Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2005(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0235/2017

Předložené texty :

A8-0235/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 26
CRE 03/07/2017 - 26

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.5

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0279

Přijaté texty
PDF 436kWORD 48k
Úterý, 4. července 2017 - Štrasburk Konečné znění
Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopisy
P8_TA(2017)0279A8-0235/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopisy (2017/2005(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 20. prosince 2016 o krytých dluhopisech: doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA-Op-2016-23),

–  s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 30. září 2015 o krytých dluhopisech v Evropské unii a nedatovaný dokument Komise „Souhrn příspěvků k veřejné konzultaci o krytých dluhopisech“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. října 2015 o článku 503 nařízení (EU) č. 575/2013: kapitálové požadavky pro kryté dluhopisy (COM(2015)0509),

–  s ohledem na stanovisko orgánu EBA ze dne 1. července 2014 o preferenčním kapitálovém zacházení s krytými dluhopisy (EBA/Op/2014/04),

–  s ohledem na zprávu orgánu EBA ze dne 1. července 2014 o rámcích EU pro kryté dluhopisy a kapitálovém zacházení: reakce na žádost Komise o poradenství z prosince 2013 v souvislosti s článkem 503 nařízení (EU) č. 575/2013 a na doporučení rady ESRB ohledně financování úvěrových institucí z prosince 2012 „(ESRB/12/2)“,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, politiku odměňování a sankce(1), a zejména na čl. 52 odst. 4 této směrnice (dále jen „směrnice SKIPCP“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012(2), a zejména na článek 129 tohoto nařízení (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012(3), a zejména na čl. 44 odst. 2 této směrnice,

–  s ohledem na čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu(4),

–  s ohledem na čl. 1 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 ze dne 10. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity(6) (dále jen „akt v přenesené pravomoci týkající se požadavku krytí likvidity“),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0235/2017),

A.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy existují již dlouho a jsou známy nízkými mírami selhání a spolehlivými platbami a pomáhají financovat zhruba 20 % evropských hypoték a v roce 2015 představovaly více než 2 000 miliard EUR závazků v Evropě; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % krytých dluhopisů na celém světě je vydáváno v devíti evropských zemích;

B.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy hrály klíčovou úlohu při financování úvěrových institucí, zejména během krize; vzhledem k tomu, že během krize si kryté dluhopisy zachovaly vysokou míru bezpečnosti a likvidity, což je nutno připisovat kvalitě vnitrostátních předpisů; vzhledem k tomu, že zvyšování rozpětí mezi cenami krytých dluhopisů v období let 2008–2014 napříč členskými státy nemůže sloužit jako přesvědčivý důkaz roztříštěnosti trhu, neboť tato rozpětí byla úzce spojena s rozpětími mezi cenami vládních dluhopisů a možná byla pouhým odrazem skrytých rizik krycích portfolií; vzhledem k tomu, že důkazem dobře fungujících a značně integrovaných trhů je vhodná citlivost vůči riziku u cen krytých dluhopisů napříč členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že na evropských trzích s krytými dluhopisy jsou značně vysoké přeshraniční investice; vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy mají značně různorodou základnu investorů, v níž v letech 2009–2015 hrály zásadní roli banky, a to s tržním podílem zhruba 35 %; vzhledem k tomu, že tržní podíl správců aktiv, pojišťoven a důchodových fondů se snížil o téměř 20 procentních bodů a v podstatě ho nahradily větší investice centrálních bank do krytých dluhopisů;

D.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy jsou atraktivním dluhovým nástrojem, neboť jsou – až do výše kolateralizovaného podílu v krycím portfoliu – článkem 44 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank vyňaty z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů; vzhledem k tomu, že na kryté dluhopisy, které jsou v souladu s článkem 129 nařízení o kapitálových požadavcích, se vztahuje preferenční zacházení s rizikovou váhou;

E.  vzhledem k tomu, že jedním z faktorů poptávky bank po krytých dluhopisech je preferenční regulační zacházení s krytými dluhopisy v aktu v přenesené pravomoci týkající se požadavku krytí likvidity, které bankám umožňuje zahrnout kryté dluhopisy do likvidní rezervy i přesto, že podle basilejských pravidel nejsou pro požadavek krytí likvidity způsobilé;

F.  vzhledem k tomu, že programy pro kryté dluhopisy jsou za určitých podmínek vyňaty z původních požadavků na míru solventnosti proti úvěrovému riziku protistrany u transakcí s deriváty;

