Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2011(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0265/2017

Předložené texty :

A8-0265/2017

Rozpravy :

PV 26/10/2017 - 6
CRE 26/10/2017 - 6

Hlasování :

PV 26/10/2017 - 10.10
CRE 26/10/2017 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0421

Přijaté texty
PDF 370kWORD 57k
Čtvrtek, 26. října 2017 - Štrasburk Konečné znění
Kontrola uplatňování právních předpisů EU v roce 2015
P8_TA(2017)0421A8-0265/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2017 o kontrole uplatňování práva EU (2015) (2017/2011(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na 32. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Unie (2014) (COM(2015)0329),

–  s ohledem na 33. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva Unie (2015) (COM(2016)0463),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zpráva o hodnocení projektu „EU Pilot“ (COM(2010)0070),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva (2014)(1),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Druhá zpráva o hodnocení projektu „EU Pilot“ (COM(2011)0930),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2002 o vztazích se stěžovatelem ve věcech porušení práva Společenství (COM(2002)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. dubna 2012 nazvané „Aktualizace sdělení o vztazích se stěžovatelem v případech uplatňování práva Unie“ (COM(2012)0154),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. prosince 2016 nazvané „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“(2),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o 30. a 31. výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2012-2013)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie(8),

–  s ohledem na články 267 a 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A8-0265/2017),

A.  vzhledem k tomu, že článek 17 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví základní úlohu Komise jako „strážkyně Smluv“;

B.  vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 3 SEU a čl. 288 odst. 3 a čl. 291 odst. 1 SFEU mají členské státy primární odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU v daných lhůtách, a také za stanovení prostředků nezbytných k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s trvalou judikaturou Soudního dvora Evropské unie (CJEU) musejí členské státy poskytovat Komisi jasné a přesné informace o tom, jakým způsobem provádějí směrnice EU ve svých právních předpisech(9);

D.  vzhledem k tomu, že v souladu se společným politickým prohlášením Komise a členských států ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(10) a se společným politickým prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011o informativních dokumentech(11) může členským státům v rámci informování Komise o svých opatřeních zaměřených na provádění směrnic ve svých právních předpisech v odůvodněných případech vyvstat povinnost poskytovat také doklady ve formě „informativních dokumentů“ týkajících se toho, jakým způsobem provádějí směrnice ve svém právu(12);

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 1 SEU má Listina základních práv Evropské unie stejnou právní sílu jako Smlouvy a je určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům, pokud uplatňují právo Unie (čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv);

F.  vzhledem k tomu, že Unie má k dispozici více nástrojů a postupů, které umožňují zajistit plné a správné uplatňování zásad a hodnot zakotvených ve Smlouvách, že se však zdá, že tyto nástroje mají v praxi omezený dosah a jsou neodpovídající a neúčinné;

G.  vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné zavést nový mechanismus, jenž zajistí jednotný a konzistentní rámec, bude vycházet z existujících nástrojů a mechanismů a který by se měl uplatňovat jednotně na všechny orgány a instituce EU a na všechny členské státy;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 258 odst. 1 a 2 SFEU, má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, vydá o tom odůvodněné stanovisko a může předložit věc Soudnímu dvoru EU, pokud daný členský stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí nevyhoví;

I.  vzhledem k tomu, že rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí stanoví sdílení informací o veškerých řízeních pro porušení povinnosti zasláním formálního dopisu, ale nepokrývá neformální postup „EU Pilot“, který předchází zahájení formálního řízení pro porušení povinností;

J.  vzhledem k tomu, že postupy „EU Pilot“ mají zajistit užší a koherentnější spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem napravit již v raném stadiu případy porušování práva EU prostřednictvím dvoustranného dialogu, aby se, kdekoli to bude možné, podařilo předejít nutnosti přistoupit k formálnímu řízení o porušení Smlouvy;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 obdržela Komise 3 450 stížností na možné porušení práva EU, přičemž z členských států bylo nejvíce stížností podáno proti Itálii (637), Španělsku (342) a Německu (274);

