělení o evropském programu pro ekonomiku sdílení a zdůrazňuje, že by měl představovat první krok směrem k vyvážené, komplexnější a ambicióznější strategii EU v oblasti ekonomiky sdílení;

2.  je přesvědčen, že rozvíjí-li se ekonomika sdílení zodpovědně, vytváří významné příležitosti pro občany a spotřebitele, kteří mají prospěch ze zesílené konkurence, služeb přizpůsobených na míru, většího výběru a nižších cen; zdůrazňuje, že růst v tomto odvětví je poháněn spotřebiteli, kterým umožňuje zaujmout aktivnější postoj;

3.  zdůrazňuje, že je nutné odstranit překážky, zdvojování a roztříštěnost bránící přeshraničnímu rozvoji, a umožnit tak růst podnikání;

4.  vyzývá členské státy, aby zajistily právní srozumitelnost a nenahlížely na ekonomiku sdílení jako na hrozbu tradiční ekonomice; zdůrazňuje význam regulace ekonomiky sdílení způsobem, který ji usnadňuje a umožňuje, nikoli omezuje;

5.  souhlasí s tím, že ekonomika sdílení přináší nové a zajímavé podnikatelské příležitosti, pracovní místa a růst a často hraje významnou úlohu při transformaci ekonomického systému v systém nejen pouze účinnější, ale rovněž sociálně a environmentálně udržitelnější, což umožňuje lepší přidělování zdrojů a aktiv, která jinak nejsou dostatečně využívána, a tak přispívá k přechodu k oběhovému hospodářství;

6.  zároveň uznává, že ekonomika sdílení může mít významný dopad na dlouho zavedené a regulované modely podnikání v mnoha strategických odvětvích, jako je doprava, ubytování, pohostinství, služby, maloobchod a finance; chápe problémy plynoucí ze situace, kdy pro podobné ekonomické subjekty existují různé právní normy; je toho názoru, že ekonomika sdílení posiluje postavení spotřebitelů, nabízí nové pracovní příležitosti a má potenciál usnadňovat dodržování daňových předpisů, přesto však zdůrazňuje, že je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, zachovat v plném rozsahu práva pracovníků a zajistit dodržování daňových předpisů; uznává, že ekonomika sdílení má vliv na městské i venkovské prostředí;

7.  upozorňuje, že podnikatelé, spotřebitelé a příslušné orgány nemají jasno, jak v některých oblastech uplatňovat stávající právní předpisy, a proto je zapotřebí zabývat se šedými zónami v oblasti regulace, a vyjadřuje znepokojení nad nebezpečím roztříštěnosti jednotného trhu; je si vědom toho, že nebudou-li tyto změny řádně řízeny, mohly by vyústit v právní nejistotu ohledně platných právních předpisů a vést k omezením při uplatňování individuálních práv a ochraně spotřebitelů; domnívá se, že regulace musí odpovídat digitálnímu věku, a je hluboce znepokojen negativním dopadem právní nejistoty a složitostí předpisů na evropské začínající podniky a neziskové organizace zapojené do ekonomiky sdílení;

8.  domnívá se, že nezbytnou podmínkou pro vzkvétající ekonomiku sdílení v EU je rozvoj dynamického, jasného a ve vhodných případech harmonizovaného právního prostředí a zavedení rovných podmínek;

Ekonomika sdílení v EU

9.  zdůrazňuje, že je nutné považovat ekonomiku sdílení nejen za soubor nových obchodních modelů nabízejících zboží a služby, ale také za novou formu integrace ekonomiky a společnosti, neboť nabízené služby vycházejí ze široké škály vztahů, čímž dochází k zakotvení ekonomických vztahů do vztahů sociálních a k vytváření nových forem společenství a nových obchodních modelů;

10.  všímá si, že ekonomika sdílení v Evropě má určité specifické rysy a odráží také evropskou strukturu podnikání, která spočívá především v malých a středních podnicích a mikropodnicích; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit takové podnikatelské prostředí, ve kterém mají platformy pro spolupráci možnost se rozšiřovat a být vysoce konkurenceschopné na světovém trhu;

11.  konstatuje, že evropští podnikatelé vykazují silnou náchylnost k vytváření platforem pro spolupráci pro sociální účely, a potvrzuje nárůst zájmu o ekonomiku sdílení, jež vychází z obchodních modelů založených na spolupráci;

