Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/0382(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0392/2017

Předložené texty :

A8-0392/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 12
CRE 15/01/2018 - 12
PV 12/11/2018 - 14
CRE 12/11/2018 - 14

Hlasování :

PV 17/01/2018 - 10.4
CRE 17/01/2018 - 10.4
Vysvětlení hlasování
PV 13/11/2018 - 4.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0009
P8_TA(2018)0444

Přijaté texty
PDF 1197kWORD 180k
Středa, 17. ledna 2018 - Štrasburk Konečné znění
Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů *
P8_TA(2018)0009A8-0392/2017

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: přepracování)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva.
(2)  Podpora obnovitelných forem energie je v souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU) jedním z cílů energetické politiky Unie. Základní součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Pařížské dohody z roku 2015 o změně klimatu přijaté na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) (dále jen „Pařížská dohoda“) a nutnosti dosáhnout nejpozději do roku 2050 v tuzemsku čistých nulových emisí, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také zásadní roli při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování ekologických, sociálních a zdravotních výhod a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva a v oblastech, v nichž probíhá omezování průmyslové výroby.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři se zavázali, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Aby se Unie nejpozději do roku 2050 přeorientovala na energeticky vysoce účinný systém, který se bude zakládat na obnovitelných zdrojích energie, musí se připravit na mnohem větší a rychlejší snížení emisí, než se dosud předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, však lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady v porovnání s odhady.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnostipro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dovážené ropě a plynu.
(3)  Zejména snižování spotřeby energie, intenzivnější vývoj lepších technologií, rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti velmi účinnými nástroji pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 201412 vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, by měl činit alespoň 27 %.
(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020.
__________________
12„Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014 tento cíl schválila, přičemž uvedla, že členské státy si mohou stanovit vlastní ambicióznější národní cíle.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.
(6)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 nazvaném „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ šel Parlament ještě dále a poukázal na svá předchozí stanoviska, pokud jde o unijní cíl ve výši alespoň 30 %, a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a na nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo vhodné, aby byl tento cíl podstatně ambicióznější.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Je tedy třeba přihlížet k náročným cílům stanoveným v Pařížské dohodě a k technologickému rozvoji, mj. ke snižování nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 324
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].
(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely cíle jednotlivých členských států. Členské státy by měly pouze výjimečně smět odchýlit se od stanovené úrovně svého cíle nejvýše o 10% v případě řádně odůvodněných, měřitelných a ověřitelných okolností, které by byly založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Cíle členských států v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měly být stanoveny s přihlédnutím k povinnostem  stanoveným v Pařížské dohodě, k významnému potenciálu, který doposud existuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a k investicím, které jsou nezbytné pro dosažení transformace energetiky.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Převedení celkového cíle Unie ve výši 35 % na jednotlivé cíle pro každý členský stát by mělo být realizováno na základě spravedlivého a přiměřeného rozdělení, které by zohledňovalo HDP jednotlivých členských států a jejich odlišnou výchozí pozici a potenciál, včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.
(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie slučitelné s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a s cílem dosažení ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Komise by měla posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.
(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, přičemž se zohledňují specifické rysy jednotlivých technologií a odlišné možnosti malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.
(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s cílem minimalizovat dlouhodobé náklady na energetickou transformaci pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií. Členské státy by při poskytování podpory zařízením měly využívat také zadávací řízení, která mohou být buď zaměřená na určitou technologii, nebo být technologicky neutrální.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ Evropská rada poukázala na význam větší provázanosti vnitřního trhu s energií a na to, že je nutné zajistit dostatečnou podporu začlenění stále vyšší míry variabilní obnovitelné energie do sítě, a umožnit tak Unii, aby naplnila své ambice vedoucího hráče energetické transformace. Je proto důležité urychleně zvýšit míru propojení a dosáhnout pokroku při dosahování cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)  Při koncipování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy přihlížet k zásadám oběhového hospodářství a hierarchie nakládání s odpady uvedeným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES1a. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a také jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet takové režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu. Členské státy by měly také zajistit, aby opatření zavedená podle této směrnice nebyla v rozporu s cíli směrnice 2008/98/ES.
__________________
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby docházelo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoli odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 d (nový)
(16d)  Členské státy by měly v největší možné míře podporovat a upřednostňovat využívání tuzemských zdrojů obnovitelné energie a vyvarovat se situací narušujících trh, které vedou k rozsáhlému dovozu zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba přihlížet k přístupu založenému na životním cyklu a podporovat jej.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 e (nový)
(16 e)  Komunity, města a místní orgány využívající obnovitelné zdroje energie by měly mít právo účastnit se dostupných režimů podpory ve stejné míře jako ostatní významní účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům umožněno přijmout opatření, včetně poskytování informací a technické a finanční podpory prostřednictvím jednotných administrativních kontaktních míst, s cílem snížit administrativní požadavky, začlenit nabídková kritéria zaměřená na danou komunitu, zavést ve prospěch komunit obnovitelné energie na míru uzpůsobený časový rámec pro předkládání nabídek nebo jim umožnit získat odměnu prostřednictvím přímé podpory.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 f (nový)
(16f)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo brát v potazpolitiky související s účastí těch, kdo jsou projekty dotčeni, včetně případných původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich pozemkovým právům.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 g (nový)
(16g)  Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 h (nový)
(16 h)   V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie by se měl zohlednit negativní dopad na jiné účastníky trhu. Režimy podpory by proto měly zmírňovat riziko narušení trhu a narušení hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17 a)  Po členských státech by se mělo požadovat, aby postupně a částečně otevíraly přístup k podpoře také projektům umístěným v jiných členských státech, a to až na úroveň odpovídající fyzickým tokům mezi členskými státy, přičemž by však otevírání režimů podpory nad tento závazný podíl mělo zůstat dobrovolné. Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají různé režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je klíčové, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Tato směrnice se zaměřuje na usnadnění přeshraničního poskytování podpory určené energii z obnovitelných zdrojů, aniž by byly v nepřiměřené míře postiženy vnitrostátní režimy podpory. Směrnice proto kromě povinného částečného otevření režimů podpory zavádí optimální mechanismy spolupráce mezi členskými státy, které jim umožní dohodnout se na míře, v níž bude jeden členský stát podporovat výrobu energie v druhém členském státu, a na míře, v níž by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do celkového vnitrostátního cíle jednoho či druhého z nich. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu – nad počáteční minimální závazný podíl – se jejich vnitrostátní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanismů spolupráce stanovených v této směrnici.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.
(18)  Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měla by být politika podpory obnovitelných zdrojů předvídatelná a stabilní a měla by se vyhýbat častým nebo retroaktivním změnám. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly veškeré změny v politikách podpory oznamovat s řádným předstihem před provedením takových změn a přiměřeně je konzultovat se zúčastněnými stranami. Členské státy by měly v každém případě zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].
(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. S cílem zajistit, aby se ústřední pozornost v rámci procesu energetické transformace zaměřila na občany by členské státy měly v rámci svých akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů vypracovat dlouhodobé strategie, které by městům, komunitám obnovitelné energie a samospotřebitelům usnadnily výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie 2016/0375(COD)] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o dlouhodobé strategie, plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Unii jedinečnou příležitost snížit svou závislost na fosilních palivech, přispět k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořit nové průmyslové odvětví, které bude vytvářet nová pracovní místa na velké části území, včetně nejvzdálenějších regionů. Unie proto musí usilovat o zavedení hospodářských a regulačních podmínek příznivých pro rozvoj využívání této energie.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.
(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.
__________________
__________________
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně oleje palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.
