Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2301(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0269/2017

Předložené texty :

A8-0269/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 25
CRE 11/09/2017 - 25

Hlasování :

PV 12/09/2017 - 7.15
CRE 12/09/2017 - 7.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0330

Přijaté texty
PDF 491kWORD 64k
Úterý, 12. září 2017 - Štrasburk Konečné znění
Dopad mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce
P8_TA(2017)0330A8-0269/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce (2016/2301(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2017 o hodnocení vnějších aspektů výkonnosti a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP)(9),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(10)

–  s ohledem na návrh nařízení (EU) 2017/821 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(11) (nařízení o konfliktních minerálech),

–  s ohledem na akční plán pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (COM(2003)0251) a dobrovolné dohody o partnerství FLEGT,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky(12) (nařízení o dřevu),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí(13) (nařízení o GSP),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(14) (nařízení Brusel I),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(15) (směrnice o neúčetním výkaznictví),

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 s názvem „Pomoc na podporu obchodu: Posílení podpory potřeb spojených s obchodem v rozvojových zemích ze strany EU“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. dubna 2017 nazvaný „Udržitelné hodnotové řetězce v oděvním odvětví díky opatřením EU pro rozvoj" (SWD(2017)0147),

–  s ohledem na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

–  s ohledem na Zprávu IV ze 105. konference MOP o důstojné práci v rámci globálních dodavatelských řetězců,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN pro období do roku 2030,

–  s ohledem na základní úmluvy MOP o dětské práci, nucené práci, diskriminaci a svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o EU a odpovědných globálních hodnotových řetězcích,

–  s ohledem na sdělení Komise o obnovené strategii EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–14 (COM(2011)0681),

–  s ohledem na zákon Spojeného království o moderním otroctví z roku 2015 a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a globální pakt OSN,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin,

–  s ohledem na nový protokol MOP o nucené práci,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž se Rada OSN pro lidská práva rozhodla zřídit otevřenou mezivládní pracovní skupinu, jež bude pověřena vypracováním mezinárodně právně závazného nástroje, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a několik specifických pokynů OECD pro jednotlivá odvětví (finančnictví, zemědělství, minerály, oděvy a obuv),

–  s ohledem na zprávy o obchodu a rozvoji Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z let 2013 a 2016,

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj konference UNCTAD z roku 2015,

–  s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT),

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu WTO (GATT),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, na práva dětí a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF, na globální pakt OSN a Mezinárodní alianci Zachraňte děti(16),

–  s ohledem na dobrovolná partnerství pro konkrétní země, jako je např. Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva,

–  s ohledem na závěry Rady o dětské práci ze dne 20. června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj a na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0269/2017),

A.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU stanoví, že obchodní politika EU se musí zakládat na zásadách a cílech vnější politiky EU; vzhledem k tomu, že článek 208 SFEU zavádí zásadu soudržnosti politik v zájmu rozvoje a jako hlavní cíl stanovuje vymýcení chudoby; vzhledem k tomu, že sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny“ zakládá obchodní politiku EU na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách; vzhledem k tomu, že toto sdělení má samostatný oddíl o reakci na nárůst globálních hodnotových řetězců (GHŘ) a o jejich zodpovědném řízení, připomíná zároveň složitost tohoto řízení, základní potřebu uvažovat výhledově, za účelem zapojení řady veřejných a soukromých subjektů a subjektů občanské společnosti, a potřebu využívat souboru „měkkých“ a inovačních nástrojů a změn právních předpisů;

B.  vzhledem k tomu, že volný obchod je předmětem vzrůstajícího kritického zájmu veřejnosti a že její obavy ohledně nerovnoměrného rozdělování výnosů a nákladů vedly k tomu, že se do popředí dostal široce sdílený názor, že obchodní politika musí být založena na sociálních a environmentálních hodnotách, jakož i na transparentnosti a odpovědnosti;

C.  vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce jsou složitou, technologií řízenou a rychle se měnící skutečností, která se stala klíčovým rysem dnešní světové ekonomiky a může pomoci rozvojovým zemím lépe se do této ekonomiky integrovat, a snížit chudobu a vytvořit pracovní místa, za současného navýšení výrobních kapacit; vzhledem k tomu, že globální hodnotové řetězce na jednu stranu otvírají nové možnosti hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, tvorby pracovních míst a zapojení organizací občanské společnosti a sdružení pracujících a podniků, a zároveň vytvářená pracovní místa pro společnosti ve výrobním řetězci tím, že je umožňují soustředit se na specifické úkoly za současného zvýšení jejich vzájemné závislosti; vzhledem k tomu, že jejich extrémní složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění závazků na druhou stranu vedou ke zvýšenému riziku porušování lidských a pracovních práv, faktické beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí a k rozsáhlému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

D.  vzhledem k tomu, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentního výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i k souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami;

E.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politika EU musí zachovat multilaterální systém jako svůj základní kámen a musí také posílit pozici Evropy v globálních dodavatelských řetězcích a podporovat nástroje k vytvoření jasných pravidel a závazků pro vlády a také pro firmy, aby bylo zajištěno dodržování mezinárodních závazků, jako jsou cíle udržitelného rozvoje OSN; vzhledem k tomu, že udržitelnost a transparentnost jsou nejen záležitostí hodnot, ale měly by být v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci také vnímány jako skutečné hybné síly vyšší přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP)(17) tvoří významnou část GHŘ a hrají důležitou úlohu při prosazování hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, kvalitních pracovních míst a při předcházení stěhování místních obyvatel z jejich regionů;

G.  Vzhledem k tomu, že je účast v globálních hodnotových řetězcích prospěšná pro malé a střední podniky, pokud jde o růst a internacionalizaci; vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2015 s názvem "Internacionalizace malých a středních podniků“ bylo v posledních třech letech do obchodu mimo vnitřní trh zapojeno pouze 31 % MSP; vzhledem k tomu, že mnohé MSP čelí obtížím při zajišťování přístupu k mezinárodním a unijním globálním hodnotovým řetězcům; vzhledem k tomu, že obchodní politika a obchodní dohody mohou pomoci překonávat současné překážky a výzvy, jimž MSP v přístupu ke globálním hodnotovým řetězcům čelí;

