Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2325(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0250/2017

Předložené texty :

A8-0250/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 24
CRE 11/09/2017 - 24

Hlasování :

PV 12/09/2017 - 7.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0323

Přijaté texty
PDF 460kWORD 57k
Úterý, 12. září 2017 - Štrasburk Konečné znění
Kosmická strategie pro Evropu
P8_TA(2017)0323A8-0250/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o kosmické strategii pro Evropu (2016/2325(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 4 a na hlavu XIX čl. 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ (COM(2016)0705),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), předložený Komisí dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2010 nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010,(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(2),

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS(4),

–  s ohledem na příslušné závěry Rady a na „Amsterodamské prohlášení“ ministrů ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu,

–  s ohledem na manifest z Haagu o politice pro oblast vesmíru z června 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a Evropské kosmické agentury o společné vizi a cílech pro budoucnost Evropy ve vesmíru, podepsané Komisí a agenturou dne 26. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(9),

–  s ohledem na studii z ledna 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro rybolov (A8-0250/2017),

A.  vzhledem k tomu, že přínos vesmíru pro společnost je velmi rozmanitý a prostřednictvím podnícení vývoje řady nových produktů a služeb a podporou zemědělství, lesnictví, rybolovu a námořní dopravy může vést ke konkurenceschopnějšímu hospodářství pro Evropu; vzhledem k tomu, že družicové technologie mohou vést k lepšímu přístupu ke komunikačním technologiím, k systémům pro pozorování Země s vysokým rozlišením, které umožňují výměnu informací v reálném čase, rychlou reakci na přírodní katastrofy a účinnější kontrolu hranic a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že vesmírné technologie, údaje a služby mohou podporovat celou řadu veřejných politik EU a klíčových politických priorit, jako je posílení jednotného digitálního trhu, stimulace evropského hospodářství a řešení změny klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že vesmír není pro evropské občany nákladem, nýbrž investicí, a že ambiciózní kosmická strategie může zajistit nezávislost a pozici EU ve strategickém kosmickém průmyslu a zároveň podpořit růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst ve výrobě, provozu a návazných službách souvisejících s vesmírem;

D.  vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí, která přijaly Parlament a Rada v roce 2007, vedla k přidělení rozpočtu na evropské programy satelitní navigace Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Galileo a k dohodě o struktuře správy a řízení těchto programů;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ a souhlasí s tím, že se Komise plně zavazuje maximalizovat hospodářský a společenský přínos vesmíru, více využívat vesmírné technologie a aplikace na podporu veřejných politik, podporovat globálně konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví, posilovat autonomii Evropy ve vesmíru, její roli jako globálního aktéra a mezinárodní spolupráci ve vesmíru;

2.  připomíná Komisi, že je zcela nezbytné zajistit kontinuitu vesmírných programů EU a zabývat se budoucím vývojem programů Galileo a Copernicus, a to zejména s cílem vytvořit pozitivní a předvídatelné investiční prostředí v navazujícím odvětví; domnívá se, že toho lze dosáhnout jen v případě, že bude dlouhodobě zaručeno veřejné financování stěžejních vesmírných programů a infrastruktury pro navazující data, a to při souběžném uznání potřeby výrazného zapojení soukromého sektoru;

3.  zdůrazňuje úspěchy ve vesmíru, kterých dosáhly členské státy, Evropská kosmická agentura (ESA) a Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) s využitím nových technologií a pomocí průzkumných misí, zařízení na pozorování Země a kapacit v oblasti meteorologie;

4.  je přesvědčen, že je nezbytné vyhodnotit programy Galileo a Copernicus dříve, než Komise představí své nové legislativní návrhy jako součást příštího víceletého finančního rámce; domnívá se, že by se toto vyhodnocení mělo zabývat mimo jiné: budoucí úlohou Agentury pro evropský GNSS (GSA) v programu Galileo a její možnou úlohou v programu Copernicus; způsobem, jak zjednodušit vztah GSA s ESA; a stávajícím rozdělením hlavních a přenesených úkolů agentury; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, aby měla GSA předem k dispozici kapacitu na převzetí nových úkolů;

