Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2069(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0385/2017

Předložené texty :

A8-0385/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 19
CRE 11/12/2017 - 19

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0487

Přijaté texty
PDF 391kWORD 65k
Úterý, 12. prosince 2017 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva o občanství EU za rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny
P8_TA(2017)0487A8-0385/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2017 o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny 2017/2069(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

–  s ohledem zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 vypracovanou podle článku 25 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o pokroku k účinnému občanství EU v letech 2013–2016 (COM(2017)0032),

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace o občanství EU pořádané Komisí v roce 2015 a na výsledky průzkumů Eurobarometr z roku 2015 o volebních právech a občanství,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na články 2, 6 a 9–12 Smlouvy o Evropské unii (SEU), na články 18–25 SFEU a na články 11, 21 a 39 - 46 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na zásadu dodržování právního státu zakotvenou v článku 2 SEU,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 SEU, v němž je zakotveno právo osob na volný pohyb,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 44 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 165 SFEU,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 227 SFEU,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. února 2016 o strategii pro jednotný trh(1) a zejména na dokument týkající se výsledku neformální schůzky center SOLVIT, která se konala v Lisabonu dne 18. září 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o občanství EU pro rok 2013 – Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 obsahující doporučení Komisi o přeshraničních aspektech osvojení(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017(7) o uplatňování programu „Evropa pro občany“,

–  s ohledem na návrh Komise nařízení Rady o příslušnosti, a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (COM(2016)0411),

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru o činnosti pracovní skupiny výboru pro otázky dobrých životních podmínek dětí(8), a zejména na její závěry,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2016 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2015(9),

–  s ohledem na stanovisko Petičního výboru ze dne 23. března 2017(10) a na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 1. června 2017(11) týkající se zprávy Komise o kontrole uplatňování práva EU (2015),

–  s ohledem na slyšení uspořádaná Petičním výborem v roce 2016 a 2017, a zejména na společné veřejné slyšení s názvem „Situace a práva občanů EU žijících ve Spojeném království“ spolupořádané výbory LIBE, PETI a EMPL dne 11. května 2017, na veřejné slyšení s názvem „Překážky bránící občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu“ pořádané dne 11. října 2016, na veřejné slyšení s názvem „Boj proti diskriminaci a ochrana menšin“ pořádané dne 4. května 2017, na společné veřejné slyšení pořádané dne 15. března 2016 generálním ředitelstvím Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele a výbory LIBE, PETI, AFCO a JURI Evropského parlamentu s názvem „Občanství Unie v praxi“, a na společné slyšení o osobách bez státní příslušnosti pořádané výbory LIBE a PETI dne 29. června 2017,

–  s ohledem na slyšení výboru PETI pořádané dne 23. února 2016 s názvem „Rozšířit oblast působnosti Listiny základních práv Evropské unie (článek 51)?“, na slyšení o „Transparentnosti a svobodě informací v orgánech EU“ pořádané dne 21. června 2016 a na slyšení o „Obnovení důvěry občanů v evropský projekt“ pořádané dne 22. června 2017 a na předchozí slyšení pořádaná v tomto volebním období s názvem „Petiční právo“ (23. června 2015) a „Evropská občanská iniciativa“ (26. února 2015),

–  s ohledem na studie s názvem „Překážky stojící v cestě právu na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“, „Diskriminace vyplývající z obdržených petic“, „Dopad brexitu v oblasti petičního práva a na pravomoci, odpovědnost a činnost Petičního výboru“ a „Ochranná úloha Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“, jež byly v roce 2016 a 2017 na žádost Petičního výboru objednány Tematickou sekcí C Parlamentu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru a na stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0385/2017),

A.  vzhledem k tomu, že občanství EU a práva z něj plynoucí byly zavedeny v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou a následně prohloubeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009 stejně jako Listina základních práv Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že výkon občanství vyžaduje, aby byla předem zaručena a užívána všechna lidská práva, zejména politická, sociální a kulturní práva;

C.  vzhledem k tomu, že pro skutečné užívání práv a svobod vyplývajících z občanství EU je nezbytný ucelený přístup, jehož cílem je dosažení cílů stanovených ve Smlouvách EU, jako je plná zaměstnanost a společenský pokrok;

D.  vzhledem k tomu, že občanství EU se získává nabytím státní příslušnosti některého členského státu, což upravují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že z této instituce současně vyplývají práva a povinnosti, které jsou stanoveny právními předpisy EU a nezávisí na členských státech; vzhledem k tomu, že z výše uvedeného důvodu zároveň vyplývá, že tato práva a povinnosti nemohou být neoprávněně omezována členskými státy, a to ani jejich orgány na nižší než státní úrovni; vzhledem k tomu, že v souvislosti s přístupem k občanství jednotlivých států by se měly členské státy řídit zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a nediskriminace, které jsou propracovány v judikatuře Evropského soudního dvora; vzhledem k tomu, že podle Smluv musí orgány a instituce EU věnovat stejnou pozornost všem občanům EU;