H.  vzhledem k tomu, že se na celém světě využívá a podporuje dobrovolná náležitá péče a systémy transparentnosti GHŘ, a to ze strany ekonomických a sociálních partnerů a nevládních organizací, a že se tak dosahuje zásadních pozitivních výsledků;

I.  vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech z května 2016 podtrhuje, „že je zapotřebí nadále propagovat přijímání mezinárodně dohodnutých zásad, pokynů a iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků či zodpovědného chování podniků, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN s názvem Global Compact, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, a to i v zemích, jež nejsou členy OECD, což také přispěje k úsilí v boji proti korupci, protože se vytvoří otevřenější a transparentnější podnikatelské prostředí“;

J.  vzhledem k tomu, že odpovědné globální řízení GHŘ je nezbytné pro uvedení obchodní politiky do souladu s evropskými hodnotami zakotvenými ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že jak Komise, tak členské státy stojí celosvětově v čele těchto diskusí;

K.  vzhledem k tomu, že existuje několik mezinárodních úmluv, pokynů a pravidel, jejichž cílem je předcházet porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že zejména země výrobců mají povinnost je plnit a vytvářet odpovídající právní a hospodářské podmínky pro působení podniků a jejich začlenění do globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že země výrobců musí rovněž být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy, včetně vypracování, provádění a vymáhání odpovídajících právních předpisů, zejména v oblasti budování právního státu a boje proti korupci;

L.  vzhledem k tomu, že EU by měla ještě účinněji reagovat na sociální a environmentální dumping a nekalou soutěž a nekalé obchodní praktiky a zajistit rovné podmínky;

M.  vzhledem k tomu, že EU je světově největším vývozcem a dovozcem zboží a služeb dohromady, největším přímým zahraničním investorem a nejvýznamnějším cílem přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že by EU měla využít svou sílu tak, aby přinesla prospěch svým vlastním občanům i občanům v jiných částech světa, zejména v nejchudších zemích světa;

N.  vzhledem k tomu, že EU vypracovala závazné předpisy v oblasti náležité péče podniků v konkrétních odvětvích, v nichž hrozí vysoké riziko porušování lidských práv, jako je dřevařství a konfliktní minerály; vzhledem k tomu, že členské státy rovněž vypracovaly právní předpisy jako zákon Spojeného království o moderním otroctví a francouzský zákon o povinnosti péče nadnárodních společností, který se uplatňuje v největších francouzských společnostech (více než 5000 pracovníků), a nizozemský návrh zákona o náležité péči týkající se dětské práce; vzhledem k tomu, že Evropská unie vyvinula iniciativy zaměřené na prosazování náležité péče a že Evropský parlament v několika svých rezolucích vyzval EU, aby v této věci vyvinula závazná pravidla;

O.  vzhledem k tomu, že EU již podnikla důležitá opatření zaměřená na odpovědnější řízení GHŘ v celém světě a rozvinula konkrétní partnerství, jako je Bangladéšský pakt udržitelnosti a Myanmarská iniciativa pro pracovní práva, a to i v konkrétních otázkách, jako je iniciativa týkající se konfliktních minerálů, předpisy proti nezákonné těžbě dřeva, kritéria udržitelnosti pro biopaliva, podávání zpráv k otázkám GHŘ ze strany podniků, transparentnost plateb, které vládám hradí těžební průmysl a odvětví těžby dřeva, jak zdůrazňuje sdělení o obchodu pro všechny;

P.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Obchod pro všechny stojí, že Komise bude ve všech obchodních a investičních dohodách prosazovat ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že nedávno uzavřené obchodní a investiční dohody EU obsahují kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, v nichž se smluvní strany dohody vyzývají, aby přijaly závazky v oblasti ochrany lidských práv, sociálních a environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že tyto kapitoly v obchodních dohodách EU vykazují různou úroveň ambicí; vzhledem k tomu, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí být účinné ve všech oblastech obchodních dohod; vzhledem k tomu, že přístup zaměřený na dialog nezabránil vážným případům porušování svobody sdružování v některých dohodách o volném obchodu;

Q.  vzhledem ke zvláštnímu postavení vývozních zpracovatelských zón, kdy se na ně v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, zakazuje se nebo omezuje činnost odborů a pracovníci nemají k dispozici zákonné opravné prostředky, což představuje jasné porušení standardů MOP;

R.  vzhledem k tomu, že nedostatek etického jednání v oblasti obchodu je jedním z důsledků chybějící řádné správy věcí veřejných, oslabení až vymizení nestranné veřejné moci, která by sloužila obecnému zájmu občanů; vzhledem k tomu, že korupce, nedostatečná transparentnost globálních hodnotových řetězců a výjimky z pracovněprávních předpisů a ze zdanění ve vývozních zpracovatelských zónách by mohly mít negativní dopad na lidská práva, zejména oslabením důstojné práce a odborů;

S.  vzhledem k tomu, že podle MOP je 21 milionů osob ve světě oběťmi nucené práce, přičemž mnoho z nich je vykořisťováno v rámci GHŘ; vzhledem k tomu, že nucená práce vytváří v soukromém hospodářství 150 miliard USD nelegálních zisků ročně;

T.  vzhledem k tomu, že s ohledem na svůj celosvětový mandát, znalosti a zkušenosti má MOP ve spolupráci se svými členy dobrou pozici k tomu, aby prováděla celosvětová opatření pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích; vzhledem k tomu, že výbor MOP pro důstojnou práci v globálních dodavatelských řetězcích vyzval k posouzení neúspěchů, které vedly k nedostatkům v globálních dodavatelských řetězcích, pokud jde o důstojnou práci, a k úvaze o iniciativách a standardech, které jsou zapotřebí k prosazování důstojné práce a k snadnějšímu odstranění nedostatků v oblasti důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích;

U.  vzhledem k tomu, že v kontextu světového obchodu a zvláště globálních hodnotových řetězců je třeba přistupovat k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv a k udržitelnosti životního prostředí mnohostranně, globálně a holisticky; vzhledem k tomu, že je proto důležité, aby EU nadále globálně vedla tyto diskuse; vzhledem k tomu, že se EU postavila do čela reformy mechanismu urovnávání sporů mezi investory a státem, a to zejména pomocí vývoje multilaterálního soudního systému, vzhledem k tomu, že se stejný pokrok očekává v dalších důležitých problematických oblastech, jako je zřízení mechanismu za účelem vymáhání povinností investorů, pokud jde o lidská práva;

