Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2122(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0365/2017

Předložené texty :

A8-0365/2017

Rozpravy :

PV 12/12/2017 - 17
CRE 12/12/2017 - 17

Hlasování :

PV 13/12/2017 - 13.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0494

Přijaté texty
PDF 544kWORD 75k
Středa, 13. prosince 2017 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2016 a politika EU v této oblasti
P8_TA(2017)0494A8-0365/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti (2017/2122(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979(1),

–  s ohledem na obecná doporučení úmluvy CEDAW č. 12, 19 a 35 týkající se násilí páchaného na ženách, č. 26 týkající se žen migrujících za prací a č. 32 týkající se aspektů postavení uprchlíka, azylu, státní příslušnosti a stavu bez státní příslušnosti v případě žen souvisejících s pohlavím,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 69/167 ze dne 18. prosince 2014(2) o ochraně a podpoře lidských práv a základních svobod všech migrantů bez ohledu na jejich migrační status,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z 18. prosince 1990(3),

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, 1820, 1888, 1889, 1960, 2106, 2122 a 2242 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na úmluvu z roku 1951 a protokol z roku 1967 týkající se právního postavení uprchlíků(4), a úmluvy MOP č. 43 a 97,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv(5),

–  s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 19. září 2016(6),

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, které mají zajistit mír a prosperitu pro národy a pro planetu(7),

–  s ohledem na úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) ze dne 12. dubna 2011, která byla podepsána EU dne 13. června 2017(8),

–  s ohledem na obecné zásady OECD pro nadnárodní podniky, které byly přijaty v roce 1976 a revidovány v roce 2011(9),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které Rada přijala dne 25. června 2012(10),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019), který Rada přijala dne 20. července 2015(11),

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvaný „Akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019): Přezkum v polovině období, červen 2017“ (SWD(2017)0254),

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020“, který byl přijat v roce 2015 (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016(12) představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, jakož na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU, zveřejněnou v roce 2017(13),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP(14),

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240) a sdělení Komise ze dne 7. června 2016 o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (COM(2016)0385),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, které byly přijaty v roce 2007 a revidovány v roce 2017(15),

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, Evropském parlamentu a Komisi o novém Evropském konsensu o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“(16), které přijala Rada, Parlament a Komise dne 7. června 2017,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline, které byly přijaty v roce 2014(17),

–  s ohledem na ochranu svobody projevu online a offline, kterou přiznávají článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 11 Evropské úmluvy o lidských právech a článek 10 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které byly přijaty v roce 2013(18),

–  s ohledem na mezinárodní ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, kterou přiznávají článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Deklarace OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981, článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech a článek 10 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženství nebo víry přijaté dne 21. února 2011(19),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, které byly přijaty v roce 2013(20),

–  s ohledem na obecné zásady EU pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2012(21),

–  s ohledem na Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu(22) a Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami přijaté v roce 2013(23),

–  s ohledem na obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech se třetími zeměmi, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2009(24),

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva (MHP), které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2009(25),

–  s ohledem na obecné zásady týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen, které byly přijaty v roce 2008(26),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, které byly přijaty v roce 2003 a revidovány v roce 2008(27),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(28),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2008(29),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o „vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015(32) a politice Evropské unie v této oblasti a předchozí usnesení týkající se tohoto tématu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu(37), v němž vyzval Parlament místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku k zahájení iniciativy, jejímž cílem je uvalit zbrojní embargo EU na Saúdskou Arábii;

–  s ohledem na svá usnesení týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu,

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2016 udělena Nádije Murádové a Lamje Hadží Bašárové,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(38), na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě a obdobných systémech využívajících dědičný společenský status(39) a na nástroj s pokyny OSN týkající se diskriminace založené na původu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o „podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(40),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0365/2017),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 SEU zavazuje EU provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) spočívající na zásadách, které se uplatnily při jejím založení a které se snaží prosazovat ve světě: zásady demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování souladu s Chartou Organizace spojených národů, Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech;

B.  vzhledem k tomu, že situace ohledně porušování lidských práv a základních svobod po celém světě, včetně zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy, v dnešní době vyžaduje rozhodné úsilí ze strany celého mezinárodního společenství;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, nedělitelnost a ochrana univerzálnosti lidských práv jsou základními kameny SZBP; vzhledem k tomu, že v souvislosti se svou kontrolní úlohou ve vztahu k SZBP má Parlament právo být informován a konzultován ohledně jejích hlavních aspektů a základních rozhodnutí (článek 36 SEU);

D.  vzhledem k tomu, že globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou Rada přijala v červnu 2016, potvrzuje, že je nutno lidská práva systematicky prosazovat ve veškerých oblastech politiky a ve veškerých institucích, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

E.  vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že větší soudržnost by měla EU umožnit rychleji reagovat v raných fázích porušování lidských práv a v některých případech předjímat jeho páchání a zabránit mu, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

F.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž hraje ústřední roli OSN, je nedílnou součástí vnější politiky Unie a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb;

G.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU stanoví, že obchodní politika EU je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Evropské unie; vzhledem k tomu, že obchod a lidská práva se mohou ve třetích zemích vzájemně ovlivňovat, a vzhledem k tomu, že v rámci systému odpovědnosti podniků, který v současnosti umožňuje OSN, hraje obec podnikatelů významnou úlohu tím, že nabízí pozitivní podněty v podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných a veřejné orgány, které slouží obecnému zájmu, hrají důležitou úlohu v chování podniků; vzhledem k tomu, že EU se podílí na úsilí o vypracování závazné smlouvy o podnikání a lidských právech;

H.  vzhledem k tomu, že ochrana lidských práv nejzranitelnějších skupin, jako jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby se zdravotním postižením, komunita LGBTI, ženy, děti, žadatelé o azyl a migranti, si zaslouží zvláštní pozornost;

I.  vzhledem k tomu, že ženy a děti čelí hrozbám, diskriminaci a násilí, zejména ve válečných zónách a autoritářských režimech; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů v sobě zahrnuje základní evropské hodnoty a je zakotvena v právním a politickém rámci EU; vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a jejich diskriminace v posledních letech narůstají;

J.  vzhledem k tomu, že státy mají konečnou odpovědnost za zajištění veškerých lidských práv pomocí schválení a provedení mezinárodních smluv a úmluv v oblasti lidských práv, sledování porušování lidských práv a zajištění účinné právní ochrany obětí;

K.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet případů porušování lidských práv, které lze považovat za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, včetně genocidy, páchají státní a nestátní subjekty;

L.  vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání zahrnující svobodu být věřící či nevěřící, hlásit se či nehlásit se k náboženství podle své volby, přijmout, opustit či změnit náboženství musí být zaručena na celém světě a bezpodmínečně zachována zejména prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu; vzhledem k tomu, že zákony zakazující rouhání jsou široce rozšířené, přičemž státy ustavují tresty sahající od trestu odnětí svobody až po bičování a trest smrti;

M.  vzhledem k tomu, že svoboda přesvědčení a projevu, svoboda shromažďování a sdružování a konání pravidelných, transparentních a řádných voleb jsou podstatné prvky demokracie; vzhledem k tomu, že ve společnostech, které jsou nestabilní, náchylné ke konfliktu nebo represivní mohou volby někdy spustit všeobecné násilí;

N.  vzhledem k tomu, že jednání se třetími zeměmi na všech dvoustranných a mnohostranných fórech, například v průběhu dialogů o lidských právech, je jedním z nejúčinnějších nástrojů řešení obav týkajících se lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba zpřístupnit odpovídající zdroje a tyto zdroje využít tím nejefektivnějším způsobem za účelem posílení podpory lidských práv a demokracie ve třetích zemích;