E.  vzhledem k tomu, že občané EU věří, že členské státy i jejich orgány na nižší než státní úrovni uplatňují jak právo Společenství, tak vnitrostátní právní předpisy, což je předpokladem účinného vykonávání práv vyplývajících z občanství EU, které získali;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí o podporu občanství EU je spojeno se zlepšováním kvality demokracie v Unii, s praktickým užíváním základních práv a svobod a s příležitostí každého občana podílet se na demokratickém životě Unie;

G.  vzhledem k tomu, že jednostranná změna na hranicích členského státu představuje přinejmenším porušení článku 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 SEU, a ohrožuje zároveň užívání všech práv vyplývajících z občanství EU;

H.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila nezcizitelná práva a záruky vyplývající z občanství EU, jež zahrnují mimo jiné právo svobodně cestovat, pracovat a studovat v jiném členském státě, podílet se na evropském politickém životě, podporovat rovnost a uznávat rozmanitost, požívat ochrany před diskriminací, zejména na základě státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že rostoucí uplatňování práva na volný pohyb v EU v průběhu posledních desetiletí vedlo k vzniku smíšených rodin, jejich členové, často i děti, mají různou státní příslušnost; vzhledem k tomu, že upevňování občanství EU jakožto samostatné instituce je pozitivním trendem, zahrnuje však také specifické potřeby a vyvolává problémy v různých oblastech, včetně právních aspektů;

I.  vzhledem k tomu, že budoucí vystoupení Spojeného království z EU (brexit) zdůraznilo význam práv vyplývajících z občanství EU a jejich zásadní úlohu v každodenním životě milionů občanů EU a zvýšilo v EU povědomí o potenciální ztrátě práv způsobené brexitem na obou stranách, zejména s ohledem na 3 miliony občanů EU pobývajících ve Spojeném království a na 1,2 milionu občanů Spojeného království pobývajících v EU;

J.  vzhledem k tomu, že po událostech ve Spojeném království, uprchlické humanitární krizi, vysokých mírách nezaměstnanosti a chudoby a nárůstu xenofobie a rasismu v EU došlo k poklesu důvěry v systém EU a celý projekt budování EU;

K.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb a jeho výkon jsou pro občanství EU zásadní a doplňují ostatní svobody vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že mladí Evropané mají zvlášť silný vztah k volnému pohybu, který občané EU co do uznání a popularity považují za nejpřínosnější výsledek EU po zajištění míru;

L.  vzhledem k tomu, že podle řady petic některé členské státy porušují svobodu pohybu a její výkon tím, že vypověděly občany EU z jejich území nebo hrozily, že tak učiní;

M.  vzhledem k tomu, že petice a stížnosti adresované Komisi a síti SOLVIT ukázaly, že občané EU se potýkají s výraznými problémy při uplatňování svých základních práv a svobod z důvodu vážných hospodářských problémů a nezaměstnanosti, a z důvodu administrativní zátěže a byrokracie v členských státech a také kvůli chybným informacím nebo nedostatku spolupráce ze strany vnitrostátních orgánů;

N.  vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace na základě pohlaví, rasového původu, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženství či přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, místa narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak je stanoveno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, je hlavním projevem občanství EU; vzhledem k tomu, že tato zásada je zároveň rozhodující pro úspěšné uplatňování svobody pohybu, jak dokládají petice;

O.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je jednou ze základních hodnot zakotvených ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vhledem k tomu, že je třeba posílit účinnou ochranu menšin;

P.  vzhledem k tomu, že součástí posilování práv občanů a demokratických institucí je boj proti diskriminaci a nerovnosti žen a mužů v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na pozicích, kde jsou přijímána rozhodnutí, zejména v politické sféře a na úrovni správních rad podniků, brání rozvoji schopností a oslabuje účast žen na demokratickém životě EU;

R.  vzhledem k tomu, že účasti žen na přijímání politických rozhodnutí a jejich vedoucímu postavení v této oblasti stále brání různé překážky, např. přetrvávání genderových stereotypů a důsledky nedávné hospodářské krize spolu s negativními dopady této krize na problematiku rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že v EU přetrvávají značné nedostatky, pokud jde o ochranu obětí násilí páchaného na základě pohlaví a domácího násilí v případech přeshraničních rodinných sporů;

T.  vzhledem k tomu, že diskriminace, jíž čelí ženy v celé EU, je překážkou rovnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny jako voličky, ale i ve vedoucích pozicích, ať již ve volených úřadech, státní správě, akademické sféře, sdělovacích prostředcích nebo v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že široce rozšířená vícenásobná diskriminace, jíž jsou ženy vystaveny, a nepřiměřený počet žen, jež čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, brání plnému uplatňování občanských práv žen;

U.  vzhledem k tomu, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které stanoví články 20 a 227 SFEU a článek 44 Listiny základních práv Evropské unie, je jedním z pilířů občanství EU, zaujímá pozici druhého neznámějšího práva vyplývajícího z občanství EU a musí vytvářet styčnou plochu mezi občany a evropskými orgány a zajišťovat otevřenost, demokratičnost a transparentnost procesu;

