Seznam 
Přijaté texty
Středa, 25. října 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: informace a pravidla výkonu činnosti vztahující se na distribuci pojistných produktů s investiční složkou
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (doplnění nařízení (EU) č. 600/2014)
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013)
 Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 – všechny oddíly
 Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům ***I
 Zřízení systému vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU ***I
 Změna Schengenského hraničního kodexu, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu ***I
 Aspekty týkající se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti nesnášenlivosti vůči Romům

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění
PDF 315kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (C(2017)06218 – 2017/2854(DEA))
P8_TA(2017)0404B8-0572/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)06218),

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 16. října 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění(1), a zejména na čl. 25 odst. 2 a čl. 39 odst. 5 této směrnice,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 24. října 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo být použitelné od 23. února 2018, což je datum použitelnosti směrnice (EU) 2016/97, a že by plné využití tříměsíční lhůty pro přezkum, již má Parlament k dispozici, dotčenému odvětví již neposkytlo dostatek času k provedení nezbytných technických a organizačních změn;

B.  vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo včasné provádění a poskytlo právní jistotu, pokud jde o ustanovení vztahující se na dohled nad produktem a jeho řízení;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament se domnívá, že lhůta pro provedení směrnice (EU) 2016/97 by měla zůstat stejná, tedy do dne 23. února 2018, žádá však Komisi, aby přijala legislativní návrh, jímž se datum použitelnosti stanoví na 1. října 2018;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: informace a pravidla výkonu činnosti vztahující se na distribuci pojistných produktů s investiční složkou
PDF 317kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na informace a pravidla výkonu činnosti vztahující se na distribuci pojistných produktů s investiční složkou (C(2017)06229 – (2017/2855(DEA))
P8_TA(2017)0405B8-0575/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)06229),

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů ze dne 16. října 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění(1), a zejména na čl. 28 odst. 4, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 6 a čl. 39 odst. 5 této směrnice,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 24. října 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by se mělo použít od 23. února 2018, což je datum použitelnosti směrnice (EU) 2016/97, a že by plné využití tříměsíční lhůty pro přezkum, již má Parlament k dispozici, dotčenému odvětví již neposkytlo dostatek času k provedení nezbytných technických a organizačních změn;

B.  vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo včasné provádění a poskytlo právní jistotu, pokud jde o ustanovení vztahující se na pojistné produkty s investiční složkou;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament se domnívá, že lhůta pro provedení směrnice (EU) 2016/97 by měla zůstat stejná, tedy do dne 23. února 2018, žádá však Komisi, aby přijala legislativní návrh, jímž se datum použitelnosti stanoví na 1. října 2018;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (doplnění nařízení (EU) č. 600/2014)
PDF 319kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 22. září 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (C(2017)06268 – (2017/2860(DEA))
P8_TA(2017)0406B8-0574/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)06268),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 28. září 2017, kterým Komise žádá Parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 16. října 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012(1), a zejména na čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 a na čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(2),

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem pro „ujednání o nepřímém clearingu podle nařízení EMIR a MiFIR“, který orgán ESMA předložil dne 26. května 2016 podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 24. října 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že Komise návrh regulačních technických norem schválila teprve 16 měsíců poté, co jej dne 26. května 2016 obdržela od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA); vzhledem k tomu, že během tohoto období orgán ESMA formálně nekonzultovala ohledně svých změn k tomuto návrhu regulačních technických norem a neinformovala spolutvůrce právních předpisů ani dotčené odvětví o důvodech zpoždění při schvalování návrhu, jež přesáhlo tři měsíce stanovené v nařízení (EU) č. 1095/2010; vzhledem k tomu, že skutečnost, že Komise o více než rok překročila lhůtu pro přijetí návrhu regulačních technických norem, aniž by o tom informovala spolutvůrce právních předpisů, je nepřijatelná;

B.  vzhledem k tomu, že má Parlament za to, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám Komise „totožné“ s těmi, jež předložil orgán ESMA, a že má za to, že má tři měsíce na to, aby k regulačním technickým normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Komise tříměsíční lhůtu pro přezkum potvrdila ve svém dopisu ze dne 28. září 2017;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo být použitelné od 3. ledna 2018, což je datum použitelnosti směrnice 2014/65/EU („MiFID II“) a nařízení (EU) č. 600/2014 („MiFIR“), a že by plné využití tříměsíční lhůty pro přezkum, již má Parlament k dispozici, dotčenému odvětví již neposkytlo dostatek času k provedení změn;

D.  vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo včasné provádění a poskytlo právní jistotu ohledně ustanovení týkajících se nepřímého clearingu;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013)
PDF 320kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 22. září 2017, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu (C(2017)06270 – (2017/2859(DEA))
P8_TA(2017)0407B8-0573/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2017)06270),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 28. září 2017, kterým Komise žádá Parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 16. října 2017,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 13 a na čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(2),

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem pro „ujednání o nepřímém clearingu podle nařízení EMIR a MiFIR“, který orgán ESMA předložil dne 26. května 2016 podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 24. října 2017, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že Komise návrh regulačních technických norem schválila teprve 16 měsíců poté, co jej dne 26. května 2016 obdržela od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA); vzhledem k tomu, že během tohoto období orgán ESMA formálně nekonzultovala ohledně svých změn k tomuto návrhu regulačních technických norem a neinformovala spolutvůrce právních předpisů ani dotčené odvětví o důvodech zpoždění při schvalování návrhu, jež přesáhlo tři měsíce stanovené v nařízení (EU) č. 1095/2010; vzhledem k tomu, že skutečnost, že Komise o více než rok překročila lhůtu pro přijetí návrhu regulačních technických norem, aniž by o tom informovala spolutvůrce právních předpisů, je nepřijatelná;

B.  vzhledem k tomu, že má Parlament za to, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám Komise „totožné“ s těmi, jež předložil orgán ESMA, a domnívá se, že má tři měsíce na to, aby k regulačním technickým normám vyslovil námitku („lhůta pro přezkum“); vzhledem k tomu, že Komise tříměsíční lhůtu pro přezkum potvrdila ve svém dopisu ze dne 28. září 2017;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo být použitelné od 3. ledna 2018, což je datum použitelnosti směrnice 2014/65/EU („MiFID II“) a nařízení (EU) č. 600/2014 („MiFIR“), a že by plné využití tříměsíční lhůty pro přezkum, již má Parlament k dispozici, dotčenému odvětví již neposkytlo dostatek času k provedení změn;

D.  vzhledem k tomu, že rychlé zveřejnění nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo včasné provádění a poskytlo právní jistotu ohledně ustanovení týkajících se nepřímého clearingu;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 – všechny oddíly
PDF 509kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD))
P8_TA(2017)0408A8-0299/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(4) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který přijala Komise dne 29. června 2017 (COM(2017)0400),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, který Rada přijala dne 4. září 2017 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2017 (11815/2017 – C8-0313/2017),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2017 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2018(7),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0299/2017),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2018 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. března 2017 a ze dne 5. července 2017; připomíná, že tyto priority se soustředí hlavně na udržitelný růst, pracovní místa, zejména pro mladé lidi, bezpečnost a změnu klimatu;

2.  upozorňuje na to, že Unie i nadále čelí řadě problémů, a je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je nutno vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné tyto politické priority splnit a aby Unie dokázala přijít s řešeními a účinně na tyto problémy reagovat – ovšem se zachováním rozpočtové kázně; zdůrazňuje, že by výdaje Unie měly vycházet ze zásady evropské přidané hodnoty a měly by respektovat zásadu subsidiarity;

3.  znovu potvrzuje své odhodlání financovat politiky Unie, které zvyšují počet pracovních míst a růst ve všech jejích regionech prostřednictvím investic do výzkumu, vzdělávání, infrastruktury, malých a středních podniků a zaměstnanosti, především zaměstnanosti mladých lidí; nemůže pochopit, jak má Unie dosáhnout pokroku v těchto oblastech, uvážíme-li škrty navrhované Radou v podokruhu 1a; namísto toho se rozhodl ještě více posílit programy výzkumu a inovace, které mají velmi vysokou míru plnění a které se v důsledku převisu poptávky potýkají s obzvláště nízkými mírami úspěšnosti žádostí;

4.  je i nadále odhodlán splnit své závazky, které Parlament učinil během jednání o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), tj. minimalizovat dopad škrtů souvisejících s EFSI u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v rámci ročního rozpočtového postupu; navrhuje proto vykompenzovat tyto škrty tím, že se obnoví původní roční profil těchto dvou programů, který jim umožní plně dosáhnout cílů, které byly dohodnuty během přijímání příslušných právních předpisů;

5.  vyjadřuje svou politickou podporu vytvoření Evropského sboru solidarity (ESC) a vítá legislativní návrh předložený v tomto ohledu Komisí; domnívá se však, že dokud nebude učiněno rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity a nebude přijato příslušné nařízení, které spadá do řádného legislativního postupu, neměl by rozpočet na rok 2018 obsahovat žádné finanční prostředky na tento účel; rozhodl se proto, že související prostředky a přesuny, které Komise zahrnula do návrhu rozpočtu na rok 2018, by měly být prozatím z návrhu odstraněny, jelikož rozhodnutí o rozpočtu na rok 2018 by nemělo nijak předjímat výsledek legislativního vyjednávání; je i nadále plně odhodlán okamžitě prostřednictvím opravného rozpočtu promítnout rozhodnutí o financování Evropského sboru solidarity do rozpočtu na příští rok, pokud nebude jednání o souvisejícím nařízení uzavřeno do konce rozpočtového procesu pro rok 2018;

6.  je znepokojen skutečností, že nezaměstnanost mladých lidí je i nadále nebývale vysoká, a je přesvědčen, že je třeba přijmout další opatření, aby nebyla ohrožena budoucnost celé generace mladých Evropanů; rozhodl se proto posílit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí nad rámec, který na rok 2018 navrhla Komise; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků by mělo být považováno za dodatečné nad rámec celkového objemu prostředků, který byl pro tuto iniciativu politicky schválen v rámci přezkumu VFR v polovině období, a ne za pouhé předsunutí vyčleněných finančních prostředků do rozpočtu na rok 2018;

7.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává primární úlohu při dosahování hospodářské a sociální konvergence v Unii, a tím při zajišťování rozvoje a růstu; zdůrazňuje, že v roce 2018 by programy politiky soudržnosti měly dohnat zpoždění a dosáhnout plného pracovního tempa; poukazuje na to, že se Parlament zavázal k zajištění odpovídajícího množství prostředků na tyto programy, které představují jednu z hlavních politik Unie; je nicméně znepokojen nepřijatelným zpožděním, k němuž při provádění operačních programů na vnitrostátní úrovni dochází; vyzývá členské státy, aby zajistily dokončení procesu jmenování řídících, auditních a certifikačních orgánů a jeho rychlejší provádění; dále vyzývá Komisi, aby ještě více zjednodušila s tím související postupy;

8.  je velmi znepokojen zvyšováním nestability a nejistoty jak v Unii, tak mimo ni; trvá na tom, že je třeba se znovu zaměřit na přístup Unie k soudržnosti, integraci, míru, udržitelnému rozvoji a lidským právům; vyzývá Komisi a členské státy, aby spojily své úsilí při další podpoře udržování míru a předcházení konfliktům; připomíná světovou inspiraci, kterou přinesla Velkopáteční dohoda, a zároveň uznává nebývalé výzvy a tlaky po referendu ve Spojeném království v roce 2016; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu usmíření s cílem zajistit mír, stabilitu a usmíření v Irsku;

9.  je přesvědčen, že v současnosti se sice zdá, že vrchol migrační a uprchlické krize je za námi, Unie však musí být neustále připravena reagovat na jakékoli budoucí nepředvídané události v této oblasti a uplatňovat proaktivnější přístup v oblasti migrace; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby neustále sledovala, zda je výše prostředků v okruhu 3 odpovídající, a plně využívala veškeré nástroje dostupné v rámci současného VFR k tomu, aby včas reagovala na případné nepředvídané události, které by mohly vyžadovat dodatečné finanční prostředky; připomíná, že i když se Unii podařilo zavést některé mechanismy pomáhající tuto situaci zvládnout, stejně podle UNHCR dorazilo dosud v letošním roce do Evropy po moři přes sto tisíc uprchlíků a migrantů; rozhodl se proto v omezené míře posílit Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost a také agentury s odpovědnostmi v oblasti azylu, jako je Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kterým je třeba poskytnout odpovídající finanční a lidské zdroje; znovu konstatuje, že strop okruhu 3 je naprosto nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi migrační a uprchlické krize a na jiné prioritní programy, jako jsou programy v oblasti kultury a občanství;

