Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2035(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0335/2017

Předložené texty :

A8-0335/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 20
CRE 11/12/2017 - 20

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.12

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0485

Přijaté texty
PDF 487kWORD 57k
Úterý, 12. prosince 2017 - Štrasburk Konečné znění
Dohoda o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem (usnesení)
P8_TA(2017)0485A8-0335/2017

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé jménem Unie (12409/2016 – C8-0469/2016 – 2016/0166(NLE)2017/2035(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12409/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o posíleném partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Kazachstán na straně druhé (09452/2015),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 31 odst. 1 a článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a s článkem 91, čl. 100 odst. 2, článkem 207 a 209 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména čl. 218. odst. 6 písm. a) této smlouvy (C8-0469/2016),

–  s ohledem na podepsání dohody o posíleném partnerství a spolupráci dne 21. prosince 2015 v Astaně za přítomnosti místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové,

–  s ohledem na prozatímní uplatňování částí dohody o posíleném partnerství a spolupráci v rámci výlučné pravomoci EU ze dne 1. května 2016,

–  s ohledem na pokračování v provádění Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem, která byla podepsána dne 23. ledna 1995 a která vstoupila v platnost dne 1. července 1999,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se jednání o Dohodě o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, včetně usnesení ze dne 10. března 2016(2), 18. dubna 2013(3), 15. března 2012(4) a na usnesení ze dne 17. září 2009 o případu Jevgenije Žovtise v Kazachstánu(5),

–  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii ze dne 15. prosince 2011(6) a na usnesení o provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(7),

–  s ohledem na své legislativní usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku ze dne 19. ledna 2017(8), které má sídlo v Astaně (Kazachstán),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2017 o rozhodnutí Rady(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 a 19. června 2017 o strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na čtvrtou zprávu o pokroku Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a útvarů Komise ze dne 13. ledna 2015 o provádění strategie EU pro Střední Asii, která byla přijata v roce 2007,

–  s ohledem na každoročně probíhající dialog mezi EU a Kazachstánem, který se týká oblasti lidských práv,

–  s ohledem na různá zasedání EU a Střední Asie,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0335/2017),

A.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci by měla vést ke znatelnému prohloubení a posílení politických a hospodářských vztahů mezi oběma stranami, přičemž by měla respektovat a zohledňovat existující rozdíly a konkrétní politickou, hospodářskou a sociální situaci stran, a to ve prospěch obyvatel jak Kazachstánu, tak EU;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci (článek 1) by mohla posílit rámec pro plnění základních prvků, jako je dodržování zásad demokracie, právního státu, lidských práv a principů tržního hospodářství, které již byly stanoveny v dohodě o partnerství a spolupráci, za předpokladu, že provádění všech ustanovení podléhá přísnému a účinnému mechanismu monitorování založenému na jasných referenčních hodnotách a lhůtách; vzhledem k tomu, že ustanovení o boji proti šíření zbraní hromadného ničení byla připojena jako nový zásadní prvek (článek 11);

C.  vzhledem k tomu, že Kazachstán je první středoasijskou zemí, která podepsala dohodu o posíleném partnerství a spolupráci s EU; vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci nahradí, jakmile ji ratifikují všechny členské státy a Evropský parlament, dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999, a vzhledem k tomu, že znění dohody o posíleném partnerství a spolupráci bylo zveřejněno dne 15. července 2015;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci stanoví širokou škálu nových oblastí spolupráce, které jsou nejen v politickém a hospodářském zájmu EU, ale jsou rovněž vhodné k podpoře Kazachstánu v další fázi modernizace, o niž tato země usiluje, a současně i k zabezpečení spolupráce při řešení globálních výzev, zejména pokud jde o udržitelný sociální a hospodářský rozvoj ve prospěch všech občanů, zachování kulturní rozmanitosti, ochranu životního prostředí a řešení důsledků změny klimatu v souladu s požadavky Pařížské dohody, ale i při udržování míru a regionální spolupráce;

E.  vzhledem k tomu, že od května 2016 se dvě třetiny dohody o posíleném partnerství a spolupráci provádějí prozatímně;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je připraven se v rámci svých pravomocí aktivně zapojit do vytváření a vypracovávání konkrétních oblastí spolupráce s Kazachstánem, včetně meziparlamentních vztahů;