V.  vzhledem k tomu, že základní práva občanů EU by mohla být zaručena díky novému přístupu k výkladu článku 51 Listiny základních práv;

W.  vzhledem k tomu, že evropští občané jsou v Evropském parlamentu přímo zastoupeni a požívají demokratického práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, i když se jejich bydliště nachází v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že výkon práva evropských občanů na volný pohyb za účelem hlasování ve volbách do Evropského parlamentu a v místních volbách není ve všech členských státech umožňován a podporován stejným způsobem; vzhledem k tomu, že několik petic poukazovalo na byrokratické překážky a na administrativní či jiné nedostatky v oblasti uplatňování práva hlasovat ve vnitrostátních nebo regionálních volbách v domácím členském státě v případě občanů, kteří pobývají v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že některým občanům, například osobám se zdravotním postižením, je bráněno ve výkonu tohoto demokratického práva v členských státech, které ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD), ale neplní svou povinnost reformovat volební zákony tak, aby umožňovaly osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo;

X.  vzhledem k tomu, že občané mají právo organizovat nebo podporovat společně s občany ze všech ostatních členských států EU evropskou občanskou iniciativu, která by jim měla umožňovat určovat legislativní program EU; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je důležitým nástrojem přímé demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a legislativy; vzhledem k tomu, že tato iniciativa by měla být transparentní a účinná; vzhledem k tomu, že toto právo nebylo dosud uplatňováno uspokojivým způsobem;

Y.  vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU do značné míry rozšířilo svobodu pohybu v EU a představuje jeden z největších úspěchů evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie ve svých závěrech č. 9166/3/11 a 9167/3/11 ze dne 9. června 2011 potvrdila úspěšné ukončení hodnocení technické připravenosti Bulharska a Rumunska přistoupit k schengenskému prostoru;

Z.  vzhledem k tomu, že bezpečnost je jednou z největších obav občanů EU; vzhledem k tomu, že EU by měla dát svým občanům najevo, že jejich svoboda je chráněna a jejich bezpečnost zajištěna na celém území Unie, a zároveň zajistit rovné dodržování a ochranu jejich svobod a práv; vzhledem k tomu, že terorismus je celosvětovou hrozbou, s níž je nutné bojovat účinně na místní, celostátní i unijní úrovni, aby byla zajištěna bezpečnost evropských občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že podle posouzení dopadu (SEC(2011)1556), které doprovází návrh vedoucí k přijetí směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích(12), vypracovaného Komisí, téměř sedm milionů občanů EU cestuje nebo žije v místech mimo EU, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát; vzhledem k tomu, že se očekává, že počet občanů EU bez zastoupení se do roku 2020 zvýší alespoň na deset milionů; vzhledem k tomu, že občané EU, kteří pobývají na území třetí země, v níž jejich členský stát původu nemá své zastoupení, mají právo na diplomatickou a konzulární ochranu ze strany kteréhokoli jiného členského státu za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci;

1.  bere na vědomí zprávu Komise o občanství EU pro rok 2017 obsahující výčet nových priorit pro jednotlivé oblasti v následujících letech; připomíná, že za správné uplatňování práva EU nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou zastává Komise jakožto strážkyně Smluv při provádění článků 258 až 260 SFEU; konstatuje, že je nezbytné, aby priority účinně reagovaly na problémy, které občany trápí, a aby byly přesně stanoveny konkrétní závazky a opatření pro následující tři roky; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu urychlení postupu prosazování práva EU používala veškeré dostupné nástroje a mechanismy;

2.  poznamenává, že petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a právo na přístup k dokumentům a rejstříkům tvoří základní součást občanství EU a zvyšují transparentnost rozhodovacích procesů; vyjadřuje proto přání, aby byla tato práva podporována a zdůrazňována jako klíčové prvky zprávy Komise o občanství EU a aby byla v této zprávě řádně zohledněna;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že účinné uplatňování petičního práva bylo usnadněno zlepšením postupu zpracování petic v Evropském parlamentu a spuštěním portálu Petičního výboru koncem roku 2014, který umožňuje předkládat petice jednoduchým způsobem a zpracovávat je efektivněji, jak plyne z příslušné výroční zprávy Petičního výboru; vyzývá, aby bylo neprodleně dokončeno provádění dalších fází tohoto projektu v souladu s plány, neboť tímto způsobem se zajistí, aby předkladatelé a podporovatelé petic mohli petiční proces následně interaktivním způsobem daleko lépe sledovat;