L.  vzhledem k tomu, že článek 41 Listiny základních práv Evropské unie stanoví právo na uspokojivé správní řízení jako právo každého na to, aby jeho záležitost byla projednána nestranně a spravedlivě a v přiměřené lhůtě institucemi a orgány Unie, a k tomu, že článek 298 SFEU stanoví, že při plnění svých úkolů se orgány, instituce a jiné subjekty Unie opírají o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

1.  vítá výroční zprávu Komise o kontrole uplatňování evropských právních předpisů EU, které jsou zaměřeny na provádění acquis EU, za rok 2015 a konstatuje, že podle této zprávy existují tři oblasti politiky, v nichž bylo v roce 2015 proti členským státům zahájeno nejvíce řízení v důsledku nedostatků při převádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva, a sice mobilita a doprava, energetika a životní prostředí; poukazuje na to, že v těchto oblastech probíhala většina vyšetřování zahájených v roce 2015 v rámci systému „EU Pilot“, přičemž většina se jich týkala Itálie, Portugalska a Německa; vyzývá Komisi, aby podrobněji uvedla konkrétní důvody této situace;

2.  konstatuje především, že se Komise začala zabývat problematikou špatné kvality ovzduší v Evropě zahájením několika postupů pro porušení směrnice 2008/50/ES kvůli opakovanému překročení limitních hodnot NO2; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise v roce 2015 neuplatnila tyto kontrolní pravomoci s cílem zabránit tomu, aby na jednotný trh byla uvedena znečišťující vozidla s dieselovým motorem, která výrazně přispívají k uvolňování NO2 do ovzduší v množství přesahujícím uvedené limitní hodnoty a která nesplňují pravidla EU týkající se schvalování typu motorových vozidel a emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel;

3.  domnívá se, že vysoký počet řízení kvůli porušení předpisů v roce 2015 prokazuje, že zajištění včasného a správného uplatňování právních předpisů EU v členských státech představuje i nadále velkou výzvu a prioritu Unie; zastává názor, že občané EU mají v unijní právo větší důvěru, pokud je v členských státech prováděno účinným způsobem; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí zaměřené na účinné a včasné provádění a uplatňování práva EU;

4.  konstatuje, že koncem roku 2015 nebylo dořešeno 1368 případů nedodržování předpisů, což oproti předchozímu roku představuje mírné zvýšení, avšak stále nedosahuje hodnoty z roku 2011;

5.  uznává, že hlavní odpovědnost za správné provádění a uplatňování práva EU nesou členské státy, ale zdůrazňuje, že tato skutečnost nezbavuje orgány a instituce EU povinnosti dodržovat primární právo EU při tvorbě sekundárních právních předpisů EU; zdůrazňuje však, že Komise členským státům poskytuje řadu nástrojů, jako jsou pokyny, skupiny odborníků nebo specializované internetové stránky, jejichž účelem je napomáhat jim nacházet společná řešení, od dialogu o prováděcích plánech po dokumenty, jež vysvětlují, jak problémy při provádění odhalit již v rané fázi a jak je řešit; vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro dodržení svých závazků, jak bylo dohodnuto ve společném politickém prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011, včetně poskytování srovnávacích tabulek s jasnými a přesnými informacemi o vnitrostátních opatřeních provádějících směrnice do právního řádu členských států;

6.  opětovně vyzývá Komisi, aby všechny různé portály, přístupová místa a informační internetové stránky sjednotila v jeden ústřední portál, který bude občanům poskytovat snadný přístup k on-line formulářům pro podávání stížností a uživatelsky vstřícné informace o řízeních o nesplnění povinnosti;

