Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2755(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-0464/2017

Rozpravy :

PV 06/07/2017 - 8.2
CRE 06/07/2017 - 8.2

Hlasování :

PV 06/07/2017 - 11.4

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0309

Přijaté texty
PDF 362kWORD 52k
Čtvrtek, 6. července 2017 - Štrasburk Konečné znění
Eritrea, zejména případy Abune Antoniose a Dawita Isaaka
P8_TA(2017)0309RC-B8-0464/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 o Eritreji, zejména o případu Abuneho Antoniose a Dawita Isaaka (2017/2755(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Eritreji, zejména na usnesení ze dne 15. září 2011 o Eritreji: případu Dawita Isaaka(1) a na usnesení ze dne 10. března 2016 o situaci v Eritreji(2),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Eritreji ze dne 23. června 2017,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Eritreji ze dne 14. června 2017, kterou přednesl na 35. zasedání Rady pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu vyšetřovací komise OSN pro lidská práva v Eritreji, která byla zveřejněna dne 8. června 2016,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 751 (1992), 1882 (2009), 1907 (2009), 2023 (2011), 2244 (2015) a 2317 (2016), na jejichž základě bylo prodlouženo zbrojní embargo uvalené na Eritreu do 15. listopadu 2017,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě o nových podnětech pro partnerství mezi EU a Afrikou ze dne 4. května 2017,

–  s ohledem na dohodu o partnerství AKT-EU ve znění z roku 2005 a 2010 (dohoda z Cotonou), jejímž signatářem je i Eritrea,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/127/SZBP ze dne 1. března 2010 o omezujících opatřeních vůči Eritreji(3), které bylo změněno rozhodnutím Rady 2010/414/SZBP ze dne 26. července 2010(4) a dále rozhodnutím Rady 2012/632/SZBP ze dne 15. října 2012(5),

–  s ohledem na věc 428/12 (2012), která byla Africké komisi pro lidská práva a práva národů předložena jménem Dawita Isaaka a dalších politických vězňů,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení 60. zasedání Africké komise pro lidská práva a práva národů ze dne 22. května 2017,

–  s ohledem na zprávu Evropské služby pro vnější činnost o partnerství Eritreje a Evropské unie za rok 2015,

–  s ohledem na národní orientační program pro Eritreu v rámci 11. Evropského rozvojového fondu ze dne 3. února 2016,

–  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na ústavu Eritreje přijatou v roce 1997, která zaručuje občanské svobody, včetně svobody náboženství,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv v Eritreji je jedna z nejhorších ve světě, neboť zde každodenně běžně dochází k porušování lidských práv a v posledních letech nebylo zaznamenáno žádné zlepšení; vzhledem k tomu, že eritrejská vláda provádí pod záminkou ochrany územní celistvosti země rozsáhlou kampaň zaměřenou na zachování kontroly nad obyvatelstvem a omezování základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že vyšetřovací komise OSN pro lidská práva dospěla v Eritreji k závěru, že porušování práva v podobě mimosoudních poprav, mučení (včetně sexuálního týrání a sexuálního otroctví), zneužívání vojenské služby jako formy otroctví, nucených prací a politiky střelby na hranicích může představovat zločiny proti lidskosti;

C.  vzhledem k tomu, že v září 2001 eritrejské orgány zatkly desítky občanů, kteří podpořili otevřený dopis požadující demokratické reformy; vzhledem k tomu, že zadržené osoby nebyly z ničeho obviněny ani souzeny a že se většina z nich dosud nachází ve vězení; vzhledem k tomu, že navzdory celé řadě odvolání ze strany skupin na ochranu lidských práv a mezinárodních pozorovatelů několik z těchto osob údajně ve vězení zemřelo; vzhledem k tomu, že dne 20. června 2016 však eritrejský ministr zahraničních věcí Usmán Sáleh o zadržovaných hovořil jako o politických vězních a uvedl, že „všichni žijí“ a že budou postaveni před soud, „až o tom rozhodne vláda“;

