Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2002(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0276/2017

Předložené texty :

A8-0276/2017

Rozpravy :

PV 14/09/2017 - 3
CRE 14/09/2017 - 3

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0360

Přijaté texty
PDF 529kWORD 75k
Čtvrtek, 14. září 2017 - Štrasburk Konečné znění
Nová agenda dovedností pro Evropu
P8_TA(2017)0360A8-0276/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu (2017/2002(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 14 a 15 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (dále jen „ET 2020“)(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(5),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(6),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(7),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(9),

–  s ohledem na závěry Rady o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2013 o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“(11),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(13),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ (COM(2016)0180) ze dne 19. dubna 2016, konkrétně na část související s digitálními dovednostmi,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotní pojetí učení(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(18),

–  s ohledem na závěry Rady o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů na období let 2011–2020(19),

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2017 o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce v EU(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(21),

–  s ohledem na publikaci Komise Průvodce sociální Evropou z března 2013 s názvem „Sociální ekonomika a sociální podnikání“(22),

–  s ohledem na agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(23),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru SOC/546 ze dne 22. února 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0276/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie zaručuje právo na přístup k odborné přípravě a celoživotnímu učení;

B.  vzhledem k tomu, že dovednosti mají strategický význam pro zaměstnatelnost, růst, inovace a sociální soudržnost, že roste komplexnost pracovních míst napříč všemi odvětvími a povoláními a vzhledem k tomu, že existuje zvýšená poptávka po relativních dovednostech, a to i v případě pracovních míst s nízkou kvalifikací;

C.  vzhledem k tomu, že blahobyt a zajištění našich sociálních výdobytků spočívají výhradně na schopnostech a know-how našich společností;

D.  vzhledem k tomu, že osoby s nízkou kvalifikací čelí zvýšenému riziku nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení;

E.  vzhledem k tomu, že země s nejvyšším podílem dospělých s nízkou způsobilostí v oblasti základních dovedností a digitálních dovedností mají nižší úrovně produktivity práce a nakonec i horší vyhlídky na růst a konkurenceschopnost;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí a podporuje úsilí Komise investovat do lidského kapitálu jako základního zdroje pro konkurenceschopnost EU a vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro kvalitu vzdělávání je kvalita učitelů;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho pracovních míst s nízkou úrovní dovedností nyní vyžaduje vyšší čtenářskou a numerickou gramotnost a další základní dovednosti, a dokonce i nízce kvalifikovaná pracovní místa v odvětví služeb zahrnují stále náročnější nerutinní pracovní úkoly(24);

H.  vzhledem k tomu, že z nedávné studie PIAAC (Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých) vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že přibližně 70 milionům dospělých Evropanů chybí základní dovednosti, jako jsou čtení, psaní a matematická gramotnost, což je pro tyto lidi překážkou při hledání důstojného pracovního místa a dosažení dobré životní úrovně;

I.  vzhledem k tomu, že do roku 2025 bude 49 % všech pracovních míst (včetně nových pracovních míst a míst vzniklých při nahrazování odcházejících pracovníků) v EU vyžadovat vysokou kvalifikaci a 40 % střední kvalifikaci, zatímco pouze 11 % nízkou nebo žádnou kvalifikaci(25);

J.  vzhledem k tomu, že rozšířením přístupu k celoživotnímu učení mohou vzniknout nové možnosti aktivního začleňování a silnějšího sociálního zapojení, obzvláště pro méně kvalifikované osoby, nezaměstnané, osoby se zvláštními potřebami, starší osoby a migranty;

K.  vzhledem k tomu, že členské státy musejí najít způsoby, jak ochránit nebo podporovat dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu, inovací, energetiky a činnosti v oblasti klimatu a investovat do modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení;

L.  vzhledem k tomu, že EU je platformou s nejlepším předpokladem ke sdílení osvědčených postupů a podpoře vzájemného učení mezi členskými státy;

M.  vzhledem k tomu, že články 165 a 166 SFEU stanoví, že všeobecné vzdělávání, včetně vysokoškolského a odborného vzdělávání, spadá do působnosti členských států;

N.  vzhledem k tomu, že evropská spolupráce na půdě vzdělávání je dobrovolná, čímž se vzdělávání zásadně odlišuje od politiky zaměstnanosti, která je mnohem důsledněji převedena na úroveň Unie;

O.  vzhledem k tomu, že schopnosti a dovednosti jdou ruku v ruce, a proto by vazba mezi nimi měla být v nové agendě dovedností dále posilována;

P.  vzhledem k tomu, že pokud jde o typy potřebných dovedností, hraje rozhodující úlohu rozvoj odvětví orientovaných na budoucnost;

Q.  vzhledem k tomu, že z evropského průzkumu dovedností a pracovních míst vyplynulo, že přibližně 45 % dospělých pracovníků v EU se domnívá, že by jejich dovednosti mohly být v práci lépe rozvíjeny nebo lépe využívány;

R.  vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace práce (MOP) má 25 až 45 % evropských pracovníků buď příliš nízkou nebo příliš vysokou kvalifikaci, než je zapotřebí pro práci, kterou vykonávají; vzhledem k tomu, že tato situace z velké části nastala v důsledku rychlé změny ve struktuře hospodářství členských států;

S.  vzhledem k tomu, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je znepokojujícím jevem, který má dopad na jednotlivce i podniky, způsobuje, že některé kvalifikace chybí nebo jsou nedostatečně zastoupeny, a je jednou z příčin nezaměstnanosti(26); vzhledem k tomu, že 26 % dospělých zaměstnanců v EU postrádá dovednosti potřebné pro svou práci;

T.  vzhledem k tomu, že více než 30 % vysoce kvalifikovaných mladých pracuje na místech, která neodpovídají jejich talentu ani aspiracím, a přitom 40 % evropských zaměstnavatelů tvrdí, že se jim nedaří nalézt osoby s dovednostmi, které potřebují, aby se jejich podniky rozvíjely a inovovaly;

U.  vzhledem k tomu, že v současné době má téměř 23 % obyvatel ve věku 20–64 let nízkou úroveň vzdělání (předškolní, základní nebo nižší sekundární vzdělávání); vzhledem k tomu, že jednotlivci s nízkou kvalifikací mají méně pracovních příležitostí a jsou rovněž více vystaveni nejistotě v zaměstnání a ve srovnání s osobami s vysokou kvalifikací je u nich dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se budou potýkat s dlouhodobou nezaměstnaností(27);

V.  vzhledem k tomu, že jednotlivci s nízkou úrovní dovedností mají nejen omezené pracovní příležitosti, ale jsou také více ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností a je pro ně obtížnější získat přístup ke službám a plně se zapojit do společnosti;

W.  vzhledem k tomu, že jednotlivci často disponují dovednostmi, které nejsou rozpoznány, využívány nebo náležitě odměňovány; vzhledem k tomu, že dovednosti získané mimo formální prostředí, prostřednictvím pracovních zkušeností, dobrovolnické činnosti, občanské angažovanosti, nebo dalších relevantních zkušeností, nejsou vždy započítávány do kvalifikace nebo dokumentovány, a jsou tudíž nedostatečně oceňovány;

X.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k dobrým sociálním podmínkám, inovacím a zaměstnanosti a stimulují hospodářský rozvoj EU, přičemž zaměstnávají více než 12 milionů osob v EU, což činí 7,5 % všech osob zaměstnaných v rámci celého hospodářství, a přispívají k ekonomice s 5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU a dalšími 4 % nominálního hrubého domácího produktu EU vytvořenými průmyslovými odvětvími špičkových výrobků(28);

Y.  vzhledem k tomu, že mezi základní zásady EU zakotvené ve Smlouvách patří rovnost žen a mužů, která je jedním z cílů a povinností Unie; vzhledem k tomu, že systematické začleňování zásady rovnosti žen a mužů do všech jejích činností, jako např. přístup ke vzdělávání a odborné přípravě je zvláštním posláním Unie;

Z.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU je skupina NEET (lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy) jednou ze skupin nejvíce ohrožených nezaměstnaností mladých; vzhledem k tomu, že na problematiku diskriminace na základě pohlaví a rovnosti od raného věku dále poukazuje to, že u žen je v průměru 1,4krát(29) vyšší pravděpodobnost, že se ocitnou ve skupině NEET, než u mužů;

AA.  vzhledem k tomu, že pro dobré životní podmínky jednotlivců a dosažení úspěchu jsou důležité sociální a emoční dovednosti spolu s kognitivními dovednostmi;

AB.  vzhledem k tomu, že přístup k příležitostem získat kvalitní formální, informální a neformální vzdělání nebo odbornou přípravu musí představovat právo každého jednotlivce ve všech fázích života, aby mohl nabýt průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení, sociální dovednosti, dovednosti v oblasti cizích jazyků a dovednosti potřebné pro život; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu nutné, aby měli pracovníci možnost získat volno pro osobní rozvoj a vzdělávání v rámci celoživotního vzdělávání;

AC.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby cílem získávání dovedností nebylo jen zvyšování zaměstnatelnosti, ale také rozvoj účasti občanů a úcty k demokratickým hodnotám a toleranci, v neposlední řadě jako prostředek k předcházení radikalizaci a nesnášenlivosti každého druhu;