P.  vzhledem k tomu, že přístup k vodě a sanitárním zařízením je základním lidským právem a jeho omezení je jednou z příčin geopolitického napětí v určitých regionech;

Q.  vzhledem k tomu, že místa kulturního dědictví čelí rostoucím hrozbám v podobě nezákonného rabování a vandalismu, zejména na Blízkém východě;

R.  vzhledem k tomu, že vzdělávání hraje zásadní úlohu při předcházení porušování lidských práv a konfliktů a pomáhá zvýšit zapojení občanů do rozhodovacích procesů v rámci demokratických systémů; vzhledem k tomu, že státy by měly podpořit vzdělávací instituce, jež prosazují lidská práva, úctu a rozmanitost; vzhledem k tomu, že zvýšený počet komunikačních cest představuje důležitý nástroj, který umožňuje rychle získat informace o zneužívání lidských práv a oslovit větší počet obětí nebo možných obětí porušování lidských práv ve třetích zemích a poskytnout jim informace a pomoc; vzhledem k tomu, že shromažďování komplexních roztříděných členěných údajů je zásadní za účelem zaručení lidských práv, zejména práv nejzranitelnějších skupin, marginalizovaných skupin a skupin, kterým hrozí riziko marginalizace; vzhledem k tomu, že použití vhodných ukazatelů je rovněž účinným způsobem, jak posoudit pokrok při plnění povinností států podle mezinárodních smluv;

Obecné úvahy

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou celosvětově stále ohroženy; připomíná, že EU se zavázala k podpoře univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a hodnot a k prosazování demokratických zásad, které musejí být posilovány po celém světě;

2.  připomíná své pevné přesvědčení, že EU a její členské státy musejí aktivně prosazovat zásadu začleňování otázky lidských práv a demokracie, jako vzájemně se posilující základní zásady, na nichž se EU zakládá, do všech politik EU, včetně těch s vnějším rozměrem, jako je politika v oblasti rozvoje, migrace, bezpečnosti, boje proti terorismu, rozšíření a obchodu; v této souvislosti připomíná zásadní význam zajištění větší soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a dále větší koordinace mezi vnějšími politikami členských států; zdůrazňuje, že rostoucí složitost konfliktů na celém světě vyžaduje integrovaný, jednotný a rázný mezinárodní přístup a spolupráci; připomíná, že cíl EU zvýšit svůj mezinárodní vliv coby věrohodný a legitimní mezinárodní hráč je do velké míry utvářen její schopností aktivně usilovat o lidská práva a demokracii interně a externě, v souladu s jejími závazky zakotvenými v zakládajících smlouvách;

3.  zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi Komisí, Radou, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), Parlamentem a delegacemi EU s cílem podpořit a zajistit důsledný a jednotný postoj na obranu lidských práv a demokratických zásad; zdůrazňuje kromě toho, že je důležitý důrazný závazek týkající se podpory těchto hodnot ve vícestranných fórech, mimo jiné pomocí včasné koordinace na úrovni EU a aktivního přístupu během jednání; vybízí v této souvislosti EU, aby iniciovala usnesení a podílela se na nich a aby zesílila zavádění meziregionálních iniciativ ve všech mechanismech OSN v oblasti lidských práv;

4.  vítá skutečnost, že v roce 2016 na svých plenárních zasedáních pravidelně projednával právní stát, demokratické zásady a porušování lidských práv; že se těmito otázkami zabýval v několika parlamentních usneseních a že byly nadneseny i na zasedáních jednotlivých výborů a meziparlamentních delegací;

5.  zdůrazňuje činnost svého podvýboru pro lidská práva, který udržuje úzké pracovní vztahy s ESVČ, jinými orgány EU, občanskou společností, mnohostrannými institucemi zabývajícími se lidskými právy a zvláštním zástupcem EU pro lidská práva;

6.  připomíná, že podvýbor pro lidská práva v roce 2016 navrhl tři zprávy, konkrétně na téma lidských práv a migrace ve třetích zemích, odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích a boje proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření v návaznosti na tyto zprávy z vlastního podnětu;

7.  konstatuje, že v roce 2016 uskutečnil podvýbor pro lidská práva řadu pracovních cest do různých zemí s cílem shromáždit informace a vyměňovat si informace s místními vládními a nevládními hráči v oblasti lidských práv, představit postoj Evropského parlamentu a podpořit zlepšení ochrany a dodržování lidských práv;

Řešení výzev v oblasti lidských práv

8.  vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně rostoucího počtu útoků na náboženské menšiny, které často páchají nestátní subjekty, jako například ISIS/Dá'iš; vyjadřuje politování nad skutečností, že mnoho zemí má zákony proti konverzi a zákony o rouhání a prosazuje je, což v podstatě omezuje svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení náboženských menšin a ateistů a dokonce je to o tuto svobodu připravuje; vyzývá k přijetí opatření na ochranu náboženských menšin a nevěřících a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů proti rouhání, a vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se zapojily do politických diskusí o zrušení těchto zákonů; vyzývá EU a její členské státy, aby vynakládaly větší úsilí, pokud jde o zlepšení dodržování práv na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, a podporovaly mezikulturní a mezináboženský dialog, a to především při jednáních se třetími zeměmi; žádá, aby byla přijata konkrétní opatření zaměřená na účinné provádění pokynů EU týkajících se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, mimo jiné tím, že bude zajištěno systematické a konzistentní odborné školení zaměstnanců EU v ústředí a delegacích; plně podporuje postup EU, která v rámci Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN iniciuje tematické rezoluce týkající se svobody náboženského vyznání a přesvědčení; plně podporuje činnost zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU pana Jána Figela;

9.  připomíná, že svoboda projevu online a offline je klíčovým prvkem každé demokratické společnosti, neboť stimuluje kulturu plurality, která občanskou společnost a občany zmocňuje k tomu, aby svou vládu a subjekty s rozhodovacími pravomocemi hnaly k odpovědnosti, a podporuje dodržování zásad právního státu; zdůrazňuje, že omezování svobody projevu online nebo offline, jako je odstraňování online obsahu, se smí dít pouze za výjimečných okolností, předepsané právem a musí být odůvodněno snahou o dosažení legitimního cíle; zdůrazňuje proto, že by EU měla zintenzivnit své úsilí o prosazování svobody projevu svými vnějšími politikami a nástroji; opakuje svůj požadavek, aby EU a její členské státy zintenzivnily sledování všech forem omezování svobody projevu a sdělovacích prostředků ve třetích zemích, aby tato omezování urychleně a systematicky odsuzovaly a aby využily všech dostupných diplomatických prostředků a nástrojů ke zvrácení těchto omezování; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu online a offline a pravidelné sledování jejich dopadu; odsuzuje zabíjení a věznění velkého počtu novinářů a bloggerů v roce 2016 a vyzývá EU, aby je účinně ochraňovala; vítá nový evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, zřízený v roce 2016, a jeho zvláštní zaměření na odbornou přípravu delegací EU a mediálních aktérů ve třetích zemích na téma, jak obecné zásady uplatňovat; zdůrazňuje, že je důležité odhalit a odsoudit nenávistné projevy a podněcování k násilí na internetu a mimo něj, neboť představují hrozbu pro právní stát a hodnoty ztělesněné lidskými právy;

