Seznam 
Přijaté texty
Středa, 14. června 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody ***I
 Žádost, aby byl Rolandas Paksas zbaven imunity
 Žádost, aby byla Mylène Troszczynská zbavena imunity
 Žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity
 Potřeba vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu
 Zpráva Komise o Srbsku za rok 2016
 Zpráva Komise o Kosovu za rok 2016
 Zpráva Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016
 Situace v Demokratické republice Kongo
 Aktuální stav provádění bangladéšského paktu udržitelnosti

Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody ***I
PDF 816kWORD 67k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 14. června 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (COM(2016)0482 – C8-0331/2016 – 2016/0231(COD))(1)
P8_TA(2017)0256A8-0208/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu
o opatřeních v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“)
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Právní východisko 1 a (nové)
s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Právní východisko 1 b (nové)
s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený ke Smlouvě o fungování Evropské unie,
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)   Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
(3)  Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a podle článku 2 této dohody je jejím cílem „zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu; b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“.
Pařížská dohoda rovněž ukládá smluvním stranám, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.
Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován.
(4)  Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován. Z toho důvodu budou rovněž ukončeny režimy pro zelené investice spojené s Kjótským protokolem, v jejichž rámci je poskytována finanční podpora na projekty snižování emisí v členských státech s nižšími příjmy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  V souvislosti se snižováním emisí ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nezbytné, Rada pro životní prostředí na svém zasedání dne 21. října 2009 podpořila cíl Unie snížit emise do roku 2050 o 80–95 % v porovnání s rokem 1990.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.16
(5)  Přechod na čistou energii a biohospodářství vyžaduje změny investičního jednání v celém spektru politik a pobídky pro malé a střední podniky (MSP) s menším kapitálem a malé zemědělské podniky k tomu, aby přizpůsobily své obchodní modely. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude upřednostňovat energetickou účinnost a jejímž cílem bude zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii a přitom uplatňovat přísné politiky udržitelnosti a snižování emisí na využívání biologických zdrojů, které mají nahradit fosilní zdroje. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.16
__________________
__________________
16 COM(2015)0080
16 COM(2015)0080
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, by měl být v období 2021–203019 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2020 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.
(9)  Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES19, by měl být v období 2021–2030 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2018 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 nebo hodnota ročního emisního přídělu stanovená pro rok 2020 podle toho, která hodnota je nižší, a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Aby byla odměněna včasná opatření a byly podpořeny členské státy s omezenější investiční kapacitou, mohou členské státy, v nichž HDP na obyvatele nedosahuje průměru EU a které měly v období 2013–2020 nižší emise, než je jejich roční emisní příděl stanovený pro období 2013–2020 podle rozhodnutí 406/2009/ES, požádat za určitých podmínek o dodatečné příděly z rezervy. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena dodatečná úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.
_________________
_________________
19Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
19Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  S cílem zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkové ekonomice, stanovuje toto nařízení trajektorii dlouhodobého snižování emisí, jejímž cílem je snížit od roku 2031 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Nařízení rovněž přispívá k plnění cíle Pařížské dohody spočívajícího v dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  S cílem zachování plné účinnosti rezervy tržní stability zřízené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18141a by se povolenky, které byly zrušeny na základě flexibility, již lze uplatnit podle tohoto nařízení po snížení povolenek EU ETS, neměly při určování celkového počtu povolenek v oběhu pro daný rok podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 považovat za povolenky, které byly zrušeny v souladu se směrnicí 2003/87/ES.
____________________________
1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.
(11)  Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, zlepšení energetické náročnosti budov, navýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti a podpoře oběhového hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  S cílem dosažení tohoto snížení emisí a ve snaze maximalizovat roli odvětví zemědělství je důležité, aby členské státy podporovaly inovativní zmírňující opatření s největším potenciálem, jako jsou: přeměna orné půdy na trvalé travní porosty; správa živých plotů, ochranných pásem a stromů na zemědělské půdě; nové režimy agrolesnictví a výsadby lesů; předcházení kácení stromů a odlesňování; obdělávání půdy bez orby nebo s jejím minimálním využitím a využití krycích plodin a meziplodin a zbytků plodin na půdě; plány řízení hodnocení emisí uhlíku a půdy a půdních živin; zlepšení účinnosti dusíku a nitrifikační inhibice; obnova a zachování mokřadů a rašelinišť; a zlepšení chovu dobytka, krmení a metod řízení pro snížení emisí.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Toto nařízení, včetně dostupných flexibilit, poskytuje pobídku ke snižování emisí, odpovídajícím způsobem sladěnou s ostatními právními předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky, pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii je spojeno s energetikou, budou při dosahování takovýchto snížení emisí hrát důležitou úlohu vyšší účinnost využívání energie a úspory energie. Ambiciózní politiky energetické účinnosti jsou proto klíčové nejen pro vyšší úspory u dovozu fosilních paliv, které zajistí energetickou bezpečnost a nižší účty spotřebitelů, ale také pro větší využívání energeticky úsporných technologií v budovách, v průmyslu a v dopravě, pro posilování hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst na místní úrovni a také pro zlepšování zdravotních podmínek a řešení problému energetické chudoby. Opatření přijatá v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, se časem sama zaplatí a jsou nákladově nejefektivnějším způsobem, jak pomoci členským státům dosáhnout jejich cílů podle tohoto nařízení. Proto je při promítání tohoto nařízení do vnitrostátních politik důležité, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost specifickému a různícímu se potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti a investicím v jednotlivých odvětvích.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)   Odvětví dopravy je nejen hlavním producentem emisí skleníkových plynů, ale také nejrychleji rostoucím odvětvím z hlediska energetické spotřeby od roku 1990. Je proto důležité, aby Komise a členské státy vyvinuly ještě více úsilí o zlepšení energetické účinnosti, o posílení přechodu na udržitelné druhy dopravy a o snížení vysoké závislosti tohoto odvětví na uhlíku. Dekarbonizace skladby zdrojů energie prostřednictvím prosazování využívání energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy, například udržitelných biopaliv a elektrických vozidel, přispěje k dosažení cíle snížení emisí CO2 v souladu s cíli, které stanoví Pařížská dohoda. To by mohlo být usnadněno tím, že se zajistí, aby uvedené odvětví mělo stanovený jasný a dlouhodobý rámec, který poskytne jistotu a bude základem pro rozhodování o investicích.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 d (nový)
(11d)   Dopad energetických a odvětvových politik na unijní a vnitrostátní závazky v oblasti klimatu by se měl posuzovat společnými kvantitativními metodami, aby jejich dopady byly transparentní a ověřitelné.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].
(12)  Nařízení [ ] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy, obhospodařovaných pastvinpřípadně obhospodařovaných mokřadů, jak je stanoveno v nařízení [ ], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility ve výši 280 milionů, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [ ].
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem bude vyžadovat změny v investicích a v pobídkách podporované opatřeními Unie jako SZP. Je zásadní, aby toto nařízení zohlednilo cíl přispět k cílům strategie Unie v oblasti lesnictví, podporovat konkurenceschopné a udržitelné způsoby dodávky dřeva pro biohospodářství Unie, vnitrostátní politiky členských států v oblasti lesnictví, strategie Unie pro biologickou rozmanitost a strategie Unie pro oběhové hospodářství.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ]. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.
(13)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Komplexní kontrola souladu by měla být prováděna každé dva roky. Uplatňování potenciálního příspěvku plynoucího z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [ ] by mělo být zváženo v intervalech stanovených v uvedeném nařízení. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Protože odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, představují více než polovinu emisí skleníkových plynů v Unii, politiky v oblasti snižování emisí v těchto odvětvích jsou velmi důležité z hlediska splnění závazků Unie v souladu s Pařížskou dohodou. Z toho důvodu by monitorování, vykazování a následná opatření podle tohoto nařízení měla být plně transparentní. Členské státy a Komise by měly informace, které se týkají dodržování tohoto nařízení, zpřístupnit veřejnosti a měly by rovněž zajistit řádné zapojení zainteresovaných subjektů a veřejnosti do procesu přezkumu tohoto nařízení. Komise je rovněž naléhavě vyzývána, aby vytvořila účinný a transparentní systém k monitorování výsledků spojených se zavedenými možnostmi flexibility.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.
(14)  Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost přenést část svého ročního emisního přídělu do dalších let nebo si ji vybrat dopředu. Členské státy by rovněž měly mít možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem.
(15)  Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem a přímo a účinně přispívat k vyrovnávání se se změnou klimatu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož budou stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Výkon těchto pravomocí by měl být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201121 .
(17)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o určení, jaké budou stanoveny roční emisní příděly pro členské státy.
_________________
21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   Kromě úsilí v oblasti snižování vlastních emisí je důležité, aby Unie v souladu s cílem spočívajícím ve zvyšování svého pozitivního vlivu na celosvětovou uhlíkovou stopu zvažovala spolu s třetími zeměmi provádění společných projektů, a to v kontextu politiky v oblasti klimatu do roku 2030 a za současného zohlednění skutečnosti, že Pařížská dohoda odkazuje na nový nástroj mezinárodní spolupráce pro boj se změnou klimatu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
(20)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
Aby byla dodržena Pařížská dohoda, měla by Unie své úsilí postupně zvyšovat a předkládat každých pět let příspěvek, jenž bude odrážet její nejvyšší možnou úroveň ambicí.
Přezkum by proto měl přihlížet k cíli Unie spočívajícímu ve snížení emisí skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a k cíli stanovenému v Pařížské dohodě, kterým je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století. Měl by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a přípravné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí.
Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 by měl zohlednit zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků.
Toto nařízení stanoví povinnosti týkající se minimálních příspěvků členských států ke splnění závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030, pravidla pro určování ročních emisních přídělů a pro hodnocení pokroku členských států při dosahování jejich minimálních příspěvků. Ukládá členským státům povinnost snižovat emise skleníkových plynů uvedené v článku 2, aby mohlo být spravedlivým a nákladově účinným způsobem dosaženo cíle Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 30 % oproti roku 2005.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Obecným cílem tohoto nařízení je zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím, vytvořením předvídatelné dlouhodobé cesty ke snížení emisí skleníkových plynů Unie o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3
3.  Pro účely tohoto nařízení se emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC považují za rovné nule.
3.  Pro účely tohoto nařízení se emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC, jež spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, považují za rovné nule.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 3 a (nový)
3a.   Toto nařízení se vztahuje na emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.D navigační služby“ podle IPCC, jež nespadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Roční úrovně emisí pro období 2021–2030
Roční úrovně emisí pro období 2021–2030
1.  Každý členský stát omezí v roce 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.
1.  Každý členský stát omezí do roku 2030 své emise skleníkových plynů nejméně o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení ve vztahu k jeho úrovni emisí v roce 2005, stanovené podle odstavce 3.
2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2020 průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.
2.  S výhradou možností flexibility podle článků 5, 6 a 7 a úpravy podle čl. 10 odst. 2 a s přihlédnutím k případným odpočtům vyplývajícím z použití článku 7 rozhodnutí č. 406/2009/ES každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce období 2021–2029 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající v roce 2018 buď průměrnou hodnotou jeho emisí skleníkových plynů v letech 2016, 2017 a 2018, stanovenou podle odstavce 3, nebo ročním emisním přídělem stanoveným pro rok 2020 v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES, přičemž se použije ta hodnota, která je nižší, a končící v roce 2030 mezní hodnotou určenou pro daný členský stát v příloze I tohoto nařízení.
3.  Komise přijme prováděcí akt, ve kterém stanoví roční emisní příděly pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely tohoto prováděcího aktu provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.
3.  Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2021–2030 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci provede Komise komplexní přezkum posledních údajů národních inventur za roky 2005 a 2016 až 2018, jež členské státy předložily podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013.
4.  Tento prováděcí akt rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.
4.  Tento akt v přenesené pravomoci rovněž upřesní na základě procentních podílů oznámených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 množství, jež lze vzít v letech 2021 až 2030 v úvahu za účelem souladu podle článku 9. Pokud by součet množství všech členských států přesáhl společnou celkovou hodnotu ve výši 100 milionů, sníží se množství za každý členský stát poměrně tak, aby společná celková hodnota překročena nebyla.
5.  Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 13.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Trajektorie dlouhodobého snižování emisí od roku 2031
Není-li v prvním nebo v některém z následujících přezkumů uvedených v čl. 14 odst. 2, rozhodnuto jinak, každý členský stát i nadále snižuje každý rok v období 2031–2050 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Každý členský stát zajistí, aby jeho emise skleníkových plynů nepřekročily v žádném roce v období 2031–2050 úroveň stanovenou pomocí lineární trajektorie začínající jeho ročními příděly emisí pro rok 2030 a končící v roce 2050 na úrovni emisí, která je o 80 % nižší než úroveň roku 2005 pro daný členský stát.
Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením ročních emisních přídělů pro jednotlivé roky v období 2031–2050 vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Nástroje flexibility k dosažení ročních mezních hodnot
Nástroje flexibility k dosažení ročních mezních hodnot
1.  Členské státy mohou využít možnosti flexibility podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článků 6 a 7.
1.  Členské státy mohou využít možnosti flexibility podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článků 6 a 7.
2.  S ohledem na roky 2021 až 2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.
2.  Pro období 2021–2025 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množstvído výše 10 %. Pro období 2026–2029 si členský stát může ze svého ročního emisního přídělu pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 %.
3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, může nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu započítat do následujících let až do roku 2030.
3.  Členský stát, jehož emise skleníkových plynů za daný rok jsou nižší než jeho roční emisní příděl pro daný rok, může v období 2021–2025, s přihlédnutím k možnostem flexibility podle tohoto článku a článku 6, přenést nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 10 %, do následujících let až do roku 2025. V období 2026–2029 může členský stát nadbytečnou část svého ročního emisního přídělu, a to ve výši až 5 %, přenést do následujících let až do roku 2030.
4.  Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
4.  Členský stát může převést nejvýše 5 % svého ročního emisního přídělu pro daný rok na jiné členské státy v období 2021–2025 a nejvýše 10 % v období 2026–2030. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5.  Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5.  Členský stát může převést část svého ročního emisního přídělu pro daný rok, která převyšuje jeho úroveň emisí skleníkových plynů pro tento rok, na jiné členské státy s přihlédnutím k možnostem flexibility podle odstavců 2 až 4 a článku 6. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.
5a.   Členský stát nesmí převést žádnou část svého ročního emisního přídělu, pokud v době převodu překračují emise daného členského státu jeho roční emisní příděl.
6.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení.
6.  Členské státy mohou využít kredity z projektů vydané podle čl. 24a odst. 1 směrnice 2003/87/ES za účelem souladu podle článku 9, a to bez jakéhokoli množstevního omezení a zároveň tak, aby nedošlo k dvojímu započtení. V souvislosti s těmito projekty mohou členské státy podněcovat k vytváření partnerství v rámci soukromého sektoru a partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.   Přístup k flexibilitě stanovené v tomto článku a příloze II se udělí pod podmínkou, že se dotčený členský stát zaváže k přijetí opatření v jiných odvětvích, kde nebylo v minulosti dosaženo uspokojivých výsledků. Nejpozději do 31. prosince 2019 doplní Komise toto nařízení přijetím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, kterým stanoví seznam těchto opatření a odvětví.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 7  název
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin
Dodatečné využití čistých pohlcení až do výše 280 milionů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované pastviny podle článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
1.  Pokud emise v určitém členském státě překračují jeho roční emisní příděly pro daný rok včetně jakýchkoli emisních přídělů přenesených podle čl. 5 odst. 3, lze pro tento rok vzít za účelem souladu podle článku 9 tohoto nařízení v úvahu množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí ze společných kategorií pro započítávání, které tvoří odlesněná půda, zalesněná půda, obhospodařovaná orná půda, obhospodařované pastviny, případně obhospodařované mokřady a s výhradou aktu v přenesené pravomoci přijatého podle článku 2 také obhospodařovaná lesní půda, jež jsou uvedeny v článku 2 nařízení [ ] [LULUCF], za předpokladu, že:
-a)  členský stát do 1. ledna 2019 předloží Komisi akční plán stanovující opatření, včetně případného využívání finančních zdrojů Unie, pro zemědělství účinné z hlediska klimatu a pro odvětví využívání půdy a lesnictví a objasní, jak tato opatření přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů podle tohoto nařízení a k rozšíření požadavků podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] na období 2021–2030;
a)  kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;
a)  kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;
b)  toto množství překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF];
b)  toto množství prokazatelně překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [ ][LULUCF] během pětiletých období uvedených v článku 12 nařízení [ ][LULUCF];
c)  tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl, a
c)  tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [ ][LULUCF], než kolik jich převedl; a
d)  tento členský stát splňuje požadavky nařízení [ ] [LULUCF].
d)  tento členský stát splňuje požadavky nařízení [ ] [LULUCF].
V souvislosti s akčními plány, které členské státy předloží v souladu s písmenem -a), může Komise vydat stanoviska.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 7  odst. 2
2.  Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku tak, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“.
2.  Je-li přijat aktpřenesené pravomoci, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], je Komise oprávněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, který pozmění odstavec 1 tohoto článku a kategorie započítávání v příloze III tak, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ a aniž by bylo překročeno celkové množství 280 milionů, které lze využít podle tohoto článku.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v roce 2027 a 2032 v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
1.  Komise každé dva roky zkontroluje, zda jsou členské státy s tímto nařízením v souladu. Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů určitého členského státu překročí jeho roční emisní příděl za kterýkoli rok daného období, použijí se v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a s možnostmi flexibility podle článků 5 až 7 tato opatření:
a)  k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11 a
a)  k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11; a
b)  tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.
b)  tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Rezerva pro včasná opatření
1.  Mají-li se zohlednit včasná opatření před rokem 2020, přihlédne se na žádost členského státu pro účely poslední kontroly souladu tohoto členského státu podle článku 9 tohoto nařízení k množství nepřekračujícímu celkový objem 90 milionů tun v rámci ročních emisních přídělů v období 2026–2030 za předpokladu, že:
a)  jeho celkové roční emisní příděly na období 2013–2020 stanovené v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES jsou vyšší než jeho celkové roční ověřené emise skleníkových plynů za období 2013–2020;
b)  jeho HDP na obyvatele v tržních cenách roku 2013 je nižší než průměr EU;
c)  vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v článcích 6 a 7 do úrovní stanovených v přílohách II a III;
d)  vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 a nepřevedl emisní příděly na jiný členský stát podle čl. 5 odst. 4 a 5 a
e)  Unie jako celek plní cíl uvedený v čl. 1 odst. 1.
2.  Maximální podíl členského státu na celkové částce uvedené v odstavci 1, kterou lze zohlednit za účelem souladu, se stanovuje na základě poměru rozdílu mezi jeho celkovými ročními emisními příděly na období 2013–2020 a jeho celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů ve stejném období na jedné straně a rozdílu mezi celkovými ročními emisními příděly na období 2013–2020 všech členských států splňujících kritérium uvedené v odst. 1 písm. b) a celkovými ověřenými ročními emisemi skleníkových plynů těchto členských států ve stejném období.
Roční emisní příděly a ověřené roční emise se stanoví podle odstavce 3.
3.  Komise přijme v souladu s článkem 12 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení stanovením maximálních podílů pro jednotlivé členské státy vyjádřených v tunách ekvivalentu CO2 podle odstavců 1 a 2. Pro účely těchto aktů v přenesené pravomoci vyjde Komise z ročních emisních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES a z údajů z přezkoumané inventury za období 2013–2020 podle nařízení (EU) č. 525/2013.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.  Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.
2.  Množství uvedené v příloze IV tohoto nařízení, které celkově činí 39,14 milionu tun ekvivalentu CO2 pro všechny členské státy, se každému členskému státu, který je v této příloze uveden, připočte k přídělu na rok 2021.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 11 – nadpis
Registr
Evropský registr
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013, včetně ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.
1.  Komise zajistí přesné započítávání podle tohoto nařízení prostřednictvím registru Unie zřízeného podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Za tímto účelem přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 12, aby toto nařízení doplnila, zejména co se týče ročních emisních přídělů, možností flexibility uplatněných podle článků 4 až 7, souladu podle článku 9 a změn oblasti působnosti podle článku 10 tohoto nařízení. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby zajistil, že nedojde k žádným nesrovnalostem. Systém evropského registru musí být transparentní a obsahovat všechny relevantní informace ohledně převodu povolenek mezi členskými státy. Tyto informace se prostřednictvím internetové stránky spravované Komisí zpřístupňují veřejnosti.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Za účelem provádění odstavce 1 je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 tohoto nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Klimatické dopady financování Unií
Komise provede komplexní meziodvětvovou studii dopadu financování přiděleného z rozpočtu Unie nebo jinak v souladu s právními předpisy Unie na zmírňování změny klimatu.
Do 1. ledna 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zjištěních studie, která bude v případě potřeby doplněna legislativními návrhy zaměřenými na ukončení jakéhokoliv financování Unií, které není slučitelné s cíli nebo politikami Unie v oblasti snižování emisí CO2. Zpráva zahrne návrh na povinnou kontrolu kompatibility obsahu s pravidly pro ochranu klimatu ex ante, která se uplatní na každou novou investici Unie od 1. ledna 2020, a povinnost výsledky transparentním a přístupným způsobem zveřejnit.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 tohoto nařízení je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 2 a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3, článku 4a, čl. 6 odst. 3a, čl. 7 odst. 2, článku 9a a článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
vypouští se
Postup projednávání ve výboru
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený nařízením (EU) č. 525/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Do šesti měsíců od facilitativního dialogu na základě úmluvy UNFCCC v roce 2018 zveřejní Komise zprávu, v níž posoudí soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Sdělení prozkoumá zejména úlohu a přiměřenost povinností stanovených v tomto nařízení při plnění cílů a soulad legislativních aktů Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně požadavků na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, a rovněž legislativních aktů v oblasti zemědělství a dopravy se závazkem EU ke snížení emisí skleníkových plynů.
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.
2.   Do 28. února 2024, a to po prvním globálním přezkumu provádění Pařížské dohody v roce 2023 a do šesti měsíců od navazujících globálních přezkumů, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, o jeho příspěvku k cíli EU spočívajícímu v celkovém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrhy na další snižování emisí členských států.
Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 zohlední zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti v rozdělení mezi členské státy.
Zohlední rovněž pokrok, kterého Unie a třetí země dosáhly na cestě ke splnění cílů Pařížské dohody, a rovněž pokrok v aktivování a udržování soukromých financí při podpoře přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Článek 15 a (nový)
Rozhodnutí (EU) 2015/1814
Čl. 1 – odst. 4
Článek 15a
Změna rozhodnutí (EU) 2015/1814
V článku 1 rozhodnutí (EU) 2015/1814 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Komise zveřejní celkový počet povolenek v oběhu pro každý rok, a to vždy do 15. května následujícího roku. Celkový počet povolenek v oběhu pro daný rok odpovídá souhrnnému počtu povolenek vydaných v období od 1. ledna 2008, včetně povolenek vydaných podle čl. 13 odst. 2 směrnice 2003/87/ES v tomto období a práv na použití mezinárodních kreditů, která byla zařízeními v rámci systému EU ETS uplatněna ve vztahu k emisím do 31. prosince daného roku, od kterého se odečtou souhrnné tuny ověřených emisí ze zařízení v rámci systému EU ETS od 1. ledna 2008 do 31. prosince téhož daného roku, povolenky zrušené v souladu s čl. 12 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, jiné než povolenky zrušené v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/...*, a počet povolenek v rezervě. Nebudou zohledněny emise z tříletého období, které začalo v roce 2005 a skončilo v roce 2007, ani povolenky vydané v souvislosti s těmito emisemi. K prvnímu zveřejnění dojde dne 15. května 2017.
______________
* Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o opatřeních v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (dále jen „nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, kterým se provádí Pařížská dohoda“) (Úř. věst. L ..., ..., s. ... ).“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0208/2017).


