Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 14. listopadu 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/004 IT/Almaviva
 Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU
 Územní typologie ***I
 Uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě ***I
 Spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele ***I
 Zavádění nástrojů politiky soudržnosti ze strany regionů s cílem řešit demografickou změnu
 Akční plán v oblasti retailových finančních služeb

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/004 IT/Almaviva
PDF 418kWORD 48k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Itálie – EGF/2017/004 IT/Almaviva) (COM(2017)0496 – C8-0322/2017 – 2017/2200(BUD))
P8_TA(2017)0422A8-0346/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0496 – C8-0322/2017),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0346/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří byli propuštěni, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Itálie podala v souladu s kritérii pro pomoc uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG žádost EGF/2017/004 IT/Almaviva o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění 1 646 pracovníků ze společnosti Almaviva Contact SpA působící v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 zařazeno do oddílu 82 (Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání), a nacházející se v regionu úrovně NUTS 2 Lazio (ITI4) v Itálii; vzhledem k tomu, že se očekává, že se těchto opatření zúčastní 1 610 propuštěných pracovníků;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Itálie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 3 347 370 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 5 578 950 EUR;

2.  konstatuje, že italské orgány podaly žádost dne 9. května 2017 a že poté, co Itálie poskytla další informace, dokončila Komise své posouzení dne 26. září 2017 a ve stejný den o tom informovala Parlament;

3.  připomíná, že v důsledku hospodářské krize se ceny marketingových služeb a podpory při nákupu zboží a služeb ocitly pod značným tlakem, což vedlo k poklesu obratu a ziskovosti poskytovatelů těchto služeb; s ohledem na skutečnost, že náklady na pracovní sílu představují v odvětví zprostředkovatelských středisek po telefonu („call centres“) zdaleka nejvyšší výrobní náklady, konstatuje, že podniky na tyto nepříznivé podmínky reagují přemístěním, snižováním nákladů na pracovní sílu nebo ukončením činnosti; vyjadřuje politování nad skutečností, že v období od roku 2009 do prvního čtvrtletí roku 2014 ukončila svou činnost třetina všech italských podniků působících v tomto odvětví;

4.  bere na vědomí, že stávající propouštění přímo souvisejí s 45 % poklesem příjmů střediska společnosti Almaviva v Římě mezi roky 2011 a 2016; lituje, že se nepodařilo dosáhnout dohody se sjednoceným odborovým zastoupením (RSU) o plánu na vyrovnání nákladů práce ve středisku Almaviva Řím s dalšími středisky téže společnosti v Itálii, který by byl ovšem fakticky vyústil ve snížení mezd, což nakonec vedlo k uzavření římského střediska;

5.  konstatuje, že pracovníci v odvětví zprostředkovatelských středisek po telefonu by měli být více chráněni, což především znamená, že je třeba zabránit přeložení zaměstnanců z jednoho střediska do druhého, jež slouží jako zvláštní strategie k vyvolání hromadného propouštění;

6.  uznává, že regionální a místní hospodářství se z velkých potíží způsobených hospodářskou a finanční krizí zotavuje jen pomalu a že masové propouštění může tento proces zastavit nebo přerušit; zdůrazňuje, že aby k této situaci nedošlo, jsou aktivní opatření na pracovním trhu, k nimž patří opatření spolufinancovaná z EFG, absolutně klíčová;

7.  konstatuje, že 79 % cílových příjemců jsou ženy a velká většina z nich je ve věku 30 až 55 let; lituje, že se nepodařilo nalézt schůdné řešení, které by zabránilo jejich propuštění, a to zejména s ohledem na skutečnost, že u žen v této věkové skupině je již tak méně pravděpodobné, že zůstanou a budou postupovat na trhu práce, neboť je vzhledem k jejich povinnostem neformálních pečovatelek obtížné dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a na pracovištích se jim nedostává rovných příležitostí;

8.  zdůrazňuje, že odborná příprava a další individualizované služby by měly plně zohledňovat typické rysy této skupiny pracovníků, zejména vysoký podíl žen; vítá, že do finanční pomoci bylo zahrnuto odhadem 680 000 EUR, které jsou určeny na úhradu výdajů osob pečujících o závislé osoby;

9.  vítá skutečnost, že italské orgány zahájily poskytování individualizovaných služeb cílovým příjemcům dne 6. dubna 2017, tedy s předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu EFG pro navrhovaný koordinovaný balíček opatření;

10.  bere na vědomí, že Itálie plánuje zavést pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká, osm druhů opatření: i) individuální orientace, ii) pomoc při hledání zaměstnání, iii) odborná příprava, rekvalifikace a odborné vzdělávání, iv) příspěvky na opětovné zaměstnání, v) podpora podnikání, vi) příspěvek na zahájení podnikání, vii) náhrada výdajů pro osoby pečující o závislé osoby a viii) náhrada výdajů na mobilitu; konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou z celkového balíčku individualizovaných opatření tvořit 17,4 %, takže zdaleka nebyla využita maximální 35% výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo odborné přípravy;

11.  vítá zřízení výboru tvořeného zástupci ministerstva pro hospodářský rozvoj (MiSE(4)), agentury ANPAL(5), kraje Lazio a odborů, jenž má určit strategii a opatření na podporu bývalých zaměstnanců podniku Almaviva a vypracovat koordinovaný balíček individualizovaných služeb;

12.  chápe, že příspěvek na opětovné zaměstnání je novým opatřením, které bylo zatím použito pouze jednou; zdůrazňuje, že jakmile uplyne dostatek času k získání údajů, je důležité vyhodnotit v plném rozsahu účinnost takových opatření;

13.  zdůrazňuje, že italské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie, ale že budou doplněny akcemi, jež budou financovány buď z ESF, nebo jen z vnitrostátních prostředků;

14.  připomíná, že podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG by měla předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být slučitelná s přechodem k udržitelnému hospodářství, které účinně využívá zdroje;

15.  vyzdvihuje odhodlání italské vlády vymezit pro pracovníky v odvětví telekomunikací nový právní rámec, aby se zabránilo dalším případům podobným tomu, jenž je předmětem žádosti EGF/2017/004 IT/Almaviva;

16.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, nebo opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

17.  vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovala podložené údaje o dopadu financování z EFG, mj. na kvalitu pracovních míst, a o míře opětovného začleňování na trh práce dosažené prostřednictvím EFG;

18.  znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

19.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

20.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Itálie – EGF/2017/004 IT/Almaviva

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2017/2192.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Ministero dello Sviluppo Economico (MiSE)
(5) Agenzia Nazionale per le Politiche Attive del Lavoro (ANPAL)


Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU
PDF 439kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 na téma „Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU“ (2017/2085(INI))
P8_TA(2017)0423A8-0330/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Záchrana životů: zvyšování bezpečnosti vozidel v EU – Zpráva o monitorování a posouzení pokročilých bezpečnostních prvků vozidel, jejich rentability a proveditelnosti pro účely revize nařízení o obecné bezpečnosti vozidel a nařízení o ochraně chodců a jiných zranitelných účastníků silničního provozu“ (COM(2016)0787) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0431),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu, o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 2003/102/ES a 2005/66/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o silniční dopravě v Evropské unii(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o bezpečnosti silničního provozu 2011–2020 – první milník strategie proti zraněním(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o evropské bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“(11),

–  s ohledem na sdělení Komise „Evropská strategie týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milník na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě“ (COM(2016)0766),

–  s ohledem na sdělení Komise „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ (COM(2010)0389),

–  s ohledem na sdělení Komise „CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě“ (COM(2012)0636),

–  s ohledem na bílou knihu Komise „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na zprávu Komise s názvem „Přínosy a proveditelnost některých nových technologií a neregulovaných opatření v oblastech bezpečnosti cestujících ve vozidlech a ochrany zranitelných účastníků silničního provozu“, kterou vypracovala společnost Transport Research Laboratory a která byla zveřejněna dne 26. března 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Provádění cíle 6 politiky Evropské komise v oblasti bezpečnosti silničního provozu pro roky 2011–2020 – první milník strategie proti úrazům“ (SWD(2013)0094),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2017 o bezpečnosti silničního provozu na podporu prohlášení z Valletty z března 2017,

–  s ohledem na balíček Evropa v pohybu, který Komise zveřejnila dne 31. května 2017 a který zahrnuje soubor 8 legislativních iniciativ se zvláštním zaměřením na silniční dopravu,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 70/260 ze dne 15. dubna 2016 o zlepšení globální bezpečnosti silničního provozu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0330/2017),

A.  vzhledem k tomu, že na evropských silnicích přijde každoročně o život přibližně 25 500 osob a přibližně 135 000 je vážně zraněno, je v zájmu dosažení cíle vize nulové úmrtnosti (Vision Zero) zapotřebí přijmout více účinnějších opatření po konzultaci s členskými státy;

B.  vzhledem k tomu, že bezpečnost silničního provozu závisí na třech faktorech: vozidlech, infrastruktuře a chování řidičů, a proto jsou ve všech třech oblastech nezbytná opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, a měla by být přijata účinná opatření v oblasti aktivní a pasivní bezpečnosti;

C.  vzhledem k tomu, že průměrné stáří osobních automobilů, lehkých užitkových vozidel a těžkých nákladních vozidel v EU stále roste a přesahuje nyní deset let; vzhledem k tomu, že stáří vozidla má přímý dopad na následky dopravních nehod a na zranění utrpěná v jejich důsledku;

D.  vzhledem k tomu, že asistenční systémy řidiče činí vozidla bezpečnějšími a rovněž umožňují osobám se sníženou pohyblivostí a starším osobám bezpečnou a aktivní účast v silničním provozu;

E.  vzhledem k tomu že systémy inteligentního řízení dopravy omezují dopravní zácpy a upozorňují řidiče na nebezpečí vyskytující se na jeho trase, a tím přispívají ke snížení rizika dopravních nehod;

F.  vzhledem k tomu, že přechod k autonomně jezdícím vozidlům rychle postupuje a že bezpečnost na silnicích je obecně naléhavou záležitostí, musí Komise nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2018 předložit přezkum nařízení o obecné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že jakékoli další zpoždění by v každém případě bylo nepřijatelné;

G.  vzhledem k tomu, že 38 % všech smrtelných nehod se vyskytuje v městských oblastech, přičemž se často týkají zranitelných účastníků silničního provozu, měly by členské státy při plánování městského provozu zohledňovat zranitelné účastníky silničního provozu a zlepšit svůj postoj k jiným druhům dopravy, jako jsou automobily a autobusy; vzhledem k tomu, že by Komise měla předložit svůj přezkum nařízení o ochraně chodců;

H.  vzhledem k tomu, že existuje jednoznačná souvislost mezi bezpečností silničního provozu a pracovními podmínkami profesionálních účastníků silničního provozu;

Obecné požadavky

1.  zdůrazňuje, že by členské státy měly provádět účinné a pravidelné kontroly řidičů, neboť hlavními příčinami nehod jsou stejně jako v minulosti nepřiměřená a vzhledem k jízdním podmínkám nadměrná rychlost, nesoustředění se, řízení pod vlivem alkoholu nebo drog a nadměrná únava, a proto

   a) vyzývá Komisi, aby stanovila procentní sazbu pro vozidla kategorie M1 a N1, které je třeba zkontrolovat,
   b) vyzývá Komisi, aby zavedla přísnější kontroly řádného prosazování omezení povinné pracovní doby a doby odpočinku pro řidiče, kteří jsou profesionálními účastníky silničního provozu;
   c) vyzývá členské státy, aby zintenzivnily výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o inteligentní strategie prosazování, a aby zavedly sankce, které budou pachatele přestupků účinně odrazovat;

2.  konstatuje, že přibližně 25 % všech každoročních smrtelných dopravních nehod v EU je způsobeno konzumací alkoholu; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnou přidanou hodnotu harmonizace limitu koncentrace alkoholu v krvi v EU na 0,0 % pro nové řidiče v prvních dvou letech a pro profesionální řidiče a vítá politiku nulové tolerance některých členských států pro řízení pod vlivem alkoholu;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na prohlášení z Valetty o zlepšení bezpečnosti silničního provozu, které vydalo maltské předsednictví dne 29. března 2017, začlenila do své nové strategie bezpečnosti silničního provozu pro desetiletí 2020–2030 nové cíle snížení počtu vážných zranění při silničních nehodách v EU o polovinu;