10.  zdůrazňuje, že prostředky z okruhu 3 byly v posledních letech uvolňovány převážně za účelem řešení migrační a uprchlické krize a že by tato opatření měla pokračovat tak dlouho, jak bude nutné; konstatuje však, že doposud poskytnuté finanční prostředky jsou nedostatečné; z tohoto důvodu se rozhodl posílit agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se vzhledem k vyšší pracovní zátěži a dalším úkolům v posledních letech potýkají s nedostatkem zaměstnanců a finančních prostředků;

11.  zdůrazňuje, že s ohledem na nedávné bezpečnostní hrozby v celé Unii by v rámci financování z okruhu 3 měla být věnována pozornost i opatřením, která povedou ke zvýšení bezpečnosti občanů Unie;

12.  znovu opakuje, že zásadní součástí řešení migrační a uprchlické krize i bezpečnostních hrozeb pro občany Unie je řešení hlavních příčin migrace a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na vnější nástroje, které mají za cíl řešit problémy, jako je chudoba, nedostatek pracovních míst, možností vzdělávání a ekonomických příležitostí, nestabilita, konflikty a změna klimatu, která je jednou ze základních příčin nárůstu migračních toků; je toho názoru, že Unie by měla optimálně využívat finanční prostředky v okruhu 4, které se ukázaly jako nedostatečné k tomu, aby byly stejnou měrou řešeny všechny vnější problémy, vzhledem k tomu, že již zdroje jsou jednoznačně nedostatečné a měly by být zvyšovány organičtějším způsobem;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament při přípravě svého postoje nebyl dostatečně informován o rozpočtovém dopadu možného politického rozhodnutí o rozšíření nástroje pro uprchlíky v Turecku; znovu opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících vnějších projektů EU; žádá proto Komisi, aby v případě prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku navrhla jeho financování novými prostředky a zapojila do jeho uplatňování více místních nevládních organizací; konstatuje, že strop v okruhu 4 je naprosto nedostatečný k tomu, aby poskytl udržitelnou a účinnou reakci na stávající vnější problémy, včetně problémů s migrací a uprchlíky;

14.  připomíná, že rozpočet Unie musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu tím, že v rámci VFR na období 2014–2020 bude splněn cíl uvolnění 20 % prostředků na financování opatření v oblasti klimatu; lituje toho, že Komise nedokázala předložit konkrétní a realistické návrhy, jak těchto cílů dosáhnout; navrhuje proto zvýšení prostředků nad úroveň návrhu rozpočtu u opatření v souvislosti s klimatem; konstatuje nicméně, že tato zvýšení nestačí, a vyzývá Komisi, aby předložila veškeré potřebné návrhy, jak dosáhnout těchto cílů v nadcházejících návrzích rozpočtu; v této souvislosti konstatuje, že na ochranu biologické rozmanitosti je určeno 8,2 % celkových prostředků na závazky navržených v návrhu rozpočtu; upozorňuje na to, že meziroční navýšení o 0,1 % ostře kontrastuje se znepokojivým a zrychlujícím se úbytkem druhů a stanovišť;

15.  oceňuje skutečnost, že do interní přípravy rozpočtu Komise byl poprvé začleněn nový přístup rozpočtu zaměřeného na výsledky s cílem přezkoumat výdaje na základě dosud získaných zkušeností a určit případné úpravy;

16.  obnovuje všechny škrty v návrhu rozpočtu navržené Radou; nechápe důvody pro navržené škrty, například u programu Horizont 2020 a u nástroje CEF, neboť tyto dva programy již byly zasaženy přesunutím prostředků pro EFSI, ani pro škrty ve vnějších politikách; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů;

17.  dospívá k závěru, že aby mohly být odpovídajícím způsobem financovány veškeré naléhavé potřeby, a vzhledem k velmi napjatým rozpětím VFR v roce 2018, bude třeba využít veškeré možnosti dostupné v nařízení o VFR z hlediska flexibility; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; zdůrazňuje, že skutečnost, že každý rozpočtový rok dochází k odchýlení se od původního finančního plánování podle současného VFR, je argumentem pro úpravu stropů ve VFR na období po roce 2020 směrem vzhůru;

18.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2018 na 162 597 930 901 EUR v prostředcích na závazky a 146 712 004 932 EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19.  zamítá neodůvodněné škrty ve výši 750 milionů EUR v podokruhu 1a provedené Radou, jež samy o sobě představují téměř dvě třetiny veškerých škrtů Rady v závazcích v okruzích VFR; konstatuje, že tyto škrty jsou v rozporu s vlastními vyjádřenými politickými prioritami Rady;

20.  trvá na tom, že pro dosažení udržitelného růstu a vytváření pracovních míst v Unii je klíčové výrazně zvýšit investice do výzkumu, inovací, infrastruktury a malých a středních podniků a mikropodniků; varuje, že tyto škrty, které navrhuje Rada, by ohrozily programy se skutečnou evropskou přidanou hodnotou a měly by přímý dopad na vytváření pracovních míst a růstu, např. Horizont 2020 nebo CEF; zvláště upozorňuje na to, že dostatečné financování pro program Horizont 2020 je zásadně důležité pro to, aby umožnilo rozvoj výzkumu a inovací, vedoucí postavení při digitalizaci a podporu malých a středních podniků v Evropě; připomíná, že tento program prokázal značnou evropskou přidanou hodnotu, neboť 83 % projektů financovaných z programu Horizont 2020 by nebylo realizováno bez podpory na úrovni Unie; znovu opakuje, že CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; proto se rozhodl zrušit všechny škrty provedené Radou a dále plně obnovit původní profil položek Horizontu 2020 a nástroje CEF, v nichž byly provedeny škrty za účelem přesunutí prostředků do záručního fondu EFSI;

21.  dále zdůrazňuje, že je třeba posílit části programu Erasmus + týkající se vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v rámci strategických investic do evropské mládeže;

22.  zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora mikropodniků, podnikatelů a malých a středních podniků by měla být pro Unii klíčovou prioritou, neboť se jedná o hlavní zdroj vytváření pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že zabezpečení dobrého přístupu k financím je zásadní pro to, aby si MSP udržely konkurenceschopnost a abychom jim pomohli překonat problémy při přístupu na vnitřní i globální trh;

23.  rozhodl se proto dále posílit – nad rámec návrhu rozpočtu a profilů před přerozdělením pro EFSI a ESC – ty programy, které jsou klíčové pro posílení růstu a tvorby pracovních míst a které odrážejí obecně dohodnuté priority Unie, zejména Erasmus+, Horizont 2020 (Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Nástroj pro malé a střední podniky), COSME a EaSI (Progress a Eures); vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné finanční prostředky v rozpočtových položkách na WIFI4EU a aby zachovala své investiční závazky na období 2017 až 2020;

24.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byla zařazena rozpočtová položka určená pro zvláštní každoroční akce, která umožní vytvořit mezi občany pocit evropské sounáležitosti; konstatuje, že tematické spektrum obsahu těchto zvláštních každoročních akcí by mělo jednoznačně sloužit k zajištění přidané hodnoty pro evropské občany ve všech členských státech;

25.  zdůrazňuje význam stimulování kooperativního výzkumu v oblasti obrany v Evropě za účelem řešení hlavních nedostatků a nejistot v oblasti kapacit v době, kdy mezinárodní vývoj stále více vyžaduje, aby Evropa zvýšila své úsilí v oblasti obrany; podporuje zvýšení objemu prostředků přidělených na přípravné akce týkající se obranného výzkumu; žádá, aby se v příštím víceletém finančním rámci objevil program pro obranný výzkum s vyčleněným rozpočtem, znovu však opakuje svůj dlouholetý postoj, že by nové iniciativy měly být financovány novými prostředky, a nikoli na úkor stávajících programů Unie; zdůrazňuje dále, že je nutné zvýšit konkurenceschopnost a zlepšit inovační schopnost evropského obranného průmyslu;

26.  je toho názoru, že v rámci rozpočtu na rok 2018 je třeba vyčlenit více zdrojů na provedení komplexního a nestranného hodnocení rizika, které představují třetí země z důvodu jejich strategických nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a proti financování terorismu, a to na základě kritérií definovaných v článku 9 směrnice (EU) 2015/849(8), a na vytvoření seznamu „vysoce rizikových“ jurisdikcí;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečnou výši přidělených prostředků, která umožní Referenční laboratoři Evropské unie pro alternativy ke zkouškám na zvířatech (EURL ECVAM) účinně vykonávat její povinnosti a úkoly uvedené v příloze VII směrnice 2010/63/EU(9), zejména v souvislosti s koordinací a podporou rozvoje a používání alternativních přístupů ke zkouškám na zvířatech, a to i v oblasti základního a aplikovaného výzkumu a zákonem vyžadovaných zkoušek;

28.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec návrhu rozpočtu o 143,9 milionu EUR (bez obnovení prostředků na úroveň před EFSI a ESC, pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány v rámci dostupného rozpětí i dalším uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

29.  nesouhlasí se škrty ve výši 240 milionů EUR v platbách v podokruhu 1b, která navrhla Rada, a to i v podpůrných položkách, a tyto škrty ruší, dokud nebudou k dispozici aktualizované předpovědi Komise;

30.  s rostoucím znepokojením konstatuje, že nepřijatelné zpoždění při provádění evropských strukturálních a investičních fondů podrývá jejich efektivitu a vyvíjí tlak na správní orgány a příjemce; znovu opakuje, že stávající zpoždění může představovat riziko ve formě nahromadění neuhrazených plateb v druhé polovině tohoto VFR a na počátku příštího; znovu důrazně opakuje svou výzvu členským státům, aby požádaly Komisi o radu a pomoc s řešením zpoždění při jmenování řídících, certifikačních a auditních orgánů; je dále znepokojen trendem snižování a nepřesností odhadů členských států;

31.  připomíná, že míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává v Unii nepřijatelně vysoká; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je důležité zajistit řádné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a ESF; vítá dohodu na potřebě poskytnout nové finanční prostředky pro tuto iniciativu a zahrnutí odpovídajících prostředků do návrhu rozpočtu 2018; domnívá se však, že s ohledem na problémy a rizika v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí by tato iniciativa měla obdržet více prostředků, a proto se rozhodl poskytnout jí v roce 2018 600 milionů EUR v prostředcích na závazky; mimoto se domnívá, že by činnosti odborného vzdělávání určené pro mladé, a zejména praktické stáže, měly být způsobilé k financování v rámci politiky soudržnosti;

32.  vítá nové finanční krytí ve výši 142,8 milionu EUR vytvořené s cílem usnadnit provádění programu na podporu strukturálních reforem v období 2017–2020;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

33.  připomíná, že návrh Komise na zvýšení prostředků k financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je převážně důsledkem výrazně nižší částky účelově vázaných příjmů očekávaných v roce 2018; bere na vědomí škrty ve výši 275 milionů EUR provedené Radou, ale domnívá se, že návrh Komise na změnu by měl být i nadále základem jakékoliv spolehlivé revize prostředků EZZF, a proto obnovuje návrh rozpočtu, dokud nebude tento návrh na změnu projednán v dohodovacím řízení;

34.  zdůrazňuje, že programy pro skladování prokázaly v dobách krize svou účinnost a že snížení finančních zdrojů vyčleněných v plánovacím procesu by bylo kontraproduktivní;

35.  zdůrazňuje, že řešení nezaměstnanosti mladých lidí částečně spočívá v odpovídající podpoře mladých lidí ve venkovských oblastech; proto navrhuje zvýšení o 50 milionů EUR nad rámec návrhu rozpočtu v případě plateb mladým zemědělcům; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mladým lidem přístup k pracovním místům v odvětví rybolovu pomocí Evropského námořního a rybářského fondu a jiných režimů financování z Unie;

36.  v souladu se svými cíli v rámci strategie Evropa 2020 a se svými mezinárodními závazky v oblasti řešení změny klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení o 21,2 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu v případě opatření pro boj proti změně klimatu; opakuje, že jak Evropský účetní dvůr (EÚD), tak ECOFIN shledaly, že rozpočet Unie není v souladu se svými cíli v oblasti klimatu;

37.  připomíná, že prostředky daňových poplatníků by neměly být používány k dotování chovu býků pro býčí zápasy; domnívá se, že při chovu býků pro tyto účely by proto neměl vznikat nárok na základní platby a žádá Komisi, aby předložila návrh na změnu stávajících právních předpisů týkajících se této otázky;

38.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 78,1 milionu EUR, a ponechává tak pod stropem pro závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 619,7 milionu EUR po odečtu pilotních projektů a přípravných akcí;