G.  vzhledem k tomu, že Kazachstán dne 1. ledna 2016 přistoupil k WTO;

H.  vzhledem k tomu, že Kazachstán se v březnu 2012 stal členem Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise);

Obecná ustanovení o vztazích mezi EU a Kazachstánem a dohodě o posíleném partnerství a spolupráci

1.  zdůrazňuje, že posílení politických, hospodářských a kulturních vztahů mezi EU a Kazachstánem musí vycházet ze společného uznávání všeobecně platných hodnot, zejména zásad demokracie, právního státu, řádné správy a dodržování lidských práv, a musí se řídit společnými zájmy;

2.  bere na vědomí konzistentní strategii sbližování Kazachstánu s EU; zdůrazňuje zásadní přínos Kazachstánu k provádění strategie EU pro Střední Asii, jež projde významným přezkumem v roce 2019;

3.  vítá skutečnost, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci stanoví pevný základ pro prohlubování vztahů; konstatuje, že Kazachstán je první středoasijskou partnerskou zemí, se kterou EU vyjednala a podepsala dohodu o posíleném partnerství a spolupráci; domnívá se, že tato dohoda nové generace je dobrým vzorem, který by se mohl v budoucnosti uplatňovat i v případě dalších zemí tohoto regionu;

4.  vítá cíl, který obsahuje dohoda o posíleném partnerství a spolupráci a kterým je posílit spolupráci a výrazně pozvednout hospodářské vazby mezi EU a Kazachstánem v různých oblastech společného zájmu, jako jsou demokracie a právní stát, lidská práva a základní svobody, udržitelný rozvoj, zahraniční a bezpečnostní politika, obchod, spravedlnost, svoboda a bezpečnost, a v dalších 29 klíčových oblastech odvětvových politik, jako jsou hospodářská a finanční spolupráce, energetika, doprava, životní prostředí a změna klimatu, zaměstnanost a sociální věci, kultura, vzdělávání a výzkum; vybízí obě strany, aby aktivně plnily své závazky;

5.  očekává, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci bude podporovat posílení právního státu a demokratické účasti všech občanů, rozmanitější politickou scénu, lepší fungování soudnictví, jeho nezávislost a nestrannost, vyšší transparentnost a zodpovědnost veřejné správy, zlepšení v oblasti pracovního práva v souladu s požadavky Mezinárodní organizace práce, více obchodních příležitostí pro malé a střední podniky, udržitelný rozvoj životního prostředí, vodohospodářství a dalších zdrojů, jako je např. účinné využívání energie a rozvoj obnovitelných zdrojů energie;

6.  zdůrazňuje význam a zachování platnosti doporučení Parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 týkajících se jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem;

7.  připomíná, že Parlament zdůraznil, že pokrok v jednání o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci musí souviset s pokrokem politických reforem a skutečným pokrokem v oblasti dodržování lidských práv, právního státu, řádné správy věcí veřejných a demokratizace, přičemž pozitivní úlohu by mohlo sehrát provádění doporučení Benátské komise; vyjadřuje vážné obavy z toho, že práva na svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování jsou i nadále omezována; naléhavě vyzývá tuto zemi, aby v plné míře uplatnila doporučení vydaná zvláštním zpravodajem OSN na téma práva na pokojné shromažďování a sdružování, jež jsou uvedena ve výsledné zprávě o jeho misi do Kazachstánu v lednu 2015;

8.  zdůrazňuje, že je třeba učinit další kroky, a to na základě zásady „více za více“;

9.  vítá skutečnost, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci umožnila projednat zjednodušení vízového režimu mezi EU a Kazachstánem spolu s možností jednat o dohodě upravující zvláštní povinnosti týkající se zpětného přebírání osob; poukazuje na význam zintenzivnění výměn především mládeže a akademických pracovníků a v této souvislosti vyzývá k podstatnému rozšíření programu Erasmus + pro Kazachstán;

