Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 24. října 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Evropsko-středomořská letecká dohoda EU-Maroko ***
 Oprávnění, aby Francie uplatňovala sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku a Réunionu *
 Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích: finanční příspěvky *
 Podrobení furanylfentanylu kontrolním opatřením *
 Kontrola výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi
 Trestné činy a sankce v oblasti nedovoleného obchodu s drogami ***II
 Hnojivé výrobky s označením CE ***I
 Výměna informací, systém včasného varování a postup hodnocení rizika nových psychoaktivních látek ***I
 Společná rybářská politika: plnění povinnosti vykládky ***I
 Obnovení schválení účinné látky glyfosát
 Geneticky modifikovaná kukuřice 1507
 Geneticky modifikovaná sója 305423 × 40-3-2
 Geneticky modifikovaná řepka olejná MON 88302 × Ms8 × Rf3
 Opravný rozpočet č. 5/2017: financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) a zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech
 Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti k zajištění financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj
 Diskusní dokument o budoucnosti financí EU
 Legitimní opatření na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu
 Politika pro osoby s nízkými příjmy jako nástroj pro boj proti chudobě

Evropsko-středomořská letecká dohoda EU-Maroko ***
PDF 312kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé jménem Unie (15653/2016 – C8-0094/2017 – 2006/0048(NLE))
P8_TA(2017)0386A8-0303/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15653/2016),

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou leteckou dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0094/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0303/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Marockého království.

(1) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 57.


Oprávnění, aby Francie uplatňovala sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku a Réunionu *
PDF 314kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady č. 189/2014/EU, kterým se Francie opravňuje, aby uplatňovala sníženou sazbu některých nepřímých daní na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku a Réunionu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/659/ES (COM(2017)0297 – C8-0212/2017 – 2017/0127(CNS))
P8_TA(2017)0387A8-0304/2017

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0297),

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0212/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0304/2017),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích: finanční příspěvky *
PDF 498kWORD 45k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (COM(2017)0068 – C8-0118/2017 – 2017/0024(NLE))
P8_TA(2017)0388A8-0293/2017

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0068),

–  s ohledem na článek 187 a čl. 188 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, na jehož základě Rada vedla konzultace s Parlamentem (C8-0118/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0293/2017),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Na základě nařízení Rady (EU) č. 560/201437 byl založen společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik BBI“).
(1)  Na základě nařízení Rady (EU) č. 560/201437 byl založen společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik BBI“), jehož cílem je přispět k provádění rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (Horizont 2020) prostřednictvím vyšších investic do rozvoje udržitelného průmyslového odvětví založeného na biotechnologiích v Unii.
_________________
_________________
37 Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 130).
37 Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 130).
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V čl. 12 odst. 4 stanov společného podniku BBI, uvedených v příloze nařízení (EU) č. 560/2014 (dále jen „stanovy“), se uvádí, že finanční příspěvek členů společného podniku BBI jiných než Unie na pokrytí provozních nákladů činí během období uvedeného v článku 1 nařízení (EU) č. 560/2014, to znamená od založení společného podniku BBI do 31. prosince 2024, minimálně 182 500 000 EUR.
(2)  V čl. 12 odst. 4 stanov společného podniku BBI, uvedených v příloze nařízení (EU) č. 560/2014 (dále jen „stanovy“), se uvádí, že finanční příspěvek členů společného podniku BBI jiných než Unie na pokrytí provozních nákladů činí během desetiletého období uvedeného v článku 1 nařízení (EU) č. 560/2014, to znamená od založení společného podniku BBI do 31. prosince 2024, minimálně 182 500 000 EUR.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Toto nařízení vychází z návrhu Konsorcia průmyslu založeného na biotechnologiích (BIC) a odráží osvědčené postupy jiných společných podniků. Efektivních výsledků programu společného podniku BBI a lepší regulace obecně by se mělo i nadále dosahovat prostřednictvím lepší spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, zejména malými a středními podniky, v biotechnologickém řetězci a na jejich větším zapojení.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „BIC“), jež je členem společného podniku BBI jiným než Unie, je i nadále připraveno podporovat provozní náklady společného podniku BBI ve výši stanovené v čl. 12 odst. 4 stanov. Navrhlo však alternativní způsob financování prostřednictvím finančních příspěvků svých ustavujících subjektů na úrovni nepřímých akcí.
(3)  Konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „BIC“), jež je členem společného podniku BBI jiným než Unie, má stále povinnost a je i nadále připraveno podporovat provozní náklady společného podniku BBI ve výši stanovené v čl. 12 odst. 4 stanov. Navrhlo však alternativní způsob financování prostřednictvím finančních příspěvků svých ustavujících subjektů na úrovni nepřímých akcí.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Alternativní způsob financování, který navrhlo konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích, vedlo k vytvoření tohoto nařízení a současně se zohlednily jedinečné vlastnosti společného podniku BBI. Komise prozkoumá tento alternativní způsob, a sice jakým způsobem by mohl být využit k poskytování finančních prostředků jiných společných podniků, zejména v případě společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Cíle iniciativy společného podniku, tj. provádět činnosti prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými subjekty v celých biotechnologických hodnotových řetězcích, včetně malých a středních podniků, výzkumných a technologických středisek a univerzit, lze dosáhnout pouze tak, že se BIC a jeho ustavujícím subjektům umožní poskytovat finanční příspěvek nejen ve formě platby společnému podniku BBI, ale rovněž ve formě finančního příspěvku na nepřímé akce financované společným podnikem BBI.
(4)  Cíle iniciativy společného podniku, tj. provádět činnosti prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými subjekty v celých biotechnologických hodnotových řetězcích, včetně malých a středních podniků, výzkumných a technologických středisek a univerzit, a dospět k tomu, aby Unie stála na špičce v oblasti výzkumu biologických výrobků a biopaliv, jejich předvádění a uvádění na trh, lze v souladu s prioritami programu Horizont 2020 dosáhnout pouze tak, že se BIC a jeho ustavujícím subjektům umožní poskytovat finanční příspěvek nejen ve formě platby společnému podniku BBI. Nový způsob poskytování plateb zajistí, že finanční příspěvky pro BIC a jeho ustavující subjekty budou obchodně životaschopnější, což by jim mělo usnadnit plnění finančních závazků v termínu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Při procesu vytvoření společného podniku předložila Komise dopad, účelnost a poučení z navrhovaných změn. Komise by měla předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě hodnotící účinnost nařízení, s ohledem na povinnost orgánů konsorcia průmyslu založeného na biotechnologiích poskytnout finanční příspěvek nejpozději dne 31. prosince 2024.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Komise by měla v budoucích případech vždy vést veřejné konzultace s cílem zajistit, aby navrhované změny přijaly všechny zúčastněné strany a aby byly přijímány co nejtransparentnějším a nejotevřenějším způsobem. Podobně by Komise měla provádět posouzení dopadů navrhovaných opatření, pokud v Pokynech pro zlepšování právní úpravy není jasně uvedeno jinak.

Podrobení furanylfentanylu kontrolním opatřením *
PDF 314kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o podrobení N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]furan-2-karboxamid (furanylfentanylu) kontrolním opatřením (11212/2017 – C8-0242/2017 – 2017/0152(NLE))
P8_TA(2017)0389A8-0309/2017

(Konzultace)

Evropský parlament

–  s ohledem na návrh Rady (11212/2017),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a na článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0242/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek(1), a zejména na čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0309/2017),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.


Kontrola výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi
PDF 480kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 ke kontrole výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi (2016/2242(INI))
P8_TA(2017)0390A8-0296/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 145, 147, 165, 166 a čl. 310 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zřízení systému záruk pro mladé lidi(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(2) a nařízení (EU) 2015/779 Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(3),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 s názvem „Systém záruky pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“, č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: bylo dosaženo přesměrování prostředků ESF, avšak s nedostatečným zaměřením na výsledky“ a č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646) a (SWD(2016)0324),

–  s ohledem na Bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0296/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí byla a je i nadále vážným problémem v řadě členských států, přičemž v EU bylo v roce 2016 nezaměstnaných více než 4 miliony mladých lidí ve věku od 15 do 24 let; vzhledem k tomu, že situace v Unii je velmi různorodá;

B.  vzhledem k tomu, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je politickou prioritou, jíž sdílí Parlament, Komise a členské státy, a která přispívá k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mládeže – 18,8 % v EU v roce 2016 – je ke škodě jednak společnosti a jednak dotčeným jednotlivcům, neboť má dlouhodobý negativní vliv na zaměstnatelnost, příjmovou stabilitu a rozvoj kariéry; vzhledem k tomu, že hospodářská krize neúměrně postihla mladé lidi a že v některých členských státech je bez zaměstnání více než čtvrtina mladých lidí;

D.  vzhledem k tomu, že k řešení vysoké nezaměstnanost mladých lidí bylo vytvořeno mnoho politik, které měly různé výsledky;

E.  vzhledem k tomu, že existuje další skupina mladých lidí, jejichž počet a složení se v jednotlivých členských státech výrazně liší, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“), a které lze rozdělit do dvou kategorií: nezaměstnané osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, které mohou začít pracovat a aktivně hledají zaměstnání a neaktivní osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a ani aktivně zaměstnání nehledají;

F.  vzhledem k tomu, že v celé EU v průměru pouze 41,9 % mladých lidí NEET má přístup k systému záruk pro mladé lidi;

G.  vzhledem k tomu, že od zavedení evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997 podpořila Komise řadu opatření, která jsou určena na zlepšení zaměstnanosti a vzdělávání mladých lidí, a od krize(4) klade úsilí EU zvláštní důraz na systém záruk pro mladé lidi, jenž vytvořila Rada v dubnu 2013 a na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která byla zahájena na konci roku 2013;

H.  vzhledem k tomu, že záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) jsou již zavedeny jako nejúčinnější a nejviditelnější činnost na úrovni Unie s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých;

I.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) významně přispěly ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí v EU tím, že posílily vzdělávání a poptávku po mladých lidech na trhu práce a podpořily vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve výši 17,2 % v EU-28 je stále nepřijatelně vysoká(5);

J.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi vyžaduje, aby členské státy zajistily, že každý mladý člověk do 25 let (nebo do 30 let v některých členských státech) obdrží do čtyř měsíců poté, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského vzdělávání či stáže;

K.  vzhledem k tomu, dosažení cílů stanovených v záruce pro mladé ovlivňují vnější faktory, jako je konkrétní hospodářská situace nebo výrobní model v jednotlivých regionech;

L.  vzhledem k tomu, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je iniciativou na podporu mladých lidí, již nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí a těch, kteří nejsou zaregistrováni coby uchazeči o zaměstnání a žijí v oblastech, kde byla nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 vyšší než 25 %;

M.  vzhledem k tomu, že celkový schválený rozpočet pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na programové období 2014–2020 činí 6,4 miliard EUR, a zahrnuje částku 3,2 miliardy EUR z nové zvláštní rozpočtové položky rozpočtu EU, která má být doplněna do výše minimálně 3,2 miliardy EUR z vnitrostátních finančních přídělů v rámci stávajícího Evropského sociálního fondu (ESF); vzhledem k tomu, že tato částka bude doplněna o další 1 miliardu EUR jako zvláštní rozpočtový příděl na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017–2020, která bude doplněna o 1 miliardu EUR z ESF za účelem posílení zaměstnanosti mladých lidí v nejpostiženějších regionech; vzhledem k tomu, že 500 milionů EUR z této dodatečné částky má být zapsáno v roce 2017 prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu č. 3/2017; vzhledem k tomu, že konečná výše přidělených finančních prostředků pro tento program bude stanovena v průběhu nadcházejícího ročního rozpočtového procesu;

N.  vzhledem k tomu, že roční investice potřebné na zavedení záruk pro mladé lidi v Evropě se odhadují na 50,4 mld. EUR(6), což je podstatně méně než každoroční ekonomické ztráty způsobené nedostatečným zapojením mládeže na evropském trhu práce, které by mohly dosáhnout minimálně 153 mld. EUR(7);

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo s cílem urychlit spuštění akcí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí rozhodnuto navýšit prostředky na předběžné financování iniciativy o 1 miliardu EUR, což pro oprávněné členské státy představovalo nárůst z původních 1–1,5 % na 30 %;

P.  vzhledem k tomu, že veškeré původně přidělené finanční prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly přednostně vyčleněny na období 2014–2015 a že v rozpočtu na rok 2016 se nepočítá s žádnými novými prostředky na tento účel; vzhledem k tomu, že přerušení financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí podrývá úspěch tohoto programu;

Q.  vzhledem k tomu, že současná úroveň financování, a to jak z rozpočtu EU, tak i z rozpočtu členských států, nestačí na pokrytí potřeb programu;

R.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí zahrnují odlišná opatření: zatímco systém záruk pro mladé lidi je určen na podporu strukturální reformy v oblasti vzdělávání a sloužit jako krátkodobé opatření zaměřené na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí slouží jako nástroj financování; vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi je financován prostřednictvím ESF, vnitrostátních rozpočtů a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, zatímco Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může financovat přímé vytváření pracovních míst, učňovskou přípravu, stáže či další vzdělání pro cílovou skupinu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve způsobilých regionech; vzhledem k tomu, že systém záruk se vztahuje na všech 28 členských států, ale pouze 20 členských států je způsobilých pro podporu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že intervenční opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí nemají žádné předem určené trvání, zatímco systém záruk pro mladé lidi vyžaduje, aby byla nabídka učiněna do čtyř měsíců;

S.  vzhledem k tomu, že z kvantitativního hlediska je zájem o záruky pro mladé lidi nerovnoměrný a mezi jednotlivými zeměmi se značně liší;

T.  vzhledem k tomu, že zavedení záruky pro mladé lidi zatím nevedlo k dosažení jednotných výsledků a že v některých případech je obtížné přesně stanovit a posoudit, nakolik k nim přispěla záruka pro mladé lidi;

U.  vzhledem k tomu, že mezi regiony v Evropě panují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že v některých případech se území s vysokou nezaměstnaností nepovažují za region způsobilý k získání finančních prostředků EU na úrovni NUTS;

V.  vzhledem k tomu, že zavedení integračních služeb uvedených v zárukách pro mladé lidi je často neúplné, spektrum způsobilých účastníků je příliš úzké a závisí na stávajících kapacitách a efektivitě veřejných služeb zaměstnanosti a na rychlosti postupů na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že členské státy by měly pokračovat ve snaze o rozšíření veřejných služeb zaměstnanosti a o jejich reformu;

W.  vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, kterou může mít zejména v členských státech, které byly v mnohem větší míře zasaženy hospodářskou, finanční a sociální krizí od roku 2007; vzhledem k tomu, že by mělo být zdůrazněno, že je třeba tento program posílit a rozvíjet další doplňující opatření, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států, která budou mít za cíl posílení integrace a soudržnosti a současně podporu rovnosti žen a mužů a zajištění přístupu ke vzdělávacím programům zahájeným za účelem rozvíjení nových pracovních výzev v oblasti technologie.

X.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi, jako investice do mladých lidí, je příkladem sestavování rozpočtu založeného na výsledcích;

Y.  vzhledem k tomu, že Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy uznává, že skutečně „existuje rozpor mezi očekáváním a schopností EU jednat“(8);

Z.  vzhledem k tomu, že EU by měla svá sociálně-politická opatření lépe propagovat a seznamovat s nimi cílovou skupinu, aby tak zajistila větší viditelnost své činnosti mezi občany EU;

AA.  vzhledem k tomu, že audit, který provedl Evropský účetní dvůr, byl předčasný, jelikož sledované období je příliš blízko době zavedení systémů záruk v členských státech, a byl omezen pouze na některé členské státy; vzhledem k tomu, že za tímto účelem by bylo bývalo užitečnější nejdříve zhodnotit jejich zavedení a teprve poté provést audit;

Obecné podmínky

1.  konstatuje, že za čtyři roky provádění záruky pro mladé lidi, od roku 2013 do roku 2017, úroveň nezaměstnanosti mladých lidí v EU klesla o více než 7 procentních bodů z 23,8 % v dubnu 2013 na 16,6 % v dubnu 2017, což znamená, že takřka 2 miliony mladých lidí přestaly být nezaměstnanými; konstatuje, že od zahájení provádění systémů záruky pro mladé lidi se nějakého systému záruky zúčastnilo více než 14 milionů mladých lidí; lituje toho, že v mnoha případech je důvodem až příliš velké části tohoto poklesu skutečnost, že velmi mnoho mladých bylo nuceno hledat práci mimo EU, a v příštích desetiletích tuto ztrátu bolestně pocítíme; s politováním nicméně konstatuje, že v polovině roku 2016 bylo stále bez zaměstnání 4,2 mil. mladých lidí v EU (18,8 % lidí v této věkové skupině); důrazně vybízí členské státy EU, aby k řešení této dlouhodobé situace využívaly podporu EU, která je k dispozici; vyzývá EU a členské státy k provedení strategií, jež budou splňovat požadavky a potřeby pracovního trhu každého jednotlivého členského státu s cílem vytvořit vysoce kvalitní příležitosti k odborné přípravě a trvalé zaměstnání;

2.  zdůrazňuje, že záruky pro mladé lidi mají důležitý úkol, jímž je podpora opatření poskytujících nezaměstnaným mladým lidem dovednosti, zkušenosti a znalosti, které potřebují, aby mohli nastoupit do zaměstnání s dlouhodobou perspektivou nebo začít podnikat, a jsou rovněž příležitostí k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

3.  zdůrazňuje významnou úlohu vzdělávání a profesního poradenství, pokud jde o vybavení mladých lidí pracovní etikou a dovednostmi, jež jsou nutné na pracovním trhu; poznamenává však, že vzdělání by nemělo pouze poskytovat dovednosti a způsobilost k uplatnění na pracovním trhu, ale musí rovněž přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali aktivní a odpovědní občané; zdůrazňuje proto potřebu občanské výchovy v celém vzdělávacím systému, včetně formálních a neformálních vzdělávacích metod;

4.  konstatuje, že čím jsou lidé mladší a méně vzdělaní, tím vyšší je míra nezaměstnanosti mladých lidí, a tento trend byl zesílen krizí, jež také postihla mladé dospělé nad 25 let bez kvalifikace, již tvoří skupinu, která může být zatlačena do situace vážné ekonomické zranitelnosti, pokud nedojde k investicím do jejich odborné přípravy;

5.  konstatuje, že navzdory učiněnému pokroku zůstává přístup nejzranitelnějších mladých nezaměstnaných lidí k veřejným službám zaměstnanosti nedostatečný a tato skupina má spolu s mladými absolventy nejnižší pravděpodobnost, že se zaregistrují jako uchazeči o zaměstnání;

6.  je velmi znepokojen skutečností, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“), jsou odtrženi od vzdělávání a trhu práce, v mnoha případech ne svou vlastní vinou; chápe, že tato skupina obyvatelstva se prostřednictvím stávajících operačních programů, kterými se provádí finanční programy v oblasti nezaměstnanosti mládeže, nejhůře oslovuje, příliš mnoho z těchto programů totiž nenabízí dostatečnou trvalou mzdu nebo důstojné pracovní podmínky; domnívá se, že v období 2017–2020 by se této skupině obyvatelstva měla věnovat zvláštní pozornost, aby bylo zajištěno splnění hlavních cílů systému záruk pro mladé lidi;

7.  upozorňuje, že opatření podporovaná zárukami pro mladé lidi se musejí rovněž zabývat strukturálními výzvami, jimž čelí mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni a neúčastní se vzdělávání nebo odborné přípravy, aby byl zajištěn dlouhodobý dopad těchto opatření; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že systémy záruky pro mladé lidi se zatím nedostaly ke všem mladým lidem, kteří opustili školu nebo jsou nezaměstnaní; vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních rozpočtech vyhradily cílené finanční závazky na řešení těchto strukturálních problémů; vybízí regiony, které nemají nárok na spolufinancování ze strany EU, aby se zapojily do systému záruk pro mladé lidi;

8.  zdůrazňuje, že integrace skupiny mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, vyžaduje jak zlepšení účinnosti dostupných zdrojů, tak i navýšení těchto zdrojů, stejně jako větší zapojení a aktivaci členských států;

9.  vyzývá k diverzifikaci způsobů financování na místní, regionální a vnitrostátní úrovni s cílem lépe oslovit všechny mladé lidi; dále poznamenává, že místní a regionální orgány jsou již nyní velmi aktivní a jejich opatření zaměřená na mladé lidi by měla být podporována prostřednictvím sloučení různých směrů politik;

10.  podtrhuje, že systém záruk pro mladé lidi pozitivním způsobem od roku 2012 přispívá k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, ale že úroveň nezaměstnanosti mladých lidí je stále nepřijatelně vysoká; vítá proto dohodu, jíž dosáhli oba normotvůrci, a která se týká rozšíření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí až do roku 2020; konstatuje však, že problém nezaměstnanosti mladých může přetrvávat, a mělo by se s ním tudíž počítat při vytváření příštího víceletého finančního rámce, aby byla zajištěna kontinuita a nákladová efektivnost;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je určena nejen s cílem podpořit vytváření pracovních míst pro mladé lidi, ale také pomáhat, aby členské státy zavedly náležité systémy pro identifikaci potřeb mladých lidí a odpovídající podporu; zdůrazňuje proto, že účinnost systému záruk pro mladé lidi a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by v budoucnosti měly být posuzovány na základě toho, čeho bylo dosaženo na cestě k vytvoření nebo zlepšení systémů členských států na podporu mladých lidí;

12.  připomíná, že záruky pro mladé lidi využívají finanční podporu EU z ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která doplňuje příspěvky poskytované členskými státy; podporuje plánování programů jako součást společného strategického rámce EU, které by se zaměřovaly na vzájemné učení, vytváření kontaktů a poskytování odborné pomoci;

13.  vítá skutečnost, že prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí byly v letech 2014 a 2015 vyčleněny přednostně, jakož i navýšení počátečního předběžného financování s cílem zajistit rychlou mobilizace zdrojů;

14.  vítá skutečnost, že opatření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidíposkytly podporu více než 1,4 milionu mladých lidí a umožnily členským státům konsolidované operace v hodnotě přes 4 miliardy EUR;

15.  připomíná, že úspěch iniciativy souvisí s řádnou správou ekonomických záležitostí v členských státech, neboť bez příznivého podnikatelského prostředí, podpory malých a středních podniků a vzdělávacího a vědeckého systému přizpůsobenému požadavkům ekonomiky nemůže dojít k vytváření pracovních míst, ani k nalezení dlouhodobého řešení vysoké nezaměstnanosti mladých lidí.

16.  bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD o dopadu systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na zaměstnanost mladých lidí a konstatuje, že ani tři roky po přijetí doporučení Rady nesplnily záruky pro mladé lidi očekávání, která se k nim pojí; bere na vědomí komentář EÚD, podle něhož není možné pomoci všem osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy pouze na základě prostředků z rozpočtu EU; bere na vědomí, že stávající situace neodráží očekávání, která vznikla se zavedením záruk pro mladé lidi, tj. že všechny osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy získají do čtyř měsíců kvalitní nabídku v oblasti vzdělávání nebo zaměstnání;

17.  připomíná výzvy a příležitosti spojené se snahou přilákat mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, na trh práce; doporučuje, aby ze strany Komise, členských států a vnitrostátních veřejných služeb zaměstnanosti bylo věnováno ještě větší úsilí na to, aby bylo do systémů záruk pro mladé lidi zapojeno více neaktivních mladých lidí a aby se podařilo je udržet na trhu práce i po skončení příslušných podpůrných opatření;

18.  konstatuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je určena na podporu mladých lidí do 25 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, kteří nečerpají žádnou podporu zaměstnanosti ani podporu na vzdělávání; vyjadřuje politování nad tím, že přijetí Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí má vliv na přidělování prostředků z ESF na jiné programy, a zdůrazňuje, že ke zvláštnímu příspěvku na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měly být alespoň k dispozici prostředky z ESF ve stejné výši;

19.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (či ESF nebudou nahrazovat veřejné výdaje členských států v souladu s článkem 95 a bodem odůvodnění 87 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) a v souladu se zásadou adicionality; zdůrazňuje, že programy, jako je systém záruk pro mladé lidi, nesmí nahradit úsilí členských států o potírání nezaměstnanosti mladých lidí a o trvalou integraci na trh práce;

20.  zdůrazňuje, že za účelem oslovení celé populace osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je důležité posilovat spolupráci mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, a to i na regionální a místní úrovni, jako jsou veřejné a případně i soukromé služby zaměstnanosti, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, zaměstnavatelé, mládežnické organizace a nevládní organizace, které pracují s mládeží; vybízí k tomu, aby zúčastněné strany byly na základě partnerství více zapojovány do navrhování, provádění a hodnocení záruk pro mladé lidi; vyzývá k posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podnikateli s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; znovu upozorňuje na myšlenku, že přístup založený na partnerství je zaměřen na lepší oslovení cílové populace a zajištění poskytování kvalitních nabídek;

21.  připomíná, že podle Mezinárodní organizace práce účinný systém záruk pro mladé lidi vyžaduje roční financování ve výši přibližně 45 miliard EUR pro EU-28; domnívá se, že na toto financování by se mělo pohlížet jako na investice, a to vzhledem k výraznému snížení nákladů spojených se zaměstnaností mladých lidí, k němuž povede, pokud bude účinné;

22.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesný rozpis příspěvků členských států na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které každý členský stát musí s ohledem na odhady Mezinárodní organizace práce (MOP) poskytnout za účelem účinného provádění záruk pro mladé lidi;

23.  všímá si zpoždění při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí způsobeného pozdním určením příslušných řídících orgánů a považuje to za nedostatek právního základu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který zhatil počáteční snahu o rychlé provádění iniciativy předsunutím finančních prostředků na ni;

24.  domnívá se, že je nezbytné zajistit rozmanitost a dostupnost finančních zdrojů a zaměřit se na účelnost výdajů při provádění dalších politik a reforem veřejných služeb.

25.  zdůrazňuje, že je nutné přizpůsobit tato opatření místním potřebám, aby se zvýšil jejich dopad, například prostřednictvím užšího zapojení místních zástupců zaměstnavatelů, místních poskytovatelů odborné přípravy a místních orgánů; vyzývá k diverzifikaci způsobů financování se zapojením místních, regionálních a národních úrovní s cílem lépe oslovit všechny mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

26.  připomíná, že v rámci příštího víceletého finančního rámce by Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí měla být financována z nově přidělených prostředků, a nikoli prostřednictvím přerozdělením stávajících rozpočtových prostředků; očekává ambiciózní politický závazek týkající se příštího víceletého finančního rámce;

27.  je přesvědčen, že aby záruka pro mladé lidi řádně fungovala, musejí účinně fungovat též místní veřejné služby zaměstnanosti;

28.  naléhavě vyzývá k vytvoření konkrétních odborných znalostí a kapacity v členských státech v rámci veřejných služeb zaměstnanosti, aby bylo možné poskytnout podporu lidem, kteří nemohou najít zaměstnání do čtyř měsíců po ztrátě zaměstnání nebo po ukončení formálního vzdělávání; podporuje větší zapojení podniků a průmyslových sdružení při provádění tohoto programu;

29.  vyjadřuje politování nad skutečností, že většina mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy v EU, dosud nemá přístup k systému záruk pro mladé lidi, mj. proto, že nejsou registrováni u veřejných služeb zaměstnanosti; žádá Radu, aby zvážila další studijní výměny v rámci stávající sítě veřejných služeb zaměstnanosti s cílem rozvíjet strategie založené na osvědčených postupech s cílem oslovit a podpořit mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

30.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora 5/2017 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v plném rozsahu uskutečnily jeho doporučení, aby se zvýšil záběr a efektivita systémů záruk pro mladé lidi;

31.  zdůrazňuje, že by měl být podporován rozvoj jednotných kontaktních míst s cílem zvýšit pozitivní dopad záruk pro mladé lidi zajištěním toho, že veškeré služby a poradenství budou mladým lidem k dispozici na jednom místě;

32.  konstatuje, že nedostatečné zviditelnění systému záruk pro mladé lidi může vést k tomu, že bude obtížné oslovit všechny mladé lidi; doporučuje, aby byly zvýšeny možnosti financovat kampaně pořádané na místní úrovni se všemi místními partnery, včetně organizací mládeže a aby byl podporován rozvoj platforem pro mladé lidi, aby se mohli zaregistrovat do systému; doporučuje, aby byly informace týkající se záruk pro mladé lidi přístupné a srozumitelné všem;

33.  doporučuje, aby členské státy zajišťovaly dobrou kvalitu svých nabídek; zdůrazňuje, že by návrhy například měly odpovídat profilům účastníků a plnit poptávku po zaměstnancích, aby se umožnila udržitelná a případně dlouhodobá integrace mladých lidí na samotném trhu práce;

34.  s politováním konstatuje, že většina členských států nestanovila definici „kvalitní nabídky“; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci Výboru pro zaměstnanost Evropské unie využily stávajících sítí a dohodly se na společných charakteristických vlastnostech tohoto pojmu s přihlédnutím k evropskému rámci pro kvalitu stáží a ke společnému prohlášení evropských sociálních partnerů „Ke sdílené vizi učňovského vzdělávání“ a k judikatuře Soudního dvora EU ve věci nejistého zaměstnání; naléhavě dále vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že takové charakteristické vlastnosti jsou založeny na nabídce odpovídající úrovni kvalifikace a profilu účastníka, potřebám trhu práce, musejí skýtat příležitosti k práci, která jim umožňuje mít příjem, z něhož vyžijí, sociální ochranu a vyhlídky rozvoje a musí vést k udržitelnému a vyhovujícímu začlenění na trh práce; vítá doporučení Evropského účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 5/2017, aby větší pozornost byla věnována zlepšení kvality nabídek;

35.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost navrhla normy pro kritéria kvality budoucích nabídek předkládaných v rámci záruk pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je zapotřebí stanovit rámec kvality určující normy kvality pro tyto nabídky;

36.  konstatuje, že k dosažení cíle, jímž je zajistit nabídku kvalitního a trvalého zaměstnání pro všechny mladé lidi ve věku do 24 let, jsou třeba mnohem větší zdroje na lidské, technické a finanční úrovni; vítá skutečnost, že některé členské státy zvýšily maximální věk mladých lidí, který je opravňuje ke získání podpory v rámci systému záruk pro mladé lidi, na 30 let;

37.  zasazuje se o to, aby bylo zajištěno, že mladí lidé účastnící se záruky pro mladé lidi budou i nadále přispívat do systémů sociální ochrany a ochrany pracovníků platných v jejich členském státě a budou k nim mít přístup, a budou tak posilovat sdílenou odpovědnost všech zúčastněných, zejména mladých lidí a zaměstnavatelů;

38.  zdůrazňuje, že opatření prováděná v rámci záruk pro mladé lidi budou účinnější a nákladově efektivnější spíše tehdy, bude-li mladým lidem při vstupu na trh práce poskytnuta taková pomoc, jež jim bude schopna zajistit udržitelné pracovní příležitosti a platební růst;

39.  zdůrazňuje, že osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, tvoří heterogenní a různorodou skupinu a že systémy jsou účinnější a nákladově efektivnější, pokud jsou zacíleny na řešení zjištěných problémů; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost vypracovat komplexní strategie s jasnými cíli a koncipované tak, aby oslovily všechny kategorie osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; zdůrazňuje, že je nutné nabídnout individuální řešení, a to s ohledem na místní a regionální souvislosti, například prostřednictvím užšího zapojení místních zástupců zaměstnavatelů, místních poskytovatelů odborné přípravy a místních orgánů; vyzývá členské státy, aby pro každého uchazeče navrhly individuální cestu a vnitrostátním veřejným službám zaměstnanosti současně poskytly potřebnou flexibilitu k přizpůsobování modelů profilování;

40.  vyzývá členské státy, aby v zájmu prosazování trvalé integrace na trh práce vypracovaly vhodné informační strategie a posílily úsilí o identifikaci populace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zejména neaktivních mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na něž se nevztahují stávající systémy, a to s cílem registrovat tyto mladé lidi a sledovat situaci těch, kteří systémy záruk pro mladé lidi opouštějí v konkrétních intervalech (po 6, 12 a 18 měsících); zdůrazňuje, že je třeba zajistit řešení uzpůsobená pro různé skupiny mladých lidí a zaměřit se na neregistrované mladé lidi jakožto na klíčovou cílovou skupinu; vyzývá členské státy, aby zajistily, že prostředky, jež jsou k dispozici z ESF, nebudou nahrazovat veřejné výdaje a podotýká, že základním předpokladem pro účinné začlenění osob se statusem NEET na pracovní trh je dostatečný hospodářský růst;

41.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posoudily veškeré chyby a provedly analýzy trhu předtím, než spustí systémy plánované v rámci záruky pro mladé lidi, a vyvarovaly se tak bezcenných kurzů a vykořisťování stážistů na stážích, které k ničemu nevedou;

42.  vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily aktivní přechodné iniciativy, jako je např. pomoc při volbě povolání, profesní poradenství a informace o trhu práce, jakož i podpůrné služby ve školách a služby v oblasti výběru povolání na univerzitách, s cílem usnadnit přechod mladých lidí do pracovního procesu tak, že jim poskytnou dovednosti při přechodu do zaměstnání a v oblasti řízení profesní dráhy;

43.  konstatuje, že nedostatečné zviditelnění systému může vést k tomu, že bude obtížné oslovit všechny mladé lidi; doporučuje, aby byly podniknuty kroky s cílem zlepšit možnosti financování kampaní, jež jsou pořádány na místní úrovni ve spolupráci se všemi relevantními místními partnery, včetně organizací mládeže, a podpořit rozvoj platforem pro mladé lidi, jež jim umožní registraci do systému; doporučuje, aby byly informace týkající se záruk pro mladé lidi přístupné a srozumitelné všem;

44.  bere na vědomí stále přetrvávající nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce; žádá Komisi, aby v rámci Výboru pro zaměstnanost Evropské unie prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami v členských státech s cílem řešit tuto otázku;

45.  je toho názoru, že problémy týkající se nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, lze vyřešit lepším určováním kompetencí jednotlivců a odstranění nedostatků ve vnitrostátních systémech odborné přípravy; zdůrazňuje, že větší mobilita mladých lidí by mohla zlepšit jejich dovednosti a spolu s uznáním kvalifikace by mohla pomoci řešit stávající zeměpisný nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; vybízí členské státy, aby v tomto ohledu více využívaly síť EURES.

46.  zdůrazňuje, že velký potenciál pro tvorbu udržitelných pracovních míst by mohly mít dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), a vyzývá proto členské státy, aby do svých plánů pro provádění záruk pro mladé lidi zařadily efektivní opatření pro posilování dovedností IKT / digitálních dovedností.

