Seznam 
Přijaté texty
Středa, 17. května 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems
 Výroční zpráva za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě
 FinTech: vliv technologií na budoucnost finančnictví
 Automatizovaná výměna údajů o registraci vozidel v Chorvatsku *
 Námitka k aktu v přenesené pravomoci: identifikace vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky
 Geneticky modifikovaná bavlna GHB119
 Geneticky modifikovaná kukuřice DAS-40278-9
 Situace v Maďarsku
 Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems
PDF 488kWORD 48k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2016/008/FI/Nokia Network Systems) (COM(2017)0157 – C8-0131/2017 – 2017/2058(BUD))
P8_TA(2017)0209A8-0196/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0157 – C8-0131/2017),

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0196/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že Unie podporuje globalizaci; vzhledem k tomu, že Unie pečuje o jednotlivce, na nichž se dočasně nepříznivě odrazily změny na globálním trhu; vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG zohledňuje dohodu mezi Parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Finsko podalo žádost EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví zařazeném v rámci klasifikace NACE Revize 2 do oddílu 26 (výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení), a to ve společnosti Nokia Oy (Nokia Network Systems) a ve třech dodavatelských podnicích a odběratelských výrobních podnicích, které působí zejména v těchto regionech úrovně NUTS 2: Helsinki-Uusimaa (Uusimaa) (FI1B), Länsi-Suomi (Pirkanmaa) (FI19) a Pohjois- ja Itä-Suomi (Pohjois-Pohjanmaa) (FI1D), a vzhledem k tomu že se očekává, že se těchto opatření zúčastní 821 z 945 propuštěných pracovníků, kteří jsou způsobilí pro získání příspěvku z EFG;

E.  vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, které stanoví, že během čtyř měsíců musí být v jednom podniku v některém členském státě propuštěno nejméně 500 zaměstnanců, včetně zaměstnanců jeho dodavatelů nebo odběratelů;

1.  souhlasí s Komisí v tom, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny a proto má Finsko má podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 2 641 800 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 4 403 000 EUR;

2.  bere na vědomí, že Finsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 22. listopadu 2016 a že poté, co pohotově poskytlo dodatečné informace, Komise dokončila posouzení této žádosti dne 7. dubna 2017 a ve stejný den o tom informovala Parlament;

3.  připomíná, že v odvětví „výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů“ již bylo podáno patnáct žádostí o příspěvek z EFG, přičemž tři podalo Finsko(4) a všechny se zakládaly na kritériu globalizace; konstatuje, že čtyři z patnácti žádostí se týkaly podniků Nokia; bere na vědomí, že ze závěrečných zpráv k případům z roku 2012 vyplývá, že 44 % pracovníků zapojených do činností EFG bylo zaměstnáno dva roky poté, co Finsko podalo žádost o příspěvek z EFG, a že ve zprávě k případům z roku 2013 je uvedeno, že bylo zaměstnáno 65 % pracovníků; očekává, že v hodnocení v polovině období, které má Komise zveřejnit do 30. června 2017(5), budou uvedeny podrobné informace o dlouhodobé míře opětovného začleňování těch, kdo čerpají z příspěvku z EFG, které požadoval již v usnesení Parlamentu ze dne 15. září 2016(6);

4.  připomíná, že IKT plní ze strukturálního hlediska klíčovou úlohu ve finské ekonomice; domnívá se, že nedávná propouštění ve společnosti Nokia Oy odrážejí trend, který se obecně projevuje ve finských technologických odvětvích, v nichž je úroveň zaměstnanosti v posledních dvou letech mimořádně nestabilní, což je důsledek vysokého tlaku na zvyšování účinnosti a zachování konkurenceschopnosti produktů;

5.  připomíná, že odvětví IKT je velmi citlivé na změny na globálním trhu; konstatuje, že hospodářská soutěž v tomto odvětví je globální, což znamená, že všechny subjekty na trhu mohou soupeřit o téhož zákazníka a že lokalita, v níž se nachází zaměstnanci, a kulturní prostředí, z něhož pocházejí, mají jen omezený význam;

6.  konstatuje, že propouštění ve společnosti Nokia Oy je součástí celosvětového transformačního programu společnosti, který je nutný k tomu, aby společnost mohla konkurovat svým východoasijským rivalům;

7.  poukazuje na to, že po zřízení společného podniku pro síťové technologie s firmou Siemens přijala Nokia Oy řadu opatření, například přesunutí zdrojů do oblasti technologií budoucnosti a snižování počtu zaměstnanců, jejichž cílem je snížit roční provozní náklady do konce roku 2018 o 900 milionů EUR;

8.  konstatuje, že všichni pracovníci, kteří byli z Nokia Oy v roce 2016 propuštěni, jsou buď absolventi vysokých škol (40 %) nebo mají středoškolské vzdělání (60 %) a pracovali v oblasti programování a navrhování a jejich odborné dovednosti jsou v mnoha případech zastaralé; konstatuje, že 21 % cílových příjemců je ve věku nad 54 let, tedy ve věku, kdy je opětovné nalezení zaměstnání na trhu práce mimořádně obtížné; mimoto konstatuje, že ve dvou ze tří dotčených regionů je nezaměstnanost již dlouho vyšší než celostátní průměr a že nezaměstnanost vysoce vzdělaných osob je celkově v těchto regionech vysoká s tím, že obzvláště tíživá je situace zaměstnanců, kterým je více než 50 let;

9.  bere na vědomí, že Finsko navrhlo na základě konzultací se zúčastněnými stranami koordinovaný soubor individualizovaných služeb a že ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti zřídilo pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeni i cíloví příjemci a sociální partneři na celostátní a regionální úrovni;

10.  konstatuje, že Finsko plánuje sedm druhů opatření: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření, ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, iii) školení, iv) granty pro začínající podniky, v) odborná posouzení, vi) dotace mezd a viii) příspěvky na výdaje spojené s cestovným, ubytováním a stěhováním; konstatuje, že tato opatření představují aktivní opatření na trhu práce; konstatuje, že tato opatření pomohou propuštěné pracovníky opět zaměstnat;

11.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 13,34 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže zdaleka nebyla využita maximální 35% výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

12.  vítá využívání služeb sítě EURES k předávání informací o pracovních příležitostech v zahraničí finským uchazečům o zaměstnání; poznamenává, že na regionální úrovni budou ve spolupráci s EFG a službami EURES uspořádány mezinárodní náborové akce; vítá tato opatření i skutečnost, že finské orgány vybízejí propuštěné pracovníky k tomu, aby plně využívali svého práva na volný pohyb;

13.  vítá škálu školení a poradenských služeb, které mají být poskytovány, a podporu osob hledajících zaměstnání mimo Finsko i podporu začínajících podniků (startupů); z hlediska věku a dovedností dotčených pracovníků považuje tato opatření za obzvláště vhodná;

14.  vítá skutečnost, že finské orgány zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům dne 2. června 2016, tedy se značným předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu o EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření;

15.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

16.  vítá částku 59 000 EUR, která byla přidělena na informace a propagaci, a zdůrazňuje její význam pro motivaci způsobilých příjemců k účasti na opatřeních podporovaných z EFG;

17.  konstatuje, že dostatečné prostředky jsou přiděleny na kontrolu a podávání zpráv; konstatuje, že systematické podávání zpráv o službách podporovaných z EFG zlepší náležité využívání prostředků; vítá částku 20 000 EUR, která byla přidělena na kontroly a podávání zpráv;

18.  bere na vědomí, že podnik Nokia Network Systems splnil své zákonné povinnosti a jednal se všemi zúčastněnými stranami;

19.  zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie;

20.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

21.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; konstatuje, že Finsko potvrdilo, že prostředky z EFG tato opatření nenahradí;

22.  doporučuje členským státům, aby vyhledávaly součinnost s jinými činnostmi financovanými z vnitrostátních prostředků nebo prostředků Unie a aby vedle opatření EFG využívaly další programy Unie;

23.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

24.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

25.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v návaznosti na žádost Finska – EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/951.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) EGF/2007/004 FI/Perlos, EGF/2012/006 FI/Nokia Salo, EGF/2013/001 FI/Nokia.
(5) Článek 20 nařízení (EU) č. 1309/2013.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014 (přijaté texty, P8_TA(2016)0361).


Výroční zpráva za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě
PDF 463kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (2015/2283(INI))
P8_TA(2017)0210A8-0114/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů,

–   s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

–  ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými službami Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s prováděním čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v případě dohod v prvním čtení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů – používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci(4),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci podepsanou dne 5. února 2014 mezi Parlamentem a Výborem regionů,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (COM(2015)0315),

–  s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů o subsidiaritě za rok 2014,

–  s ohledem na pololetní zprávy konference COSAC o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dnů 19. června 2014, 14. listopadu 2014, 6. května 2015 a 4. listopadu 2015,

–  s ohledem na články 52 a 132 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0114/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise obdržela 21 odůvodněných stanovisek vztahujících se k 15 návrhům Komise; vzhledem k tomu, že celkem bylo obdrženo 506 podání, a to včetně podání v rámci politického dialogu;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 tři vnitrostátní parlamentní komory (dánský Folketing, nizozemská Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království) předložily zprávy s podrobnými návrhy týkajícími se možností posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu;

C.  vzhledem k tomu, že v dohodě o spolupráci uzavřené mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů a podepsané dne 5. února 2014 se oba orgány zavázaly ke zvýšení legitimity Evropské unie;

D.  vzhledem k tomu, že dne 19. května 2015 přijala Komise soubor opatření v rámci zlepšování právní úpravy s novými pokyny pro zlepšování právní úpravy, včetně aktualizovaných pokynů k posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci posouzení dopadů nových iniciativ;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 provedlo oddělení Evropského parlamentu pro posuzování dopadů 31 prvotních vyhodnocení, dvě podrobná vyhodnocení a tři alternativní nebo doplňující posouzení dopadů k posouzením dopadů, které vypracovala Komise, a jedno posouzení dopadů pozměňovacích návrhů;

F.  vzhledem k tomu, že přenesené pravomoci jsou v právních předpisech Unie svěřovány v případech, kdy je nutná flexibilita a efektivita, a nemohou být svěřovány řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že přijímání pravidel zásadních pro dotčenou oblast je vyhrazeno zákonodárcům;

G.  vzhledem k tomu, že subsidiarita a proporcionalita představují klíčové aspekty v kontextu zpětného hodnocení toho, zda opatření EU skutečně přinášejí očekávané výsledky, pokud jde o účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU;

1.  vítá pokračující zohledňování zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou v souladu se Smlouvami a pro Evropskou unii klíčovými zásadami, jakmile se rozhodne konat, a měly by být považovány za nedílnou součást procesu přijímání politických rozhodnutí EU; připomíná, že v souvislosti s jakoukoli novou legislativní iniciativou ukládá Smlouva Komisi povinnost přezkoumat, zda smí EU konat a zda je tento krok odůvodněn subsidiaritou a proporcionalitou, a že každou iniciativu doprovází vysvětlující prohlášení uvádějící mimo jiné, jak se těmito zásadami řídí;

2.  zdůrazňuje, že provádění kontrol subsidiarity vnitrostátními parlamenty členských států je jedním z důležitých nástrojů ke snižování tzv. „demokratického deficitu“ i nástrojem spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány; podotýká, že vnitrostátní parlamenty mají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby rozhodnutí byla přijímána na co nejúčinnější úrovni a co nejblíže občanům; zdůrazňuje, že k vydání právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří mají politickou odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům, a tudíž je zásada subsidiarity v plném rozsahu dodržována i tímto způsobem;

3.  bere na vědomí podstatné snížení počtu odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014; zdůrazňuje nicméně, že takové snížení může vyplývat ze sníženého počtu legislativních návrhů předložených Komisí; upozorňuje na skutečnost, že v roce 2014 u žádného návrhu Komise nebyl v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality zahájen postup udělení „žluté nebo oranžové karty“; připomíná, že v minulosti (jednou v roce 2012 a jednou v roce 2013) byl postup udělení „žluté karty“ dvakrát zahájen, což prokazuje, že tento systém funguje;

4.  konstatuje, že v roce 2014 vydalo odůvodněné stanovisko pouze 15 parlamentních komor, což představuje asi 50% snížení účasti všech 41 komor ve srovnání s rokem 2013;

5.  vítá skutečnost, že v roce 2014 hrály všechny orgány EU aktivní úlohu při zajišťování kontroly zásady subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii; vítá skutečnost, že byl posílen politický dialog mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty, a to i prostřednictvím různých návštěv členů Komise ve vnitrostátních parlamentech;

6.  konstatuje však, že většinu stanovisek vnitrostátních parlamentů předložilo pouze několik vnitrostátních parlamentních komor; vybízí ostatní komory, aby se více zapojovaly do evropské diskuse;