4.  zdůrazňuje, že nutným předpokladem úspěšného uplatňování práv vyplývajících z občanství je dodržování všech práv a svobod zakotvených v Listině základních práv Evropské unie členskými státy; zdůrazňuje skutečnost, že uplatňování demokratického a participativního řízení, nejvyšší možné úrovně transparentnosti a přímého zapojení všech občanů do rozhodovacích procesů v konečném důsledku posílí občanství EU; vyzývá členské státy, aby lépe informovaly občany EU o jejich právech a povinnostech a aby zajistily, že jak v zemi původu, tak v jakémkoli jiném členském státě budou tato práva dodržována rovným způsobem a že všichni budou mít k těmto právům rovný přístup; upozorňuje na výjimky, které v současnosti uplatňují některé členské státy ve vztahu k částem Smluv EU, což de facto vede k rozdílům mezi právy, jichž mohou občané požívat;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že za téměř deset let nebylo dosaženo výraznějšího pokroku, pokud jde o přijetí celoevropské antidiskriminační směrnice; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby co nejdříve opětovně zahájily příslušná jednání; bere na vědomí závazek Komise aktivně podporovat závěry z těchto jednání;

6.  je toho názoru, že je třeba zvýšit účinnost opatření EU v oblasti boje proti diskriminaci a odstranit přetrvávající překážky; doporučuje Komisi, aby aktualizovala první dvě antidiskriminační směrnice, jmenovitě směrnici Rady 2000/43/ES a směrnici Rady 2000/78/ES, a uvedla je do souladu s aktuálním zněním Smluv a Listiny základních práv Evropské unie;

7.  vyzývá k přijetí účinného legislativního rámce a koordinačních opatření na úrovni EU a členských států, aby se zajistila vysoká úroveň sociální ochrany a stálých, řádně placených pracovních míst; domnívá se, že tento přístup je nezbytný k posílení základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU;

8.  zdůrazňuje, že přijetím úsporných opatření na úrovni EU a členských států se prohloubily ekonomické a sociální nerovnosti, čímž se praktické uplatňování základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU výrazně omezilo;

9.  připomíná své pozměňovací návrhy přijaté dne 14. září 2017(13) a návrh Komise týkající se souhrnné směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost výrobků a služeb (COM(2015)0615), včetně různých druhů dopravy; doporučuje normotvůrcům, aby urychlili svou činnost související s přijetím evropského aktu přístupnosti; vítá interinstitucionální dohodu, které bylo dosaženo ohledně provedení Marrákešské smlouvy v autorském právu EU, za níž se Petiční výbor zasazuje od roku 2011, a opětovně vyzývá k tomu, aby EU a její členské státy Marrákešskou smlouvu urychleně ratifikovaly; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a podepsaly její opční protokol; podporuje širší využívání vzájemně uznávaného evropského průkazu osob se zdravotním postižením v co největším počtu členských států; vybízí členské státy, aby usnadňovaly mobilitu osob se zdravotním postižením a osob s funkčním omezením v EU; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístupnost webových stránek EU pro osoby se zdravotním postižením;

10.  vyzývá Komisi, aby podnikala aktivnější kroky v rámci boje proti diskriminaci osob LGBTI a bojovala proti homofobii stanovením konkrétních opatření, které je nutno přijmout na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá rovněž orgány EU, aby pečlivě sledovaly dodržování práv osob LGBTI a podporovaly přeshraniční uznávání práv těchto osob a jejich rodin napříč státy EU;

11.  připomíná, že zásadu rovnosti žen a mužů lze uplatňovat pouze prostřednictvím jejího strategického začleňování do všech oblastí politiky EU, a to i prostřednictvím Strategického závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019; vyzývá Komisi, aby prosazovala plný přístup ke službám týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví ve všech členských státech; žádá Komisi, aby přijala smysluplná opatření s cílem odstranit diskriminaci a bojovat proti diskriminačním prohlášením, která jsou namířena proti ženám v EU a která podporují genderové stereotypy; opětovně zdůrazňuje potřebnost investic do občanského vzdělávání a vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů po celé Evropě; upozorňuje na rozdíly v platech a důchodech mužů a žen v EU, které jsou překážkou skutečné ekonomické nezávislosti milionů žen; zdůrazňuje význam účasti mladých lidí, zejména žen a dívek, na politickém životě, a vyzývá Komisi a členské státy k posílení opatření, která tuto účast podpoří;

12.  vítá návrh Komise, aby EU podepsala Istanbulskou úmluvu a přistoupila k ní; s politováním však konstatuje, že omezením na dvě oblasti, tj. záležitosti související s justiční spoluprací v trestních věcech a otázky azylu a nenavracení, se vytváří právní nejistota, pokud jde o míru přistoupení EU; naléhavě žádá členské státy, aby urychlily vyjednávání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby uvedenou úmluvu urychleně ratifikovaly, a dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o potírání násilí páchaného na ženách; vítá, že Komise předložila balíček opatření pro nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá všechny orgány, aby se těmito opatřeními co nejdříve řídily; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasazovaly o to, aby ženy vstupovaly do vedoucích pozic a byly v nich zastoupeny, a aby přijaly konkrétní opatření – například vhodné strategie – s cílem řešit potřeby zranitelných občanů, kteří jsou vystaveni vícenásobné diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a umožnily jim tak uplatňovat svá práva vyplývající z občanství; vyzývá Radu, aby zintenzivnila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech; opakuje svou výzvu Komisi, aby přijala svůj Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 ve formě sdělení;