7.  bere na vědomí, že Komise trvá na tom, aby ji členské státy informovaly, pokud se při provádění směrnic ve vnitrostátním právu rozhodnou přidat prvky, jež veřejnosti vyjasňují, která ustanovení spadají do oblasti působnosti EU a která do oblasti působnosti členských států; zároveň však připomíná, že tím není dotčeno právo členských států stanovovat na vnitrostátní úrovni např. vyšší sociální a environmentální standardy;

8.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Parlament mohl rovněž monitorovat prosazování nařízení ze strany Komise, a to stejně, jako to činí u směrnic; žádá Komisi o zajištění toho, aby údaje o provádění nařízení byly uváděny v jejích budoucích výročních zprávách o sledování uplatňování práva EU; vyzývá členské státy, aby Komisi předložily vnitrostátní právní předpisy provádějící nebo uplatňující nařízení s cílem zajistit jejich správné plnění a aby uvedly, které části vycházejí z právních předpisů EU a které části jsou vnitrostátními dodatky;

9.  zdůrazňuje, že je nutné začít uplatňovat lhůty stanovené pro provádění předpisů v právu členských států; naléhavě vyzývá orgány EU, aby pro toto provádění stanovovaly realistické lhůty;

10.  zdůrazňuje, že EU byla vytvořena jakožto unie založená na zásadách právního státu a dodržování lidských práv (článek 2 SEU); zdůrazňuje, že hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU jsou nosníkem základů Unie a že by tudíž jejich dodržování členskými státy mělo být předmětem stálého hodnocení; opakuje, že je nanejvýš důležité pečlivě sledovat činnost i opomenutí ze strany členských států a orgánů i institucí EU, a vyjadřuje znepokojení nad počtem petic předložených Evropskému parlamentu a stížností předložených Komisi;

11.  poukazuje na to, že oznamovatelé mohou vhodně informovat EU a vnitrostátní orgány o případech nesprávného uplatňování právních předpisů Unie; opakuje, že místo toho, aby se jim v oznamování bránilo, by k němu měli být vybízeni;

12.  uznává, že petice jsou důležitým bezprostředním zdrojem informací nejen o porušování právních předpisů EU v členských státech a nedostatcích při uplatňování těchto předpisů, ale i o možných mezerách v právních předpisech EU a podnětech občanů týkajících se nové legislativy, která by mohla být přijata, nebo možných zlepšení platných legislativních aktů; potvrzuje, že problémy, jichž se petice týkají, jsou účinně zpracovávány, což v konečném důsledku posiluje schopnost Komise a Parlamentu reagovat a řešit problémy související s provedením a nesprávným uplatňováním právních předpisů; bere na vědomí, že Komise považuje provádění právních předpisů EU za prvořadou záležitost, která by měla být přínosem pro každodenní život občanů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit transparentnost, nestrannost a nezávislost postupu přijímání rozhodnutí a administrativy;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistují přesné statistiky o počtu petic, které vedly k zahájení postupů „EU Pilot“ nebo k zahájení řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně zasílala zprávy o případech souvisejících s probíhajícími řízeními nebo postupy s cílem usnadnit strukturovaný dialog a zkrátit lhůty pro řešení případných sporů; vyzývá Komisi, aby projednávala tyto zprávy s Petičním výborem a aktivně zapojovala místopředsedu odpovědného za uplatňování právních předpisů a jejich zjednodušení; žádá Komisi, aby zapojovala předkladatele petic do postupů „EU Pilot“ zahájených v souvislosti s jejich peticemi s cílem mimo jiné usnadnit dialog mezi předkladateli petic a dotčenými vnitrostátními orgány;

14.  vyjadřuje politování nad narůstajícím zpožděním v provádění strategie EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015, které brání zahájení nové celoevropské strategie potřebné pro zajištění plné a účinné ochrany dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím aktualizovaného, komplexního a jasného legislativního rámce, který by zcela splňoval požadavky článku 13 Smlouvy o fungování EU;