10.  je značně znepokojen skutečností, že občanská společnost, včetně organizací založených na náboženském vyznání, se na celém světě stává stále častěji terčem útoků, mimo jiné prostřednictvím rostoucího počtu represivních zákonů přijímaných po celém světě pod záminkou boje proti terorismu; zdůrazňuje, že fenomén zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost je celosvětovým problémem; připomíná, že nezávislá občanská společnost hraje zásadní úlohu v ochraně a prosazování lidských práv a ve fungování demokratických společností, zejména pomocí prosazování transparentnosti, odpovědnosti a oddělení pravomocí; vyzývá EU a její členské státy, aby neustále sledovaly případy porušování svobody shromažďování a sdružování a upozorňovaly na ně, včetně těch porušení, k nimž dochází formou různých zákazů a omezování organizací občanské společnosti a jejich činnosti, jako jsou zákony, jejichž cílem je zúžit prostor občanské společnosti, nebo podpora nevládních organizací financovaných autoritářskými vládami (vládou organizované nevládní organizace); kromě toho vyzývá EU a její členské státy a delegace, aby využívaly všechny dostupné prostředky, jako jsou dialogy na téma lidských práv, politické dialogy a veřejná diplomacie, k systematickému poukazování na individuální případy obránců lidských práv a aktivistů občanské společnosti, jimž hrozí nebezpečí, zejména těch, kteří byli zadrženi nebo uvězněni ze svévolných důvodů a/nebo na základě svých politických přesvědčení či sociálního zapojení, a jednoznačně odsoudit útlak, pronásledování a zabíjení obhájců lidských práv, včetně těch, kteří působí v oblasti životního prostředí; vyzývá k zavedení systému účinného sledování prostoru občanské společnosti s jasnými hodnotícími kritérii a ukazateli s cílem zajistit zmocňující a příznivé právní prostředí pro občanskou společnost;

11.  vybízí delegace EU a diplomatické sbory členských států, aby i nadále aktivně podporovaly obránce lidských práv systematickým sledováním soudních procesů, navštěvováním zadržovaných aktivistů a případně vydáváním prohlášení o individuálních případech; v této souvislosti zdůrazňuje význam nástrojů tiché diplomacie; vítá skutečnost, že EU v roce 2016 v dialozích a konzultacích na úrovni EU s více než 50 státy upozorňovala na případy obránců lidských práv; zdůrazňuje skutečnost, že fond pro mimořádné události evropského nástroje pro demokracii a lidská práva v roce 2016 podpořil více než 250 obránců lidských práv na úrovni EU, což ve srovnání s rokem 2015 představuje 30% nárůst; vítá vytvoření a úspěšné fungování mechanismu pro obránce lidských práv EU ProtectDefenders.eu, který provádí občanská společnost, a který poskytuje zásadní podporu velkému počtu obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila pokračování tohoto programu po říjnu 2018 a aby zvýšila jeho způsobilost s cílem poskytovat větší podporu obráncům lidských práv na celém světě;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že stále dochází k mučení, nelidskému nebo ponižujícímu chování a že v mnoha zemích po celém světě se i nadále používá trest smrti, a vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o jejich vymýcení; vítá v tomto směru aktualizaci právních předpisů EU o obchodu s určitým zbožím, které by mohlo být použito k trestu smrti, mučení nebo jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestání; naléhavě proto vyzývá ESVČ a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se prostřednictvím zvýšeného diplomatického úsilí a systematičtějšího zaujímání postojů na veřejnosti výrazněji zapojily do boje proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, včetně trestu smrti; v této souvislosti zdůrazňuje znepokojivé podmínky v některých věznicích, včetně toho, že nejsou léčeny některé zdravotní problémy, a doporučuje, aby ESVČ, delegace EU a členské státy využívaly veškerých stávajících nástrojů, jako jsou např. obecné zásady EU týkající se mučení a využily plně jejich potenciálu; vítá skutečnost, že Valné shromáždění OSN v prosinci 2016 s podporou 117 zemí přijalo rezoluci o moratoriu na výkon trestu smrti; konstatuje, že v roce 2016 klesl v porovnání s předchozím rokem počet vykonaných poprav na celém světě a vyjadřuje své vážné znepokojení nad skutečností, že celkový počet poprav přesto zůstává vyšší než průměr zaznamenaný v předchozích deseti letech; zdůrazňuje, že obětmi jsou často členové společnosti, kteří vyjadřují svůj nesouhlas a členové zranitelných skupin; vyzývá země, které tuto praktiku stále zachovávají, aby přijaly moratorium a trest smrti zrušily;

13.  je si vědom potencionálně mimořádného významu moderních informačních a komunikačních technologií při prosazování a ochraně lidských práv po celém světa a nápravě v případě jejich porušování a vyzývá orgány EU a členské státy, aby využívaly své informační kanály a v rámci svých specifických rámců a pravomocí systematicky zdůrazňovaly postoj Parlamentu k jednotlivým otázkám týkajícím se lidských práv a zároveň přispívaly k účinnosti a viditelnosti společného úsilí EU; vyjadřuje své obavy ohledně stále rostoucího využívání určitých technologií dvojího užití pro kybernetický dohled namířených proti politikům, aktivistům a novinářům; vítá v tomto ohledu pokračující činnost institucí a orgánů EU, jež má za cíl aktualizovat nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(41); důrazně odsuzuje rostoucí počet případů, kdy obránci lidských práv čelí digitálním hrozbám, včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; vyjadřuje znepokojení nad tím, že online platformy odstraňují videa poskytující důkazy o potenciálních válečných zločinech v rámci odstraňování teroristického obsahu a propagandy z platforem;

14.  vyjadřuje své znepokojení ohledně rostoucí privatizace právního státu online, kde soukromé společnosti rozhodují o omezeních základních práv, jako je svoboda projevu, na základě podmínek poskytování svých služeb v protikladu k demokraticky přijatým zákonům;

15.  vyzývá Komisi, aby přijala směrnici o oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření, která zvýší transparentnost a přiměřenost odstraňování protiprávních obsahů a současně zajistí účinnou právní ochranu pro uživatele, jejichž obsah byl nesprávně odstraněn;

16.  odsuzuje využívání sexuálního násilí na ženách a dívkách včetně masového znásilňování, sexuálního otroctví, nucené prostituce a pronásledování na základě příslušnosti k určitému pohlaví včetně obchodování s lidmi, jakož i sexuální turistiku a všechny ostatní formy fyzického, sexuálního a psychologického násilí jako válečné zbraně; upozorňuje na skutečnost, že trestné činy spáchané na základě příslušnosti k pohlaví a trestné činy sexuálního násilí jsou zahrnuty v Římském statutu mezi válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo trestné činy spáchané v souvislosti s genocidou či mučením; zdůrazňuje, že je důležité bránit práva žen, včetně jejich sexuálních a reprodukčních práv, a to prostřednictvím právních předpisů, vzdělávání a podporou organizací občanské společnosti; vítá přijetí akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020, který stanoví komplexní seznam opatření zaměřených na zlepšení situace žen s ohledem na rovná práva a posílení jejich postavení; zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho účinné provádění; kromě toho vítá přijetí strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, který podporuje rovnost žen a mužů a práva žen na celém světě; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy ratifikovaly a účinně prováděly Istanbulskou úmluvu; poukazuje na to, že vzdělání je nejlepším nástrojem v boji proti diskriminaci a násilí páchaném na ženách a dětech; požaduje, aby Komise, ESVČ a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zlepšily plnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a podporovaly třetí státy v tom, aby tak rovněž učinily; je přesvědčen, že by EU měla v rámci činností spojených se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), předcházení konfliktům a postkonfliktní rekonstrukce nadále prosazovat podporu pro ženy; připomíná význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje význam systematické, rovné, plné a aktivní účasti žen v předcházení konfliktům a jejich řešení, prosazování lidských práv a demokratických reforem a také v mírových operacích, humanitární pomoci a rekonstrukci po skončení konfliktu a v procesech demokratické transformace vedoucích k trvalým a stabilním politickým řešením; připomíná, že Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2016 byla udělena Nádije Murádové a Lamje Hadží Bašárové, které přežily sexuální zotročení ze strany ISIS/Dá'iš;