39.  zdůrazňuje s politováním, že katastrofy obecně ovlivňují ty, kteří mají méně prostředků k vlastní ochraně, ať už se jedná o jednotlivce nebo státy; domnívá se, že reakce na přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem by měla být co nejrychlejší, aby bylo možné minimalizovat škody a zachránit lidi a majetek; upozorňuje na potřebu dalšího navýšení finančních prostředků, zejména v rozpočtových položkách spojených s prevencí katastrof a připraveností na ně v rámci Unie, zejména vzhledem k požárům ve Španělsku a Portugalsku (které vedly k tragickým ztrátám na lidských životech), které mají dramatický a podstatný dopad na lidi;

40.  poukazuje na faktory ohrožení, které zatěžují mnoho lesních ekosystémů, jako je mj. šíření invazních cizorodých druhů, škůdců (např. háďátka borovicového a dalších) a lesních požárů; domnívá se, že by měly být prostřednictvím komunitních podpůrných programů a opatření vyčleněny dostatečné finanční zdroje na zhodnocení ekologického a rostlinného zdraví lesů a na jejich obnovu včetně opětovného zalesňování; konstatuje, že tyto zdroje jsou obzvlášť důležité a naléhavě nutné pro určité členské státy, zejména Portugalsko a Španělsko, které se potýkaly s předchozími po sobě jdoucími požáry na svém území;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

41.  zdůrazňuje, že podle Parlamentu musí řešení migrace a bezpečnosti zůstat jednou z hlavních priorit Unie, a znovu opakuje své přesvědčení, že strop okruhu 3 je prokazatelně nedostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem financovat vnitřní rozměr těchto problémů;

42.  konstatuje, že počet migrantů přicházejících do Unie trasami přes střední a východní Středomoří sice v prvních devíti měsících roku 2017 poklesl, ale tlak na trase přes západní Středomoří i nadále přetrvává; konstatuje, že v prvních devíti měsících roku 2017 připlulo do Evropy po moři přes sto tisíc migrantů a uprchlíků, více než 75 % z nich přistálo v Itálii a zbývající dorazili do Řecka, na Kypr a do Španělska; je toho názoru, že jsou třeba vyšší finanční prostředky k plnému pokrytí potřeb Unie v oblasti migrace, zejména prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu, z něhož jsou podporovány členské státy při zlepšování integračních opatření a postupů u osob, které potřebují mezinárodní ochranu, zejména u nezletilých bez doprovodu, a v případě nutnosti při provádění návratových operací u těch, kteří nemají nárok na ochranu, přičemž musí být plně dodržována zásada nenavracení; v této souvislosti rovněž trvá na tom, aby byly úřadu EASO poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, které této agentuře umožní plnit úkoly jí svěřené;

43.  je pro vytvoření nové rozpočtové položky pro Pátrací a záchranný fond, která bude podporovat členské státy při plnění jejich povinností v rámci mezinárodního mořského práva; žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh na zřízení tohoto Pátracího a záchranného fondu EU;

44.  je přesvědčen, že pro účinné řešení bezpečnostních obav občanů Unie potřebuje rozpočet Fondu pro vnitřní bezpečnost další finanční prostředky, aby byly členské státy lépe vybaveny v boji proti terorismu, přeshraniční organizované trestné činnosti, radikalizaci a kyberkriminalitě; zejména zdůrazňuje, že musí být poskytnuty dostatečné zdroje na posílení bezpečnostní infrastruktury a lepší sdílení informací mezi donucovacími orgány a vnitrostátními orgány, a to i zlepšením interoperability informačních systémů, přičemž musí být zároveň zaručeno respektování práv a svobod jednotlivců;

45.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou sehrávají agentury Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí při řešení naléhavých problémů občanů Unie; rozhodl se proto zvýšit rozpočtové prostředky a stav zaměstnanců Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), včetně vytvoření 7 pracovních míst pro nový operační útvar s názvem operační jednotka Europolu pro pohřešované děti, a rovněž posílit Evropskou jednotku pro soudní spolupráci (Eurojust), úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL); znovu zdůrazňuje příspěvek těchto agentur ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti;

46.  žádá Komisi, aby s ohledem na stávající pokrok v probíhajících interinstitucionálních jednáních poskytla aktualizované informace o finančních dopadech dosud nepřijatých legislativních návrhů v roce 2018 v rámci evropského programu pro migraci, zejména reformy dublinského systému, systému vstupu/výstupu, evropského systému pro cestovní informace a povolení a úřadu EASO, aby mohly být zohledněny v dohodovací fázi;

47.  vyjadřuje politování nad svévolnými škrty Rady ve výši více než 30 milionů EUR v prostředcích na závazky v řadě programů v oblasti kultury, občanství, spravedlnosti, veřejného zdraví, spotřebitelských práv a civilní ochrany, a to bez ohledu na vynikající míry plnění těchto programů a navzdory již nyní nedostatečné míře financování, která způsobuje, že není financována řada vysoce kvalitních projektů; obnovuje všechny položky na úroveň návrhu rozpočtu a navrhuje další zvýšení v příslušných položkách;

48.  opakuje své přesvědčení, že je načase zvýšit financování důležitých programů Unie v oblasti kultury a občanství, zejména programů Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které mají klíčovou roli při podpoře kulturních a kreativních odvětví a také participativního občanství, zvláště s ohledem na evropské volby v roce 2019; znovu opakuje, že všechny orgány musí dodržet politickou dohodu ohledně financování Evropského roku kulturního dědictví v roce 2018 prostřednictvím poskytnutí dostatečných prostředků z podprogramu v oblasti kultury v rámci programu Kreativní Evropa, jelikož Evropský rok kulturního dědictví nemá samostatnou rozpočtovou položku; vyzývá Komisi, aby přezkoumala iniciativy v rámci rozpočtové položky „Opatření v multimediální oblasti“, s cílem zajistit, aby tato položka účinně podporovala vysoce kvalitní nezávislé zpravodajství o unijních záležitostech;

49.  je pro větší transparentnost a větší zviditelnění cíle programu Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství, což je klíčový nástroj Unie pro boj proti všem podobám násilí na dětech, mladých lidech, ženách, osobách LGBTI a na jiných rizikových skupinách; podporuje zřízení evropského střediska pro sledování násilí na základě pohlaví v rámci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů;

50.  navyšuje okruh 3 nad úroveň návrhu rozpočtu o 108,8 milionu EUR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a navrhuje financovat toto navýšení dalším uvolněním prostředků z nástroje pružnosti;

Okruh 4 – Globální Evropa

51.  opět zdůrazňuje, že vnější činnost Unie čelí stále větším potřebám financování, které výrazně přesahují stávající objem prostředků v okruhu 4; domnívá se, že uvolňování prostředků z rozpočtu Unie s cílem reagovat na výzvu, již představuje migrace, bude i v nadcházejících letech vyžadovat dynamické reakce; zdůrazňuje, že roční navýšení prostředků ad hoc, k němuž došlo např. v roce 2017, nemůže být považováno za dostatečné s ohledem na komplexní výzvy, jimž Unie čelí, a naléhavou potřebu, aby EU byla výrazněji zastoupena v současném globalizovaném světě;

52.  je toho názoru, že by se prioritou měli stát bezprostřední sousedé Unie a opatření zaměřená na řešení nejzávažnějších problémů, s nimiž se potýkají, totiž na řešení migrační a uprchlické krize a souvisejících humanitárních problémů v jižním sousedství a ruské agrese ve východním sousedství; domnívá se, že stabilita a prosperita zemí sousedících s Unií je prospěšná jak pro dotčené oblasti, tak pro Unii jako celek; opakuje svůj požadavek, aby byla zvýšena podpora blízkovýchodnímu mírovému procesu, palestinské samosprávě a agentuře UNRWA, aby byly schopny zvládnout rostoucí potřeby, aby se podařilo dosáhnout proklamovaného cíle Unie, jímž je usilovat o rozvoj a stabilitu v daném regionu a podporovat Palestince, aby byli schopni svébytné existence; připomíná, že zásadní význam pro usnadnění politických a hospodářských reforem má podpora zemí, které uplatňují dohody o přidružení uzavřené s Unií, zdůrazňuje však, že tato podpora by měla být poskytována jen tehdy, pokud tyto země splňují kritéria způsobilosti, zejména když jde o právní stát a posilování demokratických institucí; rozhodl se proto navýšit zdroje pro evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (NPP) a makrofinanční pomoc;

53.  zdůrazňuje, jak důležitou úlohu hraje Evropa v globálním měřítku v odstraňování chudoby a zajišťování rozvoje v těch nejchudších regionech v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN; proto přiděluje další finanční zdroje pro nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a na humanitární pomoc; podotýká, že vzhledem k tomu, že značná část migrantů plavících se přes Středozemní moře pochází ze subsaharské Afriky, je podpora Unie v tomto regionu pro odstranění hlavních příčin migrace klíčová;

54.  staví se proti drastickým škrtům u finančních příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti (ENI, NPP, nástroj partnerství a nástroj pro rozvojovou spolupráci) na Erasmus+ navzdory skutečnosti, že mládežnické výměnné programy je možné považovat za jednu z nejúspěšnějších dlouhodobých investic do kulturní diplomacie a vzájemného porozumění, a rozhodl se proto tyto příspěvky zvýšit;

55.  s ohledem na znepokojivé zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv se rozhodl snížit podporu politickým reformám v Turecku; rozhodl se umístit část zbývajících prostředků do rezervy, z nichž budou uvolněny, jakmile Turecko dosáhne měřitelného pokroku v oblastech právního státu, demokracie, lidských práv a svobody tisku, a přesměrovány ve prospěch subjektů občanské společnosti, aby ji využily na provádění opatření, která podporují dosažení uvedených cílů;

56.  je toho názoru, že jsou zapotřebí další finanční prostředky, aby bylo možné přiměřeně reagovat na dezinformační kampaně a podporovat objektivní obraz Unie za jejími hranicemi; vyzývá tedy k navýšení finančních prostředků na boj proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům; rozhodl se proto navýšit zdroje na činnosti v  oblasti strategické komunikace prováděné v sousedství Unie a také na západním Balkánu; připomíná, že je důležité investovat do zviditelnění vnější činnosti Unie, aby byl posílen dopad financování v této oblasti a v rámci globální strategie bylo umožněno dosažení výsledků, jež budou odpovídat ambicím veřejné diplomacie Unie;

57.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo dohodnuto v rámci třetí Vídeňské dohody, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

58.  zdůrazňuje, že sklon Komise využívat vedlejší rozpočtové mechanismy, jako jsou svěřenské fondy a jiné podobné nástroje, nepřinesl vždy úspěch; je znepokojen tím, že vytváření finančních nástrojů mimo rozpočet Unie by mohl ohrozit jeho jednotu a znamenat obcházení rozpočtového procesu a narušit transparentní správu rozpočtu a bránit Parlamentu ve výkonu jeho práva na skutečnou kontrolu výdajů; domnívá se proto, že nástroje vnější politiky, které se objevily v posledních letech, musí být začleněny do rozpočtu Unie a Parlament by měl mít nad jejich prováděním plnou kontrolu; konstatuje, že do konce září 2017 byla z rozpočtu na rok 2017 vyčerpána na svěřenské fondy EU celková částka 795,4  milionu  EUR; žádá Komisi, aby seznámila Evropský parlament a Radu s tím, jakou částku má v úmyslu vydat na svěřenské fondy v roce 2018; opakuje, že je znepokojen tím, že příspěvky členských států do těchto svěřenských fondů zpravidla zůstávají za jejich přísliby; bere na vědomí zvláštní zprávu EÚD 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku; je znepokojen nedostatky, které EÚD zjistil, jako je skutečnost, že nebyla provedena komplexní analýza potřeb, a nefunkční mechanismy koordinace s dalšími dárci; vyjadřuje svůj úmysl posoudit přidanou hodnotu svěřenských fondů EU jako nástroje vnější politiky Unie;

59.  připomíná, že v souladu s článkem 24 nařízení o VFR musí být veškeré výdaje a příjmy Unie a Euratomu zapsány do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 7 finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby zachovala jednotnost rozpočtu a aby ji při navrhování nových iniciativ považovala za vůdčí princip;

60.  zdůrazňuje důležitost misí ke sledování průběhu voleb při posilování demokratických institucí a budování důvěry veřejnosti ve volební procesy, které zase naopak napomáhají budování míru a stabilitě; zdůrazňuje, že je třeba zajistit pro tento cíl dostatečné finanční zdroje;

61.  poukazuje na to, že finanční prostředky pro nástroj DCI nesmějí být přesouvány na financování nové iniciativy budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD) v rámci nástroje IcSP; vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu se navrhuje přesunout částku 7,5 milionu EUR z nástroje DCI na iniciativu CBSD, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba nalézt alternativní řešení, jak tuto mezeru zacelit;

62.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti Unie byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přesunuta z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