4.  vyzývá členské státy, aby výrazně zlepšily stav své silniční infrastruktury pomocí pravidelné a účinné údržby, včetně údržby dopravních značek a signalizačních systémů, a přiměřené modernizace s cílem vyrovnat se s objemem dopravy, a aby zavedly inovativní opatření, která zajistí plnou funkčnost a posílení interoperability asistenčních systémů řidiče, čehož výsledkem by byla tzv. inteligentní infrastruktura; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus, který zajistí udržení evropské silniční infrastruktury v odpovídajícím stavu;

5.  poukazuje na to, že úpravy infrastruktury (jako např. některé typy bezpečnostních svodidel či některé typy zpomalovacích prvků) mohou vyvolat či zhoršit některé nehody, zejména v případě jednostopých motorových vozidel; vyzývá proto Komisi, aby navrhla jakékoli normalizační opatření, které by umožnilo napravit jejich nedostatky;

6.  konstatuje, že mnoho řidičů si neuvědomuje nezbytnost vytvoření koridoru pro přístup pohotovostních vozidel na dálnicích nebo neví, jak takový koridor vytvořit, a vyzývá proto Komisi, aby stanovila společné normy pro vytváření takových koridorů a zahájila evropskou osvětovou kampaň;

7.  konstatuje, že téměř polovina chodců a cyklistů usmrcených v důsledku dopravních nehod je starších 65 let a že dopravní nehody jsou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí; vyzývá proto členské státy, aby umožnily starším lidem a mladým řidičům bezpečnou účast v silničním provozu silnice tím, že vypracují programy zaměřené na předcházení riziku nehod spojených s věkem;

8.  konstatuje, že 51 % případů obětí smrtelných dopravních nehod v městských oblastech představují chodci a cyklisté, a vybízí proto města, aby do svých plánů mobility začlenila cíle zaměřené na snižování silničních a dopravních nehod; vyzývá také členské státy, aby prostřednictvím řešení kritických nehodových míst a budování a udržování cyklistické infrastruktury nebo prostřednictvím rozšiřování a modernizace stávající infrastruktury více zohledňovaly zranitelnější účastníky silničního provozu; vyzývá Komisi, aby rovněž přijala další opatření na úrovni EU nad rámec dostupnosti stávajících režimů financování s cílem umožnit rozsáhlá zlepšení cyklistické infrastruktury a zavést nové aktivní a pasivní technologie bezpečnosti vozidel, které budou chránit zejména zranitelné účastníky silničního provozu;

9.  konstatuje, že neznalost a/nebo nedodržování pravidel silničního provozu ze strany některých cyklistů vede někdy k situacím, které ohrožují bezpečnost samotného cyklisty i dalších účastníků silničního provozu; vyzývá Komisi, aby zvážila návrh, který by umožnil bezpečnější jízdu na kole díky její harmonické koexistenci s ostatními způsoby městské dopravy;

10.  vybízí provozovatele inteligentních dopravních systémů a veřejné dopravy, aby dále vyvíjely technologie pro vozidla, které podnítí řidiče při vjezdu do městských oblastí k přechodu na bezpečnější druhy dopravy;

11.  konstatuje, že nové dopravní prostředky, jako jsou kola na elektrický pohon a jiná elektrická mobilní zařízení, se těší stále větší oblibě; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně prozkoumala požadavky na bezpečnost pro taková vozidla a aby předložila návrhy na jejich bezpečné začlenění do silniční dopravy, a to při náležitém zohlednění subsidiarity;

12.  konstatuje, že vývoj a zavádění bezpečnostních systémů by měly přispět k bezpečnosti silničního provozu a že tento proces bude tudíž vyžadovat určitý druh adaptačního období; vyzývá proto Komisi, aby před zavedením specifických technických předpisů vzala v úvahu čas nutný k vývoji takových systémů;

13.  připomíná, že podvody s počitadly ujetých kilometrů zůstávají neřešeným problémem, zejména na trhu s ojetými vozidly, jak uvedla Komise ve své studii o fungování trhu s ojetými vozidly z hlediska spotřebitelů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se prostřednictvím účinných opatření a právních předpisů zabývaly problémem manipulace počitadel nebo neoprávněných zásahů do nich;

14.  konstatuje, že čím více vozidel jezdí na silnicích, tím je pravděpodobnost nehod vyšší; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby podporovaly kolektivní a sdílenou mobilitu, zejména v městských oblastech, za účelem snížení počtu vozidel v provozu, a aby podporovaly opatření ke zvýšení podílu kol a vozidel řízených řidiči z povolání;

15.  poukazuje na to, že povinná výbava, která se musí nacházet ve vozidle, se v jednotlivých členských státech liší, a vyzývá proto Komisi, aby vypracovala závazný celounijní seznam předmětů, které by spadaly pod tuto povinnost;

16.  trvá na tom, že by EU a její výzkumná střediska měly hrát vedoucí úlohu ve vývoji autonomních vozidel, který povede k revoluci automobilového odvětví, zejména pokud jde o bezpečnost silničního provozu, přičemž se očekává, že by tato vozidla měla každoročně zachránit tisíce životů a zároveň přispět k digitalizaci vnitřního trhu;

Asistenční systémy řidiče ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu

17.  zdůrazňuje, že přibližně 92 % všech nehod je způsobeno lidským selháním nebo kombinací lidského selhání a vozidla či infrastruktury a že by proto mělo být povinné instalovat pouze ty asistenční systémy řidiče, které na základě vědeckých důkazů výrazně zlepšují bezpečnost silničního provozu, mají příznivý poměr nákladů a přínosů a jsou připraveny k uvedení na trh; domnívá se navíc, že výsledné zvýšení kupní ceny by nemělo být přehnané natolik, aby si zákazníci nemohli dovolit taková vozidla koupit, a že asistenční systémy řidiče, které jsou důležité pro bezpečnost silničního provozu, by měly být pravidelně kontrolovány;

18.  vyzývá Komisi, aby při provádění dohledu nad trhem s vozidly prováděla výše uvedené zkoušky bezpečnostních zařízení;

19.  domnívá se, že výhod, které přinášejí zvýšené bezpečnostní normy a lepší vybavení, lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže budou stávající a budoucí předpisy zaváděny a prosazovány účinným způsobem; v tomto ohledu vyzývá k přísnějšímu celoevropskému dohledu nad schvalovacími orgány a technickými zkušebnami v Unii; dále vyzývá k tomu, aby vozidla na silnicích v celé Unii byla po uvedení na trh podrobována přísnějšímu a nezávislejšímu dozoru s cílem zajistit, aby i nadále splňovala bezpečnostní kritéria;

20.  zdůrazňuje, že pokud je zjištěn nesoulad, evropští spotřebitelé by měli mít možnost spoléhat se na rychlá, přiměřená a koordinovaná nápravná opatření, včetně případného stažení vozidel z provozu v celé Unii; domnívá se, že hospodářské subjekty by měly být odpovědné za jakoukoli újmu vzniklou na straně vlastníků závadných vozidel, kterou utrpí v důsledku nesouladu nebo po stažení vozidel z provozu;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily úroveň bezpečnosti u stávajících vozidel v provozu a podporovaly rozvoj a inovace, které zvýší bezpečnost vozidel, jež jsou již v provozu, a to prostřednictvím pobídek a podpory dodatečného vybavování vozidel nákladově efektivními systémy bezpečnosti silničního provozu, které pomáhají řidičům lépe reagovat v nebezpečné situaci;

22.  vyzývá výrobce a zpracovatele, aby

   a) řidičům jasně vyznačili stav aktivace každého asistenčního systému řidiče,
   b) v případě vypínatelných systémů zavedli dvoustupňový deaktivační mechanismus, při kterém může řidič nejprve vypnout pouze varovný signál a až následně může deaktivovat samotný systém,
   c) zajistili, aby byl po každém opětovném nastartování vozidla asistenční systém řidiče opět aktivován; a
   d) zavedli cenovou politiku, která bude spotřebitele povzbuzovat k volbě vozidel vybavených bezpečnostními systémy a asistenčními systémy řidiče;

23.  zdůrazňuje, že by se evidentní varovná upozornění měla od sebe dostatečně lišit tak, aby bylo intuitivně zřejmé, na který systém se asistence vztahuje, a že by tato varovná upozornění měly bez problémů vnímat i starší osoby, osoby se zdravotním postižením, jako jsou osoby se sluchovým či zrakovým postižením, a osoby s omezenou pohyblivostí; vyzývá proto zúčastněné strany, aby stanovily příslušné jednotné normy, které jednotlivým operátorům umožní přijmout specifická řešení;

24.  vítá skutečnost, že téměř všechna vozidla testovaná v rámci Evropského programu hodnocení nových automobilů (Euro NCAP) zaměřeného na spotřebitele obdržela hodnocení pěti hvězdiček a že většina výrobců automobilů úspěšně reagovala na výzvu, kterou představují nové požadavky v rámci uvedeného programu; konstatuje nicméně, že ne všechny modely automobilů prodávaných v Evropě jsou testovány v rámci programu Euro NCAP a ne všechny modely stejného typu se prodávají s totožnou specifikací, což může být pro spotřebitele nesrozumitelné, a vést tak k jejich nepřiměřené důvěře vkládané do vozidla vzhledem ke skutečnému výkonu zakoupeného modelu; připomíná proto význam spolehlivého normativního základu pro povinné bezpečnostní požadavky, jímž se zajistí, aby celý vozový park používaný a prodávaný v EU disponoval veškerým nutným bezpečnostním vybavením;

25.  domnívá se, že program Euro NCAP by měl vždy odrážet skutečnou bezpečnost vozidel určitého modelu, a vybízí k tomu, aby byl při posuzování bezpečnosti nových vozidel ambicióznější než zákonem stanovené minimální požadavky a aby zohledňoval aktualizované zákonné minimální požadavky s cílem podpořit další vývoj vozidel, která zajistí vysokou úroveň bezpečnosti v silničním provozu, aby tak Evropa neslevovala ze svých nároků a jednala jako celosvětový lídr, pokud jde o bezpečnost vozidel;

26.  vyzývá Komisi, aby koordinovala přijímání norem s Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) s cílem dosáhnout souladu na mezinárodní úrovni a zároveň omezit na minimum výjimky z povinnosti montáže asistenčních systémů řidiče, aby se obecně zvýšila bezpečnost silničního provozu; zdůrazňuje dále, že výrobci by měli vytvořit přehledné informační materiály, které řidičům pomohou lépe se orientovat v různých asistenčních systémech a pochopit jejich funkci;

27.  vyzývá k zavedení harmonizovaného evropského přístupu, který zohlední veškeré stávající mezinárodní i vnitrostátní právní předpisy a zajistí jejich doplňkovost;

28.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala podíl vozidel zvláštního určení na dopravních nehodách ve městech a aby v případě potřeby zrušila stávající výjimky z povinnosti montáže asistenčních systémů řidiče;

29.  zdůrazňuje, že příprava řidičů by měla zahrnovat pravidelné doplňující školení týkající se používání povinného mechanismu podpory řízení, přičemž by se zvláštní pozornost měla věnovat starším osobám a osobám se sníženou pohyblivostí; naléhavě vyzývá autoškoly, aby jednak začlenily otázky související s obsluhou těchto systémů do své odborné přípravy a jednak podmínily získání řidičského oprávnění absolvováním praktického odborného výcviku v silničním provozu;

30.  konstatuje, že finanční pobídky, např. daňové nebo pojistné pobídky, pro takové opatření, jako je montáž dalších asistenčních bezpečnostních systémů řidiče do nových i ojetých automobilů nebo jejich zahrnutí do výcviku řidičů, mohou usnadnit zavádění vozidel s vyšší úrovní bezpečnosti na trh; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení takových mechanismů;