12.  zdůrazňuje význam předcházení veškerým formám diskriminace tak, aby byl zaručen účinný a rovný přístup ke službám založeným na spolupráci;

13.  domnívá se, že ty služby nabízené v rámci ekonomiky sdílení, které jsou veřejně inzerovány a nabízeny za účelem zisku, spadají do oblasti působnosti směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(13), a proto by měly být v souladu se zásadou rovného zacházení se ženami a muži;

Regulační rámec EU: „peers“ (subjekty na stejné úrovni), spotřebitelé, platformy pro spolupráci

14.  uznává, že zatímco některé části ekonomiky sdílení podléhají regulaci, včetně regulace na místní a vnitrostátní úrovni, jiné části této ekonomiky se mohou ocitat v regulačních šedých zónách, neboť není vždy jasné, které právní předpisy EU se na ně vztahují, což vede ke značným rozdílům mezi jednotlivými členskými státy kvůli vnitrostátním, regionálním a místním předpisům i judikatuře a vyúsťuje v roztříštěnost jednotného trhu;

15.  vítá úmysl Komise řešit stávající roztříštěnost, ale s politováním konstatuje, že její sdělení nevnáší dostatečnou jasnost, pokud jde o uplatnění stávajících právních předpisů EU na různé modely ekonomiky sdílení; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy posílily prosazování stávajících právních předpisů, a vyzývá Komisi, aby se zasadila o vytvoření rámce prosazování, jenž by členské státy podporoval v jejich úsilí, zejména pokud jde o směrnici o službách a spotřebitelské acquis; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti v plné míře využila všechny nástroje, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, kdykoli je zjištěno nesprávné nebo nedostatečné provádění daných právních předpisů;

16.  zdůrazňuje, že požadavky týkající se přístupu na trh pro platformy pro spolupráci a poskytovatele služeb musí být nezbytné, odůvodněné a přiměřené, jak je stanoveno ve Smlouvách a sekundárních právních předpisech, jakož i jednoduché a jasné; zdůrazňuje, že by toto hodnocení mělo přihlížet k tomu, zda jsou služby poskytovány profesionály nebo soukromými osobami, přičemž by na „peers“ (subjekty na stejné úrovni) poskytující služby měly být uplatňovány méně přísné právní požadavky, zároveň je však nutné zajistit standardy kvality a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a zohledňovat rozdíly mezi odvětvími;

17.  uznává, že zavedení i noví provozovatelé a služby napojení na digitální platformy a ekonomiku sdílení se musí vyvíjet v podnikatelsky příznivém prostředí, v němž existují zdravá hospodářská soutěž a transparentnost, pokud jde o změny v právních předpisech; souhlasí, že při posuzování požadavků pro přístup na trh v kontextu směrnice o službách, by členské státy měly zohlednit zvláštní rysy podniků působících v rámci ekonomiky sdílení;

18.  naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vydala další pokyny ke stanovení účinných kritérií pro rozlišení mezi neprofesionály a profesionály, které je pro spravedlivý rozvoj ekonomiky sdílení rozhodující; poukazuje na to, že tyto pokyny by měly přinést jasnost a právní jistotu a měly by zohlednit mj. odlišné právní předpisy v členských státech a jejich hospodářské okolnosti, jako je výše příjmu, charakteristické rysy různých odvětví, podmínky mikropodniků a malých podniků a obchodní účel činnosti; zastává názor, že dalším krokem kupředu by mohly být soubor obecných zásad a kritérií na úrovni EU a soubor prahových hodnot na úrovni vnitrostátní, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala studii;

19.  upozorňuje na skutečnost, že stanovení prahových hodnot sice může zajistit odpovídající dělicí čáry mezi subjekty na stejné úrovni („peers“) a podniky, zároveň však může způsobit nepoměr mezi mikropodniky a malými podniky na jedné straně a „peers“ na straně druhé; domnívá se, že mezi srovnatelnými kategoriemi poskytovatelů služeb je třeba důrazně prosazovat rovné podmínky; vyzývá k tomu, aby se pro všechny provozovatele podniků, zejména mikropodniků a malých podniků, odstranily zbytečná regulační zátěž a neopodstatněné požadavky na přístup na trh, které rovněž brzdí inovace;