Žádost, aby byl Rolandas Paksas zbaven imunity
PDF 320kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o žádosti, aby byl Rolandas Paksas zbaven imunity (2016/2070(IMM))
P8_TA(2017)0257A8-0219/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Rolandas Paksas zbaven imunity, kterou dne 31. března 2016 předložil nejvyšší státní zástupce Litevské republiky a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 13. dubna 2016,

–  poté, co Rolandas Paksas dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  poté, co proběhla výměna názorů s nejvyšším státním zástupcem Litevské republiky a vrchním státním zástupcem oddělení pro vyšetřování organizované trestné činnosti a korupce, které je součástí úřadu nejvyššího státního zástupce;

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 ústavy Litevské republiky,

–  s ohledem na článek 4 zákona o statusu a pracovních podmínkách poslanců Evropského parlamentu zvolených v Litevské republice,

–  s ohledem na článek 22 statutu parlamentu Litevské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0219/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Litevské republiky požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Rolandas Paksas zbaven poslanecké imunity v souvislosti s vyšetřováním trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce ve své žádosti uvádí, že Rolandas Paksas je podezřelý, že dne 31. srpna 2015 souhlasil s přijetím úplatku výměnou za ovlivnění orgánů veřejné správy a státních úředníků při výkonu jejich pravomocí, což by podle litevského trestního zákoníku splňovalo náležitosti trestného činu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu č. 7 v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 ústavy Litevské republiky poslanci parlamentu Litevské republiky nesmí být bez souhlasu parlamentu trestně stíháni, zatčeni či jinak omezeni na svobodě;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 4 zákona o statusu a pracovních podmínkách poslanců Evropského parlamentu zvolených v Litevské republice požívají poslanci Evropského parlamentu na území Litevské republiky stejné imunity jako poslanec parlamentu Litevské republiky, pokud právní normy EU nestanovují jinak;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 22 statutu parlamentu Litevské republiky nesmí být proti poslanci parlamentu zahájeno trestní řízení, nesmí být zatčen ani vystaven žádnému jinému omezení osobní svobody bez souhlasu parlamentu, s výjimkou případů, kdy je dopaden při páchání trestného činu (in flagranti), a v takovém případě musí nejvyšší státní zástupce o této skutečnosti parlament neprodleně informovat;

G.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů;

H.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

I.  vzhledem k tomu, že pokud se tato stíhání netýkají výkonu poslaneckého mandátu, měl by být poslanec imunity zbaven, pokud se nezjistí, že stíhání je vedeno proto, aby poškodilo politickou činnost poslance, a tudíž nezávislost Parlamentu (fumus persecutionis);

J.  vzhledem k tomu, že na základě podrobných informací poskytnutých v tomto případě není důvod domnívat se, že stíhání v případě Rolandase Paksase je motivováno úmyslem poškodit jeho politickou činnost poslance Evropského parlamentu;

K.  vzhledem k tomu, že není úkolem Evropského parlamentu rozhodovat o vině nebo o nevině poslance, či o tom, zda činy přisuzované poslanci vyžadují trestní stíhání, ani vyjadřovat se ke kvalitě vnitrostátních právních a soudních systémů;

1.  rozhodl, aby byl Rolandas Paksas zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému orgánu Litevské republiky a Rolandasu Paksasovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner v. Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot v. Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byla Mylène Troszczynská zbavena imunity
PDF 325kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o žádosti, aby byla Mylène Troszczynská zbavena imunity (2017/2019(IMM))
P8_TA(2017)0258A8-0218/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byla Mylène Troszczynská zbavena imunity v rámci soudního vyšetřování zahájeného státním zástupcem v Bobigny z důvodu veřejného hanobení a podněcování nenávisti nebo násilí vůči jednotlivci nebo skupině osob kvůli jejich původu nebo příslušnosti či nepříslušnosti k určitému etniku, národu, rase nebo náboženskému vyznání, kterou předložil francouzský ministr spravedlnosti dne 1. prosince 2016 a která byla oznámena v plénu dne 16. ledna 2017,

–  poté, co Mylène Troszczynská dostala možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky ve znění ústavního zákona č. 95-880 ze dne 4. srpna 1995,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0218/2017),

A.  vzhledem k tomu, že státní zástupce v Bobigny požádal, aby byla poslankyně Evropského parlamentu a členka zastupitelstva regionu Pikardie Mylène Troszczynská zbavena poslanecké imunity v souvislosti s řízením týkajícím se zveřejnění na jejím twitterovém účtu dne 23. září 2015 vyobrazení žen v závoji zakrývajícím celý obličej, které zřejmě čekají ve frontě před úřadem CAF (francouzský úřad pro vyplácení rodinných přídavků), společně s komentářem: „CAF v Rosny-Sous-Bois 9. 12. 14. A to prý nošení závoje zakrývajícího celý obličej zakazuje zákon…”;

B.  vzhledem k tomu, že inkriminované vyobrazení byla ve skutečnosti fotomontáž vycházející z fotografie pořízené v Londýně a bylo již dříve využito jiným uživatelem Twitteru a že šetřením se zjistilo, že tuto on-line zprávu nezveřejnila paní Troszczynská, ale její asistent, který se k činu přiznal;

C.  vzhledem k tomu, že státní zástupce poukázal na to, že paní Troszczynská jakožto redaktorka svého twitterového účtu může být považována za odpovědnou za tento tweet;

D.  vzhledem k tomu, že jakmile paní Troszczynská zjistila, že tato fotografie je fotomontáž, rychle ji ze svého twitterového účtu odstranila;

E.  vzhledem k tomu, že tato žádost o zbavení Mylène Troszczynské imunity se vztahuje na údajné spáchání trestného činu veřejného hanobení jednotlivce nebo skupiny osob kvůli jejich původu nebo příslušnosti či nepříslušnosti k určitému etniku, národu, rase nebo náboženskému vyznání, jak je stanoví a trestá článek 23, čl. 29 odst. 1, čl. 32 odst. 2 a 3, články 42, 43 a čl. 48-6 zákona ze dne 29. července 1881, a podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí z rasových důvodů, které je předmětem probíhajícího vyšetřování a které stanoví a trestají čl. 24 odst. 8, 10, 11 a 12, čl. 23 odst. 1 a článek 42 zákona ze dne 29. července 1881 a čl. 131-26 odst. 2 a 3 trestního zákona;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

G.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky stanoví, že žádný člen Parlamentu nesmí být stíhán, vyšetřován, zatčen, zadržen nebo odsouzen pro své názory či hlasování během výkonu své funkce a žádný člen Parlamentu nesmí být zadržen za trestný čin ani být předmětem svobodu omezujícího opatření bez předchozího svolení Parlamentu;

H.  vzhledem k tomu, že rozsah imunity poslanců francouzského parlamentu de facto odpovídá rozsahu imunity, jíž podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že aby mohl poslanec Evropského parlamentu požívat imunity, musí daný názor vyjádřit při výkonu svého mandátu, což znamená, že je vyžadována spojitost mezi vyjádřeným názorem a parlamentním mandátem; vzhledem k tomu, že tato spojitost musí být přímá a zjevná;

I.  vzhledem k tomu, že příslušná obvinění nesouvisejí s postavením Mylène Troszczynské jakožto poslankyně Evropského parlamentu a týkají se činností regionální povahy, neboť dotčená fotomontáž a její komentář, které porušily francouzské právní předpisy, odkazovaly na události v Rosny-Sous-Bois;

J.  vzhledem k tomu, že uvedené činy nesouvisejí s názory ani s hlasováním Mylène Troszczynské jakožto poslankyně Evropského parlamentu během výkonu její funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že v tomto případě nepanuje žádné podezření, že by se jednalo o fumus persecutionis, tj. zjevný pokus bránit Mylène Troszczynské v parlamentní práci, ze strany orgánů činných v trestním řízení, které bylo zahájeno na základě trestního oznámení ve věci údajného spáchání trestného činu hanobení veřejného orgánu, jež podal úřad pro vyplácení rodinných přídavků v Seine-Saint-Denis prostřednictvím svého generálního ředitele;

1.  rozhodl, aby byla Mylène Troszczynská zbavena imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ministru spravedlnosti Francouzské republiky a Mylène Troszczynské.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity
PDF 324kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o žádosti, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity (2017/2020(IMM))
P8_TA(2017)0259A8-0217/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity, kterou dne 22. prosince 2016 předložil ministr spravedlnosti Francouzské republiky Jean-Jacques Urvoas v souvislosti s žádostí vrchního státního zástupce při odvolacím soudu v Paříži a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 16. ledna 2017,

–  poté, co Jean-Marie Le Pen dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0217/2017),

A.  vzhledem k tomu, že vrchní státní zástupce při odvolacím soudu v Paříži požádal o zbavení poslance Evropského parlamentu Jeana-Marieho Le Pena imunity v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti;

B.  vzhledem k tomu, že žádost vrchního státního zástupce se týká tvrzení Jeana-Marieho Le Pena, kterých se dopustil v rozhlasovém vysílání a která měla naplnit skutkovou podstatu podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí z rasových důvodů, což je podle francouzského trestního zákoníku trestný čin;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 26 Ústavy Francouzské republiky „žádný poslanec Parlamentu nesmí být vyšetřován, zatčen, zadržen nebo odsouzen soudem pro své názory či hlasování během výkonu své funkce“ a že „žádný poslanec Parlamentu nesmí být zatčen za trestný čin ani být předmětem svobodu zbavujícího či omezujícího opatření bez předchozího svolení Parlamentu“;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie nesmějí být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu není poslanecká imunita osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů;

F.  vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se poslanecké imunity je nutné vykládat s ohledem na hodnoty, cíle a zásady zakotvené ve Smlouvách;

G.  vzhledem k tomu, že v případě poslance Evropského parlamentu se imunita týká nejen názorů vyjádřených tímto poslancem na oficiálních schůzích Parlamentu, ale také jeho názorů vyjádřených na jiných místech, například ve sdělovacích prostředcích, pokud existuje „souvislost mezi vyjádřeným názorem a parlamentní funkcí“(2);

H.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádná souvislost mezi inkriminovaným tvrzením a parlamentní prací Jeana-Marieho Le Pena, a že Jean-Marie Le Pen zde tudíž nejednal v rámci výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu;

I.  vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu č. 7 stanoví, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

J.  vzhledem k tomu, že poslance je možné zbavit pouze imunity podle článku 9(3);

K.  vzhledem k tomu, že účelem této imunity je chránit Parlament a jeho členy před řízením v souvislosti s aktivitami, které provádějí při výkonu parlamentní funkce a které nelze od této funkce oddělit;

L.  vzhledem k tomu, že pokud se takovéto řízení netýká výkonu funkce daného poslance, měl by být zbaven imunity, neukáže-li se, že záměrem, který se skrývá za tímto řízením, je poškodit politickou činnost poslance, a tudíž nezávislost Parlamentu (tzv. fumus persecutionis);

M.  vzhledem k tomu, že na základě informací poskytnutých v tomto případě není důvod se domnívat, že řízení týkající se Jeana-Marieho Le Pena je vedeno s cílem poškodit jeho politickou činnost poslance Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, aby byl Jean-Marie Le Pen zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Francouzské republiky a Jeanu-Mariemu Le Penovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 et C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Viz výše uvedený rozsudek Patriciello, bod 33.
(3) Viz výše uvedený rozsudek Marra, bod 45.


Potřeba vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu
PDF 484kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (2016/2061(INI))
P8_TA(2017)0260A8-0197/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na články 22 a 25 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 16 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k rovnosti mužů a žen při využívání hospodářských, sociálních a kulturních práv (článek 3 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech)(1) a obecnou připomínku č. 19 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k právu na sociální zabezpečení (článek 9 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech)(2),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (COM(2010)2020),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 3, články 12, 20 a 23 Evropské sociální charty,

–  s ohledem na závěry Evropského výboru pro sociální práva ze dne 5. prosince 2014(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(7),

–  s ohledem na plán Komise ze srpna 2015 o novém začátku s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 nazvaný „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278), a zejména jeho cíl 3.2,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o situaci matek samoživitelek(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(15),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

—  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko a Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na studii zadanou tematickou sekcí Občanská práva a ústavní záležitosti nazvanou „The gender pension gap: differences between mothers and women without children“ (Rozdíly ve výši důchodu mezi ženami a muži: rozdíly mezi matkami a bezdětnými ženami, 2016) a studii Evropské komise „The Gender Gap in Pensions in the EU“ (Rozdíly ve výši důchodu mezi ženami a muži v EU, 2013),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0197/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 činil v EU rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, který je možné definovat jako rozdíl mezi průměrnou výší důchodu (před odečtením daní) žen ve srovnání s muži, 38,3 % ve věkové skupině osob starších 65 let a za posledních 5 let se v polovině členských států zvýšil; vzhledem k tomu, že finanční krize posledních několika let negativně ovlivňuje platy a důchody mnoha žen; vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemá 11 až 36 % žen vůbec žádný přístup k důchodu;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze společných a základních zásad zakotvených v článku 2 a v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, článku 8 SFEU a článku 23 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů by měla být rovněž začleňována do všech politik, iniciativ, programů a činností EU;

C.  vzhledem k tomu, že ženy jsou s ohledem na výši důchodů ve většině členských států EU méně zabezpečeny než muži a jsou zároveň nadměrně zastoupeny v kategorii nejchudších důchodců a nedostatečně zastoupeny v kategorii důchodců nejbohatších;

D.  vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou nepřijatelné a měly by se snížit a všechny příspěvky na důchodové pojištění by měly být v EU započítávány a odváděny genderově neutrálním způsobem, neboť jednou ze zásad, na nichž je EU založena, je rovnost žen a mužů, a jedním z jejích základních práv, zakotvených v Listině základních práv EU, je právo všech lidí na důstojný život;

E.  vzhledem k tomu, že v zemích EU-28 závisí každá čtvrtá osoba na svém důchodu jako na hlavním zdroji příjmů a že výrazný nárůst počtu osob v důchodovém věku kvůli prodlužování střední délky života a obecnému stárnutí obyvatelstva povede k tomu, že v roce 2060 bude počet lidí v této kategorii dvojnásobný;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku demografických změn bude v budoucnu muset stále se zmenšující počet aktivních zaměstnanců přispívat na stále více důchodců, z čehož vyplývá, že bude nabývat na významu jak soukromé, tak zaměstnanecké penzijní pojištění;

G.  vzhledem k tomu, že cílem důchodových systémů je zabezpečit ekonomickou nezávislost, která má rozhodující význam pro rovnost žen a mužů, a také to, aby systémy sociálního zabezpečení v členských státech zajistily všem občanům EU důstojný a odpovídající důchodový příjem a přijatelnou životní úroveň a ochránit je před rizikem chudoby v důsledku různých faktorů či sociálního vyloučení, aby se tak zaručilo jejich aktivní zapojení do společenského, kulturního a politického života a důstojný život ve stáří a občané se mohli nadále podílet na chodu společnosti;

H.  vzhledem k tomu, že rostoucí individuální odpovědnost za rozhodnutí o úsporách, s nimiž se pojí různá rizika, také znamená, že jednotlivci musí být o dostupných možnostech a s tím spojených rizicích jasně informováni; vzhledem k tomu, že je nutné poskytnout ženám i mužům, ale zejména ženám, podporu při zvyšování úrovně jejich finanční gramotnosti, aby byli schopni činit v této stále složitější oblasti informovaná rozhodnutí;

I.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů ještě zhoršuje situaci žen, pokud jde o jejich ekonomickou zranitelnost a ponechává je napospas sociálnímu vyloučení, trvalé chudobě a ekonomické závislosti, zejména na jejich manželech či jiných rodinných příslušnících; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování a výši důchodů se projevuje mnohem silněji u žen s vícečetným znevýhodněním nebo příslušnic rasových, etnických, náboženských a jazykových menšin, protože jsou často zaměstnány v profesích, které vyžadují méně dovedností a menší odpovědnost;

J.  vzhledem k tomu, že důchody spojené s individuálními spíše než odvozenými právy by mohly pomoci zaručit ekonomickou nezávislost všech osob, snížit překážky pro účast na formálním zaměstnání a minimalizovat genderové stereotypy;

K.  vzhledem k tomu, že ženy mívají kvůli delší střední délce života po dobu svého důchodu v průměru vyšší potřeby příjmů než muži; vzhledem k tomu, že k tomuto dodatečnému příjmu by mohly mít přístup na základě mechanismů pozůstalostních důchodů;

L.  vzhledem k tomu, že nedostatek srovnatelných, úplných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů, které by umožňovaly vyhodnotit velikost rozdílů mezi důchody a váhu jednotlivých faktorů, které k nim přispívají, vede k nejistotě ohledně toho, které prostředky by byly v boji proti těmto rozdílům nejefektivnější;

M.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s průměrem kategorie všech osob starších 65 let je tento rozdíl vyšší ve věkové kategorii 65–74 let (kde přesahuje 40 %), a to především z důvodu převodu nároků, např. těch souvisejících s ovdověním, které existují v některých členských státech;

N.  vzhledem k tomu, že zmrazení a škrty v důchodech zvyšují riziko chudoby ve stáří, zejména v případě žen; vzhledem k tomu, že podíl starších žen ohrožených chudobou a sociálním vyloučením dosahoval v roce 2014 výše 20,2 % v porovnání se 14,6 % mužů a že v roce 2050 by mohl podíl osob starších 75 let ohrožených chudobou dosáhnout ve většině členských států 30 %;

O.  vzhledem k tomu, že osoby starší 65 let disponují příjmy ve výši téměř 94 % celkového průměru obyvatelstva; vzhledem k tomu, že okolo 22 % žen starších 65 let se přesto nachází pod prahovou hodnotou ohrožení chudobou;

P.  vzhledem k tomu, že za průměrným rozdílem ve výši důchodů v EU v roce 2014 se skrývají velké rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že pro srovnání nejnižší rozdíl ve výši důchodů mužů a žen činil 3,7 % a nejvyšší 48,8 %, přičemž ve 14 členských státech je tento rozdíl vyšší než 14 %;

Q.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují velké rozdíly v podílu obyvatel, kteří pobírají důchod, jež se v roce 2013 pohyboval mezi 15,1 % na Kypru a 31,8 % v Litvě, zatímco hlavními příjemci důchodů v roce 2013 byly ve většině členských státech EU ženy;

R.  vzhledem k tomu, že tento rozdíl ve výši důchodů, jenž je způsoben mnoha faktory, dokládá nerovnováhu v situaci žen a mužů, pokud jde o jejich profesní dráhu a rodinný život, jejich možnosti přispívat do systému důchodového zabezpečení, jejich pozici v rodině a metody výpočtu výše důchodů, jež jsou zakotveny v příslušném důchodovém systému; vzhledem k tomu, že se do něho promítá také segregace na trhu práce a vyšší podíl žen pracujících na částečný úvazek, za nižší hodinovou mzdu, s faktorem přerušení kariéry a menším počtem odpracovaných let v důsledku neplacené práce, kterou ženy a matky vykonávaly poskytováním péče ve svých rodinách; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů by měl být chápán jako klíčový ukazatel genderové nerovnosti na trhu práce, a to tím spíše, že stávající rozdíl ve výši důchodů mužů a žen je velmi blízko celkovému rozdílu ve výdělcích (39,7 % v roce 2015);

S.  vzhledem k tomu, že úplná míra rozdílu v důchodech coby úhrnu všech nerovnováh a nerovností mezi situací žen a mužů, které vznikají po celou dobu jejich profesní dráhy a odrážejí se v prvním a druhém důchodovém pilíři, pokud jde například o celoživotní přístup k moci a finančním prostředkům, může být zkreslena existencí nápravných mechanismů;

T.  vzhledem k tomu, že bez ohledu na to, kdy rozdíl ve výši důchodů zkoumáme, vždy se v něm odrážejí sociální podmínky a podmínky na trhu práce, které sahají několik desetiletí do minulosti; vzhledem k tomu, že tyto podmínky podléhají změnám, někdy značným, které budou mít dominový efekt na potřeby různých generací žen v důchodu;

U.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů má odlišná specifika v závislosti na osobním stavu, společenském postavení a rodinném stavu či poměrech dotčené důchodkyně; vzhledem k tomu, že za těchto okolností nemusí jednotný přístup nutně vést k nejlepším výsledkům;

V.  vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelné jsou domácnosti rodičů samoživitelů, jelikož představují 10 % všech domácností s nezaopatřenými dětmi a 50 % z nich je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, což je dvojnásobná míra oproti obyvatelstvu jako celku; vzhledem k tomu, že existuje jasná souvislost mezi rozdílem ve výši důchodu a počtem dětí vychovaných během života, a vzhledem k tomu, že rozdíly ve výši důchodů mužů a žen jsou mnohem větší v případě vdaných žen a matek než v případě svobodných bezdětných žen; vzhledem k tomu, že nerovnosti zakoušené matkami, zejména matkami samoživitelkami, pravděpodobně ještě vzrostou, jakmile tyto ženy odejdou do důchodu;

W.  vzhledem k tomu, že těhotenství a rodičovská dovolená často vede matky, které představují 79,76 % osob snižujících si pracovní úvazek z důvodu péče o děti ve věku nižším osmi let, k tomu, aby přijímaly zaměstnání s nízkou mzdou nebo na částečný úvazek nebo aby svou kariéru kvůli péči o děti nežádoucím způsobem přerušily; vzhledem k tomu, že mateřské dovolené, otcovské dovolené a rodičovské dovolené jsou nezbytnými a nepostradatelnými nástroji pro lepší sdílení úkolů souvisejících s péčí o děti, jimiž se také docílí lepšího skloubení rodinného a pracovního života a u žen se maximálně omezí přerušování kariéry;

X.  vzhledem k tomu, že u otců se počet jejich dětí na výši odměny a následně i důchodových nárocích neodráží, nebo se dokonce odráží pozitivně;

Y.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen se podceňuje, neboť mnohé ženy nejsou vedeny jako nezaměstnané, zejména ženy, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, z nichž mnohé se věnují pouze domácím pracím a péči o děti; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je příčinou nerovností v jejich důchodech;

Z.  vzhledem k tomu, že páry, v nichž oba rodiče chtějí pracovat na plný úvazek, se v důsledku tradičních způsobů organizace práce setkávají s obtížemi, chtějí-li dosáhnout harmonického sladění rodinného a pracovního života;

AA.  vzhledem k tomu, že důchodové kredity pro muže a ženy jako určitá forma dávek pobíraných za péči o děti nebo rodinné příslušníky by mohly pomoci zabránit tomu, aby přerušení pracovní kariéry z důvodu péče měla negativní dopad na důchod, a že je žádoucí, aby se tyto systémy rozšířily nebo posílily ve všech členských státech;

AB.  vzhledem k tomu, že důchodové kredity vztahující se na různé formy práce by mohly pomoci všem pracovníkům, aby získali důchod;

AC.  vzhledem k tomu, že navzdory určitým snahám o nápravu této situace míra zaměstnanosti žen stále nedosahuje míry stanovené v cílech strategie Evropa 2020 a je nadále mnohem nižší než u mužů; vzhledem k tomu, že zvyšující se účast žen na trhu práce přispívá k úsilí o snížení rozdílů mezi výší důchodů žen a mužů v EU, neboť mezi účastí na trhu práce a výší důchodu existuje přímá souvislost; vzhledem k tomu, že z údajů o míře zaměstnanosti ovšem nelze vyčíst nic o délce ani typu zaměstnání, a jediné, co se z nich můžeme dovědět, tak jsou informace o výši mezd a důchodů;

AD.  vzhledem k tomu, že počet odpracovaných let má přímý dopad na důchodový příjem; vzhledem k tomu, že délka profesní aktivity je u žen v průměru o více než deset let kratší než u mužů, a vzhledem k tomu, že u žen, jež vykážou profesní aktivitu kratší než čtrnáct let, je rozdíl v důchodu dvakrát větší (64 %) než u žen, jejichž profesní aktivita je delší (32 %);

AE.  vzhledem k tomu, že u žen je více než u mužů pravděpodobné, že budou přerušovat kariéru, využívat nestandardních forem zaměstnání, pracovat na částečný úvazek (32 % žen ve srovnání s 8,2 % mužů) nebo že budou mít neplacenou práci, zejména pokud pečují o děti a příbuzné a spočívá na nich téměř výlučná odpovědnost za poskytování péče a domácí práce kvůli přetrvávajícím genderovým nerovnostem, což jde všechno na úkor jejich důchodů;

AF.  vzhledem k tomu, že investice do škol, předškolního vzdělávání, vysokých škol a péče o starší osoby mohou pomoci dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a v dlouhodobém měřítku mohou vést nejen k vytváření pracovních míst, ale také k tomu, že získají vysoce kvalitní pracovní místa a setrvají tak na trhu práce déle, což se v dlouhodobém horizontu pozitivně odrazí na jejich důchodech;

AG.  vzhledem k tomu, že neformální péče patří k základním pilířům naší společnosti a ve velké míře ji vykonávají ženy, přičemž tato nerovnost se rovněž odráží v rozdílu mezi důchody žen a mužů; vzhledem k tomu, že tento typ neviditelné práce není dostatečně uznáván, zejména při posuzování důchodových nároků;

AH.  vzhledem k tomu, že v EU stále přetrvávají velké rozdíly v platech mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že v roce 2014 činil tento rozdíl 16,3 %, a to především kvůli diskriminaci a segregaci, jež vedou k tomu, že jsou ženy nadměrně zastoupeny v odvětvích, v nichž je nižší platové ohodnocení než v těch, kde převažují muži; vzhledem k tomu, že k rozdílům v platech mezi ženami a muži přispívají i jiné faktory, např. přerušování kariéry či nedobrovolné přijetí zaměstnání na zkrácený úvazek za účelem sloučení pracovních a rodinných povinností, stereotypy, podhodnocování práce žen a rozdíly v dosaženém vzdělání a v pracovních zkušenostech;

AI.  vzhledem k tomu, že článek 151 SFEU uznává, že cílem EU je zajistit přiměřenou sociální ochranu; vzhledem k tomu, že za tím účelem by EU měla podpořit členské státy prostřednictvím doporučení týkajících se zlepšování ochrany starších osob, které z důvodu svého věku nebo osobní situace mají nárok na pobírání důchodu;

AJ.  vzhledem k tomu, že posilování vazby mezi příspěvky do důchodového systému a příjmy spolu se zvyšováním úlohy druhého a třetího pilíře v organizaci důchodových systémů vede k tomu, že se riziko, že se do rozdílu ve výši důchodů promítnou genderové faktory, přesouvá na soukromé subjekty;

AK.  vzhledem k tomu, že reformy důchodových systémů uvedené v bílé knize o důchodech Evropské komise z roku 2012 postrádají posouzení dopadů na rovnost žen a mužů ex anteex post;

AL.  vzhledem k tomu, že organizace veřejných systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů spadá do výlučné pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že EU má v oblasti důchodového zabezpečení především podpůrné pravomoci, a to zejména na základě článku 153 SFEU;

Obecné poznámky

1.  žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy při vytváření strategie, jejímž cílem je odstranit rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži v Evropské unii, a pomohla jim v tomto ohledu zavést obecné zásady;