10.  opakuje svoji výzvu Radě, Komisi a vysoké představitelce, místopředsedkyni, aby:

   zabezpečily, aby obě strany dodržovaly základní prvky dohody o posíleném partnerství a spolupráci, jelikož jejich nedodržování by vedlo buď k řešení sporů (článek 278), nebo v případě závažných porušení předpisů dokonce k pozastavení platnosti (článek 279);
   vypracovaly kritéria a lhůty pro provádění dohody o posíleném partnerství a spolupráci;
   poskytly rozsáhlý monitorovací mechanismus mezi Parlamentem a ESVČ, jakmile dohoda o posíleném partnerství a spolupráci vstoupí v plném rozsahu v platnost, včetně prvků, které jsou stanoveny v usnesení ze dne 22. listopadu 2012;

11.  připomíná, že vysoká představitelka, místopředsedkyně, Rada a Komise doposud jen částečně dodržují čl. 218 odst. 10 SFEU a příslušná rozhodnutí Evropského soudního dvora, pokud jde o okamžitý a úplný přístup Parlamentu ke všem projednávaným dokumentům a souvisejícím informacím;

12.  žádá Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, aby aktualizoval svůj jednací řád s cílem zajistit demokratický dohled nad prozatímním prováděním v těch oblastech, které již vstoupily v platnost, a aby využil svoje pravomoci přijímat doporučení a připravil se na přezkoumání celé dohody o posíleném partnerství a spolupráci, jakmile vstoupí v platnost v plném rozsahu;

Politický dialog a spolupráce, demokracie, právní stát, řádná správa a základní svobody

13.  vyzývá EU, aby ve svém politickém dialogu s Kazachstánem systematicky upřednostňovala otázky právního státu a demokracie, základních svobod a lidských práv;

14.  vyzývá Kazachstán, aby s ohledem na sociální protesty, z nichž některé byly násilné, převzal iniciativu a podnikl při provádění programu „Kazachstán 2050“ konkrétní kroky v oblasti politických, demokratických a sociálních reforem, včetně jasného oddělení pravomocí v rámci výkonné a zákonodárné moci a zavedení dalších brzd a protivah v rámci ústavního systému, a to v souladu s mezinárodními závazky podle různých nástrojů OSN, OBSE a Rady Evropy; opětovně vyjadřuje své přesvědčení o tom, že přechod, o nějž Kazachstán usiluje, a to směrem k novému druhu růstu s intenzivním zaměřením na vědu, se nezdá být možný bez vysoce kvalitního vzdělávání, přístupu velké části obyvatelstva k základním moderním službám, inkluzivní sociální politice a systému regulovaných sociálních vztahů, zejména v oblasti hospodářství; vítá „program ve 100 krocích“ jako snahu řešit potřebu naléhavých reforem v zemi;

15.  vítá jistý aktuální pozitivní vývoj v oblasti ústavních a správních reforem a také zřízení poradní platformy občanské společnosti; vážně se však obává omezujících účinků trestního a správního zákona, které vstoupily v platnost v roce 2005, na organizace občanské společnosti a jejich činnost;

16.  vyzývá Kazachstán, aby v plné míře provedl doporučení mezinárodní pozorovatelské mise OBSE/ODIHR vyslané k volbám konaným dne 20. března 2016, podle níž má země před sebou ještě velký kus cesty, má-li splnit své závazky vůči OBSE, pokud jde o demokratické volby; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby neomezovaly působení nezávislých kandidátů; mimoto naléhavě vyzývá k dodržování volebních práv občanů;

17.  vítá skutečnost, že Kazachstán spolupracuje s Benátskou komisí, a vyzývá k plnému uplatňování jejích doporučení zejména v oblasti demokratických a soudních reforem;

18.  vítá současné reformy veřejné správy a doporučuje další reformy zaměřené na zajištění skutečně nezávislého a nestranného soudnictví a účinnější úsilí v boji proti korupci na všech úrovních; vyzývá nicméně k posílení správy věcí veřejných a reforem, k zabezpečení skutečně nezávislého soudnictví bez korupce, k zaručení práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu a k většímu a účinnějšímu úsilí v boji proti korupci, organizované trestné činnosti a obchodování s drogami; vyzývá ke zlepšení a modernizaci klíčových sociálních odvětví a k investicím do těchto odvětví; zdůrazňuje, že pro dlouhodobou stabilitu země bude důležité věnovat více pozornosti hospodářskému a sociálnímu rozvoji v okrajových oblastech a mimo hlavní města;

