Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2114(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0310/2017

Předložené texty :

A8-0310/2017

Rozpravy :

PV 25/10/2017 - 13
CRE 25/10/2017 - 13

Hlasování :

PV 26/10/2017 - 10.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0418

Přijaté texty
PDF 561kWORD 64k
Čtvrtek, 26. října 2017 - Štrasburk Konečné znění
Hospodářská politika eurozóny
P8_TA(2017)0418A8-0310/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2017 o hospodářských politikách eurozóny 2017/2114(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 a protokoly č. 1 a č. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2017 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2017 (COM(2017)0500),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2017 s názvem „Evropský semestr 2017: posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2017)0090),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Roční analýza růstu na rok 2017“, (COM(2016)0725), na zprávvy nazvané „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728) a „návrh Společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti 2017“ (COM(2016)0729) a na doporučení Komise pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky (COM(2015)0692),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

—  s ohledem na zprávu Evropské fiskální rady ze dne 20. června 2017 týkající se „posouzení vhodné budoucí orientace fiskální politiky eurozóny“,

—  s ohledem na příležitostný dokument Evropské centrální banky č. 182 nazvaný "Fiskální politika eurozóny" (Euro area fiscal stance) z ledna 2017,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. března 2017 týkající se hospodářské politiky eurozóny(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. května 2017 o hloubkových přezkumech a plnění doporučení pro jednotlivé země z roku 2016,

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2017 o uzavření postupu při nadměrném schodku v případě dvou členských států a o hospodářských a fiskálních politikách,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu – jaro 2017, již v květnu roku 2017 vydala Komise,

–  s ohledem na podrobné údaje z datových souborů agentury Eurostat ze dne 31. května 2017 týkající se HDP na obyvatele, míry růstu a celkových částek,

–  s ohledem na statistické údaje OECD ze dne 30. listopadu 2016 týkající se celkového daňového příjmu,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

—  s ohledem na dohodu COP 21, která byla přijata na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0310/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle prognóz Komise v roce 2016 dosahovala míra růstu eurozóny 1,8 % a v roce 2017 zřejmě setrvá na úrovni 1,7 % a v celé EU pak na úrovni 1,9 %, což je sice více než v době před krizí, stále to však není dostatečné a napříč EU jsou v míře růstu výrazné rozdíly; vzhledem k tomu, že v posledních letech byla hlavním motorem růstu soukromá spotřeba, letos se sice tento trend možná zmírní v důsledku přechodného zvýšení spotřebitelské inflace, nicméně domácí poptávka by měla podle očekávání ve střednědobém výhledu zvyšovat růst; vzhledem k tomu, že růst v EU zůstává příliš nízký na to, aby se v členských státech dařilo vytvářet pracovní místa, a je mnohem nižší než odhadovaný růst v celosvětovém měřítku;

B.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2017 byla v eurozóně míra nezaměstnanosti 9,3 % a v zemích EU28 7,8 %, což jsou od března 2009 a prosince 2008 nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti; jsou však stále vyšší než v době před krizí; vzhledem k tomu, že v míře nezaměstnanosti existují v EU nadále značné rozdíly a její hodnoty se pohybují v rozpětí od 3,2 % do 23,2 %; vzhledem k tomu, že míry nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně a v EU 28 byly v dubnu 2017 stále vysoké, konkrétně činily 18,7 % a 16,7 %;

C.  vzhledem k tomu, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně má podle předpokladů v roce 2017 činit 1,4 % a v roce 2018 pak 1,3 %, přičemž se očekávají různorodé hospodářské výsledky jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že podle prognóz má poměr celkového veřejného zadlužení k HDP v eurozóny v roce 2017 dosáhnout 90,3 % a v roce příštím 89,0 %;

D.  vzhledem k tomu, že globální hospodářský růst je stále křehký a hospodářství eurozóny čelí nejistotě a významným vnitřním i vnějším politickým výzvám;

E.  vzhledem k tomu, že mimořádně nízká produktivita a globální konkurenceschopnost EU vyžaduje sociálně vyvážené strukturální reformy, další úsilí ve fiskální oblasti a investice v členských státech, které přinesou udržitelný a inkluzivní růst a zaměstnanost a umožní vzestupné sbližování s jinými globálními ekonomikami i uvnitř EU;

F.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v eurozóně se v roce 2016 zvýšila o 1,4 %; vzhledem k tomu, že v březnu 2017 představovala míra nezaměstnanosti 9,5 %, což je pokles proti 10,2 % v březnu 2016; vzhledem k tomu, že i přes nedávné zlepšení se míra nezaměstnanosti ještě stále nevrátila na úroveň před krizí;

G.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU-28 vzrostla v roce 2016 o 1,2 % a v prvním čtvrtletí roku 2017 bylo zaměstnáno 234,2 milionu osob, což je nejvyšší počet, jaký byl kdy zaznamenán(11); vzhledem k tomu, že značný počet pracovních míst vytvořených v souvislosti s hospodářským růstem však skrývá problémy, jako je neúplná obnova počtu odpracovaných hodin a jen mírný růst produktivity; vzhledem k tomu, že jestliže tyto faktory přetrvají, mohou znamenat dodatečný tlak na aspekty dlouhodobého hospodářského růstu a sociální soudržnost v EU(12);

H.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen je zpravidla nižší: v roce 2015 činila míra zaměstnanosti mužů ve věku 20–64 let v EU-28 75,9 % oproti 64,3 % v případě žen;

