Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - BruselKonečné znění
Žádost, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity
 Ochranná známka EU ***I
 Minamatská úmluva o rtuti ***
 Hybridní nesoulady s třetími zeměmi *
 Dohoda o operativní a strategické spolupráci mezi Dánskem a Europolem *
 Jmenování členky Účetního dvora
 Výroční zpráva o kontrole finančních aktivit Evropské investiční banky za rok 2015
 Program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 ***I
 Evropský rok kulturního dědictví ***I
 Program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu ***I
 Program Unie na podporu zapojení spotřebitelů do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb ***I
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
 Udělení absolutoria za rok 2015: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
 Absolutorium za rok 2015: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
 Udělení absolutoria za rok 2015: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská policejní akademie (CEPOL)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský inovační a technologický institut (EIT)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro železnice (ERA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU–OSHA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Zásobovací agentura Euratomu (ESA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropský policejní úřad (Europol)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Agentura pro evropský GNSS (GSA)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (BBI)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik Clean Sky 2
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik ECSEL
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva (IMI)
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik pro ITER
 Udělení absolutoria za rok 2015: Společný podnik SESAR
 Řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech
 Stěžejní iniciativa EU pro oděvní průmysl
 Současný stav koncentrace hospodářské půdy v EU: jak usnadnit zemědělcům přístup k půdě
 Výroční zpráva o finančních aktivitách Evropské investiční banky
 Provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu
 Situace ve Venezuele

Žádost, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity
PDF 409kWORD 47k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o žádosti, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity (2016/2294(IMM))
P8_TA(2017)0132A8-0163/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl António Marinho e Pinto zbaven imunity, kterou dne 23. září 2016 předložil Miguel Pereira da Rosa, soudce okresního soudu Lisabon západ (Oeiras) (č. j. 4759/15.2TDLSB), v souvislosti s trestním stíháním, které bylo proti tomuto poslanci zahájeno a oznámeno na plenárním zasedání dne 24. října 2016,

–  s ohledem na dopis příslušné pomocné nejvyšší státní zástupkyně ze dne 12. prosince 2016 obsahující přepis výroků, jichž se António Marinho e Pinto dopustil,

–  poté co byl António Marinho e Pinto vyslechnut dne 22. března 2017 v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona 7/93 ze dne 1. března 1993 upravujícího statut portugalských poslanců a v souladu s oběžníkem č. 3/2011 nejvyššího státního zastupitelství ze dne 10. října 2011,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0163/2017),

A.  vzhledem k tomu, že soudce okresního soudu Lisabon západ (Oeiras) požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu António Marinho e Pinto zbaven imunity v rámci soudního řízení z důvodu údajného trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že žádost, aby byl António Marinho e Pinto zbaven poslanecké imunity se týká údajného trestného činu závažné pomluvy, jak je definován v čl. 180 odst. 1 a čl. 183 odst. 2 portugalského trestního zákoníku, za nějž lze uložit trest odnětí svobody v délce až dvou let, a trestného činu urážky organizace, služby nebo právnické osoby, jak je definován v čl. 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) portugalského trestního zákoníku, za nějž lze uložit trest odnětí svobody v délce až dvou let;

C.  vzhledem k tomu, že charitativní sdružení Santa Casa de Misericórdia de Lisboa podalo na Antónia Marinha e Pinta stížnost;

D.  vzhledem k tomu, že se tato stížnost týkala prohlášení, která António Marinho e Pinto učinil dne 30. května 2015 v průběhu rozhovoru ve vysílání „A Propósito“ portugalské stanice SIC Notícias, jež uváděl António José Teixeira, a vysílalo se ve 21 hodin, při němž údajně řekl toto: „Pokud jde o sociální zabezpečení, mohu vám říct, že je třeba oddělit dimenzi solidarity, která spadá do působnosti státu. Ta nesmí být placena na úkor důchodů pracujících, chápete? Musí se použít souhrnný rozpočet státu. Sociální solidarita se musí uplatňovat prostřednictvím daní a té obrovské instituce, Misericórdia de Lisboa, která nakládá s miliony a miliony a plýtvá penězi, velmi často k osobnímu prospěchu nebo v něčím osobním zájmu [...] Myslím, že by pan Manuel Rebelo de Sousa byl lepší než pan Pedro Santana Lopes vzhledem ke zkušenosti pana Santany Lopese ve vládě, a bylo ostatně zajímavé vidět, jak ředitel pracuje, jak ředitel Santa Casa da Misericórdia de Lisboa pracuje na své kandidatuře, s jakými zdroji a jakými prostředky.“;

E.  vzhledem k tomu, že článek 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

F.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie stanovil, že aby mohl poslanec Evropského parlamentu požívat imunity, musí daný názor vyjádřit při výkonu své funkce, což znamená, že je vyžadována spojitost mezi vyjádřeným názorem a parlamentním mandátem a tato spojitost musí být přímá a zjevná(2);

G.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 téhož protokolu poslanci na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 11 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona 7/93 ze dne 1. března 1993 upravujícího statut portugalských poslanců a v souladu s oběžníkem nejvyššího státního zastupitelství č. 3/2011 ze dne 10. října 2011 nemůže být António de Sousa Marinho e Pinto vyslechnut nebo obžalován bez předchozího svolení Evropského parlamentu;

I.  vzhledem k tomu, že údajné činy nejsou v přímém nebo zjevném vztahu s funkcemi poslance Evropského parlamentu, které António Marinho e Pinto vykonává, a že se vztahují spíše k činnostem čistě vnitrostátního charakteru, neboť uvedené výroky zazněly ve vysílání v Portugalsku ke specificky portugalskému tématu, které souvisí s řízením sdružení podle vnitrostátního práva;

J.  vzhledem k tomu, že se tudíž údajné činy netýkají názorů či hlasování během výkonu jeho funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že podaná žaloba zcela zjevně nemá vztah k postavení, jehož António Marinho e Pinto požívá jako poslanec Evropského parlamentu;

L.  vzhledem k tomu, že není důvod se domnívat, že se jedná o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že se případ zakládá na záměru politicky poškodit daného poslance;

1.  rozhodl, že se António Marinho e Pinto zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby neprodleně předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru soudci okresního soudu Lisabon západ (Oeiras) a poslanci Antóniu Marinhu e Pintovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvoraze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI:EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Spojené věci T-346/11 a T-347/11, Gollnisch/ Evropský parlament, výše uvedený rozsudek.


Ochranná známka EU ***I
PDF 395kWORD 49k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (COM(2016)0702 – C8-0439/2016 – 2016/0345(COD))
P8_TA(2017)0133A8-0054/2017

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0702),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 118 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0439/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0054/2017),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1001.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Minamatská úmluva o rtuti ***
PDF 310kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie (05925/2017 – C8-0102/2017 – 2016/0021(NLE))
P8_TA(2017)0134A8-0067/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05925/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0102/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0067/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením Minamatské úmluvy o rtuti;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.


Hybridní nesoulady s třetími zeměmi *
PDF 597kWORD 54k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (COM(2016)0687 – C8-0464/2016 – 2016/0339(CNS))
P8_TA(2017)0135A8-0134/2017

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0687),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0464/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená nizozemskou První komorou, nizozemskou Druhou komorou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na další příspěvky Senátu Parlamentu České republiky, německé Spolkové rady, španělského parlamentu a portugalského parlamentu ohledně návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 30. srpna 2016 o státní podpoře SA.38373 (2014/C) (ex 2014/NN) (ex 2014/CP), kterou poskytlo Irsko společnosti Apple, a na probíhající šetření Komise zabývající se podporou, kterou údajně poskytlo Lucembursko společnostem McDonald´s a Amazon,

–  s ohledem na probíhající práci vyšetřovacího výboru pro prošetření údajného porušování a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0134/2017),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Směrnice (EU) 2016/1164 zavádí rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu.
(4)  Směrnice (EU) 2016/1164 sice zavádí první rámec pro řešení případů uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu, neodstraňuje však tento jev komplexně a systematicky a její oblast působnosti je omezena na Unii.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Význam iniciativy BEPS zdůraznili rovněž vedoucí představitelé skupiny G20 na svém setkání v Petrohradě ve dnech 5. a 6. září 2013, kteří vydali prohlášení, v němž vyjadřují naději, že se podaří zajistit, aby zisky byly zdaňovány tam, kde je provozována hospodářská činnost, z níž zisk pochází, a kde vzniká hodnota. V praxi by to vyžadovalo zavedení jednotného zdanění včetně vzorce pro rozdělení daňových příjmů mezi dotyčné státy. Tohoto cíle nebylo dosaženo.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Je nezbytné stanovit pravidla, která hybridní nesoulady komplexním způsobem neutralizují. Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.
(5)  Je velmi důležité stanovit pravidla, která by hybridní nesoulady a nesoulady týkající se poboček komplexním způsobem neutralizovala. Jelikož se směrnice (EU) 2016/1164 zabývá pouze uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi systémy daně z příjmu právnických osob členských států, vydala Rada ECOFIN dne 20. června 2016 prohlášení, v němž žádá Komisi, aby do října 2016 předložila návrh týkající se hybridních nesouladů zahrnujících třetí země s cílem stanovit pravidla, která budou v souladu s pravidly doporučenými ve zprávě OECD týkající se BEPS v akční oblasti č. 2 a která budou neméně účinná, a to s cílem dosáhnout dohody do konce roku 2016.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Dopady uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu je třeba posoudit i z hlediska rozvojových zemí, přičemž Unie a členské státy by se měly snažit tyto země při řešení uvedených dopadů podpořit.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164,] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, je nezbytné, aby tyto nesoulady také řešila uvedená směrnice.
(6)  Vzhledem k tomu, [mimo jiné je to zmíněno ve 13. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2016/1164] že je zcela zásadní dále se zabývat i jinými hybridními nesoulady, jako jsou hybridní nesoulady spojené se stálými provozovnami, včetně nezohledněných stálých provozoven, je nezbytné, aby směrnice (EU) 2016/1164 řešila i tyto nesoulady. Při řešení těchto nesouladů by se mělo přihlédnout k doporučeným pravidlům obsaženým v dokumentu OECD předloženém k veřejné diskuzi ze dne 22. srpna 2016, který se týká akce BEPS č. 2 - Nesoulady plynoucí z uspořádání poboček.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  V zájmu stanovení komplexního rámce, který bude v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích k hybridnímu nesouladu, je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převody, dovážené nesoulady a nesoulady z dvojí rezidence, aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech.
(7)  V zájmu stanovení rámce, který by byl v souladu se zprávou OECD v oblasti BEPS o uspořádáních vedoucích k hybridnímu nesouladu a který by byl neméně účinný, je zásadní, aby směrnice (EU) 2016/1164 rovněž obsahovala pravidla pro hybridní převodydovážené nesoulady a řešila úplné spektrum dvojích odpočtů, aby daňoví poplatníci nemohli zneužívat zbývající mezery v předpisech. Tato pravidla by se měla v maximální možné míře standardizovat a koordinovat mezi členskými státy. Členské státy by měly zvážit zavedení sankcí vůči daňovým poplatníkům, kteří zneužívají hybridní nesoulady.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Je třeba stanovit pravidla, která by ukončila využívání různých daňových účtovacích období v jednotlivých jurisdikcích, které vede k nesouladům daňových výsledků. Členské státy musí zajistit, aby daňoví poplatníci deklarovali platbu ve všech příslušných jurisdikcích v přiměřené časové lhůtě. Vnitrostátní orgány by měly navíc posoudit veškeré důvody, které za těmito hybridními nesoulady stojí, a vyplnit tak případné mezery a zakázat agresivní daňové plánování, místo toho, aby se soustředily pouze na získání daňových příjmů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechna uspořádání vedoucí k hybridnímu nesouladu, u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.
(8)  Jelikož směrnice (EU) 2016/1164 obsahuje pravidla týkající se hybridních nesouladů mezi členskými státy, je vhodné do ní zahrnout pravidla pro hybridní nesoulady s třetími zeměmi. Tato pravidla by se pak měla vztahovat na všechny daňové poplatníky podléhající dani z příjmů právnických osob v členském státě, včetně stálých provozoven subjektů, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Je nezbytné zachytit všechny hybridní nesoulady či související uspořádání, u nichž alespoň jedna ze stran je poplatníkem daně z příjmu právnických osob v některém členském státě.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Pravidla pro hybridní nesoulady by měla řešit situace nesouladu vyplývající z rozdílných daňových pravidel dvou (či více) jurisdikcí. Pravidla by však neměla ovlivnit obecné rysy daňového systému příslušné jurisdikce.
(9)  Je velmi důležité, aby se pravidla pro hybridní nesoulady uplatňovala automaticky v případě všech přeshraničních plateb, které byly odečteny v zemi plátce, aniž by musel být prokázán motiv vyhýbání se daňovým povinnostem, a aby se řešily situace nesouladu vyplývající z dvojích odpočtů, konfliktů v právní kvalifikaci finančních nástrojů, plateb a subjektů nebo z konfliktů při rozdělování plateb. Jelikož by hybridní nesoulady mohly vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí dané platby do danitelných příjmů, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotyčný členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží daňovému poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   K nesouladům spojeným se stálými provozovnami dochází, pokud rozdíly mezi pravidly, která platí v jurisdikci stálé provozovny a v jurisdikci rezidence pro rozdělování příjmů a výdajů mezi různé složky téhož subjektu, vedou k nesouladu v daňových výsledcích. Patří sem i ty případy, kdy nesouladný výsledek vzniká kvůli tomu, že v důsledku uplatnění práva jurisdikce pobočky není zohledněna určitá stálá provozovna. Tyto nesouladné výsledky by mohly vést k nezdanění dané platby bez jejího zahrnutí do zdanitelných příjmů, k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, a proto by měly být odstraněny. V případě nezohledněných stálých provozoven by měl příjem, který by byl jinak přiřazen stálé provozovně, zahrnout do zdanitelných příjmů členský stát, jehož je daňový poplatník rezidentem.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)   Pro zajištění proporcionality je nutné řešit pouze případy, kdy využití hybridních nesouladů vyvolává značné riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Je proto vhodné zabývat se uspořádáními vedoucími k hybridnímu nesouladu mezi daňovým poplatníkem a jeho přidruženými podniky a hybridními nesoulady v důsledku strukturovaných uspořádání, jichž je daňový poplatník součástí.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)   Aby měla definice „přidruženého podniku“ pro účely pravidel pro hybridní nesoulady dostatečný záběr, měla by zahrnovat také subjekt, který je pro účetní účely součástí téže konsolidované skupiny, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, a naopak i podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka.
vypouští se
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)   Nesoulady, které souvisejí zejména s hybridností subjektů, by měly být řešeny pouze tehdy, kdy jeden z přidružených podniků má – přinejmenším – účinnou kontrolu nad ostatními přidruženými podniky. Proto by v těchto případech mělo být požadováno, aby účast daňového poplatníka nebo jiného přidruženého podniku v přidruženém podniku či účast přidruženého podniku v daňovém poplatníkovi ve formě hlasovacích práv, vlastnictví kapitálu nebo nároku na vytvořený zisk činila 50 procent nebo více.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země mohou vést k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
(15)  Jelikož nesoulady z hybridních subjektů zahrnující třetí země vedou v několika případech k dvojímu odpočtu či odpočtu bez zahrnutí, je nutné stanovit pravidla, podle kterých dotčený členský stát podle daného případu buď odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, nebo uloží poplatníkovi povinnost zahrnout platbu do svých zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k odpočtu bez zahrnutí. V případě dvojí daňové úlevy by dotčený členský stát měl omezit prospěch z této úlevy poměrně k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.
(17)  Hybridní převody mohou vést k odlišnému daňovému zacházení v případě, kdy v důsledku převodu finančního nástroje se s podkladovým výnosem z tohoto nástroje zachází tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání. Podkladový výnos je příjem související s převedeným nástrojem a z něj plynoucí. Toto odlišné daňové zacházení může vést k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu nebo k daňové úlevě ve dvou různých jurisdikcích ve vztahu k téže dani vybrané srážkou u zdroje. Takovéto nesoulady by proto měly být odstraněny. V případě odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelného příjmu by se měla použít stejná pravidla jako pro neutralizaci nesouladu z hybridního finančního nástroje nebo z hybridního subjektu vedoucího k tomuto odpočtu. V případě dvojí daňové úlevy by dotyčný členský stát měl omezit prospěch z této úlevy v poměru k čistému zdanitelnému příjmu souvisejícímu s podkladovým výnosem.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z uspořádání vedoucího k hybridnímu nesouladu a v jeho důsledku k dvojímu odpočtu nebo odpočtu bez zahrnutí mezi třetími zeměmi.
(19)  Dovážené nesoulady přesouvají účinek hybridního nesouladu mezi stranami ve třetích zemích do jurisdikce členského státu prostřednictvím nehybridního nástroje, čímž narušují účinnost pravidel, která hybridní nesoulady neutralizují. Odčitatelná platba v členském státě může sloužit k financování výdajů v rámci strukturovaného uspořádání zahrnujícího hybridní nesoulad mezi třetími zeměmi. Aby se těmto dováženým nesouladům zabránilo, je zapotřebí zavést pravidla, která neumožní odpočet platby, pokud je odpovídající příjem z této platby přímo nebo nepřímo kompenzován odpočtem, který vyplývá z hybridního nesouladu nebo podobného uspořádání a v jeho důsledku dochází k dvojímu odpočtu nebo odpočtu mezi třetími zeměmi bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti uspořádáním vedoucím k hybridnímu nesouladu. Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze uspořádání vedoucích k hybridnímu nesouladu a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.
(21)  Cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti hybridním nesouladům. Tohoto cíle nemohou členské státy jednající samostatně uspokojivě dosáhnout, jelikož vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze rozšířila stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Nadále by tak přetrvávala neefektivita a deformace vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření. Mělo by to za následek nedostatek koordinace. Uvedeného cíle může být vzhledem k přeshraniční povaze hybridních nesouladů a potřebě přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, a v souvislosti se zdaňováním nadnárodních společností zaujmout jednotný přístup namísto přístupu, kdy jsou zdaňovány jednotlivé subjekty. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. Stanovením požadované úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základního stupně koordinace v rámci Unie, který je nezbytný k naplnění jejích cílů.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)   Za účelem zajištění jasného a účinného uplatňování směrnice je třeba poukázat na její provázanost se závěrečnou zprávou OECD z roku 2015 o neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nesouladům, akční oblast č. 2.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Komise by měla čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné,
(23)  Komise by měla každé tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její uplatňování a podat o něm Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   S cílem bojovat proti uspořádáním vedoucím k hybridním nesouladům a zajistit jednotné uplatňování směrnice (EU) 2016/1164 by měly být členské státy povinny vyměňovat si veškeré důležité důvěrné informace a osvědčené postupy.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
-1)   V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Článek -9a se použije rovněž na všechny subjekty, s nimiž členský stát zachází pro daňové účely jako s transparentními.“
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 4 – pododstavec 3
a)   v bodě 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
vypouští se
„Pro účely článku 9 se přidruženým podnikem rozumí rovněž subjekt, který je součástí téže konsolidované skupiny pro účely účetního výkaznictví jako daňový poplatník, podnik, ve kterém má daňový poplatník významný vliv na řízení, nebo podnik, který má významný vliv na řízení daňového poplatníka. Pokud se nesoulad týká hybridního subjektu, je definice přidruženého podniku upravena tak, že se požadavek 25 procent nahrazuje požadavkem 50 procent;“;
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 4 – pododstavec 3
aa)   v bodě 4 se zrušuje třetí pododstavec;
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – návětí
„9) „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a přidruženým podnikem nebo strukturované uspořádání mezi stranami v různých daňových jurisdikcích, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo subjektu nebo v zacházení s komerční přítomností ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:
„9) „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a dalším subjektem, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo platby provedené v jeho rámci nebo výsledek rozdílů při uznávání uskutečněných plateb nebo plateb, výdajů či ztrát způsobených hybridním subjektem nebo stálou provozovnou nebo výsledek rozdílů v uznávání pomyslné platby uskutečněné mezi dvěma složkami téhož daňového poplatníka nebo v uznávání komerční přítomnosti ve formě stálé provozovny vedou k některému z těchto výsledků:
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. b
b)  k odpočtu platby od základu daně v jurisdikci, v níž daná platba svůj zdroj, bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v druhé jurisdikci („odpočet bez zahrnutí“);
b)  k odpočtu platby od základu daně v jakékoli jurisdikci, v níž se daná platba považuje za uskutečněnou („jurisdikce plátce“), bez odpovídajícího zahrnutí téže platby pro daňové účely v jakékoli další jurisdikci, v níž se platba považuje za obdrženou („jurisdikce příjemce“) („odpočet bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“);
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c
c)  k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí“) v případě rozdílného zacházení s komerční přítomností ve formě stálé provozovny.
c)  k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, bez odpovídajícího zahrnutí týchž příjmů pro daňové účely v druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů“) v případě rozdílného uznávání komerční přítomností ve formě stálé provozovny;
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)
ca)   k platbě hybridnímu subjektu nebo stálé provozovně, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů, pokud lze nesoulad přisoudit rozdílům v uznávání plateb uskutečněných ve prospěch stálé provozovny nebo hybridního subjektu;
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 1 – písm. c b (nové)
cb)   k platbě, která vede k odpočtu bez zahrnutí dané platby do zdanitelných příjmů v důsledku platby ve prospěch nezohledněné stálé provozovny;
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 2
K hybridnímu nesouladu dochází pouze v tom rozsahu, v jakém tatáž odečtená platba, vynaložené výdaje nebo vzniklé ztráty ve dvou jurisdikcích převyšují částku příjmů, které jsou zahrnuty do základu daně v obou jurisdikcích a které lze přiřadit témuž zdroji.
K hybridnímu nesouladu, který je výsledkem rozdílů v uznávání plateb, výdajů nebo ztrát způsobených hybridním subjektem či stálou provozovnou nebo rozdíly v uznávání pomyslné platby uskutečněné mezi dvěma složkami téhož daňového poplatníka, dochází, pouze pokud se výsledný odpočet ve zdrojové jurisdikci zahrne do položky, která není obsažená v obou jurisdikcích, v nichž došlo k nesouladu. Avšak v případě, že platba, která vede k tomuto hybridnímu nesouladu, vede rovněž k hybridnímu nesouladu, který lze připsat rozdílům v právní kvalifikaci finančního nástroje nebo platby provedené v jeho rámci nebo který je výsledkem rozdílů v uznávání plateb uskutečněných ve prospěch hybridního subjektu nebo stálé provozovny, k hybridnímu nesouladu dochází, pouze pokud platba vede k odpočtu bez jejího zahrnutí do zdanitelného příjmu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 – pododstavec 3 – návětí
Hybridní nesoulad zahrnuje taktéž převod finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání, jehož je daňový poplatník součástí, kdy se s podkladovým výnosem z převedeného finančního nástroje zachází pro daňové účely tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání, přičemž tyto strany jsou pro daňové účely rezidenty v různých jurisdikcích, a dochází k některému z těchto výsledků:
Hybridní nesoulad zahrnuje taktéž převod finančního nástroje, jehož je daňový poplatník součástí, kdy se s podkladovým výnosem z převedeného finančního nástroje zachází pro daňové účely tak, jako by ho získaly současně více než jedna strana daného uspořádání, přičemž tyto strany jsou pro daňové účely rezidenty v různých jurisdikcích, a dochází k některému z těchto výsledků:
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 a (nový)
ba)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
„9a) „hybridním subjektem“ jakýkoli subjekt či uspořádání, jež jsou podle práva jedné jurisdikce považovány pro daňové účely za osobu a s jejichž příjmy či výdaji se podle práva jiné jurisdikce zachází jako s příjmy či výdaji jedné nebo více jiných osob;“
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b b (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 9 b (nový)
bb)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
„9b) „nezohledněnou stálou provozovnou“ jakékoli uspořádání, které podle práva jurisdikce ústředí dává vzniknout stálé provozovně, zatímco podle práva jurisdikce, v níž se stálá provozovna nachází, nedává vzniknout stálé provozovně;“
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 11
11)   „strukturovaným uspořádáním“ uspořádání spojené s hybridním nesouladem, kde je nesoulad cenově zakomponován do podmínek tohoto uspořádání, nebo uspořádání, jehož účelem je vyvolat hybridní nesoulad, pokud nelze rozumně očekávat, že daňový poplatník nebo přidružený podnik o hybridním nesouladu nevěděl a nepodílel se na hodnotě daňové výhody z hybridního nesouladu vyplývající.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c a (nové)
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 2 – bod 11 a (nový)
ca)   doplňuje se nové písmeno, které zní:
„11a) „jurisdikcí plátce“ jurisdikce, v níž je usazen hybridní subjekt nebo stálá provozovna nebo v níž se platba považuje za uskutečněnou.“
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 1
1.  V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, proběhne odpočet pouze v členském státě, ve kterém má tato platba svůj zdroj, byly vynaloženy výdaje nebo vznikly ztráty.
1.  Pokud hybridní nesoulad vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, odpočet v členském státě, který je jurisdikcí investora, se odepře.
Pokud hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k dvojímu odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát, odepře dotyčný členský stát odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila třetí země.
V případě, že odpočet není odepřen v jurisdikci investora, odepře jej jurisdikce plátce. Pokud je do případu zapojena třetí země, musí skutečnost, že tato třetí země odpočet odepřela, dokázat daňový poplatník.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 2
2.  V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi dvěma členskými státy vede k odpočtu bez zahrnutí, odepře členský stát plátce odpočet této platby.
2.  Pokud vede hybridní nesoulad k odpočtu bez zahrnutí platby do zdanitelného příjmu, odpočet se v členském státě, jenž je jurisdikcí plátce této platby, odepře. Není-li odpočet v jurisdikci plátce odepřen, dotyčný členský stát požádá daňového poplatníka, aby zahrnul výši platby, která by jinak dala vzniknout nesouladu, do příjmů v jurisdikci příjemce.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k odpočtu bez zahrnutí:
i)   pokud má platba svůj zdroj v členském státě, tento členský stát odpočet odepře, nebo
ii)   pokud má platba svůj zdroj ve třetí zemi, uloží dotčený členský stát daňovému poplatníkovi, aby tuto platbu zahrnul do základu daně, pokud již daná třetí země odpočet neodepřela nebo neuložila povinnost platbu zahrnout.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 3
3.  V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy spojený se stálou provozovnou vede k nezdanění bez zahrnutí, uloží členský stát, v němž je daňový poplatník rezidentem pro daňové účely, daňovému poplatníku, aby do základu daně zahrnul příjem přičítaný stálé provozovně.
3.  Pokud se hybridní nesoulad týká příjmů nezohledněné stálé provozovny, které nejsou předmětem daně v členském státě, jehož je daňový poplatník rezidentem pro daňové účely, vyžaduje tento členský stát od daňového poplatníka zahrnutí příjmu, který by byl jinak přiřazen nezohledněné stálé provozovně, do svých zdanitelných příjmů.
V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad spojený se stálou provozovnou nacházející se ve třetí zemi vede k nezdanění bez zahrnutí, uloží dotčený členský stát daňovému poplatníku, aby do základu daně zahrnul příjem přičítaný stálé provozovně ve třetí zemi.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 3 a (nový)
3a.   Členské státy odepřou odpočet jakékoli platby daňového poplatníka, pokud jsou na základě této platby přímo nebo nepřímo financovány odpočitatelné výdaje, které dávají vzniknout hybridnímu nesouladu prostřednictvím transakce či série transakcí.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 4
4.  V rozsahu, v jakém je platba poukázaná daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi započtena přímo či nepřímo proti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet platby poukázané daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích.
4.  Pokud je platba poukázaná daňovým poplatníkem subjektu ve třetí zemi započtena přímo či nepřímo proti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet platby daňového poplatníka ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odčitatelné ve dvou různých jurisdikcích.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 – odst. 5
5.  V rozsahu, v jakém je odpovídající zahrnutí odčitatelné platby poukázané daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi započteno přímo či nepřímo proti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu není příjemcem platby zahrnuta do jeho základu daně, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby poukázané daňovým poplatníkem přidruženému podniku ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet nezahrnuté platby.
5.  Pokud je odpovídající zahrnutí odčitatelné platby daňového poplatníka ve třetí zemi započteno přímo či nepřímo proti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu není příjemcem platby zahrnuta do jeho základu daně, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka ve třetí zemi od základu daně, ledaže jedna ze zúčastněných třetích zemí již odepřela odpočet nezahrnuté platby.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Směrnice (EU) 2016/1164
Článek -9 a (nový)
3a)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek -9a
Reverzní hybridní nesoulady
Jestliže jeden či více přidružených nerezidentských subjektů vlastnících podíl na zisku v hybridním subjektu, který je registrován nebo usazen v členském státě, má sídlo v jurisdikci či jurisdikcích, v nichž je daný hybridní subjekt považován za osobu povinnou k dani, považuje se tento hybridní subjekt za rezidenta daného členského státu a jeho příjem se zdaňuje, pokud není jinak zdaňován podle práva daného členského státu nebo kterékoli jiné jurisdikce.“
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice (EU) 2016/1164
Čl. 9 a – odst. 1
V rozsahu, v jakém jsou platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je pro daňové účely rezidentem v členském státě i třetí zemi, v souladu s právními předpisy uvedeného členského státu a třetí země v obou jurisdikcích odčitatelné od základu daně a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být v členském státě daňového poplatníka započteny proti zdanitelnému příjmu, který není ve třetí zemi zahrnut do základu daně, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, ledaže tak již učinila třetí země.
Pokud je platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je pro daňové účely rezidentem v členském státě i třetí zemi, v souladu s právními předpisy příslušného členského státu a třetí země, odčitatelná od zdanitelného základu v obou jurisdikcích a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být v členském státě daňového poplatníka započteny proti zdanitelnému příjmu, který není ve třetí zemi zahrnut do základu daně, odepře členský stát daňového poplatníka odpočet této platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila příslušná třetí země. Toto odepření odpočtu platby platí také v situacích, kdy je daňový poplatník pro daňové účely „bez státní příslušnosti“. Skutečnost, že třetí země odepřela odpočet platby, výdajů nebo ztráty, musí prokázat daňový poplatník.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0457.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.


Dohoda o operativní a strategické spolupráci mezi Dánskem a Europolem *
PDF 321kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Dánským královstvím a Evropským policejním úřadem (Europol) ze strany Europolu (07281/2017 – C8-0120/2017 – 2017/0803(CNS))
P8_TA(2017)0136A8-0164/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (07281/2017),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0120/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(1), a zejména na čl. 23 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(2), ve znění prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2017/290(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací(4), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Komise a předsedy vlády Dánska ze dne 15. prosince 2016, v němž jsou zdůrazněny operativní potřeby, ale také mimořádný a přechodný charakter plánovaného ujednání mezi Europolem a Dánskem,

–  s ohledem na výše uvedené prohlášení, v němž je zdůrazněno, že toto ujednání je podmíněno tím, že Dánsko zůstane členem Unie a schengenského prostoru, do 1. května 2017 splní povinnost plně provést směrnici (EU) 2016/680(5) o ochraně údajů v policejních věcech ve svém vnitrostátním právu a bude souhlasit s tím, že se na ně bude vztahovat jurisdikce Soudního dvora Evropské unie a pravomoc evropského inspektora ochrany údajů,

–  s ohledem na protokol č. 22 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na výsledek dánského referenda ze dne 3. prosince 2015 ohledně protokolu č. 22 ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. února 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se pozměňuje rozhodnutí 2009/935/SVV, pokud jde o seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(6), a zejména na žádost uvedenou v odstavci 4 tohoto návrhu, jež vyzývá k tomu, aby budoucí ujednání mezi Europolem a Dánskem platilo po dobu pěti let, čímž bude zajištěno, že bude mít přechodnou povahu s výhledem na dosažení trvalejšího ujednání,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0164/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že v rámci posouzení, které má být prováděno podle článku 25 dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Dánským královstvím a Europolem, byl Evropský parlament pravidelně informován a konzultován, a to zejména prostřednictvím skupiny Europolu pro společnou parlamentní kontrolu, která má být zřízena podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/794(7);

5.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby využily veškeré možnosti podle primárního a sekundárního práva k tomu, aby Dánsku znovu nabídly plné členství v Europolu;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a Europolu.

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.
(2) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.
(3) Úř. věst. L 42, 18.2.2017, s. 17.
(4) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0023.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).


Jmenování členky Účetního dvora
PDF 309kWORD 41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu na jmenování Ildikó Gáll-Pelczové členkou Účetního dvora (C8-0110/2017 – 2017/0802(NLE))
P8_TA(2017)0137A8-0166/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8-0110/2017),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0166/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 12. dubna 2017 uspořádal slyšení kandidátky ve věci jmenování členkou Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady jmenovat Ildikó Gáll-Pelczovou členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům Evropské unie a kontrolním orgánům členských států.


Výroční zpráva o kontrole finančních aktivit Evropské investiční banky za rok 2015
PDF 478kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015 (2016/2098(INI))
P8_TA(2017)0138A8-0161/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2015,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2015 a na statistickou zprávu EIB za rok 2015,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2015, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2015 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2015,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2015,

–  s ohledem na výroční zprávu skupiny Evropské investiční banky o činnosti v oblasti boje proti podvodům za rok 2015,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2015 a zprávu o vedení podniku za rok 2015,

–  s ohledem zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2015,

–  s ohledem na operační plány skupiny EIB na období 2014–2016, 2015–2017, 2016–2018 a operační plán EIF na období 2014-2016,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na protokol č. 5 o statutu EIB a na protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 11. března 2014 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012(1), ze dne 30. dubna 2015 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2013(2) a ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí(6) (v souvislosti s pilotní fází iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 s názvem „Společně k zaměstnanosti a růstu: úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na hodnocení fungování EFSI, které EIB vypracovala v září 2016,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení zaměřenému na zvýšení a rozšíření EFSI,

–  s ohledem na zvláštní zprávu 19/2016 Evropského účetního dvora nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů - ponaučení z programového období 2007-2013“,

–  s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na dopis evropského veřejného ochránce práv prezidentovi Evropské investiční banky ze dne 22. července 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0161/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B.  vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) jsou zvláštní nástroje EU pro rizikový kapitál a záruky zaměřené především na podporu malých a středních podniků a evropské integrace a hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a významným způsobem by tak měly doplňovat intervence EIB;

D.  vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu byly vypracovány tři různé zprávy o činnostech EIB: ve zprávě o finančních činnostech EIB (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor), ve zprávě o kontrole finančních činností EIB (kterou připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu) a ve zprávě o provádění EFSI (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor);

E.  vzhledem k tomu, že záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování rizik terorismu, jsou součástí smluvních ustanovení EIB zahrnutých ve smlouvách uzavřených mezi skupinou EIB a jejími protistranami; vzhledem k tomu, že EIB vyžaduje, aby její protistrany dodržovaly veškeré platné právní předpisy; vzhledem k tomu, že EIB by měla na základě výsledků v oblasti náležité péče uložit dodatečná smluvní ustanovení k řešení konkrétních otázek souvisejících s transparentností a integritou;

F.  vzhledem k tomu, že EIB působí při uplatňování strategie EU 2020 a stěžejních iniciativ jako výkonný orgán tím, že zajišťuje využívání veřejných investic na náhradu či nápravu mezer finančních trhů a zavádí nové podněty EU pro růst a tvorbu pracovních míst;

G.  vzhledem k tomu, že katalytický účinek získávání finančních prostředků prostřednictvím EIB je klíčovým prvkem, pokud jde o definování přidané hodnoty EU a o zajištění toho, aby Evropa byla i nadále vedoucím světovým hráčem a aby si zachovala atributy světové ekonomiky v souvislosti s konkurenceschopností, inovacemi, infrastrukturou a atraktivitou;

H.  vzhledem k tomu, že investice EIB představují balíček ekologických podnětů, které mají zajistit, že EU bude mnohem lépe vybavena k tomu, aby mohla zůstat místem příležitostí a aby mohla čelit výzvám globalizované hospodářské soutěže;

I.  vzhledem k tomu, že Investiční plán pro Evropu je součástí širší strategie, která má zvrátit negativní trend zaznamenaný u veřejných a soukromých investic tím, že uvolní novou a soukromou finanční hotovost, která bude vložena do reálné ekonomiky s cílem podpořit dlouhodobé strategické a udržitelné investice v celé Unii;

J.  vzhledem k tomu, že v současnosti narůstá počet finančních nástrojů navržených a podporovaných ze strany EIB, od partnerství veřejného a soukromého sektoru po sekuritizaci; vzhledem k tomu, že tyto nástroje mohou vést k riziku socializace ztrát a privatizace zisků;

K.  vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost a šíří hodnoty Unie a přispívá k udržení stability třetích zemí;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba neustále věnovat pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

M.  vzhledem k tomu, že EIB by si měla zachovat rating AAA jako cennou součást svého obchodního modelu, jakož i kvalitní a spolehlivé portfolio aktiv se stabilními investičními projekty při provádění EFSI;

N.  vzhledem k tomu, že EIB ještě nepřijala všechna nezbytná opatření jako reakci na doporučení a výzvy Parlamentu v jeho usneseních k výročním zprávám EIB z předchozích let;

Posílení udržitelnosti investiční politiky EIB

1.  konstatuje, že v roce 2015 byly podepsány operace v hodnotě 77,5 miliardy EUR (ve srovnání se 77 miliardami EUR v roce 2014), z nichž 69,7 miliardy směřovalo do členských států EU a 7,8 miliardy EUR do zemí mimo EU;

2.  vítá výroční zprávy EIB za rok 2015 a dosažené výsledky, které jsou v nich popsány, ale i její snahu o lepší prezentaci a informace, pokud jde o příspěvek (nebo adicionalitu) a výsledky EIB;

3.  připomíná žádost Parlamentu o předložení komplexnější a harmonizovanější výroční zprávy, která by poskytla lepší kvalitativní přehled o celkových činnostech a úvěrových prioritách EIB a lepší hodnocení těchto činností; trvá na tom, že EIB má dále zpřesňovat a poskytovat informace o konkrétních a dosažených hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a přidané hodnotě svých operací v členských státech i mimo EU;

4.  zdůrazňuje, že veškeré činnosti financované EIB musí být součástí obecné strategie EU a oblastí, které představují politickou prioritu, a musí být s nimi neustále v souladu, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020, v nástroji pro růst a zaměstnanost a v Paktu pro růst a zaměstnanost, a musí při výběru projektů uplatňovat kritéria hospodářské, sociální, environmentální a finanční účinnosti, aby zajistily konsistentní provádění politiky EU;

5.  zdůrazňuje, že je třeba předložit konkrétní shrnutí výsledků toho, jak externí investice EIB přispěly k dosažení priorit EU a k rozvoji budování kapacit v regionech;

6.  důrazně nabádá EIB, aby nadále usilovala o odstraňování investičních, tržních a odvětvových mezer a investovala do projektů a operací, které mají skutečnou přidanou hodnotu tak, aby dosáhla lepší hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, odolnějšího investičního prostředí, vyšší zaměstnanosti a návratu k udržitelnému růstu v EU;

7.  připomíná, že podpora hospodářské obnovy, udržitelného růstu a silnější soudržnosti je hlavním cílem a že by EIB měla lépe předvídat strukturální výzvy, zejména výzvy související s reindustrializací Evropy, hospodářstvím založeném na znalostech a digitální ekonomikou, s cílem vytvářet nové hospodářské příležitosti a inovace, podporovat rozvoj oběhového hospodářství a využívat ve větší míře a lépe obnovitelné zdroje energie v souladu s cíli politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky; zdůrazňuje, že proces reindustrializace se musí uskutečnit jednak s ohledem na nutnost vytvářet kvalitní pracovní místa, a také s ohledem na rozmanité situace, jimiž se vyznačuje evropské hospodářství, každopádně však v souladu s respektováním životního prostředí a zdraví pracovníků a občanů;

8.  domnívá se, že EIB by při vymezování investičních činností a při rozhodování o financování měla věnovat neustálou pozornost střednědobým a dlouhodobým hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům svých rozhodnutí, zejména s ohledem na přeshraniční aspekty; domnívá se, že je třeba, aby EIB investovala do udržitelných projektů velkého i malého rozsahu, které mají z dlouhodobého hlediska systémový význam a vytvářejí přidanou hodnotu na regionální úrovni i na úrovni EU;

9.  zdůrazňuje, že spolehlivost financovaných projektů by z definice neměla být posuzována pouze z hlediska hospodářského významu, ale rovněž, se stejnou důležitostí, pokud jde o udržitelnost životního prostředí a sociální udržitelnost, jakož i o politický, přeshraniční a regionální význam těchto projektů; připomíná, že hlavní zásadou při stanovování priorit, pokud jde o úvěrové činnosti EIB, musí být i nadále upřednostňování projektů s jasnými a udržitelnými výsledky a dopadem na růst a zaměstnanost;

10.  je si vědom toho, že EIB je hlavním aktérem podílejícím se na oživování hospodářství EU, zvýšení zaměstnanosti a objemu růstu v členských státech a na zvyšování účinnosti a hospodárnosti dostupných finančních zdrojů za pomoci revolvingových nástrojů, konkrétně prostřednictvím multiplikačního účinku garančních fondů a dosažením pákového efektu;

11.  je přesvědčen, že je třeba zajistit odolnou, udržitelnou a stabilní strategii financování EU s cílem urychlit hospodářskou obnovu, zvýšit zaměstnanost a pomoci některým hospodářským odvětvím a méně rozvinutým regionům dostihnout ostatní odvětví a oblasti; připomíná, že je třeba soustředit se na produktivní investice, které přinesou potřebné změny, zejména dlouhodobé, a posílit primární sektor, výzkum, infrastruktury a zaměstnanost; je přesvědčen, že projekty by měly být vybírány na základě svého významu, své schopnosti vytvářet přidanou hodnotu pro EU jako celek a účinné adicionality a že by případně měly být vybírány projekty s rizikovějším profilem;

12.  v tomto ohledu požaduje zveřejňování více informací o přesné povaze jednotlivých projektů přímo a nepřímo financovaných prostřednictvím úvěrů EIB, a to především pokud jde o jejich přidanou hodnotu a očekávaný hospodářský dopad na každý členský stát;

13.  připomíná obavy Parlamentu, pokud jde o definici vyvážené strategie vyznačující se dynamickým, spravedlivým a transparentním zeměpisným rozdělením projektů a investic mezi členské státy EU, jež zohledňuje zvláštní zaměření na méně rozvinuté země a regiony; podotýká, že 73 % všech úvěrů, které EIB v roce 2015 poskytla (51 miliard EUR), se soustředí do šesti členských států, což svědčí o tom, že ne všechny členské státy nebo regiony jsou schopny stejnou měrou využívat investiční příležitosti;

14.  podporuje iniciativy EIB, jejichž cílem je poskytovat základní společnou technickou pomoc řídicím orgánům a finančním zprostředkovatelům, včetně cílených školení poskytovaných platformou fi-compass;

15.  vyzývá EIB, aby posílila svou komunikační politiku vůči potenciálním zúčastněným stranám a soukromým investorům ohledně dostupných zdrojů a nástrojů financování a aby občany lépe informovala o dosažených výsledcích;

16.  vyzývá EIB a Komisi, aby zintenzivnily šíření informací o svých možnostech financování a poskytovaly více podpory a poradenství místním a regionálním orgánům a malým a středním podnikům v zájmu zjednodušení přístupu k financování EIB a kombinování grantů s úvěry a nástroji financování; vyzývá Komisi, aby řídícím orgánům přiřadila významnější úlohu při poskytování informací, pokynů a poradenství konečným příjemcům a podpořila tak rozvoj vzdělávacích programů pro potenciální příjemce.

17.  domnívá se, že je zásadní, aby EIB nadále uplatňovala rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších úvěrových podmínek a předávala výhody své investiční strategie a úvěrových podmínek; žádá EIB, aby rozvíjela svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost a doplňkovost a propojenost svých zásahů s jednotlivými politikami EU;

18.  je hluboce znepokojen obecně vyššími náklady a poplatky týkajícími se fondů řízených EIB/EIF, kterými se zavádějí finanční nástroje na základě sdíleného řízení, na něž poukázaly nálezy Evropského účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 19/2016 nazvané „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – poznatky, které přineslo programového období 2007–2013“, a vyzývá Evropský účetní dvůr, aby provedl podobný audit pro stávající období;

Monitorování dopadu EIB při provádění hlavních oblastí veřejné politiky

19.  bere na vědomí zprávu o výsledcích a dopadu operací, které EIB uskutečnila v roce 2015 v EU, vycházející z hodnotící metody založené na třech pilířích, jejímž cílem je posoudit očekávané výsledky, monitorovat stávající výsledky a změřit dopad čtyř hlavních cílů veřejné politiky, kterými jsou Inovace a dovednosti (22,7 % podpisů EIB v roce 2015, což činí 15,8 miliardy EUR), Finance pro MSP a podniky se střední kapitalizací (28,5 % podpisů, 19,8 miliardy EUR), Infrastruktura (24,5 %, 17,1 miliardy EUR) a Životní prostředí (24,3 %, 16,9 miliardy EUR); konstatuje, že pro ilustraci očekávaných výsledků byly do zprávy zahrnuty některé výstupy a výsledky, pokud jde o nové podepsané operace, ale že v této zprávě nejsou obsaženy žádné informace o monitorovaných aktuálních výsledcích ani o docíleném dopadu;

20.  s politováním konstatuje, že ve výroční zprávě o operacích EIB uvnitř EU z roku 2015 nejsou uvedeny žádné informace o očekávaných a dosažených výsledcích operací EIB s přihlédnutím ke dvěma průřezovým politickým cílům, konkrétně opatřením v oblasti klimatu a soudržnosti; je znepokojen tím, že v roce 2015 EIB nedosáhla očekávané míry 30 % investic do soudržnosti (dosaženo 25,2 % uvnitř EU) a že provádění předpokládané na rok 2016 (27 %) je rovněž nižší než očekávaný cíl 30 %; rozhodně vyzývá EIB, aby obnovila hospodářskou, sociální a územní soudržnost jako prvořadý cíl veřejné politiky a aby začala otevřeně informovat o jeho provádění;

21.  stejně tak lituje, že aktualizace metody založené na třech pilířích, která ji měla uvést do souladu s požadavky nařízení o EFSI nevedla k harmonizaci podávání zpráv ze strany EIB o operacích v EU s podáváním zpráv o operacích mimo EU a k zahrnutí analytických a komplexních informací o konkrétních dosažených výsledcích v EU; požaduje, aby prostřednictvím veřejného přístupu k hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a k hodnotícím přehledům rámcovéhoprojektu pro měření výsledků bylo zveřejňováno více informací na úrovni projektu;

22.  zdůrazňuje, že ambiciózní investiční strategie musí být doprovázena nástroji jasnéhomonitorování a podávání zpráv, které zaručují řízení výkonnosti;

23.  vyzývá EIB, aby neustále kladla důraz na kontrolu své výkonnosti prostřednictvím posuzování výkonnosti a prokázaného dopadu; nabádá EIB, aby nadále definovala své ukazatele monitorování, konkrétněji ukazatele adicionality, aby dopad mohl být posouzen co nejdříve ve fázi vytváření projektu a aby správní rada měla k dispozici dostatečné informace o očekávaném dopadu, zejména s ohledem na to, jak dotyčný projekt přispívá k politikám EU;

24.  uvědomuje si složitost monitorování stále širšího portfolia a rostoucího přílivu různorodých projektů a následně celkového řízení ukazatelů; vyzývá EIB, aby vyvíjela větší úsilí k zajištění řádného monitorování;

25.  vybízí EIB, aby vůči členským státům vystupovala proaktivněji s cílem poskytovat služby v oblasti budování kapacit a poradenství přímo příjemcům při přípravě rozsáhlých investičních projektů prostřednictvím těsnější spolupráce s příslušnými vnitrostátními nebo decentralizovanými orgány či vnitrostátními podpůrnými bankami;

Mechanismy financování MSP

26.  připomíná, že EIB má celosvětovou odpovědnost za zajištění atraktivity EU na světové scéně podporou příznivého investičního prostředí pro podniky a podnikání;

27.  uznává ústřední úlohu, již MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací hrají v hospodářství EU a jednotlivých členských států z hlediska posilování zaměstnanosti a růstu; podporuje úsilí EIB při zvyšování podpory všem typům MSP (vznikajícím podnikům, startupům, mikropodnikům, malým a středním podnikům, podnikatelským klastrům), s důrazem na nové obchodní modely s vysokým potenciálem tvorby pracovních míst pro mladé lidi; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby završila nezbytné úsilí s cílem zaručit plné provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků;

28.  bere na vědomí pomoc EIB malým a středním podnikům, která v roce 2015 tvořila přibližně 36,6 % jejího financování, aktivovala dalších 39,7 miliard EUR na financování MSP a podpořila 5 milionů pracovních míst;

29.  vítá úsilí EIF o to, aby iniciativa na podporu malých a středních podniků v současné době působila v šesti zemích (Španělsko, Itálie, Bulharsko, Finsko, Rumunsko a Malta), přičemž se očekává, že malým a středním podnikům přinese přibližně 8,5 miliard nových úvěrů poskytnutých za výhodných podmínek; vyzývá členské státy, aby iniciativu na podporu malých a středních podniků zavedly v širším měřítku, a zároveň měly na paměti, že dokáže snížit riziko pro finanční zprostředkovatele; oceňuje proto návrh Komise na prodloužení iniciativy na podporu malých a středních podniků do roku 2020; zdůrazňuje však, že iniciativa na podporu malých a středních podniků by měla hrát větší úlohu, neboť financování malých a středních podniků je zásadní pro podporu růstu a zaměstnanosti v EU, a to zejména v období po ekonomické a finanční krizi; vyzývá EIB, aby sledovala a posilovala používání nástroje sekuritizace; žádá proto, aby EIB zlepšila svou komunikační politiku a aby administrativní podmínky iniciativy na podporu malých a středních podniků dosahovaly lepších výkonů; vyzývá Evropský investiční fond, aby zveřejnil podrobnou zprávu o úspěších a nezdarech programu;

30.  vítá zavedení nových nástrojů dohodnutých mezi EIB a Komisí, jako je soukromé financování pro energetickou účinnost (PF4EE), iniciativa pro malé a střední podniky a finanční nástroje programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), které by měly přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020; bere na vědomí aktivity EIF, zejména finanční nástroje COSME (Program pro konkurenceschopnost firem a malých a středních podniků) a program Innovfin, které v roce 2015 využily EFSI a zdvojnásobily objem úvěrů, za které ručí;

31.  vyzývá EIB, aby zvýšila svůj intervenční rizikový profil, zejména při podpoře malých a středních podniků, které nesou riziko či se vyvíjejí v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, jimž chybí stabilita; rovněž se domnívá, že odvětví malých a středních podniků a jejich přístup k financování je cílem, který je nutné soustavně a dlouhodobě sledovat a dále posilovat;

Inovace

32.  podporuje veškeré pobídky k inovacím iniciovaným trhem, k sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí s cílem zachovat udržitelný rozvoj a respektování zdrojů a pobídky, které napomáhají úsilí EU stát se oběhovou znalostní a digitální ekonomikou a zachovat si konkurenceschopnost;

33.  konstatuje, že EIB již financuje investice podniků EU působících v oblasti bezpečnosti do výzkumu a vývoje, pokud jde o civilní technologie a technologie dvojího užití; je toho názoru, že pokud jde o technologie dvojího užití, EIB by měla v první řadě podporovat investice motivované svou komercializací pro civilní účely – příklady již probíhajících projektů EIB tohoto typu jsou investice do výzkumu a vývoje v oblasti leteckých a vesmírných dodávek, radarových systémů, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti cloudů, mikroelektroniky a očkovacích látek;

34.  konstatuje, že úvěry na inovační projekty dosáhly v roce 2015 rekordního objemu 18,7 mld. EUR a vítá, že EIB klade na investice do inovací větší důraz;

35.  konstatuje, že pokračující podporou civilních technologií a technologií dvojího užití by mohla EIB více podpořit bezpečnostní sektor v EU v rámci stanoveného právního rámce; to zahrnuje operace podporované z prostředků EFSI;

Infrastruktura

36.  vyzývá EIB, aby i nadále podporovala program infrastruktury vypracovaný na základě účinných projektů společného zájmu v odvětví dopravy a energetiky, a to vlastními zdroji a zaváděním dluhových finančních nástrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy, přičemž je nutné zvážit jejich slučitelnost s cíli politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a s regionálním rozvojem; naléhavě žádá EIB, aby vyvinula nové finanční nástroje pro budování infrastruktury a realizaci prací v rámci makroregionálních strategií;

37.  vítá úroveň financování cílů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (17 634 mld. EUR) a obnovy venkovských a městských oblastí (5 467 mld. EUR) a doporučuje, aby toto financování bylo zachováno; považuje toto financování za nezbytný doplněk politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI); zdůrazňuje význam zachování pravidelného dialogu s řídícími orgány, aby se vytvořila součinnost a doplňkovost mezi oběma nástroji;

38.  vyzývá EIB, Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány ve spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, aby posílily svou spolupráci s cílem vytvořit větší součinnost mezi fondy ESI a finančními nástroji EIB a úvěry, jakož i snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, zvýšit správní kapacitu, zlepšit územní rozvoj a soudržnost a zlepšit vnímání fondů ESI a financování EIB; domnívá se, že k problematice prolínání činností EIB v rámci projektů a programů politiky soudržnosti je k dispozici málo informací; požaduje, aby EIB dostála své úloze veřejnoprávní instituce a postavila se ambiciózněji k otázce odpovědnosti, transparentnosti a viditelnosti, aby nedocházelo k nejasnostem; vyzývá EIB, aby rozvíjela komunikační politiku týkající se její činnosti, včetně činnosti poradenské, aby všechny formy vlády a všichni příjemci získali přístup k jejím programům;

39.  zdůrazňuje, že intenzivnější využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti vyžaduje větší zapojení Evropského parlamentu při kontrole činnosti EIB, aby bylo možné také lépe posoudit dopady a důsledky úlohy EIB;

40.  žádá členské státy, aby plně využívaly svou přidělenou část fondů ESI a doplňkovost, a doplňovaly tak úvěry a finanční nástroje EIB; žádá dále o větší a lepší kombinování grantů s financováním EIB s cílem lépe využívat pákového efektu ESI fondů; žádá EIB, aby byla hybnou silou tohoto procesu, jelikož disponuje odbornými znalostmi a má odpovědnost vůči akcionářům, které jí pomohou zajistit návratnost investic;

41.  vyzývá EIB, aby zvýšila své financování hospodářské a sociální soudržnosti i městských cílů a zároveň i nadále podporovala tradiční a inovativní odvětví v EU; dále vyzývá k rozvoji zvláštních nástrojů financování na podporu provádění makroregionálních akčních plánů a strategií ve spolupráci s členskými státy;

Investice v oblasti životního prostředí a klimatu

42.  vybízí EIB, aby se při své činnosti v oblasti klimatu zaměřila na udržitelnost mezioborových projektů v souvislosti s cíli COP21 a aby podporovala rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a účinného využívání zdrojů; konstatuje, že financování obnovitelných zdrojů energie dosáhlo částky 3,4 mld. EUR;

43.  vyzývá EIB, aby přehodnotila pozornost, kterou věnuje především projektům plynárenské infrastruktury, a to zejména z důvodu, že poptávka po plynu v Evropě klesá, zatímco se objevují nové rozsáhlé plány na stavbu nových plynovodů a terminálů LNG; vyjadřuje znepokojení nad tím, že investice EIB do plynárenské infrastruktury by mohly vést k investicím do uvízlých aktiv;

44.  domnívá se, že je nezbytné nadále rozvíjet trh s udržitelnými ekologickými projekty, které podporují především budování oběhového hospodářství, zejména prostřednictvím trhu zelených dluhopisů;

Příspěvek EIB ke správě globálních záležitostí

45.  všímá si zvýšení externího mandátu z 10 na 27 mld. EUR, s možnou dodatečnou částkou ve výši 3 mld. EUR; připomíná, že je nutné trvale zachovat soulad tohoto mandátu s cíli vnější politiky EU, zejména pokud jde o dodržování občanských práv v zemích, které přijímají finanční prostředky; opakuje žádost Parlamentu určenou Evropskému účetnímu dvoru o vypracování zvláštní zprávy o slučitelnosti externích úvěrových intervencí EIB s politikou EU a o výsledcích těchto intervencí;

46.  vítá schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiku EU a její reakce na krizové události související s globálním problémem migrace, a to začleněním aspektu rozvoje a podporou odolnosti ekonomiky;

Sledování přidané hodnoty a adicionality EFSI

47.  konstatuje, že EFSI má do roku 2018 prostřednictvím EIB aktivovat částku v celkové výši 315 mld. EUR v dodatečných investicích a nových projektech v reálné ekonomice; podotýká, že již bylo schváleno 97 infrastrukturních a inovačních projektů a 192 dohod s malými a středními podniky o financování, což představuje investice v předpokládané výši 115,7 mld. EUR;

48.  uznává, že využívání EFSI vedlo k rychlé změně profilu a obchodního modelu EIB z hlediska procesů a monitorování podpisů a smluv;

49.  konstatuje, že aby bylo možné plně využít dodatečné schopnosti nést riziko, vyvíjí skupina EIB nové produkty, které umožní nést vyšší riziko (např. podřízený dluh, kapitálové riziko, sdílení rizika s bankami), a revidovala svou politiku úvěrových rizik a způsobilosti s cílem zajistit větší pružnost; bere na vědomí, že EIB více podporuje inovativní podniky či projekty v oblasti infrastruktury, a to za pomoci EFSI; konstatuje, že EIB může podporovat větší počet těchto rizikových projektů, aniž by se odchýlila od zásad řádné správy;

50.  připomíná, že cílem EFSI je identifikovat význačné, skutečně inovativní a rizikovější profily projektů s novými protějšky ze soukromého sektoru v porovnání s jinými existujícími finančními nástroji EIB a současně přinášet významnou přeshraniční evropskou přidanou hodnotu při realizaci vybraných projektů a účinně přispívat ke stávajícím společným cílům EU v této oblasti politiky;

51.  uznává, že EFSI je tržní nástroj; připomíná však, že všechny členské státy musí vybudovat odpovídající kapacity, aby jej mohly využívat;

52.  konstatuje, že při uskutečňování projektů podporovaných z prostředků EFSI by mělo být v zájmu naplňování cílů soudržnosti a udržitelnosti uvažováno o co největším geografickém rozpětí; žádá EIB, aby napravila současnou geografickou nerovnováhu uvnitř Unie a odvětvovou koncentraci portfolia EFSI, především v rámci okna pro infrastrukturu a inovací (IIW) a v rámci okna pro malé a střední podniky (SMEW), posílením své poradní činnosti při vytváření projektů v členských státech a technické pomoci prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), zvážením rozšíření počtu odvětví, která mohou získat prostředky z EFSI, či lepším uzpůsobením typu a velikosti projektů potřebám trhů členských států;

53.  vyzývá EIB, aby při výběru pečlivě zvažovala skutečnou adicionalitu a novou dynamiku, stejně jako sílu multiplikačního účinku, jež se mohou u jednotlivých projektů lišit, zejména v oblastech, v nichž EIB či EIF nebyly dosud činné, v případech selhání trhu nebo v nepříznivých investičních situacích;

54.  konstatuje, že finanční páka se u jednotlivých projektů liší, zejména kvůli jejich rozsahu, složitosti a korelaci mezi významnými odvětvovými výzvami a očekáváním konečných příjemců v souvislosti s nedostatkem veřejných prostředků; zastává názor, že předpoklad průměrného pákového efektu x15 lze změřit teprve na konci investičního cyklu, a to při zohlednění specifik jednotlivých odvětví; domnívá se také, že účinnost intervencí se nevyhodnocuje pouze na základě potenciálu finančních nástrojů, ale také na základě měřitelných výsledků;

55.  vyzývá EIB, aby věnovala zvláštní pozornost zásadě adicionality a aby poskytovala příslušné informace o kvalitativním řízení při naplňování stanovených cílů EFSI a dokládala jejich skutečnou adicionalitu a dopady ve srovnání se standardy, ale také s ohledem na prodloužení EFSI na období po roce 2017;

56.  za důležité pro aktivaci kapitálu ze soukromého sektoru pokládá to, aby EIB zprostila investory některých rizik spojených s potenciálními projekty; rovněž EIB vyzývá, aby zvýšila jak atraktivitu, tak viditelnost EFSI v investičních pokynech a projektech, jež mají být financovány, prostřednictvím dalšího rozvoje účinnější politiky zvyšování povědomí potenciálních soukromých investorů;

57.  konstatuje, že EFSI (skrze SMEW) je důležitým nástrojem pro zajišťování dodatečného financování pro malé a střední podniky (do výše 75 mld. EUR z celkových investic získaných díky EFSI během tří let), spolu s úvěrovou kapacitou EIB a EIF;

58.  vyzývá Komisi, aby v rámci fondu EFSI vytvořila stálou evropskou záruční platformu, která usnadní přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a zlepší vývoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách;

59.  vyzývá EIB, aby využila příležitosti, kterou přináší EFSI, a zvýšila financování malých decentralizovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mimo rozvodnou síť, do nichž jsou zapojeni občané a komunity mající potíže se získáváním finančních prostředků z jiných zdrojů;

60.  bere na vědomí rovněž rozšíření zvláštních činností EIB vyplývajících z prvního roku provádění EFSI, což odráží vývoj kultury obezřetného řízení rizika a úvěrové politiky EIB;

61.  pro účely určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat vhodně zacílené projekty z hlediska jejich příspěvku k růstu a zaměstnanosti a s cílem získat objektivní přehled o jejich adicionalitě, přidané hodnotě a slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB; vyzývá EIB, aby zveřejnila informace o tom, jak se dařilo projektům, které získaly záruku EFSI, v porovnání se srovnávacím přehledem ukazatelů EFSI;

62.  všímá si, že do budoucna zůstává EIB otevřena diskusím s útvary Parlamentu o dalších ujednáních, která by mohla přinést strukturovanější, méně roztříštěný přístup k dialogu mezi Parlamentem a EIB; EIB a Parlament v současnosti spolupracují na urychleném uzavření formální dohody o EFSI, která upravuje veškerou výměnu informací v souvislosti s tímto fondem, včetně výroční zprávy o EFSI předkládané Radě a Parlamentu;

Zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, integrity a interní kontroly jako předpoklad lepší správy a řízení EIB

63.  je přesvědčen, že významnější ekonomická úloha EIB, její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností, aby byla zajištěna skutečná veřejná kontrola její činnosti, výběru projektů a priorit financování;

64.  vyzývá EIB, aby pravidelně aktualizovala posuzování rizikovosti svých činností a aby přizpůsobila svou kulturu řízení rizik svému současnému obchodnímu modelu a rostoucímu objemu svého portfolia při provádění nových nástrojů v souvislosti s EFSI, různými mechanismy, investičními platformami a nástroji pro sdílení rizika; v této souvislosti rovněž vyzývá EIB, aby v rámci posuzování rizik zahrnula i nefinanční prvky, jako je sociální anebo environmentální přidaná hodnota; v tomto ohledu vítá uplatňování rámce pro obezřetné podstupování rizika, který zlepšuje sledování rizik a jejich původu, řízení a odpovědnosti za ně; připomíná, že je nutné vytvořit jednotný, homogenní rámec kontroly;

65.  vítá vysokou kvalitu úvěrového portfolia EIB, jež vykazuje míru znehodnocení úvěrů ve výši 0,3 % celkového úvěrového portfolia EIB, což dokládá důslednou obezřetnost EIB při řízení rizik a zajišťuje jí silný úvěrový rating na mezinárodních finančních trzích;

66.  vítá skutečnost, že politika transparentnosti EIB je založena na předpokladu zpřístupnění informací a že k dokumentům a informacím EIB má přístup každý; připomíná svá doporučení, aby EIB zveřejnila na svých webových stránkách dokumenty, které nejsou důvěrné, jako jsou např. firemní provozní plány za uplynulé roky, interinstitucionální dohody a memoranda, a vyzývá EIB, aby nezůstávala jen při tom, nýbrž i nadále hledala cesty ke zlepšení a zvyšovala laťku;

67.  vítá zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB za rok 2015 a nadcházející přezkum politiky EIB pro whistleblowing;

68.  připomíná, že transparentnost při provádění politik EU vede nejen ke zvýšení celkové korporátní odpovědnosti a důvěryhodnosti EIB a přehledu o typu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, ale také přispívá ke zvyšování efektivity a udržitelnosti financovaných projektů a k uplatňování nulové tolerance vůči podvodům a korupci v jejím úvěrovém portfoliu; žádá EIB, aby se přizpůsobila novému systému včasného varování a vyloučení, který plánuje Evropská komise;

69.  se znepokojením konstatuje, že EIB, přestože poskytuje třikrát více finančních prostředků než Světová banka, uvalila zákaz pouze na tři subjekty, zatímco Světová banka na 820 subjektů; požaduje, aby EIB napravila tuto situaci a aby se ve věci zákazu připojila k síti veřejných bank, tedy k síti, jejíž součástí je i Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD);

70.  znovu připomíná svou výzvu adresovanou EIB ke zvýšení transparentnosti intervencí ve svých činnostech s finančními zprostředkovateli a s příjemci, aby se vyhnula protějškům s negativní historií, protějškům zařazeným na černou listinu a protějškům s možnými vazbami na nespolupracující jurisdikce, offshorové aktivity či organizovanou trestnou činnost; domnívá se, že osvědčeným postupem, který by měl být trvale uplatňován, je využívání kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů a aktuálnost informací o skutečném vlastnictví společností, včetně trustů, nadací a daňových rájů; vyzývá EIB, aby dále zpřísnila své smluvní podmínky zařazením ustanovení o řádné správě s cílem snížit rizika pro integritu a reputaci;

71.  navrhuje, aby se EIB řídila příkladem stanoveným Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky a začala zveřejňovat informace o vysoce rizikových subprojektech, které financuje prostřednictvím komerčních bank (hlavní zprostředkovatelé/finanční nástroje, které EIB využívá k financování malých a středních podniků);

72.  vítá pravidelná setkání s občanskou společností a veřejné konzultace týkající se tvorby politiky EIB;

73.  požaduje zajišťování stále vyšší míry transparentnosti politiky EIB v oblasti zveřejňování informací, pokud jde o její správní orgány, zejména zveřejňování jednání ze schůzí představenstva EIB a EIF nebo investičního výboru EFSI, a pokud jde o projekty veřejného zájmu, na něž byly poskytnuty záruky z rozpočtu EU a které mají dopad na území a občany EU; domnívá se, že zveřejnění přehledu ukazatelů představuje osvědčený postup pro veškeré operace i pro posouzení dopadů na životní prostředí a sociálních dopadů na úrovni projektů a dílčích projektů;

74.  opakovaně požaduje, aby byly zveřejněny informace týkající se systému veřejných zakázek a zadávání subdodávek, aby byly snadno dostupné a aby byl v každém případě zajištěn přístup Parlamentu k příslušným informacím a finanční dokumentaci;

75.  vítá proaktivní přístup evropského veřejného ochránce práv při výkonu veřejného dohledu nad EIB; je velmi znepokojen zjištěnými nedostatky ve stávajících mechanismech EIB pro předcházení možným střetům zájmů v jejích řídicích orgánech; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a co nejdříve přezkoumala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých správních orgánech a potenciálním problémům, pokud jde o efekt otáčivých dveří;

76.  domnívá se, že viceprezidenti EIB by nadále neměli být pověřováni projekty ve svých domovských zemích vzhledem k tomu, že existuje zřejmá možnost existence střetu zájmů a že jen málo členských států má svého viceprezidenta;

77.  vítá přezkum pravidel kanceláře mechanismu pro řešení stížností a obnovení memoranda o porozumění mezi evropským veřejným ochráncem práv a EIB; požaduje po EIB, aby objasnila zpoždění při zahájení veřejné konzultace o přezkumu politik a postupů jejího mechanismu pro řešení stížností; konstatuje, že tento proces přezkumu nabízí příležitost, jak dále zlepšovat nezávislost a účinnost mechanismu pro řešení stížností, s cílem zřídit mechanismus pro systematický tok informací přímo mezi kanceláří mechanismu pro řešení stížností a vedoucími pracovníky; zdůrazňuje, že vedení EIB by mělo podávat každoročně veřejnému ochránci práv a Parlamentu zprávu o tom, jak se doporučení jejích mechanismů pro řešení stížností odrazila v politikách a postupech banky; dále zdůrazňuje, že vedoucí kanceláře mechanismu pro řešení stížností by měl jedenkrát ročně předkládat Parlamentu zprávu o své činnosti a hodnocení toho, jak banka plní doporučení kanceláře mechanismu pro řešení stížností;

78.  žádá EIB, aby vynaložila veškeré úsilí v boji proti daňovým únikům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, nelegálním činnostem a praní peněz prostřednictvím své politiky vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a svého rámce boje proti praní peněz a proti financování teroristické činnosti (AML-CFT);

79.  vyzývá EIB, aby rovněž pravidelně spolupracovala s dalšími mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím výměny informací o výsledcích své korporátní prověrky, přezkumu náležité péče či přezkumu politiky „poznej svého klienta“ a aby každoročně podávala zprávu Parlamentu a veřejnosti o tom, jak provádí svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí;

80.  domnívá se, že důkladné posouzení si zasluhuje vnější obezřetnostní dohled EIB, jak Parlament uvedl ve svých předcházejících usneseních;

81.  bere na vědomí uzavření aktualizované trojstranné dohody mezi EIB, Komisí a Evropským účetním dvorem (EÚD) v září 2016 a vyzývá EÚD, aby prováděl audity výkonnosti operací EIB v různých odvětvích, pokud mají souvislost s využíváním rozpočtových zdrojů EU s ohledem na jejich účinnost a efektivitu;

82.  vyzývá Komisi, aby vždy do června předkládala počínaje rokem 2018 každoročně zprávu o plnění od počátku stávajícího VFR a aktuálním stavu – včetně dosažených výsledků – všech finančních nástrojů spravovaných a prováděných skupinou EIB, které disponují zdroji z rozpočtu EU, s cílem využít ji v postupu udělování absolutoria;

83.  vyzývá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby do své výroční zprávy zahrnul informace o případech týkajících se EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

84.  vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o dopad úvěrových činností banky;

85.  vyzývá EIB, aby provedla přezkum své politiky pro předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od nich, která by měla pevně stanovit, že EIB musí zastavit financování anebo schválit další vyplácení úvěrů na projekty, které šetří vnitrostátní orgán nebo OLAF z důvodů korupce a podvodu;

o
o   o

86.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0201.
(2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 77.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.
(4) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.
(5) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1.
(6) Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


Program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 ***I
PDF 400kWORD 46k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017– 2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701 – C8-0373/2015 – 2015/0263(COD))
P8_TA(2017)0139A8-0374/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0701),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 175 a čl. 197 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0373/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. března 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. dubna 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro rybolov a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0374/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/825.)

