Seznam 
Přijaté texty
Středa, 13. září 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci: finanční prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu podléhající přímému řízení
 Mnohostranná dohoda o vytvoření společného evropského leteckého prostoru ***
 Podrobení akryl-fentanylu kontrolním opatřením *
 Politické vztahy EU s Indií
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Itálii
 Návrh opravného rozpočtu č. 4/2017 přiložený k návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Itálii
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/002 FI/MICROSOFT 2
 Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 ***I
 Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 ***I
 Jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí ***I
 Geneticky modifikovaná sója DAS-68416-4
 Dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima
 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2017: rozpočtové zdroje Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, plány pracovních míst agentury ACER a společného podniku SESAR2
 Vývoz zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP
 Politické vztahy EU s Latinskou Amerikou
 Korupce a lidská práva ve třetích zemích

Nevyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci: finanční prostředky z Evropského námořního a rybářského fondu podléhající přímému řízení
PDF 316kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 12. června 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014, pokud jde o rozdělení finančních prostředků podléhajících přímému řízení mezi cíle integrované námořní politiky a společné rybářské politiky (C(2017)03881 – 2017/2743(DEA))
P8_TA(2017)0331B8-0496/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)03881),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 1. září 2017, kterým žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku k nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro rybolov předsedovi Konference předsedů ze dne 5. září 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(1), zejména na čl. 14 odst. 4 a čl. 126 odst. 5 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(2),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro rybolov,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 12. září 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.


Mnohostranná dohoda o vytvoření společného evropského leteckého prostoru ***
PDF 332kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Unie mnohostranné dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu(1), Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (15654/2016 – C8-0098/2017 – 2006/0036(NLE))
P8_TA(2017)0332A8-0260/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15654/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování Mnohostranné dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu(2), Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (08823/2/2006),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0098/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a na čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0260/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Bulharské republiky, Chorvatské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Islandské republiky, Republiky Černá Hora, Norského království, Rumunska a Republiky Srbska a Prozatímní správní misi Organizace spojených národů v Kosovu.

(1)* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(2)* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.


Podrobení akryl-fentanylu kontrolním opatřením *
PDF 312kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o podrobení látky N-(1-fenethylpiperidin-4-yl)-N-fenylakrylamid (akryl-fentanyl) kontrolním opatřením (08858/2017 – C8-0179/2017 – 2017/0073(NLE))
P8_TA(2017)0333A8-0284/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (08858/2017),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0179/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek(1), a zejména na čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0284/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.


Politické vztahy EU s Indií
PDF 428kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií (2017/2025(INI))
P8_TA(2017)0334A8-0242/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií, které bylo uzavřeno v roce 2004, a na společný akční plán strategického partnerství Indie-EU ze dne 7. září 2005,

–  s ohledem na akční program EU-Indie 2020 přijatý na 13. summitu EU-Indie a na společné prohlášení z téhož summitu,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2001 nazvané „Evropa a Asie: Strategický rámec pro posílené partnerství“ (COM(2001)0469),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi(1),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 28. října 2004 o vztazích mezi Evropskou unií a Indií(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU-Indie: strategické partnerství(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. září 2008 o přípravě summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008)(4),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Indii, včetně usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRICS a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o námořním pirátství(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(8),

–  s ohledem na pracovní cestu Výboru pro zahraniční věci do Indie, která se uskutečnila ve dnech 21.–22. února 2017,

–  s ohledem na 11. summit Asie-Evropa (ASEM), který se konal ve dnech 15.–16. července 2016 v Ulánbátaru, a na 9. setkání parlamentního partnerství Asie-Evropa (ASEP), které se uskutečnilo ve dnech 21.–22. dubna 2016 v Ulánbátaru, a s ohledem na příslušná prohlášení přijatá na obou těchto setkáních,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na postoj Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0242/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Indie jsou dvě největší světové demokracie, které staví na bohaté kulturní historii a jsou odhodlány společně prosazovat mír, stabilitu, bezpečnost, prosperitu, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost spolu s dodržováním lidských práv, základních svobod právní stát a řádnou správu věcí veřejných;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Indie, jakožto přirození partneři a prvky stability v dnešním multipolárním světě, v uplynulých dvou desetiletích budovaly strategické partnerství, které se zakládá na sdílených hodnotách a zájmech; vzhledem k tomu, že toto strategické partnerství je třeba prohlubovat, neboť má velký potenciál z hlediska nové dynamiky na mezinárodní úrovni, a to i na úrovni OSN, a řešení otázek, jako jsou cíle udržitelného rozvoje či mezilidské kontakty;

C.  vzhledem k tomu, že na 13. summitu EU-Indie, který se konal dne 30. března 2016 po čtyřleté přestávce, byl přijat nový plán strategického partnerství pro období příštích pěti let;

D.  vzhledem k tomu, že na 13. summitu EU-Indie byla přijata řada společných prohlášení: o společném programu pro migraci a mobilitu, o partnerství mezi Indií a EU v oblasti hospodaření s vodou, o partnerství v oblasti čisté energie a klimatu a o boji proti terorismu;

E.  vzhledem k tomu, že EU a Indie jakožto významní ekonomičtí, obchodní a investiční partneři, přičemž EU je nejdůležitějším světovým obchodním partnerem Indie, vedou od roku 2007 jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu a investicích, která by měla být uzavřena co nejdříve; vzhledem k tomu, že akční program EU-Indie 2020 opětovně potvrzuje závazek obou stran vytvořit stabilní ekonomické prostředí, které by bylo příznivé pro rozvoj obchodu a hospodářské spolupráce;

F.  vzhledem k tomu, že k dalšímu posílení strategického partnerství by přispěla větší koordinace mezi EU a jejími členskými státy, pokud jde o vztahy s Indií;

G.  vzhledem k tomu, že Indie je dynamickou demokracií a otevřenou společností se svobodným tiskem a aktivní občanskou společností; vzhledem k tomu, že EU a Indie si pravidelně vyměňují osvědčené postupy v oblasti lidských práv a demokracie, a to i pokud jde o otázky svobody projevu a sdružování, právního státu, ale i jednání s migranty, respektu vůči menšinám a prosazování rovnosti žen a mužů, k čemuž se EU zavázala;

Pevné základy hodnotného partnerství

1.  vyjadřuje plnou podporu pevnějšímu a prohloubenějšímu partnerství mezi EU a Indií, které vychází z významných vzájemných vztahů v politické, hospodářské, sociální a kulturní oblasti a je založeno na sdílených hodnotách demokracie, dodržování lidských práv, pluralismu a vzájemné úcty a na společných zájmech;

2.  domnívá se, že posílené politické vztahy mezi oběma partnery by mohly ve světě, který se potýká s mnohočetnými výzvami, jako je bezpečnostní napětí, nedodržování mezinárodního práva, terorismus, extrémismus a radikalizace, mezinárodní organizovaná trestná činnost, korupce, neregulovaná migrace a obchodování s lidmi, dopady změny klimatu, chudoba, nerovnost, porušování lidských práv či narůstající populismus, přispět k posílení regionální a mezinárodní spolupráce;

3.  zdůrazňuje, že EU a Indie nesou jakožto největší světové demokracie společnou odpovědnost za prosazování míru, zásad právního státu a lidských práv ve světě, a to i prostřednictvím posílené spolupráce na úrovni OSN;

4.  je přesvědčen, že vztahy mezi EU a Indií doznaly po společném politickém prohlášení z roku 1993 významných změn, a to pokud jde o kvalitu i rozsah; zdůrazňuje význam strategického partnerství EU-Indie, které bylo uzavřeno v roce 2004 s cílem potvrdit vzájemné úzké vazby a povznést jejich vztahy na vyšší a intenzívnější úroveň;

5.  zdůrazňuje, že partnerství EU a Indie ještě nedosáhlo svého plného potenciálu; domnívá se, že je zapotřebí silnější politické angažovanosti na obou stranách, aby jejich vzájemné vztahy získaly na dynamice a staly se hodnotnějšími z hlediska výzev, jimž oba partneři čelí na regionální a mezinárodní úrovni; vyzývá k tomu, aby se do posílení vztahů mezi EU27 a Indií investovalo v daleko větší míře; zdůrazňuje, že má-li se přijít s nápady, jak tomu napomoci, pak je důležité kompletní hodnocení fungování tohoto strategického partnerství;

Pevnější přátelství ku prospěchu EU i Indie

6.  vítá skutečnost, že dne 30. března 2016 se uskutečnil 13. summit EU-Indie v Bruselu; naléhavě žádá EU a Indii, aby v souladu se svým závazkem pořádaly summit každý rok, neboť takové schůzky na vysoké úrovni přispívají k prohlubování spolupráce, vzájemnému porozumění a oboustrannému zviditelnění;

7.  vítá schválení akčního programu EU-Indie 2020, který představuje plán zintenzivnění strategického partnerství na období příštích pěti let; s uspokojením bere na vědomí, že v roce 2016 se obnovila spolupráce v četných oblastech, jako je bezpečnost, boj proti terorismu, migrace a mobilita, obchod, přenos technologií a kultura, změna klimatu, rozvoj, energetika a vodohospodářství; vyzývá k účinnému uskutečňování akčního programu prostřednictvím jasně stanovených kroků a lhůt;

8.  znovu opakuje, že podporuje sjednání komplexní a ambiciózní dohody o volném obchodu (FTA) mezi EU a Indií, která by měla být z hlediska hospodářského, sociálního i politického přínosem pro obě strany; připomíná, že EU je vedoucím světovým obchodním blokem a že Indie má jeden z nejrychleji rostoucích HDP na světě; obdobně připomíná, že EU je hlavním partnerem Indie, pokud jde o obchod a investice, a že objem dovozu a vývozu mezi nimi je poměrně vyvážený;

9.  s uspokojením bere na vědomí, že EU a Indie znovu diskutují o tom, jak postoupit ve věci jednání o dohodě FTA, taktéž známé jako komplexní dohoda o obchodu a investicích (BTIA); naléhavě žádá obě strany, aby v zájmu co nejrychlejšího uzavření dohody FTA pokračovaly v jednáních v duchu vzájemnosti a oboustranného přínosu a při zohlednění mezinárodních standardů, k nimž se obě strany zavázaly, a to i standardů stanovených v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a |Mezinárodní organizace práce (MOP) a zásady sociální odpovědnosti podniků; uznává, že takováto oboustranně vyvážená dohoda zohledňující zájmy obou stran může zajistit, aby z přijatých opatření měli prospěch evropští i indičtí občané, a to i tím, že bude bojovat proti chudobě a prosazovat dodržování lidských práv;

10.  doporučuje, aby byla na úrovni EU přijata jednotná strategie pro vztahy s Indií, která bude mít stanoveny jasné priority; upozorňuje, že je důležité, aby jak orgány a instituce EU, tak členské státy prováděly tuto strategii jednotným a koordinovaným způsobem; domnívá se, že priority EU ve vztahu k Indii by mohly být vymezeny také v aktualizované strategii pro vztahy mezi EU a Asií;

11.  vítá závazek Evropské investiční banky (EIB) k navýšení dlouhodobých investic do indické infrastruktury nezbytné pro hospodářský, sociální a environmentálně udržitelný rozvoj; vyzývá EIB, aby splnila svůj závazek a zintenzivnila svou podporu udržitelného investování v Indii;

12.  zdůrazňuje, že pro fungování strategického partnerství je důležitý meziparlamentní strukturovaný dialog; vybízí předsedu indického parlamentu, aby zřídil skupinu přátelství mezi Indií a Evropou, která by se skládala z poslanců obou komor parlamentu, Lok Sabha a Rajya Sabha, a která by působila jako protějšek delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Indickou republikou;

Rozsáhlý program spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

13.  opakuje, že v dnešním mezinárodním prostředí se jak EU, tak Indie potýkají s naléhavými bezpečnostními problémy, které vyžadují diplomatickou odpověď doplněnou posílenými prostředky odstrašení, dodržování mezinárodního práva a spolupráci mezi demokratickými státy;

14.  zdůrazňuje, že pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku, nabízí se EU a Indii značné možnosti pro větší vzájemnou součinnost; je přesvědčen o tom, že pravidelný a důsledný dialog umožní vytvořit předpoklady pro vzájemné porozumění a následně i zvýšenou koordinaci mezi agendami zahraniční politiky EU a Indie na regionální a mezinárodní úrovni, a to i pokud se jedná o otázky, k nimž byla v minulosti zaujímána odlišná stanoviska;

15.  vítá závazek přijatý v rámci akčního programu EU-Indie 2020 týkající se zřízení fór pro konzultace v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti; zdůrazňuje, že bude velmi přínosné, zvýší-li se v oblasti zahraničních věcí a bezpečnosti četnost výměn na nejvyšší úrovni a bude-li se jim přikládat větší význam;

16.  vyzývá EU a členské státy, aby se společně s Indií i nadále snažily na celosvětové úrovni prosazovat účinný multilateralismus založený na respektování pravidel a toto své úsilí posilovaly; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radu, aby podpořily reformu Rady bezpečnosti OSN včetně snahy Indie o získání stálého členství v tomto orgánu; vybízí EU a Indii, aby v případě otázek, které lze účinněji řešit pomocí spolupráce, co nejvíce koordinovaly své postoje a iniciativy, a to jak na úrovni OSN, tak i v rámci dalších mezinárodních fór, jako je WTO;

17.  uznává hodnotné a intenzivní výměny o otázkách celosvětového významu, k nímž dochází v rámci setkání Asie-Evropa – fóra pro mnohostrannou spolupráci, jehož se účastní EU i Indie; vyjadřuje podporu regionálním integračním procesům v Asii na politické i hospodářské úrovni, neboť mohou kladně přispět k omezení počtu konfliktů a k prosperitě v regionu;

18.  zdůrazňuje, že pokud jde o podporu demokratických procesů v Asii, je spolupráce mezi EU a Indií významnou přidanou hodnotou; dále zdůrazňuje, že je důležité, aby EU a Indie koordinovaly svou politiku v oblasti humanitární pomoci a rozvoje, s ohledem na vysoký stupeň rozvojové činnosti prováděné oběma stranami v Asii, s cílem pozitivně přispět k politickému, hospodářskému a sociálnímu pokroku v dotčených zemích, a to i pokud jde o menšiny a osoby bez státní příslušnosti, jako jsou Rohingyjové; za tímto účelem vyzývá k zintenzivnění dialogu;

19.  bere na vědomí společné prohlášení EU a Indie ze dne 30. března 2016 o boji proti terorismu, které si klade za cíl posílit spolupráci týkající se předcházení radikalizaci, násilnému extremismu a terorismu a jejich potírání; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat ve spolupráci mezi bezpečnostními službami a donucovacími orgány EU a Indie, která probíhá na základě stávajících ujednání v rámci Europolu; doporučuje, aby byla usnadněna výměna osvědčených postupů a informací mezi Indií a EU, včetně jejich členských států; vybízí obě strany, aby se na úrovni OSN společně zasazovaly o přijetí všeobecné úmluvy o mezinárodním terorismu a o zvýšení účinnosti, pokud jde o označování teroristických skupin ze strany OSN;

20.  zdůrazňuje, že prohloubená spolupráce mezi EU a Indií má velký význam pro Afghánistán, a to konkrétně v tom, že by mohla přispět k mírovému procesu usmíření, který by probíhal pod vedením Afghánců a za nějž by Afghánci sami odpovídali, k vybudování stabilních institucí a fungujícího státu a vzniku politického a hospodářského prostředí, jež umožní upevnění míru a bezpečnosti; vybízí zejména k rozšířené politické koordinaci v bezpečnostních a vojenských otázkách, při podpoře rozvoje a při provádění opatření zaměřených na regionální záležitosti; zdůrazňuje, že proces „Srdce Asie“ představuje významné fórum pro budování vzájemné důvěry a pro politickou spolupráci v regionu;

21.  vyzývá k obnovení úsilí o sblížení a opětovné nastolení dobrých sousedských vztahů mezi Indií a Pákistánem prostřednictvím komplexního dialogu a případně i přístupu založeného na postupných krocích, přičemž začít by se mohlo diskusí o technických otázkách a opatřeních na budování důvěry a vše by vyvrcholilo politickými setkáními na vysoké úrovni; zdůrazňuje význam bilaterálního rozměru úsilí o nastolení trvalého míru a spolupráce mezi Indií a Pákistánem, což by přispělo k hospodářskému rozvoji a bezpečnosti v tomto regionu; dále zdůrazňuje, že obě strany jakožto jaderné mocnosti musí nést odpovědnost za mír; vyzývá EU, aby povzbudila a podpořila proces usmíření mezi Indií a Pákistánem; zdůrazňuje, že je zásadně důležité bojovat proti všem formám a projevům terorismu, včetně státem podporovaného terorismu;

22.  doporučuje, aby se i nadále spolupracovalo na všeobecném odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení a jaderné bezpečnosti, což jsou cíle, k nimž se zavázaly jak EU, tak Indie; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby podpořily úsilí Indie o přistoupení k režimům pro kontrolu vývozu, jako je Skupina jaderných dodavatelů, Režim kontroly raketových technologií, Wassenaarské ujednání a Australská skupina; vítá skutečnost, že Indie ratifikovala dodatkový protokol MAAE;

23.  vítá postoj, který k otázce nelegálního jaderného programu a programu balistických raket Korejské lidově demokratické republiky (KLDR), jenž představuje hrozbu pro regionální a mezinárodní mír, zastává Indie i EU, a vybízí k další spolupráci, která by zajistila rozsáhlé uplatňování sankcí OSN vůči KLDR;

24.  bere na vědomí znepokojení Indie ohledně Číny, zejména s ohledem na čínskou asertivní politiku v Jihočínském moři, podstatnou modernizaci ozbrojených sil, strategický vztah s Pákistánem a nevyřešené otázky ohledně hranic; má za to, že k překonání těchto rozdílů a budování důvěry může přispět jen opravdový dialog založený na zásadách mezinárodního práva;

25.  s uspokojením bere na vědomí, že obě strany na 13. summitu EU-Indie podpořily plné uplatňování minské dohody všemi stranami, kterých se týká konflikt na východě Ukrajiny; připomíná, že EU ostře odsoudila agresivní kroky Ruska a uplatňuje politiku neuznání protiprávní anexe Krymu a Sevastopolu; doufá, že by EU a Indie mohly pomocí dialogu své postoje ještě vice sjednotit;

26.  vybízí EU a Indii, aby si během summitů i pravidelných konzultací zaměřených na zahraniční věci a bezpečnost i nadále vyměňovaly stanoviska k situaci na Blízkém východě a k oblastem možné spolupráce, která by mohla zlepšit stabilitu v regionu, a to i prostřednictvím opatření na mezinárodní úrovni; upozorňuje zejména na význam spolupráce, která by zajistila trvalé politické řešení v Sýrii v rámci stávajícího rámce schváleného OSN v souladu se ženevským komuniké ze dne 30. června 2012 a podpořila obnovu a usmíření v období po uzavření dohody, jakmile bude probíhat věrohodná politická transformace, již povedou a za níž ponesou odpovědnost sami Syřané;

27.  zdůrazňuje, že by EU a Indie mohly zlepšit svou spolupráci a výměnu osvědčených postupů, pokud jde o africké země, aby tak zajistily komplementaritu svých činností v oblasti rozvoje;

28.  zdůrazňuje, že pokud budou EU a Indie v daleko větší míře spolupracovat v oblastech, jako je námořní bezpečnost, kybernetická bezpečnost a ochrana údajů a migrace a mobilita, přinese to oběma stranám nemalé výhody;

29.  zdůrazňuje, že EU a Indie sdílejí životně důležité zájmy a že by měly prohloubit spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, zejména pokud jde o boj proti pirátství, ale i pokud jde o zachování míru a stability a zajištění námořního spojení v Jihočínském moři a Indickém oceánu; doporučuje tudíž, aby se v oblasti námořní bezpečnosti a boji proti pirátství dospělo ke společným standardním operačním postupům a jednotnému chápání Úmluvy OSN o mořském právu, které by zohledňovalo svobodu plavby, vyřešilo všechny otevřené otázky a určilo nejvhodnější společná opatření pro spolupráci v rámci této úmluvy;

30.  vítá společné prohlášení EU a Indie o partnerství v oblasti čisté energetiky a klimatu, které bylo přijato na 13. summitu EU-Indie v březnu 2016; zdůrazňuje pozitivní vliv Indie a EU při sjednávání Pařížské dohody o klimatu a celosvětové vedoucí postavení obou partnerů; naléhá na obě strany, aby vystupňovaly své úsilí s cílem zajistit provedení dohody všemi signatáři; v této souvislosti vyzývá k zintenzivnění spolupráce mezi EU a Indií v oblasti energetiky, a to především pokud jde o obnovitelnou energii;

31.  se zájmem bere na vědomí společné prohlášení EU a Indie o partnerství v oblasti hospodaření s vodou, které bylo přijato na 13. summitu EU-Indie v březnu 2016; vyzývá proto Unii, aby posílila svou spolupráci s Indií a zvýšila svou podporu indickým projektům udržitelného hospodaření s vodou, jako je „Clean Ganga“ (Čistá Ganga);

32.  s uspokojením bere na vědomí společné prohlášení o společném programu pro migraci a mobilitu, jehož cílem je poskytnout rámec pro spolupráci v oblasti legální migrace, bránit nelegální migraci a obchodu s lidmi a maximalizovat dopad mobility na rozvoj;

33.  je přesvědčen, že jedním z hlavních rozměrů strategického partnerství mezi EU a Indií by měly být výměny mezi lidmi; zdůrazňuje zejména nezbytnost posílení výměn v oblasti vzdělávání, kultury a vědeckého výzkumu, včetně informačních technologií, a vítá proto nedávné zvýšení počtu studentských výměn v rámci programu Erasmus+, které je třeba ještě rozšířit; pozitivně vnímá také nabízející se možnosti spolupráce v oblasti rozvoje dovedností a v rámci iniciativy „Make in India“, jak je uvedeno v akčním programu EU-Indie 2020, a zdůrazňuje, že je důležité posílit obchodní a sociální vztahy; požaduje, aby do těchto programů byly rovně začleněny studentky, vědkyně, výzkumné pracovnice a odbornice;

Posílená výměna týkající se lidskoprávního rozměru partnerství

34.  vítá skutečnost, že bylo opětovně potvrzeno odhodlání posílit výměnu v oblasti lidských práv v rámci strategického partnerství EU-Indie, neboť občané na obou stranách mohou mít z rozšířené spolupráce v řadě otázek souvisejících s lidskými právy prospěch; zdůrazňuje zejména, že je nutné posilovat výměnu a koordinaci mezi těmito partnery v rámci OSN, a to i pokud jde o provádění doporučení vydaných v rámci všeobecného pravidelného přezkumu v oblasti lidských práv; zdůrazňuje též význam dialogů o lidských právech; konstatuje, že od roku 2013 neproběhla žádná výměna, a naléhavě žádá, aby byl dialog zahájen co nejdříve;

35.  znovu zdůrazňuje své dlouhodobé odmítání trestu smrti ve všech případech a za všech okolností; opětovně žádá zavedení okamžitého moratoria na popravy v Indii;

36.  připomíná, že svoboda projevu a sdružování tvoří nedílnou součást demokratické společnosti; chápe potřebu přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti činností financovaných zahraničními subjekty, jež mohou představovat riziko pro mír a stabilitu či pro vnitřní bezpečnost, a zavést omezení takových činností; znepokojují jej však důsledky, které by pro svobodu projevu a sdružování mohla mít ustanovení platných indických právních předpisů upravujících zahraniční účast na financování nevládních organizací (zákon o regulaci příspěvků ze zahraničí);

37.  oceňuje značné úsilí, které indické orgány vynakládají na boj proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě příslušnosti ke kastám; se znepokojením však konstatuje, že diskriminace na základě příslušnosti ke kastám je i nadále zdrojem zneužívání, a vybízí proto indické orgány, aby své úsilí o ukončení porušování lidských práv posílily; dále Indii vyzývá k zajištění plné ochrany menšin, zejména náboženských a etnických, a zdůrazňuje důležitost šíření tolerance rozmanitosti pro prevenci násilí mezi komunitami; vítá skutečnost, že indický nejvyšší soud nařídil znovu vyšetřit násilí proti křesťanům z roku 2008 a dostatečně odškodnit jejich oběti;

38.  naléhavě vyzývá Indii, aby ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení a opční protokol k této úmluvě a Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před nuceným zmizením;

39.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že EU a Indie potvrdily svůj závazek prohlubovat spolupráci v otázkách lidských práv, měla by součást agendy dialogu těchto partnerů o lidských právech tvořit také práva žen; vítá závazek indické vlády ke zlepšení práv žen a zařazení otázek rovnosti ženy a mužů na politický program a vybízí indické orgány, aby podnikly další kroky, jež umožní prošetřit násilí na základě pohlaví a předcházet mu a pomohou prosadit rovnost žen a mužů; dále vítá skutečnost, že EU v Indii financuje projekty, které se zabývají násilím páchaným na ženách a dětech, adoporučuje, aby se v tomto financování pokračovalo; vyzývá ke zlepšení práv osob LGBTIQ a zrušení oddílu 377 indického trestního zákoníku;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi a vládě a parlamentu Indie.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77.
(2) Úř. věst. C 174 E, 14.7.2005, s. 179.
(3) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 589.
(4) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 69.
(5) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0120.
(7) Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 34.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0424.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Itálii
PDF 398kWORD 45k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (COM(2017)0540 – C8-0199/2017 – 2017/2101(BUD))
P8_TA(2017)0335A8-0280/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0540 – C8-0199/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0280/2017),

1.  konstatuje, že toto rozhodnutí se týká uvolnění dosud historicky nejvyšší částky z Fondu solidarity Evropské unie;

2.  konstatuje, že maximální výše zálohové platby stanovená v článku 4a nařízení (ES) č. 2012/2002 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014(4) by mohla být často nedostatečným opatřením pomoci v případě katastrof naplňujících znaky „závažných přírodních katastrof“; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o vyšší maximální částce pro tyto specifické první finanční příspěvky, aby bylo možno účinně a pohotově reagovat na škody způsobené tímto typem katastrof;

3.  vítá toto rozhodnutí jako projev solidarity Unie s občany a regiony Unie zasaženými přírodními katastrofami;

4.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze tohoto usnesení;

5.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Itálii

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/1599.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143).