5.  zdůrazňuje, že výsledek tohoto vyhodnocení by měl být obsažen také v budoucích diskusích o vztahu mezi EU a ESA s přihlédnutím ke společnému prohlášení EU a ESA podepsanému dne 26. října 2016; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA přezkoumala různé možnosti, jak zjednodušit komplikovanou institucionální strukturu evropského řízení činností v oblasti vesmíru a tím zlepšit rozdělení úkolů v zájmu větší účinnosti a nákladové efektivnosti;

6.  zdůrazňuje, že by GSA měla mít odpovídající počet pracovníků, aby byla s to zabezpečit bezproblémové fungování evropských programů GNSS; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k stávajícím a budoucím úkolům GSA přezkoumala, zda jsou zdroje vyčleněné pro GSA dostatečné; domnívá se, že by personální politika a postupy měly být upraveny z hlediska nových úkolů, které byly GSA uloženy v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 2. prosince 2013;

7.  zdůrazňuje, že s cílem reagovat na stávající i budoucí výzvy by měla být z příštího rozpočtu EU vyčleněna na oblast vesmíru větší částka, než je tomu v současné době, na podporu celého hodnotového řetězce (kosmická a pozemní složka, pozorování Země, navigace a komunikace), což musí být zajištěno v průběhu nadcházejícího přezkumu víceletého finančního rámce; opakuje, že úspěšný rozvoj navazujících trhů závisí zejména na včasném provádění a nepřetržitém vývoji programů Galileo a Copernicus, jejichž dostatečné financování by mělo představovat prioritu; zdůrazňuje, že při rozhodování o rozpočtu v příštím víceletém finančním rámci je třeba zachovat a rozvíjet evropskou přidanou hodnotu a jedinečný přínos vesmírných programů EU;

8.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost využití synergií mezi vesmírnými programy EU s cílem zvýšit účinnost a nákladovou efektivnost; domnívá se také, že výměna informací mezi agenturami EU zapojenými do politiky EU v oblasti vesmíru by měla být intenzivnější s cílem dosáhnout větších synergických účinků; zdůrazňuje, že oblasti činnosti se stále více sbližují; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala každoroční zprávu o povaze a rozsahu spolupráce mezi agenturami EU;

9.  zdůrazňuje, že je důležité určit a řešit všechny stávající překážky bránící fungování vnitřního trhu v oblasti produktů a služeb založených na vesmírných technologiích;

Maximalizace přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU

10.  zdůrazňuje skutečnost, že vesmírné programy a jejich služby jsou klíčovými aktivy v politických oblastech a hospodářských odvětvích, jako je energetika, klima, životní prostředí, bezpečnost a obrana, zdraví, zemědělství, lesnictví, rybolov, doprava, cestovní ruch, digitální trh a mobilní telekomunikace, regionální politika a územní plánování; je přesvědčen, že mají velký potenciál při řešení výzev, jako je migrace, správa hranic a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje rovněž význam evropské kosmické strategie pro komplexní námořní politiku EU; konstatuje rovněž podstatný společenský přínos hospodářského využívání družic a systémů pro dálkový průzkum Země;

11.  vyzývá Komisi, aby urychlila plné hospodářské využití programů Galileo, EGNOS a Copernicus: stanovením příslušných cílů pro pronikání na trh; zlepšením přístupu k údajům z programu Copernicus a jejich zpracování s cílem umožnit podnikům, zejména malým, středním a začínajícím podnikům, vývoj aplikací založených na datech z vesmíru; zajištěním lepší integrace s jinými digitálními službami, jako jsou inteligentní dopravní systémy, Evropský systém řízení železničního provozu, říční informační služby, systém SafeSeaNet, jakož i tradiční navigační systémy, a rozšířením potenciálu vesmírných řešení; zdůrazňuje přínosy pro občany a podniky z údajů a služeb družicové navigace a pozorování Země;