(1) Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 47.
(2) Úř. věst. C 240, 1.7.2016, s. 49.


Evropský rok kulturního dědictví ***I
PDF 405kWORD 44k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (COM(2016)0543 – C8-0352/2016 – 2016/0259(COD))
P8_TA(2017)0140A8-0340/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0543),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0352/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. října 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0340/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2017 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o Evropském roku kulturního dědictví (2018)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/864.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

V souladu s článkem 9 rozhodnutí se finanční krytí pro realizaci Evropského roku kulturního dědictví (2018) stanovuje ve výši 8 milionů EUR. Za účelem financování přípravy Evropského roku kulturního dědictví bude částka ve výši 1 milionu EUR vyčleněna ze stávajících zdrojů v rozpočtu na rok 2017. V rozpočtu na rok 2018 bude pro Evropský rok kulturního dědictví vyhrazeno 7 milionů EUR a toto bude uvedeno v příslušné rozpočtové položce. Z této částky budou 3 miliony EUR vyčleněny ze zdrojů určených v současné době na program Kreativní Evropa a 4 miliony EUR budou vyčleněny z jiných stávajících zdrojů úpravou priorit bez využití dostupných rezerv, a aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise bere na vědomí dohodu obou legislativních orgánů stanovit v článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) finanční krytí ve výši 8 milionů EUR. Komise připomíná, že je výsadou rozpočtového orgánu schválit částku prostředků v ročním rozpočtu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.

(1) Úř. věst. C 88, 21.3.2017, s. 7.


Program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu ***I
PDF 396kWORD 42k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 258/2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 (COM(2016)0202 – C8-0145/2016 – 2016/0110(COD))
P8_TA(2017)0141A8-0291/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0202),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0145/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0291/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 258/2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/827.)

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 147.


Program Unie na podporu zapojení spotřebitelů do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb ***I
PDF 400kWORD 46k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (COM(2016)0388 – C8-0220/2016 – 2016/0182(COD))
P8_TA(2017)0142A8-0008/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0388),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 169 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0220/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0008/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit,

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 27. dubna 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/826.)

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 117.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
PDF 862kWORD 133k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise (2016/2151(DEC))
P8_TA(2017)0143A8-0150/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Výroční zprávu Komise za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016)0446),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2015 (05876/2017 – C8-0037/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(7),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(8),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2015(9),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(10),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(12), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(16);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(17),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(18),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2015(19),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(20),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(22), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(26);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(27),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(28),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2015(29),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(30),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(32), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(35),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(36),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(37);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(38),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(39),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2015(40),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(41),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(43), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(46),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(47);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(48),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(49),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2015(50),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (005874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(53), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a o zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(56),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(57);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2015 (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(58),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(59),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2015(60),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2015 spolu s odpovědí agentury(61),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(63), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(67);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(68),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0269/2016)(69),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338, SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Výroční zprávu Komise za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016)0446),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016)0628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0322),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(70) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(71) účetnictví a legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05876/2017 – C8-0037/2017),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 (05874/2017 – C8-0038/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(72), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(73), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, jakož i ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015(74);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2016/2151(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na články 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(75) („finanční nařízení“) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie(76) (prováděcí pravidla),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropa čelí krizi důvěry ve své instituce, což je situace, za níž každý jednotlivý orgán Unie musí přijmout vlastní díl odpovědnosti, a která tudíž vyžaduje, aby byl Parlament při kontrole účetnictví Komise obzvláště důsledný;

B.  vzhledem k tomu, že orgány Unie a členské státy by měly zlepšit svou komunikační politiku ve smyslu řádného informování občanů o výsledcích dosažených prostřednictvím rozpočtu Unie a jejich přidané hodnotě;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament musí účinně reagovat na obavy občanů Unie ohledně toho, na co je vynakládán rozpočet Unie a jak Unie chrání jejich zájmy;

D.  vzhledem k tomu, že orgány Unie by měly usilovat o stabilní a odolný rozpočtový systém Unie, který díky své pružnosti, ale také spolehlivosti bude fungovat jak v klidných, tak v bouřlivých dobách;

E.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti přináší jednoznačnou přidanou hodnotu prostřednictvím zlepšování kvality života občanů napříč celou Evropou, neboť je klíčovou politikou v oblasti solidarity a klíčovým zdrojem veřejných investic;

F.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby orgány Unie usilovaly o plné porozumění a o shodu na tom, které evropské politické priority a veřejné statky by měly být financovány nejdříve, aby Unie reagovala na obavy svých občanů a zacelila mezery ve svých politikách;

G.  vzhledem k tomu, že výdaje Unie, omezené na 1 % HND Unie, jsou významným nástrojem pro naplňování celoevropských politických cílů za využití evropské přidané hodnoty a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli procentní podíl připadající v rozpočtu Unie na a) celkové souhrnné výdaje členských států a b) na výdaje tohoto rozpočtu, které nejsou řádně vyúčtovány nebo které jsou vynaloženy nevhodně nebo zbytečně, je malý, v absolutních číslech jde o značné částky, což je důvodem k tomu, aby byly prováděny intenzivní kontroly;

I.  vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí spolupracovat tak, aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament při udělování absolutoria Komisi prověřuje, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů.

Rozpočet, programová období a politické priority

1.  konstatuje, že sedmiletá doba trvání současného víceletého finančního rámce není synchronizována s pětiletými mandáty Parlamentu a Komise, což je také příčinou nesouladu mezi rozpočtem na rozpočtový rok a udělováním absolutoria za plnění tohoto rozpočtu; poukazuje rovněž na to, že ani desetiletý plánovací cyklus a strategie Evropa 2020 nejsou uvedeny v soulad se sedmiletým cyklem správy rozpočtu Unie; zastává názor, že tato skutečnost je jednou z příčin slabé politické správy Unie, neboť Parlament a Komise jsou vázány předchozími dohodami o politických cílech a financování, takže by mohl vznikat dojem, že evropské volby nemají v tomto ohledu žádný význam;

2.  konstatuje, že v roce 2015 muselo být z rozpočtu financováno plnění cílů dvou různých dlouhodobých politických programů:

   a) strategie Evropa 2020 na straně jedné a
   b) 10 politických priorit, které stanovil předseda Juncker;

zároveň však bylo nutné reagovat na řadu krizových situací (uprchlíci, zhoršení bezpečnostní situace v Evropě a v jejím sousedství, finanční nestabilita v Řecku, hospodářský dopad zákazu vývozu do Ruska a také přetrvávající dopad finanční krize včetně jejích strukturálních následků v podobě nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti);

3.  konstatuje, že politiky Unie mohou mít krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, jejichž uskutečňování nemůže být nutně určováno jednotným víceletým rámcem; domnívá se, že by bylo žádoucí zabývat se novou rovnováhou mezi stanovováním politické agendy, prováděním politik a finančními rámci;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že dočasné rozpočtové mechanismy nenabízejí ideální systém pro přetváření sociálních a politických aspirací do účelných operativních cílů pro výdajové programy a režimy;

5.  poukazuje na to, že v roce 2020 bude příležitost k tomu, aby byly dlouhodobá strategie a tvorba politik uvedeny v soulad s rozpočtovým cyklem, a doporučuje, aby bylo této příležitosti využito;

6.  je znepokojen tím, že podle Účetního dvora činil v roce 2015 podíl výdajů souvisejících s oblastí klimatu na rozpočtu Unie jen 17,3 % a v letech 2014 až 2016 pouze 17,6 %(77), přestože cílem za toto období financování byl alespoň 20% podíl; zdůrazňuje proto, že podle Účetního dvora reálně hrozí, že cíl 20 % nebude naplněn, pokud nebude na řešení změny klimatu vynaloženo větší úsilí;

7.  poukazuje dále na to, že o 20% podílu výdajů souvisejících s oblastí klimatu bylo rozhodnuto ještě před Pařížskou dohodou; je přesvědčen, že je třeba vynaložit další úsilí, aby se rozpočet Unie stal vstřícnější k oblasti klimatu; kromě toho zdůrazňuje, že revize víceletého finančního rámce vytváří vynikající příležitost pro zajištění toho, aby mohlo být cíle 20% podílu výdajů na opatření v oblasti klimatu dosaženo, a pro případné zvýšení této prahové hodnoty v souladu s mezinárodními závazky EU přijatými na konferenci COP 21;

8.  vítá, že Komise zavedla přístup k tvorbě rozpočtu založený na výkonnosti; domnívá se, že vzhledem k nedostatku finančních zdrojů by měl být rozpočet Unie účinnější a účelnější než kdykoli dříve; s politováním však konstatuje, že Komise se zaměřuje hlavně na výstupy namísto výsledků;

Potřebná opatření

9.  souhlasí s konstatováním Účetního dvora, které uvedl ve svém „Informačním dokumentu o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období“ ze dne 28. října 2016 (v bodech 39 a 40), že nastal čas, aby se Komise zabývala i dalšími možnostmi, mezi něž patří například:

   průběžné sestavování rozpočtu s pětiletým plánovacím výhledem, doložkou o revizi podle cílů a plánem průběžného hodnocení;
   určování doby trvání programů a plánů na základě potřeb jednotlivých politik, nikoliv na základě období finančního plánování; požadavek, aby členské státy a Komise před stanovením výdajů řádně zdůvodnily, a) proč je financování Unie zapotřebí a b) jakých výsledků má být jeho prostřednictvím dosaženo;

10.  vyzývá Komisi, aby byly na pořad jednání příštího odborného setkání na téma rozpočtu zaměřeného na výsledky zařazeny návrhy, které uvedl Účetní dvůr v bodech 39 a 40 výše uvedeného informačního dokumentu ze dne 28. října 2016 a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro oblast vlastních zdrojů, v rámci příprav příští konference o iniciativě EU za rozpočet zaměřený na výsledky, kde by se mohlo diskutovat o oblastech politiky vyžadujících financování z unijního rozpočtu ještě předtím, než bude rozhodnuto o finančním rámci;

11.  souhlasí s veškerými doporučeními učiněnými Účetním dvorem ve zvláštní zprávě č. 31/2016, a zvláště s tím, že by Komise měla prozkoumat všechny potenciální možnosti, včetně revize víceletého finančního rámce v polovině období a revize některých právních základů, k zajištění dalšího, skutečného pokroku v provádění opatření v oblasti klimatu; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2018 vydal zprávu o následných opatřeních týkající se výdajů v oblasti klimatu v rámci rozpočtu Unie;

12.  vyzývá Komisi, aby ve větší míře využívala příležitostí týkajících se výkonnostní rezervy ve stávajícím právním rámci, s cílem vytvořit skutečný finanční stimul k účinnému zlepšení finančního řízení; mimoto požaduje posílení výkonnostní rezervy jako nástroje, a to navýšením složky, která se odvíjí od výkonnosti, v následujícím legislativním rámci;

13.  vyzývá Komisi, aby orientovala své priority na úspěšné naplňování strategie Evropa 2020 za použití nástrojů evropského semestru;

14.  vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh politických priorit na finanční období začínající v roce 2021 a aby již v rané fázi předložila jeho znění Parlamentu;

15.  s politováním konstatuje, že Komise neprovedla komplexní přezkum strategie Evropa 2020 s cílem zajistit její provádění podle Strategické agendy pro Unii v čase změn přijaté Evropskou radou v červnu 2014, jak tato agenda předpokládá;

16.  vyzývá Komisi, aby zohlednila Pařížskou dohodu a neprodleně zvýšila cíl týkající se výdajů souvisejících s oblastí klimatu v rozpočtu Unie z 20 % na 30 %;

17.  vyzývá Komisi, aby navrhovala budoucí rozpočty Unie tak, aby byly účinnější a účelnější, a aby je lépe sladila s cíli Evropy 2020, s cíli Unie v oblasti klimatu a s mezinárodními závazky Unie.

Stínové rozpočty

18.  poukazuje na to, že mnohé mechanismy financování politik Unie nejsou financovány přímo z rozpočtu Unie nebo zaúčtovány v rozvaze Unie: patří mezi ně Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability, jednotný mechanismus pro řešení krizí a Evropský investiční fond (EIF) spojený s Evropskou investiční bankou;

19.  konstatuje, že jiné mechanismy jsou v rozvaze Unie zaúčtovány částečně, například nástroje kombinující zdroje financování a Evropský fond pro strategické investice;

20.  poukazuje na to, že v období 2014–2020 jsou stále více používány finanční nástroje tvořené převážně půjčkami, kapitálovými nástroji, zárukami a nástroji pro sdílení rizik, které jsou spravovány formou nepřímého řízení, a dále poukazuje na to, že skupina Evropské investiční banky spravovala téměř všechny finanční nástroje formou nepřímého řízení; nedomnívá se, že je k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly být vyhodnoceny výsledky těchto nástrojů, zejména pokud jde o jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, avšak nemohou je nahrazovat;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že stále častější využívání finančních nástrojů tohoto druhu, mezi něž patří i finanční nástroje spravované formou sdíleného řízení (nástroje finančního inženýrství), s sebou nese větší riziko nejen z hlediska zachování dostatečného a spolehlivého rozpočtu Unie, ale i z hlediska dosahování současných i budoucích cílů, vyvozování odpovědnosti a koordinace politik a operací Unie; zdůrazňuje, že rozšířenému používání finančních nástrojů by mělo předcházet komplexní posouzení jejich výsledků, úspěchů a účinnosti; poukazuje na zvláštní zprávy Účetního dvora(78), v nichž se uvádí, že finanční nástroje nefungují podle očekávání a/nebo jsou naddimenzované nebo jsou neúspěšné, pokud jde o přilákání soukromého kapitálu;

22.  upozorňuje Komisi na to, že finanční nástroje či jakékoli finanční mechanismy nejsou nutně vázány politickými cíli a záměry Unie a jejich prostřednictvím by mohly být financovány projekty, které nejsou v souladu se závazky Unie;

23.  poukazuje na to, že uvedení Evropského fondu pro strategické investice do praxe mělo vliv na opožděné zahájení využívání Nástroje pro propojení Evropy a že Evropský fond pro strategické investice bude mít rovněž dopad na využívání některých dalších finančních nástrojů;

Potřebná opatření

24.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla opatření, která povedou k tomu, že finanční mechanismy Unie pro plnění rozpočtu Unie – mezi něž v současné době patří různé nástroje a jejich kombinace, jako například programy, strukturální a investiční fondy, svěřenské fondy, strategický investiční fond, záruční fondy, facility, finanční nástroje, nástroje makrofinanční pomoci aj. – budou uspořádány jasnějším, jednodušším a soudržnějším způsobem, tak aby lépe zajišťovaly transparentnost, vyvozování odpovědnosti, výkonnost a umožnily veřejnosti lépe porozumět tomu, jak se politiky Unie financují a jaký prospěch přinášejí; lituje, že návrh nového finančního nařízení od září 2016 se těmito problémy odpovídajícím způsobem nezabývá;

25.  žádá Komisi, aby přehodnotila posouzení ex ante v případě dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s ohledem na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice a aby předložila Parlamentu posouzení dopadu Evropského fondu pro strategické investice na další programy a finanční nástroje Unie;

26.  žádá Účetní dvůr, aby vyhodnotil příspěvek finančních nástrojů a finančních mechanismů (uvedených v bodu 24) ke strategii Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá příslušná opatření, jimiž zajistí, aby finanční nástroje a jakékoli finanční mechanismy byly slučitelné se strategií a záměry Unie a se závazky, které Unie přijala;

27.  vítá záměr komisaře Oettingera zahrnout v dlouhodobém výhledu různé stínové rozpočty do rámce rozpočtu Unie, čímž by se výrazně zvýšila demokratická kontrola; je rozhodně přesvědčen, že tento problém je nutné vyřešit co nejdříve, avšak nejpozději do konce příštího programového období; žádá Komisi, aby do konce listopadu 2017 vypracovala sdělení v této věci.

Rozpočtové a finanční řízení

28.  vyjadřuje politování nad výrazně nízkou mírou využívání strukturálních fondů v období 2007–2013; konstatuje, že na konci roku 2015 zůstávalo 10 % z celkového objemu 446,2 miliardy EUR přiděleného na schválené operační programy stále nevyplaceno;

29.  zdůrazňuje, že tato situace může představovat vážný problém a oslabovat účinnost ESI fondů, neboť v některých členských státech přesahuje nenárokovaný příspěvek Unie spolu s požadovaným spolufinancováním 15 % celkových výdajů vládních institucí za poslední dvě programová období 2007–2013 a 2014–2020;

30.  se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2015 připadala více než polovina nevyčerpaných závazků strukturálních fondů, které nevedly k platbám, za programové období 2007–2013 na pět členských států (Česká republika, Itálie, Španělsko, Polsko a Rumunsko) a na největší příjemce, přičemž tyto prodlevy byly mimo jiné způsobeny: nedostatečnou kapacitou a správní asistencí, nedostatkem vnitrostátních prostředků potřebných ke spolufinancování operací Unie či prodlevami při předkládání regionálních programů pro víceletý finanční rámec 2014–2020;

31.  poukazuje na to, že novým prvkem v tomto víceletém finančním rámci je to, že nevyužité částky pod stropem plateb a pod stropem závazků automaticky navyšují flexibilitu pro následující roky;

32.  zdůrazňuje, že rozsah závazků v roce 2015 byl vyšší než v jakémkoli předchozím roce a že téměř dosáhl maximální míry (97,7 % dostupné částky);

33.  poukazuje na to, že v roce 2015 byly tři čtvrtiny operačních výdajů vynaloženy na programy, které fungují podle pravidel předchozího víceletého finančního rámce, tedy na zemědělské dotace za rok 2014, projekty v oblasti soudržnosti a výzkumné projekty sedmého rámcového programu, který byl zahájen v roce 2007;

34.  považuje za nepřijatelné, že s výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo ke konci roku 2015 členskými státy určeno méně než 20 % vnitrostátních orgánů odpovídajících za evropské strukturální a investiční fondy; míní, že určení těchto orgánů představuje nezbytný krok, bez něhož orgány členských států nemohou Komisi předkládat výkazy výdajů; je toho názoru, že navzdory úsilí o zjednodušení vedly významné změny zavedené na období 2014–2020 k administrativním obtížím;

35.  poukazuje na to, že problémy s dokončením postupů posouzení souladu týkající se nového systému řízení a kontroly, které jsou obecně spojeny s počátkem programového období, jsou závažnou příčinou prodlev při využívání finančních prostředků;

36.  konstatuje, že významným faktorem vedoucím k prodlevám při čerpání finančních prostředků je také celosvětová hospodářská recese, která má přímý dopad v podobě omezení uplatňovaných na veřejné rozpočty a v podobě obtíží se získáváním vnitřního financování;

37.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v důsledku toho hrozí, že plnění rozpočtu na programové období 2014–2020 bude opožděno ještě více než v případě rozpočtu na programové období 2007–2013; obává se, že nadcházející víceletý finanční rámec by mohl začít s neobvykle vysokou úrovní neuhrazených závazků z minulých let (RAL), což by mohlo ohrozit řízení rozpočtu Unie v prvních letech; očekává, že Komise z toho vyvodí ponaučení s cílem zabránit podobným zpožděním do budoucna;

38.  bere na vědomí, že v březnu 2015 Komise přijala platební plán, v němž představila krátkodobá opatření pro snížení počtu neproplacených faktur, poukazuje nicméně na to, že účelem těchto opatření je zlepšit krátkodobější řízení hotovostních toků, avšak řešení vysoké míry zbývajících závazků vyžaduje dlouhodobější perspektivu a hloubkovou analýzu příčin těchto jevů (správní a operační obtíže, makroekonomická omezení atd.) vedoucí k přijetí účinné strategie, která jim do budoucna zabrání;

39.  zdůrazňuje, že aktivace článku 50 Smlouvy o Evropské unii by mohla zapříčinit problémy ve způsobu řízení rozpočtu Unie, zvláště pokud jde o platby; poukazuje na nutnost upravit tento klíčový prvek v přechodné nebo konečné dohodě s jakýmkoli členským státem, který z EU vystupuje;

Potřebná opatření

40.  žádá, aby Komise přijala opatření, která zajistí důsledné dodržování pravidel a časových harmonogramů s ohledem na míru zbývajících závazků, jež by měla zahrnovat:

   i) uzavírání a rušení závazků v rámci programů na období 2007–2013;
   ii) řádné využívání čistých oprav v oblasti soudržnosti;
   iii) snížení množství peněžních prostředků v držení fiduciárních správců a
   iv) sestavení platebních plánů a prognóz v oblastech s významnou mírou zbývajících závazků;

41.  opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případná rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;

42.  žádá, aby Komise vzhledem ke špatné situaci, v níž se členské státy nyní nacházejí, začala v rámci svého rozpočtového a finančního řízení bezodkladně zohledňovat kapacitní omezení a specifické socioekonomické podmínky některých členských států; žádá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů prostřednictvím technické pomoci a nového programu na podporu strukturálních reforem, aby tyto členské státy podpořila, s cílem předejít nedostatečnému využívání prostředků a zvýšit míru čerpání, zvláště pak v oblasti Evropského strukturálního a investičního fondu;

43.  znovu připomíná potřebu zjednodušení a jasnosti pravidel a postupů jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit přístup k fondům Unie pro příjemce a zajistit řádné řízení těchto fondů prostřednictvím administrativních služeb; věří, že zjednodušení přispěje k rychlejšímu přidělování prostředků, vyšším mírám čerpání, ke zvýšené účinnosti a transparentnosti, k nižšímu počtu chyb při provádění a ke zkrácení platebních lhůt; domnívá se, že musí být vytvořena rovnováha mezi zjednodušováním a mezi stálostí pravidel, postupů a kontrol; konstatuje, že nezbytným předpokladem úspěšného provádění je každopádně poskytování dostatečných informací a pokynů potenciálním žadatelům a příjemcům;

44.  vyzývá Komisi, aby neprováděla nové škrty v oblasti technické pomoci, kterou má k dispozici, a aby vypracovala akční plán efektivního a včasného čerpání se zvláštním důrazem na ty členské státy a regiony, které zaostávají a mají nízkou míru čerpání.

Nástroje finančního inženýrství

45.  vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2015 bylo na nástroje finančního inženýrství v rámci sdíleného řízení za období 2007–2013 vyplaceno konečným příjemcům pouze 75 %(79) příspěvků (57 % bylo vyplaceno do roku 2014 a 37 % do konce roku 2012) a že ve finančních nástrojích spravovaných formou nepřímého řízení zůstávalo velké množství peněžních prostředků (1,3 miliardy EUR v roce 2015, 1,3 miliardy EUR v roce 2014 a 1,4 miliardy EUR v roce 2013);

46.  se znepokojením konstatuje, že nevyužité částky u finančních nástrojů zůstávají relativně vysoké, přičemž na konci roku 2014 se 80 % z nich soustředilo v pěti členských státech (z nichž 45 % z celkové částky připadalo na Itálii); považuje za vhodné, aby Komise do konce roku 2018 provedla komplexní posouzení těchto nástrojů, s cílem vyhodnotit, zda mají pokračovat i v příštím programovém období;

47.  žádá, aby Komise zajistila vrácení nevyužitých peněžních zůstatků finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení a zbývajících nevyužitých finančních prostředků finančních nástrojů v rámci nepřímého řízení z předešlých víceletých finančních rámců, jejichž období způsobilosti již uplynulo.

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

48.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2015, tak jako je tomu ostatně již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že výdaje v roce 2016 nebyly zatíženy významnou mírou chyb, a s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2015, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

49.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že již 22 let jsou platby každý rok zatíženy významnou chybou, čehož příčinou je pouze částečná účinnost systémů dohledu a kontroly;

50.  vyjadřuje politování nad tím, že přestože se situace zlepšila, platby jsou zatíženy mírou chyb odhadovanou na 3,8 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2014 byla odhadnuta na 4,4 %, v rozpočtovém roce 2013 na 4,7 %, v rozpočtovém roce 2012 na 4,8 % a v rozpočtovém roce 2011 na 3,9 %;

51.  zdůrazňuje, že i když se situace v posledních letech zlepšila, nejpravděpodobnější míra chyb je stále významně nad 2% hranicí významnosti; zdůrazňuje, že kdyby Komise, orgány členských států nebo nezávislí auditoři využili všech jim dostupných informací, mohli zabránit nebo odhalit a napravit značnou část chyb ještě před provedením příslušných plateb; nemůže akceptovat, že ke snižování počtu chyb nejsou využívány informace, které jsou k dispozici; je přesvědčen, že členské státy musí v tomto ohledu hrát klíčovou roli; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešly nebo je odhalily a napravily a aby příslušně jednaly;

52.  s politováním konstatuje, že v roce 2015 se změnil právní rámec společné zemědělské politiky a že Účetní dvůr v důsledku této změny do testování operací již nezahrnuje podmíněnost, a srovnání s předchozím rozpočtovým rokem je kvůli tomu složitější; v roce 2014 přispěly chyby tohoto druhu k celkové odhadované míře chyb ve druhém okruhu víceletého finančního rámce „Přírodní zdroje“ 0,6 procentními body, zatímco v období 2011–2014 se jejich každoroční příspěvek k celkové odhadované míře chyb pohyboval mezi 0,1 a 0,2 procentními body;

53.  se znepokojením konstatuje, že kdyby v případě plateb, které byly předmětem auditu Účetního dvora, členské státy a Komise nepřijaly nápravná opatření, celková odhadovaná míra chyb by nebyla 3,8 %, nýbrž 4,3 %;

54.  konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal téměř tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy (4,0 %) i u výdajů, které přímo řídí Komise (3,9 %);

55.  upozorňuje, že Účetní dvůr zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb ve výdajích  na „hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ (5,2 %) a na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (4,4 %), zatímco „správní výdaje“ měly nejnižší odhadovanou míru chyb (0,6 %); zdůrazňuje, že chyby zpravidla nelze považovat za podvody; doporučuje, že Účetní dvůr by měl dát podnět ke zvláštní zprávě, která by tyto oblasti zkoumala a porovnávala, s cílem vytvořit dokument stručně popisující osvědčené postupy;

56.  konstatuje, že různé způsoby, jak se projevuje riziko u úhradových režimů a nárokových režimů, stále významným způsobem ovlivňují míru chyb v jednotlivých výdajových oblastech; v oblastech, kde Unie proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě výkazů nákladů předkládaných příjemci, je míra chyb 5,2 %, zatímco v oblastech, kde se platba zakládá na splnění určitých podmínek, a nikoli na proplácení nákladů, je míra chyb 1,9 %; doporučuje, aby Účetní dvůr tyto oblasti prozkoumal a porovnal s cílem vypracovat zvláštní zprávu o osvědčených postupech;

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti: výsledky řídicí činnosti a nástroje Komise pro vnitřní řízení

57.  konstatuje, že ve srovnání se situací v roce 2014 se výše ohrožené částky při platbě, jak ji Komise určila ve své výroční zprávě za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016)0446), snížila zhruba o 10 %, což je dáno především snížením výše ohrožené částky hlášené v zemědělství;

58.  zdůrazňuje, že Komise uznává, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2015, uvedla, že výše ohrožené částky při platbě se pohybuje v rozmezí 3,3–4,5 miliardy EUR, což představuje 2,3 % až 3,1 % plateb; bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,1–2,7 miliardy EUR;

59.  sdílí názor Účetního dvora, že Komisí používaná metodika odhadování výše částky ohrožené chybovostí se v průběhu let zlepšila, ale že odhady míry neoprávněných výdajů, které provádějí jednotlivá GŘ, se nezakládají na ucelené metodice (viz zejména bod 1.38 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015); doporučuje, že tato praxe by se měla stát pravidlem a co nejdříve standardizovat;

60.  upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

61.  poukazuje zejména na to, že u více než tři čtvrtin výdajů za rok 2015 zakládají generální ředitelství Komise své odhady výše ohrožené částky na údajích poskytnutých vnitrostátními orgány, avšak z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) je zřejmé, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická, jakkoli se vykazování údajů ze strany členských států zlepšilo; považuje za nepřijatelné, že co se týče kontrolních hlášení a jejich spolehlivosti, že členské státy nejednají s Evropskou komisí poctivě;

62.  zdůrazňuje, že zátěž způsobená kontrolami u koncových uživatelů by se snížila, kdyby byl uplatněn přístup „jediného auditu“, při čemž by evropský audit nebyl prováděn samostatně, ale stavěl by na vnitrostátních auditech; taková kontinuální linie odpovědnosti by však byla možná, pouze pokud budou vnitrostátní audity odpovídající a pokud by se Komise a členské státy dohodly na zásadách a výkladech; vyzývá Komisi, aby byla v tomto ohledu aktivnější tím, že vydá pokyny;

63.  je přesvědčen, že udělení absolutoria by mělo záviset na tom, zda dojde k nezbytnému zlepšení ve finančním řízení na úrovni členského státu; poukazuje v té souvislosti na nástroj vnitrostátních prohlášení, který by mohl pomoci v dosažení větší odpovědnosti a angažovanosti na vnitrostátní úrovni;

64.  poukazuje na to, že vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let je věcně neopodstatněné, což je dáno zvláštními charakteristikami víceletého programování a složitostí a kumulací vnitrostátních a unijních pravidel, jimiž se řídí rozpočtové řízení, a také tím, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo;

65.  v této souvislosti zdůrazňuje, že kdyby si Komise byla jista účinností své nápravné kapacity, generální ředitelství by ve svých výročních zprávách o činnosti nevznášela žádné finanční výhrady;

66.  poukazuje na to, že Komise podle své zprávy(80) provedla finanční opravy a získala zpět částky v celkové výši 3,9 miliardy EUR; konstatuje, že Účetní dvůr je rozčlenil do tří kategorií: opravy a částky nazpět získané u zdroje (předtím, než Komise schválila výdaje) ve výši 2,1 miliardy EUR (zemědělství, oblast soudržnosti, přímé a nepřímé řízení); 1,1 miliardy EUR částky odňaté členskými státy po schválení výdajů, kdy byly nezpůsobilé částky nahrazeny novými projekty v oblasti soudržnosti; čisté opravy ve výši 1,6 miliardy EUR (zemědělství, přímé a nepřímé řízení);

67.  zdůrazňuje, že tam, kde existuje vysoké riziko nesprávností, je osvědčeným postupem toto riziko analyzovat a vyčíslit jeho míru a pravděpodobný dopad; vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve své zprávě na toto téma věnuje velkou pozornost „nápravné kapacitě“ bez toho, aby chyby, které zjistila, vyčíslila a analyzovala jejich povahu a přijala příslušná preventivní opatření, aby zabránila jejich opakování; poukazuje na to, že zejména ve svých sděleních o „Ochraně rozpočtu Unie“ neuvádí Komise žádný odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

68.  sdílí názor, který ve své zvláštní zprávě č. 27/2016 vyjádřil Účetní dvůr, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje odpovědnost za plnění rozpočtu generálního ředitelství, nebo zda je od ní oddělena (viz bod 5 shrnutí zvláštní zprávy Účetního dvora č. 27/2016);

69.  poukazuje na to, že kolegium komisařů nepřijímá vypracováním předmluvy nebo zprávy od předsedy nebo komisaře pro rozpočet odpovědnost za účetní závěru a že Komise nepředkládá výroční prohlášení o správě a řízení ani o vnitřní kontrole, jak by odpovídalo osvědčenému postupu a běžné praxi členských států;

Potřebná opatření

70.  opětovně žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovala informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

71.  opětovně žádá Komisi, aby na základě výročních zpráv o činnosti jednotlivých generálních ředitelství každoročně vydala jediné „prohlášení o věrohodnosti“ a provedla svůj vlastní, statistický odhad míry chyb; žádá Komisi, aby zvlášť vyhodnotila objem prostředků Unie, které plánuje vrátit do rozpočtu formou zpětně získaných částek nebo finančních oprav vztahujících se k roku 2015;

72.  žádá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu tzv. „koherentních projektů“, tedy přesunů v rámci regionálních operačních projektů u některých projektů, které již orgány zahájily s jinými zdroji a které se mohou sloučit nebo mohou doplnit opatření či projekty, které vykazují provozní potíže nebo nesrovnalosti, kdy tato analýza má zahrnout také posouzení ex ante, aby bylo ověřeno, zda náhradní projekty odpovídají původním cílům;

73.  vyzývá Komisi, aby k finančnímu výkazu dodala i výroční prohlášení o správě a řízení a o vnitřních kontrolách, které bude obsahovat především:

   popis nástrojů Komise pro vnitřní řízení,
   posouzení činností spojených s operačními nebo strategickými riziky za daný rok; a
   prohlášení o dlouhodobé fiskální udržitelnosti,

a aby ve svém sdělení o ochraně rozpočtu Unie uváděla odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

74.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly Komisi spolehlivé údaje, zvláště co se týká zpráv z kontrol;

Politické výhrady

75.  schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesli generální ředitelé (GŘ REGIO, Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO) a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

76.  dotazuje se, proč generální ředitel Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vznáší i nadále, stejně jako v předchozích letech, horizontální výhradu, která se vztahuje na všechny platby a žádosti o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu; žádá Komisi, aby pro příště již vypracovala vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a aby v případě potřeby vznášela konkrétní výhrady;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti: hodnocení výkonnosti

77.  konstatuje, že výroční zpráva za rok 2015 o řízení a výkonnosti v sobě spojuje dvě dřívější zprávy: hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a souhrnnou zprávy podle čl. 66 odst. 9 finančního nařízení;

78.  vítá, že pro každý rozpočtový okruh jsou v této zprávě uvedeny informace o pokroku programů víceletého finančního rámce na období 2014–2020, průkazné výsledky programů víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a rovněž vazby na strategii Evropa 2020;

79.  vyjadřuje politování nad tím, že tzv. hodnotící zpráva na jedné straně směšuje popisy činností s jejich výsledky a na straně druhé se pokouší o hodnocení dopadů politik a slibuje budoucí výsledky;

80.  připomíná, že členské státy nejsou povinny zařadit do svých programů společné ukazatele, s výjimkou Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a že v první fázi kontroly na úrovni členských států není stanoveno posouzení z pohledu výsledků;

81.  vyjadřuje politování nad tím, že namísto zjednodušování svých nástrojů vnitřního řízení vytvořila Komise nový víceletý strategický plán pro každý svůj útvar, který vychází ze společných obecných cílů zahrnujících deset politických priorit Junckerovy Komise a který podporuje cíle strategie Evropa 2020 a smluvní závazky;

82.  znovu opakuje svou výzvu k uplatňování zásady tematického zaměření, kterou vyjádřil ve své zprávě o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry by tematické zaměření mohlo přispět ke zjednodušení a ke snížení regulační zátěže a zátěže způsobené kontrolami;

83.  vyzývá Komisi, aby svou výroční zprávu o řízení a výkonnosti přijímala v řádném termínu, tak aby ji Účetní dvůr mohl zohlednit ve své výroční zprávě; zdůrazňuje, že informace podávané v této zprávě by měly být co nejobjektivnější a měly by obsahovat celkové posouzení výsledků, jichž Komise při uskutečňování svých politik v předchozím roce dosáhla; žádá Komisi, aby zvážila vhodnost dlouhého programové období, jako je tomu v případě desetileté strategie EU 2020;

84.  upozorňuje na potřebu toho, aby byl proces zavádění ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický na základě zahrnutí všech orgánů Unie, partnerů a dotčených zúčastněných subjektů, s cílem vytvořit vhodné ukazatele s ohledem na měření plnění rozpočtu Unie a rovněž reagovat na očekávání občanů Unie;

Potřebná opatření

85.  vyzývá Komisi, aby ve svých příštích zprávách o výkonnosti lépe vyhodnocovala výstupy a výsledky všech politik; vyzývá Komisi, aby jednoznačně a synteticky ukázala příspěvek evropských politik k cílům Unie a aby vyhodnotila jejich příslušný příspěvek k cílům strategie Evropa 2020;

Horizont 2020

86.  připomíná, že program Horizont 2020 je ambiciózní program, který má široký záběr a jehož obecný cíl je stanoven na základě tří priorit: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy;

87.  konstatuje, že Junckerova Komise přijala pro období 2014–2019 deset politických priorit, které se zcela neshodují s prioritami strategie Evropa 2020; vznikla tak situace, kdy právní rámec programu Horizont 2020 a jeho rozpočtový příděl odrážejí strategii Evropa 2020, zatímco Komise při provádění programu Horizont 2020 přeorientovala od roku 2014 své strategické plánování a řídicí procesy na daných deset politických priorit.

88.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nezmapovala vztah mezi těmito dvěma soubory priorit, a žádá Komisi, aby tyto vazby vyjasnila;

89.  zdůrazňuje, že klíčovým činitelem úspěchu programu Horizont 2020 jsou účinné synergie a doplňkovost mezi vnitrostátními a evropskými programy pro výzkum a inovace; bere na vědomí, že Komise má v plánu analyzovat příslušné dopady a synergie mezi programem Horizont 2020 a evropskými strukturálními a investičními fondy v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020;

90.  upozorňuje na dva příklady doplňování národních a unijních výzkumných programů uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015 a že nejvyšší kontrolní instituce Bulharska a Portugalska shledaly, že přestože se v některých oblastech národní a evropské výzkumné programy doplňují, bylo zjištěno i několik problémů na vnitrostátní úrovni, pokud jde o ukazatele týkající se programu Horizont 2020 v rámci vnitrostátních akčních plánů a strategií, a určité problémy, pokud jde o koordinaci a integraci mezi všemi účastníky zapojenými do programu Horizont 2020 na národní úrovni(81); konstatuje rovněž, že Bulharsko bylo prvním členským státem používajícím dobrovolně v rámci programu Horizont 2020 nástroj na podporu politiky, a vybízí Komisi, aby pokračovala v podpoře členských států, které potřebují modernizovat svá odvětví výzkumu a inovací;

91.  připomíná, že právní rámec programu Horizont 2020 zavádí několik důležitých prvků řízení výkonnosti, jako jsou cíle a klíčové ukazatele výkonnosti; zdůrazňuje, že celkově vzato představují dohodnuté cíle a ukazatele oproti předchozím rámcovým programům skutečné zlepšení;

92.  zdůrazňuje, že ukazatele výkonnosti použité v programu Horizont 2020 stále vykazují řadu nedostatků:

   i) co se týče vyváženosti ukazatelů, které měří spíše vstup a výstup než výsledky a dopady(82);
   ii) neuvedení referenčního stavu;
   iii) příliš nenáročné cíle;

93.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil, že Komise v rámci programu Horizont 2020 nevyužívá své pracovní programy a související výzvy k předkládání návrhů k tomu, aby posílila potřebný důraz na výkonnost (83);

94.  s uspokojením konstatuje, že pokud jde o návrhy a grantové dohody, které byly předmětem šetření Účetního dvora, v jejich cílech byl kladen dostatečný důraz na výkonnost, pokud to Komise požadovala, a že totéž platí i pro proces hodnocení těchto návrhů;

95.  vyjadřuje politování nad tím, že v jednotlivých pracovních programech, které jsou hybnou silou programu Horizont 2020 a související výzvy k předkládání návrhů, se používalo širšího pojmu „očekávané dopady“, a nikoli „očekávané výsledky“, což s sebou nese riziko, že informace uváděné v této části budou příliš obecné a že posouzení výkonnosti programu Horizont 2020 bude na jejich základě možné jen obtížně sestavit(84);

96.  je znepokojen tím, že Komise nepoužívá klíčové pojmy týkající se výkonnosti (například „výstup“, „výsledky“, „závěry“, „dopad“) zcela důsledně;

97.  vyjadřuje politování nad tím, že současné uspořádání Komisi neumožňuje samostatně monitorovat a vykazovat výdaje na výzkum a vývoj a inovace v rámci programu Horizont 2020 a jejich výkonnost; i když je finanční příspěvek programu Horizont 2020 v rámci strategie Evropa 2020 náležitě stanoven v rozpočtovém postupu prostřednictvím zveřejněných programových prohlášení, je politováníhodné, že Komise dosud nepředložila o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020 směrodatné informace; vyzývá Komisi, aby předložila směrodatné informace o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020, jakmile budou výsledky programu dostupné;

98.  navrhuje, že by se měla úloha národních kontaktních míst zvýšit, tak aby tato místa poskytovala kvalitní technickou podporu v terénu; domnívá se, že každoroční posouzení výsledků, školení a stimulace dobře fungujících národních kontaktních míst bude zvyšovat míru úspěšnosti v programu Horizont 2020;

Potřebná opatření

99.  vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o výkonnosti předložila jasné a vyčerpávající informace o příspěvku programu Horizont 2020 ke strategii Evropa 2020;

Plány řízení a výroční zprávy o činnosti čtyř generálních ředitelství odpovědných za výdaje na „Přírodní zdroje“.

100.  vyjadřuje politování nad stanoviskem Účetního dvora, že mnoho cílů uvedených v plánech řízení a výročních zprávách o činnosti GŘ AGRI, Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA), Generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENVI) a GŘ MARE bylo přímo převzato z politických nebo legislativních dokumentů, takže byly příliš rámcové na to, aby mohly být k užitku jako nástroje řízení a monitorování;

Potřebná opatření

101.  žádá Komisi, aby:

   posoudila výkonnost pracovních programů tím, že převede rámcové cíle stanovené v předpisech programu Horizont 2020 do podoby operačních cílů na úrovni pracovních programů;
   více vyjasnila vazby mezi strategií Evropa 2020 (2010–2020), víceletým finančním rámcem (2014–2020) a prioritami Komise (2015–2019);
   zajistila, že ve všech jejích činnostech budou výrazy “vstup”, “výstup”, “výsledek” a “dopad” používány důsledně v souladu s pokyny ke zlepšování právní úpravy;
   přijala opatření, jimiž zajistí stejnou odměnu pro výzkumné pracovníky vykonávajících stejnou práci na témže projektu;
   předložila seznam všech podniků přijímajících finanční prostředky z programu Horizont 2020, které jsou kotovány a/nebo vykazují v roční uzávěrce zisk, a to v rozčlenění podle jednotlivých států;

Příjmy

102.  vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že příjmy nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb a že zejména zkoumané systémy u vlastních zdrojů odvozený odvozených z HND a DPH jsou účinné, že zkoumané systémy u TVZ jsou celkově účinné, třebaže hlavní vnitřní kontroly v navštívených členských státech byly částečně účinné, a že v testovaných operacích nenašel Účetní dvůr žádné chyby;

103.  připomíná, že výhrady jsou nástrojem, který umožňuje ponechat zpochybňované prvky v údajích o HND předkládaných členskými státy otevřené pro případné opravy, a vítá skutečnost, že ve zrušených výhradách, které byly v roce 2015 přezkoumány, Účetní dvůr nenašel žádné závažné problémy;

104.  je znepokojen skutečností, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o zvyšování spolehlivosti řeckých údajů o HND, výhrady nebyly zrušeny; konstatuje, že jediné obecné výhrady v platnosti na konci roku 2015 se týkaly roku 2008 a 2009;

105.  co se týče dovozních cel, konstatuje, že podle zjištění Účetního dvora byly mezi členskými státy výrazné rozdíly jak co do metodiky používané při kontrolách, při nichž se prověřuje, zda dovozci dodržují tarifní a dovozní předpisy (a které zahrnují tzv. audity po propuštění zboží), tak co do kvality a dosahovaných výsledků. Účetní dvůr poukázal zejména na to, že francouzské orgány přerušují tříletou promlčecí dobu pro oznámení dluhu, což je postup, který se liší od postupů jiných členských států a který vede k tomu, že se v Unii s hospodářskými subjekty zachází odlišným způsobem(85);

106.  co se týče tradičních vlastních zdrojů, konstatuje, že Komise měla na konci roku 2015 rovněž seznam 325 otevřených bodů týkajících se nesouladu s celními pravidly Unie, které zjistila na základě svých inspekcí v členských státech.

107.  poukazuje na to, že pokud jde o výpisy stanovených cel a dávek z cukru, zjistil Účetní dvůr v členských státech neefektivní postupy při správě pohledávek (tzv. účty B) a Komise zjistila podobné nedostatky v 17 z 22 navštívených členských států;

108.  zdůraznil, že Účetní dvůr shledal rizika spojená s vymáháním celních dluhů od společností registrovaných mimo Unii nebo od občanů zemí mimo Unii, a zjistil řadu případů z různých členských států, kdy se nepodařilo vymoci dluh od občanů nebo společností usazených například v Bělorusku, na Britských Panenských ostrovech, v Rusku, ve Švýcarsku, v Turecku nebo na Ukrajině;

109.  zdůrazňuje, že dopad těchto významných revizí na zůstatky HND by mohl být menší, kdyby Unie měla nějakou společnou revizní politiku, která by harmonogram významných revizí sjednotila;

110.  vyjadřuje politování nad tím, že stále nebyly odstraněny strukturální a právní prvky, které v souvislosti s příspěvky některých členských států vedly k politickému incidentu, k němuž došlo na konci října roku 2014;

Potřebná opatření

111.  vyzývá Komisi, aby:

   učinila nezbytná opatření, aby harmonizovala lhůty, během nichž má být hospodářským subjektům ve všech členských státech zasíláno na základě auditů po propuštění zboží oznámení o dluhu;
   přiměla členské státy, aby ve čtvrtletních výkazech správně vykazovaly částky vybrané z cla, a poskytla pokyny k tomu, jaké údaje se mají zaznamenávat;
   v co největší možné míře pomohla členským státům s vymáháním celních dluhů u dlužníků, kteří nejsou usazeni v členském státě Unie;
   lépe kontrolovala výpočet příspěvků z Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu a výpočet opravných mechanismů a
   vytvořila nezbytné podmínky pro zmírnění dopadů revizí metod a zdrojů, které členské státy poskytují pro účely stanovení svého HND;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria Komisi za rok 2014(86)

112.  poukazuje na to, že Komise souhlasila se zahájením nových opatření v případě 88 požadavků, které Parlament vznesl ve svém usnesení doprovázejícím rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014;

113.  bere na vědomí, že podle Komise bylo u 272 požadavků požadované opatření již přijato nebo je v současnosti uskutečňováno a že z důvodů, jež souvisí se stávajícím právním a rozpočtovým rámcem nebo s institucionální úlohou či výsadami Komise, nemůže Komise přijmout 35 požadavků Parlamentu;

114.  vyjadřuje politování nad tím, že odpovědi Komise jsou v některých případech neurčité a nejednoznačné;

115.  vítá, že Komise splnila pět z šesti hlavních závazků;

116.  trvá nicméně na tom, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru (šestý závazek);

117.  žádá Komisi, aby znovu zvážila svůj postoj zejména v otázce správnosti údajů předávaných členskými státy, transparentnosti konečných příjemců prostředků Unie, transparentnosti činnosti etické komise, boje proti korupci a reformy správních struktur evropských škol;

118.  důrazně odsuzuje skutečnost, že Komise necítí potřebu nadále zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci; je toho názoru, že nehledě na záměry Komise v oblasti boje proti korupci, toto zrušení na poslední chvíli vysílá špatný signál nejen členským státům, ale i občanům; znovu vyjadřuje názor, že korupce je stále výzvou pro Unii a pro členské státy a že bez efektivních protikorupčních opatření podkopává hospodářskou výkonnost, právní stát a důvěryhodnost demokratických orgánů v Unie; vyzývá Komisi, aby dokončila a zveřejnila zprávu o boji proti korupci, aby jednala rychle a důkladně s cílem odstranit korupci v členských státech a orgánech Unie a aby zadala nezávislé posouzení standardů v oblasti boje proti korupci v orgánech Unie samotných;

119.  důrazně opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila systém striktních ukazatelů a snadno uplatnitelná jednotná kritéria vycházející z požadavků vytyčených ve Stockholmském programu, aby bylo možno měřit úroveň korupce v členských státech a hodnotit protikorupční politiku členských států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil kategorizaci členských států; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit své zvláštní mechanismy kontroly pro jednotlivé země, když se kontroluje vydávání zdrojů pocházejících z Unie;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

EU 2020

120.  bere na vědomí, že i přes značnou míru chyb a zpoždění v průběžných i konečných fázích následné hodnocení v rámci sedmého rámcového programu, které bylo provedeno skupinou odborníků na vysoké úrovni(87), vyhodnotilo sedmý rámcový program jako úspěšný; tato skupina na vysoké úrovni zdůraznila zejména, že sedmý rámcový program:

   podporuje špičkovou vědeckou činnost na individuální a institucionální úrovni,
   podporuje průkopnický výzkum prostřednictvím nového programu Nápady (IDEAS) (Evropská rada pro výzkum),
   strategicky zapojuje průmysl a malé a střední podniky,
   posiluje nový způsob spolupráce a rámce otevřené inovace,
   je průkopníkem kultury spolupráce a buduje komplexní sítě schopné řešit tematické výzvy, čímž posiluje Evropský výzkumný prostor,
   zabývá se určitými společenskými výzvami prostřednictvím výzkumu, technologií a inovací prostřednictvím programu Spolupráce;
   podporuje harmonizaci vnitrostátních výzkumných a inovačních systémů a politik,
   podporuje mobilitu výzkumných pracovníků v Evropě: programu Lidé vytvořil nezbytné podmínky pro otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky,
   podporuje investice do evropských výzkumných infrastruktur,
   dosahuje kritického množství výzkumných činností v této oblasti v Evropě a na celém světě;

121.  vyjadřuje politování nad tím, že veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci hodnocení sedmého rámcového programu, která se konala v období od února do května 2015, poukázala na tyto nedostatky:

   vysoká administrativní zátěž a složité právní a finanční předpisy,
   vysoká míra nadměrného zájmu,
   nedostatečné zaměření na společenský dopad,
   příliš úzký rozsah témat a výzev,
   nedostatečný důraz na účast průmyslu,
   vyšší prahová hodnota pro nově příchozí; nízká průměrná míra úspěšnosti návrhů na úrovni 19 % a žadatelů na úrovni 22 %;
   slabá komunikace;

122.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl investovat do roku 2020 do výzkumu 3 % hrubého domácího produktu členských států; domnívá se proto, že opakující se škrty v rozpočtu Unie týkající se výzkumných programů by měly být zastaveny; vyzývá členské státy, aby se vyrovnaly s touto výzvou; vyzývá Komisi, aby vyvodila nezbytné závěry pro přezkum víceletého finančního rámce v polovině období a pro příští víceletý finanční rámec;

123.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění závazků Unie inovací: do poloviny roku 2014 byly všechny závazky buď splněny, nebo k jejich plnění docházelo;

124.  vítá rovněž, že se podíl prostředků přidělených v rámci programu Horizont 2020 malým a středním podnikům zvýšil z 19,4 % v roce 2014 na 23,4 % v roce 2015, a doporučuje, že by se tento trend měl proaktivně povzbuzovat;

125.  považuje za nepřípustné, že GŘ RTD nevyhovělo jeho návrhu, aby generální ředitelství Komise uveřejnila všechna svá doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti; se znepokojením bere na vědomí omezenou územní reprezentativnost dvaceti nejvýznamnějších projektů v rámci programu Horizont 2020.

Obecné otázky

126.  poukazuje na to, že předmětem páté kapitoly výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015 jsou platby v následujících oblastech: výzkum (10,4 miliardy EUR), vzdělávání, odborná příprava (1,8 miliardy EUR), vesmírné programy (1,4 miliardy EUR), doprava (1,3 miliardy EUR), jiné činnosti a programy (1,1 miliardy EUR), energetika (0,5 miliardy EUR) a konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (0,3 miliardy EUR); výdaje na výzkum tudíž činí 62 % těchto výdajů;

127.  poukazuje na to, že o odpovědnost za provádění rámcových programů pro výzkum se dělí jednotlivá generální ředitelství Komise, výkonné agentury, společné podniky a tzv. subjekty podle článku 185 (partnerství s členskými státy), přičemž se požaduje, aby všechny strany úzce spolupracovaly;

128.  poznamenává, že Účetní dvůr se při svém auditu téměř výlučně zabýval platbami provedenými v rámci sedmého rámcového programu;

129.  je znepokojen skutečností, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ RTD nebylo na konci roku 2015 stále ještě dokončeno 1 915 projektů sedmého rámcového programu v celkové hodnotě 1,63 miliardy EUR; v důsledku by se mohlo opozdit provádění programu Horizont 2020;

Řídící a kontrolní systémy

130.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr se domnívá, že systémy dohledu a kontroly v oblasti výzkumu a jiné vnitřní politiky jsou „částečně účinné“;

131.  je znepokojen, že v roce 2015 bylo ze 150 operací, které Účetní dvůr kontroloval, 72 (48 %) zatíženo chybami; na základě 38 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, je míra chyb odhadována na 4,4 %; dále v 16 případech vyčíslitelných chyb měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před jejich schválením; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 0,6 procentních bodů nižší;

132.  vyjadřuje politování nad tím, že u 10 z 38 operací, u nichž byla zjištěna vyčíslitelná chyba, vykázal Účetní dvůr chyby přesahující 20 % kontrolovaných položek; na těchto 10 případů (9 ze sedmého rámcového programu pro výzkum a jeden z programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) připadá 77 % celkové odhadované míry chyb v oblasti „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ v roce 2015;

133.  vyjadřuje politování nad tím, že většina vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil (33 z 38), se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci a že příčinou chyb zjištěných Účetním dvorem ve výkazech nákladů byla téměř ve všech případech mylná interpretace složitých pravidel způsobilosti nebo nesprávně vypočtené způsobilé náklady, což vede ke zjevnému závěru, že tato pravidla by měla být zjednodušena;

134.  vítá, že podle Účetního dvora se výrazně zlepšilo dodržování pravidel pro zadávání zakázek;

135.  dotazuje se, proč generální ředitel GŘ RTD vznesl stejně jako v předchozích letech horizontální výhradu vztahující se na všechny žádosti o uhrazení nákladů týkajících se sedmého rámcového programu (1,47 miliardy EUR); je toho názoru, že horizontální výhrady nelze obecně považovat za nástroj řádného finančního řízení; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro celkové výdaje; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro všechny výdaje; mimo GŘ RTD se to týká rovněž výdajů poskytovaných Výkonnou agenturou pro výzkum z programu Marie Curie a všech výdajů zajišťovaných Výkonnou agenturou Evropské rady pro výzkum;

136.  s překvapením konstatuje, že Evropský inovační a technologický institut se v roce 2015 nepodílel na činnosti Společného centra podpory výzkumu a inovací;

137.  je znepokojen, že sedmý rámcový program podle Komise nebude do roku 2020 v celém svém rozsahu uskutečněn a zhodnocen, což by mohlo způsobit zpoždění při provádění navazujících programů; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve a nejpozději před tím, než zveřejní program pro výzkum navazující na program Horizont 2020, zveřejnila hodnoticí zprávu;

Horizont 2020

138.  konstatuje, že v rámci programu Horizont 2020 byly do konce roku 2015 uskutečněny pouze zálohové platby; upozorňuje Komisi, že opožděné zahájení projektu programu Horizont 2020 by mohlo mít za následek, že provádění programu bude opožděno; varuje před hromaděním nečerpaných finančních prostředků v závěru programu;

139.  je znepokojen zjištěními Účetního dvora, že víceleté programy, jako je strategie EU 2020 či program Horizont 2020, jimiž jsou politické cíle stanovovány, nemají, ačkoli se vyvíjejí souběžně, skutečnou vzájemnou vazbu(88);

140.  vyjadřuje dále své politování nad tím, že v první monitorovací zprávě programu Horizont 2020 jsou jen omezené informace o využití a dopadu synergií mezi programem a strukturálními fondy(89); vyzývá Komisi, aby předložila informace o tomto využití a účincích součinnosti, jakmile budou výsledky programu dostupné;

141.  je hluboce znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora(90) není program Horizont 2020 v dostatečné míře zaměřen na výkonnost;

Potřebná opatření

142.  opakuje svůj požadavek, který vznesl již ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi(91) z roku 2014, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

143.  vyzývá členské státy, aby vyvinuly ještě větší úsilí za účelem splnění cíle investovat do výzkumu 3 % HDP; má za to, že by to bylo velkou podporou excelence a inovací; žádá v této souvislosti Komisi, aby zvážila možnost navrhnout Pakt pro vědu, a to na úrovni místní, regionální i národní, a aby přitom vycházela z již existující struktury „Paktu starostů a primátorů“; vyzývá členské státy a Evropský parlament, aby vyvinuly toto úsilí rovněž prostřednictvím rozpočtu Unie;

144.  žádá Komisi, aby revidovala klíčový ukazatel výkonnosti výstupů v oblasti inovací EU, protože podle vlastních slov Komise „vzhledem ke své kompozitní povaze není tento ukazatel (...) vhodný pro stanovování cílů“(92);

145.  naléhavě žádá Komisi, aby dále sledovala zejména 16 případů vyčíslitelných chyb, o nichž měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů; a dále aby do konce října 2017 podrobně informovala příslušný výbor o přijatých nápravných opatřeních;

146.  žádá Komisi, aby podrobně informovala příslušný výbor o 10 transakcích, které představovaly 77 % chyb a o přijatých nápravných opatřeních;

147.  vyzývá Komisi, aby modernizovala své řídící a kontrolní systémy, tak aby nebylo třeba vznášet horizontální výhrady; žádá Komisi, aby před začátkem listopadu 2017 informovala příslušný výbor o přijatých opatřeních;

148.  vyzývá Komisi, aby spolu s Účetním dvorem například prostřednictvím procesu strategického plánování a vykazování (2016–2020) více vyjasnila vazby mezi strategií Evropa 2020 (2010–2020), víceletým finančním rámcem (2014–2020) a prioritami Komise (2015–2019); má za to, že by se tím posílily mechanismy monitorování a vykazování a Komisi by mohla účinně vykazovat, jak rozpočet EU přispívá k plnění cílů Evropa 2020.

Různé

149.  konstatuje výlučné přidělování provozních grantů z rozpočtové linie 04 03 01 05 „Informace a vzdělávací opatření pro organizace pracovníků“ pouze dvěma konkrétním odborovým institutům, Evropskému odborovému institutu a Evropskému centru pro záležitosti zaměstnanců; připomíná Komisi, že k provozním grantům a k rámcovým partnerstvím by mělo být v základě přistupováno stejně jako ke grantům, a tudíž by měly podléhat otevřenému nabídkovému řízení a zveřejňování; vyjadřuje obecnou obavu týkající se ospravedlňování takových praktik přidělování tím, že subjekty nebo faktické monopoly mají technickou způsobilost a vysoký stupeň odbornosti nebo správní pravomoc (čl. 190 odst. 1 písm. c) a f) prováděcích pravidel); má za to, že by měl být brán ohled na to, že zejména přetrvávající přidělování provozních grantů subjektům na základě těchto důvodů může ve skutečnosti vést právě k vytváření takovýchto faktických monopolů, k vysokému stupni technické způsobilosti, odbornosti a pravomocí, a proto je zapotřebí použít výlučné přidělování provozních grantů na základě článku 190 prováděcích pravidel;

150.  připomíná v tomto ohledu Komisi, že výjimky z pravidel transparentnosti a zveřejňování informací podle článku 125 a následujících článků finančního nařízení je třeba vykládat a uplatňovat restriktivně; vyzývá Evropský parlament, Radu a Komisi, aby usilovaly o jasné vymezení jak časového rámce, tak oblasti působnosti pro výjimky ze zásad transparentnosti a zveřejňování informací, s jednoznačným cílem dále omezit jejich používání;

Potřebná opatření

151.  žádá Komisi, aby výjimky z pravidel transparentnosti a zveřejňování informací podle článku 125 a násl. finančního nařízení uplatňovala a vykládala restriktivně; žádá Komisi o jasné vymezení jak časového rámce, tak oblasti působnosti pro výjimky ze zásad transparentnosti a zveřejňování informací, s jednoznačným cílem dále omezit jejich používání;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

EU 2020

152.  bere na vědomí skutečnost, že podle následného hodnocení Evropského fondu pro regionální rozvoj / Fondu soudržnosti za období 2007-2013(93) do roku 2023 vytvoří 1 euro investic v rámci politiky soudržnosti 2,74 eur hrubého domácího produktu (HDP); vítá skutečnost, že strukturální fondy a Fond soudržnosti investovaly hlavně do inovací v oblasti malých a středních podniků (32,3 miliardy EUR), obecné podpory podnikání (21,4 miliardy EUR), do infrastruktury pro výzkum a technologický rozvoj (17,5 miliard EUR), do dopravy (82,2 miliardy EUR), energetiky (11,8 miliardy EUR), životního prostředí (41,9 miliardy EUR), kultury a cestovního ruchu (12,2 miliardy EUR) a městské a sociální infrastruktury (28,8 miliardy EUR);

153.  vítá skutečnost, že EFRR a FS byly do určité míry schopny vyvažovat dopady finančních krizí v letech 2007–2008, z čehož je zřejmé, že bez zásahu strukturálních fondů by se hospodářská a sociální divergence mezi evropskými regiony ještě zvětšila;

154.  vítá úspěchy politiky soudržnosti, jak vyplývají z následných hodnocení programového období 2007–2013 ve vztahu k cílům strategie Evropa 2020:

   ERRF a Fond soudržnosti: okruhy 1 „Zaměstnanost“ a 2 „ Výzkum, vývoj a inovace“ – bylo vytvořeno 41 600 pracovních míst ve výzkumu a podpořeno bylo 400 000 malých a středních podniků; okruh 3 „Změna klimatu a energetika“ – vznikla dodatečná kapacita 3 900 MW pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
   Evropský sociální fond: okruh 1 „Zaměstnanost“ – nejméně 9,4 milionů osob získalo zaměstnání (přičemž více než 300 000 z nich jich bylo podpořeno v tom, aby se staly samostatně výdělečně činnými); okruh 4 „Vzdělávání“ – nejméně 8,7 milionů osob získalo kvalifikaci/osvědčení;

155.  konstatuje nicméně, že jen velmi málo programů bylo zaměřeno na výsledky či měřitelné dopady; o udržitelnosti těchto investic není tudíž známo téměř nic;

156.  zdůrazňuje nicméně, že jen velmi málo programů bylo v roce 2015 zaměřeno na výsledky či měřitelné dopady; naléhavě tudíž žádá Komisi, aby stanovila a na interinstitucionální úrovni dojednala nezbytný soubor ukazatelů pro plnění rozpočtu založené na výsledcích; konstatuje nicméně, že v této fázi se neví téměř nic o udržitelnosti těchto investic a jejich přidané hodnotě;

157.  vyjadřuje politování nad tím, že není informován o opatřeních, o jejichž přijetí požádala Komise členské státy v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby Evropský parlament informovala o opatřeních přijatých členskými státy v rámci evropského semestru;

158.  je velmi znepokojen, že Účetní dvůr již ve své výroční zprávě za roku 2014 upozorňuje na zpoždění, která vznikla na začátku programového období 2014–2020 a že ještě na konci roku 2015 bylo jmenováno méně než 20 % vnitrostátních orgánů odpovědných za Evropský strukturální a investiční fond;

Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond: obecné otázky

159.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr rozčlenil svou výroční zprávu tak, aby tyto kapitoly odpovídaly příslušnému okruhu víceletého finančního rámce; je nicméně toho názoru, že prostředky patřící do tohoto okruhu jsou natolik významné (EFRR: 28,3 miliardy EUR, FS: 12,1 miliardy EUR, ESF: 10,3 miliardy EUR), že Účetní dvůr by měl ve své strategii audit zachovat možnost identifikovat na jedné straně EFRR a FS a na druhé straně ESF;

160.  je znepokojen tím, že se zejména s blížícím se koncem programového období členské státy zaměřily spíše na spotřebování prostředků dostupných v rámci vnitrostátních přídělů než na plnění politických cílů; vyzývá Komisi, aby pomohla členským státům, které vykazují nejhorší plnění, prostřednictvím technické pomoci, obzvláště ke konci období financování;

161.  považuje za naléhavě potřebné, aby 16 členských států, které dosud neprovedly směrnici o zadávání veřejných zakázek(94), 19 členských států, které dosud neprovedly směrnici o udělování koncesí(95), a 17 členských států, které dosud neprovedly směrnici o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(96), provedlo tyto směrnice co nejrychleji, protože cílem těchto směrnic je další zjednodušení; vyzývá Komisi, aby pokrok v těchto oblastech prověřila;

162.  podtrhuje význam Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); do konce listopadu 2015 bylo do opatření podporovaných iniciativou YEI zapojeno téměř 320 000 mladých lidí a opatření začalo v rámci této iniciativy provádět 18 z 22 členských států; na závazky bylo do té doby přiděleno 28 % dostupných prostředků financování iniciativy YEI, 20 % těchto prostředků má být na základě uzavřených smluv vyplaceno příjemcům a 5 % jich bylo příjemcům už vyplaceno; tři členské státy se do konce listopadu 2015 nezavázaly k žádnému financování (Španělsko, Irsko, Spojené království);

163.  bere na vědomí předběžné výsledky plnění programu ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v letech 2014–2015 a to, že se aktivit v rámci ESF a YEI účastnilo 2,7 milionů účastníků, včetně 1,6 nezaměstnaných a 700 000 ekonomicky neaktivních osob;

164.  vyjadřuje zároveň politování nad tím, že první studie(97) již poukazuje, jak se zdá, na neefektivitu poskytovaných služeb a nedostatky při shromažďování údajů v některých členských státech;

Řídící a kontrolní systémy

165.  konstatuje, že v roce 2015 více než 80% plateb představovaly průběžné platby na operační programy v programovém období 2007–2013, jejichž období způsobilosti skončilo 31. prosince 2015. zálohové platby na programové období 2014–2020 dosáhly přibližně 7,8 miliardy EUR;

166.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že se v Itálii objevila nepřijatelná zpoždění v platbách učňům, na něž se vztahuje systém záruk pro mladé lidi; žádá Komisi, aby situaci sledovala a stanovila konkrétní akční plán pro státy, v nichž k těmto potížím dochází;

167.  oceňuje, že Účetní dvůr prověřil 223 transakce (120 transakcí se týkalo EFRR, 52 transakce se týkaly FS a 44 transakce se týkaly ESF);

168.  je znepokojen skutečností, že Účetní dvůr vyčíslil odhadovanou míru chyb na 5,2 % (2014: 5,7 %); je znepokojen tím, že Účetní dvůr byl stejně jako v předchozích letech nucen konstatovat, že „v 18 případech vyčíslitelných chyb na straně příjemců měly vnitrostátní orgány dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před tím, než byly výdaje vykázány Komisi; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny informace k prevenci, odhalování a nápravě chyb; žádá Komisi, aby ověřovala, zda členské státy využívají všechny informace k prevenci, odhalování a nápravě chyb; pokud by všechny tyto informace byly využity, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 2,4 procentního bodu nižší“(98);

169.  bere na vědomí, že v oblasti výdajů EFRR/FS jsou podle zjištění Účetního dvora hlavními riziky na jedné straně to, že příjemci vykáží výdaje, které jsou podle vnitrostátních pravidel způsobilosti anebo podle méně početných ustanovení o způsobilosti, obsažených v nařízeních o strukturálních fondech Unie, nezpůsobilé, nebo na straně druhé nesoulad s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy pro veřejné zakázky při zadávání zakázek; podle odhadu Komise se riziko chyb v této oblasti politiky pohybuje mezi 3 % a 5,6 %;

170.  bere na vědomí, že pro výdaje z ESF souvisejí podle zjištění Účetního dvora hlavní rizika s nehmotnou povahou investic do lidského kapitálu a se skutečností, že do realizace projektů je zapojeno více partnerů a často se jedná o menší subjekty; podle odhadu Komise se riziko chyb v této oblasti politiky pohybuje mezi 3 % a 3,6%;

171.  s politováním konstatuje, že jednou z hlavních příčin chyb ve výdajích v celém oddíle „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ je nadále porušování norem v oblasti zadávání veřejných zakázek; připomíná, že mezi vážná porušení norem v oblasti zadávání veřejných zakázek patří například neodůvodněné přímé zadávání smluv, dodatečné práce či služby, nezákonné vylučování účastníků nabídkového řízení, jakož i případy střetu zájmů a diskriminačních kritérií; považuje za zásadní, aby panovala politika naprosté transparentnosti ohledně údajů účastníků nabídkového řízení a jejich subdodavatelů, aby se předešlo chybám a zneužitím;

172.  zdůrazňuje, že zjednodušování, včetně možnosti zjednodušeného vykazování nákladů, snižuje riziko chyb; poukazuje nicméně na skutečnost, že řídicí orgány jsou znepokojeny zvýšením pracovního zatížení, právní nejistotou a rizikem, že jakoukoli nesrovnalost by bylo možné považovat za systémovou chybu;

173.  oceňuje, že spolehlivost výročních kontrolních zpráv členských států se postupem let zvýšila; pouze ve 14 případech EFRR/FS upravila Komise míru chyb nahlášenou členskými státy o více než 2 %;

174.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ REGIO považovalo za nezbytné vznést 67 výhrad (pokles oproti předchozím 77) z důvodu nespolehlivosti řídicího a kontrolního systému ve 13 členských státech a jednu výhradu týkající se programu přeshraniční spolupráce Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v rámci nástroje předvstupní pomoci; z 67 programů, vůči nimž byly vzneseny výhrady, jich 22 připadá na Španělsko, 10 na Maďarsko a 7 na Řecko; odhadovaný finanční dopad těchto výhrad se v případě EFRR/FS mezitím snížil z 234 milionů EUR v roce 2014 na 231 milion EUR v roce 2015;

175.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) vzneslo 23 výhrady (pokles oproti předchozím 36) z důvodu nespolehlivosti řídicího a kontrolního systému v 11 členských státech; bere na vědomí, že odhadovaný finanční dopad těchto výhrad se v případě ESF snížil z 169,4 milionu EUR v roce 2014 na 50,3 milionu EUR v roce 2015;

176.  podporuje plány Komise, aby zlepšování hodnocení dopadů programů politiky soudržnosti bylo zařazeno mezi priority(99); žádá Komisi, aby sdělila, jakým způsobem budou tato zjištění zohledněna v legislativě pro příští programové období;

Nástroje finančního inženýrství (FEI)