19.  bere na vědomí existenci platforem pro dialog s občanskou společností; opakuje své znepokojení, pokud jde o právní předpisy o nevládních organizacích, jež ohrožují jejich nezávislost a schopnost fungovat; připomíná, že aktivní a nezávislá občanská společnost je důležitá pro zajištění udržitelné budoucnosti Kazachstánu; žádá kazašské orgány, aby zaručily, že všichni lidskoprávní aktivisté a nevládní organizace v Kazachstánu budou za všech okolností moci vykonávat svou legitimní činnost v oblasti lidských práv beze strachu z represe a bez jakýchkoli omezení, a budou tak moci přispívat k udržitelnému rozvoji společnosti a k upevnění demokracie; zastává názor, že dohoda o posíleném partnerství a spolupráci znamená rovněž posílenou podporu pro rozvoj skutečně občanské společnosti a vyzývá kazašské orgány, aby postupovaly podobně, a Komisi, aby posílila programy zaměřené na posílení a konsolidaci činnosti nezávislých nevládních organizací;

20.  požaduje ukončení soudního stíhání, obtěžování a zadržování nezávislých novinářů, aktivistů občanské společnosti, vedoucích představitelů odborových organizací, obhájců lidských práv, osobností z politické opozice a dalších otevřeně vystupujících jednotlivců coby odvetných opatření za jejich uplatňování svobody projevu a dalších základních svobod, což je jev, který v posledních několika letech zesílil; žádá plnou rehabilitaci a okamžité propuštění všech aktivistů a politických vězňů, kteří jsou v současné době ve vězení, jakož i zrušení omezení pohybu ostatních; požaduje, aby bylo ukončeno zneužívání postupů vydávání osob v rámci systému Interpolu a obtěžování politické opozice v zahraničí;

21.  vítá podmíněné propuštění prominentního kazašského aktivisty a vůdce opoziční strany Alga! Vladimíra Kozlova z vězení v srpnu 2016;

22.  vyjadřuje obavy z omezování svobody sdělovacích prostředků, svobody projevu, svobody sdružování a shromažďování a náboženského vyznání, a to mimo jiné prostřednictvím restriktivních právních předpisů, nátlaku, cenzury a trestního stíhání aktivistů; poukazuje na to, že svoboda projevu pro nezávislá média, bloggery a jednotlivé občany je univerzální hodnotou, z níž nelze slevit; doporučuje, aby Kazachstán uplatňoval ve svém právním systému normy Rady Evropy; bere na vědomí úsilí Kazachstánu o zlepšení mezinárodní image země, jak ukázalo nedávné zahájení výstavy EXPO 2017 v Astaně; poukazuje však na to, že těmto snahám odporují zásahy proti opozičním hlasům a tlaky na občanskou společnost, které bylo možné zaznamenat v posledních měsících;

23.  je znepokojen tím, že některá ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, které prošly nedávno reformou, omezují svobodu projevu; vybízí Kazachstán, aby přehodnotil tato ustanovení, zejména s ohledem na kriminalizaci pomluvy;

24.  zdůrazňuje, že svoboda sdělovacích prostředků a svoboda projevu mají zásadní význam pro zavádění a upevňování demokracie, právního státu a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že pracovní prostředí nezávislých sdělovacích prostředků je čím dál tím nepřátelštější; vyjadřuje znepokojení nad návrhem mediálního zákona, jehož cílem je uplatnit pravidla, podle nichž si novináři musí ověřovat informace u státních orgánů; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby stáhly takovéto pozměňovací návrhy k legislativnímu návrhu a zajistily naprostou nezávislost novinářů věnujících se investigativní žurnalistice a zpravodajství; dále vyzývá kazašské orgány, aby neomezovaly přístup k vnitrostátním a zahraničním internetovým i tradičním sdělovacím prostředkům; vyjadřuje politování nad tím, že urážka na cti rovněž zůstává v Kazachstánu trestným činem, a zdůrazňuje, že to představuje problém z hlediska svobody projevu v zemi; je znepokojen velkým počtem soudních řízení ve věci urážky na cti, včetně řízení s několika zpravodajskými stanicemi a dalšími internetovými stránkami, které informují nepříznivě o politice vlády a jsou také často blokovány; tato řízení vyvolali státní úředníci a další veřejní činitelé, kteří se těší zvláštní ochraně a požadují vysoké částky jako morální odškodnění za články obsahující informace o údajné korupci, údajném pochybení nebo jiných problémech, které se jim nelíbí;