15.  konstatuje, že Petiční výbor obdržel řadu peticí týkajících se případů souvisejících se zájmem dětí, a doufá, že probíhající revize nařízení Brusel IIa napomůže napravit nedostatky nařízení a řešit jeho nedostatečné provádění;

16.  poukazuje na to, že v posledních letech byly zjištěny nedostatky v uplatňování opatření v boji proti podvodům a praní peněz; žádá Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí a zajistila, aby byly příslušné předpisy EU důsledně uplatňovány;

17.  konstatuje, že mezi priority členských států by mělo patřit včasné a správné provedení a uplatnění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, jakož i vytvoření jednoznačného vnitrostátního právního rámce, za plného dodržování základních hodnot, zásad a práv zakotvených ve Smlouvách a Listině základních práv Evropské unie, aby se zabránilo porušování právních předpisů EU a aby to současně jednotlivcům i podnikům přineslo zamýšlené výhody, jež přináší efektivní a účinné uplatňování právních předpisů EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že činnost i opomenutí ze strany veškerých orgánů a institucí EU jsou upraveny Smlouvami EU a Listinou základních práv Evropské unie(13);

18.  vyzývá Komisi, aby trvala na tom, že členské státy mají zajistit důsledné prosazování právních předpisů EU týkajících se volného pohybu osob, zejména prostřednictvím plné ochrany souvisejících hospodářských, sociálních a kulturních práv; připomíná, že volný pohyb osob nepředstavuje pouze jednu ze základních svobod EU a nedílnou součást občanství EU, ale že je navíc v kontextu, v němž jsou základní práva v plné míře chráněna, velmi významný pro občany EU a jejich rodiny (zejména pokud jde o přístup k sociálnímu zabezpečení) a pro jejich vnímání Unie a je rovněž častým předmětem petic;

19.  připomíná své usnesení ze dne 25. října 2016 a žádá Komisi, aby navázala na doporučení, jež jsou v tomto usnesení obsažena;

20.  uznává, že Parlament hraje klíčovou úlohu také vzhledem k tomu, že vykonává politický dohled nad činností Komise spočívající v prosazování právních předpisů, studuje výroční zprávy o sledování uplatňování práva EU a přijímá příslušná parlamentní usnesení; navrhuje, že Parlament by mohl ve větší míře přispívat k včasnému a přesnému provádění legislativy EU prostřednictvím předávání svých odborných poznatků v oblasti legislativního rozhodování na základě již vytvořených vazeb s vnitrostátními parlamenty;

21.  zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a dalších zúčastněných stran při vytváření právních předpisů a při monitorování a oznamování nedostatků při provádění a uplatňování právních předpisů EU ze strany členských států; v tomto ohledu zdůrazňuje zásadu transparentnosti zakotvenou ve Smlouvách EU, jakož i právo občanů EU na spravedlnost a řádnou správu, jak je stanoveno v článcích 41 a 47 Listiny základních práv EU; připomíná, že tato práva a zásady by mimo jiné měly mít rovněž prvořadou váhu pro členské státy při předkládání návrhů právních předpisů, jimiž provádějí právo EU;

22.  vítá, že oproti roku 2014 došlo přibližně ke 30% snížení počtu nových případů řešených v rámci projektu „EU Pilot“ otevřených v roce 2015 (881 oproti 1 208 případům v roce 2014); konstatuje však, že podíl vyřešených případů zůstal v roce 2015 stabilní a dosahoval stejné hodnoty jako v roce 2014 (75 %);

23.  vítá skutečnost, že poprvé od roku 2011 se počet nových stížností snížil přibližně o 9 % ve srovnání s rokem 2014, s celkovým počtem 3 450 nových stížností; s velkým znepokojením však konstatuje, že nejvyšší počet nových stížností vykazuje oblast zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování; konstatuje, že oblasti, jako je zaměstnanost, sociální věci a začlenění, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, spravedlnost a spotřebitelé, daně a celní unie i životní prostředí společně představují 72 % všech stížností podaných v roce 2015 proti členským státům;