31.  vyzývá Komisi, aby od subjektů na trhu požadovala, aby zajistily využívání otevřených standardů a rozhraní, které povedou k dalšímu zlepšení interoperability, aby bylo možné provádět nezávislé zkoušky využitím příslušných údajů o vozidlech a systémech, včetně jejich aktualizací, a aby je mohli vykonávat kvalifikovaní pracovníci, přičemž se zajistí dodržování ochrany údajů, jež jsou předmětem průmyslového či duševního vlastnictví;

32.  zdůrazňuje, že by měla být zohledněna vysoká úroveň ochrany a uchovávání údajů podle nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a práva na ochranu soukromí a osobních údajů a zajištěna vysoká bezpečnost IT, aby se vyloučilo riziko nových nehod způsobených dálkovým ovládáním palubních systémů nebo konfliktů souvisejících s kompatibilitou; doporučuje, aby se přezkoumala zásada vlastnictví údajů;

33.  zdůrazňuje, že pro dosažení aktivní bezpečnosti silničního provozu je důležité využívat spolehlivých informací o poloze a čase ze satelitních navigačních systémů a uplatňovat systém družicové lokalizace a systém EGNOSS/GNSS; vyzývá k vyvinutí většího úsilí o dosažení přesnosti aktivní bezpečnosti silničního provozu systému EGNOS/GNSS na méně než jeden metr, aby bylo dosaženo přechodu ze schopnosti tohoto systému snížit rychlost vozidla na jeho schopnost automaticky zasáhnout a změnit jízdní dráhu vozidla; vyzývá, aby byla podporována zvýšená bezpečnost silničního provozu propojením údajů systému EGNOS/GNSS s palubními řídicími systémy;

Bezpečnostní opatření k předcházení nehodám

34.  vítá skutečnost, že systémy nouzového brzdění jsou již od listopadu 2015 povinné pro všechna nová nákladní vozidla a autobusy v EU, vyzývá však Komisi, aby zavedla povinnost montáže automatických asistenčních systémů nouzového brzdění a odhalování chodců, cyklistů, jednostopých motorových vozidel a motocyklistů do osobních automobilů, lehkých užitkových vozidel, autobusů, autokarů, a zejména těžkých nákladních vozidel, neboť vzhledem k autonomnímu silnému brzdění a výsledné kratší brzdné dráze mají velký potenciál předcházet nehodám;

35.  vyzývá k bezpečnějšímu designu přední a zadní části těžkých nákladních vozidel, pokud jde o lepší viditelnost chodců a cyklistů, a k vytvoření zábran k prevenci nárazu a zmírnění jeho dopadu;

36.  požaduje povinnou montáž nastavitelných inteligentních asistenčních systémů, které zobrazují omezení rychlosti, značky stop a semafory a které řidičům pomáhají dodržovat omezení rychlosti; vyzývá členské státy, aby zajistily bezchybný stav dopravních značek se snadno čitelným dopravním značením; zdůrazňuje, že pro správné fungování inteligentních asistenčních systémů je nezbytné aktualizovat v online silničních mapách aktuální omezení rychlosti;

37.  zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení bezpečnosti silničního provozu musí být zpomalení vozidel ostatních účastníků silničního provozu lépe zobrazeno prostřednictvím jednoznačných palubních světelných signálů, a očekává povinné používání zobrazování nouzového brzdění ve formě blikajícího brzdového světla nebo blikajících výstražných světel;

38.  zdůrazňuje, že vzhledem k jeho významu pro bezpečnost silničního provozu by měl být zaveden povinný nastavitelný asistenční systém pro udržování vozidla v jízdním pruhu, který nejen varuje, ale také vhodně zasahuje, aniž by bránil řidiči jednat přímo; konstatuje, že pro využívání tohoto systému varování je nezbytné, aby silniční značení byla udržována v dobrém stavu, aby byla jasně rozeznatelná;

39.  zdůrazňuje, že zvětšení bezprostředního pole výhledu u nákladních vozidel, autobusů a autokarů a zmenšení nebo odstranění mrtvých úhlů může významně přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu těchto vozidel; vyzývá proto Komisi, aby stanovila ambiciózní rozlišené standardy přímého výhledu a zavedla povinné používání předních, bočních a zadních kamer, snímačů a asistenčních systémů pro odbočování, přičemž by příslušná opatření měla být v souladu se směrnicí (EU) 2015/719 a neměla by vést k nedodržení lhůt pro provádění stanovených ve směrnici;

40.  zdůrazňuje, že by měla být zajištěna možnost montáže alkoholových imobilizérů a systémů odhalujících řidičovu nesoustředěnost a ospalost, a naléhavě vyzývá k používání alkoholových imobilizérů v případě profesionálních řidičů či řidičů, kteří způsobili dopravní nehodu pod vlivem alkoholu a byli proto odsouzeni za jízdu pod vlivem alkoholu, jako nápravné opatření;

41.  konstatuje, že nákladní vozidla se podílejí na 15 % smrtelných silničních nehod a že zranitelní účastníci silničního provozu jsou každý rok oběťmi smrtelných nehod s účastí kamionu v přibližně tisíci případech; vyzývá proto Komisi, aby v případě nákladních vozidel urychlila povinné zavedení ambiciózních rozlišených standardů přímého výhledu, inteligentních systémů pro přizpůsobení rychlosti vozidla a automatizovaných systémů nouzového brzdění s detekcí chodců a cyklistů;

Bezpečnostní opatření ke zmírnění následků nehod

42.  podotýká, že tlak v pneumatikách má značný dopad na bezpečnost silničního provozu, spotřebu paliva i emise; vyzývá proto Komisi, aby zavedla povinnost vybavit veškerá vozidla systémy sledování tlaku v pneumatikách; vyzývá rovněž Komisi, aby do právních předpisů EU převzala změny týkající se systémů měření tlaku v pneumatikách, které si kladou za cíl zajistit reálné fungování systémů v podmínkách dojednaných v EHK OSN;

43.  považuje za nezbytné, aby byla zavedena povinnost montáže inteligentních systémů upozorňujících na nutnost zapnutí bezpečnostních pásů pro všechna přední sedadla u všech vozidel a pro zadní sedadla vozidel kategorie M1 a N1;

44.  domnívá se, že je důležité zavést povinnost montáže automatizovaných systémů upozorňujících na nutnost zapnutí bezpečnostních pásů, aby se předešlo poranění krku;

45.  vyzývá Komisi, aby povinnost montáže systému eCall rozšířila od roku 2019 na motocykly, těžká nákladní vozidla a autobusy a aby rovněž zajistila, aby bylo možné tento systém nainstalovat i dodatečně, aby tak došlo k maximálnímu pokrytí vozidel v provozu;

46.  požaduje přesné a spolehlivé statistické údaje o nehodách v rámci celé EU, včetně údajů o příčinách nehod, údajů o vystavení se riziku, seznamu zranění a účastníků nehod, a konstatuje, že záznamník údajů o události by mohl být v této souvislosti velmi užitečný, přičemž údaje musí zůstat anonymní a využívat se pouze pro účely zkoumání nehod;

47.  požaduje shromáždění údajů na úrovni EU o mrtvých a zraněných ve vozidlech z jiných důvodů než v důsledku srážky; konstatuje, že nejsou k dispozici žádné údaje o obětech úpalu ve vozidle;

48.  požaduje, aby byla pro zajištění maximální ochrany bezpečnosti cestujících zavedena striktnější pravidla požární bezpečnosti pro autobusy s různými druhy paliva, včetně autobusů jezdících na stlačený zemní plyn;

49.  konstatuje, že upravená ochrana proti podjetí zepředu u těžkých nákladních vozidel by mohla snížit počet úmrtí při čelním nárazu osobního a nákladního vozidla o 20 %; vyzývá Komisi, aby pro všechna nová nákladní vozidla zavedla povinnost ochrany proti podjetí zepředu, která lépe pohlcuje energii;

50.  požaduje povinné čelní, boční a zadní nárazové zkoušky pro:

   a) terénní vozidla (SUV) se zvýšenými sedadly a maximální hmotností vyšší než 2 500 kg a
   b) vozidla s elektrickým pohonem a jinými novými pohonnými technologiemi;

51.  vyzývá Komisi, aby rovněž aktualizovala požadavky na testování systémů pasivní bezpečnosti motorových vozidel, tak aby zahrnovaly ochranu všech zranitelných účastníků silničního provozu při čelním nárazu a při nárazu zezadu, a to nejen chodců, ale i cyklistů;

52.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby trh měl dostatečný a realistický čas pro přizpůsobení se těmto opatřením;

53.  zdůrazňuje, že směrnice (EU) 2015/719 o hmotnostech a rozměrech těžkých nákladních vozidel má velký potenciál ke zlepšení bezpečnosti nákladních vozidel; vyzývá Komisi, aby urychlila práci na této směrnici a bezodkladně předložila své posouzení;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 1.
(3) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 134.
(4) Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9.
(5) Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 1.
(6) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77.
(7) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 155.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0228.
(9) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 49.
(10) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 54.
(11) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.


Územní typologie ***I
PDF 397kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet) (COM(2016)0788 – C8-0516/2016 – 2016/0393(COD))
P8_TA(2017)0424A8-0231/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0788),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0516/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 4. října 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0231/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2391.)

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 71.
(2) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 74.


Uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě ***I
PDF 400kWORD 52k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnice Rady 96/50/ES a směrnice Rady 91/672/EHS (COM(2016)0082 – C8-0061/2016 – 2016/0050(COD))
P8_TA(2017)0425A8-0338/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0082),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0061/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociální výboru ze dne 13. července 2016(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A8-0338/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2017 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2017/2397.)

(1) Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 93.


Spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele ***I
PDF 400kWORD 53k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (COM(2016)0283 – C8-0194/2016 – 2016/0148(COD))
P8_TA(2017)0426A8-0077/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0283),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0194/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená bulharským Národním shromážděním, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0077/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/... o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/2394.)

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 100.


Zavádění nástrojů politiky soudržnosti ze strany regionů s cílem řešit demografickou změnu
PDF 483kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o využívání nástrojů politiky soudržnosti v regionech k řešení demografické změny (2016/2245(INI))
P8_TA(2017)0427A8-0329/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o politice soudržnosti v horských regionech EU(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU(12),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(13),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 k evropské strategii pro hospodářský a sociální rozvoj horských oblastí, ostrovů a řídce osídlených oblastí(14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(15),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi(16),

—  s ohledem na zprávu Komise s názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU (2013–2060)“ (European Economy 3/2015),

—   s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvanou „Investice pro růst a zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a ve městech EU“ ze dne 23. července 2014,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (COM(2009)0180),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (COM(2007)0244),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (COM(2006)0571),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2005 nazvané „Zelená kniha o nové mezigenerační solidaritě jako odpovědi na mezigenerační změny“ (COM(2005)0094),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

—  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 16. června 2016 týkající se reakce EU na demografické výzvy(17),

—  s ohledem na studii tematické sekce B (strukturální politika a politika soudržnosti) generálního ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu s názvem „Jak může regionální politika a politika soudržnosti přispívat k řešení demografických výzev?“ zveřejněnou v září 2013,

—  s ohledem na publikaci ESPON „Odhalení územního potenciálu a utváření nových politik pro specifická evropská území: ostrovní, horské, řídce osídlené a pobřežní oblasti“(18),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0329/2017),

A.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje v Evropě i po celém světě skutečný problém a klíčovou výzvu, a to nejen obecně, ale také pokud jde o politiky v oblasti místního rozvoje a posilování regionů v dnešní EU, k čemuž se přidávají problémy v oblasti zaměstnanosti, nekontrolovaná globalizace, změna klimatu, přechod na nízkouhlíkové hospodářství a výzvy vyplývající z posunu v oblasti průmyslu a technologií a ze sociální a hospodářské inkluze;

B.  vzhledem k tomu, že stejně jako ve většině postindustriálních společenství se obyvatelstvo Evropy již po několik desetiletí vyznačuje prodlužující se dobou dožití a nízkou porodností, což má vedlejší dopady v podobě úbytku populace v produktivním věku a stárnoucí populace a mohlo by to vést ke změně struktury obyvatelstva a věkové pyramidy; vzhledem k tomu, že hospodářská krize, jež zasáhla celou Evropskou unii, měla významný dopad na řadu oblastí a regionů, zejména venkovských, a přispěla k jejich chudobě a vylidnění; vzhledem k tomu, že přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů a stále se prohlubující nerovnost mezi důchody žen a mužů významně omezují účast žen na pracovním trhu;