177.  konstatuje, že řídicí orgány členských států vykázaly, že na konci roku 2015 fungovaly celkem 1 052 nástroje finančního inženýrství (77 podílových fondů a 975 zvláštních fondů); 89 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 7 % pro projekty rozvoje měst a 4 % pro fondy pro energetickou účinnost / obnovitelné zdroje energie;

178.  je si vědom toho, že tyto nástroje finančního inženýrství byly vytvořeny v 25 členských státech (tj. ve všech členských státech kromě Irska, Lucemburska a Chorvatska) a byla jim poskytnuta finanční podpora ze 188 operačních programů, včetně operačního programu přeshraniční spolupráce;

179.  je mu známo, že celková výše příspěvků z operačních programů vyplacených nástrojům finančního inženýrství činila 16,9 miliardy EUR, včetně 11,7 miliardy EUR ze strukturálních fondů (EFRR a ESF); a je si vědom rovněž toho, že celková výše plateb uhrazených do konce roku 2015 konečným příjemcům dosahovala 12,7 miliardy EUR, z toho 8,6 miliardy EUR z prostředků strukturálních fondů, takže míra absorpce dosahovala téměř 75 % objemu prostředků OP vyplacených nástrojům finančního inženýrství;

180.  poukazuje na to, že prostředky z nástrojů finančního inženýrství směřovaly v první řadě do Polska, Maďarska a Francie;

181.  sdílí názor Účetního dvora, že Komise by měla zajistit, aby všechny výdaje spojené s finančními nástroji EFRR a ESF pro programové období 2007–2013 byly v dostatečném předstihu zahrnuty do prohlášení o uzavření, tak aby auditní orgány mohly provádět kontroly; má za to, že Komise by navíc měla vybízet všechny členské státy, které mají finanční nástroje zavedeny, k tomu, aby s ohledem na uzavírání programů provedly zvláštní audity provádění těchto nástrojů;

182.  je hluboce znepokojen tím, že složitá finanční struktura, kterou představuje více než 1 000 nástrojů finančního inženýrství, má hlavní podíl na vytváření „galaxií rozpočtů“, kdy přestává být možné vyvodit demokratickou odpovědnost;

Evropská investiční banka

183.  je hluboce znepokojen obecně vysokými náklady a poplatky za fondy spravované Evropskou investiční bankou/EIF, které provádějí finanční nástroje v rámci sdíleného řízení, vyplývajícími ze zjištění uvedených Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě č. 19/2016 „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“ a vybízí Účetní dvůr, aby provedl podobný audit pro stávající období;

184.  vyzývá Komisi, aby vždy do června předkládala počínaje rokem 2018 každoročně zprávu o plnění od počátku stávajícího víceletého finančního rámce a aktuálním stavu – včetně dosažených výsledků – všech finančních nástrojů spravovaných a prováděných skupinou Evropské investiční banky, které disponují zdroji z rozpočtu Unie, s cílem využít ji v postupu udělování absolutoria;

Zvláštní případy

185.  bere na vědomí, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil na základě údajných nesrovnalostí správní vyšetřování, jako například v Německu v souvislosti se skupinou Volkswagen Group na základě emisního skandálu, ve Francii v souvislosti s Národní frontou a její předsedkyní a projektu realizovaného v České republice pod názvem „Čapí hnízdo“; vyzývá Komisi, aby ihned po dokončení vyšetřování informovala příslušný výbor;

186.  je hluboce znepokojen skutečností, že Účetní dvůr a GŘ GŘ REGIO odhalily v Maďarsku závažné nesrovnalosti v souvislosti s výstavbou trasy 4 budapešťské podzemní dráhy; na základě správního šetření úřadu OLAF, které bylo zahájeno v roce 2012 a které bylo kvůli složitosti případu uzavřeno teprve nedávno, bude Komise patrně nucena požadovat vrácení 228 milionů EUR a Evropská investiční banka bude patrně nucena požadovat vrácení 55 milionů EUR; a špatné řízení bylo odhaleno na úrovni projektu; podotýká, že úřad OLAF ve své zprávě o tomto případu také doporučuje, aby v Maďarsku a ve Spojeném království byla přijata návazná opatření; žádá Komisi, aby jeho příslušnému výboru pravidelně poskytovala podrobné informace o dosaženém pokroku a přijatých opatřeních;

187.  vyjadřuje politování nad tím, že rumunská vláda přijala nařízení, které by mohlo bránit účinnému boji proti korupci a které by mohlo navíc nabízet beztrestnost politikům, kteří mohli být zapleteni do nezákonné činnosti; takováto nová legislativní opatření by mohla mít velmi negativní dopad na úsilí, které Komise vyvíjí ve snaze chránit finanční zájmy Unie, protože Rumunsko je významným příjemcem prostředků strukturálních fondů; žádá Komisi, aby podrobně informovala příslušný výbor o opatřeních, která přijala za účelem řešení této situace;

Potřebná opatření

188.  opakuje svůj požadavek, který vznesl již ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi z roku 2014(100), aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

189.  žádá Účetní dvůr, aby ve své strategii auditů zachoval s ohledem na jejich finanční důležitost možnost odděleně identifikovat na jedné straně EFRR a FS a na druhé straně ESF;

190.  vyzývá Komisi, aby:

   zajistila, aby byly dotčené řídicí a kontrolní systémy v 15 členských státech(101), které vykazovaly nedostatky, posíleny, a podala do konce září 2017 o svých krocích písemnou zprávu příslušnému výboru;
   vyjasnila rozdíl mezi vratnou a nevratnou daní z přidané hodnoty;
   podala zprávu o výši závazků (země, fond, částka) zrušených po skončení finančního období 2007–2013;
   v souladu s doporučením Účetního dvora navrhla ve svých legislativních návrzích na příští programové období nezbytné aktualizace jak koncepce, tak realizačních mechanismů Evropského strukturálního a investičního fondu, s přihlédnutím k návrhům skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, aby se posílil příspěvek politiky soudržnosti k řešení rozdílů v úrovni rozvoje mezi regiony Unie a mezi členskými státy; žádá Komisi, aby v tomto ohledu zveřejnila již v počáteční fázi sdělení;
   na příští programové období stanovila ukazatele výkonnosti, které budou umožňovat lepší řízení a měření, protože Parlament přikládá rovnou váhu jak kontrolám legality a správnosti na straně jedné, tak výkonnosti na straně druhé;
   stanovila naprostou transparentnost a přístupnost dokumentace u infrastrukturních prací financovaných Unií, se zvláštním důrazem na údaje účastníků nabídkových řízení a jejich subdodavatelů;

191.  plně podporuje stanovisko komisaře Oettingera, že finanční nástroje a „stínové rozpočty“ musí být v dlouhodobém výhledu vráceny zpět do unijního rozpočtu, aby Komise mohla nést odpovědnost před Evropským parlamentem; žádá Komisi, aby v tomto ohledu připravila do konce října 2017 sdělení;

Společná zemědělská politika

192.  připomíná, že režimy přímé podpory, které byly zavedeny v rámci reformy SZP v roce 2013, vstoupily v platnost teprve v roce 2015, kdy byly provedeny revize, a že současná zpráva se zabývá pouze výdaji v rozpočtovém roce 2015, což odpovídá žádostem o přímou podporu, které byly podány v roce 2014, který byl posledním rokem starých režimů SZP;

Otázky dodržování předpisů

193.  poukazuje na to, že podle Účetního dvora se v případě druhého okruhu víceletého finančního rámce „Přírodní zdroje“ v rozpočtovém roce 2015 nachází odhadovaná míra chyb na úrovni 2,9 %; konstatuje, že při zohlednění odlišného přístupu Účetního dvora k chybám u podmíněnosti, které se do míry chyb již nezapočítávají, je to podobná míra jako v roce 2014;

194.  V tomto smyslu a za účelem zlepšení odpovědnosti, kterou nesou řídící pracovníci, a jejího vyvozování žádá Komisi, aby se zabývala pružnějšího a účinnějšího uplatňování pravidla vnitřní mobility vedoucích pracovníků v případech, kdy nastane souběh, mimo jiné, dlouhodobého pracovního poměru, trvale vysoké míry chyb, na kterou upozorňuje Účetní dvůr, a přetrvávajících výhrad k výsledkům řízení příslušných oddělení;

195.  poukazuje na to, že v případě „Podpory trhu a přímé podpory“ je podle Účetního dvora odhadovaná míra chyb 2,2 %, což je mírně nad 2 % hranicí významnosti (stejně jako v roce 2014), zatímco v oblasti „Rozvoje venkova a dalších politik“ odhadovaná míra chyb zůstává i nadále vysoká, protože dosahuje 5,3 %, oproti 6 % odhadované míře chyb v minulém roce je však nižší;

196.  zdůrazňuje, že chyby v oblasti přímé podpory byly téměř všechny způsobeny nadhodnocením počtu způsobilých hektarů, a to i přesto, že spolehlivost údajů vedených v systému evidence půdy (LPIS) se v posledních letech trvale zvyšuje, a poukazuje na to, že v oblasti rozvoje venkova u poloviny chyb byla příčinou nezpůsobilost příjemce nebo projektu, u 28 % chyb to byly problémy se zadáváním veřejných zakázek a u 8 % chyb neplnění agroenvironmentálních závazků;

197.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jak v oblasti přímé podpory, tak v oblasti rozvoje venkova měly vnitrostátní orgány možnost míru chyb omezit na úroveň jen mírně převyšující hranici významnosti(102), nebo dokonce na úroveň nižší, protože měly dostatek informací, aby chybu odhalily, anebo se chyby dopustily ony samy; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešly nebo je odhalily a napravily a aby příslušně jednaly;

198.  vítá skutečnost, že Komise výrazně snížila počet otevřených postupů schvalování souladu – ze 192 v roce 2014 na 34 v roce 2015 – a že v návaznosti na změny, které přinesla legislativa koncipovaná s ohledem na racionalizaci těchto postupů, Komise nyní monitoruje auditní cyklus důsledněji, tak aby byla schopna dodržovat interní i externí termíny;

Řídicí orgány

199.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr shledal nedostatky, které mají vliv na některé klíčové kontrolní funkce platebních agentur členských států a které se týkaly:

   a) v případě Evropského zemědělského záručního fondu:
   systému evidence půdy, správních kontrol,
   kvality inspekcí na místě,
   nedostatečné soudržnosti při definování parametrů pro udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu;
   postupů pro zpětné získávání nesprávných plateb;
   b) v oblasti podpory rozvoje venkova:
   nedostatků ve správních kontrolách týkajících se podmínek způsobilosti, zejména u zadávání veřejných zakázek;
   c) v souvislosti s podmíněností spolehlivosti kontrolních statistik a vytváření vzorků;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

200.  konstatuje, že v roce 2015 poprvé byly certifikační subjekty povinny ujišťovat se o legalitě a správnosti výdajů; vyjadřuje politování nad tím, že Komise mohla práci těchto subjektů využívat kvůli významným metodickým a realizačním nedostatkům – jako je:

   neadekvátní auditní strategie;
   příliš malé vzorky při testech detailních údajů;
   nedostatečná odborná kvalifikace a znalost práva na straně auditorů;

201.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že problematická je i nadále spolehlivost údajů sdělovaných členskými státy, protože:

   a) v oblasti přímých plateb:
   GŘ AGRI provedlo úpravy (dorovnání) u 12 z 69 platebních agentur s mírou chyb nad 2 % (v žádném z těchto případů však nepřesáhla 5 %), zatímco jen jedna platební agentura podala již na začátku kvalifikované prohlášení;
   GŘ AGRI vzneslo výhrady v případě 10 platebních agentur: tří ze Španělska, po jedné z Francie, Bulharska, Kypru, Itálie (Kalábrie) a Rumunska a po jedné ze Španělska a Francie v souvislosti s programem speciálně zaměřeným na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI – Programme d'Options Spécifiques à l'Éloignement et à l'Insularité for the ultra-peripheral regions);
   b) v oblasti venkova:
   GŘ AGRI provedlo úpravy (dorovnání) u 36 ze 72 platebních agentur a ve 14 případech přesahovala míra upravených chyb 5 %;
   GŘ AGRI vzneslo výhrady v případě 24 platebních agentur z 18 členských států: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Francie, Itálie (4 platební agentury), Irska, Lotyšska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Spojeného království (2 platební agentury), Španělska (3 platební agentury) a Švédska;
   GŘ AGRI vzneslo také výhrady týkající se zadávání veřejných zakázek ve dvou členských státech: Německo a Španělsko.

202.  zdůrazňuje, že v případě Evropského zemědělského záručního fondu se míry chyb stanovené GŘ AGRI a Účetním dvorem(103) rozcházejí, zatímco v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je upravená míra chyb 4,99 %, kterou uvádí GŘ AGRI, zhruba v souladu s mírou chyb, kterou odhadl Účetní dvůr.

Otázky výkonnosti

203.  konstatuje, že v roce 2014 Účetní dvůr prošetřoval otázky týkající se výkonnosti u vybraných transakcí v oblasti rozvoje venkova, a je znepokojen skutečností, že u 44 % nebylo možné uspokojivě prokázat přiměřenost výdajů a že byly zjištěny nedostatky, pokud jde o zacílení opatření a výběr projektů, včetně slabých vazeb na cíle strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá možná opatření, aby se tato znepokojivá situace zlepšila;

Klíčové ukazatele výkonnosti

204.  vyjadřuje obavy v souvislosti se spolehlivostí údajů, které Komise používá k měření klíčového ukazatele výkonnosti č. 1 (KPI 1), který vymezilo GŘ AGRI a který se týká příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor; domnívá se, že současný trend zemědělství na částečný úvazek kvůli nízkým cenám komodit není přesně zohledněn; konstatuje zejména, že:

   a) Komise nedokáže uvést přesné číselné údaje o zemědělcích, kteří v roce 2015 ukončili činnost z důvodu krize mlékárenství a výroby vepřového, protože „nemá k dispozici bezprostředně dostupné údaje o nových účastnících na trhu či o počtu zemědělců, kteří z daného odvětví odešli“ (1. a 3. otázka k písemnému zodpovězení – slyšení komisaře Hogana ze dne 29. listopadu 2016);
   b) posledním rokem, pro který jsou dostupné číselné údaje o počtu zemědělských podniků, je rok 2013: 10 841 000 zemědělských podniků spravoval pokaždé jeden zemědělec;
   c) počet příjemců podpory z prvního pilíře SZP byl v roce 2015: 7 246 694 zemědělců Unie a 127 268 příjemců bylo podporováno v rámci tržních opatření;
   d) příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor se vyjadřuje v přepočtu na „roční pracovní jednotku“, která odpovídá práci odvedené jednou osobou zaměstnanou na plný úvazek v zemědělském podniku, přičemž v roce 2013 celkový počet zemědělských pracovních sil v 28 členských státech odpovídal 9,5 milionu ročních pracovních jednotek, z toho 8,7 milionu (92 %) tvořili pravidelně zaměstnaní pracovníci (104)(105);
   e) Účetní dvůr došel ve své zvláštní zprávě č. 1/2016 k závěru, že koncepce Komisí zavedeného systému měření výkonnosti SZP ve vztahu k příjmům zemědělců není zcela vyhovující a že kvantita i kvalita statistických údajů používaných při analyzování příjmů zemědělců mají významná omezení;

205.  obává se, že Komise není dostatečně vybavena k tomu, aby mohla poskytovat ucelené údaje týkající se klíčového ukazatele výkonnosti 1 každoročně, ani k tomu, aby – následně – mohla přesně a uceleně sledovat vývoj příjmů zemědělců;

206.  má za to, že klíčový ukazatel výkonnosti 4 týkající se zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova není relevantní vzhledem k tomu, že na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv jen opatření SZP, a také proto, že cíl, jímž je zachování a vytváření pracovních míst na venkově, je společný i pro mnohé jiné nástroje, zejména pro další Evropský strukturální a investiční fondy;

Spravedlivá SZP

207.  poukazuje na značné rozdíly v průměrné výši příjmů zemědělců, které existují mezi jednotlivými členskými státy(106), a připomíná, že v loňském roce Parlament konstatoval, že „považuje za neudržitelný stav, kdy 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii tvoří podniky, které mají příjem nižší než 4 000 EUR ročně, a že v průměru 80 % příjemců přímé podpory SZP dostává zhruba 20 % plateb a 79 % příjemců přímé podpory SZP dostává ročně 5 000 EUR nebo méně“(107);

208.  bere na vědomí, že ředitel GŘ AGRI na jedné straně své výroční zprávy o činnosti za rok 2015 představil „Vývojové trendy v rozložení přímých plateb“, a opětovně zdůrazňuje, že je věcí členských států, aby využívaly možnosti přerozdělování dotací SZP, které jim nabízí reforma SZP z roku 2013;

209.  domnívá se, že přímé platby neplní zcela svou funkci bezpečnostní sítě umožňující stabilizovat příjem zemědělců, zejména v případě menších zemědělských podniků, protože při současném rozdělování plateb dostává 20 % všech zemědělských podniků v Unii 80 % veškerých přímých plateb, což neodráží úroveň výroby a je přežitkem členských států, které nadále zakládají platby na historických kritériích, nicméně uznává, že velikost zemědělských podniků, malých nebo velkých, závisí na každém členském státu; je toho názoru, že větší zemědělské podniky by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, a je tudíž pravděpodobné, že jsou díky tomu odolnější; má za to, že stanovení stropů pro přímé platby, jak původně navrhovala Evropská komise a prosazoval Evropský parlament, by mohlo poskytnout dostatečné finanční zdroje k tomu, aby se SZP stala spravedlivější;

Biopaliva

210.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora, která jsou uvedena v jeho zvláštní zprávě č. 18/2016 o systému Unie pro certifikaci udržitelných biopaliv, není systém Unie pro certifikaci udržitelných biopaliv zcela spolehlivý a nebyl zabezpečen proti podvodům, protože Komise udělovala rozhodnutí o uznání nepovinným režimům, ve kterých neexistoval náležitý postup ověřování, který by zajistil, že původem biopaliv vyráběných z odpadu byl skutečně odpad;

Zjednodušení

211.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 25/2016 prověřoval, zda systém členským státům umožňoval spolehlivě kontrolovat měření a způsobilost půdy nárokované žadatelem a zda byly systémy upraveny tak, aby splňovaly závazky SZP na období 2014–2020, zejména ekologické závazky;

212.  je znepokojen tím, že podle závěrů Účetního dvora bylo v květnu 2015 zavedeno šest zásadních změn s možným dopadem na systém evidence půdy a že složitost pravidel a postupů nutných pro realizaci těchto změn dále zvyšuje administrativní zátěž členských států;

Česká platební agentura

213.  žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen dne 8. ledna 2016 s cílem získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů v souvislosti se Státním zemědělským intervenčním fondem v České republice; je si vědom toho, že neodstranění střetu zájmů může vést až k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise uloží finanční opravy, a žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala, předá-li GŘ AGRI na konci postupu schvalování souladu informace vztahující se k možným případům podvodu, korupce nebo nelegální činnosti, které mají dopad na finanční zájmy Unie, úřadu OLAF;

Šetření pro schválení souladu

214.   domnívá se, že zjednodušení SZP a snížení administrativní zátěže ve prospěch příjemců a platebních agentur by mělo v nadcházejících letech patřit mezi priority Komise; že Komise by se měla snažit udržet pozitivní trend, pokud jde o účinnost jejího řízení SZP a míru chyb v oblasti SZP, a měla by za tímto účelem soustředit svou pozornost na zachování své nápravné kapacity a na nápravná opatření, která by měla být přijata členskými státy, zároveň by však zvážit, zda by nebylo vhodné upustit od zahajování nebo provádění dalšího šetření v souvislosti se schvalováním souladu v případech menšího rozsahu;

Potřebná opatření

215.  vyzývá Komisi, aby:

   a) pokračovala ve sledování případů, kdy vnitrostátní právní předpisy neodpovídají legislativě Unie s využitím všech právních prostředků, jež má k dispozici, zejména pozastavení plateb;
   b) každoročně monitorovala výsledky posouzení kvality systému evidence půdy prováděných členskými státy a kontrolovala, že všechny členské státy s negativním hodnocením skutečně přijaly nutná nápravná opatření;
   c) znovu přezkoumala stávající právní rámec a zjednodušila a zefektivnila pravidla pro systémy evidence půdy na příští období SZP, např. znovu zvážit potřebu 2 % prahu stability a pravidla sta stromů;
   d) zajistila, aby akční plány všech členských států řešící chyby v oblasti rozvoje venkova obsahovaly účinná opatření pro zadávání veřejných zakázek;
   e) monitorovala zlepšování práce certifikačních subjektů a jejich metodiky posuzování legality a správnosti výdajů, a zejména poskytování stanovisek k legalitě a správnosti výdajů v rámci SZP, pokud jde o kvalitu a oblast působnosti, a aktivně je při tom podporovala, což Komisi umožní zajišťovat spolehlivost kontrol prováděných platebními agenturami nebo v případě potřeby odhadovat nezbytné úpravy (dorovnání) týkající se míry chyb u platebních agentur na základě těchto stanovisek, s cílem zavést v oblasti zemědělských výdajů jednotný postup auditu;
   f) aktualizovala auditní manuál GŘ AGRI tak, aby v něm byly uvedeny podrobné auditní postupy a požadavky na dokumentaci při ověřování údajů poskytovaných členskými státy a používaných k výpočtu finančních oprav;
   g) přijala nezbytná opatření, která jí umožní získávat od členských států přesné a ucelené údaje o počtu zemědělců v EU a výši jejich příjmu, tak aby byla schopna skutečně měřit a sledovat klíčový ukazatel výkonnosti č. 1, který se týká příjmů zemědělců a který je uveden ve výroční zprávě o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI;
   h) nově vymezila klíčový ukazatel výkonnosti 4, který se týká zaměstnanosti v oblastech venkova, s důrazem na konkrétní dopady opatření SZP na zaměstnanost v těchto oblastech;
   i) dala podnět k tomu, aby se v Radě konaly pravidelné rozpravy mezi jednotlivými členskými státy o provádění ustanovení zavedených v rámci reformy SZP z roku 2013, pokud jde o přerozdělování přímých plateb mezi příjemce, a aby ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI podala celkovou zprávu o pokroku, jehož bylo v tomto směru dosaženo; (108)
   j) v rámci svých úvah o zjednodušení a modernizaci SZP posoudila, zda je režim přímých plateb náležitě koncipován, tak aby umožňoval stabilizaci příjmu zemědělců ve všech zemědělských podnicích, nebo zda by nějaká jiná koncepce politiky či model rozdělování přímých plateb neumožňoval uzpůsobit veřejné fondy tak, aby lépe odpovídaly stanoveným cílům;
   k) podstatně upravila systém certifikace udržitelných biopaliv a zejména aby účinným způsobem ověřovala, že unijní výrobci rostlinných surovin pro výrobu biopaliv dodržují environmentální požadavky Unie vztahující se na zemědělství a uspokojivým způsobem dokládají původ odpadu a zbytků používaných k výrobě biopaliv, a aby posoudila, zda řízení dobrovolných režimů snižuje riziko střetu zájmů;
   l) zvýšila prahovou hodnotu, pod jejíž úrovní nemusí být prováděno šetření v případě nedodržení postupu pro schvalování souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, z 50 000 EUR na 100 000 EUR(109);
   m) znovu posoudila zavedení závazných stropů pro přímé platby;

Globální Evropa

Míry chyb

216.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje v kapitole „Globální Evropa“ zatíženy významnou mírou chyb, protože odhadovaná míra chyb činí 2,8 % (2,7 % v roce 2014);

217.  vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 3,8 % (3,7 % v roce 2014);

218.  konstatuje, že kdyby všechny informace, které u sebe shromáždila Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyby, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 1,6 procentního bodu nižší; naléhavě žádá Komisi, aby využívala všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešla nebo je odhalila a napravila a aby příslušně jednala;

219.  poukazuje na to, že Účetním dvorem prověřované transakce v rámci rozpočtové podpory chyby týkající se legality a správnosti nevykazovaly;

220.  poukazuje na to, že nejvýznamnější typ chyby, který představuje 33 % odhadované míry chyb, se týká výdajů, které nevznikly, tj. výdajů, které nevznikly v momentu, kdy je Komise schválila (a v některých případech i zúčtovala);

221.  poukazuje na to, že nejčastějším typem chyby, který představuje 32% odhadované míry chyb, jsou nezpůsobilé výdaje, tzn.

   a) výdaje související s činnostmi, na něž se nevztahují smlouvy nebo které vznikly mimo období způsobilosti;
   b) nedodržení pravidla původu
   c) nezpůsobilé daně a nepřímé náklady chybně zaúčtované jako přímé náklady.

Prohlášení o věrohodnosti

222.  připomíná, že generální ředitel GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR) ve svém prohlášení o věrohodnosti uvádí, že u obou finančních nástrojů spravovaných GŘ NEAR – evropského nástroje partnerství a nástroje předvstupní pomoci – je finanční expozice plynoucí z ohrožené částky pod 2% prahem významnosti (materiality) a průměrná zjištěná míra chyb za celé generální ředitelství činí 1,12 %;

223.  vyjadřuje politování nad tím, že toto prohlášení není v souladu s auditem Účetního dvora, a poznamenává, že GŘ NEAR ve své zprávě uznává, že metodu, podle níž postupovalo, bude třeba ještě zlepšit;

224.  poukazuje zejména na to, že GŘ NEAR vypočetlo míru zbytkových chyb pro 90 % svých výdajů, čehož výsledkem byly tři sazby: míra zbytkových chyb pro přímé řízení nástroje předvstupní pomoci, míra zbytkových chyb pro nepřímé řízení nástroje předvstupní pomoci a míra zbytkových chyb pro evropský nástroj partnerství pokrývající všechny způsoby řízení; u zbývajících 10 % výdajů využilo GŘ NEAR jiné zdroje jistoty;

225.  zdůrazňuje, že podle zjištění Účetního dvora výpočet míry zbytkových chyb kombinující výsledky nestatistického sestavování vzorku auditními orgány s historickými mírami zbytkových chyb vypočtenými GŘ NEAR není dostatečně reprezentativní a neposkytuje dostatečně přesné informace o částkách ohrožených plateb; poukazuje na to, že podle Účetního dvora je zde riziko, že tento výpočet podhodnotí míru chyb, a může tedy potenciálně ovlivnit ujištění generálního ředitele;

226.  vítá skutečnost, že generální ředitel GŘ DEVCO upustil od dřívější praxe vznášení obecné výhrady týkající se legality a správnosti transakcí u všech operací GŘ DEVCO a že v návaznosti na parlamentní doporučení vydal ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 prohlášení o věrohodnosti, ve kterém rozlišuje jednotlivá rizika;

227.  konstatuje, že byla vydána konkrétní výhrada týkající se Afrického mírového projektu, a to vzhledem k nedostatkům v kontrolách zjištěným útvarem interního auditu Komise; domnívá se, že tato výhrada měla být vznesena již dříve, neboť odhalené nedostatky vykazoval tento projekt už od svého vzniku v roce 2004; prohlašuje, že praxe vznášení obecné výhrady ke všem operacím GŘ DEVCO zjevně přispěla k nedostatku transparentnosti finančního řízení GŘ DEVCO;

228.  konstatuje, že GŘ DEVCO posoudilo dvě výdajové oblasti jako vysoce rizikové:

   i) granty podléhající přímému řízení;
   ii) nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi;

sdílí nicméně názor, který vyslovil Účetní dvůr, že určitá výhrada mohla být opodstatněná v případě nepřímého řízení za účasti přijímajících zemí, a to především proto, že granty nepřímo prováděné přijímajícími zeměmi by měly vyžadovat podobnou úroveň analýzy rizik jako granty prováděné přímo;

229.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora (viz body 48–50 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015 týkající se Evropského rozvojového fondu) nápravná kapacita GŘ DEVCO byla nadhodnocena, protože z výpočtu průměrné roční výše inkasního příkazu vydaného mezi roky 2009 a 2015 z důvodu chyb a nesrovnalostí nebylo vyloučeno zpětné získávání předběžného financování a připsaných úroků a rušení již vydaných inkasních příkazů;

Nedostatky systémů kontroly a prevence

230.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr nalezl v kontrolních systémech Komise nedostatky, protože:

   ověřování výdajů prováděné auditory, které jmenoval příjemce, vedlo v některých případech k tomu, že nebyly zjištěny chyby, takže Komise schválila nezpůsobilé výdaje;
   byla zjištěna zpoždění při potvrzování platnosti, schvalování a platbě výdajů ze strany Komise;
   specifická pravidla týkající se paušálních nákladů a jednotné sazby nákladů, která Komise nastavila pro twinningové nástroje (v rámci nástroje evropské politiky sousedství a partnerství), jsou navržena takovým způsobem, že vzniklo riziko, že provádějící partnerský členský stát vytváří zisk;

Zprávy o řízení vnější pomoci

231.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci, které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak stanoví článek 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

232.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že analýza klíčových ukazatelů výkonnosti byla na GŘ NEAR provedena poprvé, nelze vyvozovat žádné závěry týkající se „trendů“ a že v roce 2015 nebylo pět klíčových ukazatelů pomoci vypočteno pro GŘ NEAR;

233.  poukazuje na to, že:

   a) měřeno počtem referenčních hodnot, které delegace v průměru dosáhly, je výkonnost delegací celkově vyšší;
   b) celková hodnota projektového portfolia spravovaného delegacemi se snížila z 30 miliard EUR na 27,1 miliardy EUR a
   c) podíl projektů, které měly problémy s prováděním, se snížil z 53,5 % na 39,7 %;

234.  zdůrazňuje, že i) nástroj stability (IFS), ii) nástroj MIDEAST a iii) Evropský rozvojový fond jsou programy, které mají stále znepokojivě vysokou míru problémů s prováděním, a že nepřijatelná 3 ze 4 EUR vydaných z prostředků Evropského rozvojového fondu jsou zatížena rizikem nesplněním jejich cílů nebo rizikem jejich opožděného plnění;

235.  konstatuje, že vedoucí delegací uvedli informace o 3 782 projektech v celkové hodnotě 27,41 miliardy EUR v závazcích a že

   a) 800 projektů (21,2 %) v celkové hodnotě 9,76 miliardy EUR (35,6 % celkového projektového portfolia) je vystaveno nějakému typu výstupního rizika, buď apriorního, nebo průběžného, přičemž projekty financované z Evropského rozvojového fondu představují 72 % celkové částky zatížené takovýmto rizikem (7 miliard EUR);
   b) 648 projektů (17,1 %) v celkové hodnotě 6 miliard EUR (22 % celkového projektového portfolia) je vystaveno riziku zpoždění, přičemž projekty financované z Evropského rozvojového fondu představují dvě třetiny všech zpožděných projektů;
   c) 1 125 projektů (29,75 %) v celkové hodnotě 10,89 miliardy EUR (39,71 %) je vystaveno riziku nesplnění cílů nebo jejich opožděného splnění, přičemž Evropský rozvojový fond tu představuje 71 % částky 10,8 miliardy EUR, o kterou se jedná;

236.  vítá skutečnost, že Komise se poprvé vedoucích delegací Unie dotazovala ohledně apriorní rizikovosti projektů, což by se mohlo stát prvním krokem centralizovaného procesu řízení rizik; doporučuje, aby Komise na základě dostupných informací o obtížných podmínkách, ve kterých bude delegace pravděpodobně vyvíjet svou činnost, posílila dialog s delegacemi o způsobu řízení tohoto rizika v průběhu prováděcí fáze projektu;

237.  konstatuje, že mezi čtyři nejméně výkonné delegace spadající pod GŘ DEVCO patří delegace v Jemenu, Středoafrické republice, Gabonu a Mauritánii, v případě GŘ NEAR mezi čtyři nejméně výkonné delegace patří delegace v Sýrii, Egyptě, Albánii a v Kosovu;

238.  očekává, že GŘ DEVCO v roce 2016 pokročí s plněním níže uvedených priorit a bude o nich informovat ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2016:

   a) zvýšení přesnosti finančních prognóz jednotlivých rozhodnutí a smluv;
   b) zvýšení procentuální podílu plateb uskutečněných ve lhůtě 30 dní;
   c) zvýšení účinnosti kontrol;
   d) zlepšení výkonnosti všech delegací, které měly v roce 2015 méně než 60 % klíčových ukazatelů výkonnosti označených jako „zelené“, a to především přijetím akčních plánů a prostřednictvím informačních systémů;

239.  očekává, že GŘ NEAR v roce 2016 splní níže uvedené priority a bude o nich informovat ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2016:

   a) zavedení pěti klíčových ukazatelů výkonnosti, které při přípravě zprávy o řízení vnější pomoci za rok 2015 chyběly;
   b) zlepšení možností souvisejících s monitorováním klíčových ukazatelů výkonnosti.

Výdaje Unie na migraci a azyl v sousedních zemích

240.  připomíná, že jedním z důležitých aspektů vnějších vztahů Unie je to, že boj proti chudobě by měl zahrnovat také vytváření podmínek bránících nekontrolovanému přicházení nelegálních migrantů do Evropy;

241.  schvaluje hlavní zjištění, k nimž ve své zvláštní zprávě č. 9/2016 týkající se „Výdajů v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace do roku 2014“ došel Účetní dvůr, a zdůrazňuje zejména, že současná nejednotnost nástrojů brání parlamentnímu dohledu nad i) způsobem využívání prostředků a ii) zjišťováním odpovědnosti, a ztěžuje tudíž posouzení finančních částek reálně vydaných na podporu vnější činnosti v oblasti migrace;

Světová banka

242.  v souvislosti se znepokojivými informacemi, které dne 2. prosince 2016 přinesl časopis Politico ohledně „obav ze střetu zájmů při jednání komisařky Georgievy se Světovou bankou“, připomíná, že Parlament Komisi ve svém posledním usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2014 vyzval, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování komisařů a aby přitom také vymezila, co představuje „střet zájmů“; zdůrazňuje, že bez podrobné definice toho, co představuje „střet zájmů“, nebude Parlament moci spravedlivě a důsledně hodnotit existenci skutečných nebo potenciálních střetů zájmů;

243.  domnívá se, že nový mechanismus financování, na kterém se Komise se Světovou bankou(110) dohodla a který nahrazuje paušální správní poplatek složitějším vzorcem a zejména pak stanoví, že v některých projektech, které realizuje přímo Světová banka, mohou personální náklady a náklady na poradce činit až 17 %, bude pravděpodobně mít pro unijní rozpočet škodlivé následky a může vést k tomu, že správní poplatky přesáhnou 7% strop, což zakazuje čl. 124 odst. 4 finančního nařízení Unie;

244.  zdůrazňuje, že správní poplatek hrazený Světové bance nebude použit na projekty v oblasti rozvoje a spolupráce; klade si otázku, proč by Komise měla odměňovat Světovou banku za bankovní činnosti, které jsou vlastním jádrem jejího poslání jako bankovní instituce;

Mezinárodní řídicí skupina (IMG)

245.  blahopřeje Komisi k výsledku řízení ve věci T-381/15 ze dne 2. února 2017; prosí o informaci, které smlouvy s Mezinárodní řídicí skupinou se v současnosti ještě provádějí;

Potřebná opatření

246.  vyzývá:

   GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby posílila kvalitu ověřování výdajů, na něž příjemci uzavřeli smlouvy, zejména zavedením nových opatření, jako využívání tabulky hodnocení kvality ke kontrole kvality práce provedené auditory, které najal příjemce, a revize zadání pro auditory;
   GŘ NEAR, aby přijalo opatření, která zajistí, aby financování směrované prostřednictvím twinningového nástroje bylo v souladu s pravidlem neziskovosti a řídilo se zásadou řádného finančního řízení;
   GŘ NEAR, aby revidovalo metodiku pro výpočet míry zbytkových chyb, aby mohlo poskytovat statisticky přesné informace o ohrožených částkách u plateb v rámci nepřímého řízení nástroje předvstupní pomoci;
   GŘ DEVCO, aby revidovalo odhad své budoucí nápravné kapacity tím, že z příslušného výpočtu vyjme zpětné získávání nevyčerpaného předběžného financování a připsaných úroků a rušení již vydaných inkasních příkazů;
   GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby uveřejnila zprávy o řízení a vnější pomoci, které vydali vedoucí delegací Unie v příloze ke svým výročním zprávám o činnosti v souladu s ustanovením čl. 67 odst. 3 finančního nařízení, a aby ve svých výročních zprávách o činnosti uvedla opatření za účelem nápravy situace v delegacích s prováděcími problémy, a aby zkrátila zpoždění a zjednodušila programy;
   Komisi, aby uveřejnila prohlášení o věrohodnosti vedoucích delegací Unie;
   Komisi, aby:
   i) vyjasnila cíle;
   ii) vypracovala, rozšířila a zlepšila rámec pro měření výkonnosti své migrační a azylové politiky v sousedních zemích;
   iii) dostupné finanční prostředky zaměřila na jasně vymezené a kvantifikované cílové priority; a
   iv) ještě více posílila vazbu mezi rozvojem a migrací;
   Komisi, aby do kodexu chování komisařů doplnila definici toho, co představuje střet zájmů, aby znovu zásadním způsobem uvážila, zda by její ujednání s mezinárodními organizacemi a pověřenými subjekty týkající se financování neměla obsahovat ustanovení o jejich odměňování v souvislosti s personálními náklady spojenými s činnostmi, které tvoří vlastní jádro jejich poslání, a aby Evropskému parlamentu podala do konce roku 2017 ucelenou zprávu o svých úvahách na toto téma, jakož i o dopadu uplatňování nové politiky hrazení nákladů;

Migrace a bezpečnost

247.  vítá skutečnost, že vzhledem k politické citlivosti otázky se Účetní dvůr ve druhé části 8. kapitoly své výroční zprávy poprvé zabýval otázkou migrační a bezpečností politiky; konstatuje, že částka 0,8 miliardy EUR, která byla na tuto oblast uvolněna, představuje sice malou, ale zvětšující se část rozpočtu Unie;

248.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr v této oblasti nestanovil žádnou míru chyb, ale že generální ředitel GŘ HOME ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 odhaduje víceletou míru zbytkových chyb na 2,88 % nevýzkumných grantů podléhajících přímé správě GŘ HOME;

249.  sdílí obavy, které vyjádřil Účetní dvůr v souvislosti s tím, že Komisí prováděné audity solidarity a řízení migračních toků u většiny klíčových procesů nezahrnují testy spolehlivosti kontrol a že z tohoto důvodu existuje riziko, že Komise se mohla domnívat, že některé roční programy s neúčinnými kontrolními systémy poskytují přiměřenou jistotu, a při provádění auditů ex post se na ně tedy nezaměří;

250.  připomíná nedostatky, které odhalilo GŘ HOME v řídicích a kontrolních systémech Evropského uprchlického fondu, Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského fondu pro vnější hranice za období 2007–2013 na straně České republiky, Německa, Francie a Polska;

251.  je toho názoru, že klíčový ukazatel výkonnosti 1, který ve své výroční zprávě o činnosti v roce 2015 sleduje GŘ HOME, není relevantní, protože na návratnost nelegálních migrantů do třetích zemí nemá řízení GŘ HOME žádný významný vliv;

252.  vyjadřuje politování nad tím, že podle názoru Komise je „obtížné, ne-li přímo nemožné odhadnout výši nákladů na migranty / žadatele o azyl v jednotlivých zemích, protože řízení migračních toků zahrnuje velké množství činností“(111);

253.  žádá Účetní dvůr, aby ve své výroční zprávě za rok 2016 orgánu rozpočtové kontroly sdělil co nejpravděpodobnější míru chyb v oblasti migrační a bezpečnostní politiky a aby zhodnotil nápravnou kapacitu útvarů Komise v této oblasti politiky;

254.  vyjadřuje znepokojení ohledně kontrol finančních prostředků určených na uprchlíky, které členské státy v naléhavých situacích často přidělují, aniž by byly dodrženy existující normy; považuje za zásadní, aby Komise stanovila přísnější systém kontroly, a to též v závislosti na dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;

Potřebná opatření

255.  doporučuje, aby GŘ HOME:

   a) ve své výroční zprávě o činnosti vyčíslilo chyby, které zjistilo, a pečlivě analyzovalo jejich povahu a aby poskytlo více informací o spolehlivosti své „nápravné kapacity“;
   b) při správě svých fondů podporovalo používání zjednodušeného vykazování nákladů, používání jednorázových částek a standardizovaných „jednotkových nákladů“;
   c) vyvodilo náležité ponaučení z nedostatků, které byly v minulosti odhaleny ve správě Evropského uprchlického fondu, Evropského návratového fondu a Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropského fondu pro vnější hranice za období 2007–2013;
   d) rozpočtovému orgánu a orgánu rozpočtové kontroly poskytlo co nejpřesnější údaje o zaplacených nákladech na migranty / žadatele o azyl, aby bylo možné fundovaně odůvodnit požadované částky z rozpočtu na financování programů, při uznání nevyčíslitelné hodnoty každého lidského života;
   e) provedlo testy účinnosti systémů vnitřní kontroly jednotlivých členských států, které se používají pro programy SOLID, a to u všech nejdůležitějších postupů: výběrových řízení, zadávacích řízení, kontroly projektů, plateb a účetnictví;
   f) organizovalo a podporovalo větší součinnost mezi všemi službami pověřenými řízením programů, které mohlo mít vliv na migrační toky;

Správa

256.  konstatuje, že úředník může být jmenován do funkce vedoucího pracovníka nebo vedoucího asistenta, což mu umožňuje postup do platové třídy AD 14 nebo AST 11, a to, že jakmile je úředník jmenován do funkce vedoucího pracovníka, nelze ho již přeřadit zpět na administrátorské místo; vyjadřuje politování nad nesouladem mezi tímto opatřením a opatřeními, jejichž účelem je snížit správní výdaje nebo posílit vazbu mezi platovým zařazením a funkcí; vyzývá Komisi, aby tuto praxi opustila;

257.  konstatuje se znepokojením, že u platových tříd AD 11 a vyšších se snížil průměrný počet let, které úředník stráví v určitém platovém zařazení předtím, než je povýšen; v případě platové třídy AD 12 byl úředník v roce 2008 povýšen v průměru pouze každých 10,3 let, zatímco v roce 2015 je povýšen každé 3,8 roky, z čehož je zřejmé, že postup do vyšších platových tříd je nyní rychlejší; žádá Komisi, aby postup do platových tříd vyšších než AD 11 nebo AST 9 zpomalila;

258.  zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, vítá, že Parlament dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem a po roce 2004; poukazuje však na to, že tyto členské státy jsou stále nedostatečně zastoupeny na vyšší úrovni správy a ve vedoucích funkcích, kde se stále očekává pokrok;

259.  se znepokojením bere na vědomí příliš vysoké sazby poplatků za zdravotní péči, které jsou zaváděny v Lucembursku, a skutečnost, že pojištěncům společného systému zdravotního pojištění orgánů Unie lze jen stěží zajistit stejné zacházení jako s lucemburskými občany; žádá orgány, a zvláště pak Komisi, aby ve všech členských státech, a zejména v Lucemburském velkovévodství, požadovala a zaručila uplatňování článku 4 směrnice 2011/24/EU(112), podle něhož jsou členské státy povinny zajistit, aby poskytovatelé zdravotní péče na jejich území uplatňovali na pacienty z jiných členských států stejný sazebník poplatků za zdravotní péči, jaký uplatňují na tuzemské pacienty; kromě toho Komisi žádá, aby zavedla přiměřené sankce pro případy porušení této směrnice;

OLAF

260.  konstatuje, že kolegium komisařů zbavilo generálního ředitele OLAF imunity v návaznosti na žádost belgických úřadů v souvislosti s vyšetřováním týkajícím se kauzy Dalli; je toho názoru, že generální ředitel čelí trojnásobnému střetu zájmů:

   zatímco kolegium rozhodovalo, zda ho zbavit imunity, generální ředitel zvažoval zahájení vyšetřování úřadu OLAF vůči členům Komise,
   jakmile se kolegium rozhodlo, že bude zbaven imunity, generální ředitel podnikl právní kroky proti Komisi kvůli údajným nesrovnalostem při přijímání rozhodnutí. Ve stejnou dobu generální ředitel nadále reprezentoval Komisi v politických záležitostech týkajících se jeho portfolia,
   poté, co bylo potvrzeno jeho zbavení imunity, belgický státní zástupce zahájil vyšetřování úlohy generálního ředitele ve zmíněném případu, zatímco nadále vystupoval jako prostředník generálního ředitele OLAF pro boj proti podvodům ohrožujícím zájmy Unie v Belgii;

domnívá se, že tyto střety zájmů by mohly poškodit jak pověst Komise, tak pověst úřadu OLAF; proto žádá Komisi, aby generálního ředitele OLAF suspendovala do doby, než belgické úřady ukončí vyšetřování, které vedou, a aby na jeho místo dosadila dočasnou náhradu;

261.  je šokován zprávami sdělovacích prostředků o tom, že podle výpočtů úřadu OLAF činily ztráty Unie v oblasti příjmů z cla na čínské zboží způsobené nedbalostí celních úřadů Spojeného království 1,987 miliardy EUR, a že velmi propracovaná síť organizovaného zločinu rovněž připravila velké země Unie, jako je Francie, Německo, Španělsko a Itálie, o 3,2 miliardy EUR z příjmů z daně z přidané hodnoty; požaduje, aby mu byl poskytnut přístup k celému spisu a aby byl pravidelně informován;

Kodex chování

262.  jednoznačně se domnívá, že roste potřeba rozhodné regulace oblasti etiky, s cílem plnit články 17 Smlouvy o Evropské unii a 245 Smlouvy o fungování Evropské unie; trvá na tom, že dobře fungující etický kodex si žádá trvalou pozornost; zdůrazňuje, že etický kodex je účinným preventivním opatřením jedině tehdy, je-li řádně uplatňován a pokud soulad je přezkoumáván systematicky, nikoli pouze v případě incidentů;

263.  bere na vědomí návrh Komise revidovat kodex chování pro komisaře; s politováním však konstatuje, že revize se omezuje na prodloužení čekacích lhůt na tři roky pouze pro bývalého předsedu Komise; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro komisaře, přičemž by se měla zohlednit doporučení Parlamentu, že etický výbor, který zasedá ad hoc, by měl být reformován, aby měl širší pravomoci a aby v něm mohli působit nezávislí odborníci, a součástí kodexu by mělo být vymezení toho, co představuje „střet zájmů“, zavedení kritérií pro posuzování slučitelnosti zaměstnání vykonávaného po odchodu z funkce a prodloužení čekací lhůty, která by v případě všech komisařů měla trvat tři roky;

264.  poukazuje na to, že v souvislosti s otázkou střetu zájmů je důležitým krokem to, aby se v rámci přezkoumávání situace možného střetu zájmů zvýšila transparentnost předsedy Komise, jejího etického výboru, který zasedá ad hoc, a generálního tajemníka; konstatuje, že pouze pokud bude Komise stanoviska etického výboru sama aktivně zveřejňovat, bude moci být veřejností považována za schopnou nést za svá rozhodnutí odpovědnost;

265.  vyzývá kolegium Komisařů, aby nyní přijalo rozhodnutí, že doporučení etického výboru, který zasedá ad hoc, v případu bývalého předsedy Komise bylo dokončeno, takže tento případ může být postoupen Soudnímu dvoru, který by měl v této věci zaujmout stanovisko;

Expertní skupiny

266.  vítá rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise(113), s politováním však konstatuje skutečnost, že navzdory tomu, že mnoho nevládních organizací vyjádřilo svůj zájem, Komise neuspořádala důkladnou veřejnou konzultaci; znovu připomíná důležitost podněcování forem zapojení zástupců občanské společnosti a sociálních partnerů do klíčových oblastí, jako jsou transparentnost a fungování evropských orgánů;

267.  připomíná, že nedostatek transparentnosti má nepříznivý dopad na důvěru, kterou mají občané Unie v orgány Unie; věří, že účinná reforma systému expertních skupin Komise založená na zásadách transparentnosti a vyváženého složení zlepší dostupnost a spolehlivost údajů, což ve výsledku pomůže zvýšit důvěru lidí v Unii;

268.  zastává názor, že by Komise měla dosáhnout pokroku směrem k vyváženějšímu složení svých expertních skupin; s politováním však konstatuje skutečnost, že dosud nebylo jednoznačně rozlišováno mezi těmi, kdo zastupují ekonomické a neekonomické zájmy, tak aby se zaručily maximální transparentnost a vyváženost;

269.  připomíná, že jak Parlament, tak evropský veřejný ochránce práv doporučili Komisi, aby programy jednání, podkladové dokumenty, zápisy ze zasedání i jednání expertních skupin byly zpřístupněny veřejnosti;

Zvláštní poradci

270.  vyzývá Komisi, aby zveřejňovala jména, funkce, platové zařazení a pracovní smlouvy (počet hodin, délku trvání smlouvy, místo práce) všech zvláštních poradců; domnívá se, že u zvláštních poradců existuje nebezpečí střetu zájmů; jednoznačně je přesvědčen o tom, že by se střetům zájmů mělo zamezit, neboť by snížily důvěryhodnost orgánů; vyzývá Komisi, aby zveřejnila prohlášení o střetu zájmů vydaná zvláštními poradci;

Evropské školy

271.  konstatuje, že za roční účetní závěrku zodpovídají jednotlivé školy (což tvoří „obecný rámec“); v roce 2015 bylo z rozpočtu k dispozici celkem 288,8 milionu EUR, z toho příspěvek Komise činil 168,4 milionu EUR (58 %);

272.  je otřesen zjištěním, že po všech letech údajných reforem nepřestává být Účetní dvůr k finančnímu řízení evropských škol nanejvýš kritický;"„II. Školy nepřipravily své roční účetní závěrky v zákonné lhůtě. Byl zjištěn velký počet chyb, z nichž většina byla v konečné verzi účetní závěrky opravena (v návaznosti na přezkum). Tyto chyby představují systémové nedostatky v účetních postupech. (...)

IV.  Platební systémy dvou vybraných škol byly zatíženy významnými nedostatky: chybělo automatické propojení mezi účetními a platebními systémy, chybělo důsledné oddělení funkcí, platby prováděné mimo účetní systém nebyly systémem automaticky vyřazovány a celkově neuspokojivá úroveň kontroly. Tyto nedostatky představují z hlediska legality a správnosti plateb významné riziko.

V.  Několik významných nedostatků zjistil Účetní dvůr také v zadávacím řízení, které s sebou nesly riziko nedůsledného dodržování zásady transparentnosti a rovného zacházení.

VI.  V několika málo případech nebyl Účetní dvůr schopen dohledat doklad o kvalifikaci zaměstnanců a zjistil, že jejich osobní dokumentace není úplná.

VII.  Účetní dvůr proto nebyl schopen potvrdit, že finanční řízení bylo řádné.“

"

273.  Vyjadřuje politování nad tím, že „ Účetní dvůr proto nebyl schopen potvrdit, že finanční řízení bylo řádné.“

274.  lituje rovněž toho, že Komise v souladu se zjištěními Účetního dvora a na základě jednoho případu podezření z podvodu, k němuž došlo mezi rokem 2003 a 2012, vznesla vůči platbám opět výhradu z důvodu ochrany dobré pověsti;

275.  konstatuje, že velikost rozpočtu, který je přidělen systému Evropských škol, je výrazně větší, než má všech 32 agentur kromě dvou; domnívá se, že finanční odpovědnost systému Evropských škol by se měla zvýšit na úroveň srovnatelnou s finanční odpovědností evropských agentur, mimo jiné i prostřednictvím speciálního postupu udělování absolutoria pro 168,4 milionů EUR, s nimiž tento systém disponuje;

276.  připomíná, že Parlament již při svém postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2010 zpochybnil „struktury rozhodování a financování vyplývající z Úmluvy o evropských školách“; a požádal Komisi, aby „spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a [...] do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo“(114); konstatuje, že Parlament od té doby neobdržel ani jednu zprávu o pokroku;

277.  konstatuje, že pokračující finanční a organizační krize systému Evropských škol se stává ještě naléhavější kvůli plánům otevřít pátou školu v Bruselu a možným důsledkům odstoupení jednoho členského státu od úmluvy o Evropských školách ve stejném místě do budoucna; pochybuje, zda systém evropských škol tak, jak je v současné době organizován a financován, má zdroje na to, aby zvládnul plánované rozšíření na pět škol v Bruselu; konstatuje, že to s sebou nese riziko vytvoření ještě výraznějších problémů do budoucna na základě nadměrného množství jazykových sekcí, které za stávajících modelů financování mají kapacitu pokrýt jen čtyři bruselské školy (v případě německých jazykových sekcí), nebo tři (v případě anglických jazykových sekcí);

278.  považuje za nepřijatelné, aby představitelé členských států i nadále udělovali evropským školám absolutorium, přestože Komise, která hradí 58 % ročního rozpočtu, a Účetní dvůr doporučují opak;

279.  plně podporuje 11 doporučení Účetního dvora, která vydal ve své zprávě ze dne 11. listopadu 2015 o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014 a která se týkají účetnictví, zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek, standardy kontroly a platby;

280.  vítá aktualizovaný akční plán, který za účelem řešení výhrady, kterou vznesla Komise, a připomínek Účetního dvora vypracovalo GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost;

281.  vyzývá Komisi, aby do konce října 2017 připravila sdělení Parlamentu a Radě, ve kterém zváží, jak by bylo možné správní strukturu evropských škol nejlépe reformovat.

282.  požaduje, aby Komise plně dostála své úloze ve všech aspektech procesu reformy pokrývajících manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky; žádá, aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech, s cílem zajistit, aby jeho příslušné výbory mohly kontrolovat řízení tohoto systému škol a vyhodnocovat posílení finančními prostředky, které jsou dány tomuto systému k dispozici a nepocházejí z rozpočtu Evropské unie; žádá příslušného komisaře, aby věnoval této záležitosti náležitou pozornost, a zvláště ho žádá o to, aby se osobně účastnil setkání Nejvyšší rady, která zasedá jednou každé dva roky; opakuje názor Parlamentu, že je naléhavě nutný „komplexní přezkum“ systému Evropských škol; požaduje, aby byl první návrh tohoto přezkumu předložen do 30. června 2017;

Názory výborů

Zahraniční věci

283.  vítá sice dosažený pokrok, konstatuje však, že u šesti z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Komise dosud neuznala soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci s cílem akreditovat všechny mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, což umožní je pověřovat úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;

284.  vítá vytvoření platformy pro podporu misí, která má za cíl snížit administrativní zátěž a zvýšit efektivnost civilních misí SBOP; lituje jejího omezeného rozsahu a záběru a opakuje svůj požadavek, aby bylo dosaženo dalšího pokroku ve snaze o vznik střediska sdílených služeb, což by vedlo k dalším úsporám rozpočtových prostředků a ke zvýšení efektivnosti, neboť by v něm byly centralizovány všechny služby na podporu misí, které není třeba zajišťovat v místě mise;

285.  opakuje své stanovisko, že finanční předpisy Unie je třeba lépe přizpůsobit specifikům vnější činnosti, včetně krizového řízení, a zdůrazňuje, že stávající přezkum finančního nařízení musí poskytnout větší flexibilitu;

286.  je znepokojen tím, že neexistují přímé prostředky pro kontrolu toho, jak přijímající třetí země používají makrofinanční pomoc; vyzývá Komisi, aby tento typ pomoci úžeji spojila s měřitelnými parametry;

287.  stejně tak vítá i doporučení, která vyslovil Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 13/2016 o pomoci Unie na posílení veřejné správy v Moldavsku a ve zvláštní zprávě č. 32/2016 o pomoci Unie Ukrajině; domnívá se, že by EU měla plně využít pákového efektu podmíněnosti a zajistit řádné monitorování provádění zahájených reforem s cílem pozitivně přispět k posílení demokratických postupů jak v Moldavsku, tak na Ukrajině.

Rozvojová spolupráce

288.  v této souvislosti vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 9/2016 o výdajích Unie v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace; poukazuje na to, že Účetní dvůr došel k závěru, že výdaje Unie na vnější rozměr migrace neprokázaly svou účinnost, je nemožné měřit jejich výsledky, že přístup Komise k zajištění toho, aby měla migrace pozitivní dopad v oblasti rozvoje, není jasný, návrat a podpora v oblasti navracení a zpětného přebírání má velmi malý dopad a že dodržování lidských práv migrantů, které by mělo tvořit základ všech opatření, zůstává jen v teoretické rovině a jen zřídka se projevuje v praxi;

289.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 15/2016 o výdajích na humanitární pomoc v oblasti afrických Velkých jezer; poukazuje na to, že Účetní dvůr došel k závěru, že Komise obecně řídila humanitární pomoc obyvatelstvu zasaženému konflikty v oblasti afrických Velkých jezer účinně; zdůrazňuje, že v případě výdajů na migraci tomu bylo zcela opačně, a vnímá to jako další důkaz toho, že dobře plánované politiky v oblasti rozvoje dosahují mnohem lepších výsledků než krátkodobý aktivismus motivovaný migrací;

290.  je znepokojen výraznou tendencí, která se v poslední době projevuje v návrzích Komise, a sice ignorovat právně závazná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014(115) , pokud jde o způsobilé výdaje na oficiální rozvojovou pomoc a země způsobilé pro prostředky z nástroje pro rozvojovou spolupráci; připomíná, že legalita výdajů Unie představuje základní zásadu řádného finančního řízení a že pokud si chce Komise zachovat svou důvěryhodnost v otázkách souvisejících s dodržováním práva, pak by politické záměry neměly být nadřazovány jasně definovaným právním ustanovením; v této souvislosti Komisi připomíná nedávné rozhodnutí Soudního dvora(116) o spolupráci s Marokem a o Západní Sahaře, v němž Soudní dvůr uvedl, že Unie soustavně porušovala ustanovení mezinárodního práva;

291.  obecně podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby jasněji posuzovala a definovala výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo prostřednictvím rozpočtové podpory, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii, svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu;

292.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ doprovázený silným zaměřením na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, že finanční prostředky daňových poplatníků Unie budou vynaloženy udržitelněji;

293.  vyjadřuje politování nad tím, že před vytvořením nouzového svěřenského fondu Unie pro Afriku neproběhly žádné konzultace s Parlamentem; požaduje, aby bylo vyvinuto účinné úsilí o zvýšení transparentnosti rozhodnutí o projektech svěřenského fondu Unie pro Afriku, a poukazuje na to, že neexistuje vhodný formát pro pravidelnou konzultaci s Parlamentem; vyjadřuje politování nad tím, že v této věci nebyla přijata žádná opatření.

Zaměstnanost a sociální věci

294.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, že by Komise měla využít zkušenosti získané v programovém období 2007–2013 a vypracovat cílenou analýzu vnitrostátních pravidel způsobilosti za programové období 2014–2020, a na základě toho by měla členským státům poskytnout vodítko, jak zjednodušit zbytečně složitá anebo zatěžující pravidla a vyvarovat se jejich vytváření;

295.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zahrnutí programů financování Unie do svého ročního průzkumu zátěže, jak bylo dohodnuto v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(117); zdůrazňuje, že zavedení ročních cílů pro snížení zátěže, které zahrnují programy financování Unie, by zlepšilo jejich provádění, a přispělo by tak ke snížení míry chyb;

296.  vítá zvýšený důraz na výsledky v rámci současného programového období 2014–2020; domnívá se však, že k řádné finanční zodpovědnosti a ke zvýšení účinnosti budoucích operačních programů by přispěl další rozvoj ukazatelů výsledků a monitorovacích systémů.

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

297.  je spokojen s prací pěti decentralizovaných agentur, které spadají do jeho působnosti a které provádějí technické, vědecké nebo manažerské úkoly a napomáhají tak orgánům Unie při vytváření a provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, i se způsobem plnění rozpočtů těchto agentur;

298.  je spokojen s celkovým plněním provozního rozpočtu programu LIFE+, které v roce 2015 činilo 99,95 % u prostředků na závazky a 98,93 % u prostředků na platby; zdůrazňuje, že program LIFE+ přispěl ke zvýšení informovanosti občanů a k jejich většímu zapojení do tvorby právních předpisů i do provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a také pomohl zlepšit správu v této oblasti; konstatuje, že v roce 2015 byla vynaložena částka 225,9 milionu EUR na granty na činnost, částka 40 milionů EUR byla použita na finanční nástroje, které spravuje Evropská investiční banka, a částka 59,2 milionu EUR byla vynaložena na opatření na podporu úlohy Komise, pokud jde o iniciování a sledování tvorby politik a právních předpisů; konstatuje, že částka 10,2 milionu EUR byla použita na správní podporu programu LIFE a na podporu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (EASME);

299.  bere na vědomí, že GŘ CLIMA zvýšilo svou míru čerpání prostředků na závazky 99,9 % z částky 108 747 880 EUR a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 91,77 % z částky 47 479 530 EUR, a pokud se nezapočtou správní výdaje, dosáhne míra čerpání prostředků na platby 96,88 %;

300.  vybízí rozpočtový orgán k tomu, aby se v budoucnu zaměřil na pilotní projekty a přípravné akce se skutečnou přidanou hodnotou pro Unii; bere na vědomí, že bylo provedeno deset pilotních projektů a pět přípravných akcí, na které bylo úhrnně čerpáno 1 400 000 EUR v prostředcích na závazky a 5 599 888 EUR v prostředcích na platby;

301.  zjišťuje, že v roce 2015 bylo dokončeno hodnocení druhého běhu programu Zdraví (v období 2008–2013); vítá skutečnost, že v roce 2015 byly zvýšeny prostředky na třetí program Zdraví s cílem podpořit výměnu informací a osvědčených postupů v členských státech, které čelí problémům spojeným s přijímáním velkého množství migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, a to zejména v souvislosti s tím, že Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE) připravovalo osobní zdravotní záznamy pro zdravotní prohlídky migrantů, které byly určeny pro hotspoty a přijímací centra, a s dalšími rozpočtovými prostředky na projekty týkající se zdraví migrantů;

Doprava a cestovní ruch

302.  poznamenává, že v roce 2015 byla v rámci výzev Nástroje pro propojení Evropy k předkládání návrhů z roku 2014 prostřednictvím grantových dohod podepsaných v roce 2015 vyčleněna na 263 projektů v oblasti dopravy částka ve výši 12,8 miliardy EUR; dále poznamenává, že kombinací příspěvku EU s regionálními rozpočty a rozpočty členských států, jakož i s půjčkami od Evropské investiční banky přineslo financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy celkové investice ve výši 28,3 miliardy EUR;

303.  poznamenává, že v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, do níž doprava patří, auditoval Účetní dvůr jen sedm transakcí, které spadají do odpovědnosti GenerálníHO ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE); poznamenává, že chyby byly nalezeny jen v jedné z auditovaných transakcí a že tyto chyby se týkaly nesouladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

304.  zdůrazňuje, že v hodnotící zprávě Evropské investiční banky se upozorňuje na zeměpisnou nerovnováhu a odvětvovou koncentraci v portfoliu okna pro infrastrukturu a inovace a že je financování z tohoto okna soustředěno (63 %) do třech členských států; vyzývá Komisi, aby neprodleně posoudila dopad Evropského fondu pro strategické investice na Unii jako celek; vyjadřuje politování nad tím, že Evropský fond pro strategické investice není dostatečně využíván na financování inovativních dopravních projektů ve všech druzích dopravy, např. na podporu udržitelných dopravních prostředků nebo na další povzbuzení procesu digitalizace či bezbariérového přístupu;

305.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise (GŘ MOVE) dosud nesestavila formální konsolidovaný strategický dokument týkající se dohledu nad rozvojem koridorů hlavní sítě TEN-T; vyzývá Komisi k tomu, aby takový strategický dokument týkající se činností v oblasti dohledu a transparentnosti přijala; připomíná, že transparentnost a konzultace se všemi zúčastněnými stranami přispívají k úspěchu dopravních projektů;

306.  zdůrazňuje, že projekty v oblasti dopravy budou v období 2014–2020 financovány z několika zdrojů, včetně Nástroje pro propojení Evropy, FS, EFRR a Evropského fondu pro strategické investice; vyzývá proto Komisi, aby rozvíjela součinnost s cílem zvýšit efektivitu přidělování dostupných prostředků z těchto různých zdrojů financování a umožnit kombinování těchto zdrojů; vyzývá Komisi, aby každoročně vydávala a zveřejňovala – mimo jiné na svých internetových stránkách – snadno dostupné seznamy projektů v oblasti dopravy, včetně procentních podílů způsobů dopravy, a cestovního ruchu, jež jsou spolufinancovány ze zmíněných fondů;

Regionální rozvoj

307.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni(118) věnovala při auditu vnitrostátních řídících a kontrolních systémů zvláštní pozornost vnitrostátním pravidlům způsobilosti, a pomohla členským státům je zjednodušit, aby bylo možné dosáhnout změny; v této souvislosti zdůrazňuje význam uplatňování zásady jednotného auditu; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím zjednodušených a účinných pokynů objasnila pojem vratné DPH, aby se tak zabránilo odlišným interpretacím pojmu „nevratné“ DPH a špatnému využívání fondů Unie; vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zajistily, že příjemci budou dostávat pravidelné informace o podmínkách financování, zejména pokud jde o způsobilost výdajů a příslušné stropy pro náhradu nákladů;

308.  vyjadřuje politování nad tím, že řídicí orgány předložily v roce 2015 nižší objem nákladů k proplacení než v roce 2014, což vedlo k poklesu objemu neuhrazených výkazů nákladů z 23,2 mld. EUR v roce 2014 na 10,8 mld. EUR v roce 2015, z čehož 2,8 mld. EUR v roce zůstalo nezaplaceno od konce roku 2014; upozorňuje, že zpoždění při plnění rozpočtu na období 2014–2020 by neměla být delší než v předcházejícím období, aby to nevedlo k hromadění neuhrazených pohledávek na konci finančního období; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy situaci pozorně sledovala a přizpůsobila jí svůj platební plán;

309.  vyjadřuje politování nad tím, že ke 30. červnu 2016 neprovedly všechny členské státy směrnice o veřejných zakázkách, a naléhavě žádá Komisi, aby členským státům nadále pomáhala zvyšovat jejich kapacity, pokud jde o provádění těchto směrnic ve vnitrostátním právu, i realizovat všechny jejich akční plány zaměřené na předběžné podmínky, což je zásadním předpokladem pro předcházení podvodným i nepodvodným nesrovnalostem; zdůrazňuje význam provedení akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek v případě Evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 s cílem zjednodušit, zrychlit a zharmonizovat postupy pro elektronické zadávání veřejných zakázek;

310.  bere na vědomí, že průměrná míra úhrad u 1025 finančních nástrojů EFRR a ESF konci roku 2014 činila 57 %, což představuje pouze 10% nárůst ve srovnání s rokem 2013; vyjadřuje politování nad připomínkou Účetního dvora ohledně prodloužení období způsobilosti úhrad vyplácených konečným příjemcům v rámci finančních nástrojů prostřednictvím rozhodnutí Komise, a nikoli změnou nařízení; vyjadřuje znepokojení nad možností, že by Účetní dvůr mohl všechny úhrady po 31. prosinci 2015 označit za nelegální; se znepokojením konstatuje, že významná část původních prostředků ve finančních nástrojích EFRR a ESF byla vynaložena na úhradu nákladů a poplatků souvisejících s řízením;

311.  vítá přístup Účetního dvora zaměřený na výkon a považuje za správný postup, když řídící orgány definují příslušné ukazatele výsledků, které měří přispění jednotlivých projektů k dosahování cílů stanovených pro operační programy v souladu s kritériem adicionality; zdůrazňuje, že je třeba posílit komunikaci; vyzývá Komisi, aby našla účinnější komunikační kanály s cílem zvýšit viditelnost investic z Evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi, aby vyvinula omezený počet náležitých ukazatelů, které mohou pomoci při měření výkonu;

312.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby co nejlépe využily územní nástroje tím, že zajistí, aby byly strategie integrovaného rozvoje měst v řádném termínu schváleny k financování, což městům umožní investovat do komplexních strategií, využívat součinnost mezi politikami a zajistit účinnější dlouhodobý dopad na růst a zaměstnanost.