7.  bere na vědomí, že některé vnitrostátní parlamenty poukázaly na to, že v některých legislativních návrzích Komise je odůvodnění subsidiarity a proporcionality nedostatečné nebo dokonce chybí; vyzývá Komisi, aby zlepšila svá vysvětlující prohlášení tím, že vždy poskytne podrobnou, souhrnnou a věcně odůvodněnou analýzu svých návrhů z hlediska subsidiarity a proporcionality, což by pomohlo vnitrostátním parlamentům při provádění účinnějších přezkumů těchto návrhů;

8.  konstatuje, že Výbor pro posuzování dopadů (IAB) uvedl, že přibližně 32 % posouzení dopadů, která v roce 2014 přezkoumal, obsahovalo neuspokojivou analýzu zásady subsidiarity nebo zásady proporcionality nebo obou; poukazuje na to, že tato míra je podobná číslům z předchozích let, a domnívá se tedy, že může být nezbytné přistoupit ke zlepšením;

9.  v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že posuzování dopadu má jakožto nástroj na podporu rozhodování v legislativním procesu rozhodující význam, a zdůrazňuje, že je zapotřebí v tomto rámci náležitě zvažovat otázky týkající se zásad subsidiarity a proporcionality; vítá v této souvislosti soubor opatření ke zlepšení právní úpravy, který Komise přijala dne 19. května 2015 s cílem zaručit, aby právní předpisy EU lépe sloužily zájmům občanů, a který se mimo jiné zabývá obavami Výboru pro posuzování dopadů týkajícími se subsidiarity a proporcionality; vítá, že do něj Komise zařadila podrobnější vysvětlení toho, jak legislativní návrhy splňují právní povinnosti subsidiarity a proporcionality včetně analýz jejich dopadů; zdůrazňuje však, že tento soubor opatření ke zlepšení právní úpravy musí být využíván k vytváření spolehlivých evropských právních předpisů v záležitostech, kde lze skutečného pokroku a přidané hodnoty nejlépe dosáhnout na evropské úrovni;

10.  připomíná význam výročních zpráv o subsidiaritě a proporcionalitě, jež vypracovává Komise; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předkládala podrobnější výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě včetně důkladnější analýzy zásady proporcionality;

11.  vítá zprávy vypracované řadou vnitrostátních parlamentů, zejména dánským Folketingem, nizozemskou Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království, které jsou cenným přínosem k debatě o úloze vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu EU, a bere na vědomí návrhy obsažené v těchto zprávách; podotýká, že obsahují představy, jak rozšířit oblast působnosti kontrolních mechanismů subsidiarity a navrhují, aby se odůvodněná stanoviska týkala i souladu těchto návrhů se zásadou proporcionality; je však přesvědčen, že proveditelnost těchto návrhů vyžaduje pečlivé hodnocení a závisí na revizi Smluv a protokolů, které se k nim vztahují, protože ve stávajících Smlouvách se neodrážejí; vybízí další vnitrostátní parlamenty, aby se podělily o své názory na úlohu, kterou by vnitrostátní parlamenty měly hrát v rozhodovacím procesu EU; vítá zapojení vnitrostátních parlamentů do evropské diskuse a vybízí je, aby ještě více spolupracovaly navzájem i s Evropským parlamentem;

12.  navrhuje, aby se při případném přezkumu Smluv a protokolů vztahujících se k těmto smlouvám zvážilo, zda by se odůvodněná stanoviska měla omezit pouze na zkoumání důvodů subsidiarity, nebo zda by rovněž měla zahrnovat posouzení z hlediska proporcionality, na vhodný počet reakcí vnitrostátních parlamentů požadovaný k zahájení postupu udělení „žluté nebo oranžové karty“ a na určení toho, jaký by měl být účinek, pokud by bylo dosaženo prahové hodnoty pro tyto postupy v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

13.  konstatuje, že několik vnitrostátních parlamentů v rámci konference COSAC vyjádřilo svůj zájem o zavedení „zelené karty“ jakožto nástroje v kontextu zlepšování politického dialogu; domnívá se, že by bylo třeba zvážit zavedení mechanismu „zelené karty“, který by vnitrostátním parlamentům umožňoval navrhnout Komisi ke zvážení určitou legislativní iniciativu; navrhuje v této souvislosti, že by se mohlo zvážit, jaký počet vnitrostátních parlamentů by byl třeba pro zahájení takového postupu, a jaký rozsah by měly jeho dopady; zdůrazňuje, že možné zavedení takového mechanismu by nemělo ohrožovat orgány EU ani řádný legislativní postup;

14.  bere na vědomí požadavek některých vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, kterou mají na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba zvážit otázku vhodné lhůty, v níž by měly vnitrostátní parlamenty vydat odůvodněná stanoviska, pokud by o ni požádaly z důvodů časové tísně založené na odůvodněných objektivních důvodech, jako jsou přírodní katastrofy a období recese, a to po dohodě vnitrostátních parlamentů s Komisí; je přesvědčen, že by toho mohlo být dosaženo v první fázi prostřednictvím politické dohody unijních orgánů a vnitrostátních parlamentů, aniž by vzniklo zpoždění při přijímání příslušných právních předpisů; zdůrazňuje, že taková lhůta by měla být výsledkem dosažení spravedlivé rovnováhy mezi právem vnitrostátních parlamentů na vznášení námitek z důvodů subsidiarity a účinnosti, s níž by měla Unie reagovat na žádosti svých občanů; podotýká v tomto ohledu, že vnitrostátní parlamenty mají možnost se zapojit a zvážit otázku souladu se zásadou subsidiarity také před tím, než Komise předloží legislativní iniciativu, v rámci zelených a bílých knih nebo každoročního představování pracovního programu Komise; domnívá se, že od přijetí Lisabonské smlouvy se zapojení vnitrostátních parlamentů do záležitostí EU výrazně rozvinulo, mimo jiné i prostřednictvím pravidelných kontaktů s ostatními vnitrostátními parlamenty;

15.  domnívá se, že pokud se členské státy dohodnou na prodloužení lhůty, kterou mají vnitrostátní parlamenty na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2, mělo by to být zařazeno do příštího přezkumu Smlouvy; takováto prodloužená lhůta by pak rovněž mohla být stanovena v sekundárních právních předpisech;

16.  připomíná, že vnitrostátní parlamenty mohou kdykoli Komisi formou stanoviska sdělit své výhrady ohledně subsidiarity v rámci postupu konzultace nebo politického dialogu;

17.  vyzývá vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament, aby vzájemně účinněji komunikovaly, což by mělo zahrnovat i rozvíjení neformálních kontaktů mezi poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, pokud jde o konkrétní politické oblasti;

18.  domnívá se, že je důležité podporovat vnitrostátní i regionální parlamenty prostřednictvím nástrojů umožňujících výměnu informací, jako je vytvoření platformy IT dostupné také občanům EU; zdůrazňuje, že zejména proto, že se počet odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014 v poměru k počtu návrhů Komise nezměnil, by měl být vytvořen mechanismus pro zlepšení účasti vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU, přičemž však musí být plně respektovány pravomoci jednotlivých orgánů a zásada subsidiarity;

19.  vybízí k využívání meziparlamentní spolupráce za účelem posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU; zdůrazňuje význam lepšího využívání meziparlamentních nástrojů, jež mají vnitrostátní parlamenty k dispozici, jako je COSAC, meziparlamentní setkání pořádaná Evropským parlamentem a meziparlamentní konference pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku;

20.  domnívá se, že je důležité posílit povědomí vnitrostátních parlamentů ohledně zvláštní úlohy, kterou sehrávají při evropském rozhodování, a více podporovat využívání platformy pro meziparlamentní výměnu informací (IPEX), která usnadňuje výměnu informací; připomíná, že veřejné konzultace, které pravidelně pořádá Komise, by mohly být zdrojem informací, ale poslanci vnitrostátních parlamentů je dosud příliš nevyužívají;

21.  doporučuje rozsáhlejší využívání sítě zástupců vnitrostátních parlamentů za účelem zvyšování povědomí o zásadách subsidiarity a proporcionality a ke zdokonalení fungování platformy IPEX;

22.  zastává názor, že všechny orgány zapojené do rozhodovacího procesu v rámci EU musí náležitě přihlížet k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty v souladu s čl. 7 odst. 1 protokolu č. 2, a vyzývá v této souvislosti orgány EU, aby pro zajištění tohoto požadavku přijaly vhodná opatření;

23.  připomíná, že podle zásady proporcionality zakotvené v článku 5 SEU „nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv“; zdůrazňuje, že Soudní dvůr prohlásil, že zásada proporcionality „vyžaduje, aby prostředky zavedené ustanovením práva Unie byly způsobilé k uskutečnění legitimních cílů sledovaných dotyčnou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné“;

24.  vyzývá Komisi, aby pro každý legislativní návrh systematicky prováděla důkladná posouzení proporcionality, jež by mělo obsahovat vhodnou analýzu různých legislativních možností, jež jsou k dispozici, a důkladné vysvětlení environmentálních, společenských a hospodářských dopadů zvolené alternativy a její možné dopady na konkurenceschopnost a na MSP; vyjadřuje přesvědčení, že tato posílená posouzení proporcionality by měla Komisi pomoci odmítnout alternativy s nepřiměřeným dopadem, nebo alternativy, jež přinášejí nikoli nezbytnou zátěž pro jednotlivce, podniky, zejména MSP, občanskou společnost, zaměstnance a další subjekty, jichž se to týká, a měly by umožnit lepší posouzení návrhů z hlediska proporcionality; domnívá se, že by se mohlo zvážit rozšíření rozsahu odůvodněných stanovisek tak, aby se do nich začlenilo dodržování zásady proporcionality;

25.  vyzývá Komisi, aby s pomocí vnitrostátních parlamentů posoudila možnost stanovit nezávazné pokyny usnadňující vnitrostátním parlamentům jejich úkol posoudit soulad legislativních návrhů se zásadami subsidiarity a proporcionality;

26.  vítá prohlášení předsedů italské Poslanecké sněmovny, francouzského Národního shromáždění, německého Bundestagu a lucemburské Poslanecké sněmovny, v němž je zdůrazněno, že „k reakci na vnitřní i vnější výzvy, jimž čelíme, je potřeba více, a nikoli méně Evropy“;

27.  opakuje, že by již mohlo být zavedeno několik iniciativ s cílem zlepšit spolupráci mezi evropskými orgány a vnitrostátními parlamenty a zvýšit její účinnost, a především:

   navrhuje, aby odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů zasílaná podle článku 6 protokolu č. 2 připojeného k SEU a SFEU byla neprodleně předávána spoluzákonodárcům;
   navrhuje, že by Komise mohla připravit pokyny k odůvodněným stanoviskům, k otázkám subsidiarity se zapojením vnitrostátních parlamentů a aniž by tím byla ohrožena jejich rozhodovací pravomoc;
   vybízí vnitrostátní parlamenty, aby sdílely své poznámky k posuzování, které vypracovala Komise;

28.  domnívá se, že by se Komise, Rada a Parlament měly náležitě zabývat posouzeními souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, která vypracoval Výbor regionů, jestliže tento výbor vydává stanoviska k legislativním návrhům;

29.  zdůrazňuje, že právní předpisy by měly být srozumitelné a jasné, umožňovat zainteresovaným subjektům snadné pochopení svých práv a povinností včetně požadavků na odpovídající podávání zpráv, monitorování a hodnocení, bránit nepřiměřeným nákladům a být prakticky proveditelné;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0103.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0061.
(3) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 117.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 87.