63.  ve výsledku se tedy rozhodl zvrátit téměř všechny škrty Rady a zvýšit prostředky v okruhu 4 o 299,7 milionu EUR nad návrh rozpočtu v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí, přesunu prostředků na zvláštní zástupce EU a přijatých škrtů);

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

64.  domnívá se, že škrty Rady neodrážejí skutečné potřeby, a ohrožují tak již výrazně zracionalizované správní výdaje; obnovuje proto návrh rozpočtu u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

65.  rozhodl se, v souladu se závěry „společného stanoviska právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise týkajícího se tří aspektů vztahu mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem“ ze dne 12. září 2016, zadržet 10 % prostředků Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) do doby, než tento úřad umožní dozorčímu výboru přístup k dokumentaci případů OLAF, a zároveň mírně navýšit jeho rozpočet v souladu s větším objemem úkolů;

66.  bere na vědomí, že počátkem roku 2017 vyšetřoval úřad OLAF závažný případ celního podvodu ve Spojeném království, který vznikl v důsledku příliš nízkého ocenění dovážených produktů a způsobil rozpočtu Unie v letech 2013–2016 ztrátu příjmů ve výši téměř 2 miliardy EUR; je znepokojen tím, že tomuto podvodnému jednání dosud nebylo zamezeno a stále dochází ke ztrátám příjmů do rozpočtu Unie; žádá Komisi, aby vzala v potaz pomalou reakci správní orgánů Spojeného království na její doporučení v tomto ohledu při jednáních o brexitu; žádá ty členské státy, které měly námitky proti právnímu rámci Unie pro porušování celních předpisů a příslušné sankce, aby svůj postoj přehodnotily, aby bylo možné tento problém urychleně vyřešit;

Decentralizované agentury

67.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur, které vypracovala Komise; domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny; domnívá se, že nová pracovní místa přijatá v jeho postoji jsou nezbytná k plnění dodatečných úkolů vyplývajících z nového politického vývoje a nových právních předpisů; opakuje, že je odhodlán zabezpečit zdroje, a pokud bude nutno, poskytnout i další zdroje s cílem zajistit řádné fungování agentur;

68.  s ohledem na výzvy, kterým Unie stále čelí, pokud jde o migraci a bezpečnost, a se zřetelem k nezbytnosti koordinované evropské reakce se rozhodl navýšit prostředky pro Europol, Eurojust, agenturu CEPOL, úřad EASO a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

69.  připomíná, že je důležité, aby se Unie zaměřila na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost; připomíná, že je pro Unii strategicky důležité plně rozvíjet a provádět své projekty Galileo a EGNOS, za něž je částečně odpovědná Agentura pro evropský GNSS (GSA); připomíná, že agentura GSA má nedostatek zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti a veřejné regulované služby, a rozhodl se proto zvýšit objem jejích prostředků;

70.  domnívá se, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) potřebuje další prostředky a zaměstnance k tomu, aby mohla plnit svou rozšířenou úlohu související s prováděním kodexů a pokynů pro elektrické a plynárenské sítě a jejich monitorování;

71.  zejména připomíná, že Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá Unii přijímat informovaná rozhodnutí ke zlepšení stavu životního prostředí, začlenění environmentálních hledisek do hospodářských politik a směřování k udržitelnosti a že v souvislosti s politikou Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 Komise předložila návrh nových pracovních úkolů agentury EEA týkajících se správy energetické unie, aniž by došlo k odpovídajícímu navýšení počtu pracovníků v plánu pracovních míst;

72.  zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že v současné době jsou rozpočtové zdroje a počet míst v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál;

73.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2018 byly zapsány odpovídající zdroje stanovené na podporu evropských orgánů dohledu; zdůrazňuje, že úloha evropských orgánů dohledu je zásadní pro podporu soudržného uplatňování právních předpisů Unie a lepší koordinaci mezi vnitrostátními orgány i pro zajišťování finanční stability, lépe integrovaných finančních trhů, ochrany spotřebitelů a sbližování dohledu; zdůrazňuje, že v zájmu obezřetného využívání svých rozpočtů se evropské orgány musí důsledně držet úkolů a mandátu, které jim svěřil unijní normotvůrce;

74.  opakuje, že podle ujednání v interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013 bude rok 2018 posledním rokem, v němž se uplatní postup 5 % snižování počtu zaměstnanců a vytváření fondu pracovních míst určených k převodu, z něhož by se vyčleňovala nová pracovní místa pro agentury; opakuje, že je proti jakémukoli pokračování globálního přístupu k agenturám po roce 2018; potvrzuje, že je ochoten usilovat o dosažení vyšší efektivity součinností mezi agenturami, a to intenzivnější správní spoluprací nebo případně jejich sloučením a sdílením některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou; vítá v tomto směru iniciativu ještě více koordinovat činnosti agentur vytvořením stálého sekretariátu sítě agentur EU (který se nyní nazývá „Společný podpůrný úřad“) a podporuje přidělení dalšího místa v plánu pracovních míst Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, o náklady na něž se podělí stávající rozpočty agentur a které bude přiděleno k uvedenému úřadu;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

75.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici, a na stropy pro PP a PA;

76.  zdůrazňuje proto úsilí, které vyvinul v tomto směru Parlament, a žádá Komisi, aby při provádění PP a PA přijatých na konci rozpočtového procesu projevila dobrou vůli bez ohledu na její posouzení proveditelnosti, stejně jako u jakéhokoli rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady;

Zvláštní nástroje

77.  připomíná užitečnost zvláštních nástrojů při zajišťování flexibility nad rámec extrémně těsných stropů stávajícího VFR a vítá zlepšení, která přinesla revize nařízení o VFR v polovině období; vyzývá k rozšířenému využívání nástroje pružnosti, celkového rozpětí pro závazky a bezpečnostní rezervy k financování široké škály nových výzev a dodatečných úkolů, kterým rozpočet Unie čelí;

78.  s ohledem na nedávné tragické katastrofy, zejména požáry a extrémní sucha v Portugalsku a ve Španělsku, žádá zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech (EAR) a Fondu solidarity EU (EUSF);

79.  připomíná rovněž význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity EU (FSEU); podporuje záměr Komise zasadit se o rychlejší uvolňování prostředků z fondu FSEU tím, že většina jeho ročního rozpočtu bude umístěna do rezervy v rozpočtu Unie, a to nad rámec částky, která již byla zapsána do rozpočtu pro zálohy; lituje škrtu Rady v tomto ohledu a částečně obnovuje úroveň návrhu rozpočtu, s výjimkou částky, která byla předsunuta do roku 2017 prostřednictvím opravného rozpočtu č. 4/2017, a uvolnění prostředků z fondu FSEU pro Itálii; žádá rozšíření působnosti FSEU tak, aby mohl poskytovat pomoc i obětem teroristických činů a jejich rodinám;

Platby

80.  je znepokojen stávajícím trendem nedočerpávání prostředků na platby v rámci celého rozpočtu Unie, tj. nikoli jen v podokruhu 1b, ale rovněž v okruzích 3 a 4, a to přes potřebu reagovat na prudký nárůst nových výzev a zřízení flexibilních mechanismů financování; připomíná, že v posledních dvou letech byla úroveň prostředků na platby v rozpočtu Unie významně snížena, a to současně s vysokou úrovní rozpočtového přebytku; vyjadřuje proto obavu, že návrh rozpočtu pod stropem prostředků na platby stále ponechává bezprecedentní rozpětí ve výši 10 miliard EUR, což odráží trend nízkého čerpání, které by mohlo vést k akutnímu tlaku na prostředky na platby na konci stávajícího VFR;

81.  trvá na tom, že je nutné obnovit návrh rozpočtu u prostředků na platby ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a cíleným způsobem zvyšuje prostředky na platby, a to zejména v těch položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Ostatní oddíly

82.  lituje opakující se praxe Rady, která zvyšuje standardní snížení u všech institucí Unie; domnívá se, že tento postup má značně rušivý dopad na rozpočty těch orgánů a institucí, jejichž standardní snížení je historicky přesné; domnívá se, že tento přístup nepředstavuje cílené snižování ani řádné finanční řízení;

Oddíl I – Evropský parlament

83.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2018 na úrovni 1 953 483 373 EUR, již přijal ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017; zahrnuje rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohlední aktualizované informace, jež na počátku tohoto roku nebyly k dispozici;

84.  poznamenává, že výše návrhu odhadu výdajů na rok 2018 odpovídá 18,88 %, je tedy nižší než v roce 2017 (19,25 %) a zároveň představuje nejnižší podíl v rámci okruhu 5 za posledních patnáct let; nicméně trvá na tom, že úsilí o co nejnižší výdaje Evropského parlamentu by nemělo být na úkor jeho schopnosti provádět jeho běžnou legislativní činnost;

85.  opakuje priority Parlamentu na nadcházející rozpočtový rok, tj. konsolidaci již přijatých bezpečnostních opatření a zlepšení odolnosti Parlamentu vůči kybernetickým útokům, zlepšení transparentnosti interního rozpočtového procesu Parlamentu a zaměření rozpočtu Parlamentu na jeho hlavní funkce, tj. zákonodárnou činnost, působení jako jedna ze složek rozpočtového orgánu, zastupování občanů a kontrolu činnosti ostatních orgánů a institucí;

86.  vítá vytvoření pracovní skupiny Parlamentu pro příspěvek na všeobecné výdaje; připomíná očekávání větší transparentnosti při vyplácení příspěvku na všeobecné výdaje a nutnost pracovat na stanovení přesnějších pravidel pro zodpovídání se za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikly další náklady;

87.  vyzývá předsednictvo, aby provedlo následující konkrétní změny týkající se příspěvku na všeobecné výdaje:

   příspěvek na všeobecné výdaje by měl být vždy spravován v rámci samostatného bankovního účtu;
   poslanci by měli uchovávat veškeré účtenky související s příspěvkem na všeobecné výdaje;
   nevyužitá část příspěvku na všeobecné výdaje by měla být na konci funkčního období vrácena;

88.  snižuje plán pracovních míst svého generálního sekretariátu na rok 2018 o 60 míst (cíl 1 % snížení stavu zaměstnanců) v souladu s dohodou, k níž dospěl dne 14. listopadu 2015 s Radou při jednání o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016; připomíná, že 35 pracovních míst přidělených Parlamentu v roce 2016 v souvislosti s novými činnostmi na posílení bezpečnosti bylo vyňato z cíle snížení stavů zaměstnanců, jak bylo potvrzeno při přijímání opravného rozpočtu a souhrnného rozpočtu na rok 2017(10); vyzývá Komisi, aby podle toho upravila své monitorovací tabulky, aby tak Evropskému parlamentu a Radě byly poskytovaly přesné informace ve všech fázích postupu;

89.  vítá výměnu názorů o politice Parlamentu v oblasti budov, která se uskutečnila dne 11. července 2017 mezi Rozpočtovým výborem, generálním tajemníkem a místopředsedy odpovědnými za politiku Parlamentu v oblasti budov; domnívá se, že tento dialog by měl být průběžným procesem, zejména s ohledem na nadcházející diskuse předsednictva o renovaci budovy Paul Henri-Spaak;

90.  opakuje postoj Parlamentu vyjádřený v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 5. dubna 2017, že je ještě prostor pro zlepšení kontrolních mechanismů souvisejících s evropskými politickými stranami a politickými nadacemi; bere v této souvislosti na vědomí návrh Komise na změnu nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014(11) a vítá každé úsilí o zlepšení zodpovědnosti za výdaje a jejich transparentnost;

91.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu na 114 milionů EUR ročně; dále podotýká, že ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(12) se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické roztříštěnosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19  000  tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této roztříštěnosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

Oddíl IV – Soudní dvůr

92.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty a které jsou nezbytné pro fungování Soudního dvora, a obnovuje odhad ve dvou rozpočtových položkách s cílem posílit schopnost Soudního dvora zvládat stále rostoucí požadavky na překlad;

93.  nemůže uvěřit jednostrannému prohlášení Rady a s ním souvisejícímu dodatku o 5 % snížení stavu zaměstnanců v postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018, podle něhož musí Soudní dvůr svůj plán pracovních míst snížit ještě o 19 míst; zdůrazňuje, že těchto 19 míst odpovídá 12 a 7 místům, která Parlament a Rada Soudnímu dvoru náležitě přidělily v rámci rozpočtových procesů pro roky 2015 a 2016, aby pokryl dodatečné potřeby, a trvá tudíž na tom, aby Soudní dvůr těchto 19 pracovních míst nevracel, jelikož již náležitě splnil požadavek 5 % snížení stavu zaměstnanců tím, že v období 2013–2017 zrušil 98 míst;

Oddíl V – Účetní dvůr

94.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl provádět svůj pracovní program a dodávat plánované auditní zprávy;