12.  vítá kroky Komise k obstarání platforem cloud computingu pro údaje z pozorování Země s cílem zajistit, aby Evropa plně využila hospodářský prospěch ze svých stěžejních programů v oblasti vesmíru, a zavést udržitelný přístup pro uživatele a budování kompetencí; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila svou činnost v této oblasti tak, aby první datové platformy mohly být spuštěny v roce 2018; je přesvědčen, že všechna výběrová řízení na tyto platformy by měla být otevřena soukromým subjektům;

13.  žádá Komisi, aby vyhodnotila fungování pověřených subjektů programu Copernicus, zejména s cílem zjednodušit a zefektivnit jejich výběrová řízení a usnadnit tak účast malých a středních podniků;

14.  zdůrazňuje potřebu právních předpisů přizpůsobených vesmírným výzvám a opakuje svůj požadavek z výše uvedeného usnesení o pronikání na trh v oblasti vesmíru adresovaný Komisi, aby před předložením jakýchkoli nových legislativních a nelegislativních návrhů provedla jejich systematickou kontrolu z hlediska kosmického odvětví; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky bránící používání vesmírných technologií veřejným sektorem, např. pro sledování souladu s novými a stávajícími evropskými právními předpisy; je přesvědčen, že používáním vesmírné technologie lze veřejnou politiku výrazně zlepšit, přičemž lze stavět na příkladech, jako je systém eCall a digitální tachograf; žádá Komisi a členské státy, aby stimulovaly využívání vesmírných technologií evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány, například zakupováním evropských údajů získaných pozorováním Země nebo služeb ke splnění politických cílů;

15.  poukazuje na pilotní projekt na dosažení čistšího vesmíru prostřednictvím stahování odpadu z oběžné dráhy a inovativních materiálů pro kosmická zařízení, který má za cíl prověřit proveditelnost a účinnost budoucí společné technologické iniciativy určené pro kosmické odvětví; uznává, že přiměřené zdroje, jak veřejné, tak soukromé, jsou nezbytné k zajištění udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropského kosmického odvětví a k rozvoji úlohy EU jakožto globálního hráče ve vesmíru;

16.  je přesvědčen, že příspěvek programu Copernicus v boji proti změně klimatu by měl být dále rozvíjen; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vytvořila kapacity EU založené na programu Copernicus pro monitorování emisí skleníkových plynů, včetně emisí CO2, které jsou v současnosti vyvíjeny v rámci programu Horizont 2020(11), s cílem řešit potřeby uvedené v dohodě COP21 a umožnit její účinné provádění; podporuje vývoj budoucích družic zaměřených na monitorování CO2 a metanu;

17.  vítá prohlášení o zahájení počátečních služeb programu Galileo ze dne 15. prosince 2016; zdůrazňuje, že široké využití signálu tohoto programu je předpokladem pro rozvoj silného navazujícího trhu s aplikacemi a službami založenými na kosmických technologiích a že by měla být přijata příslušná opatření, případně i regulačních, s cílem dosáhnout, aby plná kompatibilita s programy Galileo a EGNOS byla normou pro zařízení prodávaná na území EU, a podporovat uvádění zařízení využívajících Galileo a EGNOS na globální trh; vyzývá také Komisi, aby zvážila opatření pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu navazujícího na GNSS;

18.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby hodiny fungující na základě GNSS byly v kritické infrastruktuře slučitelné s programy Galileo a EGNOS, což je z bezpečnostního hlediska velmi důležité;