FinTech: vliv technologií na budoucnost finančnictví
PDF 537kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI))
P8_TA(2017)0211A8-0176/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ (COM(2016)0601),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. května 2016 o skupinovém financování v unii kapitálových trhů EU (SWD(2016)0154),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 s názvem „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu ze dne 16. prosince 2016 o automatizaci v oblasti finančního poradenství,

–  s ohledem na diskusní dokument evropských orgánů dohledu ze dne 19. prosince 2016 o využívání dat velkého objemu ze strany finančních institucí (JC 2016 86),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 26. února 2015 ke skupinovému financování založenému na úvěrech (EBA/Op/2015/03),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 4. května 2016 o inovativním využívání údajů o spotřebitelích ze strany finančních institucí (EBA/DP/2016/01),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 18. prosince 2014 ke skupinovému financování založenému na investicích (ESMA/2014/1378),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 7. ledna 2017 o technologii distribuované účetní knihy uplatněné na trhy s cennými papíry,

–  s ohledem na zprávu Společného výboru evropských orgánů dohledu ze dne 7. září 2016 o rizicích a zranitelných místech finančního systému EU,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, založeného na údajích z třetího čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z března 2016,

–  s ohledem na pátou zprávu EIOPA o spotřebitelských trendech ze dne 16. prosince 2016 (EIOPA-BoS-16-239),

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze čtvrtého čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na dokument Evropské centrální banky č. 172 z dubna 2016 s názvem „Distributed ledger technologies in securities post-trading: Revolution or evolution?“(Technologie distribuované účetní knihy v oblasti poobchodních služeb pro transakce s cennými papíry: revoluce, nebo evoluce?),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro platební a tržní infrastrukturu z února 2017 s názvem „Distributed ledger technology in payment, clearing and settlement: An analytical framework“ (Technologie distribuované účetní knihy v oblasti plateb, zúčtování a vypořádání: analytický rámec),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0176/2017),

A.  vzhledem k tomu, že finanční technologie („fintech“) je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

B.  vzhledem k tomu, že finanční služby se vždy opíraly o technologii a vyvíjely se souběžně s technologickými inovacemi;

C.  vzhledem k tomu, že do odvětví finančních technologií se může řadit jakýkoli aktér nehledě na typ právního subjektu; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec v oblasti finančních služeb zahrnuje stále více alternativní aktéry, jako jsou začínající podniky (startupy) a technologičtí obři; vzhledem k tomu, že výraz „fintech“ tedy zahrnuje širokou škálu podniků a služeb, které se navzájem značně liší, přinášejí různé problémy a musí se odlišovat i jejich regulační režim;

D.  vzhledem k tomu, že za rozsáhlým vývojem finančních technologií stojí nové technologie, jako například aplikace technologie distribuované účetní knihy (DLT), inovativní platby, robotické poradenství, data velkého objemu, používání cloud computingu, inovativní řešení onboardingu/identifikace zákazníků, platformy pro skupinové financování a řada dalších;

E.  vzhledem k tomu, že investice do aplikací finančních technologií činí miliardy eur a každoročně se zvyšují;

F.  vzhledem k tomu, že aplikace technologií se sice vyvíjejí různým tempem a rozsah a dopad jejich vývoje zůstávají nejisté, mají potenciál přeměnit finanční sektor velmi zásadním způsobem; vzhledem k tomu, že některé fintech aplikace by jednou mohly nabýt systémového významu;

G.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií by měl přispět k rozvoji a konkurenceschopnosti evropského finančního systému a hospodářství a rovněž k dobrým životním podmínkám evropských občanů a zároveň by měl podpořit finanční stabilitu a zachovat nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele;

H.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou znamenat významné přínosy, jako jsou rychlejší, levnější, přizpůsobenější, inkluzivnější, odolnější, transparentnější a lepší finanční služby pro spotřebitele a podniky, a mohou vytvořit řadu nových obchodních příležitostí pro evropské podnikatele; vzhledem k tomu, že v oblasti retailových finančních služeb jsou zkušenosti spotřebitelů motivační silou pro subjekty trhu; vzhledem k tomu, že pokrok a inovace ve finančním sektoru by neměly vylučovat hotovost jako platební prostředek;

I.  vzhledem k tomu, že vývoj nových finančních služeb a digitalizace stávajících služeb změní pro odvětví finančních služeb dynamiku trhu tím, že pro aktéry a mezi nimi zavedou nové formy soutěže, inovací, partnerství a outsourcingu;

J.  vzhledem k tomu, že základními předpoklady pro posílení finančních technologií v Evropě a pro zaručení spolupráce mezi všemi aktéry jsou prosazení spravedlivé hospodářské soutěže, odstranění případných ekonomických rent a vytvoření rovných podmínek pro finanční služby v EU;

K.  vzhledem k tomu, že z ekonomického výzkumu vyplývá, že nákladová účinnost finančního systému by mohla vést k nižším spotřebitelským cenám za retailové finanční produkty a služby; vzhledem k tomu, že fintech mohou k tomuto cenovému poklesu přispět;

L.  vzhledem k tomu, že řešení v oblasti finančních technologií mohou zlepšit přístup ke kapitálu, především pro malé a střední podniky, prostřednictvím přeshraničních finančních služeb a alternativních způsobů poskytování půjček a investování, jako je skupinové financování a přímé úvěrování, a tím posílit unii kapitálových trhů;

M.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií může rovněž usnadnit přeshraniční finanční toky a integraci kapitálových trhů v Evropě, a tím podnítit přeshraniční obchod a umožnit dokončení unie kapitálových trhů;

N.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií, především v oblasti vnitrostátních a přeshraničních plateb, může také napomoci dalšímu rozvoji jednotného trhu zboží a služeb a usnadnit dosažení cílů „5x5“ skupin G20 a G8 spočívajících ve snížení nákladů spojených s remitencemi;

O.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou sloužit jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupní na míru uzpůsobené finanční služby těm, pro které byly dříve nedostupné, a tím přispějí k inkluzivnějšímu růstu; vzhledem k tomu, že v zájmu skutečného finančního začlenění prostřednictvím fintech je nutné řešit otázky spojené s finančním vzděláváním a digitálními schopnostmi, které jsou pro evropské občany problematické;

P.  vzhledem k tomu, že právní předpisy, regulace a dohled se musí přizpůsobit inovacím a dosáhnout správné rovnováhy mezi pobídkami pro inovativní spotřebitele a ochranou a finanční stabilitou investorů; vzhledem k tomu, že finanční technologie vyžadují větší rovnováhu mezi „regulováním instituce“ a „regulováním činnosti“; vzhledem k tomu, že složité vzájemné vztahy finančních technologií a stávající regulace mohou vést k nesouladům, neboť společnosti a poskytovatelé služeb jsou regulováni různým způsobem, a to i pokud provádějí v podstatě totožné činnosti, a některé činnosti nejsou ve stávajících předpisech a v nich uvedených definicích či rozsahu činností řádně zachyceny; vzhledem k tomu, že stávající rámec ochrany spotřebitelů a investorů v EU se nezabývá odpovídajícím způsobem inovacemi v oblasti finančních technologií;

Q.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu začaly rozpoznávat možná rizika a přínosy inovativních finančních technologií; vzhledem k tomu, že vnitrostátní příslušné orgány tento technologický vývoj sledují a vypracovaly různé přístupy; vzhledem k tomu, že vývoj ekosystému finančních technologií v Evropě narušují rozdílné předpisy v členských státech a nedostatečná spolupráce mezi trhy; zastává názor, že pro vývoj silného ekosystému finančních technologií v Evropě je důležité rozhodné opatření EU, jehož účelem bude podpořit jednotný přístup k finančním technologiím;

R.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou přispět ke snížení rizik ve finančním systému prostřednictvím decentralizace a dekoncentrace rizik, rychlejšího zúčtování a vypořádání hotovostních plateb a obchodů s cennými papíry a lepší správy zajištění a kapitálové optimalizace;

S.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že některé z nejvýznamnějších dopadů finančních technologií zasáhnou poobchodní hodnotový řetězec, který zahrnuje služby, jako je zúčtování, správa aktiv a podávání zpráv regulačním orgánům, v kterých by technologie jako technologie distribuované účetní knihy mohly mít potenciál pro změnu uspořádání celého odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto hodnotovém řetězci by se někteří zprostředkovatelé, například uschovatelé, hlavní smluvní partneři a střediska evidence cenných papírů, mohli stát v dlouhodobém výhledu nadbytečnými, zatímco některé jiné funkce budou muset vykonávat nezávislé a regulované subjekty;

T.  vzhledem k tomu, že regulační technologie („regtech“) mohou znamenat značný přínos pro finanční instituce a orgány dohledu, neboť umožňují použití nových technologií k plnění regulačních požadavků a požadavků na dodržování předpisů transparentnějším a účinnějším způsobem v reálném čase;

U.  vzhledem k tomu, že pojmem „insurtech“ se rozumí pojištění zpřístupněné či poskytované díky novým technologiím, jako je robotické poradenství, posouzení rizika a data velkého objemu, ale také díky pojištění proti novým rizikům, např. kybernetickým útokům;

V.  vzhledem k tomu, že v zájmu posílení finančních inovací v Evropě a především v zájmu rychlého rozvoje začínajících podniků je naléhavě nutné zlepšit přístup k financování pro společnosti vyvíjející produkty a služby finančních technologií a pro inovativní obchodní partnery, kteří jim dodávají technologický materiál potřebný k poskytování těchto produktů a služeb; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu jsou pro posílení dynamického ekosystému finančních technologií v Evropě klíčové dostupnost rizikového kapitálu jako zdroje financování a přítomnost silného technologického sektoru;

W.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky stále více ohrožují celou digitální infrastrukturu, a tím pádem i finanční infrastrukturu; vzhledem k tomu, že finanční sektor je riziku útoků vystaven třikrát více než jakýkoli jiný sektor; vzhledem k tomu, že bezpečnost, spolehlivost a kontinuita služeb jsou zásadními předpoklady k tomu, aby byla zaručena důvěra veřejnosti v tento sektor; vzhledem k tomu, že vůči podobným útokům či krádežím totožnosti jsou velmi zranitelní rovněž maloobchodní spotřebitelé;

X.  vzhledem k tomu, že nedílnou součástí služeb finančních technologií jsou propojená zařízení; vzhledem k tomu, že internet věcí je mimořádně zranitelný vůči kybernetickým útokům, a proto představuje zvláštní výzvu z hlediska kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že propojený systém je pouze tak bezpečný jako jeho nejslabší článek;

Y.  vzhledem k tomu, že i s výskytem nových finančních technologií se spotřebitelé a investoři potřebují nadále spoléhat na vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, ochrany údajů a práv na soukromí a právní odpovědnosti ze strany poskytovatelů finančních služeb;

Z.  vzhledem k tomu, že na podporu finančních technologií je důležité vytvořit soudržný a podpůrný regulační rámec a konkurenční prostředí, které umožní, aby se finanční technologie rozvíjely a aby využívaly různé inovativní nástroje s jednoduchým rozhraním určené k bezpečnému šifrování a ověřování totožnosti a pravosti on-line;

AA.  vzhledem k tomu, že automatizace ve finančním sektoru může stejně jako v jiných odvětvích narušit existující vzorce zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti zlepšování a zvyšování dovedností se bude muset stát jádrem jakékoli evropské strategie pro finanční technologie;

AB.  vzhledem k tomu, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva;

Vymezení rámce EU pro fintech

1.  vítá nový vývoj v oblasti finančních technologií a vyzývá Komisi, aby pro finanční technologie vypracovala komplexní akční plán v rámci strategií unie kapitálových trhů a jednotného digitálního trhu, jenž může celkově přispět k dosažení účinného, konkurenceschopného, hlubšího, integrovanějšího a stabilního udržitelného evropského finančního systému, poskytnout dlouhodobé přínosy reálné ekonomice a řešit potřeby spotřebitelů a investorů, jimiž jsou ochrana a regulační jistota;

2.  vítá nedávné vytvoření pracovní skupiny pro fintech, jejímž úkolem je hodnotit inovace na tomto poli a současně vyvíjet strategie k řešení případných problémů, k nimž by finanční technologie mohly vést, a rovněž vítá veřejné konzultace o finančních technologiích, které zahájila Komise; vyzývá Komisi, aby do činností pracovní skupiny pro fintech zapojila také Parlament; považuje tyto nedávné iniciativy Komise za základní kroky na její cestě k vypracování komplexní strategie pro finanční technologie a pro omezení regulační nejistoty v oblasti fintech;

3.  zastává názor, že finanční technologie mohou přispět k úspěchu iniciativ unie kapitálových trhů, například diverzifikováním možností financování v EU, a podněcuje Komisi, aby využila přínosů finančních technologií při dalším pokračování v projektu unie kapitálových trhů;

4.  vyzývá Komisi, aby k práci týkající se finančních technologií zaujímala přiměřený, meziodvětvový a ucelený přístup, aby se nechala inspirovat úpravou v jiných jurisdikcích a přizpůsobovala se různorodosti aktérů a obchodních modelů; vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala vlastní opatření, bude-li to nutné pro vybudování příznivého prostředí pro rozvoj evropských center a firem v oboru finančních technologií;

5.  zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti finančních služeb jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní by se měly v případě potřeby přezkoumávat a měly by být dostatečně otevřené inovacím, aby bylo možné dosáhnout rovných podmínek mezi aktéry a zachovat je; doporučuje především, aby se v souladu se „zásadou inovací“ řádně posuzovaly potenciální účinky právních předpisů na inovace, a to v rámci posouzení dopadu, což by mělo vést k rozvoji, který v plné míře zajistí „významné hospodářské a společenské přínosy“;

6.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek, usnadnění přístupu novým příchozím na trh a předcházení regulatorní arbitráži napříč členskými státy a právními postaveními, by právní předpisy a dohled v oblasti finančních technologií měly vycházet z těchto zásad:

   a) stejné služby a stejná rizika: měla by platit stejná pravidla, nehledě na typ dotčeného právního subjektu či na jeho umístnění v Unii;
   b) technologická neutralita;
   c) přístup založený na posouzení rizik zohledňující proporcionalitu kroků vůči rizikům a významnosti rizik v oblasti právních předpisů a dohledu;