(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat, přičemž musí být v plném souladu s mezinárodním právem. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.
__________________
__________________
18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie. Kromě toho by dotyčné členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotyčné třetí země při rozvíjení jejich vlastní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ctižádostivých cílů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)   Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů ze třetích zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 c (nový)
(28c)   Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se energie z obnovitelných zdrojů s cílem vyrábět tuto energii, a uspokojovat tak rostoucí poptávku po energii. Před koncem roku 2015 si více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 d (nový)
(28d)   Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak omezení nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)  V závislosti na geologických rysech dané oblasti se mohou při výrobě geotermální energie rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží. Je třeba investovat výhradně do výroby geotermální energie s malými dopady na životní prostředí, při níž dochází k nižším emisím skleníkových plynů ve srovnání s konvenčními zdroji. Komise by proto do prosince 2018 měla vyhodnotit, zda je potřebný legislativní návrh zaměřený na regulaci emisí všech látek, včetně CO2, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí, a to jak v průběhu průzkumu, tak provozování, ze strany geotermálních elektráren.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.
(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními k dosažení úspory energie a zvyšování energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci obnovitelné energie, zejména podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zdrojů odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.
__________________
__________________
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36
(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost, mimo jiné i pro samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a komunity využívající tuto energii. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43
(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů.
(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 45
(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.
(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49
(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a podporovat využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.
(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami, v širší míře poskytovat technickou pomoc a zajišťovat programy odborné přípravy s cílem zvýšit regulační, technickou a finanční odbornost na místě a také zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků Unie, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 a (nový)
(49a)  Pokud se jedná o obnovitelné zdroje energie, místní a regionální orgány si často stanoví ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo evropská iniciativa pro inteligentní města, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Takové sítě jsou nezbytné a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované průkopnické regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států sdružovat se a nabízet společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve uzavřít mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 b (nový)
(49b)  Místní úřady a města stojí v čele řízení energetického přechodu a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jakožto občanům nejbližší úroveň správy hrají místní samosprávy klíčovou úlohu při budování veřejné podpory pro cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu, přičemž rozšiřují decentralizovanější a integrovanější energetické systémy. Je důležité zajistit lepší přístup velkých i menších měst a regionů k financování, aby se podpořily investice do místních obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 c (nový)
(49c)  Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 50
(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.
(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 51
(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.
(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu a energii z mořských zdrojů. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií a stát se územím využívajícím 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Nejvzdálenější regiony by navíc měly být schopny plně využívat své zdroje, a to při dodržení přísných kritérií udržitelnosti a v souladu s místními podmínkami a potřebami, s cílem zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit svou energetickou nezávislost.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 52
(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.
(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53
(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.
(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Tarify pro vlastní spotřebu a odměna za ni by měly stimulovat vývoj inteligentnějších technologií integrace energie z obnovitelných zdrojů a motivovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů k rozhodování o investicích, z nichž by měl prospěch jak spotřebitel, tak i síť. Pro takovou rovnováhu je zapotřebí zajistit, aby samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelné energie měli nárok na odměnu za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do sítě, přičemž by tato cena měla odrážet tržní hodnotu dodané elektřiny a také dlouhodobý přínos z hlediska sítě, životního prostředí a společnosti. To musí zahrnovat dlouhodobé náklady a přínosy spojené se samospotřebou, pokud jde o náklady, jimž se síť, společnost a životní prostředí vyhnuly, zejména ve spojení s dalšími možnostmi spojenými s distribucí energie, jako je energetická účinnost, skladování energie, odezva na straně poptávky a komunitní sítě. Taková odměna by měla být stanovena na základě analýzy nákladů a přínosů možnostmi spojenými s distribucí energie podle článku 59 [směrnice Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) 2016/0380(COD)].
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53 a (nový)
(53a)  V některých případech by měla být povolena kolektivní samospotřeba, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech. Možnost kolektivní samospotřeby rovněž poskytuje komunitám obnovitelné energie příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53 b (nový)
(53b)  Členské státy musí zajistit dodržování předpisů týkajících se spotřeby a zaručit zavedení nebo posílení opatření určených k potírání nuceného prodeje, nekalých prodejních praktik i zavádějících tvrzení, pokud jde o instalaci zařízení pro energii z obnovitelných zdrojů, tedy k potírání praktik, které jsou zaměřeny zejména na nejzranitelnější občany (starší osoby, obyvatele venkovských oblastí atd.).
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 54
(54)  Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.
(54)  Účast lokálních občanů i místních orgánů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což přinese investice na místní úrovni, větší výběr pro spotřebitele a větší účast občanů na energetickém přechodu, konkrétně díky podpoře účasti domácností, jež by jí jinak nemusely být schopny, zlepšení energetické účinnosti na úrovni domácností a pomoc v boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 55 a (nový)
(55a)  Je důležité, aby členské státy zajistily spravedlivé a nediskriminační přidělování nákladů na sítě a odvodů pro všechny uživatele elektrické soustavy. Všechny síťové tarify by měly odrážet náklady.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 57
(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.
(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí a lidské zdraví.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59 a (nový)
(59a)  Spotřebitelé v rámci domácností a komunit, kteří se zabývají obchodováním s vlastní flexibilitou, samospotřebou nebo prodejem své vlastní vyrobené elektřiny, si zachovají svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na smlouvu s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 60
(60)  Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.
(60)  Využívání účinných systémů vytápění nebo chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie by mělo jít ruku v ruce s rozsáhlou renovací budov, čímž by se snížila poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispělo ke zmírňování energetické chudoby i k vytváření kvalifikovaných pracovních míst na místní úrovni. Proto by měl být kladen důraz na možné synergie mezi potřebou zvýšit míru využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 61 a (nový)
(61a)  V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy, a to předložením návrhu inciativy pro přechod k železniční dopravě, jež bude přínosem pro čistou veřejnou dopravu.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 62
(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.
(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začnou využívat pastviny nebo zemědělská půda, které byly dříve určené pro produkci potravin a krmiv, bude i nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech, a to buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy v jiných oblastech na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, přičemž je nutné rozlišovat biopaliva z potravinářských plodin s nejlepšími vlastnostmi, pokud jde o emise skleníkových plynů, a nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Je třeba urychlit zavádění pokročilých biopaliv a elektrické mobility.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 a (nový)
(63a)  Unie a členské státy by měly usilovat o rozšíření skladby zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, snížení celkové spotřeby energie v dopravě a zvýšení energetické účinnosti ve všech sektorech dopravy. Opatření za tímto účelem by mohla být podporována jak prostřednictvím plánování dopravy, tak výroby vozidel s vyšší energetickou účinností.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 b (nový)
(63b)  Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu by poskytly účinný způsob, jak prosazovat zavádění obnovitelných alternativ v odvětví dopravy a jak zajistit, aby bylo dosaženo dalších úspor emisí skleníkových plynů a v dlouhodobém horizontu i dekarbonizace dopravy. Normy palivové účinnosti by měly být modernizovány v souladu s technologickým vývojem a s cíli v oblasti klimatu a energetiky.
Pozměňovací návrh 286
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 c (nový)
(63c)  Očekává se, že pokročilá biopaliva budou hrát důležitou úlohu při omezování emisí skleníkových plynů v odvětví letectví, a proto by povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů měla být dodržována také konkrétně v případě paliv dodávaných do odvětví letectví. Na úrovni Unie i členských států je třeba rozvíjet politiku, která podnítí přijetí provozních opatření k úspoře paliv v lodní dopravě, a zároveň podporovat výzkum a vývoj zaměřený na zvýšení podílu námořní dopravy poháněné větrnou a solární energií.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 65 a (nový)
(65a)  Aby bylo možné přesněji zohlednit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě, měla by být vytvořena vhodná metodika a měla by být prozkoumána různá technická a technologická řešení pro tyto účely.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 66
(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.