17.  zdůrazňuje, že dostupná lékařská péče a univerzální respekt k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a k přístupu k nim, plánování rodiny a přístup k příslušným výrobkům ženské hygieny, mateřská prenatální a novorozenecká zdravotní péče a služby bezpečného přerušení těhotenství jsou důležitými prvky na záchranu životů žen, napomáhají se vyhnout vysoce rizikovým porodům a snižují kojeneckou a dětskou úmrtnost; shledává nepřijatelným, že o těla žen a dívek, zejména pokud jde o jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva, se dosud vede ideologický boj; vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly nezcizitelná práva žen a dívek na tělesnou integritu a autonomní rozhodování, a odsuzuje časté porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, včetně odepírání přístupu ke službám plánování rodiny, antikoncepci a bezpečným a legálním službám přerušení těhotenství;

18.  důrazně odsuzuje opětovné zavedení a rozšíření tzv. globálního roubíkového pravidla a jeho dopad na globální zdravotní péči a související práva žen a dívek; znovu vyzývá EU a její členské státy, aby zaplnily mezeru ve financování, která vznikla v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv v důsledku rozhodnutí Spojených států, a aby k tomu využily jak vnitrostátního, tak i unijního rozvojového financování;

19.  připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad EU a jejích členských států a začleňování genderového hlediska patří k jejím hlavním cílům, jak je stanoveno ve Smlouvách; vyzývá proto Komisi, aby začlenila genderového hlediska do všech právních předpisů EU, jejích pokynů, kroků a postupů v oblasti financování jakožto klíčovou zásadu EU se zvláštním důrazem na politiky Unie týkající se vnějších vztahů; zdůrazňuje, že je nutné posílit úlohu delegací EU a rovněž úlohu hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

20.  vyzývá ESVČ, aby zajistila, že začlení výsledky 61. zasedání Komise pro postavení žen do svých politik a že podpoře „silnějšího ekonomického postavení žen“ a při řešení genderových nerovností v měnícím se světě práce dodá novou dynamiku;

21.  poukazuje na to, že posilování postavení žen pozitivně přispívá k budování inkluzivní, spravedlivé a mírové společnosti a k dosažení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že ve všech cílech udržitelného rozvoje je výslovně kladen důraz na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a že by mělo být vyvinuto více úsilí za účelem zajištění toho, že práva žen budou plně uplatňována a že budou účinně prováděny politiky podporující posilování ekonomického a společenského postavení a zapojení žen do rozhodování; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat „posilování postavení žen náležejících k původnímu obyvatelstvu“;

22.  poukazuje na to, že je třeba vybízet ženy k tomu, aby se organizovaly v odborových svazech, a že by neměly být diskriminovány při hledání možností, jak financovat podnikání;

23.  vybízí EU, aby podporovala všechna sdružení žen, která dennodenně pracují s cílem pomoci ženám, jež se nacházejí v oblastech zmítaných humanitární krizí a konfliktem;

24.  znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly s cílem poskytnout dětem právní ochranu; zdůrazňuje, že děti jsou často vystaveny zvláštnímu zneužívání, jako jsou dětské sňatky nebo mrzačení pohlavních orgánů, a potřebují tedy posílenou ochranu; zdůrazňuje, že dětská práce, nábor dětí v rámci ozbrojených konfliktů a sňatky v raném věku a nucené sňatky zůstávají v některých zemích kritickou otázkou; žádá, aby EU systematicky konzultovala příslušné místní a mezinárodní organizace pro ochranu práv dětí a aby v politických dialozích a dialozích na téma lidských práv se třetími zeměmi upozorňovala na závazek smluvních stran Úmluvu provádět; vítá strategii Rady Evropy pro práva dětí na období 2016–2021; žádá, aby EU prostřednictvím svých externích delegací nadále prosazovala soubor nástrojů v oblasti práv dítěte zaměřený na začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce, který byl vypracován ve spolupráci mezi EU a UNICEF, a aby pracovníkům delegací EU poskytla v této oblasti náležitou odbornou přípravu; opakuje svou žádost Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro práva dětí a akční plán pro příštích pět let, aby upřednostnila práva dětí v rámci vnějších politik EU, a vítá skutečnost, že v roce 2016 v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci byly prostředky přidělovány na podporu agentur OSN při provádění opatření zaměřených na práva dětí, které musejí být navrženy tak, aby maximalizovaly skutečný přínos pro děti v nouzi, zejména v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, přístup k vodě a hygienickým zařízením; požaduje, aby byla s naléhavostí řešena otázka dětí bez státní příslušnosti, a to zejména těch, které se narodily mimo zemi původu jejich rodičů a dětí migrantů;

25.  co nejostřeji odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, pohlaví, sexuální orientace, pohlavních znaků, jazyka, kultury, sociálního původu, kasty, rodu, věku, zdravotního postižení nebo jiného postavení; zdůrazňuje, že by EU měla zintenzivnit své úsilí o vymýcení veškerých forem diskriminace, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti prostřednictvím prosazování lidských práv a vedení politických dialogů, činnosti delegací EU a veřejné diplomacie; kromě toho zdůrazňuje, že by EU měla nadále podporovat ratifikaci a úplné provádění všech úmluv OSN, které tuto věc podporují, a to v plném rozsahu;

26.  připomíná, že obchodováním s lidmi znamená najímání, převoz, převod, ukrývání nebo příjem osob za použití hrozeb či síly nebo jiných forem nátlaku, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou, za účelem vykořisťování; vyzývá EU a členské státy, aby přijaly opatření k odrazení poptávky, jež podporuje veškeré formy vykořisťování osob, zejména žen a dětí, které vedou k obchodování s lidmi, a zároveň aby uplatňovaly přístup založený na lidských právech a zaměřený na oběti; připomíná, že je nutné, aby všechny členské státy provedly strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a směrnici 2011/36/EU(42) zaměřenou na toto téma; vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádnou zranitelností migrantů a uprchlíků vůči vykořisťování, převaděčství a obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi pojmy obchodování s lidmi a převaděčství migrantů;

27.  odsuzuje soustavné porušování lidských práv osob, které trpí v důsledku kastovní hierarchie a diskriminace na základě kasty, včetně odpírání rovnosti a přístupu k právnímu systému a zaměstnání, přetrvávající segregace a udržování kastovních překážek bránících v dosažení základních lidských práv a rozvoje; opakuje svou výzvu k vypracování politiky EU týkající se diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a opakovaně vyzývá EU, aby využila každé příležitosti k vyjádření hlubokého znepokojení nad takovýmto porušováním lidských práv; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zesílily své úsilí a podpořily související iniciativy na úrovni OSN a delegací prostřednictvím provádění a sledování cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, sledování nového nástroje OSN s pokyny týkajícího se diskriminace založené na původu a prostřednictvím podpory provádění doporučení mechanismů OSN v oblasti lidských práv ze strany států na téma diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě;

28.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že menšiny jsou stále vystaveny zvýšenému nebezpečí diskriminace a jsou zranitelné především ve vztahu k politickým, hospodářským, environmentálním a pracovním změnám a výkyvům; poznamenává, že mnoho z nich nemá žádnou nebo jen minimální možnost politického zastoupení a jsou silně postiženy chudobou; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzivnit své úsilí o vymýcení porušování lidských práv menšin; zdůrazňuje, že menšinové komunity mají zvláštní potřeby a že by jim měl být zaručen plný přístup a rovné zacházení ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického i kulturního života;