2.  schvaluje a podporuje výzvu Rady k přijetí nové iniciativy Komise, na jejímž základě bude stanovena strategie pro rovnost mužů a žen pro období 2016–2020, která bude mít podobu sdělení, jako tomu bylo u předchozích strategií, a k rozšíření strategického zapojení EU v oblasti rovnosti mužů a žen a spojení se strategií Evropa 2020;

3.  je toho názoru, že tato strategie by nejen měla usilovat o nápravu důsledků rozdílů ve výši důchodů na úrovni členských států, zejména v případě nejzranitelnějších skupin, ale zároveň jí zabránit v budoucnu tím, že bude bojovat proti jejich základním příčinám, jako je nerovné postavení žen a mužů na trhu práce, pokud jde o mzdy, kariérní postup a příležitosti k zaměstnání na plný úvazek, ale i segregace na trhu práce; vybízí v tomto ohledu k mezivládnímu dialogu a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;

4.  zdůrazňuje, že má-li být strategie úspěšná, je nezbytný mnohostranný přístup, jenž musí kombinovat činnosti v rámci různých politik, jejichž cílem je zlepšení genderové rovnosti, a zahrnovat přístup k důchodům zohledňující celý profesní život jedinců, zabývat se jak nerovnostmi mezi ženami a muži, pokud jde o úroveň zaměstnanosti, profesní dráhu a možnost hrazení příspěvků do důchodového systému, tak i nerovnostmi plynoucími z organizace důchodových systémů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na závěry Rady ze dne 18. června 2015 nazvané „Rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů“;

5.  připomíná důležitou úlohu sociálních partnerů v diskusi o otázkách týkajících se minimální mzdy za současného dodržení zásady subsidiarity; zdůrazňuje významnou úlohu odborů a kolektivního vyjednávání při dosahování toho, aby starší osoby měly přístup k veřejným důchodům v souladu se zásadami mezigenerační solidarity a rovnosti žen a mužů; poukazuje na to, že je důležité, aby sociální partneři byli bráni v úvahu při přijímání politických rozhodnutí, jež mění významné právní aspekty podmínek způsobilosti určujících nárok na důchod; vyzývá EU a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a organizacemi zabývajícími se rovností žen a mužů stanovily a prováděly politiky zaměřené na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; doporučuje, aby členské státy doplňkově k těmto snahám zvážily pravidelné sledování oblasti mezd;

6.  vyzývá členské státy, aby zavedly důstojná a chudobě zabraňující opatření pro pracovníky, jimž zdravotní stav neumožňuje pracovat až do dosažení zákonem stanoveného důchodového věku; podporuje zachování předčasného odchodu do důchodu pro pracovníky, kteří jsou vystaveni namáhavým nebo rizikovým pracovním podmínkám; domnívá se, že zvýšení míry zaměstnanosti prostřednictvím kvalitních pracovních míst by mohlo pomoci výrazně zmírnit budoucí nárůst počtu lidí neschopných pracovat až do zákonem stanoveného důchodového věku, a tím zmírnit finanční zátěž stárnutí;

7.  je hluboce znepokojen dopadem doporučení pro jednotlivé země v důsledku úsporných opatření na důchodové systémy a jejich udržitelnost a přístup k příspěvkovým důchodům v rostoucím počtu členských států, jakož i negativními dopady, které mají doporučení pro jednotlivé země na úrovně příjmů a sociální transfery potřebné k odstranění chudoby a sociálního vyloučení;

8.  zdůrazňuje, že zásada subsidiarity se musí přísně uplatňovat i v otázkách důchodů;

Účinnější kroky proti rozdílům ve výši důchodů prostřednictvím hodnocení a zvyšování povědomí

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby ve spolupráci s Eurostatem a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) nadále rozdíly ve výši důchodů mužů a žen prověřovaly s cílem vytvořit v tomto ohledu formální a spolehlivé ukazatele a aby identifikovaly jednotlivé faktory vedoucí ke vzniku tohoto rozdílu za účelem sledování a stanovení jasných cílů pro jeho snížení a aby o tom podávaly zprávy Evropskému parlamentu; vyzývá členské státy, aby Eurostatu poskytovaly každoroční statistické údaje týkající se rozdílů v odměňování a výši důchodů žen a mužů, aby bylo možné posoudit vývoj situace v celé EU a prostředky, jak záležitost řešit;

10.  vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala dopady  doporučení z bílé knihy z roku 2012 týkající se důchodů, která jsou zaměřena na boj proti příčinám rozdílu ve výši důchodu žen a mužů, na nejzranitelnější skupiny, zejména ženy, aby mohla vypracovat formální ukazatel rozdílu ve výši důchodu žen a mužů a provádět systematické sledování; žádá, aby bylo provedeno odpovídající hodnocení a sledování dopadu dosud provedených doporučení nebo opatření na muže a ženy; vyzývá Komisi, aby podporovala vypracovávání statistik a výzkumů zaměřených na ženy a muže s cílem zlepšit sledování a hodnocení účinků důchodových reforem na blahobyt a zdraví žen;

11.  vybízí členské státy, aby prosazovaly boj proti rozdílu ve výši důchodů mužů a žen v rámci svých sociálních politik prostřednictvím zvyšování povědomí o této problematice mezi příslušnými subjekty přijímajícími rozhodnutí a tvorbou programů, jejichž cílem bude zvyšovat informovanost žen o důsledcích tohoto jevu a poskytovat jim nástroje, které jim umožní vytváření strategií pro financování svého důchodu, jež budou dlouhodobé, udržitelné a uzpůsobené jejich konkrétním potřebám, jakož i přístup žen k druhému a třetímu důchodovému pilíři, zejména ve feminizovaných odvětvích, v nichž může být míra zavádění nízká; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšiřovaly a dále zvyšovaly povědomí veřejnosti o stejné odměně pro muže a ženy, o rozdílech v důchodech žen a mužů a o přímé i nepřímé diskriminaci žen v práci;

12.  připomíná, že s cílem umožnit srovnání na úrovni EU je třeba jasně a jednotně definovat pojmy, jako jsou „rozdíly v odměňování žen a mužů“ či „rozdíly ve výši důchodu žen a mužů“;

13.  vyzývá členské státy a orgány Unie, aby podporovaly studie o dopadech genderových rozdílů na důchody a finanční závislost žen; tyto studie by měly přihlížet k problémům jako stárnutí populace, rozdíly ve zdravotním stavu a naději na dožití u žen a mužů, druhy změn v rodinných strukturách, zvýšení počtu jednočlenných domácností a rozdíly v osobních situacích žen; vyzývá je také, aby vypracovaly možné strategie, jak rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži odstranit;

Snižování nerovností v oblasti rozsahu příspěvků do důchodového systému

14.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby dohlížely na řádné provádění a systematické sledování pokroku evropských právních předpisů bojujících proti přímé či nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, aby v případě jejich neplnění zahajovaly postupy pro nesplnění povinnosti i případné přezkumy s cílem zaručit rovnost, pokud jde o možnosti žen a mužů přispívat do důchodového systému;

15.  jednoznačně odsuzuje rozdíly v odměňování žen a mužů a jejich „nevysvětlitelnou“ složku vyplývající z diskriminace na pracovišti a opakuje svou výzvu, aby byla podrobena přezkumu směrnice 2006/54/ES, která byla jasně a dostatečně provedena pouze ve dvou členských státech, s cílem zajistit větší rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a platového ohodnocení, za použití zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, která byla zaručena Smlouvou již při založení EHS;

16.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podnikly kroky s cílem zajistit uplatňování zásad zákazu diskriminace a rovnosti na trhu práce a v přístupu k zaměstnání, a zejména aby přijaly opatření v oblasti sociální ochrany s cílem zajistit, aby odměny a sociální nároky žen, včetně důchodů, byly v souladu se zásadou stejné odměny pro ženy a muže za stejnou nebo rovnocennou práci; žádá členské státy, aby zavedly odpovídající opatření s cílem zamezit porušování zásady stejné odměny pro ženy a muže za stejnou a rovnocennou práci;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, zaměstnavatele a odborové organizace, aby navrhly a využívaly konkrétní a vhodné nástroje pro hodnocení pracovních pozic s cílem stanovit práci stejné hodnoty, a zajistit tak rovné odměňování mužů i žen, a tím v budoucnosti i rovné důchody; vybízí firmy, aby prováděly výroční audity rovného odměňování, aby tyto údaje s maximální transparentností zveřejňovaly a aby zmenšily rozdíl ve výši mezd mužů a žen;

18.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby řešily horizontální a vertikální segregaci na trhu práce tím, že budou odstraňovat nerovnosti mezi muži a ženami a diskriminaci v zaměstnání a vybízet ženy a dívky, především prostřednictvím vzdělávacích programů a zvyšování povědomí, k volbě studia, povolání či profesní dráhy v inovačních odvětvích vykazujících růst, ve kterých v dnešní době kvůli přetrvávajícím stereotypům převažují muži;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zvýšit míru ekonomické nezávislosti žen dnes i v budoucnosti nabízely ženám lepší pobídky k tomu, aby pracovaly déle a pracovní činnost přerušovaly na kratší dobu;

20.  v souvislosti s nárůstem v přesunu odpovědnosti z důchodových systémů na systémy financování z osobních zdrojů připomíná, že je důležité zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci v přístupu k finančním službám spadajícím do oblasti působnosti směrnice 2004/113/ES a aby byl tento přístup založen na pojistně matematických kritériích stejného přístupu k oběma pohlavím; konstatuje, že uplatnění pravidla stejného přístupu k oběma pohlavím napomůže tomu, jak u žen a mužů snížit rozdíl ve výši důchodů; vyzývá členské státy a Komisi, aby s přihlédnutím k zásadám EU týkajícím se nediskriminace a rovnosti žen a mužů zvýšily transparentnost, přístup k informacím a jistotu účastníků a příjemců zaměstnaneckých penzijních pojištění;

21.  zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie dal jasně najevo, že zaměstnanecké penzijní plány mají být považovány za odměnu, a proto se zásada rovného zacházení vztahuje i na tyto plány;

22.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ženám, které mnohdy nezískaly nárok na důchod, a postrádají tudíž hospodářskou nezávislost, zejména v případě rozvodu;

Snižování nerovností mezi ženami a muži v souvislosti s profesní dráhou

23.  vítá skutečnost, že Komise reagovala na výzvu Evropského parlamentu k lepšímu slaďování pracovního a soukromého života předložením nelegislativních návrhů a jednoho legislativního návrhu, kterým se vytváří několik druhů dovolené s cílem řešit problémy 21. století; zdůrazňuje, že návrhy Komise jsou dobrým základem pro splnění očekávání evropských občanů; vyzývá všechny orgány, aby co nejdříve tento balíček realizovaly;

24.  vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s právními předpisy o právech žen na mateřské dovolené a aby dodržování těchto předpisů vymáhaly, a zajistily tak, že ženy nebudou z hlediska důchodu znevýhodňovány jen proto, že se během svého pracovního života staly matkami;

25.  vyzývá členské státy, aby zvážily, zda zpřístupnit zaměstnancům možnost vyjednávat o dobrovolných flexibilních pracovních ujednáních, včetně modelů tzv. smart working, v souladu s vnitrostátními zvyklostmi a nezávisle na věku dětí nebo rodinné situaci, což by umožnilo ženám a mužům lépe skloubit rodinný a pracovní život tak, aby nebyli nuceni upřednostňovat jeden z nich, ujmou-li se pečovatelských povinností;

26.  bere na vědomí návrh Komise na to, aby směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob obsahovala možnost pečovatelské dovolené, a připomíná svůj požadavek, aby byly zajištěny přiměřené odměny a sociální ochrana; vyzývá členské státy, aby na základě sdílení osvědčených postupů, ku prospěchu žen i mužů, zavedly „započitatelná období péče o závislé osoby“ s cílem kompenzovat přerušení kariéry kvůli neformální péči o rodinného příslušníka i období formální dovolené za účelem péče, jako je mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, a spravedlivě je zhodnocovat při výpočtu nároku na důchod; zdůrazňuje, že tyto kredity je třeba udělovat za krátká a pevně stanovená období, aby se nezaváděly další stereotypy a nerovnosti;

27.  vyzývá členské státy, aby navrhly strategie pro uznání významu neformální péče poskytované rodinným příslušníkům a dalším závislým osobám a toho, aby byly mezi ženami a muži spravedlivě sdíleny, jelikož nedostatečné sdílení je potenciální příčinou přerušení profesní dráhy a nejisté práce pro ženy, což ohrožuje jejich nároky na důchod; v této souvislosti zdůrazňuje význam pobídek, jež podnítí muže k čerpání rodičovské a otcovské dovolené;

28.  vyzývá členské státy, aby umožnily nástup zaměstnance po mateřské nebo rodičovské dovolené zpět do srovnatelného pracovního poměru;

29.  připomíná, že náležité rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem mohou ženy a muži dosáhnout pouze tehdy, budou-li na místní úrovni k dispozici vysoce kvalitní, cenově dostupná a přístupná pečovatelská zařízení a služby pro děti, seniory a jiné závislé rodinné příslušníky a bude-li podporováno rovnoměrné rozdělení odpovědnosti, nákladů a péče; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do služeb pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby ve venkovských oblastech byla k dispozici zařízení péče o děti, a naléhavě žádá Komisi, aby podporovala členské státy, a to i prostřednictvím poskytování dostupných finančních prostředků EU, při vytváření těchto zařízení ve formě, která bude přístupná všem; vyzývá členské státy, aby nejen co nejrychleji splnily barcelonské cíle, a to nejpozději do roku 2020, ale aby rovněž stanovily podobné cíle pro služby dlouhodobé péče, a zároveň daly rodinám, které dávají přednost jiným modelům výchovy dětí, možnost svobodně si vybrat; blahopřeje těm členským státům, které již obou souborů uvedených cílů dosáhly;

Dopady důchodových systémů na rozdíl ve výši důchodů

30.  vyzývá členské státy, aby s cílem bojovat proti diskriminaci a zajistit větší transparentnost důchodových systémů členských států vyhodnotily na základě spolehlivých a srovnatelných údajů dopady svých důchodových systémů na rozdíl ve výši důchodů a na faktory, které k němu vedou;

31.  zdůrazňuje, že udržitelnost důchodových systémů musí vzít v úvahu výzvy vyplývající z demografických změn, stárnutí obyvatelstva, míry porodnosti, poměru ekonomicky aktivních osob a osob ve věku příslušném pro pobírání důchodových dávek; připomíná, že situace těchto lidí je úzce spjata s počtem let, které odpracovali, a výší odvedených příspěvků;

32.  vyzývá členské státy, aby urychleně provedly nezbytné strukturální změny důchodových systémů s cílem zajistit udržitelné sociální zabezpečení s ohledem na zvyšující se průměrnou délku života v EU;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se důkladněji zabývaly tím, jak se může na rozdílu ve výši důchodů potenciálně projevit posun od zákonem definovaných státních důchodů k flexibilnějším mechanismům zaměstnaneckého a soukromého penzijního pojištění, ať již jde o výpočet doby odvádění příspěvků do důchodového systému, nebo o postupný odchod z trhu práce;

34.  upozorňuje na rizika pro rovnost žen a mužů, která způsobuje přechod od důchodů v rámci sociálního zabezpečení na soukromě financované důchody, jelikož osobní důchody jsou založeny na individuálních příspěvcích a nekompenzují dobu strávenou péčí o děti a jiné závislé příbuzné ani období nezaměstnanosti, pracovní neschopnosti nebo invalidity; upozorňuje na skutečnost, že reformy důchodových systémů, které spojují sociální dávky s růstem a stavem trhů práce a finančních trhů, se zaměřují pouze na makroekonomické aspekty a přehlížejí sociální účel vlastních důchodů;

35.  vyzývá členské státy, aby odstranily prvky svých důchodových systémů a provedených reforem, které přispívají k nerovnováze v důchodech (zejména k nerovnováze mezi ženami a muži, jako je současná nerovnováha v oblasti důchodů), a vzaly přitom v úvahu dopad případných budoucích důchodových reforem na ženy a muže a aby provedly opatření k odstranění této diskriminace; zdůrazňuje, že jakékoli změny politik týkajících se důchodů by měly být posuzovány s ohledem na jejich dopad na rozdíly mezi ženami a muži a měly by být doprovázeny konkrétní analýzou porovnávající dopady navrhovaných změn na ženy a muže, což by mělo být klíčovým prvkem plánování, navrhování, provádění i vyhodnocování procesů veřejné politiky;

36.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměny osvědčených postupů s cílem identifikovat jak ty nápravné mechanismy, které jsou nejúčinnější, tak ty, jež jsou schopny bojovat proti faktorům, které k rozdílu ve výši důchodů přispívají;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v důchodových systémech zavedly tarify životního pojištění založené na stejném přístupu k oběma pohlavím a zvýhodnění za péči a z toho odvozené dávky, aby mohly ženy za stejné příspěvky dostávat stejné důchody, přestože mají delší předpokládanou dobu dožití než muži, a aby střední délka života žen nesloužila jako záminka k diskriminaci, zejména při výpočtu důchodů;

38.  žádá, aby byly přezkoumány všechny pobídky v rámci daňového a důchodového systému a jejich vliv na rozdíl ve výši důchodů žen a mužů, a to se zvláštním zaměřením na domácnosti, v jejichž čele stojí matky samoživitelky; vyzývá rovněž ke zrušení kontraproduktivních pobídky a k individualizaci nároků;

39.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají pozůstalostní důchody při ochraně a zabezpečení mnoha starších žen před vyšším rizikem chudoby a sociálního vyloučení, jemuž starší ženy ve srovnání se staršími muži čelí; žádá členské státy, aby v případě nutnosti reformovaly své systémy pozůstalostních důchodů, jako jsou vdovské důchody, s cílem zabránit penalizaci neprovdaných žen; vyzývá členské státy k tomu, aby s podporou Komise zkoumaly účinky různých systémů poskytování pozůstalostních důchodů s ohledem na vysokou míru rozvodovosti, výskyt chudoby u nesezdaných párů a sociální vyloučení starších žen, a aby zvážily poskytnutí právních nástrojů k zajištění sdíleného práva na důchod v případě rozvodu;

40.  zdůrazňuje skutečnost, že všichni lidé mají právo na důstojný všeobecně přístupný důchod, a připomíná článek 25 Listiny základních práv Evropské unie, ve kterém je zakotveno právo starších osob na nezávislý důstojný život, a že článek 34 Listiny uznává nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a na sociální služby, které zajišťují ochranu v případech, jako jsou mateřství, nemoc, pracovní úraz, invalidita, závislost na dlouhodobé péči nebo stáří, a v případě ztráty zaměstnání; zdůrazňuje význam veřejných systémů sociálního zabezpečení financovaných z příspěvků jakožto důležitého stavebního prvku dostatečného důchodového zabezpečení;

41.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby muži i ženy měli šanci dosáhnout plného příspěvkového období a aby všichni měli nárok na důchod, a to s cílem odstranit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů prostřednictvím boje proti diskriminaci na základě pohlaví v zaměstnání, úpravou vzdělávání a plánování kariéry, zlepšením rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšením investic do péče o děti a seniory; zastává názor, že je důležité také zavedení řádných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zahrnujících pracovní rizika v závislosti na pohlaví i psychosociální rizika, investice do veřejných služeb zaměstnanosti, možnost pomáhat ženám všech věkových kategorií při hledání zaměstnání a zavedení pružných pravidel pro přechod z práce do důchodu;

42.  připomíná, že Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva ve své obecné připomínce č. 16 (2005) k rovnosti mužů a žen při využívání hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedl, že článek 3 s ohledem na článek 9 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech mimo jiné vyžaduje, aby byl věk povinného odchodu do důchodu stejný pro muže i ženy a aby bylo zaručeno, že ženám budou vypláceny stejné dávky důchodových systémů, jak veřejných, tak soukromých;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) 11. srpna 2005, E/C.12/2005/4.
(2) 4. února 2008, E/C.12/GC/19.
(3) XX-3/def/GRC/4/1/EN.
(4) Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24.
(5) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(6) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(7) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(8) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 9.
(9) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 60.
(10) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.
(11) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 6.
(12) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(13) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.


Zpráva Komise o Srbsku za rok 2016
PDF 460kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016 (2016/2311(INI))
P8_TA(2017)0261A8-0063/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208), rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení jednání se Srbskem,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na páté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která se uskutečnila ve dnech 22.–23. září 2016,

–  s ohledem na zprávu o politice v oblasti podnikání a průmyslu, kterou dne 7. října 2016 přijal smíšený poradní výbor občanské společnosti EU-Srbsko,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu omezené volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR o předčasných parlamentních volbách v Srbsku, které se konaly dne 29. července 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2016 ze dne 9. listopadu 2016 (SWD(2016)0361),

–  s ohledem na hodnocení Komise týkající se srbského programu hospodářských reforem (2016–2018) (SWD(2016)0137),

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 26. května 2016 (9500/2016),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na třetí zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Srbsko, které se konalo dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zprávě o Srbsku za rok 2015(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0063/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako všechny země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splňuje, uplatňuje a dodržuje stejný soubor kritérií; vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od kvality nezbytných reforem a odhodlání k jejich provedení;

B.  vzhledem k tomu, že pokrok Srbska v oblasti dodržování zásad právního státu podle kapitol 23 a 24 a v procesu normalizace vztahů s Kosovem podle kapitoly 35 má v souladu s rámcem pro jednání i nadále zásadní význam z hlediska celkového tempa jednání;

C.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo významný krok v normalizaci vztahů s Kosovem, který vyústil do podepsání první dohody o zásadách normalizace vztahů ze dne 19. dubna 2013 a dohod ze srpna 2015, že je však v tomto ohledu zapotřebí ještě mnohé učinit; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba učinit další kroky s cílem zabývat se všemi nevyřešenými otázkami mezi těmito dvěma zeměmi, pokročit v nich a vyřešit je;

D.  vzhledem k tomu, že Srbsko i nadále usiluje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení;

E.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, a že je rovněž zapotřebí zajistit politické zastoupení národnostních menšin na místní, regionální i celostátní úrovni;

1.  vítá zahájení jednání o kapitolách 23 (Soudnictví a základní práva) a 24 (Spravedlnost, svoboda a bezpečnost) jako klíčových kapitolách přístupu EU k procesu rozšíření na základě na zásady právního státu, jelikož dosažení pokroku v těchto kapitolách má pro celkové tempo procesu jednání i nadále zásadní význam; vítá otevření kapitol 32 (Finanční kontrola) a 35 (Jiné otázky), zahájení jednání o kapitole 5 (Zadávání veřejných zakázek) a otevření a předběžné uzavření kapitoly 25 (Věda a výzkum); zahájení jednání o kapitole 20 (Politika v oblasti podnikání a průmyslu) a otevření a předběžné uzavření kapitoly 26 (Vzdělávání a kultura); se zájmem očekává otevření dalších kapitol, které jsou z odborného hlediska připraveny;

2.  vítá trvalý aktivní postoj Srbska na cestě integrace do EU a jeho konstruktivní a dobře připravený přístup k jednáním, což je jasnou známkou odhodlání a politické vůle; vyzývá Srbsko, aby toto strategické rozhodnutí aktivně prosazovalo a propagovalo u srbské veřejnosti, mimo jiné také podporou zvyšování informovanosti srbských občanů o finančních prostředcích z rozpočtu EU poskytnutých Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely protievropské rétoriky a projevů určených veřejnosti; zdůrazňuje, že o EU, jejích orgánech a institucích a o důsledcích členství EU je zapotřebí vést informovanou, transparentní a  konstruktivní diskusi; bere na vědomí, že v rámci dialogu a veřejných konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami a občanskou společností, jakož i v rámci jejich zapojení do integračního procesu EU došlo ke zlepšení;

3.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává důsledné provádění reforem a politik; s potěšením konstatuje, že byl přijat přepracovaný národní program pro přijetí acquis; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politických opatření, k zajištění dostatečné a účinné administrativní kapacity a k tomu, aby se dále snažilo zajistit systematické zapojování občanské společnosti do politického dialogu, včetně dialogu o procesu přistoupení, coby nástroje ke zlepšení norem demokratické správy věcí veřejných; vítá pokračující iniciativy vládního úřadu pro spolupráci s občanskou společností, jejichž cílem je zlepšit spolupráci mezi státem a občanským sektorem;

4.  bere na vědomí prodlevy při čerpání předvstupní pomoci, mj. v důsledku nedostatečného institucionálního rámce; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vyhledávaly pozitivní příklady a příklady osvědčené praxe v členských státech; zdůrazňuje nutnost vytvoření účinnějšího a komplexnějšího institucionálního systému na celostátní, regionální a místní úrovni, jehož prostřednictvím by se čerpaly prostředky z nástroje předvstupní pomoci a z dalších dostupných fondů;

5.  vítá pokrok, jehož Srbsko dosáhlo při vytváření fungujícího tržního hospodářství a zlepšování celkové hospodářské situace v zemi; zdůrazňuje, že Srbsko dosáhlo značného pokroku při řešení některých politických nedostatků, zejména pokud jde o rozpočtový schodek, který je nyní pod úrovní stanovenou v maastrichtských kritériích; zdůrazňuje, že vyhlídky růstu se zlepšily a domácí a vnější nerovnováhy se snížily; vítá skutečnost, že došlo k pokroku při restrukturalizaci podniků ve státním vlastnictví, zejména v oblasti energetiky a železniční dopravy, a zdůrazňuje význam jejich profesionálního řízení, aby se staly efektivnějšími, konkurenceschopnějšími a hospodárnějšími; poukazuje na zásadní význam zaměstnanosti ve veřejném sektoru v Srbsku a dodržování práv pracovníků;