C.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že rychlý růst počtu obyvatel v rozvojových zemích a demografický úbytek v EU se projeví poklesem podílu obyvatelstva Evropské unie na světové populaci z 6,9 % v roce 2015 na 5,1 % v roce 2060(19);

D.  vzhledem k předpokladu, že 132 z celkem 273 regionů úrovně NUTS 2 zaznamená v období mezi lety 2015 a 2050 pokles počtu obyvatel(20); vzhledem k tomu, že tento pokles zasáhne především místní správní jednotky;

E.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou pro Evropskou unii a všechny členské státy je podpora růstu, který je inteligentní, udržitelný a zároveň podporuje začlenění;

F.  vzhledem k tomu, že geografické nebo demografické charakteristiky prohlubují problémy v oblasti rozvoje; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu byla v Lisabonské smlouvě k cílům hospodářské a sociální soudržnosti připojena územní soudržnost;

G.  vzhledem k tomu, že demografická změna nepostihuje všechny země a regiony stejně, a to jak v důsledku přirozené dynamiky, tak migračních toků, neboť většina městských a zejména metropolitních oblastí zaznamenává přírůstek obyvatel, zatímco ve většině venkovských a odlehlých oblastí počet obyvatel klesá, přičemž situace v jednotlivých nejvzdálenějších regionech se od sebe velmi liší; vzhledem k tomu, že tato nerovnováha staví území čelící vylidňování i území, v nichž obyvatelstvo přibývá, před významné výzvy; vzhledem k tomu, že izolované oblasti a oblasti, do nichž existuje jen omezený přístup, jsou demografickému poklesu vystaveny nejvíc; vzhledem k tomu, že na druhé straně je třeba věnovat pozornost dopadům tzv. „suburbanizace“, jež je důsledkem pohybu velkých skupin obyvatelstva z velkých měst do přilehlých oblastí a vytváří tlak na místní i regionální orgány;

H.  vzhledem k tomu, že evropské regiony představují velmi rozdílná území; vzhledem k tomu, že v rámci jednoho regionu lze nalézt oblasti s vysokou nezaměstnaností nebo chudobou i specifické problémy, zejména pokud jde o demografickou změnu, což nutně vyžaduje zavedení cílených nástrojů ke snížení nerovností v rámci regionů a ke zlepšení územní rovnováhy mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi;

I.  vzhledem k tomu, že ženy, především matky samoživitelky, jsou více vystaveny chudobě a vyloučení;

J.  vzhledem k tomu, že demografická změna představuje výzvu, pokud jde o zajištění sociální soudržnosti a důstojných životních podmínek všech obyvatel a o podporu vyrovnaného hospodářského rozvoje; vzhledem k tomu, že demografická změna má dopady na infrastrukturu a dostupnost a kvalitu služeb, což se projevuje nedostatečným propojením nebo přílišnou vzdáleností zdravotnických zařízení a často se jedná o důsledek nedostatečného propojení mezi městským a venkovským obyvatelstvem;

K.  vzhledem k tomu, že demografická změna přináší závažné politické výzvy, jež se dotýkají celé řady oblastí politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že regionální politika a evropské strukturální a investiční fondy, včetně Fondu soudržnosti, jsou pro řešení této změny klíčovými nástroji;

L.  vzhledem k tomu, že neurbanizované oblasti v Evropské unii jsou domovem pro 113 milionů osob, zahrnují 12 milionů zemědělských podniků a 172 milionů hektarů zemědělské půdy, přičemž poskytují významný přínos evropským ekonomikám, kulturám a ekosystémům;

M.  vzhledem k tomu, že patřičná infrastruktura a přiměřená úroveň služeb jsou důležitými faktory při řízení struktury obyvatelstva v regionech, které jsou řídce osídleny nebo se potýkají s emigrací a v nichž hrají investice a pracovní místa důležitější roli;

N.  vzhledem k tomu, že řádná infrastruktura a přístup k veřejným službám a vysoce kvalitním pracovním místům jsou důležitými faktory, jež ovlivňují rozhodnutí, zda setrvat, či nesetrvat v určité oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více než muži ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, a to tím spíše, pokud je jim více než 60 let;

P.  vzhledem k tomu, že demografická změna má větší dopad na zaostávající regiony;

Q.  vzhledem k tomu, že demografická změna, jež zasahuje venkovské oblasti, má vedle vážných demografických důsledků také důsledky hospodářské a sociální, vede k územní roztříštěnosti a ovlivňuje kvalitu života a životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje základní právo, společnou hodnotu EU a nezbytnou podmínku pro dosažení cílů EU v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti;

S.  vzhledem k tomu, že rovnost mužů a žen je důležitým nástrojem hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti;

T.  vzhledem k tomu, že v důsledku záporného demografického vývoje roste nutnost větší solidarity mezi generacemi;

Obecné souvislosti

1.  zdůrazňuje, že demografická změna vytváří značný hospodářský, sociální, fiskální a environmentální tlak na vlády členských států a na regionální a místní orgány z hlediska zajišťování veřejných služeb, zejména sociálního zabezpečení a sociálních služeb, budování a spravování infrastruktury a zachovávání ekosystémů prostřednictvím udržitelného územního plánování; zdůrazňuje, že tento tlak bude ještě umocněn úbytkem aktivní populace a vyšší mírou závislosti; podtrhuje zásadní úlohu vysoce kvalitních veřejných a soukromých služeb; zdůrazňuje význam přístupných, vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných a soukromých služeb coby nástroje k zajištění rovnosti žen a mužů;

2.  domnívá se, že demografickou změnu je třeba řešit koordinovaným úsilím všech evropských, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, prováděním strategií pro přizpůsobování se změnám, jež budou odrážet místní a regionální situaci, a uplatňováním účinné víceúrovňové správy, a to jak ve struktuře těchto specifických politik zaměřených na konkrétní regiony, tak při jejich provádění; zastává názor, že cílem takto koordinované a integrované reakce by mělo být zlepšení kvality života občanů, kteří by měli získat lepší hospodářské příležitosti, a investice do kvality a cenové i celkové dostupnosti sociálních a veřejných služeb v dotčených regionech; dále se domnívá, že je třeba do tohoto procesu zapojit zástupce občanské společnosti i ostatní zúčastněné strany; poukazuje na to, že komplexní přístup musí odrážet úlohu měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a rovněž oblastí, které čelí zvláštním nevýhodám spojeným s jejich geografickými či demografickými podmínkami, a že proto bude muset takový přístup zohledňovat také specifické výzvy, které představují nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak se výslovně uvádí v Lisabonské smlouvě; vyzývá členské státy a Komisi, aby zohledňovaly dopad jednotlivých politik na rovnost žen a mužů a demografickou změnu;

3.  uznává, že demografická změna na jedné straně vytváří nové výzvy, avšak na straně druhé přináší příležitosti k místnímu rozvoji, který je důsledkem změn v poptávce městské společnosti, zejména pokud jde o potraviny a chvíle volna a odpočinku, díky potenciálu zemědělství, lesnictví a rybolovu, pokud jde o poskytování kvalitních, bezpečných a typických produktů; domnívá se, že agroturistika, a konkrétněji ekoturistika, elektronický obchod, komunitní služby a stříbrná ekonomika, zároveň poskytuje příležitosti k rozvoji na místní úrovni tím, že zvyšují hodnotu domácích zemědělských i nezemědělských produktů, jako jsou řemeslné, vyšívané a keramické výrobky, a to prostřednictvím evropského systému na ochranu zeměpisných označení, v této souvislosti zdůrazňuje význam strategií inteligentní specializace, které mohou regionům a místním územím pomoci zjistit, jaké činnosti pro ně mají největší přínos, a pro budování atraktivních ekosystémů na základě skutečné, multifunkční strategie pro rozvoj venkova, která bude začleňovat oběhové hospodářství do regionálního plánování; zdůrazňuje, že důležitým odvětvím je také agroturistika, která na venkově pomáhá udržovat dynamický životní styl; zdůrazňuje význam sociálního dialogu a zapojování sociálních partnerů i ostatních místních zúčastněných stran a orgánů do všech fází plánování a provádění fondu ESI, aby bylo možné lépe předvídat účinky demografické změny na místní trhy práce a rozvíjet nové strategie pro řešení těchto výzev;

Charakteristika demografické změny v EU

4.  konstatuje, že hlavními problémy souvisejícími s demografickou změnou, jež v současnosti probíhá v mnoha částech EU, je stárnutí populace vyplývající z narušení věkové struktury, snížení porodnosti a následné drastické snížení počtu dětí a mladých lidí, pokračující úbytek obyvatelstva, stěhování mladých lidí kvůli pracovním příležitostem a změny v demografické struktuře; bere na vědomí, že dalšími vážnými problémy spojenými s demografickou změnou jsou stávající zemědělská politika, úbytek tradičních činností, produktů, systémů produkce, pracovní síly a místního know-how, neviditelná práce žen, nedostatek podnikavosti, regiony, které jsou zaostalé nebo nekonkurenceschopné kvůli nedostatku investic, ztráta biologické rozmanitosti a ubývání lesů kvůli jejich přeměně na křovinaté oblasti a riziku požárů; zdůrazňuje, že dopad těchto trendů se v jednotlivých regionech významně liší, zčásti kvůli přesouvání obyvatel do velkých městských center z důvodu hledání pracovních míst;

5.  zdůrazňuje, že jedním z hlavních cílů demografické politiky EU by mělo být zohlednění všech regionů, které se musí potýkat s demografickou nerovnováhou, a specifických podmínek těchto regionů, což jsou faktory, jimž se politika soudržnosti snaží dlouhodobě přizpůsobovat a po roce 2020 bude v tomto směru muset vyvinout ještě mnohem větší úsilí; zdůrazňuje skutečnost, že zatímco demografické změny postihují všechny oblasti, ať již venkovské či městské, jejich dopady se liší a závisí na různých faktorech, jako je intenzita a rychlost, s níž změny probíhají, či to, zda se týkají regionů s čistou imigrací nebo regionů s úbytkem obyvatelstva;

6.  zdůrazňuje, že je nutno prosazovat a podporovat malá a střední horská a venkovská zemědělská hospodářství, která díky používání tradičních výrobních metod a technik, jež integrovaným a udržitelným způsobem využívají přírodní zdroje, jako jsou pastviny a různé druhy pícnin, produkují výrobky jedinečných vlastností, a mohla by přispět k zastavení nebo omezení vylidňování v těchto oblastech;

7.  zdůrazňuje, že tyto demografické jevy postihující Unii nejsou nové, avšak v poslední době se vyostřily, především kvůli sociálním a ekonomickým tlakům; upozorňuje na trvalý nárůst počtu seniorů, kdy okolo 2 milionů osob každoročně dosáhne věku 60 let, což má dopady na územní plánování i na plánování bydlení a dopravy a na další druhy infrastruktury a služeb; se znepokojením konstatuje, že obzvláště těžce budou demografickými problémy postiženy regiony vyznačující se prudkým poklesem počtu obyvatelstva v pracovním věku; uznává, že klíčovými faktory přispívajícími k vylidňování jsou nedostatečné investice, špatná infrastruktura, malé možnosti spojení, omezený přístup k sociálním službám a nedostatek pracovních příležitostí; zdůrazňuje, že demografické změny mohou mít významný dopad zejména na důchody a na environmentální udržitelnost, protože jak vylidňování venkovských oblastí, tak zvýšená urbanizace mají dopady na ekosystémy, ochranu přírody a využívání přírodních zdrojů, což má konkrétní důsledky pro využívání půdy ve městech, infrastrukturu, trhy s bydlením a vegetací;