(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji, a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být tato příloha pravidelně vyhodnocována.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 68
(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce.
(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat ty způsoby použití v energetice, které vycházejí pouze z vyššího udržitelného využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů, a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 287
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 68 a (nový)
(68a)  Dále by se měla zdůrazňovat součinnost mezi oběhovým hospodářstvím, biohospodářstvím a podporou energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo zajištěno nejhodnotnější využití surovin a nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí. Politická opatření Unie a členských států na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů by měla vždy zohledňovat zásadu účinného využívání zdrojů a optimálního využití biomasy.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 69
(69)  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
(69)  Obnovitelná energie by měla být vždy vyráběna udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a ty formy obnovitelné energie, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 71
(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.
(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít nebo podněcovat škodlivý vliv na biologickou rozmanitost v Unii nebo mimo ni. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. Měla by však být zaručena biologická rozmanitost a dále kvalita, zdraví, životaschopnost a vitalita takových lesů. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 72 a (nový)
(72a)  Kritéria udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly zajistit, aby byl přechod na nízkouhlíkové hospodářství v souladu se sdělením Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „ Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ a důsledně dodržoval hierarchii způsobů nakládání s odpady v Unii uvedené ve směrnici 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 73
(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.
(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích nebo mokřadech, u nichž by bylo za tímto účelem nutné odvodnění, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 74 a (nový)
(74a)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být produkovány za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 75
(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.
(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by tím byla dotčena přísná ochrana primárních zdrojů, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat potenciál, který skýtají jejich zdroje, v zájmu zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a energetické nezávislosti těchto regionů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76
(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS.
(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni dodavatelské základny. Hospodářské subjekty by měly zajistit přijetí opatření k zamezení nebo omezení negativních dopadů těžby na životní prostředí. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala ujednání pro uplatňování požadavků na základě osvědčených postupů členských států a také provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 a (nový)
(76a)  Pokud není v rámci vnitrostítníchprávních předpisů nebo praxe splněno jediné kritérium týkající se udržitelnosti lesní biomasy, měly by být na úrovni dodavatelské základny poskytnuty podrobnější informace odpovídající tomuto kritériu, aniž by bylo nutné dodávat další informace o kritériích, jež byla již splněna na úrovni členského státu.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 b (nový)
(76b)  Přístup založený na riziku by se měl uplatňovat již od vnitrostátní úrovně. Pokud nejsou v rámci vnitrostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů splněny požadavky jediného kritéria, měly by být informace o této skutečnosti poskytnuty na úrovni dodavatelské základny s cílem zmírnit riziko neudržitelné výroby lesní biomasy.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 c (nový)
(76c)  Těžba pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k navýšení produkce těchto materiálů v rámci Unie. Subjekty by měly zajistit, aby těžba probíhala v souladu s kritérii udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 78
(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.
(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména by měla být více podporována zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně z biomasy, v nejvzdálenějších regionech, jež jsou silně závislé na dovozu energie, s podmínkou dodržování kritérií udržitelnosti, která se na výrobu takové energie z obnovitelných zdrojů vztahují a která jsou přizpůsobena specifikům těchto regionů.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 80
(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.
(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné zohlednit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 82
(82)  Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.
(82)  Dobrovolné režimy mohou hrát velkou roli při poskytování důkazů o souladu s minimálními kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 84
(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.
(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory přímých emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor přímých emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 85
(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.
(85)  Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 99
(99)   Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv; zvážení navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy a aby byla zajištěna plná transparentnost napříč všemi odvětvími výroby energie, stanovení do 31. prosince 2018 kritérií pro výrobu fosilních paliv a energií z fosilních zdrojů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 288
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, energie okolního prostředí, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, z biometanu, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  „teplem okolního prostředí“ se rozumí tepelná energie užitečné teploty, jež je získávána nebo zachycována pomocí tepelných čerpadel, která ke svému fungování potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii, a již lze ukládat v okolním vzduchu, pod zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;
b)  „energií z okolního prostředí“ se rozumí termální energie užitečné teploty, již lze ukládat v okolním vzduchu (s výjimkou odpadního vzduchu) nebo v povrchových nebo odpadních vodách; Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;
Pozměňovací návrh 289
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;
c)   „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, ale s výjimkou rašeliny a materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo přeměněných na fosílie, – jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových, městských a komunálních odpadů biologického původu, a bakterií;
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. d
d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;
d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny, tepla a dopravního paliva a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. e
e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;
e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. f
f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;
f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy nebo biomasou;
Pozměňovací návrh 290
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. g
g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
g)   „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy nebo jejím prostřednictvím;
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. i
i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;
i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné podporu výzkumu, investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. q
q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;
q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin) a luční plodiny (jako je tráva, jetel a vojtěška), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;
Pozměňovací návrh 291
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. s
s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;
s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva používaná v dopravě než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy, u nichž je obsažený uhlík zachycován z okolního vzduchu;
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. z
z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti;
z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem navýšení či náhrady kapacity nebo zvýšení účinnosti;
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. y
y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;
y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí nevyhnutelné teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie (po využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo tam, kde kombinovaná výroba tepla a elektřiny není možná) nebo z terciární sféry, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a
aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník nebo skupina společně jednajících zákazníků ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) 2016/0380(COD)], který nebo která spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jejich prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obytné čtvrti, obchodní nebo průmyslové zóny nebo zóny sdílených služeb nebo tatáž distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa a (nové)
aaa)  „komunitou obnovitelné energie“ se rozumí místní energetická komunita, jak je definována v článku 2 směrnice ... Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD)], která splňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 této směrnice;
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b
bb)  „vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů;
Netýká se českého znění
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c
cc)  „smlouvou o nákupu energie“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;
cc)  „smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická nebo fyzická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;
Pozměňovací návrh 305
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. ee
ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;
ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A a z odpadu a zbytkové biomasy nepocházejících z potravinářských/krmných plodin, pokud toto biomasa splňuje kritéria udržitelnosti uvedená v článku 26;
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. f f
ff)  „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;
vypouští se
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. ff a (nové)
ff a) „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z nevyhnutelných odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů, s významnými úsporami skleníkových plynů po celý jejich životní cyklus; pokud je vyrobeno z toků pevného odpadu, použije se pouze odpad, který není opakovaně použitelný ani mechanicky recyklovatelný při plném respektování hierarchie nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES; pokud je vyrobeno z plynných emisí z procesů, musí být emise nevyhnutelné, a nikoli úmyslným důsledkem výrobního procesu; poměrná část plynného odpadu použitá k produkci těchto recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nemůže být započtena do jiných systémů snižování emisí, jako je systém EU pro obchodování s emisemi;
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. j j
jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;
jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední povolení nebo podobné právo podle vnitrostátních anebo regionálních právních předpisů k těžbě lesní biomasy;
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. m m
mm)  „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;
mm)  „dodavatelskou základnou“ se rozumí region, ze kterého pochází vstupní surovina biomasy;
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. n n
nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;
nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES;
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 3 – název
Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030
Závazný celkový cíl Unie a vnitrostátní cíle pro rok 2030
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1
1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.
1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.
Pozměňovací návrh 306
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.   Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů u všech forem dopravy činil v roce 2030 alespoň 12 % konečné spotřeby energie v oblasti dopravy v daném členském státě. Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby zahrnuli minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů podle článku 25.