G.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy mohou být na vnitrostátní úrovni vyňaty z požadavků EU týkajících se velkých expozic;

H.  vzhledem k tomu, že postavení nezajištěných bankovních věřitelů jsou nepříznivě ovlivněna zadlužením aktiv kvůli požadavkům týkajícím se nadměrné kolateralizace, nikoli však zásadou dluhového financování s oddělenými krycími portfolii; vzhledem k tomu, že pokud takové operace zahrnující poměry úvěru k hodnotě zajištění výrazně pod 100 %, obecně zlepšují postavení nezajištěných bankovních věřitelů do té míry, že tyto rezervy nejsou k uspokojení pohledávek vůči krycímu portfoliu potřeba;

I.  vzhledem k tomu, že kryté dluhopisy hrají v rozvaze mnoha bank na straně aktiv zásadní roli; vzhledem k tomu, že pro finanční stabilitu je zásadní, aby tato aktiva zůstala co nejbezpečnější a nejlikvidnější; vzhledem k tomu, že tento cíl by neměl být podkopáván inovacemi krytých dluhopisů, jež emitentům dle jejich uvážení umožňují přenést riziko na investory;

J.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2016 došlo v rozpětí 12 měsíců k navýšení emisí krycích dluhopisů s podmíněným prodloužením splatnosti (struktury „soft bullets“ a „conditional pass-through“) o 8 % ročně a bylo dosaženo 45% tržního podílu; vzhledem k tomu, že takové možnosti zmírňují riziko likvidity v nesourodých krycích portfoliích, snižují požadavky týkající se nadměrné kolateralizace a pomáhají vyhnout se prodejům za velmi nízké ceny; vzhledem k tomu, že nicméně prodloužení splatnosti přenáší rizika emitentů na investory; vzhledem k tomu, že preferenční regulační zacházení by se mělo provádět pouze u těch dluhových nástrojů, které jsou zvláště bezpečné;

K.  vzhledem k tomu, že právo EU postrádá přesnou definici krytých dluhopisů;

L.  vzhledem k tomu, že trhy s krycími dluhopisy zaostávají v těch členských státech, v nichž není tradice vydávání takovýchto dluhopisů, nebo tam, kde jim v růstu brání úvěrové riziko státu nebo obtížné makroekonomické podmínky;

M.  vzhledem k tomu, že je široká shoda na tom, že vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy jsou velice různorodé, zejména pokud jde o technické aspekty, jako je úroveň veřejného dohledu;

N.  vzhledem k tomu, že celounijní rámec pro kryté dluhopisy musí být nastaven na ty nejvyšší standardy;

O.  vzhledem k tomu, že existuje několik velmi úspěšných vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy, které jsou založeny na historických a právních východiscích a zčásti jsou zakotveny ve vnitrostátních právních předpisech; vzhledem k tomu, základní charakteristiky těchto vnitrostátních rámců jsou společné, zejména pokud jde o dvojí zajištění, oddělení krycích portfolií aktiv s nízkým rizikem a zvláštní veřejný dohled; vzhledem k tomu, že rozšíření těchto zásad i na další typy dluhových nástrojů se může ukázat jako přínosné;

P.  vzhledem k tomu, že harmonizace by neměla být založena na přístupu univerzální strategie uplatňované bez rozdílu na všechny, neboť by to mohlo vést k závažnému snížení rozmanitosti produktů a negativně ovlivnit vnitrostátní trhy, které fungovaly úspěšně; vzhledem k tomu, že by harmonizace měla respektovat zásadu subsidiarity;

Q.  vzhledem k tomu, že účastníci trhu se pustili do iniciativ na posílení rozvoje trhů s krytými dluhopisy, jako bylo vytvoření iniciativy Covered Bond Label (CBL) v roce 2013 a šablona pro harmonizaci transparentnosti (HTT);

R.  vzhledem k tomu, že po kontrole v rámci dohledu identifikoval orgán EBA osvědčené postupy pro vydávání krytých dluhopisů a dohled nad nimi a posoudil soulad vnitrostátních rámců s těmito postupy;

S.  vzhledem k tomu, že v reakci na veřejné konzultace Komise se valná většina zúčastněných stran vyslovila proti plné harmonizaci, přičemž investoři zdůrazňovali hodnotnost rozmanitosti nabídky produktů; vzhledem k tomu, že zúčastněné strany projevily právním předpisům EU obezřetnou podporu za předpokladu, že budou založeny na určitých zásadách, budou vycházet ze stávajících rámců a budou respektovat zejména charakteristiky vnitrostátních rámců;