13.  připomíná, že tradiční menšiny žijí na evropském kontinentě již po staletí společně s většinovými kulturami; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se orgány a instituce EU na ochraně menšin aktivněji podílely, například podporou zasedání, seminářů a usnesení na toto téma nebo konkrétními administrativními kroky přijatými v rámci orgánů a institucí EU; domnívá se, že EU by měla stanovit vysoké normy v oblasti ochrany menšin, počínaje normami kodifikovanými v nástrojích mezinárodního práva, jako jsou nástroje Rady Evropy, a že tyto normy by měly být zakotveny v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU; vyzývá všechny členské státy, aby bez zbytečného prodlení plně ratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků a aby smlouvy v dobré víře uplatňovaly; připomíná rovněž nezbytnost uplatňování zásad vypracovaných v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); odsuzuje veškeré projevy podněcující k diskriminaci z důvodu státní příslušnosti; vybízí vlády jednotlivých států, aby hledaly trvalá řešení a podporovaly kulturu jazykové rozmanitosti ve všech členských státech a EU jako celku, a to nad rámec úředních jazyků EU, neboť otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny základních práv Evropské unie;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem Romů v Evropě, kteří jsou oběťmi diskriminace při zápisu do matriky při narození, a proto nemají doklad totožnosti a je jim odpírán přístup k nezbytným základním službám v jejich zemi pobytu, což jim následně brání rovněž v požívání práv v rámci EU; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření, která by zajistila, aby tyto osoby mohly uplatňovat svá základní lidská práva a všechna práva vyplývající z občanství EU; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech a zahájila práci na identifikaci a ochraně osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly konkrétní opatření k odstranění překážek, které brání volnému pohybu, v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu(14) a ze dne 28. dubna 2016 o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu(15);

16.  vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala uplatňování směrnice 2004/38/ES v členských státech a přijala příslušná opatření, která by odstranila potenciální překážky bránící svobodě pohybu; vítá nástroj elektronického vzdělávání v oblasti práva na volný pohyb občanů Unie, který místním orgánům umožňuje lépe pochopit práva a povinnosti, které se pojí se svobodou pohybu;

17.  oceňuje úsilí Komise o zajištění dostupnosti a lepší přístupnosti řady nástrojů poskytujících informace a pomoc v souvislosti s EU a právy vyplývajícími z občanství EU, jako jsou síť Europe Direct, portál Vaše Evropa a portál e-justice, s cílem zajistit lepší informovanost jednotlivých osob o právech, jež jim jako občanům EU náleží; oceňuje návrh Komise na vytvoření jednotné digitální brány, která by občanům poskytla snadný online přístup k informacím a službám pro poskytování pomoci a řešení problémů týkajících se uplatňování práv v rámci jednotného trhu;

18.  vyzývá Komisi, aby posílila síť SOLVIT zlepšením spolupráce mezi jejími útvary a národními středisky, a zajistila tak lepší monitorování nevyřešených a opakujících se případů a užší propojení různých nástrojů na vymáhání práva EU, jako je projekt EU Pilot či řešení stížností (CHAP); zároveň vyzývá členské státy, aby síť SOLVIT a její služby spolu s dalšími mechanismy pro nápravu a zapojení občanů propagovala mezi občany EU, a to jak na úrovni Unie (např. prostřednictvím Petičního výboru Parlamentu, evropského veřejného ochránce práv či evropské občanské iniciativy), tak na vnitrostátní úrovni (např. prostřednictvím regionálních či místních veřejných ochránců práv, petičních výborů či lidové zákonodárné iniciativy);

19.  podporuje jednání Komise, která se ve zprávě o občanství EU za rok 2017 zavázala k uspořádání celounijní informační kampaně o právech spojených s občanstvím EU, aby občanům pomohla k lepšímu pochopení jejich práv; zdůrazňuje, že občané by měli mít přístup ke všem informacím potřebným ke skutečnému posílení evropského občanství, a že tyto informace by měly být předkládány jasným a srozumitelným způsobem, aby se občanům umožnilo přijímat informovaná rozhodnutí o uplatňování jejich práv stanovených Smlouvami a práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie; doporučuje podporovat transparentnost a aktivní konzulární podporu, které jsou pro tento účel nejvhodnějšími nástroji, a zveřejňovat v dostatečné míře potřebné informace, které napomohou nově příchozím s usazením;

20.  připomíná, že přístup ke zdravotnictví, koordinace systémů sociálního zabezpečení a uznávání odborných kvalifikací v jiných členských státech jsou oblasti, v nichž občané EU často narážejí na problémy, a vyzývá Komisi k důslednému vymáhání dodržování pravidel, aby došlo k nápravě této situace;

21.  vyjadřuje své znepokojení nad narůstající politickou nespokojeností veřejnosti; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat boj proti xenofobii, rasismu, diskriminaci a nenávistným projevům;