25.  naléhavě vyzývá ke zvrácení negativních trendů, pokud jde o svobodu projevu, sdružování a shromažďování a náboženského vyznání; doporučuje, aby Kazachstán uplatňoval ve svých právních předpisech normy Rady Evropy; bere v této souvislosti na vědomí, že od roku 2016 mají všechny kazašské nevládní organizace zákonnou povinnost registrovat se u příslušných úřadů a každoročně poskytovat informace o své činnosti, které mají být zahrnuty do veřejné databáze nevládních organizací; zdůrazňuje, že tento krok by mohl být zaměřen na zvýšení transparentnosti v daném sektoru; je však znepokojen skutečností, že na nevládní sektor jsou kladeny nové požadavky nad rámec již tak rozsáhlých oznamovacích povinností vůči státu, přičemž politika transparentnosti se nepoměrně více uplatňuje u neziskových nevládních sektorů než u jakýchkoli jiných právních subjektů; je znepokojen tím, že účast v neregistrovaných sdruženích je trestným činem a neposkytnutí informací pro novou databázi či poskytnutí „nesprávných“ informací může mít za následek sankcionování organizace; vyslovuje politování nad tím, že činnost registrovaných veřejných sdružení může být soudně pozastavena nebo ukončena za porušení vnitrostátního práva bez ohledu na závažnost tohoto porušení;

26.  se znepokojením konstatuje, že nedávné přijetí protiteroristických právních předpisů, jejichž součástí je i návrh zákona odebrání občanství osobám podezřelým z terorismu, by mohlo vést k potlačení pokojné a legitimní politické opozice; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby nezneužívaly tyto právní předpisy s ohledem na možné důsledky, k nimž může patřit omezování svobody projevu, svobody náboženského vyznání či přesvědčení, nezávislosti soudnictví nebo na zákaz činnosti opozice;

27.  bere na vědomí, že Komise OSN pro lidská práva ve svých závěrečných připomínkách o Kazachstánu, které přijala v létě roku 2016, vyjádřila znepokojení nad široce formulovanými ustanoveními článku 174 trestního zákoníku, který zakazuje „podněcování“ sociálních, národnostních nebo jiných nepokojů, a článku 274, který zakazuje „šíření informací, o nichž je známo, že nejsou pravdivé“, a nad využíváním těchto ustanovení k nepřiměřenému omezování svobody projevu a dalších práv chráněných Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho aktivistů z řad občanské společnosti a novinářů bylo obviněno a uvězněno na základě výše uvedených článků trestního zákoníku; konstatuje, že seznam zahrnuje Maxe Bokajeva a Talgata Ajana, kteří si odpykávají pětiletý trest odnětí svobody za úlohu, kterou sehráli v pokojných protestech týkajících se pozemkové reformy, které v Kazachstánu proběhly na jaře roku 2016; naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby je všechny propustila a stáhla obvinění, která proti nim byla vznesena;

28.  vyzývá Kazachstán, aby revidoval zákon o odborových organizacích z roku 2014 a zákoník práce z roku 2015 s cílem uvést je v soulad s normami Mezinárodní organizace práce; připomíná Kazachstánu jeho povinnost plně dodržovat závěry, které přijal výbor Mezinárodní organizace práce pro provádění norem (v letech 2017, 2016 a 2015);

29.  odsuzuje skutečnost, že na základě soudního rozhodnutí byla v lednu 2017 zrušena Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu kvůli údajnému nesplnění podmínky spočívající v potvrzení jejího statusu ve smyslu zákona z roku 2014 o omezení odborových svazů; připomíná kazašským orgánům, že je třeba zaručit nezávislost a nestrannost soudů a umožnit skutečný sociální dialog, a to rovněž podporou existence a fungování nezávislých odborů, jako je Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu a její přidružené organizace; odkazuje na závěry výboru MOP pro uplatňování norem ohledně situace v Kazachstánu z června 2017; vyjadřuje politování nad tím, že Larisa Charkovová, předsedkyně Konfederace nezávislých odborových svazů Kazachstánu, byla dne 25. července 2017 shledána vinnou ze zpronevěry a podvodu v souvislosti s používáním odborářských finančních prostředků, což je údajně politicky motivované obvinění; vyjadřuje politování nad tím, že byla svévolně odsouzena ke čtyřem letům omezení svobody pohybu, dále k 100 hodinám veřejně prospěšných prací a k pětiletému zákazu působení ve vedoucích funkcích veřejných sdružení; vyzývá Kazachstán, aby zrušil rozsudek a zprostil ji všech obvinění;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že v dubnu a květnu 2017 byli odsouzeni další odboroví předáci, a to Nurbek Kušakbajev na dva a půl roku a Amin Jeleusinov na dva roky odnětí svobody, na základě obvinění, které je rovněž považováno za politicky motivované; poukazuje na to, že odsouzení tří vedoucích představitelů odborů uštědřila nezávislým odborům v zemi tvrdou ránu;