8.  domnívá se, že by měly být průřezově zohledňovány genderové aspekty demografické změny, neboť regiony, jež se potýkají s úbytkem obyvatelstva, čelí rovněž genderové a věkové nerovnováze v důsledku vysídlování; domnívá se, že výzvy, které demografická změna přináší, mohou a musí být řešeny prostřednictvím politického rámce podporujícího rovnost pohlaví, a proto se musí gender stát součástí debat o všech tématech spojených s demografickými otázkami; domnívá se proto, že by v budoucnu mělo být dále posíleno uplatňování hlediska rovnosti mužů a žen ve všech fondech ESI;

9.   připomíná, že strategie Evropa 2000 se demografickými výzvami zabývá ve většině ze svých sedmi stěžejních iniciativ, jež byly navrženy pro překonání problémů a stanovení životně důležitých priorit EU v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, snižování chudoby a klimatu a energetiky; poukazuje na to, že hlavní část provádění této strategie a jejích stěžejní iniciativ je založena na finanční podpoře prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, včetně opatření na řešení demografické změny a stárnutí obyvatelstva, a že tyto rozměry je třeba zdůrazňovat ve všech nástrojích Evropské unie;

10.  domnívá se, že výzvy vyplývající z úbytku a stárnutí obyvatelstva budou vyžadovat objektivní, důkladné a komplexní zhodnocení řady zavedených ekonomických, sociálních a politických strategií a programů, do nichž bude nutné zapracovat dlouhodobou perspektivu;

Koordinace politik EU

11.  žádá užší koordinaci nástrojů EU, zejména společné zemědělské politiky (SZP), ESI fondů, včetně Fondu soudržnosti, evropské územní spolupráce, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a nástroje pro propojení Evropy, aby byl zajištěn komplexnější přístup k demografické změně; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že dosud používané mechanismy postupu demografické nerovnováhy nezabránily, byl proveden hloubkový přezkum stávajících politik a fungování výše uvedených mechanismů; vítá v této souvislosti úsilí o maximalizaci synergií mezi fondy ESI a EFSI; znovu žádá Komisi, aby navrhla strategii pro demografickou změnu, která bude přednostně zaměřena na následující oblasti: důstojná pracovní místa a kvalitní pracovněprávní vztahy, se zvláštní pozorností věnovanou novým formám práce a jejich sociální úloze; územní aspekt politik na podporu hospodářské činnosti a zaměstnanosti; podporu infrastruktury jakožto faktoru pro usidlování podniků, aby se území čelící demografickým výzvám stala přístupnými a konkurenceschopnými; široké pokrytí konkurenceschopnými (z hlediska kvality i ceny) informačními a komunikačními technologiemi na územích s nižší hustotou obyvatelstva; poskytování základních státních sociálních služeb na územích, jež čelí demografickým výzvám; místní veřejnou dopravu k zajištění přístupnosti veřejných služeb; politiky navržené k zajištění lepší rovnováhy mezi rodinnými a pracovními povinnostmi, udržitelné generační obnovy a přiměřené péče o závislé osoby; podporu přijímání, integrace a navracení migrantů a uprchlíků pod mezinárodní ochranou a rozsáhlé využívání nových a atraktivnějších způsobů předávání informací o venkovském životě; zdůrazňuje význam stávajících iniciativ, jako je evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, asistované žití v přirozeném prostředí a znalostní a inovační společenství EIT Digital a EIT Health; vyzývá Komisi, aby zohlednila řešení již vyvinutá těmito iniciativami při řešení demografických výzev, jimž čelí evropské regiony; zdůrazňuje význam evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení jakožto způsobu podpory vzdělávání a odborné přípravy v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva; domnívá se, že by program zlepšování právní úpravy měl vyžadovat, aby před každým legislativním podnětem EU byla provedena analýza dopadů s cílem zjistit důsledky, které by příslušný právní předpis mohl mít pro demografii;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU začleňovala demografické aspekty do všech politických oblastí, včetně svých rozpočtových okruhů, aby tak umožnila rozvoj těchto politik, a to zejména v oblasti soudržnosti, zaměstnanosti, zemědělství, životního prostředí, informační společnosti, výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, sociální politiky a dopravy; domnívá se, že je třeba, aby EU začleňovala zjištění vyplývající ze zpráv o demografickém dopadu do svých připravovaných politik a aby zahrnovala demografická kritéria do hodnocení výsledků a nežádoucích dopadů těchto politik, s cílem upřednostňovat takový přístup k demografické změně, do něhož budou zapojeny i regionální a místní orgány; zastává názor, že je třeba věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, v nichž jsou tyto demografické problémy zvláště akutní; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál iniciativy „Inteligentní vesnice“ (Smart Villages), jež umožňuje revitalizovat venkovské komunity pomocí moderních technologií, jako jsou sítě 5G a inovace; dále zdůrazňuje, že je důležité posilovat spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat všeobecný přístup k vysoce kvalitním a finančně dostupným veřejným službám a infrastrukturám, zejména pro děti, mladé lidi a seniory, s cílem posílit sociální začleňování, zajistit rovnost žen a mužů a zmírnit dopady demografické změny; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat nové placené pracovní příležitosti, a to zejména v oblastech ohrožených úbytkem obyvatelstva, s cílem chránit příslušné komunity a vytvářet možnosti pro uspokojivou rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem; domnívá se, že je nezbytné zdůrazňovat globální zeměpisnou vizi pro městské i venkovské oblasti, které představují vzájemně se doplňující funkční prostory; zdůrazňuje, že je třeba lépe integrovat jednotlivé fondy s cílem dosáhnout skutečně participativního a udržitelného místního rozvoje; zdůrazňuje, že politika EU v oblasti demografie by měla být ucelenější a lépe koordinovaná jak s členskými státy, tak průřezově; připomíná, že Evropská unie nejenže finančně přispívá k regionálnímu rozvoji, ale zároveň do velké míry utváří kapacity místních a regionálních orgánů pro využívání jejich vlastních prostředků k boji se sociální územní nerovností; zdůrazňuje, že přestože byly v důsledku modernizace státní podpory zjednodušeny výjimky nevyžadující oznámení a jejich počet vzrostl, je stávající rámec pro menší regionální a místní orgány stále velmi složitý a zatěžující; domnívá se, že přestože v roce 2014 došlo ke zjednodušení nařízení o zadávání veřejných zakázek, malé místní a regionální orgány stále naráží na příliš mnoho překážek, jež brání tomu, aby mohly zlepšovat hospodářství těchto citlivých oblastí;

13.  domnívá se, že by EU měla v členských státech podporovat politiky v oblasti migrace a inkluze s cílem minimalizovat negativní demografické trendy a zároveň přitom respektovat práva a kompetence těchto členských států i zásadu subsidiarity; zdůrazňuje významnou úlohu politik zaměřených na zakládání a podporu rodin; domnívá se, že by se místním a regionálním subjektům mělo povolit provádění úspěšných integračních politik na místě; domnívá se, že místní a regionální orgány by se měly aktivně zapojovat do opatření přijímaných k řešení demografických výzev; vyzývá k tomu, aby roční přehledy růstu a doporučení pro jednotlivé země zohledňovaly regionální rozdíly a nerovnováhu mezi regiony v jednotlivých členských státech; domnívá se, že v pohraničních oblastech musí tato spolupráce odrážet jak požadované přeshraniční iniciativy, tak jejich možnosti; navrhuje, aby v této oblasti byly vytvořeny programy odborné přípravy s cílem rozšířit povědomí o těchto otázkách a lépe jim porozumět; domnívá se, že k řešení demografických problémů je zapotřebí zaujmout integrovaný, celoevropský přístup a že řešení určitého problému v jedné části kontinentu by nemělo mít negativní dopad na ostatní evropská území; vyzývá k vytváření sítí na celoevropské úrovni pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností, jejímž prostřednictvím by mohly místní a regionální orgány i aktéři občanské společnosti sdílet své zkušenosti s řešením problémů způsobených demografickou změnou;

Zvyšování účinnosti evropských fondů

14.  zdůrazňuje, že fondy ESI se musí v příštím programovém období zabývat demografickou změnou účinnějším způsobem, a to: intenzivnějším a cílenějším zaměřením na demografickou změnu jako na prioritní oblast v konečných nařízeních a pokynech na podporu členských států, regionů a orgánů místní správy, s využitím potenciálu fondů ESI k řešení demografické změny a k přípravě a provádění dohod o přidružení a operačních programů; proaktivnějším přístupem k tvorbě demografické politiky a výměnou osvědčených postupů a zkušeností v oblasti institucionálního vzdělávání; technickou podporou řídicích orgánů a místních zúčastněných stran při provádění účinných politik na řešení demografické změny na vnitrostátní i regionální úrovni; povinným aktivním zapojením místních orgánů do přípravy, řízení a vnitřního hodnocení programů na provádění fondů a nezbytnou identifikací regionů, které čelí demografickým výzvám, na úrovni NUTS 3 a místních správních jednotek; vybízí k poskytování technické podpory a odborné přípravy místním zúčastněným stranám a řídicím orgánům při provádění účinných politik zaměřených na řešení demografické změny na celostátní, regionální i místní úrovni; zastává názor, že dotace na úrovni NUTS 2 v některých členských státech často zakrývají sociální a územní nerovnosti, nerovnosti v rámci regionu, či dokonce nadregionální nerovnosti; žádá, aby mapy EU používaly dostatečné měřítko umožňující odrážet územní problémy, a byly tak nápomocny při poskytování cílené podpory nejvíce znevýhodněným regionům;

15.  žádá Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), aby poskytoval více pomoci a podpory oblastem s vysokou mírou stárnutí, venkovského charakteru a vylidňování a pomáhal zlepšovat jejich dopravní a telekomunikační infrastrukturu, překlenovat digitální propast (i mezi generacemi) a zkvalitňovat veřejné služby; zdůrazňuje v této souvislosti význam elektronického zdravotnictví; žádá členské státy a regiony, aby dostupné investice lépe zaměřovaly na řešení demografických změn a jejich dopadů;

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby využívala opatření politiky soudržnosti k zastavení rostoucí emigrace z řídce osídlených regionů, v nichž náležitá infrastruktura a dostatečná úroveň služeb představují základní podmínky pro udržení zejména rodin s dětmi;

17.  zdůrazňuje, že Evropský sociální fond (ESF) by se měl více zaměřovat na odbornou přípravu a vzdělávání mladých lidí, měl by podporovat zaměstnatelnost, pomáhat lidem při dosahování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bojovat se sociálním a digitálním vyloučením starších osob; dále zdůrazňuje, že by tento fond měl zlepšovat pracovní vyhlídky prostřednictvím přípravných programů pro obyvatele upadajících regionů a podpory sociálního a digitálního začleňování žen, mladých lidí a seniorů v těchto oblastech; zdůrazňuje v této souvislosti, že v budoucnu se bude při podpoře nejvzdálenějších regionů z ESF více dbát na lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního přídělu v rámci stávajících fondů určeného na pomoc oblastem, které čelí závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá, aby uvolňování prostředků z tohoto fondu probíhalo v souladu s ujednáními, jež se přednostně zaměřují na směry činnosti z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska; zdůrazňuje proto, že je důležité začleňovat Fond soudržnosti do budoucích strategií na řešení demografických změn, a připomíná, že tento fond byl vytvořen s cílem posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU; považuje za důležité, aby ESF poskytoval mnohem větší podporu malým organizacím, které vyvíjejí a vedou inovativní sociální projekty, stejně jako celounijním nadnárodním pilotním projektům, jež řeší sociální otázky a otázky v oblasti zaměstnanosti, neboť je třeba usnadňovat inovativní regionální, přeshraniční, nadnárodní a makroregionální spolupráci a reagovat tak na výzvy, jež přináší demografická změna;

18.  lituje, že systém záruk EU pro mladé lidi, jehož cílem by měla být pomoc mladým lidem bez zaměstnání, odborné přípravy či vzdělání, zaznamenal – jak upozornil Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 5/2017 – jen omezený pokrok a jeho výsledky nedostály původním očekáváním;

19.  zastává názor, že aby se zabránilo územním rozdílům, měly by mít z fondu EFSI prospěch regiony s nejnepříznivější demografickou dynamikou, a to v podobě větších investic do prioritních oblastí EU, jako je energetika, doprava, vzdělávání, podnikání, inovace, výzkum, malé a střední podniky, vzdělávací nebo sociální infrastruktura; domnívá se, že by se při přípravě budoucí podoby politiky soudržnosti po roce 2020 mělo uvažovat o zavedení zvláštního statusu pro demograficky znevýhodněné regiony;