7.  doporučuje, aby příslušné orgány povolovaly a podporovaly kontrolované testování nových technologií jak nově příchozím, tak stávajícím účastníkům trhu; konstatuje, že takové kontrolované prostředí pro testování může mít podobu regulačního pískoviště pro služby fintech s potenciálními přínosy pro společnost, které sdružuje širokou škálu účastníků trhu a v několika členských státech již přináší uspokojivé výsledky; zdůrazňuje, že proaktivní a progresivní zapojení orgánů do dialogu s účastníky trhu a všemi dalšími relevantními zúčastněnými stranami je nezbytné a může orgánům dohledu a regulačním orgánům pomoci rozvíjet odborné znalosti v oblasti technologie; vyzývá příslušné orgány, aby zvážily vypracování nástrojů pro testy finanční a/nebo provozní zátěže pro fintech aplikace v případech, kdy by mohly způsobovat systémová rizika, přičemž tyto nástroje by doplňovaly práci Evropské rady pro systémová rizika;

8.  zdůrazňuje, že některé centrální banky již testují digitální měnu centrálních bank i jiné nové technologie; podněcuje příslušné evropské orgány v Evropě, aby posoudily dopad potenciálních rizik a přínosů verze digitální měny centrálních bank na základě distribuované účetní knihy a rovněž související nezbytné požadavky na ochranu spotřebitelů a transparentnost; vybízí je ke stejnému testování, abychom udrželi krok s tržním vývojem;

9.  upozorňuje na to, že je důležité, aby si regulační orgány a orgány dohledu osvojovaly dostatečné odborné znalosti v oblasti technologie, což jim umožní náležitě kontrolovat stále složitější služby finančních technologií; zdůrazňuje, že díky této průběžné kontrole budou regulační orgány moci odhalit a předjímat konkrétní rizika různých technologií, a bude-li to nutné, okamžitě a s jasným plánem zakročit;

10.  zdůrazňuje tudíž význam jednotného kontaktního místa pro poskytovatele a uživatele služeb finančních technologií, v rámci regulačních orgánů a orgánů dohledu; uznává, že je třeba odstranit izolaci dohledu napříč odvětvími, a doporučuje úzkou spolupráci orgánů dohledu ve finančním sektoru s dalšími vnitrostátními a evropskými agenturami, které mají potřebné technologické znalosti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly větší množství výzkumných projektů souvisejících s finančními technologiemi;

12.  upozorňuje na význam posílení finančních inovací v Evropě; požaduje snadnější přístup k financování pro inovativní poskytovatele finančních služeb a inovativní podniky, které jim dodávají materiál potřebný k poskytování těchto služeb;

13.  zdůrazňuje, že společnosti v oblasti finančních technologií pozitivně přispívají k rozvoji finančního zprostředkování, avšak také vytvářejí nová rizika související s finanční stabilitou; upozorňuje, že regulační orgány a orgány dohledu získávají z rozvah zavedených finančních institucí velké množství informací souvisejících s prováděním mnoha regulačních rámců, jako jsou kapitálové požadavky, ukazatel pákového poměru, ukazatel likvidity a další, zatímco v případě subjektů poskytujících nebankovní úvěry, jako v případech skupinového financování a přímého úvěrování, je získání dostatečných informací o činnostech finančního zprostředkování na základě jejich rozvah obtížné; naléhavě proto vyzývá regulační orgány a orgány dohledu, aby zvážily, jak by mohly získat přiměřené dohledové informace pro udržení finanční stability a v případě potřeby uložit pro rozvahy těchto subjektů regulační omezení, aby bylo možné dosáhnout finanční stability a udržet ji;

14.  zdůrazňuje, že regulační technologie mají potenciál zlepšit proces dodržování předpisů, především pokud jde o kvalitu a včasnost informací pro účely dohledu, a to tím, že je zjednodušují a zvyšují jejich nákladovou efektivitu; vyzývá orgány, aby zpřehlednily právní podmínky, za kterých je dohlížejícímu subjektu povoleno zadávat činnosti v oblasti dodržování předpisů třetím stranám, a současně aby zajistily, že jsou v platnosti odpovídající mechanismy dohledu nad třetími stranami a že právní odpovědnost za soulad bude nadále nést tento subjekt; vyzývá příslušné orgány, zejména Komisi vzhledem k její činnosti související s evropským poobchodním fórem (European Post-Trade Forum), aby zaujaly proaktivní přístup a snažily se pochopit překážky, které brání využívat řešení nových finančních a regulačních technologií ve fázích před uzavřením a po uzavření obchodu, jež upravuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), a tam, kde žádné překážky nejsou, aby vyjasnily právo aktérů využívat taková řešení za účelem plnění jejich povinností podle těchto právních předpisů;

15.  připomíná, že inovativní finanční služby by měly být dostupné v celé EU, a tudíž by nemělo být nevhodně bráněno jejich přeshraničnímu poskytování uvnitř Unie; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby sledovaly překrývání regulace, nové překážky vstupu na trh a vnitrostátní překážky těchto služeb a aby těmto jevům předcházely; vyzývá Komisi, aby předcházela překážkám mezi členskými státy v důsledku nejednotnosti vnitrostátních režimů a aby v rámci regulačních přístupů členských států podporovala osvědčené postupy; dále vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby v příslušných případech uplatňovaly režimy pasportizace (passporting) pro poskytovatele nových finančních služeb nabízených v celé Evropě; podporuje snahu Komise zabývat se tím, jak může EU pomoci zlepšit výběr, transparentnost a hospodářskou soutěž v oblasti retailových finančních služeb ku prospěchu evropských spotřebitelů, a zdůrazňuje, že tento cíl by měl působit jako doplňkový ve vztahu k cíli spočívajícímu ve zlepšení efektivity finančního trhu;

16.  vítá skutečnost, že se v celé EU vytvořila dynamická skladba komunit finančních technologií; vyzývá Komisi a příslušné orgány hospodářské správy EU, aby úzce spolupracovaly s centry finančních technologií a rozvíjely inteligentní podnikání těchto komunit a jejich činnosti prostřednictvím podpory a financování inovací a přisvojením si těchto inovací jako zdroje budoucí konkurenční výhody EU ve finančním odvětví;

17.  upozorňuje, že začínající podniky v oboru finanční technologií jsou samy mimořádně zranitelné vůči subjektům zneužívajícím patenty, které nakupují patenty s úmyslem uplatnit je proti podnikům, které již práva k technologii používají, pomocí hrozeb žalobou za porušování patentových práv; vyzývá Komisi, aby tuto situaci analyzovala a navrhla opatření proti subjektům zneužívajícím patenty v oblasti finančních technologií;

18.  zdůrazňuje potenciální úlohu finančních technologií při digitalizaci veřejných služeb, neboť by přispěly k jejich vyšší efektivitě, např. v oblasti výběru daní a předcházení daňovým podvodům;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva; vyzývá Komisi, aby znovu zhodnotila vhodnost regulačního rámce hospodářské soutěže pro řešení otázek digitální ekonomiky obecně, a konkrétně pak ve vztahu k finančním technologiím;

20.  zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám; podporuje rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví i nad tím, že chybí systém kreditních či debetních karet, který by byl v evropském vlastnictví a fungoval by v celé EU; domnívá se, že tento systém by měl zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů a podstatnou část jednotného digitálního trhu, neboť by podpořil evropské elektronické obchodování a přeshraniční konkurenci ve finančních službách; vyzývá Komisi, aby určila, jaké kroky je třeba učinit k vytvoření prostředí, jež napomůže rozvoji tohoto systému; bere na vědomí, že v zájmu hospodářské soutěže je zapotřebí, aby takový systém koexistoval souběžně s dalšími inovativními způsoby platby a případně byl s těmito způsoby interoperabilní;

21.  zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou hybnou silou vzestupu finančních technologií; klade důraz na to, že cílem veškerých budoucích legislativních změn by měla být podpora spotřebitelů v rámci této transformace;

Údaje

22.  připomíná, že shromažďování a analýza údajů mají klíčový význam pro finanční technologie, a proto zdůrazňuje, že je třeba důsledným a technologicky neutrálním způsobem uplatňovat stávající právní předpisy týkající se údajů, včetně obecného nařízení EU o ochraně údajů (GDPR), přepracované směrnice o platebních službách (PSD2), nařízení o službách elektronické identifikace a ověřování (e-IDAS), čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS); zdůrazňuje, že v zájmu rozšíření inovativního financování v Evropě je zapotřebí volný tok údajů v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby se v rámci poskytování finančních služeb používaly pouze objektivní a relevantní datové prvky; vítá veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se „ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009), která by měla poskytnout důkazy a vyvodit závěr ohledně existence nebo neexistence překážek volného pohybu dat v Unii;

23.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasná pravidla pro vlastnictví údajů, přístup k údajům a jejich přenos; upozorňuje, že stále větší objemy dat generují stroje nebo procesy založené na nových technologiích, jako je strojové učení; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví jasný právní rámec pro osobní údaje, ale že je nutná větší právní jistota, pokud jde o ostatní kategorie dat; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba jasně rozlišovat mezi nezpracovanými daty a daty vyplývajícími z dalšího zpracování;

24.  zdůrazňuje, že otevřené bankovnictví a sdílení údajů přispívají k tomu, aby se mohly všechny obchodní modely v oblasti finančních technologií rozvíjet společně ve prospěch spotřebitelů; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné úspěchy PSD2, pokud jde o iniciování plateb a přístup k údajům o účtech;

25.  upozorňuje na přínosy, které může mít cloud computing pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb z hlediska nákladové efektivity, rychlejšího přístupu na trh a lepšího využití zdrojů IKT; konstatuje, že chybí přehledná, souhrnná evropská pravidla nebo pokyny pro outsourcing údajů do cloudu, pokud jde o finanční sektor; zdůrazňuje, že je třeba takové pokyny vypracovat a uplatňovat společný přístup k používání cloud computingu v rámci vnitrostátních příslušných orgánů; zdůrazňuje, že taková pravidla nebo pokyny jsou nezbytné pro zajištění agility a rychlosti při přijímání cloudových služeb; upozorňuje, že součástí těchto pokynů by měly být náročné standardy bezpečnosti údajů a ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby studovaly různé možnosti v této oblasti, například předem schválené smlouvy mezi poskytovateli cloudových služeb a finančními institucemi;

26.  konstatuje, že je nezbytné dosáhnout větší informovanosti spotřebitelů o hodnotě jejich osobních údajů; konstatuje, že spotřebitelé mohou uzavírat smlouvy o sdílení digitálního obsahu za úplatu; zdůrazňuje, že tento postup může vést k ekonomickým přínosům, ale může být využit i diskriminačním způsobem; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost evropské strategie pro sdílení dat s cílem poskytnout spotřebitelům kontrolu nad jejich údaji; je přesvědčen, že jasný přístup zaměřený na spotřebitele zvýší důvěru v cloudové služby a podnítí nové inovativní služby nabízené různými aktéry ve finančním hodnotovém řetězci, např. pomocí aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo zprostředkováním přímého přístupu k údajům pro elektronické platební služby; žádá Komisi, aby zkoumala budoucí potenciál systémů správy osobních údajů (Personal Information Management Systems, PIMS) jako technických nástrojů, jimiž mohou spotřebitelé spravovat své osobní údaje;

27.  v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout(4); zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby nesprávné údaje mohly být změněny a aby byly používány jen ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

28.  konstatuje, že větší využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu poukazuje na rozvoj dynamické tvorby cen a skutečnost, že může vyústit v pravý opak, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek a účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik např. v pojišťovnictví;

29.  bere na vědomí stále častější kombinování osobních údajů s algoritmy za účelem poskytování služeb, jako je robotické poradenství; zdůrazňuje, že robotické poradenství může být velmi účinné a mít kladný dopad na finanční začleňování; zdůrazňuje však, že chyby či odchylky v algoritmech nebo v podkladových údajích mohou potenciálně způsobit systémové riziko a poškodit spotřebitele, např. skrze narůstající vyloučení; žádá Komisi a evropské orgány dohledu, aby tato rizika monitorovaly, aby mohla automatizace v oblasti finančního poradenství skutečně zajistit lepší, transparentní, přístupné a nákladově efektivní poradenství, a aby ve stávajícím rámci pro právní odpovědnost při využívání údajů řešily skutečnost, že je stále obtížnější vysledovat odpovědnost za škody způsobené takovými riziky; podtrhuje, že pro robotické poradenství by měly platit tytéž požadavky na ochranu spotřebitelů jako pro osobní poradenství;

Kybernetická bezpečnost a rizika IKT

30.  zdůrazňuje, že finanční služby je třeba důkladně zabezpečit v celém rozsahu hodnotového řetězce; poukazuje na rozsáhlá a rozmanitá rizika, která představují kybernetické útoky ohrožující infrastrukturu našich finančních trhů, internet věcí, měny a údaje; vyzývá Komisi, aby se v akčním plánu týkajícím se finančních technologií věnovala na prvním místě kybernetické bezpečnosti, a evropské orgány dohledu a Evropskou centrální banku jako orgán provádějící bankovní dohled, aby kybernetickou bezpečnost učinily klíčovým tématem svých programů v oblasti regulace a dohledu;