31.  bere na vědomí multietnický a nábožensky pluralitní charakter Kazachstánu a zdůrazňuje potřebu ochrany menšin a jejich práv, zejména pokud jde o používání jazyků, o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, nediskriminaci a rovné příležitosti; vítá mírové soužití různých společenství v Kazachstánu;

32.  požaduje zásadní přezkum každoročního dialogu mezi EU a Kazachstánem o lidských právech v zájmu zvýšení jeho účinnosti a zaměření na výsledky; vyzývá kazašské orgány, aby se plně účastnily tohoto dialogu, jakož i veškerých jiných fór, a bylo tak možné dosáhnout hmatatelného pokroku, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v zemi, a aby zároveň věnovaly zvláštní pozornost jednotlivým případům; připomíná, že musí být zaručeno zapojení občanské společnosti do těchto dialogů a konzultací;

33.  zdůrazňuje nutnost neustálého zapojení do cyklu mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu Rady OSN pro lidská práva, zejména s ohledem na účinné provádění jejích doporučení;

34.  trvá na tom, aby Kazachstán plnil doporučení Výboru OSN proti mučení a doporučení z roku 2009 vydaná zvláštním zpravodajem OSN pro otázky mučení;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že Kazachstán dosud odmítal nezávislé mezinárodní vyšetřování událostí v Žanaozenu v roce 2011, a to navzdory výzvám Rady OSN pro lidská práva;

36.  vítá žádost Kazachstánu o možnost připojit se k několika úmluvám Rady Evropy;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že Kazachstán není stranou ani signatářským státem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a vyzývá zemi k podpisu tohoto statutu a k přistoupení k němu;

Mezinárodní vztahy, regionální spolupráce a globální výzvy

38.  vítá konstruktivní spolupráci Kazachstánu v mezinárodních vztazích, v rámci nichž významně přispívá k míru a stabilitě na regionální i globální úrovni, například zprostředkováním rozhovorů o jaderné dohodě s Íránem a jednání o komplexním řešení ukončení války v Sýrii, která byla uspořádána v Astaně, diplomatickými snahami o vyřešení konfliktu na Ukrajině a svou iniciativou týkající se konference o interakci a opatření pro budování důvěry v Asii; vybízí Kazachstán, aby nadále hrál aktivní a konstruktivní roli na mezinárodní scéně; v této souvislosti vítá jeho výzvu k postupnému skoncování s ozbrojenými konflikty prostřednictvím jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní a k zahájení iniciativy, jejímž výsledkem by byla všeobecná deklarace o světě bez jaderných zbraní; vítá zejména rozhodnutí Kazachstánu nepřipojit se k ruskému zákazu dovozu zemědělských produktů EU a považuje to za konkrétní a povzbudivý doklad ochoty této země usilovat o prohloubení dialogu a spolupráci s EU;

39.  poukazuje na geostrategický význam Kazachstánu a vyjadřuje pochopení pro mnohostranně zaměřenou zahraniční politiku této země, jejímž cílem je budování přátelských a předvídatelných vztahů, včetně přednostního budování dobrých a vyvážených sousedských vztahů s Ruskem, Čínou, státy Střední Asie, s nimiž hraničí, a dalšími partnery, včetně USA a EU;

40.  uznává, že Kazachstán je klíčovým hráčem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, a to v neposlední řadě v důsledku konzistentní úlohy, kterou hraje v celosvětovém jaderném odzbrojování a bezpečnosti, a skutečnosti, že v období 2017–2018 je nestálým členem Rady bezpečnosti;