Návrh opravného rozpočtu č. 4/2017 přiložený k návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Itálii
PDF 392kWORD 44k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2017 Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který je přiložen k návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie s cílem poskytnout pomoc Itálii (11813/2017 – C8-0304/2017 – 2017/2109(BUD))
P8_TA(2017)0336A8-0281/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017 přijatý s konečnou platností dne 1. prosince 2016(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (nařízení o VFR),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2017, který Komise přijala dne 26. června 2017 (COM(2017)0541),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2017, který Rada přijala dne 4. září 2017 a téhož dne postoupila Evropskému parlamentu (11813/2017 – C8-0304/2017),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0281/2017),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 4/2017 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) ve výši 1 196 797 579 EUR na pomoc Itálii po několika zemětřeseních, ke kterým došlo v období od srpna 2016 do ledna 2017 v regionech Abruzzo, Lazio, Marche a Umbria;

B.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s tímto případem financovaným z FSEU již byla vyplacena záloha ve výši 30 000 000 EUR z rozpočtu Unie na rok 2016;

C.  vzhledem k tomu, že se zatím jedná o vůbec největší objem prostředků, který byl kdy z FSEU uvolněn;

D.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 4/2017 je formálně zanést odpovídající úpravy do rozpočtu Unie na rok 2017;

E.  vzhledem k tomu, že Komise proto navrhuje změnit rozpočet Unie na rok 2017 a posílit článek 13 06 01 „Pomoc členským státům v případě závažné přírodní katastrofy, která má vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství“ o částku ve výši 1 166 797 579 EUR jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby;

F.  vzhledem k tomu, že v této fázi rozpočtového roku je v celkových prostředcích FSEU 293 971 080 EUR méně než činí navržená částka a Komise v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení o VFR navrhuje pokrýt tento rozdíl z roční částky dostupné v roce 2018; vzhledem k tomu, že tato možnost dosud zatím nebyla nikdy využita;

G.  vzhledem k tomu, že FSEU je podle nařízení o VFR zvláštním nástrojem, a že příslušné prostředky na závazky a na platby by tedy měly být zapsány do rozpočtu nad rámec stropů VFR;

H.  vzhledem k tomu, že Komise navrhuje plně převést potřebné prostředky na platby v rámci rozpočtu na rok 2017 a doplnit zápornou rezervu aktivovanou v opravném rozpočtu č. 1/2017 (70 402 434 EUR) z rozpočtových položek určených pro programy strukturálních fondů na období 2007–2013;

1.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uvolnit z FSEU finanční pomoc pro regiony, které byly postiženy přírodními katastrofami; shledává, že prvořadým úkolem je vytvořit synergie mezi všemi dostupnými nástroji Unie, což zajistí účinné vynakládání zdrojů na rekonstrukční práce a všechna další nezbytná opatření;

2.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 4/2017, jak jej předložila Komise;

3.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2017;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 4/2017 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/002 FI/MICROSOFT 2
PDF 420kWORD 46k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2017/002 FI/Microsoft 2) (COM(2017)0322 – C8-0193/2017 – 2017/2098(BUD))
P8_TA(2017)0337A8-0278/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0322 – C8-0193/2017),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IIA ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IIA ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0278/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Finsko podalo podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. a) nařízení o EFG žádost EGF/2017/002 FI/Microsoft 2 o finanční příspěvek z fondu EFG v souvislosti s propuštěním 1 248 pracovníků ze společnosti Microsoft Mobile Oy a 11 z jeho dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedené společnosti ve Finsku činnými v daném hospodářském odvětví, jež se v rámci klasifikace NACE Revize 2 řadí do oddílu 62 (Programování, poradenství a ostatní činnosti v oblasti informačních technologií);

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 3 520 080 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 5 559 300 EUR;

2.  konstatuje, že Finsko podalo žádost dne 1. února 2017 a poté, co dodalo doplňující informace, Komise dokončila své posouzení dne 21. června 2017;

3.  připomíná, že společnost Microsoft získala podnikatelské aktivity v oblasti mobilních telefonů společnosti Nokia a že v roce 2014 vznikla společnost Microsoft Mobile Oy; konstatuje, že zhruba 4 700 zaměstnanců společnosti Nokia bylo převedeno do společnosti Microsoft Mobile Oy ve Finsku;

4.  podotýká, že hlavním důvodem propouštění ve společnosti Microsoft Mobile Oy je světová konkurence v odvětví mobilních telefonů a z toho plynoucí ztráta tržního podílu společnosti Microsoft Mobile Oy (a jejího operačního systému založeného na Windows); poznamenává, že k tomuto snížení došlo i přesto, že společnost Microsoft Mobile Oy uvedla na trh nové mobilní přístroje a investovala do designu, komponentů a marketinku;

5.  s politováním poukazuje na problémy, kterým čelí výrobci mobilních telefonů z EU; domnívá se, že je třeba nabídnout vhodnou podporu, aby dotčení pracovníci měli možnost se rekvalifikovat tak, aby měli lepší výchozí situaci a větší šanci nalézt pracovní místo v souvisejících nebo rozvíjejících se průmyslových odvětvích;

6.  konstatuje, že propouštění je spojeno s přesunem výroby mobilních přístrojů do zemí s nižšími mzdami; podotýká, že vedoucí postavení v rámci hospodářské soutěže v oblasti výroby chytrých telefonů získali výrobci se sídlem v USA a Asii, kteří používají operační software Android a iOS;

7.  konstatuje, že v dotčených regionech Helsinki-Uusimaa, Länsi-Suomi a Etelä-Suomi již došlo k rozsáhlému propouštění z podniků v odvětví elektroniky a softwaru a že regiony Länsi-Suomi a Etelä-Suomi mají vysokou regionální míru nezaměstnanosti (14,6 % a 17,5 % pracovní síly); podotýká, že se těchto opatření podle očekávání zúčastní 1000 z 1 248 propuštěných pracovníků, kteří mají na příspěvek z EFG nárok;

8.  konstatuje, že 92,5 % cílových příjemců je ve věku 30 až 54 let a že mnoho propuštěných pracovníků je vysoce vzdělaných; podotýká, že míra nezaměstnanosti osob s vysokou úrovní vzdělání ve všech třech uvedených regionech vzrostla; je znepokojen již tak obtížnou situací, ve které se nacházejí nezaměstnaní vysoce kvalifikovaní a vzdělaní lidé, jejichž vyhlídky na zaměstnání by měly být tradičně dobré;

9.  konstatuje, že Finsko plánuje šest druhů opatření: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření, ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, iii) odborná příprava, iv) granty pro začínající podniky, v) dotace mezd a vi) příspěvky na výdaje spojené s cestovným a ubytováním; konstatuje, že tato opatření představují aktivní opatření na trhu práce; konstatuje, že na kontrolu a podávání zpráv jsou přiděleny dostatečné prostředky;

10.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 26,74 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže nebyla využita maximální 35 % výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

11.  zdůrazňuje význam aktivních opatření na trhu práce financovaných z EFG; poukazuje na to, že v předchozích případech podpory z EFG se velice osvědčilo poskytování služeb prostřednictvím osobního kontaktu s propuštěnými pracovníky;

12.  vítá využívání služeb sítě EURES k předávání informací o pracovních příležitostech v zahraničí finským uchazečům o zaměstnání; vítá skutečnost, že finské orgány vybízejí propuštěné pracovníky k tomu, aby plně využívali svého práva na volný pohyb;

13.  je si vědom skutečnosti, že vzdělávací opatření financovaná z EFG budou doplňovat opatření financovaná fondem zřízeným danou společností s cílem napomoci bývalým zaměstnancům při zakládání malých podniků v oblasti IT a jiných odvětvích; tuto iniciativu vítá;

14.  vítá skutečnost, že finské orgány dne 12. července 2016 – tedy se značným předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření – zahájily poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům;

15.  vítá konzultace se zúčastněnými stranami, včetně zástupců středisek pro hospodářský rozvoj („centra ELY“), úřadů pro zaměstnanost a hospodářský rozvoj („úřady TE“) v dotčených regionech, společnosti Microsoft, dále sdružení finských technologických odvětví („Technology Industries of Finland“), odborové organizace „Trade Union Pro“, unie finských inženýrů „Union of Professional Engineers in Finland“ a Finské agentury pro financování inovací;

16.  připomíná, že podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z fondu EFG by měla předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s přechodem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

17.  uznává, že předmětná žádost je pokračováním série předchozích žádostí z Finska v souvislosti s úpadkem společnosti Nokia (EGF/2007/003 FI/Perlos, EGF/2012/006 FI/Nokia Salo, EGF/2013/001 FI/Nokia, EGF/2015/001 FI/Broadcom, EGF/2015/005 FI/Computer Programming, EGF/2016/001 FI/Microsoft a EGF/2016/008 FI/Nokia Network Systems);

18.  poznamenává, že v současné době probíhá intervence (EGF/2016/001 FI/Microsoft) zaměřená na podporu zaměstnanců propuštěných ze společnosti Microsoft již dříve; zdůrazňuje, že se v případě cílových příjemců podle tohoto návrhu jedná o jiné příjemce, než jsou příjemci v rámci výše uvedeného případu;

19.  konstatuje, že finské orgány poskytly záruky, že navrhovaná opatření nebudou čerpat finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že se zamezí jakémukoli dvojímu financování a že navrhovaná opatření budou doplňovat opatření financovaná prostřednictvím strukturálních fondů;

20.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

21.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví; konstatuje, že Finsko potvrdilo, že prostředky z EFG tato opatření nenahradí;

22.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

23.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

24.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti z Finska – EGF/2017/002 FI/Microsoft 2

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/1600.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 ***I
PDF 673kWORD 69k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. září 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, aby dále platila stávající omezení rozsahu činností v oblasti letectví a aby se připravilo provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 (COM(2017)0054 – C8-0028/2017 – 2017/0017(COD))(1)
P8_TA(2017)0338A8-0258/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým Unie čelí.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Závazný cíl ve výši minimálně 40% snížení domácích emisí skleníkových plynů z celého hospodářství do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 stanovila Evropská rada ve dnech 23. – 24. října 2014. Rada na svém zasedání dne 6. března 2015 formálně schválila tento příspěvek Unie a jejích členských států jako jejich zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody. Závěry Evropské rady z října 2014 předpokládaly, že tohoto cíle Unie dosáhne společně a co nejhospodárnějším způsobem a ke snížením dojde do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 v rámci EU ETS (o 43 %) a v odvětvích mimo EU ETS o 30 %. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky.
(3)  Závazný cíl ve výši minimálně 40% snížení domácích emisí skleníkových plynů z celého hospodářství do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 stanovila Evropská rada ve dnech 23. – 24. října 2014. Rada na svém zasedání dne 6. března 2015 formálně schválila tento příspěvek Unie a jejích členských států jako jejich zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek v rámci Pařížské dohody. Závěry Evropské rady z října 2014 předpokládaly, že tohoto cíle Unie dosáhne společně a co nejhospodárnějším způsobem a ke snížením dojde do roku 2030 v porovnání s rokem 2005 v rámci EU ETS (o 43 %) a v odvětvích mimo EU ETS o 30 %. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky a Komise by za tímto účelem měla mimo jiné poskytnout platformu, která členským státům umožní výměnu osvědčených postupů a zkušeností získaných v odvětví nízkoemisní mobility.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Dobře fungující, reformovaný systém EU ETS s posíleným nástrojem ke stabilizaci trhu budou hlavními evropskými nástroji k dosažení 40% cíle snížení za použití lineárního faktoru a bezplatných povolenek po roce 2020. Dražený podíl by měl být v legislativním aktu vyjádřen jako procento, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost, snížil na minimum únik uhlíku a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný. Tato ustanovení by měla být v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a s jejími závazky vyplývajícími z Pařížské dohody a ve shodě s facilitativním dialogem v roce 2018, prvním globálním hodnocením v roce 2023 a následnými hodnoceními prováděnými každých pět let, jejichž cílem je oznámit navazující vnitrostátně stanovené příspěvky.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení.
(4)  Unie a její členské státy se snaží prosazovat mezinárodní dohody o snížení dopadů emisí skleníkových plynů z letecké dopravy od roku 1997 a od roku 2008 mají platnou právní úpravu, která má omezit dopady změny klimatu způsobené činnostmi v oblasti letectví prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), který funguje od roku 2005. Dne 21. prosince 2011 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie1a, že zahrnutí letů mimo EHP do systému EU ETS neporušuje mezinárodní právní předpisy. Členské státy se navíc v letech 2004 a 2008 znovu zavázaly k provedení jednotného evropského nebe – s ohledem na to, že se hustota letového provozu bude v nadcházejících letech zvyšovat. S cílem dosáhnout pokroku v oblasti řízení letového provozu je třeba urychlit provádění programu SESAR (výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe) a v rámci iniciativy Clean Sky musí být podporovány inovativní technologie. K dalšímu pokroku v oblasti snižování emisí z letectví by mělo napomoci zavedení celosvětového tržního opatření Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). S cílem dosáhnout pokroku v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Unie přijala dvakrát časově omezené odchylky od EU ETS s cílem omezit povinnosti dodržování předpisů, pokud jde o emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž s provozovateli letadel na stejných trasách bylo zacházeno stejně bez ohledu na to, kde jsou usazeni. Nejnovější odchylka od EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, omezila povinnosti dodržování předpisů pro lety uvnitř EHP v období 2013 až 2016 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o činnosti prováděné na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP od 1. ledna 2017 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení.
_________________
1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 2011, Air Transport Association of America a další v. Secretary of State for Energy and Climate Change, C-366/10, ECLI:EU:C:2011:864.

Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, se považuje za vhodné, aby i nadále platila stávající odchylka, dokud nebude dosaženo dalšího pokroku ohledně skladby a provádění celosvětového tržního opatření. V tomto ohledu plánuje ICAO přijetí norem a doporučených postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém na rok 2018. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s výhradou přezkumu provádění režimu ICAO, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek.
(5)  S ohledem na usnesení přijaté na 39. shromáždění ICAO v říjnu 2016 o provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021 s cílem vyrovnat emise z mezinárodní letecké dopravy, které překračují úroveň roku 2020, je naplánováno, že v roce 2018 ICAO přijme normy a doporučení postupů s cílem doplnit uvedené usnesení a provést celosvětový systém. Pro jeho konkrétní zavedení však budou muset členové ICAO přijmout opatření na vnitrostátní úrovni. ICAO musí také vyvinout mechanismy řízení, včetně systému registru. V této souvislosti by měla být do roku 2021 prodloužena stávající odchylka od povinností EU ETS pro lety do třetích zemí a ze třetích zemí, s cílem podpořit dynamiku v ICAO a usnadnit zavedení režimu ICAO. Prodloužení platnosti odchylky by mělo vést k tomu, že množství povolenek, které mají být vydraženy a bezplatně vydány (včetně povolenek ze zvláštní rezervy), by mělo být stejné jako množství v roce 2016 a mělo by být v poměru ke snížení počtu povinně vyřazených povolenek.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Od 1. ledna 2021 by mělo být draženo 50 % povolenek, zatímco na celkový počet povolenek by se měl uplatnit lineární faktor snížení, jak stanoví článek 9 směrnice 2003/87/ES.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Výnosy z dražeb povolenek nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě by se měly použít za účelem boje proti změně klimatu v Unii a třetích zemích, mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v Unii a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví, letecké dopravy a udržitelných alternativních leteckých paliv, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými emisemi a na pokrytí nákladů na správu systému EU ETS. Zvláště je třeba zohlednit členské státy, které tyto výnosy používají ke spolufinancování programů v oblasti výzkumu a inovací nebo inciativ na základě devátého rámcového programu pro výzkum. Transparentní používání výnosů z dražeb povolenek podle směrnice 2003/87/ES je zásadní pro podporu závazků Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)  Kompenzace emisí v rámci celosvětového tržního opatření představuje jeden prvek ze souboru opatření ICAO ke splnění ambiciózního cíle uhlíkově neutrálního růstu od roku 2020 (CNG 2020), který by měl být doplněn o technologický pokrok v oblasti trupů a pohonu letadel. Pro technologické inovace a zkvalitnění provozu s cílem dosáhnout lepších výsledků než CNG 2020 a absolutního snížení emisí v celém odvětví bude důležité nepřetržité financování strategií a programů v oblasti výzkumu, jako jsou společné technologické iniciativy v rámci podniku Clean Sky, programů Galileo, SESAR a strategie Horizont 2020. Kromě toho je důležité, aby právní předpisy Unie, jako je jednotné evropské nebe, jejichž účelem je zabránit roztříštění evropského vzdušného prostoru a následnému zvýšení emisí CO2 z letectví, byly rychle a v plném rozsahu provedeny členskými státy.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé státy a regiony, považuje se za vhodné, aby před začátkem fungování celosvětového tržního opatření ICAO, až bude jasná povaha a obsah těchto právních nástrojů, proběhl přezkum a aby byla podána zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Uvedená zpráva by se měla zabývat všemi normami nebo jinými nástroji přijatými v rámci ICAO, opatřeními přijatými třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno od roku 2021, a dalším důležitým mezinárodním vývojem (např. pravidly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodou o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Tato zpráva by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie. Případně by měla také posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství.
(6)  Vzhledem k tomu, že klíčové prvky celosvětového tržního opatření musí být ještě vypracovány a že jeho provádění závisí na vnitrostátních právních předpisech, které mají přijmout jednotlivé zúčastněné státy a regiony, by Komise měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních ICAO, zejména o příslušných nástrojích přijatých v rámci ICAO, opatřeních přijatých třetími zeměmi k provedení celosvětového tržního opatření, jež má být na emise uplatňováno v období let 2021–2035, úsilí k vytvoření ambiciózních a závazných opatření k dosažení dlouhodobého cíle spočívajícího ve snížení emisí CO2 do roku 2050 o polovinu ve srovnání s úrovní v roce 2005 a dalším důležitém mezinárodním vývoji (např. pravidlech Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížské dohody o trzích s uhlíkem a uhlíkovém účetnictví). Jakmile bude vyjasněna povaha a obsah nástrojů ICAO a před zahájením provádění celosvětového tržního opatření ICAO by Komise měla předložit zprávu, v níž by měla také uvádět, jak by mohly být tyto nástroje prostřednictvím revize směrnice o EU ETS provedeny do práva Unie a uvedeny do souladu s tímto právem. Tato zpráva by měla dále posoudit pravidla platná pro lety uvnitř EHP. K této zprávě by měl být případně připojen příslušný návrh Evropskému parlamentu a Radě, který bude v souladu s požadavkem zajistit příspěvek letectví k závazku Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, který platí pro celé hospodářství.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Aby bylo zajištěno dodržování stávajících a budoucích domácích norem Unie v oblasti klimatu, a aniž je dotčen přezkum uvedený v článku 28b směrnice 2003/87/ES, měl by být systém CORSIA prostřednictvím systému EU ETS proveden do práva Unie a s tímto právem uveden do souladu.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Na úrovni Unie bylo přijato několik legislativních aktů, jejichž cílem je zabránit roztříštěnosti evropského vzdušného prostoru, a zlepšit tak plynulost leteckého provozu a kontrolu využívání vzdušného prostoru, čímž se omezí emise. V rámci Unie by měl být systém CORSIA považován za součást tzv. „balíčku opatření“ ICAO, společně s tím, že členské státy plně provedou právní předpisy v oblasti jednotného evropského nebe, program SESAR, s využíváním GNSS pro satelitní navigaci a společnými technologickými iniciativami, jako jsou Clean Sky I a Clean Sky II. Komise by také měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o opatřeních přijatých členskými státy v rámci provádění celosvětového tržního opatření s cílem omezit emise skleníkových plynů z letectví, včetně informací o používání výnosů, které členské státy předkládají v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 525/2013.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  Přestože rada ICAO dosud neschválila technické předpisy týkající se celosvětového tržního opatření ICAO, je důležité, aby regulační orgány a provozovatelé letadel měli co nejdříve informace o požadavcích týkajících se monitorování, oznamování a ověřování a o emisních jednotkách způsobilých v rámci režimu ICAO, aby se usnadnily přípravy na provedení režimu ICAO a monitorování emisí CO2 od 1. ledna 2019. Takové požadavky týkající se monitorování, oznamování a ověřování musí být stejně přísné, jako jsou požadavky týkající se monitorování emisí skleníkových plynů a podávání zpráv o těchto emisích stanovené v nařízení Komise (EU) č. 601/2012, a měly by zajistit, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřovány v souladu s nařízením Komise (EU) č. 600/2012.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 d (nový)
(6d)  I když je třeba uznat důvěrnou povahu technické práce ICAO, je rovněž důležité, aby členské státy ICAO, provozovatelé letadel a občanská společnost byli i nadále zapojeni do činnosti ICAO související s provedením celosvětového tržního opatření a aby ICAO komunikovala se všemi zúčastněnými stranami a informovala je včas o vývoji a o rozhodnutích. Má-li být dosaženo výše uvedeného, bude možná nutné revidovat protokoly týkající se nezveřejňování informací pro členy a pozorovatele ve výboru ICAO pro ochranu životního prostředí v letectví (CAEP).
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(7)  Za účelem přijímání nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby mohla přijmout opatření pro monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí platná pro provozovatele letadel pro účely celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, zvláště na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, aby tak rozhodovací procesy byly transparentnější a účinnější.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Přestože dlouhodobým cílem je to, aby byl do druhé fáze režimu ICAO v roce 2024 vytvořen jediný režim pro snižování uhlíkových emisí z letecké dopravy, měly by být v případě, že celosvětové tržní opatření ICAO nebude dostačovat k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a k plnění jejích závazků vyplývajících z Pařížské dohody, posouzeny i další možnosti snižování emisí uhlíku.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Letecká doprava má rovněž dopad na změnu klimatu v důsledku vypouštění oxidů dusíku, vodní páry a částic síranů a sazí ve velké nadmořské výšce. Mezivládní panel o změně klimatu odhaduje, že celkové dopady letectví na klima jsou v současné době dvakrát až čtyřikrát vyšší než vliv samotných emisí oxidu uhličitého v minulosti. V závislosti na vědeckém pokroku by všechny dopady letectví měly být řešeny v co největším rozsahu. Je nezbytné podporovat výzkum zabývající se vznikem kondenzačních stop, jejich přeměnou v tzv. cirrovou oblačnost, slabších přímých dopadů sulfátových aerosolů, sazí, vodních par, kondenzačních pruhů a cirrové oblačnosti a účinnými opatřeními ke zmírňování, včetně provozních a technických opatření.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Je nesporné, že emise z letecké dopravy, které škodí klimatu, se neomezují jen na důsledky CO2. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES1a se Komise zavázala předložit v roce 2008 příslušný návrh týkající se oxidů dusíku. Navzdory technickým a politickým problémům v této oblasti by měla Komise své příslušné činnosti v této oblasti urychlit.
__________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3).
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 c – odst. 3 a (nový)
-1)  V článku 3c se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. Celkové množství povolenek, které mají být v roce 2021 přiděleny provozovatelům letadel, je o 10 % nižší než průměrný počet přidělených povolenek na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2016 a poté se každoročně sníží v takové míře, jako celkový strop EU ETS uvedený v čl. 9 druhém pododstavci, tak aby byl do roku 2030 strop pro odvětví letecké dopravy více v souladu s jinými odvětvími EU ETS.
V případě činnosti v rámci letecké dopravy na letiště v zemích mimo EHS a z těchto letišť může být množství povolenek přidělovaných od roku 2021 upraveno s přihlédnutím k budoucímu celosvětovému tržnímu mechanismu ICAO, který má být prováděn od roku 2021, a to s cílem kompenzovat emise z mezinárodní letecké dopravy překračující úroveň roku 2020.“
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 2
-1a)  V článku 3d se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Od 1. ledna 2013 se vydraží 15 % povolenek. Tento procentní podíl lze v rámci všeobecného přezkumu této směrnice zvýšit.
„2. Od 1. ledna 2021 se vydraží 50 % povolenek.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 3 – pododstavec 1
-1b)  V čl. 3d odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
Bude přijato nařízení obsahující podrobná ustanovení pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma, podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8 prováděné členskými státy. Množství povolenek, která mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrný jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice stanovením podrobných podmínek pro dražby povolenek, které nemusí být vydány zdarma podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8, prováděné členskými státy. Množství povolenek, která mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrný jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.“
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 c (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 3 – pododstavec 2
-1c)  V čl. 3d odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 d (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 4 – pododstavec 1
-1d)  V čl. 3d odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Tyto příjmy by se měly využít za účelem boje proti změně klimatu v Unii a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v Unii a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisína pokrytí nákladů na správu systému. Výnosy z dražby by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování.“
„Veškeré výnosy z dražby povolenek se využijí na boj proti změně klimatu v Unii a třetích zemích, mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v Unii a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisí, na pokrytí nákladů na správu unijního systému a na financování společných projektů na snížení emisí skleníkových plynů z letectví, jako jsou společný podnik SESAR a společné technologické iniciativy Clean Sky a veškeré iniciativy umožňující rozšířené využívání GNSS pro satelitní navigaci a interoperabilních kapacit ve všech členských státech, zejména těch, které zlepšují infrastrukturu letové navigace, poskytování letových navigačních služeb a využívání vzdušného prostoru. Výnosy z dražby mohou být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování. Zvláštní pozornost se věnuje členským státům, které výnosy používají ke spolufinancování programů a iniciativ v oblasti výzkumu a inovací na základě Devátého rámcového programu v oblasti výzkumu (FP9). Transparentnost používání výnosů z dražeb povolenek podle této směrnice je zásadní pro podporu závazků Unie.“
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 e (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 12 – odst. 3
-1e)  V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Členské státy zajistí, aby do 30. dubna každého roku provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek jiných než povolenek vydaných podle kapitoly II rovnající se celkovým emisím z uvedeného zařízení během předchozího kalendářního roku, ověřených podle článku 15, a aby uvedené povolenky byly následně zrušeny.
„3. Členské státy zajistí, aby nejpozději do 30. dubna každého roku provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek rovnající se celkovým emisím z uvedeného zařízení během předchozího kalendářního roku, ověřeným podle článku 15, a aby uvedené povolenky byly následně zrušeny.“
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 f (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 12 – odst. -3 a (nový)
-1f)  V článku 12 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Za účelem ochrany ekologické vyváženosti systému EU pro obchodování s emisemi nesmějí provozovatelé letecké dopravy a jiné subjekty využívající systém EU ETS využívat povolenky vydané po 1. lednu 2018 členským státem, vůči němuž přestávají mít provozovatelé letecké dopravy a jiné subjekty povinnosti. Tento odstavec se uplatňuje v rámci právního aktu uvedeného v článku 19.“
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 g (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 21 – odst. 2 a (nový)
-1g)  V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:
2a. Zpráva uvedené v odstavci 2 bude s využitím údajů poskytnutých na základě spolupráce uvedené v článku 18b obsahovat seznam provozovatelů letadel, na něž se vztahují požadavky této směrnice a kteří si dosud neotevřeli účet v registru.“
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 1 – písm. a
a)  „veškeré emise z letů na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2013, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b;
a)  „veškeré emise z letů na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b;
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 1 – písm. b
b)  veškeré emise z letů mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b;
b)  veškeré emise z letů mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b;
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 1 – písm. b a (nové)
ia.  vkládá se nové písmeno, které zní:
ba) veškeré emise z letů mezi letišti, které se nacházejí v EHP a které jsou provozovány v důsledku letu uvedeného v písmenech a) nebo b) tohoto odstavce, a které jsou odkloněny na letiště nacházející se v EHP v každém kalendářním roce od 1. ledna 2017, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b.“
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – bod i
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 2 – pododstavec 1
Odchylně od ustanovení článků 3d až 3f, a dokud nevstoupí v platnost změny v návaznosti na přezkum podle článku 28b, se od 1. ledna 2017 provozovatelům letadel každý rok vydá počet povolenek, který odpovídá množství roku 2016. Od roku 2021 se na tento počet povolenek uplatní lineární faktor podle článku 9.
Odchylně od ustanovení článků 3d až 3f, a dokud nevstoupí v platnost změny v návaznosti na přezkum podle článku 28b, se od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020 provozovatelům letadel každý rok vydá počet povolenek, který odpovídá množství roku 2016. Od roku 2021 se na tento počet povolenek uplatní lineární faktor podle článku 9.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b – bod ii
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 2 – pododstavec 3
ii.  třetí pododstavec se zrušuje;
ii.  třetí pododstavec se nahrazuje tímto:
„Pokud jde o činnost v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020, členské státy zveřejní počet povolenek pro odvětví letecké dopravy přidělených každému provozovateli letadel do 1. září 2018.“
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 4
4.  Odchylně od čl. 3d odst. 3 se počet povolenek, které mají být jednotlivými členskými státy vydraženy od 1. ledna 2013, sníží tak, aby odpovídal podílu přidělených emisí z letecké dopravy u letů, které nepodléhají odchylkám stanoveným v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.;
4.  Odchylně od čl. 3d odst. 3 se počet povolenek, který má být jednotlivými členskými státy vydražen na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020, sníží tak, aby odpovídal podílu přidělených emisí z letecké dopravy u letů, které nepodléhají odchylkám stanoveným v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 a – odst. 8
da)  odstavec 8 se zrušuje.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 b – odst. 1
1.  Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o příslušných normách ICAO nebo jiných právních nástrojích, jakož i o opatřeních přijatých třetími zeměmi na vnitrostátní úrovni s cílem provést celosvětové tržní opatření, aby se začalo uplatňovat na emise od roku 2021, a o dalším relevantním vývoji na mezinárodní úrovni.
1.  Poprvé do 1. ledna 2019 a poté v pravidelných intervalech podává Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o příslušných normách a doporučených postupech ICAO, doporučeních schválených radou ICAO, jež jsou významná pro celosvětové tržní opatření, nebo jiných právních nástrojích, jakož i o opatřeních přijatých třetími zeměmi na vnitrostátní úrovni s cílem provést celosvětové tržní opatření, aby se začalo uplatňovat na emise od roku 2021, o důsledcích výhrad třetích zemí a o dalším relevantním vývoji na mezinárodní úrovni. Komise rovněž podává Evropskému parlamentu a Radě pravidelně aktuální informace o zřízení celosvětového registru a o vypracovávání norem a doporučených postupů v souladu s postupy ICAO pro vytváření norem. Komise v souladu s globálním přezkumem UNFCCC podává též zprávy o úsilí ICAO při plnění ambiciózního dlouhodobého cíle v oblasti snižování emisí, jímž je snížit do roku 2050 emise CO2 z letecké dopravy o polovinu oproti úrovni roku 2005.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 b – odst. 2
2.  Zpráva by se měla zabývat způsoby, jak prostřednictvím revize této směrnice provést tyto nástroje ICAO v právu Unie. Zpráva případně posoudí také pravidla platná pro lety uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP).
2.  Do 1. března 2020 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přiměřenosti těchto nástrojů a možností, jak prostřednictvím revize této směrnice provést tyto nástroje ICAO v právu Unie. Zpráva případně posoudí také pravidla platná pro lety uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP). Tato zpráva rovněž zhodnotí záměry a celkovou environmentální integritu celosvětového tržního opatření včetně jeho obecného záměru s ohledem na cíle vytyčené Pařížskou dohodou, míru účasti, vymahatelnost, transparentnost, pokuty za neplnění, postupy týkající se zapojení veřejnosti, kvalitu kompenzačních kreditů, monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí, registry, odpovědnost a pravidla upravující používání biopaliv. Zpráva kromě toho posoudí, zda není zapotřebí přezkoumat akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 28c odst. 2.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 b – odst. 3
3.  Ke zprávě mohou být případně připojeny návrhy určené Evropskému parlamentu a Radě, kterými se mění, ruší, rozšiřují nebo nahrazují odchylky podle článku 28a, v souladu se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství.
3.  Ke zprávě uvedené v odstavci 2 tohoto článku se případně připojí návrhy určené Evropskému parlamentu a Radě, kterými se mění, ruší, rozšiřují nebo nahrazují odchylky podle článku 28a, v souladu se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství s cílem zajistit plnou ochranu životního prostředí a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu a omezit nejednoznačnost ještě před zahájením provozu systému CORSIA.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 28 c – odst. 1
1.  Komise přijme ustanovení pro náležité monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí pro účely provádění celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Tato ustanovení jsou založena na stejných zásadách jako nařízení uvedené v čl. 14 odst. 1 a zajišťují, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřeny v souladu s článkem 15.
1.  Komise přijme ustanovení pro náležité monitorování, podávání zpráv a ověřování emisí pro účely provádění celosvětového tržního opatření, které se připravuje v ICAO. Tato ustanovení jsou v plném souladu se zásadami obsaženými v nařízení uvedeném v čl. 14 odst. 1 a zajišťují, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřeny v souladu s článkem 15.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 30 – odst. 4 a (nový)
2a)  V článku 30 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4a. Do 1. ledna 2020 Komise předloží aktualizovanou analýzu dopadů leteckého odvětví nesouvisejících s CO2 , ke které případně připojí legislativní návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit.“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0258/2017).


Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 ***I
PDF 737kWORD 71k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. září 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))(1)
P8_TA(2017)0339A8-0262/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)  Je nutné zohlednit Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 a (nový)
(-1a)  Je nutné zohlednit Protokol č. 2 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii..
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10
(3)  Rada jménem Unie ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. V tomto ohledu tvoří uvedené nařízení součást provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo vymezeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 201510 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“). Je nutné, aby Unie byla i nadále vedoucím příkladem a vystupňovala své úsilí v oblasti klimatu na úroveň, která bude v souladu s cíle Pařížské dohody.
__________________
__________________
10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx
10 http://www4.unfccc.int/ndcregistry/pages/Party.aspx?party=EUU
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.
(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, v němž ústřední úlohu budou hrát lesy, zemědělská půda a mokřady, včetně rašelinišť. Pařížská dohoda má rovněž za cíl posílit celosvětovou reakci na hrozbu změny klimatu v rámci udržitelného rozvoje a snah o vymýcení chudoby, a to mimo jiné i zvyšováním schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, posilovat odolnost vůči této změně a stimulovat rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí produkci potravin. V Pařížské dohodě smluvní strany uznávají zásadní prioritu zabezpečení potravin a skoncování s hladověním, jakož i zvláštní zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu. zájmu dosažení tohoto účelu Pařížské dohody je nutné, aby smluvní strany vystupňovaly své společné úsilí s cílem zmírnit změnu klimatu a omezit globální oteplování. Smluvní strany by měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Smluvní strany této dohody rovněž uznávají, že adaptační opatření by se měla řídit přístupem, který je plně transparentní a který zároveň bere v úvahu ekosystémy, a že by měla vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Je nezbytně nutné, aby byly lesy obhospodařovány udržitelný způsobem v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů, které byly vypracovány na konferenci Forest Europe. Ta vymezila udržitelné obhospodařování lesů jako hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy. Pro toto obhospodařování je nutné, aby byla v této souvislosti uznána úloha zalesňování.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  V zájmu dosažení úrovní negativních emisí nutných pro naplnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl systém pro započítávání ve vztahu k využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) propracovaný. Vzhledem k tomu, že pohlcování pomocí LULUCF je zvrátitelné, mělo by k němu být přistupováno jako k oddělenému pilíři rámce politiky Unie v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.
(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Kromě toho zavádění technologických řešení v odvětvích zemědělství a lesnictví přispívá ke zvyšování produkce a ke snižování environmentální stopy. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.
(6)  Odvětví LULUCF je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál přinášet oblasti klimatu dlouhodobý přínos a významně přispět k dosažení dlouhodobých cílů v této oblasti na unijní a mezinárodní úrovni. Odvětví LULUCF přispívá ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Toto odvětví rovněž poskytuje biomateriály, které do určité míry mohou nahradit fosilní a vysokouhlíkové materiály obnovitelnou nízkouhlíkovou lesní biomasou. Pokud jde o toto nahrazení, měla by být zohledněna celková životnost uvedených materiálů, a to od okamžiku vytěžení suroviny až po fázi zpracování a výroby. Bioekonomika hraje při přechodu na bezfosilní hospodářství důležitou roli, což mimo jiné zahrnuje i nahrazení materiálu, například ve stavebnictví, a bioenergii. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, a pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou mají zásadní význam udržitelné obhospodařování lesů a řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Jelikož je odvětví LULUCF charakterizováno dlouhými časovými rámci, jsou dlouhodobé strategie nezbytné pro to, aby bylo možné v dlouhodobém horizontu uskutečňovat udržitelné investice.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Unie by se měla stát celosvětovým lídrem, pokud jde o podporu a export výzkumu a investic do udržitelných, pokročilých a inovativních postupů, technik a myšlenek v odvětví LULUCF i v šíření zelených technologií, aby byly sníženy emise skleníkových plynů při současném zachování produkce potravin, a jít tak příkladem svým mezinárodním partnerům, včetně rozvojových zemí. V této souvislosti by měla být posílena účinná spolupráce a partnerství se subjekty v soukromém sektoru, zejména s malými a středními podniky.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Upřednostnění financování výzkumu změny klimatu by posílilo úlohu odvětví LULUCF, pokud jde o přizpůsobení se této změně a její zmírňování. Zejména posílení unijních výzkumných a inovačních programů předpokládaných na období 2021–2028 v rámci odvětví LULUCF by mimo jiné přispělo k prohloubení a rozšíření znalostí vědecké obce i místních komunit o výkonu tohoto odvětví, urychlení udržitelných inovací, podpoře přechodu do digitálního věku, modernizaci odborné přípravy a vzdělávání, zodolnění uvedeného odvětví a monitorování biologické rozmanitosti a lidské činnosti.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  Měl by být posílen výzkum zaměřený na úlohu odumřelého dřeva, zejména hrubých úlomků dřeva nad zemí a odumřelého dřeva uloženého v zemi jak v neobhospodařovaných, tak v obhospodařovaných lesích, s cílem zvýšit přesnost započítávání uhlíku v lesích a kalkulaci rovnováhy uhlíku v rámci čistého ekosystému. K dispozici jsou jen omezené důkazy, ty ovšem naznačují, že odumřelé dřevo může představovat velké úložiště uhlíku a že ponechání odumřelého dřeva na místě by mohlo mimo jiné hrát významnou úlohu, pokud jde o biologickou rozmanitost, a mělo by být uznáno, že v rámci strategie pro omezování emisí skleníkových plynů hraje důležitou úlohu. Tyto náznaky jsou relevantní vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů může napomoci odstraňování odumřelého dřeva, například pro energetické účely, a každé rozhodnutí týkající se řádného zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by mělo být podloženo informacemi a vědeckými poznatky. Vyhrazené prostředky by měly být přiděleny na tento výzkum v období 2017–2020.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 d (nový)
(6d)   Unie přijala závazky týkající se cílů udržitelného rozvoje OSN, jež lze splnit pouze při řádném obhospodařování lesů a dodržování závazku zastavit a zvrátit trend odlesňování a prosazovat opětovné zalesňování.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 e (nový)
(6e)   Měl by být zajištěn ucelený přístup k odlesňování tropů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, jakož i k cíli zahrnutému do prohlášení učiněného Komisí v rámci jednání o UNFCCC, jímž je zastavení úbytku celosvětové zalesněné plochy nejpozději do roku 2030 a snížení hrubého úbytku tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 f (nový)
(6f)   Lesnictví a lesy by měly být obhospodařovány zodpovědně a měly by skutečně přispívat k ekonomickému rozvoji státu a nabízet zemědělcům perspektivní ekonomické příležitosti v případě, že nebude docházet k odlesňování citlivých ekosystémů a k rozvoji plantáží na rašeliništích, plantáže budou řízeny za použití moderních agroekologických metod, které minimalizují negativní ekologické a sociální škody, a budou respektována práva na půdu, práva domorodých společenství, lidská práva a práva pracovníků.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 g (nový)
(6g)  Vyspělé a udržitelné postupy řízení mohou v odvětví LULUCF významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Měl by být podporován rozvoj inovativních postupů a používání postupů pokročilého obhospodařování ze strany vlastníků půdy, jako je přesné zemědělství, přesné lesnictví a digitalizace zemědělství. Monitorování prostřednictvím služeb geoinformací a pozorování Země jsou spolu se sdílením osvědčených postupů potenciálními prostředky pro pomoc členským států při dosahování jejich cílů, a měly by být proto podporovány.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 h (nový)
(6h)  Agroekologie umožňuje posun od lineárních potravinových systémů k oběhovým systémům, které napodobují přírodní cykly a které by mohly snížit uhlíkovou a ekologickou stopu potravin a zemědělství. Je důležité podporovat agroekologii i agrolesnictví s ohledem na jejich příspěvek ke zmírnění dopadů změny klimatu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.
(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by za každých okolností stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty, včetně zemědělců a lesníků, a je nutné, aby se při provádění tohoto nařízení členské státy takovým povinnostem vyhnuly.
__________________
__________________
11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).
11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Z tohoto důvodu musí významný cíl politik ovlivňujících tato odvětví zajistit, aby existovala soudržnost s unijními cíli vytyčenými strategií pro biologickou rozmanitost. Kromě toho existují další unijní politiky, které mohou stimulovat postupy překračující minimální právní požadavky a dobré standardní postupy a které přispívají ke skutečnému přizpůsobení se změně klimatu, k jejímu zmírňování a k zachování propadu uhlíku, jakožto zajišťování veřejných statků. Měly by být učiněny kroky k zavedení a podpoře postupů spojených s přizpůsobením se změně klimatu a s jejím zmírňováním za účelem integrálního a udržitelného obhospodařování lesů a zemědělské půdy. I navzdory svému uznávanému potenciálu s ohledem na omezené snižování emisí látek odlišných od CO2 musí zemědělství spravedlivým dílem přispět ke zmírňování změny klimatu. Toho může být dosaženo mimo jiné podporou zdokonaleného pěstování plodin za účelem zvýšení organického obsahu uhlíku v půdě. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby SZP a toto nařízení byly soudržné.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Mokřady jsou z hlediska ukládání CO2 nejúčinnějšími ekosystémy. Zhoršování kvality mokřadů v Unii proto není jen problémem pro biologickou rozmanitost, ale představuje rovněž významnou obtíž pro klima. Opačný způsob ochrany a obnovy mokřadů by mohl posílit snahy o jejich zachování a snížit emise skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Zpřesnění pokynů z roku 2006 ze strany IPCC, které se uskuteční v roce 2019, by mělo být v této souvislosti taktéž zohledněno.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC.
(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC. Vzhledem k vedoucímu postavení Unie v oblasti klimatu by se členské státy měly odchýlit od této standardní doby pouze v případě zalesněné půdy a pouze za velmi omezených podmínek odůvodněných na základě pokynů IPCC. V možnosti odchýlit se jsou zohledněny přírodní a ekologické podmínky odlišující se mezi členskými státy, a tedy i různé vlastnosti lesní půdy těchto států.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.
(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování, které se mezi jednotlivými členskými státy podstatně liší. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se řešily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí, jako je neschopnost obhospodařování lesů v Chorvatsku v důsledku obsazení jeho území, chorvatské války za nezávislost a válečné a poválečné situace. Příslušná pravidla započítávání by měla rovněž stanovit soudržnost a požadavky na udržitelné obhospodařování lesů vytyčené na konferenci Forest Europe (ministerská konference o ochraně lesů v Evropě). V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je pro členské státy nutno stanovit transparentní postup s cílem zlepšit kontrolovatelnost a kvalitu započítávání v této kategorii.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Emise z vytěženého dřeva v odvětví LULUCF mají potenciál nahradit emise v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s emisemi a do sdílení úsilí, přičemž toto nařízení je může zdůraznit i započítat.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.
(10)  Pro účely přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví by měl být v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) zřízen expertní tým pro přezkum. Tento expertní tým pro přezkum by měl vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a měl by být vybrán dostatečný počet odborníků z členských států. Expertní tým pro přezkum by ohledně přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví měl konzultovat Stálý lesnický výbor zřízený rozhodnutím Rady 89/367/EHS, jakož i zainteresované strany a občanskou společnost.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.
(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise prostřednictvím substitučního účinku (s ohledem na energii a náročnost vůči CO2 v jiných odvětví, např. výroba cementu představuje zhruba 8 % celkových emisí CO2) a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem raději uznat a stimulovat větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností než je využívat pro energetické účely. Aby bylo možné dále podporovat a zahrnovat pozitivní substituční účinek, Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zahrnout více výrobků do výpočtů vztahujících se na výrobky z vytěženého dřeva. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.
(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Členské státy by měly být vybízeny k investování do preventivních opatření, jako je udržitelné obhospodařování, s cílem snížit rizika spojená s přírodními škodlivými činiteli, a zabránit tak negativním vlivům na propady uhlíku v lesích. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení.
(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení, aniž by byla ohrožena celková úroveň náročnosti cílů Unie pro snížení emisí skleníkových plynů. Členské státy by rovněž měly mít možnost využít až 280 milionů tun celkových čistých pohlcení vyplývajících z kombinovaných kategorií započítávání pro odlesněnou půdu, zalesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované pastviny a mokřady dle možnosti a na základě aktu v přenesené pravomoci, který má být přijat podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) [2017/... ] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030, rovněž pro obhospodařovanou lesní půdu s cílem zajistit dodržování svých závazků podle uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.
(15)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o návrh nařízení o řízení energetické unie, který Komise předložila dne 30. listopadu 2016.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)   Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran UNFCCC národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran této úmluvy. Inventury skleníkových plynů jsou nezbytné pro sledování provádění dimenze týkající se dekarbonizace a pro posouzení souladu s právními předpisy týkajícími se klimatu. Povinnosti členských států zřídit a spravovat národní inventury jsou stanoveny v návrhu nařízení o správě energetické unie předloženém Komisí.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.
(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být výslovně inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS), Evropského programu monitorování země COPERNICUS, zejména pomocí mise Sentinel-2, a evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS, které mohou být použity při podpoře monitorování využívání půdy. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky na základě nejnověji přijatých pokynů IPCC, včetně pokynů pro mokřady doplňujících pokyny IPCC z roku 2013 pro národní inventury skleníkových plynů, pokynů UNFCCC a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení (EU) č. .../... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
(19)  Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, by měla Komise zveřejnit sdělení hodnotící soulad unijních legislativních aktů týkajících se klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Toto nařízení nestanoví žádné účetní nebo oznamovací povinnosti pro soukromé subjekty, a to ani pro zemědělce a lesníky.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 b (nový)
Toto nařízení přispívá k naplňování cílů Pařížské dohody ze strany Unie.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)  obhospodařované mokřady od roku 2026: využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2
2.  Členský stát se může rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady, vymezené jako využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.
2.  Členský stát se může v období 2021–2025 rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  ha) „referenční úrovní pro lesy“ se rozumí odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
V období po roce 2030 členské státy vyvinou úsilí o navýšení svých pohlcení, aby převýšila jejich emise. Komise navrhne rámec pro cíle na období po roce 2030, který tato navýšená pohlcení bude obsahovat, a to v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu a závazky v rámci Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).
1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2 v souladu s pokyny pro podávání zpráv přijatými orgány UNFCCC nebo v rámci Pařížské dohody na období 2021–2030. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.
4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy, dřeva (nadzemního a uloženého v zemi) odumřelého na obhospodařované lesní půdě a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny.
2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny, pokud to bude na základě pokynů IPCC řádně odůvodněno.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Zalesňovací činnosti prováděné v období 2017–2030 na mokřadech, včetně rašelinišť, v síti Natura 2000 a na stanovištích uvedených v příloze I směrnice 92/43/EHS, zejména na přírodních a polopřírodních útvarech pastvin, rekultivovaných mokřinách a močálech, jakož i na dalších mokřadech, včetně rašelinišť, nejsou podle uplatňovaných pravidel započítávání metodou gross-net zahrnuty do národního započítávání členských států. Tyto oblasti budou případně zahrnuty do kategorie využití lesní půdy související s pohlcením či emisemi po jejím přechodu k obhospodařované lesní půdě v souladu s čl. 5 odst. 3.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Pokud se členský stát v souladu s článkem 2 rozhodne zahrnout do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 31. prosince 2020 pro období 2021–2025 a do 31. prosince 2025 pro období 2026–2030.
3.  Pokud se členský stát v souladu s článkem 2 rozhodne zahrnout do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady v období 2021–2025, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 31. prosince 2020.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4
4.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.
4.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady během období 2021–2025, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v období 2021–2025 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly nezahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, budou nicméně během období 2021–2025 podávat Komisi zprávy o emisích a pohlceních z obhospodařovaných mokřadů.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti. Referenční úrovní pro lesy je odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.
1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti.
2.  Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti. Členské státy mohou k hodnotě 3,5 % přidat množství čistých pohlcení z dřevěných desek, řeziva a odumřelého dřeva v rámci započítání obhospodařované lesní půdy, a to za podmínek stanovených v druhém, třetím a čtvrtém pododstavci tohoto odstavce.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Čistá pohlcení z dřevěných desek, jak je uvedeno v čl. 9 písm. b), a řeziva, jak je uvedeno v čl. 9 písm. c), lze samostatně započítávat do údajů o čistých pohlceních v rámci záznamů až do výše 3 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 b (nový)
Čistá pohlcení z odumřelého dřeva v rámci kategorie pro úložiště uhlíku lze samostatně započítávat do údajů o čistých pohlceních v rámci záznamů až do výše 3 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 c (nový)
Kombinované údaje o čistých pohlceních ve výši 3,5 % v prvním pododstavci spolu s čistými pohlceními z obhospodařované lesní půdy z dřevěných desek, řeziva a odumřelého dřeva by neměly společně přesáhnout 7 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2
Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 19902009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.
Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů při obhospodařování lesů v souladu s nejlepšími dostupnými údaji, jak je v období 20002012 zdokumentováno u jednotlivých typů lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.
Při zvyšování těžby v členském státě založené na udržitelném obhospodařování lesů a na strategii členských států, kterou přijaly do oznámení referenční úrovně pro lesy, je nutné dodržovat tyto podmínky:
a)  obhospodařovaná lesní půda zůstává úložištěm skleníkových plynů a
b)  způsoby zachování nebo rozšiřování úložišť a rezervoárů skleníkových plynů do roku 2050, s cílem splnit cíl stanovený v článku 4.1 Pařížské dohody, totiž cíl dosáhnout rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a jejich odstraněním pomocí úložišť skleníkových plynů ve druhé polovině tohoto století, jsou načrtnuty v dlouhodobé strategii zaměřené na snižování emisí.
Komise může po podání odůvodněné žádosti ze strany členského státu, který doloží, že tato výjimka je z důvodu dostupnosti údajů, jako je načasování inventarizace lesů, naprosto nezbytná, poskytnout výjimku z referenčního období 2000–2012.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)
Odchylně od ustanovení pododstavce 2 může být referenční úroveň pro lesy v případě Chorvatska vypočítána s ohledem na okupaci části jeho území v letech 1991–1998 a na dopady války a důsledky pro postupy při obhospodařování lesů na jeho území, a to při současném vyloučení dopadů politik na vývoj lesních propadů.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 3
Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.
Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejňuje, mimo jiné i prostřednictvím internetu, a je předmětem veřejných konzultací.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.
4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Použité údaje musí být těmi nejaktuálnějšími ověřenými záznamy o využití půdy a lesních podmínkách. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti, a rovněž podá zprávu o pozitivních vkladech v důsledku udržitelné politiky obhospodařování lesů platné v době jejího stanovování.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 5
5.  Komise přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, může Komise navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy přepočítat.
5.  Expertní tým pro přezkum ustavený na základě rozhodnutí Komise (C(2016)3301) a skládající se ze zástupců Komise a členských států přezkoumá při konzultování Stálého lesnického výboru a skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a zpracování korku vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy vytyčené členskými státy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, jakož i v čl. 5 odst. 1. Komise může přepočítat nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy pouze v případě, že zásady a požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a v čl. 5 odst. 1 nebyly splněny. Komise vypracuje souhrnnou zprávu a zpřístupní ji veřejnosti.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy poskytnou Komisi veškeré údaje a informace požadované pro provedení hodnocení a posouzení uvedených v prvním pododstavci.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 6
6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.
6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu a posouzení provedených expertním týmem pro přezkum podle odstavce 5 tohoto článku s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu.
Do vstupu aktů v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
Komise přijme akty v přenesené působnosti v souladu s článkem 14 za účelem změny tohoto nařízení provedené tak, že se do kategorií výrobků z vytěženého dřeva doplní dodatečné výrobky s účinkem pohlcování uhlíku, a to na základě pokynů IPCC a zajištění ekologické vyváženosti, a rovněž tak, že se aktualizují hodnoty poločasu rozkladu určené v příloze V pro účely jejich přizpůsobení technickému pokroku.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Na konci období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot („úroveň pozadí“) vypočítaných v souladu s tímto článkem a přílohou VI.
1.  Na konci období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot („úroveň pozadí“) vypočítaných v souladu s tímto článkem a přílohou VI.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
5a.  Hodnocení dopadů mechanismu flexibility vymezeného v tomto článku je přiloženo ke zprávě stanovené v článku 15.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Komise v roce 2027 a v roce 2032 podá zprávu o souhrnné bilanci emisí a pohlcení z obhospodařované lesní půdy v Unii s odkazem na průměrné emise a pohlcení v období 1990–2009. Bude-li souhrnná bilance záporná, Komise předloží návrh na kompenzaci a odstranění odpovídající hodnoty z emisních přídělů členských států podle nařízení (EU) .../... Evropského parlamentu a Rady1a.
__________________
1a Nařízení (EU) .../... Evropského parlamentu a Rady …/… ze dne ... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (Úř. věst. L ..., ..., s. ...).
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 9, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. -1 (nový)
Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, Komise zveřejní sdělení hodnotící soulad unijních legislativních aktů týkajících se klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.
Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody. Zprávy budou v případě potřeby doplněny legislativními návrhy.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0262/2017).


Jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí ***I
PDF 397kWORD 42k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (COM(2016)0434 – C8-0247/2016 – 2016/0198(COD))
P8_TA(2017)0340A8-0065/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0434),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0247/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. června 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0065/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. září 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/1954.)


Geneticky modifikovaná sója DAS-68416-4
PDF 366kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D051451 – 2017/2780(RSP))
P8_TA(2017)0341B8-0498/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D051451),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení(1),

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 12. června 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 26. ledna 2017, které bylo zveřejněno dne 16. března 2017(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 25. ledna 2011 podala společnost Dow AgroSciences Europe v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované sóji DAS-68416-4 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech jako jakákoli jiná sója, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo následně zveřejněno dne 16. března 2017(5);

C.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(6); vzhledem k tomu, že nejvíce znepokojivá hodnocení například uvádí, že „stávající žádost a údaje předložené k posouzení rizik neposkytují dostatečné informace k jednoznačnému vyloučení nežádoucích účinků na zdraví lidí a zvířat“, že „údaje doposud poskytnuté předkladatelem nejsou dostatečné pro dokončení posouzení žádosti“ a „omezené studie vedou k tomu, že je obtížné provést úplné posouzení rizik“;

E.  vzhledem k tomu, že členské státy mimo jiné kritizovaly: nedostatek studií o dopadu geneticky modifikované sóji na zdraví lidí a zvířat, který brání dokončení posouzení rizik pro životní prostředí; volbu a umístění terénních míst pro srovnávací hodnocení; skutečnost, že nebylo možné dokončit hodnocení toxikologických rizik, protože neexistoval žádný vhodný text toxicity s rostlinným materiálem ze sóji DAS-68416–4; nedostatek informací o doplňkových herbicidech, které mohou být použity na geneticky modifikované plodiny, a jejich metabolitech; skutečnost, že nutriční hodnocení se opírá o průmyslovou studii, z níž nelze vyvodit žádné vědecké závěry; a skutečnost, že návrh předkladatele na plán monitorování životního prostředí nesplňuje cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí(7);

F.  vzhledem k tomu, že sója DAS-68416-4 exprimuje protein aryloxyalkanoate dioxygenase-12 (AAD-12), který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči kyselině 2,4-dichlorfenoxyoctové (2,4-D) a dalším souvisejícím herbicidům na bázi fenoxykyselin; vzhledem k tomu, že rovněž exprimuje protein phosphinotricinacetyltransferázu (PAT), který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného;

G.  vzhledem k tomu, že nezávislé vědecké studie vyvolávají znepokojení nad riziky, které účinná látka 2,4-D představuje pro vývoj embryí, vrozené vady a narušení činnosti endokrinního systému(8); vzhledem k tomu, že ačkoli bylo schválení účinné látky 2,4-D obnoveno v roce 2015, na informace od žadatele o jejích potenciálních endokrinních vlastnostech se stále čeká(9);

H.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(10); vzhledem k tomu, že schválení glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018(11);

I.  vzhledem k tomu, že řada odborníků vyjádřila obavy, pokud jde o produkt rozkladu 2,4-D, 2,4-Dichlorophenolu, který může být přítomen v dovážených bobech sóji DAS-68416–4; vzhledem k tomu, že 2,4-Dichlorophenol je známý endokrinní disruptor s reprodukční toxicitou;

J.  vzhledem k tomu, že z důvodu, že je 2,4-Dichlorophenol vysoce rozpustný v tucích a olejích, očekává se, že se při zpracování sójových bobů hromadí v sójovém oleji; vzhledem k tomu, že hlavním produktem ze sóji, který lidé používají, je sójový olej, který je součástí mnoha dalších produktů včetně některých druhů kojenecké výživy(12);

K.  vzhledem k tomu, že množství 2,4-Dichlorophenolu v produktu může být vyšší než množství rezidua 2,4-D; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný unijní maximální limit reziduí (MLR) pro 2,4-Dichlorophenol;

L.  vzhledem k tomu, že nedávná zpráva OSN uvádí, že pesticidy jsou ročně odpovědné za odhadovaných 200 000 úmrtí z důvodu akutní otravy, k 99 % z nichž dochází v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že Unie se přihlásila k cílům udržitelného rozvoje (SDG), které zahrnují závazek podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší, vody a půdy do roku 2030 (SDG 3, cíl 3.9), pro který je jedním z ukazatelů míra úmrtnosti způsobené neúmyslnými otravami(13); vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání těchto herbicidů než jejich tradiční protějšky(14);

M.  vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je minimalizovat rozpory a vytvářet synergie mezi různými politikami Unie, včetně politik v oblasti obchodu, životního prostředí a zemědělství(15), a to ke prospěchu rozvojových zemí a ke zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(16);

N.  vzhledem k tomu, že udělení povolení k dovozu sóji DAS-68416-4 do Unie bezpochyby povede ke zvýšení jejího pěstování ve třetích zemích, včetně rozvojových, a k odpovídajícímu zvýšení používání herbicidů na bázi kyseliny 2,4-D a glufosinátu;

O.  vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny;

P.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 12. června 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že 15 členských států hlasovalo proti, zatímco pouze 11 členských států, zastupujících je 36,57 % obyvatel EU, hlasovalo pro a dva členské státy se hlasování zdržely;

Q.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení v souladu s příslušnými právními předpisy bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(17);

R.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení(18) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

S.  vzhledem k tomu, že podle bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení (ES) č. 178/2002(19) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům (GMHT rostliny), aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a jejich komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde mají být rostliny pěstovány;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné GMHT rostliny odolné vůči kombinaci herbicidů, jak tomu je v případě sóji DAS-68416–4, bez plného posouzení specifických kumulativních účinků postřiku kombinací doplňkových herbicidů a komerčních přípravků, jak jsou používány v zemích, kde mají být rostliny pěstovány;

7.  vyzývá Komisi, aby vyžadovala daleko podrobnější testování zdravotních rizik souvisejících s kombinovanými událostmi jako v případě DAS-68416-4;

8.  vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro posuzování zdravotních rizik a toxikologii, jakož i pro monitorování po uvedení na trh, jež budou zaměřeny na celé jídlo a krmivo i jeho směsi, jak se v praxi vyskytují v potravinovém a krmivovém řetězci;

9.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik GMHT rostlin bez ohledu na to, zda je geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu potravin a krmiv;

10.  vyzývá Komisi, aby plnila svou povinnost udržovat soudržnost politik ve prospěch rozvoje, která vyplývá z článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4719
(4)–––––––––––––– – usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110),usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2015)0456).usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0040),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0039),usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0038),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0271),usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0272).usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (přijaté texty, P8_TA(2016)0388).usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení výrobků z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0389).usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (přijaté texty, P8_TA(2016)0386),usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se uvedení semen geneticky modifikované kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (přijaté texty, P8_TA(2016)0387).usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0390).usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2017)0123).usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2017)0215).usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2017)0214).
(5) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4719
(6) Příloha G - Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2011-00052
(7) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
(8) http://www.pan-europe.info/sites/pan-europe.info/files/public/resources/reports/pane-2014-risks-of-herbicide-2-4-d.pdf
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2033 ze dne 13. listopadu 2015, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky 2,4-D a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. L 298, 14.11.2015, s. 8).
(10) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(11) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015R0404&from=CS
(12) Dokument o konzultaci členských států, s. 31-32. http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2011-00052
(13) https://sustainabledevelopment.un.org/sdg3
(14) https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00267-015-0589-7
(15) Sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 s názvem „Soudržnost politik v zájmu rozvoje: Jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (COM(2005)0134).
(16) https://ec.europa.eu/europeaid/policies/policy-coherence-development_en
(17) Viz např. úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) a projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(18) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(19) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima
PDF 413kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6, pokud jde o potraviny a krmiva, na něž se vztahují zvláštní podmínky dovozu potravin a krmiv pocházejících nebo odesílaných z Japonska po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima (D051561/01 – 2017/2837(RSP))
P8_TA(2017)0342B8-0502/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6, pokud jde o potraviny a krmiva, na něž se vztahují zvláštní podmínky dovozu potravin a krmiv pocházejících nebo odesílaných z Japonska po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanovují postupy týkající se bezpečnosti potravin(1), a zejména na jeho čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii),

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

Obecné poznámky

A.  vzhledem k tomu, že podle prováděcího nařízení (EU) č. 2016/6 je v současné době nutné, aby bylo k zásilkám celé řady potravin, včetně hub, ryb a rybích výrobků, rýže a sójových bobů, které pocházejí nebo jsou odesílány z kterékoli části Japonska, přiloženo platné prohlášení japonských orgánů dokládající, že dané výrobky splňují maximální mezní hodnoty kontaminace platné v Japonsku (čl. 5 odst. 1 a 2); vzhledem k tomu, že podle návrhu prováděcího nařízení Komise (dále jen „předběžný návrh“) by se požadovalo, aby bylo toto prohlášení přiloženo pouze k omezenému seznamu potravin a krmiv z dvanácti prefektur, které jsou uvedeny v příloze II; vzhledem k tomu, že v předběžném návrhu je vypuštěna také řada kategorií potravin a krmiv uvedených v příloze II;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 10 předběžného návrhu by podobně oficiální kontroly, totiž kontroly dokumentů u všech zásilek, namátkové kontroly totožnosti a namátkové fyzické kontroly, včetně laboratorní analýzy na přítomnost cesia-134 a cesia-137, byly nyní nutné pouze u potravin a krmiv uvedených v příloze II; vzhledem k tomu, že předběžný návrh zachovává nízkou četnost kontrol při dovozu (12. bod odůvodnění);

C.  vzhledem k tomu, že podle prováděcího nařízení (EU) 2016/6, jakmile bude pozměněno, jak navrhuje Komise, už nebude nutné, aby členské státy informovaly Komisi prostřednictvím systému včasné výměny informací o potravinách a krmivech každé tři měsíce o výsledcích všech analýz;

D.  vzhledem k tomu, že v předběžném návrhu zůstává stávající příloha I prováděcího nařízení (EU) 2016/6, v níž jsou stanoveny maximální povolené mezní hodnoty uvedené v japonských právních předpisech pro nejrůznější kategorie potravin a krmiv, zachována beze změn(3); vzhledem k tomu, že podle prováděcího nařízení (EU) 2016/6 nebo předběžného návrhu na jeho novelizaci není nutné ověřovat, zda jsou dodrženy maximální mezní hodnoty stanovené pro kategorie potravin a krmiv uvedené v příloze I, ať už formou dokumentace poskytované ze strany japonských orgánů nebo formou kontrol a odebírání vzorků na hranicích EU; vzhledem k tomu, že proto není zaručeno, že uvedené potraviny a krmiva budou splňovat maximální mezní hodnoty radioaktivní kontaminace;