29.  vítá ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a opakuje význam její ratifikace a účinného provádění jak ze strany členských států, tak ze strany orgánů a institucí EU; zdůrazňuje, že zdravotní postižení nezbavuje danou osobu její lidské důstojnosti, což znamená, že státy mají povinnost chránit zdravotně postižené; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí důvěryhodně začleňovat zásadu univerzální dostupnosti a práva osob se zdravotním postižením do všech relevantních politik EU, včetně oblasti rozvojové spolupráce, a zdůrazňuje normativní a horizontální charakter této otázky; vyzývá EU, aby do své vnější činnost a politiky rozvojové pomoci začlenila boj proti diskriminaci na základě zdravotního postižení; v této souvislosti vítá skutečnost, že práva osob se zdravotním postižením byla zahrnuta do nového Evropského konsenzu o rozvoji;

30.  opakovaně vyjadřuje svou podporu systematickému vkládání doložek o lidských právech do mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi, včetně dohod o obchodu a investicích; připomíná, že všechna lidská práva je třeba považovat za rovnocenná, neboť jsou nedělitelná, vzájemně provázaná a vzájemně závislá; vyzývá Komisi, aby účinně a systematicky sledovala provádění těchto doložek a aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o dodržování lidských práv v partnerských zemích; vyzývá Komisi, aby v rámci budoucích dohod přijala strukturovanější a strategičtější přístup k dialogům o lidských právech; staví se kladně k systému všeobecných preferencí GSP+ jakožto prostředku ke stimulaci účinného provádění 27 hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech a pracovních normách; vyzývá k důslednému prosazování systému GSP+ a očekává, že Komise podá Parlamentu a Radě zprávu o stavu jeho ratifikace a o pokroku, kterého bylo dosaženo v rámci tohoto systému; připomíná význam řádného provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

31.  opětovně zdůrazňuje skutečnost, že činnosti všech společností, včetně společností evropských, působících ve třetích zemích, by měly být v plném souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, a vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, aby tomu tak skutečně bylo; kromě toho znovu opakuje, že je důležité, aby byla prosazována sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv, přičemž zdůrazňuje, že spolupráce mezi organizacemi činnými v oblasti lidských práv a obchodními organizacemi by zlepšila postavení místních aktérů a podpořila občanskou společnost; bere na vědomí, že globální hodnotové řetězce mohou přispívat k posílení základních mezinárodních pracovních norem, norem v oblasti životního prostředí a sociálních norem a představují příležitost a výzvu z hlediska udržitelného pokroku a podpory lidských práv, zejména v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby hrála aktivnější úlohu při zajišťování přiměřeného, spravedlivého, transparentního a udržitelného řízení globálních hodnotových řetězců a aby zmírňovala veškeré negativní dopady na lidská práva, včetně porušování pracovních práv; podotýká ovšem, že v případě porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním je nutné zaručit obětem účinné možnosti nápravy; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že projekty podporované Evropskou investiční bankou budou v souladu s unijní politikou a se závazky v oblasti lidských práv; bere na vědomí probíhající jednání o závazné dohodě o nadnárodních korporacích a jiných podnicích s ohledem na lidská práva; vybízí EU, aby se do těchto jednání konstruktivní zapojila;

32.  vyzývá EU a její členské státy, aby uplatnily veškerou svou politickou váhu k předcházení jakýmkoli činům, jež mohou být považovány za genocidu, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti, aby účinně a koordinovaně reagovaly, jsou-li takové zločiny spáchány, aby mobilizovaly všechny potřebné zdroje a postavily před soud osoby, které jsou za tyto zločiny odpovědné, přičemž by měly mimo jiné uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce, a aby poskytly pomoc obětem a podpořily stabilizaci a usmíření; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které minimalizují prodlení mezi varováním a reakcí, s cílem zabránit vzniku, opětovnému vyvolání a eskalaci násilného konfliktu, jako je systém včasného varování EU;

33.  vyzývá EU, aby poskytovala podporu organizacím (mimo jiné nevládním organizacím, organizacím pracujícím se zpravodajskými informacemi z otevřených zdrojů a organizacím občanské společnosti), které shromažďují, uchovávají a chrání digitální i jiné důkazy o spáchaných zločinech s cílem napomoci stíhání viníků před mezinárodním soudem;

34.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad ničením kulturních památek v Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi; konstatuje, že 22 z celkových 38 míst světového dědictví v ohrožení se nachází na Blízkém východě; podporuje činnosti iniciativy v oblasti kulturního dědictví a její činnosti v Sýrii a Iráku zaměřené na zjišťování údajů souvisejících s ničením archeologického a kulturního dědictví;

35.  vítá, že EU podporuje Mezinárodní nestranný a nezávislý mechanismus (IIIM), který OSN vytvořila s cílem pomoci při vyšetřování závažných zločinů spáchaných v Sýrii; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit podobný nezávislý mechanismus také v Iráku; vyzývá EU a členské státy, aby začaly finančně přispívat na činnost tohoto mechanismu, pokud tak dosud nečiní;

36.  důrazně odsuzuje ohavné zločiny a porušování lidských práv páchané státními i nestátními subjekty; vyjadřuje své zděšení nad širokou škálou páchaných zločinů, do kterých spadají vraždy, mučení, znásilňování jako válečná zbraň, zotročování a sexuální zotročování, odvod dětských vojáků, nucené náboženské konverze a systematické „čistky“ a vyvražďování náboženských menšin; připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(43) označil situaci, v níž se nacházejí náboženské menšiny na území ovládaném ISIS/Dá'iš, za genocidu; zdůrazňuje, že by EU a její členské státy měly podporovat stíhání členů nestátních skupin, jako je ISIS/Dá'iš, tím, že požádají Radu bezpečnosti OSN, aby jurisdikci nad těmito zločiny svěřila buď Mezinárodnímu trestnímu soudu, nebo aby zajistila spravedlnost prostřednictvím tribunálu ad hoc resp. stanovila jurisdikci univerzální;

37.  znovu opakuje, že plně podporuje Mezinárodní trestní soud (MTS), Římský statut, úřad žalobce, pravomoci žalobce proprio motu a pokrok při zahajování nových vyšetřování, které jsou klíčovými nástroji v boji proti beztrestnosti pachatelů krutých zločinů; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly změny přijaté v Kampale týkající se zločinu agrese a aby na seznam trestných činů v pravomoci EU doplnily „kruté zločiny“; odsuzuje veškeré pokusy o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu a vyzývá EU a její členské státy, aby s ním soustavně spolupracovaly a podpořily šetření a rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu s cílem ukončit beztrestnost pachatelů mezinárodních trestných činů, a to i tehdy, pokud jde o zatýkání osob, které jsou stíhány Mezinárodním trestním soudem; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby důsledně podporovaly šetření, zkoumání a rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a podnikly kroky směrem k zabránění případům nespolupráce s Mezinárodním trestním soudem a na tyto případy účinně reagovaly a aby poskytly náležité finanční prostředky; vítá setkání zástupců EU a MTS, k němuž došlo 6. července 2016 v Bruselu v rámci přípravy na druhé setkání u kulatého stolu mezi EU a MTS, které příslušným zaměstnancům MTS a orgánů EU umožnilo vymezení společných oblastí zájmu, výměnu informací týkajících se relevantních činností a zajištění lepší spolupráce mezi oběma stranami; s hlubokým politováním konstatuje nedávno oznámená odstoupení od Římského statutu, která představují problém z hlediska přístupu obětí ke spravedlnosti a která je třeba rozhodně odsoudit; domnívá se, že Komise, ESVČ a členské státy by měly nadále podněcovat třetí země k ratifikaci a provádění Římského statutu; opakovaně vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní spravedlnost, jehož úkolem bude podporovat a reprezentovat závazek EU k boji proti beztrestnosti a k MTS a usilovat o jeho promítnutí do všech oblastí zahraniční politiky EU; vyzývá EU a její členské státy, aby na mnohostranných fórech OSN, včetně Rady pro lidská práva, podporovaly mechanismy a rezoluce OSN týkající se odpovědnosti;