I.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně v březnu 2017 dosahovala 19,4 %, přičemž v březnu 2016 činila 21,3 %; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí zůstává nepřijatelně vysoká; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl podíl osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), i nadále vysoký a představoval 14,8 % osob ve věku 15–29 let, tj. 14 milionů osob; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že tyto osoby v kategorii NEET představují pro EU náklady ve výši 153 miliard EUR (1,21 % HDP) ročně na dávkách, ušlém zisku a daních(13), zatímco celkové odhadované náklady na vybudování systémů záruk pro mladé lidi v eurozóně by dosáhly 21 miliard EUR ročně, tedy 0,22 % HDP; vzhledem k tomu, že na plán Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je aktuálně vyčleněna částka ve výši 1 miliardy EUR, které má odpovídat 1 mld. EUR z Evropského sociálního fondu na období 2017–2020;

J.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 se sice snížila z 5 % v roce 2014 na 4 % v roce 2016, zůstává však problémem, na který připadá téměř polovina celkové nezaměstnanosti; se znepokojením konstatuje, že míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti, která v roce 2016 činila 2,5 %, je stále o 1 % vyšší než její výše v roce 2008; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy přetrvávají hluboké rozdíly;

K.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech podíl obyvatel v produktivním věku a pracovní síly dále klesá, zejména v důsledku nízké porodnosti; vzhledem k tomu, že zaměstnatelnost žen společně s pokračujícím příchodem migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl představují pro členské státy příležitosti, jak se s tímto problémem vypořádat a posílit pracovní sílu v EU;

L.  vzhledem k tomu, že jeden z pěti cílů strategie Evropa 2020 se týká snížení počtu osob ohrožených nebo postižených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů; vzhledem k tomu, že chudoba klesá a v roce 2015 bylo chudobou a sociálním vyloučením ohroženo o 4,8 milionu osob méně než v roce 2012; vzhledem k tomu, že toto číslo z roku 2015 je však i nadále vyšší než odpovídající číslo z roku 2008, a to o 1,6 milionu; vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo v EU chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 32,2 milionu osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že míra ohrožení chudobou či vyloučením je i nadále nepřijatelně vysoká (23,7 %), přičemž tato míra je v některých členských státech i nadále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že kromě toho zůstává energetická chudoba tak vysoká, že u dotčených 11 % obyvatelstva EU vede k cyklu ekonomického znevýhodnění;

M.  vzhledem k tomu, že podmínky a výkony na trzích práce vykazují mezi členskými státy podstatné rozdíly, i když se tyto rozdíly snižují;

N.  vzhledem k tomu, že s digitální revolucí na trhu práce se nové formy zaměstnání a práce stávají stále rozšířenějšími;

1.  vítá zlepšenou výkonnost evropského hospodářství, která má stále větší měrou široký základ a je podporována mírným růstem HDP, který překonal období před krizí, a klesající, byť stále ještě vysokou mírou nezaměstnanosti; domnívá se, že tento pozitivní trend je výsledkem politik v posledních několika letech; konstatuje, že pozvolné hospodářské oživení je stále ještě křehké a nerovnoměrně rozložené napříč společností a regiony, zatímco růst HDP na obyvatele téměř stagnuje; lituje toho, že hospodářský vývoj je zatížen důsledky krize; konstatuje, že i přes značný pokrok míry zadlužení v mnoha členských státech nadále převyšují limit stanovený v Paktu stability a růstu;

2.  se znepokojením konstatuje, že míry růstu HDP a produktivity stále nedosahují svého plného potenciálu, a zdůrazňuje, že bychom proto neměli usnout na vavřínech a že toto mírné oživení vyžaduje neutuchající úsilí, máme-li dosáhnout větší odolnosti a středně- až dlouhodobé udržitelnosti prostřednictvím vyššího růstu a zaměstnanosti;

3.  konstatuje, že Evropa má dosud nevyužitý hospodářský potenciál, protože zvyšování růstu a zaměstnanosti postupuje nerovnoměrně; zdůrazňuje, že je to výsledek rozdílné výkonnosti ekonomik členských států; zdůrazňuje, že provedení sociálně vyvážených strukturálních reforem a zvýšené soukromé a veřejné investice jak ve členských státech, tak na úrovni EU by mohlo umožnit nejméně o 1 % vyšší růst; připomíná, že koordinace hospodářských a fiskálních politik s cílem přispět k zajištění konvergence a stability v EU by měla zůstat hlavní prioritou evropského semestru;

4.  zastává názor, že by také byla třeba větší míra vzestupné konvergence a celkové konkurenceschopnosti k dlouhodobějšímu zachování hospodářského oživení v EU a v eurozóně; domnívá se, že stávající ekonomické ukazatele a ukazatele zaměstnanosti jsou zásadní k zajištění udržitelného a inkluzivního růstu;

5.  domnívá se, že k uskutečnění tohoto cíle je třeba zlepšit strukturální podmínky růstu; zastává názor, že potenciální růst všech členských států by se měl dlouhodobě zvýšit alespoň na 3 %; za tímto účelem musí být kladen větší důraz na hospodářskou konvergenci, přičemž stanovení jasných referenčních hodnot pro to, jak zlepšovat potenciální růst členských států, by mohlo sloužit jako nezbytná vodítka pro politická opatření; poukazuje na to, že při takovémto pravidelném referenčním srovnávání by měly být náležitě zohledněny individuální strukturální silné i slabé stránky členských států a měl by být sledován cíl udržitelného růstu podporujícího začlenění; toto srovnávání by mělo zahrnovat oblasti, jako je digitální hospodářství, odvětví služeb, trh s energií, ale také kvalita veřejných služeb, podmínky pro investice, inkluzivita a připravenost vzdělávacích systémů;