Zemědělství a rozvoj venkova

313.  vyzývá Účetní dvůr, aby i nadále předkládal samostatné hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a okruhu 2, a to i po skončení příštího rozpočtového roku, jelikož samostatné hodnocení umožňuje přijímat cílená opatření vedoucí ke zlepšení, pokud jde o výrazně odlišnou míru chyb;

314.  naléhavě vyzývá Komisi a orgány členských států, aby se i nadále zabývaly složitými aspekty spojenými s přímými platbami a odstraňovaly je, pokud to bude možné, a zejména v případě, kdy existuje mnoho různých úrovní, jež se podílejí na správě Evropského zemědělského záručního fondu;

315.  vítá novou generaci dalších finančních nástrojů, které musejí být dle jeho přesvědčení navrženy tak, aby měly jasnější cíle a dostatečný stupeň kontroly na konci období provádění, aby se tak projevil jejich účinek a aby nevedly k větší chybovosti;

316.  žádá, pokud jde o vnitrostátní platební agentury v členských státech, které v posledních třech letech nenaplnily očekávání, aby odpovědnost v těchto agenturách nesli namísto státních příslušníků dotyčných členských států úředníci Unie, kteří jsou již ve služebním poměru;

317.  upozorňuje na víceletou povahu systému řízení zemědělské politiky a zdůrazňuje, že konečné posouzení nedostatků při uplatňování nařízení(119) bude možné teprve na konci programového období;

318.  konstatuje, že zjednodušení SZP by nemělo ohrozit ekonomicky životaschopnou výrobu potravin, a vyzývá k přijetí opatření k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství v zemědělsko-potravinářském odvětví a v lesnictví;

Rybolov

319.  je spokojen s tím, že opatření v návaznosti na výhrady GŘ MARE formulované v jeho výroční zprávě z roku 2014, pokud jde o řídicí a kontrolní systém programů v rámci Evropského rybářského fondu (2007–2013), umožnila výrazně snížit počet (na pouhých pět) operačních programů i dotčených členských států;

320.  je spokojen s tím, že systém vnitřní kontroly uplatňovaný GŘ MARE poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o řádné řízení rizik souvisejících s legalitou a správnosti uskutečněných operací;

321.  vítá skutečnost, že z dvanácti transakcí auditovaných Účetním dvorem, které se týkaly konkrétně rybolovu, žádná nevykazovala vyčíslitelné chyby;

322.  vyjadřuje však politování nad tím, že převážná většina členských států předložila své operační programy související s ENRF velice pozdě, což způsobilo obrovská zpoždění při uvolňování finančních prostředků;

323.  konstatuje, že z tohoto důvodu nebyl Komisi do 30. června 2015 vykázán žádný výdaj, a tudíž nebylo možné jej zkontrolovat; připomíná, že za využívání finančních prostředků nesou v rámci sdíleného řízení odpovědnost členské státy;

Kultura a vzdělávání

324.  opakuje, že začlenění všech programů mobility pro mladé lidi v Unii do programu ERASMUS+ má především zvýšit jejich účinnost, a proto vyzývá Komisi, aby se držela dohodnutých cílů a rozpočtových položek programu a zabránila tak tomu, aby tento program ztratil své zaměření;

325.  vítá reakceschopnost programu Erasmus+ i programu Kreativní Evropa na nově vznikající výzvy spojené s integrací uprchlíků / přistěhovalců a bojem proti radikalizaci, které se objevily v roce 2015;

326.  konstatuje, že v roce 2015 byly poprvé poskytnuty úvěry v rámci záručního nástroje pro studentské půjčky (Erasmus+ Master Loan) a že tento systém spustily dvě banky ve Španělsku a Francii; trvá na tom, že pro životaschopnost tohoto úvěrového nástroje bude mít zásadní význam zajištění širokého geografického pokrytí a to, aby Komise pečlivě sledovala úvěrové podmínky;

327.  připomíná, že rok 2015 byl prvním rokem, v němž program Kreativní Evropa řídila dvě generální ředitelství Komise, Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CNECT); zdůrazňuje, že je nutný koordinovaný přístup, aby fungování programu nebo jeho vnímání ze strany veřejnosti nebylo ohroženo vnitřními organizačními problémy;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

328.  vyzývá Komisi, aby vypracovala přehled zjištěných případů střetu zájmů a předložila jej orgánu příslušnému pro udělení absolutoria;

329.  s politováním konstatuje, že klíčové ukazatele výkonnosti ve výroční zprávě o činnosti GŘ HOME nezahrnují počet osob, kterým byla v roce 2015 poskytnuta pomoc nebo které byly přesídleny, přemístěny nebo navráceny; vyjadřuje politování nad absencí ukazatelů, které by vyhodnocovaly dopad opatření přijímaných k posílení koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány;

330.  vybízí k vypracování jasnějších dlouhodobých politických priorit, které by byly konkrétněji převedeny do operačních priorit; v této souvislosti zdůrazňuje význam užší spolupráce s ostatními institucemi a subjekty, zejména s agenturami;

331.  s politováním konstatuje, že struktury Komise pro zabezpečování informací nejsou (podle zprávy o auditu vypracované útvarem interního auditu) sladěny s uznávanými osvědčenými postupy;

Genderové otázky

332.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být průřezovým cílem všech oblastí politiky; konstatuje však, že některé programy neobsahují konkrétní cílené činnosti, jimž by byly přiděleny patřičné rozpočtové prostředky na dosažení tohoto cíle, a že důkladnější sběr dat by měl vést nejen k vyčíslení výše prostředků přidělených na činnosti, které přispívají k zajištění rovnosti žen a mužů, ale také k lepšímu hodnocení dopadu daných finančních prostředků Unie;

333.  opakovaně vyzývá Komisi, aby ve všech fázích rozpočtového procesu uplatňovala genderové rozpočtování, mimo jiné při plnění rozpočtu a hodnocení jeho čerpání, včetně fondů EFSI, ESF a EFRR a programu Horizont 2020, s cílem bojovat proti diskriminaci, k níž dochází v členských státech; zdůrazňuje, že v souladu s iniciativou rozpočtu zaměřeného na výsledky a s důrazem na výkonnost by mělo plánování, plnění a hodnocení rozpočtu zahrnovat společný soubor měřitelných ukazatelů výsledků a dopadů, což by umožnilo lépe posoudit plnění rozpočtu z hlediska rovnosti mezi ženami a muži;

334.  vyzývá Komisi, aby u nových i stávajících rozpočtových položek prováděla analýzu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů a, pokud je to možné, provedla nezbytné změny politik a zajistila tak, že nebude docházet k nepřímé podpoře genderové nerovnosti;

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s.1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(7) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(8) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(9) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 2.
(10) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 51.
(11) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(12) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(13) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(15) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(17) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(18) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(19) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 10.
(20) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 61.
(21) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(22) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(23) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(24) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(25) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(27) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(28) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(29) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 2.
(30) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 41.
(31) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(32) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(33) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(34) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(35) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(36) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(37) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(38) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(39) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(40) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 9.
(41) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 157.
(42) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(43) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(44) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(45) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(46) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(47) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(48) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(49) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(50) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 11.
(51) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 230.
(52) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(53) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(56) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(57) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(58) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(59) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(60) Úř. věst. C 417, 11.11.2016, s. 11.
(61) Úř. věst. C 449, 1.12.2016, s. 219.
(62) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(63) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(64) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(65) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(66) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(67) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(68) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(69) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(70) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(71) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(72) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(73) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(74) Přijaté texty, P8_TA(2017)0144.
(75) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(76) Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.
(77) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 31/2016.
(78) Zvláštní zprávy Účetního dvora č. 5/2015 a č. 19/2016.
(79) GŘ Evropské komise pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO), Shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění nástrojů finančního inženýrství vykázaných řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení (ES) č. 1083/2006, programové období 2007–2013, stav k 31. prosinci 2015, 20.9.2016, s. 61.
(80) Viz bod 1.39 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(81) Viz body 3.22 a 3.23 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(82) Viz bod 3.29 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(83) Viz body 1.33 až 3.38 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(84) Viz bod 3.56 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(85) Viz bod 4.16 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015.
(86) COM(2016)0674, SWD(2016)0338, SWD(2016)0339.
(87) „Závazek a soudržnost, následné hodnocení RP7 EU (2007-2013)“, listopad 2015.
(88) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2015, bod 3.19.
(89) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2015, bod 3.22.
(90) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2015, oddíl 3.
(91) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, odstavec 8 (Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 27).
(92) Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Výroční zpráva o činnosti v roce 2015, Brusel 2016, s. 11, poznámka pod čarou 8.
(93) SWD(2016)0318.
(94) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(95) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(96) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(97) První výsledky Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Závěrečná zpráva GŘ Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, červen 2016.
(98) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2015, bod 6.36.
(99) Odpověď na 19. otázku k písemnému zodpovězení položenou komisařce Crețu.
(100) Viz odstavec 8 usnesení ze dne 28. dubna 2016.
(101) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2015, bod 6.9, poznámka pod čarou 8.
(102) Kdyby se těmto chybám podařilo předejít, snížila by se naše odhadovaná míra chyb v oblasti „Podpory trhu a přímé podpory“ o 0,9 procentního bodu a v oblasti „Rozvoje venkova a dalších politik“ o 3,2 procentního bodu.
(103) Ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI se uvádí, že souhrnná míra upravených chyb klesla z 2,61 % v roce 2014 na 1,47 % v roce 2015;
(104) Plným úvazkem se rozumí minimální počet hodin, který předepisují příslušná vnitrostátní ustanovení, jimiž se řídí pracovní smlouvy. Pokud vnitrostátní ustanovení tento počet hodin nestanoví, považuje se za minimální roční počet pracovních hodin 1 800 hodin, což odpovídá 225 pracovním dnům s osmihodinovou pracovní dobou.
(105) Podle posledního statistického šetření Eurostatu o struktuře zemědělských podniků (Farm structure survey) představovala celková změna v zemědělské pracovní síle zemí EU 28, k níž došlo v období 2007–2013, úbytek 2,3 milionu ročních pracovních jednotek, což odpovídá poklesu ve výši 19,8 %.
(106) Viz odpověď na 3. otázku k písemnému zodpovězení – slyšení komisaře Hogana ze dne 29. listopadu 2016.
(107) Viz odstavec 317 usnesení ze dne 28. dubna 2016.
(108) Členské státy musí snížit rozdíly ve výši plateb na hektar, které jsou poskytovány příjemcům na jejich území (to je označováno jako „vnitřní konvergence“). Obecně (byť s určitými výjimkami) musí také nejméně o 5 % snížit příjmy nad 150 000 EUR, které příjemce obdrží v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu. Členské státy mají navíc možnost přerozdělit až 30 % přímých plateb ze svého vnitrostátního přídělu na prvních 30 ha každého zemědělského podniku („přerozdělovací platby“), právě tak jako mohou stanovit absolutní horní hranici příjmů kteréhokoli z příjemců v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu („stanovení stropu“).
(109) Viz čl. 35 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(110) Rozhodnutí Komise C(2016)2210 ze dne 12. dubna 2016, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2014)5434, kterým se povoluje proplácení jednotkových nákladů na činnosti prováděné subjektem Skupiny Světové banky v souladu s rámcovou dohodou s Unií.
(111) Odpověď na 23. otázku k písemnému zodpovězení – slyšení komisaře Avramopoulose ze dne 29. listopadu 2016.
(112) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).
(113) C(2016)3301.
(114) Viz odstavec 38 usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 286, 17.10.2012, s. 31).
(115) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).
(116) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2016, Rada v. Front Polisario, C-104/16, ECLI:EU:C:2016:973.
(117) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(118) Skupina nezávislých odborníků na vysoké úrovni monitorující zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů.
(119) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).


Udělení absolutoria za rok 2015: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi
PDF 866kWORD 110k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015 (2016/2208(DEC))
P8_TA(2017)0144A8-0160/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0338/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2015 (05876/2017 – C8-0037/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0160/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy coby orgánu příslušného k udělení absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2015 s názvem „Finanční pomoc poskytovaná zemím, které se potýkají s obtížemi“

1.  bere na vědomí zjištění a doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“);

2.  vítá tuto první zvláštní zprávu Účetního dvora o správě ekonomických záležitostí v Unii a těší se na připravované zprávy, které budou zveřejněny v nadcházejícím roce;

3.  lituje toho, že Účetní dvůr do této zprávy nezahrnul všechny členské státy, které dostávaly finanční pomoc od počátku finanční krize, včetně programu pro Řecko, aby bylo snazší provádět srovnání;

4.  vítá nicméně skutečnost, že Účetní dvůr vypracuje samostatnou zvláštní zprávu o Řecku; vyzývá Účetní dvůr, aby srovnal výsledky obou zvláštních zpráv a aby se zejména zabýval náměty Evropského parlamentu pro zprávu o Řecku, a to včetně střednědobých a dlouhodobých výsledků (například právě probíhající diskuse o možném odpuštění dluhu);

5.  podněcuje Účetní dvůr k tomu, aby ještě více posílil vlastní lidské zdroje a odborné zázemí v této oblasti, aby se zlepšila kvalita jeho práce; vyzývá Účetní dvůr, aby mezitím plně zohlednil externí odborné posudky, o které Účetní dvůr požádal, aby z nich mohl při tomto svém auditu vycházet;

6.  upozorňuje na skutečnost, že Účetní dvůr omezil svůj audit na velmi krátké období a konkrétní scénář finanční pomoci, o kterém rozhodla Rada, aniž by vzal v potaz jiná možná řešení fiskální nerovnováhy, o nichž se již hovořilo při veřejných a akademických debatách, například sdílení státního dluhu nebo odpuštění dluhu;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva omezuje své zaměření na řízení pomoci, neanalyzuje však obsah programu ani sjednané podmínky finanční pomoci ani se nad těmito hledisky nezamýšlí;

8.  bere na vědomí, že konkrétní opatření, která Unie přijala na politické úrovni, a hlavní rysy programů byly řádně popsány teprve v této zvláštní zprávě; podněcuje Účetní dvůr k tomu, aby podrobně analyzoval, zda přijatá opatření odpovídala vytyčeným cílům programu a jaká byla jejich interakce se širším rámcem politiky a s dlouhodobými cíli, mj. se strategií Evropa 2020;

9.  bere na vědomí, že cíli programů finanční pomoci bylo, aby se státy, kterým byla poskytována, vrátily na finanční trhy, dosáhly udržitelných veřejných financí a vrátily se k růstu a dařilo se jim snižovat nezaměstnanost; lituje toho, že Účetní dvůr ve svých zjištěních plně neanalyzoval výsledky programu ve vztahu k těmto cílům;

10.  poznamenává, že Účetní dvůr se ve svých závěrech v první řadě zaměřil na Komisi jako správce této finanční pomoci, domnívá se však, že pro lepší porozumění mělo být více pozornosti věnováno Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské centrální bance, které zpočátku Komisi při přípravě a sledování těchto programů pomáhaly;

11.  sdílí názor Komise, že je podceněna úloha Rady EU a dalších partnerů při vytváření a řízení programu; žádá Účetní dvůr a Komisi, aby analyzovaly, nakolik jsou opatření přijatá Radou relevantní a jaká je úloha Evropské centrální banky a zda byla tato opatření vhodná ke splnění cílů programů a přispěla k cílům Unie, jimiž bylo mj. postupně se vymanit z hospodářské krize a dosáhnout více pracovních příležitostí a růstu;

12.  lituje toho, že partneři ne vždy sdíleli s Komisí veškeré informace, které byly k dispozici, což vedlo k nejednotnému přístupu vyjednávacího týmu; naléhavě vyzývá Komisi, aby uzavřela se svými partnery formální dohody, aby měla včas plný přístup ke všem dostupným informacím a v budoucnu již k podobným problémům nedocházelo;

13.  upozorňuje na to, že některé reformy uvedené v programech (například reforma trhů práce) mohou vést k výsledkům v podobě zvýšení konkurenceschopnosti až ve velmi dlouhodobém výhledu, přičemž programy pomoci usilují především o bezprostřednější, krátkodobé výsledky;

14.  konstatuje, že programy zvláště vycházely ze změn na výdajové straně (reformy trhů práce, důchodových systémů a systémů dávek v nezaměstnanosti, snížení výdajů místní samosprávy atd.) a ze škrtů ve veřejných programech; chápe, že tyto škrty byly provedeny za účelem reformy finančních trhů zemí, jimž byla pomoc adresována;

15.  naléhavě vyzývá Radu, aby pečlivě přehodnotila repertoár nástrojů a soubor opatření, které budou k dispozici pro finanční pomoc v budoucích programech, aby se snížil jejich negativní dopad na obyvatelstvo, nežádoucí účinek na vnitřní poptávku a rozšíření nákladů krize na celou společnost;

16.  upozorňuje na to, že finanční pomoc poskytovaná členským státům v potížích měla podobu úvěrů získaných na kapitálových trzích, u nichž sloužil rozpočet Unie jako záruka; domnívá se, že úloha Evropského parlamentu jako rozpočtového orgánu byla u těchto programů oslabena, a tím se ještě dále snížila demokratická legitimita poskytované finanční pomoci;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila míru zapojení Parlamentu do rámce finanční pomoci, když je při ní ve hře rozpočet Unie;

18.  pokládá za důležité zabývat se hlouběji úlohou Evropské centrální banky při nepřímé pomoci členským státům plnit jejich cíle a v otázce širší podpory finanční architektury Unie v době provádění finančních programů;

19.  domnívá se, že již na počátku krize bylo obtížné předpovědět některé náhlé a chaotické projevy nerovnováhy v některých členských státech, které měly katastrofální dopady; upozorňuje na to, jak bylo obtížné předvídat rozsah a povahu globální finanční krize v letech 2007–2008, které byly bezprecedentní;

20.  sdílí názor Účetního dvora, že pozornost věnovaná právnímu rámci dohledu v předkrizovém období nebyla zcela dostačující pro identifikaci rizika ve výchozích fiskálních situacích v době vážné hospodářské krize;

21.  vítá skutečnost, že tvůrci právních předpisů schválili „balíček šesti předpisů“ a „balíček dvou předpisů“, které byly přijaty v důsledku finanční krize a měly odstranit nedostatky v oblasti dohledu, které krize odhalila; soudí však, že reforma rámce Unie pro správu ekonomických záležitostí v uplynulých letech nevedla k úplnému vymanění se z krize, a vyzývá Komisi, aby hlouběji analyzovala silné a slabé stránky tohoto nového rámce ve srovnání s podobnými ekonomikami (tj. USA, Japonska a dalších zemí OECD) a navrhla nové reformy, bude-li nutno;

22.  vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora, aby ještě zvýšila kvalitu svých makroekonomických a fiskálních prognóz;

23.  bere na vědomí závěr Účetního dvora, že Komisi se podařilo i za náročných časových omezení a s jen malou zkušeností s novými úkoly programy finanční pomoci dobře řídit; zdůrazňuje závěr Účetního dvora, že vzhledem k okolnostem se jednalo o úspěch;

24.  vítá rozhodnutí svěřit řízení finanční pomoci do odpovědnosti Komise, nikoli jiným finančním partnerům, což umožnilo, aby byla pomoc uzpůsobena konkrétním podmínkám a brala v potaz specifika a odpovědnost členských států;

25.  je toho názoru, že i když by se mělo ke všem členským státům přistupovat stejně, je rovněž nezbytné uplatňovat flexibilitu umožňující uzpůsobit a upravit programy a reformy specifickým podmínkám jednotlivých zemí; domnívá se, že u budoucích programů Komise a zpráv Účetního dvora by mělo být nutné identifikovat a odlišovat provádění striktně unijních opatření od aktuálních činností jednotlivých států;

26.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, pokud jde o potíže, které měla Komise s vedením dokumentace, a o to, že její postupy nebyly navrženy s ohledem na zpětné hodnocení přijatých rozhodnutí;

27.  zdůrazňuje, že v rané fázi programů Komise pracovala pod silným časovým a politickým tlakem tváří v tvář ne zcela jasným rizikům, která ohrožovala stabilitu celého finančního systému s nepředvídatelnými důsledky pro ekonomiku;

28.  domnívá se, že Komise, která neměla dřívější zkušenosti s finanční pomocí, se „učila praxí“ a podařilo se jí uvést tyto programy v život poměrně rychle a u pozdějších programů již zlepšila své řízení;

29.  souhlasí s doporučením Účetního dvora, že Komise by měla dále analyzovat klíčové aspekty ozdravení zemí, ale měla by také srovnávat ekonomické prognózy, mj. pro trh s bydlením a veřejné a soukromé zadlužení v jednotlivých státech; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby systematicky a pravidelně poskytovaly Komisi potřebné údaje;

30.  domnívá se, že časové období od zahájení prvního programu Unie až po ukončení analýzy Účetního dvora by mělo dát příležitost uplatnit v budoucích programech zpřesněná doporučení jak ke zlepšením, tak k výsledkům programu, která vzejdou z interinstitucionálního a kontradiktorního dialogu mezi Účetním dvorem a Komisí;

31.  domnívá se, že v zájmu transparentnosti, lepší informovanosti občanů a jejich seznámení s výsledky auditu by měly být odpovědi Komise a výrok Účetního dvora vedle sebe ve dvou sloupcích, aby je bylo možné porovnat, stejně jako je tomu u výroční zprávy Účetního dvora;

32.  s ohledem na citlivost těchto nových zpráv o unijní správě finančních záležitostí doporučuje, aby tiskové zprávy a jiné komunikační dokumenty důsledně vycházely ze zjištění a doporučení Účetního dvora;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 19/2015 s názvem „Je nutno věnovat více pozornosti výsledkům, aby se poskytování technické pomoci Řecku zlepšilo“

33.  poznamenává, že Komise svůj návrh na vytvoření Programu na podporu strukturálních reforem prezentovala již v době přípravy tohoto usnesení; vítá skutečnost, že Komise zjevně vzala na vědomí doporučení Účetního dvora, a doufá, že na základě poznatků získaných od pracovní skupiny pro Řecko se z Programu na podporu strukturálních reforem stane důležitý nástroj pro technickou pomoc;

34.  je znepokojen tím, že rychlé ustanovení pracovní skupiny ad hoc způsobilo některé z jeho provozních problémů; vyzývá k podrobnému vyhodnocení situace na místě a k formulaci přesného, soudržného akčního plánu v rámci povinné předběžné přípravy každého projektu technické pomoci; žádá, aby Komise ve svých následných programech technické pomoci používala plánovanější postup, včetně časového harmonogramu, v němž bude stanoveno datum zahájení a ukončení mandátů;

35.  zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem úspěšného programu technické pomoci je zvláštní rozpočet, a to jak pro plánování, tak pro zefektivnění nákladů tím, že se zabrání vzniku různých úrovní kontroly a souborů pravidel vztahujících se k jednotlivým rozpočtovým položkám;

36.  poznamenává, že pracovní skupina zvládla obdivuhodný počet projektů zahrnujících řadu partnerských organizací; věří, že dopad technické pomoci by se mohl zlepšit pomocí zefektivnění programů, omezení počtu partnerských organizací a rozsahu projektů, aby se minimalizovalo úsilí v oblasti administrativní koordinace a zvýšila účinnost;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že přijímající členský stát stejně jako pracovní skupina neposkytovaly Komisi pravidelné zprávy o činnosti; poznamenává, že Komise by měla trvat na čtvrtletních zprávách o činnosti bez většího prodlení a na komplexní konečné zprávě v podobě hodnocení ex post v přiměřeném časovém rámci od ukončení činnosti pracovní skupiny pro Řecko; žádá Komisi, aby systematicky monitorovala poskytování technické pomoci s cílem orientovat se k technické pomoci zaměřené na výsledky; dále žádá, aby v rámci technické pomoci a pracovní skupiny pro Řecko bylo do různých zpráv zahrnuto vyúčtování toho, jak a kde přesně byly tyto tzv. záchranné fondy pro Řecko použity;

38.  vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby využily diskusi o Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 jako příležitost přezkoumat osvědčené postupy expertů v této oblasti; vybízí Komisi, aby spolu s členskými státy našla systém, jak najímat odborníky přímo z členských států, a vyhnula se dalším komplikacím a administrativní zátěži tím, že obejde národní agentury;

39.  žádá členské státy, aby prokázaly větší snahu: přístup zaměřený na výsledky by Evropskému parlamentu i vnitrostátním parlamentům umožnil poskytovat více podpory prostřednictvím svých příslušných rozpočtových výborů;

Část III – Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 21/2015 s názvem „Přezkum rizik, která souvisí s přístupem k činnosti EU v oblasti rozvoje a spolupráce zaměřeným na výsledky“

40.  vítá zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

41.  bere na vědomí skutečnost, že Komise začlenila analýzu rizik do řízení svých externích operací, která jsou prováděna ve složitém a nestabilním prostředí s mnoha druhy rizik, jež mohou nastat z důvodu rozdílné úrovně rámců partnerských zemí v oblasti rozvoje a správy;

42.  zvláště vítá doporučení Účetního dvora, aby Komise zlepšila používání terminologie týkající se dlouhodobých výsledků (výstupů, efektů a dopadů), a zdůrazňuje význam formulování opravdových cílů SMART předtím, než je přijato jakékoli rozhodnutí týkající se financování různých projektů;

43.  zdůrazňuje, že je třeba klást zvláštní důraz na formulování „dosažitelných a reálných“ cílů, aby nedocházelo k případům, kdy partnerské země splnily původní cíle, avšak bez významných výsledků z hlediska rozvoje;

44.  považuje za nezbytné nesoustředit se na plnění rozpočtu jako na jediný cíl řízení, jelikož to může být na újmu řádného finančního řízení a dosahování výsledků;

45.  připomíná, že pravidelné sledování a mapování vysoce rizikových faktorů (externích, finančních a provozních) a jejich kvantifikace, od fází identifikace po fáze provádění, je nutným předpokladem nejen pro dobré finanční řízení a kvalitu výdajů, ale také pro zajištění důvěryhodnosti, udržitelnosti a dobré pověsti intervencí Unie; je toho názoru, že zřizovací činnosti a rizikové profily zemí rovněž usnadňují provádění strategie rychlého zmírňování rizik, pokud dojde ke zhoršení situace v partnerské zemi;

46.  zdůrazňuje, že je potřeba pravidelně přizpůsobovat funkce kontrolního prostředí a řízení rizik s přihlédnutím ke vzniku nových forem nástrojů a mechanismů pomoci, jako jsou kombinované financování, svěřenské fondy a finanční partnerství s jinými mezinárodními institucemi;

47.  opakuje svůj názor, že je zapotřebí nové rovnováhy mezi čerpáním, souladem s předpisy a výkonností, která se promítne do řízení operací;

48.  věří, že rozvoj budování kapacit, rámce řízení a odpovědnosti partnerských zemí je rovněž důležitým nástrojem pro zmírnění systémových rizik za účelem podpoření příznivého prostředí, které umožní finančním prostředkům dosažení jejich zamýšleného účelu a splnění trojice požadavků (účinnost, efektivnost a hospodárnost);

49.  rovněž považuje za nezbytné posílit politický a strategický dialog, podmíněnost pomoci a rámec logického řetězce s cílem zajistit jak soulad mezi rozhodnutím a předběžnými podmínkami plateb či vyplácení prostředků v rámci finančních dohod jasným propojením plateb s dosahováním cílů a výsledků, tak relevantnost vybraných cílů a ukazatelů;

50.  vyzývá mezinárodní instituce, zvláště v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby:

   vyhodnotily a naplánovaly budoucí přínosy projektu a způsob, jakým se každý partner bude podílet na konečných výsledcích a širších dopadech tak, aby se zabránilo otázkám na vlastnickou odpovědnost za výsledky, tj. o kterou část výsledků se zasadily fondy Unie a která část výsledků byla dosažena díky zásahům jiných dárců;
   spojily své rámce řízení s rámci řízení Unie zejména tím, že zlepší své metody řízení rizik; domnívá se, že je nutné pečlivě monitorovat zaměnitelnost finančních prostředků vzhledem k jejich vysoké úrovni svěřeneckého rizika;

51.  žádá Komisi, aby bylo zajištěno, že propojení mezi hodnoceními a formulací politik bude efektivní, a to tak, že budou vzaty v úvahu veškerá poučení a zkušenosti z procesu rozhodování;

52.  připomíná, že oslabování monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků má neblahý vliv na vyvozování odpovědnosti vůči veřejnosti a komplexní informovanost tvůrců politik;

Část IV − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2015 s názvem „Kvalita vody v povodí Dunaje: provádění rámcové směrnice o vodě zaznamenalo určitý pokrok, ještě však není dovršeno“

53.  domnívá se, že Komise by měla poskytnout pokyny pro více diferencované vykazování pokroku s ohledem na kvalitu vody;

54.  souhlasí s Účetním dvorem, že by Komise měla podporovat srovnatelnost údajů, například snížením rozdílů v počtu fyzikálně-chemických látek hodnocených v souvislosti s ekologickým stavem;

55.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise nadále sledovala pokrok členských států při dosahování dobré kvality vody, cíle rámcové směrnice o vodě;

56.  vybízí členské státy k zajištění monitorování dobré kvality vody, aby měly přesné informace o stavu a původu znečištění podle vodních útvarů, a mohly tak lépe cílit nápravná opatření a zvyšovat jejich nákladovou efektivitu;

57.  vybízí členské státy k zajištění koordinace mezi orgány stanovujícími opatření v plánech povodí a orgány schvalujícími projekty pro financování;

58.  vybízí členské státy k vyhodnocení mechanismů prosazování a zajištění jejich účinnosti, zejména pokud jde o pokrytí, kterého má být dosaženo, a odrazující účinek uplatňovaných sankcí;

59.  vybízí členské státy k posouzení potenciálu využívání poplatku za znečišťování vod jako ekonomického nástroje a jako metody uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ alespoň u hlavních látek, které mají nepříznivý vliv na kvalitu vody;

60.  vyzývá Komisi, aby zvážila systematické vyhodnocení nejen existence, ale také adekvátnosti norem a minimálních požadavků dobrého zemědělského a environmentálního stavu přijatých členskými státy;

61.  poznamenává, že Komise by měla poskytnout pokyny k možným metodám vymáhání nákladů v oblasti difúzního znečištění;

62.  vyzývá členské státy k vyhodnocení potenciálu používání ekonomických nástrojů, například environmentálních daní, jako pobídky ke snižování znečištění a jako metody uplatňování zásady „znečišťovatel platí“;

63.  vybízí Komisi a členské státy k určení metod, jak zjednodušit nastavení a provádění kontrol a zajištění jejich účinnosti, na základě inventury mechanismů prosazování jak na úrovni Unie, tak na úrovni členského státu;

Část V − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2015 s názvem „Boj s podvody v oblasti DPH v rámci Společenství: jsou nutná další opatření“

64.  je toho názoru, že Komise by měla dát podnět k vytvoření společného systému pro odhadování objemu podvodů s DPH uvnitř Společenství, který by členským státům umožnil vyhodnocovat výkonnost podle odpovídajících ukazatelů; domnívá se,  že by se výkonnost měla měřit omezováním výskytu podvodů s DPH uvnitř Společenství, zvyšováním počtu odhalených podvodů a zvyšováním výběru daně na základě odhalených podvodů;

65.  má za to, že aby se zlepšily výsledky sítě Eurofisc jako efektivního nástroje včasného varování, měla by Komise doporučit členským státům, aby: a) zavedly společnou analýzu rizik s cílem zajistit, aby byly informace vyměňované prostřednictvím sítě Eurofisc dobře zacíleny na podvody; b) zlepšily rychlost a četnost těchto výměn informací; c) používaly spolehlivé a uživatelsky vstřícné prostředí IT; d) nastavily relevantní ukazatele a cíle k měření výkonnosti různých pracovních oblastí; e) se účastnily práce ve všech pracovních oblastech sítě Eurofisc;

66.  vyzývá Komisi, aby v kontextu hodnocení mechanismů správní spolupráce mezi členskými státy pro výměnu informací mezi jejich daňovými orgány s cílem bojovat proti podvodům v oblasti DPH v rámci Společenství prováděla monitorovací návštěvy vybrané na základě rizik; věří, že tyto monitorovací návštěvy by se měly zaměřovat na zvýšení včasnosti odpovědí členských států na žádosti o informace, spolehlivosti systému výměny informací o DPH, rychlosti mnohostranných kontrol a následnou kontrolu stavu zjištění z jejích předchozích zpráv o správní spolupráci;

67.  vzhledem k tomu, že členské státy potřebují informace od nečlenských zemí Unie, aby mohly vymáhat DPH u služeb a nehmotného zboží poskytovaných prostřednictvím internetu v rámci elektronického obchodování B2C (Business to Consumer), vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v tom, aby vyjednaly mechanismy vzájemné spolupráce se zeměmi, kde má většina poskytovatelů digitálních služeb sídlo, a podepsaly je, a to pro posílení spolupráce s nečlenskými zeměmi Unie a vymáhání výběru DPH;

68.  je toho názoru, že podvody v oblasti DPH uvnitř Společenství jsou často spojeny se strukturami organizovaného zločinu, a proto by Komise a členské státy měly odstranit legislativní překážky, které brání výměně informací mezi správními, soudními a donucovacími orgány na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie; domnívá se zejména, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Europol by měly mít přístup k údajům v systému výměny informací o DPH a v síti Eurofisc a že členské státy by měly využívat jejich zpravodajské informace;

69.  domnívá se, že v zájmu zajištění proveditelnosti a udržitelnosti operačních akčních plánů vytvořených členskými státy a ratifikovaných Radou v rámci iniciativy Evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti by měla Komise poskytnout dostatečné finanční prostředky;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 25/2015 s názvem „Podpora EU pro infrastrukturu venkova: potenciál pro významné zlepšení využití prostředků“

70.  uznává, že investice do infrastruktury venkova z prostředků Unie, zejména pak z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jsou důležité pro potřeby, jejichž přínosy přesahují rámec zemědělství a které by jinak vzhledem k zásadním hospodářským výzvám a nedostatku financování, jimž venkovské oblasti čelí, možná prostředky nezískaly;

71.  konstatuje, že financování projektů infrastruktury z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova vychází ze sdíleného řízení, při němž jsou členské státy zodpovědné za řízení, monitorování a kontrolu, jakož i za výběr a provádění projektů, zatímco úkolem Komise je dohlížet na řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech; domnívá se, že tyto úkoly by měly být vymezeny jednoznačněji, aby měli příjemci jasno v tom, v jakých oblastech mají jednotlivé monitorovací orgány pravomoci; zdůrazňuje, že jak Komise, tak členské státy musí respektovat zásady řádného finančního řízení;

72.  domnívá se, že zjištění a doporučení Účetního dvora, která jsou zahrnuta ve zvláštní zprávě č. 25/2015, jsou užitečná pro další zlepšování využití založeného na výkonnosti, pokud jde o investice do infrastruktury venkova financované z prostředků Unie, a pro dosažení lepších výsledků a zlepšení využití prostředků; žádá Komisi, aby je provedla;

73.  důrazně doporučuje, aby se investice Unie do infrastruktury venkova zaměřily na projekty, které umožňují zlepšení veřejných služeb nebo přispívají k tvorbě pracovních míst a k hospodářskému rozvoji ve venkovských oblastech, u nichž rovněž existuje prokazatelná potřeba veřejné podpory a které přinášejí přidanou hodnotu, a aby bylo zároveň zajištěno, aby tyto fondy představovaly doplňkové investice a nebyly využívány jako náhrada vnitrostátního financování základních služeb;

74.  doporučuje členským státům, aby uplatňovaly koordinovaný přístup, který podle nutnosti bude vyčíslovat potřeby a chybějící financování a odůvodňovat využití opatření programů rozvoje venkova a který přihlíží nejen k finančním prostředkům a programům Unie, ale také k vnitrostátním, regionálním nebo místním programům a veřejným či soukromým finančním prostředkům, které by mohly řešit (nebo již řeší) tytéž potřeby jako programy rozvoje venkova;

75.  vyzývá Komisi, aby vycházela z prvních kroků přijatých k zajištění účinné koordinace a doplňkovosti mezi jednotlivými fondy Unie, které byly podniknuty podle kontrolního seznamu, který Komise použila k zajištění konzistentnosti programů rozvoje venkova na období 2014–2020, a aby členským státům poskytla další pokyny během provádění programů ohledně toho, jak dosáhnout lepší doplňkovosti a jak zamezit riziku substituce fondů a snížit riziko efektu mrtvé váhy; v této souvislosti žádá Komisi, aby intervenovala prosazováním osvědčených postupů;

76.  doporučuje členským státům, aby za účelem snížení rizika efektu mrtvé váhy posoudily vhodnou míru financování z veřejných prostředků, která je nutná na podporu investic, ještě před stanovením míry podpory pro infrastrukturní opatření a aby během procesu výběru projektů ještě před schválením žádosti o podporu případně zkontrolovaly, zda má ža­datel dostatečný kapitál nebo přístup k financování celého projektu nebo jeho části; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly řídicí informační systémy;

77.  vyzývá k dodržování zásady adicionality na všech úrovních, a tudíž trvá na řádném sestavování monitorovacích výborů a na jejich aktivní účasti na procesu koordinace; žádá Komisi, aby řádně využívala své poradní úlohy v monitorovacích výborech;

78.  vítá, že Komise vydala v březnu 2014 pokyn vyzývající členské státy k zajištění toho, aby kritéria způsobilosti a výběru byla transparentně a důsledně uplatňována po celé programové období, aby výběrová kritéria byla uplatňována i v případech, kdy bude dostupný rozpočet dostatečný k financování všech způsobilých projektů, a projekty s celkovým počtem bodů nedosahujícím určité prahové hodnoty byly z podpory vyloučeny; vyzývá členské státy, aby tyto pokyny v případě projektů v oblasti infrastruktury venkova financovaných z prostředků Unie důsledně dodržovaly;

79.  požaduje, aby členské státy stanovily a důsledně uplatňovaly kritéria, která zajistí výběr nákladově nejefektivnějších projektů, tedy projektů s potenciálem přinést největší příspěvek k cílům programu rozvoje venkova na jednotku nákladů; žádá členské státy, aby zajistily, aby se odhady nákladů projektu opíraly o aktuální cenové údaje odrážející skutečné tržní ceny a aby byly postupy zadávání veřejných zakázek spravedlivé a transparentní a aby podporovaly skutečnou soutěž; poukazuje na pokyny, jak se vyhnout častým chybám v projektech spolufinancovaných EU, které Komise vypracovala na konci roku 2014, a vyzývá všechny členské státy, aby splnily předběžnou podmínku týkající se zadávání veřejných zakázek do konce roku 2016;

80.  požaduje rovněž větší transparentnost v průběhu výběrového procesu; domnívá se, že by řídicí orgány měly při schvalování žádostí o granty zohlednit veřejné mínění o místních problémech ve venkovských oblastech; uznává, že místní akční skupiny mohou v tomto procesu hrát důležitou úlohu;

81.  doporučuje, aby Komise do působnosti svých auditů zahrnula šetření aspektů výkonnosti týkajících se projektů v oblasti infrastruktury venkova; očekává, že změny provedené pro programové období 2014–2020 Komisí, které vycházejí z odhalených problémů z minulosti, povedou k zamýšlenému zlepšení situace;

82.  žádá Komisi a členské státy, aby zavedly požadavky, které příjemcům uloží, aby zajistili dlouhodobou udržitelnost a řádnou údržbu infrastruktury financované z investic Unie, a aby provádění příslušných požadavků kontrolovaly;

83.  žádá, aby členské státy stanovily přiměřený časový rámec pro zpracování žádostí o granty a platby a tento rámec dodržovaly, neboť příjemci již ve většině případů vyčerpali překlenovací půjčky na dokončení prací;

84.  doporučuje pro programové období 2014–2020, aby Komise a členské státy shromažďovaly včasné, relevantní a spolehlivé údaje, které poskytnou užitečné informace o výsledcích projektů a financovaných opatření; očekává, že díky těmto údajům by mělo být možné vyvodit závěry o efektivnosti a účinnosti vynaložených finančních prostředků, určit opatření a druhy projektů v oblasti infrastruktury, které nejvíce přispějí k cílům Unie, a zajistit řádný základ pro zlepšování způsobu řízení daných opatření;

85.  povzbuzuje členské státy k tomu, aby zajistily, aby byly u projektů, kterým je přislíbeno financování, stanoveny jasné, konkrétní a pokud možno kvantifikované cíle, a usnadnily tak provádění a monitorování projektů a poskytování užitečné zpětné vazby řídicím orgánům;

86.  uznává, že „komunitně vedený místní rozvoj“ je důležitým nástrojem pro vyřešení nedostatků zjištěných Účetním dvorem;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2016 s názvem „Je Komisí zavedený systém měření výkonnosti ve vztahu k příjmům zemědělců dobře koncipovaný a vychází ze spolehlivých údajů?“

87.  doporučuje, aby Komise vypracovala ucelenější statistický rámec, který by poskytoval informace o disponibilním příjmu domácností zemědělců a lépe reflektoval životní úroveň zemědělců; věří, že za tímto účelem by měla Komise ve spolupráci s členskými státy a na základě společné metodiky zvážit, jakým způsobem by bylo možné zdokonalit a zkombinovat stávající statistické nástroje Unie;

88.  doporučuje, aby Komise zlepšila statistický rámec pro srovnávání příjmů zemědělců s příjmy v jiných hospodářských odvětvích;

89.  vyzývá Komisi, aby pracovala na dalším zdokonalování souhrnného zemědělského účtu, aby bylo možné lépe využívat možností, které nabízí, s cílem:

   poskytovat podrobnější informace o faktorech ovlivňujících výši příjmů ze zemědělské činnosti;
   zajistit předávání údajů z regionální úrovně na základě formálně sjednaných podmínek s členskými státy.

90.  je toho názoru, že Komise by měla prozkoumat, zda by bylo možné dále uzpůsobit souhrnný zemědělský účet tak, aby umožňoval podložený odhad hospodářské hodnoty veřejných statků, které zemědělci produkují, a zajistit, aby informace obsažené v souhrnném zemědělském účtu byly náležitým způsobem využívány v rámci ukazatelů příjmu;

91.  doporučuje, aby Komise vycházela u analýzy příjmů zemědělců z ukazatelů, které budou zohledňovat současný stav zemědělství, a z dostatečného množství konzistentních údajů o všech cílových subjektech opatření SZP; domnívá se, že toto lze provést rozvojem synergií mezi stávajícími správními údaji nebo rozvojem zemědělské účetní datové sítě či jiných vhodných statistických nástrojů;

92.  vzhledem k významu souhrnného zemědělského účtu pro monitorování SZP doporučuje, aby Komise zavedla podávání pravidelných zpráv o kvalitě souhrnného zemědělského účtu a získala od členských států dostatečné ujištění o tom, že zřídí rámec pro zajišťování kvality, jehož prostřednictvím zajistí, aby údaje poskytované členskými státy byly srovnatelné a sestavované v souladu s kvalitativními kritérii platnými pro evropské statistiky;

93.  doporučuje, aby se Komise zabývala řešením nedostatků zjištěných v průběhu zavádění zemědělské účetní datové sítě a aby se za tímto účelem s dotčenými členskými státy dohodla na jasném harmonogramu, přičemž podpoří lepší využívání možností, které tento systém nabízí;

94.  naléhavě žádá, aby Komise dále rozvíjela stávající kvalitativní požadavky na vytváření statistik členskými státy v rámci zemědělské účetní datové sítě tak, aby ve všech členských státech byla náležitým způsobem zastoupena odvětví a velikostní třídy podniků, které jsou předmětem zájmu SZP, přičemž by měly být v rámci možností volby, které SZP nabízí, zohledněny i preference členských států;

95.  doporučuje, aby vzhledem k nedostatkům, které Účetní dvůr zjistil, Komise zlepšila spolehlivost a úplnost informací o výkonnosti opatření SZP, která souvisejí s příjmem zemědělců, a to tak, že:

   již na začátku vymezí náležité operační cíle a výchozí hodnoty, které mohou v příštím programovém období sloužit jako měřítko pro porovnávání výkonnosti opatření SZP;
   v kontextu hodnocení současného rámce ukazatelů výkonnosti doplní další relevantní a kvalitní údaje umožňující měření dosažených výsledků;
   také v kontextu hodnocení posoudí účinnost a účelnost opatření zaměřených na podporu příjmů zemědělců;

Část VIII − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2016 s názvem „Boj proti eutrofizaci v Baltském moři: jsou zapotřebí další a účinnější opatření“

96.  vítá zprávu Účetního dvora a podporuje doporučení uvedená v této zprávě;

97.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že přestože v letech 2007 až 2013 Unie poskytla 14,5 miliardy EUR na opatření týkající se čištění odpadních vod a ochrany vodních zdrojů v členských státech v oblasti Baltského moře, a to kromě 44 milionů EUR na zlepšení kvality vody v Rusku a v Bělorusku v letech 2001–2014, bylo dosaženo jen malého pokroku, pokud jde o snížení emisí živin; žádá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost nákladové efektivnosti výše uvedených opatření;

98.  zdůrazňuje, že eutrofizace je jednou z hlavních hrozeb pro dosažení dobrého ekologického stavu Baltského moře; poukazuje na význam boje proti eutrofizaci v jednom z nejvíce znečištěných moří světa; vyjadřuje politování nad tím, že při snižování emisí živin bylo v rámci programu Komise na ochranu baltského mořského prostředí na snížení živin, který stanoví cíle snížení živin pro jednotlivé pobaltské země, dosaženo malého pokroku a že směrnici Unie uplatňovaly některé členské státy jen částečně;

99.  zdůrazňuje, že by členské státy měly vytvořit postupy pro své programy pro dusičnany na základě nejaktuálnějších vědeckých údajů a doporučení;

100.  vyzývá Komisi, aby požádala členské státy, aby sbíraly údaje o účinnosti opatření pro snížení zátěže živinami s cílem získat spolehlivou analýzu pro stanovení budoucích programů opatření;

101.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila spolehlivost monitorovacích údajů o živinách v Baltském moři, neboť jejich spolehlivost není zaručena;

102.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila účinné označení oblastí ohrožených dusičnany pro členské státy s cílem zavést dostačující opatření ve vysoce rizikových oblastech a předejít zbytečné zátěži pro zemědělce, kteří provozují činnost v oblastech, které nejsou dusičnany ohroženy; zdůrazňuje, že by členské státy v oblasti Baltského moře měly přehodnotit své označení oblastí ohrožených dusičnany;

103.  se znepokojením si všímá nedostatečné účinnosti opatření ke snížení emisí živin z městských odpadních vod; žádá Komisi, aby zajistila účinná opatření navazující na provádění směrnice o čištění městských odpadních vod(7) a dále to, aby členské státy dodržovaly tuto směrnici v plném rozsahu;

104.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení Helsinské komise pro snížení živin byla naplněna a provedena v rámci směrnice Unie v případě specifických činností jen částečně;

105.  konstatuje, že pákový efekt byl vysoký při financování projektů v Rusku a Bělorusku; vyjadřuje nicméně znepokojení nad zpožděními projektů, která by mohla způsobit značné ztráty prostředků; žádá Komisi, aby pokračovala v této souvislosti ve svém úsilí a zaměřila se důkladněji na klíčově znečišťovatele, které označila Helsinská komise; rovněž se domnívá, že pokud jde o spolupráci států Unie a třetích zemí, je třeba určit osvědčené postupy a obecně je uplatňovat;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č.  4/2016 s názvem „Evropský inovační a technologický institut musí upravit své realizační mechanismy a některé prvky své koncepce, aby dosáhl očekávaného dopadu“

106.  vítá zprávu věnovanou Evropskému inovačnímu a technologickému institutu (EIT) a níže předkládá své připomínky a doporučení;

107.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora;

108.  konstatuje, že Účetní dvůr zjistil několik nedostatků v klíčových otázkách a operačních procesech a vyslovil čtyři doporučení, pokud se EIT chce stát průlomovou inovativní institucí;

109.  připomíná postup udělování absolutoria za rok 2012 a 2013 týkající se EIT, kdy bylo rozhodnutí o udělení absolutoria EIT odloženo vzhledem k nedostatečné věrohodnosti zákonnosti a správnosti grantových operací EIT, neadekvátním důkazům o tom, že není překročen strop 25 % celkových výdajů u znalostních a inovačních společenství, skutečnosti, že velká část přenosů prostředků nebyla provedena, a zpoždění při uskutečňování doporučení Útvaru interního auditu Komise;

110.  domnívá se, že stávající zpráva Účetního dvora vzbuzuje vážné obavy ohledně základu, modelu financování a provozu EIT;

111.  bere na vědomí odpověď Komise na tuto zprávu, v níž Komise vysvětluje své stanovisko ke skutečnostem a zjištěním; poznamenává, že Komise souhlasí s většinou doporučení Účetního dvora;

112.  konstatuje, že zpráva uvádí, že EIT provedl v roce 2015 několik zlepšení, která zřejmě odpovídají zjištěním a doporučením Účetního dvora; konstatuje, že je třeba provést podrobné sledování a vyhodnocení, aby se ověřily dopady těchto zlepšení;

113.  zdůrazňuje, že víceletá grantová dohoda mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími a víceletá strategie těchto společenství by neměly bránit každoročnímu podávání zpráv ze strany těchto společenství;

114.  zdůrazňuje, že monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků je zásadně důležité pro vyvozování odpovědnosti vůči veřejnosti a komplexní informovanost tvůrců politik; zdůrazňuje, že to musí platit i v případě EIT a znalostních a inovačních společenství;

115.  konstatuje, že komisař pro výzkum, vědu a inovace v roce 2015 zavedl koncepci „otevřených inovací“ jako klíčovou politickou koncepci utvářející inovační politiku na úrovni Unie; domnívá se, že není jasné, jakou roli EIT v této koncepci sehrává; zdůrazňuje, že tato koncepce neposkytuje jasný rámec pro rozvoj koherentní a koordinované činnosti ze strany Komise vzhledem k množství politik a nástrojů, které jsou součástí tohoto souboru, a k počtu generálních ředitelství zapojených do podpory inovací;

116.  žádá Komisi, aby zajistila koordinovanou a účinnou inovační politiku, v rámci níž odpovědná generální ředitelství slaďují činnosti a nástroje, a aby Parlament informovala o svém úsilí;

117.  je znepokojen skutečností, že v rámci znalostních a inovačních společenství by zapojení podniků do výběru výzkumných projektů mohlo vést k situaci, kdy by výzkumní pracovníci byli finančně a jinak spojení s průmyslem a již by nebylo možné je vnímat jako nezávislé; vyjadřuje tyto obavy s ohledem na nedávný vývoj, jelikož vliv podniků ve vědě a v základním výzkumu vzrostl;

118.  chápe úkol EIT, kterým je podporovat spolupráci mezi vyšším vzděláváním, výzkumem a inovacemi; konstatuje, že společnosti mohou často získat nejvíce, jelikož budou zákonnými vlastníky inovativních produktů vstupujících na trh a bude jim plynout finanční zisk; zdůrazňuje v této situaci potřebu toho, aby byla zvážena možnost začlenit do modelu spolupráce strukturu, v rámci níž by mohly poskytnuté prostředky alespoň částečně plynout zpátky EIT;

119.  domnívá se, že zmíněná zlepšení a souhlas Komise s doporučeními jsou důvodem k očekávání dalšího vývoje v rámci EIT;

120.  vyzývá EIT, aby ve své výroční zprávě za rok 2016 poskytl orgánu příslušnému k udělení absolutoria podrobnou analýzu provádění doporučení Účetního dvora;

121.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla zprávu o navazujících opatřeních v oblasti provádění a sledování kroků přijatých v souvislosti s doporučeními Účetního dvora;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2016 s názvem „Zajistila Komise účinné provádění směrnice o službách?“

122.  vítá zprávu Účetního dvora, schvaluje jeho doporučení a je potěšen tím, že Komise tato doporučení přijímá a v budoucnu je zohlední;

123.  konstatuje, že navzdory omezení jejího rozsahu působnosti prostřednictvím vynětí poskytování některých služeb má směrnice o službách(8) velmi široké pole působnosti, což vyžaduje, aby Komise disponovala souborem opatření pro zajištění jejího správného provádění;

124.  zdůrazňuje, že trh se službami nedosáhl svého úplného potenciálu a že dopad úspěšného provedení směrnice o službách na růst a tvorbu pracovních míst je velký; možný ekonomický přínos úplného provedení směrnice sice dosud není znám, domnívá se, že by Komise měla vypracovat studii s cílem odhadnout produktivitu z co nejspolehlivějšího kvantitativního hlediska;

125.  podporuje následné zahrnutí většího počtu odvětví ve snaze dosáhnout širšího odstraňování odvětvových překážek bránících integraci trhu s konečným cílem odstranit překážky na vnitřním trhu služeb a rozvinout plný potenciál Unie pro růst, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst;

126.  domnívá se, že členské státy mohly lépe využívat opatření poskytnutá Komisí na podporu provádění, uplatňování a vymáhání směrnice, zvláště sdílením problémů, kterým státy v různých fázích postupu čelí, diskutováním o možných společných řešeních a výměnou osvědčených postupů;

127.  souhlasí s tím, že Komise by měla maximálně zkrátit délku řízení o nesplnění povinnosti;

128.  vyjadřuje politování nad tím, že nástroje, jako jsou jednotná kontaktní místa, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a síť evropských spotřebitelských center (síť ESC), nebyly dostatečně v povědomí podniků a spotřebitelů a nebyly jimi využívány v případě, kdy narazili na problém související s uplatňováním směrnice o službách;

129.  konstatuje, že poskytování služeb online je i nadále omezeno z důvodu nejistoty pro poskytovatele a příjemce;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2016 s názvem „Programy eradikace, tlumení a sledování, které mají bránit šíření nákaz zvířat“

130.  vítá doporučení Účetního dvora a skutečnost, že Komise tato doporučení přijala;

131.  vítá, že programy týkající se nákaz zvířat byly v rámci auditu vyhodnoceny jako úspěšné a že technické poradenství, analýza rizik a podpůrné mechanismy byly klasifikovány jako dobré; vítá kladné dopady těchto programů na zdraví zvířat v Unii; vybízí Komisi a členské státy, aby tento úspěšný postup uplatňovaly i v budoucnu;

132.  domnívá se, že by měly být dále zdokonaleny početné ukazatele výsledků vnitrostátních programů eradikace, kontroly a monitorování některých nákaz zvířat a zoonóz, zejména co se týče technického provádění a hospodářských ukazatelů, což by umožnilo provést analýzu nákladové účinnosti programů;

133.  konstatuje, že podle Komise je určení nákladové účinnosti programů obtížné, zejména proto, že nejsou k dispozici žádné modely, a to ani na mezinárodní úrovni; dále konstatuje, že skutečnost, že programy umožnily zabránit šíření chorob, zamezit jejich přenosu na člověka, a tudíž i zachránit životy, svědčí o tom, že přínosy programů převažují nad jejich náklady;

134.  konstatuje, že příslušné informační systémy by mohly poskytovat lepší podporu epidemiologickým informacím a snadný přístup k historickým výsledkům, což by umožnilo lepší koordinaci kontrolních činností mezi členskými státy; konstatuje, že podle Komise stávající nástroje IT procházejí vývojem, aby mohly poskytovat lepší podporu členským státům; vybízí Komisi, aby zajistila přidanou hodnotu vyvíjených nástrojů IT, pokud jde o výměnu potřebných informací;

135.  domnívá se, že Komise by měla podpořit dostupnost vakcín, které použijí členské státy v případě epidemiologické opodstatněnosti; vítá skutečnost, že již byly zřízeny vakcínové/antigenové banky pro dvě choroby; vybízí Komisi, aby i nadále prováděla posouzení rizik, která mohou zjistit případnou potřebu dalších vakcínových/antigenových bank;

136.  konstatuje, že Komise souhlasí s tím, že zajistí, aby členské státy v relevantních případech do svých veterinárních programů systematicky začleňovaly aspekty týkající se volně žijících zvířat;

137.  konstatuje, že programy eradikace chorob zvířat nebyly v některých zemích příliš úspěšné a uvedený pokrok byl poměrně pomalý; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy upřednostnila tyto konkrétní případy a připravila podrobnou strategii, která by pomohla zefektivnit eradikaci nákaz, zejména tuberkulózy skotu ve Spojeném království a v Irsku a brucelózy ovcí a koz na jihu Itálie;

138.  se znepokojením konstatuje, že příslušné právní předpisy týkající se nákaz zvířat jsou stále příliš složité a fragmentované; vítá skutečnost, že v březnu 2016 byl přijat nový zastřešující právní předpis v podobě nařízení o nákazách zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“)(9); bere na vědomí, že nové nařízení vstoupí v platnost pět let po přijetí; vítá skutečnost, že nové nařízení poskytne efektivnější, jednodušší a jasnější pravidla;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2016 s názvem „Jak Evropská služba pro vnější činnost spravuje své budovy po celém světě“

139.  vítá zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

140.  zdůrazňuje, že ESVČ a členské státy mají společný zájem na dalším rozvoji místní spolupráce v oblasti správy budov, v jejímž rámci je třeba věnovat zvláštní a stálou pozornost otázkám bezpečnosti, nejlepšího zhodnocení finančních prostředků a obrazu Unie;

141.  vítá, že se zvýšil počet projektů společného umístění delegací Unie a členských států a bylo podepsáno 17 memorand o porozumění o společném umístění; vyzývá ESVČ, aby pokračovala v úsilí o větší využívání tohoto osvědčeného postupu; domnívá se, že tato politika by měla zahrnovat inovativní přístupy zaměřené na definování koordinované strategie společného umisťování s členskými státy, které mají zájem, a vhodných ujednání o sdílení nákladů souvisejících s budovami a logistikou;

142.  vyjadřuje politování nad nedostatečnými záznamy a nesrovnalostmi v informačním systému pro správu administrativních budov a rezidencí delegací; žádá o pravidelný přezkum úplnosti a spolehlivosti údajů kódovaných delegacemi Unie;

143.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby posílila nástroje ke kontrole a monitorování správy v souvislosti se všemi náklady vzniklými v politice v oblasti nemovitostí s cílem zajistit přesný přehled o všech výdajích a souvisejících navazujících opatřeních; domnívá se, že je třeba, aby byl kladen důraz na dodržování stropů definovaných v politice v oblasti nemovitostí s cílem snížit celkové roční nájemné za kanceláře, na přiměřenost příspěvků placených společně umístěnými subjekty, úhradu provozních nákladů spojených se společným umístěním a odpovídající výši nákladů, pokud jde o podmínky místního trhu;

144.  je přesvědčen, že je třeba rychle získat odborné právní a technické znalosti v oblasti správy nemovitostí a současně posoudit veškeré nákladově účelné alternativy, např. zaměstnání externích odborníků, jako jsou místní makléři, aby provedli průzkum daného trhu nebo případně jednali s vlastníky pronajímané nemovitosti;

145.  podporuje provádění střednědobé strategie, která stanoví veškeré možnosti od investičních priorit nebo možností nákupu, přes prodloužení pronájmu až po sdílení prostor s členskými státy, přičemž je nutné zohlednit rovněž odhady budoucího stavu zaměstnanců a politické plánování a vývoj;

Část XIII − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2016 s názvem „Železniční nákladní doprava v EU: stále není na správné cestě“

146.  vítá zprávu Účetního dvora, schvaluje jeho doporučení a je potěšen tím, že Komise tato doporučení přijímá a že je zohlední;

147.  poukazuje na oblasti, v nichž jsou opatření ze strany členských států a Komise potřebná nejvíce: liberalizace trhu, postupy řízení provozu, administrativní a technická omezení, monitorování a transparentnost výkonnosti odvětví železniční dopravy, spravedlivá hospodářská soutěž mezi různými druhy dopravy, soudržný přístup k cílům politik a přidělování peněžních prostředků a zlepšení koordinace mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o výběr, plánování a řízení projektů a údržby železniční stě;

148.  konstatuje, že Komise řádně neposoudila dopad legislativních balíčků, které od roku 2000 vytvořila pro železniční odvětví, zejména odvětví nákladní železniční dopravy; vyjadřuje politování nad tím, že investice finančních prostředků Unie do několika projektů nelze považovat za nákladově efektivní;

149.  je přesvědčen, že pokračování současné situace v železničním odvětví povede k tomu, že posuvné cíle pro rok 2030 nebudou splněny;

150.  shledává, že je v zájmu členských států mít společné a povinné posuzování dopadu budoucích právních předpisů v oblasti nákladní železniční dopravy, aby bylo zajištěno, že budou účinně odstraněny nedostatky týkající se inkompatibility železniční sítě;

151.  konstatuje, že je železniční odvětví obecně značně korporativní, což může ovlivnit vnímání liberalizace trhu spíše jako hrozby než výhody;

152.  považuje nákladní železniční dopravu za jeden z klíčových aspektů jednotného trhu se zbožím a vzhledem k jejímu mohutnému pozitivnímu potenciálu z hlediska cílů v oblasti změny klimatu a snížení používání silniční dopravy naléhavě žádá Komisi, aby jí poskytla nový stimul v rámci strategie pro jednotný trh; žádá, aby byla zavedena strategie nákladní železniční dopravy;

153.  žádá komplexní vyhodnocení unijní nákladní železniční dopravy se zvláštním důrazem na provádění nařízení (EU) č. 913/2010(10), včetně činnosti jednotného kontaktního místa a alokace tras, a současně s tím hodnocení nákladních koridorů a koridorů Nástroje pro propojení Evropy, včetně projektů již v rámci Nástroje pro propojení Evropy schválených;

154.  žádá komplexní zhodnocení interoperability vnitrostátních železničních systémů;

155.  žádá vyhodnocení dopravních strategií členských států, které byly vypracovány v návaznosti na dohody o partnerství, pokud jde o přeshraniční harmonizaci a operativní funkčnost koridorů TEN-T;

156.  žádá vytvoření akčního plánu, který bude podporovat plné a urychlené provedení 4. železničního balíčku;

157.  vyjadřuje politování nad tím, že několik překážek rozvoje silné a konkurenceschopné evropské železniční dopravy, na které poukázal Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 8/2010, i nadále brání pokroku v tomto odvětví;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2016 s názvem „Výdaje v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace Unie do roku 2014“

158.  vítá zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

159.  bere na vědomí kritický postoj Účetního dvora a vysoký počet nedostatků zaznamenaných Účetním dvorem, zejména nedostatečnou efektivnost při využívání přidělených finančních prostředků;

160.  vyzývá Komisi, aby veškeré připomínky Účetního dvora vyhodnotila a přijala požadovaná opatření, díky nimž předejde učinění stejných chyb v migrační politice na období 2014–2020; vyzývá k provedení všech doporučení Účetního dvora;

161.  je přesvědčen, že využívání finančních prostředků by se mělo řídit zdokonalenými systémy sledování a hodnocení vycházejících ze základních ukazatelů, postupných referenčních hodnot a měřitelných a realistických cílů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny ukazatele, referenční hodnoty a cíle obsažené ve stávajících programech týkajících se migrace;

162.  zastává názor, že je třeba neustále usilovat o komplexní a koordinovanou reakci, neboť migrační krize představuje četné výzvy jdoucí napříč nejrůznějšími odvětvími a přes institucionální hranice;

163.  vyzývá k průběžnému zdokonalování strategického chápání a rámce pro vnější politiky Unie v oblasti migrace a politických možností spolu s klíčovými aktéry, aby byla zajištěna přehlednost i koordinovaná a soudržná mobilizace mechanismů týkajících se vnějšího rozměru migrace v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu, ať už v rozpočtovém rámci Unie, nebo mimo něj;

164.  vyzývá Komisi, aby se konstruktivně angažovala v zájmu lepší koordinace mezi nástroji, mechanismy a příslušnými zainteresovanými stranami s cílem zajistit prevenci migrační krize;

165.  vyzývá všechny hlavní zainteresované strany, aby se zamyslely a náležitě reagovaly s cílem dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou intervencí, doplňkovostí fondů, jejich úrovní a nezbytným využíváním pákového efektu a rovněž potenciální součinností a celkovou doplňkovostí zásahů Unie;

166.  v této souvislosti je přesvědčen, že by měla být věnována náležitá pozornost vhodnému zacílení pomoci na rozličné a vyvíjející se otázky související s vnějším rozměrem migrace a současně by měla být zajištěna adekvátnost dohledu nad vyplacenými prostředky s cílem předcházet riziku zneužívání finančních prostředků a dvojího financování;

167.  domnívá se, že je kriticky nezbytné vyvážit poptávku po lepších výsledcích a dostupnost odpovídajících prostředků, aby byla zajištěna vysoká míra ambicióznosti při navrhování komplexní a udržitelné reakce Unie na stávající i budoucí výzvy vyvolané migrační krizí; je přesvědčen, že vhodným fórem pro řešení těchto výzev jsou jednání o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období v zájmu zvýšení rozpočtu na tyto fondy;

168.  je přesvědčen, že kromě mezery ve financování brání parlamentnímu dohledu nad způsobem využívání finančních prostředků a určení odpovědnosti také stávající roztříštěnost nástrojů s vlastními zvláštními cíli, aniž by byly vzájemně provázány, což způsobuje, že je obtížné jasně vyhodnotit skutečně vynaložené finanční částky určené na podporu vnější činnosti v oblasti migrace; lituje, že to vede k nedostatku efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti; považuje za nezbytné změnit zacílení využívání stávajících politických nástrojů s jasnou a obnovenou strukturou cílů za účelem zvýšení jejich celkové účinnosti a viditelnosti;

169.  zastává názor, že výdaje na vnější rozměr migrace Unie je třeba vynakládat efektivněji a že musejí splňovat kritérium „přidané hodnoty“, aby lidem zajistily odpovídající životní podmínky v zemích jejich původu a aby se zabránilo navýšení toků ekonomických migrantů;

170.  vyzývá Komisi, aby sledovala, posoudila a konstruktivně přezkoumala činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jež byly zahájeny v říjnu 2016;

171.  vítá vytvoření svěřenských fondů Unie a záměr vyplácet finanční prostředky v naléhavých situacích rychleji a flexibilněji a shromáždit různé zdroje financování s cílem řešit všechny aspekty případných krizí;

172.  konstatuje, že svěřenské fondy jsou součástí reakce ad hoc, což prokazuje, že rozpočet Unie a víceletý finanční rámec postrádají potřebnou pružnost a zdroje potřebné pro rychlou a komplexní reakci na závažné krize; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace vede k obcházení rozpočtového orgánu, což narušuje jednotnost rozpočtu;

173.  vítá návrh Komise, který je součástí přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období, na zřízení nové krizové rezervy Evropské unie, jež by měla být financována ze zrušených závazků a byla by dodatečným nástrojem umožňujícím urychleně reagovat na naléhavé problémy v EU; vyzývá Radu, aby tento návrh plně podpořila;

174.  zdůrazňuje, že v kontextu postupu udělování absolutoria jsou k zajištění politického dohledu nad plněním rozpočtu důležité dostatečné kontrolní mechanismy; naléhá na Komisi, aby okamžitě podnikla kroky k většímu zapojení rozpočtového orgánu a orgánu pro rozpočtovou kontrolu a lépe sladila svěřenské fondy a ostatní mechanismy s rozpočtovou normou, zejména aby je zapsala do rozpočtu Unie;

175.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytla podrobnosti o skutečných platbách, a vyzývá Komisi k přijetí náležitých opatření s cílem posílit a zjednodušit zadávání údajů do finančního informačního systému, aby bylo možné částky určené na vnější činnosti v oblasti migrace snáze lépe sledovat a monitorovat;

176.  žádá Komisi, aby spustila komplexní databázový nástroj určený pro výdaje Unie spojené s migrací, včetně všech dokončených, probíhajících a plánovaných projektů; domnívá se, že interaktivní databáze by měla zainteresovaným stranám a občanům poskytnout výsledky zobrazené na mapě světa a umožnit vyhledávání filtrované podle států, typu projektů a odpovídajících částek;

177.  je toho názoru, že řízení založené na předpovědích by bylo v dlouhodobém výhledu účinnější než politika založená pouze na reakcích, jako je krizové řízení;

178.  připomíná postoj Parlamentu spočívající v uceleném přístupu k migraci, založeném na nové kombinaci politik včetně posílení vazby mezi migrací a rozvojem skrze řešení základních příčin migrace a současně prosazováním změny ve způsobech financování migrační krize;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2016 s názvem „Pro zajištění účinného provádění postupu při nadměrném schodku jsou zapotřebí další zlepšení“

179.  vítá zjištění a doporučení uvedená ve zprávě Účetního dvora;

180.  doporučuje, aby Komise zlepšila transparentnost postupu při nadměrném schodku prostřednictvím pravidelného informování o svých hodnoceních toho, jak jednotlivé země dodržují strukturální reformy navržené v rámci postupu při nadměrném schodku, a prostřednictvím větší transparentnosti při uplatňování pravidel;

181.  domnívá se, že po konzultaci s členskými státy by měla Komise Parlamentu pravidelně podávat zprávy o pokroku v rámci postupů při nadměrném schodku v jednotlivých zemích;

182.  doporučuje, aby Komise i nadále zapojovala vnitrostátní fiskální rady a zajistila, aby Evropská fiskální rada získala v rámci postupu při nadměrném schodku formální roli; konstatuje, že transparentnost v rámci postupu při nadměrném schodku se v posledních letech zlepšila, a uznává, že určité informace politicky citlivé povahy nemohou být vždy zveřejněny;

183.  doporučuje, aby se postup při nadměrném schodku více zaměřil na snižování veřejného dluhu; konstatuje, že na konci roku 2014 mělo pouze 13 členských států poměr dluhu k hrubému domácímu produktu nižší než 60 %; poukazuje na to, že navzdory skutečnosti, že EU zaznamenala mírné oživení, je několik členských států v současné době silně zadluženo a veřejné zadlužení je vyšší než v roce 2010;

184.  bere na vědomí, že pravidlo týkající se dluhového stropu začalo v rámci postupu při nadměrném schodku fungovat teprve v roce 2011; domnívá se, že snížení úrovně veřejného dluhu, a to především v silně zadlužených členských státech, z dlouhodobého hlediska výrazně zlepší hospodářský růst;

185.  doporučuje, aby bylo zajištěno, že při uplatňování pravidel postupu při nadměrném schodku v rámci Paktu o stabilitě a růstu bude zachována dostatečná flexibilita; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že v makroekonomické politice může dojít k nepředvídaným událostem, musí být rámec pro řádnou správu ekonomických záležitostí schopen se přizpůsobit tak, aby zohlednil ekonomický vývoj;

186.  domnívá se, že Komise by měla zajistit, aby bylo uplatňování pravidel pro postup při nadměrném schodku úzce koordinováno s opatřeními strukturálních reforem dohodnutými v rámci evropského semestru;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2016 s názvem „Posílení kapacity Bývalé jugoslávské republiky Makedonie: malý pokrok ve složitém kontextu“

187.  vítá zprávu Účetního dvora, souhlasí s doporučeními v ní uvedenými a vybízí Komisi, aby při práci na posílení správních kapacit v Bývalé jugoslávské republice Makedonie vzala tato doporučení na vědomí;

188.  je znepokojen tím, že bylo při posilování správních kapacit dosaženo jen omezeného pokroku, přičemž v provádění právních předpisů v některých klíčových oblastech, jako je například rozvoj profesionální a nezávislé veřejné správy, nebyl zaznamenán žádný významný pokrok;

189.  poznamenává, že v oblasti boje proti korupci a zvyšování míry transparentnosti bylo dosaženo pokroku pouze částečného;

190.  konstatuje nicméně, že Komise musí působit ve složitém politickém kontextu a naráží na nedostatečnou politickou vůli a odhodlání vnitrostátních orgánů řešit zbývající záležitosti; konstatuje, že svou úlohu v úspěchu financovaných projektů sehrály i překážky v podobě probíhající politické krize;

191.  bere na vědomí a podporuje klíčovou úlohu, kterou Komise hraje při řešení politické krize v zemi, a vítá zapojení komisaře do zprostředkování politického dialogu mezi opozičními politickými silami;

192.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s politickými představiteli napříč politickým spektrem, vnitrostátními orgány a odborníky v oblasti soudnictví a prosazování práva s cílem dosáhnout dohody ohledně aktivního boje proti korupci a organizovanému zločinu a také ohledně zavádění přísných opatření a mechanismů určených k předcházení korupci a hospodářské kriminalitě v souladu s tuzemským trestním právem;

193.  důrazně doporučuje, aby Komise využívala politický dialog a kontakty s vnitrostátními orgány za účelem zvýšení míry účinnosti systému veřejných zakázek a úrovně transparentnosti v oblasti veřejných výdajů;

194.  vyzývá Komisi, aby upřednostňovala boj proti korupci, a vyjadřuje politování nad tím, že zde chybí účinná vládní strategie zaměřená na tuto oblast; opakuje, že je zapotřebí zajistit větší politický závazek vnitrostátních orgánů, aby se v tomto ohledu zajistily udržitelné výsledky;

195.  vyzývá Komisi, aby stavěla na výsledcích úspěšných projektů, jež jsou udržitelné, přinášejí kvantifikovatelnou přidanou hodnotu a byly zahájeny a proběhly v souladu s pravidly v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II);