6.  bere na vědomí výsledky prezidentských voleb konaných dne 2. dubna 2017; důrazně odsuzuje rétoriku používanou vládními úředníky a provládními sdělovacími prostředky během předvolební kampaně proti ostatním kandidátům na prezidenta; vyjadřuje politování nad nerovným přístupem kandidátů ke sdělovacím prostředkům během předvolební kampaně a také přerušením činnosti parlamentu během této kampaně, neboť tak opoziční politici přišli o veřejné fórum; vyzývá orgány, aby řádně vyšetřily tvrzení o různých nesrovnalostech, násilí a zastrašování v průběhu voleb; bere na vědomí protesty, které v té době probíhaly v různých srbských městech, a vybízí orgány, aby zvážily požadavky protestujících v souladu s demokratickými standardy a v demokratickém duchu;

7.  zdůrazňuje mimořádný význam malých a středních podniků (MSP) pro srbské hospodářství a vyzývá Srbsko, aby dále zlepšovalo podnikatelské prostředí pro soukromý sektor; vyzývá srbskou vládu a orgány EU, aby rozšířily možnosti financování MSP, zejména v oblasti IT a digitální ekonomiky; oceňuje snahu Srbska v oblasti duálního učení a odborného vzdělávání s cílem řešit problém nezaměstnanosti mládeže, a zdůrazňuje, že je důležité, aby se při organizování odborné přípravy přihlíželo k poptávce na trhu práce; vybízí Srbsko, aby propagovalo podnikání, zejména mezi mladými lidmi; bere na vědomí nepříznivý demografický trend a fenomén „odlivu mozků“ a vyzývá Srbsko, aby zavedlo národní programy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

8.  vítá průběh parlamentních voleb konaných dne 24. dubna 2016, které mezinárodní pozorovatelé hodnotili kladně; vyzývá příslušné orgány, aby se v plném rozsahu zabývaly všemi doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva v rámci OBSE (OBSE/ODIHR), zejména těmi, která se týkají neobjektivního zpravodajství, nepatřičného zvýhodňování stávajících struktur, stírání rozdílu mezi státními a stranickými činnostmi, procesu registrace a nedostatečné transparentnosti financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily stížnosti týkající se případů nesrovnalostí, násilí a zastrašování, k nimž došlo během voleb; vyzývá Srbsko, aby v dubnu 2017 zajistilo spravedlivé a svobodné volby;

9.  bere na vědomí, že předseda vlády Aleksandar Vučić v prezidentských volbách dne 2. dubna 2017 získal 55,08 % hlasů; zdůrazňuje, že průběh voleb sledovala mnohostranná delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy a že organizace OBSE/ODIHR vyslala misi zaměřenou na posouzení volebního procesu;

10.  znovu žádá Srbsko, aby v souladu s požadavky jeho statusu kandidátské země postupně uvedlo svoji zahraniční a bezpečnostní politiku do souladu s politikou EU, a to i pokud jde o politiku vůči Rusku; považuje konání společných srbsko-ruských vojenských cvičení za politováníhodné; je znepokojen přítomností ruských leteckých sil v Niši; s politováním konstatuje, že loni v prosinci patřilo Srbsko k 26 zemím, které nepodpořily rezoluci OSN o Srbsku, v níž se požadovalo vyslání mezinárodní pozorovatelské mise pro monitorování stavu lidských práv na tomto poloostrově; vítá skutečnost, že Srbsko významně přispívá k celé řadě mezinárodních mírových operací EU v rámci SBOP (EUTM Mali, EUTM Somálsko, EUNAVFOR Atalanta, EUTM Středoafrická republika) a že se těchto operací trvale účastní; důrazně vybízí a podporuje Srbsko, aby jednalo o přistoupení k WTO;

11.  oceňuje konstruktivní a humanitární přístup Srbska k řešení migrační krize; vyzývá Srbsko, aby podporovalo tento konstruktivní přístup i se sousedními zeměmi; pozitivně vnímá značné úsilí Srbska o zajištění toho, aby státním příslušníkům třetích zemí bylo poskytnuto ubytování a dodávky humanitární pomoci za podpory EU a mezinárodního společenství; zdůrazňuje, že by Srbsko mělo přijmout a uplatňovat nový azylový zákon; vyzývá srbské orgány, aby všem uprchlíkům a migrantům nadále poskytovaly základní služby, jako je odpovídající bydlení, strava, hygienické zázemí a zdravotní péče; vyzývá Komisi a Radu, aby Srbsku nadále poskytovaly podporu při řešení migrační krize a aby úzce monitorovaly využívání finančních dotací při organizaci a řízení migračních toků; vyzývá Srbsko, aby udrželo klesající trend v počtu žadatelů o azyl přicházejících do EU ze Srbska; vyzývá Srbsko, aby plně dodržovalo práva žadatelů o azyl v Srbsku a zajišťovalo identifikaci a ochranu nezletilých osob bez doprovodu a nezletilých osob odloučených od svých rodin; vyzývá Komisi, aby se všemi zeměmi Západního Balkánu pokračovala ve spolupráci v oblasti migrace, a zajistila tak dodržování evropských a mezinárodních norem a standardů;

Právní stát

12.  konstatuje, že ačkoli bylo v oblasti týkající se soudnictví dosaženo určitého pokroku, zejména pokud jde o přijetí opatření zaměřených na harmonizaci judikatury a další podporu systému náboru založeného na zásluhách, není nezávislost soudnictví v praxi zajištěna, což soudcům a státním zástupcům brání při provádění přijatých právních předpisů; vyzývá příslušné orgány, aby uvedly právní rámec do souladu s evropskými normami, aby se tak omezil politický vliv na nábor a jmenování soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že kvalita a efektivita soudnictví, jakož i přístup ke spravedlnosti zůstávají omezeny kvůli nerovnoměrnému rozložení pracovní zátěže, zatěžujícímu nahromadění neuzavřených případů a chybějícímu systému bezplatné právní pomoci, který je třeba zavést; vyzývá k provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

13.  je znepokojen nedostatečným pokrokem v boji proti korupci, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby prokázalo jasnou politickou vůli a odhodlání při řešení tohoto problému, mj. posílením a plným uplatňováním právního rámce; vyzývá Srbsko, aby urychlilo provádění národní protikorupční strategie a akčního plánu, a požaduje vytvoření počátečního přehledu údajů o vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzeních v případech korupce na vysoké úrovni; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při finalizaci návrhu zákona o zřízení protikorupčního úřadu a provádění opatření v oblasti předcházení a boje proti korupci, jež jsou plánována v rámci nově zřízeného projektu partnerství EU; naléhavě vyzývá Srbsko, aby novelizovalo a provedlo oddíl trestního řádu týkající se hospodářských a korupčních trestných činů, a zajistilo tak důvěryhodný a předvídatelný trestněprávní rámec; je znepokojen opakovanými úniky informací o probíhajících vyšetřováních do sdělovacích prostředků; vyzývá srbské orgány, aby důkladně prošetřily několik bedlivě sledovaných případů, kdy novináři předložili důkazy údajného protiprávního jednání; opakovaně požaduje náležitou reformu trestného činu zneužití funkce a zneužití odpovědného postavení, aby se zabránilo případnému zneužívání nebo svévolnému výkladu; zdůrazňuje, že nadměrné využívání ustanovení o zneužití funkce v soukromém sektoru poškozuje podnikatelské prostředí a ohrožuje právní jistotu; vyzývá Srbsko, aby zaručilo neutralitu a kontinuitu veřejné správy;

14.  vítá aktivní úlohu Srbska v rámci policejní a soudní spolupráce na mezinárodní a regionální úrovni a pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti organizované trestné činnosti, a skutečnost, že Srbsko přijalo první vnitrostátní posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA); vyzývá Srbsko, aby vynaložilo větší úsilí při vyšetřování širších zločineckých sítí, zlepšilo finanční šetření a policejní práci založenou na zpravodajských informacích a dosáhlo přesvědčivých výsledků v oblasti pravomocných rozsudků; vyzývá Srbsko, aby v plném rozsahu uplatňovalo zákon o policii z února 2016, uvedlo pravidla pro konfiskaci výnosů z trestné činnosti do souladu s právními předpisy EU a zřídilo bezpečnou platformu pro výměnu zpravodajských informací mezi donucovacími orgány; vítá nedávné změny zákona o veřejném majetku a zdůrazňuje, že je třeba zajistit jeho transparentní a nediskriminační provádění a přijmout další opatření, jež by v plné míře nastolila právní jasnost v oblasti majetkových práv; vyzývá k většímu úsilí o to, aby byly řešeny otázky rozsahu působnosti, provádění a důsledků zákona o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech; vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly případy nepřiměřeného použití síly ze strany policie vůči občanům; se znepokojením bere na vědomí kontroverzní události v bělehradské městské části Savamala, zejména pokud jde o ničení soukromého majetku; vyjadřuje znepokojení nad tím, že již uběhl celý rok, aniž by došlo k pokroku ve vyšetřování, a požaduje rychlé vyřešení těchto událostí a plnou spolupráci se soudními orgány v rámci vyšetřování, aby bylo možné předat pachatele spravedlnosti; žádá srbské ministerstvo vnitra a bělehradské městské orgány, aby v tomto případě plně spolupracovaly se státním zástupcem; žádá orgány, aby upustily od obviňování, nátlaku a útoků na členy občanského hnutí „Nenechte Bělehrad utopit“;

15.  vítá aktivní úlohu Srbska v boji proti terorismu a připomíná, že Srbsko již v roce 2014 stanovilo trestnost pro činnost zahraničních bojovníků v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014); naléhavě vyzývá k přijetí vnitrostátní strategie pro prevenci terorismu a boj proti němu, která byla dokončena v březnu 2016; vyzývá Srbsko, aby v plné míře provedlo doporučení obsažená v hodnotící zprávě vypracované Výborem expertů Rady Evropy pro hodnocení opatření proti praní peněz (MONEYVAL), a zejména doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se financování terorismu a praní peněz; vítá pokračující mezinárodní a regionální spolupráci Srbska v boji proti drogám, zdůrazňuje však, že je třeba vyvinout další úsilí o vysledování a rozbití zločineckých sítí zapojených do obchodování s lidmi; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce v regionu mají pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti zásadní význam;

Demokracie

16.  vítá opatření přijatá za účelem zvýšení transparentnosti a zlepšení konzultačního procesu v parlamentu, včetně veřejných slyšení a pravidelných schůzek a konzultací s Národním konventem o evropské integraci, a to zvláště proto, že jsou významnou součástí postupu jednání; je i nadále znepokojen rozsáhlým využíváním postupů pro naléhavé případy při přijímání právních předpisů; zdůrazňuje, že častým využíváním postupů pro naléhavé případy a změnami parlamentního programu na poslední chvíli se snižuje účinnost parlamentu a kvalita a transparentnost procesu tvorby právních předpisů, protože dostatečné zapojení zúčastněných stran a širší veřejné konzultace nejsou vždy možné; zdůrazňuje, že je třeba posílit dohled parlamentu nad výkonnou mocí; žádá lepší koordinaci na všech úrovních a okamžité přijetí parlamentního kodexu chování; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku přerušení jednání nemohl vedoucí delegace EU v Srbsku představit zprávu Komise v srbském parlamentu ve výboru pro evropskou integraci; zdůrazňuje, že vedoucí delegace EU by měl mít možnost tuto zprávu prezentovat bez zbytečných překážek, což taktéž umožní získat náležitý přehled o přístupovém procesu probíhajícím v srbském parlamentu;

17.  konstatuje, že je nezbytné upravit ústavu tak, aby byla plně zohledněna doporučení Benátské komise, zejména pokud jde o úlohu parlamentu při jmenování soudců, kontrolu politických stran během období mandátu poslanců, nezávislost klíčových institucí a ochranu základních práv;

18.  vítá přijetí programu pro reformu správy veřejných financí, strategie pro oblast elektronické veřejné správy, strategie týkající se reformy právních předpisů a tvorby politik, nových zákonů o obecných administrativních postupech, platech státních zaměstnanců a úřednících oblastní a místní správy; konstatuje, že provádění akčního plánu pro reformu veřejné správy pokračovalo v některých oblastech jen zvolna a že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o změnu právního rámce pro státní zaměstnance a úředníky v ústředních orgánech státní správy; zdůrazňuje, že třeba vynaložit větší úsilí na další profesionalizaci a odpolitizování veřejné správy a na zvýšení transparentnosti přijímacích a propouštěcích postupů;

19.  připomíná významnou úlohu nezávislých regulačních orgánů, jako jsou např. úřad veřejného ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, státní kontrolní úřad, protikorupční úřad a protikorupční rada, kterou plní při zajišťování dohledu nad exekutivou a její odpovědnosti; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost a veřejnou odpovědnost státních orgánů; vyzývá příslušné orgány, aby v plném rozsahu chránily nezávislost těchto regulačních orgánů, aby jim při jejich práci poskytovaly maximální politickou a administrativní podporu a zajistily náležité zohledňování jejich doporučení; vyzývá tyto orgány, aby přestaly na adresu veřejného ochránce práv směřovat různá obvinění a upustily od nepodložených politických útoků na jeho úřad;

20.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit dostupný vzdělávací systém s komplexními a vyváženými osnovami, jež budou zahrnovat informace o významu lidských práv a zákazu diskriminace, nabídnout pracovní a vzdělávací možnosti pro mladé lidi a podporovat evropské studijní programy, jako je program Erasmus;

Lidská práva

21.  zdůrazňuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv již existuje; zdůrazňuje, že je tedy nezbytné zajistit jeho důsledné provádění v celé zemi; konstatuje, že je třeba nadále vytrvat v úsilí o zlepšení situace osob náležících ke zranitelným skupinám, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob trpících HIV/AIDS, osob z komunity LGBT, migrantů, žadatelů o azyl a etnických menšin; zdůrazňuje, že je nutné, aby srbské orgány, všechny politické strany a osobnosti veřejného života pomáhaly v Srbsku vytvářet klima tolerance a inkluze; vyzývá orgány, aby zajistily řádné uplatňování přijatých antidiskriminačních právních předpisů, zejména předpisů týkajících se trestných činů z nenávisti; vyjadřuje znepokojení nad zákonem o právech civilních obětí války, jenž vylučuje určité skupiny obětí násilí páchaného během konfliktu, a vyzývá příslušné orgány, aby provedly přezkum tohoto zákona;

22.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a autocenzury sdělovacích prostředků, jež se neustále zhoršuje; zdůrazňuje, že politické vměšování, vyhrožování a násilí vůči novinářům a jejich zastrašování, včetně fyzických útoků, slovních a písemných pohrůžek a útoků na majetek, je nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá orgány, aby veřejně a jednoznačně odsuzovaly veškeré útoky, poskytly náležité zdroje na proaktivnější vyšetření veškerých útoků na novináře a sdělovací prostředky a co nejrychleji postavily pachatele před soud; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že občanská soudní řízení ve věci pomluvy či hanobení a diskreditační kampaně jsou vedeny především proti kritickým sdělovacím prostředkům a novinářům, a také nad možným dopadem, který mohou mít soudní rozhodnutí týkající se pomluvy na svobodu sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad negativní kampaní proti investigativním novinářům, kteří podávají zprávy o korupci, a žádá vládní úředníky, aby se do takovýchto kampaní nezapojovali; vyzývá k uplatňování zákonů o sdělovacích prostředcích v plném rozsahu; vítá podepsání dohody o spolupráci a ochraně novinářů dohodnuté mezi prokurátory, policií, novináři a svazy sdělovacích prostředků a s nadějí očekává její uplatňování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování; vybízí vládu, aby zaručila nezávislost a udržitelné financování obou veřejnoprávních sdělovacích prostředků a finanční životaschopnost mediálního obsahu v menšinových jazycích a posílila úlohu veřejných sdělovacích prostředků v této oblasti;

23.  je znepokojen skutečností, že v roce 2015 byl bez řádné konzultace veřejnosti přijat zákon o reklamě, který zrušil důležitá ustanovení jako ta vztahující se k zákazu reklamy veřejných orgánů a politických reklam mimo volební kampaně;

24.  odsuzuje požadavek související s využitím prostředků z nástroje předvstupní pomoci, který stanoví, že organizace občanské společnosti musí uzavřít partnerství se státem, má-li být jejich žádost úspěšná;

25.  odsuzuje negativní kampaň proti organizacím občanské společnosti vedenou vládou a jí řízenými sdělovacími prostředky; je znepokojen tím, že vláda zřizuje fiktivní organizace občanské společnosti jako opozici vůči nezávislým organizacím občanské společnosti; pokládá za nepřijatelné, že pro úspěch žádostí organizací občanské společnosti o prostředky z nástroje předvstupní pomoci je nutné partnerství s vládou;

Respektování a ochrana menšin

26.  připomíná, že prosazování a ochrana lidských práv, včetně práv národnostních menšin, je základní podmínkou nezbytnou ke vstupu do EU; vítá přijetí akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a přijetí výnosu o zřízení fondu pro národnostní menšiny, jenž musí zahájit činnost; vyzývá k tomu, aby byl akční plán a jeho příloha plně prováděny, a to komplexním a transparentním způsobem a za konstruktivní účasti všech stran; opakovaně vyzývá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin a věnovalo zvláštní pozornost nediskriminačnímu zacházení s národnostními menšinami v celé zemi, mj. v souvislosti se vzděláváním, používáním jazyků, odpovídajícím zastoupením v oblasti soudnictví, ve veřejné správě, v národním parlamentu a v místních a regionálních orgánech, a zaručilo přístup ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; vítá přijetí nových vzdělávacích standardů pro výuku srbštiny jako cizího jazyka a pokrok při překladu školních učebnic do menšinových jazyků a vyzývá srbské orgány, aby zajistily udržitelnost tohoto procesu; vyzývá Srbsko, aby v plné míře uplatňovalo všechny mezinárodní smlouvy týkající se práv menšin;

27.  konstatuje, že multietnická, multikulturní a mnohonáboženská rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska; zdůrazňuje, že autonomní oblast Vojvodina nadále zajišťuje vysokou úroveň ochrany menšin a že mezietnická situace zůstala dobrá; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by neměla být oslabena a že by měl být bezodkladně přijat zákon o zdrojích Vojvodiny, jak stanoví ústava; vítá úspěch, jehož dosáhlo srbské město Novi Sad, které se v roce 2021 jako první město z kandidátské země stane držitelem titulu „Evropské hlavní město kultury“;

28.  bere na vědomí přijetí nové strategie pro sociální začleňování Romů na období 2016–2025, která zahrnuje vzdělávání, zdravotní péči, bydlení, zaměstnání, sociální ochranu, antidiskriminační opatření a rovnost žen a mužů; vyzývá k řádnému a urychlenému provádění nové strategie pro začleňování Romů, neboť se jedná o nejslabší a nejvíce marginalizovanou a diskriminovanou skupinou v Srbsku, a k naléhavému přijetí akčního plánu a ke zřízení subjektu, jenž bude provádění akčního plánu koordinovat; odsuzuje demolice neoficiálních romských osad ze strany úřadů, k nimž dochází bez předběžného oznámení nebo nabídky alternativního ubytování; je extrémně znepokojen tím, že Romům nejsou vydávány osobní doklady, což omezuje jejich základní práva; je přesvědčen, že všechny zmíněné skutečnosti vedou k vysokému procentu žadatelů o azyl v EU z řad srbských Romů;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

29.  vítá skutečnost, že Srbsko i nadále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími přistupujícími zeměmi a se sousedními členskými státy EU; vybízí Srbsko, aby posílilo svůj proaktivní a pozitivní přístup ke svým sousedům a širšímu regionu, prosazovalo dobré sousedské vztahy a zvýšilo úsilí o vyřešení dvoustranných otázek se sousedními zeměmi v souladu s mezinárodními právními předpisy; připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik; vyzývá Srbsko, aby plně provádělo dvoustranné dohody se sousedními zeměmi; zdůrazňuje, že neuzavřené dvoustranné spory by neměly mít nepříznivý vliv na proces přistoupení; vybízí Srbsko, aby v zájmu hospodářského rozvoje prohloubilo spolupráci se sousedními členskými státy EU, zejména v pohraničních oblastech;

30.  bere s uspokojením na vědomí rostoucí konstruktivní zapojení Srbska do iniciativ regionální spolupráce, jako je evropská strategie pro dunajský region, proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Středoevropská dohoda o volném obchodu, Jadersko-jónská iniciativa, proces Brdo-Brijuni, iniciativa šesti zemí západního Balkánu, a jeho agendu v oblasti propojení a tzv. berlínský proces; vítá schůzku předsedů vlád Bulharska, Rumunska a Srbska ohledně spolupráce týkající se energetické a dopravní infrastruktury a podporuje myšlenku stálého formátu schůzí „Craiovské skupiny“; zdůrazňuje význam Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže na západním Balkáně při podpoře procesu smíření; vyzývá Srbsko, aby uplatňovalo reformní opatření v oblasti propojení související s agendou propojenosti, závěry pařížské konference z roku 2016 pro západní Balkán a nařízení o TEN-T; oceňuje úlohu obchodní a průmyslové komory Srbska spočívající v podpoře regionální spolupráce a podílu na založení a rozvoji investičního fóra komor západního Balkánu;

31.  vítá přijetí národní strategie pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů; vyzývá Srbsko, aby podporovalo vytváření atmosféry respektu a tolerance a odsuzovalo všechny formy nenávistných projevů, společenského přijetí a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; bere na vědomí, že funkční období bývalého žalobce pro válečné zločiny skončilo v prosinci 2015; zdůrazňuje, že jmenování jeho nástupce vyvolává vážné znepokojení; vyzývá k provádění národní strategie a přijetí operační prokurátorské strategie v souladu se zásadami a pravidly mezinárodního práva a s mezinárodními normami; vyzývá k posílené regionální spolupráci při řešení válečných zločinů a uzavření veškerých nevyřešených otázek v tomto ohledu, mimo jiné prostřednictvím spolupráce prokuratur pro válečné zločiny v regionu, pokud jde o otázky společného zájmu; vyzývá k plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který má i nadále zásadní význam; vyzývá k tomu, aby se k válečným zločinům přistupovalo bez jakékoli diskriminace, k řešení problematiky beztrestnosti a zajištění odpovědnosti; naléhavě vyzývá orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob, lokalizovaly hromadné hroby a zaručily práva obětí a jejich blízkých příbuzných; připomíná svoji podporu iniciativě na ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii a naléhavě vyzývá vládu Srbska, aby se ujala vedení, pokud jde o její zřízení;

32.  vyjadřuje své znepokojení nad zapojením některých vysoce postavených srbských úředníků do oslavy Dne Republiky srbské 9. ledna 2017, která se konala v rozporu s rozhodnutími ústavního soudu v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje, že jak Srbsko jako kandidátská země, tak i Bosna a Hercegovina jako potenciální kandidátská země, by svým jednáním měly hájit a prosazovat právní stát; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly ústavní reformy v Bosně a Hercegovině s cílem posílit schopnost země fungovat a účastnit se rozhovorů o přistoupení k EU;

33.  oceňuje otevření tří nových hraničních přechodů mezi Srbskem a Rumunskem a pokládá to za pozitivní vývoj; doporučuje otevření tří hraničních přechodů s Bulharskem v Salaš-Novo Korito, Bankja-Petachinci a Trekljano-Bosilegradu, které se zpozdilo;

34.  vyjadřuje uznání Srbsku a Albánii za jejich neutuchající odhodlání zlepšovat dvoustranné vztahy a posilovat regionální spolupráci na politické i společenské úrovni, např. prostřednictvím Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) se sídlem v Tiraně; vybízí obě země, aby ve své dobré spolupráci pokračovaly a podporovaly usmíření v regionu;

35.  vítá trvalý aktivní přístup Srbska v procesu normalizace vztahů s Kosovem a jeho odhodlání naplnit dohody, jichž bylo dosaženo v rámci dialogu vedeného pod záštitou EU; znovu opakuje, že pokrok v dialogu by měl být měřen z hlediska jeho provádění v praxi; znovu proto vyzývá obě strany, aby usilovaly o úplné provedení veškerých již dosažených dohod v dobré víře a bez prodlev a aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci vztahů, a to i pokud jde o otázku společenství srbských obcí; vyzývá Srbsko a Kosovo, aby určily nová témata diskuse v rámci dialogu s cílem zlepšit životy lidí a v obecné rovině normalizovat vztahy; opakuje svou výzvu Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), aby vyhodnotila, jak strany dodržují uložené povinnosti;

36.  vyjadřuje nicméně politování nad rozhodnutím srbských orgánů nedovolit bývalé prezidentce Kosova Atifete Jahjagaové, aby se zúčastnila festivalu „Mirëdita, Dobar Dan“ v Bělehradě, na který byla pozvána, aby přednesla projev o obětech sexuálního násilí během války v Kosovu; vyjadřuje politování i nad následným recipročním opatřením kosovských orgánů, které zakázaly srbskému ministrovi práce Aleksandarovi Vulinovi vstup do Kosova; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s bruselskou dohodou o svobodě pohybu, kterou uzavřely Srbsko a Kosovo v rámci procesu normalizace vzájemných vztahů;

37.  vyjadřuje však politování nad napětím, které mezi Srbskem a Kosovem nedávno vyvolala první cesta vlaku mezi Bělehradem a Mitrovicí na severu Kosova, kterou doprovázela válečná štvavá prohlášení a projevy namířené proti EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby se jak Bělehrad, tak i Priština zdržely jakýchkoli kroků, které by mohly ohrozit pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v tomto procesu, a upustily od provokací a negativní rétoriky, které by mohly bránit procesu normalizace;

38.  vítá podporu srbských orgánů Černé Hoře při vyšetřování neúspěšných útoků naplánovaných na den voleb v Černé Hoře v roce 2016; bere na vědomí, že srbské orgány zatkly dvě podezřelé osoby na základě zatýkacího rozkazu vydaného Černou Horou; vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve spolupráci s Černou Horou s cílem zajistit, aby podezřelé osoby byly vydány do Černé Hory v souladu s podmínkami stanovenými ve dvoustranné dohodě o vydávání osob, kterou tyto země uzavřely;

39.  vyzývá Komisi, aby dále usilovala o podporu skutečného procesu usmíření v tomto regionu, zejména podporou kulturních projektů, které se zabývají nedávnou minulostí a podporují společné a oběma stranami sdílené chápání historie a kulturu tolerance, inkluze a usmíření ve veřejném a politickém životě;

Energetika

40.  vyzývá Srbsko, aby v odvětví energetiky plně provádělo reformní opatření v oblasti propojení; vyzývá Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo konkurenční prostředí a přijalo opatření s cílem zlepšit slaďování s acquis v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a s cílem bojovat proti změně klimatu, a to i přijetím komplexní politiky v oblasti klimatu; vyzývá k ratifikaci Pařížské dohody o klimatu; vyzývá k vytvoření strategie v oblasti energie z vodních zdrojů pro celou oblast západního Balkánu, která bude v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, a příslušné orgány k tomu, aby využily dodatečné finanční prostředky EU ve výši 50 milionů EUR na rozvoj potenciálu regionu v oblasti vodní energie; vyjadřuje Srbsku uznání za založení systému financování pro životní prostředí prostřednictvím Ekologického fondu; zdůrazňuje, že Srbsko musí rozvíjet svá propojení rozvodných soustav zemního plynu a elektřiny se sousedními zeměmi; vybízí Srbsko, aby urychlilo technické a rozpočtové přípravy na plynovod mezi Bulharskem a Srbskem;

41.  zdůrazňuje, že Srbsko musí ještě formálně přijmout strategii pro vodní hospodářství a že dosud nepřepracovalo zákon o vodách a národní plán povodí Dunaje; zdůrazňuje, že tyto zákony mají zásadní význam pro další sbližování s acquis EU a pro zlepšení provádění směrnic EU v oblasti vody;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0046.