Aby se započítávaly do tohoto cíle, musí být úspory emisí skleníkových plynů dosažené používáním biopaliv a bioplynu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 26 odst. 7 v porovnání s fosilními palivy v souladu s metodikou uvedenou v čl. 28 odst. 1.
Pokud je příspěvek z biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin v členském státě nižší než 2 %, a nestačí tak k pokrytí rozdílu mezi povinností dodavatelů paliv a dopravním cílem ve výši 12 %, může daný členský stát příslušným způsobem upravit svůj strop stanovený v čl. 7 odst. 1 na nejvýše 2 %.
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2
2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].
2.  Členské státy stanoví cíle ke splnění tohoto celkového cíle pro rok 2030 v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 13 nařízení ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)]. Pokud Komise na základě posouzení konečných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)] dojde k závěru, že cíle členských států jsou nedostatečné ke kolektivnímu splnění celkového závazného cíle Unie, členské státy, jejichž cíl nedosahuje hodnot vyplývajících z uplatnění vzorce stanoveného v příloze Ia, svůj cíl přiměřeně navýší.
V případech, kdy členský stát kvůli výjimečným a řádně odůvodněným okolnostem nespěje ke splnění svého plánovaného cíle, může se od plánované úrovně svého cíle odchýlit o maximálně 10 % do roku 2025, při současném oznámení této skutečnosti Komisi. Pokud by to ohrožovalo splnění celkového závazného cíle Unie, přijmou Komise a členské státy nápravná opatření stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], aby tak vzniklý výpadek účinně kompenzovaly.
Pozměňovací návrh 321
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politika, včetně systému podpory, byla koncipována tak, aby byla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES a aby závažným způsobem nenarušovala trh s (vedlejšími) produkty, odpady a zbytky. Za tímto účelem členské státy ve zprávách, které vyžaduje čl. 18 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], pravidelně přezkoumají svou vnitrostátní politiku a odůvodní veškeré odchylky.
Pozměňovací návrh 113
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 4
4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podpory projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s přeshraničním rozměrem.
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 4 – název
Finanční podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů
Podpora pro energii z obnovitelných zdrojů
Pozměňovací návrh 322/rev
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1
1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.
1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle Unie a cílů členských států stanovených v článku 3 nebo je překonat, mohou členské státy v souladu s článkem 195 SFEU a s články 107 a 108 této smlouvy uplatňovat režimy podpory.
Aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami, musí být systémy podpory obnovitelné energie z biomasy navrženy tak, aby se zabránilo podpoře nevhodného využívání biomasy primárně k výrobě energie, pokud existuje možnost jejího průmyslového využívání nebo využívání jako materiálu s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo zahrnovat upřednostňování odpadů a zbytků. Členské státy by měly přihlížet k dostupným udržitelným dodávkám biomasy. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být tržně orientované, aby se zamezilo narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možné náklady na integraci systému nebo omezení sítě.
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou uplatňovat technologicky neutrální nebo technologicky specifické mechanismy podpory. Technologicky specifické mechanismy podpory mohou být uplatňovány zejména z některého z následujících důvodů:
a)  dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;
b)  potřeba dosáhnout technologické nebo regionální diverzifikace skladby zdrojů energie;
c)  účinné systémové plánování a integrace sítí;
d)  omezení soustavy a stabilita sítě;
e)  environmentální omezení.
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.
2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby došlo k maximální integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy, a aby jim zároveň byly poskytovány kompenzace za narušení trhu.
Členské státy mohou stanovit výjimky pro malá zařízení o výkonu nižším než 500 kW a demonstrační projekty. Avšak elektřina z větrné energie podléhá limitu ve výši 3 MW instalovaného výkonu nebo 3 výrobních jednotek.
Aniž jsou dotčeny limity ve druhém pododstavci, mohou členské státy podporovat komunity obnovitelné energie prostřednictvím dalších mechanismů a postupů.
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení, uplatní se požadavky stanovené v odstavci 3a za předpokladu, že tato podpora není určena malým zařízením s výkonem nižším než 1 MW, projektům v oblasti větrné energie s maximálně šesti výrobními jednotkami nebo výkonem 6 MW ani demonstračním projektům.
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů, členské státy:
a)  stanoví a zveřejní nediskriminační a transparentní předvýběrová kritéria a pravidla týkající se termínu dodání projektu,
b)  za účelem kontroly návrhu zadávací dokumentace konzultují se zúčastněnými stranami,
c)  zveřejní informace o již uskutečněných nabídkových řízeních, včetně míry realizace projektů.
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy zveřejní dlouhodobý harmonogram týkající se očekávaného přidělování podpory, pokrývající nejméně pět následujících let a obsahující orientační harmonogram (případně včetně četnosti nabídkových řízení), výkon, rozpočet nebo maximální plánovanou podporu na každou jednotku a způsobilé technologie.
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 c (nový)
3c.  Členské státy při přípravě mechanismů podpory zohlední specifické vlastnosti komunit obnovitelné energie a samospotřebitelů, aby jim umožnily soutěžit za rovnocenných podmínek.
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 d (nový)
3d.  Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit finanční podporu pro projekty realizované v těchto regionech, s cílem přihlédnout k výrobním nákladům spojeným s jejich specifickými podmínkami, tj. k izolaci a vnější závislosti.
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4
4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.
4.  Členské státy nejméně každé čtyři roky posuzují efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a její distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů i na konkurenceschopnost průmyslu.
Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory na investice. Členské státy začlení toto posouzení do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i do aktualizací těchto plánů v souladu s nařízenímEvropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Dlouhodobé plánování týkající se rozhodnutí o podpoře a koncipování nové podpory vychází z výsledků uvedených posouzení, přičemž přihlíží k celkové účinnosti podpory, pokud jde o dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie i dalších cílů, jako je cenová dostupnost a rozvoj energetických komunit, i k jejím distributivním účinkům na různé skupiny spotřebitelů a na konkurenceschopnost průmyslu.
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
4a.  Do roku ... [2021] a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o výsledcích nabídkových řízení v Unii a analyzuje zejména schopnost nabídkových řízení:
a)  dosahovat nižších nákladů,
b)  dosahovat technologického zlepšení,
c)  dosahovat vysoké míry realizace,
d)  poskytovat nediskriminační přístup malým aktérům a místním orgánům.
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 b (nový)
4b.  Do ... [šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost] přezkoumá Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (2014/C 200/01) s cílem plně do nich začlenit obecné zásady stanovené v článku 4 této směrnice.
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 c (nový)
4c.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby žádný režim podpory energie z obnovitelných zdrojů nebyl poskytován na komunální odpad, který nesplňuje podmínky povinností odděleného sběru stanovených ve směrnici 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.
1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou svou podporu omezit na zařízení v členských státech, do nichž je díky propojovacímu vedení přímé spojení.
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.
2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 8% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 13% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech. Vedle těchto minimálních úrovní mají členské státy právo rozhodnout podle článků 7 až 13 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy, mohou požádat, aby je Komise osvobodila od povinnosti stanovené v tomto článku, mj. pokud jde o rozhodnutí nedovolit zařízením instalovaným na jejich území účastnit se režimů podpory organizovaných jinými členskými státy, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:
a)  nedostatečná kapacita propojení,
b)  nedostatek přírodních zdrojů,
c)  nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek energie nebo na dobré fungování trhů trhu s energií v členském státě, který o výjimku žádá.
Veškeré výjimky udělené podle tohoto odstavce se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a měly by být do 31. prosince 2025 podrobeny přezkumu.
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 3
3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.