D.  vzhledem k tomu, že Dawit Isaak, který je občanem Eritreje i Švédska, byl zatčen dne 23. září 2001 poté, co eritrejská vláda postavila sdělovací prostředky v soukromém vlastnictví mimo zákon; vzhledem k tomu, že od roku 2005 o něm není slyšet; vzhledem k tomu, že zatčení Dawita Isaaka se stalo mezinárodním symbolem boje za svobodu sdělovacích prostředků v Eritreji, což nedávno ocenila i nezávislá mezinárodní porota odborníků v oblasti sdělovacích prostředků, která mu v roce 2017 udělila Světovou cenu UNESCO a Guillerma Cana za svobodu tisku jako uznání jeho odvahy, vzdoru a odhodlání bojovat za svobodu projevu;

E.  vzhledem k tomu, že rodina Dawita Isaaka se od jeho zmizení potýká s nesnesitelným utrpením a nejistotou, jelikož mají o jeho stavu, místě pobytu a vyhlídkách do budoucna jen málo informací;

F.  vzhledem k tomu, že při násilném zásahu v září 2001 bylo poté, co zveřejnili otevřený dopis vládě a prezidentovi Isajásovi Afwerkímu, v němž požadovali reformy a „demokratický dialog“, zatčeno 11 politiků, kteří byli bez výjimky bývalými členy Lidové fronty pro demokracii a spravedlnost (PFDJ), včetně bývalého ministra zahraničí Petrose Solomona; vzhledem k tomu, že v následujícím týdnu bylo zatčeno 10 novinářů, včetně Isaaka;

G.  vzhledem k tomu, že z různých neopodstatněných důvodů, jako je vyjadřování nezávislých názorů, nebo bez jasného odůvodnění, je zatýkán obrovský počet eritrejských občanů, a to na neurčitou dobu; vzhledem k tomu, že zatčené osoby, včetně dětí, jsou zadržovány v mimořádně tvrdých podmínkách, které se v některých případech rovnají mučení, a že je jim bráněno v přístupu k lékařské péči; vzhledem k tomu, že mezinárodním organizacím nebyl kromě jediného nadzemního vězení v Asmaře umožněn přístup do vězeňských zařízení;

H.  vzhledem k tomu, že jsou povoleny pouze čtyři náboženská vyznání: Eritrejská pravoslavná církev, katolická církev, luteránská církev a islám; vzhledem k tomu, že všechny ostatní náboženské směry jsou zakázány a jejich vyznavači včetně rodinných příslušníků jsou zatýkání a zadržováni; vzhledem k tomu, že od roku 2016 sledujeme větší pronásledování osob, které vyznávají tyto náboženské směry, a rostoucí násilí vůči nim; vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace Christian Solidarity Worldwide (CSW) došlo v Eritreji pouze v květnu 2017 k zatčení 160 křesťanů;

I.  vzhledem k tomu, že patriarcha Eritrejské pravoslavné církve, největšího náboženského společenství v zemi, Abune Antonios je od roku 2007 zadržován, protože odmítl vyloučit z církve 3 000 farníků, kteří se postavili vládě; vzhledem k tomu, že od té doby se nachází na neznámém místě, kde je mu odepírána lékařská péče;

J.  vzhledem k tomu, že v Eritreji neexistuje nezávislé soudnictví ani národní shromáždění; vzhledem k tomu, že neexistence demokratických institucí v zemi vedla k vytvoření vakua, pokud jde o veřejnou správu a právní stát, což vedlo k beztrestnosti v oblasti trestných činů proti lidskosti;

K.  vzhledem k tomu, že v zemi existuje pouze jedna oficiální politická strana - Lidová fronta pro demokracii a spravedlnost; vzhledem k tomu, že ostatní politické strany jsou zakázány; vzhledem k tomu, že podle organizace Freedom House jsou ve skutečnosti jedinými institucemi, které mají v Eritreji politický vliv, Lidová fronta pro demokracii a spravedlnost a armáda, které obě bezprostředně podléhají prezidentovi;

L.  vzhledem k tomu, že zde neexistuje svoboda tisku, neboť nezávislé sdělovací prostředky jsou v Eritreji zakázány, a že podle Indexu světové svobody tisku (World Press Freedom Index), který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, se Eritrea v posledních osmi po sobě jdoucích letech umístila ze 170–180 hodnocených zemí na posledním místě;