Zpráva Komise o Kosovu za rok 2016
PDF 385kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2016 (2016/2314(INI))
P8_TA(2017)0262A8-0062/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, které se týkaly vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016,

–  s ohledem na podpis rámcové dohody s Kosovem o účasti na programech Unie,

–  s ohledem na první dohodu o zásadách normalizace vztahů, kterou dne 19. dubna 2013 podepsali ministerští předsedové Hashim Thaçi a Ivica Dačić, a na prováděcí akční plán ze dne 22. května 2013,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/947 ze dne 14. června 2016, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo),

–  s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o pokračující činnosti Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK) a s ní souvisejícím vývoji, včetně nejnovější zprávy vydané dne 26. října 2016, a s ohledem na diskusi v Radě bezpečnosti o misi UNMIK, která proběhla dne 16. listopadu 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise o politice rozšíření EU pro rok 2016 ze dne 9. listopadu 2016 (COM(2016)0715),

–  s ohledem na zprávu Komise o Kosovu za rok 2016 ze dne 9. listopadu 2016 (SWD(2016)0363),

–  s ohledem na hodnocení Komise týkající se programu hospodářských reforem Kosova v období 2016–2018 ze dne 18. dubna 2016 (SWD(2016)0134),

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 26. května 2016 (9500/2016),

–  s ohledem na evropský program reforem, který byl zahájen dne 11. listopadu 2016 v Prištině,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, 14. prosince 2010 a 5. prosince 2011, které zdůraznily a potvrdily, že Kosovo, aniž by tím byl dotčen postoj členských států k jeho statusu, by mělo mít rovněž prospěch z případné vyhlídky na budoucí uvolnění vízového režimu, jakmile budou splněny všechny podmínky,

–  s ohledem na návrh nařízení o uvolnění vízového režimu pro obyvatele Kosova (COM(2016)0277) ze dne 1. června 2016, který předložila Komise, a na čtvrtou zprávu Komise ze dne 4. května 2016 o pokroku Kosova při plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu (COM(2016)0276);

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na meziparlamentních setkáních EP-Kosovo ve dnech 28.–29. května 2008, 6.–7. dubna 2009, 22.–23. června 2010, 20. května 2011, 14.–15. března 2012, 30.–31. října 2013 a 29.–30. dubna 2015, na prohlášení a doporučení přijatá na první a druhé schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem ve dnech 16.–17. května 2016 a 23.–24. listopadu 2016 a na první zasedání Rady stabilizace a přidružení, které se konalo dne 25. listopadu 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0062/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznává 114 ze 193 členských států Organizace spojených národů, mezi nimiž je i 23 z 28 členských států EU;

B.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem jsou rozhodující pro stanovení časového plánu pro rozšíření;

C.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně připomíná svou ochotu napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy, která by byla v souladu s evropskou perspektivou tohoto regionu, a že Kosovo prokázalo svou aspiraci na cestě k evropské integraci;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU zvláštní důraz na právní stát, základní práva, posilování demokratických orgánů a institucí včetně reformy veřejné správy, ale i na dobré sousedské vztahy, hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost;

E.  vzhledem k tomu, že více než 90 % obyvatel Kosova se obává nezaměstnanosti a více než 30 % z nich dostává 0–120 EUR měsíčně;

1.  vítá skutečnost, že dne 1. dubna 2016 vstoupila v platnost Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která je prvním smluvním vztahem a zásadním krokem umožňujícím pokračování procesu integrace Kosova do EU; vítá skutečnost, že dne 11. listopadu 2016 byl spuštěn evropský program reforem, dále vítá přijetí vnitrostátní strategie pro provádění dohody o stabilizaci a přidružení jako platformy pro usnadnění jejího provádění a vyzývá Kosovo, aby nadále prokazovalo jasnou politickou vůli a odhodlání uskutečnit dohodnutý plán, včetně zřízení koordinačního mechanismu pro provádění dohody o stabilizaci a přidružení, a aby využilo pozitivní dynamiky vytvořené dohodou s cílem provádět a institucionalizovat reformy a zlepšit socioekonomický rozvoj Kosova, navázat spolupráci s EU v mnoha oblastech, což by také podpořilo obchodní a investiční integraci Kosova, pokročit ve vztazích se sousedními zeměmi a přispět ke stabilitě v regionu; vyzývá vládu Kosova, aby se zaměřila na provádění komplexních reforem potřebných k tomu, aby mohla splnit své závazky vyplývající z dohody o stabilizaci a přidružení; vítá skutečnost, že se ve dnech 23. a 24. listopadu 2016 uskutečnilo druhé zasedání Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení a dne 25. listopadu 2016 první zasedání Rady stabilizace a přidružení mezi EU a Kosovem; konstatuje, jak jsou svobodné, spravedlivé a transparentní předčasné parlamentní volby a obecní volby v druhém pololetí roku 2017 zásadní pro demokratickou budoucnost Kosova i pro budoucnost jeho procesu integrace do EU;

2.  vítá obecně poklidný a řádný průběh předčasných všeobecných voleb dne 11. června 2017; lituje však, že částečně kvůli nedostatku času nebyla provedena některá doporučení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) z roku 2014; vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s problémy, které v tomto ohledu zjistili pozorovatelé EU během volební kampaně, zejména pokud jde o rušivé vměšování některých politických stran do nezávislosti sdělovacích prostředků, a to jak soukromých, tak veřejných, a o hrozby a zastrašování členů a kandidátů komunity kosovských Srbů v soutěži se stranou Srpska Lista; naléhavě vyzývá jednotlivé strany, aby rychle zformovaly vládu, jež bude i nadále směřovat Kosovo do EU a zaváže se k ratifikaci dohody o vymezení hranic s Černou Horou i k tomu, že bude pokračovat ve vydávání rozsudků na vysoké úrovni v případech korupce a organizované trestné činnosti s cílem připravit půdu pro bezvízový styk pro občany Kosova;

3.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající extrémní polarizací politického prostředí; vyzývá všechny strany, aby prokázaly vlastní odpovědnost a vytvořily podmínky pro konstruktivní dialog orientovaný na řešení a výsledky, který by zmírnil napětí, a k dosažení udržitelného kompromisu zaměřeného na usnadnění pokroku této země na její cestě do Evropy;

4.  naléhavě vyzývá vedoucí představitele kosovské srbské komunity, aby v plné míře přijali odpovědnost, která plyne z jejich místa a role v rámci kosovských orgánů, a aby jednali nezávisle na Bělehradu a konstruktivně ve prospěch všech obyvatel Kosova, a zároveň naléhavě vyzývá Kosovo, aby nadále podporovalo přístup kosovských Srbů ke kosovským orgánům; vítá v tomto ohledu začlenění srbských soudních zaměstnanců, policie a civilní ochrany v Kosovu do kosovského systému; vyzývá kosovské orgány, aby při prosazování ekonomické integrace jednotlivých komunit nadále budovaly vzájemnou důvěru mezi nimi;

5.  co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že někteří členové opozice v první polovině roku 2016 násilně přerušili činnost kosovského parlamentu, a vítá opětovné zapojení opozice do parlamentních projednávání většiny otázek a konstruktivní účast všech členů společné parlamentní delegace Evropského parlamentu a kosovského parlamentu během poslední části končícího volebního období; zdůrazňuje význam politického dialogu, aktivního a konstruktivního zapojení všech politických stran do rozhodovacích procesů a neomezené parlamentní činnosti jako základních podmínek pokroku v procesu integrace do EU;

6.  zdůrazňuje, že cesta k integraci do EU vyžaduje dlouhodobou strategickou vizi a trvalé úsilí o přijetí a provedení potřebných reforem;

7.  bere na vědomí, že pět členských států Kosovo neuznalo; zdůrazňuje, že uznání Kosova by bylo přínosem pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem a mohlo by zvýšit důvěryhodnost EU v rámci její vlastní vnější politiky; kladně hodnotí konstruktivní přístup všech členských států při usnadňování a posilování vztahů EU a Kosova v zájmu podpory socioekonomického rozvoje, právního státu a upevnění demokracie ve prospěch obyvatel Kosova; vybízí k pozitivnímu přístupu, pokud jde o účast Kosova v mezinárodních organizacích;

8.  vítá návrh Komise na uvolnění vízového režimu, které by bylo pro Kosovo velmi pozitivním krokem na cestě k evropské integraci; vnímá kladně snížení počtu žádostí o azyl podaných občany Kosova v zemích EU i zemích přidružených k Schengenu a vítá zavedení fondu pro opětovné začlenění a reintegračních programů pro navrácené občany Kosova; vyjadřuje znepokojení nad patovou situací v odstupujícím parlamentu, která souvisí s podpisem demarkační dohody s Černou Horou, a zdůrazňuje, že uvolnění vízového režimu může být povoleno teprve tehdy, až Kosovo splní všechna kritéria, a to i pokud jde o pokrok v počtu vydaných rozsudků na vysoké úrovni v případech korupce a organizované trestné činnosti, čemuž značně pomáhá informačně-technologický mechanismus sledování nejvýznamnějších případů, který Kosovo používá v případě závažných zločinů, který by však měl být rozšířen, aby zahrnoval i další trestněprávní případy; vyzývá proto orgány, aby se usilovněji snažily řešit otázky praní peněz, obchodování s drogami, obchodování s lidmi, obchodu se zbraněmi a nezákonného držení zbraní;

9.  domnívá se, že je mimořádně důležité, aby zahraniční a bezpečnostní politika Kosova byla v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

10.  vítá skutečnost, že po několika měsících, kdy se téměř nepokročilo v provádění několika dohod podepsaných od srpna 2016 v rámci procesu normalizace vztahů se Srbskem, bylo nyní určitého pokroku dosaženo; zdůrazňuje, že plné provedení dohod má zásadní význam pro další úspěšný vývoj dialogu mezi Prištinou a Bělehradem; vyzývá Kosovo i Srbsko, aby prokázaly větší angažovanost a vytrvalé politické odhodlání, pokud jde o normalizaci vztahů, a zdržely se veškerého jednání, které by ohrozilo pokrok, jehož bylo v tomto procesu dosud dosaženo; připomíná, že se jedná o jednu z podmínek pro přistoupení k EU; bere na vědomí určitý pokrok dosažený v jiných otázkách technického charakteru, jako jsou katastry, univerzitní diplomy nebo poznávací značky vozidel, a při provádění dohody o mostu v Mitrovici; se znepokojením sleduje vývoj ve věci mitrovického mostu a podporuje nedávno uzavřenou dohodu; vítá přidělení nezávislé mezinárodní telefonní předvolby Kosovu; opakuje svou výzvu, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) pravidelně hodnotila, jak strany dodržují uložené povinnosti, a aby o tom informovala Evropský parlament; zdůrazňuje, že dosažené dohody by měly zlepšit každodenní život běžných občanů; konstatuje, že občanům Kosova a Srbska nejsou přínosy dialogu zřejmé, a zdůrazňuje potřebu maximální transparentnosti při informování o výsledcích tohoto dialogu, zejména v severním Kosovu; zdůrazňuje význam dobrých sousedských vztahů se všemi zeměmi západního Balkánu;

11.  ostře odsuzuje vypravení srbského nacionalistického vlaku z Bělehradu do severního Kosova; vyjadřuje závažné znepokojení nad provokačními prohlášeními a projevy namířenými proti EU; bere na vědomí, že soud ve francouzském Colmaru odmítl vydat do Srbska pana Ramuše Haradinaje, nad nímž Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vydal v letech 2008 a 2012 osvobozující rozsudky a který byl dne 4. ledna 2017 zatčen ve Francii na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu vydaného Srbskem v roce 2004 v souladu se srbským zákonem o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech, a rozhodl o jeho propuštění; lituje, že tento zákon byl doposud zneužíván ke stíhání občanů zemí, které byly součástí bývalé Jugoslávie, jak prokázal tento nedávný případ; naléhavě vyzývá obě strany, aby se zdržely provokací a škodlivých výroků, které by mohly zbrzdit proces normalizace; vyzývá EU, Kosovo a Srbsko, aby o těchto věcech konstruktivně diskutovaly v rámci jednání o přistoupení do EU;

12.  konstatuje, že dosud nebylo založeno Sdružení srbských měst a obcí ani nebyly vypracovány jeho stanovy a že zřízení tohoto sdružení je odpovědností kosovské vlády; naléhavě vyzývá Kosovo, aby v souladu s dohodou uzavřenou v rámci dialogu zprostředkovaného EU a s rozhodnutím Ústavního soudu Kosova toto sdružení neprodleně zřídilo; nabádá v tomto ohledu kosovské orgány, aby ustavily pracovní skupinu na vysoké úrovni s jasným a časově ohraničeným mandátem, která by navrhla stanovy pro účast veřejnosti a parlamentní přezkum; vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající existencí paralelních struktur v Srbsku, k níž rovněž přispívá skutečnost, že jsou tyto struktury nadále finančně podporovány, a žádá jejich odstranění; vybízí všechny zainteresované strany, aby nalezly schůdné a vzájemně přijatelné dlouhodobé řešení pro statut důlního komplexu Trepca;

13.  vyzývá politické síly, aby zajistily dodržování občanských svobod srbské komunity a bezpečnost jejích příslušníků, jakož i respektování míst určených pro náboženské obřady;

14.  vítá skutečnost, že byly zřízeny specializované senáty a specializovaná prokuratura pro Kosovo v Haagu, což je zásadně důležitým krokem k zajištění spravedlnosti a usmíření; zdůrazňuje, že pro úspěch zvláštního soudu je naprosto nezbytná ochrana svědků, a vyzývá proto dotyčné orgány, aby umožnily občanům využívat tento systém beze strachu z odplaty; vyzývá EU a členské státy, aby nadále podporovaly zvláštní soud, a to i prostřednictvím dostatečné finanční podpory; vítá ochotu Nizozemska umístit soud na svém území;

15.  žádá Kosovo, aby řešilo otázku nezvěstných osob – včetně účinného zaručení vlastnických práv, zabránění uzurpace majetku a zaručení návratu a znovuzačlenění vysídlených osob; žádá Kosovo, aby zajistilo účinnou náhradu obětem znásilnění v době války, jak je stanoveno v národním akčním plánu; je znepokojen pomalým pokrokem ve vyšetřování, stíhání a odsuzování válečných zločinů, a to i v případech sexuálního násilí páchaného během války v Kosovu v letech 1998–1999, a naléhavě vyzývá Kosovo, aby v tomto ohledu vyvinulo větší úsilí;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci rozhodovacího procesu není pravidelně konzultována občanská společnost; naléhavě vyzývá k posílení postavení občanské společnosti a k zavedení minimálních norem pro veřejnou konzultaci jako výraz politické vůle zapojit občanskou společnost;

17.  vyzývá politické síly, aby zaručily, respektovaly a podporovaly právní stát, včetně nezávislosti soudnictví, a zintenzivnily své úsilí o jeho zlepšení, a jasně rozlišovaly mezi legitimním požadavkem kosovských obyvatel na svobodu a spravedlnost a činy jednotlivců, kteří údajně spáchali válečné zločiny, jež musí být řádně stíhány příslušnými soudními orgány;

18.  konstatuje, že veřejný ochránce práv začal uplatňovat zákon z roku 2015 o veřejném ochránci práv zahrnující ustanovení o intenzivnějším a lepším podávání zpráv a naléhavě vyzývá k přijetí souvisejících druhotných právních předpisů; vyzývá shromáždění a vládu Kosova, aby zajistily finanční, funkční a organizační nezávislost veřejného ochránce práv v souladu s mezinárodními standardy týkajícími se vnitrostátních úřadů pro lidská práva; naléhavě vyzývá vládu, aby přijala opatření v návaznosti na zprávy a doporučení úřadu generálního auditora a veřejného ochránce práv;

19.  zdůrazňuje, že je třeba, aby řádně fungoval úřad veřejného ochránce práv, a že je nutné zajistit, aby měl k dispozici veškeré potřebné zdroje k výkonu své činnosti;

20.  konstatuje, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku v přijímání právních předpisů umožňujících řádné fungování soudnictví, výkon spravedlnosti je nadále pomalý a neúčinný a brání mu přetrvávající nedostatky v oblasti trestněprávních předpisů, politická a hospodářská výhodnost, politické vměšování, nedostatečná odpovědnost a omezené finanční a lidské zdroje, a to i v úřadu zvláštního prokurátora; vybízí Kosovo, aby tyto problémy řešilo jako prioritu, a zajistilo tak právní jistotu v souvislosti s vlastnickými právy zahraničních investorů; bere na vědomí úsilí policie a státního zastupitelství o vyřešení problematiky organizované trestné činnosti; vyjadřuje uznání příslušným orgánům za jejich úsilí při vyšetřování smrti Astrita Dehariho ve vězení a naléhavě je vyzývá, aby vyšetřování dokončily;

21.  vítá podpis rámcové dohody o účasti Kosova na programech EU a podporuje co nejrychlejší vstup této dohody v platnost a její řádné provádění po schválení Evropským parlamentem;

22.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o ochranu svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, a že stále častěji dochází k politickému vměšování a k politickému nátlaku na sdělovací prostředky a k jejich zastrašování; je mimořádně znepokojen skutečností, že novináři jsou čím dál častěji terčem přímého vyhrožování a útoků a že je mezi nimi rozšířena autocenzura; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby v plné míře uznaly a chránily svobodu projevu v souladu se standardy EU, ukončily beztrestnost útoků na novináře a postavily odpovědné osoby před soud; naléhavě vyzývá vládu, aby zaručila nezávislost a udržitelnost subjektu zajišťujícího veřejnoprávní rozhlasové a televizní vysílání (RTK) a aby zavedla vhodný systém financování; žádá přijetí řádné legislativy týkající se autorského práva a zajištění transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků;

23.  vyzývá vládu Kosova, aby zajistila rychlé prošetření případů fyzických útoků na novináře a dalších forem nátlaku a aby urychlila a posílila rozhodování soudů o těchto případech, aby i nadále jednoznačně odsuzovala veškeré útoky na novináře a sdělovací prostředky a aby zajistila transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků s cílem bojovat proti zvyšujícímu se nebezpečí neoprávněného tlaku na redaktory a novináře;

24.  vítá dohodu podepsanou dne 30. listopadu 2016 Kosovem a Srbskem o závěrečných krocích k provedení justiční dohody, která byla uzavřena v rámci dialogu dne 9. února 2015 a která umožní soudním orgánům této země fungovat na celém území Kosova;

25.  zdůrazňuje, že systémová korupce je zcela v rozporu se zásadami transparentnosti a nezávislosti soudnictví, které patří mezi základní hodnoty EU; znovu vyjadřuje své znepokojení nad velmi pomalým pokrokem v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a žádá, aby bylo obnoveno úsilí a jasná politická vůle k řešení těchto otázek, které brání dosažení významného hospodářského pokroku v budoucnu; vyjadřuje politování nad skutečností, že korupce a organizovaná trestná činnost zůstávají v některých částech Kosova nepotrestány, zejména na severu země; je znepokojen skutečností, že pokrok v záznamech o vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudcích je i nadále pomalý a že k zabavování majetku a obstavování aktiv pocházejících z trestné činnosti dochází jen zřídka, přestože se jedná o klíčový nástroj k potírání korupce, a proto doporučuje rychlé zmrazení aktiv a častější pravomocné zabavování majetku; vybízí kosovský protikorupční úřad, aby během vyšetřování zaujímal aktivnější přístup; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že financování politických stran a kampaní nepodléhá řádnému regulačnímu dohledu; zastává názor, že je třeba přizpůsobit zákon o střetu zájmů evropským normám a v praxi zajistit, aby úředníci veřejné správy, kteří byli obviněni nebo usvědčeni ze spáchání závažných či s korupcí souvisejících trestných činů, museli ze svých funkcí odejít; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem účinné koordinace mezi orgány odpovědnými za odhalování, vyšetřování a stíhání případů korupce; je vážně znepokojen zapojením zločineckých ozbrojených skupin do trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a vybízí k přímé a účinné spolupráci mezi Kosovem a Srbskem, ale i ostatními zeměmi regionu, v boji proti organizované trestné činnosti zdůrazňuje, že členství Kosova v Interpolu a jeho spolupráce s Europolem by toto úsilí usnadnily;

26.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Kosovo zůstává i nadále skladištěm a tranzitní zemí pro tvrdé drogy; se znepokojením konstatuje, že je nedostatek kapacit pro uskladnění zabavených drog, které mají být zničeny; vyjadřuje vážné znepokojení nad nízkým počtem odsouzených osob v případech obchodování s lidmi, ačkoli je Kosovo zdrojovou, tranzitní a cílovou zemí, pokud jde o obchodování s ženami a dětmi; se znepokojením bere na vědomí existenci ozbrojených skupin, jejich zapojení do organizované trestné činnosti, jako je pašování zbraní, a očividnou beztrestnost, s jakou jsou schopny operovat napříč hranicemi;

27.  vyzývá Kosovo, aby zvýšilo své úsilí o vymýcení násilí páchaného na základě pohlaví a zajistilo, aby ženy mohly v plné míře uplatňovat svá práva; vyzývá kosovské orgány, aby přidělily dostatečné finanční prostředky na provedení národní strategie proti domácímu násilí, která zahrnuje mezinárodní mechanismy, jako je Istanbulská úmluva; vítá politickou podporu na vysoké úrovni pro práva osob LGBTI; vítá skutečnost, že byl uspořádán druhý pochod Pride Parade, avšak připomíná, že v komunitě LGBTI nadále převládá strach;

28.  vyzývá Kosovské orgány, aby se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů zabývaly přednostně a zajistily, aby řídící subjekty a orgány šly v tomto směru příkladem; je znepokojen strukturálními problémy, které brání výkonu právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů, a je nadále znepokojen nedostatečným zastoupením žen na pozicích s rozhodovacími pravomocemi; naléhavě vyzývá Kosovo, aby neustále povzbuzovalo ženy k tomu, aby se ucházely o pozice na vysoké úrovni; vyjadřuje své znepokojení nad tím, jak málo majetku ženy vlastní, a vyzývá orgány, aby se aktivně zasadily o zajištění majetkových práv žen, včetně dědických práv; vítá přijetí národní strategie pro předcházení domácímu násilí a vyzývá k jejímu plnému uplatňování, aby se dosáhlo pokroku při potírání domácího násilí a násilí na základě pohlaví; znovu zdůrazňuje, že existuje souvislost mezi sexuálním násilím páchaným během války a konfliktů a vysokou mírou násilí na základě pohlaví v zemích, které konfliktem prošly, pokud se tento problém odpovídajícím způsobem neřeší; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby veřejně podpořily a zavedly ochranné mechanismy a přístřeší pro ženy, které prolomí mlčení a oznámí domácí násilí; podporuje práci, kterou v tomto směru odvádějí nevládní organizace;