Obecné připomínky a postoje

1.  zdůrazňuje, že domácí a přeshraniční investice do krytých dluhopisů dosud fungují na trzích EU v současném legislativním rámci dobře; zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozmanitou nabídku bezpečných a stabilních produktů;

2.  zdůrazňuje, že povinná harmonizace vnitrostátních modelů nebo jejich nahrazení modelem evropským by mohlo mít nezamýšlené negativní důsledky pro trhy, které jsou v současné době úspěšné proto, že právní úprava krytých dluhopisů je součástí vnitrostátních právních předpisů; trvá na tom, že by integrovanější evropský rámec měl být omezen na přístup založený na zásadách, který stanoví cíle, avšak specifikaci způsobů a prostředků k jejich dosažení ponechává na transpozici do vnitrostátních právních předpisů; zdůrazňuje, že tento rámec by měl být založen na vysokých standardech kvality a měl by brát v potaz osvědčené tržní postupy, a vycházet při tom z dobře fungujících vnitrostátních režimů a nenarušovat je; zdůrazňuje, případný nový evropský rámec pro kryté dluhopisy, který by byl v souladu s osvědčenými postupy, by měl být vzorem pro nově vznikající trhy a měl by zvýšit kvalitu krytých dluhopisů;

3.  žádá směrnici EU, která jasně rozlišuje dva v současnosti existující druhy krytých dluhopisů, totiž:

   a) kryté dluhopisy (dále jen „prémiové kryté dluhopisy“), které splňují požadavky norem, které v současnosti stanoví článek 129 nařízení o kapitálových požadavcích; a
   b) kryté dluhopisy (dále jen „běžné kryté dluhopisy“), které nesplňují požadavky norem stanovené pro prémiové kryté dluhopisy, ale splňují normy, které v současnosti stanoví čl. 52 odst. 4 směrnice SKIPCP;

zdůrazňuje, že prémiové kryté dluhopisy by měly i nadále mít preferenční regulační zacházení ve srovnání s běžnými krytými dluhopisy a že běžné kryté dluhopisy by měly mít preferenční regulační zacházení ve srovnání s jinými formami kolateralizovaného dluhu; uznává potenciál všech dluhových nástrojů, které jsou v souladu se směrnicí SKIPCP, dosáhnout cílů unie kapitálových trhů;

4.  vyzývá členské státy, aby chránily značku „krytých dluhopisů“ (u prémiových i běžných krytých dluhopisů) tím, že ve vnitrostátních právních předpisech zajistí, aby byly kryté dluhopisy vysoce likvidní a byly blízké dluhovým nástrojům s nulovým rizikem; důrazně navrhuje, aby dluhové nástroje kryté aktivy, které jsou výrazně rizikovější než státní dluh a hypotéky (a patří mezi ně například investice do infrastruktury bez státní podpory nebo úvěry malým a středním podnikům), by neměly být označovány za „kryté dluhopisy“, ale nabízí se možnost je označit za „evropské zajištěné cenné papíry“; podporuje zásadu, že by krycí portfolia u prémiových i běžných krytých dluhopisů měla být zajištěna aktivy dlouhodobé povahy, které jsou ocenitelná a zpeněžitelná;

5.  vyzývá Komisi, aby do směrnice zahrnula zásady právního rámce pro evropské zajištěné cenné papíry, jako je dvojí zajištění, zvláštní veřejný dohled, odolnost proti úpadku a požadavky na transparentnost; vyzývá členské státy, aby začlenily tyto zásady do vnitrostátních právních předpisů a svých insolvenčních řízení; zdůrazňuje, že solidní právní rámec pro evropské zajištěné cenné papíry by mohl evropským zajištěným cenným papírům přinést větší transparentnost, likviditu a nákladovou účinnost, než mají cenné papíry, které využívají smluvních ujednání; podotýká, že by to evropským zajištěným cenným papírům mohlo pomoci financovat rizikovější činnosti, jako jsou úvěry malým a středním podnikům, spotřebitelské úvěry nebo investice do infrastruktury, které nejsou zajištěny státní zárukou; poznamenává, že evropské zajištěné cenné papíry by byly vyňaty z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 44 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank;