AD.  vzhledem k tomu, že v rychle se měnícím, stále více globalizovaném a digitalizovaném světě jsou klíčovými prvky průřezové a přenositelné dovednosti, sociální dovednosti, interkulturní dovednosti, digitální dovednosti, řešení problémů, podnikání a tvůrčí myšlení;

AE.  vzhledem k tomu, že digitální přeměna stále probíhá a že společenské potřeby a potřeby trhu práce se neustále vyvíjí;

AF.  vzhledem k tomu, že posílení digitálních dovedností a sebedůvěry je nezbytným předpokladem budování silných společností a napomáhání jednotě a integraci v rámci EU;

AG.  vzhledem k tomu, že naše systémy vzdělávání a odborné přípravy v současnosti procházejí významnou digitální transformací, která má dopad na proces výuky a vzdělávání; vzhledem k tomu, že poskytování účinných digitálních dovedností má zásadní význam pro to, aby pracovní síla byla připravena na současné i budoucí technologické změny;

AH.  vzhledem k tomu, že navzdory nedávnému nárůstu počtu osob, které se účastní digitálního vzdělávání nebo odborné přípravy v EU, je stále ještě třeba vykonat mnoho pro to, aby byla evropská ekonomika v souladu s novou digitální dobou a aby se překlenula propast mezi počtem uchazečů o zaměstnání a počtem neobsazených pracovních míst;

AI.  vzhledem k tomu, že do vzdělávacích systémů je třeba začlenit nové digitální transformace s cílem i nadále pomáhat lidem, aby se naučili kriticky myslet a získali sebejistotu a nezávislost; vzhledem k tomu, že tak ale musí být učiněno v symbióze s předměty, které jsou již vyučovány;

AJ.  vzhledem k tomu, že aby budoucí agenda dovedností mohla být využívána i v budoucnosti, měla by být začleněna do širších úvah o profesní gramotnosti v souvislosti s narůstající digitalizací a robotizací evropských společností;

AK.  vzhledem k tomu, že vedle jazykových znalostí a digitálních a podnikatelských schopností by měl být důraz kladen na průřezové schopnosti, jako jsou občanské a sociální schopnosti, a na výchovu k občanství;

AL.  vzhledem k tomu, že schopnosti v oblasti podnikání je třeba chápat v širší souvislosti jako schopnosti, které vyžadují smysl pro iniciativu co se týče účasti na společenských aktivitách a které rovněž vyžadují podnikatelské myšlení, a vzhledem k tomu, že by proto tyto schopnosti měly být v nové agendě dovedností dále zdůrazněny jako životní dovednosti, které jsou jednotlivcům užitečné v jejich osobním i profesním životě, přičemž zároveň přináší prospěch společenstvím;

AM.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních míst pro mladé lidi je v EU zapotřebí podporovat odborné způsobilosti v oborech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);

AN.  vzhledem k tomu, že se očekává, že poptávka po odbornících z oborů přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a odborných pracovnících se zvýší o přibližně 8 % v roce 2025, což je výrazně vyšší nárůst než byla prognóza průměrného růstu 3 % pro všechna povolání; vzhledem k tomu, že se rovněž očekává zvýšení zaměstnanosti v oborech příbuzných STEM o přibližně 6,5 % v porovnání se současným stavem a stavem v roce 2025(30);

AO.  vzhledem k tomu, že špatná pověst a nízká atraktivnost odborného vzdělávání a přípravy spolu s nízkou kvalitou odborného vzdělávání v některých členských státech brání studentům v nastoupení kariéry ve slibných oblastech a v odvětvích s nedostatkem pracovních sil;

AP.  vzhledem k tomu, že při řešení otázky dovedností, zejména nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a pracovními příležitostmi, je třeba vzít v úvahu zvláštní výzvy, jimž čelí venkovské oblasti;

AQ.  vzhledem k tomu, že zelený sektor byl jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst v Evropě během recese a měl by být dále podporován v nové agendě dovedností;

AR.  vzhledem k tomu, že v důsledku stárnutí obyvatelstva v Evropě se zvyšuje poptávka po zdravotnických pracovnících, sociální péči a zdravotnických službách;

AS.  vzhledem k tomu, že v učení dětí základním dovednostem je rodina naprosto zásadní;

Rozvoj dovedností pro život a dovedností pro povolání

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“, přijaté v červnu 2016;

2.  uznává, že vzdělávání a odborná příprava spadají do pravomoci členských států a že EU může pouze podporovat, koordinovat nebo doplňovat činnosti členských států;

3.  domnívá se, že v EU musí dojít ke změně paradigmatu, pokud jde o cíle a fungování odvětví vzdělávání; souhlasí se zaměřením na zdokonalení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy v souladu s rychle se měnícím hospodářským, technologickým a společenským prostředím, což by zajistilo přístup ke kvalitnímu vzdělání ve všech fázích;

4.  podotýká, že ačkoli požadavky na dovednosti se dynamicky vyvíjejí, hlavní pozornost v rámci balíčku dovedností je soustředěna na naléhavé potřeby pracovního trhu; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité úzce spolupracovat s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) s cílem předvídat potřeby v oblasti dovedností, vytvořit nástroj, který by umožnil předvídat tyto potřeby v celoevropském měřítku, a zlepšovat celoživotní učení, aby bylo možné se adaptovat na nové situace na trhu práce a podporovat schopnosti jednotlivců přizpůsobovat se, aktivní občanství a sociální začleňování;

5.  vyzývá členské státy, aby se ve svých vzdělávacích a školících programech a učebních plánech soustředily nejen na rozvoj dovedností potřebných pro zaměstnatelnost, čtenářské, numerické, digitální a mediální gramotnosti, ale rovněž na dovednosti, které jsou z širšího hlediska relevantní pro společnost, jako jsou průřezové a přenositelné dovednosti nebo sociální dovednosti, tzv. „soft skills“ (např. vůdčí, sociální a mezikulturní schopnosti, manažerské dovednosti, podnikání, finanční gramotnost, dobrovolnictví, znalosti cizích jazyků, vyjednávání) a aby upřednostňovaly další rozvoj těchto dovedností také v programech odborné přípravy a vzdělávání, včetně posílení evropských řemeslných dovedností;

6.  požaduje, aby měl každý jednotlivec v jakékoliv fázi života právo na skutečný přístup k dovednostem tak, aby mohl získat základní dovednosti potřebné ve 21. století;

7.  je si vědom významu internacionalizace vzdělávání a rostoucího počtu studentů a pracovníků, kteří se účastní programů mobility; v této souvislosti zdůrazňuje význam programu Erasmus+;

8.  dále podotýká, že různé studie dokládají, že mobilita vybavuje lidi jak specifickými odbornými dovednostmi, tak průřezovými a přenositelnými soubory dovedností, jako je kritické myšlení a podnikání, a poskytuje jim lepší možnosti pracovního uplatnění; uznává, že stávající rozpočet EU určený na mobilitu ve vzdělávání nemusí být dostatečný k dosažení cíle 6 % mobility ve vzdělávání, který má být splněn do roku 2020;

9.  vybízí členské státy, aby důkladněji propracovaly možnost meziodvětvové mobility mezi školami jako celkem; zdůrazňuje, že mobilita v oblasti odborného vzdělávání a přípravy potřebuje zvýšenou podporu a propagaci a že by se v této souvislosti mělo věnovat více pozornosti přeshraničním oblastem;

10.  poukazuje na to, že vzdělávání a odborná příprava by měly přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali aktivní a zodpovědní občané připravení žít a pracovat v technologicky vyspělé a globalizované ekonomice, a měly by jim zajistit klíčový soubor schopností pro celoživotní učení, které jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů potřebných k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství a zaměstnanosti;

11.  zdůrazňuje, že klíčovými předpoklady pro rozvoj dovedností jsou kvalitní předškolní vzdělávání a péče;

12.  konstatuje, že za poskytování vzdělání a péče jsou zodpovědné členské státy, a současně je vyzývá, aby zvýšily kvalitu předškolního vzdělávání a péče a rozšířily přístup k nim, aby se zabývaly tím, že neexistuje dostatečná infrastruktura, která by nabízela kvalitní a dostupné služby péče o děti pro každou výši příjmů a aby zvážily možnost poskytnout bezplatný přístup rodinám, které žijí v chudobě a jsou vyloučeny ze společnosti;

13.  zdůrazňuje, že hnacími faktory v hospodářství EU jsou tvořivost a inovace a měly by být zohledňovány ve vnitrostátních a evropských politických strategiích;

14.  vítá cíle nové agendy dovedností, jejímž účelem je zajistit, aby odborné vzdělávání a příprava byly pro žáky první volbou, odpovídaly poptávce na trhu práce a měly vztah k budoucím pracovním požadavkům, prostřednictvím zapojení zaměstnavatelů do vytváření a provádění výukových programů;

15.  vyzývá členské státy, aby se vedle podpory „adekvátních odborných dovedností“ soustředily rovněž na aspekty vzdělávání, které jsou více založené na pracovní činnosti a praktičtější a které podporují podnikatelské myšlení, inovativnost a tvořivost, pomáhají lidem kriticky myslet, porozumět konceptu udržitelnosti a zároveň si vážit základních práv a hodnot, jimiž jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, tolerance, respekt, a plně se účastnit demokratického procesu a společenského života jako občané s otevřenou myslí;