V.  vzhledem k tomu, že výroba v rámci GHŘ spadá do různých jurisdikcí s různou mírou ochrany lidských práv a vymáhání sociálních, pracovních a environmentálních právních předpisů; vzhledem k tomu, že oběti porušování lidských práv, do něhož jsou zapojeny nadnárodní společnosti, mohou čelit při přístupu k soudním opravným prostředkům četným překážkám,

W.  vzhledem k tomu, že v článku 8 SFEU je pevně zakotvena rovnost žen a mužů ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že dohody o obchodu a investicích mají tendenci mít vzhledem ke strukturální nerovnosti pohlaví různý dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že se hledisko rovnosti žen a mužů při analýze globálních hodnotových řetězců často přehlíží; vzhledem k tomu, že podle MOP se v roce 2012 oběťmi nucené práce na celém světě stalo 21 milionu osob, z nichž bylo 55 % žen a dívek, a že 90 % z nich vykořisťovali jednotlivci nebo podniky působící v soukromém sektoru;

X.  vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v některých segmentech globálních hodnotových řetězců v oděvním průmyslu, zahradnictví, v odvětví mobilních telefonů a v cestovním ruchu, ale že mají tendenci být více soustředěny ve formách zaměstnávání s nízkou mzdou nebo na nižších pozicích než muži, což má za následek genderovou segregaci v některých druzích zaměstnání a činností, rozdíly ve výši mezd a v pracovních podmínkách a omezení související s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám;

Y.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 3 SEU Unie podporuje ochranu práv dítěte; vzhledem k tomu, že všechny členské státy ratifikovaly Úmluvy OSN o právech dítěte;

Z.  vzhledem k tomu, že služby hrají v GHŘ větší úlohu, zejména co se týče výroby; vzhledem k tomu, že větší integrace služeb do GHŘ bude vyžadovat dohody na podporu digitální ekonomiky, včetně volného pohybu údajů;

AA.  vzhledem k tomu, že rozvoj globálních hodnotových řetězců dále přispívá k integraci služeb do výroby zboží; vzhledem k tomu, že velká část přidané hodnoty dováženého zboží byla vytvořena pomocí služeb ze strany dovážejících zemí;

AB.  vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou největšími světovými vývozci finančních služeb a že má toto odvětví strategický význam v obchodní politice EU; vzhledem k tomu, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do vnějších dohod EU včetně dohod o volném obchodu vyvolalo v poslední době určité legitimní obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti a dále poukazuje na to, že je důležité zvážit použití příslušných nástrojů na řešení těchto jevů; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz, daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

AC.  vzhledem k tomu, že transparentní a informativní označování by mohlo být užitečným nástrojem, který evropským spotřebitelům umožňuje činit informovanější a vhodnější rozhodnutí; vzhledem k tomu, že kromě ceny a původu výrobku by měla být spotřebitelům EU rovněž poskytována sociální a environmentální kritéria; vzhledem k tomu, že taková kritéria lze technicky rozvíjet v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO TBT), která stanoví podmínky výrobního procesu, s cílem umožnit prodej určitého výrobku;

AD.  vzhledem k tomu, že jak státy, tak podniky by měly ve výrobním řetězci plně dodržovat lidská práva a normy bezpečnosti potravin u zboží propouštěného do volného oběhu na evropském trhu; vzhledem k tomu, že by tíha odpovědnosti neměla spočívat pouze na spotřebitelích, jejichž výběr omezují jak individuální zdroje (ekonomika, čas, znalosti), tak vnější prvky (informace, nabídka);

AE.  vzhledem k tomu, že se zvýšil význam pravidel původu v souvislosti s GHŘ, v nichž výroba má tendenci zasahovat do několika zemí; vzhledem k tomu, že volná pravidla původu mohou vytvořit další překážky na cestě k zajištění plné transparentnosti a odpovědnosti v dodavatelských řetězcích;

AF.  vzhledem k tomu, že lepší, harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a v zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, plnění vzájemných obchodních požadavků za účelem usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému, dumpingovému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh a jež oslabuje hospodářský růst EU a vystavuje spotřebitele v EU závažným rizikům; vzhledem k tomu, že větší přístup k celním údajům o dovozu do EU by zvýšil transparentnost a odpovědnost globálních hodnotových řetězců;

AG.  vzhledem k tomu, že rozlišení mezi dovozem a vývozem je ve světě s fragmentovanými produkčními sítěmi nejasné, neboť dovezené vstupy tvoří značnou část vývozu a pokaždé, když se přeshraničně obchoduje s dílčími vstupy, se kumulují cla; vzhledem k tomu, že jsou v této souvislosti zvláště důležitá účinná cla a řízení na hranicích;

AH.  vzhledem k tomu, že obchodní pobídky GSP a GSP+ poskytují rozvojovým zemím lepší přístup na trh výměnou za dodržování pracovních, environmentálních a sociálních norem;

AI.  vzhledem k tomu, že všeobecný systém preferencí GSP+ je klíčovým nástrojem obchodní politiky EU, který poskytuje lepší přístup na trh, spolu s přísným monitorovacím mechanismem s cílem prosazovat lidská a pracovní práva, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných ve zranitelných rozvojových zemích;

AJ.  vzhledem k tomu, že by ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví mohly zajistit účinné další začleňování do GHŘ;

Postoj EU ke globálním hodnotovým řetězcům

1.  zdůrazňuje, že obchodní a investiční politika by měla mít pákový efekt, zajistit rovné podmínky pro evropské podniky, podporovat evropskou konkurenceschopnost a usnadnit větší sbližování norem; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost politiky EU v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a obchodních, investičních a průmyslových politik EU a aby prosazovala strategii evropské reindustrializace a přechod k nízkouhlíkové ekonomice;

2.  je přesvědčen, že další integrace EU do globálních hodnotových řetězců musí rovněž zajistit zachování evropského sociálního a regulačního modelu a podporu udržitelného růstu;

3.  vyzývá Komisi, aby podpořila informovanost o stávajících systémech spravedlivého obchodu a jejich uplatňování, jak se uvádí ve strategii EU „Obchod pro všechny“, a to v rámci plánu EU v oblasti udržitelnosti i v rámci Evropského konsensu o rozvoji;