Budoucnost politiky soudržnosti s ohledem na řešení demografické změny

20.  je přesvědčen, že politika soudržnosti poskytuje správné nástroje k řešení demografické změny, zejména ve spojení s ostatními unijními, vnitrostátními a regionálními politikami, pokud jde o stárnutí a úbytek obyvatelstva, a měla by proto hrát významnější úlohu při podpoře regionů a poskytování flexibility při adaptaci na demografickou změnu; domnívá se, že by se to mělo odrážet také v nařízeních o jednotlivých fondech, pokud jde o řešení demografické změny, a to v rámci její výslovné oblasti působnosti podle článku 174 SFEU; požaduje přesnou definici pojmu „závažná a trvalá demografická znevýhodnění“, na nějž odkazuje článek 174 SFEU a článek 121 nařízení (EU) č. 1303/2013, která by umožnila demografické výzvy statisticky kvantifikovat; zdůrazňuje význam propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a vybízí Komisi, aby uvažovala o možnosti doplnit strategie udržitelného a integrovaného rozvoje měst o partnerství pro udržitelný rozvoj měst a venkova; domnívá se, že by Komise měla přijímat proaktivní opatření s cílem předcházet nepříznivým dopadům demografické změny a poskytovat technickou pomoc regionům, které jsou nejvíce zasaženy vylidňováním;

21.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti by měla podporovat zaměstnatelnost a začleňování žen, a zejména matek, které obtížně nacházejí zaměstnání; vyzývá proto k tomu, aby ženy získaly přístup k programům odborné přípravy a vzdělávání; zdůrazňuje však, že získané kvalifikace by měly odpovídat potřebám trhu práce; zdůrazňuje význam, jaký má pro zastavení vylidňování pomoc mladým matkám s návratem do práce spočívající v poskytování spolehlivých zařízení pro celodenní péči o děti každého věku, včetně zařízení pro předškolní vzdělávání;

22.  domnívá se, že regiony by měly v zájmu řešení demografických výzev proaktivněji využívat ESI fondy s cílem řešit nezaměstnanost mladých lidí a dát jim příležitost k zahájení skutečné kariéry; konstatuje, že toho lze dosáhnout podporou programů odborného vzdělávání a podnikání pro mladé lidi;

23.  vyzývá k vytvoření právního rámce jako součásti budoucího nařízení o společných ustanoveních, s cílem identifikovat regiony, které čelí závažným a trvalým demografickým výzvám; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout proaktivnější a cílenější přístup k tvorbě demografických politik, vzhledem k tomu, že regionální rozdíly v demografických vzorcích s největší pravděpodobností povedou k podstatným asymetrickým socioekonomickým dopadům na evropská území, jež mohou dále posílit regionální rozdíly v EU; požaduje posílení a správní zjednodušení nových nástrojů pro zlepšení přístupu zdola nahoru a víceúrovňové správy – jako jsou komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice – s cílem prohloubit místní a regionální zapojení jako součást integrovaného a celostního přístupu k regionálnímu rozvoji; vyzývá k vytváření služeb založených na portálech, které stávajícím venkovským podnikům pomohou dosáhnout lepšího propojení s jejich městskými protějšky; zdůrazňuje, že je důležité, aby budoucí politika soudržnosti lépe zohledňovala územní zvláštnosti, které se projevují na subregionální úrovni; zdůrazňuje, že hlavní překážkou úspěchu programů EFSI jsou nedostatky v kapacitách a spolehlivosti řízení, jež se projevují u řady místních a regionálních orgánů, a žádá proto nástroje k budování kapacit;

24.  vybízí Komisi, aby zvážila vymezení nových kritérií pro rozlišení území čelících demografickým problémům na základě demografických a ekonomických ukazatelů a ukazatelů environmentálního dopadu a přístupnosti a aby realizovala studie zaměřené na potenciální socioekonomické a environmentální ukazatele, které by doplňovaly ukazatel HDP za pomoci kritérií zahrnujících sociální kapitál, střední délku života a kvalitu životního prostředí; domnívá se, že ukazatele HDP a hustoty obyvatelstva samy o sobě nedostačují ke klasifikaci území se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním; žádá Komisi, aby do politiky soudržnosti vedle ukazatele HDP začlenila nové, dynamické ukazatele, jako je demografický ukazatel, a především regionální index sociálního pokroku EU, s cílem poskytnout ucelenější přehled o specifických výzvách, jimž tyto regiony čelí, nebo aby zvážila dodatečný příspěvek pro tyto regiony podobný příspěvku pro řídce osídlené regiony ve stávajícím programovém období (příloha VII bod 9 nařízení o společných ustanoveních); zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specifické nástroje ke sledování a vyhodnocování možných a skutečných dopadů ESI fondů při řešení demografické změny prostřednictvím přípravy pokynů pro další vývoj vhodných demografických ukazatelů; zdůrazňuje význam spolehlivých, aktuálních a rozčleněných statistických údajů pro účely efektivnější a objektivnější politické správy, zejména pro podrobnější porozumění základním rysům jednotlivých řídce osídlených oblastí EU; žádá proto Eurostat, aby ve statistikách relevantních pro navrhování vhodné evropské demografické politiky poskytoval větší podrobnosti, zejména pak demografické, rodinné, sociální a ekonomické ukazatele, a naléhavě žádá, aby byly rozčleněny alespoň na subregionální úrovni, tj. na úrovni NUTS 3;

25.  domnívá se, že budoucí politika soudržnosti by měla zahrnovat zvláštní opatření pro oblasti nejvíce zasažené demografickými problémy a umožňovat větší flexibilitu při stanovování tematických cílů nebo míry spolufinancování s cílem koordinovat meziregionální a vnitroregionální strategie v rámci jednoho členského státu za účasti místních subjektů; žádá Komisi, aby vytvoření vnitrostátní strategie pro demografický rozvoj považovala za novou předběžnou podmínku;

26.  vyzývá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 začlenila stěžejní iniciativu v oblasti demografie, financovanou ze stávajících ESI fondů a zahrnující celou řadu opatření spadajících do tří kategorií: inteligentní růst, prostřednictvím opatření na pomoc regionům zasaženým demografickými problémy v oblasti IKT, výzkumu, vývoje a inovací a malých a středních podniků, inkluzivní růst, prostřednictvím specifických opatření povzbuzujících mladé lidi, aby zůstali ve svém regionu, zajišťujících udržitelnou generační obměnu, samostatnou výdělečnou činnost a opatření sociálního začleňování pro migranty a uprchlíky pod mezinárodní ochranou; udržitelný růst, prostřednictvím opatření na pomoc těmto regionům s investicemi do zelené ekonomiky včetně udržitelných dopravních systémů; vítá iniciativu EU pro inteligentní vesnice, která vyzývá k tomu, aby politiky věnovaly zvláštní pozornost překonávání digitální propasti mezi venkovskými a městskými oblastmi a využívaly potenciál, jenž nabízí konektivita a digitalizace venkovských oblastí, a která podporuje iniciativu Inteligentní ostrovy jakožto úsilí „zdola nahoru“ ze strany orgánů evropských ostrovů a komunit, jež usilují o zlepšení života na ostrovech prostřednictvím udržitelných a integrovaných řešení;

27.  domnívá se, že víceletý finanční rámec na období po roce 2020 by měl dát silný, rozhodující impuls snaze o řešení demografických výzev zohledňující současnou demografickou situaci a trendy a musí zahrnovat podporu řešení uplatňujících cílená opatření, jako je případně rozpočtová položka poskytující dodatečné financování; požaduje, aby v zájmu podpory rozvoje venkova byly v rámci druhého pilíře SZP posíleny služby a infrastruktura určené na podporu sociálního a digitálního začlenění financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a aby byl v oblastech se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním zastaven pokračující sociální a hospodářský úpadek a vylidňování; vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby si vyměňovaly zkušenosti, osvědčené postupy a nové metody prevence negativních dopadů demografické změny; je přesvědčen o tom, že oblasti se závažným a trvalým demografickým znevýhodněním by měly být obsluhovány transevropskými dopravními sítěmi (TEN-T) a mořskými dálnicemi;

28.  zdůrazňuje přidanou hodnotu jednotné metodiky komunitně vedeného místního rozvoje pro všechny ESI fondy, pokud jde o rozvoj a provádění integrovaných, individuálně uzpůsobených řešení zdola nahoru; lituje však, že komunitně vedený místní rozvoj je povinný pouze pro EZFRV a že místní a participační strategie v EFRR, ESF a Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) jsou na ústupu; žádá proto Komisi, aby zavedla povinné používání komunitně vedeného místního rozvoje ve všech ESI fondech;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0049.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0099.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0213.
(10) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 145.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.
(12) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 9.
(13) Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19.
(14) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 55.
(15) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 75.
(16) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 131.
(17) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 40.
(18) Pracovní dokument ESPON. ESÚS ESPON, Lucembursko, březen 2017.
(19) Eurostat, „EU ve světě“, 2016.
(20) Eurostat, „Regionální ročenka“, 2016.


Akční plán v oblasti retailových finančních služeb
PDF 460kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb (2017/2066(INI))
P8_TA(2017)0428A8-0326/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 30. dubna 2007 o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu (COM(2007)0226),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS(1) (směrnice o spotřebitelském úvěru),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění(2) (směrnice o pojištění motorových vozidel),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001(3),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 11. ledna 2012 „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ (COM(2011)0941),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění z roku 2014 o osvědčených postupech pro srovnávací internetové stránky,

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ke společnému rámci pro hodnocení rizika a transparentnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, které bylo v dubnu 2016 předloženo orgánům EU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010(4) (směrnice o hypotečním úvěru),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky(7) (směrnice o platebních účtech),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění(10) (směrnice o distribuci pojištění),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. prosince 2015 o retailových finančních službách: kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM(2015)0630),

–  s ohledem na odpověď Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 21. března 2016 na zelenou knihu Komise o retailových finančních službách,

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 446 z července 2016 týkající se finančních produktů a služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(11),

–  s ohledem na zprávu federace investorů Better Finance „Spoření na důchod: skutečná návratnost“ (Pension savings: The Real Return“) z roku 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví(12),

–  s ohledem na konzultační dokument Komise o přehodnocení evropských orgánů dohledu ze dne 21. března 2017,

–  s ohledem na akční plán Komise ze dne 23. března 2017 „Akční plán finančních služeb pro spotřebitele: lepší produkty a širší výběr (COM(2017)0139),

–   s ohledem na studii trhu v oblasti správy aktiv, kterou provedl v červnu 2017 britský orgán dohledu FCA (Financial Conduct Authority),

–  s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0326/2017),

A.  vzhledem k tomu, že trh EU v oblasti retailových finančních služeb je nadále nedostatečně rozvinutý a velmi roztříštěný, přičemž práce na něm v jednotlivých členských státech neustále trvá; vzhledem k tomu, že je tudíž naléhavě nutné přijmout účinné kroky k usnadnění inovací, které jsou přínosem pro koncové uživatele, a zároveň zajistit využití celého potenciálu jednotného trhu v oblasti retailových finančních služeb, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen, vytváření pobídek a rozšíření výběru a rozmanitosti produktů;

B.  vzhledem k tomu, že bychom si měli i nadále vytyčovat ambiciózní cíle týkající se odstraňování překážek v členských státech a potlačování současných tendencí, které brání inovacím retailových finančních služeb; vyzývá Komisi a Radu, aby si v oblasti přeshraničních retailových investic v rámci unie kapitálových trhů kladla náročnější cíle tím, že se bude zabývat nejen snadnějšími problémy, ale také nejdůležitějšími překážkami, které ovlivňují tento trh, mezi něž patří jazyková bariéra, obavy z podvodů a trestných činů, nejistota ohledně daňových záležitostí, rozdíly v právních přepisech týkajících se cenných papírů a v právu společností, neobeznámenost s postupy při uplatňování opravných prostředků a s insolvenčním řízením a nedostatek důvěry v rámce na ochranu spotřebitelů;