24.  s politováním konstatuje, že v roce 2015 nesplnily členské státy ve všech případech svůj závazek předložit informativní dokumenty, které by doprovázely vnitrostátní opatření zaměřená na provedení směrnic ve svém právu; domnívá se, že Komise by měla členským státům poskytnout v procesu vypracovávání těchto informativních dokumentů a srovnávacích tabulek svou podporu; zároveň vyzývá Komisi, aby Parlament a Radu i nadále informovala o informativních dokumentech v rámci výročních zpráv o uplatňování právních přepisů EU;

25.  zastává názor, že finanční postihy za nedodržování práva EU by měly být účinné, přiměřené a odrazující a měly by zohledňovat porušování povinností, k němuž dochází opakovaně ve stejné oblasti, a domnívá se, že je nutné dodržovat zákonná práva členských států;

26.  zdůrazňuje, že všechny orgány a instituce EU jsou vázány Smlouvami a Listinou základních práv EU(14);

27.  opakuje, že úkoly, které smlouva o ESM (nebo jiné příslušné smlouvy) ukládá Komisi či jiným orgánům a institucím EU, je zavazují k zajištění toho, aby memoranda o porozumění uzavřená na základě výše uvedených smluv byla v souladu s právními předpisy EU, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 3 a odst. 4 smlouvy o ESM; zdůrazňuje, že v důsledku toho by orgány a instituce EU neměly podepisovat memoranda o porozumění, o jejichž souladu s právem EU pochybují(15);

28.  zdůrazňuje význam vnitrostátního provádění a praktického uplatňování azylových norem vypracovaných na úrovni EU (například pokud jde o provádění směrnice o podmínkách přijímání ze strany členských států (směrnice 2013/33/EU(16)))(17); ostře nesouhlasí s tím, že členské státy dostatečně neuplatňují a nevyužívají relokační mechanismus navržený Komisí s cílem vypořádat se s uprchlickou krizí; vyzývá proto Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost provádění opatření přijatých v oblasti azylu a migrace tak, aby byl zajištěn jejich soulad se zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, a aby v relevantních případech zahájila nezbytné řízení pro nesplnění povinnosti;

29.  se znepokojením konstatuje, že některé členské státy neplní své povinnosti v oblasti azylu a migrace; vítá rozhodný postoj, který Komise zaujala vůči členským státům, pokud jde o uplatňování právních předpisů EU v otázkách azylu a migrace; připomíná, že v důsledku migračních toků směřujících do Evropy musí EU řešit nebývale obtížné právní, politické a humanitární problémy; vyzývá členské státy, aby měly při přijímání a přidělování uprchlíků na paměti rovněž mezinárodní úmluvy o lidských právech; doufá, že Komise bude systematicky sledovat způsob, jakým členské státy uplatňují evropský program pro migraci; připomíná, že účinná migrační politika EU musí být založena na rovnováze mezi odpovědností a solidaritou mezi členskými státy;

30.  s politováním konstatuje, že u některých členských států se stále setkáváme se závažnými nedostatky, pokud jde o uplatňování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, ale také pokud jde o jejich prosazování; poukazuje na to, že to platí především v případě nakládání s odpady, infrastruktury k čištění odpadních vod a dodržování hraničních hodnot pro kvalitu ovzduší; v této souvislosti se domnívá, že by se Komise měla snažit zjistit příčiny této situace v členských státech;

31.  vybízí orgány a instituce EU, aby v každém případě dostály své povinnosti a při vytváření předpisů sekundárního práva, rozhodování o politikách či při uzavírání dohod nebo smluv se subjekty, které nepřísluší k EU, dodržovaly primární právo EU a aby rovněž plnily svou povinnost pomáhat všemi dostupnými prostředky členským státům EU v jejich úsilí o provádění právních předpisů EU ve všech oblastech a o dodržování hodnot a zásad Unie, zejména s ohledem na vývoj, který v poslední době v členských státech probíhá;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že stále nedostává transparentní a včasné informace o uplatňování práva EU; připomíná, že v revidované rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí se Komise zavazuje k tomu, že „poskytne Parlamentu souhrnné informace o veškerých řízeních pro porušení povinnosti ze strany členských států zasláním formálního dopisu o otázkách, jichž se takové řízení týká“, a očekává, že toto ustanovení bude v dobré víře uplatňováno v praxi;