20.  vítá iniciativu Komise, která si klade za cíl zajistit odpovídající spotřebitelské právo a předcházet tomu, aby byla ekonomika sdílení zneužívána za účelem obcházení právních předpisů; domnívá se, že spotřebitelé by měli mít zaručenou vysokou a účinnou míru ochrany bez ohledu na to, zda služby poskytují profesionálové nebo „peers“, a zdůrazňuje zejména význam ochrany spotřebitelů při transakcích peer-to-peer, přičemž uznává, že jistou formu ochrany může zajistit samoregulace;

21.  vyzývá k přijetí kroků, které zaručí plné využívání pravidel ochrany spotřebitele a jejich neustálé dodržování ze strany příležitostných poskytovatelů služeb na stejném nebo srovnatelném základě jako u profesionálních poskytovatelů služeb;

22.  poznamenává, že by spotřebitelé měli mít přístup k informacím o tom, zda nemohou být recenze dalších uživatelů služeb ovlivňovány ze strany poskytovatele, například placenou reklamou;

23.  upozorňuje na to, že je třeba vyjasnit otázku ochrany spotřebitelů v případech sporů, a vyzývá platformy pro spolupráci, aby pro postupy vyřizování stížností a urovnávání sporů zajistily účinné systémy, které spotřebitelům umožní využívat svých práv;

24.  upozorňuje na to, že obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení se z velké části zakládají na dobré pověsti, a v tomto ohledu vyzdvihuje jako zásadní transparentnost; domnívá se, že obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení podpořené technologií posilují v řadě případů postavení spotřebitelů a umožňují jim jednat aktivně; zdůrazňuje, že v ekonomice sdílení jsou stále zapotřebí předpisy na ochranu spotřebitelů, zejména tam, kde trhům dominují jisté subjekty a kde přetrvávají asymetrická informovanost, nedostatečný výběr či nedostatečná hospodářská soutěž; zdůrazňuje, že je důležité zaručit spotřebitelům odpovídající informace o platném právním režimu každé transakce a souvisejících právech a právních závazcích;

25.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyjasnila režimy odpovědnosti platforem pro spolupráci, aby bylo možné zlepšit odpovědné chování a zvýšit transparentnost a právní jistotu, a tím i důvěru uživatelů; uznává, že jistota chybí zejména v otázce, zda platforma poskytuje základní služby, nebo nabízí pouze služby informační společnosti podle směrnice o elektronickém obchodu; vyzývá proto Komisi, aby v souvislosti s těmito aspekty vydala pokyny a aby zvážila, zda jsou zapotřebí další opatření k tomu, aby byl regulační rámec účinnější; podněcuje zároveň platformy pro spolupráci, aby v tomto ohledu přijaly dobrovolná opatření;

26.  vyzývá Komisi k dalšímu přezkoumání právních předpisů EU, jehož cílem bude omezit nejistoty a zaručit větší právní jistotu, pokud jde o předpisy uplatňované na obchodní modely v rámci ekonomiky sdílení, a posoudit, zda jsou vhodné nové nebo změněné předpisy, zejména v souvislosti s aktivními zprostředkovateli a jejich požadavky na informace a transparentnost, neplnění povinnosti a odpovědnost;

27.  domnívá se, že každý nový regulační rámec by měl využít samosprávné schopnosti platforem a mechanismy vzájemného hodnocení, které prokázaly účinnost a ohledy na spokojenost spotřebitele se službami v rámci ekonomiky sdílení; je přesvědčen, že samy platformy pro spolupráci mohou sehrát aktivní úlohu v tvorbě takového nového regulačního prostředí tím, že budou uvádět na pravou míru asymetrické informace, zejména pomocí digitálních reputačních mechanismů za účelem budování důvěry uživatelů; zároveň poznamenává, že samosprávné kapacity platforem pro spolupráci nenahrazují stávající potřebné předpisy, jako je směrnice o službách, směrnice o elektronickém obchodu, spotřebitelské právo EU a další použitelné předpisy;