29.  oceňuje založení meziministerské koordinační skupiny pro lidská práva v roce 2016, avšak konstatuje, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem chránit práva všech menšin v Kosovu, včetně romské, aškalské, egyptské a goranské komunity, a to prostřednictvím úplného provádění příslušných právních předpisů a přidělením dostatečných zdrojů; vyzývá příslušné vnitrostátní a místní orgány, aby prioritně přijaly veškerá nezbytná legislativní a praktická opatření s cílem omezit diskriminaci a potvrdit práva jednotlivých etnických menšin, včetně kulturních, jazykových a majetkových práv, tak aby přispěly k rozvoji multietnické společnosti; vyzývá Kosovo, aby zajistilo, aby navracející se uprchlíci, mezi nimiž je mnoho Romů, byli plně integrováni a jejich občanská práva obnovena, čímž by se ukončila jejich situace bez státní příslušnosti; vyzývá Kosovo, aby přijalo novou strategii a akční plán pro integraci romské, aškalské a egyptské komunity;

30.  vítá zvýšené úsilí v boji proti násilnému extremismu a radikalizaci a v jejich předcházení a potírání a uznává významný kus práce, který na tomto poli Kosovo odvedlo; konstatuje, že do Kosova se vrátilo mnoho zahraničních bojovníků, a žádá kosovské orgány, aby zajistily jejich sledování a stíhání a aby zaujaly komplexní přístup zahrnující účinné strategie pro prevenci, deradikalizaci a případně opětovné začlenění; vyzývá k další identifikaci přílivu zahraničních bojovníků a nevysledovatelných peněz určených na radikalizaci a k jejich zamezování a předcházení; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinných komunitních programů k řešení nesrovnalostí, jež pohánějí násilný extremismus a radikalizaci, a že je třeba budovat vztahy posilující toleranci a dialog;

31.  vítá zlepšení hospodářské situace a zvýšení daňových příjmů, díky nimž má vláda k dispozici více prostředků na realizaci svých politik; vyjadřuje však znepokojení nad udržitelností rozpočtu Kosova, zejména s ohledem na výši dávek přidělovaných válečným veteránům, a v této souvislosti žádá reformu příslušného právního předpisu, jak bylo dohodnuto s Mezinárodním měnovým fondem; připomíná, že pro podporu dlouhodobého růstu jsou zásadně důležité socioekonomické strukturální reformy; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit místní průmysl a zároveň se zaměřit na konkurenceschopnost výrobků z místní produkce, tak aby odpovídaly dovozním normám EU; je znepokojen závislostí na remitencích migrantů; vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutími o financování přijatými ad hoc, která podkopávají potřebnou stabilitu pro podniky; opakuje, že je zapotřebí urychlit registraci nových podniků, čemuž v současnosti brání správa, která se nikomu nezodpovídá, zaostalá infrastruktura, slabý právní stát a korupce; naléhavě vyzývá Kosovo, aby provedlo doporučení vyplývající z posouzení v rámci iniciativy EU na podporu malých a středních podniků a ze zavedení hodnocení dopadu právních a správních předpisů s cílem snížit administrativní zátěž malých a středních podniků, a vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu malých a středních podniků; vyzývá Kosovo, aby plně provedlo doporučení programu hospodářských reforem na období 2016–2018 a evropského programu reforem, který byl zahájen dne 11. listopadu 2016;

32.  se znepokojením bere na vědomí vysokou míru nezaměstnanosti, zejména u mladých lidí, a vyjadřuje znepokojení nad diskriminací žen na trhu práce, zejména při náboru pracovníků; žádá Kosovo, aby více usilovalo o zvýšení míry zaměstnanosti a zlepšilo podmínky na trhu práce; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na zvýšení kvality vzdělávání, a to i prostřednictvím odborné přípravy učitelů, na podporu přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu a na to, aby schopnosti získané v rámci vzdělávání odpovídaly poptávce po pracovnících, což je klíčovým krokem pro snížení velmi vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí; požaduje další úsilí o zvýšení společného vzdělávání všech složek kosovské společnosti; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit mechanismy prosazování, zejména pracovní inspektoráty a soudy, a posílit prostřednictvím hospodářské a sociální rady Kosova dialog mezi veřejnými orgány a sociálními partnery; vítá závěry pařížského summitu v roce 2016 a zřízení první Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO);

33.  vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem při úsilí Kosova o budování dostatečných a účinných správních kapacit, což této zemi brání plně vykonávat přijaté právní předpisy a účinně využívat finanční prostředky z EU; vyjadřuje politování nad zakořeněnou korupcí, politickým vměšováním a politizací zaměstnanců veřejné správy na všech úrovních a nad tím, že členové různých nezávislých institucí a agentur jsou jmenováni na základě politické příslušnosti, a ne v dostatečné míře podle odborných kritérií; požaduje další úsilí o zajištění přijímání pracovníků podle zásluh, což je nezbytné k zajištění účinné, efektivní a profesionálně nezávislé veřejné správy; požaduje vyšetřování nedávného údajného politického vměšování do postupů přijímání pracovníků a rozhodování ve veřejných orgánech;

34.  bere na vědomí, že zadávací dokumentace pro žádosti o jakýkoli druh smlouvy v rámci NPP je natolik náročná, že kosovské a regionální společnosti se o ně často vůbec nemohou ucházet, a žádá za tímto účelem, aby byla věnována zvláštní pozornost vedení a instruování zainteresovaných subjektů; naléhavě vyzývá orgány, aby zbývající pomoc, jež dosud nebyla naplánována, směrovaly na projekty s přímějším dopadem na kosovské hospodářství;

35.  vítá prodloužení mandátu mise EULEX Kosovo a žádá Kosovo, aby i nadále aktivně spolupracovalo na úplném a ničím neomezovaném výkonu mandátu mise EULEX; žádá, aby EU pokračovala ve svém úsilí o další upevnění nezávislého soudnictví, policie a celních systémů i po roce 2018, tak aby Kosovo převzalo plnou odpovědnost za tyto funkce; žádá účinné a hladké převedení soudních případů, které řeší prokurátoři mise EULEX, do pravomoci vnitrostátních státních zástupců, a to s odpovídajícími zárukami, jež zajistí, aby oběti dřívějších porušení předpisů měly přístup k pravdě, spravedlnosti a odškodnění;

36.  bere na vědomí, že bylo ukončeno trestní vyšetřování obvinění z korupce v rámci mise EULEX; vyjadřuje uspokojení nad zjištěním, že dotčení úředníci EU se nedopustili žádného protiprávního jednání; žádá misi EULEX, aby zajistila zvýšenou účinnost, plnou transparentnost a větší odpovědnost, pokud jde o tuto misi, a to po dobu trvání jejího mandátu, a aby v plné míře zrealizovala všechna doporučení navržená nezávislým odborníkem Jeanem Paulem Jacquém v jeho zprávě z roku 2014;

37.  bere na vědomí, že Kosovo se zatím nestalo přední tranzitní trasou pro uprchlíky a migranty cestující po západobalkánské trase; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby zajistily, aby bylo s osobami, které Kosovem procházejí, zacházeno v souladu s evropským a mezinárodním právem, včetně Listiny základních práv EU a úmluvy o uprchlících z roku 1951; opakuje, že v obdobích krize a nedostatku je třeba, aby bylo k dispozici financování – mj. v rámci okruhu NPP II – a aby bylo připraveno k použití a rychlému a účinnému provedení;

38.  vítá skutečnost, že některá srbská náboženská a kulturní místa, která byla bohužel v roce 2004 zničena, například pravoslavná katedrála, byla z veřejných prostředků Kosova zrenovována; vyjadřuje Kosovu uznání za jeho odhodlání chránit památky kulturního dědictví a žádá orgány, aby provedly všechny úmluvy OSN v oblasti kulturního dědictví na všech úrovních bez ohledu na status Kosova v rámci organizace UNESCO, a to přijetím vhodné strategie a vnitrostátních právních předpisů, a aby zajistily adekvátní ochranu a řízení kulturních památek v celém Kosovu; v této souvislosti vítá program financovaný z EU, který se zaměřuje na ochranu a rekonstrukci menších kulturních památek, s cílem podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog ve všech multietnických obcích; opakuje, že je třeba schválit návrh zákona o svobodě vyznání, jehož součástí by měla být doporučení Benátské komise týkající se této otázky;

39.  s potěšením vítá rozhodnutí Rady Evropy udělit Kosovu od ledna 2017 status pozorovatele v Parlamentním shromáždění, pokud jde o zasedání týkající se Kosova; podporuje úsilí Kosova o začlenění do mezinárodního společenství; v této souvislosti žádá, aby se Kosovo zapojilo do všech příslušných regionálních a mezinárodních organizací, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby přestalo do tohoto procesu zasahovat;

40.  naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby přijaly přesvědčivou dlouhodobou strategii a legislativní rámec v oblasti energetiky založené na energetické účinnosti, diverzifikaci energetických zdrojů a rozvoji obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že je zapotřebí dále pracovat na spolehlivosti elektrických rozvodných sítí a zvyšovat udržitelnost odvětví energetiky, pokud jde o zabezpečení dodávek i environmentální normy; žádá orgány, aby podepsaly memorandum o porozumění sdružení šesti zemí západního Balkánu týkající se rozvoje regionálního trhu s elektřinou a vytvoření rámce pro budoucí spolupráci s dalšími zeměmi; zdůrazňuje, že v roce 2017 bude Kosovo předsedat Smlouvě o Energetickém společenství, a připomíná právní povinnost kosovských orgánů zajistit do roku 2020 25 % podíl elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů, která z této smlouvy plyne; žádá vládu, aby dodržela dohodu o ukončení provozu elektrárny Kosovo A a renovaci elektrárny Kosovo B a aby využila částky 60 milionů EUR, kterou jí k tomuto účelu přidělila EU v rámci nástroje předvstupní pomoci; žádá přijetí strategie v oblasti energie z vodních zdrojů pro celý západní Balkán;

41.  vyjadřuje znepokojení nad alarmující úrovní znečištění ovzduší v Kosovu, zejména v městské oblasti Prištiny, a žádá státní a místní orgány, aby urychleně přijaly náležitá opatření, kterými budou tuto naléhavou situaci řešit; zdůrazňuje, že je třeba řádně prosazovat národní strategii pro kvalitu ovzduší; je znepokojen, že mezi viditelnější problémy Kosova stále patří problém nakládání s odpady a že stávající legislativa problematické otázky dostatečně neřeší;

42.  vítá zahájení nového projektu železničního propojení v rámci koridoru Východ - východní Středomoří, jenž zahrnuje novou trať a nová nádraží v Kosovu a představuje jediné propojení Kosova s širším regionem; žádá vládu Kosova, aby realizaci tohoto projektu plně podporovala;

43.  vítá úsilí Komise zaměřené na odblokování sítě energetického propojení mezi Albánií a Kosovem, kterou Srbsko už měsíce blokuje, a požaduje konstruktivní spolupráci mezi srbskými a kosovskými elektroenergetickými orgány; připomíná Srbsku, že Energetické společenství stanovilo jako nejzazší termín pro odstranění blokády 31. prosinec 2016;

44.  vyzývá Komisi, aby se všemi zeměmi západního Balkánu pokračovala ve spolupráci na otázkách týkajících se migrace, a zajistila tak dodržování evropských a mezinárodních norem a standardů; oceňuje práci, která byla v tomto směru dosud odvedena;

45.  vyzývá Komisi, aby dále usilovala o podporu skutečného procesu usmíření v tomto regionu, zejména podporou kulturních projektů, které se zabývají nedávnou minulostí a podporují společné a oběma stranami sdílené chápání historie a kulturu tolerance, inkluze a usmíření ve veřejném a politickém životě;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.


Zpráva Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016
PDF 394kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016 (2016/2310(INI))
P8_TA(2017)0263A8-0055/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, které se týkají vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Unii,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé(1),

–  s ohledem na rámcovou dohodu, která byla uzavřena v Ochridu a podepsána dne 13. srpna 2001 ve Skopji (ochridská rámcová dohoda),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU této zemi, na závěry Evropské rady z června 2008, na závěry Rady z prosince 2008, prosince 2012, prosince 2014 a prosince 2015 a na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016, které podpořila naprostá většina delegací a v nichž se opakuje jednoznačný a pevný závazek pokračovat v procesu přistoupení této země k EU,

–  s ohledem na třinácté zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi touto zemí a Komisí, které se konalo dne 15. června 2016 ve Skopji,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 o politice rozšíření EU (COM(2016)0715) doplněné pracovním dokumentem útvarů Komise „Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016“ (SWD(2016)0362),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora o Bývalé jugoslávské republice Makedonii z června 2016,

–  s ohledem na naléhavé priority v oblasti reforem, které Komise vydala pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii v červnu 2015,

–  s ohledem na doporučení skupiny vedoucích odborníků ohledně systémových otázek právního státu týkajících se odposlechů komunikace, které vyšlo najevo na jaře 2015,

–  s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohoda z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016;

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit v roce 2016,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry a na závěrečnou zprávu mise OBSE/ODIHR ohledně předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 11. prosince 2016,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 817 (1993) a č. 845 (1993), na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 47/225 a na prozatímní dohodu ze dne 13. září 1995,

–  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o uplatňování prozatímní dohody ze dne 13. září 1995,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0055/2017),

A.  vzhledem k tomu, že po dvojím odložení se předčasné parlamentní volby v Bývalé jugoslávské republice Makedonii konaly dne 11. prosince 2016 ve standardní a klidné atmosféře v souladu s mezinárodními normami a s doporučeními OBSE/ODIHR; vzhledem k tomu, že tyto volby proběhly bez zásadních incidentů, byly dobře zorganizovány a měly velmi vysokou účast;

B.  vzhledem k tomu, že politická polarizace, hluboká vzájemná nedůvěra a nedostatek skutečného dialogu mezi stranami vedou k blokování reforem a příprav na přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že v některých důležitých oblastech lze trvale pozorovat nepříznivý vývoj; vzhledem k tomu, že jsou soustavně zpochybňovány demokracie a právní stát, zejména kvůli tzv. zajetí státu (state capture), jímž bylo zasaženo fungování demokratických institucí a klíčových oblastí společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že dne 27. dubna 2017 byl Talat Xhaferi zvolen předsedou makedonského parlamentu; vzhledem k tomu, že dne 17. května 2017 prezident Bývalé jugoslávské republiky Makedonie pověřil předsedu SDSM (Sociálně demokratického svazu Makedonie) Zorana Zaeva sestavením nové vlády; vzhledem k tomu, že dne 31. května 2017 makedonský parlament schválil novou vládu premiéra Zorana Zaeva;

D.  vzhledem k tomu, že mezi klíčové otázky v procesu reforem patří reforma soudnictví, veřejná správa a sdělovací prostředky, nezaměstnanost mladých lidí a přezkum provádění ochridské rámcové dohody;

E.  vzhledem k tomu, že aby tato země dále pokračovala na cestě integrace s EU a zachovala si euroatlantickou orientaci, je nutné skutečné odhodlání všech politických stran; vzhledem k tomu, že nová vláda musí přijmout a v plném rozsahu realizovat rozsáhlé reformy s konkrétními výsledky zejména v oblasti právního státu, justice, korupce, základních práv, vnitřních záležitostí a dobrých sousedských vztahů;

F.  vzhledem k tomu, že mezi Komisí, Radou a Parlamentem panuje obecná shoda na tom, že zachování kladného stanoviska k zahájení přístupových jednání nadále závisí na pokroku při uplatňování dohody z Pržina a podstatném pokroku v provádění naléhavých priorit v oblasti reforem, resp. je jimi nadále podmíněno;

G.  vzhledem k tomu, že Radou byl další pokrok zablokován kvůli nevyřešenému sporu s Řeckem o název; vzhledem k tomu, že dvoustranné záležitosti by neměly být využívány jako záminka, která brání urychlenému zahájení jednání s EU;

H.  vzhledem k tomu, že dvoustranné neshody by neměly bránit procesu přistoupení k EU nebo zahájení přístupových jednání, ale měly by být řešeny v konstruktivním duchu a v souladu s normami EU a OSN; vzhledem k tomu, že je potřeba pokračovat v úsilí o udržení dobrých sousedských vztahů a vztahů mezi etniky;

I.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány podle svých zásluh a že rychlost a kvalita nezbytných reforem určují časový plán pro přistoupení; vzhledem k tomu, že po splnění požadovaných podmínek by mělo být zaručeno zahájení jednání o přistoupení k EU; vzhledem k tomu, že tato země byla po mnoho let považována za jednu z nejpokročilejších kandidátských zemí EU, pokud jde o harmonizaci s acquis;

J.  vzhledem k tomu, že proces přistoupení k EU je významnou motivací pro další reformy, zejména co se týká právního státu, nezávislosti soudnictví, boje proti korupci a svobody sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou zásadními prvky procesu rozšíření, procesu stabilizace a přidružení a procesu přistoupení;

K.  vzhledem k tomu, že ve dnech 20. července a 31. srpna 2016 dosáhli vedoucí představitelé čtyř hlavních politických stran dohody o uplatňování dohody z Pržina, a to včetně stanovení dne 11. prosince 2016 jako data předčasných parlamentních voleb, a deklarovali svou podporu práci zvláštní státní zástupkyně; vzhledem k tomu, že také znovu potvrdili své odhodlání uplatňovat naléhavé priority v oblasti reforem;

L.  vzhledem k tomu, že nedávná politická krize ukázala na nedostatečnou účinnost systému brzd a protivah makedonských institucí a na potřebu zvýšit transparentnost a veřejnou odpovědnost;

M.  vzhledem k tomu, že boj proti organizované trestné činnosti a korupci má nadále zásadní význam pro boj proti prorůstání zločinu do politických, právních a hospodářských struktur;

1.  vítá, že dne 31. května 2017 byla sestavena nová vláda; naléhá na všechny politické strany, aby jednaly v duchu usmíření a ve společném zájmu všech občanů a aby spolupracovaly s vládou na obnově důvěry v tuto zemi a její instituce, mimo jiné plným prováděním dohody z Pržina a naléhavých reformních priorit;

2.  vítá dodržování základních svobod, které dokládá konání předčasných voleb dne 11. prosince 2016, které byly dobře zorganizovány, proběhly transparentním a inkluzivním způsobem a nedošlo při nich k zásadním incidentům; konstatuje, že podle OBSE/ODIHR byla u těchto voleb svobodná soutěž; vítá skutečnost, že všechny politické strany v zájmu stability v zemi přijaly výsledky těchto voleb, a poukazuje na jejich odpovědnost při zajišťování toho, aby země znovu nesklouzla do politické krize; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby nijak nebránily účinnému fungování parlamentu; naléhá na novou vládu, aby urychleně pokročila s nezbytnými reformami, aby se zajistila euroatlantická integrace země a pokrok na cestě této země do Evropy ku prospěchu občanů; domnívá se, že k řešení naléhavých domácích problémů a problémů spojených s EU a k zachování kladného doporučení k zahájení přístupových jednání v EU je nezbytná spolupráce všech stran a etnik;

3.  vítá zlepšení ve volebním procesu, včetně právního rámce, seznamů voličů a mediálního pokrytí; vítá skutečnost, že ve velké většině volebních místností volby pozorovali zástupci občanské společnosti; vyzývá příslušné orgány, aby i rovněž s ohledem na volby do místních zastupitelstev v květnu 2017 účinně řešily údajné nesrovnalosti a nedostatky, včetně zastrašování voličů, kupování voličských hlasů a zneužívání administrativních zdrojů, politického nátlaku na sdělovací prostředky a rovněž konfrontačních vyjádření a slovních útoků na adresu novinářů; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby řešily doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise a aby zajistily důvěryhodné výsledky účinné kontroly financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že ke zvýšení důvěry veřejnosti v budoucí volby je nutná větší transparentnost a depolitizace činnosti volební správy;

4.  považuje za důležité provést sčítání lidu (poslední sčítání bylo provedeno v roce 2002), a to za podmínky, že bude na úrovni celého státu panovat shoda na tom, jaká má být použita metodika, s cílem získat aktuální a realistický obrázek o demografickém stavu makedonské populace tak, aby bylo možno lépe naplňovat potřeby makedonských občanů a nabízet jim služby, a dále aktualizovat seznam voličů a do budoucna minimalizovat veškeré nesrovnalosti a nedostatky;

5.  očekává, že nová vláda jakožto první prioritu urychlí ve spolupráci s ostatními stranami reformy související s EU; opakuje svou podporu zahájení přístupových jednání, která závisejí na pokroku při uplatňování dohody z Pržina s cílem zajistit její plné, konkrétní a trvalé uplatňování a na výrazném pokroku při provádění naléhavých priorit v oblasti reforem, pokud jde o systémové reformy; vyzývá Radu, aby se při nejbližší příležitosti zabývala otázkou přístupových jednání; je i nadále přesvědčen o tom, že jednání mohou vést k velmi potřebným reformám, vytvářet novou dynamiku, oživit evropskou perspektivu a pozitivně ovlivnit řešení bilaterálních sporů, aby se nenarušoval proces přistoupení k EU;

6.  zdůrazňuje strategický význam dalšího pokroku v procesu přistoupení k EU a znovu požaduje, aby byla prokázána politická vůle a odpovědnost všech stran plným uplatňováním naléhavých priorit v oblasti reforem a dohody z Pržina; zdůrazňuje, že uplatňování dohody z Pržina má zásadní význam i po volbách, a to pro zajištění politické stability a udržitelnosti v budoucnu; vyzývá Komisi, aby při nejbližší příležitosti, nejpozději však do konce roku 2017, posoudila, jakého pokroku dosáhla tato země při jejich uplatňování, a aby o tom informovala Parlament a Radu; připomíná zároveň, že je nutné zahájit a realizovat reformy, které měly být provedeny už dávno, a podporuje pokračování dialogu o přistoupení k EU na vysoké úrovni, v jehož rámci by měla být této zemi systematicky poskytována pomoc při této její snaze; s politováním konstatuje, že se neuskutečnilo žádné setkání v rámci dialogu o přistoupení k EU na vysoké úrovni a že nebylo dosaženo požadovaného pokroku při plnění cílů stanovených v předchozím období; poukazuje na potenciálně negativní politické, bezpečnostní a sociálně hospodářské důsledky dalších průtahů v procesu euroatlantické integrace této země; dále vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvýšily viditelnost projektů financovaných z EU v této zemi, aby se tak EU přiblížila jejím občanům;

7.  poukazuje na podstatný pokrok, kterého tato země dosáhla v procesu integrace s EU, a zdůrazňuje negativní důsledky dalšího oddalování procesu integrace, včetně ohrožení důvěryhodnosti unijní politiky rozšiřování a rizika nestability v regionu;

8.  poukazuje na to, že současné výzvy, se kterými se Evropská unie potýká (brexit, migrace, radikalismus atd.), by neměly bránit procesu rozšiřování, naopak tyto výzvy prokázaly, že je nezbytná plná integrace zemí západního Balkánu do struktur EU s cílem posílit a prohloubit partnerství, a překonat tak mezinárodní krize;

9.  vítá vysokou úroveň sbližování právních předpisů s acquis communautaire a oceňuje, že účinné provádění a vymáhání stávajícího právního a politického rámce je pro tuto zemi prioritou stejně jako pro země již zapojené do přístupových jednání;

10.  oceňuje skutečnost, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie nadále plní své závazky podle dohody o stabilizaci a přidružení; vyzývá Radu, aby přijala návrh Komise z roku 2009 a v souladu s příslušnými ustanoveními dohody o stabilizaci a přidružení přikročila k její druhé fázi;

11.  naléhavě vyzývá všechny strany, aby prokázaly politickou vůli a odpovědnost a překonaly konfliktní politické prostředí, polarizaci a nedostatečnou ochotu ke kompromisům a aby se znovu zapojily do dialogu; znovu poukazuje na klíčovou úlohu makedonského parlamentu pro demokratický rozvoj této země a jako fóra pro politický dialog a zastoupení; vyzývá k posílení jeho funkcí dohledu a k omezení praktiky častých legislativních změn právních předpisů a využívání zjednodušených postupů pro jejich přijetí, aniž by proběhly dostatečné konzultace nebo posouzení dopadů; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo umožněno hladké fungování parlamentního výboru pro odposlech komunikace a výboru pro bezpečnost a kontrašpionáž, a k zajištění jejich bezproblémového přístupu k nezbytným údajům a svědectvím, aby byla zajištěna důvěryhodná parlamentní kontrola nad příslušnými službami; uznává konstruktivní úlohu, kterou občanská společnost sehrává při podpoře a zlepšování demokratických procesů;

12.  konstatuje, že při reformě veřejné správy došlo k určitému pokroku, mj. byly přijaty kroky k zavedení nového právního rámce pro řízení lidských zdrojů; vyzývá k tomu, aby se důsledněji přistupovalo k uplatňování doporučení Komise; je i nadále znepokojen politizací veřejné správy a tím, že státní úředníci jsou předmětem politického nátlaku; naléhavě žádá novou vládu, aby projevila pevné politické odhodlání a na všech úrovních zvýšila profesionalitu, princip zásluh, neutrality a nezávislosti tím, že pracovní místa budou obsazována prostřednictvím nových postupů založených na zásluhách a na hodnocení; zdůrazňuje, že je nutné dokončit strategii reformy veřejné správy na období 2017–2022, mj. vyčleněním dostatečných rozpočtových prostředků na její realizaci, a rozšířit příslušnou správní kapacitu; vyzývá nastupující vládu, aby byly stanoveny transparentní a efektivní linie odpovědnosti mezi institucemi a v rámci jednotlivých institucí; doporučuje, aby na všech úrovních veřejné správy byly spravedlivě zastoupeny všechny komunity;