196.  vítá skutečnost, že Komise zavedla projekty zaměřené na organizace občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby v této činnosti dále pokračovala a s místními nevládními organizacemi navázala pevné vztahy;

197.  vybízí Komisi k tomu, aby vypracovala návrhy projektů, které posílí práv a postavení oznamovatelů při upozorňování veřejnosti na případy korupce a podvody;

198.  konstatuje, že ačkoli byla řada projektů dobře řízena, jejich výsledky nebyly vždy udržitelné nebo jich ani nebylo dosaženo; dále poznamenává, že vůči těmto projektům nebyl vždy zaujímán jednotný přístup s cílem posílit budování správních kapacit; vyzývá Komisi k tomu, aby zlepšila strategické plánování a zajistila udržitelnost a životaschopnost projektů tím, že tato kritéria stanoví jako nezbytný předpoklad pro jejich zahájení;

199.  vyzývá Komisi k tomu, aby nadále dodržovala zásady řádného finančního řízení; vybízí ji k tomu, aby pomáhala při vypracovávání projektů, jež by sloužily také jako odrazový můstek i pro další investice směrující do země; vyzývá ji rovněž k tomu, aby upřednostňovala projekty s vysokým potenciálem v klíčových oblastech, jako jsou například veřejné zakázky nebo výběrová řízení, a aby nefinancovala projekty, jejichž vyhlídky na udržitelnost jsou omezené;

200.  vybízí Komisi, aby pružněji reagovala na neočekávaný vývoj, a to buď včasným uvolněním příslušných prostředků, nebo jejich snížením, s cílem řešit nově vzniklé problémy;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2016 s názvem „Používání grantů agenturami: není vždy vhodné ani prokazatelně účinné“

201.  vítá zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

202.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora;

203.  bere na vědomí odpověď Komise a dotčených agentur, která mj. obsahuje důležité informace o opatřeních přijatých po provedení auditů;

204.  zdůrazňuje, že agentury jsou odpovědné za plánování víceletých a ročních programů i za (provozní a finanční) provádění svých grantových opatření; dochází tudíž k závěru, že účinné řízení grantových akcí ze strany agentur má klíčový význam pro realizaci cílů a politik Unie;

205.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že kontrolované agentury obecně udělovaly a vyplácely granty v souladu s pravidly;

206.  nicméně konstatuje, že Účetní dvůr odhalil některé nedostatky, pokud jde o možnosti financování, zadávací řízení, systémy kontroly a měření výkonnosti, a formuloval pět doporučení, jak tyto nedostatky napravit;

207.  konstatuje, že strategické odůvodnění a výběr nástroje financování ze strany agentury by mohly posílit účelnost a účinnost daného nástroje, a tudíž realizaci úkolů agentury; zdůrazňuje, že v důsledku nevhodných návazných nebo předběžných hodnocení by si agentury mohly zvolit nevhodné nástroje financování a špatnou koncepci grantů;

208.  vyjadřuje politování nad obecně širokými popisy grantových aktivit agentur a vágními popisy výsledků, což vede k neúplným ročním pracovním plánům;

209.  poukazuje na důležitost sladění grantových opatření agentur s jejich mandátem a strategickými cíli; vybízí proto všechny agentury, aby přijaly zvláštní pokyny a kritéria, jež jim usnadní výběr zvláštního nástroje financování, vycházející z analýzy potřeb příslušné agentury, jejích zdrojů, cílů, kterých se má dosáhnout, potenciálních příjemců, na které se bude zaměřovat, a také nezbytné úrovně konkurence a poznatků získaných z předchozích rozhodnutí;

210.  konstatuje, že pracovní programy agentur by měly uvádět, jaké činnosti mají být realizovány za pomoci grantů, specifické cíle a očekávané výsledky, jichž má být grantovými opatřeními dosaženo, a rovněž plánované finanční a lidské zdroje nutné k realizaci grantových činností;

211.  má za to, že pro splnění řádně vymezených ročních programů je nanejvýš důležité stanovení strategických cílů, výsledků zaměřených na cíl a dopadů;

212.  zdůrazňuje, že regulační rámec některých agentur je nutí využívat řízení o udělení grantu; se znepokojením nicméně konstatuje, že agentury se nezabývají systematicky všemi možnostmi financování, které mají k dispozici, a že granty nebyly vždy tím nejvhodnějším nástrojem; dále bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že řízení o udělení grantu uplatňují restriktivnější kritéria způsobilosti a méně přísná kritéria pro udělení financování než zadávací řízení, a že by proto neměla být výchozí variantou financování; domnívá se však, že je třeba pečlivě zachovávat rovnováhu mezi nedostatky řízení o udělení grantu a správními náklady spojenými se zadávacím řízením, a nesouhlasí tedy s postojem Účetního dvora, že výchozí variantou by mělo být zadávací řízení;

213.  je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že dotčené agentury nebyly schopny zavést náležité systémy monitorování a hodnocení ex post; vyzývá agentury, aby v zájmu zlepšení monitorování a vykazování činností financovaných z grantů vypracovávaly hodnocení ex post;

214.  zdůrazňuje, že monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků je zásadně důležité pro vyvozování odpovědnosti vůči veřejnosti a komplexní informovanost tvůrců politik; upozorňuje, že s ohledem na jejich decentralizovanost platí toto ještě více pro agentury; vyzývá agentury, aby zřídily systémy monitorování a vykazování založené na výsledcích a na klíčových ukazatelích výkonnosti zaměřených na dopad, jakož i systémy hodnocení ex post; za zásadní pro monitorování a vykazování pokroku, dopadu a výsledků považuje úlohu klíčových ukazatelů výkonnosti;

215.  se znepokojením konstatuje, že klíčové ukazatele výkonností se nadále zaměřují na vstupy a výstupy spíše než na výsledky a dopady; vyzývá agentury, aby vytvářely své klíčové ukazatele výkonnosti strategičtěji a aby byly tyto ukazatele založeny na výsledcích a dopadech;

216.  vyzývá agentury, aby u svých ročních pracovních plánů vypracovávaly a prováděly hodnocení posouzení rizik s cílem zlepšit účinnost díky přesnějšímu provádění, monitorování a hodnocení;

217.  doporučuje strategické přidělování finančních nástrojů na krátkodobé cíle s cílem zlepšit správnost rozhodnutí o financování;

218.  žádá síť agentur Unie, aby agenturám pomáhala zlepšovat jejich postupy financování, a v tomto ohledu zejména jejich postupy monitorování výkonnosti;

219.  zvláště zdůrazňuje zjištění Účetního dvora týkající se řízení o udělení grantu a potřeby transparentnosti, rovného zacházení a zabránění možným střetům zájmů; žádá dotčené agentury, aby doporučení Účetního dvora provedly co možná nejdříve;

220.  vyzývá agentury, aby použily zvláštní řízení o udělení grantu za účelem vytvoření formálních vnitřních postupů, které by se řídily zásadami transparentnosti a rovného zacházení a ochrany před možným střetem zájmů; zdůrazňuje, že z tohoto důvodu by agentury měly posílit svůj systém ověřování ve vztahu k provádění grantových projektů;

221.  žádá Komisi a agentury, jejichž kontroly se tato zvláštní zpráva týkala, aby Parlamentu poskytovaly aktuální informace o provádění uvedených doporučení;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2016 s názvem „Pomoc EU na posílení veřejné správy v Moldavsku“

222.  vítá zprávu Účetního dvora, souhlasí s jejími doporučeními a vybízí Komisi, aby při práci na posílení správních kapacit v Moldavské republice vzala tato doporučení na vědomí;

223.  konstatuje se znepokojením, že EU přispěla k posílení veřejné správy pouze částečně a že EÚD zaznamenal několik nedostatků, včetně slabin v koncepci a provádění kontrolovaných programů a projektů;

224.  konstatuje nicméně, že Evropská komise musí působit ve složitém politickém kontextu a naráží na rozsáhlou korupci a mnohé slabé stránky orgánů veřejné správy, jako jsou přebujelá byrokracie, nedostatečné zaměření klíčových funkcí, značná fluktuace zaměstnanců, nízká efektivnost a neexistence odpovědnosti; dále konstatuje, že je Moldavsko sužováno politickou nestabilitou, hospodářskými otřesy, hlubokou chudobou a hromadným vystěhovalectvím;

225.  konstatuje, že ačkoli v úspěšnosti programů s rozpočtovou podporou sehrály významnou roli politické okolnosti a vnější faktory a Evropská komise je v mnoha případech skutečně nemohla ovlivnit, byly zde konkrétní nedostatky, které Komise řešit mohla;

226.  konstatuje, že slabé stránky, které Účetní dvůr zjistil, zahrnovaly pomalou reakci Komise na nečekané události, omezený soulad programů s moldavskými vnitrostátními strategiemi, neexistenci ambiciózních cílů, nekonkrétní a nejasné podmínky a neexistenci náležitého opodstatnění pro poskytnutí dodatečných prostředků v rámci přístupu založeného na pobídkách;

227.  vyzývá Komisi, aby své moldavské protějšky povzbuzovala k vypracování systematických, jasně formulovaných vnitrostátních strategií, které by zahrnovaly jasné a měřitelné cíle, a aby koncepce programů v zemi na tyto strategie lépe navázala;

228.  vybízí Komisi, aby pro účely jasného posouzení finančních potřeb a zavedení cíleného a opodstatněného rozpočtového plánování využívala hodnocení ex ante;

229.  vyzývá Komisi, aby upřednostňovala boj proti korupci, a vyjadřuje politování nad tím, že zde chybí skutečně účinná vládní strategie zaměřená na tuto oblast; vítá jmenování vysokého poradce úřadu předsedy vlády pro otázky korupce; opakuje nicméně, že je zapotřebí ambicióznější a účinnější strategie a větší politické odhodlání vnitrostátních orgánů, aby se v tomto ohledu zajistily udržitelnější výsledky; vyzývá vnitrostátní orgány, aby se přednostně zaměřily na boj proti korupci a na transparentnější a poctivější veřejnou správu;

230.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s předáky politických stran napříč politickým spektrem, vnitrostátními orgány a odborníky v oblasti soudnictví a prosazování práva s cílem dosáhnout dohody ohledně aktivního boje proti korupci a organizovanému zločinu a také ohledně zavádění přísných opatření a mechanismů určených k zamezování korupci a hospodářské kriminalitě v souladu s tuzemským trestním právem;

231.  vybízí Komisi k tomu, aby vypracovala návrhy projektů, které by vedly k posílení práv a postavení oznamovatelů při upozorňování veřejnosti na případy korupce a podvody;

232.  konstatuje, že hlavními způsoby poskytování podpory jsou odvětvová rozpočtová podpora (74 % podpory) a projekty; konstatuje s politováním, že rozpočtová podpora měla na posílení veřejné správy omezený účinek;

233.  konstatuje se znepokojením, že odvětvová rozpočtová podpora je vysoce rizikový způsob rozdělování rozpočtu, zejména v moldavském kontextu, kde je veřejná správa paralyzována rozsáhlou korupcí a ovládána místní oligarchií; vyzývá Komisi, aby využívané způsoby na základě hloubkové analýzy rizik zvážila;

234.  vyzývá Komisi, aby využívala způsoby, které by moldavským občanům přinesly viditelné a hmatatelné výsledky;

235.  konstatuje, že koncepce projektů byly obvykle relevantní, přestože jim chyběla koordinace, pokud jde o rozsah působnosti a načasování, a že technická podpora na rozvoj správní kapacity byla poskytnuta později, než bylo třeba;

236.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli projekty obecně přinesly očekávané výstupy, výsledky nebyly vždy udržitelné, za což je částečně odpovědný nedostatek politické vůle a vnější faktory; vyzývá Komisi, aby stavěla na výsledcích úspěšných projektů, jež jsou udržitelné, přinášejí kvantifikovatelnou přidanou hodnotu a byly zahájeny a proběhly v souladu s pravidly; vyzývá Komisi k tomu, aby zlepšila strategické plánování a zajistila udržitelnost a životaschopnost projektů tím, že tato kritéria stanoví jako nezbytný předpoklad pro jejich zahájení;

237.  konstatuje, že projekty částečně přispěly k posílení veřejné správy, nebyly však vždy v souladu s potřebami či cíli moldavské správy; vyzývá Komisi, aby projekty zaměřila specifičtěji na konkrétní vnitrostátní potřeby;

238.  vyzývá Komisi k tomu, aby nadále dodržovala zásady řádného finančního řízení; vyzývá Komisi k tomu, aby pomohla vypracovat projekty, které by posloužily jako základ pro další investice v zemi, a aby v tomto ohledu navázala spolupráci s mezinárodními finančními institucemi; vyzývá ji rovněž k tomu, aby upřednostňovala projekty s vysokým potenciálem v klíčových oblastech, jako jsou například veřejné zakázky nebo výběrová řízení, a aby nefinancovala projekty, jejichž vyhlídky na udržitelnost jsou omezené;

239.  konstatuje se znepokojením, že Komise přesto, že v roce 2012 vyvinula systematičtější analýzu rizik, řídící výbory na vysoké úrovni pro činnosti rozpočtové podpory a systém včasného varování pro nově vzniklá rizika, nebyla schopna včas zjistit, že dochází k „loupeži století“, při níž byla v průběhu rozsáhlého korupčního skandálu zpronevěřena jedna miliarda amerických dolarů z prostředků pocházejících z vkladů, které potenciálně mohly zahrnovat dokonce i finanční příspěvky z Unie; konstatuje, že platby rozpočtové podpory byly v červenci 2015 nakonec pozastaveny a jejich obnovení bylo podmíněno zlepšením makroekonomické a fiskální situace a uzavřením dohody s MMF;

240.  vyzývá Komisi, aby zlepšila systém včasného varování a analýzu rizik, tak aby na případná rizika reagovaly rychleji a pružněji;

241.  podotýká, že budování správní kapacity v Moldavsku je klíčové, protože země nemá plně pod kontrolou celé své území, což povzbuzuje separatistické sklony prorusky smýšlejících sil; připomíná, že Moldavsko má evropské vyhlídky, a je tedy pro Unii strategickým partnerem;

242.  vyjadřuje politování nad tím, že současná politická nestabilita v Moldavsku dlouhodobě poškozuje důvěryhodnost demokratických orgánů země, což vede k omezení pokroku směrem k demokracii, poklesu podpory začlenění do Unie a k nárůstu proruských politických iniciativ;

243.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém působení v Moldavsku s cílem posílit politické přidružení a hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a Moldavskem; zdůrazňuje význam podpory, poradenství a sledování ze strany Unie u prioritních reforem zaměřených na řešení politizace státních orgánů, systémové korupce a reformy veřejné správy, aby bylo těchto cílů dosaženo;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2016 s názvem „Politické iniciativy a finanční podpora EU v oblasti romské integrace: v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu“

244.  připomíná článek 2 Smlouvy o Evropské unii, Listinu základních práv Evropské unie, směrnici 2000/43/ES(11) o rasové rovnosti, směrnici 2000/78/ES(12) o rovném zacházení v zaměstnání a povolání a směrnici 2004/38/ES(13) o svobodném pohybu a pobytu na území Unie;

245.  vítá rámcové rozhodnutí Rady z roku 2008 o boji proti rasismu a xenofobii(14), usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů(15), sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (COM(2011)0173), doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(16), jakož i sdělení Komise ze dne 17. června 2015 nazvané „Zpráva o provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů za rok 2015“ (COM(2015)0299);

246.  připomíná, že integrace Romů závisí na jejich začlenění a možnosti požívat stejná práva, jaká jsou přiznána všem evropským občanům, mezi něž Romové v plné míře patří;

247.  připomíná společné základní principy pro začlenění Romů(17), a sice 10 společných základních principů, které byly předmětem přezkumu na první schůzi evropské platformy pro integraci Romů, jež se konala v Praze v roce 2009, a následně byly zahrnuty v podobě přílohy do závěrů ze zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a spotřebitele ze dne 8. června 2009;

248.  podporuje doporučení Účetního dvora a naléhá na Komisi a členské státy, aby tato doporučení co nejrychleji uvedly do praxe;

249.  vyjadřuje politování nad tím, že v programovém období 2007–2013 nebyla začlenění a integraci Romů věnována náležitá pozornost; žádá, aby se při vytváření budoucího strategického rámce Unie lépe zohlednily potíže se začleňováním a diskriminace, s níž se setkávají Romové a další vyloučené komunity;

250.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr do svého průzkumu nezahrnul širší paletu zemí, v nichž Romové představují významnou část populace, např. Slovensko, Řecko nebo Francii;

251.  vyzývá členské státy, aby při přidělování prostředků z evropských fondů definovaly znevýhodněné osoby, na něž se hodlají zaměřit, podle jejich potřeb a nesnází, kterým čelí, a aby zvláštní pozornost věnovaly Romům;

252.  s politováním konstatuje, že kvůli složité struktuře fondů v rámci politiky soudržnosti, které jsou jedinými fondy, z nichž lze čerpat prostředky na projekty spojené se začleněním, integrací a bojem proti diskriminaci Romů, není možné dostatečně přispívat k začlenění Romů ani zaručit jejich přístup k právům;

253.  domnívá se, že je proto nezbytné, aby každý členský stát přijal plán pro analýzu skutečných dopadů zákonů, předpisů, správních ustanovení a fondů určených na podporu Romů a aby určil oblasti, v nichž je nutné posílit zdroje a správní kapacity na celostátní, regionální a místní úrovni tak, aby podporovaly přípravu a realizaci projektů usilujících o začlenění, integraci a boj proti diskriminaci Romů;

254.  vyzývá Komisi, aby předložila podrobné informace o dostupných finančních prostředcích pro Romy, provedla analýzu stávajících překážek a aby výsledky zohlednila při zjednodušování fondů;

255.  uznává, že pro financování z evropských strukturálních a investičních fondů je důležité vybrat dlouhodobé projekty na podporu vyloučených romských komunit;

256.  zdůrazňuje, že pro projekty zaměřené na začlenění Romů a dalších vyloučených komunit je nutné zavést flexibilnější výběrová kritéria;

257.  vyzývá Komisi, aby během příštího programového období nebo při revizi operačních programů zajistila, aby se cíle integrace Romů obsažené ve vnitrostátních strategiích integrace Romů odrazily v rámci pro řízení evropských strukturálních a investičních fondů na všech operačních úrovních;

258.  naléhá na členské státy a Komisi, aby předložily relevantní harmonizované statistické údaje týkající se Romů, které umožní lépe posoudit jejich sociální, administrativní a ekonomické začlenění;

259.  trvá na tom, že mezi klíčové faktory vedoucí k vyčlenění často patří vyloučení z přístupu k bydlení, bezdomovectví, vyloučení ze vzdělání, nezaměstnanost a diskriminace v přístupu k zaměstnání; zdůrazňuje proto význam integrovaných iniciativ, které usilují o získání přístupu k bydlení, vzdělání a zaměstnání, pro Romy a další vyloučené komunity;

260.  zdůrazňuje, že jednou z hlavních překážek boje proti diskriminaci Romů je velmi nízký počet oznamovaných případů diskriminace orgánům nebo institucím, jako jsou policie nebo sociální služby; vyzývá proto členské státy, aby vypracovaly strategii pro odstranění diskriminace ze strany institucí a zmírnění nedůvěry Romů vůči nim;

261.  vyzývá Komisi, aby v partnerství se zástupci vyloučených komunit, zejména romské populace, a se „specializovanými institucemi“ zavedla vzdělávací cyklus určený správním orgánům členských států s cílem bojovat proti diskriminačním postupům a poskytnout lepší příklad, jak podporovat začlenění prostřednictvím zdravého, konstruktivního a účinného dialogu;

262.  připomíná, že byl spuštěn program Unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) s rozpočtem 900 milionů EUR na období 2014–2020, který věnuje zvláštní pozornost zranitelným osobám a boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

263.  vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření evropského fondu, který by byl určen konkrétně na začlenění Romů a dalších vyloučených komunit, a aby zajistila náležitou kontrolu výdajů tohoto fondu;

264.  vyzývá Komisi, aby vypracovala skutečnou evropskou strategii pro začlenění Romů, která by měla podobu evropského akčního plánu připraveného a prováděného na všech politických a správních úrovních ve spolupráci se zástupci romské komunity a která by vycházela ze základních hodnot rovnosti, přístupu k právům a nediskriminace; zdůrazňuje, že tato strategie se musí podílet na skutečném začlenění Romů a na zajištění jejich přístupu ke vzdělání, zaměstnání, bydlení, kultuře, zdravotním službám, účasti na veřejné správě, celoživotnímu vzdělávání a svobodnému pohybu v Evropské unii;

265.  zdůrazňuje nicméně, že za přijímání veškerých opatření podporujících Romy odpovídají členské státy, které na svém území musí zaručovat jednotné a zcela nediskriminační uplatňování vnitrostátních právních předpisů a souboru práv;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2016 s názvem „Řídila Komise účinně humanitární pomoc poskytovanou obyvatelstvu zasaženému konflikty v oblasti afrických Velkých jezer?“

266.  vítá zvláštní zprávu věnovanou přezkumu rizik, která souvisí s přístupem k činnosti Unie v oblasti rozvoje a spolupráce zaměřeným na výsledky, a níže předkládá své připomínky a doporučení;

267.  vítá závěry, podle kterých byla humanitní pomoc řízena účinně, obzvláště v obtížném pracovním prostředí, které se vyznačuje nejistotou a nepředvídatelností, a tudíž je účinné uplatňování opravdovou výzvou;

268.  vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o návaznost okamžité pomoci, obnovy a rozvoje, pokud to místní podmínky umožňují; domnívá se, že by to mohlo být potenciálně podpořeno prostřednictvím stálé platformy pro návaznost okamžité pomoci, obnovy a rozvoje; věří, že taková platforma by mohla mimo jiné sloužit k identifikaci případných programů vhodných ke kombinaci; domnívá se, že kdekoli je to možné, měly by být mezi všemi zúčastněnými stranami vytvořeny integrované přístupy s jasně stanovenými cíli koordinace a soudržnou strategií pro jednotlivé země/regiony;

269.  dále vyzývá útvary Komise, aby zajistily lepší přechod od krátkodobých humanitárních činností k dlouhodobým rozvojovým zásahům a soudržné koordinaci nejen různých aktérů Unie, ale také vnitrostátních priorit a dalších mezinárodních organizací, a to společnou strategií ve společném rámci humanitární a rozvojové pomoci;

270.  domnívá se, že systematické hodnocení skutečných humanitárních zásahů společně s posouzením administrativních nákladů v regionu by mělo být prováděno s větším zaměřením na efektivitu a prostřednictvím rozvoje možných kritérií pro běžné a pravidelné nákladové položky;

271.  vybízí, kdekoli je to možné, k lepšímu přizpůsobení časových rámců podmínkám zásahu s cílem vyhnout se časově náročnému a nákladnému prodloužení lhůty;

272.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU a OSN, aby plně dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

273.  připomíná, že zprávy OSN a mezinárodních organizací by měly zajistit co možná nejpřesnější dohledatelnost finančních prostředků, srovnání s provozními aspekty poskytování pomoci, jež byly dohodnuty na začátku zásahu, jakož i poskytování užitečné zpětné vazby útvarům Komise; zdůrazňuje, že je důležité, aby partnerské organizace poskytovaly zprávy Komisi včas s cílem umožnit pohotové řízení či přizpůsobení humanitární reakce a způsobů financování;

274.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit odpovědnost a transparentnost OSN v souvislosti s využíváním prostředků z Unie a s výsledky v oblasti provádění mezinárodně dohodnutých humanitárních a rozvojových strategických směrů a cílů;

275.  žádá Komisi, aby zavedla hodnocení výsledků na úrovni plánů provádění humanitární pomoci s cílem umožnit referenční srovnání těchto plánů a sdílet osvědčené postupy;

276.  vyjadřuje politování nad tím, že informace jsou nekompletní či nedostatečně zaměřené na výsledky, což brání Komisi, aby řádně vykonávala svoji monitorovací funkci;

277.  trvá na potřebě dosažení nejvyšší úrovně transparentnosti a institucionální odpovědnosti na všech úrovních zajištěním přístupu k podrobným a řádným informacím o rozpočtech a k finančním údajům, které se vztahují na projekty financované Unií, za účelem uplatnění kontrolních úloh Parlamentu;

Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2016 s názvem „Cíle EU v oblasti vzdělávání: programy jsou sladěny, ale v měření výkonnosti jsou nedostatky“

278.  vítá zprávu Účetního dvora, schvaluje doporučení v ní uvedená a je potěšen tím, že Komise tato doporučení přijímá a že je zváží;

279.  vítá skutečnost, že Komise provedla předchozí doporučení Účetního dvora v právním rámci evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020, čímž zajistila nákladově účinnější vynakládání finančních prostředků, zejména prostřednictvím výkonnostního rámce a rezervy, podmínek ex ante, společných ukazatelů výstupů a výsledků;

280.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na výkonnost a výsledky, a je potěšen tím, že nový právní rámec pro programové období 2014–2020 obsahuje ustanovení o podávání zpráv o výsledcích z členských států;

281.  bere na vědomí nedostatky v měření výkonnosti, zejména při stanovování cílů a ukazatelů výstupů/výsledků v projektech prováděných v období 2007–2013; vyjadřuje politování nad tím, že ukazatele výsledků stále nejsou zcela spolehlivé, a očekává, že bude tento nedostatek v druhé polovině programového období 2014–2020 napraven;

282.  vítá trend snižování počtu osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a také trend v dosahování terciárního vzdělání; vyzývá členské státy, aby sladily své specifické vnitrostátní cíle s cílem Unie za účelem lepšího splnění cílů v oblasti vzdělávání;

283.  konstatuje, že cílová míra zaměstnanosti čerstvých absolventů v Unii byla stanovena na 82 % do roku 2020, přičemž čtyři z pěti navštívených členských států tento cíl stále nesplnily; poukazuje na to, že tyto čtyři členské státy čelily vážné hospodářské krizi, ze které se nyní začaly zotavovat; domnívá se, že je stále možné, aby tyto členské státy daný cíl splnily, a dokonce překročily;

284.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat dostatečnou úroveň investic Unie do vzdělávání vzhledem k silné vazbě mezi dosaženým vzděláním a zaměstnatelností;

Část XXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2016 s názvem „Orgány EU mohou učinit více pro usnadnění přístupu ke svým veřejným zakázkám“

285.  vítá zjištění a doporučení uvedená ve zprávě Účetního dvora;

286.  požaduje větší transparentnost veřejných zakázek v orgánech Unie i na vnitrostátní úrovni prostřednictvím veřejné dostupnosti dokumentů a údajů o veřejných zakázkách; domnívá se, že informace o veřejných zakázkách orgánů Unie nejsou na internetu snadno dohledatelné, jsou nedostatečné, nejasné a roztroušené na mnoha různých internetových stránkách;

287.  důrazně podporuje doporučení Účetního dvora, aby orgány Unie vytvořily společné elektronické kontaktní místo pro činnosti týkající se veřejných zakázek, což hospodářským subjektům umožní nalézt veškeré relevantní informace na jediném místě na internetu a prostřednictvím této internetové stránky komunikovat s orgány Unie; domnívá se, že celé zadávací řízení včetně komunikace týkající se platných pravidel, obchodních příležitostí, příslušné dokumentace zadávacího řízení, podávání nabídek a veškeré ostatní komunikace mezi orgány Unie a hospodářskými subjekty by mělo být řízeno prostřednictvím takového jediného kontaktního místa;

288.  žádá, aby internetová stránka Komise týkající se evropských finančních prostředků poskytovaných všem členským státům zveřejňovala informace v jednom ze tří pracovních jazyků této instituce a zahrnovala stejné údaje u všech členských států, tj. přinejmenším hodnotu, předmět zakázky, jméno dodavatele, jména (případných) subdodavatelů, dobu trvání zakázky a zda existují další dokumenty; poukazuje na to, že to umožní nevládním organizacím ze všech členských států a občanům sledovat, jak jsou vynakládány finanční prostředky a jakou nákladovou efektivitu projekty mají;

289.  trvá na tom, že je úkolem veřejných zadavatelů, aby zajistily, že daná veřejná zakázka je tržní, vytváří dostatečný počet nabídek a poskytuje vyvážený přístup všem hospodářským subjektům; souhlasí s Účetním dvorem v tom, že Komise by v rámci probíhající revize finančního nařízení v roce 2016 měla navrhnout jednotný soubor pravidel pro zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že na rozdíl od stávající situace, kdy mají výhodu pouze velké subjekty, by se měla výslovně podporovat účast malých a středních podniků; domnívá se, že pravidla pro průzkum trhu před veřejnými zakázkami na nemovitosti a pro jazykový režim zadávacích řízení by měla být uvedena v jednotném souboru pravidel a odchylky od směrnice o zadávání veřejných zakázek(18) by měly být odůvodněné;

290.  připomíná, že používání užších zadávacích řízení ze strany veřejných zadavatelů odrazuje potenciální uchazeče, brání transparentnosti a informování o tom, jak se používají peníze daňových poplatníků; zdůrazňuje, že Rada použila užší zadávací řízení u velké většiny svých nabídkových řízení a že v letech 2010–2014 všechny orgány Unie dohromady udělily 25 % či více svých veřejných zakázek v rámci užších řízení; požaduje, aby se tyto postupy používaly ve velmi omezeném počtu případů, a to s řádným odůvodněním;

291.  bere na vědomí, že Parlament na svých internetových stránkách zveřejňuje úplný každoroční seznam veškerých svých dodavatelů, kteří získali zakázky v hodnotě více než 15 000 EUR, ale nezveřejňuje veškeré své zakázky; vybízí všechny orgány, aby zveřejňovaly úplné informace o všech dodavatelích a zakázkách udělovaných v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně případů přímého zadávání zakázek nebo užších řízení;

292.  zdůrazňuje, že je nutná širší publicita a transparentní zveřejňování oznámení o zahájení zadávacího řízení pro všechny subjekty; připomíná, že podle zjištění Účetního dvora „Evropský parlament využil jednací řízení k zadání „veřejné zakázky na nemovitosti“ v hodnotě 133,6 milionu EUR týkající se budovy v Bruselu, ačkoli tato budova v době podpisu smlouvy, dne 27. června 2012, ještě neexistovala“, přičemž nedodržel pravidlo, podle kterého může být výjimka ze zadávání formou co nejširší veřejné soutěže podle čl. 134 odst. 1 prováděcích pravidel uplatněna jen na stávající budovy; důrazně připomíná, že na veškeré nedokončené budovy či dosud nepostavené budovy se musí uplatňovat metody otevřených a soutěžních řízení, a domnívá se, že tato politika by měla platit na veškeré zakázky týkající se nemovitostí vzhledem ke složitosti těchto zakázek a velkým finančním částkám;

293.  souhlasí s Účetním dvorem v tom, že kdykoli je to možné, měly by orgány Unie rozdělovat zakázky na více částí, aby zvýšily účast ve svých zadávacích řízeních; zdůrazňuje, že v roce 2014 Rada uzavřela rámcovou smlouvu na dobu deseti let v hodnotě více než 93 milionů EUR týkající se správy, údržby, oprav a úprav technických zařízení stávajících nebo budoucích budov Rady jediné společnosti, aniž by zakázku rozdělila na části; uvádí, že Komise postupovala stejně, když v roce 2015 uzavřela pětiletou smlouvu na poradenskou právní službu Unie zdarma „Vaše Evropa – Poradenství“ v hodnotě téměř 9 milionů EUR; zdůrazňuje, že nerozdělování zakázek spolu s nadměrně dlouhou dobou trvání rámcových smluv (10 či 7 let, přičemž rekordní doba trvání je 17 let u smlouvy podepsané Radou v případě budovy Justus Lipsius) ničí konkurenci, podporuje neprůhlednost a potenciální korupci; žádá proto všechny orgány, aby takovéto jednání ukončily, neboť je zcela v rozporu s transparentností a osvědčenými postupy, které by Unie měla prosazovat;

294.  požaduje, aby všechny orgány Unie vyvinuly a používaly odpovídající nástroje a metody pro audity a hodnocení, aby rozpoznaly a ohlásily případné nesrovnalosti; znovu opakuje, že v boji proti podvodům a korupci je zapotřebí lepší monitorování, odhalování, analýza a ohlašování nesrovnalostí; trvá na tom, že tyto znalosti musí být dostupné i členským státům; zdůrazňuje ústřední roli oznamovatelů (whistleblowers) při odhalování protiprávního jednání a připomíná, že podle článku 22c služebního řádu, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014, musí všechny evropské orgány a agentury přijmout závazná vnitřní pravidla na ochranu oznamovatelů;

295.  souhlasí s Účetním dvorem v tom, že Komise by měla navrhnout změny finančního nařízení EU, které by umožnily rychlé šetření stížností hospodářských subjektů, které mají za to, že byly vystaveny nespravedlivému zacházení; konstatuje, že takové šetření by mělo probíhat předtím, než se hospodářské subjekty obrátí na evropského veřejného ochránce práv či na soudy Unie;

296.  domnívá se, že prosazování právních předpisů v rámci zadávání veřejných zakázek lze zajistit především tím, že budou zřízeny kompetentní a nezávislé vyšetřovací orgány a agentury zaměřené na vyšetřování korupce při zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že orgány EU a členské státy by měly sdílet operativní a jiné informace o veřejných zakázkách mezi sebou i s úřady OLAF, Europol, Eurojust a jinými vyšetřovacími orgány; důrazně doporučuje, aby orgány s vyšetřovacími pravomocemi, především OLAF, zlepšily svůj systém správy případů tak, aby vypracovával zprávy a statistiky o různých druzích vyšetřovaných obvinění a výsledcích těchto vyšetřování;

297.  vítá závěry Účetního dvora, podle nichž musí orgány Unie vytvořit jednotnou veřejnou databázi informací týkajících se jejich veřejných zakázek, aby bylo možné účinné monitorování těchto zakázek ex post;

298.  zdůrazňuje, že centrální sbírka údajů o veřejných zakázkách pomůže vytvořit smysluplné, přesné a podrobné statistiky s cílem předcházet korupci při zadávání veřejných zakázek, odhalovat a vyšetřovat ji a přijmout vhodná protiopatření; zdůrazňuje, že přidání datových polí do ústředních databází týkajících se veřejných zakázek (včetně TED) by mohlo upozornit na podezřelé situace z hlediska nesrovnalostí ve veřejných zakázkách; vyzývá orgány Unie, aby zajistily včasné a úplné doplňování takovýchto databází;

299.  zdůrazňuje roli investigativních novinářů a nevládních organizací při zajišťování transparentnosti v procesu zadávání veřejných zakázek a odhalování podvodů nebo možných střetů zájmů; je pevně přesvědčen o tom, že tito novináři a organizace by měli mít úplný přístup do ARACHNE, ORBIS a jiných souvisejících nástrojů a databází, které umožňují odhalit možné střety zájmů či korupci při zadávání veřejných zakázek v orgánech Unie i ve všech členských státech, zejména v případě akvizic za využití evropských fondů;

300.  naléhavě vyzývá všechny orgány a agentury, aby vždy zveřejňovaly životopisy a prohlášení o zájmech v případě svých zaměstnanců na středních a vyšších manažerských pozicích, členů, odborníků a veškerých vedoucích orgánů nebo struktur, i v případě odborníků vyslaných z členských států, neboť životopisy těchto odborníků by měly být vždy veřejně dostupné; zdůrazňuje, že prohlášení o neexistenci střetu zájmů, které některé orgány a agentury stále používají, není vhodné, neboť posouzení existence či neexistence střetu zájmů by měla vždy provést nezávislá třetí organizace či subjekt;

301.  vyzývá Účetní dvůr, aby pravidelně zveřejňoval záznamy o veškerých zneužitích nahlášených oznamovateli i o všech situacích, kdy došlo ke střetu zájmů nebo efektu otáčivých dveří, které odhalil při svém monitorování či auditech, a žádá Účetní dvůr, aby přinejmenším jednou ročně zveřejňoval zvláštní zprávy o politice a případech střetu zájmů zjištěných ve všech evropských agenturách a společných podnicích, především těch, které souvisejí s průmyslem;

302.  vítá doporučení Účetního dvora, aby orgány Unie využívaly vzájemná hodnocení ke vzájemnému poučení a výměně osvědčených postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek;

Část XXIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2016 s názvem „Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv“

303.  vítá zprávu Účetního dvora, zvláště pak poznámky a doporučení, které Účetní dvůr vydal; poukazuje na skutečnost, že Komise přijala čtyři z pěti doporučení v plném rozsahu a jedno částečně; vyzývá Komisi, aby znovu zvážila přijetí doporučení o spolehlivosti údajů poskytnutých členskými státy v plném rozsahu;

304.  konstatuje, že Unie je považována za světového lídra v oblasti environmentální politiky, který stanovuje ekologické normy na mezinárodní úrovni a sdílí osvědčené postupy týkající se ochrany životního prostředí a zachování konkurenceschopnosti na světovém trhu; poznamenává, že Unie v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí stanovila za cíl pro rok 2050 „spokojený život v mezích naší planety“; konstatuje, že jednou z priorit je zajištění toho, aby „zdrojem prosperity a zdravého životního prostředí“ byla „inovační a cyklická ekonomika, v níž se ničím neplýtvá a v níž jsou přírodní zdroje spravovány udržitelným způsobem a biologická rozmanitost je chráněna, ceněna a obnovována způsoby, jež posílí odolnost naší společnosti“;

305.  konstatuje, že se Unie ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů(19) zavázala zajistit, že podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy bude v roce 2020 činit alespoň 10 %, čehož lze dosáhnout pouze rozšířeným využíváním biopaliv; poznamenává však, že výroba biopaliv sama o sobě může být spojena s určitými riziky souvisejícími s využíváním půdy, a že je proto nutné zajistit její udržitelnost;

306.  zdůrazňuje, že zavedení účinného a spolehlivého systému pro certifikaci udržitelných biopaliv představuje jeden z důležitých kroků k naplnění politických priorit stanovených v sedmém akčním programu pro životní prostředí; bere na vědomí, že udržitelnost biopaliv certifikují nepovinné režimy uznané Komisí; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým;

307.  s lítostí konstatuje, že uznávací řízení Komise nezohledňuje některé klíčové aspekty udržitelnosti a spravedlivého obchodu, jako jsou spory ohledně pozemkového vlastnictví, nucená nebo dětská práce, špatné pracovní podmínky pro zemědělce, zdravotní a bezpečnostní rizika a dopad nepřímých změn v užívání půdy, které jsou v jiných kontextech pokládány za mimořádně důležité; považuje to za příklad nejednotného přístupu v politikách Komise; vyzývá Komisi, aby své postupy posuzování upravila ucelenějším způsobem a zahrnula tyto aspekty do svého postupu ověřování nepovinných režimů; vyzývá Komisi, aby vyžadovala, aby nepovinné režimy jednou ročně na základě svých certifikačních činností poskytovaly případné relevantní informace týkající se výše uvedených rizik;

308.  poznamenává, že Komise dosud předložila dvě zprávy o dopadu politiky Unie v oblasti biopaliv na sociální udržitelnost v Unii a ve třetích zemích a na dostupnost potravin za přijatelné ceny; s lítostí konstatuje, že zprávy uvádějí poměrně málo informací a obsahují pouze nejasné závěry; vyzývá Komisi, aby zlepšila systém podávání zpráv a za účelem informování veřejnosti o těchto důležitých otázkách předložila Parlamentu podrobnou analýzu;

309.  se znepokojením konstatuje, že výroba biopaliv může konkurovat pěstování potravinářských plodin a že obrovské rozšíření plodin pěstovaných pro výrobu biopaliv může mít velmi značný dopad na standardy v oblasti životního prostředí a zdraví v rozvojových zemích, například v Jižní Americe nebo jižní Asii, což může vést k rozsáhlému odlesňování a úpadku tradičního zemědělství, a tudíž k dlouhodobému socioekonomickému dopadu na místní komunity; vyjadřuje politování nad tím, že zprávy Komise se širší problematikou rozvoje v rozvojových zemích nezabývají; vyzývá Komisi, aby zaujala důslednější a jednotnější přístup ke svým politikám v oblasti životního prostředí, energie, rozvoje a dalších souvisejících otázek; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost dopadu nepřímých změn ve využívání půdy;

310.  s lítostí bere na vědomí, že Komise uznala nepovinné režimy, jež nemají vhodné ověřovací postupy k zajištění toho, aby biopaliva vyrobená z odpadu byla skutečně vyrobena z odpadu nebo aby vstupní suroviny pro biopaliva vypěstované v Evropské unii skutečně splňovaly environmentální požadavky Unie pro oblast zemědělství; vyzývá Komisi, aby ověřila, že výrobci vstupních surovin pro výrobu biopaliv v Unii skutečně dodržují požadavky v oblasti životního prostředí, které Unie stanovila pro zemědělství; vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné důkazní informace o původu odpadu nebo zbytků používaných pro výrobu biopaliv;

311.  se znepokojením bere na vědomí, že některé uznané režimy nebyly dostatečně transparentní nebo byly funkce v jejich správní struktuře obsazeny pouze zástupci několika hospodářských subjektů; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci nepovinných režimů nedocházelo ke střetům zájmů, a k zajištění účinné komunikace s ostatními zainteresovanými stranami;

312.  vyzývá Komisi, aby od nepovinných režimů vyžadovala zřízení oficiální internetové stránky s veřejně dostupnými podrobnými informacemi o nepovinných režimech, jejich certifikačních postupech, zaměstnancích, vydaných osvědčeních, auditních zprávách, stížnostech a hospodářských subjektech, s nimiž spolupracují, a zajistila tak větší transparentnost nepovinných režimů a hospodářských subjektů;

313.  se znepokojením konstatuje, že Komise nedohlíží na fungování uznaných nepovinných režimů, a nemůže tedy získat jistotu o kvalitě osvědčení; s lítostí konstatuje, že chybí konkrétní systém pro řízení stížností, kvůli čemuž Komise nemůže ověřovat, zda jsou stížnosti řádně vyřizovány; vyzývá Komisi, aby zavedla systém dohledu, díky němuž bude možné zjistit, zda je certifikace nepovinných režimů v souladu se standardy stanovenými pro uznávací řízení; vyzývá Komisi, aby od nepovinných režimů vyžadovala zavedení transparentního, uživatelsky vstřícného, informativního a snadno dostupného systému pro řízení stížností na internetové stránce daného režimu; vyzývá Komisi, aby dohlížela na systémy pro řízení stížností a v případě potřeby přijala opatření;

314.  vítá skutečnost, že Komise pro nepovinné režimy vydává pokyny, jež mohou přispět k podpoře osvědčených postupů a větší účinnosti režimů; poznamenává však, že tyto pokyny nejsou závazné a nejsou prováděny v plném rozsahu; vyzývá Komisi, aby učinila pokyny pro nepovinné režimy závaznými, a zajistila tím plnění požadavků;

315.  poznamenává, že členské státy odpovídají za spolehlivost statistických údajů o udržitelnosti biopaliv vykazovaných Komisi, ale že existuje riziko nadhodnocování těchto údajů; vyzývá Komisi, aby zavedla požadavek, aby členské státy své statistické údaje dokládaly vhodnými důkazními informacemi, například ve formě osvědčení nebo vyhlášení vydaného subjektem, který odpovídá za sběr údajů o udržitelných biopalivech a jejich předání příslušnému orgánu státní správy, který je zasílá Eurostatu;

316.  znovu opakuje, že údaje, které členské státy poskytují, často nejsou kvůli různým definicím srovnatelné, v důsledku čehož je v zásadě nemožné posoudit skutečnou situaci; vyzývá Komisi k harmonizaci definice odpadových látek, které nebyly dříve zahrnuty do seznamu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a které jsou používány k výrobě moderních biopaliv v zařízeních, jež byla v provozu před přijetím směrnice (EU) 2015/1513(20), kterou se mění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů;

317.  se znepokojením konstatuje, že specifická hodnota (dvojí zápočet) biopaliv vyráběných z odpadu a zbytků zvyšuje riziko podvodů; poukazuje na potřebu dialogu mezi Komisí a členskými státy o sledování a prevenci podvodů; vyzývá Komisi, aby takový dialog zahájila;

318.  vítá příklad nepovinného režimu uvedený ve zprávě Účetního dvora, který pro udržitelnou produkci stanovuje vysoké standardy, jejichž cílem není jen prevence ekologických škod, a to i prostřednictvím ochrany půdy, vody a ovzduší, ale také ochrana vhodných pracovních podmínek a ochrana zdraví zaměstnanců v zemědělských podnicích a dodržování lidských, pracovních a pozemkových práv; považuje to za příklad osvědčeného postupu; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření platformy pro nepovinné režimy, která by umožňovala výměnu osvědčených postupů;

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 19/2016 s názvem „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“

319.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora obsažená ve zprávě;

320.  lituje skutečnosti, že celkový pohled na finanční nástroje neukazuje, že by se jednalo o úspěšnou akci na zlepšení investic v Unii; konstatuje, že zejména Komise, ale také členské státy na sebe vzaly vyšší rizika, a lituje toho, že k nim nezískaly významný příspěvek soukromého sektoru;

321.  zdůrazňuje vysokou úroveň nákladů na řízení a s ním souvisejících odměn ve srovnání se skutečnou finanční podporou poskytnutou konečným příjemcům; navrhuje, aby byly pro finanční zprostředkovatele stanoveny daňové stropy; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat specifické objemy Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu s cílem dosáhnout, kdekoli je to možné, významných úspor nákladů na provozování těchto fondů;

322.  domnívá se, že Komise má privilegované postavení k tomu, aby mohla členským státům poskytovat doplňující pokyny, ve kterých vysvětlí, jak mají být takovéto finanční nástroje v rámci členských států nebo na úrovni Unie (přímo či nepřímo řízené Komisí) zřizovány; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby finanční nástroje nebyly součástí nepřijatelných strategií pro vyhýbání se daňovým povinnostem;

323.  je znepokojen, že v některých případech byla za účelem zvýšení atraktivity finančních nástrojů pro investory ze soukromého sektoru použita daňová rozhodnutí; lituje skutečnosti, že se Komise domnívá, že předběžná daňová rozhodnutí nejsou sama o sobě v rozporu s její politikou; vyzývá Komisi, aby se bránila všem typům daňových rozhodnutí v souvislosti s využíváním finančních nástrojů Unie;

324.  sdílí názor, že ponaučení z auditovaného programového období (2007–2013) by se měla uplatnit při zřizování finančních nástrojů pro evropské strukturální a investiční fondy; domnívá se zejména, že by se návrhy měly spíše než na pouhé dodržování pravidel zaměřit na výkon a výsledky; domnívá se, že je nutné, aby projekty přinášely větší přidanou hodnotu z hlediska regionální specializace a hospodářského rozvoje evropských regionů;

325.  lituje skutečnosti, že právní základ v předchozím období členským státům umožnil „zmrazit“ část příspěvků na účtech bank a finančních zprostředkovatelů, kteří příslušné fondy spravovali, aniž by tyto prostředky skutečně použily pro zamýšlené účely; bere na vědomí úpravy, které Komise provedla ve svých pokynech k uzavření programů; vyzývá Komisi, aby aktivně monitorovala situaci s cílem předcházet této praxi;

326.  domnívá se, že pákový efekt by měl ilustrovat míru, v jaké se podařilo získat soukromé financování díky počátečním finančním příspěvkům na úrovni Unie i členských států; lituje skutečnosti, že ze zjištění uvedených ve zvláštní zprávě Účetního dvora vyplývá, že finanční nástroje v rámci sdíleného i centrálního řízení nebyly úspěšné k přilákání soukromého kapitálu; domnívá se, že spolufinancování finančních nástrojů členskými státy by mělo být společně s příspěvkem Unie chápáno jako součást veřejného financování;

327.  žádá Komisi, aby poskytla definici pákového efektu finančních nástrojů, která by byla použitelná ve všech oblastech rozpočtu Unie a jasně by rozlišovala mezi pákovým efektem soukromých a vnitrostátních veřejných příspěvků v rámci operačního programu nebo dodatečných soukromých a veřejných kapitálových příspěvků a která by zohledňovala typ příslušného nástroje; doporučuje, aby členské státy věnovaly větší úsilí shromažďování údajů, jejich správě a sdílení údajů o revolvingovém efektu finančních nástrojů;

328.  upozorňuje na to, že je od počátku třeba uvádět jasný a konkrétní odhad pákového efektu pro budoucí fondy finančních nástrojů; očekává, že Komise pro finanční nástroje Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu v programovém období 2007–2013 zajistí, aby členské státy poskytovaly úplné a spolehlivé údaje o soukromých příspěvcích na jejich kapitálovou dotaci, ať už prostřednictvím operačních programů, nebo formou dodatečných příspěvků;

329.  domnívá se, že před přijetím rozhodnutí o opatřeních finančního inženýrství v případě konkrétních infrastrukturních projektů by řídicí orgány měly zajistit, aby jejich návrh byl řádně podložen nezávislým a vysoce kvalitním posouzením ex ante založeným na standardizované a společně dohodnuté metodice; zastává názor, že před schválením operačních programů, jež zahrnují příslušné infrastrukturní projekty, by Komise měla ověřit jejich soulad s nezávislým posouzením ex ante a zajistit jeho kvalitu;

330.  doporučuje řídicím orgánům, aby bylo odměňování správce fondu vázáno na kvalitu reálně provedených investic, měřenou podle výše jejich příspěvku k plnění strategických cílů operačního programu a k hodnotě prostředků vrácených do oběhu z investic, které byly v rámci daného nástroje provedeny;

331.  doporučuje, aby řídicí orgány a orgány Unie zaujaly proaktivní přístup a poskytovaly technickou pomoc na místě v souvislosti s lepším využitím finančních nástrojů v regionech;

332.  rozhodně podporuje, aby Komise provedla srovnávací analýzu nákladů na provádění grantů a finančních nástrojů (v rámci centrálního i sdíleného řízení) v programovém období 2014–2020, s cílem zjistit jejich skutečnou výši a dopad na plnění cílů strategie Evropa 2020 a 11. tematických cílů politiky soudržnosti; konstatuje, že informace tohoto druhu by byly obzvláště užitečné v souvislosti s přípravou legislativních návrhů pro období po roce 2020; žádá o úplné zhodnocení výsledků do konce roku 2019, aby bylo možné zvážit budoucnost těchto nástrojů;

Část XXV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2016 s názvem „Posilování správní kapacity v Černé Hoře: došlo k určitému pokroku, avšak v mnoha klíčových oblastech je zapotřebí lepších výsledků“

333.  vítá zprávu Účetního dvora, souhlasí s jejími doporučeními a vybízí Komisi, aby při práci na posílení správní kapacity v Černé Hoře vzala tato doporučení na vědomí;

334.  vítá skutečnost, že předvstupní pomoc Unie pomáhá posilovat správní kapacitu; konstatuje však, že pokrok v několika klíčových oblastech je velmi pomalý;

335.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli projekty obecně přinesly očekávané výstupy, výsledky nebyly vždy udržitelné, což je částečně zaviněno nedostatkem politické vůle vnitrostátních orgánů a vnějšími faktory; vyzývá Komisi, aby stavěla na výsledcích úspěšných projektů, jež jsou udržitelné, přinášejí kvantifikovatelnou přidanou hodnotu, a které byly zahájeny a proběhly v souladu s pravidly; vyzývá Komisi k tomu, aby zlepšila strategické plánování a zajistila udržitelnost a životaschopnost projektů tím, že z něj učiní nezbytný požadavek;

336.  lituje nedostatečného úsilí vnitrostátních orgánů, které má negativní dopad na pokrok při zvyšování správní kapacity; vyzývá vnitrostátní orgány, aby navazovaly na dosažené výstupy projektů s cílem zvýšit jejich účinnost; zdůrazňuje, že k účinné depolitizaci a omezení státní administrativy je zapotřebí silná politická vůle;

337.  vítá skutečnost, že projekty byly ve většině případů dobře koordinovány s ostatními projekty NPP nebo dárcovskou pomocí; zdůrazňuje však, že existují také případy slabší koordinace, jež vedly k překrývání některých snah; vyzývá Komisi, aby lépe harmonizovala své činnosti zaměřené na Černou Horu s ostatními projekty zahrnujícími více příjemců;

338.  lituje skutečnosti, že ve zprávách Komise byly uvedeny pouze nedostatečné informace, jež by mohly prokázat postupný pokrok při posilování správní kapacity; konstatuje, že tyto zprávy vždy neposuzovaly tytéž části veřejné správy a že kritéria pro hodnocení správní kapacity nebyla vždy jasná, což ztěžuje průběžné srovnávání;

339.  vítá však novou metodiku pro podávání zpráv, pokud jde o výroční posuzování ve zprávách o pokroku za rok 2015, jež vede k lepší harmonizaci hodnotících měřítek a lepší srovnatelnosti; vyzývá Komisi, aby na tomto systému podávání zpráv stavěla i v budoucnu;

340.  konstatuje, že Komise dobře využívá nefinanční prostředky podpory reformního procesu ve formě politického dialogu, zdůrazňuje však, že zásadní otázky i nadále zůstávají nevyřešeny;

341.  lituje skutečnosti, že přes některé výsledky, jichž bylo v minulém roce dosaženo, pokud jde o provádění právních předpisů proti korupci, je pokrok v boji proti korupci i nadále pomalý; zdůrazňuje, že celý systém právního státu musí přinášet prokazatelnější výsledky, se zvláštním zaměřením na posílení boje proti korupci a organizovanému zločinu; vyzývá Komisi, aby vnitrostátní orgány vybízela k posílení kapacity v oblasti finančního vyšetřování a ochrany oznamovatelů;

342.  vítá skutečnost, že v roce 2016 zahájila svou činnost protikorupční agentura; konstatuje však, že korupce v řadě oblastí stále přetrvává a i nadále představuje závažný problém;

343.  konstatuje, že decentralizace projektového řízení může vést k cennému budování kapacit v provozních strukturách díky podrobným kontrolám ex ante; dále konstatuje, že sdílení osvědčených postupů v oblasti projektového řízení shromážděných ve strukturách NPP se zbytkem veřejné správy činné v téže oblasti může mít potenciálně účinný dopad; vyzývá Komisi, aby tuto možnost přezkoumala s cílem posílit účinnost budování kapacit v Černé Hoře; vyzývá Komisi, aby vnitrostátní orgány vybídla ke zvážení možnosti využívat osvědčené postupy při budování kapacit;

344.  konstatuje, že Černá Hora je považována za zemi, která v tomto regionu dosáhla největšího pokroku v procesu přistoupení; zdůrazňuje, že Unie hraje v této zemi nenahraditelnou úlohu; s politováním však konstatuje, že Černá Hora je v poslední době zmítána politickou nestabilitou a polarizací a stále napjatějším bojem o vliv mezi Ruskem a organizací NATO, do níž tato země vstoupí v roce 2017; vyzývá Komisi, aby pokračovala v politickém dialogu s vnitrostátními orgány s cílem pomoci dosáhnout kompromisů mezi vládou a opozicí;

Část XXVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2016 s názvem „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají“

345.  vítá nasazení Účetního dvora v rámci práce na vyřazování jaderných elektráren z provozu, o němž svědčí stávající zvláštní zpráva i zvláštní zpráva z roku 2011(21);

346.  podporuje doporučení Účetního dvora, z nichž Komise většinu v plném rozsahu přijala;

347.  připomíná, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu věnuje od roku 2012 zvláštní pozornost problematice vyřazování jaderných elektráren z provozu, a proto zorganizoval za účelem získání potřebných informací pracovní cesty do tří jaderných elektráren, které proběhly v roce 2012, 2013 a 2014;

348.  zdůrazňuje, že jaderná bezpečnost má prvořadý význam, a to nejen pro dotčené členské státy, ale také pro obyvatele celé Unie a jejího sousedství;

349.  zdůrazňuje, že v Litvě musí být prioritou odstranění palivových článků bloku 2 a jejich bezpečné umístění do meziskladu;

350.  připomíná, že v Litvě byly jednou z hlavních příčin zpoždění technické a obchodní neshody mezi vnitrostátními orgány a externími smluvními stranami, které se několik let nedařilo vyřešit; domnívá se, že k zamezení tomu, aby takovéto problémy narušovaly proces vyřazování elektráren z provozu, je třeba jmenovat zvláštní týmy pro projektové řízení; dotazuje se Komise, zda byly ve všech třech dotčených členských státech takovéto týmy pro projektové řízení vytvořeny;

351.  připomíná Komisi, že slovenský Nejvyšší kontrolní úřad naplánoval audit v podniku JAVYS(22) na rok 2015; žádá, aby byl informován o zjištěních tohoto auditu; v této souvislosti vyzývá příslušné bulharské a litevské orgány, aby provedly audit týkající se procesu vyřazování jaderných elektráren v Ignalině a v Kozloduji z provozu;

352.  vyjadřuje obavy v souvislosti se zpožděními při pracích na zařízeních pro skladování nízko a středně aktivního radioaktivního odpadu; vyzývá Komisi, aby podala příslušnému parlamentnímu výboru aktuální informace o pokroku, kterého bylo dosaženo;

353.  vyzývá Komisi, aby informovala jeho příslušný výbor o úsilí, které bylo vynaloženo na odstranění mezer ve financování, zejména v Litvě;

354.  připomíná, že Účetní dvůr odhadl náklady na vyřazení jaderných elektráren z provozu v těchto třech členských státech na 11 388 milionů EUR, což zahrnuje i uložení vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivního odpadu; domnívá se, že náklady na vyřazení z provozu by neměly zahrnovat náklady spojené s uložením vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivního odpadu, neboť tyto otázky spadají odpovědnosti členských států a měly by být pokryty z vnitrostátních zdrojů;

355.  vyzývá Komisi, aby společně se třemi dotčenými členskými státy předložila zprávu týkající se aktuální situace v oblasti nakládání s vyhořelým jaderným palivem a aktivním odpadem vzniklými při vyřazování tří uvedených jaderných elektráren z provozu;

356.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy pracovala na zkoumání možností nalezení geologického úložiště pro uložení vysoce aktivního jaderného odpadu;

357.  zdůrazňuje, že uzavření jaderné elektrárny Ignalina bylo podmínkou stanovenou ze strany Unie pro přistoupení Litvy výměnou za pomoc Unie při uzavírání a vyřazování tohoto zařízení z provozu a při zmírňování sociálních a hospodářských důsledků, jak je uvedeno v protokolu č. 4 k aktu o přistoupení; konstatuje, že Litva splnila svou povinnost, pokud jde o uzavření jaderných reaktorů v elektrárně Ignalina podle domluveného harmonogramu; je však znepokojen zpožděním při jejím vyřazování z provozu, a proto navrhuje, aby orgány Unie provedly důkladnější kontrolu tohoto procesu;

358.  připomíná, že jaderná bezpečnost má pro obyvatele celé Unie prvořadý význam, bere na vědomí doporučení Účetního dvora ohledně pokračování financování a vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení toho, zda je nutné, aby specializované programy financování zaměřené na vyřazování jaderných zařízení v Litvě, Bulharsku a na Slovensku z provozu pokračovaly i po roce 2020; zdůrazňuje, že jakékoli případné nové unijní financování zaměřené na vyřazování jaderných zařízení v uvedených třech členských státech z provozu po roce 2020 podle návrhu Komise by mělo zahrnovat jasná pravidla a řádné pobídky motivující k vyřazování z provozu za použití účinnějších kontrolních mechanismů, a to z hlediska finančního i časového, přičemž zdůrazňuje, že je nutné využívat finanční zdroje Unie efektivně;

359.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby veškeré budoucí náklady spojené s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a konečným uložením vyhořelého paliva byly řádně zaúčtovány a vypočítány v souladu s mezinárodními standardy a právními předpisy Unie;

360.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila akční plány v uvedených třech zemích s cílem předložit návrh společných výběrových řízení v případě podobných projektů, především v oblasti poradenství a projektování úložišť;

361.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila proces vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku, včetně nákladově účelného využívání finanční pomoci Unie, ve finančním období 2007–2013;

362.  vyzývá Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby provedla audit fungování fondů na podporu vyřazování jaderných zařízení z provozu v letech 2007 až 2013;

363.  je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že Komisí provedené posouzení plánů financování a podrobných plánů vyřazování z provozu na období financování 2014–2020, tedy druhé, resp. třetí předběžné podmínky(23), bylo nedostatečné; ptá se, kdo nese v rámci Komise finanční odpovědnost za toto selhání; v této souvislosti žádá, aby byl informován o provedených akčních plánech, jimiž byly tyto zjištěné nedostatky napraveny;

Část XXVII − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2016 s názvem „Námořní doprava v EU: v neklidných vodách – mnoho neúčinných a neudržitelných investic“

364.  vítá zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

365.  vítá skutečnost, že námořní doprava v Unii v posledním desetiletí roste navzdory značným rozdílům ve využívání mezi přístavy v členských státech;

366.  zdůrazňuje, že investiční politika přístavů v členských státech se vytváří v souladu s politickými rozhodnutími na vnitrostátní úrovni, která se mohou lišit od strategie Unie, ačkoliv tu také utvářejí tytéž členské státy; je toho názoru, že hlavním úkolem Komise by mělo být zajištění toho, aby operace členských států za účelem financování infrastruktury v Unii byly v souladu s dopravní politikou Unie a se strategiemi na úrovni Unie; lituje, že Komise nemá k dispozici veškeré nástroje, aby takový soulad zajistila;

367.  uznává, že investice do infrastruktury přístavů představují dlouhodobé investice; vyjadřuje politování nad tím, že ve většině případů je však návratnost těchto investic nízká a pomalá;

368.  vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní strategie rozvoje přístavů byly povětšinou vypracovány, ale důkladné plány provádění a koordinace stále představují problém;

369.  je vážně znepokojen skutečností, že Účetní dvůr zjistil, že nebyly podávány dostatečné zprávy v oblasti údajů o souhrnné kapacitě a zprávy o dostupné kapacitě nebyly spolehlivé;

370.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy neposkytují údaje o kapacitě hlavních přístavů, což brání Komisi ve sledování kapacity; zdůrazňuje, že je třeba tuto situaci zlepšit, aby mohla Komise předložit plán rozvoje přístavů pro celou Unii; vyzývá Komisi, aby stanovila jasný systém vykazování údajů z členských států;

371.  domnívá se, že koordinace mezi Evropskou investiční bankou a útvary Komise by se mohla zlepšit prostřednictvím lepší spolupráce a transparentnějších postupů;

Část XXVIII − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 25/2016 s názvem „Systém evidence půdy: užitečný nástroj pro určování způsobilosti zemědělské půdy, jeho fungování lze však ještě zlepšit“

372.  doporučuje, aby na základě kvantifikované analýzy přínosů a nákladů a posouzení rizik členské státy v současném období SZP zintenzivnily své úsilí a na základě včasných a důkladně prováděných aktualizací systému zvýšily spolehlivost údajů v systémech evidence půdy (LPIS); domnívá se, že vzhledem ke složitosti poměrných hodnocení by se členské státy využívající tuto možnost ve stávajícím období SZP měly dále zasazovat o vytvoření katalogu poměrnosti s jasným popisem a kritérii hodnocení a o využívání komplementárních technických nástrojů, aby se zvýšila objektivita analýzy ortosnímků a snímky byly reprodukovatelné; doporučuje, aby členské státy rovněž zvážily možnost evidovat v systémech LPIS údaje o vlastnických a nájemních právech, pokud je to možné a nákladově efektivní;

373.  doporučuje, aby v současném období SZP členské státy s podporou Komise vytvořily a ustavily rámec pro posuzování nákladů na provoz a aktualizace svých systémů LPIS; domnívá se, že by to mělo členským státům umožnit měřit výkonnost systémů LPIS a nákladovou efektivnost zlepšení tohoto systému;

374.  doporučuje, aby členské státy s využitím systémů LPIS zajistily, že budou spolehlivě identifikovat, evidovat a účinně monitorovat plochy využívané v ekologickém zájmu, trvalé travní porosty a nové kategorie půdy; doporučuje, aby rovněž provedly analýzu nákladů a přínosů, včetně začlenění všech krajinných prvků chráněných v rámci podmíněnosti nebo agroenvironmentálních režimů do systémů LPIS, aby tak dále posílily monitorování a ochranu těchto prvků, jež jsou přínosem pro životní prostředí a biologickou rozmanitost;

375.  doporučuje, aby Komise znovu přezkoumala stávající právní rámec a zjednodušila a zefektivnila pravidla pro systémy LPIS na příští období SZP, např. aby znovu zvážila potřebu 2 % prahu stability a pravidla sta stromů;

376.  doporučuje, aby Komise před začátkem hodnocení kvality v roce 2017 provedla analýzu nákladů a přínosů s cílem určit, zda by se reprezentativnost vzorků pro hodnocení kvality mohla zlepšit, aby bylo zajištěno lepší pokrytí základního souboru pozemků v systému LPIS;

377.  doporučuje, aby počínaje rokem 2016 Komise zlepšila monitorování výsledků hodnocení kvality, a to tak, že bude analyzovat jakékoliv nesrovnalosti ve zprávách o hodnocení kvality, bude provádět příslušnou následnou kontrolu a poskytovat členským státům zpětnou vazbu a v případě potřeby bude dbát o to, aby byly vypracovány a realizovány plány nápravných opatření; vyzývá Komisi, aby rovněž každoročně podrobně analyzovala trendy v každém členském státě a pro každý typ referenčního pozemku, aby bylo možné včas identifikovat možné problémy;

Část XXIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 26/2016 s názvem „Zvýšit účinnost podmíněnosti a dosáhnout zjednodušení nadále představuje náročný úkol“

378.  doporučuje, aby Komise v rámci hodnocení dopadu pro SZP po roce 2020 přezkoumala, jak může dále rozpracovat soubor ukazatelů, které používá k posouzení výkonnosti pravidla podmíněnosti; dále doporučuje, aby přezkoumala, jak by tyto ukazatelé mohly zohledňovat míru, v níž zemědělci dodržují pravidla podmíněnosti, aby tak v zemědělství posílila uplatňování a vymáhání environmentálních norem v souladu se SZP.

379.  doporučuje, aby se zabránilo opakování zjištěných problémů, aby Komise přihlédla k různým požadavkům vyplývajícím z místních potřeb; dále se domnívá, že by platby měly být těsněji svázány s požadavky kladenými na zemědělce tak, aby bylo možné řešit konkrétní ekologické problémy a současně aby byly zemědělcům poskytnuty kompenzace za omezení, kterými se musí řídit;

380.  doporučuje, aby Komise od nynějška zlepšila sdílení informací mezi příslušnými útvary o porušování povinností souvisejících s podmíněností, aby jim pomohla zjišťovat příčiny porušování pravidel a přijímat vhodná nápravná opatření;

381.  požaduje, aby Komise v rámci SZP po roce 2020 zlepšila pravidla pro kontrolu podmíněnosti na místě a vyzvala členské státy, aby své administrativní kontroly prováděly efektivně a aby pro tyto účely využívaly všechny dostupné informace; domnívá se, že by tak bylo možné se účinněji zaměřit na klíčové kontrolní prvky;

382.  doporučuje, aby Komise v rámci hodnocení dopadu pro SZP po roce 2020 analyzovala zkušenosti s využíváním dvou systémů, které pracují s podobnými environmentálními cíli (tj. norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu a ekologizace), s cílem podpořit jejich vyšší součinnost; domnívá se, že tato analýza by měla zohlednit kritéria, jako jsou dopad norem na životní prostředí a historická míra dodržování pravidel zemědělci;

383.  vybízí Komisi, aby po předložení zprávy o výkonnosti SZP, která má být vypracována do konce roku 2018, vytvořila metodiku pro měření nákladů podmíněnosti;

384.  navrhuje, aby byly zařazeny kvalitativní ukazatele a aby byly stanoveny konkrétnější cíle pro opatření podmíněnosti; doporučuje, aby metoda použití byla pro příjemce snadná, rychlá a zjednodušená;

385.  doporučuje, aby pro SZP po roce 2020 Komise podporovala jednotnější uplatňování sankcí na úrovni Unie tím, že upřesní pojmy závažnost, rozsah, trvání, opakování a úmyslnost, ale také tím, že zohlední konkrétní podmínky v jednotlivých členských státech; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle by měly být zavedeny minimální podmínky na úrovni Unie;

386.  je toho názoru, že jako poučení z období 2007–2013 by v období 2014–2020 i v obdobích následujících měly ukazatele hodnotit skutečné výsledky získané uplatňováním podmíněnosti;

Část XXX − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 27/2016 s názvem „Správa a řízení v Evropské komisi – osvědčené postupy?“

387.  doporučuje, aby Komise v souladu s požadavky kladenými na evropské subjekty veřejného zájmu v případech, kdy se rozhodne neuplatnit osvědčené postupy, vysvětlila, jaké ji k tomu vedly důvody; dále doporučuje, aby se důsledně zaměřila na výsledky a aby dobře vyvodila poučení ze zkušeností;

388.  doporučuje, aby Komise:

   a) vyzvala útvar interního auditu, aby prováděl více auditů v oblasti rámcové správy a řízení;
   b) dokončila proces harmonizace svého kontrolního rámce se zásadami COSO 2013;
   c) zveřejňovala roční účetní závěrku ještě dříve;
   d) shromáždila informace již obsažené v řadě různých stávajících zpráv do jediné zprávy o zodpovědnosti nebo řady zpráv pod dohledem svého předsedy, které budou obsahovat účetní závěrku, ale jejich součástí budou také:
   prohlášení o správě a řízení,
   analýza provozních a strategických rizik,
   zpráva o nefinanční výkonnosti,
   informace o činnostech během roku a dosažení cílů politik,
   zpráva o úloze a závěrech auditního výboru a
   prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti, případně spolu s odkazy na informace obsažené v jiných zprávách;
   e) předložila tuto jedinou zprávu o zodpovědnosti nebo řadu zpráv k auditu účetní závěrky; domnívá se, že zmíněná zpráva, popřípadě zprávy, musí být analytické, kompaktní, snadno srozumitelné a přístupné pro auditory, zaměstnance a občany Unie, při tom však musí být důsledně v souladu s mezinárodními účetními standardy a využívat osvědčených postupů;
   f) zveřejňovala jako součást roční účetní závěrky nebo souvisejících informací odhad míry chyb na základě řádné metodiky a zapojila zúčastněné strany, mj. Parlament, při každém kroku výběru statistické metody pro odhad chybovosti; domnívá se, že zvolená metodika by měla být jasná a konzistentní;
   g) pravidelně aktualizovala a zveřejňovala své mechanismy správy a řízení a podávala vysvětlení k uplatněným strukturám a procesům ve vztahu ke zvolenému rámci;
   h) přeměnila výbor pro pokrok v oblasti auditu na auditní výbor, v němž většinu budou tvořit nezávislí externí členové, a rozšířila jeho mandát tak, aby se vztahoval na řízení rizik, finanční výkaznictví a práci a výsledky oddělení pro ověřování ex post a auditních ředitelství.