16.  nicméně zastává názor, že je třeba přijmout celostní přístup ke vzdělávání a rozvoji dovedností, v němž by v centru celého procesu stál studující, a zajistit dostatečné investice do politik v oblasti celoživotního učení; kromě toho je přesvědčen, že vzdělávání a odborná příprava musí být přístupné a finančně dostupné pro všechny a je třeba více usilovat o to, aby se jej mohly účastnit nejvíce zranitelné skupiny obyvatel;

17.  vybízí členské státy, aby při úvahách o dovednostech nezbytných pro život více zapojovaly občanskou společnost, odborníky a rodiny, kteří mají zkušenost se situací v terénu;

18.  vyzývá členské státy, aby se rovněž věnovaly boji s genderovými stereotypy, jelikož ženy představují 60 % čerstvých absolventů; zdůrazňuje, že míra jejich zaměstnanosti je stále nižší než míra zaměstnanosti mužů a jejich zastoupení je v mnoha odvětvích nedostatečné;

19.  vyzývá členské státy, aby lépe přizpůsobily dovednosti nabídce pracovních míst na trhu práce, zejména, aby poskytovaly kvalitní učňovskou přípravu, která lidem pomůže být flexibilní ve své vzdělávací dráze a později na trhu práce;

20.  uznává význam duálních systémů vzdělávání(31), zdůrazňuje však, že systém, který se používá v jednom členském státě, nelze slepě okopírovat v jiném členském státě; vybízí k výměně osvědčených modelů, do níž by měly být zapojeni sociální partneři;

21.  připomíná v tomto ohledu potřebu posílené spolupráce mezi členskými státy s cílem poučit se z osvědčených postupů, které vedou ke snížení míry nezaměstnanosti, jako jsou učňovská příprava a celoživotní učení;

22.  připomíná roli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop, k jehož hlavním úkolům patří spojovat politické činitele, sociální partnery, badatele a odborné pracovníky z různých členských států, aby si vyměňovali názory a zkušenosti, mimo jiné prostřednictvím vytvoření odvětvových platforem;

23.  zdůrazňuje, že kultura, tvořivost a umění významným způsobem přispívají k osobnímu rozvoji, zaměstnanosti a růstu v celé EU, přinášejí inovaci, podněcují soudržnost, prohlubují mezikulturní vztahy a vzájemné porozumění a zachovávají evropskou identitu, kulturu a hodnoty; vyzývá, aby Komise a členské státy i nadále podporovaly kulturní a tvůrčí odvětví, aby tak mohl být uvolněn a plně využit jejich potenciál;

24.  zdůrazňuje, že dnešní situace, kdy do EU přichází velký počet migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, vyžaduje dlouhodobější přístup zaměřený na státní příslušníky třetích zemí, včetně posouzení jejich dovedností, schopností a znalostí, které musí být zviditelněny, a dále zavedení mechanismu pro uznávání a potvrzování dovedností;

25.  připomíná, že nově příchozí s sebou přináší nové dovednosti a znalosti a vyzývá k rozvíjení nástrojů, které umožní ve více jazycích poskytovat informace o stávajících možnostech formálního a neformálního učení, profesního vzdělávání, stáží a dobrovolné práce; domnívá se, že v zájmu usnadnění vstupu na trh práce a snazšího začlenění migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti je důležité prohlubovat mezikulturní dialog;

26.  vítá návrhy Komise týkající se nástroje dovednostního profilu určeného státním příslušníkům třetích zemí a doufá, že v této věci dojde k rychlému pokroku; doporučuje, aby nová agenda dovedností pro Evropu byla ve svém přístupu k dovednostem migrantů v souladu s akčním plánem pro integraci státních příslušníků třetích zemí; zdůrazňuje, že ke zvyšování kvalifikací migrantů by se mělo přistupovat komplexněji, mimo jiné i pomocí sociálního podnikání, občanské výchovy a neformálního učení, a že by se pozornost neměla soustřeďovat pouze na transparentnost, porovnatelnost a včasné zjištění profilu dovedností a kvalifikací migrantů;

27.  domnívá se, že je nutné koordinovaným způsobem předcházet tzv. odlivu mozků a určit vhodná opatření pro využívání dostupných dovedností, aby se v evropských zemích zabránilo ztrátám lidského kapitálu;

28.  připomíná, že investice do kapacity dnešního vzdělávání budou rozhodující pro kvalitu stávajících i budoucích pracovních míst, pro kvalifikaci pracovní síly, dobré sociální podmínky a demokratické zapojení do společnosti;

29.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly otázkou stárnutí obyvatelstva tím, že budou rozvíjet konkrétní dovednosti v oblasti zdraví, dobrých životních podmínek a předcházení nemocem;

Úloha vzdělávání při boji s nezaměstnaností, sociálním vyloučením a chudobou

30.  domnívá se, že konkurenceschopnost, hospodářský růst a sociální soudržnost EU do velké míry závisí na systémech vzdělávání a odborné přípravy, díky nimž lidé nezaostávají;

31.  trvá na tom, že vzdělávání a odborná příprava jsou nejen klíčovými faktory při posilování zaměstnatelnosti, ale rovněž při podpoře osobního růstu, sociálního začleňování, sociální soudržnosti a aktivního občanství, a domnívá se proto, že rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odpovídajícím investicím do dovedností a schopností jsou stěžejní pro řešení problému vysoké míry nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, zejména mezi nejzranitelnějšími a nejvíce znevýhodněnými skupinami obyvatel (jako jsou např. lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy, dlouhodobě nezaměstnaní, méně kvalifikované osoby, uprchlíci a osoby se zdravotním postižením); připomíná, že v tomto ohledu má prvořadý význam realistická předpověď budoucích požadavků na dovednosti;

32.  s politováním konstatuje, že investice do vzdělávání jsou stále nedostatečné a že po sobě následující škrty v rozpočtech na vzdělávání zasahují nejvíce studenty a dospělé osoby pocházející ze znevýhodněných socioekonomických poměrů;

33.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že mezi roky 2010 a 2014 poklesla v EU jako celku míra investic do vzdělávání o 2,5 %(32); zdůrazňuje, že má-li vzdělávání plnit svou úlohu v boji proti nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení a chudobě, je zapotřebí, aby byly vzdělávací systémy řádně financovány;

34.  zdůrazňuje, že podle OECD(33) vzdělanější lidé přispívají k demokratičtější společnosti a udržitelnému hospodářství, jsou méně závislí na veřejné podpoře a lépe odolávají poklesům ekonomiky; zdůrazňuje proto, že investice do kvalitního vzdělávání a inovací jsou klíčové nejen pro boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, ale také pro EU, aby mohla úspěšně konkurovat na globálních trzích; vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily veřejné investice do předškolního, základního a sekundárního vzdělávání pro všechny, a zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí, alespoň na úroveň z doby před krizí;

35.  zdůrazňuje, že přístup k příležitostem, jak získat vzdělání nebo odbornou přípravu, musí představovat právo pro každého jedince v jakékoli fázi života, aby mohl nabýt průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení, sociální dovednosti a dovednosti potřebné pro život; domnívá se, že nová agenda dovedností je krokem správným směrem, který podporuje společný závazek naplňovat jednotnou vizi klíčového významu politik celoživotního vzdělávání;

36.  zdůrazňuje úlohu externích sdružení a nevládních organizací, které děti obohacují o další dovednosti a sociální kompetence, jako je umění nebo rukodělné činnosti, napomáhají dětem k integraci, lepšímu porozumění jejich okolí, solidaritě při vzdělávání a v životě a zlepšují osvojování vzdělávacích kompetencí celých tříd;

37.  připomíná, že lidé se zdravotním postižením mají speciální požadavky, a proto potřebují odpovídající podporu, aby mohli získávat dovednosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vytváření svých programů vzdělávání a odborné přípravy v rámci provádění nové agendy dovedností zvolily inkluzivní přístup, včetně využití pracovníků poskytujících podporu při výuce a poskytování informací o dovednostech, odborné přípravě a možnostech financování, které by byly dostupnější a přístupnější co možná nejvíce skupinám obyvatel s ohledem na širokou škálu zdravotních postižení; zdůrazňuje, že pro mnoho osob se zdravotním postižením je podnikání možným řešením na podporu jejich účasti na trhu práce; poukazuje v této souvislosti na to, že je důležité zlepšovat digitální dovednosti lidí s postižením a na zásadní úlohu, kterou mají přístupné technologie;

38.  konstatuje, že ačkoli je stále více uznáván potenciál kvalitního vzdělávání a péče v raném věku při snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a při pokládání pevných základů pro další učení, nová agenda dovedností postrádá pokrokovou vizi, pokud jde o ranější fáze vzdělávání; vyzývá proto členské státy, aby investovaly do vysoké kvality předškolního vzdělávání a péče, a tím zvýšily kvalitu a rozšířily přístup k nim, a aby přijaly opatření, která budou mít za cíl snížit míru předčasných odchodů ze vzdělávání;