E.  vzhledem k tomu, že předběžný návrh se opírá o údaje o výskytu předmětných látek, které poskytly japonské orgány za rok 2014, 2015 a 2016 (více než 132 000 údajů o výskytu radioaktivity v jiných potravinách a krmivu než v hovězím a více než 527 000 údajů o výskytu radioaktivity v hovězím); vzhledem k tomu, že ačkoli změny předběžného návrhu vycházejí z podrobné analýzy uvedených údajů, v textu není uvedena ani tato analýza, ani odkaz na nezpracované údaje;

F.  vzhledem k tomu, že je proto velmi obtížné posoudit, zda jsou navrhovaná opatření dostatečná k tomu, aby ochránila zdraví občanů Unie;

G.  vzhledem k tomu, že i bez analýzy, na níž je založen návrh Komise, existuje dostatek důvodů k tomu, abychom se domnívali, že tento návrh by mohl vést k větší expozici potravinám kontaminovaným radioaktivitou, které by měly odpovídající vliv na lidské zdraví;

H.  vzhledem k tomu, že ředitel společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO) oficiálně požádal japonskou vládu o povolení vypustit do Tichého oceánu téměř jeden milion tun vysoce radioaktivní vody, která byla použita na chlazení poškozených reaktorů jaderné elektrárny; vzhledem k tomu, že pokud by toto povolení získal, mohlo by to mít velmi negativní účinek na míru bezpečnosti rybích produktů pocházejících z ryb u japonského pobřeží;

Konkrétní připomínky týkající se přílohy II

I.  vzhledem k tomu, že všechny japonské prefektury, na něž se v současnosti vztahuje příloha II (Fukušima, Mijagi, Akita, Jamagata, Nagano, Gunma, Ibaraki, Točidži, Čiba, Iwate, Jamanaši, Šizuoka a Niigata), jsou vystaveny radioaktivnímu spadu způsobenému jadernou katastrofou, k níž došlo v roce 2011 v jaderné elektrárně Fukušima;

J.  vzhledem k tomu, že v předběžném návrhu byla z přílohy II bezdůvodně vypuštěna rýže a produkty z ní získané pocházející z prefektury Fukušima; vzhledem k tomu, že to znamená, že při vstupu těchto produktů do Unie už nebude nutné odebírat vzorky a analyzovat je, ani nebude existovat povinnost, aby japonské orgány dokládaly, že tyto produkty splňují maximální mezní hodnoty týkající se radioaktivity; vzhledem k tomu, že jedním z produktů získaných z rýže, které byly vypuštěny z přílohy II, je rýže používaná v kojenecké a dětské výživě(4); vzhledem k tomu, že v případě uvedených skupin obyvatel je jakákoli radioaktivní kontaminace nepřípustná, protože je pro ně obzvláště nebezpečná; vzhledem k tomu, že podle dohody o volném obchodu mezi Japonskem a EU může dojít k nárůstu vývozu rýže z Japonska; vzhledem k tomu, že nyní, po nedávném ukončení platnosti příkazů k evakuaci, zřejmě dojde k obnovení pěstování rýže na kontaminovaných rýžových polích;

K.  vzhledem k tomu, že se v 7. bodě odůvodnění předběžného návrhu sice uvádí, že z přílohy II bude vypuštěna pouze rýže a produkty z ní získané, které pocházejí z prefektury Fukušima, avšak příloha II se mění tak, že nyní umožňuje, aby se do Unie bez kontroly, bez odběru vzorků nebo jejich analýzy dováželo sedm druhů ryb (včetně tuňáka obecného, tuňáka obecného pacifického a makrely) a také korýšů a měkkýšů, které se sbírají nebo loví ve vodách prefektury Fukušima;

L.  vzhledem k tomu, že podle návrhu má být z přílohy II vypuštěno také sedm druhů ryb (včetně tuňáka obecného, tuňáka obecného pacifického a makrely), korýšů (jako jsou humři a krevety) a měkkýšů (jako jsou mlži a slávky jedlé) v případě šesti dalších prefektur, totiž Mijagi, Iwate, Gunma, Ibaraki, Čiba a Točidži; vzhledem k tomu, že omezení těchto kontrol nebylo nijak zdůvodněno a nebylo vysvětleno, proč se například tyto druhy nyní považují za natolik bezpečné, aby mohly být do Unie dováženy bez kontrol, zatímco jiné nikoli;

M.  vzhledem k tomu, že podle návrhu se příloha II už nebude vztahovat na produkty pocházející z prefektury Akita (v současné době se vztahuje na pět produktů z této prefektury – houby, druhy arálie, bambusové výhonky, podezřeň japonskou a košiaburu (jedlou volně rostoucí rostlinu) – a na všechny z nich získané produkty); vzhledem k tomu, že omezení těchto kontrol nebylo jinak zdůvodněno ani k tomu nebylo podáno žádné vysvětlení;

N.  vzhledem k tomu, že příloha II se už nebude vztahovat na druhy arálie, bambus a podezřeň japonskou pocházející z prefektury Jamagata; vzhledem k tomu, že omezení těchto kontrol nebylo jinak zdůvodněno ani k tomu nebylo podáno žádné vysvětlení;

O.  vzhledem k tomu, že příloha II se už nebude vztahovat na podezřeň japonskou, hasivku orličí a pérovník pštrosí pocházející z pěti prefektur – Iwate, Gunma, Ibaraki, Čiba a Točidži; vzhledem k tomu, že omezení těchto kontrol nebylo jinak zdůvodněno ani k tomu nebylo podáno žádné vysvětlení;

P.  vzhledem k tomu, že jedinou položkou, která byla do přílohy II přidána, jsou „ryby a rybí produkty“ z prefektury Nagano; vzhledem k tomu, že zpřísnění těchto kontrol nebylo nijak zdůvodněno; vzhledem k tomu, že v případě této prefektury byly systematické kontroly zrušeny v prosinci 2011; vzhledem k tomu, že v roce 2014 byly do přílohy II znovu zařazeny některé jedlé volně rostoucí rostliny;

Konkrétní připomínky týkající se přílohy I

Q.  vzhledem k tomu, že v předběžném návrhu zůstává stávající příloha I prováděcího nařízení (EU) 2016/6, v níž jsou stanoveny maximální povolené mezní hodnoty uvedené v japonských právních předpisech, beze změn; vzhledem k tomu, že podle prováděcího nařízení (EU) 2016/6 nebo předběžného návrhu na jeho novelizaci není nutné ověřovat, zda jsou dodrženy maximální mezní hodnoty stanovené pro kategorie potravin a krmiv uvedené v příloze I, ať už formou dokumentace poskytnuté ze strany japonských orgánů nebo formou kontrol a odebírání vzorků na hranicích EU; vzhledem k tomu, že proto není zaručeno, že uvedené potraviny a krmiva nepřesahují maximální mezní hodnoty radioaktivní kontaminace;

R.  vzhledem k tomu, že od 1. dubna 2012 nedošlo k úpravě maximálních mezních hodnot platných v Japonsku, a tedy i mezních hodnot uvedených v příloze I, směrem dolů; vzhledem k tomu, že by tyto mezní hodnoty měly být sníženy, zejména pokud jde o potraviny určené pro ohrožené skupiny obyvatel, jako je mléko a potraviny pro kojence a malé děti;

S.  vzhledem k tomu, že šest let po katastrofě je velmi sporné, zda by měla Unie pustit do svého potravinového řetězce (a to i teoreticky, vzhledem k tomu, že neexistuje právní povinnost provádět na hranicích Unie kontroly) výrobky s těmito maximálními hraničními hodnotami cesia-134 a cesia-137: 50Bq/kg v případě potravin pro kojence a malé děti (jako je kojenecká výživa, pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro děti) a mléka a mléčných výrobků, 10 Bq/kg v případě minerálních vod, podobných nápojů a čajového odvaru z nefermentovaných listů a 100 Bq/kg v případě všech dalších potravin;

1.  domnívá se, že v návrhu prováděcího nařízení Komise jsou překročeny prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 178/2002;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť se neslučuje s cílem a hlavními zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002 spočívajícími v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitelů;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího nařízení zpět a předložila výboru nejpozději do konce roku 2017 nový návrh;

4.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání nového návrhu mimo jiné:

   zajistila, aby se kontroly a prověrky vztahovaly na všechny potraviny a krmiva dovážené do Unie z Japonska, včetně kategorií potravin uvedených v příloze I,
   upravila maximální mezní hodnoty uvedené v příloze I směrem dolů a
   přihlédla k tomu, že nedávno byl v postižených prefekturách zrušen příkaz k evakuaci, a zajistila, aby to nemělo odpovídající negativní vliv na míru radioaktivní kontaminace potravin a krmiv dovážených do Unie;

5.  vyzývá Komisi, aby před vypracováním svého nového návrhu zavedla nouzová opatření nutná podle článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002, aby byla zajištěna co nejvyšší míra ochrany lidského zdraví;

6.  vyzývá Komisi, aby okamžitě zveřejnila analýzu, o níž se opírá její předběžný návrh, a to i prostřednictvím systému včasné výměny informací o potravinách a krmivech, a také podrobné informace o kontrolním systému, který zavedly japonské orgány, a aby doložila jeho relevantnost a účinnost;

7.  vyzývá Komisi, aby poskytla aktualizovaný přehled o radiologické situaci v Japonsku od roku 2011 a komplexní informace o radioaktivních látkách uvolněných do atmosféry a Tichého oceánu z fukušimské jaderné elektrárny za každý rok za období 2011–2017, tak aby bylo možné provést důkladnou analýzu, pokud jde o bezpečnost potravin;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a dále vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) „Potraviny pro kojence a malé děti“, „mléko a mléčné nápoje“, „minerální vody a podobné nápoje a čajový odvar z nefermentovaných listů“ a „další potraviny“ a také krmiva pro hovězí dobytek, koně, prasata, drůbež a ryby.
(4) Spadá pod kód KN 1901.


Návrh opravného rozpočtu č. 3/2017: rozpočtové zdroje Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, plány pracovních míst agentury ACER a společného podniku SESAR2
PDF 396kWORD 43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2017 na rozpočtový rok 2017, kterým se navyšují rozpočtové zdroje na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem snížit nezaměstnanost mladých v Evropské unii a aktualizace plánů pracovních míst decentralizované agentury ACER a společného podniku SESAR2 (11812/2017– C8-0303/2017 – 2017/2078(BUD))
P8_TA(2017)0343A8-0282/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017, schválený s konečnou platností dne 1. prosince 2016(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2017, který Komise přijala dne 30. května 2017 (COM(2017)0288),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014, který Rada přijala dne 4. září 2017 a postoupila téhož dne Evropskému parlamentu (11812/2017 – C8-0303/2017),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0282/2017),

A.  vzhledem k tomu, že předmětem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2017 je poskytnutí dodatečných prostředků na závazky ve výši 500 milionů EUR na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), kterou Evropský parlament a Rada sjednaly v dohodě o rozpočtu na rok 2017, a změny v plánech pracovních míst decentralizované agentury ACER a společného podniku SESAR2, jimiž se nemění celkový rozpočet ani celkový počet pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že Rada a Evropský parlament vyzvaly Komisi, aby ihned po přijetí technické úpravy stanovené v článku 6 nařízení o VFR rámci navrhla v roce 2017 opravný rozpočet, kterým stanoví částku 500 milionů EUR pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v roce 2017, která bude financována z celkového rozpětí pro závazky;

C.  vzhledem k tomu, že po přijetí zmíněné technické úpravy Komise následně navrhuje změnit rozpočet Unie na rok 2017 a zvýšit prostředky v článku 04 02 64 „Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí“;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období se Evropský parlament a Rada dohodly na navýšení prostředků pro YEI na období 2017–2020 o 1,2 miliardy EUR a Evropský parlament ve svém prohlášení připojeném k přezkumu VFR v polovině období zdůraznil, že tento limit je politickým rozhodnutím bez jakýchkoli právních důsledků;

E.  vzhledem k tomu, že v rámci přezkumu VFR v polovině období Komise rovněž zdůraznila ve svém prohlášení, že by se mělo uvažovat o zvýšení finančních prostředků na YEI o ještě více než o dohodnutou částku 1,2 miliardy EUR a využít k tomu rozpětí, která jsou k dispozici v rámci celkového rozpětí pro závazky, v souladu s článkem 14 nařízení o VFR;

F.  vzhledem k tomu, že požadavek provést v roce 2017 změny v pracovním zařazení je u decentralizované agentury ACER i u společného podniku SESAR2 naprosto nutný;

1.  zdůrazňuje, že prioritně je naléhavě třeba dále zvýšit finanční angažovanost Unie v boji proti nezaměstnanosti mladých přidáním dalších finančních prostředků na iniciativu YEI;

2.  lituje zpoždění při změně rozpočtu Unie na rok 2017 s cílem zvýšit prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), jak bylo dohodnuto během ročního rozpočtového procesu pro rok 2017, kvůli tomu, že přezkum VFR v polovině období byl v Radě zablokován a byl schválen pozdě;

3.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 3/2017, jak jej předložila Komise;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily urychlené organizační změny v příslušných operačních programech, aby bylo zajištěno, že se podaří celý dodatečný příděl prostředků pro YEI ve výši 500 milionů EUR v plném rozsahu a efektivně vyčerpat do konce roku 2017; dále vyzývá členské státy, aby před vytvořením programů provedly posouzení nedostatků a analýzy trhu ve snaze optimalizovat přínosy YEI;

5.  bere na vědomí změny v plánech pracovních míst decentralizované agentury ACER a společného podniku SESAR2; konstatuje, že tyto změny nemění celkový počet míst a lze je financovat v rámci letošního rozpočtu obou subjektů; souhlasí s tím, že změna v platovém zařazení u dané pracovní pozice ve třídě AD 15 ve společném podniku SESAR2 je prováděna ad personam a s koncem mandátu stávajícího výkonného ředitele pozbude platnosti;

6.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2017;

7.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 3/2017 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.


Vývoz zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP
PDF 447kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP (2017/2029(INI))
P8_TA(2017)0344A8-0264/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zásady zakotvené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na podporu demokracie a právního státu a zachování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti,

–  s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu(1)(dále jen „společný postoj“),

–  s ohledem na 17.(2) a 18.(3) výroční zprávu EU, které byly vypracovány v souladu s čl. 8 odst. 2 společného postoje,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2309 ze dne 10. prosince 2015 o prosazování účinných kontrol vývozu zbraní(4) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/915 ze dne 29. května 2017 o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi(5),

–  s ohledem na aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 6. března 2017(6),

–  s ohledem na uživatelskou příručku ke společnému postoji, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu,

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii ze dne 25. června 2012 a na jeho bod 11 písm. e) a na akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019) ze dne 20. července 2015 a jeho bod 21 písm. d),

–  s ohledem na Smlouvu o obchodu se zbraněmi, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. dubna 2013(7) a která vstoupila v platnost dne 24. prosince 2014,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/768/SZBP ze dne 16. prosince 2013 o činnostech Unie v rámci Evropské bezpečnostní strategie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(9),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(10), ve znění nařízení (EU) č. 599/2014 ze dne 16. dubna 2014 a na seznam zboží dvojího užití a technologií uvedený v příloze I tohoto nařízení (dále jen „nařízení o zboží dvojího užití“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2134 ze dne 23. listopadu 2016, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(11),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení v této věci, zejména na usnesení ze dne 17. prosince 2015(12) o provádění společného postoje, ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu(13), ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti(14) a ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o soukromých bezpečnostních společnostech(16),

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0264/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v článku 51 Charty OSN je stanoveno přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu;

B.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů(17) dosáhl objem mezinárodních transferů hlavních zbraní v letech 2012–2016 svého maxima za jakékoli pětileté období od konce studené války a že ve srovnání s objemem za období 2007–2011 vzrostl o 8,4 %;

C.  vzhledem k tomu, že vývoz a transfery zbraní mají dopad na bezpečnost obyvatel, lidská práva, demokracii, řádnou správu věcí veřejných a sociální a hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že vývoz zbraní rovněž přispívá k okolnostem, v důsledku kterých jsou lidé nuceni uprchnout ze své vlastní země; vzhledem k tomu, že je proto nutný přísný, transparentní, účinný a všeobecně přijímaný a vymezený systém kontroly zbraní;

D.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů(18) činil v období 2012–2016 vývoz z EU-28 26 % celkového světového vývozu, což znamená, že EU-28 je po USA (33 %) druhým největším dodavatelem zbraní, přičemž na třetím místě se nachází Rusko (23 %); vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy Pracovní skupiny pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) vydaly země EU v roce 2014 licence na vývoz zbraní v celkové hodnotě 94,40 miliardy EUR;

E.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů(19) vzrostl vývoz zbraní na Blízký východ o 86 % a představoval 29 % celosvětového vývozu zbraní v období 2012–2016;

F.  vzhledem k tomu, že z posledních oficiálních údajů EU vyplývá, že Blízký východ byl pro EU-28 v roce 2015 nejdůležitějším regionem z hlediska vývozu zbraní, přičemž schválené licence na vývoz zbraní dosáhly celkové hodnoty 78,8 miliardy EUR;

G.  vzhledem k tomu, že některé transfery zbraní z členských států EU do nestabilních a ke krizi náchylných regionů a zemí byly využity v ozbrojených konfliktech nebo k vnitřní represi; vzhledem k tomu, že některé z těchto transferů údajně směřovaly do rukou teroristických skupin, například v Sýrii a Iráku; vzhledem k tomu, že v některých případech byly zbraně vyvezené do některých zemí, jako je např. Saúdská Arábie, použity v konfliktech, jako je konflikt v Jemenu; vzhledem k tomu, že takový vývoz je jednoznačně v rozporu se společným postojem, což ještě zdůrazňuje nutnost lepší kontroly a transparentnosti;

H.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný standardizovaný systém kontroly a podávání zpráv, jenž by poskytoval informace o tom, zda a do jaké míry porušují jednotlivé členské státy při vývozu daných osm kritérií, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádný mechanismus pro udílení sankcí v případě, že členský stát uskutečňuje vývoz, který zjevně není v souladu s těmito osmi kritérii;

I.  vzhledem k tomu, že z šetření Mezinárodního střediska pro přeměnu v Bonnu (BICC) vyplynulo, že například pouze v Německu bylo v roce 2015 uděleno 4 256 licencí pro vývoz do 83 zemí, které byly s ohledem na společný postoj považovány za problematické(20);

J.  vzhledem k tomu, že globální i regionální bezpečnostní situace se dramaticky změnila, zejména pokud jde o jižní a východní sousedství Unie, což poukazuje na to, že je naléhavě nutné zlepšit metodiky získávání informací pro účely posuzování rizik udělování vývozních licencí a zvýšit jejich bezpečnost;

K.  vzhledem k tomu, že některé členské státy nedávno podepsaly strategické dohody o vojenské spolupráci, včetně transferu velkého množství vysoce kvalitní vojenské technologie, s nedemokratickými zeměmi v regionech Blízkého východu a severní Afriky;

L.  vzhledem k tomu, že jak stanoví Lisabonská smlouva, vymýcení chudoby je prioritním cílem rozvojové politiky EU, jakož i jednou z priorit její vnější činnosti při usilování o stabilnější a více prosperující svět; vzhledem k tomu, že dodávání zbraní do zemí zasažených konfliktem nejenže umožňuje další páchání násilných činů ve větším měřítku, ale také má negativní dopad na možnosti rozvoje těchto zemí;

M.  vzhledem k tomu, že obranný průmysl je v Evropě nanejvýš důležitým odvětvím a zároveň se vyznačuje nadměrnou kapacitou, zdvojením a roztříštěností, což brzdí konkurenceschopnost obranného průmyslu a vede k expanzivní vývozní politice;

N.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu vyzval vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby zahájila iniciativu zaměřenou na uvalení zbrojního embarga EU na Saúdskou Arábii;

O.  vzhledem k tomu, že od té doby se situace v Jemenu mj. kvůli vojenským akcím koalice vedené Saúdskou Arábií dále zhoršila; vzhledem k tomu, že některé členské státy přestaly Saúdské Arábii kvůli její činnosti v Jemenu zbraně poskytovat, zatímco jiné státy jí nadále vojenské technologie dodávají, což je v rozporu s kritérii 2, 4, 6, 7 a 8;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti zdůraznil, že lidská práva by měla být prioritou, a vyzval členské státy, aby se dohodly na zavedení modernější a flexibilnější vývozní politiky založené na lidských právech, zejména pokud jde o země, u nichž se prokázaly násilné vnitrostátní represe a porušování lidských práv;

Q.  vzhledem k tomu, že globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie by měla sloužit ke zlepšení soudržnosti politik v oblasti kontroly vývozu zbraní;

1.  konstatuje, že státy mají zákonné právo pořizovat si vojenské technologie pro účely vlastní obrany; zdůrazňuje, že udržení obranného průmyslu je součástí vlastní obrany členských států; připomíná, že jedním z důvodů vypracování společného postoje bylo zamezit tomu, aby byly evropské zbraně používány proti ozbrojeným silám členských států, jakož i zabránit porušování lidských práv a prodloužení ozbrojeného konfliktu; opakuje, že společný postoj je právně závazným rámcem, jenž stanoví minimální požadavky, které musí členské státy uplatňovat v oblasti kontroly vývozu zbraní, a že zahrnuje povinnost posoudit žádost o vývozní licenci z hlediska všech osmi v něm uvedených kritérií;

2.  konstatuje, že rozvoj obranného vybavení je důležitým nástrojem obranného průmyslu a že konkurenceschopná a inovativní evropská technologická a průmyslová základna obrany, která teprve bude vytvořena, by měla sloužit jako nástroj pro zajištění bezpečnosti a obrany členských států a občanů Unie a měla by přispět k provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a zejména společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vyzývá členské státy, aby překonaly současnou nedostatečnou efektivnost ve výdajích na obranu v důsledku zdvojování, fragmentace a nedostatku interoperability a zaměřily se na to, aby se EU stala poskytovatelem bezpečnosti mj. díky lepší kontrole vývozu zbraní; opakuje, že článek 10 společného postoje stanoví, že úvahy členských států o hospodářských, obchodních a průmyslových zájmech nesmí ovlivnit uplatňování osmi kritérií upravujících vývoz zbraní;

3.  poznamenává však, že vojenské technologie se někdy dostanou do míst a ke koncovým uživatelům, kteří nesplňují kritéria společného postoje; je znepokojen tím, že šíření zbrojních systémů v době války a v situacích značného politického napětí může mít neúměrný vliv na civilní obyvatelstvo; je vysoce znepokojen závody ve zbrojení a tím, že jsou politické konflikty a nepokoje řešeny vojensky; zdůrazňuje, že konflikty by měly být v první řadě řešeny diplomatickou cestou;

4.  naléhavě vyzývá členské státy a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zásadně zlepšily soudržnost provádění společného postoje, a zvýšily tak bezpečnost civilistů, kteří trpí v důsledku konfliktů a porušování lidských práv ve třetích zemích, posílily bezpečnost Unie a jejích občanů a vytvořily rovné podmínky pro podniky EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že důsledné provádění společného postoje je nezbytné pro důvěryhodnost EU jako globálního aktéra, který si zakládá na hodnotách;

5.  vybízí země, které usilují o získání statusu kandidátských zemí, nebo země, které se chtějí zapojit do procesu přistoupení k EU, aby uplatňovaly ustanovení společného postoje; vítá skutečnost, že se Albánie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Gruzie, Island, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Norsko přizpůsobily kritériím a zásadám společného postoje, a usilují tak o další sbližování se SZBP a SBOP; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly se třetími zeměmi, které se oficiálně zavázaly k dodržování kritérií společného postoje, a to zejména s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit větší transparentnost při udělování licencí; dále vyzývá ESVČ, aby vybízela zejména evropské země k tomu, aby se připojily ke společnému postoji, a zajistila tak širší a bezpečnější evropský prostor;

6.  vyzývá členské státy a ESVČ, aby úzce spolupracovaly na předcházení rizikům vyplývajícím z odklonů a skladování zbraní, jako jsou nelegální obchod se zbraněmi a pašování zbraní; upozorňuje na riziko, že v důsledku pašování zbraní a obchodování s nimi se mohou zbraně vyvážené do třetích zemí dostat zpět do EU;

7.  bere na vědomí vysoký stupeň odpovědnosti Unie, pokud jde o bezpečnostní riziko vyplývající z neexistence větší podpory a závazku ze strany Evropské unie v souvislosti s vyřazováním mnoha zbrojních zásob, které stále existují v Bosně a Hercegovině, v Albánii nebo na Ukrajině;

8.  domnívá se, že metodika posuzování rizik udělování vývozních licencí by měla zahrnovat i zásadu předběžné opatrnosti a že členské státy by kromě vyhodnocování toho, zda by konkrétní vojenské technologie mohly být použity k vnitřní represi nebo jiným nežádoucím účelům (funkční přístup), měly rovněž posuzovat rizika na základě celkové situace v zemi určení (zásadový přístup);

9.  konstatuje, že v souvislosti s brexitem je důležité, aby bylo Spojené království nadále vázáno společným postojem a uplatňovalo jeho operativní ustanovení, stejně jako ostatní evropské třetí země;

10.  vyzývá členské státy a ESVČ, aby vypracovaly zvláštní strategii za účelem poskytnutí oficiální ochrany osobám, které oznámí praktiky organizací a společností působících ve zbrojním průmyslu, které jsou v rozporu s kritérii a zásadami vyjádřenými ve společném postoji;

11.  zdůrazňuje význam soudržnosti mezi všemi systémy kontroly vývozu Unie, zejména pokud jde o výklad kontrolních kritérií; znovu připomíná význam soudržnosti mezi kontrolou vývozu a jinými nástroji zahraniční politiky, jakož i obchodními nástroji, jako je všeobecný systém preferencí a nařízení o nerostných surovinách pocházejících z oblastí postižených konfliktem;

12.  znovu opakuje, že pokud budou evropské podniky nekontrolovaně vyvážet technologie kybernetického dohledu, může to mít nepříznivý účinek na bezpečnost digitální infrastruktury EU a na lidská práva; v této souvislosti zdůrazňuje význam rychlé, účinné a komplexní aktualizace nařízení EU o zboží dvojího užití a vyzývá Radu, aby v této věci přijala ambiciózní časový plán;

13.  zdůrazňuje, že je důležité účinně omezit vývoz zbraní soukromým bezpečnostním agenturám jako koncovému uživateli a že jakákoliv taková licence bude udělena pouze tehdy, pokud se po důkladné pečlivé kontrole zjistí, že se příslušná soukromá bezpečnostní agentura nepodílela na porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je třeba zavést mechanismy odpovědnosti za účelem zajištění odpovědného užívání zbraní soukromými bezpečnostními agenturami;

Provádění kritérií společného postoje

14.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 1 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 81krát a v roce 2015 109krát;

15.  opakovaně vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby zahájila iniciativu s cílem uvalit zbrojní embargo EU na země, jež jsou obviněny ze závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, zejména v souvislosti se záměrnými útoky na civilní infrastrukturu; znovu zdůrazňuje, že další povolování prodeje zbraní těmto zemím představuje porušení společného postoje;

16.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 2 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 72krát a v roce 2015 89krát; lituje skutečnosti, že údaje poukazují na chybějící společný přístup k situaci v Sýrii, Iráku, a zejména Jemenu; vybízí členské státy a ESVČ, aby zahájily diskusi o rozšíření kritéria č. 2 o ukazatele demokratické správy věcí veřejných, neboť taková kritéria hodnocení by mohla pomoci stanovit další záruky proti nezamýšleným negativním důsledkům vývozu; domnívá se také, že zásadovější přístup k posuzování rizik by kladl důraz na celkové dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv ze strany příjemce;

17.  domnívá se, že vývoz do Saúdské Arábie přinejmenším není v souladu s kritériem č. 2 s ohledem na zapojení země do závažných porušování humanitárního práva, jak stanoví příslušné orgány OSN; znovu opakuje svou výzvu ze dne 26. února 2016 o naléhavé potřebě uvalit zbrojní embargo na Saúdskou Arábii;

18.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 3 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 99krát a v roce 2015 139krát; zdůrazňuje, že v rámci kritéria č. 3 je nezbytné posoudit nedávné transfery zbraní prováděné členskými státy ve prospěch nestátních subjektů, včetně poskytování technické pomoci a odborné přípravy, v souvislosti se společnou akcí 2002/589/SZBP z roku 2002 o příspěvku EU k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní;

19.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 4 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 57krát a v roce 2015 85krát; lituje skutečnosti, že vojenské technologie vyvážené členskými státy jsou používány v jemenském konfliktu; naléhavě vyzývá členské státy, aby důsledně dodržovaly společný postoj na základě důkladného posuzování dlouhodobých rizik;

20.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 5 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 7krát a v roce 2015 16krát; připomíná, že toto kritérium se týká bezpečnostních zájmů členských států a spojeneckých zemí, současně však uznává, že tyto zájmy nemohou ovlivňovat hodnocení kritérií týkajících se dodržování lidských práv a regionálního míru, bezpečnosti a stability;

21.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 6 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 6krát, přičemž v roce 2015 nebylo uplatněno vůbec; vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o odklonech zbraní vyvážených členskými státy směrem k nestátním subjektům, včetně teroristických skupin, a varuje, že tyto zbraně by mohly být použity proti civilním osobám na území EU i mimo ně; připomíná, že je důležité takový vývoz zbraní přísněji kontrolovat, aby byly plněny mezinárodní závazky týkající se boje proti terorismu a organizované trestné činnosti;

22.  vyjadřuje znepokojení nad možnými odklony vývozu do Saúdské Arábie a Kataru ve prospěch ozbrojených nestátních aktérů v Sýrii, kteří se dopouštějí závažného porušování lidských práv a humanitárního práva, a vyzývá skupinu COARM, aby se touto záležitostí naléhavě zabývala; uznává, že většina zbraní v rukách povstalců a teroristických skupin pochází z mimoevropských zdrojů;

23.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 7 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 117krát a v roce 2015 149krát; vyjadřuje své znepokojení mimo jiné nad údajnými odklony vývozu ručních palných a lehkých zbraní z evropských zemí do určitých míst, ze kterých byl tento vývoz odkloněn, aby byly zásobovány nestátní subjekty a jiní koncoví uživatelé, kteří nedodržují společný postoj v zemích, jako je Sýrie, Irák, Jemen a Jižní Súdán; upozorňuje, že je naléhavě nutné zajistit, aby posouzení rizika odklonu vývozu mělo pevnější základ, než je pouhé přijetí závazků učiněných přijímajícím státem v osvědčení koncového uživatele; zdůrazňuje, že je zapotřebí účinných mechanismů kontroly po odeslání zásilky, aby se zajistilo, že zbraně nejsou znovu vyváženy směrem k neoprávněným koncovým uživatelům; zdůrazňuje možnou úlohu, kterou by ESVČ mohla hrát v podpoře úsilí členských států v této oblasti;