C.  vzhledem k tomu, že evropský trh retailových finančních služeb bude životaschopný, pouze pokud bude pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb představovat skutečnou přidanou hodnotu tím, že bude zajišťovat účinnou hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, zejména v souvislosti s produkty, které jsou nezbytné pro účast na ekonomickém životě a pro zranitelné spotřebitele;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 446 se dospělo k závěru, že pokud jde o finanční produkty nebo služby, Evropané je stále nakupují převážně ve vlastní zemi a často ani nemají potřebu nebo zájem o to, aby měli přístup k těmto službám v zahraničí, ačkoli některé současné překážky jim v tom také brání; vzhledem k tomu, že dokonce ve vlastním členském státě vyhledává výhodnější nabídky a mění poskytovatele těchto služeb pouze malá část občanů; vzhledem k tomu, že výsledná nedostatečná (přeshraniční) hospodářská soutěž může spotřebitelům a drobným investorům bránit v tom, aby při nákupu finančních produktů a služeb získali co nejvýhodnější podmínky;

E.  vzhledem k tomu, že definice finančních technologií je uvedena v usnesení parlamentu ze dne 17. května 2017, v němž se uvádí, že tyto technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví, přes pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství a platební služby až po infrastrukturu trhu; vzhledem k tomu, že uplatňování technologií při poskytování retailových finančních služeb může potenciálně pomoci překonat určité překážky v rámci vnitřního trhu a zvýšit provozní účinnost daného odvětví; vzhledem k tomu, že digitalizace sama o sobě k překonání těchto překážek nestačí; vzhledem k tomu, že bližší integrace přeshraničních retailových finančních služeb a lepší informace o možnostech, které tento trh nabízí, mohou vést k většímu informovanému zájmu, který by zvedl laťku, pokud jde o normy jakosti v této oblasti;

1.  poukazuje na to, že v akčním plánu Komise týkajícím se finančních služeb pro spotřebitele se řeší některé problémy, na které Parlament upozornil ve své zprávě o zelené knize o retailových finančních službách, s cílem zajistit ochranu spotřebitele v kontextu snah o dosažení jednotného trhu na pevných základech využívajícího technologie pro maloobchodní finanční služby a o ochranu spotřebitelů, stimulaci hospodářské soutěže, zaručení ochrany údajů, snížení cen a boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz; domnívá se nicméně, že tento akční plán nenaplňuje náročný cíl, kterým je vytvořit regulační prostředí, které by vedlo k transparentnosti, růstu a inovacím a které by se vyznačovalo vysokou mírou důvěry na straně podniků a spotřebitelů v retailové finanční produkty; konstatuje, že poplatky a provize v oblasti soukromých důchodů, investičních fondů a dalších retailových produktů jsou stále vysoké a netransparentní, což v případě drobných investorů významným způsobem snižuje návratnost investic; sdílí však názor Komise, že transpozice a provádění legislativních aktů, které byly v posledních letech vypracovány v oblasti finančních služeb, včetně MIFID2 a směrnice o distribuci pojištění, by měly být zachovány a měly by mít přednost, zatímco nové legislativní iniciativy by měly být předloženy v případě potřeby;

2.  vítá rozvoj nových finančních služeb a institucí, které přispívají k hospodářské soutěži na finančních trzích a k vytváření nových příležitostí pro spotřebitele; podotýká nicméně, že v roce 2016 se v Evropě do finančních technologií investovalo pouze 2,2 miliardy USD oproti 12,8 miliardy USD v USA a 8,6 miliardy USD v Číně, což dokládá, že je nutné rychle změnit způsob uvažování a adekvátně regulačně reagovat na technický vývoj, aby se Evropa stala vedoucím trhem na poli inovací; zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh retailových finančních služeb, na němž panuje vysoká míra ochrany spotřebitelů a na nějž noví účastníci vstupují za stejných podmínek, učiní z EU atraktivní centrum inovačních finančních služeb a spotřebitelům poskytne širší a lepší výběr za nižší ceny; poukazuje na to, že ačkoli nové technologie představují z regulačního hlediska nesnadný úkol, současně nabízejí velké příležitosti pro inovace ve prospěch koncových uživatelů a podněcují hospodářský růst a tvorbu pracovních míst;

3.  domnívá se, že je velmi důležité, aby bylo zajištěno přeshraniční poskytování finančních služeb všeho druhu, včetně mj. zakládání běžných a spořících účtů a poskytování bankovních karet, spotřebitelských půjček a úvěrů, pojištění a státních dluhopisů;

4.  zastává názor, že požadovat, aby měli spotřebitelé, kterým je nabízen určitý finanční produkt – včetně státních dluhopisů – bydliště v členském státě, v němž je nabízen, nebo aby byli držiteli průkazu totožnosti daného členského státu, aby jim mohl být skutečně poskytnut, je v rozporu se zásadami vnitřního trhu s retailovými finančními službami;

5.  domnívá se, že by bylo užitečné usnadnit nabývání státních dluhopisů ze strany drobných investorů;

6.  zastává názor, že – jak je uvedeno v odstavci 135 usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(13) – za běžné a spořicí účty by uživatelé neměli platit poplatky, pokud s nimi nejsou spojeny žádné zvláštní služby;

7.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních či nespravedlivých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

8.  připomíná Komisi, že finanční ústavy i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhuje do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí příslušných opatření, včetně informování orgánů členských států;

9.  vítá skutečnost, že akční plán si klade za cíl řešit řadu důležitých otázek a že v některých oblastech stanoví konkrétní opatření, jež mají být přijata Komisí, s jasným harmonogramem;

10.  domnívá se, že Komise by měla hrát aktivnější úlohu při využívání unie kapitálových trhů a úzce zapojit Parlament v rámci provádění Pařížské dohody na podporu rostoucího trhu společensky odpovědného investování prosazováním udržitelných investic, a to na základě poskytování efektivních a standardizovaných environmentálních, sociálních a správních informací ze strany společností kotovaných na burze a finančních prostředníků a na základě přiměřeného zohlednění těchto kritérií v rámci systémů řízení investic a norem pro zveřejňování informací; naléhavě dále Komisi vyzývá, aby podporovala environmentální, sociální a správní (ESG) „ratingové služby“ a ucelený rámec pro trh zelených dluhopisů vycházejíc z příslušné studie Komise a z práce studijní skupiny G20 v oblasti zeleného financování; žádá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření „unijního spořícího účtu“ s cílem odblokovat v Evropě dlouhodobé financování a podporovat ekologickou transformaci;

11.  poukazuje na význam základních finančních center, která by zajišťovala dynamický trh retailových služeb;

12.  je toho názoru, že vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a transparentnosti jsou klíčové pro rozvoj jednotného trhu retailových finančních služeb; trvá zejména na tom, že je nutné prostřednictvím účinného uplatňování směrnice o základním platebním účtu a také dalších nezbytných opatření, jako jsou opatření zaměřená na finanční vzdělávání, zajistit ochranu ohrožených spotřebitelů; domnívá se, že ve všech členských státech je třeba posílit a řádně prosazovat právní předpisy EU a vnitrostátní finanční právní předpisy na ochranu spotřebitelů a v případě nutnosti je sjednotit;

13.  vyzývá Komisi, aby zajistila uplatňování zásady „stejná služba, stejné riziko, stejná pravidla, stejný dozor“, tak aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže, zejména s ohledem na nové aktéry na trhu; zdůrazňuje, že tato pravidla nesmějí bránit inovacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila používání ustanovení o veřejném zájmu, která by dnes členské státy mohly nepřímo využívat k bránění novým produktům v přístupu na svůj trh, a aby zmocnila evropské orgány dohledu, aby se staly aktivním prostředníkem mezi členskými státy, když se vyskytnou odporující si výklady, pokud jde o použití těchto ustanovení;

14.  zdůrazňuje, že evropský trh s retailovými finančními službami musí přinášet užitek malým a středním podnikům z hlediska nabídky i poptávky; upřesňuje, že v souvislosti s nabídkou jde o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a v souvislosti s poptávkou pak o usnadnění jejich přístupu na přeshraniční trhy; poukazuje na to, že větší konkurence nesmí penalizovat malé a střední podniky, které poskytují retailové finanční služby fungující na místní úrovni;

15.  naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby evropské orgány pro finanční dohled EBA, ESMA a EIOPA měly odpovídající zdroje i pravomoc vykonávat v plné míře své regulační povinnosti a povinnosti dohledu v zájmu ochrany spotřebitelů;

16.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení 29. režimu pro retailové finanční produkty; dále Komisi vyzývá, aby zvážila možnost vytvoření harmonizovaného právního rámce pro standardní výchozí možnosti nejčastěji používaných finančních produktů EU podle modelu základního bankovního účtu a celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP);

Opatření č. 1 – Nižší poplatky za transakce v jiných měnách než v euru

17.  připomíná, že poplatky za přeshraniční platby mimo eurozónu jsou stále vysoké; vyzývá proto Komisi, aby urychleně navrhla změnu nařízení (ES) č. 924/2009 s cílem snížit poplatky za přeshraniční transakce ve všech členských státech; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že neexistuje společný evropský platební nástroj pro internetové bankovnictví a elektronické platby, jako například systém kreditních či debetních karet, který by byl ve vlastnictví evropských subjektů a fungoval by v celé EU;

Opatření č. 2 – Transparentnost při přepočtu měn

18.  zdůrazňuje, že vymáhání stávajících právních předpisů má pro řešení nedostatečné transparentnosti při „dynamickém přepočtu měny“ zásadní význam; poukazuje na to, že směrnice (EU) 2015/2366 stanoví povinnost obchodníků jasně spotřebitele upozornit a předložit jim konečné náklady na dynamický přepočet měny, včetně případů, kdy výběr peněz z bankomatu zahrnuje přepočet měny; zdůrazňuje však, že spotřebitelé musí mít při uskutečňování transakcí, plateb v zahraničí a výběru peněz z bankomatu možnost vybrat si nejlepší sazby a měli by si být vědomi poplatků a jiných souvisejících nákladů, a to i při dynamickém přepočtu měny; žádá Komisi k zajištění toho, aby poskytovatelé zveřejňovali veškeré přirážky ke směnnému kurzu jakožto náklad, a to v rámci zveřejňování nákladů a poplatků podle směrnice o platebních službách na vnitřním trhu („PSD2“), a aby sazby nabízené různými poskytovateli finančních služeb byly uváděny transparentním způsobem; podotýká, že aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, je nutné zajistit větší finanční gramotnost spotřebitelů; doporučuje, aby na úrovni EU byly prováděny zkušební nákupy (tzv. mystery shopping) za účelem vyhodnocení a zveřejnění překážek, pokud jde o přeshraniční přístup, kvalitu služeb a dodržování právních předpisů EU, a sledování vývoje produktů a služeb;

Opatření č. 3 – Zjednodušení změny produktu

19.  poukazuje na nízký počet spotřebitelů, kteří se rozhodnou pro změnu u většiny bankovních produktů a neživotního pojištění, což je překážkou vstupu na retailové přeshraniční trhy, a vybízí proto Komisi, aby spotřebitelům usnadnila přechod k výhodnějším retailovým finančním službám v celé EU a také jim umožnila ukončit finanční smlouvy s cílem zpřístupnit půjčky a jiné finanční produkty v přeshraničním měřítku; zdůrazňuje velký potenciál pro poskytování přeshraničních pojistných produktů, jako je pojištění motorových vozidel; konstatuje však, že zásada smluvní svobody finančním institucím umožňuje rozhodovat o tom, s kým smlouvu uzavřou; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala význam kontroly predátorských úvěrových postupů a půjček s denní splatností, které vedou k vykořisťování zranitelných spotřebitelů a malých a středních podniků;

20.  schvaluje snahu Komise o začlenění úspěchů směrnice o platebních účtech s cílem usnadnit změnu poskytovatelů a produktů finančních služeb; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativy zaměřené konkrétně na finanční sektor s cílem ukončit neoprávněné zeměpisné blokování a usnadnit přechod zákazníků k výhodnějším retailovým finančním službám v jiných členských státech; konstatuje, že pro dosažení tohoto cíle bude klíčové poskytnutí náležitých informací a zajištění ochrany spotřebitelů;