95.  v položce „Specializované konzultace, studie a průzkumy“ umísťuje prostředky do rezervy do doby, než bude znám výsledek probíhajících jednání o revizi finančního nařízení a než tato revize, která vstoupí v platnost v roce 2018;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

96.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

97.  zvyšuje nad úroveň návrh rozpočtu prostředky ve dvou položkách, které se týkají činnosti interních poradních skupin v rámci obchodních dohod;

Oddíl VII – Výbor regionů

98.  obnovuje návrh rozpočtu ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

99.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň návrhu rozpočtu, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

100.  vítá práci, kterou odvedla veřejná ochránkyně práv při hledání úspor, jichž lze díky zvýšení efektivity dosáhnout v rozpočtu instituce ve srovnání s předchozím rokem;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

101.  nerozumí tomu, proč by Rada měla snižovat rozpočet evropského inspektora ochrany údajů, když Parlament i Rada této instituci svěřily další úkoly; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

102.  obnovuje prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

103.  rozhodl se vytvořit rozpočtovou položku „Kapacita pro strategickou komunikaci“ v souladu se závěry zasedání Evropské rady z března 2015 a vybavit Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) dostatečným počtem zaměstnanců a nástrojů k tomu, aby dokázala čelit problému dezinformačních kampaní třetích zemí a nestátních subjektů;

104.  dále se rozhodl přesunout zvláštní zástupce EU z kapitoly SZBP do rozpočtu ESVČ s cílem posílit koherentnost vnější činnosti Unie;

105.  poskytuje dodatečnou částku nad úroveň odhadu příjmů a výdajů ESVČ určenou pro stážisty na delegacích Unie, v reakci na zjištění vyplývající ze šetření evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti s neplacenými stážemi(13);

o
o   o

106.  bere na vědomí jednostranné prohlášení Francie a Lucemburska, které je přílohou k postoji Rady k návrhu rozpočtu na rok 2018 přijatému dne 4. září 2017; připomíná, že zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise se na jarním rozpočtovém trialogu dne 27. března 2017 dohodli na pragmatickém harmonogramu pro průběh rozpočtového procesu, včetně dat pro konání dohodovacího řízení; připomíná, že Rada pro všeobecné záležitosti tento pragmatický harmonogram schválila na svém zasedání dne 25. dubna 2017, přičemž jí byl plně znám harmonogram dílčích zasedání Parlamentu pro rok 2017; konstatuje proto, že rozpočtový proces postupuje v souladu s pragmatickým harmonogramem, na kterém se všechny tři orgány dohodly;

107.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0085.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0114.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0302.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0401 / P8_TA(2016)0411.
(11) COM(2017)0481.
(12) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.
(13) Evropský veřejný ochránce práv, 454.2014/PMC.


Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
PDF 471kWORD 47k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada (2016/2153(DEC))
P8_TA(2017)0409A8-0291/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0475 – C8-0271/2016)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 27. dubna 2017(5) o odložení rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 a na usnesení k němu připojené,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0291/2017),

1.  odmítá udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, evropské veřejné ochránkyni práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada (2016/2153(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0291/2017),

A.  vzhledem k tomu, že všechny orgány a instituce Unie by měly být transparentní a měly by v plném rozsahu skládat účty občanům Unie z využívání finančních prostředků, které jim byly jako orgánům a institucím Unie svěřeny;

B.  vzhledem k tomu, že společný účinek otevřené a transparentní správy Unie a nutnosti chránit finanční zájmy Unie vyžadují otevřený a transparentní postup udělování absolutoria, při němž se každý orgán a instituce Unie zodpovídá z plnění svého rozpočtu,

C.  vzhledem k tomu, že Evropská rada a Rada by se jakožto orgány Unie měly demokraticky zodpovídat občanům Unie v souvislosti s tím, že jsou příjemci prostředků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

1.  připomíná úlohu Parlamentu přesně vymezenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (dále jen „finanční nařízení“), pokud jde o udělování absolutoria za plnění rozpočtu;

2.  poukazuje na to, že podle článku 335 Smlouvy o fungování EU „v otázkách spojených s fungováním svých jednotlivých orgánů je Unie zastupována vzhledem k jejich správní samostatnosti každým z nich“, a tudíž, se zřetelem k článku 55 finanční nařízení, jsou orgány a instituce jednotlivě odpovědné za plnění svých rozpočtů;

3.  poukazuje na úlohu Parlamentu a dalších orgánů v rámci postupu udělování absolutoria, jak jej upravují ustanovení finančního nařízení, zejména články 162 až 166 tohoto nařízení;

4.  poznamenává, že podle článku 94 jednacího řádu Parlamentu „ustanovení, kterými se řídí postup udělování absolutoria Komisi za plnění rozpočtu, v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování Evropské unie, se obdobným způsobem vztahují na postup udělování absolutoria [...] osobám odpovědným za plnění rozpočtu jiných orgánů a institucí Evropské unie, jako jsou Rada [...]“;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že se Rada stále nevyjádřila k poznámkám, které Parlament vyslovil ve svém usnesení o udělení absolutoria ze dne 27. dubna 2017(7) a jež se týkaly trendu z předchozích let;

6.  s uspokojením konstatuje, že Rada poprvé poskytla Parlamentu výroční zprávy o činnosti generálního ředitelství pro administrativu, právní služby a generálního ředitelství pro komunikaci a správu dokumentů za rok 2015; konstatuje, že zbývající ředitelství nemají pověřené schvalující osoby, které plní oddíl II – Evropská rada a Rada – rozpočtu Evropské unie;

7.  konstatuje, že koordinátoři parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu se v březnu 2017 rozhodli zřídit pracovní skupinu, v níž by byly zastoupeny všechny politické skupiny Parlamentu a která by vypracovala návrh na postup pro udělení absolutoria Radě; zdůrazňuje, že tento návrh byl nyní schválen Výborem pro rozpočtovou kontrolu a zaslán Konferenci předsedů, jež je orgánem odpovědným za interinstitucionální vztahy Parlamentu;

Nevyřešené otázky

8.  vyjadřuje politování nad tím, že dosud nedošlo k oddělení rozpočtu Evropské rady a rozpočtu Rady, jak Parlament doporučil v řadě svých nedávných usnesení o udělení absolutoria;

9.  poznamenává, že informace o politice Rady v oblasti nemovitostí zveřejněné na jejích internetových stránkách neobsahuje podrobnosti o nákladech vzniklých v souvislosti s nemovitostmi Rady; je si vědom toho, že si útvary Parlamentu a Rady odpovědné za budovy příležitostně vyměňují informace; navrhuje, aby výměny informací probíhaly pravidelně a aby Rada poskytovala Parlamentu podrobné informace ve výroční finanční zprávě;

10.  připomíná svůj požadavek týkající se zpráv o pokroku u projektů týkajících se budov a podrobný rozpis doposud vynaložených nákladů; žádá informace o výdajích souvisejících se zpožděným dokončením budovy Europa;

11.  poznamenává, že v roce 2015 byly zveřejněny nové etické pokyny pro Radu a na ně mají navázat činnosti ke zvýšení povědomí o etice a integritě; vyjadřuje politování nad tím, že pravidla Rady pro whistleblowing nadále nejsou veřejně přístupná;

12.  vítá zlepšení, která Rada učinila ve věci interních politik, zejména pokud jde o transparentnost; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se Rada ještě nepřipojila k rejstříku transparentnosti Unie;

13.  naléhavě žádá Radu, aby v rámci svých struktur vypracovala podrobné protikorupční pokyny a nezávislé politiky;

14.  vyjadřuje politování nad těžkostmi, které až dosud nastávaly při postupu udělování absolutoria a vznikaly v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany Rady; poukazuje na skutečnost, že Parlament odmítl udělit generálnímu tajemníkovi Rady absolutorium za rozpočtové roky 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014 z důvodů uvedených v usneseních ze dne 10. května 2011(8), 25. října 2011(9), 10. května 2012(10), 23. října 2012(11), 17. dubna 2013(12), 9. října 2013(13), 3. dubna 2014(14), 23. října 2014(15), 29. dubna 2015(16), 27. října 2015(17), 28. dubna 2016(18) a 27. října 2016(19) a že odložil své rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za rozpočtový rok 2015 z důvodů uvedených v usnesení ze dne 27. dubna 2017;

15.  konstatuje, že neudělení absolutoria nemělo žádné důsledky; domnívá se, že by situace přesto měla být vyřešena co možná nejrychleji, zejména v zájmu občanů Unie;

16.  trvá na tom, že pro účinný dohled nad plněním rozpočtu je nutná spolupráce mezi Parlamentem a Radou, jak je uvedeno v usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017; potvrzuje, že Parlament není schopen ve věci udělení absolutoria učinit informované rozhodnutí;

17.  připomíná Radě názor Komise vyjádřený v lednu 2014, že všechny orgány a instituce by měly být v plném rozsahu součástí postupu navazujícího na připomínky formulované Parlamentem při udělování absolutoria a že všechny orgány a instituce by měly spolupracovat na zajišťování hladkého průběhu postupu udělování absolutoria;

18.  konstatuje, že Komise uvedla, že nebude dohlížet na plnění rozpočtů ostatních orgánů a institucí a že pokud by odpovídala na otázky adresované jinému orgánu či instituci, narušila by tím jeho autonomii při plnění jeho vlastního oddílu rozpočtu;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada stále neodpověděla na otázky Parlamentu;

20.  trvá na tom, že výdaje Rady musí podléhat stejné kontrole, jako je tomu v případě jakéhokoli jiného orgánu nebo instituce, a že základní prvky takovéto kontroly byly stanoveny v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria v posledních letech;

21.  zdůrazňuje výsadní pravomoc Parlamentu udělovat absolutorium podle článků 316, 317 a 319 Smlouvy o fungování EU tak, jak byly dosud interpretovány a uplatněny, konkrétně pravomoc udělovat absolutorium pro každý oddíl rozpočtu Unie jednotlivě, aby byla zachována transparentnost a demokratická zodpovědnost vůči daňovým poplatníkům v Unii;

22.  domnívá se, že nedostatečná spolupráce Evropské rady a Rady s orgánem příslušným k udělení absolutoria je negativním signálem pro občany Unie.

(1) Úř. věst. L 69, 13.3.2015.
(2) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 380, 14.10.2016, s. 147.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0147.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0147.
(8) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 25.
(9) Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 13.
(10) Úř. věst. L 286, 17.10.2012, s. 23.
(11) Úř. věst. L 350, 20.12.2012, s. 71.
(12) Úř. věst. L 308, 16.11.2013, s. 22.
(13) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 97.
(14) Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 26.
(15) Úř. věst. L 334, 21.11.2014, s. 95.
(16) Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 22.
(17) Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 49.
(18) Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 21.
(19) Úř. věst. L 333, 8.12.2016, s. 51.


Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům ***I
PDF 400kWORD 41k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (COM(2016)0248 – C8-0181/2016 – 2016/0130(COD))
P8_TA(2017)0410A8-0064/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0248),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0181/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko  Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. září 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. července 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0064/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2017/2398.)

(1) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 113.


Zřízení systému vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice EU ***I
PDF 399kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008 a nařízení (EU) č. 1077/2011 (COM(2016)0194 – C8-0135/2016 – 2016/0106(COD))
P8_TA(2017)0411A8-0057/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0194),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. b) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 22 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0135/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, čl. 77 odst. 2 písm b) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. září 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. července 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0057/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2226.)

(1) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 66.


Změna Schengenského hraničního kodexu, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu ***I
PDF 397kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu (EES) (COM(2016)0196 – C8-0134/2016 – 2016/0105(COD))
P8_TA(2017)0412A8-0059/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0196),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0134/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. září 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. července 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0059/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o používání Systému vstupu/výstupu (EES)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2225.)

(1) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 66.