389.  Parlament trvá na tom, že:

   a) rámcová správa a řízení mezinárodních organizací musí sledovat určitý obchodní model a měla by být transparentní, zodpovědná, svědomitá, a co je nejdůležitější, efektivní;
   b) rámcová správa a řízení se musí přizpůsobit rychle se měnícímu světu a musí se vyvíjet a odhalovat potenciální výzvy, než se z nich stanou skutečné problémy;
   c) horizontální a vertikální vztahy mezi různými strukturami Komise musí být jasné a vysledovatelné; pokračovat v procesu snižování byrokracie je naprostou nutností; doporučuje se také větší koordinace mezi jednotlivými strukturami;
   d) je potřeba více zviditelnit v členských státech výsledky obsažené v ročním prohlášení o správě a řízení; zveřejnění a efektivní prezentace důvěryhodných údajů může podpořit důležitá rozhodnutí;
   e) důkladné hodnocení ex ante, ex post a v polovině období by mělo zajistit, aby každičké euro bylo vynaloženo hodnotně; aby usnadnil zapojení dalších partnerů do procesu, měl by daný dokument obsahovat informace o příslušných nákladech a přínosech u všech výdajů;
   f) mělo by být prosazováno strategické využívání veřejných zakázek; každoročně vydají členské státy kolem 14 % svého rozpočtu na nákup služeb, prací a dodávek; zadávání veřejných zakázek by mělo a musí být využíváno jako důležitý nástroj k dosahování cílů strategie Evropa 2020;

Část XXXI − Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 28/2016 s názvem „Zvládání vážných přeshraničních zdravotních hrozeb v EU: byla přijata důležitá opatření, ale je třeba učinit více“

390.  vítá zprávu Účetního dvora, podporuje doporučení v ní uvedená a vybízí Komisi, aby tato doporučení vzala v úvahu, až bude provádět další kroky při řešení vážných přeshraničních zdravotních hrozeb v Unii;

391.  připomíná doporučení Účetního dvora, že poučení vyvozená v prvním cyklu podávání zpráv je nutné odpovídajícím způsobem uplatnit s dostatečným předstihem před příští zprávou; domnívá se, že aby bylo zajištěno, že v budoucnu bude podávání zpráv vyhovovat požadavkům, musí být tento proces konzistentní napříč všemi členskými státy;

392.  oceňuje pokrok, kterého bylo od provádění zdravotní strategie na období 2008–2013 dosaženo, ale zdůrazňuje potřebu lepšího a strategičtějšího monitorování;

393.  podporuje doporučení Účetního dvora, aby Výbor pro zdravotní bezpečnost vypracoval strategický plán na zvládání operačních a strategických výzev, kterým čelí;

394.  konstatuje, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí nedisponuje žádným formálním postupem, kterým by reagovalo na žádosti o pomoc; je přesvědčen, že takovou situaci nelze tolerovat;

395.  doporučuje, aby útvary Komise, jejichž činnost souvisí se zdravím, a Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin vytvořily strukturovaný přístup za účelem zlepšení spolupráce;

396.  lituje, že členské státy nejednaly jednotně, čímž by urychlily společný nákup vakcín proti pandemické chřipce, a uznává, že chřipka je záležitostí, která má každoročně dopad na zdravotnictví jednotlivých členských států; domnívá se, že koordinovaný přístup napříč členskými státy by byl ku prospěchu zdraví občanů Unie a zároveň by snížil náklady;

397.  vyzývá Komisi, členské státy a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ke spolupráci na dalším rozvíjení systému včasného varování a reakce; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl tento hojně užívaný systém modernizován tak, aby odrážel změny v technologii, a bylo tak zajištěno jeho optimální využití.

o
o   o

398.  ověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0143.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36–68).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).
(11) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).
(12) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(14) Rámcové rozhodnutí Rady č. 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55).
(15) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2011 o evropské strategii pro začleňování Romů (Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112).
(16) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
(17) Viz příloha III zvláštní zprávy č. 14/2016, s. 74-76.
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
(20) Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1.
(21) Zvláštní zpráva č. 16/2011 – Finanční pomoc EU na vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku: dosažené výsledky a budoucí výzvy.
(22) Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS): majitel jaderné elektrárny a podnik odpovědný za vyřazení jaderné elektrárny Bohunice z provozu
(23) Viz COM(2011)0783, nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 a (Euratom) č. 1369/2013 a prováděcí rozhodnutí Komise C(2014)5449.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF
PDF 636kWORD 78k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))
P8_TA(2017)0145A8-0125/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0485 – C8-0326/2016),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2016)0386),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2015 (05376/2017-C8-0081/2017, 05377/2017-C8-0082/2017, 05378/2017-C8-0083/2017, 05379/2017-C8-0084/2017 ),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a správní pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, pro které platí čtvrtá část Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT–ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 podle Dohody o partnerství AKT-ES a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0485 – C8-0326/2016),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2016)0386),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi Komise(14),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2015 (05376/2017-C8-0081/2017, 05377/2017-C8-0082/2017, 05378/2017-C8-0083/2017, 05379/2017-C8-0084/2017 ),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),

–  s ohledem na článek 33 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),

–  s ohledem na článek 32 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a správní pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, pro které platí čtvrtá část Smlouvy o ES(20),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT–ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 podle Dohody o partnerství AKT-ES a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

1.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000(27) a změněné v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(28) („dohoda z Cotonou“), jakožto rámce pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) zeměmi, je omezit a případně vymýtit chudobu, v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem rozhodnutí Rady 2013/755/EU(29) je přispívat k postupnému rozvoji zámořských zemí a území posilováním konkurenceschopnosti a zvyšováním odolnosti zámořských zemí a území, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery;

C.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy (ERF) představují hlavní finanční nástroj Unie pro poskytování rozvojové pomoci zemím AKT a zámořským zemím a územím;

D.  vzhledem k tomu, že celá řada metod provádění, odrážející mezivládní povahu Evropských rozvojových fondů, se používá v 79 zemích, které mají složitá pravidla a postupy pro nabídková řízení a zadávání zakázek;

E.  vzhledem k tomu, že činnosti Evropských rozvojových fondů jsou prováděny ve složitých situacích, kdy jsou opakovaně vystaveny vysokému riziku, buď geopolitickému, nebo institucionálnímu;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí vyvinuté v oblasti rozvoje mohou oslabit nebo zmařit vnější faktory ovlivňující řádné provádění Evropských rozvojových fondů;

G.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy financují členské státy a spravuje je Komise a Evropská investiční banka (EIB), přičemž za udělení absolutoria za plnění ERF odpovídá pouze Komise;

H.  vzhledem k tomu, že Unie má potenciál a váhu, aby mohla určovat reakce na globální a geopolitické výzvy;

I.  vzhledem k tomu, že dějiny jejích členských států kladou na Unii závazky, pokud jde o rozvoj zemí AKT a zámořských zemí a území;

J.  vzhledem k tomu, že budoucnost Unie a zemí AKT a zámořských zemí a území je vzájemně spjata v důsledku geografie, globalizace a demografické změny;

K.  vzhledem k tomu, že prognózy vývoje světové populace do roku 2100 spolu s účinky nových migračních toků, ozbrojených konfliktů, globálního oteplování a četných hospodářských a sociálních krizí vyžadují okamžitou pozornost ze strany Unie, zejména v rámci cílů její rozvojové politiky; vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je důležitým nástrojem, jehož různé způsoby provádění je třeba optimalizovat, aby bylo možné uvedeným četným globálním problémům čelit;

L.  vzhledem k tomu, že migrační krize nejen zpochybnila zásady a cíle mezinárodní pomoci, ale vyzdvihla, že zásadu solidarity musí uplatňovat jednotněji a bezpodmínečně všechny členské státy;

M.  vzhledem k tomu, že současné migrační krize nesmí zastínit problém udržitelnosti migračních vln spojených s demografickými otřesy, který vyžaduje odlišné reakce;

N.  vzhledem k tomu, že existuje potřeba nového přístupu vůči zemím AKT a zámořským zemím a územím, jenž vyžaduje nové finanční pobídky a nástroje;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba nově věnovat pozornost skutečnosti, že velkou část zemí AKT tvoří malé ostrovní rozvojové státy; vzhledem k nové mezinárodní úloze, kterou hrají ostrovy, a zvláště ostrovy AKT, zejména v důsledku mezinárodních jednání o změně klimatu;

P.  vzhledem k tomu, že některé zámořské země a území se nacházejí v týchž regionech jako země AKT; vzhledem k tomu, že zámořské země a území čelí podobným globálním problémům, avšak na rozdíl od zemí AKT tvoří součást evropské rodiny, a měla by se jim proto při poskytování finančních prostředků věnovat zvýšená pozornost; vzhledem k tomu, že velmi malá velikost zámořských zemí a území a ústavní spojení mezi zámořskými zeměmi a územími a Unií jsou specifickými rysy, jež by měly být brány v úvahu;

Q.  vzhledem k tomu, že Generální ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a pro regionální a městskou politiku podepsaly v září 2013 memorandum o porozumění s cílem posílit spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony, zámořskými zeměmi a územími a zeměmi AKT;

R.  vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou zprostředkovávány mezinárodními organizacemi, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo společně s Unií projekty financují, což přináší výzvy v oblasti dohledu a správy;

S.  vzhledem k tomu, že míra a povaha angažovanosti Unie musí být odstupňovány a podmíněny v závislosti na měřitelném pokroku dosaženém v různých oblastech, jako jsou demokratizace, lidská práva, řádná správa věcí veřejných, udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, právní stát a boj proti korupci, a že svou pomoc musí Unie nabízet tam, kde je jí zapotřebí k podpoře pokroku;

T.  vzhledem k tomu, že pravidelný a důkladný politický dialog je klíčem k zajištění větší odpovědnosti zemí AKT a zámořských zemí a území a schopnosti přizpůsobit cíle politik;

U.  vzhledem k tomu, že zásadní význam má zajištění soudržnosti všech politik Unie a cílů rozvojové politiky Unie;

V.  vzhledem k tomu, že je zásadní podporovat viditelnost Unie a promítat hodnoty Unie do všech forem rozvojové pomoci;

W.  vzhledem k tomu, že zjednodušení prováděcích procesů je hybnou silou zvýšení účinnosti poskytování pomoci;

X.  vzhledem k tomu, že udržitelnost je zásadně důležitá pro zvýšení celkové účinnosti rozvojové pomoci prostřednictvím soustavného sledování dopadů při všech způsobech poskytování pomoci;

Y.  vzhledem k tomu, že podpora Unie v oblasti veřejné správy je důležitou součástí rozvojové pomoci zaměřenou na dosažení účinných reforem správy věcí veřejných;

Z.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora sice může být klíčovou hybnou silou zajišťující změny a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné svěřenecké riziko a měla by být poskytována, pouze pokud je zajištěna dostatečná transparentnost, sledovatelnost, odpovědnost a účinnost a pokud byl prokázán závazek vůči reformám politik; vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je zvláště uzpůsobena pro malá a izolovaná území, jako jsou ostrovy AKT;

AA.  vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou nezbytnými předpoklady pro demokratickou kontrolu i pro účinnost rozvojové pomoci;

AB.  vzhledem k tomu, že správu administrativních nákladů je nutné soustavně sledovat za všech okolností a při všech způsobech poskytování pomoci;

AC.  vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky v rozvojových zemích prohlubují chudobu;

AD.  vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělení absolutoria opakovaně vyzval k začlenění Evropských rozvojových fondů do souhrnného rozpočtu Unie s cílem zlepšit viditelnost a demokratickou kontrolu nad Evropskými rozvojovými fondy a rozvojovými politikami celkově;

AE.  vzhledem k tomu, že oddanost občanů Unie rozvojové politice vyžaduje maximální transparentnost, náležité řízení a výkonnost;

Prohlášení o věrohodnosti účetnictví

Finanční plnění fondů v roce 2015

1.  konstatuje, že výdaje v roce 2015 se týkaly čtyř Evropských rozvojových fondů, a sice osmého ERF, kde výše prostředků činila 12 480 milionů EUR, devátého ERF, kde výše prostředků činila 13 800 milionů EUR, desátého ERF, kde výše prostředků činila 22 682 milionů EUR, a jedenáctého ERF, kde výše prostředků činila 30 506 milionů EUR; konstatuje, že z finančních prostředků jedenáctého ERF připadá na země AKT 29 089 milionů a na zámořské země a území 364,5 milionu EUR a že tyto dvě částky zahrnují v případě zemí AKT 1 134 milionů EUR a v případě zámořských zemí a území 5 milionů EUR z investiční facility AKT, kterou spravuje EIB; konstatuje, že částka 1 052,5 milionu EUR se týká výdajů Komise na plánování a provádění Evropských investičních fondů;

2.  konstatuje, že uvedené finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím projektů a rozpočtové podpory těmito čtyřmi způsoby: 42 % plateb bylo vyplaceno v rámci přímého řízení, z toho 24 % bylo vyplaceno prostřednictvím rozpočtové podpory; konstatuje, že u zbývajících 58 % plateb se uplatnilo nepřímé řízení, a sice 31 % prostřednictvím mezinárodních organizací, 24 % prostřednictvím třetích zemí a 3 % prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států;

3.  se znepokojením konstatuje, že výdaje v roce 2015 dosud zahrnují finanční prostředky z osmého ERF, který byl zahájen v roce 1995;

4.  vítá úsilí, jež v roce 2015 vyvinul úřad Europe Aid, pokud jde o míru čistých souhrnných závazků přijatých v roce 2015 ve výši 5 034 milionů EUR z důvodu, že vstoupil v platnost jedenáctý ERF, což zvýšilo zdroje na závazky o 27 839 milionů EUR; konstatuje, že jedenáctý ERF měl vliv na míru čerpání zbývajících závazků, které se snížily z 98 % na 69,7 % u souhrnných závazků a z 91,2 % na 63,5 % u individuálních závazků;

5.  lituje, že nedostatek prostředků na platby, s nímž se potýkala Komise v roce 2015, vedl k obtížné rozpočtové situaci v oblasti rozvojové spolupráce, jež poškodila celkovou výkonnost fondů, a konkrétně k přenosu 483 milionů EUR na rok 2016 a k platbě úroků z prodlení v odhadované výši 1 milionu EUR; vítá úsilí vynaložené Komisí s cílem zajistit kontinuitu rozvojové pomoci a omezit nepříznivé důsledky aktuálního nedostatku prostředků na platby;

6.  konstatuje rovněž, že v rámci celé své oblasti působnosti Komise trvale usilovala o snížení objemu starého předběžného financování (dosaženo 39 %, přičemž cílem bylo 25 %), starých zbývajících závazků nebo dřívějších zbývajících závazků (RAL) (dosaženo 46 % v porovnání s cílem 25 %) a rovněž počtu otevřených smluv se skončenou platností, avšak s méně uspokojivým pokrokem při snižování počtu těchto smluv v rámci ERF; vybízí útvary Komise, aby i nadále snižovaly podíl ERF u smluv se skončenou platností;

Spolehlivost účetní závěrky

7.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 dochází k závěru, že konečná roční závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2015 a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;

8.  vítá opatření Komise na řešení otázek, které se týkají zpětného získávání úroků z předběžného financování nad 750 000 EUR i úroků z předběžného financování v rozmezí mezi 250 000 EUR a 750 000 EUR, což umožnilo ve finančních výkazech za rok 2015 náležitě zaúčtovat 2,5 milionu EUR připsaných úroků; vyzývá Komisi, aby posoudila rovněž situaci v případech pod 250 000 EUR;

9.  lituje v kontextu řízení inkasních příkazů, že nevyčerpané předběžné financování ve výši 9,6 milionu EUR bylo nesprávně zaúčtováno jako provozní výnosy;

10.  lituje toho, že byly zrušeny inkasní příkazy ve výši 29,6 milionu EUR v rámci osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF v důsledku chyb v záznamech, oprav nebo změn; žádá Komisi, aby podala zprávu o 15,8 milionu EUR, které jsou stále předmětem probíhajícího sporu;

11.  je velmi znepokojen skutečností, že na základě smírné dohody mezi Komisí a dlužníkem bylo z inkasního příkazu ve výši 1 milion EUR prominuto 623 000 EUR(30) ; uznává soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(31) („finanční nařízení“), jakož i zásada proporcionality v otázce inkasních příkazů; zdůrazňuje však, že jde o peníze daňových poplatníků a ty musí být nezbytnými prostředky chráněny;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

12.  vítá skutečnost, že podle výroku Účetního dvora jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2015, ve všech významných ohledech legální a správné;

13.  lituje toho, že se ve zprávě Účetního dvora odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb u výdajových operací z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF zůstává stejná jako v roce 2014, kdy činila 3,8 %, a je vyšší než míra chyb v roce 2013, kdy činila 3,4 %, a v roce 2012, kdy činila 3 %; vyzývá EIB a Komisi, aby připravily akční plán, který umožní zvrátit rostoucí trend věcných chyb, a předložily jej orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

14.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, které jsou podstatně zatíženy chybami; je znepokojen výsledky vzorků platebních operací, kdy 35 ze 140 plateb (25 %) bylo zatíženo chybami; poznamenává, že do vnitřních kontrolních systémů a kontrol jejich účinnosti je zapojeno nejen ústředí Komise a delegace Unie v přijímajících zemích, ale i další subjekty, jako jsou vnitrostátní schvalující osoby, které určí země AKT, u nichž byly během kontrol zjištěny časté nedostatky; vyzývá Komisi, aby tyto křehké institucionální a administrativní kapacity podpořila a posílila;

15.  je znepokojen tím, že typy chyb, na nichž je založena míra chyb 3,8 % v roce 2015, zůstávají stejné jako v roce 2014, tj. chybějící podkladová dokumentace (částka dotčená touto kategorií chyb činí 3 692 833 milionů EUR) a nedodržování pravidel při zadávání veřejných zakázek (částka dotčená touto kategorií chyb činí 1 176 140 milionů EUR), jež představují 70 % odhadované míry chyb (v porovnání s 63 % v roce 2014); žádá EIB a Komisi, aby zvýšily své úsilí a účinně zlepšily kontroly ex ante i ex post týkající se financování projektů s cílem výrazně snížit částky, kterých se týkají chyby v kategoriích jako „chybějící podklady“ a „nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek“;

16.  vyjadřuje dále přetrvávající znepokojení nad slabou úrovní kontrol ex ante, neboť 16 z 28 konečných operací, u nichž byly provedeny kontroly ex ante, bylo následně schváleno navzdory vyčíslitelným chybám, jež byly při těchto kontrolách ex ante odhaleny; lituje, že většina zjištěných chyb se stejně jako v předchozích letech týkala programových odhadů, grantů a operací řízených spolu s mezinárodními organizacemi; vyzývá proto Komisi, aby věnovala větší pozornost kontrolám ex ante a zajistila tak zákonnost a řádnost provádění ERF; uznává, že povaha rozpočtové podpory omezuje posouzení míry věcné chyby v úhradě rozpočtové podpory vzhledem k tomu, že jsou tyto operace náchylné k chybám;

17.  zdůrazňuje přirozené riziko spojené s nominálním přístupem, podle něhož jsou příspěvky Komise na projekty financované větším počtem dárců zcela bez chyb ve správnosti, pokud jsou sloučeny s příspěvky ostatních dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů, neboť Komise předpokládá, že pravidla způsobilosti Unie byla splněna, pokud souhrnná částka zahrnuje dostatek způsobilých výdajů, které pokrývají příspěvek Unie;

18.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nominální přístup výrazně omezuje práci Účetního dvora, zejména s ohledem na skutečnost, že v rozpočtovém roce 2015 bylo 763 milionů EUR vyplaceno formou rozpočtové podpory, což představuje 24 % výdajů ERF za rok 2015;

19.  důrazně vyzývá Komisi, aby urychleně zjednala nápravu těchto nedostatků při kontrolách ex ante, a současně konstatuje, že Komise měla ze svých informačních systémů dostatek informací k tomu, aby vyčíslitelným chybám předešla, zjistila je a opravila před provedením výdajů, což by mělo přímý pozitivní vliv na odhadovanou míru chyb, která by byla o 1,7 procentního bodu nižší;

20.  bere na vědomí, že 89,9 milionu EUR bylo získáno zpět navrácením neoprávněných plateb kvůli nesrovnalostem a chybám;

Složky rámce věrohodnosti účetnictví

21.  vítá přechod od všeobecné výhrady k vydávání diferencovaných výhrad, jak požadoval Parlament v předchozích usneseních k Evropskému rozvojovému fondu, a sice i) jedné tematické výhrady pro dvě vysoce rizikové oblasti výdajů – granty v rámci přímého řízení (18 % z celkové částky vyplacené v roce 2015) a nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi; a ii) konkrétní výhrady týkající se afrického mírového projektu;

22.  bere na vědomí opatření Komise zaměřená na tyto dvě vysoce rizikové oblasti a vyzývá Komisi, aby o provádění těchto opatření podala Parlamentu zprávu;

23.  vybízí Komisi, aby i nadále zpřesňovala posouzení rizik sestavování rozpočtu podle činností s cílem dále zajistit přiměřenou úroveň věrohodnosti v jednotlivých odvětvích; vyzývá v této souvislosti k hodnocení úrovně rizika a slabých míst nepřímého řízení;

24.  vyjadřuje znepokojení nad riskantní povahou nepřímého řízení, a to zejména z důvodu nedostatečné sledovatelnosti finančních prostředků, které vyplácí Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj místním subjektům a subdodavatelům;

25.  považuje za pozitivní, že byly zlepšeny monitorovací nástroje ke sledování zjištění externích auditů; vítá novou auditní aplikaci a tabulku hodnocení kvality, jež vyvinula Komise, a podporuje doporučení Účetního dvora, aby byly tyto nové nástroje zdokonaleny;

26.  vítá skutečnost, že čtvrtým rokem za sebou byla provedena studie míry zbytkových chyb a že se tato studie stala klíčovým nástrojem v rámci strategie kontroly, sledování a auditu;

27.  zdůrazňuje, že míra zbytkových chyb se vypočítává tak, že se od ročních měr chyb auditních orgánů odečtou víceleté finanční opravy uložené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

28.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v roce 2015 byla míra zbytkových chyb u uzavřených smluvních operací zahrnutých do výroční zprávy o činnosti odhadnuta na 2,2 %, což je stále nad prahem významnosti ve výši 2 % a představuje přibližně 174 milionů EUR, včetně 98 milionů EUR pro ERF;

29.  vyzývá Komisi, aby při hodnocení míry zbytkových chyb zachovala vysokou úroveň metodických norem a aby ve velké míře sledovala a prosazovala finanční opravy ze strany členských států;

30.  poukazuje na to, že je zapotřebí rovnováhy mezi čerpáním, dodržováním předpisů a výkonností, která se promítne do řízení operací;

31.  vítá snížení odhadovaných nákladů na kontrolní činnost Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj z 371 milionů EUR v roce 2014 na 293 milionů EUR v roce 2015 a vybízí Komisi, aby dále zlepšovala nákladovou efektivitu kontrol prováděných generálním ředitelem a současně zajistila, že chyb bude co nejméně;

32.  vybízí Komisi, aby do svého hodnocení ex ante a ex post začlenila i nástroje posuzování řízení a výkonnosti v souladu se svou iniciativou „Rozpočet zaměřený na výsledky“ zacílenou na analýzu dopadu jiných vnějších politik a opatření Unie na situaci přijímajících zemí;

Rizika, která pro rozvojovou spolupráci Unie plynou z přístupu zaměřeného na výsledky

33.  bere na vědomí skutečnost, že Komise začlenila analýzu rizik do řízení svých externích operací, jež se provádějí ve složitém a nestabilním prostředí s mnoha druhy rizik, která mohou nastat z důvodu odlišné úrovně rámců partnerských zemí v oblasti rozvoje a správy;

34.  poukazuje na nutnost zlepšit použití terminologie, pokud jde o dlouhodobé výsledky (výstupy, výsledky a dopady), a na důležitost formulování skutečných a udržitelných cílů podle kritérií SMART, předtím než se učiní jakékoli rozhodnutí o financování jednotlivých projektů; zdůrazňuje, že je třeba klást zvláštní důraz na formulování „dosažitelných a reálných“ cílů, aby nedocházelo k případům, kdy partnerské země splnily původní cíle, avšak bez významných výsledků, pokud jde o rozvoj; připomíná, že rozvojové cíle musí být hodnoceny s ohledem nejen na ekonomické, ale i sociální a environmentální aspekty;

35.  domnívá se, že je třeba přestat zdůrazňovat plnění rozpočtu jako jediný cíl řízení, neboť se to může negativně odrazit na zásadě řádného finančního řízení a na dosažení výsledků; zdůrazňuje, že veškerý přístup založený na pobídkách a na systému „pozitivní podmíněnosti“, který povede k pobídkám pro dobře fungující příjemce a k přísnějším kontrolám špatně fungujících příjemců, by měl souviset se specifickými a striktními ukazateli výkonnosti, které umožní kvantifikovatelný přístup s cílem posoudit nedostatky a dosažené cíle;

36.  důrazně podtrhuje, že jakýkoli systém založený na „pozitivní podmíněnosti“ by měl bez výjimky dodržovat zásadu předběžné opatrnosti;

37.  připomíná, že pravidelné sledování a mapování vysoce rizikových faktorů (vnějších, finančních a provozních) a jejich vyčíslování od fáze identifikace po fázi provádění je nutným předpokladem nejen pro řádné finanční řízení a kvalitu výdajů, ale také pro zajištění důvěryhodnosti, udržitelnosti a dobré pověsti zásahů Unie; je toho názoru, že zřizovací činnosti a rizikové profily zemí rovněž usnadňují provádění strategie rychlého zmírňování rizik, pokud dojde ke zhoršení situace v partnerské zemi;

38.  zdůrazňuje, že je nutné pravidelně přizpůsobovat kontrolní prostředí a funkce řízení rizik tak, aby zohledňovaly vznik nových forem nástrojů a facilit pro poskytování podpory, jako je kombinované financování, svěřenské fondy a finanční partnerství s jinými mezinárodními institucemi, i to, pokud přijímající země využívají různých typů poskytování pomoci.

39.  je přesvědčen, že rozvoj budování kapacit, rámců řízení a odpovědnosti partnerských zemí napomáhá ke zmírnění systémových rizik, k umožnění toho, aby finanční prostředky dosáhly svého zamýšleného účelu, a ke splnění trojice požadavků (účinnost, efektivnost a hospodárnost), zároveň s přihlédnutím k otázkám ekologie, rovnosti a etiky; vybízí v této souvislosti Komisi, aby dále přezkoumala možnost a rizika využívání místních auditorských společností a smluv o poskytování služeb s místními dodavateli, což zajistí plnou transparentnost a odpovědnost;

40.  uznává, že finanční nařízení umožňuje příjemcům uzavřít smlouvu s místními auditorskými společnostmi; je však silně znepokojen nedostatky v manažerském informačním systému úřadu EuropeAid, pokud jde o výsledky a opatření přijatá na základě externích auditů, které Účetní dvůr uvedl v rámci udělení absolutoria ERF za rok 2014; naléhavě žádá Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, aby vytvořilo tabulku hodnocení kvality, jež se bude používat pro posouzení spolehlivosti kontrol na místě při auditech a ověřování výdajů místními auditorskými společnostmi, které přímo najali příjemci, u nichž je riziko nedostatečné kvality hodnoceno jako vyšší a zprávy o auditu a ověřování neobsahují dostatečné informace o skutečné práci vykonané k tomu, aby mohla být stávající tabulka účinně využita;

Zlepšování účinnosti pomoci poskytované prostřednictvím Evropského rozvojového fondu

41.  zdůrazňuje, že pro vytvoření důvěryhodnosti rozvojové pomoci, zejména pokud jde o použité nástroje, způsoby poskytování pomoci a příslušné finanční prostředky, je důležité, aby bylo možné prokázat efektivnost nákladů a výsledky dosažené s touto podporou, ale i soudržnost mezi vnějšími politikami a opatřeními Unie a cíli rozvojové pomoci, zejména s dosažením cílů sociálního rozvoje, ochrany lidských práv a ochrany životního prostředí;

42.  připomíná, že účinnost pomoci, odpovědnost partnerské země za výsledky rozvoje a spoléhání na správní rámce partnerských zemí jsou vůdčí principy, které je třeba pravidelně rozvíjet;

43.  zdůrazňuje, že je důležité, aby způsob provádění projektů byl přizpůsoben cílům, které se sledují v každém jednotlivém případě a u každého projektu; věří, že lepších výsledků z hlediska účinnosti lze dosáhnout podporou projektů, jejichž dimenze jsou přizpůsobeny původně stanoveným cílům, což vede ke konkrétním identifikovatelným výsledkům a zaměření na udržitelný rozvoj místních komunit;

44.  považuje za nezbytné, aby bylo v případě infrastrukturních projektů financovaných z ERF vyžadováno nezávislé posouzení ex ante, které vezme v úvahu sociální a ekologický dopad projektů a jejich přidanou hodnotu; domnívá se, že rozhodnutí o financování musí být vázáno na řádnou analýzu nákladů a přínosů a že mají být financovány projekty, pokud jejich realizace není sporná z hlediska ochrany životního prostředí a z finančního nebo společenského hlediska;

45.  připomíná, že oslabování monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků má neblahý vliv na vyvozování odpovědnosti vůči veřejnosti a na komplexní informovanost tvůrců politik; poukazuje na to, že je nezbytné poskytnout Parlamentu jasný obraz o tom, do jaké míry bylo skutečně dosaženo hlavních cílů Unie; zdůrazňuje význam vyváženějšího přístupu s menší důvěrností a větší transparentností, zejména v případě zpráv o řízení vnější pomoci;

46.  je přesvědčen, že před přijetím závazků týkajících se finančních zdrojů Unie a při posuzování očekávaných výsledků je zásadně důležité posuzovat rizika spjatá s volbou konkrétního způsobu provádění; je přesvědčen, že pro zajištění účinné podpory ze strany ERF má zásadní význam kombinace projektů jak z hlediska jejich věcného zaměření, tak z hlediska způsobu provádění;

47.  domnívá se, že pro zvyšování účinnosti pomoci z ERF je nutná silnější podpora technických a administrativních zdrojů zejména s ohledem na složitost pravidel, protože finanční nařízení pro ERF není samostatný dokument a musí být použito ve spojení s jinými právními zdroji, což s sebou nese značné riziko právní nejistoty a chyb;

48.  domnívá se, že k zajištění lepšího využití finančních prostředků a posílení účinnosti poskytované pomoci je nezbytné zjednodušit pravidla přidělování prostředků; vyzývá Komisi, aby dala podnět ke zjednodušení pravidel přidělování finančních prostředků a podpořila místní partnery při provádění projektů; zdůrazňuje však, že zjednodušení nemůže být na úkor stávajícího systému kontrol ex ante a ex post a vyvážeností, které jsou nezbytné pro komplexní dohled; zdůrazňuje, že v kontrolách ex ante již přetrvávají nedostatky, což je oblast, v níž je nutné pečlivě zvažovat zjednodušení v porovnání s riziky; připomíná Komisi, aby zdůraznila správnou rovnováhu mezi menší administrativní zátěží a účinnou finanční kontrolou a zároveň zjednodušila pravidla pro přidělování prostředků z rozvojových fondů;

49.  prohlašuje, že zjednodušení pravidel přidělování finančních prostředků by nemělo odklánět prostředky od cílů a principů základních aktů, a je přesvědčen, že jakékoli směrování přes svěřenské fondy by nemělo být na úkor ERF a dlouhodobých politik Unie;

Pracovní skupina pro „znalosti, výkonnost a výsledky“

50.  vítá první zprávu o vybraných výsledcích projektů v kontextu zavádění rámce Unie pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje coby doplňkový krok k závazku Komise zlepšovat svou odpovědnost a šířeji informovat o výsledcích probíhajících operací; zajímá jej zejména seznam ukazatelů výkonnosti organizací, který pomáhá s měřením a vykazováním dopadu na rozvoj, výsledků a výstupů dosažených partnerskými zeměmi a útvary Komise;

51.  domnívá se, že je vhodné tyto informace pravidelně zahrnovat do nadcházejících výročních zpráv o činnosti, aby bylo možné sledovat vývoj toho, jak Komise přispívá k výsledkům v různých oblastech rozvojové spolupráce, jako je správa veřejných financí, řádná správa věcí veřejných nebo pákový efekt dosažený kombinováním činností;

Posuzování výsledků dosažených delegacemi Unie

52.  vítá pokrok v analýze celkových výsledků dosažených delegacemi Unie, která vycházela z výsledků poskytnutých klíčovými ukazateli výkonnosti v porovnání s cíli, pokud jde o účinnost zavedeného systému vnitřních kontrol a systémů auditu, a také z efektivního řízení operací a zdrojů v roce 2015;

53.  vyzývá k větší ambicióznosti ve strategii, řízení a odpovědnosti fondů ERF; zdůrazňuje, že existuje příležitost optimalizovat odolnost všech činností ERF tím, že se posílí kritéria hospodářské a finanční účinnosti a bude stanoven pokrok v účelnosti a účinnosti, který se odrazí ve výkonnosti řízení; má za to, že příprava posouzení potřeb představuje účinnou předběžnou fázi pro zajištění konečné účinnosti finančních prostředků Unie;

54.  uznává, že informace uvedené v 86 zprávách o řízení vnější pomoci mají velký význam pro prohlášení o věrohodnosti, které má poskytnout Komise ohledně řízení vnější pomoci a pozitivních trendů ve výkonnosti delegací, kde byly v roce 2015 splněny cíle v případě 20 z 24 klíčových ukazatelů výkonnosti v porovnání s 15 ukazateli v roce 2014;

55.  vyjadřuje však politování nad tím, že devět delegací z 86 nedosáhlo referenční úrovně 60 % splněných klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby bedlivě sledovaly ty delegace, které teprve nedávno dosáhly cíle 60 % nebo tento 60% cíl jen mírně překročily, s cílem zlepšit a posílit analýzu trendů u delegací;

56.  vyzývá útvary Komise, aby jednak pravidelně aktualizovaly vymezení klíčových ukazatelů výkonnosti a související způsoby posuzování, jednak dále zdokonalovaly svá posouzení rizik, zejména stanovením rizikových profilů (rizika a priori nebo rizika spojená s výstupy) u projektů v portfoliu každé delegace, aby bylo možné již v rané fázi lépe vybrat pouze životaschopné projekty; důrazně doporučuje, aby bylo provedeno komplexnější posouzení rizika ex ante, aby bylo možné vybrat pouze nejvíce životaschopné projekty;

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala typologii příčin překážek a obtíží vyskytujících se při provádění projektů, aby bylo možné okamžitě určit nejvhodnější reakce a nápravná opatření;

58.  domnívá se, že je nesmírně důležité, aby byla vedoucím delegací i nadále neustále připomínána jejich klíčová role při celkovém posilování věrohodnosti a při řízení operací, zejména pokud jde o posuzování různých prvků, které by mohly vést k vyjádření výhrady;

59.  důrazně opakuje, že je třeba komplexně posílit odpovědnost delegací Unie, v nichž pracují zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost; domnívá se, že by to mělo doplňovat zprávy o řízení vnější pomoci, které připravují a podepisují vedoucí delegací Unie;

60.  zastává názor, že je třeba vedoucím delegací Unie jasně připomenout jejich povinnosti a úkoly v oblasti řízení a dohledu a to, že by se neměli soustředit jen na politickou složku svých povinností;

61.  vyzývá Komisi, aby neprodleně informovala o konkrétních nápravných opatřeních přijatých v případě, že byl projekt tři roky po sobě klasifikován jako „červený“ v souvislosti s klíčovým ukazatelem výkonnosti č. 5 (tj. podíl projektů, které dostaly červenou za pokrok při provádění) a klíčovým ukazatelem výkonnosti č. 6 (tj. podíl projektů, které dostaly červenou za dosažení výsledků), tak aby bylo možné urychleně přezkoumat počáteční plánované cíle, přesměrovat dostupné finanční prostředky na vhodnější projekty a potřeby pomoci, nebo dokonce zvážit případné zastavení projektu;

62.  uznává diplomatické následky rozhodnutí zastavit financování projektu a vyplácení přímé rozpočtové podpory, ale důrazně připomíná, že je důležité chránit finanční zájmy Unie;

63.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost monitorování operací prováděných spolu s mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a jí podřízené organizace, starým zbývajícím závazkům, zejména v rámci Evropského rozvojového fondu, a spolehlivosti údajů ze Společného informačního systému pro oblast vnějších vztahů a hodnot používaných při přípravě zpráv o řízení vnější pomoci;

64.  zdůrazňuje, že celková výše zdrojů z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF činí 76,88 miliardy EUR, z čehož je 41,98 miliardy EUR uvedeno jako platby; je velmi znepokojen tím, že zbývající závazky dosahují výše 11,61 miliardy EUR a disponibilní zůstatek na konci roku 2015 činí 23,27 miliardy EUR;

Monitorování zaměřené na výsledky

65.  vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu veškerá poučení z rozhodovacího procesu a zajistila tak skutečné propojení mezi hodnoceními a formulováním politik; žádá Komisi, aby na jednotlivé činnosti v rámci hodnocení přidělila odpovídající řídící kapacity a aby zajistila spolehlivost systémů útvaru EuropeAid zajišťujících hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky;

66.  připomíná, že v rámci závazku Komise ohledně zajišťování kvality by měla být poskytována vnější, objektivní a nestranná zpětná vazba týkající se výsledků projektů a programů Komise v oblasti pomoci; domnívá se, že výsledky hodnocení jsou klíčovými prvky, z nichž vychází politika a proces přezkumu politik a které pomáhají upravit strategické politické cíle a zlepšují celkovou soudržnost politik Unie; považuje za vhodné zajistit, aby bylo provedeno konečné posouzení financovaných projektů prostřednictvím nezávislých analýz ex post;

67.  domnívá se, že investice do analýz a shromažďování výsledků a dokladů z různých druhů hodnocení nejenže pomáhají Komisi utvořit si celkový obraz o trendech, ale také jí umožňují poučit se z předchozích zkušeností, což posílí konečnou efektivitu procesů hodnocení a také poskytne lepší podklady pro rozhodování a tvorbu politik;

68.  domnívá se, že sdílení znalostí všemi prostředky a nástroji je zásadně důležité nejen pro rozvoj kultury hodnocení, ale především pro rozvoj účinné kultury výkonnosti;

Činnosti související s rozpočtovou podporou

69.  konstatuje, že v roce 2015 bylo z celkových plateb ve výši 5 746 000 EUR určeno 1 266 440 EUR (čili 22 %) na rozpočtovou podporu;

70.  má za to, že rozpočtová podpora představuje formu pomoci, která je přizpůsobená zvláštnostem rozvojové pomoci a posiluje odpovědnost země a účinnost pomoci, což přináší konkrétní výsledky při plnění cílů rozvojové politiky; konstatuje však, že rozpočtová podpora s sebou nese svěřenecká rizika a může vyvolávat nejistotu ohledně výsledků a výkonnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné využívání rozvojové pomoci poskytované ve formě rozpočtové podpory, a to zejména prováděním specificky zaměřených školení a poskytováním technické pomoci příjemcům;

71.  vítá výroční zprávu Komise o rozpočtové podpoře za rok 2016, jež podává přehled hlavních ukazatelů výsledků za rok 2015 v zemích, jež obdržely rozpočtovou podporu Unie; vyzývá Komisi, aby závěry této zprávy zahrnula do nadcházející výroční zprávy o činnosti;

72.  připomíná, že ve fázi předcházející uzavření smlouvy je třeba nepřetržitě dodržovat čtyři kritéria způsobilosti a při kontrole poskytování rozpočtové podpory je pak nutné respektovat vývoj stanovených cílů a dohodnutých očekávaných výsledků;

73.  zdůrazňuje, že musí být jasně prokázáno, jak rozpočtová podpora přispívá k žádoucím rozvojovým výsledkům, a že její používání musí být podmíněno zlepšením řízení veřejných financí, demokratickým dohledem a odpovědností a úplnou transparentností vůči vnitrostátním parlamentům a občanům přijímajících zemí; domnívá se, že prioritou je, aby byla tato podpora vázána na účinný boj proti korupci v zemích, které rozpočtovou podporu využívají;

74.  domnívá se, že kritéria výkonnosti vyplácení představují ústřední prvek řízení činností souvisejících s rozpočtovou podporou i hlubšího politického dialogu a dialogu o politice;

75.  považuje za nezbytné posílit politický dialog a dialog o politice, podmíněnost pomoci a rámec logického řetězce s cílem zajistit soulad mezi rozhodnutím a předběžnými podmínkami plateb jasným propojením plateb s dosahováním výsledků, vybraných cílů a předem určených klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby odpovídajícím způsobem dále posílily rámec dohledu Komise; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala výkonnost a výsledky a aby o nich systematičtěji informovala;

76.  vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala o provádění addisabebské iniciativy v oblasti daní zahájené v roce 2015, zejména o opatřeních zavedených za účelem potírání praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a nezákonných finančních toků; má rovněž za to, že účinnost veřejné správy a řízení veřejných financí, korupce a podvody jsou hlavními rizikovými aspekty, které je třeba soustavně a důkladně kontrolovat;

Rozvoj dimenze dohledu nad svěřenskými fondy a nástroji ke kombinování zdrojů

77.  uznává důvody pro vytváření specializovaných svěřenských fondů coby nástroje pro seskupování finančních zdrojů od různých zainteresovaných stran s cílem zvýšit pružnost a urychlit reakci Unie na globální mezinárodní problémy, závažné krize či mimořádné situace; domnívá se nicméně, že se na reakcích Unie na tyto výzvy mohou účinně podílet i menší projekty, u nichž jsou jasně vymezeny cíle, hospodářské subjekty a příjemci a jež přinášejí konkrétní výsledky a odpovídají dlouhodobé strategii;

78.  domnívá se, že by měla být náležitě zohledňována soudržnost a doplňkovost jakýchkoli nových rozvojových nástrojů s Evropským rozvojovým fondem, zejména pokud jde o dopad pomoci, její řízení a administrativní náklady vzhledem k celkovým přínosům; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tyto nové rozvojové nástroje byly vždy v souladu s celkovou strategií Unie a cíli její rozvojové politiky;

79.  vyjadřuje znepokojení nad velkým množstvím svěřenských fondů a platforem pro kombinování zdrojů, na jejichž financování členské státy vynakládají značné částky, jež však nejsou součástí rozpočtu Unie; důrazně poukazuje na možné problémy týkající se správy, účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti; varuje Komisi před rizikem externího zajišťování a rozmělnění cílů rozvojové politiky; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby pomohl při posuzování rizik a zlepšování celkové transparentnosti a odpovědnosti a porovnal účinnost investic prostřednictvím svěřenských fondů s investicemi z přímého nebo nepřímého řízení ERF;

80.  konstatuje, že svěřenské fondy byly součástí reakce ad hoc, což ukazuje, že ERF, rozpočet Unie a víceletý finanční rámec postrádají zdroje a flexibilitu potřebnou pro rychlé a komplexní řešení závažných krizí; je přesvědčen, že k prokázání jejich účinnosti je zapotřebí více času;

81.  bere na vědomí zřízení nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, lituje však, že nedošlo k žádné předchozí konzultaci s Parlamentem, přestože podle politického závazku přijatého Komisí má Parlament nad plánováním ERF vykonávat zvýšený dohled; konstatuje, že nouzovému svěřenskému fondu EU pro Afriku bylo vyplaceno 57 % (tj. 47,142 milionu EUR) původní částky přislíbené členskými státy a jinými dárci (Švýcarskem a Norskem); konstatuje, že pro nouzový svěřenský fond EU pro Afriku bude použito 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF a že celkové finanční přísliby členských států EU představují pouze 81,492 milionu EUR (tj. 4,3 % z plánované výše 1,8 miliardy EUR); konstatuje, že svěřenský fond Bekou z této částky přislíbil a vyplatil 34,925 milionu EUR;

82.  vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy, jež v souvislosti s postupem udělování absolutoria zajistí politickou kontrolu, zejména ze strany Parlamentu, nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů; považuje za důležité vypracovat konkrétní strategie dohledu nad těmito nástroji s konkrétními cíli, dílčími cíli a přezkumy;

83.  je silně znepokojen nedostatečně konkrétními cíli a absencí závazných ukazatelů a měřitelných cílů k posouzení výkonnosti svěřenských fondů; požaduje, aby byla dále posílena opatření ke sledování výkonnosti (nebo struktura či rámce výsledků) související s plánovanými opatřeními tak, aby zahrnovala střednědobé a dlouhodobé cíle, které jsou plně v souladu s cíli politiky Unie;

84.  má zejména zájem dostávat informace o pákovém poměru, kterého dosahují stávající nástroje kombinující zdroje financování, se zvláštním důrazem na přidanou hodnotu a adicionalitu v porovnání s tradiční podporou poskytovanou Unií;

Posilování rámců spolupráce s mezinárodními organizacemi

85.  konstatuje, že intervence ERF prováděné prostřednictvím nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami dosáhly výše 810 milionů EUR a z toho 347 milionů EUR šlo prostřednictvím Organizace spojených národů;

86.  uznává přidanou hodnotu spolupráce s mezinárodními organizacemi v určitých konkrétních souvislostech; poukazuje však na opakující se nedostatky, jako je úroveň finančních chyb, jež ovlivňuje míru chyb, nedostatky v podávání zpráv, problém odpovědnosti za výsledky a z toho plynoucí nedostatek viditelnosti Unie coby dárce a nutnost harmonizovat očekávání, pokud jde o zaměření na výsledky a efektivnost nákladů;

87.  vyzývá Komisi nebo mezinárodní instituce, zvláště v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby:

   i) hodnotily a plánovaly budoucí přínosy projektu a způsob, jakým se každý partner bude podílet na konečných výsledcích a širším dopadu, tak, aby se předešlo otázkám ohledně odpovědnosti za výsledky, tj. jaké výsledky lze přičíst financování z prostředků Unie a jaké intervencím jiných dárců;
   ii) kombinovaly správní rámce s rámci Unie, zejména zlepšováním svých metod řízení rizik; domnívá se, že je nutné pečlivě monitorovat zaměnitelnost finančních prostředků vzhledem k jejich vysoké úrovni svěřeneckého rizika;
   iii) zlepšily modely rámců spolupráce se všemi mezinárodními organizacemi s cílem zajistit především důkladnější kontrolu nákladů na řízení;
   iv) zajistily soudržnost mezi projekty prováděnými v rámci spolupráce s mezinárodními organizacemi a opatřeními a politikami Unie jako celku;

Řízení afrického mírového projektu

88.  konstatuje, že africký mírový projekt je finančním nástrojem Unie určeným k podpoře spolupráce s Afrikou v oblasti míru a bezpečnosti s celkovým závazkem 901,2 milionu EUR v roce 2015, z toho na 600 milionů EUR byla uzavřena smlouva a celá částka byla vyplacena v rámci jedenáctého Evropského rozvojového fondu; konstatuje, že přibližně 90 % finančních prostředků afrického mírového projektu je řízeno prostřednictvím dohod podepsaných s Komisí Africké unie, jež je prováděcím orgánem Africké unie;

89.  konstatuje, že Komise nedůvěřuje provádění afrického mírového projektu, který funguje již léta; v této souvislosti je překvapen návrhem Komise převést ještě více rozvojových prostředků na bezpečnostní opatření v Africe; zdůrazňuje také, že financování afrického mírového projektu z ERF představuje provizorní řešení již 15 let; zdůrazňuje, že financování rozvoje po celou tuto dobu významně finančně přispívá k africkým bezpečnostním politikám, neboť výdaje Unie na bezpečnost za účelem rozvoje neexistují;

90.  vyjadřuje politování nad skutečností, že systém kontroly řízení a provozního monitorování afrického mírového projektu nebyl tak účinný, aby chránil ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji, a provádění zmírňujících opatření nebylo dostatečné k tomu, aby napravilo zjištěné institucionální nedostatky; lituje také nedostatků v systémech monitorování a vykazování financovaných činností afrického mírového projektu;

91.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebyly zohledněny výsledky posouzení pilířů provedeného v souladu s požadavky finančního nařízení, zejména ty, které se týkaly nedodržení účetních postupů, postupů pro zadávání veřejných zakázek a postupů dalšího pověření; lituje, že nápravná opatření nebyla provedena rychleji;

92.  vyzývá Komisi, aby přizpůsobila správu, koordinaci a odpovědnost jednotlivých zúčastněných stran (tj. útvarů Komise, Evropské služby pro vnější činnosti a delegací Unie) při monitorování financování afrického mírového projektu a informování o projektech probíhajících v jeho rámci;

93.  žádá Komisi, aby v řádném termínu informovala Parlament o nápravných opatřeních, výši zpět získaných prostředků a o zlepšeních v oblasti správy finančních prostředků ze strany afrického mírového projektu;

Spolupráce se zámořskými zeměmi a územími

94.  uznává, že ERF se zaměřuje především na africké země, a je přesvědčen, že zámořské země a území by neměly být přehlíženy z hlediska politických cílů; vyzývá Komisi, aby vytvářela větší synergie s vnitřními a horizontálními politikami Unie s konkrétní účastí zámořských zemí a území;

95.  věří, že by se měla pozorně sledovat výkonnost pomoci a dopad rozvojové politiky, ale i jiných evropských a mezinárodních politik na země nacházející se ve stejné zeměpisné oblasti jako zámořské země a území; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvýšená pozornost zvláštní situaci ostrova Mayotte, a to vzhledem k tomu, že v roce 2014 přešel z kategorie zámořských zemí a území do kategorie nejvzdálenějších regionů;

96.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všem zámořským zemím a územím plynuly výhody z financování spravedlivě a stejnou měrou; vyzývá Komisi, aby dále podporovala správy zámořských zemí a území při provádění projektů ERF, zejména prostřednictvím odborné přípravy a technické pomoci;

97.  připomíná zeměpisné rysy zámořských zemí a území; vyzývá Komisi, aby do financování v zámořských zemích a územích lépe začlenila sledované klíčové ukazatele výkonnosti; vyzývá rovněž Komisi, aby jako součást prodloužení přípravné akce v rámci programu BEST (dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekostystémů na evropských zámořských územích) navrhla stálý mechanismus, který by v zámořských zemích a územích Unie sloužil k ochraně biologické rozmanitosti, rozvoji ekosystémových služeb a boji proti dopadům změny klimatu;

98.  opět vyzývá Komisi, aby do roku 2020 vytvořila zvláštní nástroj financování zámořských zemí a území s ohledem na jejich zvláštní status a jejich příslušnost k evropské rodině.

Reakce Evropského rozvojového fondu na naléhavé globální problémy

Otázka migrace a rozvojová pomoc

99.  připomíná, že hlavním cílem rozvojové politiky Unie je omezit a nakonec vymýtit chudobu a že v zemích AKT a v zámořských zemích a územích ERF dosud dosahuje pokroku; věří, že otázky úspěšné rozvojové pomoci a migrace jsou vzájemně propojené, jelikož migrace může vyplývat ze sociální a ekonomické zranitelnosti a protože za zmírňováním hlavních příčin migrace může stát dřívější cílená rozvojová pomoc;

100.  poukazuje na nedávné přijetí globální strategie Unie zaměřené na dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, která dále posiluje souvislost mezi rozvojem a migrací a začleňuje migraci a bezpečnost do nového rámce pro rozvoj a spolupráci;

101.  připomíná postoj Parlamentu k holistickému přístupu k migraci založenému na nové kombinaci politik, včetně posílení vazby mezi migrací a rozvojem skrze řešení základních příčin migrace a současně prosazováním změny ve způsobech financování za účelem řešení migrační krize;

102.  uznává, že Evropská unie zvýšila podporu na reformy bezpečnostního sektoru; je nicméně přesvědčen, že by Komise měla zajistit, aby finanční prostředky nebyly převedeny na podporu bezpečnosti, aniž by současně nebyla posílena podpora demokratických reforem;

103.  je přesvědčen, že rozsah migrační krize vyvolal potřebu rychlejší a účinnější reakce a poskytování pomoci; domnívá se, že je užitečné zavést ve Výboru pro rozvojovou pomoc OECD vhodný odvětvový kód pro „migraci“, což umožní lépe začlenit migraci do rozvojového programu, usnadní kódování a použití finančních prostředků a umožní lépe sledovat a monitorovat částky určené na vnější opatření v boji proti hlavním příčinám migrace;

104.  vítá zamýšlené spuštění plánu vnějších investic pro Afriku, koncipovaného podle Evropského fondu pro strategické investice, za účelem řešení konkrétních nedostatků v oblasti investic; považuje to za jeden z nejvhodnějších a nejúčinnějších nástrojů k dosažení dlouhodobého cíle Parlamentu poskytnout lidem odpovídající životní podmínky, a řešit tak základní příčiny nadměrné migrace z Afriky;

105.  uznává, že prostředky ERF přispívají k řešení základních příčin současné globální uprchlické a migrační krize; zdůrazňuje, že prostředky ERF nesmějí být zneužívány k jiným účelům, než k účelům uvedeným v příslušných ustanoveních, tedy např. ke kontrole bezpečnosti hranic a k účinným opatřením pro navracení osob; vyzývá Komisi, aby se konstruktivně zasadila o dosažení synergií mezi rozpočtem Unie, ERF a dvoustrannou spoluprací v zájmu řešení problémů týkajících se prevence migrační krize;

106.  vyzývá k průběžnému zdokonalování strategického chápání a rámce pro vnější politiky Unie v oblasti migrace a politických možností spolu s klíčovými aktéry, aby byla zajištěna přehlednost i koordinovaná a soudržná mobilizace mechanismů týkajících se vnějšího rozměru migrace v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu, ať už v rozpočtovém rámci Unie, nebo mimo něj;

107.  domnívá se, že je nezbytně nutné uvést potřebu lepších výsledků do souladu s dostupností dostatečných finančních prostředků, aby byla zajištěna vysoká míra ambicióznosti při navrhování komplexní a udržitelné reakce Unie na stávající i budoucí výzvy vyvolané migrační krizí; zastává názor, že výdaje Unie na vnější rozměr migrace je třeba vynakládat efektivněji a že musí splňovat kritéria „přidané hodnoty“, aby lidem zajistily odpovídající životní podmínky v zemích jejich původu a jiných zemích AKT;

108.  vyzývá všechny hlavní zainteresované strany, aby se zamyslely a náležitě reagovaly s cílem dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou intervencí, doplňkovostí finančních prostředků, jejich úrovní a nezbytným využíváním finanční páky a rovněž potenciální součinností a celkovou adicionalitou intervencí Unie;

109.  je přesvědčen, že stávající roztříštěnost nástrojů s vlastními specifickými cíli, aniž by byly vzájemně provázány, brání parlamentnímu dohledu nad způsobem využívání finančních prostředků a určení odpovědnosti, čímž ztěžuje jednoznačné posouzení toho, jaké finanční částky jsou skutečně vynakládány na podporu vnějších akcí v oblasti migrace; lituje, že to vede k nedostatku efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti; považuje za nezbytné změnit zacílení využívání stávajících politických nástrojů s jasnou a obnovenou strukturou cílů za účelem zvýšení jejich celkové účinnosti a viditelnosti;

110.  domnívá se v této souvislosti, že by se mělo náležitě dbát na vhodné zacílení pomoci na různé a vyvíjející se problémy týkající se vnějšího rozměru migrace a současně je třeba také zajistit dostatečný dohled nad vynakládanými prostředky, aby se předešlo riziku neoprávněného použití finančních prostředků a duplicitního financování, a zaručit, aby pomoci poskytované v rámci ERF mohly i nadále využívat také jiné země AKT;

111.  je přesvědčen, že změna klimatu a s ní související výzvy, migrace a rozvoj spolu úzce souvisejí; vyzývá k lepšímu pochopení této souvislosti při přidělování rozvojové pomoci a při stanovování cílů rozvojové politiky; vyzývá Komisi a EIB, aby zabránily pouhému zvyšování finančních prostředků vynakládaných na řešení problémů souvisejících s migrací, aniž by zohlednily projekty zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a další rozvojové projekty;

Příspěvky EIB

112.  konstatuje, že v roce 2015 bylo zemím AKT a zámořským zemím a územím přiděleno 936 milionů EUR ve formě projektů prováděných v 15 zemích a šesti regionálních uskupeních;

113.  podporuje průřezové cíle rámce pro investiční facilitu AKT, tj. podporu místního soukromého sektoru a rozvoj infrastruktury zaměstnanosti a sociálně-ekonomické infrastruktury umožňující udržitelný rozvoj na místní a regionální úrovni a také podporu rozvoje soukromého sektoru a klíčových infrastruktur v rámci svěřenského fondu pro infrastrukturu EU-Afrika;

114.  vítá snahu EIB přispět k reakci Unie na zásadní mezinárodní problémy, zejména prostřednictvím migračního balíčku EIB pro AKT a iniciativy na posílení ekonomické odolnosti, jimiž podpořila Unii a partnerské země při řešení sociálně-ekonomických problémů přispívajících k migraci a předznamenala plán vnějších investic; konstatuje však, že stále existuje úkol zajistit odpovídající politickou a demokratickou kontrolu činností EIB;

115.  vyzývá EIB, aby vyžadovala a upřednostňovala dlouhodobé účinky investic a jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji ve všech hospodářských, sociálních a environmentálních aspektech;

116.  vyzývá EIB, aby dále podporovala rozvoj místního soukromého sektoru jakožto klíčové hnací síly udržitelnosti, aby podporovala základní sociální a ekonomickou infrastrukturu, jež je v bezprostředním zájmu příjemců, a aby hledala nové místní a regionální partnery ve specifické oblasti mikrofinancí; vyzývá EIB, aby zvýšila adicionalitu lepším odůvodňováním využívání prostředků;

117.  vyzývá EIB, aby zajistila pravidelné sledování uskutečňovaných projektů a to, že po dobu trvání projektu budou účinně plněny původní cíle a kritéria; je přesvědčen, že EIB by měla brát v úvahu možný vývoj projektu a jeho cílů;

118.  vítá druhou zprávu EIB z roku 2015 o výsledcích jejích externích operací a skutečnost, že EIB využívá rámec pro hodnocení na základě tří pilířů a rámec pro měření výsledků pro posuzování očekávaných výsledků investičních projektů ex ante;

119.  domnívá se, že rámec pro měření výsledků a výkonnosti investiční facility by měl měřit dopad každého projektu na rozvoj; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na tytéž cíle a strategie, jaké mají rozvojové politiky Unie; vybízí EIB, aby své činnosti dále slaďovala s cíli rozvojové politiky Unie;

120.  žádá, aby byly systematicky zveřejňovány informace o investiční facilitě AKT, pokud jde o smlouvy o půjčkách, a vyzývá k větší transparentnosti ohledně rozhodnutí správní rady a základních dokumentů;

121.  považuje tento audit investiční facility AKT za osvědčený postup z hlediska spolupráce mezi Parlamentem a Účetním dvorem a z hlediska společně vykonávané kontroly; lituje však toho, že se audit nevztahuje na projekty prováděné v zámořských zemích a územích a na finanční prostředky přidělované těmto zemím a územím; vyjadřuje politování nad tím, že se na tuto investiční facilitu nevztahuje audit Účetního dvora prováděný za účelem ročního prohlášení o věrohodnosti a že nepodléhá postupu udělení absolutoria Parlamentem;

Na cestě k dohodě navazující na dohodu z Cotonou

122.  uznává výsledky ERF a současně má za to, že by měly být zváženy nové perspektivy s cílem zohlednit změny v situaci zemí AKT a zámořských zemí a území a ve vývoji nových udržitelných cílů, zejména vzájemná souvislost mezi mírem, humanitární pomocí, změnou klimatu a s ní souvisejícími výzvami, ztrátou biologické rozmanitosti a migrací;

123.  vítá společné sdělení Parlamentu a Radě „Obnovené partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří“, jež vydala Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 22. listopadu 2016 (JOIN(2016)0052), a vyzývá k dalším diskusím mezi orgány Unie o budoucích vztazích Unie a AKT;

124.  konstatuje, že ačkoli Komise navrhla významné zjednodušení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu, každý ERF je stále řízen na základě vlastního finančního nařízení; domnívá se, že jednotné finanční nařízení by zjednodušilo řízení a provádění jednotlivých ERF; dále zdůrazňuje, že Parlament již dlouho vyzývá k začlenění ERF do rozpočtu Unie;

125.  je přesvědčen, že v dohodě navazující na dohodu z Cotonou by měla být zajištěna větší soudržnost mezi cíli rozvoje a všemi vnějšími politikami Unie a ústřední místo by mělo patřit prvkům, jako je boj proti nerovnosti a opatření ve prospěch udržitelného rozvoje;

126.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;

127.  doporučuje, aby dohoda navazující na dohodu z Cotonou přesáhla rámec hospodářských otázek a podpořila účinný politický dialog; připomíná, že politický dialog je jedním z klíčů k zajištění výkonnosti a účinnosti pomoci;

128.  má za to, že dohoda navazující na dohodu z Cotonou by měla podpořit posílení postavení místních komunit a občanské společnosti celkově a jejich zapojení, zejména prostřednictvím uzavírání dohod o místních partnerstvích, aby se zajistilo řádné provádění projektů na místní úrovni, a zvláště pak v rámci nepřímého řízení;

129.  vyzývá k uznání dopadu změny klimatu a s ní souvisejících výzev a ztráty biologické rozmanitosti na všechny faktory rozvoje; domnívá se, že dohoda navazující na dohodu z Cotonou by se měla více zaměřit na udržitelný rozvoj přijímajících zemí, a zejména na otázku energetické soběstačnosti;

130.  vyzývá Komisi, aby uznala a dále rozvíjela ostrovní rozměr rozvojové politiky a aby vytvořila zvláštní nástroj pro malé ostrovní rozvojové státy, což umožní lepší přidělování finančních prostředků, lepší výkonnost a lépe přizpůsobenou kontrolu;

131.  navrhuje Komisi, aby a priori prováděla posuzování dopadu rozvojové politiky na země a regiony v téže zeměpisné oblasti, systematičtěji o něm informovala, a umožnila tak větší synergie mezi všemi fondy dostupnými v těchto regionech;

132.  opětovně vyjadřuje svou dlouhodobou podporu zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu EU s cílem zvýšit demokratickou kontrolu a odpovědnost a posílit účinnost, transparentnost a viditelnost využívání ERF; zdůrazňuje, že zahrnutí fondu do rozpočtu by snížilo transakční náklady a zjednodušilo plnění požadavků týkajících se podávání zpráv a účetnictví tím, že by existoval pouze jeden soubor administrativních pravidel a rozhodovacích struktur;

Opatření navazující na usnesení Parlamentu

133.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření navazujících na doporučení, která vydal Parlament ve svých usneseních týkajících se každoročního udělování absolutoria.

(1) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 287.
(2) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 297.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(11) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(12) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(14) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 287.
(15) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 297.
(16) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(17) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(18) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(19) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(20) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(21) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(22) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(23) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(24) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(25) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(26) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(27) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(28) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(29) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“), (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(30) Sdělení CAB D(2016) Ares 06675546.
(31) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1..