6.  zdůrazňuje, že by tak bylo možné doplnit stávající úsilí o zvyšování kvality a řízení vnitrostátních rozpočtů a stanovit za tím účelem faktory napomáhající oživení růstu v souladu s fiskálními pravidly Unie a za plného dodržování jeho stávajících ustanovení zajišťujících flexibilitu;

Strukturální politiky

7.  domnívá se, že nerovnoměrný růst a stav zaměstnanosti v eurozóně vyžadují lepší koordinaci hospodářských politik, zejména lepším a konzistentním angažováním se jednotlivých členských států a řádným uskutečňováním doporučení pro jednotlivé země, a to i s cílem podporovat vzestupnou konvergenci, mimo jiné lepším uplatňováním a naplňováním právních předpisů EU; upozorňuje na to, že reformy musí řádně zohledňovat konkrétní situaci a výzvy v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby zajistila konzistenci mezi strukturálními reformami a výdaji EU; připomíná z tohoto hlediska také důležitost technické pomoci, která má členským státům pomoci budovat kapacity a dosáhnout konvergence, a přístup založený na partnerství by mohl zajistit větší zodpovědnost a angažovanost, pokud jde o výsledky provádění doporučení pro jednotlivé země;

8.  konstatuje, že v zemích eurozóny je nezaměstnanost mladých lidí i nadále příliš vysoká, a upozorňuje na to, že vysoká a dlouhotrvající nezaměstnanost mladých lidí představuje pro hospodářství eurozóny dlouhodobé strukturální riziko; souhlasí s tím, že řešení pozůstatků krize, od dlouhodobé nezaměstnanosti, zaměstnání, které nevyužívá plně dovedností a stárnoucích společností až po vysokou míru veřejného i soukromého zadlužení, zůstává naléhavou prioritu, která vyžaduje provádění udržitelných a inkluzivních reforem;

9.  je toho názoru, že pozůstatky krize, jako je vysoká míra zadlužení a nezaměstnanosti v některých odvětvích ekonomiky stále působí jako brzda udržitelného růstu a jsou zdrojem potenciálních rizik poklesu; vyzývá členské státy, aby snížily nadměrné míry zadlužení; v této souvislosti je znepokojen skutečností, že vysoká míra úvěrů v selhání, která v některých členských státech stále přetrvává, může mít významné vedlejší účinky, které se mohou šířit mezi jednotlivými členskými státy i mezi bankami a státy, a může tak představovat riziko pro finanční stabilitu v Evropě; konstatuje, že kapitálové rezervy ve finančním odvětví byly sice posíleny, avšak problémy vyplývají z nízké výnosnosti spolu s vysokou mírou úvěrů v selhání; je přesvědčen, že strategie EU s cílem řešit problém úvěrů v selhání by mohla přinést komplexnější řešení v podobě kombinace mixu doplňujících se politických opatření na vnitrostátní a na evropské úrovni tam, kde je to vhodné;

10.  zastává názor, že je třeba provést reformy a vyvinout iniciativy zaměřené na zlepšování podnikatelského prostředí, které v eurozóně posílí produktivitu, cenovou i jinou než cenovou konkurenceschopnost, investice a zaměstnanost; domnívá se, že je zapotřebí více úsilí na podporu přístupu malých a středních podniků k financování, což je klíčový faktor pro to, aby podniky mohly inovovat a expandovat; v této souvislosti vyzdvihuje význam na budoucnost zaměřených reforem, které jsou přizpůsobeny straně nabídky i poptávky;

11.  domnívá se, že dobře fungující a produktivní trh práce v kombinaci s odpovídající mírou sociální ochrany a dialogu pomáhá zvyšovat zaměstnanost a zajistit udržitelný růst; zdůrazňuje důležitost udržení vysoké míry zaměstnanosti tam, kde se jí již podařilo dosáhnout; konstatuje, že možnosti dalšího růstu zaměstnanosti a snižování míry nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech také komplikuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, stárnoucí společnosti a řada dalších výzev;

12.  zdůrazňuje, jak důležitý je zodpovědný a růstu svědčící vývoj mezd, zajišťující slušnou životní úroveň, odpovídající produktivitě se zřetelem ke konkurenceschopnosti; bere na vědomí skutečnost, že růst mezd bude podle předpovědí relativně nízký; domnívá se, že prioritním cílem strukturálních reforem by měl být růst produktivity; souhlasí s Komisí v tom, že je prostor pro zvyšování mezd, které by mohlo ve svém důsledku mít pozitivní dopady na celkovou spotřebu;

13.  zdůrazňuje, že také míry zdanění by měly podporovat konkurenceschopnost, investice a vytváření pracovních míst; vyzývá k provedení daňových reforem s cílem zlepšit výběr daní, předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a agresivními daňovému plánování, jakož i odstranit vysoké daňové zatížení práce v Evropě a současně zajistit udržitelnost systémů sociální ochrany; domnívá se, že snížení daňového zatížení práce by zvýšilo zaměstnanost a podpořilo růst; zdůrazňuje, že fiskální stimuly mohou tak, kde je to možné, mimo jiné i prostřednictvím nižších daní podpořit domácí poptávku, sociální zabezpečení a nabídku investic a pracovní síly;

Investice

14.  souhlasí s tím, že hospodářský vzestup je třeba podporovat prostřednictvím veřejných a soukromých investic, zejména v oblasti inovací, a poukazuje na to, že v eurozóně je investic stále nedostatek; vítá skutečnost, že v některých členských státech již investice převyšují předkrizovou úroveň, a lituje toho, že v jiných členských státech je jich stále málo nebo se nezvyšují tak rychle, jak by bylo zapotřebí; zdůrazňuje, že jsou také zapotřebí další opatření s cílem řešit problém nedostatku investic, který narostl od vypuknutí krize;;