19.  zdůrazňuje schopnost satelitů poskytovat nepřerušené připojení o velmi vysoké kapacitě, zejména v odlehlých oblastech a nejvzdálenějších regionech, což je zásadní pro překonání digitální propasti, rozvoj vysokorychlostních sítí a rozšíření internetu věcí, a čímž se umožní poskytování služeb, jakými jsou autonomní řízení vozidel, inteligentní vozové parky a řízení nákladní dopravy a aplikace pro elektronickou správu, elektronické vzdělávání a elektronické zdravotnictví; zdůrazňuje doplňkovost pozemních a vesmírných technologií pro zajišťování sítí s velmi vysokou kapacitou; trvá na tom, aby Komise tuto skutečnost uznala a náležitě zohlednila přínos družic v této oblasti; také zdůrazňuje potřebu vyhradit pro provoz satelitních služeb adekvátní kmitočtová pásma; požaduje, aby byl tento bod zohledněn v právních předpisech o telekomunikačních sítích spolu s odpovídajícími investicemi do výzkumu a vývoje; domnívá se také, že kosmická strategie pro Evropu by se měla provádět v koordinaci s digitálními strategiemi Komise a s podporou členských států a průmyslu tak, aby se propagovalo účinné a na poptávce založené využívání satelitní komunikace s cílem podpořit všudypřítomnou možnost připojení v celé EU;

20.  zdůrazňuje významnou úlohu evropských strukturálních a investičních fondů při stimulaci navazujících trhů v oblasti vesmíru, zejména prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, mimo jiné i v zemích, které ještě nemají příliš rozvinuté kosmické odvětví, což by mělo být předmětem probíhajících diskusí o budoucnosti politiky soudržnosti; podporuje zavedení cílených opatření na budování kapacit, které členským státům a regionům pomohou s nově vznikajícími vesmírnými technologiemi; zdůrazňuje skutečnost, že k tomu, aby se přínosy, které vesmír nabízí, dostaly k občanům, je zásadní regionální rozměr a že zapojení místních a regionálních orgánů může pomoci dosáhnout součinnosti se strategiemi inteligentní specializace a městskou agendou EU; podporuje proto výraznější zapojení regionálních a místních orgánů do úspěšné politiky EU v oblasti vesmíru včetně nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území; zdůrazňuje skutečnost, že Výbor regionů by měl být členem uživatelského fóra programu Copernicus, aby se zdůraznil význam regionálních a místních aktérů jakožto uživatelů údajů z programu Copernicus;

21.  zdůrazňuje přetrvávající nedostatečnou informovanost uživatelů, jako jsou malé a střední podniky a místní a regionální orgány, o možnostech financování, včetně možností, které poskytuje Evropská investiční banka, jež jsou nabízeny pro projekty související s programy Galileo a Copernicus, a že cílené šíření informací o těchto možnostech musí být bez prodlení zlepšeno;

22.  uznává úlohu vesmírných technologií a dvou stěžejních kosmických programů EU při snahách o to, aby byla pozemní, námořní, letecká a vesmírná doprava inteligentnější, bezpečnější, jistější a udržitelnější a aby byla včleněna do budoucích strategických odvětví, kam patří například samořízená a propojená vozidla a vzdušné dopravní prostředky bez posádky; je přesvědčen, že kosmická strategie může přispět k uspokojování nových potřeb v oblasti dopravy, pokud jde o bezpečné a přímé spojení, spolehlivější určování polohy a interoperabilitu; vybízí Komisi, aby začlenila do dialogu s kosmickým odvětvím zainteresované strany z odvětví dopravy s cílem zajistit transparentnost a usnadnit zavedení evropských kosmických technologií na dopravní trh, aby byla posílena konkurenceschopnost dopravních služeb EU na evropském a světovém trhu; žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost rozvoji vesmírné turistiky;

23.  vyzývá Komisi, aby podpořila provádění postupů programu EGNOS pro přistávání letadel na menších, ale zároveň i na větších letištích; opětovně zdůrazňuje finanční výhody a zvýšenou přesnost, odolnost a bezpečnost, které by program EGNOS mohl poskytnout při používání aplikací kladoucích důraz na bezpečnost, například při přistávání letadel, a opakuje, že je důležité přednostně rozšířit dosah této služby na jihovýchodní a východní Evropu a dále pak na Afriku a Blízký východ; domnívá se, že program Galileo by mohl hrát klíčovou roli v rámci kontroly leteckého provozu jako základní kámen při přechodu od radarového sledování ke sledování pomocí družic;