4.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly posílené nástroje na ochranu obchodu s cílem bojovat proti nekalým obchodním praktikám a zohlednily sociální a environmentální dumping;

5.  žádá Komisi, aby posoudila dopady používání nástrojů na ochranu obchodu Evropskou unií a třetími zeměmi na účinné začlenění podniků z EU do globálních hodnotových řetězců;

6.  zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat pravidla a posílit koordinaci a dohled EU nad uplatňováním dovozních cel členskými státy (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží, zejména pokud jde o nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a nesprávný popis zboží;

Globální hodnotové řetězce a multilateralismus

7.  vyzývá Komisi, aby aktivně pracovala ve WTO v zájmu zvýšení transparentnosti a definování a prosazování mnohostranných pravidel pro obchod, včetně udržitelného řízení globálních hodnotových řetězců, které by měly zahrnovat především:

   povinné požadavky náležité péče a transparentnosti u dodavatelských řetězců na základě Obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
   minimální zdravotní a bezpečnostní standardy, a zejména uznání práva zaměstnanců na zřizování bezpečnostních výborů;
   otázku sociální ochrany a dodržování pracovních norem MOP
   právo na kolektivní vyjednávání;

8.  žádá Komisi a členské státy, aby se i nadále aktivně zapojovaly do všech mnohostranných fór o podnikání, globálních hodnotových řetězcích, lidských a pracovních právech, hospodářském růstu a udržitelném rozvoji, a zároveň prosazovaly evropské hodnoty zakotvené ve Smlouvách a zohledňovaly základní potřebu ochrany specifik MSP;

9.  vítá probíhající jednání o závazné smlouvě OSN o nadnárodních společnostech a lidských právech; vyzývá Komisi a členské státy, aby se do těchto jednání konstruktivně zapojily, aby hrály aktivní úlohu a přispěly k tvorbě konkrétních návrhů, včetně přístupu k opravným prostředkům, a aby usilovaly o dosažení kladných výsledků a vybídly k účasti rovněž své obchodní partnery; v této souvislosti žádá Komisi, aby zvážila možnost extenzivní povinné náležité péče, a to i na globální úrovni;

10.  vyzývá členské státy, aby zajistily uplatňování a zvýšily účinnost národních akčních plánů, jimiž se provádějí hlavní zásady OSN pro obchod a lidská práva; zdůrazňuje, že osm ze 13 již schválených národních akčních plánů pochází z členských států EU, a vítá skutečnost, že se připravuje dalších 11 národních akčních plánů EU; žádá Komisi, aby napomáhala a prosazovala provádění těchto obecných zásad OSN;

11.  vítá sbližování mezinárodních norem pro podnikání a lidská práva, zejména mezi obecnými zásadami OSN a pokyny OECD pro nadnárodní podniky;

12.  vítá integrální začlenění důstojné práce a čtyř pilířů agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) do rozvojových cílů tisíciletí OSN; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Mezinárodní organizace práce účinně tyto normy uplatňovaly a pracovaly na přijetí nové mezinárodní pracovní normy pro důstojnou práci, co se týče globálních hodnotových řetězců, jež zejména bude vyžadovat, aby všechny společnosti prováděly průběžné řízení rizik dopadu svých činností na lidská práva pracovníků a komunit a aby přijaly vhodná opatření k předcházení těmto činnostem a k jejich zmírnění, i k dosažení nápravy pro osoby postižené těmito činnostmi;

13.  podporuje všechny globální iniciativy v oblasti boje proti korupci, jako jsou iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI), kimberleyský proces, mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGLR), zásady stanovené pro podniky v iniciativě OSN Global Compact, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; připomíná rovněž, že zejména producentské země mají povinnost uplatňovat a prosazovat příslušné právní předpisy, a to i v oblasti vytváření právního státu a boje proti korupci;

14.  připomíná, že v této souvislosti je pro rozvoj v oblastech konfliktů nebo vysoce rizikových oblastech důležitá kromě dovozu a vývozu minerálů a kovů také transparentnost těžebních práv a získaných celních režimů; zdůrazňuje proto, že je nutné vypracovat přehled existujících opatření evropských podniků v oblasti sociální odpovědnosti a posílit koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů, aby bylo možné účinněji identifikovat osvědčené postupy a přispět k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; žádá Komisi, aby posílila iniciativy týkající se sociální odpovědnosti podniků a náležité péče v celém dodavatelském řetězci;

15.  upozorňuje, že pro globální konkurenceschopnost je důležitý spolehlivý přístup k surovinám;

16.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat, prosazovat a provádět stávající právní předpisy o globálních hodnotových řetězcích na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni;

Odpovědnost podniků

17.  zdůrazňuje, že obchod a lidská práva se navzájem posilují a že obec podnikatelů hraje významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků;

18.  vítá velmi slibné iniciativy soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, které v poslední době významně přispěly ke zlepšení norem v oblasti lidských práv a práv pracovníků v globálních hodnotových řetězcích;

19.  je hluboce znepokojen porušováním lidských práv a riziky, která ohrožují environmentální udržitelnost a jež se objevují v důsledku některých rozhodnutí vedení podniků;

20.  uznává význam existence jasných mezinárodních pravidel týkajících se sociální odpovědnosti podniků, globálních hodnotových řetězců a náležité péče; vítá inteligentní mix regulačních kroků a dobrovolných opaření, který přinesl v posledních letech některé kladné výsledky a umožnil podnikům najít vlastní dynamická a inovativní opatření; zdůrazňuje, že koordinace, sdílení informací a výměna osvědčených postupů mohou přispět ke zvýšení efektivnosti iniciativ týkajících se soukromého i veřejného hodnotového řetězce a k dosažení pozitivních výsledků; připomíná, že dobrovolná sociální odpovědnost podniků (CSR) může vytvářet nekalou soutěž pro dodavatele, kteří se rozhodli dodržovat mezinárodní pracovněprávní a environmentální normy, a ukázala se jako nedostatečná pro zajištění plného souladu s mezinárodními normami a závazky; zdůrazňuje proto potřebu vypracovat přehled existujících opatření sociální odpovědnosti podniků prováděných evropskými podniky, aby bylo možné účinněji stanovit osvědčené postupy, a přispět tak k vytvoření společného akčního rámce na evropské úrovni; je pevně přesvědčen, že EU by měla urychleně hledat způsoby, jak rozvíjet transparentní strategie a pravidla pro GHŘ, včetně možného zvážení okamžitých opatření pro vypracování závazných a vymahatelných pravidel, s nimi spojených opravných prostředků a nezávislých mechanismů sledování zapojujících orgány EU, členské státy a občanskou společnost; zdůrazňuje, že takové povinnosti by se měly řídit kroky požadovanými v obecných zásadách OSN a pokynech OECD týkajících se aktivního stanovování rizik pro lidská práva, vypracování důsledných a jasných akčních plánů k předcházení a zmírňování těchto rizik, vhodné reakce na zjištěná porušení a transparentnosti;