6.  podněcuje k tomu, aby byly do směrnice zahrnuty minimální standardy pro dohled, které by odrážely zjištěné osvědčené postupy pro kryté dluhopisy; podporuje sbližování dohledu v celé EU;

7.  žádá, aby směrnice zvýšila transparentnost, pokud jde o informace o aktivech krycího portfolia a právním rámci, který má zajistit dvojí zajištění a oddělení aktiv krytých dluhopisů v případě platební neschopnosti nebo řešení krize emitenta; trvá dále na tom, aby se směrnice v tomto ohledu zakládala na zásadách a zaměřovala se pouze na požadavky týkající se informování;

Definice prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů a vymezení jejich regulačního rámce

8.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh rámce pro evropské kryté dluhopisy (v podobě směrnice), v němž budou zároveň definovány prémiové a běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry, aby nedošlo k narušení trhu během přechodných fází; vyzývá Komisi, aby do této směrnice zahrnula všechny následující společné zásady, jichž lze dosáhnout v průběhu existence tohoto vydaného nástroje nezávislého na možném preferenčním zacházení:

   a) prémiové i běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry by měly být plně zajištěny krycím portfoliem aktiv;
   b) vnitrostátní právní předpisy by měly zajišťovat dvojí zajištění, tj. investor má
   i) pohledávku dluhového nástroje za emitentem, jež se rovná plnému platebnímu závazku,
   ii) rovnocenné právo přednosti na aktiva v krycím portfoliu (včetně náhradních aktiv a derivátů) v případě selhání emitenta;

pokud by toto zajištění nedostačovalo k úplnému splnění platebních závazků emitenta, musí mít zbytkové pohledávky investora rovnocenné postavení s pohledávkami prioritních nezajištěných věřitelů emitenta;

   c) účinné oddělení všech aktiv v krycím portfoliu je zajištěno právně závaznými ujednáními, která jsou v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta snadno vymahatelná; totéž bude platit pro všechna náhradní aktiva a deriváty zajišťující rizika krycího portfolia;
   d) prémiové i běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry jsou odolné vůči úpadku, tj. je zajištěno, že splatnost platebních závazků emitenta není v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta automaticky urychlována;
   e) je uplatňována nadměrná kolateralizace odrážející specifická rizika prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů, přičemž její rozsah by měl být stanoven vnitrostátními právními předpisy; hodnota všech aktiv v krycím portfoliu musí být vždy vyšší než současná hodnota nevypořádaných platebních závazků; postupy oceňování aktiv krycího portfolia a četnost výpočtů by měly být jasně vymezeny ve vnitrostátních právních předpisech a měly by zohledňovat veškerá relevantní rizika horšího výsledku;
   f) evropské nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví maximální parametry poměru úvěru k hodnotě zajištění pro aktiva v krycím portfoliu; odebírání aktiv z krycího portfolia kvůli tomu, že porušují požadavky na poměr úvěru k hodnotě zajištění, by nemělo být povinné, spíše musí být zajištěno, aby k němu docházelo pouze tehdy, pokud budou nahrazena způsobilými aktivy přinejmenším stejné tržní hodnoty;
   g) část aktiv v krycím portfoliu nebo likviditních příslibů je dostatečně likvidní k tomu, aby platební závazky programu pro kryté dluhopisy nebo evropské zajištěné cenné papíry mohly být vypořádány do šesti měsíců, kromě případů spolufinancovaných dluhopisů nebo dluhopisů typu „soft bullet“ a „conditional pass through“;
   h) derivátové nástroje jsou povoleny pouze výhradně pro účely zajištění rizika a smlouvy o derivátech, které uzavřel emitent krytých dluhopisů a protistrana s deriváty a jež jsou zapsány v krycím portfoliu, nelze v případě platební neschopnosti emitenta ukončit;
   i) vnitrostátní právní předpisy stanoví zvláštní, odolný rámec veřejného dohledu a zatím účelem specifikují příslušný orgán, instituci pro dohled nad krycím portfoliem a zvláštního správce a zároveň jasně vymezují povinnosti příslušného orgánu a jeho pravomoci v oblasti dohledu, aby bylo zajištěno, že:
   i) emitenti mají kvalifikované zaměstnance a příslušné operační postupy pro správu krycích portfolií, a to i v případě krizové události, platební neschopnosti nebo postupu řešení krize;
   ii) vlastnosti krycích portfolií splňují platné požadavky před vydáním dluhového nástroje až do data jeho splatnosti;
   iii) soulad prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů s příslušnými požadavky (včetně pokud jde o způsobilost krycích aktiv a krytí) podléhá neustálému, pravidelnému a nezávislému monitorování;
   iv) emitenti pravidelně provádějí zátěžové testy výpočtu požadavků krytí a zohlednit při tom hlavní rizikové faktory ovlivňující dluhový nástroj, jako je úvěr, úroková sazba, měna a rizika likvidity;