24.  konstatuje, že podle výročních zpráv bylo kritérium č. 8 k zamítnutí žádosti uplatněno v roce 2014 1krát, přičemž v roce 2015 nebylo uplatněno vůbec; uznává, že lepší uplatňování kritéria č. 8 by mělo zásadní přínos pro cíle soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a pro cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména pak pro cíl 16.4; vyzývá členské státy a ESVČ, aby v tomto směru aktualizovaly uživatelskou příručku ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a zaměřily se na možné škody, které v oblasti rozvoje způsobuje používání zbraní;

25.  žádá členské státy a ESVČ, aby do společného postoje doplnily nové kritérium s cílem zaručit, aby se při udělování licencí náležitě zohledňovalo riziko korupce v souvislosti s příslušným vývozem;

Podpora výměny informací mezi členskými státy

26.  vyzývá členské státy a ESVČ, aby zlepšily jednotné provádění společného postoje a posílily mechanismy výměny informací tím, že zpřístupní kvalitativně i kvantitativně lepší informace pro účely posuzování rizik udělování vývozních licencí prostřednictvím zabezpečené a rozsáhlé digitalizace stávajícího systému, a sice:

   a) poskytováním více informací o vývozních licencích a o skutečném vývozu, které budou systematicky a včas sdíleny, včetně informací o koncových uživatelích vzbuzujících obavy, případech odklonu, padělaných nebo jinak znepokojivých osvědčeních koncových uživatelů a o podezřelých zprostředkovatelích nebo přepravních společnostech v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
   b) vedením seznamu subjektů a osob usvědčených z porušování právních předpisů upravujících vývoz zbraní, případů zjištěného odklonu a osob, u nichž bylo prokázáno zapojení do nezákonného obchodu se zbraněmi nebo do činností, jež ohrožují mezinárodní a národní bezpečnost, nebo u nichž panuje takové podezření;
   c) sdílením osvědčených postupů přijatých za účelem provádění osmi kritérií;
   d) přeměnou uživatelské příručky v interaktivní on-line zdroj;
   e) přeměnou výroční zprávy EU v on-line databázi s možností vyhledávání do konce roku 2018, přičemž nový formát by se použil již u údajů z roku 2016;
   f) podněcováním k zavádění jasných a dobře strukturovaných postupů spolupráce mezi donucovacími a pohraničními orgány založených na výměně informací s cílem posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti a vymýtit nezákonný obchod se zbraněmi, který představuje riziko pro bezpečnost EU a jejích občanů;

27.  vítá záměr skupiny COARM zapojit ESVČ systematičtěji do přípravy diskusí o situaci v zemích určení a o možných koncových uživatelích; trvá na významu pravidelných konzultací s Pracovní skupinou pro lidská práva (COHOM) v tomto procesu;

28.  konstatuje, že účinná výměna informací a spolupráce zároveň vyžadují setkání zástupců politiky, orgánů pro udělování licencí a donucovacích orgánů, a vybízí k tomu, aby pro tento účel byly poskytnuty dostatečné zdroje; je přesvědčen, že zásadním faktorem při posilování provádění společného postoje je rozšiřování příslušných kapacit členských států; vyzývá členské státy a ESVČ, aby zvýšily počet zaměstnanců pracujících na otázkách týkajících se vývozu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU; podporuje zřizování fondů EU určených pro budování kapacit úředníků udělujících vývozní licence a příslušníků donucovacích orgánů v členských státech;

29.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat přístup k řešení situací, kdy si členské státy odlišně vykládají 8 kritérií společného postoje týkajícího se vývozu produktů, které jsou v podstatě podobné, do podobných míst určení a pro podobné koncové uživatele, aby byly zachovány rovné podmínky a důvěryhodnost EU v zahraničí; je přesvědčen, že zejména s ohledem na takové situace je načase zvážit významnější úlohu orgánů EU, pokud jde o proces udělování licencí na úrovni členských států; vyzývá členské státy, aby podpořily vytvoření kontrolního orgánu pro dohled nad zbraněmi pod záštitou vysoké představitelky, místopředsedkyně; domnívá se, že by mělo být vydáno stanovisko určené členským státům, jež plánují udělit licenci, která byla zamítnuta jiným členským státem nebo státy;

30.  zdůrazňuje naléhavou potřebu posílit úlohu delegací EU při poskytování pomoci členským státům a ESVČ s posuzováním rizika udělování vývozních licencí a prováděním kontrol koncových uživatelů, kontrol po odeslání zásilky a kontrol na místě;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve společném postoji vytvořily ustanovení s cílem zajistit, aby se embargem EU vůči třetí zemi automaticky zrušily licence, které již byly uděleny pro zboží, na které se embargo vztahuje;

32.  vyzývá všechny členské státy, aby nadále pomáhaly zemím, které nejsou členy Unie, při vypracovávání, aktualizaci a případně provádění legislativních a administrativních opatření na zajištění systému kontrol vývozu zbraní a vojenských technologií;

Lepší plnění povinnosti předkládat zprávy

33.  považuje za politováníhodné, že 17. výroční zpráva EU byla zveřejněna velmi pozdě, a sice nejméně 17 měsíců po udělení licencí či uskutečnění vývozu; dále považuje za politováníhodné, že 18. výroční zpráva EU byla zveřejněna až v březnu 2017;

34.  kritizuje to, že členské státy porušují osm kritérií; domnívá se, že je třeba prosazovat jednotné a důsledné uplatňování osmi kritérií; bere na vědomí nedostatek ustanovení týkajících se sankcí pro členské státy, které při udělování licencí nedodržují osm kritérií, a doporučuje členským státům, aby stanovily pravidla pro provádění nezávislých kontrol; je přesvědčen, že je načase zahájit proces vedoucí k mechanismu sankcí udělovaných členským státům, které nedodržují společný postoj;

35.  připomíná, že podle čl. 8 odst. 2 společného postoje jsou všechny členské státy povinny předkládat zprávy o svém vývozu zbraní, a vyzývá všechny členské státy, aby své povinnosti plnily; lituje, že počet členských států, které pro účely výroční zprávy EU předložily úplné rozčleněné údaje o licencích a skutečném vývozu, činil u 17. výroční zprávy 21, zatímco u 18. výroční zprávy pouze 20; žádá všechny členské státy – včetně tří hlavních vývozců zbraní z řad členských států, a sice Francie, Německa a Spojeného království – které nepředložily úplné informace, aby s ohledem na příští výroční zprávu poskytly o svém minulém vývozu úplný soubor údajů;

36.  žádá, aby byly zajištěny standardizovanější a včasnější postupy podávání a předkládání informací, a to stanovením striktní lhůty pro předkládání údajů nejpozději do ledna roku následujícího po roce, v němž se uskutečnil vývoz, a stanovením pevného data pro zveřejnění údajů nejpozději do března roku následujícího po roce, v němž se uskutečnil vývoz;

37.  je toho názoru, že by společný postoj měl být doplněn o pravidelně aktualizovaný a veřejně přístupný seznam s podrobným odůvodněním, který by poskytoval informace o tom, do jaké míry je či není vývoz do určitých přijímajících zemí v souladu s danými osmi kritérii;

38.  považuje za nezbytné vytvořit standardizovaný systém kontroly a podávání zpráv, který by poskytoval informace o tom, zda a do jaké míry vývoz jednotlivých členských států Evropské unie porušuje daných osm kritérií;

39.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby v plné míře plnily svou povinnost předkládat zprávy stanovenou ve společném postoji; zdůrazňuje, že vysoce kvalitní údaje o skutečných dodávkách mají zásadní význam pro pochopení toho, jak je osm kritérií uplatňováno; vyzývá členské státy a ESVČ, aby prozkoumaly možnosti využití údajů získaných celními orgány, například vypracováním zvláštních celních kódů pro vojenský materiál;

40.  uznává, že všechny členské státy EU jsou signatáři Smlouvy o obchodu se zbraněmi; vyzývá k všeobecnému uplatňování této smlouvy a žádá, aby byla větší pozornost věnována zemím, které jejími signatáři nejsou, mj. Rusku a Číně; oceňuje také informační činnost v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi a podporuje její účinné provádění;

Modernizace souvisejících nástrojů

41.  naléhavě požaduje revizi Společného vojenského seznamu a seznamů připojených k nařízení o zboží dvojího užití, aby se zajistilo, že budou plně pokryty všechny důležité bezpilotní systémy; připomíná své usnesení ze dne 27. února 2014 o bezpilotních letounech vybavených zbraněmi, a zejména bod 2 písm. c), v němž vyzval k tomu, aby tyto letouny byly zahrnuty do příslušných systémů kontroly zbraní;

42.  vybízí členské státy, aby podrobily licencovanou výrobu ve třetích zemích podrobnějšímu zkoumání a zajistily pevnější záruky proti nežádoucímu použití; požaduje přísnější uplatňování společného postoje v souvislosti s licencovanou výrobou ve třetích zemích; vybízí členské státy, aby při rozhodování o transferech, jež by posílily výrobní nebo vývozní kapacity třetích zemí, pokud jde o vojenské vybavení, zohledňovaly postoj třetích zemí ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi a jejich status;

43.  konstatuje, že provádění směrnice 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství by mělo být v souladu s prováděním společného postoje, a to i pokud jde o náhradní díly a součásti; konstatuje, že společný postoj má neomezený rozsah působnosti, a proto se osm kritérií vztahuje i na vývoz v rámci EU;

44.  vyjadřuje znepokojení nad problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména nad výrazným pokrokem v oblasti metod hackerů používaných k přístupu k informacím a údajům vnitrostátních orgánů vydávajících licence; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby dostatečně investovaly do technologií a lidských zdrojů s cílem proškolit jednotlivce ve zvláštních programech a metodách v oblasti kybernetické bezpečnosti, a předcházet tak problémům v oblasti kybernetické bezpečnosti a usilovat o jejich řešení;

Úloha parlamentů a veřejného mínění

45.  konstatuje, že ne všechny vnitrostátní parlamenty zemí EU kontrolují vládní rozhodnutí o udělení licence například vydáváním výročních zpráv o vývozu zbraní, a v tomto ohledu vyzývá k obecnému zvýšení parlamentního a veřejného dohledu; poukazuje na jednací řád Evropského parlamentu, který stanoví možnost pravidelně reagovat na výroční zprávy EU o vývozu zbraní;

46.  vítá pravidelné konzultace s vnitrostátními parlamenty, orgány pro kontrolu vývozu zbraní, průmyslovými sdruženími a občanskou společností coby ústřední prvek smysluplné transparentnosti; vyzývá skupinu COARM, všechny členské státy a ESVČ, aby posílily dialog s občanskou společností a konzultace s vnitrostátními parlamenty a orgány pro kontrolu vývozu zbraní; vybízí vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a akademickou obec, aby nezávisle kontrolovaly obchod se zbraněmi, a vyzývá členské státy a ESVČ, aby jejich činnost podporovaly, a to i finančně;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.
(2) Úř. věst. C 163, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 153, 16.5.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 56.
(5) Úř. věst. L 139, 30.5.2017, s. 38.
(6) Úř. věst. C 97, 28.3.2017, s. 1.
(7) Smlouva o obchodu se zbraněmi, OSN, 13–27217.
(8) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 56.
(9) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(10) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(11) Úř. věst L 338, 13.12.2016, s. 1.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0472.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0066.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.
(15) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0289.
(17) „Trends in international arms transfers, 2016“ (Trendy v mezinárodních transferech zbraní), SIPRI Fact Sheet, únor 2017.
(18) Tamtéž.
(19) Tamtéž.
(20) Zpráva o vývozu zbraní za rok 2016, Gemeinsame Konferenz Kirche und Entwicklung (GKKE) (Společná konference pro církev a rozvoj), s. 54.


Politické vztahy EU s Latinskou Amerikou
PDF 421kWORD 66k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Latinskou Amerikou (2017/2027(INI))
P8_TA(2017)0345A8-0268/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Evropské unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na pátou část, hlavy I–III a hlavu V této smlouvy (společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc a mezinárodní dohody),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. října 2016 o Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (COM(2009)0495),

–  vzhledem k silným kulturním, jazykovým, politickým a historickým vazbám, které vznikly mimo jiné i díky intenzivním migračním procesům, k nimž došlo v uplynulých desetiletích mezi členskými státy EU a latinskoamerickými a karibskými (LAK) zeměmi;

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 (otázky týkající se jednotlivých zemí a regionů),

–  s ohledem na prohlášení učiněná na summitech hlav států a předsedů vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se doposud konaly, a zejména na prohlášení z druhého summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se uskutečnil v Bruselu ve dnech 10.–11. června 2015 na téma „Vytváření společné budoucnosti: společná cesta k prosperujícím, soudržným a udržitelným společnostem pro naše občany“ a v jehož rámci bylo přijato politické prohlášení „Partnerství pro příští generaci“,

–  s ohledem na prohlášení fóra občanské společnosti EU a CELAC ze dne 11. května 2015 nazvané „Rovnost, práva a demokratická účast národů Evropy a Latinské Ameriky a Karibiku“,

–  s ohledem na společnou zprávu první ministerské schůze mezi summity EU a CELAC, která se konala v Santo Domingo (Dominikánská republika) ve dnech 25. a 26. října 2016,

–  s ohledem na prohlášení přijaté na 25. Iberoamerickém summitu hlav států a předsedů vlád, který se konal v Cartagena de Indias (Kolumbie) ve dnech 28. a 29. října 2016 na téma „Mládež, podnikání a vzdělávání“,

–  s ohledem na politické prohlášení z pátého summitu hlav států a předsedů vlád CELAC, který se uskutečnil v Punta Cana (Dominikánská republika) dne 25. ledna 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2016 o podpoře mírového procesu v Kolumbii(1),

–  s ohledem na svá usnesení o Venezuele, zejména usnesení ze dne 8. června 2016(2) a ze dne 27. dubna 2017(3) o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 5. července 2017 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2014 o zmizení 43 studentů učitelství v Mexiku(5),

–  s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EuroLat), zejména na jeho usnesení ze dne 22. září 2016 o obchodních aspektech různých probíhajících jednání mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem(6), o boji proti chudobě v rámci cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030(7), o financování politických stran v Evropské unii a Latinské Americe(8) a o hospodářských a finančních vztazích s Čínskou lidovou republikou z hlediska biregionálního strategického partnerství EU a Latinské Ameriky a Karibiku(9), a usnesení ze dne 29. března 2014 o vraždách žen v Evropské unii a Latinské Americe(10),

–  s ohledem na doporučení parlamentního shromáždění EuroLat ze dne 22. září 2016 o migraci, rozvoji a hospodářské krizi(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou(12),

–  s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise k čl. 5 odst. 2 písm. b) bodu ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020,

–  s ohledem na úmluvu MOP 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, zejména na článek 14 této úmluvy o právech dotyčných obyvatel na vlastnictví a držení pozemků, které tradičně obývají,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(13),

–  s ohledem na doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0268/2017),

A.  vzhledem k tomu, že region Latinské Ameriky a Karibiku (LAK) představuje pro EU klíčového partnera, pokud jde o společné řešení současných globálních výzev, jako je odstranění chudoby, přístup k pitné vodě, všeobecné dodržování lidských práv, mír a bezpečnost, sociálně-ekonomický rozvoj, chybějící řádná správa věcí veřejných, udržitelnost, boj proti změně klimatu, digitální transformace a řízení migrace;

B.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a zeměmi LAK je založeno na úzkých historických a kulturních vazbách, rozsáhlých mezilidských výměnách, silných a rostoucích obchodních a investičních tocích a na sdílených hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát;

C.  vzhledem k tomu, že 33 zemí LAK má různé politické, hospodářské a kulturní reálie, které vyžadují využití různých přístupů v soudržném a pevném rámci v kontextu vnější činnosti EU, přičemž však vždy hájí hodnoty EU v oblasti demokracie a lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že dlouhodobé partnerství mezi EU a zeměmi LAK je založeno na historických, kulturních, lidských a ekonomických vazbách, které nelze považovat za samozřejmost a měly by být horizontálnější, dále na společných zásadách a hodnotách, včetně respektování lidských práv a základních svobod, právního státu, mezinárodního míru a bezpečnosti a na sdílené podpoře vícestranného systému globálního řízení založeného na standardech a dialogu;

E.  vzhledem k tomu, že EU a země LAK společně tvoří jednu třetinu celkového obyvatelstva v rámci OSN a podílejí se přibližně 25 % na celosvětovém HDP;

F.  vzhledem k tomu že prioritou pro vnější činnost EU se zeměmi LAK je zintenzivnění politického dialogu a spolupráce v oblasti migrace, změny klimatu, energií a boje proti organizované trestné činnosti, jakož i investice do hlubších socioekonomických vazeb cestou zjednodušení víz, studentských výměn a spolupráce v oblasti výzkumu;

G.  vzhledem k tomu, že stále ještě nebylo dosaženo pevného strategického biregionálního partnerství mezi Evropskou unií a regionem Latinské Ameriky a Karibiku, které bylo zahájeno v červnu 1999 s cílem posílit vztahy mezi těmito dvěma regiony;

H.  vzhledem k tomu, že region LAK prošel v uplynulém desetiletí významnými změnami, jako je zvýšení počtu obyvatel tvořících střední třídu, a to díky ekonomickým reformám a sociálním politikám, většímu přerozdělování bohatství vytvářeného v těchto zemích, což umožňuje širší přístup ke vzdělávání, zdravotní péči a důstojnému bydlení, jakož i celkové upevnění demokracie, ale rovněž konec komoditního supercyklu, který vystavil miliony lidí riziku opětovného upadnutí do chudoby;

I.  vzhledem k tomu, že po desetiletí pozoruhodného hospodářského růstu vedl konec cyklu vysokých cen surovin, na nichž je většina zemí LAK závislá, společně se zpomalením čínské ekonomiky, která je dnes jejich druhým největším obchodním partnerem po USA, k hospodářské stagnaci, nebo dokonce recesi v různých zemích v tomto regionu, což ohrožuje dosažený pokrok a vystavuje miliony lidí riziku opětovného upadnutí do chudoby;

J.  vzhledem k tomu, že v některých zemích Latinské Ameriky se veřejnost důrazně domáhá vyšší míry demokracie a účasti, jakož i udržitelné hospodářské politiky;

K.  vzhledem k tomu, že právní stát, jejž odrážejí stabilní právní rámce se zárukou právní jistoty, je zásadní pro přilákání investic nezbytných na podporu ekonomického ozdravení;

L.  vzhledem k tomu, že respektování právního státu a stabilního právního a politického rámce umožňuje oběma regionům, aby vytvářely prostředí pro svobodné podnikání a na podporu investic, jehož součástí jsou záruky zásady právní jistoty;

M.  vzhledem k tomu, že vysoká úroveň inflace zabraňuje růstu, a je tedy třeba ji neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že pro hospodářský rozvoj země jsou zásadní spolehlivé směnné kurzy; vzhledem k tomu, že je důležité zavést průmyslovou politiku, která povede ke zvýšení produktivity, diverzifikaci hospodářství a získání investorů;

N.  vzhledem k tomu, že dohody o přidružení mezi EU a zeměmi LAK pomáhají zlepšit politický a obchodní dialog i investiční klima, neboť vedou k otvírání odvětví služeb a trhů s veřejnými zakázkami a umožňují provádění infrastrukturních projektů;

O.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby Latinská Amerika a EU vypracovaly společný program;

P.  vzhledem k tomu, že EU se v posledních letech potýkala s významnými změnami, konkrétně s hospodářskou krizí, problémy spojenými s brexitem a uprchlickou krizí;

Q.  vzhledem k tomu, že hlavní geopolitické změny, ke kterým v současnosti dochází v zemích LAK a které se mimo jiné vyznačují vzrůstající přítomností asijských států usilujících o navázání ekonomických partnerství v tomto regionu, vyžadují, aby EU posílila svou pozici skutečného spojence všech svých partnerů v regionu LAK nejen v souvislosti s ekonomickou výměnou, ale i jako partner v oblasti společenského pokroku a při obraně společných hodnot;

R.  vzhledem ke stávající globální dohodě mezi EU a Mexikem, dohodě o přidružení mezi EU a Chile a meziregionální rámcové dohodě o spolupráci mezi EU a Mercosurem, které vstoupily v platnost v letech 1997, 2003 a 1999; vzhledem k tomu, že kvůli významu těchto dohod pro EU i pro země LAK vyžadují probíhající jednání o jejich modernizaci ambiciózní podnět, aby dosáhla moderního a progresivního výsledku;

S.  vzhledem k tomu, že EU je hlavním zdrojem rozvojové pomoci, což odráží nástroj pro rozvojovou spolupráci na období let 2014–2020, hlavním investorem a jedním z hlavních obchodních partnerů regionu LAK, a vzhledem k tomu, že evropská spolupráce je silná díky finanční a třístranné spolupráci;

T.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 novou rozvojovou agendu a že koncepci udržitelného rozvoje je třeba uplatnit ve všech zemích Latinské Ameriky (včetně zemí se středními příjmy) a tyto země do ní zahrnout, a dále vzhledem k tomu, že v tomto novém přístupu se musí kromě příjmu na obyvatele zohlednit další kritéria;

U.  vzhledem k tomu, že země LAK jsou při stanovování hlavních priorit vnější politiky EU systematicky odsouvány na druhé místo navzdory evidentním kulturním a jazykovým vazbám, které ji historicky spojují se zeměmi LAK, a navzdory nutnosti nalézt nové spojence tváří v tvář prohlubující se ztrátě geopolitického vlivu ve světě;

V.  vzhledem k zásadnímu významu oblasti Atlantiku jako celku (který zahrnuje EU, Severní Ameriku, Střední Ameriku, Jižní Ameriku a africké země na pobřeží Atlantického oceánu) a k nezbytnosti spolupráce mezi regiony a zeměmi této oblasti, která všem těmto regionům a zemím umožní řešit společné problémy tohoto velmi rozsáhlého území;

W.  vzhledem k tomu, že příští Konference ministrů WTO se bude konat v Buenos Aires v prosinci 2017 a že se v jejím rámci sejdou též parlamentní delegace členských zemí;

X.  vzhledem k tomu, že provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zajišťuje univerzální přístup k informacím a ochranu svobody projevu;

Y.  vzhledem k tomu, že deset zemí s nejlepší správou v oblasti energetiky a 20 % světových zásob ropy se nachází v Latinské Americe;

Z.  vzhledem k tomu, že dvě země Latinské Ameriky, Mexiko a Brazílie, byly určeny jako strategičtí partneři EU;

1.  zdůrazňuje, že biregionální partnerství mezi EU a regionem LAK se zakládá na společných zásadách, hodnotách a zájmech, jako jsou demokracie, lidská práva, mír a solidarita, právní stát a nezávislé soudnictví, a na závazku dodržovat je v horizontálním vztahu a získalo zásadní význam, pokud jde o pokroky v biregionální výměně a výměně v rámci spolupráce; zdůrazňuje, že v době po hospodářské krizi země EU a LAK čelí společným výzvám v oblastech udržitelného hospodářského růstu a boje proti nezaměstnanosti, digitální transformace, sociálního začlenění a rovnosti žen a mužů a zároveň sdílejí společné hodnoty;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že nový geopolitický scénář posiluje region LAK jako strategickou prioritu a příležitost pro zahraniční politiku EU, neboť oba regiony sdílejí společnou vizi světa založenou na multilateralismu, dialogu, udržitelnosti, právním státu, dodržování lidských práv a inkluzivních otevřených společnostech; uznává pozitivní a bohatou rozmanitost subjektů ve vztazích mezi EU a zeměmi LAK, jež zahrnují státy, města a místní subjekty, ale i univerzity, občanskou společnost, korporace a Evropský hospodářský a sociální výbor; vyzývá k další koordinaci dohod, kroků v rámci spolupráce a politických kontaktů na vysoké úrovni;

3.  považuje za stěžejní rozvoj politické a hospodářské spolupráce a budování silnějších partnerství se zeměmi LAK jako doplňujících opatření na biregionální, subregionální i dvoustranné úrovni; zdůrazňuje, že tato spolupráce je potřebná a jejím cílem je účinně přispět ke konsolidaci hospodářského růstu prostřednictvím udržitelných socioekonomických politik rozvoje a zajištěním společenského začlenění, občanských svobod a lidských práv a snížením chudoby; je přesvědčen, že partnerství mezi EU a zeměmi LAK a dohody o přidružení by měly zohledňovat hospodářské rozdíly mezi regiony a dbát na to, aby neprohlubovaly stávající asymetrie; konstatuje, že přítomnost evropských společností je pro národní hospodářství zemí Latinské Ameriky velmi důležitá, a zdůrazňuje, že jejich činnosti musejí podléhat stávajícím pravidlům a procesům monitorování;

4.  zdůrazňuje význam summitů EU a CELAC jako jednoho z nástrojů strategického biregionálního partnerství a jako nového rámce pro politický dialog; vyzývá EU a CELAC, aby rovněž posílily toto partnerství a politický dialog v rámci svých tematických dialogů a hlavních iniciativ, například společné iniciativy v oblasti výzkumu a inovací, strukturovaného dialogu o migraci a mechanismu koordinace a spolupráce v oblasti drog tím, že budou pracovat na jasně vymezených společných zájmech s cílem společně řešit klíčové globální výzvy v oblastech řádné správy věcí veřejných, hospodářského růstu, sociální soudržnosti, kultury, inovací a životního prostředí na mnohostranných fórech, jako je OSN, G-20 a WTO;

5.  připomíná závazek EU a LAK posílit spolupráci v oblasti globální agendy a obhajuje vícestranný přístup WTO jako základ otevřeného obchodního systému založeného na předvídatelných normách, které budou více podporovat začlenění, budou účinné, pokud jde o cíle snižování chudoby a podpory udržitelného růstu, transparentní a demokratické a budou mít posílený parlamentní rozměr;

6.  připomíná svou podporu regionální integrace v rámci regionu LAK a zdůrazňuje potřebu lepší koordinace mezi různými programy regionální integrace v daném regionu, přičemž je třeba respektovat rozdíly v rychlosti integrace; doporučuje rozšířit dialog, spolupráci a výměnu osvědčených postupů se společenstvím CELAC, Mercosurem, Andským společenstvím národů (ACN), Středoamerickým integračním systémem (SICA) a Tichomořskou aliancí s cílem zintenzivnit dialog o oblastech společného zájmu a učinit jeho institucionální rámec silnější; doporučuje zintenzivnit regionální iniciativy v oblasti politického dialogu, spolupráce a výměny osvědčených postupů, jako jsou Unie jihoamerických států (UNASUR), Organizace amerických států (OAS) a Karibské společenství (CARICOM), za účelem posílení demokracie v Jižní Americe; zdůrazňuje, že je důležité podporovat meziparlamentní spolupráci mezi EU a LAK, zejména mezi Evropským parlamentem a různými regionálními parlamenty, a to výměnou politických a institucionálních zkušeností a znalostí; vítá nedávno zahájený dialog mezi Mercosurem a Tichomořskou aliancí, jehož účelem je dosáhnout postupného sbližování a zintenzivnění v rámci konzultací o budoucích regionálních a globálních výzvách;

7.  zdůrazňuje, že základem prostředí, které přitahuje dlouhodobé investice díky právní jistotě, je politická stabilita, hospodářská pravidla a silné instituce zaručující respektování právního státu a transparentnosti; zdůrazňuje, že takový právní rámec vyžaduje silné demokratické instituce a odpovědné hospodářské plánování, jakož i úsilí o posílení politického dialogu a ekonomických partnerství v rámci regionu i s vnějšími partnery; v této souvislosti připomíná, že partnerství s EU hraje ústřední úlohu;

8.  poukazuje na dynamičnost Tichomořské aliance, která sdružuje Chile, Kolumbii, Mexiko a Peru, a žádá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prozkoumala, zda je vhodné, aby se EU této aliance účastnila jako pozorovatel, jak tomu již je v případě mnoha členských států EU;

9.  zdůrazňuje, že současné globální výzvy, včetně lidských práv, míru, bezpečnosti, korupce a beztrestnosti, chybějící řádné správy věcí veřejných, udržitelného sociálně-ekonomického rozvoje, odstranění chudoby, digitální transformace, masové migrace, kybernetické bezpečnosti, organizovaného zločinu a terorismu, obchodu s drogami, změny klimatu, geopolitických změn, nerovnosti uvnitř zemí a mezi nimi, neformální práce a rostoucí nezaměstnanosti, nabízejí nové příležitosti a možnosti spolupráce v rámci partnerství mezi EU a LAK, které jim umožní strategicky operovat v oblastech, kde by měla být sdílena společná vize a program;

10.  zdůrazňuje, že navzdory významnému hospodářskému rozvoji, jenž vedl k poklesu míry chudoby a nerovnosti, zůstává nerovnost i nadále podstatnou překážkou pro rozvoj regionu LAK, v němž žije 175 milionů lidí v chudobě a vyloučení, zejména ženy a nezletilí; zdůrazňuje, že hospodářský růst, inkluzivní sociální rozvoj, spravedlivé rozdělení bohatství a všeobecné poskytování základních veřejných služeb jsou při řešení tohoto problému klíčové;

11.  připomíná, že o dosažení cíle spočívajícího v odstranění chudoby a snížení nerovnosti je třeba usilovat prostřednictvím strategií v oblasti hospodářství, sociální soudržnosti a začleňování, rozšíření pracovních příležitostí a přístupu ke vzdělávání, a zdůrazňuje, že je nutné rozšířit střední třídu bez ohledu na dopady hospodářských cyklů, upevnit úspěchy v oblasti zlepšování životních podmínek, a to i zavedením základní sociální ochrany, a respektovat demokratické hodnoty a lidská práva;

12.  zdůrazňuje, že je třeba zapojit ekonomiky do globálních hodnotových řetězců, založených na modelu oběhového hospodářství, a uznat důležitost rozvoje dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod jakožto účinného nástroje, který může přispět k řešení společných globálních výzev, přičemž je třeba podporovat mimo jiné důstojnou práci a sociální dialog jako hybnou sílu udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podmínky, které ekonomikám obou regionů umožní diverzifikaci, která sníží jejich závislost na globálních cyklických změnách a jejich citlivost vůči těmto změnám; zdůrazňuje, že je důležité podporovat transfer odborných a technických znalostí, posilovat lidský kapitál a diverzifikovat zaměstnanost, a za tím účelem je důležité zvýšit investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností;

13.  vítá protokol ze dne 11. listopadu 2016 o přistoupení Ekvádoru k dohodě o volném obchodu mezi EU a Kolumbií a Peru, kterou podepsala EU, její členské státy, Ekvádor, Kolumbie a Peru; připomíná, že tato dohoda odstraňuje vysoké celní sazby a technické překážky obchodu, liberalizuje trhy se službami, otevírá trhy se zadáváním veřejných zakázek a zahrnuje povinnosti týkající se mechanismů rychlého a účinného řešení sporů;

14.  poukazuje na to, že EU je největším zahraničním investorem v regionu LAK a jeho druhým největším obchodním partnerem, čímž se vytváří obousměrný hospodářský vztah založený na hodnotách kvality, společenské odpovědnosti, tvorby pracovních míst, převodu technologií a výzkumu a inovací;

15.  podporuje další partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem podpořit ekonomický rozvoj, podnikání, růst a zahraniční investice; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti informální ekonomice a nedostatečnému rozvoji a nízké konkurenceschopnosti malých a středních podniků; vyzývá k usnadnění a zlepšení mobility mezi oběma regiony při současném zajištění vzájemného souladu pracovních práv a posílení koordinace systémů sociálního zabezpečení;

16.  zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvinout udržitelné a účinné daňové systémy v obou regionech, společně s odpovídající daňovou kulturou, včetně zřízení účelných všeobecných účetních středisek, která by mohla podpořit hospodářský růst a rozvoj sociálních států poskytujících a zajišťujících veřejné statky a služby, jako je přístup všech občanů k veřejnému vzdělávání, zdravotní péči, infrastruktuře sociálního zabezpečení a bezpečnosti, a opakuje, že daňové ráje a vyhýbání se daňovým povinnostem mají negativní dopad na hospodářský a sociální rozvoj, pokrok a prosperitu a na sociální politiky přerozdělování;

17.  zdůrazňuje, že hospodářský růst a obchod jsou pro dosažení udržitelného rozvoje zásadní, ale nepostačují k tomu, aby se snížila míra chudoby, nerovnosti a sociálního vyloučení; vyzývá k přijetí účinných politik, které by přispěly k omezení těchto problémů prostřednictvím mnohostranného, udržitelného a inkluzivního růstu a které by kladly velký důraz na sociální otázky, institucionální podporu a dodržování lidských práv;

18.  domnívá se, že dosažení cílů udržitelného rozvoje musí být hlavním cílem spolupráce mezi Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) a EU; naléhavě vyzývá Unii, aby posílila programy rozpočtové podpory;

19.  podporuje novou rozvojovou agendu Komise, která je součástí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; opakuje, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje by měly být hlavními nástroji spolupráce mezi EU a LAK, zahrnujícími všechny rozměry hospodářského, sociálního a udržitelného rozvoje a neomezujícími se pouze na vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že EU musí pokračovat v poskytování oficiální rozvojové pomoci všem zemím LAK, včetně zemí se středními a vyššími příjmy, které již nejsou způsobilé pro dvoustrannou rozvojovou spolupráci na základě zásady diferenciace, a sice za využití nového přístupu, který se neomezuje na příjem na obyvatele; důrazně žádá, aby se Komise výjimečně a v souladu s nařízením o nástroji pro rozvojovou spolupráci nadále podílela na dvoustranné spolupráci se zeměmi se středními a vyššími příjmy v průběhu celé doby platnosti finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 a po roce 2020 s cílem podporovat i nadále jejich úsilí s ohledem na současné výzvy;

20.  naléhavě žádá lepší koordinaci mezi politikami a programy na pomoc regionu LAK, jakož i nejvzdálenějším regionům a zámořským zemím a územím; vyzývá k naplnění politických závazků přijatých na regionálních summitech EU a zemí LAK a k poskytnutí potřebných finančních prostředků.