31.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pravidelně revidovaly stávající provozní normy zahrnující rizika z hlediska informačních a komunikačních technologií (IKT) týkající se finančních institucí; dále vyzývá k tomu, aby evropské orgány dohledu vypracovaly pokyny pro dohled nad těmito riziky, jelikož úroveň ochrany v rámci strategií kybernetické bezpečnosti se v jednotlivých členských státech liší; zdůrazňuje důležitost technologického know-how v evropských orgánech dohledu pro to, aby mohly plnit své úkoly; vybízí k dalšímu výzkumu v této oblasti;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si orgány dohledu, ale i regulační orgány a vlády členských států na své příslušné úrovni, dále výzkumní pracovníci a účastníci trhu a jednotliví účastníci trhu mezi sebou vyměňovaly informace a osvědčené postupy; vyzývá Komisi, členské státy, účastníky trhu a Agenturu EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby zkoumaly potenciál transparentnosti a sdílení informací jako nástroje proti kybernetickým útokům; navrhuje, aby se v tomto ohledu prostudovaly možné výhody jednotného kontaktního místa pro účastníky trhu a aby byl zvážen koordinovanější přístup k vyšetřování kybernetické trestné činnosti v oblasti finančních služeb, vzhledem k jejich stále výraznější přeshraniční povaze;

33.  zdůrazňuje, že nařízení o zajištění infrastruktury pro finanční služby musí stanovit odpovídající struktury pobídek pro poskytovatele k investicím do kybernetické bezpečnosti;

34.  vyzývá členské státy, aby včas provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů; vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které nedávno zahájila Komise za účasti průmyslového odvětví; žádá Komisi, aby vytvořila řadu nových a konkrétních iniciativ k posílení odolnosti podniků v odvětví finančních technologií proti kybernetickým útokům, zejména MSP a startupů;

35.  upozorňuje, že důvěra veřejnosti v příslušné technologie je nezbytným předpokladem budoucího růstu odvětví finančních technologií, a upozorňuje na to, že je třeba zlepšit vzdělávání a zvýšit informovanost o pozitivním dopadu finančních technologií na každodenní život, ale i o rizicích v oblasti bezpečnosti sítí a informací pro občany a podniky, zejména MSP;

36.  vítá soustavnou činnost v oblasti normalizace, která zvyšuje bezpečnost propojených zařízení; upozorňuje však, že bezpečnost musí být zaručena nad rámec minimální úrovně normalizace, zejména vzhledem k tomu, že jednotná normalizovaná bezpečnostní opatření zvyšují riziko velkých narušení bezpečnosti v důsledku možného dominového efektu; důrazně vyzývá podniky, aby vyvíjely různorodá vlastní opatření k zabezpečení svých zařízení a operací;

Blockchain

37.  zdůrazňuje potenciál aplikací blockchainu pro převody hotovosti a cenných papírů, jakož i pro usnadnění tzv. inteligentních smluv, které otevírají širokou škálu možností pro obě strany finančních smluv, zejména ujednání o financování obchodu a o podnikatelských úvěrech, jež mohou zjednodušit složité obchodní a finanční smluvní vztahy na mezipodnikové úrovni (B2B) a na úrovni mezi podniky a spotřebiteli (B2C); zdůrazňuje, že blockchainové platformy jsou rovněž vhodné pro zjednodušování složitých transakcí typu B2B a B2C;

38.  připomíná přínosy a rizika aplikací neautorizovaného blockchainu; vyzývá Komisi, aby na toto téma uspořádala výroční konferenci se zapojením řady zúčastněných stran; vyjadřuje znepokojení nad zvýšeným využíváním aplikací neautorizovaného blockchain systému (unpermissioned blockchain) k trestné činnosti, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; vyzývá Komisi, aby tyto otázky pečlivě monitorovala, včetně úlohy tzv. mixers/tumblers (mixovacích služeb) v tomto procesu, a aby je zpracovala do své zprávy;

Interoperabilita

39.  uznává důležitost API jako doplňku jiných nástrojů, které může spotřebitel používat, neboť poskytují přístup k finanční infrastruktuře novým subjektům; doporučuje, aby byl vytvořen soubor standardizovaných API, které by poskytovatelé mohli využívat, např. v oblasti otevřeného bankovnictví, a souběžně aby tito poskytovatelé měli možnost vytvářet si svůj vlastní software;

40.  zastává názor, že interoperabilita služeb finančních technologií, a to jak v rámci Evropy, tak prostřednictvím spolupráce s jurisdikcemi třetích zemí a s dalšími ekonomickými odvětvími, je klíčovou podmínkou budoucího rozvoje evropského odvětví finančních technologií a maximálního využití příležitostí, které může vytvořit; vybízí pokud možno k normalizaci datových formátů, jako v případě PSD2, která by tomu napomohla;

41.  vyzývá Komisi, aby koordinovala práci členských států a účastníků trhu, a zajistila tak interoperabilitu mezi jednotlivými vnitrostátními systémy elektronické identifikace; zdůrazňuje, že by využívání těchto systémů mělo být otevřeno soukromému sektoru; je přesvědčen, že by měly být přijatelné i prostředky identifikace na dálku, které nejsou stanoveny v nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, pokud je jejich úroveň bezpečnosti rovnocenná podstatné míře záruky stanovené uvedeným nařízením, a jsou tudíž bezpečné i interoperabilní;

42.  zdůrazňuje význam interoperability tradičních a nových platebních řešení pro dosažení integrovaného a inovativního evropského platebního trhu;

43.  žádá evropské orgány dohledu, aby určily, ve kterých případech může být alternativou silného ověřování totožnosti cílené nebo na riziko zaměřené ověřování totožnosti; dále žádá Komisi, aby prozkoumala, zda mohou postupy silného ověřování totožnosti provádět i jiné subjekty než banky;

44.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány vypracovaly technologicky neutrální standardy a licence pro postupy založené na zásadě „poznej svého zákazníka“ i postupy dálkové identifikace, např. vycházející z biometrických kritérií, které budou respektovat soukromí uživatelů;

Finanční stabilita a ochrana spotřebitelů a investorů

45.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého akčního plánu pro finanční technologie věnovala zvláštní pozornost potřebám retailových spotřebitelů a investorů a rizikům, vůči nimž mohou být zranitelní, s ohledem na pokračující rozmach finančních technologií ve službách pro neprofesionální klienty, např. v rámci skupinového financování a přímého úvěrování; zdůrazňuje, že na služby finančních technologií se vztahují stejné normy ochrany spotřebitele jako na jiné finanční služby, bez ohledu na distribuční kanál či fyzické umístění zákazníka;

46.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby pokračovaly ve své činnosti monitorování technologického vývoje a analýzy jeho přínosů a potenciálních rizik a aby ji urychlily, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů a investorů a finanční začleňování;

47.  vyzývá Komisi, aby zkoumala, do jaké míry mohou finanční technologie pomoci zajistit spotřebitelům kvalitnější finanční poradenství a zda je roztříštěný regulační rámec EU pro poradenství dostačující, aby tyto činnosti obsáhl;

48.  zastává názor, že ohledně nových technologií v pojišťovnictví dosud existuje značná regulační nejistota, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba řešit, aby byla zajištěna bezpečnost, ochrana soukromí, spravedlivá hospodářská soutěž a finanční stabilita; zdůrazňuje, že větší právní jistota pomůže zajistit, aby se zákazníci nedostatečně regulovaných podniků nových technologií v pojišťovnictví nestali obětí ztrát nebo nesprávných prodejů, a podpoří podniky i spotřebitele v lepším využívání řešení těchto nových technologií;

49.  zdůrazňuje, že spolu s rozvojem finančních technologií je nutné zajistit posílení finanční stability; podporuje zkoumání technologie s otevřeným zdrojovým kódem ověřené vzájemným hodnocením jakožto prostředek k dosažení uvedeného cíle; vyzývá evropské orgány dohledu, aby spolupracovaly s aktéry ze soukromého sektoru na vývoji a hodnocení inovativních technologií, jež mají potenciál chránit finanční stabilitu a zvýšit ochranu spotřebitelů, například zmírňováním neobjektivity algoritmů nebo zvyšováním povědomí spotřebitelů o kybernetických hrozbách;

50.  upozorňuje, že rozmanitost a hospodářská soutěž mezi účastníky trhu jsou kritické faktory přispívající k finanční stabilitě; vyzývá orgány regulace a dohledu, aby sledovaly dopad digitalizace na stav hospodářské soutěže ve všech příslušných segmentech finančního odvětví a aby navrhly a uplatnily nástroje pro prevenci nebo nápravu chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo hospodářskou soutěž narušuje;

Finanční vzdělávání a dovednosti v oblasti IT

51.  zdůrazňuje, že finanční i digitální gramotnost jsou zásadní faktory pro účinné využívání finančních technologií a nižší míru rizika v prostředí těchto technologií;

52.  zdůrazňuje, že řádné finanční vzdělávání retailových spotřebitelů a investorů je nezbytné k tomu, aby se finanční technologie staly skutečným nástrojem finančního začleňování a aby se tito spotřebitelé a investoři, kteří jsou ve stále větší míře přímo vystaveni okamžitě dostupným personalizovaným finančním investičním produktům a službám, dokázali ve finančních otázkách rozumně a nezávisle na daných nabídkách rozhodovat a aby chápali všechna rizika spojená s využíváním těchto inovativních technologií; v této souvislosti vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily podporu iniciativ na zlepšení finančního vzdělávání; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a informace o právech spotřebitelů a investorů by měly být snadno dostupné;

53.  připomíná prognózu Komise, podle níž by se do roku 2020 Evropa mohla potýkat s nedostatkem až 825 000 odborníků v oblasti IKT; je přesvědčen, že je zapotřebí více vědeckých pracovníků v oboru počítačových věd, a vyzývá členské státy, aby se připravily na změny na trhu práce, které mohou nastat rychleji, než bychom dnes čekali;

54.  zdůrazňuje, že v rámci finančního odvětví, v rámci regulačních subjektů a ve společnosti jako celku je zapotřebí posílit vzdělávání a dovednosti v oblasti digitálních technologií; vyzývá Komisi, aby prezentovala osvědčené postupy v rámci své „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
(4) Viz článek 71 obecného nařízení EU o ochraně údajů.


Automatizovaná výměna údajů o registraci vozidel v Chorvatsku *
PDF 373kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel v Chorvatsku (05318/2017 – C8-0033/2017 – 2017/0801(CNS))
P8_TA(2017)0212A8-0171/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (05318/2017),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0033/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(1), a zejména na článek 33 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0171/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby opětovně konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.


Námitka k aktu v přenesené pravomoci: identifikace vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky
PDF 395kWORD 44k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o odstranění Guyany z tabulky v bodě I přílohy a přidání Etiopie do uvedené tabulky (C(2017)01951 – 2017/2634(DEA))
P8_TA(2017)0213B8-0294/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)01951) (dále jen „pozměňující nařízení v přenesené pravomoci“),

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES(1) (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 64 odst. 5 této směrnice,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky(2), zejména na přílohu tohoto nařízení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 24. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky(3),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 24. března 2017 připojený k pozměňujícímu nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na práci odvedenou a závěry doposud dosažené oběma parlamentními zvláštními výbory, výborem pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem a vyšetřovacím výborem pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky,

–  s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci, jeho příloha a pozměňující nařízení v přenesené pravomoci mají sloužit k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CTF), což jsou jevy, které ohrožují finanční systém EU a kvůli kterým musí povinné subjekty v EU podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta;

B.  vzhledem k tomu, že poslední nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se směrnice (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, vstoupilo v platnost dne 23. září 2016;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 zůstane v platnosti i v případě, že pozměňující nařízení v přenesené pravomoci bude zamítnuto;

D.  vzhledem k tomu, že seznam zemí se i po změnách zavedených pozměňujícím nařízením v přenesené pravomoci, které Komise přijala dne 24. března 2017, shoduje se seznamem zemí, které identifikoval Finanční akční výbor (FATF) na svém 29. plenárním zasedání konaném ve dnech 20. až 24. února 2017;

E.  vzhledem k tomu, že, jak je stanoveno v bodu odůvodnění 28 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz a zopakováno v důvodové zprávě (C(2016)04180) k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, je posouzení Komise samostatný proces; vzhledem k tomu, že Komise tak může jít nad rámec standardů Finančního akčního výboru a může například zachovat na seznamu třetí zemi, kterou tento výbor ze seznamu odstranil, nebo na seznam zařadit další třetí země, je-li to v souladu se zvláštními kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

F.  vzhledem k tomu, že posouzení je samostatný proces, který Komise musí uskutečnit komplexně a nestranně, přičemž je třeba posoudit všechny třetí země na základě stejných kritérií vymezených v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament zamítl dřívější pozměňující nařízení v přenesené pravomoci (C(2016)07495) na základě toho, že postup Komise nebyl dostatečně samostatný a neuznal neúplnost seznamu kritérií („zejména“) v čl. 9 odst. 2 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, čímž vyloučil predikativní trestné činy v oblasti praní peněz, jako jsou daňové trestné činy;