M.  vzhledem k tomu, že prezidentské a parlamentní volby naplánované na rok 1997 se nikdy nekonaly a že ústava ratifikovaná ve stejném roce nebyla nikdy zavedena; vzhledem k tomu, že se v zemi za posledních 24 let nekonaly celostátní volby a že zde v podstatě neexistuje nezávislé soudnictví, ani fungující národní shromáždění či občanská společnost;

N.  vzhledem k tomu, že podle zprávy o lidských právech v rámci rozvojového programu OSN za rok 2016 Eritrea zaujímá na indexu lidského rozvoje ze 188 zemí 179. místo;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 představovali Eritrejci, kteří prchali ze své země, čtvrtou nejpočetnější skupinu lidí riskujících nebezpečnou cestu do Evropy (po občanech Sýrie, Iráku a Afghánistánu), kteří se vydávají do rukou nelítostných převaděčů, aby absolvovali nebezpečnou plavbu přes Středozemní moře; vzhledem k tomu, že se tedy situace v Eritreji přímo dotýká Evropy, neboť v případě, že by v této zemi byla dodržována a prosazována lidská práva a lidé by v Eritreji mohli žít bez obav, mohli by se do své vlasti vrátit;

P.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo ze země více než 400 000 Eritrejců, neboli 9 % z celkového počtu obyvatel; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že každý měsíc opouští zemi přibližně 5 000 eritrejských občanů, což se do značné míry připisuje přetrvávajícím případům vážného porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo v EU přiznáno postavení uprchlíka v 69 % případů eritrejských žádostí o azyl, přičemž dalších 27 % žadatelů získalo doplňkovou ochranu, což dokládá závažnost pronásledování v Eritreji;

Q.  vzhledem k tomu, že Eritrea podporuje chartúmský proces (iniciativu EU a Africké unie zahájenou dne 28. listopadu 2014 s cílem řešit problematiku migrace a obchodování s lidmi), jehož součástí jsou konkrétní projekty, včetně budování kapacit soudnictví a zvyšování informovanosti;

R.  vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí ze země uprchlo, aby unikli represivní vládě a povinným odvodům do armády, které často začínají ve velmi raném věku, přičemž většina Eritrejců vykonává vojenskou službu na neurčitou dobu; vzhledem k tomu, že většina osob vykonávajících základní vojenskou službu zůstává v situaci otroctví, kdy jakákoli pracovní činnost, žádosti o zaměstnání a možnost vést rodinný život podléhají kontrole; vzhledem k tomu, že podle odhadů vykonává v současné době neomezenou nucenou vojenskou službu 400 000 lidí, z nichž je mnoho podrobeno nucené práci za nízkou nebo žádnou mzdu; vzhledem k tomu, že ženy vykonávající vojenskou službu jsou nuceny snášet využívání na práce v domácnosti a sexuální zneužívání;

S.  vzhledem k tomu, že diskriminace žen a násilí vůči nim jsou přítomné ve všech vrstvách eritrejské společnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou v extrémní míře ohroženy sexuálním násilím nejen v armádě a ve vojenských výcvikových táborech, ale i ve společnosti obecně; vzhledem k odhadům, podle nichž bylo 89 % eritrejských dívek podrobeno mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že však vláda vydala v březnu 2007 prohlášení, v němž tuto praxi označila za trestný čin, zakázala ji a v daném roce financovala vzdělávací programy, které mají od této praxe zrazovat;

T.  vzhledem k tomu, že eritrejský režim rozšiřuje svou totalitní kontrolu i na komunitu žijící v diaspoře, a to prostřednictvím 2% daně z příjmu osob žijících v zahraničí, sledováním příslušníků diaspory a útoky na jejich rodinné příslušníky, kteří zůstávají v Eritreji;

U.  vzhledem k tomu, že eritrejský režim od roku 2011 popírá, že by země byla ohrožena hladomorem; vzhledem k tomu, že v tomto roce postihuje celou východní Afriku zvláště závažné sucho a nad situací v Eritreji vzrůstá znepokojení; vzhledem k tomu, že podle Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo v lednu 2017 1,5 milionu Eritrejců postiženo nedostatkem potravin včetně 15 000 dětí, které trpí podvýživou;