24.  dále zdůrazňuje, že je důležité, aby letadla byla vybavena vesmírným automatickým závislým přehledovým systémem – vysíláním (ADS-B) a aby provozovatelé povinně vybavili letadla systémem ADS-B s cílem zajistit přesnost a spolehlivost při sledování letadel v reálném čase, jakož i úsporu paliva;

25.  zdůrazňuje význam, který mají vesmírné programy EU pro záležitosti týkající se moří a námořní dopravy, rybolovu a modré ekonomiky obecně, a to například pro: nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov; monitorování a hodnocení stavu a zdraví oceánů a rybích populací; podporu produktivity rybích farem; usnadnění průzkumu moří; a poskytování pátracích a záchranných služeb, jakož i satelitního spojení pro zdravotní vybavení nacházející se na palubě; v této souvislosti upozorňuje, že je zapotřebí kapacit pro sledování oceánů za pomoci vesmírných technologií a dobré koordinace mezi programy Galileo, EGNOS a Copernicus;

Podpora celosvětově konkurenceschopného a inovačního evropského kosmického odvětví

26.  zdůrazňuje, že úspěch a konkurenceschopnost kosmického odvětví a vývoj průlomových technologií jsou vysoce závislé na výzkumu a inovaci; vyzývá k posílení a rozšíření rozpočtové položky určené na vesmír v rámcovém programu 9; zdůrazňuje význam plné spolupráce mezi EU, agenturou ESA a členskými státy s cílem zajistit účinnost a zabránit zdvojování činností, zejména v oblastech, kde financování výzkumu poskytuje několik subjektů; je přesvědčen, že výzkum a inovace by měly být podněcovány a financovány ve prospěch širokého spektra vesmírných technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila využívání nástroje pro malé a střední podniky určeného k rozvoji podnikatelských příležitostí, pokud jde o produkty a služby založené na vesmírných technologiích, a to jak v rámci programu Horizont 2020, tak v budoucích rámcových programech;

27.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s veřejnými zakázkami zajistila spravedlivé zacházení s podniky EU ve vztahu k podnikům ze třetích zemí, a to konkrétně tím, že zohlední ceny, které společnosti účtují jiným zákazníkům po celém světě, ve snaze zajistit, aby byla dodržována pravidla a aby se tržní subjekty držely poctivého jednání, a to s cílem zabezpečit rovné podmínky; upozorňuje na to, že evropský kosmický průmysl se potýká s čím dál více dravou mezinárodní konkurencí; vítá návrh Komise na posílení využívání režimů pro zadávání inovativních zakázek;

28.  zdůrazňuje, že je důležité posílit evropskou průmyslovou základnu a zaručit strategickou nezávislost EU, a to diverzifikací zdrojů dodávek a optimálním využíváním většího množství unijních dodavatelů; domnívá se proto, že zapojení průmyslu na všech úrovních je třeba podporovat vyváženým způsobem, a vyzývá Komisi, aby podpořila evropské kosmické odvětví v rámci celého hodnotového řetězce; je přesvědčen, že vesmírná seskupení mohou v rámci strategie týkající se vesmíru a průmyslu hrát užitečnou úlohu;

29.  vyzývá Komisi, aby podpořila celoevropský rozvoj nových vesmírných obchodních modelů a technologií se schopností způsobit převrat v tomto odvětví a snížit náklady (např. evropských technologií, které umožňují vysílání malých družic do vesmíru, jako jsou opakovaně použitelné balóny nebo odpalovací zařízení);

30.  vyzývá Komisi, aby za účelem vytvoření rovných podmínek pro podniky, které jsou činné v kosmickém odvětví, při stanovování délky trvání smluv v rámci veřejných zakázek v oblasti vesmírné infrastruktury a služeb zvážila situaci a potřeby malých a středních podniků;