38.  naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila své úsilí na podporu právního státu a nezávislosti soudnictví na multilaterální a bilaterální úrovni jako základní princip pro konsolidaci demokracie; vybízí EU, aby přispívala k provádění legislativních a institucionálních reforem ve třetích zemích, a na celém světě tak podporovala nestranný výkon spravedlnosti; vyzývá rovněž delegace EU a velvyslanectví členských států, aby systematicky sledovaly soudní procesy v zájmu podpory nezávislosti soudnictví;

39.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím počtem migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi nimiž je stále větší počet žen, kteří jsou oběťmi konfliktů, násilí, pronásledování, správních pochybení, chudoby, nelegální migrace, sítí zaměřených na obchodování s lidmi a převaděčství, a vyjadřuje s nimi solidaritu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout konkrétní kroky k řešení základních příčin migračních toků a nalézt dlouhodobá řešení založená na respektování lidských práv a důstojnosti, a tudíž že je nutné zabývat se vnějším rozměrem uprchlické krize, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů v našem sousedství, např. rozvíjením spolupráce a partnerství s dotčenými třetími zeměmi, které dodržují mezinárodní právní předpisy a zajišťují dodržování lidských práv v těchto zemích; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad násilím páchaným na dětech z řad migrantů, včetně pohřešovaných migrujících nezletilých osob bez doprovodu, a vyzývá k znovuusídlování a k zavedení programů slučování rodin a humanitárních koridorů; je hluboce znepokojen kritickou situací a rostoucím počtem vnitřně vysídlených osob a vyzývá k jejich bezpečnému návratu, znovuusídlení či místní integraci; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly humanitární pomoc v oblasti vzdělávání, bydlení, péče o zdraví a v dalších humanitárních oblastech, které pomohou uprchlíkům co nejblíže jejich zemi původu, a aby byla řádně prováděna návratová politika; zdůrazňuje, že je nutné zaujmout k migraci komplexní přístup založený na dodržování lidských práv, a vyzývá EU, aby dále spolupracovala s OSN, regionálními organizacemi, vládami a nevládními organizacemi; vyzývá členské státy, aby plně prováděly společný evropský azylový balíček a společné právní předpisy v oblasti migrace, zejména k ochraně zranitelných žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že koncepce bezpečných zemí a bezpečných zemí původu nesmí bránit individuálnímu posuzování jednotlivých žádostí o azyl; varuje před zneužíváním zahraniční politiky EU k „řízení migrace“; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily plnou transparentnost finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a rovněž aby zajistily, že z této spolupráce nebudou těžit struktury zapojené do porušování lidských práv, ale naopak že tato spolupráce bude spojena se zlepšováním situace v oblasti lidských práv v těchto zemích;

40.  zastává názor, že by rozvojová spolupráce měla jít ruku v ruce s prosazováním lidských práv a demokratických zásad, včetně právního státu a řádného řízení; připomíná v této souvislosti, že OSN uvedla, že pokud nebude uplatňován přístup založený na dodržování lidských práv, nebude možné plně dosáhnout rozvojových cílů; připomíná rovněž, že se EU zavázala k podpoře partnerských zemí s přihlédnutím k jejich situaci v oblasti rozvoje a k jejich pokroku, pokud jde o lidská práva a demokracii;

41.  zdůrazňuje, že podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je vyšší mezi ženami, a žádá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí při zavádění opatření, která mají bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a jež jsou součástí její rozvojové politiky.

42.  připomíná, že druhé kritérium společného postoje Rady 2008/944/SZBP ukládá členským státům povinnost přezkoumat každou licenci pro vývoz zbraní s ohledem na dodržování lidských práv v cílové zemi; připomíná v této souvislosti závazek, který Komise přijala v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii v souvislosti s bezpečnostními silami a uplatňováním politiky EU v oblasti lidských práv, včetně vypracování a uplatňování politiky náležité péče v této oblasti;

43.  opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, který by podporoval dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešil takové otázky, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; opět naléhá na EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí;

44.  zastává názor, že by EU měla pokračovat ve svém úsilí o zlepšení dodržování lidských práv osob LGBTI v souladu s obecnými zásadami EU na toto téma; vyzývá k plnému provádění těchto zásad, včetně odborné přípravy zaměstnanců EU ve třetích zemích; vyjadřuje politování nad skutečností, že 72 zemí stále kriminalizuje homosexualitu, je znepokojen tím, že ve 13 z těchto zemí existuje trest smrti, a domnívá se, že by násilné praktiky i činy vůči jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace, jako například nucené odhalování jejich identity, trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy on-line i off-line a nápravné znásilňování, neměly zůstat nepotrestány; bere na vědomí, že v některých zemích byly legalizovány sňatky a registrovaná partnerství osob stejného pohlaví, a vybízí k jejich rozsáhlejšímu uznání; odsuzuje porušování tělesné integrity žen a menšinových skupin; vyzývá státy, aby tyto praktiky postavily mimo zákon, zakročily proti pachatelům a podpořily oběti;

45.  zdůrazňuje mimořádný význam boje proti všem formám korupce s cílem zaručit právní stát, demokracii a dodržování lidských práv; důrazně odsuzuje veškeré přístupy tolerující takové korupční praktiky;

46.  připomíná, že korupce ohrožuje rovnoprávné uplatňování lidských práv a oslabuje demokratické procesy, jako je prosazování právního státu a nestranný výkon spravedlnosti; zastává názor, že by EU měla na všech platformách využívaných k dialogu se třetími zeměmi zdůrazňovat význam integrity, odpovědnosti a řádné správy věcí veřejných, veřejných financí a veřejného majetku, jak stanoví Úmluva OSN proti korupci; doporučuje, aby EU využívala své odborné znalosti a důsledněji a systematičtěji podporovala třetí země v jejich úsilí o potírání korupce zakládáním a upevňováním nezávislých a efektivních institucí pro boj proti korupci; vyzývá zejména Komisi, aby ve všech budoucích obchodních dohodách, které sjednává se třetími zeměmi, vyjednala ustanovení o boji proti korupci;

47.  zdůrazňuje základní povinnosti a odpovědnost států a jiných odpovědných subjektů, pokud jde o zmírnění změny klimatu, zabránění jejím negativním dopadům na lidská práva a o podporu politické soudržnosti s cílem zajistit, aby snahy o zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí byly přiměřené, dostatečně ambiciózní a nediskriminační a aby ve všech ohledech byly v souladu se závazky v oblasti dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že podle odhadů OSN bude v důsledku změn životního prostředí do roku 2050 vysídlena řada osob; poukazuje na spojitost mezi obchodními politikami, politikami v oblasti životního prostředí a rozvojovými politikami a na pozitivní a negativní dopady, které tyto politiky mohou mít na dodržování lidských práv; vítá nasazení mezinárodního společenství na podporu propojení otázek environmentálních a přírodních katastrof a změny klimatu s lidskými právy;

48.  zdůrazňuje, že v posledních letech v rozvojových zemích výrazně vzrostlo zabírání půdy; domnívá se, že boj proti využívání a přivlastňování si přírodních zdrojů by měl být prioritou; odsuzuje praktiky, jako je zabírání půdy a neuvážené využívání přírodních zdrojů; žádá Komisi, aby urychleně reagovala na celou řadu nedávných usnesení Parlamentu, která se týkají této oblasti;

49.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby lidská práva společně s přístupem ke zboží a službám, jako je voda a hygienická zařízení, měly své místo v sociální politice, politice v oblasti vzdělávání a zdraví a v bezpečnostní politice;