V.  vzhledem k tomu, že EU je pro Eritreu významným dárcem z hlediska rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že EU a Eritrea v lednu 2016 navzdory vážnému znepokojení a odporu Evropského parlamentu podepsaly nový národní orientační program v rámci 11. Evropského rozvojového fondu s příspěvkem 200 milionů EUR; vzhledem k tomu, že by se opatření měla zaměřovat zejména na energii z obnovitelných zdrojů, na řádnou veřejnou správu a na řízení veřejných finančních prostředků v odvětví energetiky;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje systematické, rozšířené a hrubé porušování lidských práv ze strany Eritreje; vyzývá eritrejskou vládu, aby ukončila věznění opozice, novinářů, náboženských představitelů a nevinných civilistů; žádá okamžité a bezpodmínečné propuštění všech vězňů svědomí v Eritreji, zejména Dawita Isaaka, dalších novinářů zadržovaných od září 2001 a Abuneho Antoniose; požaduje, aby eritrejská vláda poskytla podrobné informace o tom, co se stalo se všemi lidmi zbavenými osobní svobody a kde se nacházejí;

2.  připomíná rozhodnutí Africké komise pro lidská práva a práva národů z května 2017 a žádá, aby Eritrea neprodleně potvrdila, že stav Dawita Isaaka je dobrý, propustila jej, umožnila mu setkat se s rodinou a právními zástupci a vyplatila mu nezbytnou náhradu za léta věznění; dále Eritreu vyzývá, aby zrušila zákaz nezávislých sdělovacích prostředků, jak rozhodla i Africká komise;

3.  konstatuje, že nedodržováním rozhodnutí Africké komise Eritrea nadále prokazuje očividné pohrdání mezinárodními normami a základními právy, včetně práva na spravedlivý proces, zákazu mučení, svobody projevu a práva na rodinný život, a že každá země musí dodržovat Africkou chartu lidských práv a práv národů;

4.  vyzývá eritrejskou vládu, aby propustila Abuneho Antoniose, umožnila mu vrátit se do funkce patriarchy a přestala zasahovat do mírumilovného praktikování náboženství v zemi; připomíná, že svoboda náboženského vyznání je základním právem, a důrazně odsuzuje jakékoli násilí či diskriminaci na základě náboženského vyznání;

5.  vyzývá k tomu, aby se obviněným dostalo spravedlivého procesu a aby bylo zakázáno mučení a jiné ponižující zacházení, jako je omezené poskytování stravy, vody a lékařské péče; připomíná eritrejské vládě, že má povinnost s náležitou pečlivostí vyšetřit mimosoudní popravy;

6.  připomíná eritrejské vládě, že řada jejích činností představuje zločiny proti lidskosti a že přestože Eritrea není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, mnohá jeho ustanovení odrážejí mezinárodní obyčejové právo, které je pro Eritreu závazné; poukazuje na svou podporu doporučením vyšetřovací komise OSN a důkladnému vyšetření obvinění z vážného porušování lidských práv a páchání zločinů proti lidskosti ze strany eritrejských orgánů, s cílem pohnat všechny viníky k odpovědnosti;

7.  vyjadřuje svou plnou podporu práci zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji; vyzývá EU, aby ve spolupráci s OSN a Africkou unií pozorně sledovala celkovou situaci v Eritreji a upozorňovala na všechny případy porušování lidských práv a základních svobod;

8.  žádá Eritreu, aby plně respektovala a bezodkladně do svého právního řádu převzala Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a aby v plném rozsahu dodržovala své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Africké charty lidských práv a práv národů, přičemž oba tyto dokumenty zakazují mučení; se znepokojením konstatuje, že veřejné i soukromé subjekty, včetně obchodních společností, jsou výrazně omezovány vládní kontrolou; uznává, že neexistence jakékoli správy veřejných financí, včetně neexistence státního rozpočtu, znemožňuje rozpočtovou kontrolu;

9.  vyzývá eritrejskou vládu, aby umožnila vznik dalších politických stran coby primárního nástroje šíření demokracie v zemi, a vyzývá k tomu, aby bylo v této zemi povoleno svobodně působit organizacím na ochranu lidských práv;