musí být jasně vymezeny povinnosti a pravomoci příslušného orgánu a zvláštního správce pro případ platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta;

   j) emitent je povinen zveřejňovat nejméně dvakrát ročně souhrnné údaje o krycích portfoliích s takovou mírou podrobností, která investorům umožní provést komplexní analýzu rizik; měly by být poskytovány informace o charakteristikách krycích aktiv, pokud jde o úvěrové riziko, tržní riziko a riziko likvidity, o protistranách zapojených do krycích portfolií na úrovni právní, smluvní a dobrovolné nadměrné kolateralizace, přičemž tyto informace by měly obsahovat oddíl o derivátech, který by byl připojen k aktivům a pasivům krycího portfolia;
   k) splatnost krytých dluhopisů lze prodloužit pouze v případě platební neschopnosti nebo postupu řešení krize emitenta a se souhlasem příslušného orgánu dohledu nebo za podmínky objektivních finančních spouštěčů stanovených ve vnitrostátních právních předpisech a schválených příslušným evropským orgánem dohledu; přesné podmínky prodloužení a možné změny kupónu, splatnosti a další prvky by měly být vyjasněny v podmínkách každého jednotlivého dluhopisu;

9.  vyzývá Komisi, aby do definice prémiových krytých dluhopisů ve směrnici zařadila tyto další zásady:

   a) dluhový nástroj je plně kolateralizován aktivy definovanými v čl. 129 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích a splňuje dodatečné požadavky čl. 129 odst. 3 a 7 nařízení o kapitálových požadavcích; u úvěrů na bydlení zajištěné zárukami ve smyslu čl. 129 odst. 1 písm. e) nařízení o kapitálových požadavcích nesmí být žádné právní překážky bránící správci programu krytých dluhopisů v tom, aby zatížil úvěry prioritními zástavními právy, pokud je emitent krytého dluhopisu v úpadku nebo v postupu řešení krize a záruku nelze z jakéhokoli důvodu uplatnit; měla by být přezkoumána způsobilost plavidel být aktivy v krycím portfoliu (čl. 129 odst. 1 písm. G) nařízení o kapitálových požadavcích);
   b) maximální parametry poměru úvěru k hodnotě zajištění pro hypoteční úvěry zahrnuté v krycích portfoliích jsou stanoveny evropskými právními předpisy tak, aby nepřesahovaly poměry úvěru k hodnotě zajištění, jež jsou v současnosti stanoveny v článku 129 nařízení o kapitálových požadavcích, jsou však pravidelně přezkoumávány a upravovány podle výsledků zátěžových testů na základě nezávislých posouzení tržních cenových podmínek, které by na příslušných realitních trzích mohly nastat v případě krizové události; mělo by být upřednostněno spíše použití poměru úvěru k hodnotě zajištění pro hypoteční úvěry než využití poměru úvěru k tržní hodnotě;

10.  zdůrazňuje, že riziková váha přidělená krytým dluhopisům v evropských právních předpisech musí odrážet tržní posouzení podkladových rizik; sleduje, že totéž platí i pro všechny ostatní typy dluhových nástrojů, které díky určitým charakteristikám mají nárok na preferenční regulační zacházení;

11.  vyzývá Komisi, aby zmocnila evropské orgány dohledu k tomu, aby posoudily soulad s kritérii pro prémiové a běžné kryté dluhopisy a evropské zajištěné cenné papíry s cílem doplnit nebo dokonce nahradit seznamy stanovené v čl. 52 odst. 4. směrnice SKIPCP směrodatným seznamem režimů prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů na evropské úrovni, které jsou v souladu s příslušnými kritérii;

12.  žádá orgán EBA, aby vydal doporučení pro režimy prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů, pokud jde o kritéria způsobilosti aktiv (včetně náhradních aktiv), poměry úvěru k hodnotě zajištění a minimální efektivní míru nadměrné kolateralizace pro různé druhy aktiv a o případné revize nařízení o kapitálových požadavcích; vyzývá orgán EBA, aby poskytl nezbytné pokyny pro vytvoření zvláštního rámce veřejného dohledu a administrativního rámce;