31.  zdůrazňuje potřebu rozhodněji investovat do vzdělávání a odborné přípravy evropských občanů týkající se vesmíru, aby byli mimo jiné schopni při přechodu k digitální společnosti plně využít příležitostí, které vesmír nabízí; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout úspěchů ve vesmírné politice s cílem inspirovat budoucí generace a posílit vnímání evropské identity; zdůrazňuje proto, že je nutné nadále udržovat a rozvíjet koordinovaný přístup k evropskému vzdělávání o vesmíru, které může přimět mladé lidi, aby se věnovaly profesní dráze v oblasti vědy a technologií týkajících se vesmíru;

32.  zdůrazňuje, že základním a nejdůležitějším nástrojem pro rozvoj kapacit evropského kosmického odvětví je účast ve volitelných programech ESA, v jejichž rámci se evropské podniky a vysoké školy či výzkumné ústavy mohou podílet na přípravě špičkových technologií pro kosmické mise a systémy; zdůrazňuje, že účast v takovýchto programech otevírá cestu k podnikání v této oblasti a také přístup k vysoce technologicky a z hlediska znalostí náročným vědeckým projektům, což může mít pozitivní dopady i na oblast dopravy;

Posílení evropské autonomie v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí

33.  připomíná, že kosmické programy EU jsou civilního charakteru a opakuje, že se zavázal nemilitarizovat vesmírný prostor; nicméně uznává strategický rozměr kosmického odvětví pro Evropu, nutnost zlepšit synergii mezi civilními, bezpečnostními a obrannými aspekty a využít vesmírné kapacity k naplnění bezpečnostních potřeb, a to s přihlédnutím ke geopolitickému prostředí a společné bezpečnostní a obranné politice; je přesvědčen, že Komise by měla analyzovat vzájemné působení mezi evropskými kosmickými programy a evropským obranným akčním plánem, který byl navržen v listopadu 2016, aby byla na tomto strategickém poli zajištěna celková soudržnost;

34.  vyzývá Komisi, aby sloučila poptávku institucionálních zákazníků z Evropské unie a členských států, aby se zajistil nezávislý, nákladově účinný a spolehlivý přístup do vesmíru za využití evropských nosných raket Ariane, Vega a jejich budoucích verzí; je přesvědčen, že toto má nejvyšší strategický význam pro funkce zvládání nepředvídaných událostí a krizí a pro odolnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku;

35.  vyjadřuje podporu cíli Komise, kterým je posouzení různých způsobů podpory infrastruktury zařízení pro vypouštění raket tam, kde je to nutné k naplnění cílů politiky EU a jejích potřeb, pokud jde o nezávislost, bezpečnost a konkurenceschopnost; následně zdůrazňuje, že evropské kosmické středisko v Kourou (Francouzská Guyana) má strategický význam a že je nutné věnovat úzkou pozornost hospodářským a sociálním přínosům pro oblast, v níž se toto středisko nachází;

36.  připomíná, že pojem nezávislý přístup do vesmíru nelze oddělit od nezávislé schopnosti Evropy plánovat, rozvíjet, vypouštět, provozovat a využívat vesmírné systémy;

37.  konstatuje nedostatečnou přehlednost, pokud jde o pokračování programu vypouštění nosných prostředků v Evropě v horizontu přesahujícím tři až čtyři roky (Ariane 6 a Vega C) a o finanční situaci tohoto programu; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem jakýchkoliv střednědobých až dlouhodobých programů týkající se vypouštění nosných raket do vesmíru; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila pracovní program pro nosné rakety v Evropě na příštích dvacet let;

38.  vyzývá Komisi, aby podnítila vývoj alternativních vypouštěcích technologií a začlenění zásad ekologického designu do všech nosných raket a kosmických zařízení;