10.  připomíná, že partnerství EU s Eritreou se řídí dohodou z Cotonou a že všechny strany jsou povinny dodržovat a uplatňovat ustanovení této dohody, zejména pokud jde o úctu k lidským právům, demokracii a právnímu státu; vyzývá proto EU, aby poskytování pomoci podmínila splněním určitých podmínek, mj. že Eritrea nezíská od EU žádnou další pomoc, dokud Eritrea nezačne plnit mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a nepropustí politické vězně; dále požaduje, aby EU využila veškeré dostupné nástroje a prostředky k zajištění toho, aby eritrejská vláda dodržovala své závazky, pokud jde o ochranu a záruku základních svobod, včetně toho, že by zvážila zahájení konzultací podle článku 96 dohody z Cotonou; požaduje podrobné a komplexní posouzení finančních prostředků přidělených Eritreji, které poskytuje EU a její členské státy;

11.  kritizuje obnovení rozsáhlé pomoci Eritreji ze strany EU, a zejména schválení částky 200 milionů EUR pro Eritreu v rámci národního orientačního programu; vyzývá Komisi, aby spolu s Parlamentem přezkoumala svá kontrolní opatření, pečlivě zvážila obavy a návrhy Parlamentu a zaručila, aby byly předány výboru Evropského rozvojového fondu; je přesvědčen, že tento výbor měl vzít v úvahu předchozí doporučení Parlamentu nepřijímat národní orientační program a zapojit se do další diskuze;

12.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby přidělené finanční prostředky nevyužívala eritrejská vláda, nýbrž aby byly transparentně určeny výhradně na uspokojení potřeb eritrejských občanů v oblasti rozvoje, demokracie, lidských práv, řádné veřejné správy a bezpečnosti a svobody projevu, tisku a shromažďování; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila podmíněnost nedávno odsouhlasené pomoci a aby rovněž zajistila, aby národní orientační program podpořil Eritreu při zajišťování důležité transformace energetické politiky, s cílem zajistit přístupnost energie pro všechny, zejména ve venkovských oblastech, které jsou v současnosti nadále bez elektřiny; dále se domnívá, že správní prvek národního orientačního programu by se měl jednoznačně zaměřovat na provádění doporučení všeobecného pravidelného přezkumu v oblasti lidských práv vedeného OSN;

13.  požaduje, aby Komise obdržela od eritrejské vlády záruky, že provede demokratické reformy a zajistí dodržování lidských práv, mj. na základě provádění doporučení z 18. zasedání pracovní skupiny pro všeobecný pravidelný přezkum, která přijala dne 7. února 2014;

14.  vyzývá Radu, aby v reakci na slabé výsledky v oblasti dodržování lidských práv přehodnotila vztah mezi EU a Eritreou, jakož i unijní rozvojovou pomoc poskytovanou zemi a aby zveřejnila hmatatelné výsledky programů pomoci dosažené za poslední roky; vyzývá EU a členské státy, aby s cílem zajistit, aby eritrejské orgány dodržovaly své mezinárodní závazky, využily veškerá dostupná opatření, zejména prostřednictvím dohody z Cotonou;

15.  důrazně poukazuje na to, že Eritrea musí umožnit mezinárodním a regionálním organizacím působícím v oblasti lidských práv, včetně zvláštních zpravodajů, neomezený přístup do země za účelem monitorování, zda bylo dosaženo nějakého pokroku; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby aktivně podpořila obnovení mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Eritreji; vybízí eritrejskou vládu, aby provedla naléhavě potřebné reformy, jako je uvolnění státního systému ovládaného jedinou politickou stranou, obnovení národního shromáždění a vypsání voleb;

16.  naléhavě vyzývá členské státy EU, aby přijaly odpovídající opatření namířená proti uplatňování tzv. „daně z diaspory“ na eritrejské občany žijící na jejich území, a to v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2023 (z roku 2011); připomíná eritrejské vládě, že právo odejít z vlastní země je zakotveno v mezinárodním právu v oblasti lidských práv; vyzývá eritrejskou vládu, aby umožnila svobodu pohybu a přestala vybírat od Eritrejců žijících v zahraničí tzv. „daň z diaspory“; naléhavě vyzývá vládu, aby přestala uplatňovat politiku viny na základě příbuzenství, která se zaměřuje na rodinné příslušníky osob, jež se vyhýbají vojenské službě, chtějí z Eritreje uprchnout nebo neplatí 2% daň z příjmu uvalenou eritrejskou vládou na Eritrejce žijící v zahraničí;