41.  bere na vědomí bezpečnostní výzvu, kterou pro Kazachstán představuje Dá´iš a další organizace označené Radou bezpečnosti OSN za teroristické; bere na vědomí vysoký počet kazašských občanů, kteří působí na Blízkém východě jako zahraniční bojovníci; je si vědom toho, že vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu v Afghánistánu, v jehož rámci dochází rovněž k náboženskému extremismu, obchodování s drogami a terorismu, existuje značná možnost další destabilizace Kazachstánu; vyzývá k užší spolupráci v boji proti násilnému extremismu a terorismu a poukazuje na to, že přednostně by se měly řešit příčiny radikalizace; konstatuje, že článek 13 dohody o posíleném partnerství a spolupráci se zaměřuje na opatření proti terorismu a hraje klíčovou úlohu zejména v současném mezinárodním prostředí;

42.  bere na vědomí, že Kazachstán je členem všech hlavních regionálních organizací; mezinárodní profil, který si Kazachstán velmi nedávno získal coby předsedající země mezinárodních organizací, jako jsou OBSE, Organizace islámské spolupráce (OIC), Společenství nezávislých států, Šanghajská organizace pro spolupráci a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, považuje za dobrý výchozí bod pro společné činnosti, jejichž cílem je stabilizace bezpečnostní situace v regionu Střední Asie a nalezení mnohostranných řešení globálních výzev; v této souvislosti vítá jasné prohlášení Kazachstánu o tom, že jeho členství v Eurasijské hospodářské unii (EAHU) neovlivní posilování vztahů s EU;

43.  doporučuje, aby EU i nadále podporovala regionální spolupráci ve Střední Asii, zejména v oblasti právního státu, opatření na budování důvěry, vodohospodářství a řízení zdrojů, správy hranic, stability a bezpečnosti; v tomto ohledu podporuje úsilí Kazachstánu o prosazování dobrých sousedských vztahů a o to, aby se stal garantem stability v tomto regionu; požaduje udržitelné řešení otázek týkajících se vodohospodářství, energetiky a bezpečnosti ve Střední Asii odpovídající zájmům všech;

44.  uznává, že Kazachstán je vedoucí mocností ve středoasijském regionu; naléhavě vyzývá Kazachstán, aby využil tohoto postavení k pozitivní spolupráci se svými sousedy v regionu a aby podnikl kroky s cílem dosáhnout pokroku v procesu regionální spolupráce;

Udržitelný rozvoj, energie a životní prostředí

45.  vítá třetí modernizační strategii Kazachstánu oznámenou v lednu 2017, jejímž cílem je stát se jednou z 30 nejrozvinutějších zemí světa;

46.  vítá posílení kapitoly týkající se spolupráce v oblasti surovin a energie, která má velký potenciál přispět k energetické bezpečnosti EU; připomíná, že Kazachstán hraje důležitou úlohu jako dodavatel energie do EU; vyzývá EU k aktivnější spolupráci v oblasti energetiky a k většímu rozvinutí dialogu s Kazachstánem a dalšími středoasijskými zeměmi s cílem posílit energetickou bezpečnost EU;

47.  vítá začlenění kapitoly o spolupráci v oblasti změny klimatu do dohody o posíleném partnerství a spolupráci; vyzývá EU, aby pokračovala ve spolupráci s kazašskou vládou a pomáhala jí při stanovování a rozvíjení inovativních a udržitelných environmentálních a ekologických politik; připomíná, že Kazachstán je silně postižen důsledky dvou nejničivějších ekologických katastrof způsobených člověkem ve světě, a to vysycháním Aralského jezera a následky jaderných testů prováděných v době Sovětského svazu na polygonu nedaleko města Semej (Semipalatinsk); vyzývá Komisi, aby zintenzívnila pomoc kazašským orgánům jak na technické, tak na finanční úrovni, s cílem podstatně zlepšit hospodaření s vodou a ochranu vody v oblasti Aralského jezera v rámci akčního programu Mezinárodního fondu pro záchranu Aralského jezera, a aby vypracovala účinný akční plán sanace území bývalého jaderného polygonu; vítá účast Kazachstánu v dobrovolném programu partnerství „Zelený most“; je přesvědčen, že tento program poskytne stabilní a dlouhodobý základ pro ekologické investice, přenos nových technologií a inovací směrem ke společnosti, která není závislá na uhlíkových zdrojích energie;