22.  uznává, že odpovědnost za zvýšení účasti ve volbách do Evropského parlamentu sdílí EU s členskými státy EU; vybízí členské státy k tomu, aby podporovaly účast občanů na demokratickém životě tím, že je budou lépe informovat o jejich právu volit a kandidovat v místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, a to srozumitelným jazykem a s využitím nejrůznějších informačních kanálů, a odstraní veškeré překážky účasti na volbách – například ekonomickou, sociální či jazykovou diskriminaci, nekalé praktiky či korupci; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstraňovaly překážky bránící v přístupu občanům se zdravotním postižením a usnadnily hlasování ve všech volbách občanům, kteří mají bydliště, pracují nebo studují mimo obvyklé místo hlasování, a to například zavedením elektronické identifikace a elektronického hlasování;

23.  domnívá se, že reforma volebního zákona by mohla být pro Unii příležitostí, jak zvýšit svou demokratičnost; zdůrazňuje, že s tímto názorem se ztotožňují tisíce Evropanů; připomíná, že účast v evropských volbách je třeba podpořit zvýšením viditelnosti politických stran na evropské úrovni a že za posílení evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; vybízí Radu, aby do přezkumu výše uvedeného zákona zahrnula seznamy zohledňující hledisko rovnosti žen a mužů a respektující vyvážené zastoupení žen a mužů; žádá Komisi, aby se zabývala stížnostmi týkajícími se uplatňování práva hlasovat v evropských a obecních volbách, aby sestavila konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, které by bylo zahájeno co možná nejdříve, a aby tento systém zpřístupnila všem občanům EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily podpořit ty, kteří nemají občanství žádného státu a kteří trvale pobývají v členských státech EU, aby přijali občanství hostitelského členského státu, aby mohli plně požívat práv vyplývajících z občanství EU; domnívá se, že občané EU, kteří se rozhodnou přestěhovat se do jiného členského státu a pobývat v něm, by měli mít možnost uplatňovat své právo volit v celostátních volbách ve své zemi původu; vyzývá členské státy, které odebírají volební právo vlastním státním příslušníkům, kteří se rozhodnou žít po delší dobu v jiném členském státě, aby tyto požadavky zmírnily a ponechaly svým občanům právo volit v celostátních volbách; naléhavě žádá Komisi, aby přijala nezbytné kroky s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo, aniž by byly jakkoli diskriminovány; podporuje možnost zavedení evropského průkazu totožnosti, který by existoval společně s vnitrostátními doklady totožnosti;

24.  bere na vědomí nejnovější sdělení Komise (COM(2017)0482) o evropské občanské iniciativě, jehož součástí je i návrh na přezkum nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 s cílem zlepšit jeho fungování; věří, že přezkum dotyčného nařízení přinese takový nástroj evropské občanské iniciativy, který bude transparentnější, účinnější a uživatelsky vstřícnější a zaručí demokratickou a širší účast občanů na evropské rozpravě a sestavování programů; zdůrazňuje, že Parlament bude během přezkumu tohoto nařízení hrát významnou legislativní úlohu a že bude muset spolupracovat s Komisí; žádá Komisi, aby do návrhu zahrnula ustanovení k přezkumu podmínek právní přípustnosti, požadavků pro registraci evropské občanské iniciativy a postupů pro její posouzení;

25.  domnívá se, že v zájmu občanství Unie je třeba, aby Komise přijala opatření na posílení evropského kulturního rozměru; vybízí k tomu, aby z programu Evropa pro občany bylo financováno více inovativních projektů, které by mohly mít systémový dopad; navrhuje, aby byl souběžně s programem Evropa pro občany zřízen i program Poznej Evropu, který by jej doplňoval;

26.  navrhuje, aby Komise v zájmu posílení občanství Unie a výkonu tohoto občanství vybízela místní orgány, aby určily zastupitele, kteří by byli odpovědní za evropské záležitosti, neboť se jedná o úroveň, která je nejblíže občanům;

27.  doporučuje, aby Komise ve všech svých ústředích, včetně zastoupení v členských státech, zavedla vstupní registr, který by občanům umožnil obracet se na orgány EU, a to písemně či osobně a s náležitými zárukami;

28.  navrhuje, aby Komise ve spolupráci s poskytovateli všeobecných poštovních služeb zavedla systém pro předávání zpráv s potvrzením obsahu, data a odesílatele, aby se občané mohli na dálku písemně a s náležitými zárukami obracet na evropské orgány;

29.  je přesvědčen, že základní právo na svobodu projevu a informací, které je zakotveno v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie, svobodné sdělovací prostředky a pluralita názorů ve společnosti a v médiích jsou nepostradatelnou součástí fungující demokracie, a představují proto ústavní základ členství v EU, jak je zakotveno v článcích 2 a 6 SEU; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU s cílem čelit protievropské propagandě a šíření nepravdivých informací a podporovat nezávislost veřejných sdělovacích prostředků na vládách; navrhuje vyhradit ve veřejných zpravodajských médiích ve všech členských státech minimální dobu pro obsah týkající se evropských záležitostí; navrhuje, aby orgány EU vytvořily evropské televizní kanály, které by vysílaly ve všech členských státech a ve všech úředních jazycích EU, a aby od raného věku vzdělávaly občany k mediální gramotnosti; podporuje šíření tiskovin a multimediální produktů ve všech úředních jazycích EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat informovanost mezi evropskými novináři;