Aspekty týkající se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti nesnášenlivosti vůči Romům
PDF 476kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu (2017/2038(INI))
P8_TA(2017)0413A8-0294/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na preambuli SEU, zejména na druhou odrážku a na čtvrtou až sedmou odrážku preambule SEU,

–  s ohledem mimo jiné na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku a článek 6 SEU,

–  s ohledem mimo jiné na článek 10 a čl. 19 odst. 1 SFEU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 (dále jen „Listina“), která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989, zejména článek 3 této úmluvy,

–  s ohledem na rezoluci OSN A/70/L.1 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na rezoluci OSN A/RES/60/7 přijatou Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu 2005 o připomínání holokaustu,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o vzestupu anticiganismu a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

–  s ohledem na všeobecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů,

–  s ohledem na Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, kterou přijal Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy na své 32. schůzi konané v březnu 2017,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1985(2014) – Situace a práva národnostních menšin v Evropě a na usnesení č. 2153(2017) – Podpora inkluze Romů a kočujících osob,

–  s ohledem na vyjádření generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørn Jaglanda ze dne 11. dubna 2017 o 10 cílech pro následujících 10 let,

–  s ohledem na Úmluvu MOP týkající se diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání přijatou roku 1958 (č. 111),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(5),

–  s ohledem na doporučení Rady o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech ze dne 9. prosince 2013 a na závěry Rady o urychlování procesu integrace Romů ze dne 8. prosince 2016 a na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 13. října 2016,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče,

–  s ohledem na sdělení Komise o integraci Romů (COM(2010)0133, COM(2012)0226, COM(2013)0454, COM(2015)0299, COM(2016)0424), včetně sdělení o rámci EU pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů do roku 2020 (COM(2011)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise o záruce pro mladé lidi a iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech (COM(2016)0646),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Romů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015(8), zejména body 117 až 122 týkající se práv Romů,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2016,

–  s ohledem na šetření EU-MIDIS I a II Agentury pro základní práva a na různá další šetření a zprávy o Romech,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 o politických iniciativách a finanční podpoře EU v oblasti romské integrace: v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu,

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru s názvem „Diskriminace v EU v roce 2015“,

–  s ohledem na zprávy a doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mimo jiné na její akční plán pro zlepšení situace Romů a Sintů na území států OBSE,

–  s ohledem na zprávy a doporučení organizací typu „watchdog“ a organizací občanské společnosti, zejména na zprávy a doporučení Evropského střediska pro práva Romů, organizace Fundación Secretariado Gitano, OSF, ERGO a Amnesty International,

–  s ohledem na referenční dokument Aliance proti anticiganismu o nesnášenlivosti vůči Romům,

–  s ohledem na zprávu Centra pro evropská politická studia „Boj proti anticiganismu na institucionální úrovni: Reakce a slibné postupy v EU a vybraných členských státech“,

–  s ohledem na nově zřízený Evropský romský institut pro umění a kulturu (ERIAC) v Berlíně, který má za cíl vytvořit umělecké a kulturní působiště pro 12 milionů evropských Romů a umožnit jejich sebevyjádření, čímž přispívá k boji proti anticiganismu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0294/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Romům jsou v Evropě stále upírána lidská práva;

B.  vzhledem k tomu, že Romové jsou součástí evropské kultury a hodnot a přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU;

C.  vzhledem k tomu, že „anticiganismus je zvláštní druh rasismu, ideologie založená na rasové nadřazenosti, forma dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace“(9);

D.  vzhledem k tomu, že navzdory vnitrostátním, evropským i mezinárodním snahám lze trvalý a strukturální anticiganismus(10) zaznamenat denně na všech úrovních evropské společnosti v celé Evropě, přičemž se projevuje např. v podobě individuálního a institucionálního zanedbávání, diskriminace, nerovnosti, zhoršování postavení, ponižování, distancování se a svalování viny, stigmatizace a nenávistných slovních projevů a ze svých terčů činí oběti násilí, extrémní chudoby a hlubokého sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že anticiganismus je na vzestupu a politické strany získávají popularitu postoji nepokrytě namířenými proti Romům;

E.  vzhledem k tomu, že různé formy anticiganismu lze v členských státech rozpoznat v činnosti a systému fungování veřejných orgánů a institucí téměř ve všech sférách a na všech úrovních a nejčastěji se projevuje neschopností umožnit Romům rovný přístup či jakýkoli přístup k veřejné infrastruktuře a službám, odpíráním rovných práv a rovného zacházení, jejich opomíjením v procesech tvorby politik a znalostí, jejich nedostatečným zastoupením v úředních orgánech na všech úrovních společnosti, vytvářením diskriminačních programů a zneužíváním možností financování určených na zlepšení života Romů;

F.  vzhledem k tomu, že neúmyslný anticiganismus lze pozorovat dokonce i v činnostech institucí EU, neboť řada programů a fondů EU, které by mohly pozitivně ovlivnit životní podmínky a vyhlídky Romů, k nim nedosahuje nebo jen symbolicky označuje Romy za jednoho z jejich příjemců, ale nezohledňuje jejich skutečnou situaci a diskriminaci, jíž čelí;

G.  vzhledem k tomu, že anticiganismus, jakkoli může být neúmyslný, lze odhalit v acquis EU, které často nezohledňuje skutečnou situaci a problémy Romů, kteří kvůli tomu, že byli po staletí vystavováni rozličným formám diskriminace, nemohou užívat stejných práv a příležitostí a stejné úrovně ochrany, jakou poskytuje acquis EU ostatním občanům EU;

H.  vzhledem k tomu, že v jazyce i v činnostech naší společnosti je stále patrné paternalistické zacházení s Romy, kdy se zdůrazňuje pouze potřeba „začlenění“ nebo „integrace“ Romů, přestože ve skutečnosti je nutná zásadní změna přístupu; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit Romům přístup k jejich základním právům a občanství a možnost jich plně požívat;

I.  vzhledem k tomu, že Romové jsou neustále označováni za zranitelné osoby, ačkoli platí, že Romové jsou zbavováni svých nezcizitelných lidských práv a je jim upíráno rovné zacházení a rovný přístup k sociální pomoci, službám, informacím, spravedlnosti, vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání atd., což ukazuje na to, že Romové jsou zranitelní právě kvůli strukturám, které mocní zavedli a udržují je a které jsou diskriminační; vzhledem k tomu, že příslušné orgány tak zjevně ignorovaly své povinnosti v oblasti lidských práv;

Sounáležitost a účast

1.  zdůrazňuje, že aby bylo možné bojovat proti podvědomému společenskému konsenzu na vylučování Romů, proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení a zbořit stereotypy po staletí vytvářené a posilované v populární literatuře, sdělovacích prostředcích, v umění a jazyce, je nezbytné vzdělávat většinovou společnost o rozmanitosti Romů, jejich historii, kultuře a formách, rozsahu a závažnosti protiromského smýšlení, s nímž se setkávají v každodenním životě; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby převzaly plnou odpovědnost za své romské občany a zahájily dlouhodobé informační kampaně a kampaně využívající intersekcionální osvětu;

2.  domnívá se, že aktivní a smysluplná sociální, ekonomická, politická a kulturní účast Romů je klíčem k účinnému boji proti anticiganismu a k vytváření vzájemné důvěry, jež je velmi potřebná a ve prospěch celé společnosti; konstatuje, že Komise a členské státy nesou v tomto ohledu společnou odpovědnost; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby navrhly strategie zahrnující jak proaktivní, tak reaktivní opatření na základě skutečných a systematických konzultací s romskými představiteli a nevládními organizacemi a zapojily je do řízení, sledování a hodnocení hlavních programů a projektů zahájených na všech úrovních včetně té místní; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zakládání nezávislých romských občanských organizací a veřejných institucí a posílení mladého progresivního romského vedení;

Usmíření a budování důvěry

3.  v zájmu vybudování zásadní vzájemné důvěry naléhavě žádá Komisi, aby na úrovni EU (buď v rámci stávajících struktur, nebo jako samostatný subjekt) zřídila komisi pro pravdu a usmíření, jejímž úkolem by bylo uznat pronásledování, vyloučení a odmítání Romů, k nimž po staletí docházelo, zdokumentovat je formou oficiální bílé knihy a spolupracovat na těchto úkolech s Evropským parlamentem a romskými odborníky;

4.  vyzývá členské státy, aby se zapojením poslanců, vládních úředníků, právníků a zástupců Romů, nevládních a místních organizací zřídily vnitrostátní komise pro pravdu a usmíření, aby uznaly po staletí trvající pronásledování, vyloučení a odmítání Romů a aby tyto otázky zdokumentovaly formou oficiální bílé knihy, a vybízí členské státy k tomu, aby romskou historii zahrnuly do vzdělávacích programů ve školách;

5.  vyzývá členské státy, aby připomínaly oběti romského holokaustu, aby 2. srpen označily za den památky obětí romského holokaustu a aby žijícím osobám, které přežily holokaust, zaručily odpovídající a okamžité odškodnění zjednodušeným postupem a zároveň o holokaustu spustily osvětovou kampaň; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzpomínkových akcí konaných každoročně dne 27. ledna při příležitosti Dne památky obětí holokaustu zahrnuly romské oběti a aby organizovaly dobrovolná školení pro státní úředníky o romském holokaustu;

Kontroly výkonnosti

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zatímco v členských státech je prováděno několik cílených programů, většina hlavních programů, včetně těch, na něž se vztahují strukturální fondy, nedokáže poskytovat pomoc těm nejvíce znevýhodněným osobám, zejména pak Romům; proto v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby důkladněji a pravidelně kontroloval výkonnost programů EU, jako jsou programy týkající se zaměstnanosti a vzdělávání, např. Erasmus+ a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

7.  vyzývá Komisi, aby

   bezodkladně vyhodnotila programy a možnosti financování EU a zjistila, zda splňují požadavek nediskriminace a účasti, a bude-li to nutné, aby podnikla kroky k nápravě;
   při kontrole výkonnosti členských států využívajících programy EU uplatňovala silný systém zaměřený na kvalitu, dlouhodobé sledování a finanční účetnictví;
   aktivně zapojila romské adresáty projektů do procesu jejich sledování a hodnocení, a to efektivním a transparentním způsobem;
   zajistila, aby stávající mechanismus pro podávání stížností byl pro rezidenty, nevládní organizace a orgány přístupnější a transparentnější, aby jim bylo umožněno podávat zprávy o diskriminačních fondech a programech EU;
   pozastavila financování v případech, kdy dochází ke zneužívání finančních prostředků EU;
   reformovala ESI fondy tak, aby mohly proaktivněji finančně podporovat boj proti anticiganismu, a
   rozšířila programy financování Evropa pro občany a Práva, rovnost a občanství, a uznala tak významnou úlohu organizací občanské společnosti typu „watchdog“ a dalších příslušných zainteresovaných stran při sledování projevů anticiganismu a zajišťování dodržování základních práv;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby:

   zajistily, aby příslušná opatření financovaná z EU, která by mohla mít dopad na romskou komunitu, byla inkluzivní a bojovala proti segregaci;
   zajistily, aby segregační postupy byly jasně popsány a výslovně vyloučeny z financování;
   zlepšily příležitosti financování v zájmu zajištění toho, aby vytvořené vzdělání a pracovní příležitosti skutečně a udržitelně řešily dlouhodobou nezaměstnanost, což je nezbytné pro důstojný život;
   zajistily účinné využívání všech dostupných zdrojů a
   zvýšily míru využití finančních prostředků EU v souladu s prioritami stanovenými ve vnitrostátních strategiích integrace Romů;

9.  vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci místních a vnitrostátních orgánů a odstranily administrativní a politické překážky a aby účinně využívaly finanční prostředky EU s cílem zlepšit situaci Romů, zejména dětí;

10.  připomíná doporučení Rady z roku 2013, které uvádí, že prosazování sociálního začleňování a boje proti chudobě a jakékoli diskriminaci, mimo jiné i včetně socioekonomické integrace marginalizovaných skupin obyvatelstva, jako jsou Romové, by mělo být usnadněno tím, že by v každém členském státě bylo nejméně 20 % celkových prostředků z Evropského sociálního fondu přiděleno na investice do lidí;

Zajištění rovných práv a boj proti anticiganismu prostřednictvím odborné přípravy

11.  připomíná, že práva menšin a zákaz diskriminace jsou nedílnou součástí základních práv a jako takové spadají do oblasti působnosti hodnot EU, které je třeba dodržovat v souladu s článkem 2 SEU; připomíná, že EU může přijmout opatření, jestliže existuje jasné riziko závažného porušení těchto hodnot ze strany členských států v souladu s článkem 7 SEU;

12.  na základě alarmujících zpráv nevládních a organizací typu „watchdog“ vyzývá členské státy, aby:

   uplatňovaly a prosazovaly směrnici 2000/43/ES, aby se účinně předcházelo všem formám diskriminace Romů a docházelo k jejich odstraňování, a aby zajistily, aby vnitrostátní, regionální a místní správní předpisy nebyly diskriminační a nevedly k segregačním postupům;
   prováděly a prosazovaly rámcové rozhodnutí 2008/913/SVV, neboť poskytuje nástroj k úspěšnému boji proti rétorice anticiganismu a protiromskému násilí;

13.  vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc členským státům při provádění a uplatňování směrnic o rovném zacházení a i nadále bez výjimky zahajovala řízení o neplnění povinností se všemi členskými státy, které porušují směrnice o rovném zacházení nebo tyto směrnice, jako jsou směrnice o rasové rovnosti (2000/43/ES), směrnice o volném pohybu a pobytu (2004/38/ES)(11), směrnice o právech obětí (2012/29/EU), rámcové rozhodnutí (2008/913/SVV) o rasismu a xenofobii, směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU)(12) a směrnice Rady o rovném zacházení s muži a ženami (2004/113/ES)(13) a o rovném zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES), neprovádějí či neuplatňují;