39.  vyzývá členské státy, aby podpořily zejména rámec pro kvalitu služeb předškolní výchovy a péče z roku 2014(34) a trvá na tom, že musí být k dispozici příslušné programy, které všem mladým lidem, již předčasně ukončili základní či středoškolské vzdělávání, poskytnou novou šanci; domnívá se, že dokončení sekundárního vzdělávání je žádoucí;

40.  poznamenává, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale mělo by také přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí a vytvářet z nich aktivní a odpovědné občany;

41.  vyzývá členské státy, aby investovaly do inkluzivního vzdělávání reagujícího na změny ve společnosti a zajišťujícího rovný přístup a příležitosti pro všechny, včetně mladých lidí s různým socioekonomickým zázemím a zranitelných a znevýhodněných skupin;

42.  vyzývá členské státy, aby rozšířily možnosti vzdělávání a odborné přípravy „druhé šance“ pro lepší integraci rizikových skupin do trhu práce;

43.  vítá návrhy opatření Komise v oblasti rozvoje dovedností s cílem omezit nerovnosti ve vzdělávání i znevýhodňování osob v průběhu jejich života, a umožnit tak evropským občanům účinně bojovat proti nezaměstnanosti a zajišťovat v Evropě konkurenceschopnost a inovaci, upozorňuje však na řadu administrativních překážek, které dosahování těchto cílů ztěžují, a to v oblasti mobility odborníků, uznávání kvalifikací a výuky odborných dovedností;

44.  za tímto účelem vyzývá členské státy, aby zajistily, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) bude řádně fungovat, usnadňovat lepší výměnu údajů a zlepšovat správní spolupráci, aniž by vytvářel zbytečné administrativní překážky, a aby zavedly jednodušší a rychlejší postupy uznávání odborných kvalifikací a požadavků na průběžný profesní rozvoj kvalifikovaných odborníků, kteří mají v úmyslu pracovat v jiném členském státě, a zabránily jakékoli formě diskriminace;

45.  vyzývá Komisi a zejména členské státy, aby usnadnily přístup k rozvoji dovedností pro zranitelné občany tím, že posoudí, zda je třeba vytvářet specifické nástroje, jako jsou místní informační střediska EU, a zvláštní ukazatele v rámci klíčových schopností, které by zohledňovaly potřeby znevýhodněných skupin;

Podpora příležitostí v rámci celoživotního učení

46.  zdůrazňuje důležitost celoživotního učení pro sebezdokonalování pracovníků, včetně obeznámenosti s aktuálním stavem stále se měnících pracovních podmínek(35) a vytváření příležitostí pro všechny s cílem pěstovat v Evropě kulturu učení v každém věku; podněcuje Komisi a členské státy k tomu, aby podporovaly celoživotní učení a investovaly do něj zejména v zemích, v nichž účast na něm nedosahuje referenčního prahu 15 %;

47.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřijatelnou situací, kdy 70 milionům Evropanů chybí základní dovednosti; vítá proto zahájení iniciativy prohlubování dovedností a trvá na jejím rychlém uplatňování a monitorování; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby podněcovaly nepřetržitý přístup k programům zvyšování kvalifikace, rekvalifikačním programům a celoživotnímu učení tím, že zavedou různé programy zajišťující větší přístup a motivaci, které budou uzpůsobeny individuálním potřebám každého členského státu, a to pro nezaměstnané i zaměstnané osoby;

48.  domnívá se, že iniciativa prohlubování dovedností by měla zahrnovat individualizované posouzení vzdělávacích potřeb, kvalitní nabídku učení a systematickou validaci získaných dovedností a kompetencí, což umožní, aby byly na trhu práce snadno uznávány; zdůrazňuje, že je třeba zajistit obecný přístup k širokopásmovému připojení s cílem umožnit digitální gramotnost; považuje za politováníhodné, že Evropský parlament nebyl do utváření této iniciativy zapojen;

49.  zdůrazňuje, že rozvoj dovedností musí být společným úkolem poskytovatelů vzdělávání, zaměstnavatelů a odborových svazů a členské státy by tudíž měly zajistit úzký dialog se sociálními partnery; trvá na tom, že na procesu odborné přípravy, navrhování a poskytování odborné přípravy by se měli podílet všichni příslušní aktéři na trhu práce za účelem vybavení pracovníků nezbytnými dovednostmi během celé jejich kariéry a s cílem zajistit konkurenceschopnost podniků a současně zvýšit osobní rozvoj, kvalitu pracovních míst a profesní vyhlídky a rozvoj;

50.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytnout studujícím různé typy dovedností: základní dovednosti (gramotnost, matematická gramotnost a digitální dovednosti), pokročilé všeobecné dovednosti (např. dovednosti v oblasti řešení problémů a vzdělávání), odborné a technické dovednosti, dovednosti specifické pro jednotlivá povolání nebo odvětvové dovednosti a sociálně-emoční dovednosti;

51.  zdůrazňuje, že zásadním krokem při vytváření účinnějších programů odborné přípravy je porozumění konkrétním potřebám osob s nízkou kvalifikací a poskytování odborné přípravy těmto osobám; připomíná, že klíčovými prvky účinného vzdělávacího procesu jsou schopnost reakce a adaptabilita ve světle získaných zkušeností a měnících se okolností;

52.  trvá na tom, že klíčem k úspěchu této iniciativy je podpora a poradenství osobám ve znevýhodněných situacích, včetně osob se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaných osob a nedostatečně zastoupených skupin, které si nemusí být vědomy přínosů, které má zvyšování úrovně jejich dovedností či příležitostí pro rekvalifikaci nebo prohlubování dovedností;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly zvláštní opatření zaměřená na rekvalifikaci a uznávání dovedností rodičů, kteří se vracejí do práce po období, v němž se věnovali péči o závislé rodinné příslušníky;

54.  vyzývá k zapojení a k vzájemnému dialogu všech příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní a evropské úrovni, ale také na místní a regionální úrovni, aby tak byla reflektována skutečná situace na trhu práce a byly splněny potřeby tohoto trhu;

55.  připomíná potřebu celoživotního učení v širším kontextu profesní gramotnosti;

Posílení vazeb mezi vzděláváním a zaměstnáním

56.  připomíná, že na podporu udržitelného růstu, sociální soudržnosti, tvorby pracovních míst, inovace a podnikání, a to zejména pro malé a střední podniky a řemesla, je klíčové odstranit z pracovního trhu rozdíly a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a prosazovat příležitosti pro sociální mobilitu včetně odborné a učňovské přípravy; vybízí proto členské státy, aby podporovaly odborné vzdělávání v souladu s hospodářskými požadavky;

57.  zdůrazňuje, že je nutné usilovat o pružnější, osobnější a individualizovanější(36) přístup k profesnímu rozvoji a celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě po celou dobu pracovního postupu a osobního rozvoje jednotlivce, uznává úlohu, kterou mohou hrát jak veřejné, tak soukromé subjekty při dosahování tohoto cíle, a zároveň uznává, že klíčovým prvkem politiky vzdělávání a nabývání dovedností musí být – již od rané fáze vzdělávání každého jednotlivce – vedení a poradenství zaměřené na individuální potřeby, preference a na hodnocení a rozvoj individuálních dovedností;

58.  vyzývá členské státy a sociální partnery, aby společně vypracovali a zavedli opatření, v jejichž rámci by bylo poskytováno volno na vzdělávání a odbornou přípravu a na školení při zaměstnání; dále je vyzývá k tomu, aby všem pracovníkům, a zejména těm, kteří se nacházejí ve znevýhodněné situaci, obzvláště ženám, zpřístupnili učení v rámci práce i mimo ni, včetně placeného studijního volna;

59.  zdůrazňuje, že politiky týkající se dovedností by měly brát v úvahu nejen probíhající změny na trhu práce, ale měly by být natolik univerzální, aby rozvíjely schopnost pracovníků učit se a pomáhaly jim vyrovnat se s budoucími výzvami;

60.  zdůrazňuje, že rozvoj dovedností musí být společným úkolem poskytovatelů vzdělávání i zaměstnavatelů; trvá na tom, že průmysl/zaměstnavatelé by se měli podílet na poskytování nezbytných dovedností pracovníkům s cílem zajistit konkurenceschopnost podniků a současně zvýšit sebedůvěru lidem;

61.  znovu opakuje, že za účelem posílení zaměstnatelnosti, inovací a aktivního občanství, včetně ekologického občanství, musí jít základní dovednosti ruku v ruce s jinými klíčovými kompetencemi a schopnostmi, jako např. s tvořivostí, povědomím o přírodě, smyslem pro iniciativu, kompetencemi v oblasti cizích jazyků, kritickým myšlením, mimo jiné prostřednictvím elektronické a mediální gramotnosti, a dovednostmi odrážejícími rozvíjející se odvětví;

62.  zdůrazňuje obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie a snah o efektivnější využívání zdrojů a energetickou účinnost pro inovace a zaměstnanost; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění nové agendy dovedností zohledňovaly energetické a environmentální otázky vzhledem k příležitostem, které nabízejí pro vzdělávání a zaměstnanost;

63.  zdůrazňuje, že je třeba zavést individualizovanou podporu pro studenty, učně a zaměstnance na pracovišti s cílem zajistit účast všech osob na trhu práce;

64.  uznává význam podpory učňovské přípravy, která je založena na vzdělávání zaměřeném na praxi, a stáží jakožto nástrojů k dalšímu usnadnění začlenění jednotlivců na trh práce, např. vytvářením vazeb či výměnami dovedností mezi generacemi;