21.  žádá Komisi, aby určila dostupné nástroje a poskytla na ně dostatečné prostředky a aby přijala vhodná opatření a uvedla je do souladu se zásadami efektivity, vyčleňování prostředků, harmonizace, vzájemné odpovědnosti, odpovědnosti a podpory strategií rozvoje zemí LAK s cílem pomoci těmto zemím vypořádat se s problémy, jimž čelí, a připravit se na případné omezení oficiální rozvojové pomoci; žádá, aby tyto nástroje zahrnovaly předávání know-how a poskytování odborné přípravy a aby byly využívány na podporu daňových reforem a reforem v oblasti řízení veřejných financí, jež přispívají k podpoře růstu a k poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb;

22.  vyzývá Komisi, aby u svých programů smíšeného financování uplatňovala vymahatelná kritéria pro zásady účinnosti rozvoje, zejména pokud jde o vlastnictví, sladění s partnerskými zeměmi, rozvoj a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;

23.  připomíná, že v zemích LAK dochází z důvodu jejich zeměpisné polohy a geologických vlastností k přírodním katastrofám a že se tato situace zhoršuje v důsledku změny klimatu, kterou je třeba řešit globálně v souladu se zásadou vzájemné, ale rozdílné odpovědnosti; žádá Komisi a země LAK, aby se zaměřily na řešení základních příčin, přijaly opatření ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a zavedly strategie zaměřené na prevenci rizik a protokoly pro rychlou mobilizaci humanitární pomoci v případě mimořádných situací;

24.  naléhavě vyzývá k účinnému uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů, ke zlepšování postavení žen a k zavedení politik na podporu zapojení žen do všech sfér politického, hospodářského a společenského života s cílem posílit jejich aktivní zapojení do společnosti, energicky bojovat proti vraždám žen, zaručit fyzickou a psychologickou bezpečnost žen, usnadnit jejich přístup na trh práce, vlastnictví půdy a zaměstnanost a zajistit jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit životy dívek a žen; zdůrazňuje, že přístup ke vzdělání je proto klíčový a mohl by vést ke společenské a hospodářské transformaci; vítá Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994 a žádá, aby byla jejímu sekretariátu, mechanismu pro sledování Úmluvy z Belém do Pará, přidělena významnější úloha; vítá, že Istanbulská úmluva Rady Evropy vstoupila v roce 2016 v platnost, a vyzývá země obou regionů, které tuto úmluvu dosud nepodepsaly, aby tak učinily;

25.  domnívá se, že veřejné politiky, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy, a rovněž soukromé iniciativy skýtající příležitosti pro téměř 30 milionů mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, mají zásadní význam; zdůrazňuje, že rozvojové programy musí být využity k řešení velkého počtu konfliktů, násilí, organizované trestné činnosti a vražd, což se dotýká zejména mladých lidí a dospívající mládeže a představuje pro země LAK jeden z hlavních problémů;

26.  opakuje, že dostupnost kvalitních pracovních a vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi je důležitá, neboť ti ztělesňují budoucí naději a jsou klíčovým faktorem, pokud jde o zajištění dlouhodobé politické stability kontinentu; vybízí k další spolupráci pomocí hospodářských fondů ve formě dvoustranné univerzitní účasti, stipendií, výměny znalostí a mezinárodní mobility mezi studenty EU a LAK, zejména prostřednictvím podpory programu Erasmus+ jako součásti partnerství se společenstvím CELAC v oblasti vyššího vzdělávání zahájeného v roce 2015; s uspokojením konstatuje, že v roce 2015 byl úspěšně zahájen program Erasmus+, který nabízí 6 200 možností mobility a 3 500 stipendií do roku 2020 zejména pro studenty ze společenství CELAC; zdůrazňuje, že je nutné uspíšit plné a vzájemné uznávání vysokoškolských titulů a posílit biregionální spolupráci na systému kvality a akreditace;

27.  poukazuje na klíčovou úlohu spolupráce mezi EU a CELAC v oblasti vědy, technologií a inovací a na význam vytvoření společného výzkumného prostoru EU-CELAC s cílem posílit spolupráci v oblasti mobility výzkumných pracovníků a profesorů;

28.  zdůrazňuje zásadní význam práv dětí a nutnost, aby se všechny země EU-LAK důsledně řídily Úmluvou OSN o právech dítěte;

29.  podněcuje k další spolupráci v oblasti podpory technologického rozvoje a zlepšování přístupu obyvatel k informačním a komunikačním technologiím s cílem přizpůsobit naše společnosti digitální transformaci;

30.  zdůrazňuje obecný trend a společné výzvy posledního desetiletí týkající se pokroku v oblasti svobod a sociálních práv a intenzivní úsilí, které bylo vyvinuto k vypracování inkluzivních veřejných politik na ochranu zranitelných skupin a na rovnoměrné rozdělování bohatství a hospodářského růstu, což rozhodujícím způsobem přispělo k tomu, že za posledních 15 let se téměř 60 milionů obyvatel Latinské Ameriky vymanilo z chudoby; vyzývá orgány, aby dodržovaly a zaručily demokratické zásady, základní práva, svobody a bezpečnost všech občanů, včetně náboženských menšin, domorodých obyvatel, ekologických aktivistů, komunity LGTBI, osob se zdravotním postižením, násilně vysídlených osob, osob bez státní příslušnosti a obyvatel venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je důležité zajistit svobodu shromažďování, sdružování a projevu, a to jak v internetovém prostředí, tak mimo ně;

31.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit práva a bezpečnost náboženských menšin a komunity LGBTI; naléhavě vyzývá vlády zemí LAK, aby prosadily zákony a přijaly opatření na ochranu ochránců lidských práv a novinářů před pronásledováním, ohrožením, očerňováním, svévolným zatýkáním, mučením, násilným mizením a vraždami, jichž jsou často cílem; vyzývá k ochraně práv a zájmů původních obyvatel a populace ve venkovských oblastech tváří v tvář rozvojovým plánům se zásadním dopadem na životní prostředí a činnosti těžebního průmyslu a k používání předběžných konzultací a mechanismů souhlasu v takových případech;

32.  vyjadřuje politování nad útoky proti demokraticky zvoleným vůdcům opozice, novinářům, ochráncům lidských práv, zejména těm, kteří se věnují problematice životního prostředí, a jejich právníkům; vyzývá úřady, aby přijaly veškerá nutná opatření, která zaručí jejich fyzickou a psychickou integritu a zajistí okamžité, důkladné a nestranné vyšetřování, které postaví zodpovědné osoby před soud v souladu s mezinárodními normami;

33.  opakovaně uvádí, že by mělo být zaručeno aktivní zapojení občanské společnosti a nevládních organizací a konzultace s nimi v průběhu jednání a procesu provádění obchodních dohod nebo dohod o přidružení;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dohod, které budou odkazovat na právo na svobodu projevu a shromažďování v zemích LAK;

35.  vybízí členské státy EU, aby zvážily přijetí právních předpisů, které umožní zmrazení aktiv a vízová omezení u jednotlivců, kteří se podíleli na závažném porušování lidských práv;

36.  opakuje, že politiky a postupy týkající se migrace musí zaručit dodržování lidských práv, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a zranitelným skupinám, například mladistvým, starším osobám a osobám se zdravotním postižením, přičemž je třeba mít na paměti výzvy týkající se ochrany hranic a zákazu kriminalizace migrantů; zdůrazňuje nutnost komplexního přístupu zaměřeného na uznávání hospodářského a společenského přínosu migrujících pracovníků pro hostitelské země, významu tranzitních zemí a vytváření legálních cest k občanství v hostitelských zemích, který bude věnovat zvláštní pozornost vysídleným osobám, jež potřebují azyl; vyzývá k přijetí opatření, která usnadní a zlepší mobilitu mezi zeměmi, při současném zajištění souladu pracovních práv a posílení koordinace systémů sociálního zabezpečení;

37.  naléhavě žádá země LAK, aby zajistily plné respektování sociálních, environmentálních a pracovních práv; vyzývá k plnému a účinnému provádění úmluv MOP a k respektování hlavních norem v oblasti práce, které zahrnují mimo jiné svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání; dále zdůrazňuje, že je nutné zajistit odstranění všech forem nucené nebo povinné práce;

38.  zdůrazňuje výzvy, kterým oba regiony čelí v oblasti obrany a bezpečnosti a které zahrnují terorismus a boj proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu, a vyzývá k vytrvalým snahám o posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti prostřednictvím policejní a vojenské koordinace, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost sdílení informací; naléhavě žádá země Latinské Ameriky, aby se účastnily misí EU pro řešení krizí a udržování míru, jak tomu již je v případě Kolumbie a Chile; vybízí k podpoře další vojenské spolupráce při budování zvláštních pomocných pohotovostních jednotek zaměřených na přírodní a humanitární katastrofy; vyzývá k další spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, odzbrojení, nešíření zbraní a jejich kontroly;

39.  vyzývá k jednoznačnému respektování zásady územní celistvosti států;

40.  vyjadřuje politování nad omezením humanitární pomoci a odmítá skutečnost, že k těmto omezením nadále dochází v oblastech, v nichž je tato pomoc nejvíce potřebná (země tzv. severního trojúhelníku Střední Ameriky, Haiti a Kolumbie), a v oblastech, které jsou mimořádně postiženy dopady změny klimatu a přírodních katastrof;

41.  odsuzuje kroky vlád některých zemí, které odmítly přijmout mezinárodní humanitární pomoc, čímž znemožnily naplnění svých nejzákladnějších potřeb; žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby naléhavě vyzvala příslušné orgány k tomu, aby umožnily přijetí této pomoci, a aby vypracovala plán pomoci pro jednotlivé země;

42.  vyzývá EU, aby se snažila podpořit země LAK, které jsou sužovány endemickým násilím s nepřijatelným množstvím vražd, poprav bez řádného soudu a násilných zmizení, neboť bez bezpečnosti nemůže být skutečná prosperita, důstojnost a štěstí; naléhavě žádá země LAK, aby přijaly opatření a vyřešily přeplněnost věznic a zlepšily podmínky ve věznicích s cílem zaručit zachování tělesné a duševní integrity vězňů, aby vyšetřovaly a trestaly mučení a špatné zacházení a podporovaly humánnější zacházení s vězni, a předcházely tak vzpourám, k nimž pravidelně dochází a které vedou ke ztrátám na životech;

43.  zdůrazňuje, že je nutné posílit spolupráci mezi všemi zeměmi oblasti Atlantiku v boji proti obchodu s drogami a přidružit rovněž příslušné země západní Afriky, které jsou významnou spojnicí pro toky omamných látek mezi Latinskou Amerikou a Evropou;

44.  žádá EU, aby podporovala středoamerické země, které jsou sužovány organizovanou trestnou činností, jež ohrožuje jejich sociální a politické struktury;

45.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU nadále podporovala bezpečnostní strategii pro Střední Ameriku (ESCA) a bezpečnostní strategii pro Karibik;

46.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zintenzivnit boj proti korupci, daňovým podvodům a beztrestnosti, jelikož tyto oblasti patří mezi hlavní překážky bránící rozvoji, zajistit dodržování zásad právního státu, konání svobodných a transparentních voleb, oddělení pravomocí a rovný přístup k nezávislému, nestrannému a profesionálnímu soudnictví, podporovat řádnou správu věcí veřejných, řešit institucionální nedostatky a posílit veřejnou správu; oceňuje práci, která byla v této oblasti vykonána v rámci programu EUROsociAL;

47.  vyzývá země EU a LAK, aby řešily problém korupce prostřednictvím opatření sahajících od prevence po prosazování práva a trestní stíhání, účinné provádění vícestranných a mezinárodních protikorupčních úmluv a bojovaly proti němu, a poukazuje na to, že existence korupce oslabuje nejen sociální a hospodářský blahobyt a sociální rovnost, ale rovněž politickou legitimitu a řádnou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že neexistence nezávislé justice a veřejné správy podporuje nedůvěru ve veřejné instituce, oslabuje právní stát a podněcuje násilí; zdůrazňuje, že pro posílení boje proti korupci jsou nezbytné transparentnost, svobodné sdělovací prostředky a účast občanské společnosti; bere na vědomí, že je třeba zavést nová mezinárodní ustanovení, která by prosazovala ukončení daňových rájů, jako je automatická výměna daňových informací a zrušení bankovního tajemství;

48.  vyzývá k další spolupráci v záležitostech životního prostředí, které představují významný společný zájem, se zvláštním důrazem na transformaci energetiky a proces dekarbonizace, jež budou mít dopad na hospodářství obou regionů; zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum energie z obnovitelných zdrojů a jejího využívání, ochranu přírody, obhospodařování lesů a politiky zaměřené na řešení příčin a následků změn klimatu v regionu, který je výrazně ovlivněn dopady těchto změn, přičemž je třeba brát ohled na práva místních a domorodých komunit v oblastech, v nichž jsou těženy přírodní zdroje; zdůrazňuje potřebu dalších podpůrných iniciativ, jako je EUROCLIMA nebo RIOCC, v souladu s agendou z Limy pro udržitelný rozvoj, životní prostředí, změnu klimatu a energie; uznává obecnou potřebu provést přechod v oblasti energií, mají-li být úspěšně plněny pařížské dohody; zdůrazňuje potřebu dalších investic a spolupráce mezi orgány a společnostmi EU a LAK s cílem společně řešit energetickou transformaci, dekarbonizaci a zlepšování základních infrastruktur; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit správu věcí veřejných a justičních postupů za účelem ochrany lesů a širšího využívání agroekologických postupů v zemědělství;

49.  považuje za klíčové urychlit jednání mezi EU a Mercosurem za účelem rychlého uzavření komplexní, vyvážené a vzájemně prospěšné dohody o přidružení, jak ukázaly závěry Evropské rady ze dne 9. března 2017, aby bylo možné dokončit síť platných dohod mezi EU a Latinskou Amerikou; zdůrazňuje, že je třeba ukončit jednání a dosáhnout konečné dohody, která bude ratifikována Evropským parlamentem před koncem stávajícího funkčního období, což pozitivně přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v obou hospodářských oblastech a posílí historické, kulturní a politické vztahy, spolupráci a důvěru mezi našimi národy;

50.  zdůrazňuje, že je důležité urychlit probíhající jednání o aktualizaci globální dohody mezi EU a Mexikem, a žádá, aby tato dohoda byla uzavřena do konce roku 2017; zdůrazňuje, že je důležité dokončit dohodu o přidružení mezi EU a Chile před koncem prvního čtvrtletí 2018; žádá parlamenty členských států, které dosud neratifikovaly dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, aby tak učinily;

51.  zdůrazňuje význam nedávného přistoupení Ekvádoru k dohodě s Kolumbií a Peru pokrývající více odvětví a připomíná, že se může připojit i Bolívie, pokud o to projeví zájem; vítá zrušení schengenské vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v případě Peru a Kolumbie; v této souvislosti požaduje, aby tato vízová povinnost byla zrušena i pro Ekvádor; poukazuje na to, že tyto kroky přispívají ke zlepšení hospodářských a kulturních vazeb EU s těmito zeměmi;

52.  zdůrazňuje klíčový význam systematického zahrnování pravidel o odpovědnosti podniků a ujednání na ochranu lidských práv a sociálních práv do dohod o přidružení a obchodních a investičních dohod mezi EU a zeměmi LAK;

53.  poukazuje na to, že Mexiko a Brazílie byly označeny za strategické partnery EU, a žádá, aby byl Argentině udělen tento status coby významnému subjektu tohoto regionu a členu organizací Mercosur a G20 a dále aby byl obnoven rámec pro institucionální vztahy;

54.  uznává důležitost iberoamerických summitů, jejichž mechanismy fungování byly v posledních letech posíleny, a současně zdůrazňuje podpůrnou úlohu, kterou hraje iberoamerický generální sekretariát pro dočasné předsednictví; zdůrazňuje přínos summitů pro celkové partnerství mezi oběma regiony jakožto fór pro dialog, koordinaci a spolupráci; požaduje v tomto smyslu, aby byl vytvořen mechanismus spolupráce, jenž by mohl mít podobu memoranda o porozumění nebo rámcové dohody o spolupráci mezi Komisí a/nebo ESVČ a iberoamerickým generálním sekretariátem a který by mohl daný vztah optimalizovat a zajistit pro něj strukturovanější, uspořádanější a systematičtější schéma mezi oběma institucemi; vítá skutečnost, že poslední summit věnoval zvláštní pozornost tak významným oblastem, jako je mládež, vzdělávání a podnikání;

55.  připomíná, že shromáždění EuroLat a parlamentní delegace jsou velmi úspěšnými a užitečnými fóry pro parlamentní rozměr strategického partnerství a pro politický dialog mezi EU a zeměmi LAK zahrnujícími občanskou společnost, jejíž úloha by měla být posílena, a jsou rovněž důležité, pokud jde o předkládání požadavků občanů na summitech EU a CELAC; zdůrazňuje, že je důležité zajistit viditelnost a šíření jejich diskusí a závěrů, a to jak prostřednictvím interakce se summity EU a CELAC, tak prostřednictvím vnitrostátních a regionálních institucionálních postupů;

56.  zdůrazňuje úlohu Nadace EU-Latinská Amerika a Karibik jako mezinárodní organizace a vyzývá k rychlé ratifikaci její zakládající dohody všemi šedesáti dvěma členy, což by sehrálo významnou úlohu při podpoře biregionálního partnerství, a žádá navázání trvalé spolupráce mezi Nadací a parlamentním shromážděním EuroLat;

57.  podporuje zvýšení vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky pro Latinskou Ameriku s cílem zachovat a rozvíjet operace reagující na nutnost financování prioritních oblastí, jako je zmírnění změny klimatu, rozvoj sociální, ekonomické a environmentální infrastruktury a podpora pro malé a střední podniky;

58.  vyzývá k lepší a vícestranné koordinaci členských států EU v Meziamerické rozvojové bance (IADB) a Latinskoamerické rozvojové bance (CAF) s cílem maximalizovat jejich ekonomický dopad na rozvojové programy pro země LAK;

59.  opakuje, že podporuje mírový proces v Kolumbii, který je rozhodující pro budoucnost obyvatel Kolumbie a pro stabilizaci regionu, jehož součástí je i tato země, a zavazuje se podporovat kolumbijskou vládu při jeho zavádění; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby se zapojila celá kolumbijská společnost, zejména oběti a organizace občanské společnosti, jakož i nuceně vysídlené osoby, a aby čelní představitelé vlád zaručili bezpečnost a ochranu bojovníků za lidská práva a vůdců komunit; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby nadále poskytovaly svou politickou a finanční podporu, mimo jiné prostřednictvím nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci (zejména čl. 5 odst. 2) a svěřenského fondu EU pro Kolumbii, a podporuje úlohu zvláštního vyslance vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise pro Kolumbii; vyjadřuje přání, aby se i Národně osvobozenecká armáda zavázala k účasti na probíhajícím mírovém procesu; vítá skutečnost, že Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) dokončily pod dohledem OSN předání jednotlivých zbraní; podporuje novou misi zřízenou Radou bezpečnosti OSN, která má členům FARC pomoci zapojit se znovu do společnosti; vítá dvoustrannou dohodu o příměří mezi Národně osvobozeneckou armádou a kolumbijskou vládou;

60.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad výrazně se zhoršující situací ve Venezuele, pokud jde o demokracii, lidská práva a sociálně-ekonomickou situaci, v ovzduší narůstající politické a sociální nestability; vyzývá venezuelskou vládu, aby zajistila oddělení a nezávislost vládních složek a aby v plné míře obnovila ústavní pravomoci Národního shromáždění; dále venezuelskou vládu vyzývá, aby zajistila okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a co nejdříve předložila časový plán voleb, který umožní svobodný a transparentní průběh voleb; vyzývá mezinárodní společenství, regionální aktéry a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby prosazovali a podporovali širokou vnitrostátní dohodu jako jediné možné řešení; žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby aktivně prověřila další opatření s cílem podpořit konstruktivně politickou stabilizaci země; v tomto smyslu odmítá každý pokus o převedení pravomocí uznávaných ústavou na jakýkoli jiný orgán; důrazně odsuzuje volby do ústavodárného shromáždění konané dne 30. července 2017, v rámci nichž nebyla dodržena zásada oddělení pravomocí ani respektováno právo občanů na svobodné vyjádření svého politického názoru prostřednictvím demokraticky zvolených a legitimních institucí; připomíná, že Evropský parlament spolu s řadou dalších mezinárodních aktérů neuznává tyto volby ani žádné kroky a rozhodnutí přijaté nově zřízeným shromážděním, neboť je nepovažuje za legitimní, a lituje násilných okolností, které vedly k tomu, že mnoho lidí bylo zabito a zraněno; vyjadřuje vážné obavy z nezákonného stíhání a utiskování demokraticky zvolených členů Národního shromáždění; odmítá propuštění generální prokurátorky Luisy Ortegové Diazové a její politické pronásledování, jakož i všech členů nejvyššího soudu jmenovaných legitimním Národním shromážděním Venezuely; plně podporuje vyšetřování Mezinárodního trestního soudu ve věci rozsáhlých zločinů a represí spáchaných venezuelským režimem a vyzývá EU, aby v této souvislosti sehrála aktivní úlohu; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a Evropskou radu, aby zvážily zmrazení majetku a omezení vstupu všech osob podílejících se na vážném porušování lidských práv ve Venezuele, včetně členů neuznávaného ústavodárného shromáždění, na území EU;

61.  vítá, že v prosinci 2016 byla podepsána Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou; zdůrazňuje, že je důležité uspíšit její provádění, které může mít pozitivní dopad na celkové partnerství EU a CELAC; poukazuje na to, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci by měla přispět ke zlepšení životních podmínek a sociálních práv kubánských občanů, pokroku na cestě k demokracii a dodržování a prosazování základních svobod; zdůrazňuje, že její platnost bude záviset na tom, zda bude kubánská vláda účinně uplatňovat ustanovení o lidských právech stanovená v dohodě a na základě usnesení Evropského parlamentu;

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům zemí CELAC.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0016.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0269.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0200.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0297.
(5) Úř. věst. C 274, 27.7.2016, s. 28.
(6) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/trade_en.pdf
(7) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/poverty_en.pdf
(8) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/pparties_en.pdf
(9) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/china_en.pdf
(10) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/athens2014/adopted_docs/femicide/1026102en.pdf
(11) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/eurolat/assembly/plenary_sessions/montevideo_2016/adopted_docs/migration_en.pdf
(12) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 54.
(13) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.