28.  domnívá se tudíž, že digitální mechanismy budování důvěry jsou neoddělitelnou součástí ekonomiky sdílení; vítá veškeré snahy a iniciativy, které platformy pro spolupráci vyvíjejí k tomu, aby zabraňovaly narušování, a rovněž k tomu, aby zvyšovaly důvěru v mechanismy hodnocení a vzájemného hodnocení i jejich transparentnost, stanovovaly spolehlivá kritéria dobré pověsti, zaváděly záruky či pojištění, ověřovaly totožnost „peers“ a výrobců-spotřebitelů a rozvíjely bezpečné a transparentní platební systémy; považuje tento nový technologický vývoj, např. dvoucestné mechanismy hodnocení, nezávislé kontroly hodnocení a dobrovolné přijetí certifikačních systémů, za dobrý příklad, jak předcházet zneužívání, manipulacím, podvodům a falešné zpětné vazbě; vyzývá platformy pro spolupráci, aby vycházely z osvědčených postupů a zvyšovaly povědomí o právních povinnostech svých uživatelů;

29.  poukazuje na to, že v zájmu zaručení přiměřenosti a transparentnosti algoritmů je naprosto klíčové objasnit metody, podle kterých fungují na algoritmech založené automatizované systémy rozhodování; žádá Komisi, aby tuto otázku prozkoumala také z hlediska právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy, soukromým sektorem a příslušnými regulačními orgány usilovala o stanovení účinných kritérií pro rozvoj zásad odpovědnosti týkající se algoritmů pro platformy pro spolupráci založené na informacích;

30.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání údajů tam, kde by mohly mít různé dopady na různé segmenty společnosti, předcházet diskriminaci a prověřovat případná poškozování soukromí způsobená velkými objemy dat; připomíná, že EU již obecným nařízením o ochraně osobních údajů vypracovala komplexní rámec pro ochranu údajů, a vyzývá proto platformy ekonomiky sdílení, aby otázku ochrany údajů nezanedbávaly a aby poskytovatelům služeb a uživatelům podávaly transparentní informace o nashromážděných osobních údajích a o způsobu, kterým se tyto údaje zpracovávají;

31.  konstatuje, že řada pravidel z acquis EU je již uplatnitelná na ekonomiku sdílení; vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu dalšího rozvoje právního rámce EU, aby bylo možné v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a se zkušenostmi členských států předcházet větší roztříštěnosti jednotného trhu; domnívá se, že tento rámce by měl být podle potřeby harmonizovaný, ale také pružný, z technologického hlediska neutrální a připravený na budoucnost a vedle všech specifických odvětvových předpisů, které by mohly být zapotřebí, by ho měla tvořit kombinace obecných zásad a zvláštních pravidel;

32.  zdůrazňuje význam soudržných právních předpisů, které zaručují pro všechny řádné fungování vnitřního trhu, a vyzývá Komisi, aby v oblasti práv pracovníků a spotřebitelů spíše zachovala stávající pravidla a právní předpisy, než aby zaváděla nové, které by mohly vést k roztříštění vnitřního trhu;

Hospodářská soutěž a dodržování daňových předpisů

33.  oceňuje skutečnost, že růst ekonomiky sdílení přinesl větší hospodářskou soutěž a podnítil stávající provozovatele k tomu, aby se zaměřovali na skutečné požadavky spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby podporovala rovné podmínky pro hospodářskou soutěž, pokud jde o srovnatelné služby mezi jednotlivými platformami pro spolupráci a mezi nimi a tradičními podniky; zdůrazňuje význam nalezení a řešení překážek bránících vzniku a rozšiřování podnikání založeného na spolupráci, zejména začínajících podniků; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu volného toku dat, přenosnosti dat a interoperability, které usnadňují přechod mezi platformami a předcházejí situacím závislosti zákazníků na určitém poskytovateli (tzv. lock-in) a jsou klíčovými faktory pro otevřenou a spravedlivou soutěž a pro posílení postavení uživatelů platforem pro spolupráci, a to s přihlédnutím k oprávněným zájmům všech účastníků trhu a při zachování ochrany informací o uživatelích a jejich osobních údajů;

34.  oceňuje větší sledovatelnost ekonomických operací, kterou umožňují internetové platformy v zájmu dodržování daňových předpisů a jejich prosazování, je však znepokojen obtížemi, jež vyvstávají v některých odvětvích; zdůrazňuje, že ekonomika sdílení by nikdy neměla být využívána jako způsob, jak se vyhnout daňovým povinnostem; dále zdůrazňuje naléhavou potřebu spolupráce mezi příslušnými orgány a platformami pro spolupráci v oblasti dodržování daňových předpisů a výběru daní; uznává, že tyto otázky se v některých státech řešily, a bere na vědomí zdařilou spolupráci v této oblasti mezi veřejným a soukromým sektorem; vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila výměnu osvědčených postupů, aby do ní zapojila příslušné orgány a zúčastněné strany, aby vyvinula účinná a inovativní řešení, která povedou k lepšímu dodržování a prosazování daňových předpisů, což zároveň odstraní riziko přeshraničních daňových podvodů; podněcuje platformy pro spolupráci, aby v tomto ohledu zastávaly aktivní úlohu; vyzývá členské státy, aby ve vzájemné spolupráci zpřesnily informace, které musí různé hospodářské subjekty zapojené do ekonomiky sdílení oznamovat orgánům daňové správy v rámci svých povinností podávat daňové informace podle vnitrostátních právních předpisů;

35.  souhlasí s tím, že na podniky poskytující srovnatelné služby by měly být uplatňovány funkčně podobné daňové povinnosti, ať už v tradiční ekonomice, či ekonomice sdílení, a domnívá se, že daně by se měly platit tam, kde jsou vytvářeny zisky a kde se jedná o víc než o pouhé příspěvky na náklady, a to s ohledem na zásadu subsidiarity a rovněž v souladu s vnitrostátním a místním daňovým právem;

Dopad na trh práce a na práva pracovníků

36.  zdůrazňuje, že digitální revoluce má významný dopad na trh práce a že nově se objevující trendy v ekonomice sdílení jsou součástí aktuálního trendu v rámci digitalizace společnosti;

37.  konstatuje, že ekonomika sdílení zároveň otevírá nové příležitosti a nové flexibilní cesty k práci pro všechny uživatele, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, pro nezaměstnané, pro osoby momentálně vzdálené od trhu práce nebo osoby, které by se jinak do trhu práce zapojit nemohly, a tudíž by mohla sloužit jako místo vstupu na trh práce, především pro mladé lidi a skupiny na okraji společnosti; poukazuje však na to, že v některých případech může tento vývoj vést rovněž k nejistým situacím; zdůrazňuje, že na jedné straně je nezbytná flexibilita trhu práce a na druhé jsou nutné hospodářské a sociální jistoty pracovníků, a to v souladu se zvyky a tradicemi v členských státech;

38.  vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry se stávající předpisy Unie mohou uplatňovat na digitální trh práce, a zajistila jejich náležité provádění a prosazování; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami proaktivně a na základě principu předvídání posuzovaly potřebu modernizace stávajících právních předpisů, včetně systémů sociálního zabezpečení, tak aby při zajišťování ochrany pracovníků držely krok s technologickým vývojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly systémy sociálního zabezpečení s cílem zajistit exportovatelnost dávek a sčítání dob pojištění v souladu s právními předpisy Unie i členských států; vybízí sociální partnery k případné aktualizaci kolektivních smluv, aby existující standardy ochrany mohly být uplatňovány také ve světě digitální práce;

39.  upozorňuje na mimořádný význam, který má v souvislosti se službami v rámci ekonomiky sdílení ochrana práv pracovníků – v první řadě právo pracovníků sdružovat se, právo na kolektivní vyjednávání a akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy; připomíná, že všichni pracovníci v rámci ekonomiky sdílení jsou podle převládající situace buď zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, a musí být podle toho klasifikováni; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci svých příslušných pravomocí zajistily spravedlivé pracovní podmínky a odpovídající právní a sociální ochranu všem pracovníkům v rámci ekonomiky sdílení, a to bez ohledu na jejich postavení;

40.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny pro uplatňování práva Unie na různé typy platformových obchodních modelů, aby bylo v případě nutnosti možné vyplnit mezery v právních předpisech týkajících se zaměstnanosti a sociálního zabezpečení; domnívá se, že velký potenciál platformové ekonomiky z hlediska transparentnosti umožňuje v souladu s cílem vymáhání stávajících právních předpisů dobrou sledovatelnost; vyzývá členské státy, aby v souvislosti s on-line platformami prováděly dostatečné inspekce práce, aby ukládaly sankce za porušování pravidel, zejména pokud jde o pracovní podmínky a podmínky zaměstnání, a vydávaly specifické požadavky na kvalifikace; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost nehlášené práci a nepravé samostatně výdělečné činnosti v tomto odvětví a začlenily platformovou ekonomiku do programu evropské platformy pro boj proti nehlášené práci; vyzývá členské státy, aby na inspekce poskytovaly dostatečné zdroje;