65.  konstatuje, že učňovské vzdělávání, stáže a specifické odborné vzdělávání jsou považovány za nejúčinnější druhy odborné přípravy, pokud jde o prevenci návratu mladých osob ke statusu NEET; konstatuje, že bylo zdůrazněno, že nabídka duálního systému odborného vzdělávání a akademického vzdělávání a odborné přípravy zmenšuje skupinu NEET, neboť mladým lidem umožňuje, aby pokračovaly ve vzdělávání/odborné přípravě, a že přispívá k jejich lepší zaměstnatelnosti a zvyšuje pravděpodobnost, že jejich přechod k zaměstnání/kariéře bude hladší; zdůrazňuje, že makroekonomická analýza ukazuje, že k nejlepším výsledkům vede kombinace duálního systému vzdělání a odborné přípravy a aktivních politik zaměstnanosti;

66.  vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu na pracovišti, odbornou přípravu v mezipodnikovém rámci a rozvoj dovedností pro pracovníky malých a středních podniků;

67.  žádá, aby byla zavedena konkrétní opatření s cílem usnadnit přechod mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání zajištěním kvalitních placených stáží a učňovské přípravy, které mladým lidem umožní profesní přípravu na pracovišti, nebo také programů přeshraničních výměn, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, které dají mladým lidem možnost uplatnit své nadání v praxi a disponovat řadou práv a přístupem k odpovídajícímu zaměstnání a sociální ochraně podle vnitrostátních právních předpisů a praxe, stejně jako dospělí pracovníci; požaduje, aby členské státy zvláště podporovaly malé a střední podniky, aby také tyto podniky mohly přijímat stážisty a náhradníky;

68.  vyzývá členské státy k vytvoření kvalitního rámce, který nebude umožňovat, aby byly stáže a vzdělávání zaměřené na praxi využívány jako zdroje levné pracovní síly; poukazuje na to, že při vytváření kvalitních pracovních míst a předcházení vykořisťování je rovněž nezbytné porozumět základním normám pro bezpečnost a ochranu zdraví a právům na pracovišti; za tímto účelem vyzývá členské státy, aby zavedly kvalitní vnitrostátní právní rámce pro stáže a učňovskou přípravu, které budou především zajišťovat ochranu zaměstnání a náležitý rozsah sociálního zabezpečení;

69.  vyzývá Komisi, aby předložila rámec kvality pro učňovské vzdělávání, a členské státy, aby ho následně podpořily(37);

70.  je přesvědčen o tom, že pro předvídání budoucích požadavků na dovednosti je nezbytné aktivní zapojení občanské společnosti, zejména mládežnických a komunitních organizací, sociálních partnerů, poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy a specializovaných služeb podpory na všech úrovních, zejména pak do fáze přípravy a provádění programů odborné kvalifikace, které zajišťují skutečný a účinný přechod z formálního vzdělávání do učebních praxí založených na pracovní činnosti („učení se prací“) a kvalitním pracovním místě;

71.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby kvalifikace byly pro zaměstnavatele smysluplné, čehož se docílí tak, že budou do jejich navrhování zapojeni aktéři na trhu práce;

Klíčová úloha neformálního a informálního učení

72.  trvá na důležitosti uznávání neformálního a informálního učení s cílem oslovit studující a posílit jejich postavení; uznává, že toto obzvláště platí pro osoby ve zranitelné nebo znevýhodněné situaci, jako jsou pracovníci s nízkou kvalifikací či uprchlíci, kteří potřebují mít k postupům uznávání přednostní přístup;

73.  s politováním konstatuje, že zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání dostatečně neuznávají hodnotu a relevantnost dovedností, schopností a znalostí nabytých v rámci neformálního a informálního učení; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba usilovat o překonání nedostatečného povědomí všech zúčastněných subjektů o otázkách uznávání;

74.  uznává, že nedostatečná srovnatelnost a jednotnost postupů uznávání jednotlivých zemí EU, zejména pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, představuje další překážku; uznává dále, že zajištění skutečného přístupu, uznávání a finanční podpory navíc stále představuje skutečnou výzvu, zejména v případě znevýhodněných skupin, jako jsou jednotlivci s nízkou kvalifikací, kteří potřebují prioritní přístup k uznávání;

75.  vyzývá Komisi a členské státy, aby o možnostech postupu uznávání zvyšovaly povědomí; v tomto ohledu vítá pokrok, jehož bylo v posledních několika letech dosaženo v souvislosti s prováděním doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení do roku 2018; nicméně je toho názoru, že aby se umožnilo uznávání, je třeba vyvinout větší úsilí o zavedení právních rámců a vytvoření komplexních validačních strategií;

76.  připomíná, že mnoho stávajících evropských nástrojů transparentnosti, jako je evropský rámec kvalifikací či evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, bylo vyvinuto izolovaně; zdůrazňuje, že k tomu, aby jednotlivci mohli lépe hodnotit pokrok, kterého dosáhli, a příležitosti, které se jim nabízejí, a zužitkovat výsledky vzdělávání získané v různých kontextech, je třeba, aby byli lépe koordinováni a podporováni v rámci systémů zajišťování kvality a začleněni do vnitrostátního kvalifikačního rámce, aby tak mohla být budována důvěra různých odvětví a aktérů, včetně zaměstnavatelů;

77.  trvá na tom, že je třeba přeorientovat se na úlohu neformálního vzdělávání, které je stěžejní pro posílení postavení osob, zejména zranitelnějších a více znevýhodněných osob, včetně osob se zvláštními potřebami a osob se zdravotním postižením, a osob s nízkou kvalifikací a omezenými příležitostmi, pokud jde o přístup k formálnímu vzdělávání; je přesvědčen o tom, že poskytovatelé neformálního vzdělávání a nevládní organizace mají dobré předpoklady pro to, aby oslovily osoby ze znevýhodněných skupin, které stojí stranou formálního vzdělávacího systému, a měly by být při plnění této úlohy lépe podporovány, aby se zajistilo, že novou agendu dovedností budou využívat ty osoby, které podporu potřebují nejvíc;

78.  uznává význam dobrovolnické činnosti jako jednoho z nástrojů nabývání znalostí, zkušeností a dovedností, které zvyšují zaměstnatelnost a přispívají k získání odborné kvalifikace;

79.  zdůrazňuje, že neformální učení, a to i prostřednictvím dobrovolnické činnosti, hraje zásadní úlohu při stimulaci rozvoje přenositelných znalostí, mezikulturních kompetencí a dovedností potřebných pro život, jako jsou týmová práce, tvořivost a smysl pro iniciativu, a zároveň posiluje sebevědomí a motivaci k učení;

80.  dále zdůrazňuje, že velký význam mají také informální vzdělávací programy, výtvarné a sportovní činnosti a mezikulturní dialog, neboť aktivně zapojují občany do společenských a demokratických procesů a zvyšují jejich odolnost vůči propagandě vedoucí k radikalizaci; zdůrazňuje, že neformální a informální učení jsou zásadní pro integraci osob, které mají s nalezením práce největší těžkosti, a jsou tudíž zranitelné, vyzývá v tomto směru členské státy, aby zajistily úplné a včasné provádění doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

81.  podtrhuje hodnotu průřezových dovedností získaných prostřednictvím sportu v rámci neformálního a informálního učení a dále zdůrazňuje spojitost mezi sportem, zaměstnatelností, vzděláním a odbornou přípravou;

82.  zdůrazňuje, že informální a neformální prostředí poskytuje rovněž příležitosti k aktivnímu prosazování společných hodnot, jako je svoboda, tolerance a nediskriminace, k získávání znalostí o občanských záležitostech, udržitelnosti a lidských právech, včetně práv žen a dětí;

83.  vyzývá členské státy, aby zaváděly postupy uznávání výsledků informálního a neformálního vzdělávání s cílem zajistit úspěch postupů pro rozšiřování dovedností a s využitím osvědčených postupů těch členských států, které již mají takové nástroje k dispozici(38); připomíná v tomto ohledu význam politické reakce, která by byla zaměřena na skupiny, které jsou nejvíce vzdáleny od trhu práce;

84.  zdůrazňuje, že neformální a informální prostředí, které se široce uplatňuje v rámci komunitního vzdělávání a práce se skupinami, které jsou nedostatečně zastoupeny v hlavním proudu akademického vzdělávání a vzdělávání dospělých, hraje klíčovou úlohu z hlediska začleňování marginalizovaných a zranitelných osob; souhlasí v této souvislosti s tím, že je třeba brát v potaz hledisko a potřeby žen a dívek, osob se zdravotním postižením, osob LGBTI, migrantů a uprchlíků a příslušníků národnostních menšin;

85.  zdůrazňuje význam pracovně-profesního poradenství, které poskytuje podporu jednotlivcům s nízkou kvalifikací; připomíná v tomto ohledu, že je důležité zajistit v členských státech veřejné a soukromé služby zaměstnanosti z hlediska kapacity i kvality;

86.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení společných nástrojů pro hodnocení dovedností v návaznosti na rámec Europass;

87.  vyzývá členské státy, aby nadále rozvíjely své systémy uznávání a zvyšovaly informovanost o tom, kde a jak lze o uznání požádat; vybízí je k vytváření přístupnějších, atraktivnějších a otevřenějších způsobů získávání dalšího vzdělávání, např. pokračování v odborném vzdělávání a přípravě;

Podpora digitálních dovedností, dovedností v oborech STEM a podnikatelských dovedností

88.  poukazuje na skutečnost, že v dnešní společnosti je zajištění základních digitálních dovedností nezbytným předpokladem osobního i profesního naplnění, avšak domnívá se, že je třeba vynaložit další úsilí, aby byli lidé vybaveni specifičtějšími kompetencemi v digitální oblasti, a mohli tak používat digitální technologie inovativním a tvůrčím způsobem;

89.  poukazuje na to, že je třeba vymezit dovednosti nezbytné pro nové technologie a podporovat rozvoj patřičných digitálních dovedností, které se mohou uplatnit v prostředí společností se střední tržní kapitalizací, mikropodniků a malých a středních podniků; upozorňuje především na to, že v digitální éře probíhá rozvoj dovedností v kontextu náhlých změn, které mohou destabilizovat trhy práce, a tudíž je vhodné, aby takové změny doprovázelo celoživotní učení;

90.  je přesvědčen o tom, že by měl být kladen větší důraz na výuku oborů, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (obory STEM), aby se zlepšilo digitální vzdělávání a vyučování; žádá o začlenění umění a kreativního učení do programu vzdělávání v oborech STEM vzhledem k úzké souvislosti mezi kreativitou a inovacemi a dále se domnívá, že by dívky a mladé ženy měly od raného věku být vedeny ke studiu oborů STEM;

91.  trvá na tom, že je třeba do procesů výuky a vzdělávání začlenit nové technologie a zprostředkovat vzdělávání, při kterém by se mohly uplatňovat přímé zkušenosti z reálného života, a zároveň je třeba osnovy pro výuku zaměřenou na IKT a sdělovací prostředky přizpůsobit věku, zohledňovat vývoj a zdraví dítěte a včas začít s vedením k zodpovědnému využívání technologií a posílením kritického myšlení, s cílem vybavit studenty adekvátním souborem dovedností, schopností a znalostí a zajistit rozvoj celé škály digitálních dovedností, které ve stále více digitální ekonomice potřebují jednotlivci i společnosti; znovu připomíná, že je třeba podporovat dívky a mladé ženy ve studiu informačních a komunikačních technologií;

92.  dále zdůrazňuje, že v zájmu vytvoření a provádění strategií v oblasti digitálních dovedností je třeba zaujmout cílenější přístup, který bude více založený na spolupráci a koordinaci;

93.  vybízí Komisi, aby za tímto účelem navýšila finanční prostředky v evropských rámcových programech i v Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), a pomohla tak inovativním a reflexivním evropským společnostem podporujícím začlenění dosáhnout toho, aby se všichni občané, a zejména lidé ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí nebo lidé žijící v odlehlých oblastech, lidé se zdravotním postižením, starší lidé i nezaměstnaní mohli plně zapojit do pracovního trhu;

94.  vítá návrh Komise, aby byla členským státům adresována výzva k vypracování komplexní národní strategie pro digitální dovednosti, přičemž by se měly zvláště zaměřit na zmírňování digitální propasti, především pokud jde o starší osoby; poukazuje nicméně na to, že mají-li být tyto strategie účinné, je třeba zajistit možnosti celoživotního učení pro pedagogické pracovníky, pevné pedagogické vedení a inovace na všech úrovních vzdělávání přizpůsobené jednotlivým úrovním a založené na jasné vizi mediální pedagogiky, která bude odpovídat věku a vývojovému stupni, a na počátečním a dalším vzdělávání učitelů, rozšiřováním dovedností a výměnách osvědčených postupů;

95.  zdůrazňuje, že mediální gramotnost umožňuje občanům zaujímat kritický postoj k různým formám médií, a rozšiřuje tak prostředky a možnosti, které nabízí „digitální gramotnost“;

96.  vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti ve školních osnovách a v osnovách kulturně vzdělávacích institucí a aby rozvíjely iniciativy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, které by zahrnovaly veškeré úrovně formálního, informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy;

97.  připomíná, že soubor digitálních dovedností musí zahrnovat digitální a mediální gramotnost a také kritické a kreativní myšlení, aby se studenti nestali pouhými uživateli technologií, ale aktivními tvůrci, inovátory a zodpovědnými občany v digitalizovaném světě;

98.  vyzývá členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zajistily příležitosti ke vzdělávání v oblasti IKT a k rozvíjení digitálních dovedností a mediální gramotnosti; v této souvislosti zdůrazňuje význam otevřených vzdělávacích zdrojů, které zajišťují přístup pro všechny;

99.  zdůrazňuje, že je nutné zahrnout prvky výuky podnikatelských dovedností, a to včetně sociálního podnikání, do všech úrovní vzdělávání a různých školních předmětů, jelikož posílení podnikatelského ducha u dětí již v raném věku zvýší uplatnitelnost na trhu práce, přispěje ke snižování nezaměstnanosti mladých lidí a podpoří kreativitu, kritické myšlení a vůdčí schopnosti, které jsou užitečné pro vytváření sociálních projektů a přispívají k rozvoji místních komunit; v této souvislosti dále zdůrazňuje význam využívání získaných zkušeností a koncepce „poučení z neúspěchu“;

100.  domnívá se, že vzdělávání v oblasti podnikání by mělo zahrnovat sociální rozměr, neboť ten oživuje hospodářství a současně zmírňuje chudobu, sociální vyloučení a další sociální problémy, a že by se mělo zabývat rovněž tématy jako spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, jako jsou například družstva, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

101.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi sektory s nejvyšší mírou soukromého podnikání a růstu a že kreativní způsob výuky rozvíjí přenositelné dovednosti, jako jsou např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; uznává, že umění a mediální odvětví jsou pro mladé lidi obzvláště zajímavá;

102.  poukazuje na skutečnost, že podnikání vyžaduje rozvoj průřezových dovedností, jako je kreativita, kritické myšlení, schopnost práce v týmu a podnikavost, které přispívají k osobnímu i pracovnímu rozvoji mladých lidí a usnadňují jejich přechod na trh práce; domnívá se, že je proto zapotřebí usnadňovat a podporovat zapojení podnikatelů do vzdělávacího procesu;

103.  naléhavě vyzývá k aktivnímu dialogu, sdílení dat a spolupráci mezi akademickou sférou, dalšími vzdělávacími institucemi a subjekty, sociálními partnery a pracovním prostředím za účelem vytvoření vzdělávacích programů, které vybaví mladé lidi požadovanými dovednostmi, schopnostmi a znalostmi;

Modernizace odborného vzdělávání a přípravy a zaměření na hodnotu učení se prací

104.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vypracovali a zavedli opatření, v jejichž rámci by bylo poskytováno volno na vzdělávání a odbornou přípravu a na odborné a celoživotní vzdělávání, a to i v jiných členských státech, než ze kterého pocházejí; vyzývá je dále, aby všem pracovníkům, zejména znevýhodněným, zpřístupnili vzdělávání na pracovišti i mimo něj, včetně studijních pobytů, a kladli přitom důraz na ženy zaměstnané v odvětvích, v nichž jsou strukturálně nedostatečně zastoupeny(39);

105.  znovu poukazuje na důležitost odborného vzdělávání a přípravy jakožto relevantní formy vzdělávání, která nejen podporuje zaměstnatelnost a získávání odborné kvalifikace, ale vede také k rovným příležitostem pro všechny občany, včetně občanů náležejících k sociálně zranitelným a znevýhodněným skupinám;

106.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající investice do odborného vzdělávání a přípravy a prostřednictvím komplexního a participativního vzdělávacího přístupu zajistily jejich větší relevantnost pro studenty, zaměstnavatele a společnost, aby je přizpůsobily potřebám pracovního trhu tak, že je začlení do vzdělávacího systému prostřednictvím participativního, integrovaného a koordinovaného přístupu a zaručí vysoké standardy kvalifikace a kvality odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce mezi odborným vzděláváním a přípravou a poskytovateli vysokoškolského vzdělávání, aby se zajistil úspěšný přechod absolventů odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání;

107.  domnívá se, že je důležité usilovat o to, aby bylo možné snáze přecházet mezi akademickým a profesním vzděláváním;

108.  zdůrazňuje, že je třeba posílit praxi poskytování poradenství v oblasti dalšího vzdělávání a profesní orientace jak v rámci vzdělávacího systému, tak v rámci vzdělávání dospělých, a to s důrazem na dovednosti a kompetence, které jsou potřebné v perspektivních oborech a odvětvích jednotlivých zemí s vysokou přidanou hodnotou a investičním potenciálem;

109.  vítá iniciativy Komise, jejichž cílem je podporovat odborné vzdělávání a přípravu; je si vědom toho, že mobilita v odborném vzdělávání a přípravě ještě nenaplnila svůj potenciál; domnívá se, že další finanční prostředky pro instituce odborného vzdělávání a přípravy by mohly přispět ke zvýšení mobility v odborném vzdělávání a přípravě a také ke zvýšení kvality, relevantnosti a inkluzivnosti odborného vzdělávání a přípravy;

110.  zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat možnost meziodvětvové mobility nejen v rámci povolání učitele v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, ale rovněž mezi školami jako celkem;

111.  má za to, že hlavní odpovědnost za kvalitu odborného vzdělávání a přípravy leží na členských státech a na regionální úrovni; žádá Komisi, aby propagovala odborné vzdělávání a přípravu a usnadňovala výměnu osvědčených postupů;

112.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím odpovídajících investic a kvalifikovaných pracovníků vytvořily nový image odborného vzdělávání a přípravy, posílily napojení na pracovní trh a zaměstnavatele a zlepšily povědomí o odborném vzdělávání a přípravě jakožto hodnotné cestě k získání vzdělání a zaměstnání;

113.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily přitažlivost a status odborného vzdělávání a přípravy a mobility v rámci odborného vzdělávání a přípravy jako důležité volby v rámci profesní dráhy jednotlivce a dbaly na to, aby mladí lidé a jejich rodiny měli přístup k informacím o možnostech odborného vzdělávání a přípravy, byly zajištěny dostatečné investice pro zvýšení kvality a relevantnosti odborného vzdělávání a přípravy, byl zajištěn přístup pro všechny, vznikaly užší vazby mezi akademickým vzděláváním a odborným vzděláváním a přípravou a byla podporována genderová vyváženost a nediskriminace u programů odborného vzdělávání a přípravy;

114.  požaduje konkrétní cíle, jako je zavedení plně funkčního systému přenosu kreditů a uznávání využíváním evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;

115.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely a vzájemně si porovnávaly osvědčené postupy partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou s cílem snížit počet odchodů ze vzdělávání nebo odborné přípravy a počet těch, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se ani vzdělávání ani odborné přípravy; doporučuje, aby tak bylo provedeno prostřednictvím spolupráce mezi středními školami a podniky s cílem mj. formou odborné přípravy vytvořit příležitosti tzv. druhé šance, dosáhnout větší integrace mezi systémy a lépe uzpůsobit dovednosti skutečným potřebám;

116.  vybízí členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními hospodářskými subjekty zavedly kvalitní duální vzdělávací systémy a systémy odborného vzdělávání v návaznosti na výměnu osvědčených postupů a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému, s cílem překonat stávající a budoucí nesoulad v dovednostech;

117.  vyzývá členské státy, aby zlepšily shromažďování údajů mapující trajektorie profesní dráhy absolventů odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné zlepšovat vyhlídky na získání zaměstnání, posuzovat kvalitu odborného vzdělávání a přípravy a formovat volbu profesní dráhy studenta;

118.  připomíná, že je třeba více podporovat mobilitu studentů i učitelů; vyzývá proto členské státy, aby do svých vnitrostátních programů zahrnuly podporu mobility s cílem přispět ke zvýšení podílu mladých lidí, kteří získají zkušenosti v zahraničí;

Učitelé a školitelé

119.  je přesvědčen, že učitelé a školitelé hrají klíčovou roli v tom, jaké mají žáci výsledky; zdůrazňuje proto, že je nutné investovat do počátečního a průběžného profesního rozvoje učitelů ve všech odvětvích vzdělávání a podporovat jej, zajistit kvalitní zaměstnání a zavést služby v oblasti celoživotního profesního poradenství, což musí být trvalou prioritou v celé EU;

120.  zdůrazňuje, že zlepšení postavení a rozšiřování dovedností všech učitelů, školitelů, mentorů a vychovatelů by bylo předpokladem pro realizaci nové agendy dovedností a že je třeba vyvinout další úsilí s cílem přilákat mladé lidi k práci ve vzdělávání a motivovat učitele, aby v profesi zůstali, například zlepšením politik k udržení učitelů; konstatuje, že to vyžaduje respekt vůči učitelům a jejich docenění, atraktivní odměňování a pracovní podmínky, lepší přístup k dalšímu vzdělávání během pracovní doby, zejména v digitální didaktice, a také opatření na ochranu proti násilí a obtěžování ve vzdělávacích institucích a k předcházení těmto jevům; vyzývá členské státy, aby usilovaly o větší rovnost žen a mužů v učitelském povolání; zdůrazňuje, že posilování inovativních postupů výuky a učení se a usnadnění mobility a výměny osvědčených postupů by bylo krokem vpřed k dosažení tohoto cíle;

121.  připomíná, že vzdělávání učitelů v některých členských státech výrazně negativně ovlivnila hospodářská a finanční krize; zdůrazňuje, že je důležité investovat do učitelů, školitelů a vychovatelů a vybavovat je novými dovednostmi a metodami výuky v souladu s technologickým a společenským vývojem;

122.  vyzývá členské státy, aby výrazně investovaly do celoživotního vzdělávání učitelů, včetně získávání praktických zkušeností v zahraničí, zajistily jejich průběžný profesní rozvoj a pomohly jim rozvinout nové dovednosti, jako jsou dovednosti v oblasti IKT, podnikatelské dovednosti či dovednosti související s inkluzivním vzděláváním; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by všem pedagogickým zaměstnancům měly být poskytnuty placené dny na vzdělávání v odpovídajícím měřítku pro rozšíření jejich dovedností;

123.  zdůrazňuje, že v rámci odborného vzdělávání a přípravy je třeba rozvíjet kompetence učitelů umožňující naučit studenty v úzké spolupráci s malými a středními podniky podnikatelským dovednostem; klade proto důraz na podporu flexibilních postupů přijímání pracovníků (např. učitelů s odbornou praxí);

124.  doporučuje členským státům, aby vytvořily pobídky, aby se dařilo přijímat zájemce o učitelské povolání s vysokou úrovní odborných předpokladů a aby byla odměněna práce učitelů s dobrými výsledky;

Provádění nové agendy dovedností pro Evropu: výzvy a doporučení

125.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání, s cílem lépe odhadovat a předvídat budoucí požadavky na dovednosti a lépe je přizpůsobovat volným pracovním místům na trhu práce;

126.  zdůrazňuje, že ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými stranami, včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a poskytovatelů neformálního vzdělávání, služeb zaměstnanosti a místních orgánů, je třeba novou agendu dovedností dále propracovat, provádět a monitorovat; vyzývá Komisi, aby přispívala k podpoře širších partnerství s těmito subjekty;

127.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění uvedené iniciativy kladly velký důraz na koordinaci různých organizací přímo či nepřímo zapojených do rozvoje dovedností, jako jsou ministerstva, místní orgány, veřejné vzdělávací a jiné agentury, vzdělávací instituce a instituce poskytující odbornou přípravu a nevládní organizace;

128.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o zvyšování viditelnosti odborného vzdělávání a přípravy a posilovaly jejich kvalitu a atraktivitu; vyzývá Komisi, aby podnítila členské státy ke stanovení dalších cílů v zájmu stimulace vzdělávání zaměřeného na praxi v rámci programů odborné přípravy a vzdělávání;

129.  vyzývá k užší spolupráci mezi odborným vzděláváním a přípravou a poskytovateli vysokoškolského vzdělávání s cílem odstranit stávající nedostatky, pokud jde o zajištění úspěšného přechodu absolventů odborného vzdělávání a přípravy k vysokoškolskému vzdělávání; v této souvislosti doporučuje, aby se získávaly znalosti z osvědčených postupů v různých členských státech, které zavedly účinné systémy duálního vzdělávání;

130.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly koordinovaný a integrovaný přístup v sociálních politikách, vzdělávání a zaměstnání s cílem umožnit stálý vývoj odborného vzdělávání a přípravy přizpůsobující se situaci a aby osoby, které projdou tímto vzděláváním a přípravou, mohly mít přístup k vyšším stupňům studií a odborné přípravy;

131.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit chápání a srovnatelnost různých kvalifikací v jednotlivých členských státech; vítá navrhovanou revizi a další rozvoj evropského rámce kvalifikací a vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy a všemi zúčastněnými stranami; vyzývá k větší soudržnosti nástrojů EU pro kvalifikaci, zejména evropského rámce kvalifikací, evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

132.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále soustředily na to, aby všichni jejich občané jakéhokoli věku měli možnost rozvíjet své digitální dovednosti a schopnosti, aby zároveň podpořily digitální transformaci ekonomiky a společnosti a změnu způsobů učení, práce i podnikání a soustředily se také na širší společenské dopady těchto změn; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby vzaly na vědomí záměr Komise soustředit se na pozitivní aspekty této transformace prostřednictvím strategie EU pro elektronické dovednosti; vyzývá k dalšímu zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa;

133.  souhlasí s plánem odvětvové spolupráce v oblasti dovedností, který vypracovala Komise v rámci pilotního programu pro šest odvětví, a podporuje jeho pokračování;

134.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále soustředily na digitální dovednosti, zejména na digitální transformaci ekonomiky a změnu způsobů práce i podnikání, a bere na vědomí záměr Komise soustředit se na pozitivní aspekty této transformace prostřednictvím strategie EU pro elektronické dovednosti;

135.  vyzývá členské státy, aby zařadily rané vzdělávání v oblasti podnikání(40), včetně sociálního podnikání, do učebních osnov s cílem rozvinout individuální podnikatelské myšlení svých občanů jako klíčové kompetence, která podporuje osobní rozvoj, aktivní občanství, sociální začleňování a zaměstnatelnost;