50.  vyzývá mezinárodní instituce, vlády jednotlivých států, nevládní organizace a jednotlivce, aby v součinnosti vypracovali odpovídající regulační rámec s cílem zajistit přístup k minimálnímu množství vody všem lidem na světě; zdůrazňuje, že voda by neměla být považována za zboží, ale za otázku rozvoje a udržitelnosti, a že privatizace vody nezprošťuje státy jejich povinností v oblasti lidských práv; vyzývá země, v nichž je voda jednou z příčin napětí a konfliktu, aby spolupracovaly při sdílení vodních zdrojů s cílem dosáhnout situace, která by byla přínosem jak pro udržitelnost, tak pro mírový rozvoj regionu;

Řešení problémů týkajících se podpory demokracie a činnosti v této oblasti

51.  zdůrazňuje, že by EU měla pokračovat v aktivní podpoře demokratických a účinných institucí zabývajících se lidskými právy a v podpoře občanské společnosti v jejich úsilí o prosazování demokratizace; vítá neocenitelnou pomoc, kterou organizacím občanské společnosti na celém světě poskytuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, který je i nadále stěžejním nástrojem EU pro provádění její vnější politiky v oblasti lidských práv; vítá rovněž nepřetržité úsilí Evropské nadace pro demokracii o prosazování demokracie a dodržování základních práv a svobod ve východním a jižním sousedství EU;

52.  připomíná, že zkušenosti a ponaučení získané při procesech přechodu na demokracii v rámci politiky rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k nalezení osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a posílení dalších demokratických procesů ve světě;

53.  v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny EU na podporu demokracie;

54.  doporučuje, aby EU zvýšila své úsilí o vyvinutí komplexnějšího přístupu k procesům demokratizace, v nichž svobodné a spravedlivé volby představují pouze jeden z aspektů, a na celém světě tak přispěla k posílení demokratických institucí a důvěry veřejnosti ve volební procesy;

55.  vítá osm volebních pozorovatelských misí a osm volebních misí odborníků, které EU v roce 2016 zahájila po celém světě; zdůrazňuje skutečnost, že EU od roku 2015 zahájila 17 volebních pozorovatelských misí a 23 volebních misí odborníků; připomíná svůj vstřícný postoj k tomu, že EU nepřetržitě podporuje volební procesy a poskytuje pomoc při volbách a podporu místním pozorovatelům; v této souvislosti vítá a plně podporuje činnost skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb;

56.  připomíná význam kroků náležitě navazujících na zprávy a doporučení volebních pozorovatelských misí coby způsobu, jak zvýšit jejich vliv a posílit podporu, kterou EU v dotčených zemích poskytuje demokratickým normám;

57.  vítá příslib Komise, ESVČ a členských států, které se v novém akčním plánu pro lidská práva a demokracii zavázaly k větší a důslednější interakci s volebními orgány, parlamentními institucemi a organizacemi občanské společnosti v třetích zemích, aby tak přispívaly k posilování jejich úlohy, a tedy k upevňování demokratických procesů;

58.  zdůrazňuje, že politika rozšiřování je vzhledem ke stávajícímu politickému vývoji v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích jedním z nejmocnějších nástrojů sloužících k posílení dodržování demokratických zásad a lidských práv; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí, pokud jde o podporu posilování demokratických politických kultur, dodržování zásad právního státu, nezávislosti sdělovacích prostředků a soudnictví a boj proti korupci v těchto zemích; vyjadřuje své přesvědčení o tom, že jádrem revidované evropské politiky sousedství by měla i nadále být ochrana, aktivní podpora a prosazování lidských práv a demokratických zásad; připomíná skutečnost, že ochrana, aktivní podpora a prosazování lidských práv a demokracie jsou jak v zájmu partnerských zemí, tak v zájmu EU; zdůrazňuje rovněž, že je nutné, aby EU dodržela závazek, který učinila vůči svým partnerům, a to zejména partnerům ve svém sousedství, že bude podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva a pomáhat při vytváření právního státu, neboť se jedná o nejlepší způsob, jak posílit mezinárodní řád a zajistit stabilitu ve svém sousedství; připomíná, že Unie pro Středomoří může v této oblasti utvářet politický dialog a prosazovat ambiciózní program v oblasti lidských práv a demokracie v tomto regionu, což by také měla činit; připomíná, že každá země usilující o členství v EU musí plně zaručit dodržování lidských práv a důsledně splňovat kodaňská kritéria, přičemž jejich nesplnění může vést k pozastavení jednání;

59.  zdůrazňuje, že součástí upevňování míru by mělo být úsilí o předcházení konfliktům a jejich zmírňování a posilování odolnosti politických, sociálně-hospodářských a bezpečnostních institucí s cílem položit základy pro dlouhodobě udržitelný mír a rozvoj; zdůrazňuje, že prosazování zásad právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv je zásadní podmínkou udržení míru;

Zajištění komplexního a jednotného přístupu k podpoře lidských práv a demokracie prostřednictvím politik EU

60.  bere na vědomí přijetí výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2016; domnívá se, že výroční zpráva je nezbytným nástrojem kontroly, komunikace a diskuse týkající se politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie ve světě a cenným nástrojem, který poskytuje komplexní přehled o prioritách, úsilí a výzvách EU v této oblasti a který může posloužit k nalezení dalších účinných způsobů jejich řešení;

61.  důrazně opakuje své pozvání pro místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby se zúčastnila diskuse s poslanci EP na dvou plenárních zasedáních ročně, jednou v době, kdy je představována výroční zpráva, a podruhé v reakci na jeho vlastní zprávu; připomíná, že je třeba vést průběžný interinstitucionální dialog, konkrétně pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na naléhavá usnesení Parlamentu o lidských právech; připomíná, že písemné odpovědi také hrají významnou úlohu v interinstitucionálních vztazích, neboť umožňují systematickou a hloubkovou reakci na všechny body předložené Parlamentem, a přispívají tak k posilování účinné koordinace; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a ESVČ, aby podrobně zodpovídaly otázky k písemnému zodpovězení, a aby se zabývaly záležitostmi týkajícími se lidských práv, na které poukázal dialog na nejvyšší úrovni s dotyčnými zeměmi;

62.  vyjadřuje ESVČ a Komisi uznání za jejich vyčerpávající informace o činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie v roce 2016; domnívá se však, že by se stávající podoba výroční zprávy o lidských právech a demokracii mohla zlepšit tím, že by zahrnovala lepší přehled konkrétních dopadů opatření EU na lidská práva a demokracii ve třetích zemích;

63.  opakuje svůj názor, že přijetí strategického rámce EU a prvního akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v roce 2012 bylo pro Unii velkým milníkem, neboť lidská práva a demokracie získaly ústřední postavení v rámci jejích vnějších vztahů; vítá nový akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který Rada přijala v červenci 2015, a provedení přezkumu v polovině období v roce 2017; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, ESVČ, Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily účinné a soudržné provádění stávajícího akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím skutečné spolupráce s organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že by členské státy měly podávat zprávy o tom, jak plán provádějí; upozorňuje zejména na skutečnost, že je důležité zefektivnit a maximalizovat místní dopad nástrojů používaných na podporu dodržování lidských práv a demokracie ve světě;

64.  opakuje svůj názor, že má-li být v oblasti lidských práv a demokracie dosaženo soudržných a soustavných pokroků, je zapotřebí, aby mezi členskými státy a orgány EU existoval pevný konsenzus a fungovala posílená spolupráce, jakož i skutečná spolupráce s organizacemi občanské společnosti na místní, celostátní a mezinárodní úrovni; rozhodně zdůrazňuje, že by členské státy měly převzít větší odpovědnost za provádění akčního plánu a strategického rámce EU a využít je jako plán pro prosazování lidských práv a demokracie na dvoustranné i mnohostranné úrovni;