15.  domnívá se, že reformy, které odstraní úzké profily v oblasti soukromých a veřejných investic, by umožnily přímou podporu hospodářské činnosti a zároveň by pomohly vytvořit podmínky pro dlouhodobý udržitelný růst; poukazuje na to, že investice do vzdělávání, inovací a výzkumu a vývoje by umožnily se lépe přizpůsobit znalostní ekonomice; zdůrazňuje dále, že dokončení unie kapitálových trhů je zásadním faktorem pro přilákání a zvýšení investic a zlepšení financování růstu a zaměstnanosti;

16.  domnívá se, že výzkum, technologie a vzdělávání mají zásadní význam pro dlouhodobý hospodářský rozvoj eurozóny; zdůrazňuje rozdíly mezi členskými státy v investicích do těchto oblastí, a  konstatuje, že investice by přispěly k rozvoji inovací v EU umožnily by se lépe přizpůsobit znalostní ekonomice, v souladu se strategií Evropa 2020;

17.  vítá skutečnost, že včasné uzavření dohody na základě probíhajících jednání o revizi Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pomůže zlepšit účinnost tohoto nástroje a řešit nedostatky, které byly dosud při jeho provádění zjištěny, a to usnadňováním financování více projektů s velkým potenciálem a zajištěním přísného prosazování konceptu doplňkovosti, a rozšířit geografické pokrytí a čerpání prostředků, aby byly podpořeny investice, které by se jinak neuskutečnily;

18.  konstatuje, že cíle evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) jsou odlišné od EFSI, a proto jsou ESI fondy i nadále důležité, včetně podpory udržitelných strukturálních reforem;

19.  zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může z dlouhodobého hlediska zajišťovat nové financování pro MSP, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, a proto se domnívá, že by jednou z klíčových priorit mělo být zlepšování jejich přístupu k finančním prostředkům a boj s podnikatelskou nejistotou spojenou s jejich činnostmi, aby se zlepšila jejich konkurenceschopnost v eurozóně; zdůrazňuje, že je třeba omezit byrokracii, racionalizovat útvary státní správy a zefektivnit jejich činnost;

Fiskální politiky

20.  domnívá se, že obezřetná a prozíravá fiskální politika hraje zásadní úlohu pro stabilitu eurozóny a Unie jako celku; zdůrazňuje, že důsledná koordinace fiskálních politik a řádné provádění a dodržování unijních pravidel v této oblasti včetně úplného dodržování stávajících doložek flexibility jsou zákonným požadavkem a klíčovým předpokladem řádného fungování hospodářské a měnové unie (HMU);

21.  vítá v tomto ohledu skutečnost, že se veřejné finance zřejmě zlepšují, neboť se očekává, že schodky veřejných financí v eurozóně klesnou; má-li se však předejít tomu, aby byly členské státy zranitelné vůči vnějším otřesům, je třeba pokračovat v úsilí o snížení dluhového zatížení a současně podporovat hospodářský růst;

22.  souhlasí s Komisí, že veřejný dluh zůstává v některých členských státech vysoký a že je třeba dosáhnout udržitelnosti veřejných financí a zároveň podporovat hospodářský růst a pracovní místa; upozorňuje v této souvislosti, že nízké úrokové sazby, expanzivní měnová politika, jednorázová opatření a další faktory zmírňující současné dluhové břemeno jsou pouze dočasné, a zdůrazňuje proto, že je zapotřebí dosáhnout udržitelnosti veřejných financí, brát v potaz budoucí závazky a usilovat o dlouhodobý růst; poukazuje na možnost, že porostou náklady na dluhovou službu; podtrhuje význam snížení celkové úrovně dluhů;

23.  zdůrazňuje, že nastavení fiskální politiky na úrovni členských států i eurozóny musí zajišťovat rovnováhu mezi dlouhodobou udržitelností veřejných financí na straně jedné – v plném souladu s Paktem o stabilitě a růstu a při dodržování jeho ustanovení týkajících se flexibility – a krátkodobou makroekonomickou stabilizací na straně druhé;

24.  poukazuje na to, že stávající celkové nastavení fiskální politiky pro eurozónu bylo v roce 2016 vesměs neutrální a podle všeho takovým zůstane i v roce 2017; připomíná, že Komise ve svém sdělení z roku 2016 vyzvala k pozitivnímu nastavení fiskální politiky a euroskupina dospěla k závěru, že vesměs neutrální nastavení fiskální politiky v roce 2017 dosáhlo náležité rovnováhy, a poté se shodla na tom, že má-li se přispět k vyváženější kombinaci politik, je důležité dosáhnout náležité rovnováhy mezi zajištěním udržitelnosti a podporou investic posilujících hospodářskou obnovu; v této souvislosti bere na vědomí první posouzení budoucí orientace fiskální politiky vhodné pro eurozóny ze dne 20. června 2017, předložené nezávislou Evropskou fiskální radou (EFB); žádá Komisi a členské státy, aby připravovaly takové nastavení fiskální politiky, jež bude odpovídat okolnostem;

25.  zdůrazňuje však, že tento celkový pohled by měl zohledňovat různorodost situace v jednotlivých členských státech, a že tudíž fiskální politiky, které si žádá každý členský stát, je třeba diferenciovat; zdůrazňuje, že koncepce celkového nastavení fiskální politiky nesmí vést k tomu, aby se přebytky a schodky jednotlivých členských států vzájemně vyrovnávaly;