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
PDF 699kWORD 92k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament (2016/2152(DEC))
P8_TA(2017)0146A8-0153/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0270/2016)(2),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament(3),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 16. června 2014 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7), a zejména na článek 22 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0153/2017),

A.  vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2015 dne 4. července 2016;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 24. června 2016 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;

C.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že při svém specifickém posuzování správných a jiných výdajů provedených v roce 2015 nezjistil ve zkoumaných výročních zprávách o činnosti orgánů a institucí a v jejich systémech vnitřní kontroly, které jsou vyžadovány nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, žádné vážné nedostatky;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament (2016/2152(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0153/2017),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu (dále jen „Parlament“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem bylo správě Parlamentu zasláno 129 otázek a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu (dále jen „výbor CONT“) obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora o nich vedl veřejnou diskusi;

C.  vzhledem k tomu, že kontrola, zejména v podobě každoročního postupu udělování absolutoria, je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie; vzhledem k tomu, že je neustále prostor ke zlepšování se, pokud jde o kvalitu, efektivnost a účinnost při správě veřejných finančních prostředků; vzhledem k tomu, že základním prvkem při plnění rozpočtu by měla být zásada sestavování rozpočtu podle výkonnosti a zásada řádné správy a řízení lidských zdrojů;

Dohled nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu

1.  konstatuje, že formální systém dohledu nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu má čtyři hlavní součásti:

   a) potvrzení účetní závěrky účetním Parlamentu,
   b) výroční zprávy interního auditora a jeho stanovisko k fungování systému vnitřní kontroly,
   c) posouzení správních a jiných výdajů u všech orgánů a institucí, včetně Parlamentu, externím auditorem, jímž je Účetní dvůr, a
   d) postup udělování absolutoria, který připravuje výbor CONT a jehož výsledkem je rozhodnutí Parlamentu o udělení absolutoria předsedovi Parlamentu;

2.  konstatuje, že výroční zpráva interního auditora obsahuje zjištění vycházející ze specifických auditů; jejím cílem je zlepšit rozpočtové a finanční řízení, ale nikoli podat komplexní obraz rozpočtového a finančního řízení Parlamentu; upozorňuje, že podobně i zpráva Účetního dvora představuje v případě finančních operací Parlamentu výsledky pouze malého vzorku (16 operací);

3.  chápe, že poměrně málo pozornosti, kterou věnuje Účetní dvůr operacím Parlamentu, lze přičíst na vrub toho, že u správních výdajů je obecně nízká míra výskytu chyb;

4.  poukazuje však na to, že ačkoli je míra chyb pozoruhodně nízká, riziko poškození pověsti je relativně vysoké, vzhledem k tomu, že takové finanční a rozpočtové chyby mohou mít negativní dopad na postavení instituce;

5.  dodává, že v poslední době by se v důsledku obecně pociťované potřeby sestavování rozpočtu podle výkonnosti neměly postupy udělování absolutoria omezovat pouze na odhalování nesrovnalostí, nýbrž by také měly zahrnovat měření konkrétního výkonu a výsledků, a že i toto je obzvláště důležité v případě Parlamentu, neboť to, že se nedaří dosahovat výsledků, má bezprostřední dopad na pověst instituce;

6.  konstatuje, že za těchto okolností je práce, kterou provádí Parlament v rámci postupu udělování absolutoria, příležitostí, jak se důkladněji zabývat účetní závěrkou, kterou vypracovala správa Parlamentu; vyzývá k rozvoji interní odbornosti v oblasti účetnictví a auditu, o níž se zpravodajové budou moci opírat při přípravě zpráv o udělení absolutoria;

Účetní závěrka Parlamentu

7.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2015 činila celkově 1 794 929 112 EUR, tj. 19,78 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce(8) vyčleněných na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2015, což oproti rozpočtu na rok 2014 (1 755 631 742 EUR) představuje zvýšení o 2,2 %;

8.  konstatuje, že celková výše příjmů zahrnutých do účetnictví ke dni 31. prosince 2015 činila 176 367 724 EUR (v roce 2014: 174 436 852 EUR), z čehož 27 988 590 EUR činily účelově vázané příjmy (v roce 2014: 26 979 032 EUR);

9.  upozorňuje, že 71 % celkových čerpaných prostředků představovaly čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci); podotýká, že pro výdaje Parlamentu je příznačná vysoká míra kontinuity, týkají se v převážné většině odměn poslanců a zaměstnanců, které se upravují podle služebního řádu a jiných smluvních povinností;

10.  bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2015, jmenovitě:

a)  Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2015:

1 794 929 112

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2014:

-

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2014:

277 911 825

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2015:

27 988 590

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2014:

106 077 150

Celkem:

2 206 906 677

b)  Využití prostředků v rozpočtovém roce 2015 (v EUR)

závazky:

2 176 992 756

provedené platby:

1 770 807 099

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

392 379 176

prostředky přenesené neautomaticky:

-

zrušené prostředky:

43 720 402

c)  Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky obdržené v roce 2015:

176 367 724

d)  Celková rozvaha k 31. prosinci 2015 (v EUR)

1 511 058 599

11.  konstatuje, že v roce 2015 bylo využito 99,1 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, přičemž míra zrušení prostředků činila 0,9 %, a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

12.  upozorňuje na to, že celková výše zrušených prostředků činila 41 422 684 EUR, přičemž v převážné většině šlo o prostředky v položkách na platy a na výdaje související s budovami;

13.  konstatuje, že tzv. „sběrný“ převod činil 71 000 000 EUR, což představuje 4 % celkových prostředků převedených z položek předběžných prostředků a z jiných zdrojů, a jeho účelem bylo pomoci financovat roční splátky na budovu Konrad Adenauer; naléhavě žádá, aby byla politika Parlamentu v oblasti nemovitostí stanovena dostatečně jasně jako součást rozpočtové strategie; považuje tuto částku „sběrného“ převodu za velmi vysokou; je pevně přesvědčen, že účinné rozpočtové řízení by mělo tyto převody omezit na naprosté minimum; v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval zprávu o politice Parlamentu v oblasti nemovitostí;

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2015 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

14.  konstatuje, že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou mírou chyb, ale že na základě sedmi kvantifikovaných chyb činí odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje 0,6 % (zvýšení oproti 0,5 % v roce 2014);

15.  je velice znepokojen zjištěním Účetního dvora, že ze 151 zkoumaných operací všech orgánů a institucí Unie bylo 22 (14,6 %) zatíženo chybou; upozorňuje však, že z těchto 22 operací bylo jen sedm chyb vyčísleno, a mělo tudíž finanční dopady, což vede k odhadované míře chyb ve výši 0,6 %;

16.  bere dále na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách schvalování a vypořádávání výdajů provedených v roce 2014; tyto nedostatky se týkaly jen jedné ze šestnácti zkoumaných operací Parlamentu týkající se některé z politických skupin a byly zúčtovány v roce 2015;

17.  bere na vědomí odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem; žádá Účetní dvůr, aby průběžně informoval příslušný výbor o naplňování svého doporučení, aby Parlament v této věci poskytl lepší pokyny a přezkoumal stávající kontrolní rámec pro vynakládání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám;

Výroční zpráva interního auditora

18.  konstatuje, že na veřejně přístupné schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 30. ledna 2017 představil interní auditor svou výroční zprávu a vysvětlil, že v roce 2015 přijal zprávy na tato témata:

   následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu,
   pravidla pro mnohojazyčnost,
   měření operační efektivity a výkonnosti IT,
   systém pro finanční řízení (FMS),
   postup vymáhání dlužných částek,
   řízení kontinuity činnosti;
   inventář datového centra IT a správa externího odborného poradenství;

19.  bere na vědomí a podporuje postoje vyjádřené interním auditorem ohledně toho, že je třeba:

   vypracovat odůvodněný návrh aktualizace pravidel pro mnohojazyčnost týkajících se tlumočnických služeb, který bude obsahovat specifická ustanovení pro plánování schůzek souvisejících s trialogem;
   zlepšit předpisový rámec vztahující se na schůze s tlumočením, včetně: lepšího sladění stávajících souborů předpisů a opatření s cílem rozložit poptávku rovnoměrněji do jednotlivých dnů pracovního týdne a zjistit, jaké časy jsou méně využívány, a naplnit je; zdůrazňuje, že je nutné omezit počet schůzí zrušených krátce předem, neboť takové rušení vede k významnému nesprávnému přidělování zdrojů;
   vypracovat relevantní kritéria a orientační prahové limity pro zahájení soudních řízení a pro odpuštění dluhů a předložit je ke schválení hlavní pověřené schvalující osobě;
   vytvořit odpovídající strukturu a koncepci (včetně institucionálních pokynů a praktických opatření) pro řízení kontinuity činností;

20.  konstatuje, že na konci roku 2015, po řadě následných auditů, zůstala nedokončena čtyři opatření z přezkumu rámce vnitřní kontroly, všechna představující jen mírné riziko, u jednoho z nich byl termín dokončení odložen na rok 2017 v souvislosti s novým systémem Parlamentu pro finanční řízení; žádá interního auditora, aby průběžně informoval výbor CONT o pokroku při provádění těchto čtyř opatření;

21.  žádá interního auditora, aby se při předkládání výroční zprávy více zaměřil na ty aspekty, u nichž byly zjištěny nedostatky nebo nesrovnalosti; žádá též interního auditora, aby své zprávy o návazném sledování, rozvoji a řešeních problémů zjištěných v rámci jeho mandátu zpřístupnil Výboru pro rozpočtovou kontrolu; žádá generálního tajemníka, aby zavedl postupy pro posuzování výkonnosti a výsledků;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rok 2014

22.  bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, které byly dány výboru CONT dne 20. října 2016, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům uvedeným v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014 a následnou výměnu názorů s poslanci; lituje však toho, že nebyla přijata opatření navazující na mnohé z těchto požadavků a že nebyl uveden žádný důvod nebo vysvětlení; zdůrazňuje, že je důležité mít možnost častěji jednat s generálním tajemníkem ve výboru CONT o otázkách, které mají dopad na rozpočet Parlamentu a jeho plnění;

23.  konstatuje, že došlo k nesouladu mezi daty předložení návrhu zprávy Parlamentu o udělení absolutoria a možného předložení dodatečných otázek generálnímu tajemníkovi; žádá generálního tajemníka, aby odpověděl na doplňující otázky ve lhůtě pro pozměňovací návrhy a v případě potřeby před hlasováním ve výboru;

Absolutorium Parlamentu za rok 2015

24.  bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a výborem CONT v přítomnosti člena Účetního dvora a interního auditora, která se uskutečnila dne 30. ledna 2017;

25.  vyjadřuje uspokojení, že je správa Parlamentu odhodlána neustále zlepšovat výkonnost útvarů Parlamentu jako celku a činit tak efektivním způsobem, ačkoli má také za to, že v některých případech trvá zavedení změn do praxe příliš dlouho;

26.  konstatuje, že Parlament, který každého občana stojí přibližně 3,60 EUR ročně, se nemusí ostýchat srovnání s ostatními parlamentními systémy, zejména vzhledem k tomu, že třetina nákladů připadá na základní faktory (mnohojazyčnost a počet jednacích míst), na které má Parlament sám jen omezený vliv a které se jiných parlamentů netýkají stejným způsobem;

27.  konstatuje nicméně, že míra pozornosti věnované sestavování rozpočtu podle výkonnosti je na jednotlivých generálních ředitelstvích různá, velmi v tomto ohledu pokročilo například generální ředitelství pro finance (GŘ FINS), v jiných útvarech správy je však tento přístup stále v přípravné fázi; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby v celé správě byly stanoveny jasné, měřitelné cíle a aby bylo sledováno jejich plnění;

28.  bere na vědomí odpověď generálního tajemníka ve věci dostupnosti aplikace elektronického podávání petic pro poslance a veřejnost a také zprávu právní služby; žádá generálního tajemníka, aby podal zprávu o opatřeních přijatých na základě doporučení právní služby;

29.  vítá pozornost, kterou správa věnuje udržitelnosti, zvláště v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek; konstatuje však, že poté, co vstoupila v platnost nová směrnice o zadávání veřejných zakázek(9), je nyní možno zvýšit váhu kritérií týkajících se sociální a environmentální udržitelnosti v poměru ke kritériu nejnižší ceny;

30.  vyzývá generálního tajemníka, aby předložil plán postupu ve věci toho, jak uplatňovat při postupech zadávání veřejných zakázek v Parlamentu kritéria udržitelnosti, a aby v tomto ohledu učinil jeho součástí i vyhodnocení toho, jak je používáno zadávání zelených veřejných zakázek jako jeden z nástrojů;

31.  konstatuje, že podle Účetního dvora činí náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu 114 milionů EUR ročně, a bere na vědomí zjištění obsažené v usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí(10), že 78 % veškerých služebních cest zaměstnanců Parlamentu, na které se vztahuje služební řád, přímým důsledkem toho, že jsou útvary Parlamentu geograficky rozptýleny; připomíná, že dopad této rozptýlenosti na životní prostředí činí odhadem 11 000–19 000 tun emisí CO2; vyzývá předsednictvo, aby požádalo generálního tajemníka, aby neprodleně vypracoval plán na zavedení jednoho sídla Parlamentu; znovu vyzývá Parlament a Radu, aby za účelem zajištění dlouhodobých úspor řešily potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu; je přesvědčen, že odchod Spojeného království a nutnost přemístit evropské agentury, které mají nyní sídlo ve Spojeném království, by mohly poskytnout vynikající příležitost k řešení několika problémů najednou; poukazuje však na článek 341 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že sídlo orgánů Unie určí vlády členských států vzájemnou dohodou, a na protokol č. 6, který je přílohou Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a stanoví, že Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku; připomíná, že řešení s jediným sídlem vyžaduje změnu Smlouvy;

32.  připomíná odpověď správy Parlamentu na otázku 75 v dotazníku týkajícím se udělení absolutoria Parlamentu za rok 2013, jmenovitě to, že se rozhodla ukončit „praxi dlouhodobých misí, což povede ke značným úsporám“, považuje však za velký rozpor skutečnost, že v současnosti je na dlouhodobé misi třináct pracovníků; má za to, že dlouhodobá mise zaměstnance, která zahrnuje příspěvek za práci v zahraničí a denní příspěvky, a to na místě, kde daná osoba již žila a pracovala, je odsouzeníhodným způsobem vynakládání peněz daňových poplatníků a je v rozporu se služebním řádem; trvá na tom, aby bylo podáno vysvětlení okolností každé dlouhodobé mise, a zejména aby byly zveřejněny důvody a náklady této dlouhodobé mise;

33.  připomíná, že podle pravidel stanovených služebním řádem mají úředníci a ostatní zaměstnanci Unie, a to i ti, kteří pracují v kabinetech, plnit své úkoly výhradně s ohledem na zájmy Unie; poukazuje na to, že úředníci Unie jsou placeni z peněz daňových poplatníků, které nejsou určeny k financování toho, aby byl prostřednictvím tisku nebo jiných pracovníků prosazován jakýkoli vnitrostátní politický zájem předsedy Parlamentu; vyzývá předsednictvo, aby v předpisech Parlamentu stanovilo jasná pravidla;

34.  bere na vědomí rozhodnutí předsedy ze dne 21. října 2015, kterým se snažil dosáhnout jmenování lidí do vedoucích pozic vedení v rámci Parlamentu bez dodržování stanovených postupů, a zejména bez výzev k podávání přihlášek; konstatuje, že „rozhodnutí nebylo v souladu s pravidly“ (odpověď správy Parlamentu ve druhém dotazníku výboru CONT); trvá na tom, aby bylo toto rozhodnutí předsedy formálně zrušeno;

35.  konstatuje, že dne 15. prosince 2015 předseda sám sobě udělil oprávnění alokovat neomezený zvláštní příspěvek pracovníkům svého kabinetu, který překračoval stávající příspěvek na kabinet, přestože služební řád se o takovém zvláštním příspěvku nijak nezmiňuje; znovu nastoluje otázku zákonnosti tohoto oprávnění a platnosti zvláštních příspěvků; žádá, aby bylo zváženo, zda by uvedené rozhodnutí nemělo být zrušeno;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

36.  konstatuje, že předsednictvo přijalo dne 24. října 2016 revidované předpisy upravující výplatu finančních příspěvků skupinovým návštěvám pod záštitou poslanců;

37.  vítá skutečnost, že toto nové znění výrazně omezuje platby v hotovosti a zavádí povinné elektronické převody, čímž se snižují rizika krádeže a poškození pověsti Parlamentu, přitom je však stále zachována značná flexibilita; podporuje záměr předsednictva vyhodnotit revidovaný systém po jednom roce jeho uplatňování; lituje však toho, že lze jmenovat parlamentní asistenty, kteří získávají platby na své soukromé účty a osvědčují tak výdaje skupiny; obává se, že tento postup přenáší na akreditované parlamentní asistenty zbytečnou finanční a právní odpovědnost a vystavuje je potenciálním rizikům; naléhavě žádá předsednictvo, aby tímto ustanovením prioritně znovu zabývalo;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament udělil absolutorium svému předsedovi k plnění rozpočtu Parlamentu za rozpočtový rok 2014 a na poslední chvíli vypustil důležité body, které kladly další otázky týkající se politických aktivit a finančních kroků předsedy během voleb do Evropského parlamentu v roce 2014;

Rejstřík transparentnosti a střet zájmů

39.  vítá skutečnost, že sdělovací prostředky a široká veřejnost věnují Parlamentu a jeho správě stále větší pozornost; konstatuje však, že někteří novináři prohlašují, že je pro ně obtížné získat konkrétní informace, které se snaží zjistit; poukazuje na to, že transparentnost Parlamentu a jeho správy je zásadní pro legitimitu instituce a že by se přístup k informacím měl zlepšit, přičemž musí být vždy dodrženy předpisy pro ochranu osobních údajů;

40.  žádá předsednictvo, aby na internetových stránkách Parlamentu zveřejňovalo relevantní dokumenty, které mu předkládá generální tajemník, a to ve strojově čitelném formátu, pokud to neznemožňuje povaha informací v nich obsažených, jak je tomu například při nutnosti ochrany osobních údajů;

41.  zdůrazňuje, že je nutné zvýšit transparentnost a přístupnost činností vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu, zejména předsednictva; žádá, aby byly pořady jednání předsednictva zveřejňovány na intranetu dostatečně dlouho předem a aby byly zápisy z jeho schůzí zveřejňovány daleko rychleji; poznamenává, že není nutné čekat na jejich překlad do všech jazyků;

42.  připomíná, že poslanci jsou povinni neprodleně informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o zájmech;

43.  žádá generálního tajemníka, aby toto usnesení předal předsednictvu a upozornil na všechny žádosti o opatření nebo rozhodnutí předsednictva; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán činnosti předsednictva týkající se opatření navazujících a/nebo reagujících na doporučení uvedená v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria a aby výsledky zahrnul do výročního dokumentu o monitorování; žádá generálního tajemníka, aby včas informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech projektech s významnými rozpočtovými dopady, které byly předloženy předsednictvu;

44.  je přesvědčen, že by poslanci měli mít možnost využívat internetové stránky Parlamentu k tomu, aby se mohli voliči v jejich volebních obvodech co možná nejtransparentněji seznámit s jejich činnostmi, a proto vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil systém, který budou moci poslanci využít ke zveřejnění podrobností o svých schůzkách se zástupci zájmových skupin; a naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby tuto možnost bez prodlení zajistil, jak již požadovalo usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014;

45.  vyzývá předsednictvo, aby definovalo a zveřejnilo pravidla pro používání příspěvků na všeobecné výdaje;

46.  konstatuje, že mezi poslanci je nízká míra informovanosti o možnosti vrátit přebytky příspěvku na všeobecné výdaje; připomíná poslancům, že příspěvek na všeobecné výdaje nepředstavuje další osobní odměnu; žádá generálního tajemníka, aby jako prioritu tuto možnost mezi poslanci propagoval; naléhavě vyzývá poslance, aby přebytky vrátili na konci svého mandátu;

47.  podobně vyzývá generálního tajemníka, aby poslancům, kteří by chtěli na svých stránkách zveřejňovat podrobnosti o veškerých ostatních náhradách a příspěvcích Parlamentu, které jim byly vyplaceny, poskytl příslušné datové záznamy, které by bylo možné snadno znovu zpracovat;

48.  dále vyzývá generálního tajemníka, aby byl stejně nápomocen i politickým skupinám;

49.  konstatuje, že na internetových stránkách Parlamentu je k dispozici široká škála podkladových dokumentů k rozhodnutí o uznání evropských politických stran a evropských politických nadací spolu s podrobnostmi upřesňujícími konečnou výši jejich financování; vyzývá Parlament, aby požádal Komisi, aby předložila návrh revize stávajícího právního aktu Unie o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(11), včetně přísnějších požadavků na zřizování evropských politických stran a nadací, aby se předešlo jejich zneužívání;

50.  vítá zavedení zvláštního formuláře, v němž mohou zpravodajové uvádět, kteří zástupci zájmových skupin ovlivnili jejich zprávu (tzv. legislativní stopa);

51.  opětovně vyzývá k tomu, aby správa Parlamentu vypracovala zprávu o využívání prostor Parlamentu zájmovými skupinami a dalšími externími organizacemi;

52.  je znepokojen tím, že současný kodex chování pro poslance možná vyžaduje další zlepšení, aby nedocházelo ke střetům zájmů, se zvláštní pozorností k těmto aspektům:

   placené vedlejší zaměstnání poslanců,
   lobbistické aktivity vůči evropským institucím ze strany bývalých poslanců po dobu, kdy mají nárok na přechodný příspěvek,
   ukládání prohlášení poslanců o finančních zájmech do rejstříku,
   složení a pravomoci poradního výboru;

Generální ředitelství pro komunikaci

53.  vítá vytvoření ukazatelů pro měření výkonnosti komunikačních činností a vyzývá generálního tajemníka, aby ve zprávě o činnostech Parlamentu za rok 2016 věnoval samostatný oddíl účinnosti tohoto nového přístupu v oblasti komunikace založeného na výkonnosti;

54.  podporuje různé programy, které mají za cíl usnadnit návštěvy novinářů a občanů, kteří mají zájem se dozvědět více o činnostech Parlamentu;

55.  v tomto ohledu opakuje svou výzvu z postupu udělování absolutoria za rok 2014, v níž bylo uvedeno, že internetové stránky Parlamentu jsou pro uživatele i nadále dosti nevstřícné, špatně se v nich orientuje a dosud nezohlednily nejnovější vývoj technologie, a tudíž je obtížné na nich nalézt příslušné informace; rovněž bylo poukázáno na to, že s ohledem na význam komunikace s evropskými občany internetové stránky nepřispívají ke zlepšování obrazu Parlamentu u široké veřejnosti;

56.  vyzývá generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM), aby zavedlo účinnější a pro uživatele jednodušší internetové stránky, které budou obsahovat efektivnější internetový vyhledávač, aby zvýšily povědomí o činnosti Parlamentu u široké veřejnosti a bezprostředněji reagovaly na potřeby a zájmy občanů; upozorňuje, že přes vynaložení velkého objemu zdrojů bylo dosud dosaženo jen nevalných výsledků;

57.  vyjadřuje obavy, pokud jde o účinnost komunikační strategie Parlamentu; žádá v tomto ohledu komplexní přezkum současné komunikační strategie a zejména aktivnější přístup k těm, kteří se sami od sebe o činnosti Parlamentu nezajímají nebo mohou být dokonce ve věci jeho fungování skeptičtí; vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil novou strategii, která bude mít větší záběr a osloví také tyto občany, mj. tím, že usnadní přístup k informacím, bude odpovídajícím způsobem vyvracet neopodstatněné předsudky vůči Parlamentu, nebude přitom ovšem vést zbytečné a nákladné propagační kampaně;

58.  zdůrazňuje, že je nutné nově vymezit poslání informačních kanceláří Parlamentu a modernizovat jejich fungování tím, že bude optimalizováno využívání nových komunikačních technologií a vzorců a bude využito výhodné zeměpisné polohy kanceláří v blízkosti občanů k dalšímu zintenzivnění činností „na místě“, například pořádání debat s poslanci a občanskou společností s cílem naslouchat lidem a být s nimi v kontaktu; zdůrazňuje, že k většímu oslovení občanů by měla přispět i debata na internetu a pozornost sdělovacích prostředků vyvolaná uvedenými akcemi; konstatuje, že náklady na budovy a zaměstnance informačních kanceláří v členských státech jsou neúměrně vysoké v poměru k částce vynakládané na hlavní funkce těchto kanceláří; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce roku 2017 předložil výboru CONT podrobnou zprávu o činnosti a financování informačních kanceláří v Bruselu a ve Štrasburku, se zvláštním zaměřením na to, jaká je jejich přidaná hodnota;

59.  vyjadřuje znepokojení nad odpověďmi na otázky k písemnému zodpovězení ve věci informačních kanceláří Parlamentu v některých členských státech, neboť ve většině případů vyplývá jen zlomek jejich provozních nákladů ze skutečných cílů a úkolů těchto kanceláří, zatímco naprosto převažující část peněz je vynakládána na nájmy kanceláří a mzdy a cestovní výdaje jejich zaměstnanců;

60.  vyzývá generálního tajemníka, aby zlepšil vnitřní komunikaci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími, aby se například o vytváření důležitých nových nástrojů, jako je tzv. legislativní vlak, dozvěděla i širší veřejnost uvnitř i vně instituce;

Cena LUX

61.  vítá skutečnost, že na společné schůzi výboru CONT a Výboru pro kulturu a vzdělávání proběhla prezentace průzkumu, který byl požadován při udělení absolutoria za rok 2013, provedeného s cílem zjistit, zda a nakolik se o ceně LUX obecně ví a jak je vůbec vnímána v jednotlivých členských státech, a že byly výbory seznámeny se získanými poznatky;

62.  připomíná, že se tento průzkum hlavně týkal toho, nakolik Filmovou cenu LUX znají poslanci a filmoví tvůrci, a že cílem této ceny je ilustrovat občanům odhodlání Parlamentu prosazovat konsenzuální hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita, a přesvědčení o hodnotnosti kulturní a jazykové rozmanitosti;

63.  konstatuje, že průzkum se setkal s nízkým zájmem, zúčastnilo se jej 18 % oslovených, tj. 137 poslanců Parlamentu ze všech politických skupin a členských států, a že je více než 90 % z těchto poslanců vědělo o existenci Filmové ceny LUX, 75 % chápalo její účel a více než 80 % má na tuto cenu kladný názor;

64.  není přesvědčen o správnosti způsobu výběru, kterým poslanci rozhodují o nominacích a konečném vítězi ceny, a vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo zprávu o alternativních modelech, jak dosáhnout žádoucích výsledků, například tím, že Parlament bude podporovat obdobnou iniciativu organizací filmových tvůrců samotných;

65.  konstatuje, že i když s postupem let počet diváků vzrostl, počet 43 000 v celé Unii je stále velice nízký a vyvolává pochybnosti o opodstatněnosti udělování ceny LUX;

Dům evropských dějin

66.  lituje opakovaných odkladů otevření Domu evropských dějin, které bylo původně plánováno na březen 2016, poté bylo odloženo na září a listopad 2016 a nyní by se mělo uskutečnit 6. května 2017;

67.  se znepokojením bere na vědomí probíhající diskuse o povaze dočasných výstav; zdůrazňuje význam akademické nezávislosti Domu evropských dějin z hlediska obsahu a koncepce výstav, které určují výhradně muzeologická a historická kritéria;

68.  je potěšen tím, že podle odhadů uvítá Dům evropských dějin 250 000 návštěvníků ročně; poukazuje na to, že roční provozní náklady tohoto zařízení jsou předem odhadovány na 13,3 milionu EUR; vyjadřuje své znepokojení nad poměrně nízkým počtem návštěvníků v porovnání s vysokými provozními náklady s přihlédnutím k tomu, že v roce 2015 Parlament uvítal 326 080 návštěvníků a provozní náklady činily jen 4,3 milionu EUR;

69.  podotýká, že zřízením Parlamentaria a otevřením Domu evropských dějin se Parlament a jeho okolí stává atrakcí pro občany a pro turisty, která přinese lepší povědomí o úloze Parlamentu a ukáže občanům, jak Parlament usiluje o společné hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita; žádá předsednictvo, aby zvážilo navázání dialogu s místními orgány a jednalo o tom, jak mohou přispět k financování a správě Domu evropských dějin;

70.  vyzývá předsednictvo, aby uvažovalo o změně způsobu řízení Domu evropských dějin tak, aby byl uplatňován více interinstitucionální přístup, a zkoumalo možnosti další spolupráce s ostatními orgány Unie, zejména Komisí a Radou;

71.  vítá rozhodnutí Komise přispívat na provozní náklady Domu evropských dějin částkou 800 000 ročně; soudí však, že by Komise měla přispívat na odhadované roční provozní náklady mnohem větší měrou;

Generální ředitelství pro personál (GŘ PERS)

72.  konstatuje, že k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu zaměstnáno celkem 5 391 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 96 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014) a v politických skupinách bylo zaměstnáno celkem 771 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 26 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014); spolu se smluvními zaměstnanci odpovídalo GŘ PERS za 9 402 zaměstnanců (stav o 467 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014);

73.  konstatuje, že k 1. lednu 2015 bylo v plánu pracovních míst Parlamentu zrušeno 47 pracovních míst v souladu s revizí služebního řádu z roku 2014 a s VFR na období 2014–2020, v důsledku čehož zůstalo v plánu pracovních míst 6 739 míst, z nichž bylo 5 723 (84,9 %) na sekretariátu a 1 016 (15,1 %) v politických skupinách; k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu neobsazeno 4,9 % pracovních míst oproti 9,6 % na konci roku 2014;

74.  vítá skutečnost, že genderová vyváženost generálních ředitelů a ředitelek se zlepšila z 18,2 % / 81,8 % v roce 2014 na 33,3 % / 66,7 % v roce 2015, konstatuje však, že genderová vyváženost ředitelů a ředitelek se snížila z 34 % / 66 % v roce 2014 na 31,1 % / 68,9 % v roce 2015; připomíná, že naprostou většinu zaměstnanců Parlamentu tvoří ženy, ty však zastávají jen omezený počet manažerských postů; konstatuje, že genderová vyváženost mezi vedoucími oddělení se i nadále zlepšovala z 30 % / 70 % na konci roku 2014 na 31,2 % / 68,8 % na konci roku 2015; zdůrazňuje, že tedy přetrvává nerovnováha na manažerských postech a že i nadále je nanejvýš důležitý program rovných příležitostí pro tato pracovní místa; je pevně přesvědčen, že do roku 2019 by měl mít Parlament nejméně 40 % žen na manažerských postech;

75.  vyjadřuje překvapení nad tím, že poradní výbor Parlamentu pro jmenování vysokých úředníků se skládá výlučně z pracovníků vyššího managementu, a vyzývá generálního tajemníka, aby jeho členem byl i zástupce výboru zaměstnanců;

76.  zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi počtem zaměstnanců, kteří mají určitou národnost, a počtem obyvatel jejich příslušného členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, vítá, že Parlament dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem 2004 i po něm; poukazuje však na to, že tyto členské státy ve třech místech činnosti Parlamentu stále představují jen 3 % zaměstnanců na pozici „vyšší administrátor“ (AD12-16) v porovnání s jejich podílem na počtu obyvatel Unie, který činí 21 %, a je zde tudíž stále třeba dosáhnout pokroku;

77.  uznává, že některé činnosti, jako je provozování jídelen a úklid, bylo pro Parlament výhodnější zajišťovat externě, a že v důsledku toho u některých GŘ může počet externích zaměstnanců v prostorách Parlamentu dokonce převyšovat počet úředníků;

78.  konstatuje však, že těmito rozhodnutími o externím zajišťování služeb nelze odůvodnit využívání všech externích zaměstnanců a že například na Generálním ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC) lze poměr externích zaměstnanců a úředníků vysvětlit jen stěží;

79.  vyjadřuje svůj názor, že by externí zaměstnanci neměli být využíváni jako způsob kompenzace za snížení stavu pracovních míst dohodnutého v rámci revize služebního řádu z roku 2014 a současného VFR;

80.  bere na vědomí odpovědi generálního tajemníka ve věci podmínek pro objednávání služeb od externích poskytovatelů ze strany Parlamentu; zdůrazňuje, že správní útvary musí důkladně a systematicky zajišťovat přísné dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnávání, bezpečnosti, sociálního zabezpečení apod. ze strany poskytovatelů služeb u všech externích zaměstnanců pracujících v prostorách Parlamentu, například pracovníků v jídelnách a pracovníků úklidu a údržby atd.; vyzývá Parlament, aby zavedl řádné mechanismy varování a monitorování k prevenci a zjišťování veškerých ojedinělých nebo systematických případů nedbalosti, zneužívání nebo porušování předpisů, aby tak mohl neprodleně přijímat opatření;

81.  konstatuje, že postup pro interní zajišťování bezpečnostních služeb v Parlamentu je dokončen a že obdobný postup probíhá v souvislosti s řidiči; vyzývá generálního tajemníka, aby výboru CONT předložil zprávu o poznatcích z těchto postupů a případných úsporách, jichž bylo v jejich důsledku dosaženo;

82.  se znepokojením konstatuje, že pracovníci v jídelnách nejsou placeni v souladu s počtem hodin uvedených v jejich pracovních smlouvách v týdnech, kdy poslanci pracují jinde, například v týdnech vyhrazených pro činnosti ve volebních obvodech nebo během plenárních zasedání ve Štrasburku, a že značný počet těchto pracovníků musí pracovat na zkrácený úvazek, což má vliv na jejich zaměstnanost a výdělky; vyzývá generálního tajemníka, aby po jednání s poskytovatelem stravovacích služeb navrhl řešení, které jeho zaměstnancům zaručí pravidelnou pracovní dobu a výplaty za každý týden;

83.  konstatuje, že na konci roku 2015 v Parlamentu pracovalo 1 813 akreditovaných parlamentních asistentů a že o rok dříve jich bylo 1 686; žádá, aby právům akreditovaných parlamentních asistentů a místních asistentů byla věnována zvláštní pozornost, protože jejich smlouvy jsou bezprostředně provázány s mandátem poslanců Parlamentu, kterým poskytují podporu, s ohledem na to, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu s Parlamentem, zatímco místní asistenti se řídí různými vnitrostátními právními předpisy;

84.  vyjadřuje politování nad tím, že hodnotící zpráva o uplatňování ustanovení pro akreditované parlamentní asistenty nebyla výboru CONT předložena do konce roku 2016, jak to požadovalo usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, a nebyla doposud předložena;

85.  poukazuje na to, že v případech obtěžování nebo whistleblowingu jsou akreditovaní parlamentní asistenti v mimořádně zranitelném postavení, neboť jejich smlouvy jsou založeny na vzájemné důvěře mezi poslancem a jeho asistentem; pokud tato důvěra není, již to samo o sobě je důvodem k ukončení smlouvy; navíc bude-li daný poslanec muset odstoupit z důvodu poškození své pověsti v důsledku trestného činu nebo jiného porušení práva, zpravidla to znamená, že současně budou ukončeny i smlouvy všech jeho asistentů; žádá proto o okamžité posílení zastoupení akreditovaných parlamentních asistentů v poradním výboru zabývajícím se případy obtěžování – se zajištěním rovnoměrného zastoupení žen a mužů – jak bylo požadováno již v rámci udělování absolutoria za rok 2013 a 2014; vyzývá předsednictvo, aby přidělilo odpovídající finanční prostředky na krytí cestovních výloh a denních diet žalujícím akreditovaným parlamentním asistentům, kteří často nemají dostatečné prostředky na to, aby se osobně dostavili do Bruselu a přednesli svou věc výboru zabývajícímu se případy obtěžování; požaduje také, aby byla při příští revizi služebního řádu zvážena možnost opatření k poskytnutí finanční náhrady pro akreditované parlamentní asistenty, aby tak bylo zajištěno rovné zacházení s akreditovanými parlamentními asistenty a uznání jejich zvláštní zranitelnosti v případech obtěžování nebo whistleblowingu;

86.  vítá záměr správních útvarů, že zahájí proces úprav paušálních příspěvků na cesty do Štrasburku, které dostávají akreditovaní parlamentní asistenti a které jsou významně nižší než příspěvky pro stálé úředníky; zdůrazňuje, že tato úprava by se měla opírat o transparentní metodiku výpočtu a měla by být v přímé korelaci s nedávným zvýšením horní hranice příspěvků a výdajů na ubytování pro stálé úředníky; rovněž zdůrazňuje, že by měla být zavedena automatická indexace příspěvků pro budoucí revize;

87.  lituje, že předsednictvo nijak nereagovalo na žádosti, které Parlament uvedl ve svých usneseních o udělení absolutoria za roky 2013 a 2014, aby pro akreditované parlamentní asistenty platily tytéž denní příspěvky jako pro ostatní zaměstnance; žádá generálního tajemníka, aby před zavedením jakýchkoli změn předložil odhad dodatečných nákladů, které by v důsledku této úpravy vznikly; mezitím zdůrazňuje, že současné stropy pro úhradu výdajů za pracovní cesty akreditovaných parlamentních asistentů nebyly valorizovány od roku 2009 a že rozdíl mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci se ještě zvýšil na nejméně 40 % po zavedení nových stropů schválených Radou dne 9. září 2016, které jsou od 10. září 2016 uplatňovány pouze na úředníky; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti;

88.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že pracovní poměr akreditovaného parlamentního asistenta v případě úmrtí nebo odstoupení příslušného poslance z funkce skončí ke konci kalendářního měsíce; zdůrazňuje, že by to mohlo znamenat, že by akreditovaný parlamentní asistent neměl ani jeden den výpovědní lhůty, pokud funkční období příslušného poslance skončí v poslední den daného měsíce; žádá, aby byla tato nepřijatelná situace vyřešena při příští revizi služebního řádu provázáním výpovědních lhůt s vymezeným časovým obdobím, například čtyř týdnů, a nikoli s kalendářním měsícem; dále žádá předsednictvo, aby rychle zavedlo přechodná opatření, která by mohla poskytnout prozatímní řešení tohoto problému, nežli dojde k revizi právních předpisů;

89.  je znepokojen údajnou praxí, podle níž poslanci požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali, zejména do Štrasburku, bez cestovních příkazů, bez úhrady výdajů za pracovní cestu nebo jednoduše bez úhrady cestovních výdajů; zastává názor, že tato praxe vytváří prostor pro zneužívání: pokud akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo řádné uplatňování služebního řádu a sankcionovalo poslance, kteří pravidla porušují;

90.  konstatuje, že stážisté mají nárok na slevu ve výši 0,50 EUR na hlavní jídlo v samoobslužných restauracích v Bruselu a Lucemburku a 0,80 EUR ve Štrasburku; zastává však názor, že vzhledem k úrovni průměrného platu stážistů a vysokým cenám účtovaným v posledních dvou letech nestačí tyto slevy k tomu, aby měly byť jen minimální dopad na jejich finance; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil snížení cen v souladu s výdělkem stážistů;

91.  vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že akreditovaným parlamentním asistentům, kteří pracovali bez přerušení po poslední dvě funkční období Parlamentu, budou zaručena sociální a důchodová práva; v této souvislosti vyzývá správní útvary, aby předložily návrh, který při výpočtu desetiletého období ve službě stanoveného služebním řádem zohlední rozhodnutí konat v roce 2014 brzké volby a také dobu strávenou v přijímacím řízení;

92.  vyzývá Konferenci předsedů, aby znovu zvážila možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek, které budou stanoveny, doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují;

93.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby se prošetřili a vyřešili problémy akreditovaných parlamentních asistentů vyplývající zejména z poslední změny funkčního období (např. zpoždění při podpisu smluv, přerušení smluv, volby do Evropského parlamentu konané v dřívějším termínu atd.), které mohou mít závažné důsledky pro budoucí nabytí pracovních práv akreditovaných parlamentních asistentů; žádá zástupce akreditovaných parlamentních asistentů, aby se na hledání řešení podíleli;

94.  žádá Parlament, aby v zájmu rovných příležitostí a dodržování zaměstnaneckých práv přijal pokyny pro připisování platových tříd akreditovaným parlamentním asistentům a aby pro každou funkční skupinu vytvořil odpovídající jasný popis pracovní činnosti, odpovědností a úkolů;

95.  konstatuje, že v roce 2015 došlo ke 154 případům ukončení aktivní služby zaměstnanců, z čehož bylo 126 odchodů do důchodu, 13 případů invalidního důchodu, 9 případů odchodu ze služby a 6 případů úmrtí; vyzývá generálního tajemníka, aby důsledně vymáhal čl. 16 odst. 4 služebního řádu o možných střetech zájmů po skončení služby v Parlamentu, zejména v případech odchodu ze služby, protože je udivující, že nikdy nebyly zveřejněny žádné případy potenciálních střetů zájmů;

96.  se znepokojením konstatuje, že nebyla stanovena žádná zvláštní opatření pro zaměstnance v případě, že se některý členský stát rozhodne vystoupit z Unie; uvědomuje si, že se tento problém týká všech evropských orgánů a institucí, a vyzývá generálního tajemníka, aby navázal dialog s Komisí s cílem zajistit, aby se britští zaměstnanci nestali oběťmi brexitu a aby jejich zákonná, smluvní a nabytá práva byla plně zaručena;

97.  požaduje efektivnější organizaci školení, aby byla přizpůsobena specifickým potřebám akreditovaných parlamentních asistentů; správní útvary by zejména měly přihlédnout k harmonogramu činností Parlamentu a poslanců a stanovit individuálně přizpůsobené harmonogramy a specifická témata;

98.  upozorňuje na to, že 43 % zaměstnanců Parlamentu soudí, že práce z domova by měla příznivý účinek na jejich spokojenost v práci; zdůrazňuje, že Parlament je jediným orgánem, který nezavedl práci z domova a systém pružné pracovní doby, ačkoli většina ostatních orgánů je používá již po mnoho let, včetně Komise, s prokázanými výsledky v podobě zvýšené produktivity a lepší kvality života zaměstnanců; konstatuje, že Parlament v říjnu 2016 zavedl příležitostnou práci z domova; žádá generálního tajemníka, aby všem zainteresovaným útvarům včetně poslanců a jejich asistentů předložil zprávu o provádění této činnosti; žádá, aby byl do pracovních postupů Parlamentu také co nejdříve začleněn systém pružné pracovní doby;

99.  vyzývá Parlament, aby změnil svá pravidla upravující stáže nabízené poslanci a politickými skupinami s cílem zlepšit situaci praktikantů a stážistů v Parlamentu včetně důstojné odměny, stanovené omezené doby trvání stáže a studijní smlouvy;

GŘ FINS

Veřejné zakázky zadávané Parlamentem

100.  s uspokojením konstatuje, že Parlament na svých internetových stránkách každoročně zveřejňuje úplný seznam všech svých dodavatelů, kteří získali zakázky v hodnotě přesahující 15 000 EUR, a že tento seznam obsahuje jméno a adresu dodavatele, typ a předmět zakázky, délku jejího trvání, její hodnotu, druh řízení, v němž byla přidělena, a příslušné generální ředitelství;

101.  zdůrazňuje, že tento seznam jde nad rámec požadavků na transparentnost, které stanoví finanční nařízení; vybízí všechny orgány a instituce Unie, aby zveřejňovaly úplné informace o všech dodavatelích a zakázkách udělovaných v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně případů přímého zadávání zakázek nebo užších řízení;

102.  podporuje závěr Účetního dvora, podle něhož musí orgány a instituce Unie vytvořit jednotnou veřejnou databázi informací týkajících se jejich veřejných zakázek, aby bylo možné účinné monitorování těchto zakázek ex post;

103.  poukazuje na to, že i před předchozí žádosti o zlepšení jsou služby nabízené cestovní agenturou Parlamentu nadále neuspokojivé, neboť ceny jsou poměrně vysoké a agentura neuzavřela smlouvy o výhodnějších sazbách a větší flexibilitě cestovních režimů s hlavními leteckými společnostmi;

104.  žádá agenturu, aby se aktivně snažila nabídnout nižší ceny, ať už se jedná o kteroukoli leteckou společnost; žádá, aby agentura zavedla postup zpětné vazby (průzkumy spokojenosti uživatele) s cílem určit oblasti, v nichž by mohlo být dosaženo dalšího pokroku;

Dobrovolný důchodový fond

105.  konstatuje, že na konci roku 2015 se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu na 276,8 milionu EUR; dále konstatuje, že na konci roku 2015 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 155,5 milionu EUR a výše pojistného závazku 432,3 milionu EUR;

106.  podotýká, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, konstatuje však, že celková částka vyplacená z dobrovolného důchodového fondu v roce 2015 činila 15,8 milionu EUR;

107.  upozorňuje, že to vyvolává znepokojení, že by se prostředky fondu mohly vyčerpat, a že Parlament ručí za vyplácení důchodových nároků, pokud fond nebude schopen plnit své závazky;

108.  znovu vyzývá předsednictvo, aby co možná nejrychleji posoudilo stávající situaci důchodového fondu;

109.  připomíná bod 112 loňského usnesení o udělení absolutoria(12), který požaduje posouzení stávající situace důchodového fondu; vyjadřuje politování nad tím, že toto posouzení dosud nebylo vypracováno;

110.  připomíná, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, je právně platné;

111.  soudí, že zatímco vnitrostátní důchodové fondy musí zpravidla splňovat přísné standardy a nesmějí vykazovat jakýkoli pojistně-matematický schodek, dobrovolný důchodový fond má nyní pojistně-matematický schodek ve výši 64 % pojistného závazku, vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu předložil komplexní plán, jak zabránit brzkému vyčerpání aktiv fondu;

Ostatní záležitosti

112.  lituje skutečnosti, že při výběru finančních institucí, jimž Parlament svěřuje provádění svých plateb a vedení svých účtů, se nevěnuje pozornost politikám těchto institucí, pokud jde o sociální odpovědnost podniků, a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že Parlament bude v budoucnu spolupracovat zejména s těmi finančními institucemi, které mají investiční politiky zaměřené na udržitelnost a další aspekty sociální odpovědnosti podniků;

113.  zdůrazňuje, že v roce 2015 měl Parlament na bankovních účtech v průměru 106,25 milionů EUR, z nichž neplynuly vůbec žádné úroky; vyzývá generálního tajemníka, aby prověřil, zda je nezbytné mít takový objem likvidních prostředků, a zejména jej vyzývá, aby v tomto ohledu zlepšil řízení peněžních prostředků a případně nalezl způsoby, jak zvýšit výnos z těchto vkladů;

GŘ ITEC

114.  je spokojen s prováděním strategických směrů GŘ ITEC na období 2014–2019; domnívá se, že je prováděna řada změn v elektronickém pracovním prostředí poslanců i zaměstnanců, ale že dopady těchto změn, včetně nových příležitostí, jsou poměrně málo známé a přitom jsou tyto změny vyvíjeny zejména interně v GŘ ITEC; vyzývá k užší spolupráci mezi GŘ ITEC a GŘ COMM ke zlepšení vnitřní i vnější komunikace o řadě inovací, které již byly nebo brzy budou realizovány;

115.  chápe snahu GŘ ITEC o zvýšení hledanosti webových stránek Parlamentu ve vyhledávači Google; domnívá se však, že také vyhledávač na webových stránkách Parlamentu by měl mít smysluplné výsledky, aby uživatelé mohli portál těchto stránek skutečně využívat k rychlému nalezení hledaných webových stránek; je znepokojen tím, že v současnosti tento vyhledávač řádně nefunguje, a vyzývá generálního tajemníka, aby nalezl rychlé řešení tohoto dlouhodobého problému;

116.  se znepokojením konstatuje, že přes skutečnost, že nákup nového hardwaru, který je v oblasti působnosti GŘ ITEC, představuje každoroční výdaj přesahující 35 milionů EUR, neexistuje jasná politika pro environmentálně a sociálně udržitelné zadávání veřejných zakázek, a vyzývá generálního tajemníka, aby v této souvislosti připravil akční plán a zajistil tak, že v budoucnu budou všechna zadávací řízení zahrnovat environmentální a sociální kritéria pro výběr hardwaru;

117.  vyzývá GŘ ITEC, aby zajistilo přístupnost všech webových stránek Parlamentu pro přenosná zařízení, neboť stávající rozhraní lze jen těžko považovat za kompatibilní s přenosnými zařízeními, přestože velké procento návštěvníků stránek používá k přístupu na webové stránky Parlamentu a specializovaných výborů iPad nebo mobilní telefon; navrhuje zavést opatření, které hmatatelně a v přiměřeném časovém rámci zlepší přístupnost webových internetových stránek pro přenosná zařízení;

118.  považuje za nezbytné pro výkon mandátu poslanců, aby tiskárny zůstaly v jejich kancelářích; poukazuje na to, že levné neoriginální náplně mohou případně vést k nebezpečným úrovním emisí částic a k poškození zdraví; vyzývá proto k tomu, aby GŘ ITEC a generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO) přijala opatření na podporu nákupu tiskáren nepoškozujících životní prostředí a aby zajistila, že budou používány jen originální náplně, a zároveň umožnila poslancům a jejich zaměstnancům, aby tiskárny mohli strategicky umístit v blízkosti a nikoli uvnitř svých kanceláří;

119.  konstatuje, že předsednictvo dne 7. září 2015 přijalo bezpečnostní politiku v oblasti systémů informační a komunikační technologie („bezpečnostní politika v oblasti IKT“); zdůrazňuje, že ve stávajícím globálním kontextu je naléhavé uplatňovat mnohem výraznější bezpečnostní politiku v oblasti IKT, která bude plně zaměřena na řízení rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností; v této souvislosti vítá, že byl v Parlamentu jmenován úředník pro kybernetickou bezpečnost;

120.  opakuje svůj požadavek vyjádřený v usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, aby byl vytvořen nouzový systém rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE) zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří budou souhlasit s tím, že jejich kontaktní údaje budou zařazeny na komunikační seznam, jenž bude použit ve specifických mimořádných situacích;

121.  oceňuje GŘ ITEC, že rozšířilo připojení wifi do všech budov Parlamentu; konstatuje však, že v jednacím sále ve Štrasburku je připojení wifi nespolehlivé, zejména když během hlasování a klíčových rozprav používá tento systém mnoho poslanců současně; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal nezbytná opatření v tomto směru;

Generální ředitelství pro vnější politiky Unie

122.  vítá, že některá veřejná zasedání meziparlamentních delegací jsou již vysílána prostřednictvím webstreamingu; žádá generálního tajemníka, aby tuto službu nadále rozvíjel a rozšiřoval, spolu s obsahem webových stránek delegací;

GŘ INLO

123.  konstatuje, že střednědobá strategie v oblasti nemovitostí z roku 2010 je v současnosti přezkoumávána; vyzývá, aby tato strategie byla rozšířena tak, že bude zahrnovat dlouhodobější perspektivu, včetně případové studie zohledňující pravděpodobné dopady brexitu;

124.  vítá skutečnost, že od roku 2019 se rozšíří rozloha kancelářských prostor ve Štrasburku pro poslance a jejich asistenty; vyzývá generální sekretariát, aby, dokud nebude nalezeno řešení pro zavedení jediného pracovního místa Parlamentu, byl zaručen minimální počet čtverečních metrů pro každého asistenta v souladu se stávajícími pravidly v oblasti pracovních podmínek, protože v současnosti je Parlament v tomto směru napadnutelný, jelikož vědomě porušuje pravidla týkající se minimální rozlohy kancelářského prostoru;

125.  vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu a žádá o okamžité zastavení této výměny; upozorňuje, že většina nábytku je v naprosto provozuschopném a nepoškozeném stavu, a není tedy žádný důvod k jeho výměně; zastává názor, že pouhá zpětná vazba od určitého počtu poslanců (na rozdíl od obecného průzkumu) není sama o sobě dostatečným zdůvodněním pro výměnu, přičemž argumenty, které předložily správní útvary ve věci vkusu, módy nebo zastaralého stylu jsou stejně tak nepatřičné; měly by být vyměňovány jen jednotlivé kusy nábytku, vykazují-li zjevné známky poškození, velkého opotřebení nebo zdravotního rizika na pracovišti zvláštní nebo obecné povahy (například možný vývoj více ergonomických kancelářských židlí); zdůrazňuje, že v době hospodářské krize, která vedla k nynější ztížené finanční situaci, by takový důraz na vnější vzhled mohl závažně snížit důvěryhodnost Parlamentu a poslanců, zejména v očích občanů a veřejného mínění;

126.  uznává, že v souladu s rozhodnutími předsednictva z let 2013 a 2015 nepředpokládají nové smlouvy o poskytování stravovacích služeb žádné přímé dotace z rozpočtu Parlamentu; je však znepokojen tím, že některé služby byly v roce 2015 nabízeny za vyšší než tržní ceny; v této souvislosti připomíná službu podávání kávy během schůzí; konstatuje, že ceny byly v srpnu 2016 revidovány;

127.  vyjadřuje hluboké politování nad svévolnými, subjektivními a nepřiměřenými kritérii, která se používají pro nábor řidičů a internalizaci této služby zahájenou v roce 2016 z důvodů bezpečnosti; lituje, že tento proces nepřihlédl ke kvalifikaci a zkušenostem, které řidiči získali za léta práce v přímém kontaktu s poslanci, a k navázanému vztahu důvěry s poslanci, a toho, že řidiči ztratili zaměstnání a mnozí z nich jsou již ve věku, kdy je nalezení práce obtížné;

Generální ředitelství pro tlumočení a konference (GŘ INTE)

128.  je znepokojen problematickým sociálním dialogem mezi GŘ INTE a zástupci tlumočníků, který byl zahájen v lednu 2014 a dosud nevedl k žádné dohodě; vyzývá generálního tajemníka, aby zahájil mediaci mezi zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout toho, aby strany lépe vzájemně rozuměly svým postojům, a nalézt řešení přijatelná pro všechny;

129.  vyjadřuje svou spokojenost s pokrokem, kterého bylo dosaženo v procesu modernizace GŘ INTE, zejména pokud jde o zvýšenou dostupnost tlumočníků, mírný nárůst počtu hodin, které tlumočníci tráví tlumočením a lepší rozložení pracovní zátěže tlumočníků; konstatuje, že byla vyjasněna metoda výpočtu pro účely statistiky a že všechny dovolené za kalendářní rok a nemocenské dovolené jsou nyní vyloučeny z výpočtu průměrného počtu hodin, které tlumočníci stráví v kabině;

130.  žádá generálního tajemníka o informace o opatřeních, která byla přijata v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2014 s cílem dosáhnout větší účinnosti a účelnosti zdrojů při organizaci zasedání prostřednictvím jednoduššího řízení konferencí v Parlamentu;

GŘ SAFE

131.  vítá dlouhodobé úsilí zlepšovat bezpečnost a ochranu v prostorách Parlamentu i v jejich okolí; bere na vědomí, že pokud jde o bezpečnost v prostorách Parlamentu, musí Parlament usilovat o dosažení křehké rovnováhy mezi zohledněním celé řady ochranných opatření a zavedením příliš přísného bezpečnostního režimu, který by činnost Parlamentu zpomaloval; trvá nicméně na tom, že bezpečnost Parlamentu je třeba dále posílit, a požaduje, aby generální tajemník zajistil, že zaměstnanci budou řádně proškoleni a budou schopni profesionálně plnit své úkoly, a to i v mimořádných situacích;

132.  vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil aktivní spolupráci s ostatními orgány Unie a rovněž i spolupráci s belgickými, francouzskými a lucemburskými orgány;

133.  vyzývá GŘ ITEC a GŘ SAFE, aby posílila kapacity kybernetické ochrany s ohledem na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků v posledních měsících;

Parlament a životní prostředí

134.  připomíná, že předsednictvo dne 19. dubna 2004 v Parlamentu zahájilo projekt systému environmentálního řízení (EMAS); bere na vědomí, že předsednictvo přijalo v roce 2016 revidovanou environmentální politiku, která zachovává a opět potvrzuje závazek Parlamentu k dlouhodobému zlepšování životního prostředí;

135.  vítá zřízení interinstitucionálního kontaktního místa pro zadávání zelených veřejných zakázek, které je nyní třeba v plném rozsahu provádět stanovením jasných cílů v této oblasti, jakož i zintenzivněním úsilí v oblasti interních informací, prosazování a účinné správy a řízení zelených veřejných zakázek; zdůrazňuje, že pravidla musí dodržovat i subdodavatelé služeb; v této souvislosti vyjadřuje politování nad vysokou mírou používání plastových lahví, kelímků, nádob a obalů v Parlamentu;

136.  bere na vědomí, že se Parlament zavázal ke 30% snížení svých emisí CO2 do roku 2020 (v přepočtu na plné pracovní úvazky) ve srovnání s rokem 2006; oceňuje skutečnost, že mezi lety 2006 a 2015 se tento ukazatel snížil o přibližně 24,3 %;

137.  považuje proto za velmi důležité, aby si Parlament stanovil nové, ambicióznější množstevní cíle, které by měly odpovědné útvary pravidelně měřit; v této souvislosti bere na vědomí rozhodnutí předsednictva z roku 2015, že bude kompenzovat celkový objem emisí uhlíku Parlamentu, včetně emisí z letů poslanců mezi jejich zemí původu a pracovními místy Parlamentu;

138.  připomíná Parlamentu jeho závazek podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, který stanoví, že vzhledem k velké viditelnosti jeho budov a vedoucímu postavení, které by měl zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, bude, „aniž jsou dotčena platná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek, na budovy, které má ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující se na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6“ této směrnice; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržet, v neposlední řadě z důvodu důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhajících revizích směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

139.  vyzývá předsednictvo, aby zvážilo zavedení pobídkového programu, který bude podporovat udržitelnější a efektivnější dopravu mezi domovem a pracovištěm;

140.  vítá iniciativu Parlamentu, pokud jde o provádění komplexní politiky zaměřené na omezení plýtvání potravinami; vyzývá Parlament, aby zajistil, že všichni poskytovatelé stravovacích služeb ve všech prostorách Parlamentu se budou aktivně snažit plýtvání potravinami předcházet; vyzývá Parlament, aby zintenzivnil praxi darování neprodaných potravin na dobročinné účely;

141.  zastává názor, že zavedení efektivního systému rezervování jednacích místností a registru správy budov může mít značný potenciál z hlediska nákladů Parlamentu a jeho úsilí o ochranu životního prostředí, a vyzývá generálního tajemníka, aby tento přístup odpovídajícím způsobem prosazoval;

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

142.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2015 využity následovně:

Skupina

2015

2014**

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2011)

PPE

17 440

10 198

17 101

98,06 %

8 720

19 919

7 908

17 796

89,34 %

9 960

S&D

15 256

5 748

15 379

100,81 %

5 625

15 619

4 653

14 850

95,07 %

5 422

ECR

5 959

1 614

5 065

84,99 %

2 509

5 014

1 060

4 476

105,43 %

1 598

ALDE

5 692

2 517

5 865

103,03 %

2 344

6 214

1 774

5 491

88,35 %

2 498

GUE/NGL

4 305

1 256

3 832

89,02 %

1 729

3 527

417

2 689

76,62 %

1 255

Verts/ALE

4 153

1 293

3 890

93,67 %

1 556

4 292

1 389

4 396

88,41 %

1 287

EFDD

3 843

1 643

3 629

94,45 %

1 856

3 231

1 142

2 708

88,83 %

1 615

ENF

1 587

0

827

52,09 %

760

 

 

 

 

 

Nezařazení poslanci

1 627

533

1 001

61,51 %

214

1 991

441

1 281

64,32 %

533

Celkem

59 860

24 803

56 588

94,53 %

25 312

59 807

18 784

53 687

89,76 %

24 168

* všechny částky v tisících EUR

** Rok 2014 byl tvořen dvěma rozpočtovými roky kvůli parlamentním volbám konaným v květnu 2014. Údaje v tabulce za rok 2014 představují konsolidované částky.

143.  připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě Parlamentu doporučil, aby „přezkoumal svůj stávající kontrolní rámec pro čerpání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám a zároveň poskytl lepší vedení prostřednictvím důslednějšího monitorování toho, jak skupiny uplatňují pravidla pro schvalování a vypořádávání výdajů a pravidla pro zadávací řízení“;

Evropské politické strany a evropské politické nadace

144.  bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2015 využity následovně(13):

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1 926

8 053

12 241

85 %

363

Strana evropských socialistů

PES

1 246

5 828

8 024

85 %

40

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

561

2 093

2 789

85 %

90

Evropská strana zelených

EGP

480

1 666

2 245

85 %

83

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

395

1 952

2 401

85 %

8

Strana evropské levice

EL

372

1 484

2 044

85 %

71

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

120

457

577

85 %

0

EUDemokraté

EUD

55

292

370

85 %

3

Evropská svobodná aliance

EFA

127

636

845

85 %

0

Evropské křesťanské politické hnutí

ECPM

87

461

560

85 %

4

Evropská aliance pro svobodu

EAF

94

494

588

85 %

7

Evropská aliance národních hnutí

AENM

53

292

399

85 %

0

Hnutí pro

Evropu svobod

a demokracie

MENF

161

401

562

85%

0

Aliance pro přímou demokracii v Evropě

ADDE

250

821

1.070

85 %

-403

Evropské identity a tradice

MELD

91

44

226

85 %

-208

Celkem

 

6 017

24 974

34 943

85 %

59

(*) všechny částky v tisících EUR

145.  bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2015 využity následovně(14):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Wilfried Martens Centre for European Studies

WMCES

PPE

949

4 725

5 674

85 %

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PES

847

3 848

4 695

85 %

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

183

880

1 063

85 %

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

163

914

1 077

85 %

Transform Europe

TE

EL

159

847

1 066

85 %

Institut evropských demokratů

IED

PDE

47

284

331

85 %

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

57

241

298

85 %

Nový směr – Nadace pro evropskou reformu

ND

AECR

323

1 100

1 423

85 %

Evropská nadace pro svobodu

EFF

EAF

47

268

315

85 %

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci

OEIC

EUD

33

132

165

85 %

Křesťanská politická nadace pro Evropu

CPFE

ECPM

51

267

318

85 %

Nadace pro Evropu svobod a demokracie

FELD

MELD

50

248

298

85 %

Institut pro přímou demokracii v Evropě

IDDE

ADDE

144

673

817

85 %

Evropské identity & tradice

EIT

AENM

32

169

201

85 %

Celkem

 

 

3 085

14 596

17 681

85 %

(*) všechny částky v tisících EUR

 

 

 

 

 

 

146.  se znepokojením konstatuje, že v případě Aliance pro přímou demokracii v Evropě, Hnutí pro Evropu svobod a demokracie, Iniciativy pro přímou demokracii v Evropě a Nadace pro Evropu svobod a demokracie byly zjištěny významné nesrovnalosti týkající se zakázaného přímého nebo nepřímého financování vnitrostátních stran a darů;

147.  vyjadřuje své znepokojení ohledně rizika poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu; domnívá se však, že tyto nesrovnalosti se objevily pouze u omezeného počtu politických stran a nadací; zastává názor, že tyto nesrovnalosti by neměly zpochybnit finanční řízení ostatních politických stran a nadací;

148.  je si vědom nových nařízení, konkrétně nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014(15), která začnou platit pro financování evropských politických stran a nadací na rozpočtový rok 2018, a významné úlohy nově zřízeného úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, i probíhajících diskusí předsednictva o návrzích generálního tajemníka na řešení řady otázek, které tato nařízení opomíjejí; vyzývá útvar interního auditu Parlamentu, aby co nejdříve po vstupu nových nařízení v platnost vypracoval novou auditní zprávu o financování evropských politických stran a nadací;

149.  domnívá se, že v tomto ohledu je nezbytné prošetřit, zda stávající systém vnitřních a vnějších kontrol vykazuje při prevenci významných nesrovnalostí nedostatky; bere na vědomí prohlášení externího účetního společnosti EY, že jeho audity jsou zaměřeny na získání přiměřené jistoty, že roční účetní závěrky neobsahují významné nesprávnosti a že daný subjekt dodržel příslušná pravidla a nařízení, i že zahrnují zkušební zkoumání důkazů na podporu tohoto stanoviska; konstatuje však, že zkoumání nezahrnuje vyšetřování případných podvodných prohlášení a dokumentů, a proto poskytuje jen do určité míry omezený vhled do zkoumaných finančních činností;

150.  bere na vědomí nedostatek lidských zdrojů (konkrétně dvou ekvivalentů plného pracovního úvazku) v GŘ FINS zaměřených na kontrolu účtů evropských politických stran a nadací; je pevně přesvědčen, že vzhledem k významnému riziku poškození pověsti by na tuto činnost mohlo být vyčleněno více zdrojů;

151.  vyzývá předsednictvo, aby v rozsahu, v jakém to umožňuje zásada zachování důvěrnosti, poskytlo přístup k podkladovým dokumentům obsaženým v závěrečných zprávách evropských politických stran a nadací, a zejména k účetním závěrkám a provedeným auditům;

152.  žádá nově zřízený úřad, aby Parlamentu předložil zprávu o pokroku po prvním roce činnosti, tj. v roce 2017 a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že orgán bude mít k dispozici všechny nezbytné zdroje k plnění svých úkolů;

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 354, 27.9.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) PE 422.541/Bur.
(8) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2015–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(10) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).
(12) Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 3.
(13) Poznámky: všechny částky v tisících EUR Poznámka (1) : celkové příjmy zahrnují prostředky přenesené z předchozího roku v souladu s čl. 125 odst. 6 finančního nařízení
(14) Poznámky: všechny částky v tisících EUR
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 28).


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
PDF 402kWORD 46k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada (2016/2153(DEC))
P8_TA(2017)0147A8-0131/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0271/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0131/2017),

1.  odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada (2016/2153(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0131/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Parlament v souvislosti s postupem udělování absolutoria klade zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

1.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2015 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o plnění rozpočtu za rok 2015 (dále jen „výroční zprávě“) uvedl, že u Evropské rady a Rady nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

3.  konstatuje, že v roce 2015 měly Evropská rada a Rada celkový rozpočet ve výši 541 791 500 EUR (v roce 2014 to bylo 534 202 300 EUR) a míra čerpání činila 92,6 %;

4.  bere na vědomí zvýšení o 7,6 milionu EUR (+1,4 %) v rozpočtu Rady na rok 2015;

5.  bere na vědomí zveřejnění výročních zpráv o činnosti generálních ředitelů právní služby, generálního ředitelství pro komunikaci a správu dokumentů a generálního ředitelství pro administrativu ze strany generálního sekretariátu Rady;

6.  bere na vědomí vysvětlení poskytnutá ve výročních zprávách o činnosti týkající se strukturálního nečerpání prostředků; je však znepokojen tím, že míra nečerpání je v některých kategoriích i nadále příliš vysoká; vybízí k vytvoření klíčových ukazatelů výkonnosti, aby se rozpočtové plánování zlepšilo;

7.  je nadále znepokojen velmi vysokým objemem prostředků, které jsou přeneseny z roku 2015 do roku 2016, především v oblasti pozemků, budov a zařízení;

8.  opakuje, že rozpočet Evropské rady a Rady by měl být oddělen, což by přispělo k transparentnosti finančního řízení těchto orgánů a zlepšilo jejich odpovědnost;

9.  žádá, aby byl přehled lidských zdrojů rozdělen podle kategorie, platové třídy, pohlaví, státní příslušnosti a odborného vzdělání;

10.  zdůrazňuje, že geografická vyváženost, konkrétně poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členských států, by měla zůstat významným prvkem řízení zdrojů, zvláště s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily od roku 2004; vítá skutečnost, že Evropská rada a Rada dosáhly celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Evropské unii přistoupily před rokem 2004, a členských států, které tak učinily po tomto datu, avšak zdůrazňuje, že členské státy, jež vstoupily do Unie v roce 2004 nebo po něm, jsou stále slabě zastoupené na vyšších úrovních správy a na manažerských pozicích a že v tomto ohledu se stále očekává zlepšení;

11.  bere na vědomí, že generální sekretariát Rady má politiku genderové vyváženosti; vítá pozitivní trend genderově vyváženého zastoupení ve vedoucích pozicích; nicméně vyzývá Radu, aby dále posílila úsilí o genderovou vyváženost, a poukazuje na skutečnost, že poměr zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích na konci roku 2015 stále činil jen 30 % ku 70 %;

12.  vítá informace o pracovní činnosti bývalých vysokých vedoucích pracovníků generálního sekretariátu Rady po skončení služebního poměru(6) v roce 2015; podporuje plnou transparentnost a každoroční zveřejňování těchto informací;

13.  s velkým znepokojením konstatuje, že generální sekretariát Rady v roce 2015 stále nezavedl vnitřní pravidla pro whistleblowing, jak konstatoval evropský veřejný ochránce práv; vyzývá Radu, aby bez dalších prodlev vnitřní pravidla pro whistleblowing zavedla;

14.  bere na vědomí záměr Rady týkající se plánu pracovních míst, dodržet interinstitucionální dohodu o snížení počtu zaměstnanců o 5 % během pěti let; žádá, aby byl informován o souladu tohoto snižování s vytvořením 19 nových pracovních míst; navrhuje, aby Rada podala Parlamentu zprávu o možných alternativních úsporách, které by kompenzovaly zpoždění ve snižování počtu zaměstnanců;

15.  bere na vědomí reorganizaci generálního ředitelství pro administrativu, jež má za cíl zlepšit jeho kvalitu a efektivitu; očekává, že tato reforma bude mít na plnění rozpočtu Rady pozitivní dopad;

16.  je znepokojen zpožděním dokončení budovy Evropa; žádá, aby byl informován o jeho finančních dopadech;

17.  znovu Radu žádá, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložila svou politiku v oblasti nemovitostí; připomíná Radě svou výzvu, aby Parlamentu předložila zprávy o pokroku projektů týkajících se nemovitostí a podrobný rozpis doposud vynaložených nákladů;

18.  s uspokojením konstatuje, že generální sekretariát Rady za své efektivní environmentální řízení v roce 2015 obdržel označení „Eco-Dynamic Enterprise“ a v roce 2016 certifikaci EMAS;

Aktuální stav

19.  bere na vědomí oficiální odpověď generálního tajemníka Rady, kterou zaslal na pozvání Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, aby se zúčastnil výměny názorů s generálními tajemníky dalších orgánů; poukazuje na to, že tato odpověď pouze opakuje postoj Rady k výměně finančních informací vyjádřený již v minulosti; konstatuje, že na písemný dotazník s otázkami poslanců zaslaný generálnímu sekretariátu Rady dne 17. listopadu 2016 nebylo odpovězeno;

20.  připomíná, že Rada by měla být transparentní a plně odpovědná ve vztahu k občanům Unie za prostředky, které jí byly jako orgánu Unie svěřeny; zdůrazňuje, že to znamená, že se Rada musí plně a v dobré víře zapojit do výročního postupu udělování absolutoria stejně jako ostatní orgány; v tomto smyslu se domnívá, že pro účinný dohled nad plněním rozpočtu Unie je nutná spolupráce mezi Parlamentem a Radou na základě určitého pracovního ujednání; vyjadřuje hluboké politování nad problémy, které se doposud vyskytly v postupu udělování absolutoria;

21.  trvá na tom, že výdaje Rady musí podléhat stejné kontrole, jako je tomu v případě ostatních orgánů, a že základní prvky takovéto kontroly byly stanoveny v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria vydaných v posledních letech;

22.  připomíná, že Parlament uděluje absolutorium ostatním orgánům a institucím poté, co posoudí poskytnuté dokumenty a odpovědi na položené otázky; lituje, že Parlament opakovaně naráží na problémy při získávání odpovědí Rady; doufá v tomto ohledu, že se spolupráce s generálním tajemníkem Rady, pro nějž byl rok 2015 prvním, kdy se ujal těchto nových odpovědností, významně zlepší;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že v minulosti nebylo Radě uděleno absolutorium kvůli nedostatečné spolupráci s Parlamentem; konstatuje, že podle všeho obě strany projevily v tomto ohledu dobrou vůli, a vyjadřuje naději, že v budoucnu posílí svou spolupráci, což zlepší obraz Parlamentu a Rady v očích veřejnosti; vyzývá Parlament a Radu, aby pokračovaly tímto směrem;

24.  zdůrazňuje pravomoc Parlamentu udělovat absolutorium podle článků 316, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a článků 164–167 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a potvrzuje, že udělení či neudělení absolutoria je povinností Parlamentu vůči občanům Unie;

25.  připomíná, že každý orgán, jak je definován v čl. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, je s ohledem na rozpočtovou autonomii stanovenou ve článku 55 tohoto nařízení při provádění svého oddílu rozpočtu autonomní; potvrzuje, že v souladu s prováděním a výkladem stávajících pravidel a rozpočtovou autonomií Rady a za účelem zachování transparentnosti a demokratické odpovědnosti vůči daňovým poplatníkům Unie uděluje Parlament absolutorium každému orgánu zvlášť;

26.  domnívá se, že uspokojivá spolupráce Parlamentu, Evropské rady a Rady v rámci otevřeného a formálního dialogu může být pozitivním signálem pro občany Unie.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Třetí a čtvrtý odstavec článku 16 služebního řádu.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
PDF 410kWORD 49k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl IV – Soudní dvůr (2016/2154(DEC))
P8_TA(2017)0148A8-0136/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0272/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0136/2017),

1.  uděluje tajemníkovi Soudního dvora absolutorium za plnění rozpočtu Soudního dvora na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Soudnímu dvoru, Evropské radě, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl IV – Soudní dvůr (2016/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl IV – Soudní dvůr,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0136/2017),

A.  vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů,

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2015 uvedl, že v případě Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) nezjistil v souvislosti s auditovanými oblastmi činnosti, tj. s lidskými zdroji a zadáváním zakázek, žádné závažné nedostatky;

2.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2015 týkající se správních a jiných výdajů Soudního dvora nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  konstatuje, že v roce 2015 měl Soudní dvůr k dispozici prostředky ve výši 357 062 000 EUR (oproti částce 355 367 500 EUR v roce 2014) a že míra plnění rozpočtu dosáhla 99 %; vítá velmi vysokou míru plnění rozpočtu v roce 2015, která je totožná jako v roce 2014;

4.  bere na vědomí, že odhadované příjmy Soudního dvora na rozpočtový rok 2015 činily 44 856 000 EUR; žádá Soudní dvůr, aby vysvětlil, proč nároky stanovené v rozpočtovém roce 2015 jsou 49 510 442 EUR, tedy o 10,4 % vyšší, než bylo odhadováno;

5.  bere na vědomí, že příjmy z nároků přenesené z roku 2014 do roku 2015 dosahují výše 84 620 620,37 EUR a že 84,28 % tvoří příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných institucích Unie;

6.  bere na vědomí, že rozpočet Soudního dvora je převážně administrativní povahy a že přibližně 75 % se využívá na výdaje související s osobami pracujícími na Soudním dvoře a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a zvláštní funkce jím prováděné; zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet Soudního dvora jako celek, ale mělo by zahrnovat stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených cílů pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá Soudní dvůr, aby zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti více zaváděl do své běžné činnosti;

7.  vítá produktivitu soudní činnosti Soudního dvora v roce 2015, kdy bylo ke všem třem soudům podáno 1 711 případů a 1 755 případů bylo dokončeno; konstatuje, že je to nejvyšší počet případů za rok v historii Soudního dvora;

8.  bere na vědomí, že Soudní dvůr v roce 2015 dokončil 616 případů, což představuje oproti roku 2014 pokles (v roce 2014 bylo dokončeno 719 případů), a bylo k němu podáno 713 nových případů (oproti 622 v roce 2014);

9.  bere na vědomí, že v roce 2015 obdržel Tribunál 831 nových případů a projednal 987 případů, což představuje obecný nárůst v porovnání s předchozími lety;

10.  bere na vědomí, že Soud pro veřejnou službu v roce 2015 dokončil 152 případů, stejně jako v roce 2014, a bylo k němu podáno 167 nových případů; zdůrazňuje, že poté, co uplynulo deset let od zřízení Soudu pro veřejnou službu, byl rok 2015 posledním rokem jeho existence; domnívá se, že by Soudní dvůr měl provést hloubkové posouzení těchto deseti let činnosti;

11.  konstatuje, že statistiky pro tyto tři soudy za rok 2015 potvrzují trend z posledních let, pokud jde o průměrnou délku řízení, která zůstává uspokojivá, kdy pro Soudní dvůr činila 15,3 měsíce u žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce (oproti 15 měsícům v roce 2014), 1,9 měsíce (oproti 2,2 měsíce v roce 2014) u naléhavých žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, 17,6 měsíce (oproti 20 měsícům v roce 2014) u přímých žalob a 14 měsíců (oproti 14,5 měsíce v roce 2014) u opravných prostředků; pro Tribunál a Soud pro veřejnou službu 20,6 měsíce (oproti 23,4 měsíce v roce 2014) a 12,1 měsíce (oproti 12,7 měsíce v roce 2014) u všech projednávaných věcí; domnívá se, že změna statutu Soudního dvora přijatá v roce 2015 může k takovému úsilí o zefektivnění jedině přispět;

12.  oceňuje, že počet vyřešených případů se během let 2007–2015 zvýšil o 57 %, zejména zásluhou koordinovaného úsilí soudů a pomocných zaměstnanců, a to i přes výrazně omezené zvýšení počtu pomocných zaměstnanců v tomto období;

13.  konstatuje, že rok 2015 byl rokem, kdy byla přijata reforma soudní struktury Soudního dvora, kterou doprovázela příprava nového jednacího řádu pro Tribunál; je si vědom toho, že tato reforma umožní, vzhledem k počtu soudců Tribunálu, který se ve třífázovém procesu do roku 2019 zdvojnásobí, aby Soudní dvůr dále zvládal nárůst počtu případů; těší se na analýzu splnění cílů této reformy, pokud jde o kapacitu Soudního dvora zvládat případy za přiměřenou dobu a v souladu s požadavky na spravedlivý proces;