13.  doporučuje, aby byly odstraněny překážky v přístupu na trh pro emitenty, pokud jde o rozvoj trhů s krytými dluhopisy mimo evropský hospodářský prostor, a to tím, že bude krytým dluhopisům vydaným emitenty ve třetích zemích zajištěno rovnocenné zacházení, pod podmínkou, že příslušná evropská instituce provede důkladné posouzení rovnocennosti jejich právního a institucionálního prostředí a prostředí dohledu; doporučuje, aby byly prosazovány klíčové zásady evropských právních předpisů s cílem vytvořit možný vzorový model pro trhy krytých dluhopisů v globálním měřítku;

14.  vyzývá Komisi, aby navrhla revizi evropských právních předpisů v oblasti finančních služeb, která podrobně stanoví zacházení s prémiovými a běžnými krytými dluhopisy a evropskými zajištěnými cennými papíry;

15.  vyzývá Komisi, aby při posuzování stávajících právních předpisů EU v oblasti finančních služeb zohlednila potenciál prémiových a běžných krytých dluhopisů a evropských zajištěných cenných papírů dosáhnout cílů unie kapitálových trhů;

16.  vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké překážky na vnitrostátní úrovni by mohly bránit vytváření systémů krytých dluhopisů, a aby zveřejnila pokyny k odstranění těchto překážek, aniž by to mělo vliv na bezpečný a obezřetný chod bank;

17.  vyzývá Komisi a orgán EBA, aby znovu posoudila (třeba v rámci posouzení dopadu) způsobilost námořních zástavních práv na plavidla jako aktiv v krycích portfoliích podle čl. 129 odst. 1 písm. g) nařízení o kapitálových požadavcích; je znepokojen tím, že preferenční zacházení u plavidel narušuje hospodářskou soutěž s jinými dopravními prostředky; žádá Komisi a orgán EBA, aby vyšetřily, zda jsou kryté dluhopisy zajištěné plavidly na stejné úrovni s jinými krytými dluhopisy splňujícími požadavky nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o jejich likviditu a posouzení rizik provedené nezávislými ratingovými agenturami, a zda tudíž preferenční zacházení s takovýmito dluhopisy na základě podle způsobilosti pro požadavek krytí likvidity a nižších rizikových vah v nařízení o kapitálových požadavcích opodstatněné;

18.  vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních právních předpisech stanovily možnost vytvářet oddělená krycí portfolia, z nichž každé by obsahovalo homogenní třídu aktiv (například úvěry na bydlení); vyzývá členské státy, aby povolily, aby všechna krycí aktiva, jak jsou definována v čl. 129 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení o kapitálových požadavcích, mohla fungovat jako náhradní aktiva, která přispívají k požadavku krytí, aby jednoznačně stanovily omezení týkající se kvality úvěrů, velikosti expozice a horních hranic pro příspěvky náhradních aktiv ke krytí;

Podpora tržní transparentnosti a dobrovolná konvergence

19.  vítá zlepšení metodik pro vydávání ratingů krytých dluhopisů a rozšíření ratingových trhů pro kryté dluhopisy;

20.  zdůrazňuje důležitost rovných podmínek pro zajištění spravedlivé soutěže na finančních trzích; zdůrazňuje, že evropské právní předpisy nesmějí dělat rozdíl mezi různými druhy zajištěných dluhových nástrojů, pokud nejsou dobré důvody se domnívat, že se tyto druhy liší buď z hlediska bezpečnosti, nebo likvidity;

21.  vítá tržní iniciativy usilující o vypracování harmonizovaných norem a šablon pro zpřístupňování informací (např. HTT), které usnadní porovnávání krytých dluhopisů a analýzu rozdílů mezi nimi v celé EU;

22.  podporuje formulování doporučení orgánu EBA ohledně tržních norem a vypracování pokynů týkajících se osvědčených postupů; vybízí k dobrovolné konvergenci v těchto intencích;

23.  podněcuje k pravidelnému provádění zátěžových testů u krycích portfolií pro kryté dluhopisy a ke zveřejňování jejich výsledků;

o
o   o

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

(1) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186.
(2) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
(4) Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 13.
(5) Úř. věst. L 195, 20.7.2016, s. 3.
(6) Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1.

Právní upozornění