47.  konstatuje, že je potřebný diverzifikovanější a individuálnější přístup k poskytování služeb různým skupinám mladých lidí, aby se zabránilo tomu, že si někdo bude vybírat na úkor druhých, a diskriminačnímu výběru; žádá, aby byla mladým lidem, kteří čelí mnohočetným překážkám, a těm, kdo jsou nejvíce vzdáleni od pracovního trhu poskytována intenzivnější a cílenější pomoc, při jejímž využívání by překonávali méně překážek; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité účinně koordinovat záruky pro mladé lidi s jinými politikami, například s antidiskriminačními politikami, a rozšiřovat rozsah opatření, které se v rámci záruky pro mladé lidi navrhují;

48.  je přesvědčen, že nezaměstnanost mladých by se měla řešit jako priorita již od spuštění příštích operačních programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF);

Provádění a sledování

49.  konstatuje, že uplatňování systému záruk pro mladé lidi je monitorováno prostřednictvím evropského semestru a Výboru pro zaměstnanost a specializovaného rámce ukazatelů vypracovaných Výborem pro zaměstnanost ve spolupráci s Komisí; vyzývá Radu, aby podpořila členské státy při zlepšování vykazování údajů;

50.  konstatuje, že nedostatek informací o potenciálních nákladech na provádění daných systémů v členských státech může vést k tomu, že nebude k dispozici dostatečné financování pro jejich provedení a splnění jejich cílů; vyzývá členské státy, aby vytvořily přehled nákladů na provádění záruk pro mladé lidi, jak doporučuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2017;

51.  zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění systémů záruk pro mladé lidi je důležité vyčlenění potřebných finančních zdrojů a vyhodnocení celkového financování, přičemž se musí zohlednit, že vyhodnocení celkového financování může být ztíženo problémy s rozlišováním mezi jednotlivými druhy opatření zaměřenými na mladé lidi v jednotlivých členských státech;

52.  vyzývá Komisi, aby poskytla přesnější informace o nákladové efektivnosti záruk pro mladé lidi a o tom, jakým způsobem je monitorováno provádění programu v členských státech, a aby v této souvislosti předkládala komplexní výroční zprávy;

53.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné mechanismy pro projednání a řešení obtíží, kterým se čelí při uplatňování systémů záruk pro mladé lidi; podtrhuje, že je třeba, aby si členské státy daly zásadní, ale realistický a proveditelný politický a finanční závazek uplatňovat záruky pro mladé lidi v plném rozsahu, včetně zajištění mechanismů časné intervence, kvalitních pracovních míst, nabídky dalšího vzdělávání a odborné přípravy, jasných kritérií způsobilosti a budování partnerství s příslušnými zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že tohoto cíle by mělo být dosaženo účinným oslovením všech dotyčných, posílením administrativní kapacity tam, kde je to zapotřebí, zohledněním místních podmínek, poskytnutím možnosti zlepšovat své dovednosti a vytvořením odpovídajících struktur k monitorování a hodnocení během provádění uvedených opatření i po jejich dokončení;

54.  vyzývá k účinnému mnohostrannému dohledu nad dodržováním doporučení Rady, kterým se zavádí záruky pro mladé lidi v rámci evropského semestru, a k tomu, aby se v případě nutnosti věnovala pozornost doporučení;

55.  opět potvrzuje, že je rozhodnut úzce sledovat všechny činnosti členských států při zavádění záruk pro mladé lidi do praxe, a vybízí mládežnické organizace, aby i nadále poskytovaly Parlamentu aktuální informace o svých analýzách týkajících se opatření členských států; naléhavě vybízí členské státy a Komisi, aby zapojily zúčastněné aktéry z řad mladých lidí do tvorby politik; připomíná, že zásadní význam z hlediska úspěšnosti záruk pro mladé lidi má zapojení mládežnických organizací do informování o těchto zárukách, do jejich uplatňování a vyhodnocování;

56.  bere na vědomí výskyt některých zpoždění v provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech, především z procedurálních a strukturálních důvodů; vyjadřuje znepokojení nad mírou čerpání, kterou vykazují členské státy u předběžného financování poskytnutého na provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; trvá proto na tom, že aby příslušné orgány členského státu učinily neodkladné kroky k tomu, aby v plném rozsahu a včas využily zdroje, které jsou k dispozici na boj proti nezaměstnanosti mladých; domnívá se, že členské státy musejí ve vnitrostátních rozpočtech vyhradit dodatečné finanční závazky na řešení těchto strukturálních problémů;

57.  vítá spolupráci Komise s členskými státy na identifikaci a šíření osvědčených postupů pro kvalitní monitorování a podávání zpráv na základě stávajících systémů členských států; připomíná Komisi, že pro tyto účely je i nadále zásadní srovnatelnost údajů;

58.  doporučuje, aby Komise i nadále stanovovala správné postupy při monitorování a informování, které by předala členským státům za účelem důsledného a spolehlivého sdělování výsledků, které by se poté bez problémů hodnotily, i s ohledem na jejich kvalitu; doporučuje zejména, že je nutné pravidelně poskytovat zejména kvalitní statistiky, které by členským státům umožnily vytvářet realističtější a účinnější politiku zaměřenou na mládež, mj. na základě sledování účastníků opouštějících systém záruky pro mladé lidi, tak aby byl počet osob, které program opouštějí, aniž by pro ně byl přínosem, co nejnižší;

59.  vyzývá Komisi, aby posílila způsob, jakým členské státy provádějí systémy schválené v rámci záruk pro mladé lidi, a aby zavedla transparentní a komplexní monitorovací systém s veřejně přístupnými údaji, jenž se zaměří na nákladovou efektivnost, strukturální reformy a opatření cílená na jednotlivce;

60.  navrhuje, aby v každém z členských států byla provedena analýza ex ante, která stanoví konkrétní cíle a harmonogramy pro očekávaný výsledek působení systémů záruk pro mladé lidi a navrhuje, že je třeba zabránit dvojímu financování;

61.  vybízí ke sdílení osvědčených postupů prostřednictvím Výboru pro zaměstnanost a programu vzájemného učení evropské strategie zaměstnanosti; konstatuje v tomto ohledu, že je důležité vzájemné učení zaměřené na aktivizaci nejzranitelnějších skupin;

62.  je znepokojen tím, že údaje o příjemcích, výstupech a výsledcích Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou nedostatečné a často nejednotné; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření a vyvinuly méně administrativně náročné a modernější monitorovací systémy pro zbývající finanční prostředky Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých;

63.  požaduje zaměření na výsledky programu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím stanovení konkrétních ukazatelů v podobě reforem provedených ve členských státech, znalostí a dovedností získaných z programu a počtu nabídnutých smluv na dobu neurčitou; kromě toho navrhuje, aby zkušenosti mentorů ve vybraném povolání byly v souladu s dovednostmi, jež příslušní žadatelé potřebují;

64.  vyzývá členské státy, aby vylepšily své systémy monitorování a vykazování, a zajistily tak lepší měřitelnost cílů záruk pro mladé lidi a usnadnily vypracování aktivačních politik pro mladé lidi, které by více vycházely z faktů, a aby zejména zdokonalily schopnost následně monitorovat účastníky, kteří ze záruk pro mladé lidi odejdou, a mohly tak co nejvíce snížit počet případů s nejasným výsledkem a získat údaje o aktuální situaci všech účastníků; vyzývá Komisi, aby přezkoumala své pokyny o sběru údajů, a členské státy, aby přezkoumaly své výchozí hodnoty a cíle s cílem minimalizovat riziko, že by se výsledky zveličovaly;

65.  uznává, že v některých členských státech se záruky pro mladé staly hnacím motorem politických změn a zlepšení koordinace na poli zaměstnání a vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité: vytyčit realistické a měřitelné cíle podpory politik a rámců, jako jsou záruky pro mladé lidi, určit hlavní náročné úkoly, definovat vhodné kroky, jež je třeba učinit ke zvládnutí těchto úkolů, a posoudit tyto úkoly s náležitým ohledem na zvyšování zaměstnatelnosti; konstatuje, že v některých případech je obtížné přesně určit a posoudit, jaký přínos záruky pro mladé lidi dosud měly, a že kvalitní statistiky by měly členským státům pomoci vytvářet realističtější a účinnější politiku zaměřenou na mládež, která by nevedla k falešným nadějím;

66.  uznává, že mnohé členské státy vynakládají na provádění systému záruk pro mladé lidi značné úsilí; konstatuje však, že většina reforem dosud nebyla v plné míře realizována, zejména pokud jde o navazování partnerství se sociálními partnery a s mladými lidmi při koncipování, provádění a hodnocení opatření v rámci projektu záruk pro mladé lidi a při podpoře lidí, kteří čelí četným překážkám; konstatuje, že v dlouhodobém horizontu je zapotřebí značného úsilí a finančních zdrojů za účelem dosažení cílů systému záruk pro mladé lidi;

67.  je přesvědčen, že opakované využívání záruk pro mladé lidi nesmí být na úkor aktivizace pracovního trhu ani cíle, kterým je přechod ke stálému zaměstnání; vyzývá Radu, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) k vyčlenění odpovídajících prostředků na záruky pro mladé lidi; vyzývá členské státy, aby zajistily, že mladí lidé, včetně osob ve věku do 30 let, budou dostávat kvalitní nabídky přizpůsobené jejich profilu a úrovni kvalifikace, jakož i poptávce trhu práce, aby tak vznikala udržitelná zaměstnanost a zabránilo se opakovanému využívání záruk pro mladé lidi;

68.  domnívá se, že k posouzení účinnosti systému je nezbytné zhodnotit všechny aspekty včetně nákladové efektivity systému; bere na vědomí předcházející odhady Mezinárodní organizace práce a nadace Eurofound a žádá Komisi, aby tyto prognózy potvrdila nebo aktualizovala;

69.  vyzývá k tomu, aby v každém zúčastněném členském státě byla posouzena účinnost záruk pro mladé lidi, aby se tak zabránilo vykořisťování mladých lidí ze strany některých společností, jež využívají podvodné systémy odborné přípravy k tomu, aby těžily z práce financované státem; za tímto účelem navrhuje, aby byly monitorovány vyhlídky mladých lidí, kteří čerpali z programu, na získání zaměstnání a aby byly zavedeny mechanismy, které budou od zúčastněných zaměstnavatelů, ať už soukromých či veřejných, vyžadovat, aby převedli minimální procentuální podíl stáží na pracovní smlouvu, což bude podmínkou pro další účast v programu;

70.  konstatuje, že hodnocení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude Komisí ukončeno do konce roku 2017 a očekává se rychlé začlenění nezbytných úprav k zajištění úspěšného provádění; zdůrazňuje, že je důležité, aby relevantní zúčastněné strany a mimo jiné i mládežnické organizace průběžně hodnotily výkonnost Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

71.  zdůrazňuje, že je potřebné zavést systém ukazatelů a opatření k hodnocení a sledování účinnosti jak veřejných systémů zaměstnanosti, tak Záruky pro mladé lidi, jelikož ač se s ním počítalo od počátku, má systém mnoho nedostatků;

72.  žádá, aby byli účastníci programu řádně informováni o postupech, které mají být zahájeny v případě zneužití nástroje, a aby byla zaručena jejich nezbytná a plánovaná ochrana;

73.  vyzývá k účinné a transparentní kontrole, k podávání zpráv a sledování způsobu, jakým jsou prostředky přidělené na evropské úrovni a na úrovni členských států využívány, aby se zabránilo zneužívání prostředků a jejich mrhání;

Zlepšení

74.  zdůrazňuje nezbytnost zaručit dlouhodobý závazek prostřednictvím ambiciózního programování a vyrovnaného financování jak z rozpočtu EU, tak i z vnitrostátních rozpočtů, aby bylo možno nabídnout plný přístup všem mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se, ani se neúčastní odborné přípravy (tzv. „NEET“) v EU;

75.  připomíná význam spolupráce mezi všemi úrovněmi správy (EU, členských států a místních subjektů) a technické pomoci Komise pro účinné provádění záruk pro mladé lidi;

76.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit a rozvíjet celoživotní profesní poradenství vysoké kvality s aktivním zapojením rodin s cílem pomoci mladým lidem lépe se rozhodovat o svém vzdělání a profesní dráze;

77.  konstatuje, že Komise ve svém sdělení z října 2016 dochází k závěru, že musí zvýšit účinnost Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; je přesvědčen, že by toho mělo být dosaženo tím, že se zajistí, aby mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, byli začleněni do trhu práce udržitelným způsobem, jakož i stanovením cílů, které odrážejí různorodé složení skupiny mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, a které obsahují konkrétní logické intervence pro každou skupinu dílčího cíle; konstatuje, že využívání i jiných programů ESF s cílem zajistit udržitelnost začlenění mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy, by mohlo zlepšit efektivitu;

78.  žádá Komisi a členské státy, aby usměrňovaly očekávání tak, že stanoví úkoly a cíle, jež budou realistické a dosažitelné, aby posuzovaly nerovnosti, aby před prováděním mechanismů analyzovaly trh, aby zlepšily systémy pro dohled a oznamování a aby zlepšily kvalitu údajů, aby mohly být účinně měřeny výsledky;

79.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zabezpečily dostatečné finanční prostředky s cílem zajistit úspěšné začlenění všech mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní nebo nemají přístup ke vhodné odborné přípravě nebo nabídce vzdělání; zdůrazňuje, že k zajištění udržitelných výsledků by záruky pro mladé lidi měly vycházet ze stávajících znalostí a zkušeností a pokračovat v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že to vyžaduje navýšení veřejných prostředků, které jsou k dispozici pro aktivní politiky na trhu práce na úrovni EU a na úrovni členských států;

80.  vyzývá členské státy, aby řádně vyhodnotily náklady na systémy záruk pro mladé lidi, naplnily očekávání stanovením reálných a dosažitelných cílů, uvolnily další zdroje ze svých vnitrostátních rozpočtů a posílily financování svých veřejných služeb zaměstnanosti, aby jim umožnily plnit dodatečné úkoly spojené s prováděním Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

81.  vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování navazujících údajů s cílem posoudit dlouhodobou udržitelnost výsledků z kvalitativního a kvantitativního hlediska a usnadnit rozvoj politik pro mladé lidi, které by byly více založeny na faktech; vyzývá k zajištění větší transparentnosti a soudržnosti při shromažďování údajů ve všech členských státech a rovněž vyzývá ke shromažďování údajů členěných podle pohlaví; se znepokojením konstatuje, že udržitelnost pozitivních výstupů ze záruk pro mladé lidi se postupně zhoršuje(9);

82.  vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu účinků opatření zavedených v členských státech, identifikovala nejúčinnější řešení, a na jejich základě poskytla členským státům doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků s nízkou úrovní investic.

o
o   o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(3) Úř. věst. L 126, 21.5.2015, s. 1.
(4) Další opatření zahrnují iniciativu „Mládež v pohybu“ zahájenou v září 2010 „Iniciativu příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011, a „akční týmy pro mladé lidi“, která byla zahájena v lednu 2012.
(5) Březen 2017: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8002525/3-02052017-AP-EN.pdf/94b69232-83a9-4011-8c85-1d4311215619
(6) Sociální zapojení mladých lidí (Eurofound 2015)
(7) Mladí lidé, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy – charakteristika, náklady a politické reakce v Evropě. (NEETs – Young people not in employment, education or training: charakteristiky, náklady a politická řešení v Evropě (Eurofound 2012).
(8) Bílá kniha o budoucnosti Evropy, s. 13.
(9) Bod 164 ve zvláštní zprávě EÚD 5/2017.


Trestné činy a sankce v oblasti nedovoleného obchodu s drogami ***II
PDF 389kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a  zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV (10537/1/2017 – C8-0325/2017 – 2013/0304(COD))
P8_TA(2017)0391A8-0317/2017

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10537/1/2017 – C8-0325/2017),

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království na základě Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0618),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67a jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0317/2017),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 52.
(2) Přijaté texty ze dne 17.4.2014, P7_TA(2014)0454.


Hnojivé výrobky s označením CE ***I
PDF 1226kWORD 180k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 24. října 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 (COM(2016)0157 – C8-0123/2016 – 2016/0084(COD))(1)
P8_TA(2017)0392A8-0270/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví pravidla pro dodávání přípravků pro výživu rostlin s označením CE na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009
(Tento pozměňovací návrh, který nahrazuje spojení „hnojivé výrobky“ spojením „přípravky pro výživu rostlin“, se týká celého textu. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Podmínky pro dodávání hnojiv na vnitřní trh byly částečně harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/200315, které se téměř výhradně týká hnojiv z těžených nebo chemicky vyráběných anorganických materiálů. Pro účely hnojení je také třeba využívat recyklované nebo organické materiály. Měly by být stanoveny harmonizované podmínky pro dodávání hnojiv vyráběných z takových recyklovaných nebo organických materiálů na celý vnitřní trh, aby tak vznikla významná pobídka pro jejich další využití. Rozsah harmonizace by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnovala recyklované a organické materiály.
(1)  Podmínky pro dodávání hnojiv na vnitřní trh byly částečně harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/200315, které se téměř výhradně týká hnojiv z těžených nebo chemicky vyráběných minerálních materiálů. Pro účely hnojení je také třeba využívat recyklované nebo organické materiály. Měly by být stanoveny harmonizované podmínky pro dodávání hnojiv vyráběných z takových recyklovaných nebo organických materiálů na celý vnitřní trh, aby tak vznikla významná pobídka pro jejich další využití. Prosazování častějšího používání recyklovaných živin by dále podpořilo rozvoj oběhového hospodářství a umožnilo při všeobecném používání živin účinnější využívání zdrojů, přičemž by se snížila závislost Unie na živinách ze třetích zemí. Rozsah harmonizace by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnovala recyklované a organické materiály.
_________________
_________________
15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1).
15 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1).
(Tento pozměňovací návrh zahrnuje také technický pozměňovací návrh na změnu výrazu „anorganický“ na „minerální“ týkající se celého textu. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Živiny v potravinách pocházejí z půdy, proto je zdravá a výživná půda základem zdravých a výživných plodin a potravin. Je třeba, aby zemědělci mohli používat širokou škálu organických i syntetických hnojiv, a mohli tak zlepšovat kvalitu své půdy. Pokud půdní živiny chybí nebo jsou vyčerpány, trpí rostliny nedostatkem živin, což se projeví tím, že buď přestanou růst, nebo pro člověka nebudou mít žádnou výživovou hodnotu.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Aby se zajistilo účinné využívání chlévského hnoje a kompostu vyprodukovaného v zemědělských podnicích, měli by zemědělci používat výrobky, které jsou v souladu se zásadami „zodpovědného zemědělství“, upřednostňovat místní distribuční kanály a správné zemědělské a environmentální postupy a používat takové výrobky, které jsou v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, například se směrnicí o dusičnanech nebo s rámcovou směrnicí o vodě. Mělo by se podporovat přednostní používání hnojiv vyrobených na místě a v sousedních zemědělských podnicích.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Hnojivý výrobek s označením CE může mít více než jednu z funkcí popsaných v tomto nařízení v rámci kategorií funkce výrobku. Je-li deklarována byť jen jedna z těchto funkcí, mělo by stačit, aby výrobek splňoval požadavky na kategorii funkce výrobku, která danou deklarovanou funkci popisuje. Naopak v případě, že je deklarována více než jedna z uvedených funkcí, měl by být hnojivý výrobek s označením CE chápán jako kombinace dvou nebo více složkových hnojivých výrobků a splnění požadavků by se mělo z hlediska jejich funkce vyžadovat pro každý ze složkových hnojivých výrobků. Proto by měla existovat zvláštní kategorie funkce výrobku, která by takové kombinace zahrnovala.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Je možné, že výrobce používající jeden nebo více hnojivých výrobků s označením CE, které již byly předmětem posouzení shody provedeného tímto nebo jiným výrobcem, se bude chtít opírat o toto posuzování shody. V zájmu snížení administrativní zátěže na minimum by se výsledný hnojivý výrobek s označením CE měl taktéž považovat za kombinaci dvou nebo více složkových hnojivých výrobků a dodatečné požadavky na shodu této kombinace by měly být omezeny na aspekty, v jejichž případě jsou tyto požadavky v důsledku smíchání příslušných složek opodstatněné.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Kontaminující látky v hnojivých výrobcích s označením CE, jako je kadmium, mohou potenciálně představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, neboť se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jejich obsah v takových výrobcích by proto měl být omezen. Kromě toho by se mělo v hnojivých výrobcích s označením CE získávaných z biologického odpadu zamezit přítomnosti nečistot, zejména polymerů, ale také kovu a skla, nebo by jejich výskyt měl být omezen v takovém rozsahu, v jakém je to technicky proveditelné detekcí takových nečistot v odděleně sbíraném biologickém odpadu před zpracováním.
(8)  Nejsou-li hnojivé výrobky s označením CE správně používány, mohou kontaminující látky v nich obsažené, jako je kadmium, potenciálně představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, neboť se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jejich obsah v takových výrobcích by proto měl být omezen. Kromě toho by se mělo v hnojivých výrobcích s označením CE získávaných z biologického odpadu zamezit přítomnosti nečistot, zejména polymerů, ale také kovu a skla, nebo by jejich výskyt měl být omezen v takovém rozsahu, v jakém je to technicky proveditelné detekcí takových nečistot v odděleně sbíraném biologickém odpadu před zpracováním.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Členským státům, které již mají přísnější vnitrostátní limitní hodnoty pro kadmium v hnojivech, by mělo být umožněno tyto limitní hodnoty zachovat, dokud zbytek Unie nedosáhne stejné úrovně.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)   V zájmu zajištění souladu fosforečných hnojivých výrobků s požadavky tohoto nařízení a podpory inovací je nezbytné vytvářet prostřednictvím finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci programu Horizont 2020, programů LIFE, platformy na podporu financování oběhového hospodářství nebo prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) a případně jiných finančních nástrojů, dostatečné investiční pobídky pro rozvoj příslušných technologií, zejména technologií dekadmiace, a nakládání s nebezpečným odpadem s vysokým obsahem kadmia. Komise by měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pobídkách a finančních prostředcích Unie, které poskytla na odstranění kadmia.
Pozměňovací návrh 395
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 c (nový)
(8c)  Ke dni ... [datum použitelnosti tohoto nařízení] by Komise měla vytvořit mechanismus, který dále usnadní přístup k financování výzkumu a inovací zaměřených na technologie dekadmiace a jejich využívání ve výrobních procesech v Unii pro všechny druhy fosfátových hnojiv, jakož i na další možná řešení odstranění kadmia, která jsou v průmyslovém měřítku hospodářsky životaschopná, ale zároveň umožňují zpracování vzniklého odpadu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Výrobkům, jež jsou v souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, by měl být umožněn volný pohyb na vnitřním trhu. Pokud jeden nebo více složkových materiálů v hnojivém výrobku s označením CE spadá do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/200918, ale ve výrobním řetězci dosáhne bodu, po kterém už nepředstavuje závažné riziko pro zdraví lidí a zvířat („konečný bod výrobního řetězce“), znamenal by požadavek na zachování souladu výrobku s ustanoveními uvedeného nařízení zbytečnou administrativní zátěž. Takové hnojivé výrobky by proto měly být z požadavků uvedeného nařízení vyňaty. Nařízení (ES) č. 1069/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(9)  Hnojivým výrobkům s označením CE, jež jsou v souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, by měl být umožněn volný pohyb na vnitřním trhu. Pokud je jeden nebo více složkových materiálů získaným produktem spadajícím do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/200918, ale ve výrobním řetězci dosáhne bodu, po kterém už nepředstavuje riziko pro zdraví lidí a zvířat („konečný bod výrobního řetězce“), znamenal by požadavek na zachování souladu výrobku s ustanoveními uvedeného nařízení zbytečnou administrativní zátěž. Takové hnojivé výrobky by proto měly být z požadavků uvedeného nařízení vyňaty. Nařízení (ES) č. 1069/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
_________________
_________________
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Konečný bod výrobního řetězce by měl být stanoven pro každý příslušný složkový materiál obsahující vedlejší produkty živočišného původu v souladu s postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1069/2009. Pokud proces výroby podle tohoto nařízení začíná již před dosažením zmíněného konečného bodu, požadavky na zpracování podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení by se měly na hnojivé výrobky s označením CE použít kumulativně, což znamená, že pokud obě nařízení upravují stejný parametr, použije se přísnější požadavek.
(10)  U každé kategorie složkových materiálů, která zahrnuje získané produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, by pro každý příslušný složkový materiál obsahující vedlejší produkty živočišného původu měl být v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení stanoven konečný bod výrobního řetězce. Aby se využilo technického pokroku, vytvořilo více příležitostí pro výrobce a podniky a uvolnil se potenciál pro lepší využití živin z vedlejších produktů živočišného původu, například chlévského hnoje, měly by práce na stanovení pracovních metod a pravidel pro využití vedlejších produktů živočišného původu, pro něž byl stanoven konečný bod výrobního řetězce, začít ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost. Pokud jde o hnojivé výrobky, které obsahují zpracovaný živočišný chlévský hnůj nebo se z něho skládají, je třeba stanovit kritéria pro konečný produkt zpracování chlévského hnoje. Za účelem rozšíření nebo doplnění kategorií složkových materiálů, tak aby zahrnovaly více vedlejších produktů živočišného původu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je-li tohoto konečného bodu dosaženo před uvedením hnojivého výrobku s označením CE na trh, ale poté, co proces výroby podle tohoto nařízení již začal, požadavky na zpracování podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení by se měly na hnojivé výrobky s označením CE použít kumulativně, což znamená, že pokud obě nařízení upravují stejný parametr, použije se přísnější požadavek.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)   U vedlejších produktů živočišného původu již široce používaných v členských státech k výrobě hnojiv by měl být konečný bod stanoven bez zbytečného prodlení, a to nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Pokud jeden nebo více složkových materiálů pro hnojivý výrobek s označením CE spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009 a nedosáhl konečného bodu výrobního řetězce, bylo by zavádějící poskytnout výrobku označení CE podle tohoto nařízení, neboť dodání takového výrobku na trh podléhá požadavkům nařízení (ES) č. 1069/2009. Takové výrobky by proto měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty.
(12)  Dodávání na trh u vedlejšího produktu živočišného původu nebo získaného produktu, v jejichž případě nebyl ve výrobním řetězci definován konečný bod nebo definovaného konečného bodu nebylo v době dodání na trh dosaženo, podléhá požadavkům nařízení (ES) č. 1069/2009. Bylo by proto zavádějící poskytnout výrobku označení CE podle tohoto nařízení. Jakýkoli výrobek obsahující takový vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt nebo z něj sestávající by proto měl být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňat.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  U určitých využitých odpadů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES20 byla identifikována tržní poptávka po jejich využití jako hnojivé výrobky. Kromě toho je třeba stanovit určité požadavky na odpad používaný jako vstupní materiál při procesu využití, na postupy a techniky zpracování, jakož i na hnojivé výrobky získané v procesu využití, aby se zajistilo, že používání takových výrobků nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí. Pro hnojivé výrobky s označením CE by takové požadavky měly být stanoveny v tomto nařízení. Jakmile proto takové výrobky dosáhnou souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, neměly by už být považovány za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES.
(13)  U určitých využitých odpadů, jako je struvit, biouhel a výrobky na bázi popela, ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES20 byla zjištěna tržní poptávka po jejich využití jako hnojivé výrobky. Kromě toho je třeba stanovit určité požadavky na odpad používaný jako vstupní materiál při procesu využití, na postupy a techniky zpracování, jakož i na hnojivé výrobky získané v procesu využití, aby se zajistilo, že používání takových výrobků nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí. Pro hnojivé výrobky s označením CE by takové požadavky měly být stanoveny v tomto nařízení. Jakmile proto takové výrobky dosáhnou souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, neměly by už být považovány za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES, a v této souvislosti by měly mít výrobky, které takové využité odpady obsahují nebo se z nich skládají, přístup na vnitřní trh. Aby byla zajištěna právní srozumitelnost, aby se využilo technického pokroku a dále podpořili výrobci k tomu, aby více využívali hodnotné odpadové toky, mělo by se s vědeckými analýzami a stanovením požadavků na zhodnocování takových výrobků na úrovni Unie začít ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost. V této souvislosti by Komisi měla být bez zbytečného odkladu svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení větších nebo dalších kategorií složkových materiálů vhodných pro použití při výrobě hnojivých výrobků s označením CE.
_________________
_________________
20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Výrobci v současné době používají jako složku hnojivého výrobku s označením CE některé průmyslové vedlejší, druhotné nebo recyklované produkty pocházející z konkrétních průmyslových procesů. Pro složky hnojivých výrobků s označením CE by měly být požadavky týkající se kategorií složkových materiálů stanoveny v tomto nařízení. Případně by se takové výrobky od okamžiku dosažení všech požadavků tohoto nařízení měly přestat považovat za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Určité látky a směsi, běžně označované jako agronomické přísady, zlepšují způsob uvolňování živin z hnojiva. Látky a směsi, které se dodávají na trh se záměrem přidání do hnojivých výrobků s označením CE pro tento účel, by měly splňovat určitá kritéria účinnosti, za které nese odpovědnost výrobce zmíněných látek či směsí, a proto by jako takové měly být považovány za hnojivé výrobky s označením CE, na které se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by hnojivé výrobky s označením CE obsahující takové látky nebo směsi měly podléhat určitým kritériím účinnosti a bezpečnosti. Takové látky a směsi by proto také měly být regulovány jako složkové materiály pro hnojivé výrobky s označením CE.
(14)  Určité látky a směsi, označované jako agronomické přísady, zlepšují způsob uvolňování živin z hnojiva. Látky a směsi, které se dodávají na trh se záměrem přidání do hnojivých výrobků s označením CE pro tento účel, by měly splňovat určitá kritéria účinnosti a kritéria pro bezpečnost a životní prostředí, za které nese odpovědnost výrobce zmíněných látek či směsí, a proto by jako takové měly být považovány za hnojivé výrobky s označením CE, na které se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by hnojivé výrobky s označením CE obsahující takové látky nebo směsi měly podléhat určitým kritériím účinnosti a kritériím pro bezpečnost a životní prostředí. Takové látky a směsi by proto také měly být regulovány jako složkové materiály pro hnojivé výrobky s označením CE.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   Vzhledem k tomu, že výrobky, které kromě hnojivých prvků sestávají i z látek a směsí, mají být přidávány do půdy a vypouštěny do životního prostředí, měla by se kritéria shody uplatňovat na všechny materiály použité ve výrobku, zejména pokud jsou malé nebo se rozkládají na malé fragmenty, které se mohou rozptýlit v půdě a ve vodních systémech a mohou se rozšířit do širšího prostředí. Proto by ověřování plnění kritérií biologické rozložitelnosti a souladu mělo probíhat v realistických podmínkách in-vivo, které by zohledňovaly různou rychlost rozkladu za anaerobních podmínek, ve vodních biotopech nebo pod vodou, za plného promáčení nebo ve zmrzlé půdě.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Určité látky, směsi a mikroorganismy, běžně označované jako pomocné rostlinné přípravky, nejsou jako takové živinami, avšak přesto stimulují procesy výživy rostlin. Pokud je výlučným účelem takových výrobků zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, zvýšit toleranci vůči abiotickému stresu nebo kvalitativní znaky plodiny, jsou svojí povahou podobnější hnojivým výrobkům než většině kategorií přípravků na ochranu rostlin. Takové výrobky by proto mělo být možné opatřit označením CE podle tohoto nařízení a měly by být vyňaty z působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/200921. Nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(15)  Určité látky, směsi a mikroorganismy, označované jako pomocné rostlinné přípravky, nejsou jako takové zdrojem živin, avšak přesto stimulují přirozené procesy výživy rostlin. Pokud je výlučným účelem takových výrobků zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, zvýšit toleranci vůči abiotickému stresu či kvalitativní znaky plodiny, rozklad organických složek půdy nebo zvýšit dostupnost živin v rhizosféře, jsou svojí povahou podobnější hnojivým výrobkům než většině kategorií přípravků na ochranu rostlin. Z toho vyplývá, že fungují jako doplněk k hnojivům a jejich cílem je optimalizovat účinnost hnojiv a snížit dávkování živin. Takové výrobky by proto mělo být možné opatřit označením CE podle tohoto nařízení a měly by být vyňaty z působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/200921. Nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
_________________
_________________
21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Kategorie složkových materiálů by měly být v případě mikroorganismů rozšířeny nebo doplněny, aby se zajistil a zvýšil inovační potenciál, pokud jde o rozvoj a objevování nových mikrobiálních pomocných rostlinných přípravků. V zájmu podnícení inovací a vytvoření právní jistoty pro výrobce, pokud jde o požadavky, které mají být splněny při používání mikroorganismů jako složkových materiálů pro hnojivé výrobky s označením CE, je třeba jasně vymezit harmonizované metody pro posuzování bezpečnosti mikroorganismů. Přípravná činnost k definování těchto metod posouzení bezpečnosti by měla být zahájena bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, aby bylo možné bezodkladně stanovit požadavky, které musejí zemědělci splňovat při prokazování bezpečnosti mikroorganismů za účelem jejich použití v hnojivých výrobcích s označením CE.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Výrobky s jednou nebo více funkcemi, z nichž jedna spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009, by měly zůstat pod kontrolou, která je pro takové výrobky určena a stanovena v uvedeném nařízení. Pokud takové výrobky mají rovněž funkci hnojivého výrobku, bylo by zavádějící poskytnout jim označení CE podle tohoto nařízení, jelikož dodání přípravku na ochranu rostlin na trh je podmíněno povolením přípravku platným v dotčeném členském státě. Takové výrobky by proto měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty.
(16)  Výrobky s jednou nebo více funkcemi, z nichž jedna spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009, jsou přípravky na ochranu rostlin, na něž se vztahuje oblast působnosti uvedeného nařízení. Tyto výrobky by měly zůstat pod kontrolou, která je pro určena a stanovena v uvedeném nařízení. Pokud takové výrobky mají rovněž funkci nebo účinek hnojivého výrobku, bylo by zavádějící poskytnout jim označení CE podle tohoto nařízení, jelikož dodání přípravku na ochranu rostlin na trh je podmíněno povolením přípravku platným v dotčeném členském státě. Takové výrobky by proto měly být z působnosti tohoto nařízení vyňaty.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Toto nařízení by nemělo bránit uplatňování stávajících právních předpisů Unie týkajících se aspektů ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, na něž se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se tedy mělo použít, aniž by byly dotčeny směrnice Rady 86/278/EHS22, směrnice Rady 89/391/EHS23, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200624, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200825, nařízení Komise (ES) č. 1881/200626, směrnice Rady 2000/29/ES27, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/201328 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/201429.
(17)  Bez ohledu na druh přípravku pro výživu rostlin s označením CE by toto nařízení nemělo bránit uplatňování stávajících právních předpisů Unie týkajících se aspektů ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, na něž se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se tedy mělo použít, aniž by byly dotčeny směrnice Rady 86/278/EHS22, směrnice Rady 89/391/EHS23, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200624, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200825, nařízení Komise (ES) č. 1881/200626, směrnice Rady 2000/29/ES27, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/201328, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/201429, směrnice Rady 91/676/EHS29a a směrnice 2000/60/EC29b.
_________________
_________________
22 Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
22 Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
23 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).
23 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
26 Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).
26 Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).
27 Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).
27 Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).
28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
29a Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
29b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Vysledovatelnost výrobků, které jsou náchylné k organickému znečištění z určitých potenciálně problematických zdrojů (nebo jsou tak vnímány), je třeba zajistit až ke zdroji organického materiálu. To je nutné k zajištění důvěry spotřebitelů a omezení škod v případě místní kontaminace. V důsledku toho bude možné identifikovat podniky, které používají hnojivé výrobky s obsahem organického materiálu z těchto zdrojů. To by mělo být povinné pro výrobky obsahující materiál z odpadů nebo z vedlejších produktů, které nebyly podrobeny žádnému zpracování, jímž se ničí organické znečisťující látky, patogenní původci a genetický materiál. Účelem není pouze omezit rizika pro zdraví a životní prostředí, ale rovněž zvýšit důvěru veřejnosti a zmírnit obavy zemědělců, pokud jde o patogenní původce, organické znečišťující látky a genetický materiál. V zájmu ochrany majitelů půdy před znečištěním, které sami nezavinili, jsou členské státy vyzvány, aby stanovily přiměřená pravidla odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)   Toto nařízení by se nemělo vztahovat na neošetřené vedlejší produkty živočišné výroby.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   V souladu s oběhovým hospodářstvím už výrobci používají jako složky hnojivých výrobků s označením CE některé průmyslové vedlejší nebo druhotné produkty konkrétních průmyslových postupů. Požadavky související s takovými kategoriemi složkových materiálů by měly být stanoveny v příloze II.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Lze očekávat, že blend různých hnojivých výrobků s označením CE, z nichž každý byl s úspěchem podroben posouzení shody s příslušnými požadavky pro takový materiál, je sám vhodný pro použití jako hnojivý výrobek s označením CE, s výhradou splnění pouze určitých doplňkových požadavků opodstatněných mísením. Aby se proto předešlo zbytečné administrativní zátěži, měly by takové blendy patřit do samostatné kategorie, pro kterou by posuzování shody mělo být omezeno na doplňkové požadavky opodstatněné mísením.
(20)  Lze očekávat, že kombinace výrobků z různých kategorií funkce výrobku, z nichž každý byl s úspěchem podroben posouzení shody s příslušnými požadavky pro takový materiál, je sama o sobě vhodná pro použití jako hnojivý výrobek s označením CE, s výhradou splnění pouze určitých doplňkových požadavků opodstatněných mísením. Aby se proto předešlo zbytečné administrativní zátěži, měly by takové kombinace patřit do samostatné kategorie, pro kterou by posuzování shody mělo být omezeno na doplňkové požadavky opodstatněné mísením.
(Tento pozměňovací návrh zahrnuje také pozměňovací návrh na změnu výrazu „blend“ (v množném či jednotném čísle) na výraz „kombinace“ (v množném či jednotném čísle) týkající se celého textu. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Při uvádění hnojivého výrobku s označením CE na trh by měl dovozce na jeho obalu uvést své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat, aby se umožnil dozor nad trhem.
(25)  Při uvádění výrobku s označením CE na trh by měl dovozce na jeho obalu uvést své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž jej lze kontaktovat, jakož i výrobce ze třetích zemí, aby se umožnil dozor nad trhem.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Pokud harmonizované normy nebyly přijaty nebo nepokrývají všechny prvky požadavků na kvalitu a bezpečnost stanovené v tomto nařízení dostatečně podrobně, může být třeba stanovit jednotné podmínky pro provádění těchto požadavků. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se takové podmínky stanoví ve společných specifikacích. Z důvodů právní jistoty by mělo být upřesněno, že hnojivé výrobky s označením CE musí takové specifikace splňovat, a to i tehdy, pokud jsou považovány za vyhovující harmonizovaným normám.
(31)  Pokud harmonizované normy nebyly přijaty nebo nepokrývají všechny prvky požadavků na kvalitu a bezpečnost stanovené v tomto nařízení dostatečně podrobně a pokud při schvalování a aktualizaci norem, které mají tyto požadavky zohlednit, dochází k příliš velkým prodlevám, může být třeba zavést dočasná opatření pro stanovení jednotných podmínek pro provádění těchto požadavků. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se takové podmínky stanoví ve společných specifikacích. Z důvodů právní jistoty by mělo být upřesněno, že hnojivé výrobky s označením CE musí takové specifikace splňovat, a to i tehdy, pokud jsou považovány za vyhovující harmonizovaným normám.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  Hnojivé výrobky s označením CE by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou dostatečně účinné a nepředstavují nepřijatelná rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, jsou-li řádně skladovány a používány k určenému účelu a za podmínek používání, které lze rozumně předvídat, tedy používání, které může vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování. Proto by měly být stanoveny požadavky na bezpečnost a kvalitu a také vhodné kontrolní mechanismy. Kromě toho by určené použití hnojivých výrobků s označením CE nemělo vést k tomu, že potraviny nebo krmiva přestanou být bezpečné.
(47)  Hnojivé výrobky s označením CE by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou dostatečně účinné a nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, jsou-li řádně skladovány a používány k určenému účelu a za podmínek používání, které lze rozumně předvídat, tedy používání, které může vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování. Proto by měly být stanoveny požadavky na bezpečnost a kvalitu a také vhodné kontrolní mechanismy. Kromě toho by určené použití hnojivých výrobků s označením CE nemělo vést k tomu, že potraviny nebo krmiva přestanou být bezpečné.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
(49)  Stávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o hnojivé výrobky s označením CE představující nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové hnojivé výrobky.
(49)  Stávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě jsou všechny zúčastněné strany, včetně zdravotnických a spotřebitelských zúčastněných subjektů, informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o hnojivé výrobky s označením CE představující riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové hnojivé výrobky.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55
(55)  Slibného technického pokroku bylo dosaženo v oblasti recyklace odpadu, jako je recyklace fosforu z kalu z čistíren odpadních vod, a při výrobě hnojivých výrobků z vedlejších produktů živočišného původu, jako je biouhel. Po vědecké analýze výrobních postupů a stanovení požadavků na zpracování na úrovni Unie by výrobky, které obsahují takové materiály nebo se z takových materiálů skládají, měly mít bez zbytečného prodlení přístup na vnitřní trh. Za tímto účelem by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vymezení širších nebo dalších kategorií hnojivých výrobků s označením CE nebo složkových materiálů, které lze používat při výrobě takových výrobků. U vedlejších produktů živočišného původu by kategorie složkových materiálů měly být rozšířeny nebo doplněny, pouze pokud byl v souladu s postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoven konečný bod výrobního řetězce, neboť vedlejší produkty živočišného původu, pro něž nebyl stanoven konečný bod, jsou v každém případě z působnosti tohoto nařízení vyňaty.
(55)  Slibného technického pokroku bylo dosaženo v oblasti recyklace odpadu, jako je recyklace fosforu z kalu z čistíren odpadních vod, jako je struvit, při výrobě hnojivých výrobků z vedlejších produktů živočišného původu, jako je biouhel, a využití fosforu po spalování, jako jsou výrobky na bázi popela. Po vědecké analýze výrobních postupů a stanovení požadavků na zpracování na úrovni Unie by výrobky, které obsahují takové materiály nebo se z takových materiálů skládají, měly mít bez zbytečného prodlení přístup na vnitřní trh. Za tímto účelem by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přípustnost používat tyto materiály při výrobě. U produktů pocházejících z vedlejších produktů živočišného původu by kategorie složkových materiálů měly být rozšířeny nebo doplněny, pouze pokud byl v souladu s postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoven konečný bod výrobního řetězce.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55 a (nový)
(55a)  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné polymery než polymery s živinami. Tato výjimka nebo omezení by však měly být omezeny na případy, kdy účelem polymeru je regulace uvolňování živin nebo zvyšování schopnosti hnojivého výrobku s označením CE zadržovat vodu. Inovativní výrobky, které takové polymery obsahují, by měly mít přístup na vnitřní trh. V zájmu minimalizace rizik, které mohou představovat jiné polymery než polymery s živinami pro lidské zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí, je nezbytné stanovit kritéria pro jejich biologickou rozložitelnost, tak aby byly schopny projít fyzikálním a biologickým rozkladem. Za tímto účelem by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, jimiž stanoví kritéria pro přeměnu polymerního uhlíku na oxid uhličitý (CO2) a příslušnou zkušební metodu biologické rozložitelnosti.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56
(56)  Kromě toho by mělo být možné okamžitě reagovat na nová zjištění týkající se podmínek, aby hnojivé výrobky s označením CE byly dostatečně účinné, a na nová posouzení rizik týkajících se zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu požadavků platných pro různé kategorie hnojivých výrobků s označením CE.
(56)  Kromě toho by mělo být možné okamžitě reagovat na nová zjištění týkající se podmínek, aby hnojivé výrobky s označením CE byly dostatečně účinné, a na nová posouzení rizik týkajících se zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí, přičemž se zohlední posouzení provedená orgány v členských státech nebo ve spolupráci s nimi. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změnu požadavků platných pro různé kategorie hnojivých výrobků s označením CE.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57
(57)  Při výkonu těchto pravomocí je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(57)  Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59 a (nový)
(59a)  Vzhledem k vysoké míře závislosti na dovozu fosforitu do Unie Komise tuto látku označila za kritickou surovinu. Proto je nutné monitorovat dopad tohoto nařízení obecně na přístup k surovinám, konkrétně na dostupnost fosforitu a obecně i konkrétně na ceny. Po tomto hodnocení by Komise v případě zjištění negativních dopadů měla přijmout veškerá opatření, která považuje za vhodná pro nápravu těchto případů narušení obchodu.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  vedlejší produkty živočišného původu, na které se vztahují požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009;
a)  vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které jsou dodány na trh na základě požadavků nařízení (ES) č. 1069/2009;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)   směrnice 91/676/EHS;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. b b (nové)
bb)  směrnice 2000/60/ES;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 1
1)  „hnojivým výrobkem“ látka, směs, mikroorganismus nebo jakýkoli jiný materiál, který je použit nebo který je určen k použití, buď samostatně nebo smíchán s jiným materiálem, na rostlinách nebo jejich rhizosféře za účelem poskytnutí živiny rostlinám nebo ke zlepšení jejich efektivity využívání živin;
1)  „přípravkem pro výživu rostlin“ látka, směs, mikroorganismus nebo jakýkoli jiný materiál, který je použit nebo který je určen k použití, buď samostatně, nebo smícháním s jiným materiálem, na houbách nebo na jejich mykosféře nebo na rostlinách v kterékoli fázi jejich růstu včetně semen a/nebo v jejich rhizosféře za účelem poskytnutí živin rostlinám nebo houbám nebo ke zlepšení jejich fyzikálních, chemických či biologických podmínek růstu nebo jejich celkové vitality, výnosů a kvality, včetně zvýšení schopnosti rostliny přijímat živiny (s výjimkou produktů na ochranu rostlin v působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009);
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 3
3)  „látkou“ látka ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;
3)  „látkou“ chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nezbytných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v rámci použitého procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 13
13)  „technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má hnojivý výrobek s označením CE splňovat;
13)  „technickou specifikací“ dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má hnojivý výrobek s označením CE nebo postup jeho výroby splňovat;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány hnojivé výrobky s označením CE, které jsou v souladu s tímto nařízením.
Členské státy nesmějí v souvislosti s aspekty a riziky, na něž se vztahuje toto nařízení, bránit dodávání hnojivých výrobků s označením CE, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby zachovaly v platnosti nebo přijaly ustanovení, která jsou v souladu se Smlouvami a jež upravují používání hnojivých výrobků s označením CE za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí, a sice za předpokladu, že tato ustanovení nevyžadují změny hnojivých výrobků s označením CE, jež jsou v souladu s tímto nařízením, a neovlivňují podmínky pro uvádění těchto výrobků na trh.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.   Současně se zveřejněním tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie vydá Komise příručku, která výrobcům a orgánům dozoru nad trhem poskytne jasné informace a na příkladech ukáže, jak by etiketa měla vypadat. V této příručce budou také upřesněny další relevantní informace, jež jsou uvedeny v příloze III části 1 odst. 2 písm. d).
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE, kterého se zmíněné doklady týkají, na trh.
3.  Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE, kterého se zmíněné doklady týkají, na trh.
(Jedná se o pozměňovací návrh týkající se lhůty na uchovávání celé technické dokumentace, jež se uplatní v celém textu. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 – pododstavec 1
Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž hnojivé výrobky s označením CE, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám výrobní metody nebo parametrům takových hnojivých výrobků a změnám harmonizovaných norem, společných specifikací uvedených v článku 13 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda hnojivého výrobku s označením CE.
Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž hnojivé výrobky s označením CE, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám parametrů takových hnojivých výrobků a změnám harmonizovaných norem, společných specifikací uvedených v článku 13 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje shoda hnojivého výrobku s označením CE.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 – pododstavec 2
Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.
Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci za účelem bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitelů a životního prostředí zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory a orgány dozoru nad trhem.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 6
6.  Výrobci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.
6.  Výrobci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem, které určí dotyčný členský stát, a musejí být jasné, srozumitelné a čitelné.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 7
7.  Výrobci zajistí, aby byly hnojivé výrobky s označením CE označeny v souladu s přílohou III, nebo aby v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, bylo označení uvedeno v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku a v okamžiku uvedení výrobku na trh bylo k dispozici pro účely kontroly. Označení musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
7.  Výrobci zajistí, aby byl hnojivý výrobek s označením CE označen v souladu s přílohou III, nebo aby v případech, kdy je obal příliš malý na to, aby byly na etiketě uvedeny veškeré informace, nebo pokud je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, bylo označení uvedeno v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku s označením CE. Informace požadované v souladu s přílohou III musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 10 – návětí
10.  Výrobce předloží příslušnému orgánu členského státu určení zprávu o zkoušce odolnosti vůči výbuchu, která je stanovena v příloze IV pro tyto hnojivé výrobky s označením CE:
10.  Výrobce předloží příslušnému orgánu členského státu určení zprávu o zkoušce odolnosti vůči výbuchu, která je stanovena v příloze IV, a zajistí, aby uvedenou zkouškou prošly tyto hnojivé výrobky s označením CE:
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 10 – pododstavec 1 – písm. b
b)  blendy hnojivých výrobků vymezené v kategorii funkce výrobku 7 v příloze I, které obsahují hnojivo uvedené v písmenu a).
b)  kombinace z různých kategorií funkce výrobku vymezené v kategorii funkce výrobku 7 v příloze I, které obsahují hnojivo uvedené v písmenu a).
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 10 – pododstavec 2
Zpráva musí být předložena nejméně pět dnů před uvedením těchto výrobků na trh.
Zpráva musí být předložena nejméně pět pracovních dnů před uvedením těchto výrobků na trh. Seznam příslušných orgánů v jednotlivých členských státech zveřejní Komise na svých internetových stránkách.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Dovozci mohou uvádět na trh pouze hnojivé výrobky s označením CE, které jsou v souladu s právními předpisy.
1.  Dovážet do Unie a uvádět na trh Unie lze pouze hnojivé výrobky s označením CE, které jsou v souladu s právními předpisy.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Před uvedením hnojivého výrobku s označením CE na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby k hnojivému výrobku s označením CE bylo přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v příloze I, příloze II nebo v příloze III, nesmí uvést hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, musí o tom být výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.
2.  Před uvedením hnojivého výrobku s označením CE na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 14. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby k hnojivému výrobku s označením CE bylo přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, nesmí uvést hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, musí o tom být výrobce, jakož i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Dovozci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.
3.  Dovozci uvedou na obalu hnojivého výrobku s označením CE, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat, jakož i výrobce ze třetích zemí. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Dovozci zajistí, aby byl hnojivý výrobek s označením CE označen v souladu s přílohou III v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.
4.  Dovozci zajistí, aby byl hnojivý výrobek s označením CE označen v souladu s přílohou III, nebo aby v případech, kdy je obal příliš malý na to, aby byly na etiketě uvedeny veškeré informace, nebo je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, bylo označení uvedeno v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku s označením CE. Informace požadované v souladu s přílohou III se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, který určí dotčený členský stát.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 6
6.  Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí dovozci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a v případě potřeby vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.
6.  Je-li to vhodné vzhledem k výkonnosti hnojivého výrobku s označením CE nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí dovozci za účelem bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitelů a životního prostředí zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků dodaných na trh a šetření a vedou knihy stížností, nevyhovujících hnojivých výrobků s označením CE a záznamy o případech stažení takových výrobků z oběhu a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 8
8.  Dovozci po dobu deseti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.
8.  Dovozci po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku s označením CE na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace. Na žádost dovozci ostatním dotyčným hospodářským subjektům zpřístupní kopii EU prohlášení o shodě.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1
Před dodáním hnojivého výrobku s označením CE na trh distributoři ověří, zda je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě a požadované doklady, zda je označen v souladu s přílohou III v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům v členském státě, v němž má být hnojivý výrobek s označením CE dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6 a v čl. 8 odst. 3.
Před dodáním hnojivého výrobku s označením CE na trh distributoři ověří, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady, zda je označen v souladu s přílohou III v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům v členském státě, v němž má být hnojivý výrobek s označením CE dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6 a v čl. 8 odst. 3. Je-li obal příliš malý na to, aby byly na etiketě uvedeny veškeré informace, nebo pokud je hnojivý výrobek s označením CE dodáván bez obalu, distributoři ověří, zda jsou požadované údaje uvedeny v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku s označením CE.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2
Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v příloze I, příloze II nebo v příloze III, nesmí dodat hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.
Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek s označením CE není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, nesmí dodat hnojivý výrobek na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
Aniž jsou dotčeny společné specifikace uvedené v článku 13, předpokládá se, že hnojivé výrobky s označením CE, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
Hnojivé výrobky s označením CE, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo byly podrobeny zkouškám v souladu s nimi, jsou ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví společné specifikace, jejichž dodržování zajistí shodu s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto specifikace nebo jejich části vztahují. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 3.
Pokud se na požadavek stanovený v přílohách I, II nebo III nevztahují harmonizované normy či jejich části, na něž byly v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy, a Komise po požádání jedné nebo více evropských normalizačních organizací o to, aby vypracovaly návrh harmonizovaných norem pro každý požadavek, zjistí, že v rámci přijímání takové normy dochází k nepřiměřeným prodlevám, může přijmout prováděcí akty, jimiž pro takový požadavek stanoví společné specifikace. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 3.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na průvodní doklady, a pokud se hnojivý výrobek s označením CE dodává v balené formě, umístí se na obal.
1.  Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na obal hnojivého výrobku s označením CE nebo v případech, kdy se hnojivý výrobek s označením CE dodává bez obalu, do dokladů přiložených k hnojivému výrobku s označením CE.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3 – pododstavec 1
Za označením CE následuje identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do posuzování shody uvedeného v modulu D1 přílohy IV.
Vyžaduje-li to příloha IV, následuje za označením CE identifikační číslo oznámeného subjektu.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
Hnojivý výrobek s označením CE, který byl předmětem některého způsobu využití a splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, se považuje za vyhovující podmínkám stanoveným v čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, a proto musí být považován za výrobek, který přestal být odpadem.
Pokud materiál, který byl odpadem, byl předmětem některého způsobu využití, a hnojivý výrobek s označením CE, který splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, obsahuje tento materiál nebo se z něho skládá, považuje se tento materiál za vyhovující podmínkám stanoveným v čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/98/ES, a proto musí být od okamžiku vypracování EU prohlášení o shodě považován za výrobek, který přestal být odpadem.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2
2.  Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.
2.  Oznamující orgány předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 3
3.  Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v příloze I, v příloze II nebo v příloze III nebo odpovídající harmonizované normy, společné specifikace uvedené v článku 13 nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát.
3.  Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v příloze I, v příloze II nebo v příloze III nebo odpovídající harmonizované normy či společné specifikace uvedené v článku 13, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá osvědčení o shodě ani rozhodnutí o schválení.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 4
4.  Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu oznámený subjekt zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát pozastaví nebo odejme.
4.  Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu nebo rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti platnost certifikátu nebo rozhodnutí o schválení pozastaví nebo jej odejme.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 5
5.  Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby omezí, pozastaví nebo odejme příslušné certifikáty.
5.  Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, a hnojivý výrobek s označením CE tudíž nadále nesplňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt podle potřeby omezí nebo odejme příslušné certifikáty nebo rozhodnutí o schválení či pozastaví jejich platnost.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 – písm. a
a)  o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu;
a)  o každém zamítnutí, omezení nebo odnětí certifikátu či rozhodnutí o schválení nebo pozastavení jejich platnosti;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 37 – název
Postup nakládání s hnojivými výrobky s označením CE představujícími riziko na vnitrostátní úrovni
Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s hnojivými výrobky s označením CE představujícími riziko
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 1
Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že hnojivý výrobek s označením CE představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčený hnojivý výrobek splňuje požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.
Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že hnojivý výrobek s označením CE představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí nebo pro jiné veřejné zájmy, na které se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení, zda dotčený hnojivý výrobek splňuje všechny požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.
(Tento pozměňovací návrh zahrnuje také pozměňovací návrh na změnu výrazu „nepřijatelné riziko“ (v množném či jednotném čísle) na výraz „riziko“ (v jednotném čísle) týkající se celého textu. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 1 – pododstavec 2
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení hnojivého výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu, z oběhu nebo k odstranění označení CE.
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že hnojivý výrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou hospodářský subjekt, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení hnojivého výrobku do souladu s těmito požadavky, nebo k jeho stažení z trhu nebo z oběhu v přiměřené lhůtě, kterou mohou stanovit a která je úměrná povaze rizika, a k odstranění označení CE.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 4 – pododstavec 1
Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání hnojivého výrobku s označením CE na trh daného členského státu, nebo hnojivý výrobek stáhnout z trhu nebo z oběhu.
Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání hnojivého výrobku s označením CE na trh daného členského státu, nebo hnojivý výrobek stáhnout z trhu nebo z oběhu. Povinnostmi orgánů dozoru nad trhem není dotčena možnost členských států regulovat hnojivé výrobky bez označení CE, které jsou dostupné na trhu.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 5 – písm. b
b)  nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 12, na nichž je založen předpoklad shody.
b)  nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 12;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 5 – písm. b a (nové)
ba)   nedostatky ve společných specifikacích uvedených v článku 13.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku s označením CE přisuzován nedostatkům ve společných specifikacích, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 5 písm. ba), Komise bezodkladně přijme prováděcí akty, kterými se dotyčné společné specifikace mění nebo zrušují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 3.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1
1.  Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 37 odst. 1 zjistí, že ačkoli je hnojivý výrobek s označením CE v souladu s tímto nařízením, představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený hnojivý výrobek, pokud byl uveden na trh, dále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu.
1.  Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 37 odst. 1 zjistí, že ačkoli je hnojivý výrobek s označením CE v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí nebo pro jiné veřejné zájmy, na které se vztahuje toto nařízení, neprodleně vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgán dozoru nad trhem a která je úměrná povaze rizika, přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený hnojivý výrobek, pokud byl dodán na trh, dále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 1 – písm. c
c)  EU prohlášení o shodě nebylo k hnojivému výrobku s označením CE přiloženo;
c)  EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno;
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 1
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 za účelem změny příloh I až IV, aby se přizpůsobily technickému pokroku a aby se usnadnil přístup na vnitřní trh a volný pohyb, pokud jde o hnojivé výrobky s označením CE,
1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 za účelem změny příloh I až IV, aby se přizpůsobily technickému pokroku s ohledem na výrobky a materiály, které již byly v členských státech schváleny, a zejména v oblasti výroby hnojivých výrobků z vedlejších produktů živočišného původu a z produktů vznikajících při opětovném využití odpadů, a za účelem usnadnění přístupu hnojivých výrobků s označením CE na vnitřní trh a jejich volného pohybu,
a)  které by mohly být předmětem významného obchodování na vnitřním trhu a
a)  které mohou být předmětem významného obchodování na vnitřním trhu a
b)  u kterých existují vědecké poznatky, že nepředstavují nepřijatelné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí a že jsou dostatečně účinné.
b)  u kterých existují vědecké poznatky, že nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí a že jsou dostatečně účinné.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 1 a (nový)
1a.  Bez zbytečného prodlení po ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1 s cílem změnit kategorie složkových materiálů uvedené v příloze II, zejména doplnit do těchto kategorií složkových materiálů vedlejší produkty živočišného původu, pro něž byl stanoven konečný bod, struvit, biouhel a produkty na bázi popela a stanovit požadavky pro zařazení výše uvedených produktů do těchto kategorií. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední především technický pokrok v oblasti opětovného využívání živin.
Pozměňovací návrh 345
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 1 b (nový)
1b.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, kterými prodlouží den vstupu v platnost pro limit 20mg/kg uvedený v příloze I části II KFV1(B) bodě 3 písm. a) bodě 2 a v příloze I části II KFV1(C)I bodě 2 písm. a) bodě 2, pokud má na základě důkladného posouzení dopadu důkazy domnívat se, že zavedení přísnějšího limitu by vážně narušilo dodávky hnojiv do Unie.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2 – návětí
2.  Pokud Komise změní přílohu II s cílem doplnit nové mikroorganismy do kategorie složkových materiálů pro takové organismy podle odstavce 1, učiní tak na základě těchto údajů:
2.  Pokud Komise změní přílohu II s cílem doplnit nové kmeny mikroorganismů do kategorie složkových materiálů pro takové organismy, učiní tak poté, co ověří, že všechny dotyčné kmeny těchto doplňovaných mikroorganismů splňují požadavky odst. 1 písm. b) tohoto článku, a to na základě těchto údajů:
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2 – písm. a
a)  název mikroorganismu;
a)  název mikroorganismu na úrovni kmene;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2 – písm. c
c)  historické údaje o bezpečnosti výroby a používání mikroorganismu;
c)  informace z vědecké literatury o bezpečné výrobě a používání mikroorganismu;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2 – písm. d
d)  taxonomický vztah k druhům mikroorganismů, které splňují požadavky na kvalifikovanou presumpci bezpečnosti stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin;
d)  taxonomický vztah k druhům mikroorganismů, které splňují požadavky na kvalifikovanou presumpci bezpečnosti stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, nebo odkaz na prohlášení o shodě s příslušnými harmonizovanými normami pro bezpečnost použitých mikroorganismů, které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, nebo o shodě s požadavky na hodnocení bezpečnosti mikroorganismů přijatými Komisí v případě, že takové harmonizované normy neexistují;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Aby se zohlednil rychlý technický pokrok v této oblasti, Komise do ... [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, jimiž stanoví kritéria pro vyhodnocování mikroorganismů, které lze používat v přípravcích pro výživu rostlin, aniž by byly vyjmenovány formou pozitivního seznamu.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43, jimiž změní přílohu II tak, že vloží konečné body výrobního řetězce, které budou stanoveny v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009, a to s ohledem na vedlejší produkty živočišného původu na seznamu kategorie KSM 11 v příloze II.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3 a (nový)
3a.   Při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 Komise změní kategorii složkových materiálů, v níž se stanovují požadavky na jiné polymery než polymery s živinami v příloze II, aby odrážely nejnovější vědecké poznatky a technický rozvoj, a do … [tři roky po datu použití tohoto nařízení] stanoví kritéria pro přeměnu polymerního uhlíku na oxid uhličitý (CO2) a příslušnou zkušební metodu biologické rozložitelnosti.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3 b (nový)
3b.  Při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 Komise změní kategorii složkových materiálů, v níž se stanovují kritéria pro jiné průmyslové vedlejší produkty v příloze II, aby odrážely stávající výrobní postupy, technický rozvoj a nejnovější vědecké poznatky, a do ... [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] stanoví kritéria pro průmyslové vedlejší produkty na jejich zařazení do kategorie složkových materiálů.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 3 a (nový)
3a.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů konzultace s odborníky jmenovanými každým členským státem.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 1
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily prosazování svých pravidel ohledně sankcí.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1069/2009
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
1a)  v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
„U získaných produktů spadajících do oblasti působnosti článku 32, které jsou široce používány v členských státech k výrobě hnojiv, Komise stanoví tento konečný bod do ... [šest měsíců vstupu nařízení o hnojivech v platnost]“.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Příloha 3 – bod 34 – návětí
3)   „34. „pomocným rostlinným přípravkem“ výrobek stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny:
„34. „pomocným rostlinným přípravkem“ výrobek obsahující jakoukoli látku či mikroorganismus stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na jeho obsahu živin, nebo jakoukoli kombinaci takových látek či mikroorganismů, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny nebo její rhizosféry:
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 3 – bod 34 – písm. c
c)  kvalitativní znaky plodiny.
c)  kvalita plodiny.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 3 – bod 34 – písm. c a (nové)
ca)   dostupnost živin uzavřených v půdě nebo rhizosféře;
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 3 – bod 34 – písm. c b (nové)
cb)   rozklad organických látek v půdě;
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 3 – bod 34 – písm. c c (nové)
cc)  humifikace;
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 48 – název
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení, podávání zpráv a přezkum
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1
Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, které byly uvedeny na trh jako hnojiva s označením „hnojiva ES“ v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 před dnem [Úřad pro publikace vloží datum použití tohoto nařízení]. Pro takové výrobky se však obdobně použije kapitola 5.
Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, které byly uvedeny na trh jako hnojiva s označením „hnojiva ES“ v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 přede dnem ... [dvanáct měsíců po datu použití tohoto nařízení]. Pro takové výrobky se však obdobně použije kapitola 5.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy, které nižší mezní hodnotu pro kadmium (Cd) v organominerálních a anorganických hnojivech stanovenou v KFV 1 oddíle B bodě 3 písm. a) a v KFV 1 oddíle C části I bodě 2 písm. a) části II přílohy I již zavedly, mohou tuto přísnější hodnotu zachovat, dokud je mezní hodnota stanovená podle tohoto nařízení stejná nebo nižší. Členské státy oznámí taková stávající vnitrostátní opatření Komisi do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1 b (nový)
1b.  Do ... [42 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí uplatňování tohoto nařízení a jeho celkový dopad na naplňování příslušných cílů, mimo jiné i dopad na malé a střední podniky. Tato zpráva zahrnuje zejména:
a)  posouzení fungování vnitřního trhu pro hnojivé výrobky, včetně posuzování shody a účinnosti dozoru nad trhem, analýzu dopadu částečné harmonizace na výrobu, způsoby používání a obchodní toky hnojivých výrobků s označením CE a hnojivých výrobků uváděných na trh podle vnitrostátních pravidel;
b)  posouzení toho, jak se uplatňují omezení týkající se úrovně kontaminujících látek podle přílohy I tohoto nařízení, veškeré nové významné vědecké poznatky týkající se toxických a karcinogenních účinků příslušných kontaminujících látek, jsou-li dostupné, a to včetně rizik vyplývajících z kontaminace hnojivých výrobků uranem;
c)  posouzení rozvoje technologií v oblasti odstraňování kadmia a jejich dopadu, rozsahu a nákladů v celém hodnotovém řetězci a rovněž souvisejícího nakládání s kadmiovým odpadem a
d)  posouzení dopadu na obchod se surovinami, včetně dostupnosti fosforitu.
Zpráva náležitě zohlední technický pokrok a inovace a rovněž normalizační procesy, které se dotýkají výroby a používání hnojivých výrobků. Ke zprávě se případně připojí do ... [pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] legislativní návrh.
Do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise předloží hodnocení vědeckých poznatků, na jejichž základě mají být stanovena agronomická a environmentální kritéria pro konečný produkt zpracování chlévského hnoje, aby bylo možné stanovit funkční vlastnosti výrobků, které obsahují zpracovaný chlévský hnůj nebo se z něho skládají.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1 c (nový)
1c.  Do ... [pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise provede přezkum postupu posuzování shody mikroorganismů.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2
Použije se ode dne 1. ledna 2018.
Použije se ode dne … [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] s výjimkou článků 19 až 35, které se použijí ode dne … [jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], a článků 13, 41, 42, 43 a 45, které se použijí ode dne … [den vstupu tohoto nařízení v platnost].
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 1 – písm. C a (nové)
Ca.  Hnojiva s nízkými emisemi uhlíku
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 5 – písm. A – bod I a (nový)
Ia.  Inhibitor denitrifikace
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Příloha I – část II – bod 4
4.  Jestliže hnojivý výrobek s označením CE obsahuje látku, pro kterou byly stanoveny maximální limity reziduí v potravinách a krmivech v souladu s
vypouští se
a)  nařízením Rady (EHS) č. 315/9332;
b)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/200533;
c)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/200934 nebo
d)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) 2002/32/ES35,
nesmí použití takového hnojivého výrobku s označením CE podle návodu k použití vést k překročení uvedených limitů v potravinách nebo krmivech.
__________________
32 Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1).
33 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11).
35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Příloha I – část II – bod 4 a (nový)
4a.  Složky předložené ke schválení nebo k opětovnému schválení podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které však nejsou uvedeny v prováděcím nařízení (EU) č. 540/2011, se nesmějí používat v hnojivých výrobcích, je-li jejich neuvedení v prováděcím nařízení odůvodněno na základě čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A) – bod 1
1.  Organické hnojivo musí obsahovat
1.  Organické hnojivo musí obsahovat
—  uhlík (C) a
—  organický uhlík (Corg) a
—  živiny
—  živiny
výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.
výhradně biologického původu, jako je rašelina, včetně leonarditu, lignitu a látek z nich získaných, avšak s výjimkou jiných materiálů přeměněných na fosilie nebo uložených v geologických útvarech.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A) – bod 2 – odrážka 1
—  kadmium (Cd) 1,5 mg/kg sušiny,
—  kadmium (Cd) 1,0 mg/kg sušiny,
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A) – bod 2 – odrážka 6
—  biuret (C2H5N3O2) 12 g/kg sušiny.
—  biuret (C2H5N3O2) pod úrovní zjistitelnosti.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A) – bod 3