30.  konstatuje, že jazyková rozmanitost a transparentnost patří k hlavním nástrojům, jak přiblížit občany k EU a jak je zapojit do její činnosti; konstatuje, že přístup k dokumentům představuje 30 % šetření, která v roce 2016 uzavřel evropský ochránce práv, a navrhuje proto prosazovat právo na přístup k dokumentům a vyhotovit překlad co největšího množství dokumentů do všech úředních jazyků EU; prostřednictvím televizních spotů určených pro cílové publikum podporuje posílení dialogu s občany a podněcuje k veřejným debatám, aby občané EU snáze porozuměli vlivu EU na jejich každodenní život a měli možnost podílet se na výměně názorů; požaduje horizontální směrnici o whistleblowingu, která zavede vhodné kanály a postupy pro oznamování případů;

31.  zaměřuje se na propagování kultury veřejných služeb v rámci EU a vnitrostátních institucí a domnívá se, že EU by měla jít příkladem a splňovat nejvyšší administrativní standardy a normy transparentnosti, v souladu s článkem 41 Listiny základních práv Evropské unie; navrhuje, aby se místní kanceláře EU změnily v jednotná kontaktní místa nabízející komplexní služby pro občany EU s cílem omezit byrokracii a odstranit překážky bránící uplatňování práv vyplývajících z občanství EU; zdůrazňuje důležitost projektu „pouze jednou“, který snižuje administrativní zátěž pro evropské podniky mající povinnost opětovně dokládat tytéž údaje a dokumenty při provozování své činnosti v různých členských státech;

32.  zdůrazňuje, že informovat budoucí občany EU o jejich právech lze pouze prostřednictvím dostupného vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím programu Erasmus+ podporovat rozvoj přenosných dovedností, které posilují mezikulturní porozumění a aktivní zapojení do různých společností; vybízí členské státy, aby ve školních osnovách věnovaly více prostoru občanskému vědomí, které se bude zaměřovat především na občanství EU a rovněž na záležitosti EU, a aby tomu přizpůsobily odbornou přípravu učitelů; připomíná, že je třeba podporovat učitele a pedagogické pracovníky v tom, aby informace o právech a občanství EU zařadili do své výuky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a rozvíjet internetové platformy, aby měli pedagogové přístup k inovativním výukovým materiálům v různých jazycích, které jim pomohou povzbuzovat a motivovat studenty k získávání informací o EU; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila strategii Výchova k evropskému občanství zahrnující navrhované pokyny k vytvoření osnov, jejichž součástí by mohly být školní návštěvy orgánů EU;

33.  připomíná, že podle stávajících právních předpisů EU vystoupení členského státu z Unie znamená, že občané tohoto státu přijdou o evropské občanství; vyjadřuje politování nad tím, že vystoupení Spojeného království z EU bude prvním případem v historii, kdy občané přijdou o práva, která jim přiznávají Smlouvy EU; zdůrazňuje, že ztráta těchto práv bude mít podle očekávání závažný dopad na jejich každodenní životy; zdůrazňuje, že jakákoli dohoda by měla být založena na rovnosti, symetrii, spravedlivém zacházení, reciprocitě a zákazu diskriminace a na plném dodržování všech právních předpisů EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie a jejího prováděcího rámce; naléhavě žádá obě jednající strany, aby se přednostně zabývaly situací všech dotčených občanů a aby ochránily jejich práva; vyzývá jednající strany, aby po vystoupení Spojeného království v co největší míře zachovaly veškerá odvozená sociální, ekonomická a rodinná práva, především pak práva související se zdravotní péčí;

34.  navrhuje zavést dne 9. května evropský státní svátek s cílem posílit evropský pocit sounáležitosti s evropskou rodinou;

35.  naléhavě žádá členské státy, aby zaručily, že jejich vnitrostátní právní předpisy budou dostatečně jasné a podrobné s cílem zajistit dodržování práva na svobodu pohybu občanů a jejich rodin, aby v tomto ohledu přistoupily k řádnému školení příslušných vnitrostátních orgánů a aby zainteresovaným stranám předávaly přesné a výstižné informace a rozvíjely dobrou spolupráci a rychlou výměnu informací s ostatními vnitrostátními správními orgány, zejména pokud jde o přeshraniční pojištění a starobní důchody; vyzývá k lepší spolupráci mezi hostitelskými členskými státy a příslušnými konzuláty, která zajistí řádnou síť pomoci a spravedlivé zacházení v přeshraničních případech, zejména jedná-li se o svěření dětí do péče; naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se přeshraničního uznávání rozhodnutí o osvojení;