21.  vyzývá Komisi, aby těmto ustanovením věnovala větší pozornost a podpořila také zavádění odvětvových pokynů OECD a hlavních zásad OSN pro podnikání a lidská práva; zdůrazňuje, že do procesu provádění je nutné formálně zapojit občanskou společnost prostřednictvím struktur vytvořených v rámci kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby podporovala práci mezinárodních normalizačních orgánů, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (včetně ISO 26000) a globální iniciativu pro podávání zpráv, s cílem povzbudit podniky, aby podávaly zprávy o udržitelnosti a vytváření hodnot v celém dodavatelském řetězci;

22.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropské a mezinárodní podniky budou dodržovat pokyny OECD pro nadnárodní podniky a jednotlivé odvětvové pokyny OECD, například pokyny k náležité péči pro odpovědné dodavatelské řetězce nerostů z oblastí zasažených konflikty; doporučuje posílit úlohu vnitrostátních kontaktních míst OECD a jejich spolupráci s nezávislými národními a regionálními institucemi pro lidská práva s cílem zlepšit správu globálních hodnotových řetězců;

23.  vyzývá Evropskou komisi, aby aktualizovala svůj přístup k sociální odpovědnosti podniků s cílem posílit pracovněprávní normy a normy v oblasti životního prostředí a aby zejména zdůrazňovala začlenění ustanovení o sociální odpovědnosti podniků do obchodních a investičních dohod vyjednávaných EU;

24.  zdůrazňuje, že účinnost soukromých a veřejných iniciativ v oblasti hodnotových řetězců může být podpořena koordinací a výměnou informací a osvědčených postupů;

25.  připomíná, že Parlament v roce 2010 požadoval, aby společnosti zveřejnily své rozvahy o sociální odpovědnosti podniků, zavedly požadavky na náležitou péči pro všechny podniky a konsolidovaly koncept sociální odpovědnosti podniků na základě harmonizované definice vztahů mezi mateřskými společnostmi s cílem stanovit právní odpovědnost každé z nich; bere proto s uspokojením na vědomí skutečnost, že od roku 2017 bude od velkých společností vyžadováno zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti podle směrnice o nefinančních zprávách; konstatuje však, že zveřejňování informací nefinančního charakteru velkými společnostmi se dosud nerozšířilo tak, aby pokrývalo všechny činitele, kteří v rámci globálních hodnotových řetězců operují;

26.  bere na vědomí iniciativu zelené karty, kterou po přijetí francouzského zákona o povinnosti péče nadnárodních společností zahájily některé vnitrostátní parlamenty; vyzývá Komisi, aby projednala návrhy na podnikovou náležitou péči pro společnosti působící zároveň v EU i mimo ni, se zohledněním rozsudku Francouzského ústavního soudu o francouzském zákoně, zejména pokud jde o přiměřenost sankcí;

27.  připomíná, že politiky sociální odpovědnosti podniků musí brát v úvahu zvláštní vlastnosti MSP a být dostatečně flexibilní, aby zajistily, aby tyto podniky nebyly vystaveny nepřiměřené zátěži; vybízí proto Komisi, aby zřídila zvláštní asistenční službu pro MSP, se zvláštním zaměřením na malé podniky a mikropodniky, a aby je podporovala prostřednictvím programů na budování kapacit přizpůsobených jejich potřebám;

28.  zdůrazňuje, že GHŘ nekončí ve chvíli, kdy se výrobek dostane ke spotřebiteli, ale že zahrnují odpad a způsob jeho zpracování; naléhavě žádá, aby byl zohledňován úplný životní cyklus výrobků a aby byla rozšířena perspektiva globálních hodnotových řetězců tak, aby zahrnovala ustanovení o likvidaci odpadu bez poškození osob a životního prostředí; vyzývá EU, aby podporovala mezinárodní spolupráci a legislativní soudržnost týkající se výrobků a materiálů na konci životnosti a pomohla partnerským zemím vypracovat silnější vnitrostátní předpisy a kapacity pro prosazování; vyzývá EU, aby zajistila, aby se na toto spektrum života výrobku vztahovala vysledovatelnost;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně učinila opatření na základě podrobných návrhů obsažených v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích.

Zajištění výraznější úlohy pro iniciativy soukromého sektoru

30.  poukazuje na úspěchy zapojení soukromého sektoru; zdůrazňuje, že společnosti soukromého sektoru musí uplatňovat strategie udržitelnosti nejen proto, aby nepoškodily svou pověst, ale také protože se jim tím otevírají nové příležitosti a snižuje jejich závislost na omezených zdrojích;

31.  zdůrazňuje zásadní úlohu spotřebitelů (a následky špatné reklamy); připomíná, že žádný spotřebitel si nepřeje nadále kupovat výrobky vyráběné dětmi či vykořisťovanými muži a ženami ani výrobky, které způsobily značné škody na životním prostředí;

32.  vyzývá Komisi, aby nalezla nové způsoby, jak podpořit snahy soukromého sektoru o to, aby byly globální hodnotové řetězce udržitelnější, a vytvořit podnikatelské modely podporující začlenění a související partnerství soukromého sektoru zahrnující více účastníků;

33.  zdůrazňuje, že aby byly podporovány udržitelné hodnotové řetězce, je třeba chytře kombinovat financování ze soukromých a veřejných zdrojů; vyjadřuje přesvědčení, že základem pro to by měly být stávající struktury a programy, které se již v rámci podpory odpovědného chování podniků osvědčily;