H.  vhledem k tomu, že Parlament nadále zastává názor, že nedostatky v boji proti praní peněz a proti financování terorismu (AML/CTF) mohou, pokud jde o několik aspektů čl. 9 odst. 2, přetrvávat v některých zemích, které nejsou zahrnuty do seznamu vysoce rizikových třetích zemí v pozměňujícím nařízení v přenesené pravomoci;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament vzal náležitě na vědomí dopis Komise ze dne 24. března 2017 týkající se probíhajícího hodnocení Komise, pokud jde o možnosti omezit spoléhání se na vnější informační zdroje; vzhledem k tomu, že zavedení samostatného postupu hodnocení, pokud jde o seznam EU uvádějící vysoce rizikové třetí země, jak požaduje Evropský parlament, je jednou z možností, které se nyní posuzují;

J.  vzhledem k tomu, že si Evropský parlament uvědomuje, jaký čas a zdroje může vývoj samostatného postupu hodnocení vyžadovat, zejména vzhledem k mimořádně omezenému počtu zaměstnanců a zdrojů, které má Komise k dispozici s cílem předcházet finančním trestným činům, avšak očekává od Komise pevnější závazek se stanovenými ambiciózními milníky (například cestovní mapu) s cílem sdělit jasnou zprávu o společném odhodlání orgánů a institucí bojovat proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu;

K.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu společně požádaly člena Komise odpovědného za tento akt v přenesené pravomoci, aby před nimi vystoupil a aby se uskutečnila řádná diskuse o návrhu a o připomínkách Evropského parlamentu k němu;

1.  vyslovuje námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi a aby ji informoval o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;

3.  vyzývá Komisi, aby předložila nový akt v přenesené pravomoci, který zohlední výše uvedené obavy, včetně jeho doporučení, aby byla přijata cestovní mapa s cílem dospět k samostatnému postupu hodnocení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(2) Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0008.


Geneticky modifikovaná bavlna GHB119
PDF 416kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D050182 – 2017/2675(RSP))
P8_TA(2017)0214B8-0293/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D050182),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 27. března 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. září 2016, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016(3);

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 25. března 2011 podala společnost Bayer v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují bavlnu GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované bavlny GHB119 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná bavlna, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 21. října 2016;

C.  vzhledem k tomu, že podle popisu v žádosti specifický identifikátor BCS-GHØØ5-8 přidělený bavlně GHB119 exprimuje protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a protein Cry2Ae, který zajišťuje odolnost proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu této bavlny do Unie by bezpochyby vedlo ke zvýšení jejího pěstování v jiných částech světa, což bude mít za následek zvýšení používání herbicidů na bázi glufosinátu amonného;

D.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(5); vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018;

E.  vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad velkými nedostatky, které byly zjištěny ve srovnávacích posouzeních, což dosvědčuje skutečnost, že u celé řady sloučenin byly sice nalezeny statisticky významné rozdíly v jejich složení, ale další vyšetřování již nebylo považováno za nutné; dále vyvolávají obavy nad vážnými mezerami v toxikologických hodnoceních, které spočívají například v tom, že byl zohledněn pouze jeden mechanismus působení Bt-toxinů, že nebylo provedeno žádné přezkoumání kombinovaných účinků, ani vyhotoveno žádné hodnocení reziduí pesticidů, a rovněž obavy nad neprůkazným posouzením možného dopadu na imunitní systém(6);

F.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkají: chybějících údajů, pokud jde o identifikaci a kvantifikaci reziduí herbicidů a metabolitů v geneticky modifikovaných rostlinách a semenech používaných do potravin nebo krmiv, nedostatků při posuzování rizik pro životní prostředí a provádění plánu monitorování životního prostředí týkajících se mimo jiné odlišných názorů na to, zda byly v Evropě ohlášeny příbuzné plané odrůdy, nebo chybějících údajů o klíčivosti dováženého osiva a také skutečnosti, že v úvahu nebyly vztahy žádné nezamýšlené účinky; vzhledem k tomu, že některé komentáře kromě obecné výtky o datově neobjemné databázi kritizovaly především skutečnost, že byl zohledněn jen omezený počet studií a že například nebyla provedena žádná odpovídající zkouška toxicity s rostlinným materiálem z bavlny GHB119 ani vhodné studie o dopadu geneticky modifikované bavlny na zdraví lidí a zvířat a že předložená studie o výživě byla považována za nepřípustnou(7);

G.  vzhledem k tomu, že navzdory veškerým výše uvedeným obavám, EFSA nepovažovala monitorování potravin a krmiv vyrobených z bavlny GHB119 po uvedení na trh za nezbytné;

H.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, které proběhlo podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 27. března 2017, nebylo vydáno žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 11 členských států, zastupujících 38,69 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 2 členské státy se hlasování zdržely;

I.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015)0177), tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(8);

J.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení(9) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

K.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: „Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu.“;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(10) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) K dispozici na adrese: https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4586.
(4)–––––––––––– – usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110),usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2015)0456),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0040),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0039),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0038),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0271),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (P8_TA(2016)0272),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390),usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).
(5) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(6) Bauer-Panskus/Then: Vyjádření organizace Testbiotech k vědeckému stanovisku k žádosti společnosti Bayer CropScience AG (EFSA-GMO-NL-2011-96) pro uvedení na trh geneticky modifikované bavlny GHB119, která je odolná vůči hmyzu a herbicidům, lze nalézt na adrese: https://www.testbiotech.org/node/1860.
(7) http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA -Q-2011-00311
(8) Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(10) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Geneticky modifikovaná kukuřice DAS-40278-9
PDF 416kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D050183 – 2017/2674(RSP))
P8_TA(2017)0215B8-0292/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D050183),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 27. března 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. října 2016, které bylo zveřejněno dne 5. prosince 2016(3);

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2010 podala společnost Dow AgroSciences Europe v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice DAS-40278-9 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2016 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 5. prosince 2016(5);

C.  vzhledem k tomu, že kukuřice DAS-40278-9 exprimuje protein AAD-1, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (2,4-D) a aryloxyfenoxy-propionátů;

D.  vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad riziky, které účinná látka 2,4-D představuje pro vývoj embryí, vrozené vady a narušení činnosti endokrinního systému; vzhledem k tomu, že není jasné, zda a do jaké míry výrobky z kyseliny 2,4-D obsahují nečistoty vysoce toxických dioxinů a furanů, jež jsou pro člověka karcinogenní, mají vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému člověka, a které přetrvávají v životním prostředí a hromadí se v potravinovém řetězci(6);

E.  vzhledem k tomu, že schválení účinné látky 2,4-D bylo obnoveno v roce 2015; vzhledem k tomu, že přítomnost nečistot, jako jsou dioxiny a furany, byla zjištěna pod určitými úrovněmi; vzhledem k tomu, že žadatel dosud nepředložil informace o potenciálních endokrinních vlastnostech látky(7);

F.  vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu kukuřice DAS-40278-9 do Unie bezpochyby povede ke zvýšení jejího pěstování v jiných částech světa, jako např. ve Spojených státech, Brazílii a Argentině, a k odpovídajícímu zvýšení používání herbicidů na bázi kyseliny 2,4-D a aryloxyfenoxy-propionátů; vzhledem k tomu, že nezávislý výzkum také vyjadřuje znepokojení nad velkými nedostatky ve srovnávacích posouzeních, vážnými mezerami v toxikologických hodnoceních (jako např. skutečnost, že v rámci krmné studie nebylo požadováno testování celé rostliny, nebyly zváženy dlouhodobé či kumulativní účinky, nebyl probrán dopad na reprodukční systémy a studie na zvířatech vykazovaly metodologické nedostatky) a nad neprůkazným posouzením možného dopadu na imunitní systém(8);

G.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že tyto připomínky se mimo jiné týkají: chybějících nebo nedostatečných údajů, chybějících odůvodnění, protichůdných tvrzení v žádosti, špatně navržených zkoušek, chybějících zkoušek, např. pokud jde o alergenicitu, sporných výsledků studií o posouzení bezpečnosti, neexistence 90denní studie subchronické toxicity s celými potravinami, což znemožňuje posoudit potenciální riziko konzumace potravinářských výrobků z dané kukuřice, jakož i výběr a podobu studií zohledňovaných při posouzení rizik(9);

H.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto obavám, úřad EFSA nepovažoval monitorování potravin a krmiv vyrobených z kukuřice DAS-40278-9 po uvedení na trh za nezbytné;

I.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, které proběhlo podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 dne 27. března 2017, nebylo vydáno žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že 16 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 9 členských států, zastupujících 36,22 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 3 členské státy se hlasování zdržely;

J.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015)0177), tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(10);

K.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015(11), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

L.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, je jasně uvedeno, že: „Zvažuje-li Komise přijetí dalších návrhů prováděcích aktů týkajících se zvláště citlivých oblastí, zejména daní, zdraví spotřebitelů, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí, bude ve snaze o nalezení vyváženého řešení pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu.“;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(12) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4633
(4)–––––––––––– – usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110),usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2015)0456),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0040),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0039),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0038),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0271),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (P8_TA(2016)0272),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (P8_TA(2016)0389),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0386),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0387),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (P8_TA(2016)0390),usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (P8_TA(2017)0123).
(5) K dispozici na adrese: https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4633.
(6) http://www.pan-europe.info/sites/pan-europe.info/files/public/resources/reports/pane-2014-risks-of-herbicide-2-4-d.pdf.
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2033 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky 2,4-D a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. L 298, 14.11.2015, s. 8).
(8) Bauer-Panskus/Then: Vyjádření organizace Testbiotech k vědeckému stanovisku úřadu EFSA k žádosti společnosti DOW AgroSciences LLC (EFSA-GMO-NL-2010-89) pro uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice DAS-40278-9, která je odolná vůči herbicidům, lze nalézt na adrese: https://www.testbiotech.org/node/1862.
(9) Viz Seznam otázek úřadu EFSA, příloha G k otázce č. EFSA-Q-2010-01326, který je k dispozici na internetové adrese: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2010-01326.
(10) např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(12) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Situace v Maďarsku
PDF 408kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku (2017/2656(RSP))
P8_TA(2017)0216B8-0295/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 4, 12, 13, 14, 16, 18 a 21 této listiny,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména pak ve věci Szabó a Vissy v. Maďarsko, Karácsony a další v. Maďarsko, Magyar Keresztény Mennonita Egyház a další v. Maďarsko, Baka v. Maďarsko a Ilias a Ahmed v. Maďarsko,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a četné smlouvy OSN týkající se lidských práv, jež jsou závazné pro všechny členské státy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. prosince(1) a 10. června 2015(2) o situaci v Maďarsku, ze dne 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku(3), ze dne 16. února 2012 o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku(4) a ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku(5),

–  s ohledem na slyšení o situaci v Maďarsku uspořádané dne 27. února 2017 Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na diskusi v plénu o situaci v Maďarsku, která se konala dne 26. dubna 2017,

–  s ohledem na Prohlášení vedoucích představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise, které bylo přijato dne 25. března 2017 v Římě,

–  s ohledem na zákon č. CLXVIII z roku 2007 o vstupu v platnost Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, přijatý dne 17. prosince 2007 maďarským Národním shromážděním,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2162 (2017) ze dne 27. dubna 2017 s názvem „Znepokojivý vývoj v Maďarsku: návrh zákona o nevládních organizacích omezující občanskou společnost a možné uzavření Středoevropské univerzity“,

–  s ohledem na prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 8. března 2017 o novém maďarském zákoně, který umožňuje automaticky zadržet žadatele o azyl, a na jeho dopis adresovaný předsedovi maďarského Národního shromáždění ze dne 27. dubna 2017, v němž vyzývá k zamítnutí předloženého návrhu zákona o nevládních organizacích financovaných ze zahraničních zdrojů,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské komise o zahájení soudního řízení o porušení Smlouvy proti Maďarsku kvůli zákonu o změně zákona o státním vysokoškolském vzdělávání, jakož i s ohledem na další probíhající či připravovaná správní řízení o porušení Smlouvy vedená proti Maďarsku,

–  s ohledem na reakci Komise na maďarskou národní konzultaci s názvem „Zastavme Brusel“,

–  s ohledem na návštěvu komisaře Avramopoulose v Maďarsku, která se konala dne 28. března 2017,

–  s ohledem na dopis Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zaslaný místopředsedovi Timmermansovi, v němž Výbor žádá o stanovisko Komise k souladu zákona, jímž se mění některé zákony týkající se posílení řízení ve střežené pohraniční oblasti, s ustanoveními acquis Unie v oblasti azylu a rovněž s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, pokud jde o provádění opatření uvedených v tomto zákonu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou univerzální a společné všem členským státům (článek 2 SEU);

B.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie je součástí primárního práva EU, které zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