48.  zdůrazňuje, že je třeba v Kazachstánu uplatňovat zásady environmentálně udržitelného rozvoje, pokud jde o těžbu a zpracování vlastních obrovských přírodních zdrojů; vítá v této souvislosti skutečnost, že tato země dodržuje normy iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu;

Obchod a hospodářství

49.  připomíná, že EU je prvním obchodním a investičním partnerem Kazachstánu a že Kazachstán je hlavním obchodním partnerem EU ve Střední Asii; doufá, že dojde k dalšímu posílení těchto vztahů; konstatuje, že 80 % kazašského vývozu do EU tvoří ropa a plyn; znovu zdůrazňuje význam větší diverzifikace jeho obchodu s EU; zdůrazňuje, že obchod a lidská práva se mohou navzájem pozitivně posilovat, když působí v prostředí právního státu; připomíná, že obec podnikatelů hraje významnou úlohu, pokud jde o pozitivní podněty k podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; poukazuje na to, že globální hodnotové řetězce přispívají k posilování základních mezinárodních pracovních, environmentálních, sociálních norem a norem v oblasti lidských práv, včetně ustavení a vymáhání opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vzdělávacích příležitostí a nestranných institucí a k omezování korupce;

50.  vítá přistoupení Kazachstánu k WTO, k němuž došlo dne 1. ledna 2016 a které podpořilo modernizaci ekonomiky a státní správy země; konstatuje, že hospodářství Kazachstánu je z velké části založeno na využívání a vývozu surovin a uhlovodíků; doufá, že ambiciózní program diverzifikace hospodářství, v němž by EU mohla hrát důležitou roli, a reforem země, které zahrnují mimo jiné profesionalizaci veřejné správy a zavedení protikorupčních opatření, bude v praxi plně realizován; vyzývá zejména Komisi, aby pomohla Kazachstánu na cestě k udržitelnému hospodářství šetrnému k životnímu prostředí;

51.  bere na vědomí skutečnost, že se Kazachstán zavázal k plné liberalizaci pohybu kapitálu ve formě přímých investic, a vyjadřuje politování nad tím, že část dohody o posíleném partnerství a spolupráci věnovaná obchodu a podnikání neobsahuje ustanovení zaměřená proti korupci; je toho názoru, že při sledování provádění dohody by zvláštní pozornost měla být věnována otázkám řízení společností a korupci, aby se předešlo zvýšení nebezpečí praní peněz;

52.  vítá odhodlání Kazachstánu, které se projevilo během prvního roku provádění dohody o posíleném partnerství a spolupráci, dodržovat a plnit závazky vyplývající z této dohody a závazky stanovené WTO; vyzývá Kazachstán, aby plnil své závazky podle uvedené dohody, pokud jde o práva duševního vlastnictví, přičemž je třeba uplatňovat regionální režim vyčerpání;

53.  vyzývá Kazachstán, aby svá dovozní cla plně přizpůsobil svým závazkům v rámci WTO a dohody o posíleném partnerství a spolupráci, a to nezávisle na účasti v Euroasijské hospodářské unii (EEU), aby nemusel hradit nákladné vyrovnávací platby obchodním partnerům WTO;

54.  vyzývá Kazachstán, aby se připojil k obchodnímu řídicímu a expertnímu systému (TRACES), a umožnil tak účinné sanitární a fytosanitární kontroly, a aby využíval dvoustranných sanitárních a fytosanitárních osvědčení mezi EU a Kazachstánem;

55.  bere na vědomí obecné pětileté přechodné období pro veřejné zakázky a osmileté přechodné období pro stavební služby stanovené v dohodě o posíleném partnerství a spolupráci a těší se na zvýšení objemu obchodu po uplynutí těchto období; poznamenává, že zadávání veřejných zakázek je pro Kazachstán významným nástrojem veřejné politiky;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Kazachstánu.

(1) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 159.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0083.
(3) Úř. věst. C 45, 5.2.2016, s. 85.
(4) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 93.
(5) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 30.
(6) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0121.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0007.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0484.

Právní upozornění