65.  je si vědom klíčové úlohy zvláštního zástupce EU pro lidská práva pana Lambrinidise při zviditelňování EU a zlepšování její úspěšnosti při ochraně a prosazování lidských práv a demokratických zásad po celém světě a zdůrazňuje jeho úlohu při prosazování důsledného a jednotného provádění politiky EU v oblasti lidských práv; vítá prodloužení mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva do 28. února 2019 a opakuje svůj požadavek, aby se z této funkce stal mandát stálý; doporučuje v tomto ohledu, aby bylo zvláštnímu zástupci EU svěřeno právo iniciativy, byl více viditelný na veřejnosti a měl k dispozici dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající finanční zdroje, a mohl tak plně využívat svou pracovní kapacitu; dále doporučuje, aby zvláštní zástupce EU zvýšil transparentnost svých činností, plánů, zpráv o pokroku a přezkumů;

66.  konstatuje, že práce zvláštního zástupce EU pro lidská práva a její dopady jsou přístupné pouze částečně prostřednictvím přezkumu výroční zprávy o stavu lidských práv, jeho účtu v sociálních médiích a dostupných projevů;

67.  plně podporuje strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, které přizpůsobují činnost EU specifické situaci a potřebám v jednotlivých zemích; opakuje svou výzvu, aby byl poslancům EP umožněn přístup k obsahu strategií; silně zdůrazňuje význam zohlednění strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země na všech úrovních tvorby politik ve vztahu k jednotlivým třetím zemím; opakuje, že strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země by měly odpovídat krokům EU, které mají být prováděny v každé zemi v závislosti na konkrétní situaci, a měly by obsahovat měřitelné ukazatele pokroku a možnost úpravy v případě potřeby;

68.  vítá skutečnost, že všechny delegace EU a mise v rámci SBOP jmenovaly kontaktní osoby pro otázky lidských práv a rovnosti žen a mužů; připomíná své doporučení adresované místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce a ESVČ, aby vypracovaly jasné operační pokyny, pokud jde o úlohu kontaktních osob v rámci delegací, což těmto osobám umožní zlepšovat se a skutečně a efektivně vykonávat práci poradců pro otázky lidských práv;

69.  uznává, že dialogy o lidských právech se třetími zeměmi mohou být účinným nástrojem dvoustranné aktivity a spolupráce při prosazování a ochraně lidských práv; vítá zahájení dialogů o lidských právech s rostoucím počtem zemí; chválí zapojení občanské společnosti do přípravných rozhovorů a dále je podporuje; opakovaně požaduje, aby byl vypracován komplexní mechanismus pro sledování a přezkum fungování dialogů o lidských právech;

70.  připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje proto, že pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad, včetně doložek o podmíněnosti lidských práv v mezinárodních dohodách, musí být podporován v rámci všech politik EU s vnějším rozměrem, jako jsou politika rozšíření a sousedství, SBOP, politika v oblasti životního prostředí, rozvojová a bezpečnostní politika, politika v oblasti boje proti terorismu, obchodní a migrační politika a politika v oblasti justice a vnitřních věcí;

71.  připomíná, že nedílnou součástí SZBP EU jsou sankce; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala sankce stanovené v právních předpisech EU, budou-li považovány za nutné ke splnění cílů SZBP, zejména s cílem chránit lidská práva a konsolidovat a podporovat demokracii, přičemž je nutné zajistit, aby sankce neměly dopad na civilní obyvatelstvo; požaduje, aby byly tyto sankce zaměřené na úředníky, kteří se dopouštějí porušování lidských práv, s cílem potrestat je za jejich zločiny a protiprávní jednání;

72.  bere na vědomí úsilí Komise o splnění svého závazku zařazovat ustanovení o lidských právech do svých posouzení dopadů týkajících se legislativních a nelegislativních návrhů, prováděcích opatření a obchodních a investičních dohod; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a komplexnost posouzení dopadů a zajistila, že do znění legislativních a nelegislativních návrhů budou systematicky začleňovány otázky lidských práv;

73.  opakovaně vyjadřuje svou plnou podporu silnému odhodlání EU prosazovat pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad prostřednictvím spolupráce se strukturami OSN a jejími specializovanými agenturami, Radou Evropy, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a s regionálními organizacemi, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), Africká unie a Liga arabských států a další organizace, v souladu e články 21 a 22 SEU;

74.  zdůrazňuje, že EU musí vyčlenit dostatečné zdroje a zajistit odborné znalosti za účelem splnění ambiciózních cílů stanovených v novém akčním plánu, a to jak pokud jde o specializované lidské zdroje v delegacích a na ústředí, tak o dostupné finanční prostředky;

75.  dále opakuje, že je nejdůležitější, aby se EU aktivně a důsledně angažovala ve všech mechanismech OSN v oblasti lidských práv, zejména ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN a v Radě OSN pro lidská práva; oceňuje úsilí, jež ESVČ, delegace EU v New Yorku a Ženevě a členské státy vynakládají za účelem dosažení soudržnějšího postupu EU v oblasti lidských práv na úrovni OSN; vybízí EU k tomu, aby zvýšila své úsilí o prosazení svých názorů mj. tím, že bude intenzivněji provádět meziregionální iniciativy a spolusponzorovat a iniciovat rezoluce; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU zaujala vedoucí postavení a prosazovala reformu OSN s cílem posílit dopad a intenzitu mnohostranného systému založeného na pravidlech a zajistit účinnější ochranu lidských práv a pokrok v oblasti mezinárodního práva;

o
o   o

76.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 70. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

(1) http://www.ohchr.org/Documents/ProfessionalInterest/cedaw.pdf
(2) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/167
(3) https://treaties.un.org/doc/source/docs/A_RES_45_158-E.pdf
(4) http://www.unhcr.org/3b66c2aa10
(5) http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf
(6) http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/generalassembly/docs/globalcompact/A_RES_71_1.pdf
(7) https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld
(8) https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/090000168008482e
(9) http://www.oecd.org/corporate/mne/oecdguidelinesformultinationalenterprises.htm
(10) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131181.pdf
(11) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/en/pdf
(12) http://europa.eu/globalstrategy/sites/globalstrategy/files/regions/files/eugs_review_web_0.pdf
(13) http://europa.eu/globalstrategy/sites/globalstrategy/files/full_brochure_year_1.pdf
(14) Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.
(15) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_rights_of_child_0.pdf
(16) https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/european-consensus-on-development-final-20170626_en.pdf
(17)  https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_human_rights_guidelines_on_freedom_of_expression_online_and_offline_en.pdf
(18) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/137585.pdf
(19) http://www.ceceurope.org/wp-content/uploads/2015/08/CofEU_119404.pdf
(20) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/guidelines_death_penalty_st08416_en.pdf
(21) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/20120626_guidelines_en.pdf
(22) https://www.osce.org/odihr/19223?download=true
(23) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/137584.pdf
(24) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_on_human_rights_dialogues_with_third_countries.pdf
(25) Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 12.
(26) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/16173_08_en.pdf
(27) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/10019_08_en.pdf
(28) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
(29) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_hrd_en.pdf
(30) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10255-2016-INIT/en/pdf
(31) Přijaté texty, P8_TA(2017)0344.
(32) Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.
(33) Přijaté texty, P8_TA(2016)0404.
(34) Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.
(35) Přijaté texty P8_TA(2016)0300.
(36) Přijaté texty, P8_TA(2016)0020.
(37) Přijaté texty, P8_TA(2016)0066.
(38) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.
(39) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session31/Documents/A_HRC_31_56_en.doc
(40) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115.
(41) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(42) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(43) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 35.

Právní upozornění