34.  vítá řadu slibných iniciativ soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, a uznává, že iniciativa OSN Global Compact, norma ISO 26000 o sociální odpovědnosti, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní podniky a sociální politiku a pokyny OECD pro nadnárodní podniky jsou nástroji, které mohou zmobilizovat odpovědnost v obchodní činnosti podniků; vyzývá evropské i mimoevropské podniky, aby věnovaly lidským právům náležitou péči a začlenily svá zjištění do interních politik a postupů, do nichž budou investovat náležité zdroje a pravomoci a které budou řádně uplatňovat; zdůrazňuje, že to vyžaduje vyčlenění dostatečných zdrojů; zdůrazňuje, že transparentnost a komunikace, co se týče opatření přijatých k předcházení porušování lidských práv ve třetích zemích, mají klíčový význam pro to, aby byl umožněn řádný demokratický dohled a aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí založená na faktech;

Dohody o volném obchodu EU (FTA) a globální hodnotové řetězce

35.  vítá novou obchodní a investiční strategii pro Evropskou unii „Obchod pro všechny“; žádá Komisi, aby ve své obchodní a investiční politice a dohodách o volném obchodu řešila výzvy spojené s nárůstem globálních hodnotových řetězců zohledněním následujících opatření:

   a) posílení ex ante posouzení dopadů na udržitelnost obchodu, doplnění požadavků na posuzování lidských práv a rovnosti žen a mužů a vytvoření povinných a veřejně přístupných dodatečných posouzení dopadů na udržitelnost obchodu s příspěvkem občanské společnosti;
   b) úplné provedení doporučení Parlamentu z let 2010 a 2016, jež se týkají kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu, což by mělo zahrnovat komplexní, vymahatelné a ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a zvážení následujících aspektů:
   i) závazek každé ze stran ratifikovat a provést ve vnitrostátním právu osm základních a čtyři prioritní úmluvy MOP a mezinárodní dohody v oblasti životního prostředí;
   ii) pokrytí doložky o lidských právech a kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji mechanismy obecného řešení sporů na rovném základě s ostatními částmi dohody,
   iii) možnost sociálních partnerů a občanské společnosti podávat odvolání a usilovat o nápravu podáváním stížnosti;
   iv) účinná odrazující opatření, i ve formě peněžitých nápravných opatření v případě vážného a prokázaného porušení ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji;
   c) začlenění právně vymahatelných protikorupčních ustanovení a opatření na ochranu oznamovatelů v rámci pravomocí EU do všech budoucích dohod o volném obchodu a dohod o investicích; zdůrazňuje v této souvislosti, že by smluvní strany obchodních a investičních dohod měly přijmout opatření na podporu aktivní účasti soukromého sektoru, organizací občanské společnosti i domácích poradních skupin při provádění protikorupčních programů a ustanovení v mezinárodních obchodních a investičních dohodách;
   d) začlenění doložek, které stanoví minimální úroveň sociálních, environmentálních a bezpečnostních norem, včetně zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, do všech dohod o volném obchodu EU, což zabrání stranám snížit své sociální, environmentální a bezpečnostní normy, aby podpořily vývoz a přilákaly investice;
   e) začlenění ustanovení o daňové transparentnosti (včetně klíčových norem pro OECD pro transparentnost) a posílená spolupráce v boji proti praní peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v dohodách o volném obchodu, které jsou náležitě zohledněny v požadavcích na otevření trhu pro finanční služby;
   f) doplnění všech výše uvedených ustanovení o podpůrná opatření pro rozvojové země a pečlivé monitorování jejich provádění, a to i prostřednictvím příspěvků vnitrostátních parlamentů a zúčastněných stran včetně občanské společnosti;
   g) větší provázanost mezi dvoustranně sjednanými prioritami pro provádění kapitol dohod o volném obchodu týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje a finanční podporou z programů rozvojové spolupráce EU;

36.  na jednu stranu připomíná klíčovou roli, kterou mohou malé a střední podniky sehrát v globálních hodnotových řetězcích, na druhou stranu upozorňuje na přínos větší integrace malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců; vyzývá Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod zařadila kapitoly zaměřené na malé a střední podniky; v této souvislosti dále vyzývá Komisi, aby posoudila stávající podpůrné struktury dostupné malým a středním podnikům, které usilují o přístup ke globálním hodnotovým řetězcům, a aby přezkoumala a případně aktualizovala strategii „Malé podniky, velký svět“ z roku 2011 s cílem dále usnadnit zapojení malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců;

37.  zdůrazňuje, že součástí globálních hodnotových řetězců jsou často i výroba a služby ve vývozních zpracovatelských zónách, v nichž jsou pracovní a environmentální práva odlišná od zbytku dotyčné země a jsou často omezená; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly sociální a environmentální normy sjednané v dohodách o volném obchodu uplatňovány na celém území obchodních partnerů včetně vývozních zpracovatelských zón;

Označování, sledovatelnost a celní údaje

38.  vyzývá EU, aby pracovala na zavedení povinného systému označování „společenské a environmentální sledovatelnosti“ v rámci celého výrobního řetězce v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu WTO a současně podporovala podobné kroky na mezinárodní úrovni;

39.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení právních předpisů v oblasti označování, co se týče původu výrobků, jež vstupují na trh EU, nebo aby předložila pravidla, jež zajistí účinnou sledovatelnost;

40.  vyzývá Komisi a vybízí členské státy, aby hledaly způsoby, jak umožnit smluvním stranám sledovat postoj veřejného zájmu pro přístup – po náležitém odůvodnění a na základě žádosti ve veřejném zájmu – k běžným údajům, shromážděným od stran obchodujících s výrobky nebo zbožím dováženými do EU;

Soudní příslušnost a přístup k opravným prostředkům

41.  znovu potvrzuje, že je naléhavě nutné účinně řešit porušování lidských práv ze strany nadnárodních společností ve chvíli, kdy k takovému porušení dojde, a reagovat na právní problémy vyplývající z exteritoriálního rozměru společností zejména stanovením společné právní odpovědnosti v rámci celého dodavatelského řetězce; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření za účelem odstranění finančních a procesních překážek, s nimiž se potýkají oběti během občanskoprávního sporu;

42.  vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření pravidel pro určení příslušnosti v rámci nařízení Brusel I na žalované z třetích zemí v případě žalob podávaných proti společnostem, jež mají jasnou spojitost s jedním členským státem nebo společnostmi, pro něž je EU zásadním odbytištěm, a žádá Komisi, aby případně urychleně předložila Parlamentu a Radě příslušný návrh;

43.  připomíná, že podniky by měly vytvořit mechanismy řešení stížností na operativní úrovni, které by sloužily pracovníkům, na něž mají nepříznivý dopad podnikové postupy, a to i ve vývozních zpracovatelských zónách; znovu žádá EU a členské státy, aby v této souvislosti přijaly odpovídající opatření k řešení právních, procesních a institucionálních překážek bránících v přístupu k účinné nápravě.