C.  vzhledem k tomu, že Maďarsko je členem Evropské unie od roku 2004 a že podle průzkumů veřejného mínění podporuje velká většina maďarských občanů členství země v EU;

D.  vzhledem k tomu, že Listina stanoví, že umělecká tvorba a vědecké bádání nesmějí být omezovány a že musí být respektována akademická svoboda, vzhledem k tomu, že Listina rovněž zaručuje svobodu zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad;

E.  vzhledem k tomu, že je třeba chránit svobodu sdružování a že aktivní sektor občanské společnosti hraje klíčovou roli, pokud jde o podporu účasti veřejnosti na demokratických postupech a odpovědnost vlád s ohledem na jejich právní závazky, včetně ochrany základních práv a životního prostředí a boje proti korupci;

F.  vzhledem k tomu, že s náležitým ohledem na pravidla Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 a na její protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků je v souladu se SEU a Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) zaručeno právo na azyl;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo zamítnuto 91,54 % žádostí o azyl; vzhledem k tomu, že od roku 2015 byli v Maďarsku žadatelé o azyl kvůli nově přijatým maďarským zákonům a postupům v oblasti azylu nuceni projít při vstupu do Maďarska přes tranzitní zónu na maďarském území, přičemž denně je umožněn vstup pouze malému počtu osob, tj. v současnosti 10 osobám; vzhledem k tomu, že nevládní organizace opakovaně udávají, že migranti na maďarských hranicích jsou hromadně zatlačováni zpět do Srbska, v některých případech se dočkají krutého a násilného zacházení bez ohledu na svůj nárok na ochranu; vzhledem k tomu, že maďarská vláda neplní své povinnosti na relokaci žadatelů o azyl v souladu s právem EU;

H.  vzhledem k tomu, že komisař Rady Evropy pro lidská práva prohlásil, že „kvůli rozsáhlým změnám v maďarském právu a postupech v oblasti azylu za uplynulých několik měsíců jsou žadatelé navrácení do Maďarska vystaveni značnému riziku, že budou porušována jejich lidská práva“, a to v souvislosti s písemnými připomínkami, které předložil dne 17. prosince 2016 Evropskému soudu pro lidská práva a jež se týkaly dvou stížností vznesených proti Rakousku kvůli přesunu žadatelů z Rakouska do Maďarska v souladu s nařízením Dublin III;

I.  vzhledem k tomu, že 11 uprchlíků, označovaných též jako „11 z Röszke“, kteří se zde nacházeli dne 16. září 2016, den poté, co Maďarsko uzavřelo své hranice se Srbskem, bylo obviněno ze spáchání teroristického činu a odsouzeno k trestu odnětí svobody, včetně Ahmeda H., Syřana pobývajícího na Kypru, jenž byl v listopadu 2016 odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody v nespravedlivém soudním řízení pouze proto, že použil megafon, aby zmírnil napětí, a že hodil na pohraniční policii tři předměty;

J.  vzhledem k tomu, že od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 vyvolalo znepokojení několik problémů, zejména pak využívání veřejných výdajů, útoky na organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, práva žadatelů o azyl, sledování občanů v masovém měřítku, svoboda sdružování, svoboda projevu, pluralita sdělovacích prostředků a uzavření listu Népszabadság, práva Romů včetně vystěhování Romů z jejich domovů v Miškolci a segregace romských dětí ve školství, práva osob LGBTI, práva žen, soudnictví, včetně možnosti vynášet doživotní tresty odnětí svobody bez možnosti podmíněného propuštění, nucené vystěhování maďarských nevládních organizací Roma Parlament (Romský parlament) a Phralipe Független Cigány Szervezet (Nezávislý svaz Cikánů Phralipe) z jejich sídla, hrozba uzavření Lukácsova archivu;

K.  vzhledem k tomu, že obsah i rétorika použitá v národní konzultaci „Zastavme Brusel“ – národní konzultaci o přistěhovalectví a terorismu a v souvisejících reklamních kampaních vedených vládou – je značně zavádějící a není nestranná;

L.  vzhledem k tomu, že ve věci Szabó a Vissy v. Maďarsko Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že maďarské právní předpisy o tajném protiteroristickém sledování, které byly zavedeny v roce 2011, představují porušení práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence; vzhledem k tomu, že ve věci Ilias a Ahmed v. Maďarsko soud shledal, že došlo k porušení práva na svobodu a osobní bezpečnost, práva na účinný právní prostředek nápravy, pokud jde o podmínky tranzitní zóny u obce Röszke, a práva na ochranu před nelidským či ponižujícím zacházením, pokud jde o vyhoštění žadatelů do Srbska; vzhledem k tomu, že ve věci Baka v. Maďarsko soud rozhodl, že Maďarsko porušilo právo na spravedlivé řízení a na svobodu projevu pana Andráse Baky, někdejšího předsedy maďarského Nejvyššího soudu;

M.  vzhledem k tomu, že kvůli aktuálnímu vývoji v Maďarsku, zejména kvůli zákonu, jímž se mění některé zákony týkající se zpřísnění postupů prováděných v oblasti správy hranic a azylu, zákonu, jímž se mění zákon o státním vysokoškolském vzdělávání, který představuje přímou hrozbu pro Středoevropskou univerzitu a který vyvolal velký nesouhlas veřejnost, a kvůli návrhu zákona o transparentnosti organizací, které získávají podporu ze zahraničí (zákon maďarského parlamentu, č. spis. T/14967), vyvstaly pochybnosti ohledně slučitelnosti těchto zákonů s právem EU a Listinou základních práv;

1.  připomíná, že hodnoty zakotvené v článku 2 SEU musí být dodržovány ve všech členských státech EU;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že vývoj v Maďarsku v několika posledních letech vyústil v závažné zhoršení situace v oblasti právního státu, demokracie a základních práv, mj. pokud jde o svobodu projevu, akademickou svobodu, lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, svobodu shromažďování a sdružování, omezení a překážky týkající se činnosti organizací občanské společnosti, právo na rovné zacházení, práva příslušníků menšin, včetně osob z řad Romů, Židů a osob LGBTI, sociálních práv, fungování ústavního systému, nezávislost soudní moci a jiných orgánů a řadu znepokojujících obvinění o údajné korupci a střetu zájmů, které jako celek by mohly představovat rodící se systémové ohrožení právního státu v tomto členském státě; je přesvědčen, že Maďarsko je zkouškou pro EU, která má ověřit její schopnost a ochotu reagovat na ohrožení a nerespektování jejích vlastních základních hodnot členským státem; se znepokojením bere na vědomí, že vývoj v některých dalších členských státech vykazuje znepokojivé známky podobného oslabování právního státu jako v Maďarsku;

3.  vyzývá maďarskou vládu, aby se zapojila do dialogu s Komisí ohledně všech sporných bodů uvedených v tomto usnesení, zejména pokud jde o lidská práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků, svobodu sdružování, svobodu vzdělávání a akademického výzkumu, segregaci Romů ve školství a ochranu těhotných žen při práci; opakuje, že by se měly obě strany zapojit do tohoto dialogu způsobem, který bude nestranný, bude vycházet z důkazů a bude založený na ochotě spolupracovat; vyzývá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o závěrech svého hodnocení;

4.  vyjadřuje znepokojení ohledně nedávných prohlášení a iniciativ maďarské vlády, zejména pokud jde o udržování konzultační kampaně „Zastavme Brusel“, vyšetřovací opatření zaměřené na zahraniční zaměstnance Středoevropské univerzity a také pokud jde o prohlášení lídrů vládnoucí strany, která se staví proti veškerým legislativním změnám zohledňující doporučení orgánů EU a mezinárodních organizací; vyjadřuje politování nad tím, že takové signály nedokazují jasný závazek maďarských orgánů plně zajistit, aby byly jejich kroky v souladu s primárním i sekundárním právem EU;

5.  vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala využívání fondů EU ze strany maďarské vlády, zejména v oblasti azylu a migrace, komunikace s veřejností, vzdělávání, sociálního začleňování a hospodářského rozvoje, a zajistila tak, aby veškeré spolufinancované projekty byly plně v souladu s primárním i sekundárním právem EU;

6.  vyzývá maďarskou vládu, aby mezitím zrušila zákon, jímž se mění některé zákony týkající se zpřísnění postupů prováděných v oblasti správy hranic a azylu, a zákon, jímž se mění zákon o státním vysokoškolském vzdělávání, a aby stáhla návrh zákona o transparentnosti organizací, které získávají podporu ze zahraničí (zákon maďarského parlamentu, č. spis. T/14967);

7.   naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby okamžitě pozastavila platnost veškerých lhůt uvedených v zákoně, kterým se mění zákon o vysokoškolském vzdělání, aby s cílem zajistit další fungování Středoevropské univerzity, která uděluje tituly akreditované v USA, urychleně zahájila dialog s příslušnými americkými orgány, a aby se veřejně zavázala, že univerzita bude moci zůstat v Budapešti jako svobodné zařízení;

8.  lituje, že Komise nereagovala na výzvu Parlamentu, aby aktivovala rámcový postup EU pro posílení právního státu, jak je uvedeno v usneseních Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015 a 16. prosince 2015 o situaci v Maďarsku, s cílem zabránit formou dialogu s dotčeným členským státem tomu, aby se dále stupňovalo rodící se systémové ohrožení právního státu; zastává názor, že se Komise nyní soustřeďuje především na okrajové, technické aspekty právních předpisů a opomíjí trendy, vzorce a spojený účinek opatření na právní stát a základní práva; je přesvědčen, že zejména soudní řízení o porušení Smlouvy ve většině případů nevedla ke skutečným změnám a nezajistila řešení situace v širších souvislostech;

9.  je přesvědčen, že při současné situaci v Maďarsku existuje jasné riziko, že dojde k závažnému porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, a že situace opravňuje k zahájení řízení podle čl. 7 odst. 1 SEU;

10.  pověřuje proto Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby zahájil řízení a vypracoval zvláštní zprávu s cílem uspořádat hlasování v plénu o odůvodněném návrhu podle článku 83 jednacího řádu, kterým vyzve Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;

11.  opakuje, že je třeba zavést pravidelný postup monitorování a dialogu, jehož se účastní všechny členské státy, Rada, Komise a Parlament, s cílem ochránit základní hodnoty EU – demokracii, základní práva a právní stát –, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(6) (Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech), a rovněž s cílem předejít existenci dvojích standardů;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, maďarskému prezidentovi, vládě a parlamentu, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0461.
(2) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 46.
(3) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 52.
(4) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 27.
(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 154.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.


Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení
PDF 413kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP))
P8_TA(2017)0217B8-0298/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (COM(2016)0383),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 o nové agendě dovedností pro Evropu (COM(2016)0381),

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (2), které stanoví rámec, jenž lidem pomáhá prezentovat své dovednosti a kvalifikaci,

–  s ohledem na nové priority strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020, které stanovila společná zpráva o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) přijatá v roce 2015(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(4),

–   s ohledem na přehled Eurydice o uznávání předchozího neformálního a informálního učení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

–  s ohledem na vícejazyčnou evropskou klasifikaci dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Jak evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, tak evropský rámec kvalifikací budou používat stejný formát pro elektronické zveřejňování údajů o kvalifikacích (obsažen v příloze VI návrhu),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy(5) (EQAVET),

–  s ohledem na nezávislý evropský registr agentur zabezpečujících kvalitu(6) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, což je registr agentur zajišťujících kvalitu, které v podstatné míře splňují evropské normy a hlavní směry,

–  s ohledem na evropský systém přenosu a akumulace kreditů(7) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který byl vytvořen doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009(8),

–  s ohledem na boloňský proces týkající se vysokoškolského vzdělávání, prohlášení ministrů z Jerevanu z roku 2015 a zprávu s názvem „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2015: zpráva o provádění boloňského procesu“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport,(9)

–  s ohledem na úmluvu Rady Evropy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání) a doporučení o používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, které výslovně zmiňuje evropský rámec kvalifikací (ERK) jako nástroj, který má být využíván při uznávání kvalifikací v akademické oblasti,

–   s ohledem na Rozšiřování účasti v zájmu spravedlnosti a růstu: strategii rozvoje sociálního rozměru a celoživotního učení v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020, která zahrnuje všechny zúčastněné státy v evropském rámci kvalifikací,

–   s ohledem na zprávu organizace UNESCO z roku 2015 o uznávání, ověřování a akreditaci neformálního a informálního učení v členských státech UNESCO,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(10) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013(11),

–   s ohledem na otázku Komisi o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (O-000038/2017 – B8-0218/2017),

–   s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že řádné, uznání, pochopení a zhodnocení dovedností přesahuje oblast toho, co vyžaduje trh práce; vzhledem k tomu, že nabízené dovednosti a ty, které jsou potřeba na trhu práce, mají prospěch z evropského rámce kvalifikací, který může tyto dovednosti rozpoznat a najít pro ně uplatnění, a tím poskytovat sociální a hospodářské výhody; vzhledem k tomu, že je zásadní pomoci jednotlivcům k tomu, aby v průběhu svého života získávali a doplňovali své schopnosti a dovednosti;