3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční režim včetně podmínek účasti a úhrady finančních prostředků zohledňujících různé daně a poplatky, v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení. Cílem dohody o spolupráci je harmonizovat podmínky administrativního rámce ve spolupracujících zemích a zajistit tak rovné podmínky.
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 4
4.  Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.
4.  Komise je nápomocna členským státům během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních a kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a přínosech spolupráce a také poradenství a odborné znalosti během celého procesu. Za tímto účelem Komise podporuje výměnu osvědčených postupů a vytváří vzory dohod o spolupráci, které tento proces usnadňují.
Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout úpravu procentních podílů uvedených v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1
Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.
Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté na nové nebo stávající projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky projektů.
Pokud se změní další regulační nástroje a tyto změny se dotknou podporovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby regulační změny neměly negativní dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů.
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
Členské státy zajistí, aby veškeré změny režimů podpory byly prováděny na základě dlouhodobého plánování v souladu s čl. 4 odst. 4 a byly zveřejňovány nejméně devět měsíců předtím, než vstoupí v platnost, a aby tyto změny podléhaly transparentnímu a inkluzivnímu procesu veřejné konzultace. V případě veškerých podstatných změn stávajícího režimu podpory je nutné zajistit přiměřenou přechodnou dobu, než nový režim podpory vstoupí v platnost.
Pokud mají regulační změny nebo změny provozování sítě zásadní negativní nebo diskriminační dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů, členské státy zajistí, aby tyto podporované projekty obdržely kompenzaci.
Pozměňovací návrh 307
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4
Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.
Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více, než je jejich příspěvek k hrubé konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů energie v daném členském státě v roce 2017 s tím, že podíl hrubé konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy představuje nejvýše 7 %. Příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z palmového oleje bude od roku 2021 činit 0 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy a jiné nezamýšlené dopady na udržitelnost.
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1
Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.
Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.
Pozměňovací návrh 137
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 3
Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední tepelná energie okolního prostředí využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.
Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie přenášená tepelnými čerpadly pro výrobu tepla nebo chladu, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.
Pozměňovací návrh 138
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 4 a (nový)
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením metodiky pro výpočet objemu energie z obnovitelných zdrojů využité k vytápění nebo chlazení a k dálkovému vytápění a chlazení a k revizi přílohy VII o výpočtu energie z tepelných čerpadel.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4 – písm. b a (nové)
ba)  Pro účely splnění cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. a) se příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy stanoví jako 2násobek, příspěvek paliv dodávaných v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.
Pozměňovací návrhy 140 a 308
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, s cílem změnit seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady oběhového hospodářství, hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě hodnocení životního cyklu emisí a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 309
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3
Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.
Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin. Komise vypracuje v roce 2025 zvláštní hodnocení s cílem vypustit vstupní suroviny z přílohy IX s tím, že každý akt v přenesené pravomoci, který z toho vyplyne, bude přijat do jednoho roku po tomto hodnocení.
Pozměňovací návrh 310
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)
Vstupní suroviny jsou z přílohy IX vypuštěny až po veřejné konzultaci a v souladu se zásadami stability finanční podpory stanovenými v článku 6. Aniž by byl dotčen článek 26, budou-li vstupní suroviny vypuštěny, mají stávající zařízení vyrábějící biopaliva z těchto vstupních surovin nadále možnost započítávat tuto energii jako obnovitelnou a započítávat ji do povinnosti dodavatelů paliv uvedené v článku 25, a to do výše svých historických úrovní výroby a nikoli nad jejich rámec.
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 a (nový)
5a.  Členské státy zajistí, aby při stanovování politik na podporu výroby paliv ze vstupních surovin uvedených v příloze IX této směrnice byla dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovená vesměrnici 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se hledisek životního cyklu při uvažování o celkových dopadech vzniku a řízení různých toků odpadů.
Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 5 a (nový)
5a.  Komise usnadňuje zavádění společných projektů mezi členskými státy, zejména prostřednictvím specializované technické pomoci a podpory projektového rozvoje.
Pozměňovací návrh 145
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.
1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.
Pozměňovací návrh 146
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, se zvláštním důrazem na lidská práva.
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 3 – písm. e
e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.
e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 5 – písm. d
d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.
d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b) ,c) a ca)ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy, zejména prostřednictvím šíření pokynů a osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související přenosové a distribuční sítě a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva nebiologického původu z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy, byly přiměřené a nezbytné a v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.
Pozměňovací návrh 151
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů;
a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů a předpokládaly stanovení předvídatelných časových rámců pro vydání nezbytných povolení a licencí;
Pozměňovací návrh 152
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d
d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.
d)  pro malé projekty a pro decentralizovaná zařízení na výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení.
Pozměňovací návrh 153
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.
vypouští se
Pozměňovací návrh 154
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu.
4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie, a to i při raném prostorovém plánování, při posuzování potřeb a přiměřenosti s přihlédnutím k energetické účinnosti a k reakci na poptávku, i specifická ustanovení o samospotřebě obnovitelné energie a komunitách obnovitelné energie, a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.
Pozměňovací návrh 155
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 2
Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.
Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby obnovitelné energie, místního skladování energie, energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.
Pozměňovací návrh 156
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3
Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů nebo zařízení na výrobu obnovitelné energie v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné prostřednictvím dálkového vytápění a chlazení vyrobeného za pomoci značného podílu energie z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím individuální nebo kolektivní samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů, v souladu s článekem 21, nebo prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu.
Pozměňovací návrh 157
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 6
6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním norem pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)], nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 158
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 7
7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a zařízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují.
7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě nahrazení starých topných systémů s cílem podpořit jejich častější nahrazování a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady ... [o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)].
Pozměňovací návrh 159
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 8
8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.
8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení by mělo konkrétně zohlednit prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.
Pozměňovací návrh 160
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 8 a (nový)
8a.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni do svých regionálních a vnitrostátních plánů mobility a dopravy zahrnovaly ustanovení s cílem začleňovat a zavádět druhy dopravy využívající energii z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 161
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 9
9.  Členské státy odstraní administrativní překážky pro uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření.
9.  Členské státy vyhodnotí regulační a administrativní překážky a potenciál nákupu energie z obnovitelných zdrojů korporátními zákazníky na svém území a stanoví regulační a administrativní rámec na podporu uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření, a zajistí přitom, aby se na smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů nevztahovaly nepřiměřené postupy a poplatky, které by neodrážely náklady. Uzavřením smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů se jménem korporátního zákazníka zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19. Tento podpůrný rámec je nedílnou součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 162
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 2
2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.
2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí. Žadatelé by měli být schopni předložit veškeré příslušné dokumenty v digitální podobě.
Pozměňovací návrh 163
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 3
3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.
3.  Aby se usnadnil přístup k relevantním informacím, jednotné administrativní kontaktní místo nebo členský stát zřídí ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy jednotnou online informační platformu, kde budou vysvětelny postupy pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu, projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných a projektů komunit obnovitelné energie. Pokud se členský stát rozhodne mít více než jedno jednotné administrativní kontaktní místo, informační platforma nasměruje žadatele na kontaktní místo, které je pro jeho žádost relevantní.
Pozměňovací návrh 164
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 4
4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.
4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 4a a odst. 5 a v článku 17.
Pozměňovací návrh 165
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 4 a (nový)
4a.  U zařízení s elektrickým výkonem mezi 50kW a 1MW nepřesáhne povolovací proces jeden rok. Za řádně odůvodněných mimořádných okolností může být tento časový limit prodloužen o další tři měsíce.
Lhůtami uvedenými v odstavci 4 a 4a nejsou dotčena soudní odvolání a opravné prostředky a je možné je prodloužit maximálně o dobu trvání soudních odvolání a postupů pro uplatnění opravných prostředků.