13.  doporučuje, aby nastupující vláda vytvořila komplexní strategii elektronické správy a současně dále rozvíjela elektronické služby pro občany a podniky s cílem omezit administrativní zátěž státu, občanů a podniků; poukazuje na to, že elektronická veřejná správa a elektronické služby by posílily hospodářskou výkonnost země a prohloubily transparentnost a účinnost veřejné správy a služeb; zdůrazňuje právo občanů na přístup k veřejným informacím a vyzývá, aby byly přijaty další kroky k zajištění toho, aby tomuto právu nic nebránilo; podporuje hledání inovativních elektronických řešení, která by zajistila snadný přístup k veřejným informacím a snížila s tím spojenou byrokracii;

14.  lituje nadále nepříznivého vývoje při reformě soudnictví, jehož nezávislé fungování by mělo být podporováno; s politováním konstatuje, že při jeho činnosti dochází k politickému vměšování, mj. v rámci jmenování a povyšování soudců a státních zástupců, a k nedostatečné odpovědnosti a k případům selektivní spravedlnosti; znovu vyzývá příslušné orgány, aby se účinně zabývaly přetrvávajícími problémy, jak je uvádějí naléhavé priority v oblasti reforem, a projevily politickou vůli dosáhnout pokroku v rámci reformy soudnictví, v právních předpisech i v praxi, mj. na základě větší transparentnosti postupů jmenování a povyšování soudců a státních zástupců a zkrácení délky soudních jednání; uznává, že určité úsilí bylo vynaloženo na zlepšení transparentnosti; vyzývá dále orgány, aby zajistily profesionalitu Rady pro soudnictví a Rady žalobců a funkční nezávislost celé justice;

15.  znovu opakuje, že je důležité důkladně nezávisle a bez omezování prošetřit informace o údajném protiprávním jednání, jež se na veřejnost dostaly z odposlechů, a souvisejícím selhání dohledu; připomíná význam mandátu a práce zvláštní státní zástupkyně a parlamentního vyšetřovacího výboru, pokud jde o přezkoumání právní a politické odpovědnosti; podotýká, že zvláštní státní zástupkyně vznesla první trestněprávní obvinění z protiprávního jednání v souvislosti s odposlechy;

16.  je znepokojen politickými útoky proti činnosti Úřadu zvláštní státní zástupkyně a správními a právními obstrukcemi a nedostatkem spolupráce ze strany dalších institucí; připomíná trestním soudům, které nereagují na oficiální požadavky Úřadu zvláštní státní zástupkyně, že mají zákonnou povinnost poskytovat tomuto úřadu součinnost; domnívá se, že pro demokratický proces je naprosto zásadní, aby mohl Úřad zvláštní státní zástupkyně plnit svou funkci a provádět důkladné vyšetřování zcela nezávisle, bez překážek a nezbytnými prostředky; požaduje, aby se úřadu dostalo plné podpory a podmínek a času potřebných pro dokončení jeho důležité práce; požaduje, aby byly ukončeny obstrukce při předkládání důkazů zvláštní státní zástupkyni u soudu; dále požaduje podporu změn zákona, které by jí zajistily svrchovaná oprávnění v oblasti ochrany svědků v souvislosti s případy, ke kterým je její úřad příslušný; je pevně přesvědčen, že výsledky šetření jsou důležitým krokem k obnově důvěry ve vnitrostátní instituce; navíc zdůrazňuje, že je třeba přijmout změny zákona o ochraně svědků;

17.  je i nadále znepokojen tím, že korupce je stále závažným problémem a boj s korupcí oslabují politické zásahy; zdůrazňuje, že je nutná silná politická vůle k boji proti korupci; poukazuje na to, že je nutné zvýšit nezávislost policie, státního zastupitelství a Státní komise pro předcházení korupci; vyzývá ke krokům podporujícím větší transparentnost a zajišťujícím výběr a jmenování členů této komise na základě zásluh; vyzývá k tomu, aby byly urychleně zahájeny kroky k zajištění účinné prevence a trestání případů střetu zájmů a aby bylo dosaženo důvěryhodných výsledků v oblasti korupce ve vysokých kruzích, včetně vytvoření právního rámce pro ochranu informátorů v souladu s evropskými normami, naléhavými prioritami v oblasti reforem a doporučeními Benátské komise; opět vyzývá nezávislé občanské společnosti a sdělovací prostředky, aby na korupci upozorňovaly a podporovaly nezávislé a nestranné vyšetřování; vyzývá úřady, aby podpořily práci veřejného ochránce práv pomocí odpovídajících opatření v personální a rozpočtové oblasti;

18.  je znepokojen sbližováním mediálních, politických a vládních aktivit, zejména pokud se jedná o veřejné výdaje; důrazně odsuzuje existenci nezákonných ekonomických, politických a rodinných vazeb z hlediska vynakládání veřejných prostředků; vyzývá vládu, aby jako další opatření v boji proti korupci přijala legislativní rámec, který upraví střety zájmů a zajistí zveřejnění majetku osob ve vysokých státních funkcích;

19.  vítá skutečnost, že byl zaveden legislativní rámec a strategie boje proti organizované trestné činnosti; vítá rozbití zločineckých sítí a tras souvisejících s obchodováním s lidmi a s drogami a požaduje další zintenzivnění úsilí v boji proti organizované trestné činnosti; vyslovuje se pro další zlepšení spolupráce mezi donucovacími orgány, a to jak v rámci státu, tak ve vztahu k sousedním zemím, a pro posílení pravomocí soudů a jejich zdrojů; považuje za zásadní dále rozvíjet schopnosti orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat finanční trestné činy a konfiskovat majetek;

20.  oceňuje pokračující úsilí v boji proti islámské radikalizaci a zahraničním teroristům; vítá přijetí strategie boje proti terorismu na období 2013–2019, v níž jsou mj. definovány pojmy násilného extremismu, radikalizace, prevence a reintegrace; vyzývá k jejímu provádění prostřednictvím užší spolupráce mezi bezpečnostními agenturami a organizacemi občanské společnosti, náboženskými představiteli, místními společenstvími a dalšími státními institucemi v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb při řešení různých fází radikalizace a vytváření nástrojů pro reintegraci a rehabilitaci; dále vyzývá k tomu, aby byli vracející se zahraniční bojovníci dále sledování, vhodně začleněni do společnosti a k soustavné výměně informací s orgány EU a sousedních zemí;

21.  je znepokojen signály přicházejícími od organizací občanské společnosti, které hovoří o zhoršení atmosféry, ve které pracují; je i nadále znepokojen radikálními veřejnými útoky politiků a sdělovacích prostředků na organizace občanské společnosti a zahraniční zástupce; uznává a podporuje důležitou úlohu, kterou organizace občanské společnosti sehrávají při monitorování, podpoře a zdokonalování demokratických procesů, včetně volebního procesu, a při zajišťování systému brzd a protivah; je znepokojen tím, že vláda projevuje omezené odhodlání a nedostatečně spolupracuje s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních; zdůrazňuje význam pravidelného a konstruktivního dialogu a spolupráce s organizacemi občanské společnosti a naléhavě žádá příslušné orgány, aby strukturovaným způsobem pravidelně zapojovaly organizace občanské společnosti do vytváření politiky; vyzývá příslušné orgány, aby organizace občanské společnosti nediskriminovaly z žádného důvodu, např. kvůli politické orientaci, náboženským názorům nebo etnickému složení; domnívá se, že žádným skupinám by neměla být bez závažného důvodu odpírána svoboda shromažďování a sdružování;

22.  vyzývá příslušné orgány, aby pokračovaly v přerušeném sčítání lidu, které by přineslo přesné statistické údaje o obyvatelstvu, jež by mohly sloužit jako základ pro rozvojové programy vlády a odpovídající rozpočtové plánování;

23.  připomíná vládě a politickým stranám jejich odpovědnost za utváření kultury začleňování a tolerance, a to v právních předpisech i v praxi; vítá přijetí národní strategie pro rovnost a nediskriminaci na období 2016–2020; má obavy o nestrannost a nezávislost Komise na ochranu před diskriminací a vyzývá k transparentnímu výběru jejích členů; opakovaně odsuzuje verbální projevy nenávisti proti diskriminovaným skupinám; je znepokojen přetrváváním nedostatečné tolerance, diskriminace a útoků vůči lesbickým, gay, bisexuálním, transgender a intersexuálním osobám (LGBTI); znovu vyzývá ke sladění antidiskriminačních právních předpisů s acquis communautaire, pokud jde o diskriminaci na základě sexuální orientace; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti předsudkům a diskriminaci vůči Romům a usnadnit jejich integraci a přístup ke vzdělávacímu systému a pracovnímu trhu; je znepokojen tím, že ve věznicích panují i přes podstatné navýšení jejich rozpočtu nelidské podmínky a věznice jsou přeplněné; požaduje dodržování doporučení veřejného ochránce práv;

24.  požaduje, aby bylo vynaloženo další úsilí na podporu rovnosti mezi muži a ženami a zvýšení účasti žen na politickém životě a na pracovním trhu, aby se zlepšila jejich sociálně-ekonomická situace a celkově posílila práva žen; vyzývá příslušné orgány, aby zlepšily uplatňování zákona o rovných příležitostech, bojovaly proti nedostatečnému zastoupení žen v klíčových rozhodovacích funkcích na všech úrovních a aby posílily účinnost institucionálních mechanismů na podporu rovnosti mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby na jeho provádění přidělily dostatečné rozpočtové prostředky; je znepokojen tím, že ženy nemají přístup k některým základním zdravotnickým službám a že úmrtnost dětí je stále vysoká;

25.  naléhavě žádá vládu, aby přijala opatření pro přezkum zákona o předcházení domácímu násilí a ochraně před ním a dalších relevantních právních předpisů s cílem poskytovat vhodnou ochranu všem obětem domácího násilí a násilí na základě pohlaví, a aby zlepšila služby na podporu obětí domácího násilí, včetně zřizování odpovídajícího počtu azylových domů; dále naléhavě žádá vládu, aby zajistila, aby byly případy domácího násilí důkladně vyšetřeny a jejich pachatelé stíháni, a aby i nadále zvyšovala povědomí o domácím násilí;

26.  znovu opakuje, že situace v oblasti vztahů mezi jednotlivými etnickými skupinami je i nadále nestabilní; vyzývá všechny politické strany a organizace občanské společnosti, aby aktivně propagovaly inkluzivní a tolerantní multietnickou, multikulturní a nábožensky pluralitní společnost a aby podporovaly jejich soužití a dialog; je přesvědčen o tom, že jsou nezbytná zvláštní opatření, aby bylo možné dosáhnout sociální soudržnosti mezi různými etnickými, národnostními a náboženskými společenstvími; připomíná vládě a vedoucím představitelům stran jejich závazek plně uplatňovat transparentním a inkluzivním způsobem ochridskou rámcovou dohodu a bez dalšího odkladu dokončit její již dlouho potřebný přezkum, včetně politických doporučení, a zajistit dostatečné finanční prostředky pro její uplatňování; odsuzuje všechny formy iredentismu a veškeré pokusy o dezintegraci různých sociálních skupin; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo bezodkladně zahájeno dlouho očekávané sčítání obyvatel;

27.  vyzývá Komisi, aby dále usilovala o podporu skutečného procesu usmíření v tomto regionu, zejména podporou kulturních projektů, které se zabývají nedávnou minulostí a podporují společné a oběma stranami sdílené chápání historie a kulturu tolerance, inkluze a usmíření ve veřejném a politickém životě;

28.  opakuje, že makedonské orgány a občanská společnost by měly přijmout vhodná opatření pro dosažení historického smíření s cílem překonat propast mezi různými etnickými a národnostními skupinami i v rámci nich, včetně občanů bulharské národnosti;

29.  naléhavě vyzývá vládu, aby veřejnosti a sdělovacím prostředkům vysílala jasné signály o tom, že diskriminace na základě národní identity není v zemi tolerována, a to i ve vztahu k soudnictví, sdělovacím prostředkům, zaměstnání a sociálním příležitostem; zdůrazňuje význam těchto kroků pro integraci různých etnických komunit a pro stabilitu a evropskou integraci této země;

30.  vybízí příslušné orgány, aby ze Srbska získaly zpět příslušné archivy jugoslávské tajné služby; je toho názoru, že transparentní nakládání s totalitní minulostí, včetně otevření archivů tajných služeb, je krokem na cestě k další demokratizaci, odpovědnosti a silným institucím;

31.  připomíná význam svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků jako jedné ze základních hodnot EU a pilíře demokracie; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody slova a sdělovacích prostředků, používáním nenávistných verbálních projevů, případy zastrašování a autocenzury médií, soustavným politickým vměšováním a politickým nátlakem v oblasti tvorby programu a neexistencí investigativního, objektivního a vyváženého zpravodajství, stejně jako nevyváženým informováním o činnostech vlády; opakuje svou výzvu, aby mainstreamové sdělovací prostředky, zejména pokud se jedná o veřejnoprávní subjekt televizního vysílání, informovaly o různých názorech;

32.  vyzývá novou vládu, aby zajistila prevenci a řádné vyšetření případů zastrašování novinářů a násilí vůči nim, a aby se postarala o to, aby se osoby odpovědné za toto jednání dostaly před soud; poukazuje na to, že je nezbytné, aby bylo veřejnoprávní vysílání udržitelné a politicky a finančně nezávislé, aby byla jeho příprava finančně a redakčně nezávislá a aby bylo zajištěno právo na přístup k nestranným informacím; požaduje pluralitní orgány zastupující zájmy médií; vyzývá k vypracování profesního etického kodexu, který by přijala veřejná i soukromá média; vybízí vládní úředníky, organizace občanské společnosti a novinářské organizace, aby spolupracovali na reformě sdělovacích prostředků;

33.  je i nadále znepokojen tím, že politická situace představuje pro makedonské hospodářství závažné riziko; je rovněž nadále znepokojen nedostatečným prosazováním smluv, rozsahem neformální ekonomiky a obtížným přístupem k finančním prostředkům; poukazuje na to, že rozsáhlá šedá ekonomika je významnou překážkou podnikání; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst v soukromém sektoru, a vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly také problematikou účinnosti soudnictví;

34.  vítá udržení makroekonomické stability, snížení míry nezaměstnanosti a trvalý závazek vlády posilovat růst a zaměstnanost prostřednictvím tržních hospodářských politik, má však obavy o udržitelnost veřejného dluhu a je znepokojen trvale velmi vysokou nezaměstnaností a velmi malou účastí na pracovním trhu, zejména v případě mladých lidí, žen a osob se zdravotním postižením; dále naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby řešily otázku dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti, podporovaly spolupráci v oblasti hospodářské politiky, lépe sladily vzdělávání s požadavky pracovního trhu a vypracovaly cílenou strategii pro lepší zapojení mladých lidí a žen na pracovním trhu; je znepokojen odlivem vzdělaných mladých pracovníků a důrazně vyzývá vládu, aby vypracovala programy, které by kvalitně vzdělaným mladým odborníkům umožnily návrat a zapojení do politického a rozhodovacího procesu; vyzývá ke zlepšení fiskální kázně a transparentnosti a ke zvýšení rozpočtové plánovací kapacity; podporuje zásadu vyrovnaného rozpočtu; konstatuje, že spolehlivé a předvídatelné právní prostředí pro podnikání vede k větší makroekonomické stabilitě a k růstu; vyzývá k tomu, aby byly v té souvislosti vedeny řádné konzultace se všemi zainteresovanými subjekty;

35.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při modernizaci dopravních, energetických a telekomunikačních sítí, a zejména úsilí o dokončení koridoru X(2); s ohledem na význam železničního propojení v rámci udržitelného systému dopravy vítá záměr vlády modernizovat nebo vystavět železniční spojení ze Skopje do hlavních měst sousedních zemí a vyzývá k většímu pokroku, zejména pokud se jedná o dokončení železničního a silničního spojení v rámci koridoru VIII(3);

36.  chválí kvalitní přípravu v oblasti elektronických komunikací a informační společnosti; požaduje další zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti a zdůrazňuje, že je nutné vypracovat a přijmout národní strategii v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem zvýšit kybernetickou odolnost;

37.  je znepokojen významnými nedostatky v oblasti životního prostředí, zejména v oblasti průmyslového znečištění a znečištění ovzduší a vody; konstatuje, že stávající stav systému pro dodávky vody je obecně špatný, což má za následek velké ztráty vody a problémy s její kvalitou; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit a provádět udržitelnou politiku nakládání s odpady a vyzývá k vytvoření komplexní politiky a strategie v oblasti klimatu, která by byla v souladu s rámcem EU pro politiku v oblasti klimatu na období do roku 2030, a k ratifikaci a uplatňování Pařížské dohody o klimatu;

38.  vítá konstruktivní úlohu země v regionální spolupráci, zejména v iniciativě šesti zemí západního Balkánu a v agendě v oblasti propojení; konstatuje však, že napojení dopravní a energetické infrastruktury na sousední státy v regionu a napojení na síť TEN-T je stále omezené; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v zabezpečení dodávek a rovněž v propojování přenosových sítí pro elektřinu i plyn; bere na vědomí dohodu podepsanou se zeměmi západního Balkánu o rozvoji regionálního trhu s elektřinou; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku ve zpřístupňování trhu s elektřinou a rozvíjet hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a elektrickou energií směrem k oddělení odvětví v souladu s třetím energetickým balíčkem EU; požaduje výrazné zlepšení, pokud jde o energetickou účinnost, výrobu obnovitelné energie a boj proti změně klimatu; vyzývá k ratifikaci Pařížské dohody o klimatu;

39.  naléhavě žádá příslušné orgány, aby rozšířily správní a finanční kapacity potřebné k zajištění transparentního, efektivního a účinného systému zadávání veřejných zakázek, předcházení nesrovnalostem a k řádnému a včasnému čerpání prostředků EU a zároveň aby podávaly pravidelně podrobné zprávy, pokud jde o programování a o využívání fondů Společenství; se znepokojením konstatuje, že Komise znovu omezila finanční pomoc v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP), a to o přibližně27 milionů EUR v důsledku nedostatečného politického úsilí o provedení reforem správy veřejných finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv začlenila informace o podpoře v rámci NPP pro tuto zemi a o účinnosti prováděných opatření, zejména o poskytnutí podpory v rámci NPP na provádění klíčových priorit a příslušných projektů;

40.  oceňuje konstruktivní úlohu a spolupráci této země a její obrovské úsilí při řešení problémů migrační krize, čímž tato země podstatně přispívá k bezpečnosti a stabilitě EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zemi poskytla veškeré potřebné nástroje ke zmírnění krize; doporučuje přijmout v souladu s mezinárodním humanitárním právem další opatření a kroky, které by zlepšily azylový systém, zajistily potřebné kapacity pro prevenci a boj proti obchodování s lidmi a migranty, včetně dohod o spolupráci se sousedními zeměmi v oblasti potírání trestné činnosti, a zajistily účinnou správu hranic;

41.  konstatuje, že země leží na tzv. západobalkánské trase a že přes ni zatím na své cestě do Evropy prošlo zhruba 600 000 uprchlíků a migrantů, včetně zranitelných skupin, jako jsou děti a starší lidé; naléhavě vyzývá její orgány, aby zajistily, aby s migranty a uprchlíky, kteří v zemi žádají o azyl nebo cestují přes její území, bylo nakládáno v souladu s mezinárodním právem a právem EU, zejména Úmluvou z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a rovněž s Listinou základních práv EU;

42.  vyzývá Komisi, aby nadále spolupracovala se všemi zeměmi západního Balkánu při řešení otázek souvisejících s přistěhovalectvím, aby se zajistilo, že evropské a mezinárodní normy a standardy jsou dodržovány;

43.  zdůrazňuje význam regionální spolupráce jakožto nástroje, který posouvá integraci do EU kupředu, a oceňuje konstruktivní snahu a aktivní příspěvky země v oblasti podpory dvoustranných vztahů se všemi státy v regionu;

44.  domnívá se, že regionální spolupráce je významným prvkem procesu přistoupení k EU, který do regionu vnáší stabilitu a prosperitu a měl by být pro vládu prioritou; vítá nepřetržitou konstruktivní úlohu a aktivní příspěvky země, které napomáhají k podporování dvoustranné, regionální a mezinárodní spolupráce, stejně jako její podíl na operacích pro řešení civilních a vojenských krizí; oceňuje její další sblížení se zahraniční politikou EU (73 %); vyzývá makedonské orgány, aby svou politiku sladily rovněž s restriktivními opatřeními EU proti Rusku přijatými po nezákonném připojení Krymu; zdůrazňuje, že je důležité dovést jednání o smlouvě o přátelství a dobrých sousedských vztazích s Bulharskem do konce; vyzývá příslušné orgány, aby dodržovaly politická, sociální a kulturní práva občanů země, kteří sami sebe označují za Bulhary;

45.  vyzývá ke zřízení společných výborů odborníků v oblasti historie a vzdělávání se sousedními zeměmi s cílem přispět k objektivnímu výkladu dějin založenému na faktech, k posílení akademické spolupráce a podpoře pozitivních postojů mladých lidí k sousedním zemím;

46.  vítá hmatatelné výsledky, jichž bylo dosaženo na základě iniciativy týkající se opatření zaměřených na budování důvěry mezi touto zemí a Řeckem, která by mohla přispět k lepšímu porozumění a pevnějším dvoustranným vztahům, jež připraví půdu pro oboustranně přijatelné řešení otázky názvu, a uznává pozitivní vývoj ohledně jejich uplatňování; zdůrazňuje, že je důležité vyvarovat se veškerých gest, kontroverzních kroků a prohlášení, jež mohou dobré sousedské vztahy poškodit; důrazně připomíná svou výzvu adresovanou místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie a Komisi, aby vytvořily nové iniciativy na překonání zbývajících rozdílných postojů, aby ve spolupráci s oběma zeměmi a zvláštním zástupcem OSN usilovaly o vzájemně přijatelné řešení otázky názvu země a aby o této záležitosti informovaly Parlament;

47.  vítá aktivity v rámci berlínského procesu, které jsou projevem silné politické podpory evropské perspektivy zemí západního Balkánu; upozorňuje na důležitost tohoto procesu pro podporu hospodářského rozvoje zemí v regionu prostřednictvím investic do hlavních sítí a dvoustranných projektů v oblasti infrastruktury, hospodářství a vzájemného propojení; opakuje, jak důležité je aktivní zapojení do regionálních iniciativ týkajících se mládeže, jako je např. regionální kancelář pro spolupráci mládeže zemí západního Balkánu; vítá zřízení Fondu zemí západního Balkánu a naléhavě vyzývá Komisi, aby přihlédla k iniciativám a navrhovaným projektům;

48.  vyjadřuje zemi uznání za předsednictví ve středoevropské iniciativě v průběhu roku 2015, kdy byl důraz kladen na oblast hospodářské spolupráce a obchodních příležitostí, rozvoje infrastruktury a obecného hospodářského rozvoje, včetně rozvoje venkova a cestovního ruchu, jakož i překlenutí vzdálenosti mezi makroregiony;

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie, Komisi, vládám a parlamentům členských států a parlamentu dotyčné země.

(1) Úř. věst. L 84, 20.3.2004, s. 13.
(2) Koridor X je jedním z celoevropských dopravních koridorů a vede ze Salzburgu (Rakousko) do Soluně (Řecko).
(3) Koridor VIII je jedním z celoevropských dopravních koridorů a vede z Durrës (Albánie) do Varny (Bulharsko). Prochází rovněž přes Skopje.