Doporučení pro jednotlivé země

26.  konstatuje, že v průběhu doby dosáhly členské státy alespoň nějakého pokroku u dvou třetin doporučení pro rok 2016; zastává nicméně názor, že provádění doporučení pro jednotlivé země stále zaostává, čímž narušuje proces sbližování v eurozóně; zastává názor, že odpovědnost za důsledky neprovádění doporučení pro jednotlivé země nesou členské státy, a očekává tedy, že členské státy budou nezbytná politická opatření vycházející z dohodnutých doporučení pro jednotlivé země přijímat s větším nasazením;

27.  uznává, že při provádění doporučení pro jednotlivé země v oblasti fiskální politiky a aktivní politiky na trhu práce učinily členské státy pokrok, avšak nedosáhly dostatečného pokroku v oblastech, jako je hospodářská soutěž ve službách a podnikatelské prostředí; očekává od členských států větší odhodlání k přijetí nezbytných politických opatření založených na těch doporučeních pro jednotlivé země, jejichž provedení je zásadně důležité pro řešení nerovnováhy v eurozóně;

28.  vítá doporučení Komise uzavřít v případě několika členských států postup při nadměrném schodku; vítá minulé i současné fiskální a reformní úsilí, které těmto členským státům umožnilo opustit postup při nadměrném schodku, ale trvá na tom, že v tomto úsilí bude nutné pokračovat a zajistit udržitelnost veřejných financí i v dlouhodobém horizontu a současně podporovat růst a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provádění Paktu o stabilitě a růstu konzistentním uplatňováním jeho pravidel;

29.  bere na vědomí, že 12 členských států má potíže s makroekonomickou nerovnováhou různé povahy a míry závažnosti a že v šesti členských státech je tato nerovnováha nadměrná; bere na vědomí závěr Komise, že v současné době neexistují důvody pro vystupňování postupu při makroekonomické nerovnováze pro kterýkoli členský stát;

30.  zdůrazňuje, že účelem postupu při makroekonomické nerovnováze je předcházet nerovnováhám uvnitř členských států a zabránit negativnímu efektu přelévání do dalších členských států;

31.  považuje proto za zásadně důležité, aby všechny členské státy učinily nezbytné politické kroky k řešení makroekonomické nerovnováhy, zejména vysoké míry zadlužení, přebytků běžného účtu a nerovnováhy v oblasti konkurenceschopnosti, a aby se zavázaly k uskutečňování sociálně vyvážených strukturálních reforem podporujících začlenění, které každému jednotlivému členskému státu zajistí hospodářskou udržitelnost, čímž zároveň zajistí celkovou konkurenceschopnost a odolnost evropskému hospodářství;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o hospodářských politikách eurozóny

Politika zaměstnanosti a sociální politika

32.  má za to, že je třeba setrvale usilovat o dosažení rovnováhy mezi hospodářským a sociálním rozměrem procesu evropského semestru a podporovat sociálně a hospodářsky vyvážené strukturální reformy, které omezí nerovnost a podpoří důstojná pracovní místa, což povede ke kvalitnímu zaměstnávání, udržitelnému růstu a sociálním investicím; podporuje používání srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru; žádá, aby byla v doporučeních pro jednotlivé země věnována větší pozornost strukturálním nerovnováhám na trhu práce;

33.  znovu žádá, aby byly tři nové hlavní ukazatele zaměstnanosti postaveny naroveň s ostatními ekonomickými ukazateli, což by zaručilo, že budou lépe posuzovány vnitřní nerovnováhy a zvýší se účinnost strukturálních reforem; navrhuje, aby byl do formátu doporučení pro jednotlivé země začleněn nesankční postup při sociální nerovnováze, jenž by vycházel z účinného využívání sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti při makroekonomickém dohledu a jehož cílem by bylo zabránit závodům o co nejnižší sociální normy; konstatuje, že v přibližně deseti členských státech zesílila nerovnost, která představuje jednu z hlavních socioekonomických výzev EU(14);

34.  zdůrazňuje, že sociálně a hospodářsky odpovědné reformy musí být založeny na solidaritě, integraci a sociální spravedlnosti; zdůrazňuje, že reformy by rovněž měly zohledňovat setrvalou podporu pro sociální a hospodářské oživení, vytvářet kvalitní pracovní místa, posilovat sociální a územní soudržnost, chránit zranitelné skupiny a zlepšovat životní úroveň všech občanů;

35.  je přesvědčen, že proces evropského semestru by měl pomoci řešit nejen stávající, ale i nové společenské výzvy a zajistit větší ekonomickou efektivitu a sociálně soudržnější Evropskou unii; v tomto ohledu uznává, že je třeba posuzovat sociální dopady politik EU;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající financování pro boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, která zůstává v EU nepřijatelně vysoká, a aby pokračovala v Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) i po skončení stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) a zároveň zlepšovala její fungování a provádění a zohledňovala nejnovější zjištění zvláštní zprávy Evropského účetního dvora týkající se nezaměstnanosti mladých lidí a využívání Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Evropského účetního dvora a zajistily, aby byla Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí plně přístupná; s politováním konstatuje, že dochází k přesunu rozpočtových prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) – včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí – do Evropského sboru solidarity, který by však měl být financován z celku finančních prostředků dostupných v rámci stávajícího nařízení o VFR; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést kvalitativní a kvantitativní posouzení vytvořených pracovních míst; zdůrazňuje, že financování EU by se nemělo používat jako náhrada plateb v rámci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení;

37.  zdůrazňuje skutečnost, že je třeba posílit provádění systému záruk pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni, a zdůrazňuje důležitost tohoto systému pro přechod ze školy do zaměstnání; upozorňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým ženám a dívkám, které by mohly při získávání kvalitních nabídek zaměstnání, dalšího vzdělávání, vyučení nebo stáže čelit genderovým překážkám; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby systém záruk pro mladé lidi dosáhl i na mladé lidi, kteří čelí vícenásobnému vyloučení a extrémní chudobě;

38.  vyzývá členské státy, aby uskutečnily návrhy obsažené v doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce(15);

39.  domnívá se, že by se rozsah, účinnost a účelnost aktivních a udržitelných politik na trhu práce měly zvýšit, a to s řádným a odpovídajícím financováním a se zaměřením na ochranu životního prostředí, zaměstnavatelů, pracovníků, zdraví a spotřebitelů; zastává názor, že je nutné se zabývat fenoménem chudoby pracujících;

40.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise ve svém balíčku hodnocení/doporučení přehlíží sociální ekonomiku; připomíná, že toto odvětví zahrnuje 2 miliony podniků, zaměstnává více než 14 milionů lidí a přispívá k plnění cílů pro rok 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjadřovaly podnikům sociální ekonomiky větší uznání a více je zviditelňovaly, a to prostřednictvím evropského akčního plánu pro sociální ekonomiku; domnívá se, že kvůli nedostatečnému uznání mají tyto podniky obtížnější přístup k financování; vyzývá Komisi, aby navrhla evropský statut sdružení, nadací a vzájemných společností;

41.  připomíná, že je třeba podporovat a zlepšovat kolektivní vyjednávání a postavení pracovníků v systémech stanovování mezd, jež mají zásadní význam pro dosahování kvalitních pracovních podmínek; zdůrazňuje, že pracovní právo a vysoké sociální normy hrají v sociálně-tržném hospodářství klíčovou úlohu, neboť podporují příjmy a podněcují k investicím do kapacity; zdůrazňuje, že právní předpisy EU musí respektovat práva a svobody odborů, být v souladu s kolektivními smlouvami odpovídajícími praxi členských států a dodržovat rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

42.  vyzývá Komisi, aby navázala na usnesení Evropského parlamentu tím, že předloží ambiciózní návrhy směřující k vytvoření silného evropského pilíře sociálních práv a k plnému uskutečňování sociálních cílů Smluv s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky všech lidí a zajistit dobré příležitosti pro všechny;

43.  varuje před klesajícím podílem mezd v EU, prohlubující se nerovností ve mzdách a příjmech a zvyšováním chudoby pracujících osob; připomíná, že Všeobecná deklarace lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 i stanovy Mezinárodní organizace práce z roku 1919 uznávají, že je třeba, aby pracovníci vydělávali mzdu zajišťující vyžití, a že všechna prohlášení o lidských právech se shodují na tom, že odměňování by mělo být dostatečně vysoké na to, aby bylo možné živit rodinu;

44.  zdůrazňuje, že mzdy musí umožňovat pracovníkům uspokojovat potřeby své i svých rodin a že každý pracovník v Evropské unii by měl mít nárok na mzdu zajišťující vyžití, která postačí nejen na pokrytí základních potřeb, jako jsou potraviny, přístřeší a ošacení, ale pokryje i náklady na zdravotní péči, vzdělávání, dopravu a volnočasové aktivity a umožní našetřit si alespoň základní částku na úhradu výdajů na nepředvídané události, jakými jsou např. nemoci a úrazy; zdůrazňuje, že takto je nutné chápat důstojnou životní úroveň, jejíž dosažení by měla pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům v EU mzda zajišťující vyžití zajišťovat;

45.  žádá Komisi, aby prozkoumala, jak určit, co by měla mzda zajišťující vyžití zahrnovat a jak by se měla měřit, aby se stala referenčním nástrojem pro sociální partnery a napomáhala v tomto ohledu k výměně osvědčených postupů;

46.  připomíná, že důstojné mzdy jsou důležité nejen z hlediska sociální soudržnosti, ale i pro udržení silného hospodářství a produktivní pracovní síly; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly opatření ke zlepšení kvality pracovních míst a snížení mzdového rozptylu;

47.  upozorňuje, že je na evropské úrovni soustavně zapotřebí lépe koordinovat systémy sociálního zabezpečení, za něž nesou odpovědnost členské státy; zdůrazňuje absolutní prioritu zajištění udržitelnosti a spravedlivosti systémů sociálního zabezpečení jakožto ústředních pilířů evropského sociálního modelu; zdůrazňuje, že odpovídající a udržitelný starobní důchod je univerzálním právem; vyzývá členské státy, aby s ohledem na pokračující demografickou změnu zajistily odpovídající a udržitelné starobní důchody; zdůrazňuje, že důchodové systémy by měly zajišťovat odpovídající důchodový příjem nad hranicí chudoby a umožnit důchodcům, aby si zachovali řádnou životní úroveň; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelné, spolehlivé a odpovídající důchody pro ženy a muže, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a počet důstojných pracovních míst dostupných pro osoby ve všech věkových skupinách a současně zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; upozorňuje na skutečnost, že rozdíly mezi důchody žen a mužů jsou i nadále značné a mají negativní sociální a hospodářské důsledky; v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení žen do trhu práce a dalších vhodných opatření v rámci boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a chudobě ve stáří; je přesvědčen, že reformy důchodových systémů a věku odchodu do důchodu by měly odrážet i trendy na trhu práce, porodnost, zdravotní stav a bohatství obyvatelstva, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti;

48.  domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracovníků v Evropě – zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob –, kteří doplácejí na nejisté formy zaměstnání, období nedobrovolné nezaměstnanosti a krácení pracovní doby;

49.  vyzývá Komisi, aby i nadále věnovala zvláštní pozornost zlepšování služeb péče o děti a režimům pružné pracovní doby a potřebám stárnoucích mužů a žen a dalších závislých osob z hlediska dlouhodobé péče;