Členské státy zajistí žadatelům přístup k mechanismům mimosoudního řešení nebo k jednoduchým a dostupným soudním řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího procesu a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 166
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 5
5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.
5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0379(COD), členské státy zajistí, aby práva na přístup a připojení k síti byla u modernizačních projektů zachována alespoň v případech, kdy nedojde ke změně výkonu.
Pozměňovací návrh 354
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 5 a (nový)
5 a.   Členské státy prostřednictvím svých povolovacích postupů a postupů pro udělování koncesí zajistí, aby do 31. prosince 2022 bylo 90 % čerpacích stanic, které se nacházejí podél vozovek hlavní sítě ustanovené nařízením (EU) č. 1315/2013 (hlavní síť TEN-T), vybaveno veřejně přístupnými a vysoce výkonnými dobíjecími stanicemi pro elektrická vozidla. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, které rozšíří působnost tohoto odstavce na paliva podle článku 25.
Pozměňovací návrh 167
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 1
1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.
1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.
Odchylně od prvního pododstavce se v případě demonstračních projektů a zařízení o výkonu mezi 10,8 kW a 50 kW může provozovatel distribuční soustavy rozhodnout v odůvodněných případech prosté ohlášení odmítnout nebo navrhnout alternativní řešení. V takovém případě tak musí učinit do dvou týdnů od oznámení a žadatel poté může požádat o připojení prostřednictvím standardních postupů. Pokud provozovatel distribuční soustavy nevydá v této časové lhůtě negativní rozhodnutí, může být zařízení připojeno.
Pozměňovací návrh 168
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.
1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, zejména spotřebitelům s nízkými příjmy, zranitelným spotřebitelům, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů, budovatelům komunit obnovitelné energie, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 169
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí informace o inteligentních dopravních systémech a propojených vozidlech a o jejich přínosech, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, snížení dopravního přetížení a palivovou účinnost.
Pozměňovací návrh 170
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 6
6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.
6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby nebo v rámci komunit obnovitelné energie, jakož i o přínosech mechanismů spolupráce mezi členskými státy a o různých druzích přeshraniční spolupráce.
Pozměňovací návrh 171
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 3
Členské státy zajistí, že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory. Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.
Členské státy zajistí, že v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu po ... [datum vstupu v platnost této směrnice] záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory, s výjimkou případů, kdy nedochází ke dvojí kompenzaci.
Předpokládá se, že k dvojí kompenzaci nedochází, pokud:
a)  finanční podpora je poskytnuta na základě nabídkového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;
b)  tržní hodnota záruk původu je administrativně zohledněna v míře finanční podpory nebo
c)  záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.
V případech jiných než uvedených ve čtvrtém pododstavci, vydají členské státy záruku původu ze statistických důvodů a okamžitě ji zruší.
Pozměňovací návrh 172
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  zda zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, splnil kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů uvedená v článku 26.
Pozměňovací návrh 173
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b – písm. ii
ii)  zemní plyn, nebo
ii)  zemní plyn, včetně vodíku, nebo
Pozměňovací návrh 174
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 8
8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.
8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Ve vztahu k odstavci 2 – pokud je elektrická energie vyrobená prostřednictvím vysoce účinné, kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedené obě vlastnosti. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.
Pozměňovací návrh 175
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 1
1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.
1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav odpovídají za bezproblémový provoz infrastruktury plynárenských sítí včetně jejich údržby a pravidelného čištění.
Pozměňovací návrh 176
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 3
3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.
3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých udržitelných zařízeních na biomasu, ve velkých tepelných čerpadlech získávajících teplo z okolního prostředí, v zařízeních na solární a geotermální energii a ze zbytkového tepla z průmyslových zařízení a z dalších zdrojů.
Pozměňovací návrh 177
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:
Pozměňovací návrh 178
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;
a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie a vzájemných obchodních dohod prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;
Pozměňovací návrh 179
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  jsou oprávněni spotřebovávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a jež zůstává v jejich prostorách, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky či daně;
Pozměňovací návrh 180
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a b (nové)
ab)  jsou oprávněni instalovat a provozovat systémy skladování energie v kombinaci se zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky, včetně daní a dvojích poplatků za uskladněnou energii, která zůstává v jejich prostorách;
Pozměňovací návrh 181
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; a
c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob, aniž jsou dotčeny postupy dohledu a schvalování pro připojení zařízení na výrobu elektřiny ze strany provozovatelů distribučních soustav v souladu s články 15 až 18;
Pozměňovací návrh 182
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny.
d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu, jež se rovná alespoň tržní ceně a jež může zohlednit dlouhodobou hodnotu, kterou přinášejí síti, životnímu prostředí a společnosti v souladu s analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie podle článku 59 směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD)].
Pozměňovací návrh 183
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Členské státy zajistí, aby rozdělení nákladů na správu a rozvoj sítí bylo spravedlivé a přiměřené a odráželo přínosy samospotřeby pro celý systém, včetně dlouhodobých přínosů pro síť, životní prostředí a společnost.
Pozměňovací návrh 184
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo v rezidenční oblasti nebo jsou umístěni v téže obchodní či průmyslové zóně, zóně sdílených služeb nebo v téže uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 185
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje samospotřeby na svém území s cílem zavést podpůrný rámec, který by podporoval a usnadňoval rozšíření samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů.
Tento rámec musí mimo jiné zahrnovat:
a)  specifická opatření k zajištění toho, aby samospotřeba byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech nebo těm, kteří žijí v sociálním nebo pronajatém bydlení;
b)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování;
c)  pobídky pro majitele budov, aby pro nájemce vytvářeli příležitosti k samospotřebě;
d)  odstranění veškerých neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce.
Tento podpůrný rámec je součástí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 186
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 3
3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů spravovat třetí strana.
3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů vlastnit či spravovat třetí strana, pokud k tomu dá samospotřebitel souhlas. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 187
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec -1 (nový)
Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se se do komunit obnovitelné energie, aniž by ztratili svá práva konečných zákazníků a aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti v komunitě obnovitelné energie nebo ji ztěžovaly, pod podmínkou, že v případě soukromých podniků jejich účast nepředstavuje jejich primární komerční nebo profesní činnost.
Pozměňovací návrh 188
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.
Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.
Pozměňovací návrh 189
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí
Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:
Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.
Aby bylo možné využívat režimu komunity obnovitelné energie, musí být alespoň 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu vyhrazeno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů.
Kromě toho musí komunita obnovitelné energie splňovat alespoň tři z těchto kritérií:
Pozměňovací návrh 190
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky;
Pozměňovací návrh 191
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;
b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby nebo veřejné orgány;
Pozměňovací návrh 192
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;
c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů;
Pozměňovací návrh 193
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d
d)  nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;
vypouští se
Pozměňovací návrh 194
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Členské státy monitorují uplatňování těchto kritérií a přijímají opatření s cílem zabránit případnému zneužívání nebo negativním dopadům na hospodářskou soutěž.
Pozměňovací návrh 195
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2
2.  Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.
2.  Členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie a současně zajistí rovné podmínky pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 196
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje komunit obnovitelné energie na svém území s cílem zavést rámec umožňující podporovat a usnadňovat účast komunit obnovitelné energie na výrobě, spotřebě, skladování a prodeji energie z obnovitelných zdrojů.