39.  domnívá se, že by v příští generaci družicových systémů měla být spolu s větší přesností a lepším šifrováním dále rozvíjena bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního prvku a kapacity dvojího využití programů Galileo a Copernicus; připomíná, že veřejná regulovaná služba programu Galileo omezená na vládou schválené uživatele by mohla v budoucnu hrát důležitou úlohu při reakci na vyvíjející se hrozby, zejména v případě krize;

40.  upozorňuje na zranitelnost kosmické infrastruktury vůči narušování nebo útokům ze strany státních i nestátních subjektů a na řadu dalších hrozeb, včetně srážek s kosmickým odpadem či jinými družicemi; opakuje, že je důležité zabezpečit klíčovou infrastrukturu a komunikaci, stejně jako rozvoj odolných technologií; uznává rostoucí význam vesmíru a kosmických technologií pro dvojí užití, zejména v oblasti komunikací, zpravodajství, sledování a průzkumu, reagování na katastrofy a kontroly zbraní, a zdůrazňuje zásadní význam kosmických kapacit v oblasti boje proti terorismu; dále vybízí k investicím, které by urychlily vývoj nových kosmických kapacit a technologií; je přesvědče o nutnosti posílit kapacity pro řešení nově vznikajících hrozeb ve vesmírném prostoru, což by naopak posílilo schopnost evropského kosmického odvětví reagovat na proměnlivé trhy, subjekty a technologie;

41.  vyzývá Komisi ke zmírnění rizik, která představuje kosmický odpad, a to tím, že zkvalitní stávající služby pozorování a sledování vesmíru (SST) s cílem vytvořit nezávislý systém se schopností rozpoznat hrozby, jež kosmický odpad pro evropskou kosmickou infrastrukturu představuje, což posílí opatření k předcházení srážkám a v dlouhodobějším výhledu aktivní odstraňování odpadu; vyjadřuje podporu plánu na rozšíření rozsahu unijních služeb SST, aby bylo možné předpovídat počasí s využitím kosmických technologií, a navrhuje dodatečně upřít pozornost na objekty v blízkosti Země s cílem čelit potenciálně katastrofálnímu nebezpečí srážky jakéhokoli z těchto objektů se Zemí; zdůrazňuje, že by se v těchto oblastech mělo navázat na schopnosti a odborné znalosti, včetně těch, kterými agentura ESA disponuje, a dále je rozšiřovat; opětovně potvrzuje, že v zájmu stimulace výzkumu a inovací je zapotřebí poskytovat co největší množství otevřených dat;

42.  připomíná rostoucí význam kybernetické bezpečnosti pro vesmírné programy a konstatuje, že je tato záležitost zvláště závažná proto, že velká část našeho hospodářství se opírá o služby služby spojené s kosmickým odvětvím; vyzývá Komisi, aby zmírnila rizika pro kosmická zařízení EU přijetím vhodných opatření, včetně případného použití šifrování, na ochranu infrastruktury spojenou s vesmírným prostorem proti kybernetickým hrozbám; dále žádá Komisi, aby zajistila, aby všechny příslušné agentury měly pro možné případy kybernetických útoků připraveny pohotovostní plány;

43.  považuje plánovanou iniciativu Govsatcom za slibné opatření z hlediska zajištění přístupu k bezpečným, účinným a nákladově efektivním službám pro evropské institucionální aktéry a z hlediska potřeb uživatelů v široké řadě oblastí, a to při současné stimulaci růstu, konkurenceschopnosti a inovace v celém evropském odvětví družicové komunikace; vyzývá Komisi, aby v případě, že bude hodnocení dopadu dostatečně pozitivní, navrhla plánovanou iniciativu Govsatcom nákladově efektivním způsobem, což může zahrnovat sdružování a sdílení schopností nebo nákup služeb poskytovaných komerčními komunikačními družicemi, a aby zajistila, aby tato iniciativa tvořila významnou přidanou hodnotu a nekopírovala stávající struktury;

44.  zdůrazňuje význam komplexní evropské politiky pro oblast vesmíru zaměřené na účinné přispívání k posílení společné bezpečnostní, zahraniční a obranné politiky prostřednictvím poskytování nezávislého zpravodajství, jako je informovanost o situaci v reálném čase, příslušným orgánům;

Posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podpora mezinárodní spolupráce

45.  vyzývá Komisi, aby propagovala kosmická zařízení EU a kapacitu evropského kosmického odvětví ve všech příslušných aspektech svých vnějších vztahů;

46.  je přesvědčen, že k zajištění klidného a bezpečného vesmírného prostředí bude třeba zavázat se s mezinárodními partnery k podpoře norem odpovědného chování a udržitelnosti, zejména ve vztahu k objevování vesmíru, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu úzce spolupracovala s ESVČ a členskými státy;

47.  zdůrazňuje potřebu mezinárodní koordinace při řízení vesmírného provozu a nakládání s kosmickým odpadem, jejichž objem vzroste vzhledem k plánované instalaci tzv. „megaseskupení“ a zahlcení oběžných drah v blízkosti Země, které může nastat v důsledku trvalého snižování nákladů na vypouštění družic;

48.  žádá Komisi, aby monitorovala stávající cíle soukromého odvětví v oblastech, jako je těžba ve vesmíru, a zvážila, jaký mohou mít tyto cíle dopad na nynější právní rámec a zejména na Kosmickou smlouvu; domnívá se, že základní zásady této smlouvy by měly být dodržovány a že je nutné vyhnout se závodům o vyčerpatelné zdroje ve vesmíru; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvíjely činnost směrem ke koordinovanému evropskému postupu, a vyzývá Komisi, aby se ujala vedení při sjednávání konsenzu; uznává, že vesmír je společným dědictvím lidstva;

49.  velmi vítá záměr Komise využít ekonomické diplomacie k otevření nových obchodních příležitostí pro evropský kosmický průmysl; zdůrazňuje, že evropští aktéři na trzích v třetích zemích by měli být podporováni ze strany Komise a případně orgánů členských států, a to buď samostatně, či prostřednictvím agentury ESA, a také ze strany orgánů, jako je Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA); doporučuje, aby plány pro tuto koordinovanou podporu byly vypracovány předem;

Zabezpečení účinné realizace

50.  zdůrazňuje, že by Evropský parlament měl hrát aktivní úlohu při rozvoji politiky EU týkající se vesmíru a že by měl být zapojen do všech výměn prováděných Komisí, Radou, ESVČ a agenturou ESA ohledně záležitostí týkajících se vesmíru;

51.  domnívá se, že pro investování do vesmíru je důležitá demokratická podpora; vyzývá Komisi, aby předložila důkladně vypracovanou a komplexní komunikační strategii ohledně přínosů kosmických technologií pro občany a podniky; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto strategii při jejím zavádění založila na třech pilířích, z nichž každý bude zaměřen na důležitou cílovou skupinu, a sice na: a) zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti investovat do vesmíru; b) informování malých a středních podniků a podnikatelů o příležitostech, které stěžejní kosmické programy EU nabízejí; c) začlenění otázky vesmíru do vzdělávání, aby byly odstraněny nedostatky v dovednostech; žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejdříve předložila plán na vytvoření této komunikační strategie;

52.  vyzývá Komisi, aby vypracovala harmonogram provádění opatření navržených ve strategii, aby o jejím provádění pravidelně podávala zprávy, aby v případě potřeby předkládala návrhy právních předpisů a aby navrhovala dodatečná konkrétní a jasná opatření potřebná pro včasné dosažení cílů vytyčených v této strategii;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a Evropské kosmické agentuře.

(1) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.
(4) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0267.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0268.
(7) Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 12.
(8) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16.
(9) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 1.
(10) Pronikání na trh v oblasti vesmíru, studie vypracovaná pro výbor ITRE, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A, 2016, ISBN 978-92-823-8537-1.
(11) https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2016_2017/main/h2020-wp1617-leit-space_cs.pdf, s. 48.

Právní upozornění