Rovnost žen a mužů a práva dítěte

44.  připomíná, že rovnost žen a mužů je pevně zakotvena ve všech politikách EU, jak je uvedeno v článku 8 SFEU; vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie „Obchod pro všechny“ (Trade for all) se nezmiňuje o genderu, a vyzývá Komisi, aby zohledňovala rovnost pohlaví a zlepšení postavení žen ve svém přezkumu této strategie v polovině období; vyzývá Komisi, aby zajistila zahrnutí genderového hlediska do obchodní a investiční politiky, do strategie pomoci na podporu obchodu a do všech budoucích dohod o volném obchodu i do posouzení dopadu; vyzývá Komisi, aby nadále diskutovala a jednala ve Světové obchodní organizaci pro dosažení toho, aby byla rovnost mužů a žen zohledňována v obchodní a investiční politice WTO; vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje členěné podle pohlaví v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci, zejména v odvětví zemědělství, a brala v úvahu posílení postavení žen nad rámec platových otázek, faktory vedoucí k násilí páchanému na ženách a sociální faktory, jako je rodičovská dovolená a zdraví, s cílem vytvořit právní formy za účelem překonání negativních vedlejších účinků globálních hodnotových řetězců; vítá skutečnost, že se jednání týkající se aktualizace dohody mezi EU a Chile zabývají problematikou rovnosti žen a mužů a že tato otázka bude součástí budoucí aktualizované dohody;

45.  vyzývá k provedení komplexní analýzy rozdílů a nerovností v rámci GHŘ, pokud jde o: i) rozdíly mezi muži a ženami ve využívání času, jež zejména vedou k primární odpovědnosti žen v oblasti reprodukce; ii) genderové rozdíly v přístupu k výrobním vstupům a zdrojům, zejména k půdě, úvěrům, odbornému vzdělávání a k sítím; a (iii) genderové rozdíly vyplývající ze selhání trhu a institucí a z diskriminace;

46.  zdůrazňuje, že ženy často trpí nejvíce a že v jejich případě dochází k obchodování s lidmi za účelem nucené práce velmi často současně s obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a s vraždami žen;

47.  navrhuje, že by měla být vyvinuta konkrétní strategie na úrovni mezinárodní i unijní obchodní politiky týkající se globálních hodnotových řetězců s cílem oficiálně chránit jednotlivce, kteří upozorní na praktiky jako vraždy žen a obchodování s lidmi za účelem nucené práce a sexuálního vykořisťování, a s cílem chránit oběti; zdůrazňuje, že lidem, kteří na tyto praktiky upozorní, by mělo být v oblasti mezinárodního a unijního obchodu zajištěno podobné uznání a ochrana, jaká se požaduje v případě oznamovatelů (whistle-blowers);

48.  připomíná rovněž, že roste zaměstnanost žen, ale že ženy jsou stále nadměrně zastoupeny na pracovních místech s nízkou kvalifikací a nízkou mzdou, nemají přístup k opatřením sociální ochrany, včetně ochrany mateřství, a příliš často jsou vystaveny diskriminaci a sexuálnímu obtěžování;

49.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly udržitelné zadávání veřejných zakázek uplatňováním zvláštních požadavků na otázky lidských práv a dodržování mezinárodního práva, zejména pokud jde o podporu rovnosti žen a mužů a evropská pravidla hospodářské soutěže a o transparentnost pro dodavatele i jejich mezinárodní dodavatelské řetězce;

50.  zdůrazňuje význam ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182 o nejhorších formách dětské práce a Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání zeměmi, které tak doposud neučinily; připomíná, že EU se zavázala vymýtit nejhorší formy dětské práce na celosvětové úrovni, jak vyplývá z jejích hodnot, mezi něž patří zákaz dětské práce v rámci její vnější činnosti, jak je zakotveno v článku 21 SEU; opakovaně vyzývá k harmonizaci a posílení kontrol dovozu a dodavatelského řetězce, aby bylo zajištěno, že na trh EU vstoupí pouze výrobky bez podílu nucené a dětské práce a práce moderního otroctví; zdůrazňuje, že podporuje stávající iniciativy, které pomáhají malým a středním podnikům a organizacím drobných zemědělců získat větší hodnotový podíl v globálních hodnotových řetězcích, např. spravedlivý obchod (fair trade); zdůrazňuje, že je důležité zařadit boj proti nucené práci a dětské práci do všech dohod EU o volném obchodu prostřednictvím kapitol o udržitelném rozvoji, aby bylo zajištěno, že tento cíl budou sdílet i obchodní partneři; vyzývá Komisi a členské státy, aby s nasazením hájily tento návrh na všech mezinárodních fórech včetně MOP, OECD, OSN a WTO, s cílem dosáhnout pokroku v boji proti nucené práci a dětské práci; vzhledem k těmto okolnostem zdůrazňuje, že cíle, kterým jsou výrobky bez podílu dětské práce, lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou současně stanoveny minimální mzdy umožňující obživu rodinných příslušníků dítěte;

Rozvojové země

51.  zdůrazňuje, že globální hodnotové řetězce jsou pro firmy v rozvojových zemích, a především pro MSP, důležitou příležitostí, jak se propojit s celosvětovým hospodářstvím; zdůrazňuje, že pro uskutečnění výše uvedeného a pro rozšíření možných výhod na všechny pracující v našich obchodních partnerských zemích mají zásadní význam konkrétní politiky a doprovodná opatření, zejména politiky zaměřené na zvýšení účinnosti administrativních postupů nebo politiky, jež pomohou dotyčným společnostem zvýšit přidanou hodnotu a rozšířit jejich účast na globálních hodnotových řetězcích a zároveň zlepšit jejich sociální a environmentální normy; Poukazuje na to, že přezkum GSP a GSP+ by měl zahrnovat závazná pravidla o lidských a pracovních právech a ochranu životního prostředí; konstatuje, že mnoho rozvojových zemí má omezené kapacity a zdroje, a nemůže tak účinně vymáhat dodržování sociálních a environmentálních norem a předpisů; vyzývá EU, aby posílila budování kapacit a v případech, kdy je to možné a nutné, poskytovala vládám partnerských rozvojových zemí technickou pomoc;