41.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit základní práva a přiměřené sociální zabezpečení pro rostoucí počet samostatně výdělečně činných pracovníků, kteří jsou klíčovými aktéry ekonomiky sdílení, včetně práva na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce, a to i s ohledem na jejich odměňování;

42.  vyzývá členské státy, aby uznaly, že ekonomika sdílení přinese i narušení, a aby tak pro některá odvětví připravily absorpční opatření na podporu odborné přípravy a podporovaly odbornou přípravu a podporu při změně pracovního místa;

43.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit přenositelnost hodnocení a recenzí pro pracovníky platforem sdílení, neboť představují jejich „hodnotu“ na digitálním trhu, a usnadnit převoditelnost a akumulaci hodnocení a recenzí mezi různými platformami při dodržování pravidel o ochraně osobních údajů a o ochraně soukromí všech zúčastněných subjektů; upozorňuje na potenciál nekalých a svévolných praktik, pokud jde o on-line hodnocení, které mohou mít dopad na pracovní podmínky a práva pracovníků platforem a na jejich možnosti získat pracovní místo; je přesvědčen, že mechanismy hodnocení a recenzí by měly být vyvíjeny transparentním způsobem a že pracovníci by měli být informováni a konzultováni na odpovídající úrovni v souladu s právními předpisy a praxí členských států, pokud se jedná o obecná kritéria používaná pro vyvíjení těchto mechanismů;

44.  zdůrazňuje význam nejnovějších dovedností v měnícím se světě zaměstnanosti a také význam toho, abychom zajistili, aby všichni pracovníci mohli získat odpovídající dovednosti vyžadované v digitální společnosti a ekonomice; vyzývá Komisi, členské státy a podniky v rámci ekonomiky sdílení, aby zpřístupnily celoživotní učení a rozvoj digitálních dovedností; je přesvědčen, že jsou zapotřebí nové veřejné a soukromé investice a možnosti financování pro celoživotní učení a odbornou přípravu, zejména pro mikropodniky a malé podniky;

45.  zdůrazňuje význam teleworkingu a smartworkingu v rámci ekonomiky sdílení a doporučuje v tomto ohledu, aby byly tyto formy práce postaveny na roveň tradičním formám;

46.  vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry je směrnice o agenturním zaměstnávání (2008/104/EC(14)) použitelná pro konkrétní on-line platformy; domnívá se, že řada zprostředkovatelských on-line platforem se svou strukturou podobá agenturám práce (trojúhelníkový smluvní vztah mezi: zaměstnancem agentury práce / pracovníkem platformy; agenturou práce / on-line platformou; uživatelským podnikem / klientem);

47.  vyzývá vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti a síť EURES, aby lépe komunikovaly o příležitostech, které nabízí ekonomika sdílení;

48.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby pracovníkům platforem poskytovali adekvátní informace o pracovních podmínkách, podmínkách zaměstnání, právech zaměstnanců a pracovních vztazích jak s platformami, tak s uživateli; domnívá se, že platformy by měly v zájmu plnění zákonných požadavků proaktivně poskytovat uživatelům a pracovníkům informace o platném regulačním rámci;

49.  upozorňuje na nedostatek údajů týkajících se změn ve světě zaměstnanosti, které přinesla ekonomika sdílení; vyzývá členské státy a Komisi (ve spolupráci se sociálními partnery), aby shromažďovaly spolehlivější a komplexnější údaje v tomto ohledu, a vybízí členské státy, aby již existujícímu vnitrostátnímu subjektu svěřily pravomoc monitorovat a vyhodnocovat nové trendy na pracovním trhu sdílení; vyzdvihuje význam, který má v této souvislosti výměna osvědčených postupů mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje význam monitorování pracovního trhu a pracovních podmínek v ekonomice sdílení pro boj proti protiprávním praktikám;

Místní rozměr ekonomiky sdílení

50.  konstatuje, že rostoucí počet místních orgánů a vlád je již dnes aktivní při regulaci a podpoře ekonomiky sdílení a soustředí se na postupy sdílení jakožto subjekt svých politik i jakožto organizační zásadu nových podob správy založené na sdílení a participativní demokracie;

51.  konstatuje, že celostátní, regionální a místní orgány mají široký manévrovací prostor při přijímání konkrétních a specifických pokynů s cílem věnovat se jasně stanoveným cílům veřejného zájmu s přiměřenými opatřeními, plně v souladu s právními předpisy EU; proto vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při tvorbě jejich politik a při přijímání pravidel v souladu s právem EU;

52.  konstatuje, že prvními iniciátory jsou města, kde městské podmínky, jako je hustota obyvatelstva a fyzická blízkost, usnadňují přijímání postupů založených na spolupráci, rozšiřují pozornost z inteligentních měst („smart cities“) na „města sdílení“ (sharing cities) na usnadňují přechod na infrastrukturu přizpůsobenou potřebám občanů; je rovněž přesvědčen, že ekonomika sdílení může nabídnout významné příležitosti pro vnitřní periferie a venkovské oblasti a znevýhodněné oblasti, může s sebou přinést nové a inkluzivní formy rozvoje, může mít pozitivní sociálně-ekonomické dopady a může pomoci vyloučeným komunitám s nepřímými přínosy pro odvětví cestovního ruchu;

Podpora ekonomiky sdílení

53.  poukazuje na význam odpovídajících schopností a dovedností a odborné přípravy, aby bylo co nejvíce jednotlivcům umožněno hrát aktivní úlohu v ekonomice sdílení a plně rozvinout její potenciál;

54.  zdůrazňuje, že IKT umožňují rychlý a účinný vývoj inovativních nápadů v rámci ekonomiky sdílení, přičemž propojují účastníky, ať již v pozici uživatelů, nebo v pozici poskytovatelů služeb, zlepšují jejich postavení a usnadňují jim přístup na trh a uplatnění na trhu a zpřístupňují odlehlé a venkovské oblasti;

55.  vyzývá Komisi, aby jednala proaktivně a podněcovala spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, zejména s ohledem na zájem o elektronické identifikátory, zvyšovala důvěru spotřebitelů a poskytovatelů služeb v transakce on-line na základě rámce EU pro vzájemné uznávání systémů elektronické identifikace, a aby odstraňovala další existující překážky bránící růstu ekonomiky sdílení, například překážky bránící poskytování přeshraničních systémů pojištění;

56.  poukazuje na to, že zavádění služeb 5G zásadně promění logiku našich ekonomik a nabídne větší různorodost a dostupnost služeb; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zajištěn konkurenční trh pro inovativní podniky, jejichž úspěch bude v konečném důsledku rozhodovat o síle našich ekonomik;

57.  poukazuje na to, že narůstá význam ekonomiky sdílení v energetickém odvětví, v němž tak mají spotřebitelé, výrobci, jednotlivci a společenství možnost účinně se zapojit do několika decentralizovaných fází cyklu obnovitelné energie, včetně vlastní výroby a spotřeby, skladování a distribuce, v souladu s klimatickými a energetickými cíli Unie;

58.  poukazuje na to, že ekonomika sdílení vzkvétá zejména ve společenstvích, ve kterých jsou modely vzájemného sdílení poznatků a vzdělávání pevně ukotvené, čímž se vytváří a upevňuje kultura otevřených inovací; zdůrazňuje význam soudržných politik a zavádění vysokorychlostních pevných a bezdrátových sítí jakožto nezbytné podmínky pro plnohodnotnou realizaci potenciálu ekonomiky sdílení a pro využívání výhod, které nabízí model sdílení; připomíná proto, že je nezbytné zajistit všem občanům v EU odpovídající přístup k sítím, zejména v méně obydlených, odlehlých nebo venkovských oblastech, kde ještě není k dispozici dostačující konektivita;

59.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení pro svůj rozvoj a růst potřebuje podporu a že musí zůstat otevřena výzkumu, inovacím a novým technologiím, aby byla atraktivní pro investory; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že právní předpisy a politiky EU jsou adaptované na budoucí vývoj, přičemž se obzvláště zaměří na otvírání nevýlučných a na experimentování zaměřených prostorů prosazujících digitální konektivitu a gramotnost, na podporu evropských podnikatelů a nových, inovativních podniků, na zavádění pobídek pro program Industry 4.0, centra inovací, klastry a inkubátory a současně na rozvíjení spolupráce a součinnosti s tradičními podnikatelskými modely;

60.  zdůrazňuje složitou povahu odvětví dopravy v rámci ekonomiky sdílení i mimo ni; konstatuje, že toto odvětví podléhá přísné regulaci; poukazuje na potenciál modelu ekonomiky sdílení pro výrazné posílení účinnosti a udržitelného rozvoje dopravního systému (mj. prostřednictvím plynulého multimodálního výdeje lístků a cestování v rámci jediné cesty pro uživatele dopravy s aplikacemi ekonomiky sdílení) a jeho zabezpečení a bezpečnosti a pro lepší zpřístupnění odlehlých oblastí a snížení nežádoucích externalit příliš hustého provozu;

61.  vyzývá příslušné orgány, aby podporovaly přínosnou koexistenci sdílených dopravních služeb a konvenčního dopravního systému; vyzývá Komisi, aby zahrnula ekonomiku sdílení do své práce na nových technologiích v oblasti dopravy (spojená vozidla, autonomní vozidla, integrovaný digitální prodej jízdenek a inteligentní dopravní systémy) z důvodu jejich silné interakce a přirozené součinnosti;

62.  zdůrazňuje, že platformy a jejich uživatelé potřebují právní jistotu, má-li být zajištěn rozvoj ekonomiky sdílení v odvětví dopravy v EU; konstatuje, že v oblasti mobility je důležité jasně rozlišovat mezi, na jedné straně, i) sdílením vozidel a sdílením nákladů v souvislosti s cestou, kterou řidič plánoval pro vlastní potřebu, a ii) regulovanými dopravními službami pro cestující na straně druhé;

63.  připomíná, že podle odhadů Komise je největším odvětvím ekonomiky sdílení na základě vytvořeného obchodu vzájemné ubytovávání, zatímco největším odvětvím z hlediska příjmů platformy je vzájemná doprava;

64.  zdůrazňuje, že sdílení domova představuje v odvětví cestovního ruchu představuje znamenité využití zdrojů a nedostatečně využitého prostoru, a to zejména v oblastech, které tradičně netěží z turistického ruchu;

65.  v této souvislosti odsuzuje předpisy zavedené některými veřejnými orgány, které se snaží omezit poskytování turistického ubytování prostřednictvím ekonomiky sdílení;

66.  poukazuje na obtíže, kterým čelí evropské platformy sdílení při získávání přístupu k rizikovému kapitálu a při své strategii rozšiřování a které jsou ještě zdůrazněny malým rozsahem a roztříštěností domácích trhů a kritickým nedostatkem přeshraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly stávající finanční nástroje k investicím do ekonomiky sdílení a aby podporovaly iniciativy k usnadnění přístupu k financování, zejména pro nové, inovativní podniky (tzv. start-ups) a malé a střední podniky;

67.  zdůrazňuje, že systémy financování založené na spolupráci – jako skupinové financování – jsou důležitým doplňkem tradičních kanálů financování v rámci účinného ekosystému financování;

68.  konstatuje, že služby poskytované malými a středními podniky v odvětví ekonomiky sdílení nejsou vždy dostatečně přizpůsobeny potřebám osob se zdravotním postižením a seniorům; vyzývá k vytvoření nástrojů a programů zaměřených na podporu příslušných provozovatelů tak, aby zohledňovali potřeby osob se zdravotním postižením;

69.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala přístup k odpovídajícímu financování pro evropské podnikatele, kteří působí v oblasti ekonomiky sdílení, a to mj. i v rámci programu EU pro výzkum a inovace – Horizont 2020;

70.  bere na vědomí rychlý rozvoj a rychlé šíření inovativních technologií a digitálních nástrojů, například Blockchains a DLT (technologie distribuované účetní knihy), a to i ve finančním sektoru; zdůrazňuje, že používání těchto decentralizovaných technologií by mohlo umožnit účinné vzájemné transakce a propojení v rámci ekonomiky sdílení vedoucí k vytvoření nezávislých trhů nebo sítí a v budoucnu i k nahrazení úlohy zprostředkovatelů, kterou dnes hrají platformy sdílení;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0237.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0455.
(4) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11834-2016-INIT/en/pdf
(5) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(6) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(7) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
(8) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11.
(9) Úř. věst L 119, 4.5.2016, s. 1.
(10) ECON-VI/016.
(11) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 33.
(12) Bleskový průzkum Eurobarometru 438 (březen 2016) na téma „Využívání kooperativních platforem“.
(13) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(14) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.

Právní upozornění