Korupce a lidská práva ve třetích zemích
PDF 552kWORD 75k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích (2017/2028(INI))
P8_TA(2017)0346A8-0246/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), která vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005(1),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích, na doporučení Rady z roku 2009 k dalšímu boji proti podplácení, na doporučení z roku 2009 týkající se daňové uznatelnosti úplatků zahraničních veřejných činitelů a na další související nástroje(2),

–  s ohledem na strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii, který byl přijat roku 2012, a na akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který přijala Rada pro zahraniční věci dne 20. července 2015,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, které byly přijaty na 2914. zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 8. prosince 2008(3),

–  s ohledem na rezoluci OSN na téma „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015(4),

–  s ohledem na zprávu Evropské investiční banky (EIB) nazvanou „Politika předcházení a zamezování protiprávnímu jednání v aktivitách Evropské investiční banky“ („Politika EIB v oblasti boje proti podvodům“), která byla přijata dne 8. listopadu 20131(5),

–  s ohledem na obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN nazvaného „Chránit, dodržovat, napravovat“(6),

–  s ohledem na závěry Rady o podnikání a lidských právech ze dne 20. června 2016(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(10),

–  s ohledem na usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,(11)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích,(12)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2015 o nedávných odhaleních případů korupce na vysoké úrovni ve FIFA(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(15),

–  s ohledem na Trestněprávní úmluvu Rady Evropy o korupci, na Občanskoprávní úmluvu Rady Evropy o korupci a na rezoluce (98) 7 a (99) 5 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy ve dnech 5. května 1998 a 1. května 1999, kterými byla ustavena Skupina států proti korupci (GRECO),

–  s ohledem na Jakartskou deklaraci o zásadách protikorupčních agentur, která byla přijata ve dnech 26. a 27. listopadu 2012(16),

–  s ohledem na Panamskou deklaraci přijatou na sedmnácté výroční konferenci a valné hromadě Mezinárodní asociace protikorupčních orgánů (IAACA) ve dnech 22.–24. listopadu 2013,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o národních institucích pro podporu a ochranu lidských práv přijatou dne 17. prosince 2015 a rezoluci Rady OSN pro lidská práva o národních institucích pro podporu a ochranu lidských práv přijatou dne 29. září 2016(17),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Poradního výboru Rady pro lidská práva Organizace spojených národů týkající se nepříznivého dopadu korupce na požívání lidských práv ze dne 5. ledna 2015(18),

–  s ohledem na Úmluvu Africké unie o předcházení a boji proti korupci (AUCPCC)(19),

–  s ohledem na iniciativu OSN globální pakt, jejímž cílem je sladit strategie a opatření s obecnými zásadami v oblasti lidských práv, zaměstnanosti, životního prostředí a boje proti korupci(20),

–  s ohledem na každoroční index vnímání korupce, který vypracovává organizace Transparency International,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0246/2017),

A.  vzhledem k tomu, že korupce je složitý celosvětový jev, který se týká jihu i severu, a že korupci lze definovat jako zneužití svěřené moci k individuálnímu, společnému, přímému či nepřímému soukromému prospěchu, jež představuje závažnou hrozbu pro veřejný zájem a sociální, politickou a hospodářskou stabilitu a bezpečnost, protože oslabuje důvěru veřejnosti a účinnost orgánů a institucí a podrývá hodnoty demokracie, lidských práv, mravnosti, spravedlnosti, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných;

B.  vzhledem k tomu, že korupce se může svým rozsahem pohybovat od drobných pokusů o ovlivnění jednotlivců, veřejných činitelů nebo provádění veřejných služeb až po rozsáhlé pokusy o rozvrácení politických, hospodářských a/nebo právních systémů a činnost za účelem podpory a financování terorismu, povzbuzování extremismu, snížení daňových příjmů a podpory sítí organizované trestné činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že příčinou korupce je selhání politických, hospodářských a justičních systémů při zajišťování důkladného nezávislého dohledu a individuální odpovědnosti;

D.  vzhledem k tomu, že omezení korupce je nezbytným předpokladem pro hospodářský růst, snížení chudoby, tvorbu bohatství, vzdělávání, sociální zabezpečení, zdravotní péči, rozvoj infrastruktury a řešení konfliktů, jakož i pro budování důvěry v instituce, podnikání a politiku;

E.  vzhledem k tomu, že korupce v mnoha zemích představuje nejen významnou systémovou překážku pro uplatňování demokracie a dodržování zásad právního státu a udržitelný rozvoj a pro veškerá občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní lidská práva, ale může rovněž způsobovat mnohá porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že korupce je jednou z nejvíce opomíjených příčin porušování lidských práv, neboť posiluje nespravedlnost, nerovnost, mimo jiné pokud jde o finanční a hospodářské zdroje, beztrestnost, svévolné jednání, politický a náboženský extremismus a konflikty;

F.  vzhledem k tomu, že korupce může v důsledku toho, že ohrožuje stabilitu demokracie a vymáhání lidských práv a oslabuje státní orgány, vést k sociálnímu nepokoji, včetně násilí, občanských protestů a rozsáhlé politické nestability; vzhledem k tomu, že korupce je stále systematicky přehlíženým katalyzátorem konfliktů v rozvojových zemích, což vede k rozsáhlému porušování lidských práv, včetně mezinárodního humanitárního práva, a k beztrestnosti pachatelů; vzhledem k tomu, že současný stav korupce a nezákonného obohacování na postech státní správy vedl k uchvacování moci a k udržování kleptokratů u moci;

G.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích vede vysoká míra korupce k nízké míře lidského, sociálního a hospodářského rozvoje, nízké úrovni vzdělání a dalších sociálních služeb, omezeným občanským a politickým právům, nedostatečné nebo žádné politické soutěži a svobody sdělovacích prostředků na internetu i mimo něj a k nedostatkům v oblasti právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že korupce má negativní dopad na požívání lidských práv a má mimořádné negativní a nepřiměřené následky pro znevýhodněné, marginalizované a zranitelné skupiny ve společnosti, jako jsou ženy, děti, osoby se zdravotním postižením, starší občané, chudí, původní obyvatelé nebo příslušníci menšin, zejména v důsledku toho, že těmto skupinám brání v rovném přístup k politické účasti, veřejným a sociálním programům a službám, spravedlnosti, bezpečnosti, přírodním zdrojům, včetně půdy, pracovním příležitostem, vzdělání, zdraví a bydlení; vzhledem k tomu, že korupce také ovlivňuje pokrok na cestě k ukončení diskriminace, zajištění rovnosti žen a mužů a emancipaci žen tím, že omezuje možnosti žen prosazovat svá práva; vzhledem k tomu, že korupce zkresluje objem a skladbu výdajů státní správy a závažně poškozuje schopnost státu v plné míře využívat veškeré dostupné zdroje k zajišťování hospodářských, sociálních a kulturních práv, řádnému fungování demokracie a právního státu a k rozvoji společných etických zásad;

I.  vzhledem k tomu, že rozvojový cíl tisíciletí OSN č. 16 se zaměřuje na mír, spravedlnost, budování silných institucí a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že má-li být tento rozvojový cíl všeobecně naplněn, musí se EU bezodkladně a přímo zabývat řadou otázek, v nichž hraje korupce klíčovou úlohu, od porušování lidských práv, přes chudobu a hlad až po nespravedlnost;

J.  vzhledem k tomu, že řešení korupce vyžaduje společné úsilí zaměřené na korupci na vysoké úrovni i na drobnou korupci ve třetích zemích a členských státech EU, které bude v jednotlivých případech brát v úvahu hierarchickou „záštitu“, systémy odměn a klientelismus v mocenských strukturách, které často propojují trestné činy korupce a beztrestnosti na nejvyšší úrovni s drobnou korupcí, jež přímo ovlivňuje životy obyvatel a jejich přístup k základním službám;

K.  vzhledem k tomu, že korupci nelze zvládnout bez silného politického odhodlání na nejvyšší úrovni, a to bez ohledu na zdatnost, kvalifikaci a vůli vnitrostátních orgánů dohledu a donucovacích subjektů;

L.  vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky korupce jsou mimořádně negativní, zejména pokud jde o dopad na rostoucí chudobu a nerovnost ve společnosti, kvalitu veřejných služeb, bezpečnost, přístup ke komplexní zdravotní péči a vysoké úrovni vzdělávání, přístup k infrastrukturám, ekonomické příležitosti k individuální a kolektivní emancipaci, zejména k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a příležitostí a pokud jde o negativní vliv na podnikání a ztrátu investic;

M.  vzhledem k tomu, že například EU stojí korupce 179 až 900 miliard EUR v HDP ročně(21);

N.  vzhledem k tomu, že podle Světové banky se na celém světě v podobě úplatků každoročně zaplatí přibližně 1 bilion USD a celkové hospodářské ztráty v důsledku korupce se odhadují na částku ještě mnohokrát vyšší;

O.  vzhledem k tomu, že s korupcí je často spojena organizovaná trestná činnost, která v mnoha zemích představuje závažný problém a má přeshraniční rozměr;

P.  vzhledem k tomu, že korupční jednání a porušování lidských práv obvykle zahrnuje zneužití moci, nedostatek odpovědnosti, bránění spravedlnosti, nepřiměřené ovlivňování a institucionalizaci různých forem diskriminace, klientelismus a narušení tržních mechanismů; vzhledem k tomu, že korupce vykazuje silnou souvislost s nedostatky v oblasti právního státu a řádné správy věcí veřejných, a vzhledem k tomu, že často narušuje účinnost institucí a subjektů pověřených zajišťováním kontrol a rovnováhy a dodržování demokratických zásad a lidských práv, jako jsou parlamenty, donucovací orgány, soudnictví a občanská společnost; vzhledem k tomu, že v zemích, kde je právní stát narušen korupcí, brání provádění a posilování právních rámců zkorumpovaní soudci, právníci, státní zástupci, policisté, vyšetřovatelé a auditoři;

Q.  vzhledem k tomu, že korupce a porušování lidských práv představují jev, který je spojen s nedostatkem bezúhonnosti a se selháními orgánů, a vzhledem k tomu, že důvěryhodnost a legitimitu veřejnoprávních a soukromých organizací lze zaručit pouze v případě, že základem jejich každodenního řízení bude kultura naprosté bezúhonnosti;

R.  vzhledem k tomu, že takové praktiky, jako jsou volební podvody, nezákonné financování politických stran, klientelismus nebo pociťovaný nepřiměřený vliv peněz v politice, narušují důvěru v politické strany a ve zvolené zástupce, volební proces a vlády, podrývají demokratickou legitimitu a důvěru veřejnosti v politiku a mohou značně oslabovat občanská a politická práva; vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace a chybějící transparentnost a monitorování financování politických stran mohou vytvářet příležitosti k nepatřičnému ovlivňování a vměšování se do věcí veřejných; vzhledem k tomu, že obvinění z korupce lze využívat i jako politický nástroj za účelem diskreditace politiků;

S.  vzhledem k tomu, že korupce v odvětví soudnictví porušuje zásady rovnosti, nediskriminace a přístupu ke spravedlnosti a právo na spravedlivý proces a účinné opravné prostředky, které jsou nepostradatelné při prosazování všech ostatních lidských práv a k zabránění beztrestnosti; vzhledem k tomu, že absence nezávislého soudnictví a veřejné správy podporuje nedůvěru ve veřejné instituce, podrývá dodržování zásad právního státu a v některých případech podněcuje násilí;

T.  vzhledem k tomu, že korupci je obtížné změřit, neboť obvykle zahrnuje nezákonné praktiky, které jsou záměrně skrývány, jakkoli již jsou vypracovány a prováděny určité mechanismy pro identifikaci, monitorování, měření a potírání korupce;

U.  vzhledem k tomu, že nové technologie, jako jsou distribuované účetní knihy nebo vyšetřovací techniky a metodiky na základě otevřených zdrojů nabízejí nové příležitosti ke zvýšení transparentnosti aktivit státní správy;

V.  vzhledem k tomu, že cenným nástrojem v boji proti korupci je posílení ochrany lidských práv, zejména zásady nediskriminace; vzhledem k tomu, že boj proti korupci pomocí prostředků trestního a soukromého práva znamená přijímání represivních a nápravných opatření; vzhledem k tomu, že základními prvky úspěšné a udržitelné protikorupční strategie jsou podpora a posilování lidských práv, právního státu a řádné správy;

W.  vzhledem k tomu, že vytvoření součinnosti mezi přístupem trestního soudnictví a přístupem založeným na lidských právech při boji proti korupci by mohlo vést k řešení celkových a všeobecných účinků korupce a mohlo by zabránit systémovému oslabování lidských práv, ať již je přímým či nepřímým následkem korupce;

X.  vzhledem k tomu, že mezinárodní protikorupční snahy mají vyvíjející se institucionální a právní rámec, ale existují značné nedostatky v jeho provádění kvůli chybějící politické vůli nebo absenci silných mechanismů vymáhání; vzhledem k tomu, že přístup k boji proti korupci založený na lidských právech by mohl přinést změnu paradigmatu a přispět k odstranění tohoto nedostatečného provádění díky využití existujících vnitrostátních, regionálních a mezinárodních mechanismů ke sledování dodržování závazků v oblasti lidských práv;

Y.  vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů proti korupci je jediným právně závazným univerzálním nástrojem, který zahrnuje pět hlavních oblastí: preventivní opatření, kriminalizaci a prosazování práva, mezinárodní spolupráci, vymáhání majetku a technickou pomoc a výměnu informací;

Z.  vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní závazky představují dobré mechanismy pro přijímání vhodných a přiměřených opatření k prevenci nebo trestání korupce ve veřejném a soukromém sektoru, zejména závazky v rámci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a dalších příslušných nástrojů prosazování lidských práv;

AA.  vzhledem k tomu, že soudnictví, veřejní ochránci práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti mohou hrát důležitou úlohu při odstraňování korupce a jejich potenciál lze posílit navázáním úzké spolupráce s vnitrostátními a mezinárodními protikorupčními agenturami;

AB.  vzhledem k tomu, že by se mělo proti korupci bojovat zvýšením transparentnosti a odpovědnosti, prostřednictvím opatření k boji proti beztrestnosti v rámci států a upřednostněním rozvíjení strategií a konkrétních politik, které nejen že bojují proti korupci, ale rovněž pomáhají vytvářet a upevňovat veřejné politiky s tímto zaměřením;

AC.  vzhledem k tomu, že občanská společnost i soukromý sektor mohou hrát určující úlohu při definování institucionální reformy za účelem posílení transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že je možné čerpat ze zkušeností hnutí prosazujících lidská práva v oblasti zvyšování informovanosti občanské společnosti o nepříznivých důsledcích korupce a budování spojenectví se státními institucemi a soukromým sektorem na podporu protikorupčního úsilí;

AD.  vzhledem k tomu, že nepřítomnost svobodných sdělovacích prostředků, které působí jak na internetu, tak mimo něj, nejen omezuje základní právo na svobodu projevu, ale také vytváří podmínky, v nichž bují neprůhledné praktiky, korupce a nevhodné chování; vzhledem k tomu, že nezávislé sdělovací prostředky a různorodé a pluralitní mediální prostředí hrají významnou úlohu při zajišťování transparentnosti a kontroly, neboť vyšetřují a odhalují korupci a podávají o ní zprávy a zvyšují informovanost veřejnosti ohledně provázanosti korupce a porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že v několika zemích včetně členských států EU existují zákony proti pomluvě, které například kriminalizují činy považované za „pomluvu“, které mohou omezovat svobodu slova a sdělovacích prostředků a odrazovat oznamovatele a novináře od oznamování korupční činnosti;

AE.  vzhledem k tomu, že mnohé organizace občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a sdružení pro lidská práva, odborové svazy, investigativní novináři, bloggeři a oznamovatelé odhalují korupci, podvody, špatnou správu a porušování lidských práv, přestože se tak vystavují riziku odvetných opatření, a to i na pracovišti, obvinění z urážky na cti nebo pomluvy a riziku z hlediska své osobní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že lidé mohou být odrazováni od toho, aby promluvili, nedostatečnou ochranou před odvetnými kroky, existencí zákonů o urážce na cti a pomluvě a chybějícím nezávislým a důvěryhodným vyšetřováním; vzhledem k tomu, že EU má povinnost tyto osoby chránit, zejména poskytováním veřejné podpory, a to včetně účasti a pozorovatelské funkce při soudních řízeních s obhájci lidských práv, a tím, že bude co nejúčelněji využívat svých nástrojů, jako je například evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR); vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit dodržování a náležité provádění stávajících právních předpisů; vzhledem k tomu, že osoby, které odhalují korupci, by měly mít právo, aby bylo zachováno utajení jejich totožnosti, a to v souladu se zárukami spravedlivého procesu; vzhledem k tomu, že oznamovatelům by měla být zaručena mezinárodní ochrana před trestním stíháním;

AF.  vzhledem k tomu, že součástí boje proti korupci by měla být také opatření k odstranění organizované trestné činnosti, daňových rájů, praní peněz, daňových úniků a nezákonných finančních toků, stejně jako systémů, které je umožňují, protože brání zemím v udržitelném rozvoji, pokroku, prosperitě a odpovědnosti;

AG.  vzhledem k tomu, že mnoho třetích zemí dosud nemá kapacitu pro výměnu daňových informací se zeměmi EU, a tyto země tudíž nedostávají ze zemí EU žádné informace o jejich občanech, kteří se potenciálně vyhýbají placení daní;

AH.  vzhledem k tomu, že fondy EU určené třetím zemím včetně financování v mimořádných situacích je třeba řádně monitorovat a v přijímajících zemích zajistit jasné kontrolní mechanismy, aby se předešlo vzniku případných příležitostí ke korupci, a odhalovat případy zneužití a zkorumpované úředníky;

AI.  vzhledem k tomu, že kontrola korupce a nelegálních finančních toků je politickou záležitostí, kterou je třeba řešit komplexně, celosvětově a přeshraničně (G20, OSN, OECD, Světová banka, MMF);

AJ.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní fórum pro bezúhonnost sportu (International Forum for Sports Integrity, IFSI), které se uskutečnilo ve švýcarském Lausanne v únoru 2017, prosazovalo spolupráci vlád, mezinárodních sportovních subjektů a ostatních organizací za účelem řešení korupce ve sportu;

1.  vyzývá ke společným opatřením na mezinárodní úrovni, jejichž cílem bude předcházet korupci a bojovat proti ní, neboť korupce se šíří přes hranice a je třeba podporovat spolupráci mezi zeměmi a mezi regiony spolu s činností organizací občanské společnosti za účelem boje proti korupci; vyzývá státy, aby se aktivně angažovaly na mezinárodních fórech a projednaly a přijaly společná rozhodnutí o správných postupech a politikách vhodných pro konkrétní situaci v každém regionu, s cílem řešit korupci jako propojený složitý jev prorůstající různými oblastmi, který brání politickému, hospodářskému a sociálnímu rozvoji a podporuje mezinárodní trestnou činnost včetně činů souvisejících s terorismem;

2.  je odhodlán sestavovat pravidelnou aktualizační zprávu o korupci a lidských právech během každého volebního období;

3.  je přesvědčen, že boj proti korupci musí zahrnovat přístup založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru, a varuje, že pokud tento přístup nebude uplatňován, dojde k prohloubení chudoby, nerovnosti, k poškození pověsti a snížení mezinárodních investic, budou narušeny životní příležitosti mladých lidí a nepodaří se přerušit vazbu mezi korupčními praktikami a terorismem;

4.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s prováděním a vymáháním stávajících mezinárodních protikorupčních nástrojů – například Úmluvy OSN proti korupci, hlavních zásad OSN týkajících se podnikání a lidských práv (Ruggieho zásady), Trestněprávní úmluvy Rady Evropy o korupci a Úmluvy OECD o boji proti podplácení; vyzývá signatářské země, aby je plně uplatňovaly v zájmu lepší ochrany svých občanů; zavazuje se spolupracovat s mezinárodními partnery s cílem zvýšit počet států, které se rozhodnou posilovat demokratické procesy a budovat odpovědné instituce;

5.  vyjadřuje znepokojení nad obtěžováním, hrozbami, zastrašováním a odvetnými kroky, kterým jsou vystaveni členové organizací občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a hnutí v oblasti lidských práv, novináři, bloggeři a oznamovatelé, kteří odhalují a veřejně kritizují případy korupce; vyzývá orgány, aby přijaly veškerá potřebná opatření k zaručení fyzické a psychické integrity těchto osob a aby zajistily okamžitá, důkladná a nestranná vyšetřování s cílem postavit odpovědné osoby před spravedlnost v souladu s mezinárodními normami;

6.  naléhavě žádá účastníky londýnského protikorupčního summitu z roku 2016, aby plnili závazky přijaté za účelem řešení příčin korupce a metod nutných k prosazování transparentnosti a aby také poskytovali podporu nejvíce dotčeným subjektům;

7.  připomíná, že pro účinný boj proti korupci a finanční kriminalitě je zásadně důležité vytvoření protikorupční strategie v rámci vnější politiky EU;

8.  zdůrazňuje, že státy mají povinnost plnit své závazky v oblasti lidských práv vyplývající z Úmluvy OSN proti korupci, a vyzývá země, která tak dosud neučinily, aby se staly smluvní stranou úmluvy; zdůrazňuje, že je odpovědností států předcházet veškerým negativním dopadům korupce, k níž dojde na jejich území, a v konečném důsledku i takovéto dopady řešit;

9.  uznává, že zúčastněné subjekty z oblasti politiky a občanské společnosti a provozovatelé podniků mají povinnost dodržovat lidská práva a bojovat proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba do protikorupčních strategií začleňovat hledisko lidských práv, aby tak byly prováděny povinné a účinné preventivní politiky týkající se záležitostí, jako jsou transparentnost, právní předpisy o přístupu k veřejným informacím, ochrana oznamovatelů a externí kontroly;

10.  doporučuje, aby EU zintenzivnila svou podporu mezinárodním nástrojům s cílem zvýšit transparentnost v těch hospodářských odvětvích, která jsou nejvíce náchylná k porušování lidských práv a korupci;

11.  podporuje zřizování moderních, transparentních a účinných rámců politiky a právních rámců pro řízení přírodních zdrojů a je přesvědčen, že taková opatření mohou sloužit jako účinné zbraně proti korupci; v této souvislosti vítá iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (Extractive Industries Transparency Initiative, EITI) a vyzývá EU, aby posílila svou podporu s cílem pomoci zemím bohatým na zdroje při jejím provádění, neboť se jedná o účinný globální nástroj k prosazování transparentnosti a odpovědnosti správy příjmů z přírodních zdrojů; je přesvědčen, že vybudování účinného právního rámce, který zajistí řádné uplatňování zásad iniciativy EITI ze strany společností a dalších zúčastněných subjektů zapojených do dodavatelských řetězců v odvětví ropy, zemního plynu a těžby, představuje zásadní opatření, které by měla EU podporovat;

12.  doporučuje, aby byla při byla řešení a potírání nelegálních finančních kapitálových toků z Afriky věnována zvláštní pozornost těm kapitálovým tokům, které pocházejí z těžby rud a nerostů v oblastech konfliktů;

13.  konstatuje, že korupce je komplexní jev, který je zakořeněn v široké škále ekonomických, politických, správních, sociálních a kulturních faktorů a v mocenských vztazích, a proto připomíná, že má-li rozvojová politika přispívat k potírání korupce a současně k odstraňování chudoby a nerovností a k lepší integraci, je třeba, aby zároveň prosazovala lidská práva, demokracii, právní stát a veřejné sociální služby s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a vytváření sociálního kapitálu, sociální začleňování a sociální soudržnost, a to při zohlednění kulturních a regionálních specifik;

14.  zdůrazňuje, že jednou z nejúčinnějších metod, jak předcházet korupci, je omezit sféru zásahů státu a byrokratické zprostředkování a zavést jednodušší předpisy;

Faktory související s korupcí a lidskými právy ve dvoustranných vztazích EU

15.  zdůrazňuje, že je třeba u projektů financovaných v rámci programů pomoci EU soustavně přihlížet k zásadě místní a demokratické odpovědnosti, aby byla zajištěna minimální úroveň transparentnosti; vyzdvihuje, že základem vnějších finančních nástrojů EU by měly být protikorupční normy, podmíněnost vycházející mimo jiné z výsledků i jednoznačných milníků, ukazatelů a ročních zpráv o pokroku, a závazky, jež partnerské země přijmou, aby se zvýšilo čerpání finanční podpory EU;

16.  připomíná, že je nutné soustavně sledovat projekty financované z EU a vyžadovat odpovědnost orgánů přijímající země v případě, že finanční prostředky z EU nebudou používány odpovídajícím způsobem, a zdůrazňuje, že do monitorování provádění smluv musí být zapojeny místní organizace občanské společnosti a obhájci lidských práv; dále zdůrazňuje, že je nezbytné, aby každý dodavatel, který obdrží finanční prostředky z EU, v plném rozsahu zveřejnil všechny požadované informace, včetně svého skutečného majitele a struktury společnosti;

17.  doporučuje, aby EU a jiní mezinárodní poskytovatelé grantů a půjček prováděli audity grantů, půjček a balíčků pomoci a uplatňovali vůči přijímajícím vládám a organizacím přísnou hloubkovou kontrolu, aby tak předešli poskytování „renty“ kleptokratickým orgánům a organizacím, které tyto orgány a jejich přidružené subjekty ovládají; v této souvislosti zastává názor, že by měla být podporována i vzájemná hodnocení;

18.  upozorňuje na zásadní význam protikorupční agendy během procesu jednání o přistoupení k EU;

19.  vyzývá EU, aby do svých dohod s třetími zeměmi zahrnula vedle ustanovení o lidských právech také protikorupční ustanovení, které by vyžadovalo sledování, konzultace a jako poslední možnost i ukládalo sankce nebo pozastavení platnosti těchto dohod v případě závažné nebo systémové korupce, jež způsobuje vážné porušování lidských práv;

20.  vyzývá EU, aby vypracovala zásady boje proti závažné korupci jako trestnému činu podle vnitrostátního i mezinárodního práva, zabývala se aktuálními případy beztrestnosti v případě závažné korupce prostřednictvím důraznějšího prosazování protikorupčních právních předpisů a prováděla reformy s cílem odstranit systémové mezery ve vnitrostátních právních rámcích, díky nimž mohou výnosy ze závažné korupce překračovat hranice a unikat dohledu ze strany vnitrostátních finančních regulačních orgánů a daňových orgánů;

21.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost průběžnému a strukturovanému sledování a hodnocení účinného provádění Úmluvy OSN proti korupci v členských státech EU a v zemích, s nimiž má EU jakoukoli dohodu nebo s nimiž má v úmyslu jakoukoli dohodu uzavřít;

22.  vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby se s ohledem na právo EU v oblasti boje proti korupci chopily v mezinárodním měřítku vedoucí úlohy a podporovaly boj proti korupci v partnerských zemích EU;

23.  vyzývá EU, aby prosazovala protikorupční opatření a účinné mechanismy účasti veřejnosti a veřejné odpovědnosti (včetně práva na přístup k informacím a provádění zásad otevřených dat) v rámci všech příslušných dialogů a konzultací o lidských právech s třetími zeměmi a aby financovala projekty, jejichž cílem je stanovení, provádění a vymáhání těchto opatření;

24.  zdůrazňuje význam vyšetřování na základě otevřených zdrojů, pokud jde o protikorupční výzkum; vyzývá EU, aby odpovídajícím způsobem financovala organizace, které provádějí vyšetřování na základě otevřených zdrojů a digitální shromažďování důkazů o korupci, aby tak byli odhalováni zkorumpovaní úředníci a zajistila se odpovědnost;

25.  vyzývá EU, aby financovala výzkum aplikací distribuované účetní knihy, které by bylo možno využít ke zlepšení transparentnosti prodeje majetku státní správy, ke sledování a dohledávání dárcovských peněz v rámci zahraniční pomoci EU a k podpoře řešení volebních podvodů;

26.  vítá soustavné úsilí v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci a programovacího nástroje sousedství o zřizování a upevňování nezávislých a efektivních institucí potírajících korupci;

27.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby navrhly společné vytváření programů v oblasti lidských práv a potírání korupce, zejména iniciativ ke zlepšení transparentnosti, k boji proti beztrestnosti a k posílení protikorupčních orgánů; domnívá se, že v rámci tohoto úsilí je třeba podporovat vnitrostátní instituce pro lidská práva, které prokázaly svou nezávislost a nestrannost, v tom, aby aktivně řešily také případy korupce, a to i prostřednictvím vyšetřovací kapacity, za účelem nalezení souvislostí mezi korupcí a porušováním lidských práv, spolupráce s protikorupčními agenturami a postoupení orgánům trestního stíhání nebo donucovacím orgánům; dále vyzývá EU a členské státy, aby zintenzivnily svou justiční spolupráci s třetími zeměmi s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a účinných nástrojů v boji proti korupci;

28.  vyzývá EU, aby nadále podporovala protikorupční instituce zřízené ve třetích zemích, které mají prokázanou historii nezávislosti a nestrannosti, jako je Guatemalská mezinárodní komise proti beztrestnosti (CICIG), a iniciativy pro sdílení informací, výměnu osvědčených postupů a posilování budování kapacit; naléhavě žádá tyto země, aby uvedeným institucím poskytly všechny potřebné nástroje včetně vyšetřovací pravomoci, a zajistily tak účinnost jejich práce;

29.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby směrovaly další finanční prostředky na pomoc s přijímáním a prováděním programů ochrany určených členům organizací občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a hnutí v oblasti lidských práv, novinářům, bloggerům a oznamovatelům, kteří odhalují a veřejně označují případy korupce a porušování lidských práv; trvá na tom, aby při jakékoli budoucí změně obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv či rozvojové pomoci nebo v jakýchkoli pokynech k jejich provádění byly zahrnuty výslovné odkazy a opatření na podporu ochrany lidských práv a boje proti korupci, které usnadní, aby mohli lidé bez hrozby represálií nahlašovat podezření z korupčního jednání, a aby podporovala komunity, které byly korupcí postiženy; vítá proces konzultace ohledně ochrany oznamovatelů, který Komise nedávno zahájila; zdůrazňuje, že těmto cílovým skupinám by měla věnovat zvláštní pozornost i kontaktní místa pro otázky lidských práv v delegacích EU a měla by udržovat blízké kontakty s místními organizacemi občanské společnosti a obhájci lidských práv a zajišťovat jejich mezinárodní zviditelnění a ochranu, což by rovněž otevřelo bezpečné cesty pro oznamování přestupků;

30.  zdůrazňuje, že orgány dohledu, příslušníci místních donucovacích orgánů a státní zástupci s historií nezávislosti a nestrannosti, jakož i oznamovatelé a svědci v konkrétních případech by měli získávat pomoc a podporu EU poskytovanou prostřednictvím zastoupení na místě a měli by být zváni k účasti na vzdělávacích programech v Evropě; zdůrazňuje, že tato podpora by měla být zveřejňována, kdykoli to bude vhodné;

31.  vyzývá delegace EU, aby využívaly demarše a veřejnou diplomacii na místní i mezinárodní úrovni k označování případů korupce a beztrestnosti, zejména pokud vedou k závažnému porušování lidských práv; dále vyzývá delegace EU a velvyslanectví členských států, aby do stručných zpráv podávaných ESVČ a členským státům zařazovaly zprávy o korupci (na základě systémové analýzy i jednotlivých případů);

32.  doporučuje, aby ESVČ a delegace EU v případě potřeby zařadily do strategických dokumentů zemí týkajících se lidských práv a demokracie konkrétní referenční ukazatele vazeb mezi korupcí a lidskými právy a aby byla tato záležitost navíc považována za jednu z priorit zvláštních zástupců EU při plnění jejich povinností; jmenovitě žádá, aby se EU zabývala korupcí přímo v programových dokumentech a strategických dokumentech zemí a vázala jakoukoli rozpočtovou podporu pro třetí země na konkrétní reformy směřující k transparentnosti a dalšími protikorupčními opatřeními;

33.  doporučuje, aby Evropská nadace pro demokracii a komplexní mechanismus EU pro ochránce lidských práv (protectdefenders.eu) zaměřily konkrétní programy na ochranu protikorupčních aktivistů, kteří přispívají i k prosazování lidských práv;

34.  vyzývá EU, aby zavedla mechanismy pro podávání stížností, jejichž prostřednictvím budou moci občané dotčení vnějšími činnostmi EU upozorňovat na porušování lidských práv a případy korupce;

35.  opakuje svou výzvu z předešlých usnesení, aby EU co nejdříve předložila Radě k přijetí seznam sankcí týkajících se případu Magnitský vůči 32 ruským státním úředníkům odpovědným za smrt ruského oznamovatele Sergeje Magnitského a uložila vůči těmto osobám cílené sankce, například zákaz vydání víz do celé EU a zmrazení finančních aktiv těchto osob v Evropské unii;

36.  vybízí členské státy, aby zvážily přijetí právních předpisů, které by stanovily jasná kritéria, podle nichž bude možné zařadit na „černou listinu“ jednotlivce z třetích zemí, kteří se dopustili závažného porušení lidských práv nebo nesou odpovědnost či spoluodpovědnost za nařízení, kontrolu nebo jiný způsob řízení závažného korupčního jednání, včetně přivlastnění soukromého nebo veřejného majetku pro osobní prospěch, korupce související se státními zakázkami nebo těžbou přírodních zdrojů, úplatkářství nebo zprostředkování či převodu nezákonně získaného majetku do cizích jurisdikcí, a rodinné příslušníky takových osob a uložit vůči nim obdobné sankce; zdůrazňuje, že kritéria zařazení na takovou listinu by měla být sestavena na základě dobře zdokumentovaných, shodujících se a nezávislých zdrojů a přesvědčivých důkazů, přičemž by měly existovat mechanismy nápravných opatření určené osobám, proti kterým jsou sankce namířeny; upozorňuje na nezbytnost zveřejnění této listiny, aby byly poskytnuty informace, které povinné osoby potřebují mj. k provedení hloubkové kontroly klienta podle směrnice EU proti praní peněz(22);

37.  vyzývá EU, aby dodržovala zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (článek 208 SFEU) a aktivně přispívala k omezování korupce a aby v rámci své vnější politiky přímo a explicitně bojovala proti beztrestnosti;

38.  vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost a odpovědnost své oficiální rozvojové pomoci, a účinně tak naplňovala normy stanovené v Mezinárodní iniciativě na podporu transparentnosti pomoci (IATI) a mezinárodně dohodnuté zásady účinného rozvoje; rovněž EU vyzývá, aby vytvořila silný a ucelený systém řízení rizik, který zabrání tomu, aby rozvojová pomoc přispívala v přijímajících zemích ke korupci, svázáním rozpočtové podpory s jasnými protikorupčními cíli; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zavést spolehlivé mechanismy pro monitorování poskytování rozpočtové podpory;

39.  vyzývá Komisi, aby s cílem vymýtit korupci na vysoké úrovni věnovala v souvislosti s rozpočtovou podporou pozornost transparentnosti operací zahrnujících privatizaci a obchody s veřejnými statky, zejména s pozemky, a aby se zapojila do programů OECD pro rozvojové země na podporu správy a řízení státem vlastněných podniků;

40.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvojové země bojující proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem tím, že jim pomůže vybudovat vyvážené, účinné, spravedlivé a transparentní daňové systémy;

41.  domnívá se, že EU by jako největší světový dárce měla prosazovat formy provázanosti, kdy by poskytnutí vnější pomoci EU bylo podmíněno daňovými reformami zaměřenými na zvýšení transparentnosti, což by přineslo lepší přístup k údajům, a že by měla vybízet k jednotnému přístupu ve spolupráci s ostatními dárci.