33.  vyzývá Komisi, aby soulad s právními předpisy EU učinila svou skutečnou politickou prioritou, která musí být prosazována v úzké spolupráci s Parlamentem, jenž má za povinnost vyžadovat od Komise odpovědnost a jakožto spolutvůrce právních předpisů zajistit, aby byl vždy plně informován, s cílem neustále zlepšovat svou legislativní činnost; žádá proto Komisi, aby poskytla informace o následných krocích ke každému usnesení Evropského parlamentu, jež se týká kontroly provádění práva EU;

34.  připomíná, že Parlament ve svých usneseních ze dne 15. ledna 2013(18) a ze dne 9. června 2016 vyzval k přijetí nařízení o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie podle článku 298 SFEU, a žádá Komisi, aby dále zvážila návrh nařízení, který tvoří přílohu zmíněného usnesení;

35.  zdůrazňuje, že absence soudržného a komplexního souboru kodifikovaných pravidel dobré správy napříč Unií je příčinou toho, že občané jen obtížně plně rozumí svým správním právům podle právních předpisů Unie, což rovněž snižuje kvalitu jejich právní ochrany; zdůrazňuje tedy, že kodifikace pravidel dobré správy v podobě nařízení stanovujícího různé aspekty správního postupu – včetně oznámení, závazných časových lhůt, práva být vyslyšen a práva každého člověka na přístup ke svému spisu – má zásadní význam pro posílení práv občanů a transparentnosti; objasňuje, že tato pravidla by doplňovala stávající právní předpisy Unie v případech, kdy vzniknou právní mezery nebo problémy s výkladem, a umožnila by větší dostupnost; znovu proto vyzývá Komisi, aby předložila komplexní legislativní návrh týkající se evropského správního práva procesního a zohlednila přitom veškeré kroky, které v této oblasti doposud učinil Parlament, jakož i současný vývoj v Unii a jejích členských státech;

36.  připomíná, že předběžné otázky přispívají k objasnění způsobu, jakým se má uplatňovat právo Evropské unie; domnívá se, že používání tohoto postupu umožňuje jednotný výklad a provádění evropských právních předpisů; vybízí tudíž vnitrostátní soudy, aby se v případě pochybností obracely na Soudní dvůr Evropské unie a předcházely tak řízením o nesplnění povinnosti;

37.  je toho názoru, že klíčem k zajištění prospěchu z politik EU pro jednotlivce i podniky je řádné uplatňování acquis EU; zdůrazňuje proto záměr Komise posílit prosazování práva EU na základě strukturovaného a systematického provádění a kontrol souladu vnitrostátních právních předpisů, v naprostém souladu se Smlouvami EU a Listinou základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že právní předpisy EU jsou výsledkem svobodného a demokratického procesu; vítá praxi Komise, jež při monitorování uplatňování práva EU v členských státech řádně zohledňuje zásady zdokonalení tvorby právních předpisů;

38.  zdůrazňuje význam transparentnosti při vypracovávání a uplatňování práva orgány EU a členskými státy; zdůrazňuje, že v zájmu usnadnění provádění práva Evropské unie členskými státy a jeho zpřístupnění občanům EU musí být evropské právní předpisy jasné, srozumitelné, konzistentní a přesné, přičemž je rovněž třeba vzít v úvahu judikaturu Soudního dvora EU, která trvá na předvídatelnosti norem EU(19);