136.  vybízí Komisi, aby vypracovala příslušné rámce kompetencí pro další klíčové schopnosti, jako jsou např. finanční gramotnost a digitální a podnikatelské dovednosti;

137.  zastává názor, že má-li navrhovaná iniciativa „Cesty prohlubování dovedností“ přinést reálné změny, je třeba vzít v úvahu zkušenost s prováděním záruky pro mladé lidi; domnívá se, že je zejména třeba usilovat o rychlejší provádění, mít integrovaný přístup s doplňujícími sociálními službami a podpořit lepší spolupráci se sociálními partnery, např. odbory a sdruženími zaměstnavatelů, a dalšími zúčastněnými stranami;

138.  domnívá se, že vybavení lidí minimálním souborem dovedností je důležité, ale nedostatečné, neboť je stěžejní zajistit, aby každý jednotlivec byl motivován k získání pokročilých dovedností a schopností, a dokázal se tak lépe přizpůsobit budoucím výzvám, zejména pokud jde o zranitelné skupiny, u nichž hrozí riziko nejistých pracovních poměrů;

139.  vyjadřuje politování nad tím, že chybí finanční prostředky na provádění návrhů, což může představovat významnou překážku při přijímání opatření, která mohou přinést skutečnou změnu na vnitrostátní úrovni, ale zastává názor, že členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby plně využívaly stávajících dostupných finančních zdrojů na podporu provádění agendy, zejména Evropského sociálního fondu; zdůrazňuje, že navrhované zdroje financování, především Evropský sociální fond a program Erasmus+, jsou již k dispozici na vnitrostátní úrovni; vyzývá proto Komisi, aby podpořila členské státy ve větším poskytování a v efektivním vynakládání finančních prostředků do oblasti dovedností, neboť se jedná o důležitou investici do lidského kapitálu, který má nejen sociální, ale i hospodářský přínos;

140.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci národních strategií pro digitální dovednosti poskytly finanční prostředky za účelem překlenutí stávající technologické a digitální propasti mezi vzdělávacími institucemi a institucemi pro odbornou přípravu, které jsou dobře vybaveny, a těmi, které dobře vybaveny nejsou, a aby podporovaly zvyšování dovedností učitelů a školitelů v oblasti technologií s cílem držet krok s rozrůstajícím se digitalizovaným prostředím;

141.  důrazně doporučuje, aby se řešil problém tzv. digitální propasti a aby měli všichni rovné příležitosti, aby tak mohli získat přístup k digitálním technologiím a také schopnostem, postojům a motivaci, což jsou nezbytné prvky pro digitální účast;

142.  žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly také při řešení otázek, jako je špatný prospěch žáků v některých studijních oborech, nízká účast na vzdělávání dospělých, předčasné ukončování školní docházky, sociální začleňování, občanská angažovanost, genderové rozdíly a míra zaměstnanosti absolventů;

143.  vyzývá členské státy, aby vedly konzultace se sociálními partnery, podpořily spolupráci a posílily součinnost mezi formálními, neformálními a informálními poskytovateli vzdělávání, regiony a místními orgány a zaměstnavateli a občanskou společností s cílem oslovit širší skupinu pracovníků s nízkou kvalifikací a lépe zohlednit jejich specifické potřeby;

144.  vyzývá k větší flexibilitě ve vzdělávání, pokud jde o místo, způsob poskytování výuky a výukové metody, které by sloužily k přilákání různých studentů a k naplnění jejich potřeb a zároveň podporovaly možnosti vzdělávání pro všechny občany;

145.  vítá navrhovanou revizi rámce klíčových schopností, který představuje cenný referenční zdroj a stanoví společnou koncepci rozvoje průřezových dovedností, a vyzývá k posílení jeho dopadu na vnitrostátní úrovni, mimo jiné v rámci učebních osnov a odborné přípravy učitelů; vyzývá Komisi, aby zajistila propojení rámce klíčových schopností s doporučením Rady z roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

146.  vítá plánovanou revizi evropského rámce kvalifikací, která by měla přispět ke zlepšení srozumitelnosti stávající dovedností a kvalifikací v různých zemích EU; zdůrazňuje, že takový nástroj má zásadní význam pro rozvoj profesní mobility, zejména v příhraničních oblastech, a že je třeba zajistit větší viditelnost dovedností, schopností a znalostí získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání;

147.  vyzývá členské státy, aby při provádění procesu rozšiřování dovedností zaujaly komplexní přístup, který bude zároveň poskytovat různé příležitosti, jež berou v úvahu konkrétní potřeby na místní, regionální a odvětvové úrovni (např. mezikulturní dovednosti, občanské dovednosti, dovednosti v oblasti životního prostředí, jazykové dovednosti, dovednosti v oblasti zdravotnictví a v rodinné sféře) a nesoustředí se jen na poskytování základních dovedností;

148.  vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí členských států prostřednictvím vzájemných vzdělávacích aktivit a výměny osvědčených postupů;

149.  vítá a podporuje revizi rámce Europass, zejména přechod od používání Europassu jako nástroje pro dokumenty k Europassu jako službě, a úsilí více zviditelnit různé druhy vzdělávání a schopnosti, zejména ty, které byly získány mimo rámec formálního vzdělávání;

150.  domnívá se, že revize by měla zajistit, aby znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením, lidé s nízkou kvalifikací, senioři nebo dlouhodobě nezaměstnaní, mohly mít prospěch z takových nástrojů a považuje za klíčové zajistit, aby byla zaručena jejich dostupnost i pro osoby se zdravotním postižením;

151.  domnívá se, že nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti rozvoje dovedností by měly být v nové agendě dovedností lépe řešeny;

152.  vítá iniciativu, jejímž cílem je zavést systém pro sledování absolventů s cílem poskytnout podložené a odpovídající informace k vypracování osnov a vzdělávacích nabídek; žádá o podobný systém pro rozsáhlé sledování absolventů odborného vzdělávání a přípravy;

153.  žádá, aby byla v rámci programu Erasmus+, který nabízí a podporuje inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro mladé lidi, školitele, dobrovolníky, učně, stážisty a mladé pracovníky, trvale poskytována podpora a aby byla tato podpora navýšena;

154.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu vnitrostátních systémů kvalifikace a navrhla jejich úpravu tak, aby odpovídaly měnícím se potřebám nově vznikajících profesí; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy podporovaly učitele tím, že jim usnadní přístup k informacím o nejmodernějších technologiích, a připomíná v této souvislosti platformu eTwinning, kterou vybudovala Komise;

155.  vyzývá Komisi, aby vyhlásila Evropský rok vzdělávání dospělých, který přispěje ke zvyšování povědomí o hodnotě vzdělávání dospělých a tzv. aktivního stárnutí v celé Evropě, a aby poskytla dostatečný časový prostor pro jeho přípravu na evropské i vnitrostátní úrovni;

156.  vyzývá Komisi, aby každoročně pořádala tzv. evropské fórum dovedností, aby si mohli příslušné orgány, vzdělávací instituce, pracovníci, studenti, zaměstnavatelé a zaměstnanci vyměňovat osvědčené postupy, pokud jde o prognózování odborných dovedností, vývoj a ověřování;

o
o   o

157.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(2) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(3) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1.
(10) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 36.
(11) Úř. věst. C 64, 5.3.2013, s. 5.
(12) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2016)0107.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0008.
(16) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 48.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.
(18) Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.
(19) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/119628.pdf
(20) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6268-2017-INIT/cs/pdf
(21) Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.
(22) Generální ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (ISBN: 978-92-79-26866-3); http://www.euricse.eu/wp-content/uploads/2015/03/social-economy-guide.pdf.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2015)0411.
(24) Evropské komise (2016), Analytical underpinning for a New Skills Agenda for Europe; (SWD(2016)0195).
(25) Cedefop, publikace připravovaná v Evropské komisi, 2016.
(26) http://www.cedefop.europa.eu/cs/events-and-projects/projects/assisting-eu-countries-skills-matching
(27) Viz SWD(2016)0195.
(28) Podpora konkurenceschopnosti kulturních a tvůrčích odvětví ve prospěch růstu a zaměstnanosti, 2015.
(29) Letmý pohled na společnost v roce 2016 – Sociální ukazatele OECD.
(30) Cedefop, Databáze vznikajících oborů přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEMs), březen 2014.
(31) Duální systém vzdělávání kombinuje učňovskou přípravu v podniku s odborným vzděláváním v odborné škole v jednom kurzu.
(32) Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2016.
(33) https://www.oecd.org/education/school/50293148.pdf
(34) Eurofund (2015), Předškolní péče: pracovní podmínky, odborná příprava a kvalita služeb – systematický přezkum.
(35) Viz přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(36) Posun k vzdělávacím výsledkům – politiky a postupy v Evropě –- Cedefop.
(37) Měl by být založen na stanovisku Poradního výboru pro odborné vzdělávání k tématu „Společná vize kvalitní a účinné učňovské přípravy a učení se prací“ přijatém dne 2. prosince 2016.
(38) Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016.
(39) Viz přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(40) Evropská komise/EACEA/Eurydice, 2016. Vzdělávání v oblasti podnikání na školách v Evropě. zpráva Eurydice.

Právní upozornění