Opatření č. 4 – Kvalitní srovnávací internetové stránky

21.  zdůrazňuje užitečnost dobře strukturovaného a snadno použitelného srovnávacího portálu EU, který bude v celém rozsahu pokrývat evropské retailové finanční trhy; vybízí Komisi, aby zhodnotila škálu stávajících nezávislých portálů, které jsou v členských státech za tímto účelem k dispozici; zdůrazňuje, že tyto srovnávací nástroje musí být pro spotřebitele přesné a relevantní a musí se zaměřovat nejen na cenu produktů, nýbrž také na jejich kvalitu a zároveň zohledňovat další kritéria, jako jsou dostupnost sítě poboček, osobní kontakty a udržitelnost obchodních praktik, přičemž je třeba mít na zřeteli, že lze porovnávat pouze podobné produkty; poukazuje na to, že produkty by se měly srovnávat pouze s podobnými produkty, aby se tak zabránilo zmatení spotřebitelů;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala nástroje, jako jsou např. jednotná kontaktní místa, které posílí hospodářskou soutěž a podpoří podniky poskytující retailové finanční služby;

Opatření č. 5 – Lepší pojištění motorových vozidel

23.  je toho názoru, že poté, co Komise dokončí přezkum směrnice o pojištění motorových vozidel v rámci programu REFIT, budou mít zásadní význam změny, které by zajistily odškodnění pro oběti dopravních nehod a zachování přeshraniční přenositelnosti a uznávání bonusů za bezeškodní průběh, a to i s ohledem na rozsudky Soudního dvora v tom smyslu, že oblast působnosti směrnice o pojištění motorových vozidel je třeba podrobit co nejdříve přezkumu, aby bylo možné řešit neuznávání bonusů za bezeškodní průběh a zajistit, aby rozsah působnosti směrnice splňoval původní záměr spolunormotvůrců;

Opatření č. 6 – Transparentní tvorba cen v případě autopůjčoven

24.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je zapotřebí přijmout další opatření ohledně půjčoven automobilů, které prodávají pojistné produkty, s cílem zajistit transparentní cenovou politiku zahrnující všechny autopůjčovny ve všech členských státech;

Opatření č. 7 – Prohloubení jednotného trhu spotřebitelských úvěrů

25.  zdůrazňuje, že pokud Komise hodlá hledat způsoby, jak usnadnit přeshraniční přístup k úvěrům, je třeba přednostně řešit nadměrné zadlužení spotřebitelů; žádá, aby byla přijata opatření zajišťující koordinaci informací o zadlužení na základě plného souladu s právními předpisy EU, včetně právních předpisů o ochraně údajů a o ochraně zájmů spotřebitele, tak aby jednotliví věřitelé věděli, do jaké míry je zákazník zadlužen před tím, než mu poskytnou další úvěr, což povede k účinnějšímu trhu, na němž poskytovatelé úvěrů mohou soutěžit; žádá, aby za tímto účelem bylo provedeno komplexní hodnocení příčin nadměrného zadlužení spotřebitelů; poukazuje na to, že finanční vzdělávání je účinným způsobem, jakým lze chránit spotřebitele, u nichž existuje riziko nadměrného zadlužení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby podporovala finanční vzdělávání a podněcovala mnohostrannou spolupráci zúčastněných stran v této důležité oblasti; v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se nesprávné údaje mohly měnit a aby se používaly pouze ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

Opatření č. 8 – Rovnost, pokud jde o pravidla, jimiž se řídí ochrana spotřebitele

26.  žádá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda vnitrostátní pravidla a postupy na ochranu spotřebitelů nepředstavují nespravedlivé překážky přeshraničních investic a zda jsou tato pravidla a postupy v souladu s ustálenou judikaturou a právními předpisy týkajícími se vnitřního trhu odůvodněné naléhavými důvody veřejného zájmu a jsou nezbytné a přiměřené s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo; zdůrazňuje, že příslušná evropská pravidla na ochranu spotřebitele často záměrně ponechávají určitý manévrovací prostor v rámci provedení do vnitrostátního práva, aby bylo možné začlenit evropské právní předpisy do stávajících vnitrostátních právních předpisů; zdůrazňuje však, že odstranění vnitrostátních překážek nesmí být dosaženo na úkor ochrany spotřebitele a že ochrana spotřebitele by měla zůstat hlavní prioritou při tvorbě právních předpisů; je znepokojen skutečností, že velká část dokumentů, která byla vypracována na základě právních předpisů EU poskytovateli retailových finančních produktů a služeb, ve skutečnosti není z právního hlediska nezbytně nutná a pro spotřebitele má pouze malý nebo žádný praktický užitek a zároveň představuje zátěž, která může vést ke zbytečně vysokým nákladům, jež nesou tito spotřebitelé; vyzývá Komisi, aby přezkoumala tyto dokumenty s cílem zjednodušit je, aniž by došlo k tomu, že budou obětovány přínosy z hlediska ochrany spotřebitelů; zdůrazňuje, že přístup k relevantním a srozumitelným informacím má zásadní význam pro to, aby spotřebitelé mohli přijímat informovaná finanční rozhodnutí; konstatuje však, že rozhodující není kvantita, ale kvalita poskytovaných informací; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byla co nejúčinněji koordinována povinnost poskytovat spotřebitelům informace stanovená v různých evropských právních aktech; zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se protichůdným požadavkům na zveřejňování informací a jejich zdvojování, aby nevznikala zbytečná administrativní zátěž a nevznikaly zbytečné náklady a nedocházelo k matení zákazníků;

27.  vyzývá Komisi, aby zvážila souhrnnou právní úpravu, jejímž cílem bude odklonit se od současných nesourodých právních předpisů, mezi něž mj. patří směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnice o distribuci pojištění a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, a přejít k dokončení pevného a jednotného rámce transparentnosti pro spotřebitele a k odstranění zbytečné složitosti pro poskytovatele finančních služeb, včetně sbližování dohledu prováděného v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi, aby podporovala rozsáhlé využívání pravomocí evropských orgánů dohledu v oblasti odvětvových právních předpisů a aby to zohlednila v rámci nadcházejícího přezkumu financování a řízení evropských orgánů dohledu; vyzývá Komisi, aby pověřila evropské orgány dohledu, aby byly vedoucím aktérem při sbližování postupů dohledu nad obchodní činností v jednotlivých členských státech;

28.  vítá záměr Komise připravit kampaň zaměřenou na zvýšení povědomí o síti FIN-NET, která spotřebitelům pomáhá prosazovat jejich práva, aniž by se museli obrátit na soud, neboť pro ně může najít příslušný subjekt alternativního řešení sporů; domnívá se, že síť FIN-NET by měla dále rozšířit svůj dosah, vyjasnit svou roli a zlepšit své internetové stránky;

Opatření č. 9 – Lepší posuzování úvěruschopnosti

29.  žádá Komisi, aby navrhla harmonizované přeshraniční standardy pro posuzování úvěruschopnosti a zásady, které by umožnily zmírnit riziko rostoucího nadměrného zadlužení při usnadňování celoevropského on-line úvěru, a aby zároveň řádně zohlednila závěry zveřejněných zpráv o provádění směrnice o hypotečních úvěrech a směrnice o spotřebitelském úvěru;

Opatření č. 10 – Finanční technologie (FinTech) pro retailové finanční služby

30.  uznává právo spotřebitelů používat software za účelem provedení plateb a sdílení informací o sobě;

31.  podporuje záměr Komise předložit komplexní akční plán pro finanční technologie (FinTech) v rámci svých strategií pro unii kapitálových trhů a pro jednotný digitální trh, a podpořit tak vytvoření účinného a funkčního integrovaného jednotného trhu finančních služeb využívajícího technologie ve prospěch všech evropských koncových uživatelů; podporuje úsilí Komise o vytvoření pracovní skupiny pro finanční technologie; poukazuje na to, že nové prostředí, které vzniklo v důsledku rozvoje finančních technologií, vyžaduje zavedení řady nových ochranných opatření, jako je mimo jiné vzdělávání spotřebitelů o nových produktech nebo pravidlech pro boj proti praní peněz a pákový efekt úvěrových platforem v oblasti finančních technologií;

32.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala usnesení Evropského parlamentu o finančních technologiích: vliv technologií na budoucnost finančního odvětví a aby podpořila ochranu spotřebitelů, bezpečnost, inovace, spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistila, aby zásada „stejné služby, stejná rizika, stejná pravidla, stejný dohled“ platila pro všechny společnosti bez ohledu na odvětví nebo umístění; zdůrazňuje, že finanční technologie je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

33.  naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila prostředí podněcující inovativní řešení; konstatuje, že inovativní podniky, jako jsou např. podniky nabízející finanční technologie, zajišťují hospodářskou soutěž potřebnou k vytvoření účinného trhu s retailovými finančními službami;

34.  zdůrazňuje, že různé nové finanční instituce, známé pod označením FinTech, mají vůči zákazníkům stejné povinnosti a odpovědnost za finanční stabilitu jako jiné příslušné tradiční instituce a služby;

Opatření č. 11 – Digitální identifikace

35.  zdůrazňuje potenciál elektronického podpisu a elektronické identifikace pro usnadnění transakcí a vyzývá Komisi, aby navázala na práci související s nařízením eIDAS; zdůrazňuje, že je třeba brát ohled na osoby, které nemohou či nejsou ochotny elektronický podpis používat; podporuje interoperabilitu přeshraniční elektronické identifikace v odvětví finančních služeb a vyzývá k zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy (a případně i pro země EHP a Švýcarsko); dále Komisi žádá, aby naléhavě zhodnotila stávající regulační překážky pro techniky elektronické identifikace, a zdůrazňuje, že jakákoli přijatá iniciativa by měla být technologicky neutrální;

36.  připomíná, že je třeba, aby Komise označila a odstranila regulační překážky používání celoevropských systémů elektronického podpisu pro přihlašování k finančním službám, a usnadnila tak přeshraniční digitální onboarding, aniž by byla dotčena úroveň zabezpečení stávajících systémů nebo jejich schopnost vyhovět požadavkům čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

Opatření č. 12 – Internetový prodej finančních služeb

37.  zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit stávající právní rámec EU digitálnímu světu s cílem čelit rizikům ohrožujícím ochranu spotřebitele v souvislosti s on-line prodejem na dálku, což vytvoří nové obchodní příležitosti po evropské začínající podniky a podniky nabízející finanční technologie; poukazuje na spotřebitelská rizika spojená s on-line hazardními hrami, které se vydávají za finanční produkty, jako jsou binární opce; domnívá se, že má-li se zajistit ochrana spotřebitelů a zabránit vzniku právních mezer, je nezbytné vykonávat důsledný a harmonizovaný evropský dohled; zdůrazňuje, že evropské normy pro ochranu spotřebitelů se uplatňují bez ohledu na to, zda se prodej uskutečňuje prostřednictvím tradičních či moderních distribučních kanálů;

38.  zdůrazňuje význam kybernetické bezpečnosti a vyjadřuje politování nad tím, že akční plán Komise se touto otázkou nezabývá; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby tyto otázky byly zahrnuty do činnosti její pracovní skupiny;

39.  zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat kamenné pobočky bank, které poskytují zásadní službu veřejnosti a které jsou obzvláště přínosné pro malé a střední podniky, starší a zranitelné spotřebitele, u nichž existuje menší pravděpodobnost využívání elektronického bankovnictví a kteří upřednostňují osobní interakci; uznává, že uzavírání poboček zhoršuje finanční infrastrukturu na místní úrovni a může být pro komunitu velmi škodlivé;

40.  konstatuje, že častější využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu vyjadřuje znepokojení nad rozvojem dynamické tvorby cen a rizikem, že to povede ke zhoršení situace pro spotřebitele, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek, a tím i na účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik v pojišťovnictví;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.
(2) Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11.
(3) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.
(4) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34.
(5) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
(7) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214.
(8) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
(9) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.
(10) Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0027.

Právní upozornění