39.  je přesvědčen, že zapojení vnitrostátních parlamentů do dialogu o obsahu legislativních návrhů, je-li to na místě, podpoří účinné uplatňování práva EU; zdůrazňuje, že důkladnější kontrola příslušných vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jsou vlády zapojeny do procesu tvorby právních předpisů, přispěje k účinnějšímu uplatňování práva EU, jak je stanoveno ve Smlouvách; zdůrazňuje, že z tohoto důvodu je třeba, aby vnitrostátní parlamenty vyjádřily svůj názor v rané fázi evropského legislativního procesu, a naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby zahájily debatu o protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a o protokolu č. 2 o subsidiaritě a proporcionalitě, a to například tím, že se zaměří na revizi tzv. systému včasného varování, čímž zajistí lepší uplatňování postupu „žluté karty“;

40.  vybízí k užší spolupráci a posilování vazeb mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; připomíná kontrolní funkci vnitrostátních parlamentů ohledně zapojení jejich vlád do rozhodovacího procesu v Radě Evropské unie a zdůrazňuje, že je zapotřebí konzultací a pravidelných výměn názorů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty, a to zejména v počátečních fázích legislativního procesu;

41.  připomíná, že vnitrostátní parlamenty mají při kontrole řádného provádění práva EU členskými státy hrát zásadní úlohu; vyzývá je, aby se této úloze proaktivně věnovaly; zdůrazňuje úlohu vnitrostátních parlamentů v zabraňování tzv. „gold-platingu“ právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni, čímž předcházejí nadměrné regulaci a zbytečné administrativní zátěži; očekává, že členské státy jasně uvedou a doloží vnitrostátní povinnosti, pokud jsou v procesu provádění přidány k právním předpisům EU; je znepokojen tím, že nadměrný počet vnitrostátních opatření doplněných do právních předpisů EU zvyšuje euroskepticismus;

42.  konstatuje, že systém výměny informací a spolupráce mezi výbory vnitrostátních parlamentů spolupracujících s EU může napomoci dosažení účinných právních předpisů a měl by být využíván také k podpoře účinnějšího provádění práva EU členskými státy; podporuje využívání platformy IPEX jako nástroje pro vzájemnou výměnu informací mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se aktivně zapojily do pravidelných meziparlamentních setkání výborů pořádaných Evropským parlamentem;

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0385.
(2) Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10.
(3) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.
(4) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.
(5) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(6) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 246.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0279.
(9) Věc C 427/07 Komise v. Irsko, bod 107.
(10) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(11) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15.
(12) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.
(13) Viz mj.: Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech Ledra Advertising Ltd (C-8/15 P), Andreas Eleftheriou (C-9/15 P), Eleni Eleftheriou (C-9/15 P), Lilia Papachristofi (C-9/15 P), Christos Theophilou (C-10/15 P), Eleni Theophilou (C-10/15 P) proti Evropské komisi a Evropské centrální bance, (spojené věci C-8/15 P až C-10/15 P), ECLI:EU:C:2016:701, bod 67 a dále.
(14) Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. září 2016 ve spojených věcech C-8/15 P až C-10/15 P), bod 67 a dále.
(15) Tamtéž, bod 58 a dále. V této souvislosti viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 27. listopadu 2012 ve věci Pringle, C-370/12, bod 164.
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanovují normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu, (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
(17) Viz mj.: S. Carrera, S. Blockmans, D. Gross, E. Guild, „The EU’s Response to the Refugee Crisis –Taking Stock and Setting Policy Priorities“, Centrum pro evropská politická studia (CEPS), esej č. 20, 16. prosince 2015 – https://www.ceps.eu/system/files/EU%20Response%20to%20the%202015%20Refugee%20Crisis_0.pdf
(18) Usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie (Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17).
(19) Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. září 2009, Plantanol GmbH & Co. KG proti Hauptzollamt Darmstadt, C-201/08, ECLI:EU:C:2009:539, odstavec 46.

Právní upozornění - Ochrana soukromí