B.  vzhledem k tomu, že větší srovnatelnost kvalifikací zvyšuje možnost zaměstnání a profesního růstu pro všechny migrující pracovníky;

C.  vzhledem k tomu, že je kladen důraz na dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a že by měla být zavedena strukturální opatření za účelem získávání a ověřování těchto dovedností;

D.  vzhledem k tomu, že pokud se vezmou v úvahu nové výzvy spojené se společností a s technologickými a demografickými změnami, další rozvoj evropského rámce kvalifikací může podpořit celoživotní učení jak pro podporu rovných příležitostí a spravedlnosti ve vzdělávání, tak pro lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly lidem pomoci přizpůsobit se okolnostem, kterým mohou čelit, prostřednictvím zvyšování kvalifikace a vzdělávání občanů uceleným způsobem, tak aby se stali kritickými, sebevědomými a nezávislými, a zároveň prostřednictvím získávání dovedností, které jsou ve 21. století nutné;

E.  vzhledem k tomu, že průběžné doplňování znalostí, dovedností a kompetencí – také označovaných jako celoživotní učení – může připívat k pomoci lidem dosáhnout svého osobního rozvoje a plného potenciálu, být ku prospěchu společnosti a též zlepšit vyhlídky jednotlivců na to, že najdou práci a zabezpečí svou kariéru;

F.  vzhledem k tomu, že cílem evropského rámce kvalifikací je usnadnit srovnávání mezi vzdělávacími systémy a tím podnítit změny a reformy na vnitrostátní a odvětvové úrovni, což v konečném důsledku umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a rámce ET2020;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečným ambicím členských států a navzdory dosavadní míře zapojení je i nadále transparentnost související s kvalifikacemi nedostatečná a míra uznávání zahraničních kvalifikací nízká, a vzhledem k tomu, že je potřeba posílit evropský rámec kvalifikací tak, aby byly kvalifikace ještě transparentnější a bylo možné je srovnat;

H.  vzhledem k tomu, že evropský rámec kvalifikací by měl poskytnout zastřešující rámec pro uživatele a usnadnit spolupráci mezi orgány členských států, sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, odbory, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že pouze v Nizozemsku a ve Švédsku zavedli v rámci svých národních rámců kvalifikací konkrétní postupy pro zařazení neformálních kvalifikací a žádný členský stát nemá v rámci svého národního rámce kvalifikací konkrétní postupy pro informální učení;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by co nejdříve, nejpozději však do roku 2018, měly v souladu s evropským rámcem kvalifikací zavést opatření týkající se uznávání neformálního a informálního učení, včetně dovedností získaných během dobrovolnické činnosti, provázaná s národními rámci kvalifikací;

K.  vzhledem k tomu, že se členské státy v prohlášení z Jerevanu z roku 2015 výslovně zavázaly k přezkoumání vnitrostátních právních předpisů s cílem plně je sladit s Lisabonskou úmluvou o uznávání a k přezkoumání národních rámců kvalifikací s cílem zajistit, aby studijní směry zahrnuté v těchto rámcích zajišťovaly náležité uznání předchozího učení;

L.  vzhledem k tomu, že je odpovědností a výlučnou pravomocí členských států zajistit kvalitu obsahu výuky a organizaci vzdělávacích systémů a evropský rámec kvalifikací do této odpovědnosti nezasahuje;

M.  vzhledem ke stávajícím rozdílům v osvědčeních o uznání mezi regiony, zejména v příhraničních regionech, a výsledným rozdílům v zaměstnatelnosti;

N.  vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé knihovny významnou měrou přispívají k celoživotnímu učení a zlepšování gramotnosti a digitálních dovedností;

O.  vzhledem k tomu, že v současné době se evropského rámce kvalifikací účastní celkem 39 zemí: členské státy, země EHP, kandidátské země, potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina a Kosovo) a Švýcarsko;

1.  uznává iniciativu Komise revidovat evropský rámec kvalifikací a dále podporovat modernizaci evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a současně respektovat vnitrostátní pravomoci a zaručit, že charakteristické rysy vzdělávacích systémů členských států budou zabezpečeny;

2.  poukazuje na to, že prosazování kritického a netradičního myšlení je pro rozvoj nových dovedností potřebných v budoucnu rozhodující;

3.  doporučuje chránit bohatý soubor nejen technických, ale i manuálních dovedností, které se předávají mezi generacemi, a umožnit rozvoj a růst řemeslných výrobních odvětví, které musí být zachovány coby způsob zajištění individuálního charakteru každého členského státu;

4.  konstatuje, že úlohou evropského rámce kvalifikací je zvýšit srovnatelnost kvalifikací dosažených v členských státech při současném zachování charakteristických rysů vnitrostátních systémů vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že Unie by měla umožnit, aby byly každému bez ohledu na věk a postavení uznány jeho dovednosti a kompetence včetně těch z dobrovolné činnosti, a aby byly zviditelněny, uznávány a oceňovány bez ohledu na to, kde nebo jak je získal, a to jasným a přístupným způsobem, zejména v příhraničních regionech; zdůrazňuje potřebu většího úsilí členských států o rychlejší a účinnější uznávání kvalifikací a odkazování na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací;

6.  připomíná, že je nutné klást důraz na provádění evropského rámce kvalifikací s cílem zvýšit kvalitu a potenciál tohoto nástroje;

7.  doporučuje větší pružnost, pokud jde o zachování aktuálních odkazů v národních rámcích na evropský rámec kvalifikací;

8.  připomíná, že jedním z hlavních úkolů evropského rámce kvalifikací je usnadňovat a podporovat převádění kvalifikací a ověřovat formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu mezi jednotlivými systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby byla umožněna nadnárodní profesní mobilita a mobilita ve vzdělávání, a řešit nesourodost evropského pracovního trhu, aby bylo lépe vyhověno osobním potřebám občanů a celé společnosti;

9.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na větší srozumitelnost a přehlednost zvážila, zda je potřeba dále přepracovat tři horizontální oblasti (znalosti, dovednosti a kompetence); vyzývá ke zhodnocení evropského rámce klíčových kvalifikací z roku 2006 jako hlavního referenčního dokumentu pro dosažení většího souladu v terminologii mezi různými rámci EU, a tím i přístupu založeného na skutečných výsledcích učení;

10.  poukazuje na to, že je důležité analyzovat a vyvíjet nástroje pro předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností, a proto vyzývá členské státy a všechny zúčastněné subjekty, jako jsou zaměstnavatelé, aby se v této souvislosti podělily o své osvědčené postupy;

11.  podtrhuje význam programů odborné přípravy a odborných praxí při formování dovedností, a proto zdůrazňuje nutnost podporovat duální vzdělávací systémy v členských státech, které kombinují odbornou praxi v podnicích a vzdělávání na odborných školách; připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé hrají klíčovou úlohu v odborné přípravě na pracovišti i v poskytování odborné praxe, a je toho názoru, že jejich úloha by měla být dále podporována a rozvíjena;

12.  doporučuje, aby byl evropský rámec kvalifikací s ohledem na cíle strategie EU 2020 dostatečně úzce spojen s potřebami společnosti, včetně pracovního trhu, s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a pomoci jednotlivcům rozvíjet jejich potenciál;

13.  zdůrazňuje nutnost plně využít možnosti poskytované evropským rámcem kvalifikací s cílem podněcovat a podporovat mobilitu studentů a pracovníků v rámci EU, a tím podporovat celoživotní učení a povzbuzovat rozvoj mobilní a pružné pracovní síly v celé Evropě v době hospodářských výzev a globalizace trhu;

14.  zdůrazňuje, že řada členských států se stále nachází v počátečních fázích provádění svých národních rámců kvalifikací, které jsou založeny na osmi úrovních evropského rámce kvalifikací; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy s cílem zajistit, že budou v provádění tohoto postupu dále pokračovat;

15.  zdůrazňuje význam iniciativy v oblasti klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, která ve 25 jazycích určuje a kategorizuje dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce EU a vzdělávání a odbornou přípravu;

16.  vyzývá k silné podpoře a propagaci společných evropských zásad týkajících se poskytování a rychlého uznávání a rozpoznávání neformálního a informálního učení, poněvadž je to obzvlášť důležité pro začlenění „atypických“ studentů; v této souvislosti nastiňuje nárůst odborné přípravy založené na odvětví se zvláštním důrazem na starší osoby, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, starší pracovníky a ostatní skupiny, a vydávání osvědčení, jež by měly být do postupu uznávání zahrnuty; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda lze kredity evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu využít k ověřování a uznávání informálního a neformálního učení; věří, že nedojde ke znehodnocení dosažených formálních úspěchů;

17.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší koordinace mezi evropským rámcem kvalifikací a jinými existujícími nástroji pro uznávání a transparentnost, jako jsou evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů a Europass, s podporou systémů zajišťování kvality, aby se vytvářela součinnost a zvýšila se účinnost nástrojů transparentnosti;

18.  doporučuje, aby Komise vypracovala nástroj pro sebehodnocení zaměstnavatelů s cílem zajistit účinnější využívání evropského rámce kvalifikací; vybízí zaměstnavatele, aby kriticky přemýšleli o úrovni dovedností a schopností potřebných pro zaměstnání;

19.  zdůrazňuje možná rizika spojená s určováním výsledků učení v evropském rámci kvalifikací z hlediska dopadu na osnovy a zdůrazňuje význam rozmanitosti vzdělávacích systémů v EU a zúčastněných zemích;

20.  vyzývá zbývající členské státy, aby urychleně propojily své národní rámce kvalifikací s evropskými rámce kvalifikací; naléhavě vyzývá k rychlejšímu tempu s cílem odstranit všechny zbývající překážky bránící uznávání;

21.  doporučuje Komisi, aby znovu vyhodnotila náklady na zlepšení evropského rámce kvalifikací, protože v současné době nejsou plánovány žádné dodatečné náklady; obává se, že rozsah práce na revizi evropského rámce kvalifikací se podceňuje;

22.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly strategie sociálního rozměru pro své systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem zlepšit podporu rovných příležitostí, spravedlnost ve vzdělávání, boj proti nerovnosti a lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy, a naléhá na Komisi, aby v tom členské státy podpořila;

23.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou podporu financování odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání založeného na výkonnosti i výši školného v rámci programu modernizace s cílem zajistit sociální úlohu systémů vzdělávání a odborné přípravy a přístup ke kvalifikacím;

24.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila předpokládanou úlohu mezi evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a evropským systémem přenosu a akumulace kreditů s cílem zajistit větší transparentnost revize vůči zúčastněným stranám;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomuto závazku zařadit informální a neformální učení v současnosti vyloučené z většiny národních rámců kvalifikací a následně i evropského rámce kvalifikací, zejména informálního učení, které je v současné době vyloučeno zcela;

26.  zdůrazňuje, že je potřeba lépe porozumět kvalifikacím získaným mimo EU a jejich uznávání s cílem podpořit začleňování migrantů a uprchlíků do evropské společnosti, na trh práce a do systémů vzdělávání a odborné přípravy; v této souvislosti vítá doporučení, která jsou základem vztahů mezi národními a regionálními rámci kvalifikací třetích zemí, národními rámci kvalifikací členských států a evropskými rámci kvalifikací, zejména možnost strukturovaných dialogů se sousedními zeměmi EU, které mají dohodu o přidružení s Evropskou unií, což může vést k upevnění jejich národních rámců kvalifikací v evropském rámci kvalifikací a k podpoře rozvoje národních rámců kvalifikací třetích zemí ze strany EU (například prostřednictvím rozvojové pomoci);

27.  uznává, že je v zájmu třetích zemí, aby používaly evropský rámec kvalifikací jako referenční bod pro své vlastní systémy kvalifikací a aby byl evropský rámec kvalifikací revidován s cílem zjednodušit formální srovnávání kvalifikací získaných ve třetích zemích s těmi získanými v EU;

28.  zdůrazňuje, že na vytváření, provádění, prosazování a sledování evropského rámce kvalifikací na úrovni Evropské unie a vnitrostátní úrovni by se měly podílet a úzce spolupracovat příslušné zúčastněné strany, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a občanské společnosti, aby byla zajištěna jeho široká podpora;

29.  domnívá se, že nástroj, jako je evropský rámec kvalifikací, vyžaduje neustálou aktualizaci a soustavné úpravy a že by v zájmu podpory a zlepšení měl být pravidelně kontrolován, zejména s ohledem na uživatelskou vstřícnost, propustnost a transparentnost, a zdůrazňuje, že evropský rámec kvalifikací bude úspěšný pouze v případě, že se členské státy skutečně zavážou k jeho provádění a využívání;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(2)Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.
(3)Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.
(4)Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(5)Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.
(6)https://www.eqar.eu/.
(7)http://ec.europa.eu/education/library/publications/2015/ects-users-guide_en.pdf.
(8)Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.
(9)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(10)Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
(11)Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.

Právní upozornění