50.  zdůrazňuje skutečnost, že nedostatečné a nevhodně zaměřené investice do rozvoje dovedností a celoživotního učení – zejména digitálních dovedností, programování a dovedností, jichž je zapotřebí v rychle rostoucích hospodářských odvětvích, jako je „zelená“ ekonomika – mohou ohrozit konkurenceschopnost Unie; vyzývá členské státy, aby zajistily lepší výměnu znalostí a osvědčených postupů a posílily spolupráci na úrovni EU s cílem podpořit rozvoj dovedností prostřednictvím aktualizace kvalifikací a odpovídajícího vzdělávání, odborné přípravy a učebních osnov; upozorňuje na význam dovedností a schopností získaných v neformálním a informálním vzdělávacím prostředí; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvořit systém uznávání neformálních a informálních druhů znalostí, zejména znalostí získaných prostřednictvím dobrovolnické činnosti;

51.  zastává názor, že pro řešení problémů nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými kvalifikacemi je třeba dovednosti lépe slaďovat a zlepšit vzájemné uznávání kvalifikací; podtrhuje úlohu, kterou v tomto ohledu může hrát odborné vzdělávání a učňovská příprava; vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropský nástroj pro předvídání potřeb v oblasti dovedností, včetně dovedností potřebných v rychle rostoucích odvětvích; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb v oblasti dovedností vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

52.  naléhavě žádá Komisi, aby zavedla veškeré vhodné mechanismy pro zvýšení mobility mladých lidí, zahrnující učňovskou přípravu; vyzývá členské státy, aby podporovaly učňovské vzdělávání a plně využívaly prostředky programu ERASMUS+, které jsou k dispozici pro učně, s cílem zaručit kvalitu a přitažlivost tohoto druhu odborné přípravy; vyzývá ke zlepšení provádění nařízení o síti EURES; zdůrazňuje, že dosah a dopad jednotlivých programů by zvýšila lepší spolupráce veřejných orgánů a zúčastněných stran na místní úrovni a lepší součinnost mezi jednotlivými úrovněmi státní správy;

53.  zastává názor, že je třeba zlepšit přístup ke vzdělávání a jeho kvalitu; připomíná, že úlohou členských států je zaručit finančně dostupný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, nehledě na potřeby trhu práce v celé EU; podotýká, že v mnoha členských státech je nutné zvýšit úsilí při vzdělávání pracovní síly, mj. zlepšit příležitosti vzdělávání a odborné přípravy dospělých; klade zvláštní důraz na celoživotní učení, a to i u žen, neboť skýtá příležitost rozvíjet na stále se měnícím trhu práce nové dovednosti; vyzývá k další cílené podpoře studijních předmětů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) zaměřené na dívky s cílem řešit stávající vzdělávací stereotypy a bojovat proti dlouhodobým rozdílům mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání, mezd a důchodů;

54.  zdůrazňuje, že je třeba do lidí investovat co možná nejdříve v jejich životě, aby se snížila nerovnost a podpořilo sociální začlenění již v nízkém věku; požaduje proto přístup ke kvalitnímu, inkluzivnímu a finančně dostupnému předškolnímu vzdělávání a péči pro všechny děti ve všech členských státech; rovněž zdůrazňuje, že je třeba od útlého mládí ve škole bojovat proti stereotypům podporou rovnosti mezi ženami a muži na všech úrovních vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně provedly doporučení „Investice do dětí“ a důsledně sledovaly dosažený pokrok; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prováděly iniciativy, jako je záruka pro děti, a zaměřily stávající politiky určené pro boj proti chudobě na děti;

55.  upozorňuje na hluboké změny, které nastanou na budoucím trhu práce v návaznosti na nástup umělé inteligence; vyzývá členské státy a Komisi, aby se zapojením sociálních partnerů vyvinuly nástroje a iniciativy spolupráce s cílem zlepšit dovednosti v tomto odvětví prostřednictvím předběžné, úvodní a průběžné odborné přípravy;

56.  žádá za tímto účelem a také v zájmu dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, aby byla v konzultaci se sociálními partnery věnována pozornost režimům flexikurity, včetně práce z domova a pružné pracovní doby;

57.  zdůrazňuje význam investic do lidského kapitálu, neboť ten je hybnou silou rozvoje, konkurenceschopnosti a růstu;

58.  zdůrazňuje, že pro podporu účasti žen na trhu práce má zásadní význam lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a posílení rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že klíčem ke zlepšení ekonomického postavení žen je přeměna a přizpůsobení trhu práce a systémů sociálního zabezpečení způsobem, který zohlední životní cyklus žen;

59.  vítá návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a považuje jej za pozitivní první krok směrem k zajištění souladu pracovního a soukromého života mužů a žen, kteří pečují o své děti a jiné závislé osoby, a ke zvýšení účasti žen na trhu práce; trvá na tom, že pro dosažení uvedených cílů je klíčové zajištění odpovídající odměny a silné sociální jistoty a ochrany;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely transformační politiku a investovaly do osvětových kampaní zaměřených na překonání genderových stereotypů a prosazování rovnoměrnějšího rozdělení pečovatelských a domácích povinností a kladly přitom důraz na právo a potřebu mužů převzít zodpovědnost za péči, aniž by se potýkali se stigmatizací nebo za to byli penalizováni;

61.  vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 27 Evropské sociální charty zavedly proaktivní politiky a uvolnily odpovídající investice specificky určené na podporu žen a mužů, kteří po návratu z dovolené z rodinných důvodů nebo z důvodů péče o blízké vstupují na trh práce, vracejí se na něj, nebo na trhu práce setrvávají, a aby tato podpora byla vázána na udržitelné a kvalitní zaměstnání;