Tento umožňující rámec musí zahrnovat:
a)  cíle a konkrétní opatření zaměřená na podporu veřejných orgánů při rozvoji komunit obnovitelné energie a na přímou účast,
b)  specifická opatření k zajištění toho, aby účast v komunitách obnovitelné energie byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech, v sociálním nebo nájemním bydlení,
c)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování a informacím,
d)  regulační podporu a podporu budování kapacit určenou veřejným orgánům v souvislosti se zřizováním komunit obnovitelné energie,
e)  odstranění neodůvodněných regulačních a administrativních překážek omezujících rozvoj komunit obnovitelné energie,
f)  předpisy k zajištění rovnocenného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří jsou zapojeni do komunit obnovitelné energie, aby jim byla poskytnuta tatáž ochrana jako spotřebitelům, kteří jsou připojeni k distribučním sítím.
Tento podpůrný rámec je součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 197
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 1
1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.
1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 2 procentní body, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7. Pokud některý členský stát není schopen tohoto procentního podílu dosáhnout, musí tuto skutečnost zveřejnit a poskytnout Komisi odůvodnění tohoto nesouladu. Členské státy upřednostňují nejlepší dostupné technologie.
Pozměňovací návrh 198
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pro účely odstavce 1 členské státy při vypočítávání podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané na vytápění a chlazení a jejich požadovaného meziročního nárůstu:
a)  mohou v období mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2030 započítat každý nárůst dosažený v daném roce tak, jako by k němu namísto toho částečně nebo plně došlo v některém ze dvou předcházejících nebo následujících let;
b)  mohou započítat odpadní teplo a chlad do meziročního nárůstu podle odstavce 1, a to až do výše 50 % ročního nárůstu;
c)  pokud jejich podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení činí 50 % až 80 %, sníží nárůst na 1 procentní bod ročně;
d)  od roku, kdy jejích podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení přesáhne 80 %, mohou definovat svou vlastní úroveň meziročního nárůstu včetně toho, zda uplatní strop pro odpadní teplo a chlad v písm. b).
Pozměňovací návrh 199
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 2
2.  Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.
2.  Členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí a zveřejní seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 200
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – návětí
3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:
3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout mimo jiné prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:
Pozměňovací návrh 201
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. a
a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 202
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. b
b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 203
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca)  další politická opatření s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout meziročního nárůstu stanoveného v odstavci 1 nebo 1a;
Pozměňovací návrh 204
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 a (nový)
3a.  Při uplatňování opatření uvedených v písm. a) až d) členské státy vyžadují, aby tato opatření byla koncipována tak, aby se zajistila jejich dostupnost pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.
Pozměňovací návrh 205
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 5 – písm. b a (nové)
ba)  množství odpadního tepla či chladu dodaném pro účely vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 206
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 5 – písm. c
c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a
c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a
Pozměňovací návrh 207
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.
1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být poskytovány každoročně nebo na vyžádání a v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.
Pozměňovací návrh 208
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 2
2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci 4.
2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, nebo se takovými systémy nestanou do pěti let podle svých investičních plánů, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami.
Pozměňovací návrh 209
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 3
3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.
3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.
Pozměňovací návrh 210
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 4
4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.
4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení, který bude založen na nediskriminačních kritériích stanovených příslušným orgánem daného členského státu. Tato kritéria zohlední ekonomickou a technickou proveditelnost pro provozovatele systémů ústředního vytápění nebo chlazení a připojené zákazníky.
Pozměňovací návrh 211
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 5
5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému.
5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:
a)   daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo by tento přístup ohrozil bezpečné fungování systému ústředního vytápění;
b)   systém představuje „systém účinného dálkového vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;
c)   poskytnutí přístupu by vedlo k nadměrnému zvýšení cen tepla nebo chladu pro koncové zákazníky ve srovnání s cenou za používání hlavní místní dodávky tepla, jíž by teplo či chlazení ze zdrojů obnovitelné energie nebo odpadní teplo či chlazení konkurovaly.
Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému, včetně hospodářských důsledků těchto opatření.
Pozměňovací návrh 212
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 6
6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie, vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
Pozměňovací návrh 213
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 7
7.  Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.
7.  Právo na odpojení mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.
Pozměňovací návrh 214
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 8
8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé dva roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.
8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé čtyři roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.
Pozměňovací návrh 215
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 9
9.  Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.
9.  Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.
Pozměňovací návrh 216
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1
S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 3 členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 217
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2
Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.
Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 10 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.
Dodavatelé paliv, kteří dodávají pouze paliva v podobě elektrické energie a obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, nemusí dosáhnout minimálního podílu pokročilých biopaliv, jiných biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.
Pozměňovací návrh 218
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a
a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;
a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina;
Pozměňovací návrh 219
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1
b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.
b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.
Pozměňovací návrh 220
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 2
Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.
Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu.
Členské státy mohou změnit omezení stanovené pro vstupní suroviny uvedené v příloze IX části B, pokud je to odůvodněno s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin. Všechny změny podléhají schválení Komisí.
Příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy se stanoví jako 2násobek a v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné elektrické energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.
Pozměňovací návrh 221
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou navrhnout vlastní vnitrostátní politiky, aby splnily povinnosti stanovené v tomto článku, jako je např. povinnost úspory emisí skleníkových plynů, a mohou tyto politiky uplatnit rovněž na fosilní paliva vyráběná z odpadu za předpokladu, že to nebude v rozporu s cíli oběhového hospodářství a bude dosaženo stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 223
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1
3.  K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
3.  K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem, pokud je dostatečně prokázáno, že elektřina z obnovitelných zdrojů je dodatečná. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 32 s cílem doplnit tuto směrnici zavedením metodiky, včetně metodiky pro stanovení základní úrovně členských států s cílem prokázat dodatečnost.
Pozměňovací návrh 224
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Odchylně od prvního pododstavce se při stanovování podílu elektrické energie pro účely odstavce 1 v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a poskytované silničním vozidlům tato elektřina plně započítává jako obnovitelná. Obdobně se elektřina získaná prostřednictvím dlouhodobých dohod o nákupu energie z obnovitelných zdrojů plně započítává jako obnovitelná. V každém případě se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
Pozměňovací návrh 225
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1
Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, může se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.
Pozměňovací návrh 226
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1
Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.
Komise vytvoří databázi Unie umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, včetně elektrické energie, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.
Pozměňovací návrh 227
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 3
Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejího obsahu a použití.
Pozměňovací návrh 228
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 5
5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].
5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)]. Komise každoročně zveřejní souhrnné informace z této databáze.
Pozměňovací návrh 229
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 6
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1.
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem doplnit tuto směrnici o další specifikaci metodiky pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných emisí vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, a pro určení minimálních úspor emisí skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 230
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 7
7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.
7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1. Pozměněné povinnosti musí přinejmenším zachovávat úrovně odpovídající kapacitě pokročilých biopaliv instalované a ve výstavbě v roce 2025.
Pozměňovací návrh 231
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
1.  Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:
1.  Bez ohledu na to, zda byly suroviny pěstovány na území Unie nebo mimo ni, se energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:
Pozměňovací návrh 232
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.
c)  způsobilost k finanční podpoře, včetně daňových pobídek, na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.
Pozměňovací návrh 323
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2
Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Aby mohly být biopaliva, biokapaliny paliva z biomasy vyrobené z jiných odpadů a zbytků než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Jejich výroba z odpadů a zbytků, na něž se vztahuje směrnice 2008/98/ES, však musí být v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Pozměňovací návrh 234
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků ze zemědělské půdy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud provozovatelé přijali opatření za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o těchto opatřeních se předkládají v souladu s čl. 27 odst. 3.
Pozměňovací návrh 235
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3
Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.
Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.
Pozměňovací návrh 236
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;
Pozměňovací návrh 237
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – návětí
c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:
c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:
Pozměňovací návrh 238
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. ii
ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.
ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.
Pozměňovací návrh 239
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 4
4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.
4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
Pozměňovací návrh 240
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 5
5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:
5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:
a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:
a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenným důkazem o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a
iv)  těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a
v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;
v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni;
b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:
b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li na základě dodavatelské báze poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa, které zajišťují, že:
i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v rámci postupu povolování těžby nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálním dokladem osvědčujícím zákonné právo těžit;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;
iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;
iv)   těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a to i pokud jde o okolní oblasti, jsou-li těžební činností zasaženy;
v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.
v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni a
vi)  jsou uplatňovány přepisy nebo opatření v oblasti ochrany životního prostředí a přírody, jež jsou v souladu s příslušnými standardy v této oblasti uplatňovanými v Unii.
Pozměňovací návrh 241
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. ii
ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení, nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;
ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, přičemž emise z odvětví využívání půdy nepřekračují pohlcení;
Pozměňovací návrh 242
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 2
Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.
Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni dodavatelské báze systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány nebo zvyšovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.
Pozměňovací návrh 243
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 3
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.
Komise do 1. ledna 2021 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanoví operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.
Pozměňovací návrh 244
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 4
Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.
Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období pro roce 2030.
Pozměňovací návrh 245
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. a
a)  alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;
a)  alespoň 50 % u biopaliv, paliv pocházející z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;
Pozměňovací návrh 246
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. b
b)  alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;
b)  alespoň 60 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;
Pozměňovací návrh 247
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. c
c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;
c)  alespoň 65 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;
Pozměňovací návrh 248
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. d
d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.
d)  alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.
Pozměňovací návrh 249
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy mohou stanovit vyšší hodnoty úspor emisí skleníkových plynů, než jsou hodnoty uvedené v tomto odstavci.
Pozměňovací návrhy 297 a 356
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 1
Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].
Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo pokud je vyrobena v zařízeních vyrábějících výhradně elektřinu, jejichž čistá elektrická účinnost dosahuje nejméně 40 %, a nepoužívají fosilní paliva. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [jeden rok od data přijetí této směrnice].
Pozměňovací návrh 251
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 2 a (nový)
První pododstavec se nevztahuje na elektřinu vyráběnou v zařízeních, která nemají povinnost zavádět vysoce výkonné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU1a, za předpokladu, že za běžných provozních podmínek používají pouze paliva vyrobená s využitím zbytků z biomasy.
____________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 252
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 a (nový)
8a.  Komise do [2 roky po dni vstupu v platnost této směrnice ]a poté každé dva roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a přínosech biopaliv spotřebovaných v Unii, včetně informací o výrobě potravin a krmiv a jiných materiálů a o ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti jak v Unii, tak ve třetích zemích.
Pozměňovací návrh 253
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 b (nový)
8b.  Odchylně od odstavců 1 až 8a tohoto článku, s ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, se článek 26 této směrnice na tyto regiony nepoužije. Komise do ... [6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria musí zohledňovat zvláštnosti těchto oblastí. Zejména nejvzdálenější regiony by měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 255
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a
a)  umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;
a)  umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně za předpokladu, že každá dodávka sama o sobě splňuje požadavky stanovené v článku 26 a že jsou zavedeny vhodné systémy k monitorování a měření souladu jednotlivých dodávek s příslušnými požadavky;
Pozměňovací návrh 256
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 1 a (nový)
1a.  S cílem usnadnit přeshraniční obchod a informování spotřebitelů musí záruky původu u obnovitelné energie dodávané do rozvodné sítě obsahovat informace o kritériích udržitelnosti a úsporách emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 26 odst. 2 až 7 a mohou být předávány odděleně.
Pozměňovací návrh 257
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a
a)  je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;
a)  je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu za předpokladu, že každá dodávka, která je směsí, splňuje požadavky stanovené v článku 26;
Pozměňovací návrh 258
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 3
3.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.
3.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem ve smyslu čl. 26 odst. 2 až 7. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.
Pozměňovací návrh 259
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 2
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené.
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené. Spotřebitelům musí být poskytnuty informace o zeměpisném původu biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy.
Pozměňovací návrh 260
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 4
4.  Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4, 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).
4.  Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4, 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské báze. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).
Pozměňovací návrh 261
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3
S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.
S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud členský stát vyjádří znepokojení nad způsobem fungování určitého nepovinného režimu, Komise záležitost prošetří a učiní patřičné kroky.
Pozměňovací návrh 262
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 7 a (nový)
7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.
Pozměňovací návrh 263
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
U vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, např. změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, obydlených ploch nebo jiné půdy na ornou půdu nebo trvalé kultury a u nichž se hodnota emisí vyplývajících z přímých změn ve využívání půdy (el) vypočítává v souladu s přílohou V částí C bodem 7, se odhadovaná hodnota emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy považuje za rovnou nule.
Pozměňovací návrh 264
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 2
2.  Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.
2.  Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských a lesnických surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.
Pozměňovací návrh 265
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 4
4.  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.
4.  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou a lesnickou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.
Pozměňovací návrh 266
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1
Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.
Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na základě nejnovějšího technologického vývoje a vědeckých poznatků. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.
Pozměňovací návrh 267
Návrh směrnice
Čl. 30 – odst. 1
1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.
1.  Komise sleduje původ biopaliv biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií, satelitních údajů a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin a na konkurující způsoby využití materiálů.
Pozměňovací návrh 268
Návrh směrnice
Čl. 32 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.
Pozměňovací návrh 269
Návrh směrnice
Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 270
Návrh směrnice
Příloha I a (nová)
Příloha Ia
1.   Cíle členského státu pro rok 2030 budou součtem následujících složek, přičemž každá z nich bude vyjádřena v procentních bodech:
a)   závazný vnitrostátní cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I;
b)   paušální příspěvek („CFlat“);
c)   příspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“);
d)   příspěvek založený na potenciálu („CPotential“);
e)   příspěvek odrážející úroveň propojení členského státu („CInterco“).
2.   CFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
3.   CGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru Unie, přičemž tento index může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru Unie. CGDP všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
4.   CPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů členského státu v roce 2030 podle scénáře PRIMES EUCO3535 a jeho závazným vnitrostátním cílem pro rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
5.   CInterco je přidělen členským státům na základě indexu podílu propojení elektroenergetických sítí k průměru EU, přičemž tento index podílu propojení může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru EU. CInterco všech členských států společně přispívá 10 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.
Pozměňovací návrh 271
Návrh směrnice
Příloha V – část C – odst. 3 – písm. a – vzorec
ÚSPORY = (E F(t) – E B /E F(t))
ÚSPORY = (E F(t) – E B) /E F(t)
Pozměňovací návrh 272
Návrh směrnice
Příloha V – část C – odst. 15
15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy.
15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.
Pozměňovací návrh 319
Návrh směrnice
Příloha VI – část B – odst. 3 – písm. a - vzorec 1
ÚSPORY = (E¬F(t) – EB(t)/ E¬F(t)
ÚSPORY = (E¬F(t) – EB(t))/ E­F (t)
Pozměňovací návrh 273
Návrh směrnice
Příloha VII – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 1
—  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.
—  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné při výrobě tepla a chladu tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.
Pozměňovací návrh 274
Návrh směrnice
Příloha IX – část A – písm. b
b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;
vypouští se
Pozměňovací návrhy 284 a 311
Návrh směrnice
Příloha IX – část B – písm. c
c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.  
vypouští se
Pozměňovací návrh 312
Návrh směrnice
Příloha X – část A
Část A: [...]
vypouští se

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0392/2017).

Poslední aktualizace: 27. září 2018Právní upozornění