36.  vyzývá Radu Evropské unie a Evropskou radu, aby všem zemím splňujícím nezbytná technická kritéria umožnily stát se členy schengenského prostoru, tak aby se všichni občané EU mohli těšit svobodě pohybu, které by nebránily kontroly na hranicích;

37.  připomíná, že právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti by měly být aktuální, účinné a účelné, pokud jde o prevenci a odhalování měnících se bezpečnostních hrozeb a reakci na ně; vyzývá k bezodkladnému provedení Evropského programu pro bezpečnost, k lepšímu prosazování stávajících právních nástrojů EU v této oblasti a k účinnější výměně informací a koordinaci mezi členskými státy a s agenturami EU; vítá iniciativy Komise zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy; zdůrazňuje význam plného dodržování základních práv v boji proti terorismu; zdůrazňuje, že harmonizace vnitřních a vnějších opatření EU v oblasti bezpečnosti má zásadní význam z hlediska účinné ochrany občanů EU;

38.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby zintenzivnily úsilí o vybudování účinné a skutečné bezpečnostní unie, která by se zabývala všemi rozměry teroristické hrozby;

39.  domnívá se, že deradikalizace a prevence radikalizace jsou pro EU absolutní prioritou, a důrazně se vyslovuje pro posílení zvláštních průřezových programů zaměřených na vzdělávání, dobrovolnou a kulturní činnost a práci s mládeží, jakož i deradikalizačních programů v rámci institucí, místních komunit, občanské společnosti, náboženských obcí a regionálních správních orgánů; je přesvědčen, že zavedení komplexní politiky v této oblasti by mělo být doplněno dlouhodobými proaktivními deradikalizačními postupy v oblasti soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat strategie v oblasti začleňování do společnosti a opatření proti diskriminaci; vyzývá členské státy, aby problematiku radikalizace řešily komplexně a aby využívaly odborných znalostí sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která byla zřízena na podnět Komise; poukazuje na to, že prevenci radikalizace lze podpořit také na základě opatření financovaných v rámci programů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 nebo Evropa pro občany;

40.  vyzývá k úplnému a efektivnímu provedení směrnice (EU) 2015/637 za účelem zajištění konzulární ochrany občanů EU ve třetích zemích, v nichž nemají jejich členské státy zastoupení;

41.  vyzývá Komisi, aby navrhla nový, bezpečnější formát pro náhradní cestovní doklady EU určené nezastoupeným občanům EU mimo EU, jejichž pas byl odcizen, ztracen, zničen či je dočasně nedostupný, aby bylo zajištěno, že se budou moci bezpečně vrátit domů;

42.  zdůrazňuje, že obětem trestných činů a terorismu musí být v celé EU bez diskriminace zaručena přiměřená úroveň práv a že by s nimi mělo být zacházeno s úctou a důstojností a měla by jim být poskytována náležitá podpora podle jejich individuálních potřeb a potřeb jejich rodin; poukazuje na to, že počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, která není jejich vlastní, se zvyšuje, a proto naléhavě žádá, aby byly v členských státech v souladu se směrnicí (EU) 2017/541 o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států v případě teroristického útoku; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout konkrétní směrnici na ochranu obětí terorismu;

43.  lituje, že existují přeshraniční překážky v občanských a sociálních záležitostech, jako je rodinné právo nebo důchody, které mnoha občanům brání plně využívat občanství EU;

44.  lituje, že možnosti opravných opatření, jež mají rodiče a děti k dispozici v případě rozchodu či rozvodu, nejsou ve všech členských státech stejné, v důsledku čehož se stovky rodičů v Evropě obrátily na Petiční výbor se žádostí, aby se v této oblasti více angažoval i přesto, že má v této oblasti pouze velmi omezené pravomoci;

45.  požaduje posílenou spolupráci mezi členskými státy, aby byla zajištěna ochrana obětí násilí na základě pohlaví a aby byly zohledněny nejlepší zájmy dítěte v případech přeshraničních rodinných sporů;

46.  vítá zřízení sboru solidarity EU pro mladé evropské občany a žádá, aby tato iniciativa byla řádně financována s cílem zabránit tomu, aby kvalitní pracovní místa nahradila neplacená dobrovolná práce;

47.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v oblasti koordinace a spolupráce s cílem účinně řešit otázky týkající se dvojího zdanění a daňové diskriminace v přeshraničním kontextu a aby lépe zohledňovaly reálné podmínky přeshraniční mobility pracovníků; domnívá se, že stávající dvoustranné daňové dohody a jednostranná opatření členských států řeší otázku dvojího zdanění nedostatečně a že tato problematika vyžaduje jednotné a včasné kroky na úrovni EU;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Dokument Rady 6622/16.
(2) Dokument Rady 14268/15.
(3) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 146.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0106.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0385.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0013.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0063.
(8) PE 601.177v04-00.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0512.
(10) PE 597.698v03-00. Viz také zpráva A8-0265/2017.
(11) PE 603.107v02-00.Viz také zpráva A8-0265/2017.
(12) Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 1.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0347.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0083.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0142.

Právní upozornění