52.  připomíná agendu cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a s ní související přístupy udržitelné výroby, udržitelné spotřeby a důstojné práce a vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách transparentním způsobem odkazovala na každý příslušný cíl udržitelného rozvoje; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby využívaly obchod k podpoře udržitelného rozvoje a řádné správy v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že obchodní a investiční dohody, které EU uzavírá s rozvojovými zeměmi, by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje; připomíná právo rozvojových zemí regulovat investice s cílem zajistit, aby všem investorům, včetně zahraničních, byly uloženy povinnosti a závazky za účelem ochrany lidských práv a pracovních a environmentálních norem;

53.  vítá vstup dohody o usnadnění obchodu v platnost, která, bude-li řádně provedena, zjednoduší a zmodernizuje celní postupy, což usnadní rozvojovým zemím, které mají obecně větší hraniční překážky, začlenit se do globálního obchodního systému;

54.  vyzývá Komisi, aby podporovala aktivní zapojení malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců podporou partnerství mezi malými a středními podniky a malými skupinami zemědělských výrobců v rozvojových zemích, jejichž cílem je zaručit, aby výrobci získávali větší podíl z hodnoty, a zajistit vysokou úroveň ochrany sociálních, environmentálních a lidských práv, jako např. v případě spravedlivého obchodu;

55.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s jednostrannými obchodními preferencemi udělovanými v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) byly účinně prováděny a sledovány a aby byly uplatňovány postupy stanovené pro případ, že by tyto podmínky nebyly dodrženy, a to v plném souladu s nařízením o GSP;

56.  očekává, že přezkum všeobecného systému preferencí v polovině období vyjasní definice a poskytne hloubkové posouzení současného systému; je toho názoru, že obchodní politika musí představovat způsob, jak podnítit obchodní partnery EU k přijetí přísnějších sociálních, pracovních a environmentálních norem, čehož může být dosaženo prostřednictvím pobídek, jako jsou dodatečné celní preference na výrobky vyráběné udržitelným způsobem; je přesvědčen, že k naplnění tohoto cíle je nezbytné provést přezkum nařízení o GSP, a v této souvislosti navrhuje zahrnout do jeho působnosti podmínku sociální odpovědnosti podniků, s cílem zajistit, aby nadnárodní korporace dodržovaly vnitrostátní i mezinárodní právní povinnosti v oblasti lidských práv a pracovněprávních a environmentálních norem; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci v oblasti pracovních práv a práv odborů ve vývozních zpracovatelských zónách a naléhavě vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala v úzké spolupráci s MOP při přezkumu GSP;

57.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny rozvojové projekty financované z prostředků EU, včetně kombinovaného financování, byly nejen zcela v souladu s mezinárodně sjednanými zásadami účinnosti rozvojové pomoci, ale aby také plně dodržovaly zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, jak stanoví úmluva MOP č. 169;

Pravidla původu

58.  konstatuje, že zjednodušená, účinná a preferenční pravidla původu mají v kontextu globálních hodnotových řetězců zásadní význam; uznává, že nepružnost a složitost pravidel původu mohou ohrožovat účinnost obchodních modelů;

59.  vyzývá Komisi, aby v dohodách o volném obchodu v co největší míře využívala mnohostranná pravidla původu jako preferenční pravidla původu; vyzývá Komisi, aby během stanovování specifických preferenčních pravidel původu v rámci dohod o volném obchodu snížila požadavky na přidanou hodnotu a povolila změnu položky celního sazebníku a uznání „jednoduché transformace“ coby pravidlo původu;

60.  žádá Komisi, aby obzvláště v případě jednání o dohodách o volném obchodu se zeměmi, které v současnosti využívají preference v rámci systémů GSP a „Vše kromě zbraní“, zajistila, aby koncepce pravidel původu nenarušovala ekonomické procesy;

61.  domnívá se, že zvýšená kumulace v dohodách o volném obchodu by neměla být chápána jako nástroj nepřímé liberalizace, ale spíše jako prostředek, díky němuž se země zaměří na ekonomické činnosti podle logiky komparativní výhody;

Práva duševního vlastnictví a toky údajů

62.  vítá, že se Komise zavázala chránit celé spektrum práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, autorských práv, vzorů, zeměpisného označení, uvedení původu a léčivých přípravků, a zároveň zajistit přístup k cenově dostupným lékům, a to na úrovni WTO i prostřednictvím dohod o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření týkající se případného rozšíření ochrany zeměpisného označení na jiné než zemědělské výrobky, jak se již děje v několika třetích zemích prostřednictvím různých právních systémů; požaduje otevřený a inkluzivní proces vedoucí k lepší spolupráci s partnery ze třetích zemí za účelem boje proti podvodům a padělanému zboží, které zneužívá důvěry v ochranné známky a obchodní značky;

63.  uznává, že digitální inovace a toky údajů jsou klíčovou hnací silou ekonomiky služeb a zásadním prvkem globálních hodnotových řetězců tradičních výrobních podniků, a proto by se mělo v Evropě i mimo ni v co největší míře zamezovat požadavkům na povinnou lokalizaci, přičemž je třeba zachovat potřebné výjimky vyplývající z oprávněného veřejného zájmu, jako např. ochrany spotřebitele nebo ochrany základních práv; připomíná, že ochrana toku údajů a právo na soukromí nejsou obchodními překážkami, ale základními právy, která jsou zakotvena v článku 39 SEU, v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 12 Všeobecné deklarace lidských práv;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, Světové obchodní organizaci a Konferenci OSN o obchodu a rozvoji.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0208.
(4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0196.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0098.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0041
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0252.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0265.
(11) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
(12) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.
(13) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(14) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.
(15) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.
(16) http://childrenandbusiness.org
(17) viz definice MSP: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32003H0361&from=EN

Právní upozornění