Znění navržené Komisí

3.  Ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomna Salmonella spp.

Pozměňovací návrh

3.  Patogeny nesmějí být v organickém hnojivu přítomny v koncentraci vyšší, než jsou příslušné mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

testované mikroorganismy

plány namátkových kontrol

mezní hodnota

 

n

c

m

M

Salmonella spp.

5

0

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Escherichia coli nebo Enterococcaceae

5

5

0

1 000 v 1 g nebo 1ml

n = počet vzorků, které se mají testovat

c = počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v KTJ může pohybovat mezi m a M

m = mezní hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující

M = maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ

Ve 100 g nebo 100 ml organického hnojiva nesmějí být přítomni paraziti Ascaris spp. ani Toxocara spp. v žádné fázi svého rozvoje.

Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(I) – bod 1 a (nový)
1a.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat alespoň jednu z těchto deklarovaných živin: dusík (N), oxid fosforečný (P2O5) nebo oxid draselný (K2O).
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(I) – bod 2 a (nový)
2a.  Pokud hnojivý výrobek s označením CE obsahuje více než jednu živinu, musí obsahovat hlavní deklarované živiny v níže uvedeném minimálním množství: □
2,5 % hmotn. celkového dusíku (N) nebo 2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo 2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O) a
6,5 % hmotn. celkového množství živin.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 1 a (nový)
1a.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat alespoň jednu z těchto deklarovaných živin: dusík (N), oxid fosforečný (P2O5) nebo oxid draselný (K2O).
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 – návětí
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných živin v uvedených minimálních množstvích:
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně jednu z těchto deklarovaných prvotních živin v uvedených minimálních množstvích:
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 – odrážka 1
—  2% hmotn. celkového dusíku (N),
—  1 % hmotn. celkového dusíku (N), příp.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 – odrážka 2
–  1% hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo
–  2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 – odrážka 3
–  2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O).
–  1 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O) a
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 – odrážka 3 a (nová)
–  6,5 % hmotn. celkového množství živin.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(A)(II) – bod 2 a (nový)
2a.  Pokud hnojivý výrobek s označením CE obsahuje více než jednu živinu, musí obsahovat hlavní deklarované živiny v níže uvedeném minimálním množství: □
2 % hmotn. celkového dusíku (N) nebo 1 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo 2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O) a
5 % hmotn. celkového množství hlavních živin.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B) – bod 1
1.  Organominerální hnojivo je tvořeno kombinací
1.  Organominerální hnojivo je tvořeno kombinací
–  jednoho nebo více anorganických hnojiv uvedených v KFV 1(C) níže a
–  jednoho nebo více minerálních hnojiv uvedených v KFV 1(C) níže a
–  materiálu obsahujícího organický uhlík (C) a
–  jednoho nebo více materiálů obsahujících organický uhlík (Corg) a
–  živiny výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.
–  živiny výhradně biologického původu, jako je rašelina, včetně leonarditu, lignitu a látek z nich získaných, avšak s výjimkou jiných materiálů přeměněných na fosilie nebo uložených v geologických útvarech.
Pozměňovací návrh 343
Návrh nařízení
Příloha I – část II - KFV 1(B) – bod 3 – písm. a – bod 2 – odrážky 2 a 3
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne šest let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne dvanáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne šestnáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B) – bod 4

Znění navržené Komisí

4.  ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

Pozměňovací návrh

4.  patogeny nesmějí být v organominerálním hnojivu přítomny v koncentraci vyšší, než jsou příslušné mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

testované mikroorganismy

plány namátkových kontrol

mezní hodnota

 

n

c

m

M

Salmonella spp.

5

0

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Escherichia coli nebo Enterococcaceae

5

5

0

1 000 v 1 g nebo 1ml

n = počet vzorků, které se mají testovat

c = počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v KTJ může pohybovat mezi m a M

m = mezní hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující

M = maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ

Ve 100 g nebo 100 ml organominerálního hnojiva nesmějí být přítomni paraziti Ascaris spp. ani Toxocara spp. v žádné fázi svého vývoje.

Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B)(I) – bod 2 – odrážka 2
—  2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo
—  1 % hmotn. oxidu fosforečného (P2O5) rozpustného v neutrálním citronanu amonném a vodě nebo
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B)(I) – bod 2 a (nový)
2a.  Pokud hnojivý výrobek s označením CE obsahuje více než jednu živinu, musí obsahovat hlavní deklarované živiny v níže uvedeném minimálním množství:
2,5 % hmotn. celkového dusíku (N), z toho nejméně 1% hmotn. hnojivého výrobku s označením CE musí být organický dusík (N), nebo 2 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo 2 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O) a
6,5 % hmotn. celkového množství hlavních živin.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B)(I) – bod 4
4.  V hnojivém výrobku s označením CE musí každá jednotka obsahovat organickou hmotu a živiny v jejich deklarovaném obsahu.
4.  V hnojivém výrobku s označením CE musí každá jednotka obsahovat organický uhlík a všechny živiny v jejich deklarovaném obsahu. Jednotka odkazuje na jeden z prvků výrobků ve formě, jako jsou granule, pelety atd.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B)(II) – bod 2 a (nový)
2a.  Obsahuje-li výrobek více než jednu živinu, musejí být tyto živiny obsaženy v uvedeném minimálním množství:
–  1 % hmotn. celkového dusíku (N) nebo
–  1 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) nebo
–  1 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),
jestliže celkové množství živin tvoří alespoň 4 %.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(B)(II) – bod 3
3.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 3 % hmotn. organického uhlíku (C).
3.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně % hmotn. organického uhlíku (C).
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C) – bod 1
1.   Anorganické hnojivo je hnojivo jiné než organické nebo organominerální hnojivo.
1.   Minerální hnojivo je hnojivo obsahující živiny v minerální formě nebo zpracované do minerální formy, které jsou živočišného nebo rostlinného původu. Hnojivý výrobek s označením CE nesmí obsahovat více než 1 % hmotn. organického uhlíku (Corg). Tím je vyloučen uhlík obsažený v obalech, který splňuje požadavky KSM 9 a 10, a agronomické přísady splňující požadavky KVF 5 a KSM 8.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C) – bod 1 a (nový)
1a.  Fosforečná hnojiva musejí splňovat nejméně jednu z níže uvedených minimálních úrovní rozpustnosti, aby je mohly rostliny vstřebávat, v opačném případě je nelze deklarovat jako fosforečná hnojiva:
–  rozpustnost ve vodě: minimální úroveň 40 % celkového fosforu nebo
–  rozpustnost v neutrálním citronanu amonném: minimální úroveň 75 % celkového fosforu nebo
–  rozpustnost v kyselině mravenčí (pouze u měkkých fosforitů): minimální úroveň 55 % celkového fosforu.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C) – bod 1 b (nový)
1b.  Celkový deklarovatelný obsah dusíku je dán součtem amonného dusíku, dusičnanového dusíku, močovinového dusíku, methylenmočovinového dusíku, isobutylidendimočovinového dusíku a krotonylidendimočovinového dusíku. Deklarovatelný obsah fosforu je dán fosfátovou formou fosforu. Jeho nové formy lze doplnit na základě vědeckého šetření v souladu s čl. 42 odst. 1.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I) – bod 1
1.  Anorganické hnojivo s makroživinami je hnojivo, jehož účelem je poskytovat rostlinám jednu nebo více z těchto makroživin: dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), síru (S) nebo sodík (Na).
1.  Minerální hnojivo s makroživinami je hnojivo, jehož účelem je poskytovat rostlinám jednu nebo více z těchto makroživin:
a)  prvotní: dusík (N), fosfor (P)draslík (K);
b)  druhotné: hořčík (Mg), vápník (Ca), síru (S) nebo sodík (Na).
Pozměňovací návrh 344
Návrh nařízení
Příloha I – část II - KFV1(C)(I) – bod 2 – písm. a – bod 2 – odrážky 2 a 3
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a
–  ode dne [šest let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 40 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) a
–  ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplyne dvanáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);
–  ode dne [šestnáct let ode dne použitelnosti tohoto nařízení]: 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5);
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 1
1.  Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné živiny.
1.  Jednosložkové tuhé minerální hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah:
a)   nejvýše jedné hlavní živiny (dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K)) nebo
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 1 – písm. b (nové)
b)   nejvýše jedné druhotné živiny (hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na)).
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 1 a (nový)
1a.   Jednosložkové tuhé minerální hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné hlavní, může však obsahovat jednu nebo více druhotných živin.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 2 – návětí
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat jednu z těchto hlavních, případně druhotných deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 2 – odrážka 2
–  12 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),
–  12 % hmotn. oxidu fosforečného (P2O5) rozpustného v neutrálním citronanu amonném a vodě,
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i) – bod 2 – odrážka 7
–  1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
–  3 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 1
1.  Vícesložkové tuhé anorganické hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné živiny.
1.  Vícesložkové tuhé minerální hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné hlavní, případně druhotné živiny.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – návětí
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálních množství:
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu hlavní, případně druhotnou deklarovanou živinu v uvedeném minimálním množství:
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – odrážka 2
–  3% hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),
–  5 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) rozpustného v neutrálním citronanu amonném a vodě,
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii)– bod 2 – odrážka 3
–  3% hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),
–  5 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – odrážka 4
–  1,5% hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),
–  2 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – odrážka 5
–  1,5% hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),
–  2 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – odrážka 6
–  1,5% hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo
–  5 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(ii) – bod 2 – odrážka 7
–  1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
–  3 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(a)(i-ii)(A) – bod 5 – odrážka 1
—  poté, co prošel pěti tepelnými cykly podle bodu 4.2 v modulu A1 v příloze IV,
—  v rámci testování před uvedením na trh poté, co prošel pěti tepelnými cykly podle bodu 4.2 v modulu A1 v příloze IV,
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 1
1.  Jednosložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné živiny.
1.  Jednosložkové kapalné minerální hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah:
a)   nejvýše jedné hlavní živiny,
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 1 – písm. b (nové)
b)   nejvýše jedné druhotné živiny.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 1 a (nový)
1a.   Jednosložkové tuhé minerální hnojivo s makroživinou musí mít deklarovaný obsah nejvýše jedné hlavní, může však obsahovat jednu nebo více druhotných živin.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 2 – návětí
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálním množství:
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat hlavní, případně druhotnou deklarovanou živinu v uvedeném minimálním množství:
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 2 – odrážka 2
–  5% hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),
–  5 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) rozpustného v neutrálním citronanu amonném a vodě,
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 2 – odrážka 6
–  5% hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo
–  5 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3)
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(i) – bod 2 – odrážka 7
–  1 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
–  od 0,5 % do 5 % hmotn. celkového oxidu sodného (Na2O).
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii) – bod 1
1.  Vícesložkové kapalné anorganické hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné živiny.
1.  Vícesložkové kapalné minerální hnojivo s makroživinami musí mít deklarovaný obsah více než jedné hlavní, případně druhotné živiny.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii) – bod 2 – návětí
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu z těchto deklarovaných živin v uvedeném minimálních množství:
2.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat více než jednu hlavní, případně druhotnou deklarovanou živinu v uvedeném minimálním množství:
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii)– bod 2 – odrážka 1
—  1,5% hmotn. celkového dusíku (N),
—  3 % hmotn. celkového dusíku (N) nebo
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii) – bod 2 – odrážka 2
–  1,5% hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5),
–  1,5 % hmotn. celkového oxidu fosforečného (P2O5) rozpustného v neutrálním citronanu amonném a vodě,
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii)– bod 2 – odrážka 3
–  1,5% hmotn. celkového oxidu draselného (K2O),
–  3 % hmotn. celkového oxidu draselného (K2O) nebo
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii)– bod 2 – odrážka 4
–  0,75% hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO),
–  1,5 % hmotn. celkového oxidu hořečnatého (MgO) nebo
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii) – bod 2 – odrážka 5
–  0,75% hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO),
–  1,5 % hmotn. celkového oxidu vápenatého (CaO) nebo
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(I)(b)(ii) – bod 2 – odrážka 6
–  0,75% hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo
–  1,5 % hmotn. celkového oxidu sírového (SO3) nebo
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C)(II) – bod 1
1.  Anorganické hnojivo se stopovými živinami je anorganické hnojivo jiné než hnojivo s makroživinami, jehož účelem je poskytovat jednu nebo více z těchto živin: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn).
1.  Anorganické hnojivo se stopovými živinami je anorganické hnojivo jiné než hnojivo s makroživinami, jehož účelem je poskytovat jednu nebo více z těchto živin: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo), selen (Se), křemík (Si) a zinek (Zn).
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 1(C) a (nový)
PFC1(C) a: HNOJIVA S NÍZKÝMI EMISEMI UHLÍKU
1.  Hnojivý výrobek s označením CE se označí jako hnojivo s nízkými emisemi uhlíku, pokud obsahuje více než 1 % organického uhlíku (Corg) a až 15 % organického uhlíku (Corg).
2.  Pro účely této definice nebude do organického uhlíku zahrnut uhlík přítomný v kyanamidu vápenatém a v močovině a jeho kondenzační a asociační produkty.
3.  Pro účely této kategorie se použijí specifikace tuhého/kapalného, přímého nebo vícesložkového hnojiva s makroživinami / hnojiva se stopovými živinami z PFC1(C).
4.  Produkty prodávané pod PFC1(C)a musejí splňovat limity znečišťujících látek uvedené v příloze I pro organická nebo organominerální hnojiva v každém případě, kdy PFC1(C) neobsahuje žádné limitní hodnoty pro tyto kontaminující látky.
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 2 – bod 1
1.  Materiál k vápnění půd je hnojivý výrobek s označením CE, jehož účelem je úprava kyselosti půdy a který obsahuje oxidy, hydroxidy, uhličitany nebo křemičitany těchto živin: vápník (Ca) nebo hořčík (Mg).
1.  Materiál k vápnění půd je hnojivý výrobek s označením CE, jehož účelem je úprava kyselosti půdy a který obsahuje oxidy, hydroxidy, uhličitany, případně křemičitany těchto živin: vápníku (Ca) nebo hořčíku (Mg).
Pozměňovací návrh 398
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 2 – bod 3
3.  Sušina musí splňovat tyto stanovené parametry:
3.  Sušina musí splňovat tyto stanovené parametry:
—  minimální neutralizační hodnota: 15 (ekvivalent CaO) nebo 9 (ekvivalent HO-) a
—  minimální neutralizační hodnota: 15 (ekvivalent CaO) nebo 9 (ekvivalent HO-) a
—  minimální reaktivita: 10 % nebo 50 % po 6 měsících (inkubační zkouška).
—  minimální reaktivita: 10 % nebo 50 % po 6 měsících (inkubační zkouška) a
—  Minimální velikost zrn: 70 % < 1 mm, kromě páleného vápna, granulovaného materiálu k vápnění půd a křídy (=70 % velikosti zrna musí projít sítem o velikosti ok 1 mm)
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3 – bod 1
Pomocná půdní látka je hnojivý výrobek s označením CE, který se přidává do půdy za účelem udržení, zlepšení nebo ochrany fyzikálních či chemických vlastností, struktury nebo biologické aktivity půdy.
Pomocná půdní látka je materiál (včetně mulče), který se přidává do půdy v daném místě především s cílem zachovat nebo zlepšit její fyzikální vlastnosti a může zlepšit její chemické, případně biologické vlastnosti nebo aktivitu.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3 – bod 1 a (nový)
1a.  Hnojivý výrobek s označením CE musí obsahovat nejméně 15 % materiálu biologického původu.
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3(A) – bod 1
1.  Organická pomocná půdní látka se musí skládat pouze z materiálu výhradně biologického původu s výjimkou materiálu přeměněného na fosilie nebo uloženého v geologických útvarech.
1.  Organická pomocná půdní látka se musí skládat pouze z materiálu výhradně biologického původu, včetně rašeliny, leonarditu, lignitu a humózních látek z nich získaných, avšak s výjimkou jiných materiálů, které jsou přeměněny na fosilie nebo uloženy v geologických útvarech.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3(A) – bod 2 – odrážka 2
—  šestimocný chrom (Cr VI) 2 mg/kg sušiny,
—  šestimocný chrom (Cr VI) 1 mg/kg sušiny,
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3(A) – bod 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

a)  ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

Pozměňovací návrh

a)  patogeny nesmějí být v organické pomocné půdní látce přítomny v koncentraci vyšší, než jsou příslušné mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

testované mikroorganismy

plány namátkových kontrol

mezní hodnota

 

n

c

m

M

Salmonella spp.