62.  vyzývá členské státy, aby posílily ochranu před diskriminací a protiprávnímu propouštění z práce v souvislosti se sladěním pracovního a soukromého života; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby předložily návrhy politik, jejichž cílem bude zlepšit prosazování antidiskriminačních opatření na pracovišti, mj. prostřednictvím zvyšování povědomí pomocí informačních kampaní o zákonných právech na rovné zacházení, obrácení důkazního břemene a zmocnění vnitrostátních subjektů pro rovné zacházení k provádění oficiálních šetření z vlastního podnětu, pokud jde o otázky rovnosti, a poskytování pomoci potenciálním obětem diskriminace;

63.  zdůrazňuje, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a v konečném důsledku přispěje k podpoře udržitelnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; vzhledem k sociální situaci těchto občanů a jejich potřebám, pokud se jedná o dostatečný příjem, odpovídající bydlení, veřejnou dopravu, zdravotní péči a péči o děti, považuje takovou integraci za nezbytnou; zdůrazňuje, že vnitrostátně prováděné politiky je třeba lépe monitorovat na evropské úrovni;

64.  zdůrazňuje, že má-li se zvýšit účinnost právních předpisů upravujících trh práce, a v konečném důsledku i zvýšit zaměstnanost a udržitelný růst, je důležité novým formám zaměstnání a práce rozumět a shromažďovat v této věci porovnatelné údaje;

65.  požaduje integrovanou strategii boje proti chudobě, jež umožní dosáhnout cíle, který v této oblasti vytyčila strategie Evropa 2020; vyzdvihuje úlohu systémů minimálního příjmu v členských státech v rámci úsilí o snížení chudoby, zejména ve spojení s opatřeními na sociální začlenění, která zapojují příjemce; požaduje, aby členské státy usilovaly o postupné zavedení takových systémů minimálního příjmu, které budou nejen přiměřené, ale zajistí rovněž dostatečné pokrytí a míru využívání; domnívá se, že přiměřený minimální příjem je příjem nezbytný k důstojnému životu a k plné účasti na společenském životě po celou délku života; poukazuje na to, že aby byl příjem přiměřený, musí být nad hranicí chudoby a uspokojovat lidské základní potřeby, včetně nepeněžních aspektů, jako jsou přístup ke vzdělávání a celoživotnímu učení, důstojné bydlení, kvalitní služby zdravotní péče, společenské aktivity a občanská účast;

66.  požaduje efektivnější, cílenější a pečlivěji monitorované využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) ze strany celostátních, regionálních a místních orgánů s cílem podporovat investice do kvalitních sociálních a zdravotních služeb, vzdělávání a zaměstnanosti a řešit problémy energetické chudoby, rostoucích životních nákladů, sociálního vyloučení, deprivace v oblasti bydlení a nedostatečné kvality bytového fondu;

67.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při stanovování konkrétních investičních programů pro své regiony, v nichž míry nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti překračují 30 %;

68.  vyzývá Komisi, aby příští jarní zasedání Rady věnovala tématu sociálních investic v odvětvích, kde existují pádné důkazy o tom, že tyto investice posilují sociální a ekonomickou návratnost (např. předškolní vzdělávání a péče, primární a sekundární vzdělávání, odborná příprava a aktivní politiky trhu práce, cenově dostupné a sociální bydlení a zdravotní péče);

69.  žádá, aby byla přijata agenda, jež bude více zohledňovat postoj Parlamentu a před dosažením rozhodnutí k němu přihlédne; požaduje, aby byla v rámci evropského semestru posílena úloha Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO);

70.  požaduje další společné úsilí s cílem zlepšit začleňování migrantů a osob z prostředí migrantů na trh práce;

Regionální politiky

71.  vítá skutečnost, že finanční prostředky na politiku soudržnosti pro období 2014–2020 představují 454 mld. EUR v běžných cenách; zdůrazňuje však, že politika soudržnosti EU není pouze nástrojem, ale dlouhodobou strukturální politikou zaměřenou na zmenšování rozdílů v regionálním rozvoji a na podporu investic, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a růstu a že tato politika je nejdůležitější a nejobsáhlejší politikou zaměřenou na posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti ve všech členských státech, jež nijak nerozlišuje mezi členy a nečleny eurozóny; připomíná, že rozpočet EU je 50krát menší než celkové vládní výdaje EU-28 a odpovídá výši přibližně 1 % HDP EU-28; zdůrazňuje proto, že by mezi rozpočty, politickými prioritami a činnostmi a projekty EU a členských států zaměřenými na naplňování evropských cílů měly být vytvářeny synergie a současně zachována rovnováha mezi hospodářským a sociálním rozměrem politického rámce EU; zdůrazňuje, že významným nástrojem k vytváření synergií jsou požadavky na spolufinancování týkající se ESI fondů; domnívá se, že by měla být zachována jednota rozpočtu EU; vítá opatření zavedená ve stávajícím programovém období, která mají lépe sladit politiku soudržnosti se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

o
o   o

72.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států, jakož i Evropské centrální bance.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0038.
(2) Úř. věst. C 92, 24.3.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(7) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(8) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(10) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(11) Employment and Social Developments in Europe (Zaměstnanost a sociální vývoj v Evropě), výroční přezkum, 2017, s. 11.
(12) Tamtéž, s. 46.
(13) Zpráva nadace Eurofound o nezaměstnanosti mladých lidí.
(14) Employment and Social Developments in Europe (Zaměstnanost a sociální vývoj v Evropě), výroční přezkum, 2017, s. 47.
(15) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

Právní upozornění