42.  upozorňuje, že korupce má závažný negativní dopad na obchod a jeho přínosy, hospodářský rozvoj, investice a zadávání veřejných zakázek, a naléhavě žádá Komisi, aby tyto souvislosti zohledňovala ve všech obchodních dohodách a začleňovala do nich vymahatelná ustanovení o lidských právech a boji proti korupci;

43.  poukazuje na to, že obchodní politika přispívá k ochraně a prosazování hodnot, které EU v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii považuje za důležité, jako jsou např. demokracie, právní stát, dodržování lidských práv, základních práv a svobod a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že soudržnost mezi vnějšími a vnitřními politikami Unie má zásadní význam, zejména pokud jde o boj proti korupci; zdůrazňuje, že evropští tvůrci právních předpisů hrají v této souvislosti při usnadňování obchodních vztahů významnou úlohu, neboť musí dbát na to, aby tyto vztahy nesloužily jako výchozí bod pro korupční praktiky;

44.  považuje obchodní dohody za klíčový mechanismus na podporu protikorupčních opatření a řádné správy; vítá opatření k potírání korupce, která EU v rámci své obchodní politiky již přijala, a to například prostřednictvím systému GSP +, kapitol o udržitelném rozvoji a zahrnutí závazků ratifikovat mezinárodní úmluvy proti korupci s obchodními partnery; připomíná cíl uvedený ve strategii „Obchod pro všechny“, který spočívá v začlenění ambiciózních protikorupčních ustanovení do všech budoucích obchodních dohod; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly do budoucích obchodních dohod zahrnuty závazky týkající se mnohostranných úmluv zaměřených proti korupci (například Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC) a Úmluvy OECD o boji proti podplácení) a aby se horizontální ustanovení stala součástí komplexního přístupu a byla v rámci revize začleněna do stávajících obchodních dohod;

45.  zdůrazňuje, že smluvní strany obchodních dohod by měly přijmout opatření na podporu aktivní účasti soukromého sektoru, organizací občanské společnosti a vnitrostátních poradních skupin při provádění protikorupčních programů a ustanovení v mezinárodních obchodních a investičních dohodách; domnívá se, že je třeba zvážit, zda by se ochrana oznamovatelů neměla po zavedení celounijního systému zahrnout do budoucích obchodních dohod;

46.  uznává, že je důležité poskytovat podnikům jasné pokyny a podporu, aby mohly být vytvořeny účinné postupy pro potírání korupce v rámci jejich činností, a to zejména malým a středním podnikům, kterým by v boji proti korupci mohla napomoci zvláštní ustanovení v obchodních dohodách; zdůrazňuje, že neexistuje žádný univerzální přístup k dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost poskytování pomoci při realizaci projektů zaměřených na budování kapacit pro potírání korupce, jako je např. výměna osvědčených postupů a odborná příprava, jejichž prostřednictvím by pomohla členským státům a podnikům překonat potíže, s nimiž se mohou v této oblasti setkat;

47.  vítá skutečnost, že v únoru 2017 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, jež stanoví opatření k boji proti korupci v rámci světového obchodu; je nicméně přesvědčen, že přijímání právních předpisů či jejich reforem je samo o sobě nedostatečné a že klíčové je jejich provádění; poukazuje na to, že legislativní reformy musí být doprovázeny odbornou přípravou soudců, přístupem veřejnosti k informacím a opatřeními v oblasti transparentnosti, a vyzývá členské státy EU, aby v rámci boje proti korupci v těchto záležitostech spolupracovaly; dále zdůrazňuje, že obchodní dohody by mohly pomoci monitorovat vnitrostátní reformy v souvislosti s protikorupční politikou;

48.  vyzývá Komisi, aby vyjednala vymahatelná protikorupční ustanovení a ustanovení proti praní peněz ve všech budoucích obchodních dohodách a aby provádění protikorupčních ustanovení účinně monitorovala; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podporovaly začlenění protikorupčních ustanovení do mandátů k jednání, jak navrhuje Komise v návrzích mandátů, které jim byly předloženy; vítá skutečnost, že mandát k jednání týkajícímu se obnovení dohody mezi EU a Mexikem zahrnuje taktéž protikorupční ustanovení; vyzývá Komisi, aby i nadále vynakládala úsilí v boji proti korupci prostřednictvím zvýšené transparentnosti během jednání o obchodních dohodách a začleněním ustanovení zaměřených na větší spolupráci v oblasti regulace, jednotné celní postupy a globální hodnotové řetězce; je přesvědčen, že v zájmu boje proti korupci je třeba zavést doložky o spolupráci, jako jsou např. doložky o výměně informací a administrativní a technické pomoci sloužící ke sdílení a podpoře osvědčených postupů, které přispějí k posílení právního státu a dodržování lidských práv; vybízí Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků;

49.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v průběhu provádění dohod zachován pokračující a pravidelný dialog s obchodními partnery EU, který by měl zajistit, aby byly dohody, ale i protikorupční ustanovení v nich obsažená, řádně monitorovány a prováděny; bere na vědomí, že Komise ve své strategii „Obchod pro všechny“ navrhla zavedení konzultačních mechanismů v případech systémové korupce a selhání správy, a vyzývá Komisi k tomu, aby v případě systémové korupce a nedodržování protikorupčních závazků či mezinárodních standardů v oblasti boje proti korupci, jako je společný standard OECD pro oznamování, akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, centrální registr skutečného vlastnictví a doporučení Finančního akčního výboru (FATF), zvážila možnost zrušení výhod plynoucích z dohody; vyzývá Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků; vyzývá dále Komisi, aby důrazně, přiměřeně a rychle reagovala v případě, že vláda přijímací země neplní to, co bylo dohodnuto; vyzývá Komisi, aby v případě systémové korupce zavedla konzultační mechanismy s obchodními partnery a aby zajistila výměnu odborných znalostí za účelem podpory zemí při provádění protikorupčních opatření.

50.  upozorňuje, že obchodní dohody musí obsahovat závazné a vymahatelné lidskoprávní doložky, jež zaručují, aby soukromé společnosti a státní subjekty dodržovaly lidská práva a nejvyšší sociální a environmentální normy, jež mají zásadní význam pro potírání korupce;

Rozvoj zpravodajství EU v oblasti korupčních sítí a zprostředkovatelů

51.  vyzývá ESVČ, aby stála v čele formování pracovních skupin mezi velvyslanectvími členských států a delegacemi EU ve třetích zemích, jejichž prostřednictvím budou moci diplomatičtí pracovníci analyzovat a sdílet informace o struktuře a činnosti místních korupčních sítí až po nejvyšší mocenskou úroveň a získávat dostatek zpravodajských poznatků, aby předešli koluzi EU s kleptokratickými režimy; je přesvědčen, že tyto informace by měly být diplomatickou a bezpečnou cestou předávány orgánům EU; kromě toho navrhuje, aby delegace EU a velvyslanectví členských států podporovaly úzké kontakty s místními obyvateli, zejména prostřednictvím pravidelného dialogu se skutečně nezávislými organizacemi občanské společnosti, novináři a obhájci lidských práv, aby tak získaly spolehlivé informace o místní korupci a nejdůležitějších zatčených nápomocných subjektech a úřednících;

52.  zastává názor, že podniky by také měly orgánům EU podat oznámení vždy, pokud jsou požádány o úplatek a/nebo nuceny investovat ve třetích zemích pomocí místních zprostředkovatelů nebo krycích společností jakožto partnerů;

53.  zdůrazňuje, že s ohledem na shromážděné informace by měly být pokyny týkající se jednotlivých zemí sdíleny s civilními a vojenskými misemi a dárcovskými agenturami EU, aby se zvýšila informovanost o rizicích spojených s jednáním s místními dodavateli, soukromými bezpečnostními společnostmi a poskytovateli služeb, jejichž skuteční majitelé mohou mít vazbu na porušování lidských práv a korupční sítě;

Soudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem

54.  domnívá se, že EU může získat důvěryhodné a vlivné vedoucí postavení v boji proti korupci, pouze pokud se bude dostatečně zabývat problémy organizovaného zločinu, korupce a praní peněz v rámci vlastních hranic; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že se Komise nerozhodla učinit opatření v návaznosti na svou zprávu EU o boji proti korupci za rok 2014 a předložit novou analýzu korupce v členských státech EU, což by bývalo rovněž posílilo důvěryhodnost EU při prosazování ambiciózní protikorupční agendy v jejích vnějších politikách; zdůrazňuje, že Komise a ostatní orgány EU by měly předkládat pravidelné, ambiciózní a důsledné zprávy a provádět sebehodnocení v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN proti korupci a jejím mechanismem přezkumu, a vyzývá Komisi, aby předložila další politické a legislativní iniciativy v oblasti boje proti korupci a prosazovala větší bezúhonnost a transparentnost v členských státech;

55.  poznamenává, že kdyby v kterémkoli členském státě EU přestala být korupce trestným činem, zmenšilo by to důvěryhodnost veřejné politiky a rovněž by to narušilo schopnost EU prosazovat ambiciózní protikorupční agendu v celosvětovém měřítku; podporuje užší spolupráci mezi členskými státy EU a Evropským účetním dvorem;

56.  znovu opakuje svou žádost, aby členské státy podle potřeby změnily své trestněprávní předpisy tak, aby byla stanovena soudní pravomoc státních zástupců a soudů k vyšetřování a projednávání trestných činů úplatkářství či zpronevěry veřejných prostředků, a to bez ohledu na to, kde byl trestný čin spáchán, pokud se výnosy z této trestné činnosti nacházejí na území daného členského státu či na něm probíhalo praní peněz, nebo měla daná osoba „úzké vazby“ na členský stát, konkrétně skrze občanství, trvalé bydliště či skutečné vlastnictví společnosti, která má své sídlo či dceřinou společnost na území členského státu;

Příspěvek EU k přístupu k boji proti korupci, který je založen na lidských právech, na mnohostranných fórech

57.  vyzývá členské státy EU, aby zahájily diskusi na úrovni OSN týkající se zvyšování norem pro nezávislost a pověření protikorupčních agentur, která bude čerpat ze zkušeností Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), Mezinárodního koordinačního výboru vnitrostátních institucí pro lidská práva a orgánů OSN, zejména Rady pro lidská práva (HRC), pokud jde o vnitrostátní instituce pro lidská práva (pařížské zásady);

58.  zdůrazňuje, že je třeba posilovat vazby mezi protikorupčními agenturami a vnitrostátními institucemi pro lidská práva na základě mandátu těchto institucí za účelem řešení korupce jakožto potenciálního zdroje přímého i nepřímého porušování lidských práv;

59.  připomíná svůj požadavek, aby členské státy EU podpořily zřízení postu zvláštního zpravodaje OSN pro boj s finanční trestnou činností a korupcí a pro ochranu lidských práv se širokým mandátem, včetně plánu zaměřeného na stanovené cíle a pravidelného hodnocení protikorupčních opatření přijatých státy; vyzývá členské státy EU, aby zaujaly vedoucí postavení při mobilizaci podpory mezi členskými státy Výboru pro lidská práva a aby společně podporovaly rezoluci, která tento mandát prosadí;

60.  žádá OSN, aby v zájmu větší efektivity přijala normativní nástroj týkající se nezákonných finančních toků;

61.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vnitrostátní a mezinárodní protikorupční komunikační a informační kampaně zaměřené na účast občanů s cílem upozornit na skutečnost, že korupce má nepříznivý dopad na lidská práva a vede mimo jiné i k sociálním rozdílům, nedostatečné sociální spravedlnosti a zvýšeným mírám chudoby; vybízí EU, aby vytvořila a uplatňovala zvláštní programy věnované existujícím trestněprávním a procesněprávním normám a mechanismům pro řešení stížností; zdůrazňuje, že vzdělání a nestranné a nezávislé veřejné informace hrají zásadní úlohu při výuce sociálních dovedností a zásad bezúhonnosti, které slouží veřejnému zájmu a sociálnímu a hospodářskému rozvoji společnosti;

62.  doporučuje, aby se zkoumání korupce jakožto příčiny porušování lidských práv a rovněž jakožto důsledku porušování lidských práv a slabého právního státu stalo součástí všeobecného pravidelného přezkumu jako metoda řešení korupce a prosazování transparentnosti a osvědčených postupů; zdůrazňuje úlohu, kterou by v rámci přispívání k tomuto procesu mohla hrát občanská společnost;

63.  vybízí k prohlubování mezinárodních závazků, aby se řešení korupce stalo jádrem cílů udržitelného rozvoje OSN jako mechanismus boje proti globální chudobě;

Korupce a obchodování s lidmi

64.  je znepokojen tím, že obchodování s lidmi lze napomoci prostřednictvím korupce aktérů s různou úrovní svěřené pravomoci, například policie, celních úředníků, orgánů pohraniční kontroly a imigračních služeb, kteří mohou obchodování s lidmi přehlížet, tolerovat, mohou se na něm podílet a organizovat je;

65.  v tomto ohledu zdůrazňuje význam protikorupčních opatření, jako je podpora transparentnosti a odpovědnosti orgánů správy, a to pomocí zavádění obecného mechanismu boje proti korupci a zajištění lepší koordinace v protikorupčních strategiích;

66.  zdůrazňuje, že při vypracovávání politik boje proti korupci spojené s obchodováním s lidmi může hrát významnou úlohu genderově citlivý přístup;

Podnikání a lidská práva

67.  vybízí všechny členské státy OSN a zejména členské státy EU, aby plně prováděly hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv a aby do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti lidských práv zařadily konkrétní závazky k protikorupčním opatřením (jak požaduje akční plán EU pro lidská práva a demokracii) nebo aby přijaly zvláštní právní předpis proti podplácení;

68.  vítá skutečnost, že vnitrostátní akční plány některých členských států EU zmiňují korupci, a v této souvislosti navrhuje konkrétní opatření k prevenci a trestání korupčních praktik a úplatkářství, které mohou vést k porušování lidských práv; doporučuje, aby EU podpořila dodatečná opatření, kterými by prosadila přijetí a uplatňování kodexů a standardů pro dodržování pravidel a potírání úplatkářství a korupce v podnicích, a aby podniky, které se ucházejí o veřejné zakázky, měly důkladný kodex proti úplatkářství a korupci a uplatňovaly zásady řádné daňové správy; zastává názor, že by mělo být možné trestat zneužívání veřejných prostředků, nezákonné obohacování nebo úplatkářství pomocí zvláštních dodatečných sankcí v rámci trestního práva, zejména pokud takové jednání přímo vede k porušování lidských práv v důsledku korupčního jednání;

69.  vítá revidovanou směrnici o účetnictví týkající se zveřejňování nefinančních informací a informací o rozmanitosti(23) v souvislosti s požadavky na podávání zpráv kladenými na některé velké společnosti a skupiny, včetně informací o jejich úsilí spojeném s lidskými právy a bojem proti korupci; vybízí společnosti, aby zveřejňovaly všechny relevantní informace v souladu s budoucími prováděcími pokyny, které vydá Komise;

70.  znovu vyzývá všechny státy a EU, aby se aktivně a konstruktivně zapojily do probíhající činnosti otevřené mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní společnosti a ostatní podniky z hlediska lidských práv, s cílem dospět k právně závaznému nástroji, který by umožňoval prevenci, vyšetřování, nápravu a přístup k nápravným opatřením v případech, kdy dojde k porušení lidských práv, a to včetně porušení, která jsou výsledkem korupce; vyzývá státy, aby učinily veškerá nezbytná opatření, která umožní občanskoprávní řízení ve věci žaloby na náhradu škody vůči těm, kdo se dopustí korupčního jednání, podle článku 35 Úmluvy OSN proti korupci;

71.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby uplatňovaly pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

Zabírání půdy a korupce

72.  je nadále znepokojen situací panující v oblasti zabírání půdy v důsledku korupčních praktik společností, zahraničních investorů, vnitrostátních a mezinárodních státních aktérů, úředníků a orgánů; zdůrazňuje, že korupce často umožňuje zabírání půdy nuceným zbavováním držby, mimo jiné tím, že je třetím stranám nekalým způsobem poskytnuta kontrola nad půdou bez souhlasu osob, které na daném pozemku žijí;

73.  zdůrazňuje, že podle průzkumů existuje významná korupce v oblasti správy pozemků a ve stále větším měřítku se dotýká všech fází pozemkových obchodů, což vyvolává řadu negativních dopadů na lidská práva od nuceného vysídlování společenství bez adekvátní náhrady až po zabíjení těch, kteří své pozemky brání(24); mimoto se znepokojením konstatuje, že hrozí, že se porušování lidských práv bude v kontextu zvyšující se poptávky po potravinách, palivech a komoditách a rostoucích velkých investic do pozemků v rozvojových zemích dále zhoršovat;

74.  připomíná, že finanční sektor hraje klíčovou úlohu v předcházení korupčním praktikám, které napomáhají zejména zabírání půdy; znovu opakuje, že banky a finanční instituce by měly náležitě ověřovat klienty s cílem potírat praní peněz v souvislosti s korupcí a zajistit, aby investoři, které podporují, řádně zajišťovali dodržování lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby požadovaly zveřejňování informací o pozemcích, které společnosti získaly v třetích zemích, a aby více podporovaly rozvojové země při zajišťování praktického uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů (VGGT) jako nástroje k omezování korupce v pozemkových obchodech;

Volby a fungování demokraticky zvolených orgánů

75.  zdůrazňuje, že k cílům boje proti korupci by mělo patřit ukončení závažných zneužívání, která narušují demokracii a politické procesy, a podpora nezávislého, nestranného a účinného soudnictví; požaduje, aby byla účinnými prostředky posílena úloha politických jakožto zprostředkovatelů demokratického zastoupení a politické účasti; v této souvislosti poznamenává, že pro zachování demokracie má ústřední význam regulace financování politických stran včetně identifikace dárců a jiných finančních zdrojů;

76.  s obavami konstatuje, že volební podvody a korupce spojená s volebními procesy a fungováním zvolených zastupitelských orgánů a shromáždění závažně podrývají důvěru v demokratické instituce a oslabují občanská a politická práva, neboť brání rovnému a nestrannému zastupování a zpochybňují právní stát; uvědomuje si kladnou úlohu volebních pozorovatelských misí, které přispívají k řádnému průběhu voleb a podporují reformy volebních zákonů; vyzývá v této oblasti k další spolupráci se specializovanými mezinárodními subjekty, jako je Rada Evropy nebo OBSE;

77.  zdůrazňuje zvláštní potřebu dodržovat nejvyšší možné etické normy a standardy transparentnosti při fungování mezinárodních organizací a regionálních shromáždění pověřených ochranou a podporou demokracie, lidských práv a právního státu, a to propojením institucí a profesí na celém světě s cílem vybudovat kapacity a podpořit společnou kulturu bezúhonnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat transparentní postupy vypracováním kodexů jednání a konkrétních opatření zajišťujících transparentnost, aby se předešlo jakýmkoli podvodům nebo nekalému jednání a aby bylo zajištěno vyšetření takových podvodů či jednání;

78.  zdůrazňuje, že je nutné přísně regulovat lobbistické činnosti v souladu se zásadami otevřenosti a transparentnosti, aby bylo zajištěno, že všechny zainteresované skupiny budou mít rovný přístup k subjektům s rozhodovacími pravomocemi, a aby byla ukončena korupce a odstraněno riziko porušování lidských práv; žádá, aby EU a členské státy určily a odsoudily veškeré formy skryté, neetické a nelegální lobbistické činnosti; žádá, aby EU prosazovala transparentní rozhodovací a legislativní procesy jak v členských státech, tak ve vztazích s třetími zeměmi;

79.  s ohledem na nedávno zveřejněné informace o tzv. ázerbajdžánské prádelně ostře odsuzuje pokusy ázerbajdžánského režimu a dalších autokratických režimů ve třetích zemích o ovlivňování osob s rozhodovacími pravomocemi v Evropě prostřednictvím nezákonných prostředků; požaduje, aby Parlament provedl komplexní vyšetření výše uvedených obvinění a v obecnější rovině i ovlivňování ze strany takovýchto režimů; požaduje, aby Parlament přijal důraznější opatření, která zabrání výskytu takovýchto případů korupce, které by zpochybnily důvěryhodnost a legitimitu činnosti Parlamentu, a to i v oblasti lidských práv;

Velké sportovní události a souvislosti s porušováním lidských práv a korupcí

80.  je i nadále znepokojen závažným porušováním lidských práv, včetně pracovních práv, a korupcí na vysoké úrovni spojenými s velkými mezinárodními sportovními událostmi a souvisejícími rozsáhlými projekty infrastruktury; podporuje spolupráci mezi řídícími orgány v oblasti sportu a mezinárodními protikorupčními agenturami a nevládními organizacemi s cílem zavést pro pořadatele velkých sportovních událostí a pro subjekty, které uspořádání takových událostí nabízejí, transparentní a ověřitelné závazky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že tato kritéria by měla být součástí kritérií pro udělení možnosti být hostiteli takových událostí;

81.  zastává názor, že i velké mezinárodní nestátní sportovní federace se musí na potírání a zamezování korupce podílet a měly by v tomto ohledu zintenzivnit své úsilí, a že tyto federace by rovněž měly uznat, že mají odpovědnost za dodržování lidských práv, a z tohoto důvodu by vládní protikorupční agentury tudíž měly získat větší pravomoci, pokud jde o vyšetřování případů korupce a ukládání sankcí souvisejících s velkými mezinárodními nevládními sportovními federacemi;

82.  je přesvědčen, že korupce na vysoké úrovni ve správě v oblasti sportu, nekalého ovlivňování výsledků zápasů, zadávání veřejných zakázek, potvrzujících dohod, výběru lokalit, nelegálních sázek a dopingu a účasti na organizované trestné činnosti poškozuje důvěryhodnost sportovních subjektů;

83.  je přesvědčen, že bezúhonnost ve sportu může přispět k celosvětové rozvojové agendě a řádné správě věcí veřejných v mezinárodním měřítku;

Daňové ráje

84.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly vůči daňovým rájům a praní peněz uplatňovány politiky nulové tolerance, které zvýší mezinárodní normy transparentnosti, a povzbuzuje k hlubší mezinárodní spolupráci za účelem určení skutečného vlastnictví krycích společností a svěřenectví využívaných jako prostředky k vyhýbání se daňovým povinnostem, podvodům, nezákonnému obchodu, únikům kapitálu, praní peněz a získávání prospěchu z korupce;

85.  důrazně hájí zavedení norem pro podávání veřejných zpráv v jednotlivých zemích v Evropě a ve třetích zemích, v jehož rámci by nadnárodní společnosti měly být povinny předkládat zprávy se základními finančními údaji za každou jurisdikci, v níž provozují činnost, aby se předcházelo korupci a vyhýbání se daňovým povinnostem;

86.  připomíná odpovědnost EU v oblasti boje proti daňovým únikům ze strany nadnárodních společností a jednotlivců a v oblasti řešení závažného problému nelegálních finančních toků z rozvojových zemí, které značnou měrou narušují jejich schopnost využívat dostatečné zdroje k plnění závazků v oblasti lidských práv;

87.  vítá Evropou vedené iniciativy zaměřené na rozvoj celosvětové výměny informací o skutečných vlastnících na podporu účinnosti společných standardů pro oznamování, které mohou pomoci odhalovat nekalé jednání ve finanční oblasti;

88.  vybízí k celosvětové spolupráci, při níž bude dohledáván odcizený majetek a bezpečně navracen zákonným vlastníkům; znovu opakuje, že EU je povinna pomáhat třetím zemím při navracení nezákonně získaného majetku tajně ukrytého ve finančním systému členských států EU a v nemovitostech a trestně stíhat pachatele a osoby, které jsou jim v této činnosti nápomocny nebo působí jako zprostředkovatelé; naléhavě vyzývá EU, aby přisoudila této problematice, která je mimořádně důležitá pro třetí země, které procházejí procesem demokratizace, prvořadý význam, a to konkrétně tak, že bude řešit právní překážky a nedostatek ochoty finančních center spolupracovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam oddělení zadržování majetku od odsouzení v dožadujícím státě pro účely poskytnutí vzájemné právní pomoci a trestního stíhání v případech, kdy existují dostatečné důkazy o nekalé činnosti;

89.  připomíná, že korupce je úzce svázána s činnostmi, jako jsou praní peněz, daňové úniky a nezákonný obchod; v této souvislosti zdůrazňuje, že základem všech protikorupčních strategií by měla být transparentnost;

90.  zdůrazňuje, že EU musí na všech příslušných mezinárodních fórech prosazovat jako prioritu boj proti daňovým rájům, bankovnímu tajemství a praní peněz, odstranění nadměrného služebního tajemství, dosažení veřejného podávání zpráv nadnárodních společností podle jednotlivých zemí a zavedení veřejných rejstříků skutečných vlastníků společností; poukazuje na to, že většina nástrojů pro boj s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky je vhodná pro boj proti korupci a praní peněz;

Svoboda sdělovacích prostředků

91.  zdůrazňuje velký význam nezávislých sdělovacích prostředků, které působí jak na internetu, tak mimo něj, v boji proti korupci a při odhalování porušování lidských práv; vyzývá Komisi, aby se zabývala možným nepříznivým dopadem zákonů proti pomluvě ve třetích zemích a působila proti němu a znovu opakuje svou výzvu všem členským státům, aby zvážily možnost dekriminalizace pomluvy a jako prostředek ochrany pověsti jednotlivce využívaly jen občanskoprávní řízení; zdůrazňuje, že významným prvkem pro ochranu aktivistů je digitální bezpečnost; důrazně doporučuje, aby byla prostřednictvím vnitrostátního práva zajištěna transparentnost ve vlastnictví a sponzorování sdělovacích prostředků;

92.  žádá, aby byl dodržování svobody sdělovacích prostředků, která je velmi důležitá, přikládán větší význam v rámci mezinárodních vztahů EU se třetími zeměmi; domnívá se, že politický dialog a spolupráce mezi EU a třetími zeměmi vedené s cílem zajistit reformu sdělovacích prostředků by měly být otevřené a transparentní a podléhat kontrole; vyzývá v této souvislosti EU k zajištění toho, aby projekty EU ve třetích zemích sloužily také k prosazování svobody sdělovacích prostředků a zapojení organizací občanské společnosti; žádá, aby EU veřejně odsoudila zavedení právních předpisů, které omezují svobodu sdělovacích prostředků a činnosti organizací občanské společnosti;

93.  prosazuje hodnoty otevřeného a bezpečného internetu při zvyšování povědomí o korupčních praktikách jednotlivců, organizací a vlád a vyjadřuje obavy, že ti, kdo se snaží omezovat svobodu na internetu, tak činí s cílem vyhnout se odpovědnosti;

94.  trvá na tom, že zadávání veřejných zakázek by mělo být spravedlivé, odpovědné, otevřené a transparentní, aby se předešlo krádežím nebo zneužívání peněz daňových poplatníků a aby takové jednání bylo odhaleno;

95.  poukazuje na to, že na všech fórech pro dialog s třetími zeměmi včetně dvoustranných fór by měla EU zdůrazňovat, jak je důležité prosazovat právo na přístup k veřejným informacím; zejména zdůrazňuje nutnost stanovit normy, které zajistí maximální rozsah i rychlost přístupu k takovým informacím, neboť rychlost přístupu má klíčový význam pro snahu o prosazování lidských práv a boj proti korupci; žádá, aby EU prosazovala přístup k veřejným informacím v členských státech i ve třetích zemích;

o
o   o

96.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1) https://www.unodc.org/unodc/en/treaties/CAC/
(2) http://www.oecd.org/daf/anti-bribery/ConvCombatBribery_ENG.pdf
(3) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=URISERV%3Al33601
(4) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E
(5) http://www.eib.org/attachments/strategies/anti_fraud_policy_20130917_en.pdf
(6) http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf
(7) http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/06/20-fac-business-human-rights-conclusions/
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0403.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.
(11) Přijaté texty P8_TA(2015)0408.
(12) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 59.
(13) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 81.
(14) Úř. věst C 208, 10.6.2016, s. 89.
(15) Úř. věst C 181, 19.5.2016, s. 2.
(16) https://www.unodc.org/documents/corruption/WG-Prevention/Art_6_Preventive_anti-corruption_bodies/JAKARTA_STATEMENT_en.pdf
(17) http://nhri.ohchr.org/EN/AboutUs/Governance/Resolutions/A.HRC.RES.33.15%20EN.pdf
(18) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session28/Documents/A_HRC_28_73_ENG.doc
(19) http://www.eods.eu/library/AU_Convention%20on%20Combating%20Corruption_2003_EN.pdf
(20) https://www.unglobalcompact.org/what-is-gc/mission/principles
(21) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/579319/EPRS_STU%282016%29579319_EN.pdf
(22) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(23) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.
(24) Olivier De Schutter, „Tainted Lands: Corruption in Large-Scale Land Deals“, International Corporate Accountability Roundtable & Global Witness (listopad 2016).. https://www.globalwitness.org/en/campaigns/land-deals/tainted-lands-corruption-large-scale-land-deals/

Právní upozornění