14.  vyzývá Komisi a Radu, aby prolomily patovou situaci a znovu zahájily jednání o tzv. protidiskriminační směrnici;

15.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy popírají, že se jejich romští občané netěší rovnému zacházení, a to, že neprojevují dostatečnou politickou vůli k nápravě selhání při zajišťování přístupu Romů k jejich základním právům a užívání těchto práv, jakož i skutečnost, že tyto členské státy viní z jejich společenského vyloučení způsobeného strukturálním rasismem samotné Romy;

16.  vyzývá členské státy, aby:

   jednoznačně odsoudily a postihovaly popírání romského holokaustu, nenávistné výroky a hledání obětních beránků ze strany politických a veřejných činitelů na všech úrovních a ve všech druzích sdělovacích prostředků, neboť přímo posilují anticiganismus ve společnosti;
   přijímaly další opatření za účelem prevence, odsouzení a boje proti protiromským nenávistným verbálním projevům, rovněž pomocí kulturního dialogu;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily svou práci s nevládními organizacemi s cílem poskytovat školení o osvědčených postupech v oblasti boje proti předsudkům, jakož i o účinných kampaních proti nenávistným verbálním projevům, prostřednictvím mapování konkrétních potřeb a požadavků partnerských nevládních organizací v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby vyslala apel směrem k občanské společnosti, aby monitorovala a podávala zprávy o nenávistných verbálních projevech, zločinech z nenávisti a popírání holokaustu v členských státech;

18.  vyzývá svého předsedu, aby odsoudil a postihoval poslance Evropského parlamentu, kteří v Parlamentu užívají hanlivý, rasistický nebo xenofobní jazyk či se dopouští podobného chování;

19.  ostře odsuzuje porušování práva Romů na volný pohyb; vyzývá členské státy, aby uznaly, že základní zásady EU se musí vztahovat na všechny občany a že směrnice o volném pohybu nepovoluje kolektivní vyhoštění ani jakýkoli druh rasového profilování; vyzývá členské státy původu, aby převzaly svou odpovědnost v boji proti chudobě a vyloučení všech svých občanů, a vyzývá členské státy vstupu, aby zlepšily přeshraniční spolupráci s cílem bojovat proti diskriminaci a vykořisťování a zabránily tomu, aby vyloučení pokračovalo i v zemi vstupu;

20.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s migrací řešily předpojatost vůči romským uprchlíkům a žadatelům o azyl; připomíná, že členské státy přijímají žadatele o azyl ze zemí západního Balkánu, mezi nimiž je co do počtu mnoho Romů ze Srbska a bývalé jugoslávské republiky Makedonie, což může souviset s konkrétními faktory ovlivňujícími místní romskou komunitu; požaduje zařazení specifické kapitoly o pronásledování z důvodu protiromského smýšlení do informací o zemi původu, jež se týkají příslušných zemí;

21.  je hluboce znepokojen množstvím Romů bez státního občanství v Evropě, což má za následek úplné odmítnutí přístupu k sociálním, vzdělávacím a zdravotním službám a jejich vytlačení na samý okraj společnosti; vyzývá členské státy, aby odstranily problém spočívající v tom, že některé osoby nemají státní příslušnost, a zajistily, aby všichni využívali základních lidských práv;

22.  vyzývá členské státy, aby prováděly zápisy do matrik narozených nediskriminujícím způsobem a zajistily identifikaci všech svých občanů s cílem zabránit tomu, aby byl Romům upírán přístup ke všem nezbytným základním službám; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření v zájmu ukončení diskriminujícího provádění zápisů do matrik narozených a prostřednictvím svých místních orgánů přijaly aktivní opatření s cílem zajistit, aby každé dítě bylo zaregistrováno; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech, sdílela osvědčené postupy ohledně identifikace a ochrany osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti, a aby zahájila kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o významu registrace při narození dítěte;

23.  je hluboce znepokojen nerovným přístupem Romů k informacím o zdraví a zdravotním službám a zdravotní péči, závažným nedostatkem průkazů zdravotního pojištění mezi nimi a rasovou nesnášenlivostí namířenou proti nim; vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k odstranění jakýchkoli překážek v přístupu k systému zdravotní péče; žádá členské státy, aby v případě potřeby zajistily financování mediačních programů v oblasti zdravotní péče pro Romy, zvýšily povědomí o zdravotní péči a zlepšily přístup k očkování a preventivní zdravotní péči v romských komunitách;

24.  je hluboce znepokojen diskriminací romských žen, které se často nacházejí v segregovaných porodních odděleních nevyhovujících normám a čelí fyzickému zneužívání, zanedbávání, nedostatečnému a špatnému zacházení ze strany zdravotnického personálu v případech, kdy se pokoušejí o přístup ke službám sexuální a reprodukční zdravotní péče, a které často nemají přístup ke screeningům prostřednictvím mobilního zdravotnictví; naléhavě vyzývá členské státy, aby pro tento účel okamžitě vytvořily monitorovací a nápravný mechanismus a zajistily, aby zdravotnický personál, který porušuje etiku, nesl odpovědnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí, pokud jde o podporu udržitelného a komplexního budování kapacit pro romské ženy, aby vytvořily specializované struktury, jako jsou informační místa, aby poskytovaly individualizovaný zdravotní informační materiál a aby poskytovaly nezbytnou podporu iniciativám působícím v oblasti komunitního zdraví;

25.  vyzývá členské státy, aby při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů upřednostňovaly děti, zejména prostřednictvím poskytování přístupu ke zdravotní péči, důstojným životním podmínkám a přístupu ke vzdělávání romským dětem; zdůrazňuje, že boj proti negramotnosti v některých případech romských dětí je klíčem k lepší integraci a začleňování Romů, což dalším generacím umožní zlepšit jejich přístup k zaměstnání;

26.  naléhavě vyzývá členské státy, aby odsoudily nucenou sterilizaci a poskytly odškodnění romským ženám, které byly podrobeny systematické a státně podporované sterilizaci, a aby toto odškodnění bylo doplněno o omluvu obětem tohoto zločinu proti lidskosti;

27.  je hluboce znepokojen fenoménem nezákonného odebírání romských dětí rodičům; vyzývá členské státy, aby takové případy bezodkladně vyšetřovaly a přijaly vhodná opatření k jejich předcházení;

28.  odsuzuje neschopnost členských států zajistit, aby Romové získali rovný přístup ke spravedlnosti a rovnost před zákonem, což se projevuje:

   v selhávajících nebo nepřijatelně pomalých postupech při zajišťování spravedlnosti pro oběti trestných činů z nenávisti, zejména těch, které páchají policisté,
   v nepřiměřené kriminalizaci Romů,
   v nadměrném policejním dohledu (etnické profilování, příliš časté postupy zastavování a prohledávání, neodůvodněné razie v romských obydlích, svévolné zabavování a ničení majetku, nadměrné využívání síly při zatýkání, v útocích, hrozbách, ponižujícím zacházení, fyzickém zneužívání a popírání práv během policejního výslechu a při zadržování),
   a v nedostatečném policejním dohledu nad zločiny páchanými vůči Romům, kdy je poskytována jen malá nebo žádná pomoc, ochrana (např. v případech obchodování s lidmi a v případech obětí domácího násilí) nebo vyšetřování případů zločinů hlášených Romy;

29.  vyzývá členské státy, aby:

   zaručovaly rovnost všech občanů před zákonem a zajistily, aby všichni měli rovný přístup ke spravedlnosti a přístup k procesním právům;
   policejním úředníkům a úředníkům na všech úrovních soudního systému při zaměstnání poskytovaly povinné školení zaměřené na lidská práva a poskytování služeb,
   prošetřovaly a stíhaly zločiny z nenávisti a poskytovaly osvědčené postupy v oblasti identifikace a vyšetřování zločinů z nenávisti, včetně těch, které jsou konkrétně motivovány protiromským smýšlením,
   v rámci policejních sil zřídily jednotky pro řešení zločinů z nenávisti, které budou mít znalosti o nesnášenlivosti vůči Romům,
   pobízely k odpovídajícímu policejnímu dohledu a v případech policejního přestupku uplatňovaly sankce,
   v rámci spolupráce s policií přijímaly odborníky pro řešení sporů,
   podporovaly aktivní nábor Romů jako příslušníků policejního sboru;
   zajistily, aby se programy na podporu obětí zabývaly specifickými potřebami Romů a aby jim byla poskytnuta pomoc při ohlašování trestných činů a podávání stížností,
   pokračovaly ve společném programu Komise a Rady Evropy JUSTROM pro přístup romských žen ke spravedlnosti a rozšířily jeho geografické pole působnosti;
   plně prováděly směrnici EU o boji proti obchodování s lidmi a aby zintenzivnily svou policejní a soudní spolupráci v boji proti obchodování s lidmi, a
   plně prováděly směrnici 2011/93/EU(14) o předcházení a boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a o ochraně obětí;

30.  vyzývá Evropskou policejní akademii (CEPOL), aby pokračovala v poskytování školení v oblasti základních práv a související osvěty policejních sil v souvislosti s příslušnou problematikou;

31.  je hluboce znepokojen rozšířenou diskriminací Romů v oblasti bytové politiky charakterizovanou diskriminačním trhem v oblasti pronájmu a vlastnictví nemovitostí a systémem sociálního bydlení, nuceným vystěhováváním a demolicemi romských domovů bez zajištění přiměřeného alternativního bydlení, umisťováním Romů v segregovaných táborech a nouzových přístřeších, kde chybí základní služby, stavbou zdí kolem romských obydlí a neschopností veřejných orgánů zajistit plný každodenní přístup Romů k pitné vodě a ke kanalizačnímu systému;

32.  vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v oblasti přístupu k bydlení, aby plně využívaly finanční prostředky EU ke zlepšení jejich bytové situace, zejména prostřednictvím podpory desegregace, odstranění jakékoli územní segregace, prostřednictvím podpory místního rozvoje se zapojením místní komunity a prostřednictvím integrovaných územních investic podporovaných ESI fondy a rovněž prostřednictvím důsledné politiky sociálního bydlení; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k veřejným službám, jako je voda, elektřina a plyn, a k infrastruktuře pro bydlení v souladu s vnitrostátními právními požadavky;

33.  vyzývá Komisi, aby uznala svou pravomoc v oblasti rasově motivovaných nucených vystěhování; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nucené vystěhování probíhalo v plném souladu s právními předpisy Unie a dalšími mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, jako jsou například povinnosti vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech; dále vyzývá ke zvýšení počtu a dostupnosti odborníků na desegregaci v nejvíce dotčených členských státech, kteří by podpořili úřady při zajišťování účinné podpory desegregace z evropských strukturálních a investičních fondů, a dále vyzývá, aby byly Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj (ESF-ERDF) vyčleněny na opatření na prostorovou desegregaci;

34.  vítá proaktivní iniciativy, jejichž cílem je zlepšit bytovou situaci Romů ve městech; bere na vědomí iniciativu Eurocities, která shromažďuje důkazy prostřednictvím mapování, jež zkoumá charakteristiky romských komunit žijících ve městech, výzvy, jimž čelí, a reakce měst na tyto otázky;

35.  ostře odsuzuje pokračující segregaci ve školách, včetně nadměrného zastoupení romských dětí ve „speciálních školách“, školách, do nichž docházejí pouze Romové, samostatných třídách, „kontejnerových školách“ atd.; vyzývá členské státy, aby navrhly a přijaly opatření proti segregaci ve školách a jiná účinná opatření za účelem zajistit rovné zacházení a plný přístup romských dětí k vysoce kvalitnímu a běžnému vzdělávání a zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň povinnou školní docházku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat důvody předčasného ukončování školní docházky, zejména úlohu protiromského smýšlení v tomto jevu, vybízí rovněž členské státy k tomu, aby hledaly nové způsoby, jak odstranit stávající rozdíly v úrovni vzdělání prostřednictvím vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy i neformálního a informálního učení; trvá na tom, že je třeba tak učinit za účasti romských odborníků a školních mediátorů, přičemž je nutné věnovat pozornost diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a zajistit pro tato opatření přiměřené prostředky;

36.  domnívá se, že diskriminace Romů v oblasti zaměstnání, nejčastěji charakterizovaná dlouhodobou nezaměstnaností, smlouvami, které nezaručují žádnou minimální pracovní dobu, nejistými pracovními podmínkami s chybějícím zdravotním a sociálním pojištěním nebo důchodem, překážkami na trhu práce (existujícími i pro Romy s terciárním vzděláním) a nedostatečnými možnosti rekvalifikace, je znepokojivá a nepřijatelná; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v přístupu na trh práce a k pracovním příležitostem a odstranily přímé a nepřímé překážky, včetně diskriminace;