17.  vyzývá eritrejskou vládu, aby dodržovala zákon o délce vojenské služby, upustila od využívání svých občanů na nucenou práci, přestala umožňovat zahraničním společnostem využívat brance za poplatek, umožnila odmítnutí výkonu vojenské služby z důvodu svědomí a zajistila ochranu branců;

18.  připomíná Eritreji její závazky v rámci úmluv MOP se zvláštním zřetelem na právo organizací občanské společnosti a odborů organizovat se, pokojně demonstrovat, účastnit se správy věcí veřejných a zasazovat se za lepší práva pracovníků; vyzývá eritrejskou vládu, aby odvolala politiku, na základě níž jsou zakázány nevládní organizace, jež mají na účtech méně než 2 miliony USD; je znepokojen tím, že v Eritreji existuje mezi podnikáním, politikou a korupcí zakořeněná vazba; odsuzuje zahraniční společnosti, které nesou společnou vinu na využívání nucené práce, a žádá všechny společnosti, které provozují svou činnost v Eritreji, aby převzaly větší odpovědnost, dodržovaly zásady náležité péče a zavedly systémy hlášení;

19.  bere na vědomí snahu EU spolupracovat s Eritreou v oblasti migrace; poukazuje na velmi vysoký počet případů udělení azylu a doplňkové ochrany ze strany členských států EU Eritrejcům, a proto členské státy naléhavě vyzývá, aby Eritrejce žádající o azyl v Evropě v souladu s Ženevskou úmluvou nenavracely; požaduje, aby členské státy EU dodržovaly zásadu nenavracení, a připomíná jim, že navracející se žadatelé o azyl budou v důsledku svého pokusu o útěk pravděpodobně svévolně zadrženi a mučeni;

20.  vybízí Eritreu, aby se zapojila do mezinárodního společenství v oblasti lidských práv; požaduje, aby Rada OSN pro lidská práva spolupracovala s Eritreou při budování kapacit soudního systému prostřednictvím pořádání seminářů a odborné přípravy pro soudce a právníky, neboť se jedná o konstruktivní cestu vpřed; bere na vědomí, že Eritreu v červenci 2017 navštíví delegace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, a vyzývá tuto delegaci, aby podala zprávu o tom, co zjistí, a aby se pokusila získat přístup do všech částí země, zejména do věznic, jejichž zařízení by mohla zkontrolovat a podat o nich zprávu;

21.  opakuje, že je hluboce znepokojen nynějšími katastrofálními klimatickými podmínkami v oblasti Afrického rohu, což se týká i Eritreji, a rovněž závažným rizikem vzniku potravinové a humanitární krize, které s tím souvisí; vyzývá EU, aby společně se svými mezinárodními partnery navýšila pomoc postiženému obyvatelstvu a zajistila, aby byly dány k dispozici dostatečné finanční prostředky a podpora;

22.  odsuzuje politiku eritrejské vlády spočívající ve svévolném odebírání občanství a požaduje, aby se všemi eritrejskými občany bylo zacházeno spravedlivě a v souladu se zásadou rovnosti před zákonem; zdůrazňuje, že za účelem řešení deficitu spravedlnosti v Eritreji musí být upřednostněna demokratická správa a obnova právního státu, a to ukončením autoritářské vlády využívající strachu ze svévolného věznění a zadržování v izolaci, mučení a dalších způsobů porušování lidských práv, z nichž některé mohou přerůst ve zločiny proti lidskosti;

23.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, Radě Africké unie, Východoafrickému společenství, generálnímu tajemníkovi OSN, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a eritrejským orgánům.

(1) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 146.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0090.
(3) Úř. věst. L 51, 2.3.2010, s. 19.
(4) Úř. věst. L 195, 27.7.2010, s. 74.
(5) Úř. věst. L 282, 16.10.2012, s. 46.

Právní upozornění