5

0

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Escherichia coli nebo Enterococcaceae

5

5

0

1 000 v 1 g nebo 1ml

n = počet vzorků, které se mají testovat

c = počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v KTJ může pohybovat mezi m a M

m = mezní hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující

M = maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ

Ve 100 g nebo 100 ml organické pomocné půdní látce nesmějí být přítomni v žádné fázi svého vývoje paraziti Ascaris spp. ani Toxocara spp.

Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 3(B) – bod 1
1.  Anorganická pomocná půdní látka je pomocná půdní látka jiná než organická pomocná půdní látka.
1.  Anorganická pomocná půdní látka je jiná pomocná půdní látka než organická pomocná půdní látka a obsahuje mulčovací fólie. Biologicky rozložitelná mulčovací fólie je fólie z biologicky rozložitelného polymeru, která splňuje zejména požadavky bodů 2a a 3 KSM 10 v příloze II a je určena k pokrytí půdy v daném místě za účelem ochrany její struktury, potlačení růstu plevele, snížení úbytku půdní vláhy či ochrany proti erozi.
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 4 – bod 1
1.  Pěstební médium je materiál jiný než půda, který je určen k použití jako substrát pro vývoj kořenů.
1.  Pěstební médium je jiný materiál než půda přímo na původním místě, na němž rostou rostliny a houby.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 4 – bod 3

Znění navržené Komisí

3.   ve vzorku 25 g hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

Pozměňovací návrh

3.   patogeny nesmějí být v pěstebním médiu přítomny v koncentraci vyšší, než jsou příslušné mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

testované mikroorganismy

plány namátkových kontrol

mezní hodnota

 

n

c

m

M

Salmonella spp.

5

0

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Escherichia coli nebo Enterococcaceae

5

5

0

1 000 v 1 g nebo 1ml

n = počet vzorků, které se mají testovat

c = počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v KTJ může pohybovat mezi m a M

m = mezní hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující

M = maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ

Ve 100 g nebo 100 ml pěstebního média nesmějí být přítomni v žádné fázi svého vývoje paraziti Ascaris spp. ani Toxocara spp.

Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 5 – bod 1
Agronomická přísada je hnojivý výrobek s označením CE, který je určen k přidání do výrobku poskytujícího rostlinám živiny za účelem zlepšení způsobů, jimiž tento výrobek uvolňuje živiny.
Agronomická přísada je hnojivý výrobek s označením CE, který je určen k přidání do výrobku a má prokázaný účinek na přeměnu nebo dostupnost různých forem minerálních či mineralizovaných živin, případně obojího, pro rostliny, nebo který je určen k přidání do půdy za účelem zlepšení vstřebávání těchto živin rostlinami či za účelem snížení úbytku těchto živin.
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 5(A)(I a) (nový)
KFV 5(A)(Ia): Inhibitor denitrifikace
1.  Inhibitor denitrifikace je inhibitor, který omezuje tvoření oxidu dusného (N2O) zpomalením nebo zablokováním přeměny dusičnanů (NO3-) na dusík (N2), aniž by to mělo vliv na proces nitrifikace podle KFV 5, oddílu A, části I). Tento inhibitor přispívá ke zvyšování dostupnosti dusíku pro rostlinu a snižování emisí N2O.
2.  Účinnost této metody může být posouzena měřením emisí oxidu dusíku u vzorků plynu shromažďovaného ve vhodném měřicím zařízení a měřením množství N2O obsaženého v tomto vzorku za pomoci plynového chromatografu. Při posuzování se zaznamená i obsah vody v půdě.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6 – bod 1 – návětí
1.  Pomocný rostlinný přípravek je hnojivý výrobek s označením CE stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny:
1.  Pomocný rostlinný přípravek je hnojivý výrobek s označením CE stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny a rhizosféry nebo fylosféry dané rostliny:
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6 – bod 1 – písm. c a (nové)
ca)  dostupnost omezených živin v půdě a rhizosféře,
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6 – bod 1 – písm. c b (nové)
cb)  humifikace,
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6 – bod 1 – písm. c c (nové)
cc)  rozklad organických složek v půdě.
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6 – bod 2 – odrážka 1
—  kadmium (Cd) 3 mg/kg sušiny,
—  kadmium (Cd) 1,5 mg/kg sušiny,
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 1
1.  Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek se musí skládat výhradně z mikroorganismu nebo konsorcia mikroorganismů uvedených v kategorii složkových materiálů 7 přílohy II.
1.  Mikrobiální pomocný rostlinný přípravek se musí skládat z:
a)   mikroorganismu nebo konsorcia mikroorganismů uvedených v kategorii složkových materiálů 7 přílohy II;
b)  mikroorganismů nebo konsorcia mikroorganismů odlišných od těch, které jsou uvedeny v písmenu a) tohoto bodu. Mohou být používány jako kategorie složkových materiálů, pokud budou v souladu s požadavky uvedenými v kategorii složkových materiálů 7 přílohy II.
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 3

Znění navržené Komisí

3.  Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Salmonella spp.

Pozměňovací návrh

3.  Patogeny nesmějí být v mikrobiálním pomocném rostlinném přípravku přítomny v koncentraci vyšší, než jsou příslušné mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

mikroorganismy / jejich toxiny, metabolity

plány namátkových kontrol

mezní hodnota

 

n

c

 

Salmonella spp.

5

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Escherichia coli

5

0

nepřítomnost v 1 g nebo 1 ml

Listeria monocytogenes

5

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Vibrio spp.

5

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Salmonella spp.

5

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Staphylococcus aureus

5

0

nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml

Enterococcaceae

5

2

10 KTJ/g

počet anaerobních mikroorganismů s výjimkou případu, kdy je mikrobiálním pomocným přípravkem aerobní bakterie

5

2

105 KTJ/g nebo ml

počet kvasinek a plísní s výjimkou případu, kdy je mikrobiálním pomocným rostlinným přípravkem houba

5

2

1 000 KTJ/g nebo ml

kde: n = počet jednotek tvořících vzorek; c = počet jednotek vzorku, jejichž hodnoty převyšují mezní hodnotu.

Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 4
4.  Ve vzorku 1 g nebo 1 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomna Escherichia coli.
vypouští se
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 5
5.  V hnojivém výrobku s označením CE nesmí být přítomny Enterococcaceae v koncentraci vyšší než 10 KTJ/g čerstvé hmoty.
vypouští se
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 6
6.  Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomna Listeria monocytogenes.
vypouští se
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 7
7.  Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Vibrio spp.
vypouští se
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 8
8.  Ve vzorku 25 g nebo 25 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomny Shigella spp.
vypouští se
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 9
9.  Ve vzorku 1 g nebo 1 ml hnojivého výrobku s označením CE nesmí být přítomen Staphylococcus aureus.
vypouští se
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 10
10.  Počet aerobních mikroorganismů nesmí překročit 105 KTJ/g nebo ml vzorku hnojivého výrobku s označením CE s výjimkou případu, kdy je mikrobiálním pomocným přípravkem aerobní bakterie.
vypouští se
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 12 – pododstavec 2
pomocný rostlinný přípravek musí mít hodnotu pH rovnou 4 nebo vyšší.
vypouští se
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 6(A) – bod 13
13.  Doba použitelnosti mikrobiálního pomocného rostlinného přípravku musí být při dodržení podmínek skladování uvedených na etiketě nejméně 6 měsíců.
vypouští se
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Příloha I – část II – KFV 7 – bod 3 – návětí
3.  Mísení nesmí změnit povahu jednotlivých složkových hnojivých výrobků
3.  Mísení nesmí změnit funkci jednotlivých složkových hnojivých výrobků
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Příloha II – část I – KSM 11 a (nový)
KSM 11a: Jiné vedlejší průmyslové produkty
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 1 – bod 1 – návětí
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat látky a směsi jiné než39
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné látky a směsi, včetně technických přísad, než39
__________________
__________________
39 Vyloučení materiálu z KSM 1 nebrání tomu, aby byl způsobilý jako složkový materiál na základě jiné KSM stanovící odlišné požadavky. Viz například KSM 11 pro produkty živočišného původu, KSM 9 a 10 pro polymery a KSM 8 pro agronomické přísady.
39 Vyloučení materiálu z KSM 1 nebrání tomu, aby byl způsobilý jako složkový materiál na základě jiné KSM stanovící odlišné požadavky. Viz například KSM 11 pro produkty živočišného původu, KSM 9 a 10 pro polymery a KSM 8 pro agronomické přísady.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 1 – bod 1 – písm. b
b)  vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES;
b)  vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES, s výjimkou vedlejších produktů registrovaných v souladu s ustanoveními nařízení (ES) 1907/2006, kromě produktů, na něž se vztahuje některá z výjimek z registrace stanovených v příloze V bodě 5 uvedeného nařízení,
Pozměňovací návrh 223
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 1 – bod 1 – písm. e
e)  polymery nebo
e)  polymery s výjimkou těch, které jsou použity v pěstebních médiích, jež nejsou v kontaktu s půdou, nebo
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 2 – bod 1
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty, které nebyly zpracovány jinak než řezáním, mletím, odstředěním, lisováním, sušením, mrazovým sušením nebo extrakcí vodou.
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty, které nebyly zpracovány jinak než řezáním, drcením, odstředěním, síťováním, mletím, lisováním, sušením, mrazovým sušením, pufrováním, extruzí, ozářením, mrazením, dezinfekcí teplem, extrakcí vodou nebo jiným způsobem přípravy či zpracování, na jehož základě nevzniká povinnost registrovat konečnou látku podle nařízení (ES) č. 1907/2006.
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 2 – bod 2
2.  Pro účely odstavce 1 se za rostliny považují i řasy, avšak nikoliv sinice.
2.  Pro účely odstavce 1 se za rostliny považují i řasy, avšak nikoliv sinice, jelikož ty produkují cyanotoxiny, které jsou podle nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí považovány za nebezpečné.
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – návětí
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat kompost získaný aerobním kompostováním výhradně jednoho nebo více z těchto vstupních materiálů:
1.  Přípravek pro výživu rostlin s označením CE může obsahovat kompost, kapalný nebo jiný než kapalný mikrobiální nebo jiný než mikrobiální extrakt z kompostu, získaný aerobním kompostováním, a možné přirozeně vyplývající zmnožení přirozeně se vyskytujících mikrobiálních složek výhradně jednoho nebo více z těchto vstupních materiálů:
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – písm. b
b)  vedlejší produkty živočišného původu kategorie 2 a 3 podle nařízení (ES) č. 1069/2009;
b)  produkty získávané z vedlejších produktů živočišného původu uvedené v článku 32 nařízení (ES) č. 1069/2009, u nichž bylo dosaženo konečného bodu výrobního řetězce v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení;
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – písm. c – návětí
c)  živé, či neživé organismy nebo jejich části nezpracované, či zpracované výhradně manuálně, mechanicky nebo gravitačně, rozpuštěním ve vodě, flotací, extrakcí vodou, parní destilací nebo zahříváním výhradně za účelem odstranění vody nebo extrahované ze vzduchu jakýmkoli postupem s výjimkou
c)  živé, či neživé organismy nebo jejich části nezpracované, či zpracované výhradně manuálně, mechanicky nebo gravitačně, rozpuštěním ve vodě, flotací či extrakcí vodou, s výjimkou
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – písm. c – odrážka 2
–  kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů a
–  kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů (kromě nestravitelných zbytků potravin, krmiv a plodin souvisejících s agropalivy) nebo vybagrovaných kalů a
Pozměňovací návrh 238
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – písm. e a (nové)
ea)  Nezpracované a mechanicky zpracované zbylé části vzešlé z odvětví produkce potravin, s výjimkou odvětví používajících produkty živočišného původu podle nařízení (ES) č. 1069/2009.
Pozměňovací návrh 239
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 1 – písm. e b (nové)
eb)  materiály vyhovující KSM 2, KSM 3, KSM 4, KSM 5, KSM 6 a KSM 11.
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 2 – odrážka 1
–  které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a
–  v nichž byly výrobní linky na zpracování vstupních materiálů uvedených v bodě 1 výše zřetelně odděleny od výrobních linek na zpracování jiných vstupních materiálů, než jsou materiály uvedené v bodě 1, a
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 3 – bod 6 – písm. a – odrážka 2
—  kritérium: nejvýše 25 mmol O2/kg organické hmoty/h nebo
—  kritérium: nejvýše 50 mmol O2/kg organické hmoty/h nebo
Pozměňovací návrh 242
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 4 – název
KSM 4: Digestát z energetických plodin
KSM 4: Digestát z energetických plodin a biologický odpad z rostlin
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 4 – bod 1 – písm. c
c)  jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–b), který předtím prošel digescí.
c)  jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–b), který předtím prošel digescí bez jakýchkoli známek přítomnosti aflatoxinů.
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 4 – bod 2 – odrážka 1
–  které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a
–  v nichž byly výrobní linky na zpracování vstupních materiálů uvedených v bodě 1 výše zřetelně odděleny od výrobních linek na zpracování jiných vstupních materiálů, než jsou materiály uvedené v bodě 1, a
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 4 – bod 3 – písm. b
b)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h);
b)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci ve smyslu přílohy V kapitoly I oddílu 1 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 142/2011a;
_________________
1a Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 4 – bod 3 – písm. b
d)  mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h); nebo
d)  mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci ve smyslu přílohy V kapitoly I oddílu 1 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 142/2011 nebo
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 1 – písm. c – odrážka 2
–  kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů,
–  kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů odlišných od těch, které jsou uvedeny v bodě ea), nebo vybagrovaných kalů a
Pozměňovací návrh 255
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 1 – písm. e – návětí
e)  jakýkoliv materiál uvedený v písmenech a)–d), který
e)  jakýkoliv materiál bez obsahu aflatoxinů uvedený v písmenech a)–d), který
Pozměňovací návrh 256
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 1 – písm. e a (nové)
ea)  Nezpracované a mechanicky zpracované zbylé části vzešlé z odvětví produkce potravin, s výjimkou odvětví používajících produkty živočišného původu podle nařízení (ES) č. 1069/2009.
Pozměňovací návrh 257
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 1 – písm. e b (nové)
eb)  materiály vyhovující KSM 2, KSM 3, KSM 4, KSM 5, KSM 6 a KSM 11.
Pozměňovací návrh 258
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 2 – odrážka 1
–  které zpracovává pouze vstupní materiály uvedené v odstavci 1 výše a
–  v nichž byly výrobní linky na zpracování vstupních materiálů uvedených v bodě 1 výše zřetelně odděleny od výrobních linek na zpracování jiných vstupních materiálů, než jsou materiály uvedené v bodě 1, a
Pozměňovací návrh 259
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 3 – písm. a
a)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C po dobu nejméně 24 hodin a při hydraulickém retenčním čase nejméně 20 dní;
a)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C po dobu nejméně 24 hodin a při hydraulickém retenčním čase nejméně 20 dní následovaná analýzou k ověření toho, zda byly v procesu digesce patogeny úspěšně zničeny;
Pozměňovací návrh 260
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 3 – písm. b
b)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h);
b)  termofilní anaerobní digesce při teplotě 55 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci ve smyslu přílohy V kapitoly I oddílu 1 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 142/2011;
Pozměňovací návrh 261
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 5 – bod 3 – písm. d
d)  mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci (70 °C – 1 h); nebo
d)  mezofilní anaerobní digesce při teplotě 37–40 °C v kombinaci s ošetřením zahrnujícím pasterizaci ve smyslu přílohy V kapitoly I oddílu 1 bodu 1 nařízení Komise (EU) č. 142/2011 nebo
Pozměňovací návrh 262
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 6 – bod 1 – písm. c a (nové)
ca)  olivový olej z pokrutin, tj. viskózní vedlejší produkt z lisování oliv vzešlý z dvoufázového (dvoufázové lisování) nebo třífázového (třífázové lisování) zpracování vlhkých výlisků pomocí organických rozpouštědel.
Pozměňovací návrh 263
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 6 – bod 1 – písm. c b (nové)
cb)   vedlejší produkty odvětví výroby krmiv, které jsou uvedeny v katalogu pro krmné suroviny v nařízení (EU) č. 68/2013,
Pozměňovací návrh 264
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 6 – bod 1 – písm. c c (nové)
cc)  jakýkoli jiný materiál či látka, jež byly schváleny k zapracování do potravin či krmiv.
Pozměňovací návrh 269
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 6 – bod 2 – pododstavec 2 a (nový)
Obsah aflatoxinů ve všech látkách musí být pod úrovní zjistitelnosti.
Pozměňovací návrh 270
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 7 – bod 1 – odrážka 1
–  neprošly jiným procesem zpracování než sušením či mrazovým sušením a
vypouští se
Pozměňovací návrh 271
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 8 – bod 1
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat látku nebo směs určenou ke zlepšení způsobů, jimiž hnojivý výrobek uvolňuje živiny, pouze pokud bylo v souladu s postupem posuzování shody vztahujícím se na danou agronomickou přísadu prokázáno, že daná látka nebo směs splňuje požadavky tohoto nařízení na výrobek v KFV 5 přílohy I.
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat látku nebo směs (včetně technologických přísad, jako jsou například protispékavá činidla, odpěňovací činidla, protiprašné prostředky, barviva a reologická činidla), jimiž hnojivý výrobek uvolňuje živiny, pouze pokud bylo v souladu s postupem posuzování shody vztahujícím se na danou agronomickou přísadu prokázáno, že daná látka nebo směs splňuje požadavky tohoto nařízení na výrobek v KFV 5 přílohy I.
Pozměňovací návrh 272
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 8 – bod 3 a (nový)
3a.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat inhibitor denitrifikace, který splňuje příslušné požadavky podle KFV 5, oddílu A), části Ia přílohy I pouze tehdy, pokud v nějaké formě obsahuje dusík.
Pozměňovací návrh 273
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 8 – bod 4
4.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat inhibitor ureázy, který splňuje příslušné požadavky a je uveden v KFV 5(A)(II) přílohy I, pouze pokud se nejméně 50 % obsahu celkového dusíku (N) ve hnojivém výrobku skládá z formy dusíku (N) močovina (CH4N2O).
4.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat inhibitor ureázy, který splňuje příslušné požadavky a je uveden v KFV 5(A)(II) přílohy I, pouze pokud se nejméně 50 % obsahu celkového dusíku (N) ve hnojivém výrobku skládá z dusíku (N) ve formě amonium (NH4+) nebo amonium (NH4+) a močoviny (CH4N2O).
Pozměňovací návrh 274
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 9 – bod 3
3.  Polymery nesmí obsahovat formaldehyd.
3.  Polymery musejí obsahovat nejvýše 600 ppm volného formaldehydu.
Pozměňovací návrh 275
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 10 – bod 1
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné polymery než polymery s živinami pouze v případech, kdy je účelem polymeru
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné polymery než polymery s živinami pouze v případech, kdy je účelem polymeru
a)  regulovat pronikání vody do částic živin, a tedy uvolňování živin (v tom případě se polymer obvykle označuje jako „povrchově aktivní látka“) nebo
a)  regulovat pronikání vody do částic živin, a tedy uvolňování živin (v tom případě se polymer obvykle označuje jako „povrchově aktivní látka“) nebo
b)  zvýšit schopnost hnojivého výrobku s označením CE zadržet vodu.
b)  zvýšit schopnost hnojivého výrobku s označením CE zadržet vodu nebo
ba)  zlepšit půdu ve formě biologicky rozložitelné mulčovací fólie, jež splňuje zejména požadavky uvedené v bodech 2a a 3 KSM 10, nebo
bb)  spojit součásti hnojivého výrobku, aniž by došlo ke kontaktu s půdou, nebo
bc)  zlepšit stabilitu hnojivých výrobků s označením CE nebo
bd)   zlepšit schopnost půdy propouštět vodu.
Pozměňovací návrh 276
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 10 – bod 2
2.  Ode dne [Úřad pro publikace vloží datum, kdy uplynou tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] musí být dodrženo toto kritérium: polymer musí být schopen projít fyzikálním a biologickým rozkladem, aby se nakonec téměř celý rozložil na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu. V rámci zkoušky biologické rozložitelnosti popsané níže v písmenech a)–c) se musí nejméně 90 % v něm obsaženého organického uhlíku přeměnit na CO2 nejdéle za dobu 24 měsíců.
2.  Ode dne ...[pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] musí být dodrženo toto kritérium: polymer musí být schopen projít fyzikálním a biologickým rozkladem, aby se nakonec téměř celý rozložil na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu. Ve srovnání s vhodnou normou v rámci zkoušky biologické rozložitelnosti se musí nejméně 90 % v něm obsaženého organického uhlíku přeměnit na CO2 nejdéle za dobu 48 měsíců po skončení doby funkčnosti uvedené na etiketě. Kritéria biologické rozložitelnosti a vypracování odpovídající testovací metody biologické rozložitelnosti se posuzují podle nejnovějších vědeckých poznatků a jsou stanoveny akty v přenesené pravomoci uvedenými v článku 42 tohoto nařízení.
a)  Zkouška se provádí při teplotě 25 °C ± 2 °C.
b)  Zkouška se provádí v souladu s metodou pro stanovení úplné aerobní biologické rozložitelnosti plastových materiálů v půdě měřením spotřeby kyslíku nebo množství uvolněného oxidu uhličitého.
c)  Při zkoušce se jako referenční materiál použije prášek z mikrokrystalické celulózy o stejných rozměrech, jako má zkušební materiál.
d)  Před samotnou zkouškou nesmí být zkušební materiál vystaven podmínkám nebo procesům urychlujícím rozklad filmu, například teplu či světlu.
Pozměňovací návrh 277
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 10 – bod 2 a (nový)
2a.  Biologicky rozložitelná mulčovací fólie uvedená v KFV 3 (B) musí splňovat následující kritéria:
Polymer musí být schopen projít fyzikálním a biologickým rozkladem, aby se nakonec rozložil na oxid uhličitý (CO2), biomasu a vodu, přičemž alespoň 90 % (absolutního nebo relativního množství vztaženého k referenčnímu materiálu) v něm obsaženého organického uhlíku se musí v rámci zkoušky biologické rozložitelnosti podle unijních norem pro biologickou rozložitelnost polymerů v půdě přeměnit na CO2 nejpozději do 24 měsíců.
Pozměňovací návrh 278
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 10 – bod 3 a (nový)
3a.  Tato kritéria se vztahují na veškeré materiály obsažené v produktu, neboť ten je určen k přidání do půdy a vypuštění do životního prostředí.
Pozměňovací návrh 279
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 10 – bod 3 b (nový)
3b.   Na hnojivý výrobek s označením CE obsahující jiné polymery než polymery s živinami se nevztahují požadavky stanovené v bodech 1, 2 a 3 za podmínky, že polymery jsou používány pouze jako pojiva pro hnojivý výrobek a nejsou v kontaktu s půdou.
Pozměňovací návrh 280
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 11

Znění navržené Komisí

Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, které dosáhly konečného bodu výrobního řetězce stanoveného v souladu s uvedeným nařízením a které jsou uvedeny a blíže specifikovány v této tabulce:

Pozměňovací návrh

Pokud Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, může hnojivý výrobek s označením CE obsahovat vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, které dosáhly konečného bodu výrobního řetězce stanoveného v souladu s uvedeným nařízením a které jsou uvedeny a blíže specifikovány v této tabulce:

 

Získaný produkt

Normy zpracování pro dosažení konečného bodu výrobního řetězce

1

masová moučka

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

2

kostní moučka

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

3

masokostní moučka

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

4

krev zvířat

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

5

hydrolyzované bílkoviny kategorie III – podle nařízení (ES) č. 1069/2009

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

6

zpracovaná mrva

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

7

kompost 1)

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

8

zbytky rozkladu vznikající při přeměně na bioplyn 1)

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

9

péřová moučka

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

10

kůže a kožky

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

11

paznehty a rohy

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

12

guáno netopýrů

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

13

vlna a chlupy

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

14

peří a chmýří

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

15

prasečí štětiny

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

16

glycerin a další produkty materiálů kategorie 2 a 3 zpracované z bionafty a z paliv z obnovitelných zdrojů

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

17

krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a pamlsky pro psy, které byly zamítnuty z komerčních důvodů nebo kvůli technickým poruchám

stanoveno v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1069/2009

1)   získané z jiných materiálů kategorie 2 a 3 než z masokostní moučky a ze zpracovaných živočišných bílkovin

Pozměňovací návrh 281
Návrh nařízení
Příloha II – část II – KSM 11 a (nový)
KSM 11a: Jiné vedlejší průmyslové produkty
1.  Hnojivý výrobek s označením CE může obsahovat jiné vedlejší produkty průmyslu, jako je síran amonný pocházející z výroby kaprolaktamu, kyselina sírová pocházející z rafinace zemního plynu, olejů a jiných materiálů, které pocházejí z konkrétních průmyslových procesů, jež jsou vyloučeny z KSM 1 a jsou uvedeny v tabulce níže, a to za podmínek, které jdou v ní stanoveny:
2.  Po ... [jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] se s ohledem na nejnovější vědecké poznatky zavedou kritéria pro zařazení průmyslových vedlejších produktů, které se používají v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 jako součást hnojivých výrobků s označením EC, do kategorie složkových materiálů a budou stanovena v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 42 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 282
Návrh nařízení
Příloha III – část 1 – bod 2 – písm. e
e)  popis všech složek, které tvoří více než 5 % hmotn. výrobku v sestupném pořadí podle hmotnosti sušiny, včetně uvedení příslušných kategorií složkových materiálů (KSM) podle přílohy II.
e)  popis všech složek, které tvoří více než 1 % hmotn. výrobku v sestupném pořadí podle hmotnosti sušiny, včetně uvedení příslušných kategorií složkových materiálů (KSM) podle přílohy II a včetně obsahu podle procentního podílu sušiny;
Pozměňovací návrh 283
Návrh nařízení
Příloha III – část 1 – bod 2 – písm. e a (nové)
ea)  v případě jakéhokoli výrobku obsahujícího materiál pocházející z organických odpadů nebo vedlejších produktů, které neprošly procesem, při němž byly všechny organické materiály zničeny, je nutné na označení uvádět, které druhy odpadu a vedlejších produktů byly použity a číslo šarže nebo sériové výrobní číslo s časovým údajem. Toto číslo odkazuje na údaje výrobce umožňující zpětné dohledání a určení totožnosti jednotlivých zdrojů (zemědělských podniků, továren atd.) veškerých organických odpadů / vedlejších produktů, které byly v rámci dané šarže / výrobní série použity. Komise uspořádá veřejnou konzultaci a do … [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] uveřejní v návaznosti na tuto konzultaci specifikace k uplatňování tohoto ustanovení, které vstoupí v platnost … [tři roky po zveřejnění těchto specifikací]. Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů a orgánů pro dozor nad trhem, musí specifikace Komise zohledňovat jak požadavky čl. 6 odst. 5 až 7 a článku 11 a současné systémy zpětného dohledání (například v případě živočišných vedlejších produktů nebo odvětvových systémů), tak klasifikační označení odpadu v Unii.
Pozměňovací návrh 284
Návrh nařízení
Příloha III – část 1 – bod 2 a (nový)
2a.  Výrobci poskytnou stručné instrukce k určenému použití, včetně určeného dávkování a času, určených cílových rostlin a skladování.
Pozměňovací návrh 285
Návrh nařízení
Příloha III – část 1 – bod 7 a (nový)
7a.  Žádný produkt se nesmí odvolávat na jiný KFV, aniž by splňoval veškeré požadavky dodatečného KFV. Povolena nejsou ani žádná přímá či odvozená tvrzení týkající se účinků na ochranu rostlin.
Pozměňovací návrh 286
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1 – bod 2 – písm. b
b)  Obsah inhibitoru nitrifikace musí být vyjádřen jako hmotnostní procento celkového dusíku (N) přítomného jako amonný dusík (NH4+) a močovinový dusík (CH4N2O).
b)  Obsah inhibitoru nitrifikace musí být vyjádřen jako hmotnostní procento celkového dusíku (N) přítomného jako amonný dusík (NH4+) nebo amonný dusík (NH4+) a močovinový dusík (CH4N2O).
Pozměňovací návrh 287
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(A) – bod 1 – písm. a
a)  deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K;
a)  deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K; deklarovaný obsah dusíku je dán součtem amonného dusíku, dusičnanového dusíku, močovinového dusíku, močovinoformaldehydového dusíku, isobutylidendimočovinového dusíku, krotonylidendimočovinového dusíku a kyanamidového dusíku.
Fosforečná hnojiva musejí splňovat níže uvedenou minimální úroveň rozpustnosti, aby je mohly rostliny vstřebávat, v opačném případě je nelze deklarovat jako fosforečná:
–  rozpustnost ve vodě: minimální úroveň 25 % celkového P,
–  rozpustnost v neutrálním citronanu amonném: minimální úroveň 30 % celkového P,
–  rozpustnost v kyselině mravenčí (pouze u měkkých fosforitů): minimální úroveň 35 % celkového fosforu.
Pozměňovací návrh 288
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(A) – bod 1 – písm. b
b)  deklarované živiny hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S) nebo sodík (Na) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Mg-Ca-S-Na;
b)  deklarované živiny vápník (Ca), hořčík (Mg), sodík (Na) nebo síra (S) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Ca-Mg-Na-S;
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. V případě přijetí spolunormotvůrci se v celém textu provedou odpovídající změny, včetně dotčených částí uvedených pozměňovacích návrhů.)
Pozměňovací návrh 289
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(A) – bod 1 – písm. c
c)  číselné údaje udávající celkový obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na);
c)  číselné údaje udávající průměrný obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na);
Pozměňovací návrh 290
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(A) – bod 1 – písm. d – odrážka 6
–  Organický uhlík (C) a
–  organický uhlík (C) a poměr C/N
Pozměňovací návrh 291
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(A) – bod 1 – písm. d – odrážka 7 a (nová)
–  například ve formě prášku nebo pelet.
Pozměňovací návrh 292
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(B) – bod 1 – písm. d – odrážka 2
–  Celkový oxid fosforečný (P2O5).
–  oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v neutrálním citronanu amonném a vodě;
Pozměňovací návrh 293
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(B) – bod 1 – písm. d – odrážka 2 – pododrážka 3
–   je-li přítomen přírodní měkký fosforit, pak též oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v kyselině mravenčí,
–   oxid fosforečný (P2O5) rozpustný pouze v minerálních kyselinách;
Pozměňovací návrh 294
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(B) – bod 1 a (nový)
1a.   Celkový deklarovaný obsah dusíku je dán součtem amonného dusíku, dusičnanového dusíku, močovinového dusíku, methylenmočovinového dusíku, isobutylidendimočovinového dusíku, krotonylidendimočovinového dusíku a kyanamidového dusíku.
Pozměňovací návrh 295
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I) – bod 1 – písm. d – odrážka 2
–  Celkový oxid fosforečný (P2O5);
–  oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v neutrálním citronanu amonném a vodě;
Pozměňovací návrh 296
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I) – bod 1 – písm. d – odrážka 2 – pododrážka 3
–  je-li přítomen přírodní měkký fosforit, pak též oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v kyselině mravenčí,
–  oxid fosforečný (P2O5) rozpustný pouze v minerálních kyselinách,
Pozměňovací návrh 297
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I) – bod 1 – písm. d – odrážka 4 – pododrážka 1 a (nová)
–  například ve formě prášku nebo pelet,
Pozměňovací návrh 298
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I) – bod 1 – písm. d a (nové)
da)  pH,
Pozměňovací návrh 299
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I) – bod 1 a (nový)
1a.  Hnojivé výrobky, jež obsahují méně než 5 ppm kadmia, arsenu, olova, šestimocného chromu nebo rtuti, musejí na svém obalu a etiketě nést viditelnou „zelenou značku“. S cílem stanovit technické normy takových etiket je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 43 doplňující toto nařízení.
Pozměňovací návrh 300
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I)(a) – bod 3 – písm. c
c)  prášek, jestliže alespoň 90 % výrobku projde sítem o velikosti oka 10 mm, nebo
c)  prášek, jestliže alespoň 90 % výrobku projde sítem o velikosti oka mm, nebo
Pozměňovací návrh 301
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(I)(a) – bod 4 a (nový)
4a.   U hnojivých přípravků s označením CE uvedených v příloze II v bodě 1 písm. bb) KSM 10, kde jsou polymery použity pouze jako pojivý materiál, musí být uvedeno následující označení: „Tento hnojivý přípravek není určen pro kontakt s půdou.“.
Pozměňovací návrh 302
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C)(II) – bod 1
1.  Deklarované stopové živiny ve hnojivém výrobku s označením CE se uvedou svým názvem a chemickým symbolem v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), následovanými názvy jejich protiiontů.
1.  Deklarované stopové živiny ve hnojivém výrobku s označením CE se uvedou svým názvem a chemickým symbolem v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo), selen (Se), křemík (Si) a zinek (Zn), následovanými názvy jejich protiiontů.
Pozměňovací návrh 303
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 1(C) a (nový)
KFV 1(C)a: Hnojiva s nízkými emisemi uhlíku
1.  Je nutné uvádět tyto informační prvky týkající se makroživin:
a)  deklarované živiny dusík (N), fosfor (P) nebo draslík (K) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí N-P-K,
b)  deklarované živiny hořčík (Mg), vápník (Ca), síru (S) nebo sodík (Na) s použitím jejich chemických symbolů a v pořadí Mg-Ca-S-Na,
c)  číselné údaje udávající celkový obsah deklarovaných živin dusíku (N), fosforu (P) nebo draslíku (K), následované číselnými údaji uvedenými v závorkách udávajícími celkový obsah hořčíku (Mg), vápníku (Ca), síry (S) nebo sodíku (Na),
d)  obsah těchto deklarovaných živin v tomto pořadí, vyjádřený v hmotnostních procentech hnojiva:
▪  celkový dusík (N)
minimální množství organického dusíku (N) následované popisem původu použité organické hmoty,
dusík (N) ve formě dusičnanového dusíku,
dusík (N) ve formě amonného dusíku,
dusík (N) ve formě močovinového dusíku,
▪  celkový oxid fosforečný (P2O5),
oxid fosforečný (P2O5) rozpustný ve vodě,
oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v neutrálním citronanu amonném,
je-li přítomen přírodní měkký fosforit, oxid fosforečný (P2O5) rozpustný v kyselině mravenčí,
▪  celkový oxid draselný (K2O),
oxid draselný (K2O) rozpustný ve vodě,
▪  oxid hořečnatý (MgO), oxid vápenatý (CaO), oxid sírový (SO3) a oxid sodný (Na2O) vyjádřený
–  pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,
–  jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin,
–  v ostatních případech jako celkový obsah,
e)  je-li přítomna močovina (CH4N2O), informace o možném vlivu amoniaku uvolňujícího se při použití hnojiva na kvalitu ovzduší a výzva uživatelům, aby přijali vhodná nápravná opatření.
2.  Jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE musejí být uvedeny tyto další prvky:
–  obsah organického uhlíku (C) a
–  obsah sušiny.
3.  Je-li přítomna jedna nebo více ze stopových živin bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) v minimálním množství uvedeném jako hmotnostní procento v tabulce níže,
–  musejí být deklarovány, pokud byly do hnojivého výrobku s označením CE přidány záměrně, a
–  mohou být deklarovány v ostatních případech:
stopová živina
hmotnostní procento

bor (B)
0,01

kobalt (Co)
0,002

měď (Cu)
0,002

mangan (Mn)
0,01

molybden (Mo)
0,001

zinek (Zn)
0,002

Stopové živiny se deklarují po informaci o makroživinách. Je nutné uvádět tyto informační prvky:
a)  uvedení názvů a chemických symbolů deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) následovaných názvy jejich protiiontů,
b)  celkový obsah stopových živin vyjádřený jako hmotnostní procento hnojiva
pouze jako obsah vodorozpustného podílu, jsou-li uvedené živiny zcela rozpustné ve vodě,
jako celkový obsah a obsah vodorozpustného podílu, činí-li tento rozpustný podíl uvedených živin nejméně jednu čtvrtinu celkového obsahu uvedených živin, a
jako celkový obsah v ostatních případech,
c)  jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvornými činidly, následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj:
„v chelátu s…“ název chelátotvorného činidla nebo jeho zkratka a množství stopové živiny v chelátu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE,
d)  obsahuje-li hnojivý výrobek s označením CE stopové živiny v komplexu s komplexotvornými činidly:
následuje za názvem a chemickým identifikátorem stopové živiny tento údaj: „v komplexu s...“ a množství stopové živiny v komplexu vyjádřené jako hmotnostní procento hnojivého výrobku s označením CE a
název komplexotvorného činidla nebo jeho zkratka,
e)  tato věta: „Používat pouze v případě skutečné potřeby. Nepřekračovat doporučené dávkování.“
Pozměňovací návrh 399
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 2 – odrážka 2
—   granulometrie, vyjádřená jako procentuální podíl výrobku, který projde stanoveným sítem
—  granulometrie, vyjádřená jako procentuální podíl výrobku, který projde sítem o velikosti ok 1 mm a 3,15 mm;
Pozměňovací návrh 304
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 3 – bod 1 – odrážka 3
–   celkový obsah dusíku (N),
vypouští se
Pozměňovací návrh 305
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 3 – bod 1 – odrážka 4
–   celkový obsah oxidu fosforečného (P2O5),
vypouští se
Pozměňovací návrh 306
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 3 – bod 1 – odrážka 5
–   celkový obsah oxidu draselného (K2O),
vypouští se
Pozměňovací návrh 307
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 6 – písm. e
e)  dávkování, doba aplikace (fáze vegetativního vývoje rostliny) a četnost aplikace,
e)  dávkování, doba aplikace (fáze vegetativního vývoje rostliny), umístění a četnost aplikace (v souladu s empirickým důkazem odůvodňujícím tvrzení o biostimulačním účinku),
Pozměňovací návrh 308
Návrh nařízení
Příloha III – část 2 – KFV 6 – písm. f a (nové)
fa)  prohlášení, že produkt není přípravkem na ochranu rostlin,
Pozměňovací návrh 309
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 1(A)

Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah živin a jiné deklarované parametry


Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah živin a jiné deklarované parametry

Organický uhlík (C)
± 20% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

organický uhlík (C)
± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

Obsah sušiny
± 5,0 procentního bodu v absolutní hodnotě

obsah sušiny
± 5,0 procentního bodu v absolutní hodnotě

Celkový dusík (N)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový dusík (N)
± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Organický dusík (N)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

organický dusík (N)
± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový oxid fosforečný (P2O5)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový oxid fosforečný (P2O5)
± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový oxid draselný (K2O)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový oxid draselný (K2O)
± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový a vodorozpustný oxid hořečnatý, oxid vápenatý, oxid sírový nebo oxid sodný
± 25 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše 1,5 procentního bodu

celkový a vodorozpustný oxid hořečnatý, oxid vápenatý, oxid sírový nebo oxid sodný
± 25 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše 1,5 procentního bodu

Celková měď (Cu)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,5 procentního bodu

celková měď (Cu)
± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,5 procentního bodu

Celkový zinek (Zn)
± 50 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

celkový zinek (Zn)
± 50 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

Množství
—  5% relativní odchylka od deklarované hodnoty

množství
—  5% relativní odchylka od deklarované hodnoty




deklarované formy dusíku, fosforu a draslíku
binární: maximální odchylka v absolutní hodnotě 1,1 N a 0,5 organického N, 1,1 P2O5, 1,1 K2O a 1,5 pro součet obou živin





terciární: maximální odchylka v absolutní hodnotě 1,1 N a 0,5 organického N, 1,1 P2O5, 1,1 K2O a 1,9 pro součet obou živin





± 10 % celkového deklarovaného obsahu každé živiny, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentní body.