37.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem podpořit vzdělávání, zaměstnání a podnikatelské příležitosti pro Romy, zejména v rostoucích technologických odvětvích; vyzývá členské státy, aby ambiciózně prozkoumaly, jak mohou nové technologie napomáhat a přispívat k sociálnímu a hospodářskému začleňování Romů a k boji proti nenávisti vůči Romům; zdůrazňuje význam regionálního rozvoje, neboť přispívá k vytváření udržitelných pracovních příležitostí v nejméně rozvinutých regionech;

38.  vyzývá členské státy, aby podporovaly politiky, u nichž byl prokázán významný pozitivní dopad, jako je odborná příprava a zácvik na pracovišti, individuální poradenské služby, samostatná výdělečná činnost, programy sociálního podnikání a první pracovní zkušenosti, aby se podpořila účast Romů na pracovním trhu a aby se zabránilo přenosu chudoby mezi generacemi v rámci romských komunit;

39.  odsuzuje vícenásobné formy diskriminace Romů a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která je často utajená a skrytá; zdůrazňuje, že politika zaměřená na jeden důvod diskriminace by se měla zaměřit na situaci konkrétních skupin, u kterých je pravděpodobné, že se stanou oběťmi vícenásobné diskriminace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zlepšení dosažené úrovně vzdělání, účasti, přístupu k zaměstnání, bydlení, zdravotní péči a prevenci diskriminace v případě Romů, kteří čelí vícenásobné diskriminaci nebo nerovnému postavení z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a aby zahrnula příslušné konkrétní programy do rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020;

40.  se znepokojením konstatuje, že romské ženy jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci ve vícero oblastech, jelikož jsou ženami a patří k romské etnické menšině, čímž se dostávají do znevýhodněného postavení, pokud jde o účast ve společnosti na všech úrovních a přístup k základním službám a zdrojům; zdůrazňuje, že diskriminace je ještě palčivější v případě romských žen a dívek, které nemají doklady totožnosti; zdůrazňuje, že zlepšení situace romských žen a dívek vyžaduje konkrétní a cílené nediskriminační politiky, které umožňují rovný přístup k zaměstnání a vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a které zajistí kvalitní bydlení, což je klíčem ke zlepšení životních podmínek těchto dívek a žen a k boji proti chudobě a vyloučení;

41.  vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních strategií integrace Romů a aby se v každé jejich části uplatňovala opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na prosazování ženských práv, především při přidělování prostředků, v souladu se závěry Rady o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, kde se uvádí, že „je nutné ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“; vyzývá vlády členských států a místní orgány, aby do přípravy, provádění, hodnocení a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozdělit údaje podle pohlaví a systematicky je shromažďovat i pravidelně analyzovat, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, zda politiky dosahují požadovaných zlepšení situace romských žen a dívek, a aby přijaly opatření v případě nedostatečného pokroku; vyzývá Komisi, aby podporovala prosazování rovnosti žen a mužů při provádění všech aspektů strategie Evropa 2020, a sice v souladu se Strategií pro rovnost žen a mužů 2010–2015;

42.  vyzývá členské státy, aby zohlednily zvláštní výzvy, kterým čelí romské ženy a dívky, pokud jde o manželství v raném věku, nucené sňatky a útoky na jejich tělesnou integritu, a vybízí členské státy, aby prosazovaly a podporovaly shromažďování a šíření údajů o právních a jiných opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem předcházet násilí páchanému na romských ženách a dívkách a potírat je;

43.  vybízí podniky a místní orgány, aby vytvořily vzdělávací programy a pracovní příležitosti pro romské ženy;

44.  vyzývá vlády, aby vybízely k účinné účasti romských žen ve veřejném a politickém životě a podporovaly je v této účasti;

45.  považuje orgány pro rovné zacházení za nezbytné k tomu, aby informovaly Romy o jejich právech a pomáhaly jim při uplatňování těchto práv a podávání zpráv o diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily standardy, které zajistí, aby měly orgány pro rovné zacházení odpovídající pravomoci a prostředky, aby mohly sledovat případy nesnášenlivosti vůči Romům a řešit je; vyzývá členské státy, aby podporovaly práci a institucionální kapacitu orgánů na podporu rovného zacházení tím, že jim zajistí odpovídající prostředky, aby mohly poskytovat účinnou právní a soudní pomoc a zintenzivnit spolupráci s právními poradci, kteří se zabývají romskou problematikou, s cílem usnadnit podávání zpráv o zneužívání;

46.  je znepokojen nízkou účastí Romů jako partnerů v dialogu s místními, regionálními či vnitrostátními vládami či jako stálých zástupců v těchto orgánech a neschopností vlád zajistit uplatňování plného občanství Romů; uznává v tomto ohledu zásadní úlohu občanské společnosti; vyzývá k širší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními a místními orgány, EU, Radou Evropy a nevládními organizacemi; vybízí EU i vládní instituce a politické strany členských států, aby aktivně propagovaly politické zapojení a posílení postavení Romů a jejich nábor do veřejné správy; vyzývá k programům zaměřeným na posilování postavení Romů, včetně programů cílených na zvýšení a zajištění dlouhodobé účasti Romů z mezirezortní perspektivy jako zástupců místních, regionálních a vnitrostátních vlád; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro zajištění posílené účasti romských žen a dívek v politickém a rozhodovacím procesu;

47.  vyzývá členské státy, aby všem úředním osobám, které nesou odpovědnost a mají klíčovou úlohu ve správném provádění právních předpisů EU a členských států, poskytovaly povinná praktická školení zaměřená na základní práva osob náležejících dvěma či více skupinám a na nediskriminaci s cílem vybavit je potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby mohli sloužit všem občanům, pokud jde o hledisko lidských práv;

48.  vyzývá členské státy – vzhledem k vlivu médií, co se týče ovlivňování toho, jak veřejnost vnímá etnické menšiny – aby:

   poskytovaly povinná školení osobám činným ve veřejnoprávním vysílání a médiích za účelem zvýšení jejich povědomí o problémech a diskriminaci, kterým Romové čelí, a o škodlivých stereotypech,
   podporovaly zaměstnávání Romů ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a
   podporovaly zastoupení Romů ve správních orgánech veřejnoprávních sdělovacích prostředků;

49.  aby bylo možné úspěšně odstranit přetrvávající nesnášenlivost vůči Romům, vybízí členské státy, aby do školních vzdělávacích programů na všech úrovních zahrnuly povinné kurzy o lidských právech, demokratickém občanství a politické gramotnosti, a sice v zájmu odstranění nejistoty Romů v souvislosti s vlastní identitou, posílení jejich sebevědomí a schopnosti uplatňovat a hlásit se o svá rovná práva;

50.  je hluboce znepokojen škrty ve veřejném sektoru, které dramaticky ovlivnily činnost jak státních, tak i nevládních organizací financovaných státem zaměřených na podporu rovnosti Romů a omezily rozsah těchto projektů; zdůrazňuje, že stát a jeho orgány hrají při prosazování rovnosti zásadní úlohu, kterou nelze nahradit;

Vnitrostátní strategie integrace Romů

51.  se znepokojením podotýká, že navzdory veškerému vynaloženému úsilí a finančním prostředkům nepřispěly četné evropské a vnitrostátní programy a fondy určené pro romskou komunitu k významnému zlepšení jejích životních podmínek, a ani v oblasti integrace Romů, zejména na místní úrovni, nebylo dosaženo pokroku; s cílem bojovat proti marginalizaci, diskriminaci a vyloučení romského obyvatelstva, zlepšit proces integrace Romů a potírat protiromské smýšlení tedy členské státy vyzývá, aby:

   byly ambiciózní při vytváření svých vnitrostátních strategií integrace Romů, prováděly další výzkum, pokud jde o úspěšné místní postupy a programy, přičemž je třeba aktivní zapojení Romů, aby se zjistilo, jak se vyvíjí jejich situace a jakým problémům čelí, se zvláštním zřetelem na problematiku nenávisti vůči Romům a jejím důsledkům a s cílem rozvíjet vylepšený, komplexní a ucelený přístup k této problematice, čímž se budou řešit nejen sociální a ekonomické aspekty, ale podnítí se i boj proti rasismu, a zároveň se bude pracovat na vzájemné důvěře,
   plně prováděly své vnitrostátní strategie integrace Romů,
   zhodnotily účinnost svých vnitrostátních strategií integrace Romů a pravidelně je aktualizovaly, vymezily jasné postupy a připravily konkrétní opatření a určily měřitelné cíle a milníky,
   úzce spolupracovaly se všemi zúčastněnými stranami, včetně regionálních a místních subjektů, akademické obce, soukromého sektoru, místních organizací a nevládních organizací, a aktivně zapojovaly Romy,
   dále rozvíjely metodiky sledování a podávání zpráv zaměřené na shromažďování údajů, práci v terénu, financování a kvalitu, neboť podporují účinné politiky založené na vědeckých poznatcích a mohou přispět ke zvýšení účinnosti strategií, činností a přijatých opatření i zjištění důvodů, proč dané programy a strategie nedosahují dlouho očekávaných výsledků,
   posílily vnitrostátní kontaktní místa pro Romy prostřednictvím zajištění dostatečného mandátu, nezbytných prostředků a vhodných pracovních podmínek, aby mohla vykonávat své koordinační úkoly;

Zařazení protiromského smýšlení do popředí zlepšené strategie na období po roce 2020

52.  vítá úsilí i širokou škálu užitečných mechanismů a fondů, které Komise zapojila s cílem posílit sociální a ekonomické začlenění Romů, i skutečnost, že zřídila rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a vyzvala členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie;

53.  vyzývá Komisi, aby

   intenzivněji pokračovala v uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 na základě zjištění a doporučení Účetního dvora, Agentury pro základní práva (FRA), nevládních organizací a pozorovatelských organizací i všech relevantních zúčastněných stran, a to s cílem dosáhnout vylepšeného, aktualizovaného a komplexnějšího přístupu,
   zařadila protiromské smýšlení společně se sociálním začleněním do rámce EU po roce 2020 a zavedla antidiskriminační ukazatele v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví atd., neboť nesnášenlivost vůči Romům podkopává úspěšné provádění vnitrostátních strategií integrace Romů,
   k nenávisti vůči Romům přistupovala jako k horizontální otázce a aby ve spolupráci s členskými státy, agenturou FRA a nevládními organizacemi vypracovala seznam praktických kroků, pomocí nichž mohou členské státy proti tomuto jevu bojovat,
   dokončila pracovní skupinu pro integraci Romů příslušných útvarů Komise zřízením projektového týmu pro romské otázky, který bude sdružovat všechny příslušné komisaře pracující v oblasti rovných práv a nediskriminace, občanství, sociálních práv, zaměstnanosti, vzdělávání a kultury, zdraví, bydlení a jejich vnějšího rozměru, s cílem zabezpečovat vytváření nediskriminačních a doplňkových fondů a programů EU,
   posílila a doplnila práci oddělení Komise nediskriminační politiky a koordinace Romů rozšířením týmu, aby vyčlenila dostatečné zdroje a přijala další zaměstnance, aby tak byly zajištěny dostatečné kapacity pro boj proti nesnášenlivosti vůči Romům, aby zvyšovala povědomí o holokaustu Romů a připomínala památku obětí holocaustu;

54.  vyzývá orgány EU, aby prosazovaly práva Romů v kontextu vnějších vztahů; důrazně trvá na tom, že v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích je třeba bojovat proti protiromskému smýšlení a podporovat práva Romů;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly a aktivně šířily pracovní definici nesnášenlivosti vůči Romům, kterou vypracovala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, s cílem nabídnout vnitrostátním orgánům jasné pokyny;

56.  vyzývá všechny politické skupiny v Parlamentu a politické strany v členských státech, aby dodržovaly přepracovanou Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, a žádá je, aby pravidelně svůj závazek obnovovaly a vždy odsoudily projevy nenávisti a postihovaly je;

57.  vyzývá Agenturu Evropské unie pro základní práva, aby připravila studii o nesnášenlivosti vůči Romům v EU a kandidátských zemích, aby se při své práci na romských otázkách na protiromské smýšlení zaměřila a aby jej ve všech důležitých oblastech sledovala;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy a OSN.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(4) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.
(5) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.
(6) Úř. věst. C 4 E, 7.1.2011, s. 7; Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 73; Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 36; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 157.
(7).Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.
(9) Všeobecné politické doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti č. 13 o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů.
(10) pojem anticiganismus se vyskytuje v různých pravopisných podobách a v různých členských státech se někdy používají mírně odlišné termíny (např. anticikanismus či anti-Gypsyism);
(11) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(12) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(13) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(14) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

Právní upozornění