Situace v Demokratické republice Kongo
PDF 333kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o situaci v Demokratické republice Kongo (2017/2703(RSP))
P8_TA(2017)0264RC-B8-0397/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení o Demokratické republice Kongo (DRK) ze dne 23. června 2016(1), 1. prosince 2016(2) a 2. února 2017(3),

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federiky Mogheriniové a její mluvčí o situaci v DRK,

–  s ohledem na prohlášení delegace EU v DRK o stavu lidských práv v této zemi,

–  s ohledem na politickou dohodu dosaženou v DRK dne 31. prosince 2016,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU ze dne 15. června 2016 o předvolební a bezpečnostní situaci v DRK,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 17. října 2016 a 6. března 2017 týkající se DRK,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. března 2017 o stabilizační misi OSN v DRK,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o DRK, zejména na rezoluci 2293 (2016) o obnovení sankčního režimu vůči Demokratické republice Kongo a mandátu skupiny odborníků a na rezoluci 2348 (2017) o obnovení mandátu stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO),

–  s ohledem na společné prohlášení Africké unie, Organizace spojených národů, Evropské unie a Mezinárodní organizace pro frankofonii o Demokratické republice Kongo ze dne 16. února 2017,

–  s ohledem na revidovanou Dohodu o partnerství z Cotonou,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu,

–  s ohledem na ústavu DRK přijatou dne 18. února 2006,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že DRK trpí neutuchajícími konflikty a brutálním politickým útlakem; vzhledem k tomu, že humanitární a bezpečnostní krize v DRK se nadále zhoršuje v důsledku politické krize vyvolané prezidentem Josephem Kabilou, který ignoruje ústavu, podle níž lze prezidentský úřad vykonávat po maximálně dvě volební období;

B.  vzhledem k tomu, že tento konflikt se odehrává v kontextu politické krize v DRK; vzhledem k tomu, že podle dohody dosažené dne 31. prosince 2016 pod záštitou Konžské národní biskupské konference (CENCO) se počítá s politickou transformací, jež má být završena svobodnými a spravedlivými prezidentskými volbami na konci roku 2017, aniž by byly provedeny změny ústavy; vzhledem k tomu, že dodnes nebylo v plnění dohody dosaženo žádného pokroku;

C.  vzhledem k tomu, že v srpnu 2016 vypukly v provincii Střední Kasai ozbrojené střety mezi konžskou armádou a místními milicemi, které se rozšířily do sousedních provincií Východní Kasai, Lomami a Sankuru a způsobily humanitární krizi, jejímž výsledkem je vnitřní vysídlení více než jednoho milionu civilních obyvatel; vzhledem k tomu, že zprávy OSN zdokumentovaly masivní porušování lidských práv, včetně případů hromadného vyvraždění více než 500 civilistů a objevení 40 masových hrobů; vzhledem k tomu, že podle OSN hrozí 400 000 dětí hladovění; vzhledem k tomu, že 165 organizací konžské občanské společnosti a ochránců lidských práv vyzvaly k nezávislému mezinárodnímu vyšetřování rozsáhlého porušování lidských práv v provinciích Kasai a Lomami, přičemž zdůrazňují, že se na těchto zločinech podílely jak vládní síly, tak příslušníci milicí;

D.  vzhledem k tomu, že v březnu 2017 byli v provincii Kasai uneseni a zavražděni dva odborníci OSN a jejich podpůrní pracovníci;

E.  vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) vydal v dubnu 2017 výzvu k uvolnění 64,5 milionu USD na naléhavou humanitární pomoc v regionu Kasai;

F.  vzhledem k tomu, že organizace na ochranu lidských práv neustále informují o zhoršujícím se stavu lidských práv, o oklešťování svobody projevu, svobody shromažďování a práva na demonstrace, o zvyšování počtu politicky motivovaných soudních procesů a nepřiměřeném použití síly vůči pokojným demonstrantům, novinářům a politické opozici, zejména příslušníky armády a milic; vzhledem k tomu, že prvními obětmi konfliktu jsou ženy a děti a že je velmi rozšířeno sexuální a genderové násilí, které se často používá jako válečná taktika;

G.  vzhledem k tomu, že mise MONUSCO by na základě mandátu, který byl v dubnu 2017 prodloužen o další rok, měla přispívat k ochraně civilních obyvatel uprostřed eskalujícího násilí a podpořit plnění politické dohody ze dne 31. prosince 2016; vzhledem k tomu, že kontingent MONUSCO by měl být rozmístěn také s náležitým ohledem na nové bezpečnostní a humanitární priority;

H.  vzhledem k tomu, že EU přijala dne 12. prosince 2016 restriktivní opatření proti sedmi osobám v reakci na maření volebního procesu a porušování lidských práv a dne 29. května 2017 proti dalším devíti osobám, které zastávaly odpovědné funkce ve státní správě a ve velení bezpečnostních složek DRK;

1.  zůstává vážně znepokojen zhoršující se politickou, bezpečnostní a humanitární situací v DRK; rozhodně odsuzuje všechny akty porušující lidská práva, včetně násilných skutků, ať již byl viníkem kdokoli, únosů, vražd, mučení, sexuálního násilí, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování osob;

2.  žádá ustavení nezávislé vyšetřovací komise s rozsáhlým mandátem, která by měla zahrnovat i odborníky OSN a objasnit násilí v regionu Kasai a zajistit, aby byli pachatelé těchto masakrů za své činy potrestáni; vyzývá členské státy, aby tuto vyšetřovací komisi politicky a finančně podpořily;

3.  připomíná, že vláda DRK nese hlavní odpovědnost za ochranu civilistů na svém území a ve své jurisdikci, a to i za ochranu před zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny;

4.  vyjadřuje velké politování nad zpožděním v organizaci příštích prezidentských a parlamentních voleb v DRK, které vážně porušuje konžskou ústavu; dále s politováním konstatuje, že nepokročilo ani plnění politické dohody ze dne 31. prosince 2016 o přechodných opatřeních; připomíná, že vláda DRK se zavázala k uspořádání věrohodných transparentních, svobodných a spravedlivých voleb, které by měly proběhnout do konce roku 2017, a k ochraně politických práv a svobod v souladu s politickou dohodou, což by mělo zajistit pokojné předání moci; znovu opakuje, že je důležité zveřejnit podrobný harmonogram voleb, a vítá proces volební registrace; vyzývá k brzkému splnění závazků obsažených v uvedené dohodě, především ke změně a přijetí nezbytných právních předpisů v konžském parlamentu do konce tohoto volebního období; žádá, aby byl upraven volební zákon tak, aby pomocí vhodných opatření zajistil zastoupení žen;

5.  zdůrazňuje, že Nezávislá národní volební komise má být nestrannou a inkluzivní institucí zajišťující důvěryhodný a demokratický průběh voleb; vyzývá, aby byla v souladu s politickou dohodou z roku 2016 okamžitě vytvořena národní rada pro monitorování dohody a volebního procesu;

6.  připomíná povinnost vlády dodržovat, chránit a prosazovat základní práva, jež jsou jádrem demokracie; naléhavě žádá konžské orgány, aby obnovily prostředí, které bude přát svobodnému a pokojnému výkonu svobody projevu, sdružování a shromažďování a svobodě sdělovacích prostředků; požaduje okamžité propuštění všech nezákonně zatčených osob, včetně novinářů, příslušníků opozice a zástupců občanské společnosti; vyzývá všechny politické zúčastněné strany k vedení politického dialogu;

7.  odsuzuje všechny případy porušení mezinárodního humanitárního práva ze strany státních orgánů a bezpečnostních služeb; dále je znepokojen zprávami o závažném porušování lidských práv příslušníky milic i náborem a využíváním dětských vojáků, které mohou představovat válečné zločiny podle mezinárodního práva; domnívá se, že státní orgány a mezinárodní společenství si musí za jednu z priorit vytyčit skoncování s fenoménem dětských vojáků;

8.  opakovaně vyjadřuje hluboké znepokojení nad děsivým stavem lidských práv v DRK, které mj. obnáší vnitřní vysídlení, nejisté zásobování potravinami, epidemie a přírodní katastrofy; naléhá na EU a její členské státy, aby posílily finanční a humanitární pomoc prostřednictvím spolehlivých organizací, aby mohly být uspokojeny naléhavé potřeby obyvatelstva, zejména v provincii Kasai; ostře odsuzuje všechny útoky vůči humanitárním pracovníkům a zařízením a trvá na tom, že konžské orgány musí zajistit, aby humanitární organizace mohly místnímu obyvatelstvu plynule a včasně poskytovat pomoc;

9.  vítá obnovení mandátu mise MONUSCO a práci odvedenou zvláštním zástupcem generálního tajemníka pro DRK na ochranu civilistů a prosazování lidských práv v souvislosti s volbami; zdůrazňuje, že původní i stávající mandát, který platí pro všechny jednotky OSN rozmístěné v této zemi, je „zneškodňovat ozbrojené skupiny“; požaduje, aby veškeré síly mise MONUSCO v plném rozsahu zasahovaly a chránily obyvatelstvo před ozbrojenými skupinami a ženy před znásilněním a jiným sexuálním násilím a aby nedovolovaly žádné omezení ze strany konžského velení;

10.  se znepokojením si všímá, že hrozí destabilizace regionu; připomíná svou podporu Organizaci spojených národů, Mezinárodní organizaci pro frankofonii a Africké unii při podpoře politického dialogu; vyzývá k jejich intenzivnějšímu působení v oblasti Velkých jezer, aby bylo zabráněno další destabilizaci;

11.  připomíná, jak je důležité, aby jednotlivé osoby nesly odpovědnost za porušování lidských práv a za další činy, které narušují konsenzuální a mírové řešení situace v DRK; podporuje použití cílených sankcí EU vůči jednotlivcům odpovědným za závažná porušení lidských práv; požaduje, aby v souladu se šetřeními provedenými skupinou odborníků OSN bylo vyšetřování rozšířeno i na další odpovědné osoby na nejvyšší vládní úrovni a aby na ně byly uvaleny sankce za násilí a trestné činy spáchané v DRK a za drancování jeho přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že sankce musí zahrnovat zmrazení majetku a zákaz vstupu do EU;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, Panafrickému parlamentu, Radě ministrů a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU, generálnímu tajemníkovi OSN a prezidentovi, předsedovi vlády a parlamentu Demokratické republiky Kongo.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0290.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0479.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0017.


Aktuální stav provádění bangladéšského paktu udržitelnosti
PDF 426kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti (2017/2636(RSP))
P8_TA(2017)0265B8-0396/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o svobodě projevu v Bangladéši(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o porušování lidských práv v Bangladéši(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2014(5), 21. listopadu 2013(6) a 14. března 2013(7),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(8) a o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(9),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. února 2013 o „sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst“(10) a o „sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění“(11),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. dubna 2017 nazvaný „Udržitelné hodnotové řetězce v oděvním odvětví díky opatřením EU pro rozvoj" (SWD(2017)0147),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014 “ (COM(2011)0681) a na výsledky veřejné konzultace o činnosti Komise týkající se směru její politiky sociální odpovědnosti podniků (CSR) po roce 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšskou lidovou republikou o partnerství a rozvoji,

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na zprávy Komise o technickém stavu bangladéšského paktu udržitelnosti z července 2016 a ze dne 24. dubna 2015,

–  s ohledem na zprávu z pracovní cesty jeho Výboru pro mezinárodní obchod ze dne 23. ledna 2017 po návratu z pracovní cesty delegace ad hoc do Bangladéše (Dháky) konané ve dnech 15.–17. listopadu 2016,

–  s ohledem na Program lepší práce v Bangladéši Mezinárodní organizace práce (MOP), který byl zahájen v říjnu 2013,

–  s ohledem na zprávu z trojstranné mise MOP na vysoké úrovni a připomínky Výboru odborníků MOP na uplatňování úmluv a doporučení z roku 2017 týkající se úmluv č. 87 a 98,

–  s ohledem na zvláštní odstavec zprávy Výboru pro uplatňování norem MOP pro Mezinárodní konferenci práce 2016,

–  s ohledem na stížnost podanou v roce 2017 Výboru MOP pro svobodu sdružování týkající se násilných zákroků vlády proti pracovníkům v oděvním průmyslu v Ashulii v prosinci 2016 a stížnost podanou zvláštním zmocněncům OSN týkající se násilných zákroků v Ashulii,

–  s ohledem na Deklaraci OSN z Johannesburgu o udržitelné spotřebě a produkci na podporu sociálního a ekonomického rozvoje,

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj (2015) konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které pro vlády i společnosti stanovují rámec pro ochranu a dodržování lidských práv a které v červnu 2011 schválila Rada OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na iniciativu OSN nazvanou Global Compact týkající se lidských práv, pracovních podmínek, životního prostředí a boje proti korupci,

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

–  s ohledem na čtvrtletní souhrnnou zprávu dohody týkající se postupu sanace továren na konfekční oděvy, na něž se vztahuje dohoda ze dne 31. října 2016,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci „aktuálního stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti“ (O-000037/2017 – B8-0217/2017),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se Bangladéš stal druhým největším výrobcem oděvů na světě a že textilní průmysl tvoří téměř 81 % celkového vývozu země; vzhledem k tomu, že 60 % výroby oděvů v Bangladéši směřuje do EU, která je jeho hlavním vývozním trhem;

B.  vzhledem k tomu, že bangladéšský oděvní průmysl zaměstnává přibližně 4,2 milionu lidí v až 5000 továrnách a nepřímo poskytuje obživu nejméně 40 milionům lidí, tj. asi čtvrtině obyvatel Bangladéše; vzhledem k tomu, že oděvní průmysl značně přispěl ke snížení chudoby a zlepšení postavení žen; vzhledem k tomu, že ženy, převážně z venkovských oblastí, tvoří 80 % pracovní síly bangladéšského oděvního průmyslu; vzhledem k tomu, že je ale stále 80 % pracovníků zaměstnáno v neformálním sektoru; vzhledem k tomu, že spletitost dodavatelských řetězců v oděvním průmyslu a nízká úroveň jeho transparentnosti umožňují porušování lidských práv a přispívá k většímu zneužívání; vzhledem k tomu, že minimální mzda v odvětví výroby konfekčních oděvů zůstává pod hranicí chudoby stanovenou Světovou bankou;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je hybnou silou rozvoje; vzhledem k tomu, že práva žen náleží do spektra lidských práv; vzhledem k tomu, že v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je jasně stanoveno, že „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“, a proto má EU povinnost začleňovat rovnost žen a mužů do všech svých politik a zajišťovat tak, aby měli muži a ženy stejný užitek ze společenských změn, hospodářského růstu a tvorby kvalitních pracovních míst, odstraňování diskriminace a prosazování respektu vůči právům žen ve světě;

D.  vzhledem k tomu, že přibližně 10 % pracovní síly v odvětví oděvního průmyslu je zaměstnáno ve vývozních zpracovatelských zónách (EPZ); vzhledem k tomu, že zákoník práce pro vývozní zpracovatelské zóny neuděluje osobám, které v nich pracují, dostatečná základní práva v porovnání s pracovníky zaměstnanými jinde v Bangladéši; vzhledem k tomu, že se počítá se značným rozšířením vývozních zpracovatelských zón;

E.  vzhledem k tomu, že k úspěšnému značně velkému objemu vývozu oděvních výrobků Bangladéše a růstu zaměstnanosti velkou měrou přispěly velkorysé jednostranné obchodní preference EU v souvislosti s iniciativou pro nejméně rozvinuté země (LDC) „Vše kromě zbraní“, které jsou zakotvené v nařízení EU o systému všeobecných celních preferencí (GSP) a umožňují bezcelní dovoz textilu z Bangladéše na základě flexibilních pravidel původu;

F.  vzhledem k tomu, že tyto obchodní preference jsou svázány se zásadou EU podporovat spravedlivý a volný obchod, a EU tak může zrušit zvýhodnění GSP v nejvážnějších případech porušování lidských práv na základě kapitoly V, čl. 19, odst. 1, písm. a) nařízení o GSP, které stanoví, že preferenční zacházení může být dočasně zrušeno z řady důvodů, včetně závažného a systematického porušování zásad stanovených v úmluvách uvedených v části A přílohy VIII, mimo jiné osmi základních úmluv MOP:

G.  vzhledem k tomu, že na základě těchto ustanovení Komise a ESVČ zahájily na začátku roku 2017 posílený dialog o pracovních a lidských právech ve snaze zajistit důslednější dodržování zásad těchto úmluv;

H.  vzhledem k tomu, že MOP věnovala Bangladéši zvláštní odstavec zprávy Výboru pro uplatňování norem MOP pro Mezinárodní konferenci práce 2016, ve kterém se uvádí, že země závažným způsobem porušuje své povinnosti vyplývající z úmluvy 87 (svoboda sdružování); vzhledem k tomu, že v roce 2015 MOP uvedla, že 78 % přihlášek k odborové registraci bylo zamítnuto, a to částečně kvůli nepřátelství vedoucích pracovníků v továrnách a některých politiků vůči odborovým organizacím a částečně kvůli neschopnosti administrativních orgánů přihlášky registrovat.

I.  vzhledem k tomu, že podle různých zpráv od roku 2006 při různých požárech v závodech v Bangladéši zemřely stovky pracovníků v oděvním průmyslu, za což bohužel mnozí majitelé továren a vedoucí pracovníci, kteří nesli odpovědnost, nebyli nikdy postaveni před soud; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že každoročně v rámci všech odvětví umírá 11,7 tisíce pracovníků při smrtelných nehodách a dalších 24,5 tisíce pracovníků umírá na nemoci z povolání;

J.  vzhledem k tomu, že minimální současná měsíční mzda 5 300 tak (BDT) čili 67 USD se nezvýšila od roku 2013 a rada pro minimální mzdu nebyla svolána;

K.  vzhledem k tomu, že ode dne 21. prosince 2016, po stávkách a demonstracích bangladéšských pracovníků v oděvním průmyslu požadujících vyšší mzdy, bangladéšské orgány svévolně zatkly a zadržely nejméně 35 představitelů odborových organizací a bojovníků za práva pracovníků, zavřely kanceláře odborových a nevládních organizací a umístily je pod policejní dohled a suspendovaly či propustily 1 600 pracovníků za jejich účast na protestech proti nízkým mzdám v oděvním průmyslu;

L.  vzhledem k tomu, že Bangladéš na indexu transparentnosti obsadil 145. příčku ze 177 zemí; vzhledem k tomu, že pro dodavatelský řetězec oděvního průmyslu je typická korupce, do níž jsou zapojeni političtí představitelé i místní správa;

M.  vzhledem k tomu, že řada slibných iniciativ vedených soukromým odvětvím, jako je Bangladéšská dohoda o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov (dále jen „dohoda“) během posledních 20 let vcelku kladně přispěla ke zlepšení standardů dodavatelského řetězce a bezpečnosti práce, neboť posílila práva pracovníků v dodavatelském řetězci v oděvním průmyslu;

N.  vzhledem k tomu, že závěry následných přezkumů paktu, které byly provedeny v letech 2014, 2015 a 2016,  informují o viditelných pokrocích bangladéšských orgánů a uznávají přispění paktu k určitému zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v továrnách i pracovních podmínek v oděvním průmyslu; vzhledem k tomu, že dosažení pokroku v souvislosti s právy pracovníků je náročnější a během posledních let v této oblasti nebyl zaznamenán žádný podstatný vývoj; vzhledem k tomu, že podle MOP nedostatky při změně a provádění bangladéšského zákoníku práce z roku 2013 vyústily ve vážné překážky bránící uplatňování práva na svobodu sdružování a registraci odborových organizací, zejména v oděvním průmyslu ve vývozních zpracovatelských zónách; vzhledem k tomu, že pracujícím ve vývozních zpracovatelských zónách bylo upřeno právo vstoupit do odborů;

O.  vzhledem k tomu, že bezprostředně po katastrofě se zvedla nebývalá vlna zájmu evropských spotřebitelů o bližší informace ohledně toho, jakého jsou výrobky původu a za jakých podmínek jsou vyráběny; vzhledem k tomu, že evropští občané podali řadu petic a zorganizovali kampaně, v nichž od oděvních značek požadovali větší míru odpovědnosti s cílem zajistit, aby jejich produkty byly vyráběny etickým způsobem;

Odpovědné chování podniků v Bangladéši - hlavní domácí priorita

1.  zdůrazňuje, že navzdory obdivuhodnému růstu a rozvoji v posledních letech Bangladéš musí v dlouhodobém horizontu vynaložit značné úsilí za účelem dosažení udržitelného hospodářského růstu, který bude silněji podporovat začlenění; zdůrazňuje, že strukturální reformy vedoucí ke zvýšení produktivity, další diverzifikace vývozu, sociální spravedlnosti, práva pracujících, ochrana životního prostředí a boj proti korupci by byly v tomto ohledu zásadní;

2.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby se více zapojila do zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek a práv pracujících v oděvním průmyslu a učinila z toho nejvyšší prioritu, aby rovněž zvýšila vládní financování inspektorátu práce, aby nadále prováděla nábor a odborné proškolení inspektorů továren, aby zajistila podmínky, které sníží fluktuaci inspektorů továren, aby vytvořila roční pracovní plán pravidelných inspekcí rekonstruovaných továren a aby rozšířila inspekci budov a továren i do ostatních odvětví;

3.  vyzývá bangladéšskou vládu, aby novelizovala bangladéšský zákoník práce z roku 2013 s cílem účinněji řešit otázky svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, aby podporovala sociální dialog, aby zajistila rychlou a objektivní registraci odborových svazů, aby zajistila účinné vyšetřování a postihování údajné diskriminace odborových svazů a nekalých pracovních praktik, aby zaručila plný soulad pracovního legislativního rámce s mezinárodními standardy, zejména pak s úmluvami MOP 87 a 98 týkajícími se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, a účinné provádění tohoto rámce; dále naléhavě tuto vládu vyzývá, aby zajistila, že legislativa upravující vývozní zpracovatelské zóny bude v souladu s týmiž mezinárodními standardy zcela zaručovat právo na svobodu sdružování, a aby co nejdříve a aktivně vyšetřila všechny případy diskriminace odborových svazů;

4.  naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, průmyslová sdružení a majitele továren, aby usilovali o sanaci všech továren oděvního průmyslu zaměřených na vývoz, aby byly prováděny opravy a další pravidelné inspekce pod transparentním dohledem příslušných orgánů veřejné správy s ohledem na účelnost finančních prostředků pocházejících od dárců a důležitost efektivní finanční podpory;

5.  naléhavě žádá bangladéšskou vládu, aby okamžitě znovu svolala radu pro minimální mzdu a stanovila kratší lhůty pro přezkum mezd;

Iniciativy soukromého sektoru- efektivní a cenný přínos

6.  vyzývá mezinárodní oděvní značky a maloobchodní řetězce a bangladéšský soukromý sektor, aby dlouhodobě usilovaly o dodržování pracovního práva a zaváděly opatření sociální odpovědnosti podniků a zdokonalily zodpovědné obchodní praktiky včetně důstojných pracovních podmínek pro bangladéšské pracovníky v oděvním průmyslu a aby podpořily transparentní informace o tom, které továrny dané zboží vyrábějí a koordinované mechanismy mezi příslušnými iniciativami; vybízí k pokračování úsilí nadnárodních maloobchodních řetězců a oděvních značek o přijetí jednotného kodexu pro audity továren v Bangladéši;

7.  zdůrazňuje úspěchy spolupráce soukromého podnikatelského sektoru s bangladéšskou vládou a mezinárodními organizacemi působícími v Bangladéši založené na Dohodě o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov; upozorňuje však na skutečnost, že navzdory výraznému pokroku v oblasti požární bezpečnosti a bezpečnosti budov panuje mezi partnery dohody znepokojení nad pomalým tempem realizace nápravy v otázkách zásadně důležitých pro bezpečnost; vyzývá smluvní strany dohody k prodloužení svých závazků rámci dohody na dalších pět let před tím, než stávající dohodě vyprší dne 12. května 2018 platnost; vybízí bangladéšskou vládu společně s bangladéšským podnikatelským odvětvím, aby uznaly užitečnost závazků maloobchodních řetězců v Bangladéši vyplývajících z dohody a aby podpořily prodloužení mandátů partnerů dohody v Bangladéši;

8.  vyzývá bangladéšskou vládu a soukromý sektor, aby pokračovaly v iniciativách směřujících k finančnímu odškodnění a rehabilitaci obětí, aby vyvinuly efektivní strategie opětovného zaměstnání a podporu rozvoje dovedností souvisejících s podnikáním a obživou;

Sdílená odpovědnost EU a mezinárodního společenství

9.  podporuje následné kroky bangladéšského paktu udržitelnosti a posílený dialog Komise a ESVČ o pracovních a lidských právech s Bangladéšem s cílem dosáhnout lepšího souladu se zásadami úmluv vyjmenovaných v nařízení o GSP;

10.  je pro to, aby Komise posoudila možnost celounijních iniciativ pro oděvní průmysl, mezi jejichž klíčové zásady by patřila dobrovolnost a přísné kodexy chování; bere na vědomí pracovní dokument Komise ze dne 24. dubna 2017 nazvaný „Udržitelné hodnotové řetězce v oděvním odvětví zajištěné prostřednictvím rozvojové činnosti EU“ a opakuje svůj požadavek neomezovat se na pracovní dokument, ale zařadit sem možné úvahy o závazných právních předpisech o náležité péči, dále zdůrazňuje, že koordinace, sdílení informací, výměna osvědčených postupů a závazek vlád nastavit řádné rámcové podmínky mohou přispět ke zvýšení účinnosti soukromých a veřejných iniciativ v oblasti hodnotových řetězců a dosáhnout kladných výsledků v oblasti udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité zlepšovat informovanost spotřebitelů s cílem zvýšit transparentnost a podpořit úsilí o dosažení lepších pracovních a environmentálních standardů, bezpečnosti výrobků a udržitelné spotřeby;

11.  domnívá se, že bangladéšský pakt udržitelnosti, na němž se Evropská unie podílí jako jeden z hlavních aktérů, by mohl sloužit jako vzor pro navazování obdobných partnerských vztahů se třetími zeměmi; vybízí EU, aby pokračovala ve spolupráci na mezinárodní úrovni s organizacemi jako MOP, OECD a OSN v oblasti udržitelného rozvoje a sociální odpovědnost podniků a tuto spolupráci prohlubovala;

12.  podporuje úsilí otevřené pracovní skupiny OSN, jehož cílem je navrhnout závaznou dohodu OSN o obchodu a lidských právech; vyzývá Komisi a členské státy, aby se do těchto jednání aktivně zapojily;

13.  zdůrazňuje, že pokud se Bangladéši nepodaří zlepšit bezpečnostní situaci a systematicky reagovat na hrozby extremistů v této zemi, bude to mít přímý dopad na investice v Bangladéši, což se v konečném důsledku nepříznivě odrazí na dlouhodobém rozvoji a životech obyčejných lidí.

Závěry

14.  zdůrazňuje, že vysoce kvalitní oděvní průmysl je stěžejní pro hospodářský a sociální vývoj v Bangladéši a že jeho expanze umožnila mnoha pracovníkům, zvláště ženám, vymanit se z neformální ekonomiky a začlenit se do formální ekonomiky; varuje před iniciativami, které by mohly vést k odklonu EU a jiných podniků od spolupráce s Bangladéšem, což by mělo negativní dopad nejen na pověst země, ale hlavně na perspektivy jejího budoucího vývoje;

15.  zdůrazňuje, že přispívat k dosažení odpovědného chování podniků jako společnému cíli je sdílenou odpovědností bangladéšské vlády, místního soukromého sektoru, mezinárodního společenství i obchodních partnerů;

o
o   o

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva, vládě a parlamentu Bangladéše a generálnímu řediteli Mezinárodní organizace práce.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0414.
(2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 39.
(3) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 10.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0196.
(5) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 149.
(6) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 39.
(7) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 145.
(8) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(10) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 28.
(11) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 33.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0299.

Právní upozornění