Pozměňovací návrh 310
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 1(B) – tabulka 1

Znění navržené Komisí

Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah forem anorganické makroživiny

N

P2O5

K2O

MgO

CaO

SO3

Na2O

± 25 % deklarovaného obsahu přítomných forem živin, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentní body

± 25 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše 1,5 procentního bodu

± 25 % deklarovaného obsahu, v absolutní hodnotě nejvýše 0,9 procentního bodu

Pozměňovací návrh

Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah forem anorganické makroživiny

N

P2O5

K2O

MgO

CaO

SO3

Na2O

± 25 % deklarovaného obsahu přítomných forem živin, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentní body samostatně pro každou živinu a pro součet živin

-50 % a +100 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše -2 a +4 procentní body

± 25 % deklarovaného obsahu, v absolutní hodnotě nejvýše 0,9 procentního bodu

odchylky P2O5 se vztahují k oxidu fosforečnému (P2O5) rozpustnému v neutrálním citronanu amonném a vodě

 

 

Pozměňovací návrh 311
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 1(B)
Organický uhlík: ± 20% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu
organický uhlík: ± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu
Organický dusík: ± 50 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu
organický dusík: ± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu
Celková měď (Cu) ± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,5 procentního bodu
celková měď (Cu) ± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,5 procentního bodu
Celkový zinek (Zn) ± 50% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu
celkový zinek (Zn) ± 15% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu
Pozměňovací návrh 312
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 1(C)(I)

 

Znění navržené Komisí

 

Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah forem anorganické makroživiny

 

N

P2O5

K2O

MgO

CaO

SO3

Na2O

 

± 25 % deklarovaného obsahu přítomných forem živin, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentní body

± 25 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše 1,5 procentního bodu

± 25 % deklarovaného obsahu, v absolutní hodnotě nejvýše 0,9 procentního bodu

 

Granulometrie: ± 10% relativní odchylka vztahující se na deklarovaný procentuální podíl materiálu, který projde stanoveným sítem

 

Množství: ± 5% relativní odchylka od deklarované hodnoty

 

Pozměňovací návrh

 

Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah forem anorganické makroživiny

 

N

P2O5

K2O

MgO

CaO

SO3

Na2O

 

± 25 % deklarovaného obsahu přítomných forem živin, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentní body samostatně pro každou živinu a pro součet živin

-50 % a +100 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše -2 a +4 procentní body

-50 % a +100 % deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše -2 a +4 procentní body

 

Výše uvedené odchylky platí pouze pro formy dusíku a rozpustnosti.

 

granulometrie: ± 20% relativní odchylka vztahující se na deklarovaný procentuální podíl materiálu, který projde stanoveným sítem

 

množství: ± 3% relativní odchylka od deklarované hodnoty

Pozměňovací návrh 313
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 3

Znění navržené Komisí

Formy deklarované živiny a ostatní deklarovaná kvalitativní kritéria

Přípustné odchylky pro deklarovaný parametr

pH

± 0,7 v době výroby

 

± 1,0 kdykoliv v distribučním řetězci

Organický uhlík (C)

± 10% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový dusík (N)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový oxid fosforečný (P2O5)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Celkový oxid draselný (K2O)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

Sušina

± 10% relativní odchylka od deklarované hodnoty

Množství

—  5% relativní odchylka od deklarované hodnoty v době výroby

 

—  25% relativní odchylka od deklarované hodnoty kdykoliv v distribučním řetězci

Organický uhlík (C) / organický dusík (N)

± 20% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

Granulometrie

± 10% relativní odchylka vztahující se na deklarovaný procentuální podíl materiálu, který projde stanoveným sítem

Pozměňovací návrh

Formy deklarované živiny a ostatní deklarovaná kvalitativní kritéria

Přípustné odchylky pro deklarovaný parametr

pH

± 0,7 v době výroby

 

± 0,9 kdykoliv v distribučním řetězci

organický uhlík (C)

± 10% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový dusík (N)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový oxid fosforečný (P2O5)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

celkový oxid draselný (K2O)

± 20% relativní odchylka, v absolutní hodnotě nejvýše 1,0 procentního bodu

sušina

± 10% relativní odchylka od deklarované hodnoty

množství

—  5% relativní odchylka od deklarované hodnoty v době výroby

 

—  15% relativní odchylka od deklarované hodnoty kdykoliv v distribučním řetězci

organický uhlík (C) / organický dusík (N)

± 20% relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2,0 procentního bodu

granulometrie

± 10% relativní odchylka vztahující se na deklarovaný procentuální podíl materiálu, který projde stanoveným sítem

Pozměňovací návrh 314
Návrh nařízení
Příloha III – část 3 – KFV 4

Znění navržené Komisí

Formy deklarované živiny a ostatní deklarovaná kvalitativní kritéria

Přípustné odchylky pro deklarovaný parametr

Elektrická vodivost

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 75% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

pH

± 0,7 v době výroby

 

± 1,0 kdykoliv v distribučním řetězci

Množství vyjádřené jako objem (litry nebo m³)

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  25% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Množstevní (objemové) stanovení materiálů o velikosti částic větší než 60 mm

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  25% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Množstevní (objemové) stanovení předtvarovaných substrátů

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  25% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Vodorozpustný dusík (N)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 75% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Vodorozpustný oxid fosforečný (P2O5)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 75% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Vodorozpustný oxid draselný (K2O)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 75% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Pozměňovací návrh

Formy deklarované živiny a ostatní deklarovaná kvalitativní kritéria

Přípustné odchylky pro deklarovaný parametr

elektrická vodivost

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 60% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

pH

± 0,7 v době výroby

 

± 0,9 kdykoliv v distribučním řetězci

množství vyjádřené jako objem (litry nebo m³)

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  15% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

množstevní (objemové) stanovení materiálů o velikosti částic větší než 60 mm

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  15% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

množstevní (objemové) stanovení předtvarovaných substrátů

—  5% relativní odchylka v době výroby

 

—  15% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

vodorozpustný dusík (N)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 60% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

vodorozpustný oxid fosforečný (P2O5)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 60% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

vodorozpustný oxid draselný (K2O)

± 50% relativní odchylka v době výroby

 

± 60% relativní odchylka kdykoliv v distribučním řetězci

Pozměňovací návrh 315
Návrh nařízení
Příloha IV – část 1 – bod 1 – bod 1 – písm. b
b)  digestáty z energetických plodin uvedené v KSM 4;
b)  digestáty z energetických plodin a biologický odpad z rostlin uvedený v KSM 4,
Pozměňovací návrh 316
Návrh nařízení
Příloha IV – část 1 – bod 1 – bod 1 – písm. f a (nové)
fa)  nezpracované nebo mechanicky zpracované rostliny, části rostliny nebo rostlinné extrakty uvedené v KSM 2,
Pozměňovací návrh 317
Návrh nařízení
Příloha IV – část 1 – bod 1 – bod 3 – písm. b a (nové)
ba)  inhibitor denitrifikace uvedený v KFV 5 oddíle A, části Ia,
Pozměňovací návrh 318
Návrh nařízení
Příloha IV – část 1 – bod 3 – bod 2 – písm. a a (nové)
aa)  inhibitor denitrifikace uvedený v KFV, oddíle A, části Ia,
Pozměňovací návrh 319
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul A – bod 2.2 – písm. b
b)  koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata;
vypouští se
Pozměňovací návrh 320
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul A – bod 2.2 – písm. c
c)  popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení těchto výkresů a schémat a použití hnojivého výrobku s označením CE;
vypouští se
Pozměňovací návrh 321
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul A1 – bod 4 – odst. 1
Cykly a zkoušky uvedené v bodech 4.1–4.3 níže je třeba provést na reprezentativním vzorku výrobku alespoň každé 3 měsíce a na odpovědnost výrobce, a to za účelem ověření shody s
Cykly a zkoušky uvedené v bodech 4.1–4.3 níže je třeba provést na reprezentativním vzorku výrobku alespoň každých šest měsíců v případě nepřetržitého provozu závodu, nebo každý rok v případě periodické výroby a na odpovědnost výrobce, a to za účelem ověření shody s
Pozměňovací návrh 322
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul A1 – bod 4.3.5 a (nový)
4.3.5a.  Výrobce uchovává spolu s technickou dokumentací protokoly o zkouškách.
Pozměňovací návrh 323
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul B – bod 3.2 – písm. c – odrážka 6
–  protokoly o zkouškách a
–  protokoly o zkouškách, včetně studií o agronomické účinnosti, a
Pozměňovací návrh 324
Návrh nařízení
Příloha IV – část 2 – modul D1 – bod 2 – písm. b
b)  koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata, včetně písemného popisu a diagramu výrobního procesu, jasně identifikující všechny kroky procesu zpracování, nádoby ke skladování a prostory;
b)  písemný popis a diagram výrobního procesu,

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0270/2017).


Výměna informací, systém včasného varování a postup hodnocení rizika nových psychoaktivních látek ***I
PDF 398kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací, systém včasného varování a postup hodnocení rizika nových psychoaktivních látek (COM(2016)0547 – C8-0351/2016 – 2016/0261(COD))
P8_TA(2017)0393A8-0359/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0547),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 168 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0351/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. května 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0359/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. října 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/…, kterým se mění nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2101.)

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 182.


Společná rybářská politika: plnění povinnosti vykládky ***I
PDF 395kWORD 42k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (COM(2017)0424 – C8-0239/2017 – 2017/0190(COD))
P8_TA(2017)0394A8-0285/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0424),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0239/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. září 2017 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0285/2017),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení v níže uvedeném znění;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. října 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2092.)


Obnovení schválení účinné látky glyfosát
PDF 357kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 k návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 (D053565-01 – 2017/2904(RSP))
P8_TA(2017)0395B8-0567/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 (D053565-01),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1), a zejména na čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanovují obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanovují postupy týkající se bezpečnosti potravin(3),

–  s ohledem na závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu(4),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro posuzování rizik Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), v němž navrhuje harmonizovanou klasifikaci a označování glyfosátu na úrovni EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011(6),

–  s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“(7),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je „zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, zdokonalit fungování vnitřního trhu pomocí harmonizace pravidel pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu“; vzhledem k tomu, že ustanovení nařízení (ES) č. 1107/2009 se opírají o zásadu obezřetnosti;

B.  vzhledem k tomu, že objem celosvětové produkce systémového herbicidu glyfosátu je ze všech herbicidů nejvyšší; vzhledem k tomu, že používání glyfosátu v zemědělství představuje 76 % jeho celosvětového využívání; vzhledem k tomu, že glyfosát se rovněž do značné míry používá v lesnictví, ve městech a na zahradách; vzhledem k tomu, že 72 % celkového objemu glyfosátu, který se na celém světě použil v letech 1974 až 2014, byl aplikován pouze v posledních 10 letech;

C.  vzhledem k tomu, že primární příčinou expozice obyvatel této látce je to, že žijí v blízkosti oblastí, kde je glyfosát rozprašován, že jej používají v domácnosti a konzumují ve stravě; vzhledem k tomu, že s ohledem na dramatický nárůst celkového používaného objemu glyfosátu dochází k vyšší expozici této látce; vzhledem k tomu, že dopad glyfosátu a jeho formulačních přísad na lidské zdraví je pravidelně monitorován; vzhledem k tomu, že glyfosát a jeho rezidua byly zjištěny ve vodě, v půdě, v potravinách a nápojích, v nepotravinářských výrobcích a rovněž v lidském těle (např. v moči);

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve zprávě Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách, která byla zveřejněna dne 26. října 2016, uvedl, že členské státy analýze podrobily omezený počet vzorků řepky olejné a sójových bobů, přestože tyto plodiny jsou pravděpodobně ošetřovány glyfosátem, a proto je možné očekávat výskyt reziduí; vzhledem k tomu, že podle tohoto úřadu nejsou k dispozici údaje o reziduích glyfosátu v živočišných produktech; vzhledem k tomu, že získané výsledky nepovažuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin za příliš statisticky podložené;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2015 doporučil, aby členské státy zvýšily počet analýz glyfosátu a příslušných reziduí (např. trimethylsulfonia) v produktech, pro něž bylo používání glyfosátu schváleno a kde lze očekávat výskyt měřitelného množství reziduí; zejména vzhledem k tomu, že je nutné zvýšit počet vzorků sójových bobů, kukuřice a řepky olejné; vzhledem k tomu, že členské státy by měly také vypracovat, případně používat stávající analytické metody ke kontrole metabolitů glyfosátu a sdělovat výsledky Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin;

F.  vzhledem k tomu, že glyfosát je neselektivní herbicid, který hubí všechny plevelné rostliny; vzhledem k tomu, že glyfosát inhibuje tzv. šikimátovou dráhu, kterou mají také řasy, bakterie a plísně; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že subletální expozice bakterií Escherichia coliSalmonella enterica sérotyp Typhimurium komerčním přípravkům na bázi glyfosátu způsobuje změnu rezistence na antibiotika;

G.  vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 1107/2009 může být účinná látka schválena pouze tehdy, pokud není nebo nemá být podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikována jako karcinogen kategorie 1A nebo 1B, s výjimkou případů, kdy je expozice lidí této účinné látce zanedbatelná nebo kdy existuje vážné ohrožení zdraví rostlin, kterému nelze zabránit jinými dostupnými prostředky;

H.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (IARC) zařadila v březnu 2015 glyfosát do kategorie „pravděpodobný karcinogen pro člověka“ (skupina 2A), a to na základě „podezření“ z karcinogenity pro člověka (důkazy z expozice v reálných podmínkách, ke kterým skutečně došlo), „dostatečných důkazů“ o karcinogenitě u pokusných zvířat (důkazy získané v rámci studií s „čistým“ glyfosátem) a rovněž „závažných důkazů“, které představují mechanistické informace týkající se karcinogenity (pokud jde o genotoxicitu a oxidační stres) jak „čistého“ glyfosátu, tak přípravků na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že kritéria, která tato agentura používá pro skupinu 2A, jsou srovnatelná s kritérii pro kategorii 1B uvedenou v nařízení (ES) č. 1272/2008;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin v listopadu 2015 dokončil odborné posouzení glyfosátu a dospěl k závěru, že „není pravděpodobné, že by glyfosát představoval pro člověka karcinogenní riziko, a že pro to, aby byl vzhledem ke svému karcinogennímu potenciálu klasifikován podle nařízení (ES) č. 1272/2008 jako karcinogenní, neexistují důkazy“; vzhledem k tomu, že v březnu 2017 Výbor pro posuzování rizik (RAC) Evropské agentury pro chemické látky dospěl na základě konsenzu k závěru, že s ohledem na dostupné informace neexistují důkazy, které by spojovaly glyfosát s nádorovými onemocněními u člověka, a že by neměl být klasifikován jako látka, která způsobuje genetické poškození (mutagen) nebo narušuje reprodukci;

J.  vzhledem k tomu, že smíšený výbor pro rezidua pesticidů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace v květnu 2016, odborná skupina FAO pro rezidua pesticidů v potravinách a v životním prostředí a hlavní skupina WHO pro hodnocení reziduí pesticidů dospěly k závěru, že „glyfosát ve výši očekávané denní expozice pravděpodobně není genotoxický“ a „že vzhledem ke svému působení prostřednictvím stravy zřejmě pro člověka nepředstavuje karcinogenní riziko“;

K.  vzhledem k tomu, že v reakci na soudní spor v USA, kdy žalující strany tvrdí, že v důsledku působení glyfosátu u nich došlo k rozvoji nehodgkinova lymfomu, soud nařídil odtajnit interní dokumenty společnosti Monsanto, která je majitelem a výrobcem prostředku Roundup – výrobku s obsahem aktivní látky glyfosát; vzhledem k tomu, že zveřejněná korespondence vrhá pochybnosti na důvěryhodnost některých studií, a to jak na ty, které zadávala společnost Monsanto, tak i na údajně nezávislé studie, které patřily mezi důkazy, jež Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky použily při hodnocení bezpečnosti glyfosátu; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má prvořadý význam to, aby byly vědecké studie a nezpracovaná data, z nichž tyto studie vycházejí, transparentní a veřejně dostupné;

L.  vzhledem k tomu, že kromě závěrů ohledně karcinogenity glyfosátu dospěla Evropská agentura pro chemické látky k závěru, že glyfosát způsobuje závažné postižení očí a je toxický pro život ve vodě, kde má dlouhodobé účinky;

M.  vzhledem k tomu, že předtím, než bylo dne 29. června 2016 schváleno 18měsíční technické prodloužení platnosti povolení v případě glyfosátu, Parlament dne 13. dubna 2016 schválil usnesení, v němž vyzval Komisi, aby prodloužila povolení glyfosátu o sedm let, zdůraznil však, že Komise by jej neměla schválit pro neodborné používání, pro použití ve veřejných parcích, na veřejných hřištích a ve veřejných zahradách a v blízkosti nich nebo pro použití v zemědělství, kde k nezbytnému hubení plevele postačují systémy integrované ochrany rostlin; vzhledem k tomu, že v tomtéž usnesení Parlament Komisi vyzval k vypracování školících programů a povolení k používání glyfosátu pro odborníky, s cílem poskytovat o používání glyfosátu přesnější informace, a k přísnému omezení používání výrobků s obsahem aktivní látky glyfosátu před sklizní, tak aby se zabránilo nesprávnému používání této látky a omezila případná rizika, která s jejím používáním souvisejí;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2016 vyzval s ohledem na to, že zveřejňování příslušných informací je ve veřejném zájmu, Komisi a Evropskou agenturu pro chemické látky také k tomu, aby okamžitě zveřejnily veškeré vědecké důkazy, o něž se opírá jejich pozitivní klasifikace glyfosátu a jeho navrhované opětovné povolení; vzhledem k tomu, že se tak dosud nestalo;

O.  vzhledem k tomu, že se v jednom ze tří cílů evropské občanské iniciativy uvedené ve 13. bodu odůvodnění návrhu prováděcího opatření, která za méně než rok získala více než milion podpisů evropský občanů, nejen hovoří konkrétně o glyfosátu, ale že se v jejím názvu výslovně vyzývá k „zákazu glyfosátu a ochraně lidí a životního prostředí před toxickými pesticidy“; vzhledem k tomu, že Komisi byla tato iniciativa, k níž se musí vyjádřit do 8. ledna 2018, předána dne 6. října 2017;

P.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být každé rozhodnutí o schválení účinné látky založeno na hodnotící zprávě Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, jiných faktorech ovlivňujících danou záležitost a na zásadě obezřetnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že se v návrhu prováděcího nařízení Komise založeném na vědeckém hodnocení, jež provedl německý Spolkový ústav pro hodnocení rizika, Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky, navrhuje povolit používání glyfosátu do 15. prosince 2027, tj. na 10 let; vzhledem k tomu, že by toto povolení platilo od dne 16. prosince 2017;

R.  vzhledem k tomu, že konkrétní ustanovení načrtnutá v příloze I návrhu prováděcího nařízení, podle nichž by se schválení aktivní látky glyfosátu prodloužilo, není na úrovni Unie závazné, nýbrž předává odpovědnost členským státům;

S.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. února 2017o biologických pesticidech představujících nízké riziko(8) zdůraznil, že je nutné zrevidovat nařízení (ES) č. 1107/2009, aby bylo možné podpořit vývoj a schvalování biologických pesticidů představujících nízké riziko a jejich zavádění na trh Unie, a vyzval Komisi, aby do konce roku 2018 předložila konkrétní legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1107/2009, která by proběhla mimo obecnou revizi v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem urychlit hodnocení, povolování a registraci biologických pesticidů představujících nízké riziko;

T.  vzhledem k tomu, že bylo uvedeno, že Komise do konce roku 2017 vydá sdělení o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) a do května 2018 předloží návrhy rozpočtu;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise nezajišťuje vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, neuplatňuje zásadu předběžné opatrnosti a překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1107/2009;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího nařízení zpět a v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 předložila nový návrh prováděcího nařízení, který by obsahoval nejen stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, ale také jiné odůvodněné faktory a zásadu předběžné opatrnosti;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby neschválily neodborné používání glyfosátu ani jeho používání ve veřejných parcích, na veřejných hřištích a ve veřejných zahradách či v jejich blízkosti po 15. prosinci 2017;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby především neschválily žádné použití glyfosátu v zemědělství po 15. prosinci 2017 zejména v případech, kdy k nezbytnému hubení plevele postačují systémy integrované ochrany rostlin;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s platností od 16. prosince 2017 nepovolily používání glyfosátu k desikaci před sklizní;

6.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, na jejichž základě by došlo nejpozději do 15. prosince 2022 k postupnému ukončení používání glyfosátu v Evropské unii, a zároveň zajistila, aby po tomto datu nebylo použití glyfosátu povoleno, což zahrnuje možné prodloužení doby jeho používání nebo období uvedené v článku 32 nařízení (ES) č. 1107/2009;

7.  vítá navrhované vyjmutí surfaktantu POEA z používání v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících glyfosát; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily svou práci na seznamu formulačních přísad, jejichž zahrnutí do přípravků na ochranu rostlin není schváleno;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby bylo vědecké posuzování pesticidů za účelem získání souhlasu regulačních orgánů EU založeno pouze na zveřejněných odborných recenzích a nezávislých studiích, které zadaly příslušné veřejné orgány; domnívá se, že k tomuto účelu by se mohl použít postup revize nařízení (ES) č. 1107/2009 v rámci iniciativy REFIT; domnívá se navíc, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky by měly získat dostatek zdrojů ke zvýšení své kapacity, aby mohly zadávat nezávislé studie a dále zajišťovat dodržování nejvyššího vědeckého standardu a ochranu bezpečnosti občanů EU;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečné testování a sledování reziduí glyfosátu v krmivech, potravinách a nápojích, které se vyrábějí v Unii a dovážejí do ní, aby se vyřešil stávající problém nedostatečných údajů, na který poukázal Evropský úřad pro bezpečnost potravin;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí financovaly výzkum a inovace v oblasti udržitelných a nákladově efektivních řešení týkajících se přípravků na ochranu rostlin;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro oblast zemědělství navrhly příslušná přechodná řešení a zveřejnily návodný dokument, který by obsahoval všechny možné bezpečnější a méně rizikové alternativy, jež by v zemědělství pomohly v období postupného odklonu od aktivní látky glyfosátu, a všechny zdroje, které už jsou v zemědělství v souvislosti se současnou SZP k dispozici;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
(4) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4302
(5) https://echa.europa.eu/documents/10162/2d3a87cc-5ca1-31d6-8967-9f124f1ab7ae
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0119.
(7) ECI(2017)000002.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0042.


Geneticky modifikovaná kukuřice 1507
PDF 368kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052754 – 2017/2905(RSP))
P8_TA(2017)0396B8-0568/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052754),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 19. ledna 2005, které bylo zveřejněno dne 3. března 2005(3);

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 30. listopadu 2016, které bylo zveřejněno dne 12. ledna 2017(4);

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(5), se zvláštním ohledem na své předchozí usnesení o „uvedení pěstování geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh“ ze dne 6. října 2016;

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 27. února 2015 podaly společnosti Pioneer Overseas Corporation a Dow AgroSciences Ltd. společně Komisi žádost v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 o obnovení povolení uvedení potravin a krmiv, jež obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že rozsah obnovení se rovněž vztahuje na produkty jiné než potraviny a krmiva obsahující kukuřici 1507 nebo z ní sestávající;

B.  vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2016 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 12. ledna 2017;

C.  vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 1507 exprimuje protein Cry1F, což je protein Bt (získaný z Bacillus thuringiensis subsp. Kurstaki), který rostlině poskytuje ochranu před zavíječem kukuřičným (Ostrinia nubilalis) a před některými dalšími škůdci z řádu Lepidoptera, jako jsou můry rodu Sesamia spp., blýskavka kukuřičná (Spodoptera frugiperda), osenice ypsilonová (Agrotis ipsilon) a zavíječ kukuřičný Diatraea grandiosella, a protein PAT, díky němuž je rostlina tolerantní k herbicidu na bázi glufosinátu amonného;

E.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikované rostliny Bt exprimují po celou dobu svého života insekticidní toxin v každé buňce, včetně částí, které konzumují lidé a zvířata; vzhledem k tomu, že z pokusů s krmivy pro zvířata vyplývá, že geneticky modifikované rostliny Bt mohou mít toxické účinky(6); vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že toxin Bt v geneticky modifikovaných rostlinách se značně liší od přirozeně se vyskytujícího toxinu Bt(7);

F.  vzhledem k tomu, že povolení pro pěstování kukuřice 1507 v Unii dosud nebylo vydáno; vzhledem k tomu, že Parlament se proti vydání tohoto povolení postavil, neboť panují obavy mimo jiné z toho, že cíloví škůdci z řádu Lepidoptera si mohou vypěstovat rezistenci na protein Cry1F, což může vést ke změně postupů hubení škůdců(8);

G.  vzhledem k tomu, že v průběhu tříměsíčního období konzultací v souvislosti s posouzením rizik spojených s původním povolením, které vypracoval úřad EFSA, vznesly členské státy řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že nejkritičtější připomínky se týkají toho, že dokumentace není dostatečná k posouzení rizik, že plán monitorování není v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES a že dostatečné nejsou ani údaje a posouzení rizik poskytnuté žadatelem(9);

H.  vzhledem k tomu, že v průběhu tříměsíčního období konzultací v souvislosti s posouzením rizik spojených s obnovením povolení, které vypracoval úřad EFSA, vznesly členské státy řadu kritických připomínek(10); vzhledem k tomu, že nejkritičtější připomínky se týkají toho, že navrhovaný plán monitorování nelze považovat za dostatečný k řešení příslušných otázek monitorování vlivu geneticky modifikované kukuřice 1507 na životní prostředí po uvedení na trh a nelze jej pokládat za dostatečně propracovaný k monitorování expozice životního prostředí účinkům geneticky modifikované kukuřice 1507, že monitorování provedené oznamovatelem nepřineslo spolehlivé údaje, které by potvrdily závěr posouzení rizik, že účinky na zdraví lidí a zvířat budou zanedbatelné, a že oznamovatel neprovedl řádné zdokumentování důkazů prokazujících historii bezpečného používání proteinu Pat, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 503/2013;

I.  vzhledem k tomu, že perzistence proteinů Cry uvolněných do životního prostředí v důsledku používání geneticky modifikované kukuřice 1507 v krmivech nebylo sledováno, ačkoli tyto proteiny mohou přetrvávat v půdě několik měsíců při zachování své insekticidní aktivity, jak bylo zjištěno u toxinu Cry1Ab(11);

J.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci, a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh; vzhledem k tomu, že platnost schválení glufosinátu skončí dne 31. července 2018;

K.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou vždy přítomna ve sklizni a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky(12);

L.  vzhledem k tomu, že nebylo provedeno posouzení reziduí z postřiku glufosinátem; vzhledem k tomu, že tedy nelze vyvodit závěr, že geneticky modifikovaná kukuřice 1507 je bezpečná pro použití v potravinách a krmivech;

M.  vzhledem k tomu, že kukuřice 1507 je povolena pro pěstování v Argentině, Brazílii, Kanadě, Kolumbii, Hondurasu, Japonsku, Panamě, Paraguayi, na Filipínách, v Jihoafrické republice, USA a Uruguayi; vzhledem k tomu, že podle nedávno zveřejněné odborně recenzované studie představuje rozvíjející se rezistence vůči proteinům Cry u cílového hmyzu zásadní hrozbu pro udržitelnost technologie Bt(13); vzhledem k tomu, že plevely odolné vůči glufosinátu jsou pozorovány od roku 2009;

N.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že 12 členských států hlasovalo proti, 12 členských států, zastupujících dohromady pouhých 38,75 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 4 členské státy se hlasování zdržely;

O.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což je v podstatě pro tento postup obecně výjimkou, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(14);

P.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015(15), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

Q.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že návrh Komise na změnu nařízení (EU) č. 182/2011 není dostačující, pokud jde o řešení nedostatku demokracie v procesu povolování GMO;

S.  vzhledem k tomu, že demokratickou legitimitu lze zajistit pouze zajištěním alespoň toho, aby byl návrh Komise stažen, nevydá-li Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že tento postup již existuje u některých jiných stálých výborů;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(16), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá odpovědné zákonodárce, aby co nejdříve pokročili v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a aby mimo jiné zajistili, že pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhne;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům (GMHT rostliny), aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

7.  vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro posuzování zdravotních rizik a toxikologii, jakož i pro monitorování po uvedení na trh, jež budou zaměřeny na celý potravinový a krmivový řetězec;

8.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik GMHT rostlin bez ohledu na to, zda je geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

9.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/182
(4) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4659
(5)––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2015)0456).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0040).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0039).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0038).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127 sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).
(6) Viz například El-Shamei ZS, Gab-Alla AA, Shatta AA, Moussa EA, Rayan AM, Histopatologické změny některých orgánů krysích samců krmených geneticky modifikovanou kukuřicí (Ajeeb YG). J Am Sci. 2012; 8(9):1127-1123. https://www.researchgate.net/publication/235256452_Histopathological_Changes_in_Some_Organs_of_Male_Rats_Fed_on_Genetically_Modified_Corn_Ajeeb_YG
(7) Székács A, Darvas B. Srovnávací aspekty používání toxinu Cry pro hubení hmyzu. In: Ishaaya I, Palli SR, Horowitz AR, eds. Moderní technologie pro hubení hmyzích škůdců. Dordrecht, Nizozemsko: Springer; 2012:195-230. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-007-4497-4_10
(8) Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).
(9) http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2004-08
(10) Příloha F – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2015-00342
(11) Příloha F – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2015-00342 s. 7
(12) https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00267-015-0589-7
(13) https://drive.google.com/file/d/0B7H5dHXeodSCc2RjYmwzaUIyZWs/view
(14) Například v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(15) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(16) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Geneticky modifikovaná sója 305423 × 40-3-2
PDF 372kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052752 – 2017/2906(RSP))
P8_TA(2017)0397B8-0570/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052752),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 14. července 2016, které bylo zveřejněno dne 18. srpna 2016(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 20. září 2007 podala společnost Pioneer Overseas Corporation v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že tato žádost se rovněž vztahuje na uvedení geneticky modifikované sóji 305423 × 40-3-2 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, jako má jakákoli jiná sója, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že dne 14. července 2016 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 18. srpna 2016;

C.  vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.  vzhledem k tomu, že jedna z rodičovských rostlin, sója 305423, byla geneticky upravena s cílem změnit složení oleje v rostlinách a učinit ji rezistentní vůči herbicidům inhibujícím acetolaktát syntázu (ALS), k nimž patří herbicidy z chemických skupin imidazolinonů, sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, pyrimidinyl(thio)benzoátů a sulfonylamin karbonylových triazolinonů; vzhledem k tomu, že druhá rodičovská rostlina, sója 40-3-2, obsahuje gen EPSPS, aby byla rezistentní vůči herbicidům na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že tyto dvě geneticky modifikované rostliny sóji byly kombinovány za účelem vytvoření tzv. kombinované události, jež je rezistentní vůči dvěma herbicidům a má odlišné složení oleje;

E.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(5); vzhledem k tomu, že nejkritičtější připomínky upozorňují, že není možné, aby byl z hlediska výživy lidí nebo zvířat vynesen kladný verdikt o bezpečnostním profilu produktů odvozených z odrůd sóji, které obsahují transformační události 305423 a 40-3-2, dále že není možné učinit závěry o alergenicitě této kombinované sóji, že „chybí dostatečné údaje a vhodné komparátory, jež by umožňovaly posoudit možné interakce mezi rodičovskými liniemi a odhalit nežádoucí účinky v kombinovaných událostech ve srovnání s rodičovskými liniemi,“ a že „na základě poskytnutých údajů není možné dokončit posouzení rizik sóji 305423 × 40-3-2“;

F.  vzhledem k tomu, že žadatel poskytl devadesátidenní toxikologickou krmnou studii, kterou úřad EFSA zamítl kvůli její nedostatečné kvalitě; vzhledem k tomu, že posouzení rizik z tohoto důvodu žádnou takovou studii neobsahuje, což kritizovalo několik příslušných orgánů členských států; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky v údajích jsou nepřijatelné, zvláště s ohledem na skutečnost, že pokyny úřadu EFSA z roku 2006 takovou studii vyžadují(6);

G.  vzhledem k tomu, že na základě řady nedostatků v údajích (včetně nedostatečného posouzení nezamýšlených účinků vyplývajících z dané genetické modifikace, neexistence posouzení toxických účinků či hodnocení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy) dospěla nezávislá studie k závěru, že nemůže být provedeno hodnocení rizika a že žádost by proto měla být zamítnuta(7);

H.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou ve sklizni vždy přítomna a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům motivují k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky(8);

I.  vzhledem k tomu, že platnost stávajícího povolení glyfosátu skončí nejpozději dne 31. prosince 2017; vzhledem k tomu, že přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že nebyla zaručena žádná klasifikace; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura WHO pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

J.  vzhledem k tomu, že podle panelu EFSA pro pesticidy nelze na základě dosud získaných údajů vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu(9); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(10); vzhledem k tomu, že z řady studií vyplývá, že přípravky na bázi glyfosátu mohou působit jako endokrinní disruptory(11);

K.  vzhledem k tomu, že dovážená geneticky modifikovaná sója je v Unii široce využívána jako krmivo pro zvířata; vzhledem k tomu, že odborně recenzovaná studie zjistila možnou souvislost mezi glyfosátem v krmivu podávaném březím prasnicím a zvýšeným výskytem závažných vrozených vad u jejich selat(12);

L.  vzhledem k tomu, že neexistuje komplexní posouzení rizik reziduí z postřiku geneticky modifikovaných sójových bobů doplňkovými herbicidy ve formě inhibitorů ALS; vzhledem k tomu, že panel EFSA pro pesticidy naopak zjistil závažné nedostatky v údajích v případě thifensulfuronu, což je jedna z účinných složek, která působí jako inhibitor ALS(13);

M.  vzhledem k tomu, že nebylo provedeno posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy; vzhledem k tomu, že proto nelze dospět k závěru, že geneticky modifikovaná sója 305423 × 40-3-2, na kterou byl použit postřik ve formě herbicidů glyfosát a inhibitor ALS, je bezpečná pro použití v potravinách a krmivech;

N.  vzhledem k tomu, že dovoz sójových bobů 305423 × 40-3-2 do Unie nepochybně povede ke zvýšení jejich pěstování ve třetích zemích a k odpovídajícímu nárůstu používání doplňkových herbicidů;

O.  vzhledem k tomu, že sója 305423 × 40-3-2 se pěstuje v Argentině, Kanadě a Japonsku; vzhledem k tomu, že ničivé důsledky pro zdraví v důsledku používání glyfosátu v Argentině jsou široce zdokumentovány;

P.  vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje, jež obsahují závazek do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a chorob způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním a kontaminací vzduchu, vody a půdy (SDG 3, cíl 3.9)(14); vzhledem k tomu, že Unie se zavázala k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jejímž cílem je minimalizace rozporů a tvorba synergií mezi různými politikami Unie, včetně politik v oblasti obchodu, životního prostředí a zemědělství, přínos rozvojovým zemím a zvyšování účinnosti rozvojové spolupráce;

Q.  vzhledem k tomu, že vytváření geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je způsobeno zejména rychlým vývojem odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že ve vědeckých publikacích bylo dokumentováno více než 20 různých druhů plevele odolných proti glyfosátu(15);

R.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že 14 členských států hlasovalo proti, pouze 10 členských států, zastupujících 38,43 % obyvatel EU, hlasovalo ve prospěch a 4 členské státy se hlasování zdržely;

S.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(16);

T.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015, v prvním čtení(17) zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

U.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako je zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

V.  vzhledem k tomu, že návrh Komise na změnu nařízení (EU) č. 182/2011 není dostačující, pokud jde o řešení nedostatku demokracie v procesu povolování geneticky modifikovaných organismů;

W.  vzhledem k tomu, že demokratickou legitimitu lze zajistit pouze zajištěním alespoň toho, aby byl návrh Komise stažen, nevydá-li Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat žádné stanovisko; vzhledem k tomu, že tento postup již existuje u některých jiných stálých výborů;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(18), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby odstranil nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá odpovědné zákonodárce, aby pokročili v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, jako u prioritní záležitosti, a aby bylo mimo jiné zajištěno, že pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhne;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům (GMHT rostliny), aniž by bylo provedeno plné posouzení specifických kumulativních účinků reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a jejich komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde mají být rostliny pěstovány;

7.  vyzývá Komisi, aby vyžadovala daleko podrobnější testování s cílem identifikovat zdravotní rizika související s kombinovanými událostmi jako v případě sóji 305423 × 40-3-2;

8.  vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro posuzování zdravotních rizik a toxikologii, jakož i pro monitorování po uvedení na trh, jež budou zaměřeny na celý potravinový a krmivový řetězec;

9.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik GMHT rostlin bez ohledu na to, zda je geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4566
(4)––––––––––––––––– .– Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2015)0456).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0040).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0039).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0038).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).
(5) Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2007-175
(6) Tamtéž.
(7).https://www.testbiotech.org/sites/default/files/TBT%20Background%20Soybean%20305423%20x%2040-3-2.pdf
(8) https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00267-015-0589-7
(9) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015, 13 (11):4302:http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf
(10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666
(11) https://www.testbiotech.org/sites/default/files/TBT%20Background%20Soybean%20305423%20x%2040-3-2.pdf
(12) https://www.omicsonline.org/open-access/detection-of-glyphosate-in-malformed-piglets-2161-0525.1000230.php?aid=27562
(13) „Potenciální narušování endokrinní činnosti v případě thifensufron-methylu bylo identifikováno jako problém, který nebylo možné dořešit, a kritický bod vzbuzující obavy“. Závěr o přezkumu posouzení účinné látky thifensulfuron-methyl. Sborník EFSA 13(7):4201, s. 2: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4201/epdf
(14) https://sustainabledevelopment.un.org/sdg3
(15).https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-007-7796-5_12
(16) např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(17) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(18) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Geneticky modifikovaná řepka olejná MON 88302 × Ms8 × Rf3
PDF 378kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052753 – 2017/2907(RSP))
P8_TA(2017)0398B8-0569/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 ×x Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D052753),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 1. března 2017, které bylo zveřejněno dne 10. dubna 2017(3);

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 3. prosince 2013 podaly společnosti Monsanto Europe S.A. a Bayer Crop Science N.V. v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení geneticky modifikované řepky olejné MON 88302 × Ms8 × Rf3 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, jako má jakákoli jiná řepka olejná, s výjimkou pěstování; vzhledem k tomu, že žádost se vztahuje pro tato použití rovněž na všechny podkombinace jednotlivých genetických modifikací tvořících řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3;

B.  vzhledem k tomu, že dne 1. března 2017 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 10. dubna 2017;

C.  vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 1829/2003 se uvádí, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

D.  vzhledem k tomu, že trojnásobně modifikovaná řepka olejná byla vyrobena běžným křížením kombinujícím tří jednotlivé modifikace řepky olejné: MON 88302 exprimující protein 5-enolpyruvylshikimát-3-fosfátsyntázu (CP4 EPSPS) kvůli toleranci k herbicidům obsahujícím glyfosát, MS8 exprimující proteiny barnázu a phosphinotricinacetyltransferázu (PAT) a RF3 exprimující proteiny barstar a PAT kvůli toleranci vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného a pro získání heterózního efektu;

E.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek; vzhledem k tomu, že nejzávažnější obecné připomínky se týkají mimo jiné toho, že „předložené údaje nejsou podloženy komplexním a důkladným posouzením možných interakcí mezi jednotlivými modifikacemi, jež jsou součástí geneticky modifikované řepky olejné MON 88302 × Ms8 × Rf3, což je vyžadováno v pokynech úřadu EFSA“, že „ na základě dostupných studií a materiálů není možno s definitivní platností posoudit dlouhodobé reprodukční a vývojové účinky (zejména s ohledem na potraviny)“, že „poskytnuté informace (údaje a analýzy údajů), pokud jde o hodnocení fenotypu, složení a toxikologii, jsou nedostatečné“ a že „je třeba provést další studie, které by prokázaly bezpečnost OSR MON 88302 × Ms8 × Rf3“(5);

F.  vzhledem k tomu, že hlavní problémy souvisí s tím, že nebyla provedena devadesátidenní krmná studie na krysách, že chybí posouzení reziduí doplňkových herbicidů v dovážených potravinách a krmivu, že tato rezidua mohou mít nepříznivý dopad na zdraví a že plán monitorování účinků na životní prostředí je neadekvátní;

G.  vzhledem k tomu, že nebyl proveden 90-denní test toxicity u krys a s ohledem na tuto skutečnost francouzská agentura pro bezpečnost a zdraví v oblasti potravin, životního prostředí a práce odůvodněně zamítla žádost o uvedení řepky olejné MON 88302 × Ms8 × Rf3 na trh(6);

H.  vzhledem k tomu, že nezávislá studie došla k závěru, že by stanovisko úřadu EFSA mělo být zamítnuto s ohledem na závažné nedostatky a velké mezery, a tudíž by dovoz životaschopných jader kombinovaných událostí MON 88302 × MS8 × RF3 do Unie neměl být povolen(7);

I.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům, a lze proto očekávat, že rezidua z postřiků budou v sklizni vždy přítomny, a jsou jejími nevyhnutelnými složkami; vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů než jejich tradiční protějšky(8);

J.  vzhledem k tomu, že platnost stávajícího povolení glyfosátu skončí nejpozději dne 31. prosince 2017; vzhledem k tomu, že otázky ohledně karcinogenity glyfosátu stále přetrvávají; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při WHO klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

K.  vzhledem k tomu, že podle panelu úřadu EFSA pro pesticidy nelze na základě dosud získaných údajů vyvodit žádné závěry ohledně bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin přípravky na bázi glyfosátu(9); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(10); vzhledem k tomu, že mnohé studie uvádějí, že přípravky na bázi glyfosátu mohou působit jako endokrinní disruptory(11);

L.  vzhledem k tomu, že dovážená geneticky modifikovaná řepka olejná je v Unii často používána jako krmivo; vzhledem k tomu, že odborně recenzovaná studie zjistila možnou souvislost mezi glyfosátem v krmivu podávaném prasnicím a zvýšeným výskytem závažných vrozených vad u jejich selat(12);

M.  vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci a splňuje proto kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(13); vzhledem k tomu, že povolení pro používání glufosinátu skončí platnost dne 31. července 2018(14);

N.  vzhledem k tomu, že příslušný orgán jednoho z členských států poukázal na rozpory týkající se povolení dovozu této geneticky modifikované řepky olejné s tolerancí vůči glufosinátu, a to s ohledem na skutečnost, že je nepravděpodobné, že by povolení používání glufosinátu v Unii bylo kvůli jeho reprodukční toxicitě prodlouženo na další období(15);

O.  vzhledem k tomu, že nebylo provedeno posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy; vzhledem k tomu, že nelze tedy vyvodit závěr, že geneticky modifikovaná řepka olejná, na kterou byl použit postřik glyfosátem a glufosinátem, je bezpečná pro použití v potravinách a krmivech;

P.  vzhledem k tomu, že dále příslušné orgány v mnohých členských státech vyjádřily znepokojení ohledně toho, že by se geneticky modifikovaná řepka mohla stát Unii planě rostoucí plodinou, zejména podél dopravních tras, po nichž bude dovážena, a poukázaly v této souvislosti na nedostatky monitorovacího plánu;

Q.  vzhledem k tomu, že jeden z členských států uvedl, že „je v Unii glyfosát běžně používán k odstraňování plevele podél železničních tratí a silnic. Vysoká tolerance MON88302 × Ms8 × Rf3 vůči glyfosátu může za takovýchto okolností přinášet selektivní výhodu. Dopady této selektivní výhody na perzistenci a invazivnost by měly být zohledněny při hodnocení pravděpodobnosti toho, zda linie vytvoří v Evropě trvalou populaci, především s ohledem na schopnost řepky olejné přežít v semenné bance.“;

R.  vzhledem k tomu, že podle rakouské studie z roku 2011 „několik mezinárodních studií určilo rozsypání semen během přepravy jakožto podstatný faktor pro vznik volně rostoucích populací řepky olejné podél silnic“, a „že je velmi známým problém i to, že volně rostoucí populace řepky olejné jsou všudypřítomné v zemích, kde je řepka olejná pěstována, ale také v zemích, do nichž jsou semena řepky olejné pouze dovážena a následně přepravována do továren na zpracování olejů“ a „dále, že dovoz různých linií řepky olejné tolerantních vůči herbicidům může vést k multirezistentním volně rostoucím populacím (tzv. kumulace genů - „gene stacking“) způsobujícím nebo zhoršujícím problémy při použití herbicidů v přirozeném prostředí podél cest“(16);

S.  vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin odolných vůči několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glysofátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že ve vědeckých publikacích je zdokumentováno více než 20 různých druhů plevele odolných vůči glyfosátu(17); vzhledem k tomu, že druhy plevele odolné vůči glufosinátu jsou pozorovány od roku 2009;

T.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 14. září 2017, nevedlo k vydání žádného stanoviska; vzhledem k tomu, že proti návrhu prováděcího aktu hlasovalo 14 členských států, pouze 9 členských států zastupujících pouze 36,48 % obyvatel EU hlasovalo pro a 5 členských států se hlasování zdrželo;

U.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijala rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což pro tento postup jako celek představuje v podstatě výjimku, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Komise Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(18);

V.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 ze dne 28. října 2015(19), v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

W.  vzhledem k tomu, že v bodu odůvodnění 14 nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména jde-li o citlivé oblasti, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

X.  vzhledem k tomu, že návrh Komise na změnu nařízení (EU) č. 182/2011 není dostačující, pokud jde o řešení nedostatku demokracie v procesu povolování geneticky modifikovaných organismů;

Y.  vzhledem k tomu, že demokratickou legitimitu lze zajistit přinejmenším tím, že se stanoví, že nevydá-li Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat žádné stanovisko, je návrh Komise stažen; vzhledem k tomu, že tento postup již existuje u některých jiných stálých výborů;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(20), spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá odpovědné zákonodárce, aby co nejdříve pokročili v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, a aby mimo jiné zajistili, že pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, a to buď co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise tento návrh stáhne;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní vůči herbicidům (GMHT), které by byly odolné vůči kombinaci herbicidů, jak tomu je v případě řepky olejné MON 88302 × Ms8 × Rf3, bez plného posouzení specifických kumulativních účinků postřiku kombinací doplňkových herbicidů a jejich komerčních přípravků, jak jsou používány v zemích, kde mají být rostliny pěstovány;

7.  vyzývá Komisi, aby vyžadovala daleko podrobnější testování s cílem určit zdravotní rizika související s kombinovanými událostmi jako v případě řepky olejné MON 88302 × Ms8 × Rf3;

8.  vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro posuzování zdravotních rizik, toxikologii a pro monitorování po uvedení na trh, jež budou zaměřeny na celý potravinový a krmivový řetězec;

9.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik GMHT rostlin bez ohledu na to, zda je geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4767
(4)––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2015)0456).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (přijaté texty, P8_TA(2016)0040).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0039).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0038).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0271).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0272).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení semen geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127 sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).
(5) Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-01002
(6) Tamtéž.
(7).https://www.testbiotech.org/sites/default/files/TBT%20comment%20MON80332%20x%20MS8%20x%20RF3_v2.pdf
(8) https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00267-015-0589-7
(9) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Věstník EFSA 2015, 13 (11):4302 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf
(10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666
(11) https://www.testbiotech.org/sites/default/files/TBT%20Background%20Soybean%20305423%20x%2040-3-2.pdf
(12) https://www.omicsonline.org/open-access/detection-of-glyphosate-in-malformed-piglets-2161-0525.1000230.php?aid=27562
(13) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(14) Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 6.
(15) Příloha G – Připomínky členských států a odpovědi vědecké komise pro geneticky modifikované organismy http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2013-01002
(16).https://www.bmgf.gv.at/cms/home/attachments/3/0/9/CH1060/CMS1215778250501/osrimportban_gt73,ms8xrf3_2011_(nicht_zu_versenden_).pdf, p. 4.
(17) https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-007-7796-5_12
(18) Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(19) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(20) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Opravný rozpočet č. 5/2017: financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) a zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech
PDF 396kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 č. 5/2017, kterým se zajišťuje financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) a navýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech (EAR) v návaznosti na revizi nařízení o víceletém finančním rámci (12441/2017 – C8-0351/2017 – 2017/2135(BUD))
P8_TA(2017)0399A8-0301/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017, jak byl přijat dne 1. prosince 2016(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2017/1123 ze dne 20. června 2017, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2017, který Komise přijala dne 28. července 2017 (COM(2017)0485),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2017, který Rada přijala dne 10. října 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 11. října 2017 (12441/2017 – C8-0351/2017),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0301/2017),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2017 je zajistit financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) v návaznosti na přijetí příslušného právního základu a v souhrnném rozpočtu na rok 2017 zohlednit výsledky přezkumu nařízení o VFR v polovině období, pokud jde o navýšení roční částky rezervy na pomoc při mimořádných událostech (EAR) z 280 milionů EUR na 300 milionů EUR v cenách z roku 2011;

B.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2017 vyčleňuje pro EFSD 275 milionů EUR v prostředcích na závazky a prostředcích na platby, přičemž tato částka má být plně pokryta uvolněním prostředků z nástroje pružnosti, protože v okruhu 4 (Globální Evropa) není k dispozici rozpětí v rámci stropu prostředků na závazky;

C.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2017 v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) současně snižuje prostředky na platby pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) o 275 milionů EUR u důvodu očekávaného nízkého čerpání prostředků v důsledku pozdního přijetí právního základu a prodlevami se stanovením programu;

D.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2017 rovněž dodatečně poskytuje 22,8 milionu EUR (v běžných cenách) v prostředcích na závazky na pomoc při mimořádných událostech, aby zohlednil výsledky revize nařízení o VFR v polovině období;

E.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2017 je doplněn návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti ve výši 275 milionu EUR v prostředích na závazky a prostředích na platby, aby bylo v okruhu 4 zajištěno financování EFSD (COM(2017)0480);

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu pro rok 2017 vyzvaly Komisi, aby o potřebné prostředky pro financování EFSD požádala v opravném rozpočtu, jakmile bude přijat právní základ, a zavázaly se, že návrh opravného rozpočtu pro rok 2017 předložený Komisí rychle zpracují;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2017, jak jej předložila Komise;

2.  vítá, že nařízení (EU) 2017/1601(7) o EFSD bylo zavčas přijato a rychle vstoupilo v platnost, a žádá jeho rychle provedení a důsledné dodržování pravidel a priorit stanovených zákonodárcem, zejména ustanovení o odpovědnosti;

3.  vítá skutečnost, že přezkum VFR v polovině období umožňuje financovat EFSD pomocí navýšených prostředků v nástroji pružnosti, a současné navýšení prostředků na pomoc při mimořádných událostech;

4.  vyjadřuje politování nad nízkým čerpáním prostředků z AMIF a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) ze strany členských států; připomíná, že rozpočtovým převodem (DEC 18/2017) již byly v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) sníženy prostředky na platby o 284 milionů EUR, přičemž fondy AMIF a ISF byly použity jako zdroj pro posílení financování v jiných okruzích; vyzývá členské státy, aby dodržovaly své politické dohody a v rámci svých pravomocí vyvinuly maximální úsilí, aby tuto prioritu Unie zohlednily;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2017;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2017 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(7) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.


Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti k zajištění financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj
PDF 404kWORD 43k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti k zajištění financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (COM(2017)0480 – C8-0235/2017 – 2017/2134(BUD))
P8_TA(2017)0400A8-0298/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0480 – C8-0235/2017),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1) (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 12 této dohody,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017, schválený dne 1. prosince 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0298/2017),

A.  vzhledem k tomu, že po revizi nařízení o VFR je v nástroji pružnosti k dispozici roční částka ve výši 676 milionů EUR v běžných cenách, která je navýšena o nevyužité částky z Fondu solidarity Evropské unie a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, konkrétně o 646 milionů EUR na konci roku 2016; vzhledem k tomu, že v rozpočtu na rok 2017 byla již z nástroje pružnosti uvolněna částka ve výši 530 milionů, zbylo tedy 792 milionů EUR, které je možné uvolnit;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601(4) vstoupilo v platnost dne 28. září 2017;

C.  vzhledem k tomu, že po přezkoumání všech možností pro přerozdělení prostředků na závazky v rámci okruhu 4 (Globální Evropa) Komise navrhla uvolnit z nástroje pružnosti prostředky ve výši 275 milionů EUR nad strop okruhu 4 na financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD);

1.  konstatuje, že strop okruhu 4 na rok 2017 neumožňuje přiměřené financování EFSD; opakuje svůj dlouhodobý postoj, že finanční prostředky na vnější činnost Unie nejsou dostatečné k naplnění potřeb proaktivní a udržitelné vnější politiky;

2.  souhlasí proto s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti ve výši 275 milionů EUR v prostředcích na závazky a na platby;

3.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je klíčové, aby byl rozpočet Unie flexibilnější;

4.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že prostředky na platby pocházející z prostředků na závazky, které byly původně uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, je možné započítávat pouze nad rámec stropů VFR;

5.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

6.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti k zajištění financování Evropského fondu pro udržitelný rozvoj

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2018/51.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).


Diskusní dokument o budoucnosti financí EU
PDF 336kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU (2017/2742(RSP))
P8_TA(2017)0401B8-0565/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(3),

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU,

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 4. července 2017 ohledně diskusního dokumentu o budoucnosti financí EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

1.  je přesvědčen, že diskuse o budoucím financování Evropské unie nemůže proběhnout, aniž by byly zohledněny zkušenosti z předchozích víceletých finančních rámců (VFR), a především VFR 2014–2020; poukazuje na závažné nedostatky stávajícího VFR, který se dostal na hranice svých možností, aby mohl Unii poskytnout nezbytné zdroje k řešení řady vážných krizí a nových výzev a k financování jejích nových politických priorit; zdůrazňuje své přesvědčení, že nízká úroveň prostředků ve stávajícím VFR se ukázala jako nedostatečná k pokrytí skutečných potřeb a politických ambicí Unie;

2.  vítá prezentaci Komise o jejím diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU; bere na vědomí, že Komise převádí do rozpočtového vyjádření pět scénářů budoucího modelu Evropské unie, jak byly představeny v bílé knize o budoucnosti Evropy vydané v březnu 2017, a zabývá se řadou základních charakteristik a principů rozpočtu EU; souhlasí s navrhovanou metodikou a pozitivně hodnotí prohlášení Komise, že budoucí VFR se musí opírat o jasnou vizi priorit Evropy; věří, že tento dokument vymezuje této diskusi jasnou strukturu a otevírá potřebnou politickou debatu o směřování, účelu a výši rozpočtu EU ve světle základních cílů Unie a budoucích výzev pro ni; vyzývá členské státy, aby konzultovaly s občany a přijímaly aktivní a konstruktivní roli při utváření své vize pro budoucnost rozpočtu EU;

3.  lituje však toho, že čtyři z pěti předložených scénářů („Pokračování v dosavadní praxi“, „Dělat méně společně“, „Někteří dělají více“ a „Zásadní přepracování“) ve skutečnosti znamenají ústup z ambic Unie a předpokládají omezení dvou hlavních dlouhodobých politik EU zakotvených ve Smlouvách – společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti; zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že by další politické priority měly jít ruku v ruce s dodatečnými finančními prostředky a neměly by být financovány na úkor stávajících politik EU; považuje pátý scénář („Dělat mnohem více společně“) za pozitivní a konstruktivní východisko pro probíhající debatu o budoucnosti financí EU a tudíž i budoucím modelu Evropské unie; vybízí Komisi, aby vypracovala scénář, který zohlední doporučení Parlamentu tak, aby reagoval na stávající a budoucí výzvy a aby byl definován nový soubor priorit;

4.  připomíná, že podle článku 311 (SFEU) si má Unie zajistit prostředky nezbytné k dosažení svých cílů; domnívá se, že nedostatky stávajícího VFR, rozsah nových priorit a dopad vystoupení Spojeného království vedou ke stejnému závěru: je třeba prolomit strop pro výdaje ve výši 1 % hrubého národního důchodu (HND) EU, a tak výrazně zvýšit rozpočet Unie, aby mohla reagovat na budoucí výzvy; v této souvislosti se staví proti jakémukoliv nominálnímu snížení objemu rozpočtu EU v příštím VFR, a proto se domnívá, že příští VFR by měl být ve výši alespoň 1,23 % HND EU; přimlouvá se za debatu na toto téma mezi členskými státy;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočet EU je převážně financován z příspěvků členských států na základě HND místo ze skutečných vlastních zdrojů, jak je stanoveno ve Smlouvách EU; znovu opakuje své odhodlání provést úplnou reformu systému vlastních zdrojů EU, jejímiž hlavními zásadami by byly jednoduchost, spravedlnost a transparentnost a která by byla v souladu s doporučeními Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; zdůrazňuje, že takovýto systém by měl zahrnovat vyvážený soubor nových vlastních zdrojů EU, které by měly podpořit cíle politik EU a měly by být zavedeny postupně tak, aby zajišťovaly spravedlivější a stabilnější finance EU; dále zdůrazňuje, že vystoupení Spojeného království z Unie je příležitostí k ukončení veškerých úlev; očekává, že Komise v tomto smyslu předloží ambiciózní legislativní návrhy, a poukazuje na to, že výdajová i příjmová stránka příštího VFR bude v nadcházejících jednáních řešena jako jediný balíček;

6.  je přesvědčen, že pokud Rada nebude souhlasit s výrazným navýšením příspěvků členských států do rozpočtu EU, bude zavedení nových vlastních zdrojů EU jedinou možností, jak dostatečně financovat příští VFR v takové výši, aby to odpovídalo skutečným potřebám a politickým ambicím Unie; očekává proto, že Rada v této záležitosti zaujme politický postoj vzhledem k tomu, že již nelze uvažovat o blokování jakékoliv reformy systému vlastních zdrojů EU; připomíná v tomto ohledu, že zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje byla přijata jednomyslně všemi jejími členy, včetně členů jmenovaných Radou;

7.  vítá záměr Komise sestavit budoucí rozpočet EU na základě principů přidané hodnoty EU, zaměření na výkon, odpovědnosti, větší flexibility v pevném rámci a zjednodušených pravidel, jak uvádí diskusní dokument;

8.  zdůrazňuje v této souvislosti význam důkladného posouzení účinnosti a účelnosti stávajících politik, programů a nástrojů EU; v tomto směru se těší na výsledky probíhajícího přezkumu výdajů a očekává, že budou zohledněny při vytváření VFR pro období po roce 2020; zejména zdůrazňuje, že je třeba zajistit úspěšnost velmi žádaných programů EU na jedné straně a zjistit důvody pro nedostatečné čerpání na straně druhé; považuje za důležité dosáhnout synergií mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty a zajistit prostředky ke sledování výše a výkonnosti výdajů na úrovni EU a jednotlivých států;

9.  je si vědom toho, že hledání evropské přidané hodnoty je zásadní otázka, kterou je třeba řešit, a souhlasí s tím, že rozpočet Unie by měl mimo jiné sloužit jako nástroj k dosažení cílů Smlouvy a zajištění evropských veřejných statků; poukazuje však na komplexní charakter evropské přidané hodnoty a její různorodé interpretace a varuje před případnými pokusy využít její definici ke zpochybnění významu politik a programů EU na základě čistě kvantitativních nebo krátkodobých ekonomických úvah; domnívá se, že existuje jasná přidaná hodnota tam, kde opatření na evropské úrovni:

   má větší dosah, než by mohla mít vnitrostátní, regionální nebo místní opatření (efekt přelévání),
   podnítí opatření na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, díky čemuž jsou splněny cíle Smluv EU, které by jinak nebyly uskutečněny,
   podpoří opatření, která lze financovat pouze sdílením zdrojů na úrovni EU, protože požadavky na financování jsou příliš vysoké, nebo
   přispěje k zavedení a podpoření míru a stability v sousedních zemích EU a dále;

vybízí Komisi, aby dále rozvinula koncepci evropské přidané hodnoty a přitom zohlednila územní specifika; vyzývá Komisi, aby pro tento účel navrhla vhodné ukazatele výkonnosti;

10.  domnívá se, že struktura příštího VFR by měla učinit rozpočet EU čitelnějším a srozumitelnějším pro občany EU a umožnit jasnější prezentaci všech oblastí výdajů EU; zároveň připomíná, že je třeba usnadnit kontinuitu i flexibilitu plánování v rámci okruhů; domnívá se, že celková struktura VFR by měla odrážet politickou diskusi o hlavních pilířích a směřování výdajů EU, včetně udržitelného rozvoje, růstu a inovací, změny klimatu, solidarity, bezpečnosti a obrany; je proto přesvědčen, že je třeba stávající okruhy VFR upravit;

11.  domnívá se, že rozpočet EU musí být transparentní a demokratický; připomíná svou jasnou podporu pojmu jednotnosti rozpočtu EU a zpochybňuje nutnost a přidanou hodnotu vytváření dalších nástrojů mimo VFR; znovu opakuje svůj dlouhodobý postoj, že Evropský rozvojový fond by spolu s dalšími nástroji mimo VFR měl být začleněn do rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že jejich začlenění by mělo znamenat, že příslušné finanční prostředky těchto nástrojů budou přidány do stávajících stropů VFR, aby nebylo ohroženo financování ostatních politik a programů EU;

12.  poukazuje na to, že poté, co byla vyčerpána všechna dostupná rozpětí, schválil rozpočtový orgán značné uvolnění prostředků z ustanovení o pružnosti a zvláštních nástrojů stanovených nařízením o VFR, aby byly zajištěny dodatečné prostředky potřebné k reakci na krize nebo k financování nových politických priorit během stávajícího VFR; zdůrazňuje, že při revizi VFR v polovině období bylo odstraněno několik překážek pro mechanismy pružnosti ve VFR s cílem umožnit v rámci současného finančního rámce větší pružnost;

13.  zdůrazňuje v této souvislosti, že by příští VFR měl bezprostředně zajišťovat odpovídající míru pružnosti, která umožní Unii reagovat na nepředvídané okolnosti a financovat své měnící se politické priority; je proto přesvědčen, že ustanovení o pružnosti ve VFR by měla umožňovat, aby všechna nepřidělená rozpětí, stejně jako prostředky, u nichž bylo zrušeno přidělení na závazek, byla bez jakýchkoli omezení přenášena do následujících rozpočtových roků a mohl je využívat rozpočtový orgán, k čemukoli uzná za nutné, v rámci ročního rozpočtového postupu; vyzývá mimoto k výraznému posílení zvláštních nástrojů ve VFR, které by měly být započítávány nad rámec stropů VFR pro prostředky na závazky i na platby, a také k vytvoření samostatné rezervy pro případ krize, která by měla umožňovat, aby v případě mimořádné situace byly prostředky uvolněny okamžitě;

14.  přimlouvá se za skutečné a hmatatelné zjednodušení prováděcích pravidel pro příjemce a omezení administrativní zátěže; v této souvislosti vybízí Komisi, aby nalezla a odstranila překrývání mezi nástroji v rámci rozpočtu EU, které sledují podobné cíle a slouží podobným druhům opatření; je však toho názoru, že výsledkem takového zjednodušení by nemělo být nahrazení grantů finančními nástroji a že nesmí vést k rozmělnění programů a politik EU na jednotlivá odvětví, ale že by mělo zaručit průřezový přístup s velkým důrazem na doplňkovost; požaduje rozsáhlou harmonizaci pravidel s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel pro všechny nástroje EU;

15.  je si vědom potenciálu finančních nástrojů jako doplňující formy financování ve srovnání s dotacemi a granty; varuje však, že nejsou vhodné pro všechny druhy opatření a politik, jelikož všechny politiky nejsou zcela řízeny trhem; žádá Komisi, aby zjednodušila pravidla upravující používání finančních nástrojů a podpořila možnost kombinování různých zdrojů EU podle harmonizovaných pravidel tím, že vytvoří synergie a předejde konkurenčnímu boji mezi různými formami financování; vyjadřuje znepokojení ohledně možnosti jediného fondu, který by integroval finanční nástroje na úrovni EU a poskytoval úvěry, záruky a nástroje pro sdílení rizik na různých úsecích politiky, jak se o tom hovoří v této souvislosti v diskusním dokumentu, a bude se tímto návrhem důkladně zabývat;

16.  opakuje svůj postoj, že by měla být doba trvání VFR sladěna s politickým cyklem Parlamentu i Komise a měla by zajišťovat dlouhodobé programování; v této souvislosti zdůrazňuje, že doba trvání VFR by měla plně zohledňovat potřebu dlouhodobější předvídatelnosti v provádění programů ESI fondů v rámci sdíleného řízení, které nemohou fungovat bez stabilního závazku alespoň na sedm let; navrhuje tudíž, aby byl příští VFR schválen na období 5+5 let s povinnou revizí v polovině období;

17.  bere na vědomí oznámení předsedy Komise v jeho projevu o stavu Unie ohledně chystaného návrhu vlastní rozpočtové položky pro eurozónu; žádá Komisi, aby v tomto směru poskytla další podrobnější informace; připomíná, že usnesení Parlamentu ze dne 16. února 2017 požaduje zvláštní rozpočtovou kapacitu pro členské státy, jejichž měnou je euro, jež by měla být součástí rozpočtu EU, nad rámec stávajících stropů VFR, a měla by být financována členskými státy, jejichž měnou je euro, a dalšími zúčastněnými členy prostřednictvím zdroje příjmů, který by měl být dohodnut mezi zúčastněnými členskými státy a měl by být považován za účelově vázaný příjem a záruky;

18.  očekává, že Komise předloží své návrhy ohledně budoucího VFR a vlastních zdrojů do května 2018; vyjadřuje svůj záměr předložit v přiměřené lhůtě svůj postoj ke všem souvisejícím aspektům a očekává, že názory Parlamentu budou plně začleněny do budoucích návrhů Komise;

19.  je připraven zapojit se do strukturovaného dialogu s Komisí a Radou s cílem dosáhnout konečné dohody o příštím VFR před koncem současného volebního období Parlamentu; je přesvědčen, že brzké přijetí nařízení o VFR umožní následné včasné přijetí všech odvětvových legislativních aktů tak, aby byly nové programy zavedeny na počátku příštího období; zdůrazňuje negativní dopady pozdního zahájení programů ve stávajícím VFR; naléhavě v této souvislosti žádá Evropskou radu, aby využila překlenovací ustanovení čl. 312 odst. 2 SFEU, které umožňuje hlasování o VFR v Radě kvalifikovanou většinou;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0050.


Legitimní opatření na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu
PDF 471kWORD 63k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů (2016/2224(INI))
P8_TA(2017)0402A8-0295/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 2 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 11 této listiny,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), a zejména na článek 10 této úmluvy,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, kterou se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a kterou se ruší směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2)(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(3),

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1729 (2010) o ochraně oznamovatelů,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2060 (2015) o zlepšení ochrany oznamovatelů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. července 2016 nazvané „Sdělení o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem“ (COM(2016)0451),

–  s ohledem na akční plán skupiny G20 proti korupci, a zejména na jejího průvodce právními předpisy na ochranu oznamovatelů,

–  ohledem na zprávu OECD z března 2016 nazvanou „Závazek efektivní ochrany whistleblowerů“,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, jímž uzavřela své šetření z vlastního podnětu č. OI/1/2014/PMC týkající se upozorňování na nekalé praktiky (tzv. whistleblowingu),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 30. dubna 2014 CM/Rec(2014)7 o ochraně oznamovatelů a na příslušné stručné pokyny pro zřízení vnitrostátního rámce z ledna 2015,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2171 (2017) ze dne 27. června 2017, kterým se požaduje, aby vnitrostátní parlamenty uznaly právo na oznamování,

–  s ohledem na zásadu č. 4 doporučení OECD o posilování etického jednání ve veřejné službě,

–  s ohledem na Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0295/2017),

A.  vzhledem k tomu, že si Evropská unie klade za cíl respektovat demokracii a dodržovat zásady právního státu, a v tomto smyslu tudíž zaručuje svým občanům svobodu projevu; vzhledem k tomu, že oznamování je základní aspekt svobody projevu a informací zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, přičemž EU zaručuje soulad s touto listinou a její uplatňování; vzhledem k tomu, že EU prosazuje ochranu pracovníků a zlepšování pracovních podmínek;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie přispívá k posílení mezinárodní spolupráce v boji proti korupci při plném respektování zásad mezinárodního práva, lidských práv a právního státu, jakož i svrchovanosti každé země;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je Evropská unie příslušná ve věcech společné evropské azylové politiky;

D.  vzhledem k tomu, že transparentnost a účast občanů jsou součástí vývoje a výzev, jímž musejí demokracie ve 21. století úspěšně čelit;

E.  vzhledem k tomu, že od doby hospodářské a finanční krize ve spojení s dluhovou krizí byla přijata řada opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti a daňovým únikům na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že je třeba posílit transparentnost v odvětví finančních služeb s cílem odrazovat od nekalých praktik a že některé členské státy již mají určité zkušenosti s centrálními rejstříky pro oznamování případů skutečného či údajného porušení finančních obezřetnostních pravidel; vzhledem k tomu, že OSN přijala v roce 2003 Úmluvu proti korupci(6); vzhledem k tomu, že v návaznosti na tato odhalení ustavil Parlament dva zvláštní výbory a jeden vyšetřovací výbor; vzhledem k tomu, že Parlament již vyzval k ochraně oznamovatelů v několika usneseních(7); vzhledem k tomu, že již schválené iniciativy zaměřené na posílení mezinárodní výměny informací v daňových záležitostech byly velmi přínosné a že různé úniky v daňové oblasti odhalily velké množství důležitých informací o nekalých praktikách, které by jinak nevyšly najevo;

F.  vzhledem k tomu, že oznamovatelé hrají významnou úlohu při oznamování nezákonného nebo nepatřičného jednání, které ohrožuje veřejný zájem a fungování naší společnosti, a že k tomu účelu předkládají svému zaměstnavateli, veřejným orgánům nebo přímo veřejnosti informace o takovém chování, které ohrožuje veřejný zájem;

G.  vzhledem k tomu, že tak členským státům a klíčovým institucím a také orgánům a institucím EU pomáhají předcházet mimo jiné jakékoli snaze o porušení zásady bezúhonnosti a jakémukoli zneužívání moci a řešit tyto případy, které představují ohrožení nebo porušení zásad veřejného zdraví a bezpečnosti, finanční integrity, ekonomiky, lidských práv, životního prostředí a právního státu, nebo které zvyšují nezaměstnanost, omezují či poškozují spravedlivou hospodářskou soutěž a oslabují důvěru občanů v demokratické instituce a procesy na evropské a vnitrostátní úrovni;

H.  vzhledem k tomu, že korupce dnes představuje vážný problém, jemuž Evropská unie čelí, protože může vyústit v to, že vlády nedokážou ochránit obyvatelstvo, pracovníky, právní stát a hospodářství, a ve zhoršení stavu veřejných orgánů a služeb, ekonomického růstu a konkurenceschopnosti v mnoha odvětvích tím, že vyvolává ztrátu důvěry v transparentnost a demokratickou odpovědnost veřejných a soukromých institucí a průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že korupce podle odhadů stojí hospodářství EU ročně 120 miliard EUR, což představuje 1 % HDP EU;

I.  vzhledem k tomu, že se celosvětové protikorupční úsilí dosud zaměřovalo především na přečiny, k nimž došlo ve veřejném sektoru, nedávné úniky však zdůraznily úlohu, kterou v korupci hrají finanční instituce, finanční poradci a jiné soukromé společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že několik zveřejněných případů oznamování prokázalo, že čin oznamovatelů přináší veřejnosti a politickým orgánům informace veřejného zájmu, například o nezákonném nebo nepatřičném chování nebo jiných závažných prohřešcích v soukromém i veřejném sektoru; vzhledem k tomu, že některé z těchto činů byly z toho důvodu předmětem nápravných opatření;

K.  vzhledem k tomu, že ochrana důvěrnosti přispívá k vytváření účinnějších kanálů pro oznamování podvodů, korupce nebo jiných protiprávních jednání, a vzhledem k tomu, že s ohledem na citlivost informací může špatné nakládání s důvěrnými údaji vést k nežádoucím únikům informací a k porušování veřejného zájmu Unie a členských států;

L.  vzhledem k tomu, že zavedení veřejných rejstříků skutečných vlastníků trustových společností a podobných právních uspořádání a dalších opatření k zajištění transparentnosti ve vztahu k investičním nástrojům mohou přispět k prevenci přečinů, které oznamovatelé obvykle hlásí;

M.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů oznamovatelů a důvěrnosti informací jimi zveřejňovaných přispívá k vytváření účinnějších kanálů pro hlášení podvodů, korupce, neoprávněného jednání, pochybení nebo jiného závažného protiprávního jednání, a vzhledem k tomu, že s ohledem na citlivost informací může špatné nakládání s údaji důvěrné povahy vést k nežádoucím únikům informací a k porušování veřejného zájmu Unie; vzhledem k tomu, že ve veřejném sektoru může ochrana oznamovatelů usnadnit odhalení zneužívání veřejných finančních prostředků, podvodů a dalších forem přeshraniční korupce v souvislosti s národními zájmy či zájmy EU;

N.  vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že stávající kanály pro podávání formálních stížností ve věci profesních pochybení nadnárodních podniků jen zřídka vedou ke konkrétním sankcím za příslušné protiprávní jednání;

O.  vzhledem k tomu, že se čin oznamovatelů prokázal jako užitečný v mnoha oblastech ve veřejném i soukromém sektoru, jako je například veřejné zdraví, daně, životní prostředí, ochrana spotřebitele, boj proti korupci a diskriminaci a dodržování sociálních práv;

P.  vzhledem k tomu, že případy musí být řádně vymezeny s ohledem na povahu vykonávaných funkcí, závažnost činů nebo souvisejících rizik;

Q.  vzhledem k tomu, že je zásadní nepřekročit hranici mezi donášením a oznamováním; že nejde o to vědět všechno o každém, ale je třeba rozlišovat, kdy se jedná o nedostatečnou podporu a kdy již o ohrožení demokracie;

R.  vzhledem k tomu, že v mnoha případech se oznamovatelé stali obětí odvetných opatření, zastrašování či pokusů o nátlak, jejichž cílem bylo jim znemožnit oznámení dotčených skutečností, odstrašit je od něj nebo je za již učiněné oznámení potrestat; vzhledem k tomu, že takový tlak je často vyvíjen zejména na pracovišti, kde se oznamovatelé, kteří odhalili informace ve veřejném zájmu v souvislosti se svým pracovním vztahem, mohou dostat do nejistého postavení vůči svým zaměstnavatelům;

S.  vzhledem k tomu, že byly často vyjadřovány vážné obavy v souvislosti s tím, že oznamovatelé jednající ve veřejném zájmu mohou čelit nepřátelským projevům, obtěžování, zastrašování a vyloučení na pracovišti, překážkám při hledání nového zaměstnání, ztrátě obživy a často také závažnému ohrožení svých rodinných příslušníků a kolegů; vzhledem k tomu, že obavy z odvetných opatření mohou mít na oznamovatele odrazující účinek a mohou tudíž ohrožovat veřejný zájem;

T.  vzhledem k tomu, že by ochrana oznamovatelů měla být zaručena zákonem a podporována ze strany EU jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, pokud jednají z opodstatněných důvodů; vzhledem k tomu, že by tyto ochranné mechanismy měly být vyvážené a měly by zaručovat plné dodržování základních a zákonných práv osob, proti nimž se poskytují informace; vzhledem k tomu, že by se tyto ochranné mechanismy měly uplatňovat na investigativní novináře, kteří jsou v souvislosti s poskytováním citlivých informací stále ohroženi, a že by měly chránit oznamovatele ve jménu důvěrnosti jejich zdrojů;

U.  vzhledem k tomu, že ochrana oznamovatelů není v některých členských státech zaručena odpovídajícím způsobem, zatímco mnoho dalších členských států zavedlo na jejich ochranu pokrokové programy, které však často nejsou dostatečně jednotné a poskytují tudíž nedostatečný stupeň ochrany; vzhledem k tomu, že v důsledku toho je ochrana oznamovatelů v Evropě roztříštěná, což jim způsobuje obtíže v případech, kdy se snaží zjistit svá práva a postupy oznamování, což vede k právní nejistotě zvláště v přeshraničním kontextu;

V.  vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv má jasnou pravomoc prošetřovat stížnosti občanů EU na nesprávné úřední postupy v orgánech a institucích EU, ale že samotný úřad ochránce nehraje žádnou úlohu v ochraně oznamovatelů;

W.  vzhledem k tomu, že se oznamování velmi často neomezuje pouze na ekonomické a finanční otázky; vzhledem k tomu, že by neexistence přiměřené ochrany mohla potenciální oznamovatele odradit od oznamování profesních pochybení, aby se vyhnuli represáliím nebo odvetným opatřením; vzhledem k tomu, že organizace OECD uvedla, že v roce 2015 zavedlo 86 % podniků mechanismus pro oznamování podezření ze závažných profesních pochybení, přičemž však více než jedna třetina z nich nestanovila písemné pokyny na ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními nebo nevěděla, zda takové pokyny stanovila či nikoli; vzhledem k tomu, že někteří oznamovatelé, kteří odhalili protiprávní jednání, profesní pochybení nebo nelegální finanční a ekonomické aktivity, čelili trestnímu stíhání; vzhledem k tomu, že osoby, které informace ve veřejném zájmu oznámí nebo odhalí, se často stávají terčem odvetných opatření, která mohou dopadnout i na jejich rodinné příslušníky a kolegy a vést například ke konci jejich kariéry; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva má sice ustálenou judikaturu týkající se oznamovatelů, jejich ochrana by však měla být právně zaručena; vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie zaručuje svobodu projevu a právo na řádnou správu;

X.  vzhledem k tomu, že by ochrana oznamovatelů v Evropské unii neměla být omezena pouze na evropské případy, ale měla by se vztahovat i na případy mezinárodní;

Y.  vzhledem k tomu, že pracoviště musejí podporovat pracovní prostředí, v němž lidé mohou s důvěrou vyjadřovat obavy ohledně možných prohřešků, jako je nesplnění povinnosti, pochybení, špatné řízení, podvod nebo protiprávní činnost; vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité podporovat odpovídající kulturu, v jejímž rámci může každý upozorňovat na problémy beze strachu z odvetných opatření, která by mohla ovlivnit jeho stávající nebo budoucí profesní situaci;

Z.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích a zejména v soukromém sektoru jsou zaměstnanci s ohledem na určité informace vázáni povinností mlčenlivosti a že by oznamovatelé v případě podání oznámení mimo vlastní pracovní vztah mohli čelit disciplinárním opatřením;

AA.  vzhledem k tomu, že podle studie OECD více než třetina organizací, které mají mechanismus oznamování, nemá žádné psané zásady ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními nebo o nich neví;

AB.  vzhledem k tomu, že právo EU již stanoví některá pravidla ochrany oznamovatelů před určitými formami odvety v různých oblastech, Komise však dosud nenavrhla odpovídající legislativní opatření za účelem účinné a jednotné ochrany oznamovatelů a jejich práv v EU;

AC.  vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce EU jsou od 1. ledna 2014 povinny zavést interní pravidla na ochranu oznamovatelů z řad úředníků orgánů a institucí EU, a to v souladu s články 22a, 22b a 22c služebního řádu;

AD.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyzýval k tomu, aby oznamovatele v Unii chránila horizontální ochranná opatření;

AE.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučených krocích a iniciativách, v usneseních ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, ze dne 16. prosince 2015 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a v usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů při ochraně finančních zájmů EU Parlament vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh účinného a komplexního evropského programu na ochranu oznamovatelů, kteří ohlásí podezření z podvodu nebo nezákonné činnosti s dopadem na veřejný zájem nebo na finanční zájmy Evropské unie;

AF.  vzhledem k tomu, že každá osoba z třetí země, která je Evropskou unií nebo některým z jejích členských států uznána za oznamovatele, musí mít možnost využívat všech příslušných ochranných opatření, pokud se v rámci své činnosti nebo mimo ni seznámila s informacemi o nezákonných aktivitách nebo špionážních činech spáchaných třetí zemí nebo vnitrostátní nebo nadnárodní společností, které poškozují stát, národ nebo občany Unie, bez vědomí vlády ohrožují její celistvost, národní bezpečnost nebo kolektivní nebo individuální svobody, a tyto informace odhalila;

AG.  vzhledem k tomu, že od 1. července 2014 začlenily téměř všechny evropské orgány a instituce do svých vnitřních předpisů povinná opatření na ochranu oznamovatelů v souladu s čl. 22 písm. b) a c) služebního řádu;

AH.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako jsou Rada Evropy a OECD, i ustálená judikatura Evropského soudu pro lidská práva již pevně zavedly určité zásady;

AI.  vzhledem k tomu, že důležitost ochrany oznamovatelů uznaly všechny hlavní mezinárodní instituce zaměřené na boj proti korupci, a vzhledem k tomu, že v úmluvě Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), v doporučení Rady Evropy č. CM/Rec(2014)7 a v doporučení OECD o boji proti podplácení z roku 2009 byly stanoveny normy týkající se oznamování;

AJ.  vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit horizontální komplexní rámec, který by stanovil práva a povinnosti a účinně by tak chránil oznamovatele ve všech členských státech EU a v orgánech, institucích a organizacích EU;

Úloha oznamovatelů a nezbytnost jejich ochran

1.  vyzývá Komisi, aby po posouzení vhodného právního základu, který EU umožní podniknout další kroky, předložila do konce tohoto roku horizontální legislativní návrh, který zavede komplexní společný regulační rámec zaručující vysokou úroveň ochrany oznamovatelů v EU a bude platný ve veřejném i soukromém sektoru a také ve vnitrostátních i evropských orgánech a institucích včetně příslušných vnitrostátních a evropských orgánů, úřadů a agentur, a to s přihlédnutím k vnitrostátní situaci a aniž by omezoval možnost členských států přijímat další opatření; zdůrazňuje, že již dnes existuje několik možných právních základů, které Unii umožňují jednat v této oblasti; žádá Komisi, aby je přezkoumala a navrhla široký soudržný a účinný mechanismus; připomíná Komisi teorii o koncepci implicitních pravomocí Unie vypracovanou Soudním dvorem EU na základě ustálené judikatury, která umožňuje využít různé právní základy;

2.  zdůrazňuje nepřiměřenou a znepokojivou skutečnost, že občané a novináři jsou trestně stíháni namísto toho, aby jim byla poskytnuta právní ochrana, pokud ve veřejném zájmu zveřejní informace, včetně informací o domnělém profesním pochybení, přečinu, podvodu nebo protiprávní činnosti, zejména jedná-li se o jednání porušující základní zásady EU, jako jsou například vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové úniky a praní peněz;

3.  navrhuje, aby mezinárodní dohody týkající se finančních služeb, daňových otázek a hospodářské soutěže zahrnovaly ustanovení o ochraně oznamovatelů;

4.  zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit právní jistotu ohledně ustanovení na ochranu oznamovatelů, neboť bude-li přístup k této věci i nadále nejednoznačný a roztříštěný, odradí případné oznamovatele od jakéhokoli otevřeného vystupování; zdůrazňuje proto, že by příslušná legislativa EU měla stanovit jasný postup pro správné zpracování informací a účinnou ochranu oznamovatelů;

5.  připomíná, že by každý budoucí normativní rámec měl zohledňovat pravidla, práva a povinnosti, jimiž se řídí zaměstnanost a které na ní mají dopad; zdůrazňuje dále, že by se tak mělo dít po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s kolektivními smlouvami;

6.  žádá, aby tato právní úprava zajistila, aby podniky, které proti oznamovatelům zavádějí odvetná opatření, nesměly získávat finanční prostředky EU ani uzavírat smlouvy s veřejnými orgány;

7.  vybízí členské státy, aby vypracovaly kritéria a ukazatele týkající se politik v oblasti oznamování ve veřejném i soukromém sektoru;

8.  vyzývá členské státy, aby zohlednily článek 33 Úmluvy OSN proti korupci, který zdůrazňuje úlohu oznamovatelů při předcházení korupci a v boji proti ní;

9.  s politováním konstatuje, že dostatečně vyspělé systémy ochrany oznamovatelů byly zavedeny pouze v několika členských státech; žádá ty členské státy, které dosud nepřijaly tyto systémy nebo příslušné zásady ve vnitrostátních právních předpisech, aby tak učinily co nejdříve;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat větší pozornost podnikatelské etice ve vzdělávacích osnovách obchodních studií a příbuzných oborů.

11.  vybízí členské státy a orgány EU, aby prosazovaly kulturu uznávání významné úlohy oznamovatelů ve společnosti, a to i prostřednictvím osvětových kampaní; vyzývá zejména Komisi, aby k této otázce předložila komplexní plán; považuje za nezbytné prosazovat ve veřejné správě a na pracovištích etickou kulturu s cílem podtrhnout význam zvyšování povědomí zaměstnanců o již existujících právních rámcích pro oznamování, a to ve spolupráci s odborovými organizacemi;

12.  naléhavě žádá Komisi, aby monitorovala ustanovení členských států týkající se oznamovatelů s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů, která napomůže zajištění účinnější ochrany oznamovatelů na vnitrostátní úrovni;

13.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní plán, jenž by zabránil převádění aktiv do třetích zemí, které chrání anonymitu zkorumpovaných osob;

14.  chápe oznamovatele jako osobu, která sděluje nebo odhaluje informace ve veřejném zájmu včetně evropského veřejného zájmu, například o nezákonném nebo nedovoleném jednání nebo o jednání, které představuje ohrožení nebo újmu, ohrožuje nebo poškozuje veřejný zájem, obvykle může, ale nemusí souviset s jeho či jejími pracovními vztahy, může k němu docházet v soukromém nebo veřejném sektoru, v souvislosti se smluvními vztahy, s jeho nebo její odborářskou činností nebo činností ve sdruženích; zdůrazňuje, že to zahrnuje osoby, které stojí mimo tradiční vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, například konzultanty, dodavatele, stážisty, dobrovolníky, pracující studenty, dočasné pracovníky a bývalé zaměstnance, kteří mají důkaz o takovém jednání a mají oprávněný důvod se domnívat, že oznamovaná informace je pravdivá;

15.  domnívá se, že osoby, které stojí mimo tradiční vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, například konzultanti, dodavatelé, stážisté, dobrovolníci, studenti, dočasní pracovníci, bývalí zaměstnanci a občané, by rovněž měli mít přístup k oznamovacím kanálům a k odpovídající ochraně, pokud odhalí informace týkající se jednání, které je nezákonné nebo nedovolené, nebo jednání, které poškozuje veřejný zájem;

16.  konstatuje, že je třeba nalézt jasné řešení pro oznamovatele, kteří pracují ve společnostech registrovaných v EU, ale majících sídlo mimo EU;

17.  domnívá se, že poškozování veřejného zájmu zahrnuje mimo jiné korupční jednání, trestné činy, porušování právních závazků, justiční omyly, zneužívání postavení, střety zájmů, nedovolené využívání veřejných prostředků, zneužití pravomoci, nezákonné finanční toky, hrozby pro životní prostředí, zdraví, veřejnou bezpečnost, národní i globální bezpečnost, ochranu soukromí a osobních údajů, vyhýbání se daňovým povinnostem, práva spotřebitelů, porušování práv pracovníků a dalších sociálních práv, porušování lidských práv a základních svobod i zásad právního státu a činy, které mají zakrýt kterékoli uvedené porušování právních předpisů;

18.  domnívá se, že by obecný veřejný zájem měl mít přednost před soukromou nebo ekonomickou hodnotou odhalených informací a že by mělo být možné odhalovat informace o závažných ohroženích veřejného zájmu i tehdy, pokud jsou právně chráněny; je však toho názoru, že by se měly uplatňovat zvláštní postupy na informace, jejichž součástí je dodržování profesní etiky a na informace o utajovaných skutečnostech týkající se národní bezpečnosti a obrany; domnívá se, že by v takových případech měl být informován příslušný orgán;

19.  zdůrazňuje, že vždy musí být zaručena účinná ochrana oznamovatelů, i když se jejich odhalení netýkají protiprávních činů, pokud jsou odhaleny informace s cílem zabránit případnému poškození obecného veřejného zájmu;

20.  naléhá na členské státy, aby zajistily soulad s doporučeními Rady Evropy týkajícími se ochrany oznamovatelů;

21.  zdůrazňuje, že úloha oznamovatelů při odhalování vážných případů poškozování obecného zájmu se již několik let opakovaně potvrzuje a že tito oznamovatelé přispívají k demokracii, transparentnosti politiky a hospodářství a veřejných informací a že by měl být uznán jejich zásadní význam pro předcházení nezákonným činnostem; zdůrazňuje, že tito oznamovatelé jsou klíčovým zdrojem pro investigativní žurnalistiku a pro nezávislý tisk; připomíná, že záruka utajení informačních zdrojů je nezbytná pro zachování svobody tisku; vyzývá členské státy, aby zajistily účinnou ochranu práva novinářů nesdělovat totožnost svých zdrojů; domnívá se, že ohroženi jsou i novináři a že by jim proto měla být poskytnuta právní ochrana;

22.  konstatuje, že některé členské státy přijaly v posledních letech opatření na posílení práv oznamovatelů; nicméně je znepokojen skutečností, že oznamovatelé jsou i nadále obětí občanskoprávních žalob a trestního stíhání v zejména v těch několika členských státech, ve kterých stávající prostředky, které jim umožňují se hájit, pomáhají jim nebo je chrání, neexistují nebo jsou jen nedostatečné a málo účinné; kromě toho poukazuje na skutečnost, že značné rozdíly mezi členskými státy vedou k právní nejistotě, k zajišťování výhodnějších podmínek ze strany společností zapojených do neetických postupů a k riziku, že bude přístup k oznamovatelům nerovný;

23.  je přesvědčen, že neexistence dostatečné ochrany oznamovatelů má negativní dopad na ochranu finančních zájmů EU;

24.  domnívá se, že provedení komplexních právních předpisů na ochranu oznamovatelů podnítí vytváření kultury otevřeného projevu a že oznamování by mělo být podporováno jako projev dobrého občanství; proto naléhavě žádá členské státy a orgány EU, aby propagovaly kladnou úlohu oznamovatelů, a vyjadřovaly vážné obavy týkající se jejich zranitelného a bezbranného postavení, především prostřednictvím kampaní na zvyšování povědomí a komunikačních a výchovných opatření; doporučuje, a to zejména Komisi, aby k tomuto problému předložila komplexní akční plán; vyzývá v této souvislosti k vytvoření webových stránek, kde by měly být uváděny užitečné informace o ochraně oznamovatelů a kde by bylo možné podávat stížnosti; zdůrazňuje, že tyto internetové stránky by měly být snadno přístupné veřejnosti a měla by být zajištěna anonymita údajů osob, které je využívají;

25.  vyzývá k přijetí opatření s cílem změnit způsob, jakým jsou oznamovatelé vnímáni veřejností, ze strany politiků, zaměstnavatelů a sdělovacích prostředků, a to tím, že bude zdůrazněna jejich pozitivní úloha jako mechanismu včasného varování a odstrašujícího prostředku s cílem odhalit zneužívání a korupci a předcházet jim a zároveň jako mechanismu odpovědnosti s cílem umožnit veřejnou kontrolu vlád a podniků;

26.  vybízí členské státy, aby aktivně prosazovaly otevřenou kulturu na pracovišti, ať už veřejném, nebo soukromém, která organizacím umožní dodržovat při jejich činnosti vysoké etické normy a zaměstnancům dodá důvěru, aby se dokázali ozvat, a která tudíž umožní přijímat opatření pro předcházení hrozbám či škodám jakéhokoli druhu či pro jejich nápravu;

27.  vybízí členské státy, aby pravidelně hodnotily účinnost opatření, která provádějí, přičemž by měly brát v úvahu veřejné mínění týkající se postojů k oznamovatelům a oznamování, meziodvětvové průzkumy vedoucích pracovníků pověřených přijímat a zpracovávat zprávy a nezávislé výzkumné studie o oznamování na všech pracovištích;

28.  vybízí členské státy, které dosud nepřijaly právní předpisy týkající se oznamování, aby tak v blízké budoucnosti učinily, a vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření platformy pro výměnu osvědčených postupů v této oblasti mezi členskými státy, ale rovněž s účastí třetích zemí.

29.  zdůrazňuje význam výzkumu a výměny osvědčených postupů s cílem podpořit lepší ochranu oznamovatelů na evropské úrovni;

30.  naléhavě žádá Evropský účetní dvůr a úřad evropského veřejného ochránce práv, aby do konce roku 2017 zveřejnili: 1) zvláštní zprávy uvádějící statistiky a jasné výsledky sledování případů oznamování, které byly zjištěny v evropských orgánech a institucích, podnicích, sdruženích, organizacích a dalších subjektech registrovaných v Unii; 2) opatření přijatá dotyčnými orgány a institucemi v návaznosti na zjištěné případy na základě stávajících pokynů a pravidel Komise; 3) výsledek každého šetření, které bylo zahájeno na základě informací získaných od oznamovatelů; 4) opatření, která se v jednotlivých případech plánují na ochranu oznamovatelů;

Mechanismus oznamování

31.  konstatuje, že tato neexistence jasně vymezených ochranných prostředků a prostředků umožňujících bezpečné oznámení a případná absence následných kroků jsou překážkami bránícími činnosti oznamovatelů, mohou oznamovatele odradit a mohou vést k tomu, že oznamovatelé se svým odhalením nevystoupí; vyjadřuje znepokojení nad odvetnými opatřeními a tlaky, kterým čelí oznamovatelé, pokud se obrátí na špatnou osobu nebo nesprávný subjekt uvnitř své organizace;

32.  domnívá se, že je třeba zavést soudržný, důvěryhodný a spolehlivý systém, který umožní oznamování uvnitř organizace, příslušným orgánům a rovněž mimo danou organizaci; je přesvědčen, že využití tohoto sytému pro účely oznámení by usnadnilo posouzení důvěryhodnosti a platnosti oznámení;

33.  vybízí Komisi, aby připravila systém, který by umožnil upozornit na případné nedovolené činy uvnitř i vně dotčené organizace; zdůrazňuje, že aby toho bylo dosaženo, měly by být zavedeny jasné, spravedlivé a nestranné postupy, které zajistí plné dodržování základních a zákonných práv jak oznamovatele, tak údajného pachatele; domnívá se, že je třeba vybízet zaměstnavatele, aby zavedli interní postupy pro oznamování, a že v každé organizaci by měla být určena jedna nezávislá a nestranná osoba nebo jednotka, která bude pověřena shromažďováním těchto oznámení; domnívá se, že zástupci pracovníků by měli být ke jmenování této odpovědné osoby přidruženi; zdůrazňuje, že příjemce oznámení by měl v souvislosti s každým přijatým oznámením podniknout příslušné následné kroky a měl by oznamovatele o těchto krocích v přiměřené lhůtě informovat;

34.  domnívá se, že každá organizace by měla zřídit jasný kanál pro oznamování, který by umožňoval oznamovateli podávat oznámení v rámci své organizace, zdůrazňuje, že každý zaměstnanec by měl být informován o daném postupu oznamování, který by měl zaručit soukromí a zpracování oznámení v přiměřené lhůtě; zdůrazňuje, že oznamovatel by měl mít možnost obrátit se na příslušné orgány veřejné správy, nevládní organizace nebo sdělovací prostředky, zejména v případě záporné odpovědi uvnitř organizace nebo v případě, že by oznámení uvnitř organizace nebo příslušnému orgánu zjevným způsobem zpochybnilo účinnost oznámení, že oznamovateli hrozí riziko, nebo v případě, že je oznámení dané informace naléhavé;

35.  připomíná, že veřejnost má právo být informována o jakémkoli chování, které může ohrozit veřejný zájem, a zdůrazňuje v této souvislosti, že by pro oznamovatele mělo být vždy možné zveřejnit informace o nezákonném nebo protiprávním jednání nebo o jednání, které poškozuje veřejný zájem;

36.  připomíná, že svým usnesením ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU vyzývá také všechny orgány a instituce Unie, aby ve spolupráci se všemi příslušnými vnitrostátními orgány zavedly a přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem chránit důvěrnost zdrojů informací, a žádá proto, aby byla vytvořena kontrolovaná internetová stránka, na níž mohou být stížnosti ukládány zcela důvěrně;

37.  domnívá se, že oznámení, k němuž dojde mimo danou organizaci, včetně přímého oznámení veřejnosti, aniž by předtím proběhla interní fáze, nesmí představovat důvod pro zneplatnění tohoto oznámení, zamítnutí trestního stíhání nebo odmítnutí ochrany; domnívá se, že tato ochrana by měla být zajištěna bez ohledu na zvolený způsob oznámení a na základě odhalených informací a skutečnosti, že oznamovatel měl rozumné důvody věřit, že tyto informace jsou pravdivé;

Ochrana přiznávaná v případě oznámení

38.  je znepokojen riziky, jimž čelí oznamovatelé na svém pracovišti, a především rizikem přímých či nepřímých odvetných opatření ze strany zaměstnavatele a ze strany osob pracujících pro zaměstnavatele nebo jednajících jeho jménem; zdůrazňuje, že tato odvetná opatření nejčastěji spočívají ve vyloučení, zpomalení nebo konci kariérního postupu, nebo dokonce v propuštění pracovníka, a že při nich může docházet k psychickému obtěžování; zdůrazňuje, že tato odvetná opatření oznamovatele při jejich snahách omezují; domnívá se, že je nezbytné zavést opatření na ochranu proti těmto odvetným opatřením; má za to, že odvetná opatření by měla být účinně trestána a měly by proti nim být zavedeny účinné sankce; zdůrazňuje tudíž, že jakmile je určité osobě přiznán status oznamovatele, měla by být opatření přijatá proti ní zrušena, a oznamovatel by měl obdržet plnou náhradu za utrpěnou škodu a újmu; domnívá se, že tato ustanovení by měla být zahrnuta v návrhu horizontální směrnice Komise o ochraně oznamovatelů;

39.  domnívá se, že oznamovatelé by měli mít možnost zažádat o předběžné opatření, aby předešli odvetnému opatření, jako je propuštění, do té doby, než bude k dispozici oficiální výsledek správního, soudního nebo jiného řízení;

40.  zdůrazňuje, že žádný zaměstnanecký poměr by neměl omezovat něčí právo na svobodu projevu a nikdo by neměl být diskriminován v případě, že toto právo uplatní;

41.  připomíná, že každý budoucí normativní rámec by měl zohledňovat pravidla, práva a povinnosti, jimiž se řídí zaměstnanost a které na ní mají dopad; dále zdůrazňuje, že by se tak mělo dít za účasti sociálních partnerů a v souladu s kolektivními smlouvami;

42.  zdůrazňuje, že oznamovatelům, jejich rodinným příslušníkům a rovněž každé osobě, která jim pomáhá, musí být s ohledem na ohrožení životů nebo bezpečnosti poskytnuta řádná a účinná ochrana jejich tělesné, morální a společenské integrity a ekonomická ochrana tím, že získají nejvyšší možný stupeň utajení;

43.  tato ochranná opatření se použijí též v případě, že oznamovatel upozorní na aktivity týkající se členských států;

44.  konstatuje, že investigativní žurnalisté a nezávislý tisk jsou ve své profesi často osamělí a čelí mnoha tlakům, jimž mohou být vystaveni, a že je tedy nezbytné je chránit před veškerými snahami o zastrašování;

45.  navrhuje, aby osobám, které se staly obětí odvetných opatření za zveřejnění oznámení nebo odhalení, bylo k dispozici předběžné opatření až do vydání výsledku občanskoprávního řízení, zejména v případech ztráty zaměstnání;

46.  odsuzuje praxi žalob určených k umlčení oznamovatelů, které spočívají v podání žaloby nebo v hrozbě podání žaloby na příslušného oznamovatele s cílem nikoli dosáhnout jeho odsouzení, ale přimět ho k autocenzuře nebo k vyčerpání finančních, intelektuálních a psychických zdrojů; je přesvědčen, že na toto zneužití postupu by se měl vztahovat trestní postih a sankce;

47.  připomíná riziko trestního řízení a občanskoprávních žalob, které hrozí oznamovatelům; zdůrazňuje, že oznamovatelé jsou v případě soudního řízení často slabší stranou řízení; domnívá se proto, že v případě údajných odvetných opatření přijatých proti oznamovateli musí zaměstnavatel dokázat, že tato opatření nesouvisí s oznámením, které oznamovatel učinil; domnívá se, že ochrana oznamovatelů musí být zaručena na základě předložené informace, a nikoli na základě úmyslu oznamovatele; zdůrazňuje, nicméně, oznamovatel měl oznámit informace, které pokládal za pravdivé; má za to, že v průběhu celého postupu by měla být zaručena důvěrnost a že totožnost oznamovatele by neměla být odhalena bez jeho souhlasu; zdůrazňuje, že na porušení zachování důvěrnosti ohledně totožnosti bez souhlasu oznamovatele by se měl vztahovat trestní postih a sankce;

48.  domnívá se, že oznamovatelé by neměli být stíháni v trestním ani občanskoprávním řízení, ani by proti nim neměly být uplatňovány správní nebo disciplinární sankce z důvodu oznámení, která učinili;

49.  soudí, že pokud by měl oznamovatel možnost upozornit na dané jednání anonymně, mohlo by to umožnit předávání informací, které by za jiných podmínek předloženy nebyly; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zavést jasně stanovené prostředky umožňující podat anonymní oznámení vnitrostátnímu nebo evropskému nezávislému orgánů, který je pověřen shromažďováním oznámení, ověřováním jejich důvěryhodnosti, následnými kroky v návaznosti na poskytnutou odpověď a poskytnutím pomoci oznamovatelům, a to i v digitálním prostředí, které přesně vymezí situace, jež mohou být předmětem anonymního oznámení; zdůrazňuje, že totožnost oznamovatele a veškeré informace umožňující jeho identifikaci nesmí být zveřejněny bez jeho souhlasu; zdůrazňuje, že na každé porušení požadavku na anonymitu by se měly vztahovat sankce;

50.  zdůrazňuje, že nikdo by neměl ztratit právo na ochranu pouze z toho důvodu, že chybně vyhodnotil skutkové okolnosti nebo že se vnímaná hrozba vůči obecnému zájmu nerealizovala, ovšem za předpokladu, že daná osoba měla v okamžiku oznámení rozumné důvody věřit, že je tato hrozba reálná; připomíná, že v případě křivého obvinění by se viníci měli ze svých činů zodpovídat a neměla by se na ně vztahovat ochrana poskytovaná oznamovatelům; zdůrazňuje, že každá osoba, která je přímo či nepřímo poškozena podáváním nebo odhalováním nepřesných nebo zavádějících informací, by měla mít právo domáhat se účinných opravných prostředků proti nekorektním nebo urážlivým oznámením;

51.  připomíná význam vypracování nástrojů s cílem zakázat všechny formy odvetných opatření, ať už by se jednalo o pasivní propuštění nebo pasivní opatření; naléhavě vyzývá členské státy, aby upustily od kriminalizace činnosti oznamovatelů při odhalování informací o nezákonném nebo nedovoleném jednání nebo o jednání, které poškozuje veřejný zájem;

52.  připomíná, že stávající právní předpisy EU musí mezitím správně uplatňovat jak orgány Unie, tak členské státy a že by měly být interpretovány takovým způsobem, aby oznamovatelům, kteří jednají ve veřejném zájmu, byla zaručena co největší ochrana; zdůrazňuje, že ochrana oznamovatelů již byla uznána jako mechanismus zásadní pro zajištění účinného uplatňování právních předpisů EU; vyzývá proto členské státy, aby nekriminalizovaly kroky oznamovatelů, kteří informace zveřejňují ve veřejném zájmu;

Pomoc oznamovatelům

53.  zdůrazňuje úlohu orgánů státní správy, odborů a organizací občanské společnosti, pokud se jedná o pomoc a podporu poskytovanou oznamovatelům při jednotlivých úkonech v rámci jejich organizace;

54.  zdůrazňuje, že kromě profesních rizik čelí oznamovatelé, stejně jako osoby, které jim pomáhají, rovněž rizikům osobním, psychologickým, společenským a finančním; domnívá se, že v případě potřeby je třeba zavést psychologickou podporu, oznamovatelům, kteří o ni požádají a nemají dostatečné finanční prostředky, by měla být poskytnuta specifická právní pomoc a těm, kteří řádně odůvodní její potřebnost, by měla být poskytnuta sociální a finanční pomoc, která by rovněž měla být preventivně přiznána v případě občanskoprávního nebo soudního řízení v souladu s vnitrostátními právními postupy a praxí; dodává, že bez ohledu na povahu újmy, kterou utrpěl oznamovatel v důsledku svého oznámení, by mělo být zaručeno odškodnění;

55.  poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že evropská veřejná ochránkyně práv v Parlamentu uvedla, že je ochotna prověřit možnost vytvoření tohoto orgánu v rámci úřadu veřejného ochránce práv, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je proveditelné pověřit úřad evropského veřejného ochránce práv, který již má pravomoc prošetřovat stížnosti na nekalé praktiky v orgánech a institucích EU, tímto úkolem;

56.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby ve spolupráci se všemi příslušnými orgány zavedly a přijaly veškerá nezbytná opatření na ochranu důvěrnosti zdrojů informací s cílem zabránit jakýmkoli diskriminačním krokům nebo hrozbám a také aby určily transparentní a bezpečné způsoby oznamování, zřídily nezávislé vnitrostátní a evropské orgány pro ochranu oznamovatelů a zvážily možnost vyčlenit na jejich podporu zvláštní finanční prostředky; vyzývá též ke zřízení ústředního evropského orgánu pro účinnou ochranu oznamovatelů a osob, které jim pomáhají v jejich činnosti, na základě modelu, podle něhož již funguje systém orgánů na ochranu soukromí;

57.  s cílem zajistit, aby tato opatření byla účinná, vyzývá Komisi, aby navrhla nástroje, které budou sloužit zejména k ochraně před neoprávněným trestním stíháním, hospodářskými sankcemi a diskriminací;

58.  vybízí členské státy, aby zřídily nezávislé orgány, které by disponovaly dostatečnými rozpočtovými zdroji, odpovídajícími pravomocemi a vhodnými odborníky, pověřené shromažďováním oznámení, ověřováním jejich důvěryhodnosti, následnými kroky v návaznosti na poskytnutou odpověď, poskytnutím pomoci oznamovatelům, zejména v případě, že jejich organizace na oznámení zareaguje negativně, a rovněž hledáním přiměřené finanční pomoci posledně jmenovaným, zejména pokud jde o přeshraniční případy nebo případy, které se přímo dotýkají členských států či evropských orgánů a institucí; navrhuje, aby tento orgán zveřejňoval výroční zprávu o přijatých oznámeních a o jejich zpracování, přičemž by byl zachován požadavek na důvěrnosti případných probíhajících vyšetřování;

59.  zdůrazňuje, že by měla být věnována pozornost zpřístupnění informací a bezplatného důvěrného poradenství pro osoby, které zvažují oznámení ve veřejném zájmu nebo chtějí odhalit nezákonné či nedovolené jednání, které poškozuje nebo ohrožuje veřejný zájem; konstatuje, že je třeba určit struktury, které budou moci poskytovat tyto informace a poradenství, a podrobnosti o nich zpřístupnit široké veřejnosti;

60.  zdůrazňuje, že kromě práva na řadu ochranných opatření poskytovaných oznamovatelům je nezbytné zaručit konkrétně těmto oznamovatelům přijetí, ubytování a bezpečnost v členském státě, který nemá uzavřenou dohodu o vydání se zemí, o níž učinili oznámení; vyzývá Komisi, aby v případě dohod o vydání mezi Evropskou unií a inkriminovanou třetí zemí a podle čl. 67 odst. 2 SFEU, který se týká evropské azylové politiky, postupovala v rámci svých pravomocí a přijala veškerá nezbytná bezpečnostní opatření ve vztahu k oznamovatelům, kteří jsou obzvláště vystaveni závažným odvetným opatřením v zemích, o jejichž nezákonných nebo podvodných praktikách informovali;

61.  vybízí Komisi, aby navrhla zavedení podobného orgánu na evropské úrovni, který by disponoval dostatečnými rozpočtovými zdroji, odpovídajícími pravomocemi a vhodnými odborníky, který by byl pověřen koordinací opatření členských států, zejména v přeshraničních situacích; má za to, že tento evropský orgán by měl mít rovněž pravomoc shromažďovat oznámení, ověřovat jejich důvěryhodnost, vydávat závazná doporučení a pomáhat oznamovatelům v jejich postupu v případech, kdy je reakce členského státu nebo vnitrostátního orgánu zjevně nepřiměřená; navrhuje, aby tento orgán zveřejňoval výroční zprávu o přijatých oznámeních a o jejich zpracování, přičemž by byl zachován požadavek na důvěrnosti případných probíhajících vyšetřování; domnívá se, že pro účely výkonu této funkce by mohl být rozšířen mandát evropského veřejného ochránce práv;

62.  domnívá se, že je-li oznámení považováno za závažné, mělo by vést k řádnému vyšetřování a k příslušným následným opatřením; zdůrazňuje, že během vyšetřování by oznamovatelům mělo být umožněno, aby objasnili svou stížnost a poskytli dodatečné informace nebo důkazy;

63.  vybízí členské státy, aby vypracovaly údaje, referenční hodnoty a ukazatele týkající se politik v oblasti oznamování ve veřejném i soukromém sektoru;

64.  vyzývá všechny orgány EU, aby zareagovaly na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu ze dne 24. července 2014 vypracovanou v souladu s čl. 22 písm. c) nového služebního řádu, v níž vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby zavedly mechanismy upozorňování na porušování etických zásad a právní rámec na ochranu oznamovatelů, jež se budou přímo zakládat na interních pravidlech kanceláře evropské veřejné ochránkyně práv; opakuje odhodlání Parlamentu přijmout uvedená opatření;

65.  domnívá se, že oznamovatelé by rovněž měli mít právo přezkoumat a komentovat výsledek vyšetřování týkajícího se jejich odhalení;

66.  vyzývá orgány a instituce a další subjekty EU, aby šly příkladem a bezodkladně se začaly řídit pokyny, které předložil úřad evropského veřejného ochránce práv; vyzývá Komisi, aby jak v Komisi samotné, tak v agenturách EU plně uplatňovala vlastní pokyny na ochranu oznamovatelů v souladu s vlastním služebním řádem ve znění z roku 2012; vyzývá Komisi, aby účinně koordinovala úsilí s ostatními orgány, včetně Úřadu evropského veřejného žalobce, a spolupracovala s nimi s cílem chránit oznamovatele;

67.  poukazuje na to, že je zapotřebí dosáhnout lépe fungujícího systému pro oznamování korporátních nekalých praktik, který doplní a zlepší účinnost stávajících vnitrostátních kontaktních míst pro pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

68.  zdůrazňuje, že prošetřování záležitostí, na něž upozornili oznamovatelé, by mělo probíhat nezávisle a v co možná nejkratším časovém rámci a měla by při něm být chráněna také práva jednotlivců, na něž by zveřejnění mohlo poukázat; upozorňuje na skutečnost, že oznamovatel i jakákoli osoba, na niž zveřejnění poukáže, by měli mít možnost předložit během vyšetřování dodatečné argumenty a důkazy a měli by být průběžně informováni o tom, jak je se zveřejněním nakládáno;

69.  vítá skutečnost, že Komise konečně zavedla kanál pro oznamovatele k hlášení nebo zveřejňování informací týkajících se hospodářské soutěže a kartelových dohod, ale zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit příslušné postupy, a trvá na tom, že počet kanálů by neměl být nadměrný;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.
(3) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 89.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0457.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
(6) https://www.unodc.org/documents/treaties/UNCAC/Publications/Convention/08-50027_F.pdf
(7) Viz např. usnesení EP ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem a usnesení EP ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii.


Politika pro osoby s nízkými příjmy jako nástroj pro boj proti chudobě
PDF 487kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě (2016/2270(INI))
P8_TA(2017)0403A8-0292/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 9, 14, 19, 151 a 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, znovu potvrzenou na Světové konferenci o lidských právech v roce 1993, zejména na její články 3, 23 a 25,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na ustanovení týkající se sociálních práv a konkrétně na články 34, 35 a 36, které výslovně vymezují právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, právo na vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a právo na přístup ke službám obecného hospodářského zájmu,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu, zejména na články 1, 4, 6, 12, 14, 17, 19, 30 a 31 této charty,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 29 a 105 o zrušení nucené práce, č. 102 o sociálním zabezpečení a na doporučení MOP č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany,

–  s ohledem na Agendu důstojné práce MOP a na Globální pakt o pracovních místech této organizace, které byly přijaty na základě celosvětového konsenzu dne 19. června 2009 na Mezinárodní konferenci práce,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) z června 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a pracovní místa“,

–  s ohledem na doporučení Rady 92/441/EHS ze dne 24. června 1992 o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany(1) (doporučení o minimálním příjmu),

–  s ohledem na doporučení Rady 92/442/EHS ze dne 27. července 1992 o konvergenci cílů a politiky v oblasti sociální ochrany(2),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083) a jeho průvodní dokument (SWD(2013)0038),

–  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států předložený dne 2. března 2015 (COM(2015)0098),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o obnovené sociální agendě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích jako reakci na krizi(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 k tématu „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“,

–  s ohledem na studii nazvanou „Towards adequate and accessible minimum income schemes in Europe“ (Směrem k systémům přiměřeného a dostupného minimálního příjmu v Evropě), kterou v roce 2015 vydala Evropská síť pro minimální příjem (EMIN),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Přístup k sociálním dávkám: jak omezit jejich nevyužívání“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2017 nazvanou „Nerovnosti příjmů a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou recesí a po ní“,

–  s ohledem na studii tematické sekce A Evropského parlamentu s názvem „Politika minimálního příjmu v členských státech EU“, která byla ve své konečné podobě zveřejněna v dubnu 2017,

–  s ohledem na zprávu s názvem „Systémy minimálního příjmu v Evropě – studie politiky členských států z roku 2015“, kterou v roce 2016 vypracovala Evropská síť pro sociální politiku (ESPN) pro Evropskou komisi,

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000087/2016 – B8-0710/2016 ze dne 15. června 2016 předložený Výborem pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení P-001004/2016 ze dne 2. února 2016,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(13),

–  s ohledem na Schumanovu deklaraci ze dne 9. května 1950, která vyzvala k „vyrovnání a zlepšování životních podmínek pracujících“;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0292/2017),

A.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení, jejichž příčiny a trvání nejsou závislé na vůli osoby, kterou postihují, představují útok na lidskou důstojnost a porušení základních lidských práv; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se v roce 2010 zavázaly, že do roku 2020 sníží počet osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, o 20 milionů; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení nejsou jen věcí individuální zodpovědnosti a je nutné se jimi zabývat kolektivně;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa je jedním z nejbohatších regionů světa, ačkoliv nedávné údaje o příjmové chudobě poukazují na rostoucí míru chudoby a vážného hmotného nedostatku v Evropě a na rostoucí nerovnost mezi členskými státy;

C.  vzhledem k tomu, že nejúčinnějším nástrojem boje proti chudobě je i nadále prosperující hospodářství s nízkou nezaměstnaností;

D.  vzhledem k tomu, že příjmová chudoba je pouze částí celkové koncepce chudoby, a že se proto chudoba netýká pouze materiálních, ale i sociálních zdrojů, zejména vzdělávání, zdravotnictví a dostupnosti služeb;

E.  vzhledem k tomu, že pojem „relativní chudoba“ nijak nevypovídá o skutečné nouzi, nýbrž pouze o relativním postavení vůči ostatním z hlediska příjmů;

F.  vzhledem k tomu, že podle metodiky Eurostatu je hranice ohrožení chudobou stanovena na 60 % mediánu národního ekvalizovaného disponibilního příjmu (na domácnost po sociálních transferech); vzhledem k tomu, že pokud jde o stávající rozdíly mezi členskými státy a jejich rozdílnou politiku, je nutné toto procento posuzovat spolu s dalšími ukazateli, jako je např. referenční rozpočet; vzhledem k tomu, že příjem je nepřímým ukazatelem životní úrovně a referenční rozpočet odráží rozdílnost spotřebních vzorců a životních nákladů v členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že nesmí docházet ke směšování pojmů „rozdíly v příjmech“ a „chudoba“;

H.  vzhledem k tomu, že chudobou a sociálním vyloučením po započtení sociálních příspěvků je podle Komise(14) ohroženo 119 milionů osob v Evropské unii, tj. přibližně 25 % celkové populace; vzhledem k tomu, že v některých členských státech tento údaj doprovází trvale vysoká míra nezaměstnanosti a že tato situace postihuje zejména mladé lidi, u nichž jsou tato čísla ještě více znepokojivá; vzhledem k tomu, že přestože tyto počty mírně klesají, je chudobou stále ohroženo více lidí než v roce 2008; vzhledem k tomu, že EU a členské státy ještě zdaleka nedosáhly cíle strategie Evropa 2020 týkajícího se chudoby a sociálního vyloučení, jelikož jejich míra je stále vyšší než cílová hodnota;

I.  vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že k chudobě, deprivaci a sociálnímu vyloučení jsou zvláště náchylné některé skupiny obyvatel, jako jsou děti, ženy, nezaměstnaní, domácnosti rodičů samoživitelů a osoby se zdravotním postižením;

J.  vzhledem k tomu, že ve vyšší míře jsou chudobou zasaženy rodiny s dětmi;

K.  vzhledem k tomu, že sladění pracovního a rodinného života má největší význam zejména pro rodiče samoživitele, kteří tak mohou uniknout chudobě;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné zohlednit potřebu zavést do všech příslušných oblastní politiky kroky, které by byly určeny k potírání chudoby a sociálního vyloučení a k boji proti těmto jevům a které by zároveň zaručily všeobecný přístup k veřejným službám, kvalitní pracovní místa a příjem umožňující lidem žít důstojným životem;

M.  vzhledem k tomu, že podle Komise vyvolává vysoká nezaměstnanost, chudoba a nerovnost v některých zemích stále značné obavy; vzhledem k tomu, že velká nerovnost v příjmech nejen brání dosáhnout sociální soudržnost, ale brzdí i udržitelný hospodářský růst, jak uvedla komisařka Thyssenová; vzhledem k tomu, že krize měla podle nadace Eurofound obecně mnohem horší dopad na osoby s nižšími příjmy, a zvýraznila tak příjmovou nerovnost v rámci evropské společnosti(15);

N.  vzhledem k tomu, že bezdomovectví představuje nejextrémnější podobu chudoby a deprivace a že se v posledních letech rozmohlo prakticky ve všech členských státech, a to celkově v těch, které byly nejvíce postiženy ekonomickou a finanční krizí; vzhledem k tomu, že podle Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) trpí bezdomovectvím po celé EU každoročně přibližně 4 miliony lidí, více než 10,5 milionu domácností trpí vážnou bytovou nouzí a 22,3 milionu domácností se potýká s příliš vysokými náklady na bydlení, což znamená, že za bydlení utratí více než 40 % čistého příjmu;

O.  vzhledem k tomu, že současná situace si žádá opatření na podporu vnitrostátních systémů minimálního příjmu, které by všem lidem s nedostatečným příjmem splňujícím určité podmínky způsobilosti zajistily důstojné životní podmínky, přičemž by vedly k jejich většímu zapojení do společnosti a na trh práce a zaručovaly rovné příležitosti při požívání základních práv; vzhledem k tomu, že vzdělání, redistribuční sociální transfery a dávky, spravedlivá daňová politika a propracovaná politika zaměstnanosti jsou důležitými faktory zmírňování příjmové nerovnosti, snižování míry nezaměstnanosti a omezování chudoby; vzhledem k tomu, že důstojné zaměstnání by chránilo člověka před rizikem chudoby a mohlo by být považováno za hlavní nezbytný prostředek sociální integrace;

P.  vzhledem k tomu, že podle přehledu, který vypracovala nadace Eurofound, mnoho lidí v EU nedostává dávky, na které má nárok, včetně zaměstnaneckých výhod, například z důvodu komplikovanosti systémů dávek nebo postupů při podávání žádostí či proto, že si nejsou svého nároku vědomi;

Q.  vzhledem k tomu, že koncepce minimálního příjmu se nesmí zaměňovat s koncepcí minimální mzdy, která je dána kolektivní smlouvou nebo právními předpisy na úrovni členských států;

R.  vzhledem k tomu, že stanovování mezd je v pravomoci členských států;

S.  vzhledem k tomu, že zavedení a rozšíření systémů dostatečného minimálního příjmu ve všech členských státech, které by disponovaly přiměřenými rozpočtovými, lidskými a materiálními zdroji, a aktivní politika zaměstnanosti pro osoby schopné práce jsou důležitým a účinným opatřením zaměřeným na boj proti chudobě a nerovnosti, které pomáhá zajistit ekonomickou a územní soudržnost, chrání základní práva osob, zajišťuje rovnováhu mezi hospodářskými a sociálními cíli a podporuje zapojení do společnosti a přístup na pracovní trh;

T.  vzhledem k tomu, že zajištění a správa systémů sociálního zabezpečení patří do pravomoci členských států, kterou Unie koordinuje, ale neharmonizuje;

U.  vzhledem k tomu, že podle Evropské sociální observatoře už v 26 členských státech Unie existuje určitá forma podpory příjmu(16);

V.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy je mnoho rozdílů v pojímání politiky minimálního příjmu, neboť právo na důstojný život není ve všech členských státech považováno za všeobecné a subjektivní právo; vzhledem k tomu, že existuje vysoká míra nevyužívání těchto systémů a nedostatečná koordinace mezi podporou příjmu, aktivní politikou trhu práce a sociálními službami; vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou jen málokdy schopny vymanit lidi z chudoby;

W.  vzhledem k tomu, že pro některé nejohroženější lidi, například lidi bez domova, je obtížné získat přístup k systémům minimálního příjmu;

X.  vzhledem k tomu, že mezi ustanovení evropského pilíře sociálních práv(17) patří záruka poskytování vhodného minimálního příjmu těm, kteří nemají dostatečné prostředky na dosažení důstojné životní úrovně, a dále účast na opatřeních v oblasti (opětovného) začlenění na trh práce, zachování přístupu k zaměstnání a motivace hledat si práci; vzhledem k tomu, že během konference na vysoké úrovni, která se konala dne 23. ledna 2017 v Bruselu, v závěru veřejné konzultace na toto téma předseda Komise Jean-Claude Juncker zdůraznil, že by tato opatření měly přijmout všechny členské státy;

Y.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu míra zaměstnanosti občanů EU ve věku 20 až 64 let dosáhla v roce 2015 70,1 %, což ani zdaleka nedosahovalo stanoveného cíle strategie Evropa 2020, jímž je 75 %;

Z.  vzhledem k tomu, že návrh Komise ze dne 2. března 2015 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států potvrzuje důležitost podpory příjmu v boji proti chudobě (hlavní směr č. 8);

AA.  vzhledem k tomu, že dobře koncipované, odpovídající a široce dostupné systémy podpory příjmu nebrání nebo neodrazují od návratu na trh práce a pomáhají také zvyšovat domácí poptávku;

AB.  vzhledem k tomu, že v doporučení Komise ze dne 3. října 2008 týkajícím se aktivního začleňování na trh práce se správně uznává, že kromě usnadnění přístupu osob, které mohou pracovat, ke kvalitnímu zaměstnání by politika začleňování na trh práce měla rovněž „zajišťovat prostředky postačující k důstojnému životu a podporu sociální účasti pro osoby, které pracovat nemohou“;

AC.  vzhledem k tomu, že Rada dne 5. října 2015 přijala závěry o důchodové přiměřenosti, neboť považovala za důležité, aby veřejný důchodový systém nebo jiné systémy sociální ochrany obsahovaly vhodné záruky pro osoby, kterým podmínky v zaměstnání nedovolují nebo nedovolily získat dostatečný nárok na důchod, a že by mezi tyto záruky zejména měl patřit minimální důchod nebo jiná opatření týkající se minimálního příjmu pro starší osoby;

AD.  vzhledem k tomu, že ve svém doporučení 92/441/EHS Rada členské státy vyzvala, aby uznaly základní právo každého člověka na sociální pomoc a dostatečné prostředky, aby mohl žít důstojný život; vzhledem k tomu, že v doporučení Rady 92/442/EHS ze dne 27. července 1992 se členské státy vyzývají, aby se při vytváření vlastních systémů sociální ochrany opíraly o tyto zásady;

AE.  vzhledem k tomu, že v závěrech ze zasedání, které se konalo dne 17. prosince 1999, Rada schválila podporu sociálního začleňování jako jeden s cílů v rámci modernizace a zlepšování sociální ochrany;

AF.  vzhledem k tomu, že v doporučení o aktivním začleňování na trh práce se uvádí, že přiměřená podpora příjmu je jedna ze tří stejně důležitých součástí aktivní strategie začleňování na trh práce, a že se v něm zdůrazňuje, že tato podpora musí být spojena s přístupem ke kvalitním službám a trhem práce, který podporuje začlenění; vzhledem k tomu, že koordinovaná opatření zaměřená na jednotlivce a osoby na něm závislé jsou zapotřebí i v rámci podpory sociálního začlenění, kterou by doplňovaly kroky na podporu stabilní práce;

AG.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích patří mezi klíčové překážky rozvoje účinného propojení mezi různými součástmi aktivního začlenění na trh práce nedostatečná kapacita, znalosti a prostředky ve veřejných službách zaměstnanosti a v zařízeních sociální pomoci, nedostatečná koordinace a spolupráce mezi službami a sklon upřednostňovat různé skupiny vyžadující podporu, které mohou být snáze znovu začleněny na trh práce(18);

AH.  vzhledem k tomu, že Komise v rámci svého balíčku předpisů týkajících se sociálních investic z roku 2013 opětovně upozornila na význam přístupu spočívajícího v aktivním začleňování na trh práce a v jeho rámci poukázala na význam odpovídající podpory minimálního příjmu; vzhledem k tomu, že bylo konstatováno, že přiměřenost stávajících systémů minimálního příjmu v členských státech lze zlepšit tak, aby bylo zajištěno, že úroveň příjmu bude postačovat k důstojnému životu; vzhledem k tomu, že bylo uvedeno, že „Komise bude v rámci evropského semestru sledovat přiměřenost podpory příjmu, přičemž bude za tímto účelem využívat referenční rozpočty, jakmile budou ve spolupráci s členskými státy vypracovány“;

AI.  vzhledem k tomu, že v doporučení MOP č. 202 o minimální úrovni sociální ochrany je stanoveno, že země by měly „co nejdříve zavést a udržovat vlastní minimální úroveň sociální ochrany sestávající ze základních záruk sociálního zabezpečení“, a dále, že „Záruky by přinejmenším měly zajišťovat, aby v průběhu života měli všichni potřební přístup k základní zdravotní péči a k základnímu zaručenému příjmu, což dohromady zajistí účinný přístup ke zboží a službám“;

AJ.  vzhledem k tomu, že Rada uznala nutnost aktivního začlenění s podporou odpovídajícího příjmu a význam celoživotního integrovaného přístupu pro řešení chudoby(19);

AK.  vzhledem k tomu, že pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří na konci roku 2015 tvořili 48,1 % z celkového počtu nezaměstnaných v EU, což odpovídá 10,9 milionům osob, je mnohem obtížnější vrátit se zpět na trh práce;

AL.  vzhledem k tomu, že výchova dětí a s tím spojená rodičovská dovolená se často pojí s ohromnými ztrátami, pokud jde o příjem, a s trvalým finančním znevýhodněním („family pay gap“);

AM.  vzhledem k tomu, že mateřská a otcovská výchova představuje skutečnou práci a musí být jako taková uznána;

AN.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 bylo 5,1 % neaktivních osob v EU tvořeno lidmi, kteří sice chtěli pracovat, ale ztratili motivaci a přestali si hledat zaměstnání, a že tito lidé nejsou systematicky započítáváni do statistik nezaměstnanosti;

AO.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost způsobuje rychlé a trvalé zhoršování životních podmínek pracovníků a jejich duševního a emočního stavu, což negativně ovlivňuje výhled na zvýšení jejich dovedností a tím i možnost (opětovného) zapojení na trh práce;

AP.  vzhledem k tomu, že některé programy zaměstnávání ve veřejném sektoru mohou být účinným nástrojem, který by mohl fungovat současně se systémy minimálního příjmu jakožto prostředek sociálního a profesního začlenění konkrétních kategorií osob, jako jsou mladí nezaměstnaní, dlouhodobě nezaměstnaní a další ohrožené skupiny; vzhledem k tomu, že tyto programy by mohly být účinné v určitém kontextu a v zaostávajících zeměpisných oblastech, kde je nutné zajistit rekvalifikaci; vzhledem k tomu, že osoba zaměstnaná v rámci programu zaměstnávání ve veřejném sektoru bude navíc považovat získání nového pracovního místa za snazší; vzhledem k tomu, že tyto programy musejí zajistit důstojnou mzdu a obsahovat plány přizpůsobené jednotlivým osobám a měly by vést k nalezení důstojné práce;

AQ.  vzhledem k tomu, že v závěrech Rady týkajících se roční analýzy růstu za rok 2017 a ve společné zprávě o zaměstnanosti, kterou přijala rada EPSCO dne 3. března 2017(20), se členské státy vyzývají, aby zaručily, aby systémy sociální ochrany zajišťovaly odpovídající podporu příjmu a aby se reformy i nadále zaměřovaly mimo jiné na poskytování odpovídající podpory a na kvalitní aktivační služby, které by to umožňovaly;

AR.  vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání, zejména prostřednictvím duálního systému vzdělávání, umožňuje získat nezbytné dovednosti k výkonu odborné činnosti a k vybudování profesní sítě, což přispívá k trvalému zařazení na trh práce a snižuje riziko chudoby;

AS.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu představují velmi malé procento státních výdajů v sociální oblasti, avšak zajišťují obrovskou návratnost investic, a že neinvestiční náklady mají výrazný bezprostřední dopad na dotyčné osoby a dlouhodobé náklady pro společnost;

AT.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou prospěšné pro celou společnost, neboť jsou nezbytné z hlediska dosažení větší rovnosti ve společnosti, přičemž společnost, v níž panuje větší rovnost, vykazuje v mnoha sociálních a ekonomických ukazatelích lepší výsledky;

AU.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu jsou účinnou formou balíčku ekonomických stimulačních opatření, jelikož peněžní prostředky se používají k řešení naléhavých potřeb a okamžitě se vracejí do reálné ekonomiky;

AV.  vzhledem k tomu, že v článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv OSN se uznává právo na odpovídající životní úroveň a odkazuje na rozsah, v němž míra sociálních dávek zabezpečuje lidem dostatečné prostředky, které jim zajistí „životní úroveň, která by byla s to zajistit jejich zdraví a blahobyt“; vzhledem k tomu, že rozsah působnosti systému se týká rozsahu, v němž se na všechny, kdo potřebují podporu, vztahují podmínky způsobilosti týkající se systému minimálního příjmu; vzhledem k tomu, že míra využití systému se týká rozsahu, v němž osoby, které mají nárok na minimální příjem, jej skutečně dostávají;

AW.  vzhledem k tomu, že nedostatečný odpovídající příjem společně s omezeným rozsahem působnosti systému minimálního příjmu a jeho nízkou mírou využití způsobenou mimo jiné špatným řízením, nedostatečným přístupem k informacím, nadměrnou byrokracií a stigmatizací znamená, že poskytované platby zdaleka nezajišťují důstojný život pro nejohroženější osoby ve společnosti(21);

AX.  vzhledem k tomu, že řada členských států musí řešit vážné rozpočtové schodky a vysokou úroveň zadlužení, že tyto státy omezily své sociální výdaje a že to vedlo k poškození systémů veřejného zdravotnictví, vzdělávání, sociálního zabezpečení, ochrany a bydlení a zejména přístup k souvisejícím službám a jejich přiměřenost, dostupnost a kvalitu, což mělo negativní dopad obzvláště na nejvíce znevýhodněné členy společnosti v těchto členských státech;

AY.  vzhledem k tomu, že systémy minimálního příjmu mohou působit jako automatické makroekonomické stabilizátory v reakci na hospodářské otřesy;

AZ.  vzhledem k tomu, že účinnost systémů minimálního příjmu, pokud jde o zmírňování chudoby, větší začleňování na trh práce, zejména v případě mladých lidí, a jejich působení jako automatický stabilizátor se v jednotlivých členských státech značně liší;

BA.  vzhledem k tomu, že politika minimálního příjmu funguje jako automatický stabilizátor; vzhledem k tomu, že recese byla méně vážná v zemích, které mají spolehlivé systémy na podporu disponibilního příjmu domácností;

BB.  vzhledem k tomu, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem vytvářejí v Evropské unii nerovné podmínky a připravují členské státy o příjmy, které by jinak přispívaly k dostatečnému financování propracované sociální politiky a politiky veřejného sociálního zabezpečení, a kromě toho snižují veřejné příjmy, přičemž by pomocí těchto příjmů bylo možné financovat lepší podmínky pro hospodářský růst, vyšší mzdy a sociální politiku; vzhledem k tomu, že tento jev představuje pro EU vážný problém;

BC.  vzhledem k tomu, že řada studií ukázala, jak chudoba negativně ovlivňuje hospodářský růst(22);

BD.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zahajují pilotní projekty k testování politiky všeobecného základního příjmu, jako například ve Finsku, kde náhodně vybraný vzorek 2 000 nezaměstnaných osob bude bezpodmínečně dostávat částku 560 EUR měsíčně, což by je mělo přiměřeně stimulovat k přijetí dočasné práce nebo práce na částečný úvazek;

BE.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech probíhají diskuse o zavedení všeobecného minimálního příjmu;

Systémy minimálního příjmu

1.  vyzývá všechny členské státy k zavedení vhodných systémů minimálního příjmu doprovázených opatřeními na pomoc s návratem do zaměstnání pro osoby, které jsou schopny pracovat, a vzdělávacími programy a programy odborné přípravy uzpůsobenými osobní a rodinné situaci jejich příjemce, a to s cílem podpořit domácnosti s nedostatečnými příjmy a umožnit jim dosažení důstojné životní úrovně; zdůrazňuje, že minimální příjem by měl být poslední sociální záchrannou sítí a že by měl zahrnovat odpovídající finanční podporu doplňující zaručený přístup ke kvalitním službám a aktivní politiku zaměstnanosti jako účinný způsob, jak bojovat s chudobou a zajistit důstojné životní podmínky pro všechny, kdo postrádají dostatečné zdroje; zdůrazňuje, že právo na sociální pomoc je základním právem a že systém přiměřeného minimálního příjmu lidem pomáhá žít důstojným životem, podporuje jejich plné zapojení do společnosti a zajišťuje jim nezávislost po celý život;

2.  je přesvědčen, že podpora inkluzivních společností bez chudoby se musí zakládat na posilování postavení práce, při níž lze uplatňovat příslušná práva založená na kolektivním vyjednávání a  zajišťovat kvalitní služby v oblasti veřejného zdravotnictví, sociálního zabezpečení a vzdělávání, jež jsou východiskem z bludného kruhu vyloučení a podporují rozvoj;

3.  poukazuje na význam odpovídajících veřejných zdrojů pro financování systémů minimálního příjmu; vyzývá Komisi, aby důkladně monitorovala využívání 20 % celkově přidělených prostředků z ESF určených na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby také při nadcházející revizi nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy (nařízení (EU) č. 1303/2013) a především v rámci Evropského sociálního fondu a programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) přezkoumala možnosti financování v zájmu pomoci každému členskému státu se zavedením systému minimálního příjmu, pokud zde zaveden doposud nebyl, nebo za účelem zkvalitnění fungování a zvýšení účinnosti stávajících systémů;

4.  uznává, že pro členské státy je obtížné přejít od neexistujících nebo nekvalitních systémů minimálního příjmu k systémům na vysoké úrovni; proto žádá členské státy, aby usilovaly o postupné zavedení odpovídajících systémů minimálního příjmu a zabývaly se přitom přiměřeností a působností těchto systémů a jejich využíváním;

5.  zdůrazňuje, že zavedení systémů minimálního příjmu může zmírnit nerovnosti a sociální dopad krize a může mít proticyklický dopad tím, že zajistí zdroje na zvýšení poptávky na vnitřním trhu;

6.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby měl každý člověk v nouzi přístup k dostačujícím systémům minimálního příjmu, a mohl tak uspokojit své základní potřeby, včetně nejvyloučenějších osob, jako jsou lidé bez domova; domnívá se, že odpovídající minimální příjem je příjmem, který je nezbytný pro to, aby osoby v nouzi žily důstojným životem, a že by měl být posuzován ve spojení s právem na přístup ke všeobecným veřejným a sociálním službám; je přesvědčen, že systémy minimálního příjmu musí zajistit, aby nadále nepřetrvávala sociální závislost, a usnadnit začlenění do společnosti; připomíná, že doporučení týkající se aktivního začlenění do společnosti uznává potřebu integrované strategie při uplatňování všech tří prvků sociálního začlenění (podpora odpovídajícího příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám);

7.  poukazuje na význam, který má hledisko automatické stabilizace systémů sociálního zabezpečení pro pohlcování vln sociálních otřesů vyvolaných vnějšími vlivy, jako je např. recese; vyzývá proto členské státy, aby s ohledem na doporučení MOP č. 202, které stanovuje minimální úroveň sociální ochrany, zajistily a zvýšily investice do systémů sociálního zabezpečení, aby byla zaručena účinnost těchto systémů při potírání a prevenci chudoby a nerovnosti, jakož i jejich udržitelnost;

8.  v souvislosti s diskuzí o minimálním příjmu poukazuje na zvláštní postavení rodin a rodičů samoživitelů a na specifický rozměr jejich ohrožení;

9.  zdůrazňuje, že lidé by měli mít možnost plně se podílet na společenském a ekonomickém životě a že by toto právo mělo být plně uznáváno a zviditelněno při tvorbě politiky Unie tím, že bude zajištěn kvalitní všeobecné systém sociální ochrany, jehož součástí bude účinný a odpovídající systém minimálního příjmu;

10.  domnívá se, že pro vyvážený růst podporující začlenění má i nadále zásadní význam sociální ochrana, včetně důchodů a služeb, jako je zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, která také přispívá k delšímu produktivnímu životu, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiku, která zaručí dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany po celou délku života jednotlivce, a zaručily tím důstojný život, bojovaly proti nerovnosti a posilovaly začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

11.  zdůrazňuje, že odpovídající příjem po celou délku života je základem pro pomoc lidem s nedostatečnými příjmy dosáhnout důstojných životních podmínek;

12.  zdůrazňuje, že systémy odpovídajícího minimálního příjmu jakožto nástroje aktivního začlenění podporují účast na společenském životě a začlenění;

13.  připomíná, že jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je snížení počtu osob zasažených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů lidí a že k dosažení tohoto cíle je třeba vynaložit ještě více úsilí; je přesvědčen, že systémy minimálního příjmu mohou být užitečným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout;

14.  zdůrazňuje, že důstojná pracovní místa jsou nejlepším způsobem, jak bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení; v této souvislosti připomíná, že je důležité podpořit růst, investice a tvorbu pracovních míst;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy zjevně nepřihlížejí k doporučení Rady 92/441/EHS, které uznává „základní právo každého člověka na dostatečné prostředky a sociální pomoc, aby mohl žít způsobem slučitelným s lidskou důstojností“;

16.  zdůrazňuje, že ačkoli vnitrostátní systémy minimálního příjmu existují ve většině členských států, některé z nich neposkytují odpovídající finanční podporu všem lidem, kteří je potřebují(23); vyzývá všechny členské státy, aby přijaly opatření k zavedení a případnému vylepšení systému zaručeného minimálního příjmu ve snaze předcházet chudobě a podpořit sociální začleňování;

17.  zdůrazňuje, že zavedení vnitrostátního systému minimálního příjmu by nemělo snížit úroveň ochrany, již poskytují regionální systémy minimálního příjmu;

18.  zdůrazňuje význam evropského semestru pro zvýšení motivace členských států, v nichž systém minimálního příjmu chybí, aby tyto systémy podpory založené na odpovídajícím příjmu zavedly;

19.  konstatuje, že v některých členských státech je nárok na dávky související s minimálním příjmem podmíněn účastí na aktivních opatřeních v oblasti trhu práce; v tomto ohledu poukazuje na významnou úlohu EU jako prostředníka, s jehož pomocí si členské státy mohou vyměňovat osvědčené postupy;

20.  potvrzuje postoj, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě;

21.  bere náležitě na vědomí stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k rámcové směrnici o přiměřeném minimálním příjmu v Evropské unii, která by měla stanovit společná pravidla a ukazatele, poskytnout metody pro monitorování svého provádění a prohloubit dialog mezi dotyčnými jednotlivci, členskými státy a orgány EU; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily způsob a prostředky k poskytování přiměřeného minimálního příjmu ve všech členských státech;

22.  vítá prohlášení Komise, v němž uvedla, že evropský semestr je nyní více soustředěn na zaměstnanost a sociální výkonnost, je ale přesvědčen, že k dosažení tohoto cíle a k zajištění globální soudržnosti, zejména prostřednictvím podpory sociálních investic, je třeba většího úsilí; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala a hodnotila pokrok členských států, kterého v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země dosáhly ve věci poskytování dosažitelných, cenově dostupných a kvalitních služeb a zavádění odpovídajících a účinných systémů minimálního příjmu;

23.  zdůrazňuje význam evropského semestru při sledování přiměřenosti stávajících systémů minimálního příjmu a jejich dopadu na snižování chudoby, zvláště prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zároveň však poukazuje na důležitost společné zprávy o zaměstnanosti a roční analýzu růstu;

24.  zdůrazňuje, že systémy minimálního příjmu by měly zajistit finanční podporu, která umožní udržet se nad hranicí chudoby, zabránit vážnému hmotnému nedostatku a pomoci domácnostem dostat se z takových situací, a že by tyto systémy měly být doprovázeny poskytováním veřejných služeb, jako je zdravotnictví, vzdělávání a péče o děti;

25.  domnívá se, že systémy minimálního příjmu by měly být nedílnou součástí strategického přístupu k sociálnímu začlenění a sociální integraci, měly by zahrnovat jak obecné strategie, tak i cílená opatření, a to v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a odborné přípravy a sociálních služeb, jakož i dalších služeb obecného zájmu, a měly by pomáhat lidem vymanit se z chudoby při současném poskytování osobního poradenství, jakož i pomoci při nacházení cesty na trh práce pro osoby, které jsou schopny pracovat; je přesvědčen, že skutečným cílem systémů minimálního příjmu není pouze poskytovat příjemcům pomoc, ale především doprovázet je při přechodu ze situace sociálního vyloučení do aktivního života, a tím předcházet vzniku dlouhodobé závislosti;

26.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci a integrované plánování mezi správními orgány a službami zabývajícími se různými prvky aktivního začleňování, vybudovaly jedno kontaktní místo pro klienty a posílily kapacity a dostupné zdroje pro služby s cílem zlepšit přístup k těmto službám a zkvalitnit je;

27.  považuje za nezbytné zaručit přiměřený příjem i pro osoby nacházející se v obtížných situacích, pro něž není návrat do práce možný nebo již není alternativou, jak uznává doporučení o aktivním začleňování;

28.  požaduje, aby bylo dosaženo podstatného a ověřeného pokroku v otázce přiměřenosti systémů minimálního příjmu, tak aby se omezila chudoba a sociální vyloučení, zejména u nejzranitelnějších společenských skupin, a zaručilo se právo těchto osob na důstojný život;

29.  se znepokojením konstatuje, že v mnoha členských státech převyšují například náklady na dlouhodobou péči dokonce i průměrný starobní důchod; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit zvláštní potřeby a životní náklady různých věkových skupin;

30.  zdůrazňuje, že je důležité vymezit odpovídající kritéria způsobilosti přizpůsobená socioekonomické situaci v členských státech, aby bylo možné těžit z přínosů systému přiměřeného minimálního příjmu; je přesvědčen, že tato kritéria by měla zahrnovat skutečnost, že osoba není příjemcem podpory v nezaměstnanosti, nebo okolnost, že není v silách příjemce vyhnout se pádu do chudoby nebo sociálnímu vyloučení, a že by měla také zohlednit počet dětí a dalších závislých osob; zdůrazňuje nicméně, že tato kritéria by neměla představovat administrativní překážky pro přístup k systémům minimálního příjmu v případě osob, které se již nacházejí ve zvláště obtížné situaci (např. po osobách bez domova by se neměla požadovat stálá adresa pobytu);

31.  opětovně poukazuje na význam rovného přístupu k systémům minimálního příjmu bez diskriminace na základě etnického původu, pohlaví, vzdělání, státní příslušnosti, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, věku, politického přesvědčení nebo sociálně-ekonomického původu;

32.  je znepokojen vysokým počtem osob, které jsou oprávněny k pobírání minimálního příjmu a zároveň jej nevyužívají; domnívá se, že jeho nevyužívání je jednou z největších překážek sociálního začleňování dotyčných osob; žádá Komisi a Výbor pro sociální ochranu, aby dále zkoumaly problém, kterým je nevyužívání tohoto minimální příjmu, a vypracovaly doporučení a vodítka pro jeho řešení; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nevyužívání minimálního příjmu, mimo jiné i informováním veřejnosti o existenci systémů minimálního příjmu, poskytováním odpovídajícího poradenství týkajícího se přístupu k těmto systémům a zlepšováním jejich administrativní organizace;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy učinily konkrétní kroky ke stanovení výše minimálního příjmu na základě relevantních ukazatelů, včetně referenčních rozpočtů, aby byla zaručena socioekonomická soudružnost a došlo ke snížení rizika chudoby ve všech členských státech; je toho názoru, že by tyto informace měly být každoročně zveřejňovány na Mezinárodní den za odstranění chudoby (17. října);

34.  konstatuje, že mnohé členské státy již ukazatele ochrany minimálního příjmu (MIPI) používají; vyzývá všechny členské státy, aby údaje z MIPI používaly, což umožní mj. lépe porovnat jednotlivé vnitrostátními systémy;

35.  je přesvědčen, že minimální příjem by měl být považován za dočasný a že by měl vždy být provázen aktivní politikou začleňování na trh práce;

36.  připomíná, že systém minimálního příjmu je přechodným nástrojem ke snížení chudoby, sociálního vyloučení a nerovnosti a k boji proti nim a že by měl být vnímán jako sociální investice; bere na vědomí, že systémy minimálního příjmu mají proticyklické účinky;

37.  zdůrazňuje, že při stanovování výše minimálního příjmu je třeba náležitě zohlednit závislé osoby, zejména děti nebo osoby s vysokým stupněm závislosti na péči dalších osob, aby se prolomil začarovaný kruh chudoby, zejména dětské chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provedení doporučení z roku 2013 nazvaného „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“; dále je toho názoru, že by Komise měla vypracovat výroční zprávu o pokroku v boji proti dětské chudobě a o provádění doporučení za pomoci ukazatelů, které jsou v něm uvedeny;

38.  poukazuje na to, že referenční rozpočty mohou pomoci stanovit výši minimálního příjmu nezbytnou pro naplnění základních lidských potřeb, což se týká i nepeněžních aspektů, jako je přístup ke vzdělání a celoživotnímu učení, důstojnému bydlení, kvalitním zdravotnickým službám, společenským aktivitám a občanské angažovanosti, a to s přihlédnutím ke složení domácnosti a k věku osob, jakož i k ekonomickým a sociálním souvislostem každého členského státu; připomíná, že Komise ve svém sdělení k balíčku týkajícímu se sociálních investic naléhavě členské státy vyzývá k zavedení referenčních rozpočtů s cílem přispět ke stanovení účinné a odpovídající podpory, která by zohlednila sociální potřeby zjištěné na místní, regionální a celostátní úrovni, aby bylo možné prohloubit územní soudržnost; vyzývá navíc k používání referenčních rozpočtů jako nástroje k posouzení přiměřenosti systémů minimálního příjmu zavedených členskými státy;

39.  je přesvědčen, že členské státy by při nastavování systému přiměřeného minimálního příjmu měly zohlednit prahovou hodnotu pro ohrožení chudobou stanovenou Eurostatem na úrovni 60 % vnitrostátního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních odvodech) a další ukazatele, jako jsou referenční rozpočty; domnívá se, že referenční rozpočty by mohly být používány v zájmu účinnějšího potírání chudoby a pro ověření spolehlivosti úrovně minimálního příjmu a výše zmíněné prahové hodnoty, přičemž je nutné zároveň respektovat zásadu subsidiarity;

40.  je přesvědčen, že nedostatek aktuálních údajů o příjmech a životních podmínkách je překážkou zavedení a srovnání referenčního rozpočtu a minimálního příjmu s přihlédnutím ke specifickým vnitrostátním charakteristikám;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti systémů minimálního příjmu;

42.  vyzývá Evropskou komisi a Výbor pro sociální ochranu, aby zdokumentovaly a šířily příklady úspěšných strategií a podporovaly vzájemná hodnocení a další způsoby výměny osvědčených postupů ve vztahu k systémům minimálního příjmu; doporučuje, aby se toto úsilí soustředilo na klíčové otázky, jako je zajištění pravidelného zdokonalování, rozšiřování působnosti a využívání uvedených systémů, odstraňovalo překážky a posilovalo vazby mezi různými prvky aktivního začleňování;

43.  je přesvědčen, že vzhledem k množství otázek, které vyvolávají systémy minimálního příjmu, jako je dostupnost, působnost, financování, podmínky pro vznik nároku a doba trvání, by koncepce pro vnitrostátní systémy minimálního příjmu mohla být užitečná, pokud jde o přispění k vytvoření rovných podmínek pro všechny členské státy; vybízí v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení dopadu systémů minimálního příjmu v EU, požadovala pravidelné monitorování a podávání zpráv a aby s ohledem na hospodářské a sociální podmínky v každém členském státě a na potřeby nejvíce postižených skupin obyvatel zvážila přijetí dalších opatření a také posoudila, zda tyto systémy domácnostem umožňují pokrýt základní osobní potřeby a snížit chudobu;

44.  je znepokojen tím, že v mnoha členských státech došlo v posledních letech ke zkrácení výše nebo doby trvání podpory v nezaměstnanosti a zpřísnění kritérií ke stanovení nároku na její čerpání, což vedlo k tomu, že se více lidí musí spoléhat na systémy minimálního příjmu, a vytvořilo dodatečný tlak na tyto systémy(24);

45.  zdůrazňuje, že v každém členském státě a v rámci EU vzrůstá nerovnost;

46.  je znepokojen skutečností, že v mnoha členských státech dochází podle všeho v posledních letech ke snížení úrovně podpory a působnosti systémů minimálního příjmu; domnívá se, že členské státy by měly v případě osob, které potřebují podporu, rozšířit působnost systémů minimálního příjmu v souladu s doporučeními Evropské sítě sociální politiky (ESPN):(25)

   a) vyzývá členské státy s velmi složitými a roztříštěnými systémy, aby tyto systémy zjednodušily a vytvořily komplexnější systémy;
   b) vyzývá členské státy, které mají v současné době nízký rozsah působnosti uvedených systémů, aby své podmínky přezkoumaly, tak aby se tyto systémy vztahovaly na všechny osoby v nouzi;
   c) vyzývá členské státy, jejichž systémy minimálního příjmu se v současné době nevztahují na významné skupiny obyvatel, které žijí v chudobě, aby změnily své systémy tak, aby se na tyto osoby více vztahovaly;
   d) vyzývá členské státy, v jejichž základních systémech minimálního příjmu je obsažena vysoká míra správního uvážení, aby tuto míru omezily a zajistily jasná a ustálená kritéria pro přijímání rozhodnutí spojených s účinnými odvolacími postupy;

47.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit účast pracovníků, nezaměstnaných a všech zranitelných sociálních skupin na celoživotním vzdělávání a zároveň je potřeba zlepšit úroveň odborné kvalifikace a získávání nových dovedností, které jsou základním nástrojem pro rychlejší začlenění na trh práce, zvýšení produktivity a pomoc lidem s nalezením zaměstnání;

48.  v souvislosti s bojem proti chudobě v Evropě upozorňuje na význam demografického vývoje;

49.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout praktická opatření k vymýcení chudoby a sociálního vyloučení, podpoře účinné sítě sociálního zabezpečení a snížení nerovnosti, a to takovým způsobem, který by přispěl k zajištění hospodářské a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že tato opatření je třeba provést na odpovídající úrovni, a to jak na vnitrostátní, tak evropské, a v souladu s rozdělením pravomocí v oblasti příslušné politiky;

50.  podporuje přístup Komise k sociálním investicím, podle kterého dobře navržená sociální politika přispívá k hospodářskému růstu a zároveň chrání lidi před chudobou a působí jako hospodářský stabilizátor(26);

51.  vítá úvahy a studie týkající se toho, jak dosáhnout spravedlivějšího rozdělení příjmů a bohatství v rámci naší společnosti;

52.  zdůrazňuje, že klíčové faktory, které brání rozvoji přístupu založeného na sociálních investicích ze strany členských států, zahrnují dopad hospodářské krize(27);

53.  vyzývá k tomu, aby od nynějška byla při určování makroekonomické politiky věnována náležitá pozornost potřebě snižovat sociální nerovnost a zaručit všem sociálním skupinám přístup k řádně financovaným veřejným sociálním službám, čímž se bude potírat chudoba a sociální vyloučení;

54.  vyzývá k přijetí opatření v zájmu snižování sociální nerovnosti tím, že se lidem umožní co nejlépe využít svého talentu a schopností; rovněž vyzývá k zaměření sociální podpory na ty, kteří jsou chudí a zároveň nejsou schopni dosáhnout dostatečného příjmu vlastním úsilím;

55.  poukazuje na to, že nedávné zkušenosti s reformami založenými na daňových výjimkách ukazují, že je vhodnější politiku minimálního příjmu financovat spíše pomocí rozpočtové podpory než prostřednictvím daňových pobídek;

56.  zdůrazňuje, že vzdělání, sociální transfery a progresivní, spravedlivé a redistributivní daňové systémy mají spolu s praktickými opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti a boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem potenciál přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

57.  poukazuje na potřebu přizpůsobit stávající systémy minimálního příjmu tak, aby lépe řešily problém nezaměstnanosti mladých lidí;

Programy veřejného zaměstnávání

58.  bere na vědomí určité programy veřejného zaměstnávání, které spočívají v tom, že všichni, kdo jsou ochotni a schopni pracovat, mají možnost získat přechodné zaměstnání ve veřejném odvětví, neziskových subjektech či podnicích sociální ekonomiky; zdůrazňuje však, že je důležité, aby tyto programy prosazovaly práci, při níž lze uplatňovat příslušná práva na základě kolektivního vyjednávání a pracovněprávních předpisů;

59.  je toho názoru, že programy veřejného zaměstnávání by měly přispět ke zlepšení zaměstnatelnosti pracovníků a usnadnit jim přístup na běžný pracovní trh; připomíná, že by tyto programy měly zahrnovat adresné plány pro jednotlivé osoby, měly by poskytovat důstojnou mzdu a vést k důstojné práci;

60.  je přesvědčen, že vytváření kvalitních pracovních míst by mělo být jako důležitý krok na cestě k omezení chudoby a sociálního vyloučení pro EU prioritou;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plnou účast všech zúčastněných stran, zejména sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, na přípravě, provádění a monitorování politiky a programů minimálního příjmu;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 46.
(2) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 49.
(3) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
(4) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(5) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 11.
(6) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.
(7) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 5.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0136.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0235.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0317.
(14) „2017 Evropský semestr: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2017)0090).
(15) https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2017/income-inequalities-and-employment-patterns-in-europe-before-and-after-the-great-recession
(16) „Towards a European minimum income“ (Na cestě k evropskému minimálnímu příjmu), listopad 2013: http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/revenu-minimum_-etude-ose_-vfinale_en--2.pdf
(17) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k zahájení konzultace o evropském pilíři sociálních práv, (COM(2016)0127) – příloha 1.
(18) Evropská síť sociální politiky (ESPN), „Systémy minimálního příjmu v Evropě: studie politiky členských států za rok 2015“, leden 2016.
(19) Závěry Rady „Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: integrovaný přístup“, 16. června 2016.
(20) Dokument Rady 6885/17: „Roční analýza růstu za rok 2017 a společná zpráva o zaměstnanosti: politické vodítko k politice zaměstnanosti a sociální politice – závěry Rady (3. března 2017)“ a dokument Rady 6887/17: „Společná zpráva Komise a Rady o zaměstnanosti, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2017 (3. března 2017)“.
(21) ESPN, Systémy minimálního příjmu v Evropě: Studie politiky členských států za rok 2015“.
(22) Viz: Světová banka, „Snižování chudoby a růst: začarovaný a bludný kruh“, 2006; OECD, „Trendy nerovnosti příjmů a jejich dopad na hospodářský růst“, 2014.
(23) ESPN, „Systémy zaručeného minimálního příjmu v Evropě – studie o vnitrostátních opatřeních, 2015“.
(24) ESPN, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“, 2015.
(25) ESPN, „Systémy minimálního příjmu v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.
(26) Evropská komise: sdělení nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“, COM(2013)0083), 20. února 2013 a ESPN, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.
(27) ESPS, „Sociální investice v Evropě: studie vnitrostátní politiky za rok 2015“.

Právní upozornění