14.  domnívá se, že reforma soudnictví pomůže Soudnímu dvoru coby instituci vypořádat se s rostoucím pracovním zatížením rychleji a účinněji a umožní, aby sloužil zájmům těch, kteří hledají spravedlnost, přičemž zohlední jejich právo na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě, a to v souladu s cílem, kterým je vysoce kvalitní a fungující služba;

15.  bere na vědomí nadcházející přepracování kodexu chování pro členy, které vyjasní podmínky pro provádění externích činností a zveřejňování jejich finančních zájmů; vyzývá k vyšší úrovni transparentnosti v externích činnostech každého ze soudců; požaduje, aby Soudní dvůr poskytoval informace, pokud jde o další pracovní místa a placené externí činnosti soudců, na své internetové stránce a ve svých výročních zprávách o činnosti;

16.  konstatuje, že ze závazků na pracovní cesty ve výši 295 500 EUR bylo použito pouze 41 209 EUR; poukazuje na to, že by tomuto nedostatečnému investování bylo možné zabránit; žádá, aby Soudní dvůr zlepšil své sestavování rozpočtu a odpovědnost, pokud jde o rozpočet na služební cesty, a zdůrazňuje potřebu nákladově efektivních služebních cest;

17.  domnívá se, že by měl Soudní dvůr zveřejňovat celkový přehled o účastnících a tématech svých schůzí s externími stranami, které nesouvisí s jeho soudní činností;

18.  žádá Soudní dvůr, aby orgánu udělujícímu absolutorium do června 2017 poskytl seznam schůzí s lobbisty, profesními sdruženími a občanskou společností; žádá Soudní dvůr, aby do června 2017 předložil zápisy z těchto schůzí;

19.  s uspokojením bere na vědomí zlepšení aplikace e-Curia a skutečnost, že ji v roce 2015 používaly všechny členské státy; domnívá se, že současně s dematerializací dokumentů by mělo být zlepšeno zabezpečení údajů;

20.  na základě jeho výroční zprávy o řízení za rok 2015 konstatuje, že Soudní dvůr úzce spolupracuje s týmem Účetního dvora, který má za úkol provést kontrolu jeho výkonnosti; v tomto ohledu konstatuje, že Soudní dvůr na začátku auditu kladl auditnímu týmu překážky; s uspokojením konstatuje, že Soudní dvůr zlepšil svou spolupráci s auditory a poskytl Účetnímu dvoru další dokumenty; je si vědom toho, že zásada utajených jednání je nezbytná k tomu, aby napomohla zachovat nezávislost řídících subjektů, podpořila soudržnost a konečnost rozhodnutí a bránila tomu, aby řídící subjekty musely trávit více času odůvodňováním svých rozhodnutí než jejich přijímáním; upozorňuje však na to, že utajení jednání jako zásada ab ovo brání jakékoli vnější kontrole; vyzývá proto Soudní dvůr, aby vyvinul opravný mechanismus/mechanismus vnitřní kontroly s cílem zajistit v takových případech určitou úroveň kontroly;

21.  konstatuje, že Soudní dvůr dodržuje interinstitucionální dohodu o 5% snižování počtu zaměstnanců během období pěti let;

22.  bere na vědomí vysoký podíl obsazených pracovních míst (98 %), a to přes vysokou fluktuaci zaměstnanců v Soudním dvoře, a podporuje jeho aktivní politiku v oblasti náboru zaměstnanců; vyzývá Soudní dvůr, aby stanovil pravidla pro případy tzv. „otáčivých dveří“;

23.  vítá výměnu zaměstnanců mezi Soudním dvorem a Evropskou centrální bankou, k níž došlo v roce 2015, a očekává, že tato spolupráce bude pokračovat i v dalších letech;

24.  vítá iniciativu Soudního dvora na zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů na řídících pozicích a skutečnost, že rovnováha zastoupení žen a mužů ve středních a vysokých řídících funkcích dosáhla v roce 2015 úrovně 35 % / 65 %; domnívá se však, že v tomto orgánu stále existuje prostor pro zlepšování v této oblasti; dále konstatuje, že Parlament a Rada si stanovily za cíl zajistit rovné zastoupení žen a mužů při jmenování nových soudců Tribunálu(6);

25.  zdůrazňuje, že významným prvkem hospodaření se zdroji musí zůstat geografická vyváženost, zvláště poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členských států, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily od roku 2004;

26.  vítá, že Soudní dvůr dosáhl vyváženějšího složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem 2004, a z těch, které přistoupily v tomto roce nebo po něm; je však hluboce znepokojen výraznou geografickou nevyvážeností na vyšší a střední úrovni řízení, a to v neprospěch členských států, které vstoupily do Unie v roce 2004 nebo později; vyzývá Soudní dvůr, aby usiloval o nápravu této situace a podal Parlamentu zprávu o zlepšeních, jichž bylo v této oblasti dosaženo;

27.  lituje skutečnosti, že vnitřní pravidla Soudního dvora pro whistleblowing byla přijata teprve na začátku roku 2016; doporučuje Soudnímu dvoru, aby s těmito pravidly seznámil všechny své zaměstnance; žádá Soudní dvůr, aby do června 2017 předložil podrobné informace o případech whistleblowerů za rok 2015 a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny a uzavřeny;

28.  naléhavě vyzývá Soudní dvůr, aby místo prohlášení o neexistenci střetu zájmů vymáhal předložení prohlášení o zájmech, jelikož sebehodnocení týkající se konfliktu zájmů je samo o sobě střetem zájmů; domnívá se, že hodnocení situace střetu zájmů musí být provedeno nezávislou třetí stranou; žádá Soudní dvůr, aby do června 2017 oznámil, jaké změny zavedl, a aby uvedl, kdo situace střetu zájmů kontroluje; opakuje, že transparentnost je klíčová pro důvěru veřejnosti; vyzývá Soudní dvůr, aby zavedl jasná pravidla, pokud jde o „otočné dveře“, a zavedl opatření a odrazující sankce, jako například snížení důchodu nebo zákaz pracovat v podobných orgánech po dobu tří let, aby se těmto „otočným dveřím“ předešlo;

29.  bere na vědomí spolupráci Soudního dvora s Komisí a tlumočnickými službami Parlamentu v rámci interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení, a to zejména v oblasti tlumočení; očekává, že se spolupráce rozšíří i na oblast překladu, a podporuje tento vývoj všude tam, kde je to možné, aniž by utrpělo plnění odpovědností Soudního dvora;

30.  vyzývá Soudní dvůr, aby Parlamentu poskytoval náklady na překlad v souladu s harmonizovanou metodikou dohodnutou v rámci interinstitucionální pracovní skupiny pro klíčové ukazatele činnosti a výkonnosti institucí;

31.  bere na vědomí, že v ředitelství Soudního dvora pro překlad došlo k nárůstu pracovní zátěže o 1,4 % a že se jeho produktivita v roce 2015 zvýšila o 7 % díky kontrole externalizace pracovní zátěže a novým nástrojům na podporu překladu;

32.  podporuje přezkum výdajů a podmínek pro používání služebních vozidel, který společně provedly útvary vnitřního auditu Soudního dvora a Účetního dvora; vyzývá Soudní dvůr, aby v rámci tohoto přezkumu zvážil možnost snížit počet služebních vozidel, která jsou k dispozici jeho členům a zaměstnancům; kromě toho vyzývá Soudní dvůr, aby zlepšil své kontroly, které mají zabránit používání služebních vozidel k soukromým účelům;

33.  vítá závazek Soudního dvora ke splnění ambiciózních cílů v oblasti životního prostředí; vybízí tento orgán, aby uplatňoval zásady zelených veřejných zakázek, a vyzývá ke stanovení pravidel a dostatečného rozpočtu na kompenzaci emisí uhlíku;

34.  bere na vědomí podrobné informace o politice Soudního dvora v oblasti nemovitostí, zejména pokud jde o výstavbu pátého rozšíření stávajícího komplexu budov;

35.  vítá otevření historického archivu Soudního dvora v historických archivech Unie ve Florencii;

36.  vítá podnět Soudního dvora ke zveřejnění jeho výroční zprávy v novém formátu; vyzývá Soudní dvůr, aby zveřejnil výroční zprávu Účetního dvora, zejména její části, které se týkají části Soudního dvora;

37.  vyzývá Soudní dvůr, aby zlepšil svou komunikační politiku vůči občanům Unie;

38.  pokládá odpověď Soudního dvora na otázku Parlamentu (otázka č. 26) týkající se příspěvků za neuspokojivou; žádá Soudní dvůr o vysvětlení a jasnou a podrobnou odpověď.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Viz příloha k legislativnímu usnesení Parlamentu ze dne 28. října 2015 – „Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady“, přijaté texty P8_TA(2015)0377.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
PDF 410kWORD 50k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl V – Účetní dvůr (2016/2155(DEC))
P8_TA(2017)0149A8-0151/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0273/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanovují finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0151/2017),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Účetnímu dvoru, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl V – Účetní dvůr (2016/2155(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl V – Účetní dvůr,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 15/2012: „Řešení střetu zájmů ve vybraných agenturách EU“,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0151/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  oceňuje spolupráci Účetního dvora a Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu a pravidelnou zpětnou vazbu na základě žádostí Parlamentu; vítá praxi z poslední doby, díky níž má Parlament možnost předkládat Účetnímu dvoru své návrhy ohledně jeho ročního pracovního programu; vyzývá k tomu, aby mezi předsedou Účetního dvora a Konferencí předsedů výborů Parlamentu probíhaly každoročně ještě strukturovanější jednání;

2.  bere na vědomí, že roční účetní závěrku Účetního dvora kontroluje nezávislý externí auditor, aby bylo zajištěno dodržování stejných zásad transparentnosti a odpovědnosti, jaké auditor uplatňuje v případě subjektů, které sám kontroluje; bere na vědomí názor auditora, že účetní závěrka Účetního dvora podává věrný a poctivý obraz finanční situace tohoto orgánu;

3.  zdůrazňuje, že v roce 2015 činily celkové prostředky Účetního dvora 132 906 000 EUR (ve srovnání s 133 498 000 EUR, které měl k dispozici v roce 2014) a že celková míra plnění rozpočtu dosáhla 98,68 %; zdůrazňuje, že míra plnění rozpočtu byla nižší než v roce 2014 (98,8 %);

4.  zdůrazňuje, že rozpočet Účetního dvora je čistě administrativní, přičemž značná část prostředků se používá na náklady spojené s osobami pracujícími v tomto orgánu; zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet tohoto orgánu jako celek, ale mělo by zahrnovat také stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených cílů (SMART) pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti oceňuje, že Účetní dvůr uplatňuje zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti v rámci svých běžných činností;

5.  připomíná Účetnímu dvoru, že podle společného přístupu k decentralizovaným agenturám přijatého v červenci 2012 Parlamentem, Radou a Komisí (odstavec 54), za audit decentralizovaných agentur „plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; vybízí Účetní dvůr, aby v souvislosti s probíhající revizí finančního nařízení a následnou revizí rámcového finančního nařízení předložil návrhy na řešení problémů spjatých s auditem agentur; je toho názoru, že tuto otázku je třeba vyjasnit, aby bylo možné snížit veškerou nadměrnou administrativní zátěž decentralizovaných agentur, aniž by to mělo negativní vliv na potřebnost a účinnost práce Účetního dvora;

6.  bere na vědomí, že v roce 2015 byla provedena reforma Účetního dvora, kterou tento orgán považuje za úspěšnou; se zájmem očekává hodnocení strategie Účetního dvora na období 2013–2017, které se provádí v polovině období, a rovněž analýzu plnění hlavních cílů reformy;

7.  vítá, že Účetní dvůr se ve svých zprávách drží přístupu založeného na přínosu Unie; vyzývá k další spolupráci s ostatními orgány Unie na rozvoji výkonnostních ukazatelů a vypracování priorit pro dobré finanční řízení;

8.  konstatuje, že podle revize článku 163 finančního nařízení se předpokládá, že „zvláštní zprávy [jsou] vypracovány a přijímány ve [...] lhůtě [...] 13 měsíců“(6); konstatuje, že tato lhůta nebyla v roce 2015 dodržena; naléhavě Účetní dvůr vyzývá, aby tuto lhůtu dodržoval, aniž by to však mělo vliv na kvalitu zpráv; v této souvislosti vybízí Účetní dvůr, aby zlepšil doporučení, která uvádí ve svých zvláštních zprávách, tak aby byla ještě cílenější;

9.  domnívá se, že orgány, jimž jsou zvláštní zprávy Účetního dvora určeny, by jim měly přikládat větší význam a že by navíc měly být vypracovávány také roční specializované zprávy; zdůrazňuje, že účinnost samostatných zvláštních zpráv by mohla být zvýšena, pokud by byly průběžně seskupovány v závislosti na konkrétních oblastech politiky, díky čemuž by Parlament mohl věnovat těmto zvláštním zprávám Účetního dvora své ad hoc zprávy mimo cyklus udělování absolutoria;

10.  lituje toho, že Účetní dvůr navzdory opakovaným žádostem Parlamentu, které předkládá od roku 2012 v rámci svých usnesení o udělení absolutoria, dosud nepředložil zvláštní zprávu týkající se střetu zájmů ve všech agenturách, zejména v agenturách blízkým průmyslovým odvětvím; naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby do června 2017 vypracoval první zvláštní zprávu o střetu zájmů a poté zveřejnil každoročně následné zprávy; domnívá se, že má vypracovávání výročních zpráv o střetu zájmů ze strany Účetního dvora pro integritu orgánů a institucí Unie zásadní význam a zamezuje střetu zájmů mezi agenturami Unie, zejména agenturami blízkými průmyslovým odvětvím a lobbistickým skupinám;

11.  konstatuje, že Účetní dvůr dodržuje interinstitucionální dohodu o 5% snížení počtu zaměstnanců v průběhu pěti let; žádá, aby byl do června 2017 informován o tom, do jaké míry toto snižování odpovídá náboru nových zaměstnanců do Účetního dvora v roce 2015 a jaké bylo v roce 2015 procento nových náborů;

12.  s politováním konstatuje, že v roce 2015 byl počet mužů a žen, kteří jsou členy Účetního dvora, nevyvážený v poměru 23 ku pěti a že počet žen klesl v roce 2016 na tři; s politováním navíc poukazuje na genderovou nevyváženost ve vysokých a středních řídících funkcích Účetního dvora (30,4 % žen ku 69,6 % mužů); vyzývá Účetní dvůr, aby přijal další opatření, kterými by podpořil vyvážené zastoupení žen a mužů, zejména v řídících funkcích; vyzývá jej navíc, aby o přijatých opatřeních a o dosažených výsledcích informoval orgán příslušný k udělení absolutoria, aniž by ohrozil své poslání;

13.  zdůrazňuje, že významným prvkem řízení zdrojů musí zůstat geografická vyváženost, zvláště poměr mezi zaměstnanci určité státní příslušnosti a velikostí příslušných členských států, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily od roku 2004; vítá, že Účetní dvůr dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem 2004 i po něm; poukazuje však na to, že členské státy, které k Unii přistoupily od roku 2004, jsou stále nedostatečně zastoupeny na vyšší úrovni správy a ve vedoucích funkcích, a proto se zde očekává dosažení dalšího pokroku;

14.  vyjadřuje znepokojení nad vysokým počtem dnů pracovní neschopnosti u zaměstnanců; vyzývá Účetní dvůr, aby v zájmu lepšího plnění svých klíčových úkolů zavedl cílené zdraví prospěšné aktivity, které by zajistily zdraví a pohodu zaměstnanců;

15.  konstatuje, že metoda, kterou Účetní dvůr používá k výpočtům doby pracovní neschopnosti u zaměstnanců; domnívá se, že tato metoda není vhodná k účinnému výpočtu absencí z důvodu nemoci; vyzývá Účetní dvůr, aby stejně jako ostatní orgány používal výpočetní metodu, při níž se vychází z počtu pracovních dnů nepřítomnosti na jednoho zaměstnance;

16.  konstatuje, že především za účelem přípravy reformy Účetního dvora zorganizoval tento orgán pětidenní výjezdní zasedání, jehož se zúčastnil malý počet zaměstnanců (pouze 107 osob); vyzývá Účetní dvůr k tomu, aby své zdraví prospěšné aktivity konkrétněji zaměřoval na aktivní a pozitivní rozvoj lidských zdrojů a aby do nich zapojoval co nejvyšší počet zaměstnanců;

17.  poukazuje na zdokonalený etický rámec Účetního dvora, který má předcházet střetům zájmů i pochybením zaměstnanců a členů orgánu; vyzývá Účetní dvůr, aby předložil Parlamentu zprávu o revizi svých interních pravidel zabraňujících obtěžování;

18.  naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby místo prohlášení o neexistenci střetu zájmů vymáhal předložení prohlášení o zájmech, jelikož sebehodnocení týkající se střetu zájmů je samo o sobě střetem zájmů; domnívá se, že hodnocení situace střetu zájmů musí být provedeno nezávislou třetí stranou; žádá Účetní dvůr, aby do června 2017 oznámil, jaké změny zavedl, a aby uvedl, kdo situaci střetu zájmů kontroluje; opakuje, že bezúhonnost a transparentnost je pro veřejnou důvěru klíčová; vyzývá Účetní dvůr, aby zavedl jasná pravidla, pokud jde o „otočné dveře“, a zavedl opatření a odrazující sankce, jako například snížení důchodu nebo zákaz pracovat v podobných orgánech po dobu tří let, aby se předešlo těmto „otočným dveřím“;

19.  připomíná Účetnímu dvoru, že decentralizované agentury Unie musejí přijmout kodex řádné správní praxe a jsou vybízeny k využívání rejstříku transparentnosti jako referenčního nástroje pro svou interakci s dotyčnými zástupci;

20.  vyzývá Účetní dvůr, aby se připojil k interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti;

21.  vítá portál věnovaný transparentnosti, který byl vytvořen na internetových stránkách Účetního dvora, a dále skutečnost, že Účetní dvůr zavedl pravidla týkající se oznamování nekalých praktik; doporučuje Účetnímu dvoru, aby s těmito pravidly seznámil všechny své zaměstnance; žádá Účetní dvůr, aby do června 2017 předložil informace o případných případech informátorů za rok 2015 a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny a uzavřeny;

22.  konstatuje, že v roce 2015 vlastnil Účetní dvůr tři budovy: K1, K2 a K3; žádá Účetní dvůr, aby plány na modernizaci těchto budov začlenil do své výroční zprávy o činnosti a zajistil, aby při těchto úpravách byly dodrženy co nejpřísnější normy energetické účinnosti;

23.  bere na vědomí shrnutí politiky Účetního dvora týkající se nemovitostí, které je součástí jeho výroční zprávy o činnosti, a žádá, aby v budoucnosti byly předloženy podrobnější informace o těchto otázkách;

24.  bere na vědomí nárůst objemu překladů, který byl zaznamenán v roce 2015, kdy byl téměř o 3 % vyšší než v roce 2014; konstatuje, že v rámci reformy Účetního dvora byla optimalizována struktura ředitelství pro překlady; vyzývá Účetní dvůr, aby objasnil, jakých zlepšení dosáhlo toto ředitelství v rámci své činnosti;

25.  bere na vědomí jednání, která probíhají mezi Účetním dvorem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ohledně případného správního ujednání; vyzývá Účetní dvůr, aby informoval o pokroku v jednáních na toto téma;

26.  opakovaně vyzývá Účetní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnoval do svých výročních zpráv o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů, které projednával úřad OLAF a během nichž byl vyšetřován Účetní dvůr nebo některý z jeho zaměstnanců;

27.  bere na vědomí doporučení útvaru interního auditu, aby Účetní dvůr zvážil racionálnější způsob využívání svých služebních vozidel; vyzývá Účetní dvůr, aby tuto otázku řešil ve spolupráci se Soudním dvorem Evropské unie a aby informoval Parlament o opatřeních, která přijal s cílem racionalizovat využití vozového parku;

28.  vítá úsilí Účetního dvora o snižování jeho environmentální stopy a úspěšné výsledky těchto snah; konstatuje, že Účetní dvůr zahájil v roce 2013 projekt v rámci systému pro environmentální řízení a audit (EMAS) s cílem získat do konce roku 2016 certifikaci EMAS; vítá, že dne 13. listopadu 2015 přijal Účetní dvůr politiku v oblasti životního prostředí, která formalizuje jeho zapojení do iniciativy týkající se kvalitního environmentálního řízení; vyjadřuje znepokojení nad průtahy při získávání certifikace EMAS;

29.  poukazuje na význam rozšířené spolupráce s dalšími vysokými školami v Unii za účelem vytvoření specializovaných studií v oboru evropského auditu; žádá Účetní dvůr, aby Parlament nadále informoval o vývoji situace a výsledcích této rozšířené spolupráce v budoucnu;

30.  vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil možnost předkládání doporučení ohledně lepší komunikace týkající se rozpočtu Unie, jeho funkce a poslání a ohledně toho, jak jej občanům Unie nejefektivněji vysvětlit.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Viz čl. 251 odst. 1 návrhu Komise COM(2016)0605.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
PDF 403kWORD 49k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2016/2156(DEC))
P8_TA(2017)0150A8-0144/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0274/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0144/2017),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na  rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2016/2156(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0144/2017),

A.  vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

1.  s potěšením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2015 v oblasti správních a jiných výdajů Evropského hospodářského a sociálního výboru (dále jen „výbor“) nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2015 neshledal u výboru významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

3.  konstatuje, že v roce 2015 dosahoval rozpočet výboru výše 129 100 000 EUR (ve srovnání s rokem 2014, kdy tato částka činila 128 559 380 EUR), s mírou plnění 95,9 %; upozorňuje, že v roce 2015 došlo oproti roku 2014 k mírnému nárůstu míry plnění;

4.  konstatuje, že rozpočet výboru je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami pracujícími v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet výboru jako celek, ale mělo by zahrnovat také stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených cílů pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá výbor, aby zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti prosazoval ve větší míře i v rámci svých běžných činností;

5.  bere na vědomí návazné připomínky výboru k usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2014, které jsou připojeny k výroční zprávě o činnosti výboru; vítá, že v roce 2015 byla zřízena zvláštní asistenční služba pro veřejné zakázky;

6.  bere na vědomí, že rok 2015 byl zahajovacím rokem nového funkčního období výboru, což mohlo ovlivnit dosažené výsledky, zejména výsledky legislativních ředitelství, ale i ředitelství pro tlumočení a pro komunikaci a lidské zdroje;

7.  bere na vědomí, že zpráva o uplatňování dohody o spolupráci mezi Parlamentem a výborem (dále jen „dohoda“) hodnotí spolupráci mezi oběma institucemi kladně a jako včasnou;

8.  bere na vědomí, že podle výboru je třeba povahu „intenzívnější“ spolupráce, o níž hovoří dohoda, lépe vyjasnit a že některé prvky ještě zbývá zavést v plném rozsahu, což si žádá nepolevující nasazení obou institucí; je přesvědčen o tom, že další úsilí o úplné uplatnění dohody a rozvoj součinnosti přinesou pro obě strany pozitivní výsledky;

9.  opakuje svou žádost, aby do přezkumu dohody v polovině období nebo do příští zprávy o uplatňování dohody bylo začleněno společné posouzení rozpočtových úspor, které z dohody plynou;

10.  konstatuje, že stanoviska výboru nejsou náležitě začleněna do práce Parlamentu, a vyzývá výbor, aby z tohoto hlediska vytvořil společně s generálním tajemníkem Parlamentu návrhy na zefektivnění postupů výboru a Parlamentu;

11.  bere na vědomí, že v roce 2015 byla mezi výborem a Výborem regionů podepsána nová dvoustranná dohoda o administrativní spolupráci; věří, že tato dohoda dále zefektivní činnost obou výborů; je toho názoru, že podobné administrativní funkce by měly být spojeny do jedné, aby se zamezilo zbytečnému zdvojování činnosti;

12.  konstatuje, že po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 Parlament z bezpečnostních důvodů uzavřel přímé propojení mezi budovami RMD a REM; věří, že Parlament bezpečnostní situaci znovu posoudí, neboť opětovné otevření průchodu by bylo přínosné pro všechny tři instituce;

13.  vítá administrativní změny provedené v roce 2015, zejména úplné zavedení systému úhrady cestovních výdajů členů výboru založeného na nákladech a kompletní přepracování portálu členů výboru; žádá výbor, aby předložil srovnávací výroční přehled cestovních výdajů svých členů za roky 2014, 2015 a 2016;

14.  podotýká, že podle jednacího řádu výboru jsou jeho členové při plnění svých povinností v obecném zájmu Unie zcela nezávislí; konstatuje, že prohlášení o zájmech členů výboru jsou k dispozici na internetových stránkách výboru; vyzývá výbor, aby se připojil k budoucí interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti;

15.  je znepokojen počtem neobsazených stálých pracovních míst v roce 2015 a vybízí výbor, aby přijal nezbytná opatření ke zlepšení svého postupu při přijímání pracovníků;

16.  se znepokojením poukazuje na pokračující genderovou nevyváženost ve vysokých a středních řídících funkcích (30 % / 70 % v případě vysokých funkcí); konstatuje rovněž, že ve vysokých a středních řídících funkcích panuje zeměpisná nevyváženost, zejména se nedostává zaměstnanců z členských států, které přistoupily k Unii v roce 2004 nebo později; žádá výbor, aby přijal opatření k nápravě těchto nevyváženosti a informoval o nich a o dosažených výsledcích orgán příslušný pro udělení absolutoria;

17.  bere na vědomí záměr výboru dodržet interinstitucionální dohodu(6) o snížení počtu zaměstnanců během pěti let o 5 %; žádá, aby byl informován o tom, jakým způsobem odpovídá toto snížení vytvoření tří nových pracovních míst, k němuž došlo v roce 2016; navrhuje, aby výbor informoval Parlament o veškerých alternativních úsporách, které by kompenzovaly případné zpoždění při snižování počtu zaměstnanců;

18.  s potěšením konstatuje, že začátkem roku 2016 vstoupila v platnost vnitřní pravidla týkající se informátorů;

19.  plně podporuje vytvoření míst etických poradců, kteří mají pomáhat v situacích potenciálního obtěžování, a zvláštní odbornou přípravu pro celou hierarchii, jejímž cílem je rozšířit znalosti, pokud jde o případy oznamování a zacházení s nimi; lituje, že tři případy týkající se obtěžování musely být řešeny právní cestou;

20.  s ohledem na nedostatečnou zprávu výboru týkající se míry absencí zaměstnanců z důvodu nemoci nemůže v této věci poskytnout své stanovisko; žádá výbor, aby předložil zprávu o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců z důvodu nemoci, vydělené počtem pracovních dnů této neschopnosti připadajících na jednoho zaměstnance;

21.  bere na vědomí, že výbor snížil oproti roku 2014 průměrné náklady na své výjezdní zasedání o 35 % na účastníka a že se této akce účastnilo jen 218 zaměstnanců, oproti 415 v roce 2014; žádá výbor, aby v zájmu dalšího zlepšování zdraví a pohody zaměstnanců usiloval o to, aby se do zdraví prospěšných aktivit zapojovalo co nejvíce zaměstnanců;

22.  s uspokojením bere na vědomí snížení míry požadovaných tlumočnických služeb, které nebyly využity, ze 4,3 % v roce 2014 na 3,5 % v roce 2015;

23.  vítá poskytování údajů o překladech podle harmonizované metodiky, kterou stanovil interinstitucionální výbor pro překlady a tlumočení; bere na vědomí probíhající revizi kodexu chování v oblasti překladů, již má výbor provést spolu s Výborem regionů;

24.  bere na vědomí, že v důsledku dohody o převodu zaměstnanců do Parlamentu stoupla míra externalizace překladů v roce 2015 na téměř 10 %; žádá výbor, aby posoudil nákladovou efektivnost uspořádání, které se nyní uplatňuje v praxi;

25.  vítá strategický rámec výboru pro vzdělávání a rozvoj, zejména nové zaměření na učení se od kolegů; žádá výbor, aby ve své příští výroční zprávě o činnosti předložil o této konkrétní metodě příslušné informace;

26.  s velkým uspokojením bere na vědomí úsilí a dosažené výsledky v oblasti zlepšování environmentální stopy výboru a obnovení certifikace v rámci systému pro environmentální řízení a audit (EMAS);

27.  bere na vědomí administrativní ujednání mezi výborem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům, jehož cílem je vytvořit strukturovaný rámec pro spolupráci a usnadnit rychlou výměnu informací;

28.  vítá, že k výroční zprávě o činnosti byly připojeny informace o politice výboru v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby náklady spojené s touto politikou byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

29.  bere na vědomí úsilí a výsledky výboru při zkvalitňování své informační a komunikační politiky; zdůrazňuje však, že spíše než obecná publicita stanovisek k evropskému rozhodování je důležitější, aby tato stanoviska dosahovala lepší úrovně efektivnosti.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
PDF 405kWORD 48k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VII – Výbor regionů (2016/2157(DEC))
P8_TA(2017)0151A8-0141/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0275/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0141/2017),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru regionů za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Výboru regionů, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl VII – Výbor regionů (2016/2157(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VII – Výbor regionů,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0141/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2015 uvedl, že u Výboru regionů (dále jen „výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2015 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a úřadů nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  konstatuje, že rozpočet výboru je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami pracujícími v tomto výboru a zbývající částka je určena na jeho budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet výboru jako celek, ale mělo by také zahrnovat stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených (SMART) cílů pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá výbor, aby ve svých běžných činnostech zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti šířeji prosazoval;

4.  konstatuje, že v roce 2015 měl výbor schválen rozpočet ve výši 88 900 000 EUR (oproti 87 600 000 EUR v roce 2014), z čehož 87 200 000 EUR byly prostředky na závazky s mírou plnění 98,2 %; bere na vědomí, že se v roce 2015 mírně snížila míra plnění;

5.  bere na vědomí, že v roce 2015 byla uzavřena a podepsána nová dvoustranná dohoda o administrativní spolupráci mezi výborem a Evropským hospodářským a sociálním výborem; věří, že tato dohoda dále zajistí zefektivnění výkonnosti výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru;

6.  s uspokojením bere na vědomí, že zpráva o provádění dohody o spolupráci mezi Parlamentem a výborem (dále jen „dohoda“) byla předložena včas, a hodnotí spolupráci mezi oběma orgány kladně; konstatuje však, že povahu „intenzivnější“ spolupráce, o níž hovoří dohoda, je třeba lépe vyjasnit;

7.  vítá zájem výboru o zavedení systematičtějšího přístupu ke spolupráci s Parlamentem, zejména v politických oblastech a s výzkumnou službou Parlamentu; domnívá se, že další rozvoj synergií přinese pozitivní výsledky pro oba orgány;

8.  opakuje svou žádost, aby bylo do příští zprávy o provádění dohody začleněno společné posouzení rozpočtových úspor, které z dohody plynou;

9.  se znepokojením konstatuje, že žádný z cílů stanovených výborem v roce 2015 za účelem většího zapojení Parlamentu a Rady do činností souvisejících se stanovisky výboru nebyl dosažen;

10.  konstatuje, že po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 Parlament z bezpečnostních důvodů uzavřel přímé propojení mezi budovami RMD a REM; věří, že Parlament bezpečností situaci znovu posoudí, neboť opětovné otevření průchodu by bylo pro všechny tři orgány jistě přínosné;

11.  se znepokojením bere na vědomí neustálé snižování míry čerpání prostředků na platby v roce 2015 v několika rozpočtových bodech; bere na vědomí, že rok 2015 byl zahajovacím rokem šestého funkčního období výboru; je však toho názoru, že výbor by neměl dopustit, aby toto ovlivňovalo řízení rozpočtu; vyzývá výbor, aby zvýšil svoji výkonnost a lépe se připravil na zahajovací rok sedmého funkčního období výboru;

12.  naléhavě vyzývá výbor, aby dále zvýšil transparentnost svých operací a do své výroční zprávy o činnosti zahrnul veškeré dostupné údaje o pracovních cestách svých členů s podrobnými výdaji;

13.  vyzývá výbor, aby se připojil k budoucí interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti;

14.  se znepokojením bere na vědomí pokračující nerovnoměrné zastoupení mužů a žen ve vysokých a středních řídicích funkcích (25 % / 75 % ve vysokých funkcích a 38 % / 62 % ve středních řídicích funkcích); naléhavě žádá výbor, aby zlepšil vyváženost zastoupení mužů a žen a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o opatřeních přijatých k řešení tohoto problému a o dosažených výsledcích;

15.  s uspokojením bere na vědomí vhodnou zeměpisnou vyváženost v řídicích funkcích;

16.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad vysokým počtem dnů pracovní neschopnosti zaměstnanců výboru; vyzývá výbor, aby posoudil důvody, aby se v rámci řízení lidských zdrojů soustředil na zlepšení této situace a své zdraví prospěšné aktivity zaměřoval tak, aby se jich účastnil co největší počet zaměstnanců, aby se těmto absencím předcházelo;

17.  je znepokojen tím, že doporučení auditu týkající se výkonnosti projektů IT pro interní použití dosud nebyla dostatečně naplněna; vyzývá výbor, aby tuto situaci bez dalšího prodlení napravil;

18.  vítá poskytování údajů o překladech podle harmonizované metodiky stanovené interinstitucionálním výborem pro překlady a tlumočení; bere na vědomí probíhající revizi kodexu chování v oblasti překladů, již má výbor provést spolu s Evropským hospodářským a sociálním výborem;

19.  bere na vědomí, že v důsledku převodu zaměstnanců do Parlamentu v rámci dané dohody stoupla míra externího zajišťování překladů z 2,57 % v roce 2014 na téměř 10 % v roce 2015; žádá výbor, aby posoudil nákladovou efektivnost nového uspořádání, nyní uplatňovaného v praxi;

20.  bere na vědomí, že výbor v prosinci 2015 přijal pravidla pro whistleblowing; rovněž bere na vědomí, že v roce 2015 bylo zahájeno projednávání jednoho případu whistleblowingu; žádá výbor, aby Parlament o vývoji tohoto případu průběžně informoval;

21.  považuje za zásadně důležité, aby výbor okamžitě přijal opatření v návaznosti na dvě rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu(6), zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům(7), zprávu Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků v Komisi(8) a usnesení Parlamentu(9), a aby v případě whistleblowingu ze strany bývalého interního auditora výboru zajistil do konce roku 2017 čestné a spravedlivé vyrovnání;

22.  považuje za zásadní, aby výbor spolupracoval s Evropským hospodářským a sociálním výborem s cílem neprodleně přijmout opatření v návaznosti na rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu v případě obtěžování, jehož účastníky byli úředníci z obou orgánů(10), aby informoval Parlament o pokroku a aby přezkoumal své postupy při nakládání s budoucími obviněními z obtěžování s cílem zajistit, že jsou v souladu s judikaturou Soudu pro veřejnou službu.

23.  s velkým uspokojením bere na vědomí úsilí a zatím dosažené výsledky v oblasti zlepšování environmentální stopy výboru a obnovení certifikace systému pro environmentální řízení a audit (EMAS);

24.  bere na vědomí úsilí a výsledky výboru při zkvalitňování své informační a komunikační politiky;

25.  vítá, že ve výroční zprávě o činnosti výboru byly uvedeny informace o jeho politice v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby náklady spojené s touto politikou byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Rozsudky Soudu pro veřejnou službu ze dne 7. května 2013, věc F-86/11 (ECLI:EU:F:2011:189), a ze dne 18. listopadu 2014, věc F-156/12 (ECLI:EU:F:2014:247).
(7) Závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům o případu ze dne 8. října 2003.
(8) Zpráva Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků v Komisi ze dne 8. května 2008.
(9) Šest různých usnesení Parlamentu ze dne 29. ledna 2004 (Úř. věst. L 57, 25.2.2004, s. 8), 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 153), 12. dubna 2005 (Úř. věst. L 196, 27.7.2005, s. 54), 27. dubna 2006 (Úř. věst. L 340, 6.12.2006, s. 44), 29. dubna 2015 (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 132) a 28. dubna 2016 (Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 152) na podporu případu interního auditora výboru.
(10) Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 26. února 2013, věc F-124/10: Vassilliki Labiri v. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) (ECLI:EU:F:2013:21).


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
PDF 417kWORD 50k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2016/2160(DEC))
P8_TA(2017)0152A8-0122/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0278/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2016: „Jak Evropská služba pro vnější činnost spravuje své budovy po celém světě“,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0122/2017),

1.  uděluje absolutorium vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2016/2160(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0122/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  vítá skutečnost, že podle Účetního dvora je celková míra chyb v okruhu 5 (Správa), včetně rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), i nadále poměrně nízká (podle odhadů 0,6 % v roce 2015);

2.  bere na vědomí, že Účetní dvůr neshledal žádné významné nedostatky, pokud jde o výroční zprávu o činnosti a vnitřní kontrolní systém ESVČ;

3.  vyzývá ESVČ, aby odstranila určité nedostatky, které Účetní dvůr odhalil v postupech přijímání místních zaměstnanců v delegacích (tj. některé netransparentní kroky v rámci tohoto postupu) a v postupech zadávání zakázek delegacemi (zejména nesprávné posouzení nabídek z hlediska technické specifikace nebo použití nesprávného zadávacího řízení);

4.  souhlasí s Účetním dvorem v tom, že zlepšení pokynů ke koncipování, koordinaci a provádění zadávacích řízení v delegacích u zakázek nižší hodnoty je důležité, neboť ty to zakázky tvoří 4,5 % celkové hodnoty zakázek sjednaných v roce 2015; podporuje záměr ESVČ pořádat regionální semináře a poskytovat v oblasti zadávání zakázek administrativní podporu pro celou síť delegací;

5.  vyzývá ESVČ, aby zlepšila kvalitu svých postupů přijímání zaměstnanců zpracováváním veškeré nezbytné podpůrné dokumentace; žádá ESVČ, aby lépe harmonizovala zadávací řízení v delegacích; znovu opakuje svůj požadavek, aby byly napraveny přetrvávající nedostatky v této oblasti tím, že delegacím bude i nadále poskytována administrativní podpora tam, kde je situace nejkritičtější;

6.  vítá skutečnost, že v rámci zprávy o řízení vnější pomoci za rok 2015 byly vydány zdokonalené a komplexnější pokyny o větším dohledu nad vedoucími delegací, které se týkají jak odpovědnosti, tak i požadavků na podávání zpráv;

7.  vyjadřuje politování nad zvýšením průměrné míry odchylek u závazků dosahující v roce 2015 22,4 % (v roce 2014 to bylo 18,3 %) na úrovni kontrol ex ante;

8.  konstatuje, že celkový rozpočet ESVČ na rok 2015 činil 602,8 milionu EUR, což představuje celkové navýšení o 16,2 % ve srovnání s rokem 2014, jež je výsledkem skutečnosti, že do rozpočtu ESVČ bylo převedeno 71,5 milionu EUR, a to ze správního rozpočtu Komise (25,2 milionu EUR) a z jiných rozpočtových položek (až 46,3 milionu EUR), za účelem hrazení běžných nákladů spojených s delegacemi Unie, jako jsou nájmy, opatření k zajištění bezpečnosti kanceláří a náklady na IT; poznamenává, že nebyly zahrnuty prostředky z ERF;

9.  poukazuje na skutečnost, že plnění správního rozpočtu ESVČ je i nadále zdrojem znepokojení, neboť některé delegace jsou financovány z vlastního rozpočtu ESVČ a kromě toho získávají od Komise rozpočtové příspěvky z 33 různých rozpočtových položek; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dále zlepšovaly a zjednodušovaly rozpočtové zdroje a postupy s cílem usnadnit provádění rozpočtu; vítá nově dohodnutý postup, kdy administrativní výdaje ERF budou počínaje rokem 2016 hrazeny z rozpočtu ESVČ na základě standardní částky na jednu osobu;

10.  bere na vědomí, že rozpočet ústředí ESVČ činil 218,9 milionu EUR, že čehož bylo 140,5 milionu EUR určeno na výplatu mezd a dalších nároků stálých i externích zaměstnanců, 30 milionů EUR (čili 13,7 %) na budovy a 30,7 milionu EUR na počítačové systémy, vybavení a nábytek;

11.  konstatuje, že rozpočet delegací ve výši 383,9 milionu EUR se dělil na částku 155,8 milionu EUR (tj. 40,6 %) určenou na budovy a související náklady, 105,5 milionu EUR (27,5 %) na platy stálých zaměstnanců, 60,1 milionu EUR (čili 15,7 %) na externí zaměstnance a externí služby, 20,6 milionu EUR (5,4 %) na další výdaje související se zaměstnanci a 41,9 milionu EUR (10,9 %) na ostatní správní náklady; dále konstatuje, že 204,7 milionu EUR bylo obdrženo od Komise na administrativní náklady spojené se zaměstnanci Komise vyslané do delegací Unie;

12.  znovu opakuje svůj požadavek, aby byla, zejména v delegacích, věnována pozornost kontinuitě činností a správě dokumentů, které jsou nejen klíčovými standardy interní kontroly, ale také důležitými prvky řízení, zejména z hlediska dostupnosti a spolehlivosti informací využívaných k různým účelům řízení, tedy k monitorování a posuzování činností a projektů a podávání zpráv o nich;

13.  poznamenává, že pouze dvě delegace vnesly výhrady, které se týkaly nedodržení řádného postupu ve výběrovém řízení a chybějících informací klíčových pro řízení, kterých je potřeba k prohlášení o věrohodnosti;

14.  podporuje pravidelné kontakty mezi ESVČ a útvary Komise zabývajícími se vnějšími záležitostmi zaměřené na prevenci a odhalování podvodů;

15.  vítá vytvoření regionálního centra Evropa, což je iniciativa, jejímž cílem je poskytovat delegacím Unie lepší administrativní podporu v oblasti finančního řízení, zadávání zakázek a lidských zdrojů; se zájmem očekává hodnocení pilotního projektu v roce 2017; vybízí ESVČ, aby v praxi sdílení poznatků pokračovala v případě potřeby i v jiných regionech s cílem postupně snižovat administrativní zátěž a náklady v delegacích;

16.  domnívá se, že je velmi důležité, aby bylo vedoucím delegací pravidelně připomínáno, že kromě politických povinností mají zásadní úlohu také z hlediska celkového posilování věrohodnosti, řízení a odpovědnosti, zejména pokud jde o posuzování různých prvků, které by mohly vést k vyjádření výhrady; vybízí ESVČ, aby vedoucím delegací, zejména diplomatům z členských států, nabízela školení a odborné poradenství;

17.  bere na vědomí změny a racionalizaci v organizaci ESVČ za účelem zjednodušení hierarchického vztahu a informačních toků usnadňujících ESVČ formulovat odpovědi na krize a politické výzvy a snížení počtu úrovní vedení omezením počtu ředitelství;

18.  je si vědom toho, že problematickým aspektem řízení lidských zdrojů v rámci ESVČ je přijímání pracovníků ze tří zdrojů, řízení vysílání pracovníků do delegací a současně plnění požadavku ročního snížení počtu zaměstnanců (v roce 2015 o 17 míst v ústředí);

19.  konstatuje, že podíl diplomatů z členských států nyní tvoří 32,9 % všech zaměstnanců skupiny AD v ESVČ (tj. 307 osob), zatímco v roce 2014 to bylo 33,8 %; poukazuje na skutečnost, že tento podíl je vyšší v delegacích (43,1 % čili 166 diplomatů členských států a 25,7 % v ústředí); vyzývá k vyváženějšímu rozložení zaměstnanců a připomíná ESVČ, že je důležité sdružovat odborné znalosti zaměstnanců členských států a ESVČ na všech úrovních;

20.  zdůrazňuje, že počet diplomatů členských států v čele delegací byl 63 ze 134 míst vedoucích delegací, což představovalo 47 % celkového počtu; poukazuje na to, že těchto 63 míst bylo mezi ženy a muže rozděleno nevyváženě v poměru 16 % ku 84 % a že pouze 16 z nich obsadili státní příslušníci členských států, které vstoupily do Unie v roce 2004 nebo později; konstatuje také, že mezi 29 zástupci vedoucích delegací byla obě pohlaví zastoupena v nevyváženém poměru 24 % ku 76 % a že šest zástupců vedoucích delegací byli diplomaté z členských států;

21.  poznamenává, že počet vyslaných národních odborníků z členských států se v roce 2015 nadále zvyšoval (o 8 % více ve srovnání s rokem 2014) a dosáhl 434 (z nichž 376 působilo v hlavním sídle a 58 v delegacích); konstatuje, že 40 % (neboli 151) z 376 vyslaných národních odborníků působících v Bruselu platila jejich vnitrostátní správa;

22.  připomíná ESVČ, že je nutné zajistit plné dodržování vzorce pro poměr zaměstnanců pocházejících z členských států a z orgánů Unie, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady o zřízení ESVČ;

23.  konstatuje, že obecné rozdělení celkového počtu pracovních míst mezi obě pohlaví je téměř rovnocenné s vyváženým poměrem 47 % ku 53 %, avšak na úrovni zaměstnanců skupiny AD je rozdíl 31,7 % ku 68,3 % (ve srovnání s 31 % ku 69 % v roce 2014); poznamenává, že tento 30% podíl je stabilní od roku 2011;

24.  opětovně vyjadřuje své znepokojení nad nerovným zastoupením žen a mužů ve vedoucích funkcích, kde je v současnosti poměr 21,4 % ku 78,6 %; vyjadřuje politování nad tím, že podíl žen ucházejících se o vedoucí funkce zůstává na nízké úrovni 16 %; domnívá se, že je důležité zde dosáhnout pokroku, a vyzývá proto ESVČ, aby upravila své podmínky a náborovou politiku tak, aby do vrcholných funkcí přilákala rovnoměrně obě pohlaví;

25.  opakuje, že by významným prvkem řízení lidských zdrojů ESVČ měla být geografická vyváženost, zvláště poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členských států, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily od roku 2004; vyjadřuje vážné znepokojení nad stále nízkým zastoupením těchto členských států na úrovni pracovníků i ve vedení; vyzývá proto ESVČ, aby tuto situaci podstatně napravila; zdůrazňuje, že tyto členské státy jsou stále obzvláště nedostatečně zastoupeny na vyšší úrovni správy a ve vedoucích funkcích, kde se stále očekává významný pokrok;

26.  vítá, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka přislíbila Parlamentu, že bude řešit stávající nevyváženost s početní převahou diplomatů z členských států ve funkcích vedoucích delegací, a vyzývá ESVČ, aby v průběhu roku 2017 předložila přezkum své politiky lidských zdrojů, v němž se bude věnovat otázkám, jako je genderová vyváženost a mobilita zaměstnanců mezi orgány a institucemi, a který zároveň zohlední dopad z hlediska lidských zdrojů za účelem posílení vnější činnosti Unie a jejího zviditelnění prostřednictvím globální unijní strategie;

27.  vybízí ESVČ, aby dále rozvíjela úlohu delegací Unie, zvláště usnadněním a podporou koordinace mezi členskými státy při poskytování konzulární pomoci;

28.  připomíná ESVČ, že existuje jen úzká hranice mezi ekonomickou diplomacií a lobbingem; vyzývá proto ESVČ, aby se připojila k budoucí interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti, který se bude vztahovat i na delegace EU, pokud to bude z právního hlediska možné;

29.  bere na vědomí roční výdaj ve výši 160 milionů EUR věnovaný na síť delegací Unie, což představuje více než 50% nárůst ve srovnání s předchozím finančním rokem; konstatuje, že 80 % delegací stále působí v pronajatých prostorách, přičemž částka za nájmy v roce 2015 dosáhla 53,04 milionů EUR; vítá mechanismus úvěrů ve výši 200 milionů EUR na lepší řízení politiky v oblasti nemovitostí a snížení pořizovacích nákladů delegací; vyjadřuje politování nad tím, že bez ohledu na mechanismus úvěrů a zvýšení výdajů vlastní ESVČ jen malý počet budov delegací; vyzývá ESVČ, aby ve výroční zprávě o činnosti předkládala nejen smlouvy týkající se budov delegací za současný rok, ale rovněž přehled situace všech budov delegací;

30.  vyzývá ESVČ, aby v souladu s doporučeními uvedenými ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 7/2016 přepracovala své politiky v oblasti nemovitostí, zejména pokud jde o:

   potřebu konzistentnosti a plné úhrady nákladů na poplatky vyplácené členskými státy nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které hostí kancelářské budovy delegací;
   lepší postup výběru budov delegací;
   přímé zapojení ústředí před pronajmutím (nebo obnovením nájemní smlouvy) či nákupem kancelářských budov;
   zdokonalení informačního systému pro správu nemovitostí tak, aby ESVČ měla spolehlivější a relevantnější informace, které může využít v procesu plánování;

31.  vyzývá ESVČ, aby dále rozvíjela využívání prostor zvláště tím, že bude prioritně řešit konkrétní situace, pokud jde o nevyužívané nebo zbytečně velké prostory, a související vícenáklady zjištěné Účetním dvorem (7,8 milionů EUR), přičemž uznává problémy spojené se správou budov v často komplikovaných podmínkách;

32.  zdůrazňuje, že ESVČ a členské státy mají společný zájem na faktoringu využívání budov a na dalším rozvoji místní spolupráce v oblasti správy budov, kde je třeba věnovat zvláštní a stálou pozornost nejlepšímu zhodnocení finančních prostředků, bezpečnostním otázkám a image Unie;

33.  vítá, že došlo k nárůstu počtu projektů společného umístění delegací Unie s členskými státy a že v roce 2015 bylo podepsáno šest memorand o porozumění o společném umístění, což vedlo celkem k 86 projektům společného pronájmu na konci roku 2015; vyzývá ESVČ, aby pokračovala v úsilí o větší využívání tohoto osvědčeného postupu; domnívá se, že tato politika by měla zahrnovat inovativní přístupy zaměřené na definování koordinované strategie společného umisťování s členskými státy, které mají zájem, a vhodných ujednání o sdílení nákladů souvisejících s budovami a logistikou; poukazuje na to, že ujednání o společném umístění se týkají také dalších subjektů, které přispívají k řízení zahraniční politiky, jako jsou Evropská investiční banka, služby evropské civilní ochrany a humanitární pomoci, mise společné bezpečnostní a obranné politiky a zvláštní zástupci Unie;

34.  vyjadřuje politování nad nedostatečnými záznamy a nad nesrovnalostmi v informačních systémech pro správu administrativních budov a rezidencí delegací; žádá o pravidelný přezkum úplnosti a spolehlivosti údajů kódovaných delegacemi Unie s cílem prohlubovat obecné plánování plochy, umístění a úhradu nákladů;

35.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby posílila své nástroje sloužící ke kontrole a monitorování řízení všech nákladů vzniklých v politice v oblasti nemovitostí s cílem zajistit přesný přehled o všech výdajích a navazující opatření v této oblasti; domnívá se, že by měl být kladen důraz na monitorování stropů definovaných v politice v oblasti nemovitostí, s cílem snížit celkové roční nájemné za kanceláře delegací a související opakující se náklady a zajistit odpovídající příspěvky placené společně umístěnými subjekty, úhradu provozních nákladů spojených se společným umístěním a správnost nákladů, pokud jde o podmínky místního trhu;

36.  je přesvědčen, že je třeba rychle rozvíjet odborné právní a technické znalosti v oblasti správy nemovitostí a současně posoudit veškeré nákladově účelné alternativy, jako je zaměstnání externích odborníků (například místních makléřů), aby provedli průzkum daného trhu nebo případně jednali s vlastníky pronajímané nemovitosti;

37.  žádá ESVČ, aby každoročně předkládala seznam všech inspekcí provedených v delegacích;

38.  vyzývá ESVČ, aby nechala pět posledních smluv o pronájmu nebo o koupi rezidencí pro velvyslance Unie, včetně rezidence v albánském hlavním městě Tiraně, prověřit inspektorátem delegací a aby o tom podala zprávu Parlamentu;

39.  podporuje provádění střednědobé a dlouhodobé strategie za účelem zjištění veškerých možností v této oblasti od investičních priorit nebo možností nákupu, přes prodloužení pronájmu až po sdílení prostor s členskými státy, přičemž je nutné zohlednit odhady budoucího stavu zaměstnanců a politické plánování a vývoj.

40.  vybízí ESVČ, aby ve své politice v oblasti nemovitostí dále uplatňovala ekologické řízení a audit EMAS a také zásadu zelených veřejných zakázek, přičemž je třeba chápat, že místní podmínky všech 139 delegací vyžadují určitý stupeň flexibility;

41.  zastává názor, že je třeba dále posilovat bezpečnost ESVČ a jejích delegací, a vyzývá ESVČ, aby ji při výběru budov a prostor pro své delegace prioritně zohledňovala; domnívá se, že by bezpečnost budov měla být nedílnou součástí politiky v oblasti nemovitostí a že evakuační plán ESVČ a její rozhodnutí o evakuaci by měly být v případě potřeby koordinovány se zastoupeními dotčených členských států;

42.  vítá skutečnost, že ESVČ plánuje projekt společné vize a společné akce usilující o posílení Evropy, která přispěje k míru a bezpečnosti v regionu i na celém světě;

43.  vyzývá ESVČ, aby zlepšila svou komunikační politiku vůči občanům Unie.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
PDF 400kWORD 46k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2016/2158(DEC))
P8_TA(2017)0153A8-0142/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0276/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0142/2017),

1.  uděluje absolutorium evropské veřejné ochránkyni práv za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropské veřejné ochránkyni práv, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2016/2158(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0142/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr v případě evropské veřejné ochránkyně práv (dále jen „veřejná ochránkyně práv“) neshledal žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2015 v oblasti správních výdajů veřejné ochránkyně práv nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet veřejné ochránkyně práv je čistě administrativní a že v roce 2015 činil 10 346 105 EUR (9 857 002 v roce 2014); zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet veřejné ochránkyně práv jako celek, ale mělo by také zahrnovat stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených (SMART) cílů pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti prosazovala ve svých běžných činnostech;

4.  bere na vědomí, že 92,32 % celkové výše prostředků bylo přiděleno na závazky (oproti 97,87 % v roce 2014) a 86,19 % vyplaceno (93,96 % v roce 2014) a že míra plnění činila 92,32 % (oproti 97,87 % v roce 2014); konstatuje, že míra čerpání prostředků během roku 2015 nadále klesala;

5.  konstatuje, že snížení míry čerpání prostředků v roce 2015 ovlivnilo rozhodnutí veřejné ochránkyně práv o snížení některých rozpočtových položek (výdaje na služební cesty, reprezentaci, publikace a překlady), a v důsledku toho byl rozpočet těchto rozpočtových položek snížen;

6.  bere na vědomí, že veřejná ochránkyně práv stojí v čele úsilí o transparentnost mezi orgány Unie; vyzývá nicméně k dalšímu zlepšování transparentnosti podmínek a postupů pro přijímání nových zaměstnanců; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby stanovila úkoly hlavního poradce a vyjasnila jeho postavení v organizační struktuře; vzhledem k tomu, že před přijetím organizační struktury instituce v listopadu 2015 došlo k některým změnám, žádá veřejnou ochránkyni práv o zajištění toho, aby aktualizovaná verze organizační struktury byla k dispozici na jejích internetových stránkách;

7.  vítá, že veřejná ochránkyně práv pokračuje ve vyšetřování případů tzv. „otáčivých dveří“ v Komisi; vyjadřuje obavy ohledně případů „vnitřních otáčivých dveří“ mezi veřejnou ochránkyní práv a ostatními orgány, které by mohly být předmětem jejího přezkumu, nebo mezi jinými orgány, které by si mohly kontrolovat svoji činnost navzájem; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby provedla analýzu situace, a pokud uzná za vhodné, vypracovala pravidla, která mají zamezit střetu zájmů;

8.  vítá účinné provádění ročního plánu řízení v roce 2015 v rámci strategie na cestě k roku 2019; konstatuje, že převážná většina cílů, které stanovila veřejná ochránkyně práv za účelem hodnocení výkonnosti pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti, byla dosažena; věří, že bude tento trend zachován i v nadcházejících letech;

9.  uznává zásadní úlohu, kterou veřejná ochránkyně práv koncem roku 2015 sehrála při přijímání vnitřních politik na ochranu oznamovatelů v souladu s články 22a, 22b a 22c služebního řádu úředníků v orgánech Unie; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby monitorovala provádění těchto pravidel a vyhodnotila, zda poskytují vhodnou ochranu pro akreditované asistenty Evropského parlamentu;

10.  vybízí veřejnou ochránkyni práv k přípravě pravidel týkajících se prevence a boje proti obtěžování;

11.  uznává význam strategických a vlastních iniciativ veřejné ochránkyně práv a vyzývá ji, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dopadu svých šetření; opakuje, že největší prioritou veřejné ochránkyně práv by mělo být řešení stížností občanů v přiměřené lhůtě; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby při plnění svých úkolů chápala nesprávný úřední postup co nejšířeji a aby v rámci své strategické činnosti navázala úzkou spolupráci s Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu;

12.  bere na vědomí nové definice veřejného a neveřejného zájmu, jež zavedla prováděcí ustanovení pro třídění obdržených stížností; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o tom, jaký dopad tyto definice měly na její výkonnost;

13.  vítá skutečnost, že veřejná ochránkyně práv zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje o totožnosti a další podrobné údaje vnějších zainteresovaných stran, s nimiž se schází;

14.  bere na vědomí výsledky, jichž bylo v roce 2015 dosaženo při vyřizování stížností, a vítá skutečnost, že ze strany orgánů EU bylo vyhověno 90 % doporučení evropské veřejné ochránkyně práv; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby poskytla přehled, jak orgány Unie plní její doporučení; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby poskytla analýzu možných důvodů pro neplnění doporučení, a žádá orgány EU, aby míru plnění dále zvyšovaly;

15.  vítá skutečnost, že v roce 2015 bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích; schvaluje, že veřejná ochránkyně práv podporuje opatření, která mají zajistit udržení rovného zastoupení žen a mužů mezi jejími zaměstnanci;

16.  lituje však zřejmé geografické nerovnováhy na úrovni středního a vyššího vedení, zejména nadměrné zastoupení vedoucích pracovníků, kteří pocházejí ze stejného členského státu jako veřejná ochránkyně práv; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby tuto situaci udržitelným způsobem napravila;

17.  bere na vědomí, že veřejná ochránkyně práv zamýšlí snížit v souladu s interinstitucionální dohodou počet zaměstnanců o 5 % během období pěti let, a žádá, aby byl informován o tom, jak je toto snížení slučitelné s odhady z roku 2016, pokud jde o vytvoření pěti nových pracovních míst;

18.  je znepokojen dvěma stížnostmi, které byly v roce 2015 podány evropskému inspektorovi ochrany údajů proti výkonu funkce veřejné ochránkyně práv, a žádá o podrobnosti o těchto stížnostech, které mají být poskytnuty Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

19.  vítá důsledné uplatňování předpisů EMAS (systém pro environmentální řízení a audit), dematerializaci dokumentů, vytvoření trvalého rámce pro zelenou mobilitu a používání videokonferencí při schůzích; vybízí k dalšímu uplatňování zásad ekologického zadávání veřejných zakázek a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby stanovila pravidla a rozpočet pro kompenzace emisí uhlíku;

20.  vítá, že veřejná ochránkyně práv vysvětlila, proč neuplatňuje politiku v oblasti nemovitostí (její útvary totiž hostí Evropský parlament), a žádá, aby byl vždy informován, pokud se tato situace změní;

21.  vítá, že byly uvedeny vyčerpávající informace o všech pracovnících, které má veřejná ochránkyně práv k dispozici, rozdělených podle platových tříd, pohlaví a státní příslušnosti, a požaduje, aby tyto informace byly automaticky zařazovány do výroční zprávy o činnosti veřejné ochránkyně práv;

22.  očekává, že veřejná ochránkyně práv bude i nadále usilovat o trvale vysokou kvalitu výroční zprávy o činnosti, a žádá ji, aby předložila souhrnnou výroční zprávu o dopadu, která je důležitým nástrojem pro posouzení její práce.

23.  vyslovuje přání, aby vnitrostátní veřejní ochránci práv, představitelé orgánů v členských státech a orgánů Unie poskytovali větší pomoc evropské veřejné ochránkyni práv tím, že budou upozorňovat evropské občany na možnost obrátit se na evropskou veřejnou ochránkyni práv v případech nesprávného úředního postupu kteréhokoliv z orgánů a institucí Unie;

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
PDF 412kWORD 50k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2016/2159(DEC))
P8_TA(2017)0154A8-0140/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0277/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0140/2017),

1.  uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2015, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2016/2159(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0140/2017),

A.  vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělování absolutoria klade v souvislosti s postupem udělování absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

1.  vítá závěr Účetního dvora, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2015 v oblasti správních a jiných výdajů evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „inspektora“) nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že prověřované systémy dohledu a kontroly pro správní a jiné výdaje byly efektivní;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2015 neshledal u inspektora významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek (pět postupů náboru pracovníků, pět postupů zadávání zakázek a jedna finanční transakce); zdůrazňuje, že toto je čtvrtý rok v řadě, kdy Účetní dvůr neshledal žádné významné nedostatky;

3.  konstatuje, že v roce 2015 měl inspektor k dispozici celkový rozpočet ve výši 8 760 417 EUR (ve srovnání s 8 012 953 EUR, které měl k dispozici v roce 2014) a že míra čerpání prostředků dosáhla 96 % (ve srovnání s 92 % v roce 2014); s potěšením bere na vědomí zlepšení výsledků;

4.  konstatuje, že rozpočet inspektora je do značné míry administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje na zaměstnance pracující v tomto orgánu a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; zdůrazňuje však, že sestavování rozpočtu podle výkonnosti by se nemělo vztahovat pouze na rozpočet inspektora jako celek, ale mělo by zahrnovat také stanovování konkrétních, měřitelných, dosažitelných, realistických a časově ohraničených cílů pro jednotlivé útvary, oddělení a roční plány zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá inspektora, aby v rámci své běžné činnosti zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti více prosazoval;

5.  se znepokojením konstatuje, že tři ukazatele v rámci systému interní kontroly vyžadují podstatně větší úsilí, zejména v případě „cílů a ukazatelů výkonnosti“, v souvislosti s nimiž je doporučováno stanovit konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené cíle a relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé ukazatele; vítá, že se inspektor zavázal splnit všechna doporučení týkající se těchto ukazatelů;

6.  konstatuje, že inspektor má pouze jeden vysoký manažerský post a že pozice středního managementu jsou genderově nevyvážené v poměru 40 % / 60 %; vyzývá inspektora, aby při přijímání a povyšování zaměstnanců nadále usiloval o co nejvyváženější poměr žen a mužů;

7.  s velkým uspokojením konstatuje, že zaměstnanci inspektora měli průměrnou pracovní absenci z důvodu nemocenské pouze 6,6 dne;

8.  zdůrazňuje, že inspektor pořádal pro zaměstnance různé mimopracovní akce; vyzývá inspektora, aby posoudil, jak by bylo možné odměnit jednotlivé zaměstnance, kteří se o zdraví prospěšné aktivity zasluhují nejvíce, a domnívá se, že je žádoucí, aby tyto aktivity pokračovaly a aby se do nich zapojilo co nejvíce zaměstnanců; vyzývá inspektora, aby se s ostatními orgány a úřady Unie podělil o své zkušenosti ohledně zlepšování zdraví a pohody zaměstnanců;

9.  s uspokojením konstatuje, že inspektor jmenoval dva poradce pro řešení případů obtěžování, kteří mohou poskytovat důvěrné poradenství a kteří jsou součástí sítě Komise; konstatuje, že nebyly oznámeny žádné případy obtěžování;

10.  bere na vědomí, že inspektor dne 16. prosince 2015 schválil kodex chování kontrolních subjektů; zdůrazňuje však, že tento kodex je spíše prohlášením na dané téma a nezavádí žádná pravidla pro řešení střetů zájmů; vyslovuje politování nad tím, že životopisy a prohlášení o zájmech členů úřadu inspektora a jeho zaměstnanců nebyly poskytnuty veřejnosti ke konzultaci; vyzývá inspektora, aby vypracoval přehled zjištěných případů střetů zájmů a předložil jej orgánu příslušnému pro udělení absolutoria;

11.  vítá, že inspektor pravidelně informuje zaměstnance o schůzích vedení a o jejich výsledku;

12.  s uspokojením konstatuje, že účast inspektora na odborných schůzkách s organizacemi nebo osobami samostatně výdělečně činnými mimo orgány Unie (včetně lobbistů) je zveřejněna alespoň na internetových stránkách dané instituce; rovněž konstatuje, že na těchto stránkách jsou zveřejněny všechny konference, jichž se inspektor účastní, stejně jako texty jeho formálních vystoupení; znovu vyzývá inspektora, aby ve své výroční zprávě o činnosti uvedl podrobné informace o pracovních cestách členů a zaměstnanců, neboť poskytnuté informace nebyly dostatečně podrobné, pokud jde o záruku transparentnosti a nákladové efektivnosti;

13.  vyzývá inspektora, aby se připojil k budoucí interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti, až bude schválena;

14.  bere na vědomí, že v červenci 2015 byla vytvořena malá pracovní skupina, která byla pověřena posouzením právních, operačních a rozpočtových prostředků pro zřízení Evropské rady pro ochranu údajů a jež nahradí pracovní skupinu zřízenou podle článku 29; vítá míru čerpání prostředků v příslušných kapitolách dosaženou v roce 2015; vyzývá inspektora, aby závěry pracovní skupiny zahrnul do své výroční zprávy o činnosti;

15.  vítá zejména poradní úlohu inspektora během práce na právních předpisech, jež jsou součástí balíčku o ochraně údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů(6) a směrnice o ochraně údajů(7)), na reformě Europolu(8), směrnici o jmenné evidenci cestujících(9) a na systému EU a USA na ochranu soukromí(10) a jeho stanovisko k prvnímu balíčku reformy společného evropského azylového systému (Eurodac, EASO a dublinské nařízení)(11) a oceňuje jeho účast na zřízení Evropského sboru pro ochranu údajů;

16.  vítá spolupráci inspektora s dalšími orgány a úřady Unie, zejména v administrativních, finančních, účetních a rozpočtových záležitostech a v oblasti zadávání zakázek; žádá inspektora, aby do své výroční zprávy o činnosti zahrnul podrobné informace o všech dohodách o poskytování služeb a o výsledcích této spolupráce;

17.  vítá strategii, kterou inspektor vypracoval na období 2015–2019 a související klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování a případnou úpravu využívání jeho zdrojů; bere na vědomí, že zvolené klíčové ukazatele výkonnosti ukazují, že provádění této strategie pokračuje z velké části podle plánu; vyzývá inspektora, aby ve své výroční zprávě o činnosti nadále uváděl srovnávací přehled a vysvětloval rozdíl mezi vnějšími a vnitřními ukazateli;

18.  vítá, že inspektor vysvětlil, proč neuplatňuje politiku v oblasti nemovitostí (jeho útvary se totiž nacházejí v jedné z budov Evropského parlamentu), a žádá, aby byl informován o veškerých změnách této situace;

19.  vítá, že byly uvedeny vyčerpávající informace o všech pracovnících, které má inspektor k dispozici, rozdělených podle platových tříd, pohlaví a státní příslušnosti, a požaduje, aby tyto informace byly automaticky zařazovány do jeho výroční zprávy o činnosti;

20.  bere na vědomí záměr inspektora dodržet interinstitucionální dohodu(12) o snížení počtu zaměstnanců během pěti let o 5 %; je si dobře vědom toho, jak náročné bude připravit orgány a úřady Unie na uplatňování nového obecného nařízení o ochraně údajů, které má nabýt účinnosti dne 25. května 2018; navrhuje, aby inspektor informoval Parlament o veškerých alternativních úsporách, které by kompenzovaly případné zpoždění při snižování počtu zaměstnanců;

21.  opakovaně vyzývá Komisi, aby se na agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a na inspektora nevztahoval všeobecný požadavek 5% snížení počtu zaměstnanců, neboť v důsledku stávajícího politického klimatu jsou tyto orgány nuceny ke stále vyšší pracovní zátěži;

22.  konstatuje, že v úvodní části výroční zprávy o činnosti inspektora za rok 2015 se odkazuje na konkrétní oddíly týkající se zadávání zakázek a řízení pracovních cest; požaduje, aby v příští výroční zprávě o činnosti inspektora tyto oddíly obsahovaly přehled stejných údajů za poslední tři nebo čtyři roky;

23.  bere na vědomí, že inspektor uplatnil doporučení uvedená ve zprávě o udělení absolutoria na rok 2014 a zveřejnil seznam zadaných zakázek; doporučuje inspektorovi, aby v zájmu transparentnosti a důvěry veřejnosti zveřejnil zprávu Účetního dvora spolu se svou výroční zprávou a výroční zprávou o činnosti;

24.  naléhavě vyzývá inspektora, aby se řídil pravidly podle článku 16 služebního řádu a aby v souladu s pokyny Komise stanovil jasná závazná pravidla týkající se „efektu otáčivých dveří“;

25.  vítá, že dne 16. června 2016 bylo zveřejněno rozhodnutí inspektora o interních pravidlech týkající se oznamování nekalých praktik (whistleblowing);

26.  vyzývá inspektora, aby zlepšil svou komunikační politiku vůči občanům Unie;

27.  vyzývá, aby se inspektor více podílel na řešeních, která podporují inovace a posilují ochranu soukromí a údajů, zejména zvyšováním transparentnosti, kontroly ze strany uživatelů a veřejné odpovědnosti při zpracovávání velkého objemu dat; bere na vědomí několik předložených stanovisek, v nichž se vyzývá k opatřením, která by maximálně využívala výhod nových technologií, nikoli však na úkor základních práv.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53). Viz. Úř. věst. C 38, 8.2.2014, s.3.
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132). Viz. Úř. věst. C 392, 25.11.2015, s. 11.
(10) Viz. Úř. věst. C 257, 15.7.2016, s. 8.
(11) Viz. Úř. věst. C 9, 12.1.2017, s. 3.
(12) Institucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).


Absolutorium za rok 2015: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
PDF 720kWORD 61k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2015: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2016/2206(DEC))
P8_TA(2017)0155A8-0149/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy(1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 12/2016 nazvanou „Používání grantů agenturami: není vždy vhodné ani prokazatelně účinné“,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0149/2017),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontál