Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2073(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0401/2017

Předložené texty :

A8-0401/2017

Rozpravy :

PV 18/01/2018 - 3
CRE 18/01/2018 - 3

Hlasování :

PV 18/01/2018 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0019

Přijaté texty
PDF 428kWORD 50k
Čtvrtek, 18. ledna 2018 - Štrasburk Konečné znění
Provádění směrnice o uznávání odborných kvalifikací a nutnost reformy odborných služeb
P8_TA(2018)0019A8-0401/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění směrnice 2005/36/ES, pokud jde o regulaci a nutnost reformy odborných služeb (2017/2073(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 45, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 15 a 16 této listiny,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 o doporučeních k reformám v oblasti regulace odborných služeb (COM(2016)0820),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 o hodnocení vnitrostátních předpisů týkajících se přístupu k povoláním (COM(2013)0676),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2017 o evropském programu pro ekonomiku sdílení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o výroční zprávě o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2017(4),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(5),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu pracovní skupiny o podpoře výkonu svobodných povolání,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0401/2017),

A.  vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a svoboda poskytování služeb v rámci EU představují páteř jednotného trhu a občanům i podnikům přinášejí řadu výhod;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoli služby představují 71 % HDP a 68 % celkové zaměstnanosti, plný potenciál jednotného trhu služeb stále není naplněn;

C.  vzhledem k tomu, že tato oblast není harmonizována, a proto o regulaci povolání rozhodují členské státy za předpokladu, že vnitrostátní opatření jsou transparentní, nediskriminační, opodstatněná a přiměřená;

D.  vzhledem k tomu, že inteligentní regulace, řádně zdůvodněna ochranou oprávněných cílů veřejného zájmu, může mít příznivé účinky na vnitřní trh, neboť zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele a vyšší kvalitu poskytovaných služeb; vzhledem k tomu, že deregulace by proto neměla být samoúčelným cílem;

E.  vzhledem k tomu, že regulace povolání je v mnoha případech oprávněná, ale neopodstatněné překážky kladené odborným službám mají nepříznivé důsledky pro základní práva občanů a pro ekonomiky členských států; vzhledem k tomu, že regulace povolání musí být pravidelně aktualizována, aby zohledňovala technický, společenský nebo tržní vývoj;

F.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací zavádí automatické uznávání řady povolání na základě harmonizace minimálních požadavků na odbornou přípravu, obecný systém uznávání odborných kvalifikací, systém automatického uznávání odborné praxe a nový sytému přeshraničního poskytování služeb v souvislosti s regulovanými povoláními;

G.  vzhledem k tomu, že směrnice 2005/36/ES byla v roce 2013 pozměněna tak, aby byl vytvořen přiměřený regulační rámec zdůvodněný cíli obecného zájmu, kdy v článku 59 byla zavedena transparentnost a postup vzájemného hodnocení pro všechna regulovaná povolání v členských státech, ať už jsou regulována prostřednictvím vnitrostátních pravidel, nebo prostřednictvím pravidel harmonizovaných na úrovni EU;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy ani po uplynutí stanovené lhůty dosud všechna ustanovení směrnice 2005/36/ES plně neprovedly, zejména pak článek 59;

I.  vzhledem k tomu, že členské státy měly do 18. ledna 2016 Komisi předložit národní akční plány s informacemi o rozhodnutích, zda bude regulace povolání zachována nebo změněna; vzhledem k tomu, že šest členských států své národní akční plány ještě nepředložilo;

J.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 59 směrnice 2005/36/ES měla Komise do 18. ledna 2017 předložit závěry ohledně postupu vzájemného hodnocení, případně s návrhy na další iniciativy;

K.  vzhledem k tomu, že Komise dne 10. ledna 2017 představila sdělení o potřebných reformách odborných služeb, které obsahovalo analýzu regulace povolání v sedmi oblastech činnosti a také doporučení pro členské státy;

L.  vzhledem k tomu, že postup vzájemného hodnocení odhalil, že úroveň regulace povolání se mezi členskými státy značně liší; vzhledem komu, že je zapotřebí dalšího vysvětlení, zejména v případech, kdy členské státy po dokončení tohoto hodnocení oznámily zavedení nových forem regulace povolání;

Regulace povolání v Evropské unii a aktuální stav provádění článku 59 směrnice 2005/36/ES

1.  zdůrazňuje, že regulovaná povolání hrají zásadní úlohu v hospodářství EU, neboť významně přispívají k zaměstnanosti, pracovní mobilitě a přidané hodnotě v Unii; dále se domnívá, že kvalitní odborné služby a účinné regulační prostředí mají zásadní význam pro zachování evropského hospodářského, sociálního a kulturního modelu a pro posílení konkurenceschopnosti EU, pokud jde o růst, inovace a vytváření pracovních míst;

2.   připomíná, že v celé EU je regulováno více než 5 500 povolání, avšak že se situace v jednotlivých členských státech výrazně liší, a že tato povolání představují 22 % veškeré pracovní síly ve všech oblastech hospodářské činnosti, např. ve zdravotnictví a sociálních službách, službách poskytovaných podnikům, stavebnictví, síťových službách, dopravě, cestovním ruchu, realitním makléřství, veřejných službách a vzdělávání;

3.  vítá iniciativu Komise pro poskytování poradenství členským státům ve věci postupu vzájemného hodnocení, v jehož rámci také organizuje podrobné diskuse s vnitrostátními orgány a rovněž poukazuje na to, že je nutné, aby se vnitrostátní orgány při shromažďování důležitých informací o dopadu regulace obracely na všechny zúčastněné strany;

4.  domnívá se, že sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 může členským státům pomoci lépe regulovat odborné služby a vyměňovat si osvědčené postupy, aby tak porozuměly regulačním rozhodnutím jiných členských států, s ohledem na to, že některé členské státy zvolily intenzivnější státní regulaci než ostatní; zdůrazňuje však, že je nutné zhodnotit kvalitu regulace, neboť pro ucelené posouzení výkonnosti regulačního prostředí v jednotlivých členských státech jsou zapotřebí prvky nad rámec pouhé ekonomické analýzy;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy neposkytly informace o povoláních, které regulují, a o požadavcích pro přístup k těmto povoláním; vyzývá členské státy, aby výrazně zlepšily postup oznamování v rámci směrnice o odborných kvalifikacích;

6.  zdůrazňuje, že zlepšení transparentnosti a porovnatelnosti vnitrostátních požadavků pro přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon by mohlo umožnit větší profesní mobilitu, a že by tedy v souladu se směrnicí 2005/36/ES všechny vnitrostátní požadavky měly být jasným a srozumitelným způsobem oznámeny a zpřístupněny veřejnosti v databázi regulovaných povolání;

7.  bere na vědomí, že Komise databázi regulovaných povolání vylepšila a že vytvořila i interaktivní mapu, s jejíž pomocí si občané mohou ověřit požadavky pro přístup k povoláním v celé EU a snadněji získat představu o tom, která povolání jsou v daném členském státě regulována; vyzývá Komisi, aby tuto databázi dále zlepšila tak, aby příslušným orgánům usnadnila včasné oznamování přesných informací, což by zvýšilo transparentnost vůči občanům EU;

8.  bere na vědomí rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o počet regulovaných povolání a rozsah činností, která pokrývají obdobná povolání, což vysvětluje různé způsoby regulace povolání, které si každý členský stát zvolil; vyzývá Komisi, aby zlepšila srovnatelnost různých povolání a aby pro každé povolání oznámené v databázi určila společný soubor činností s cílem usnadnit dobrovolnou harmonizaci v celé EU;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že několik členských států nepředložilo národní akční plán podle směrnice 2005/36/ES, a vyzývá dotčené členské státy, aby tak neprodleně učinily; konstatuje, že předložené národní akční plány se liší co do důkladnosti, ambicí a podrobnosti;

10.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu prováděly článek 59 směrnice 2005/36/ES a aby intenzivněji usilovaly o zajištění větší transparentnosti svých předpisů regulujících povolání, což je naprosto nezbytné pro mobilitu odborných pracovníků po celé EU, neboť pouze s úplnými informacemi od všech členských států lze vytvořit ucelený přehled o povoláních regulovaných na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy při přípravě národních akčních plánů řádně nekonzultovaly příslušné zúčastněné subjekty; domnívá se, že transparentní tok informací mezi veřejnými institucemi a zúčastněnými stranami je nezbytný pro účinné řešení problémů a výzev, které se týkají povolání; vyzývá, aby v budoucnu byly více zapojeny všechny zúčastněné strany nejen do přípravy národních akčních plánů, ale rovněž do fáze před reformou regulace povolání, aby všechny dotčené strany mohly vyjádřit své názory;

12.  zdůrazňuje, že účinná regulace povolání by měla být přínosná pro spotřebitele i odborné pracovníky; připomíná, že členské státy mohou zavádět nové předpisy nebo měnit stávající pravidla omezující přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon tak, aby odrážely jejich vizi společnosti a sociálně-ekonomické souvislosti, pokud to je opodstatněno cíli veřejného zájmu; domnívá se, že regulace odborných služeb, která je přiměřená a přizpůsobená tržní realitě, může ve výsledku zlepšit dynamiku trhu, snížit ceny pro spotřebitele a zlepšit a zefektivnit odvětvovou výkonnost;

13.  zároveň zastává názor, že diskriminační, neopodstatněné a nepřiměřené požadavky mohou být obzvláště nespravedlivé, zejména vůči mladým odborníkům, a mohou narušovat hospodářskou soutěž a mít nepříznivý dopad na příjemce služby, včetně spotřebitelů;

14.  je si vědom významu regulace povolání pro dosažení vysoké ochrany cílů veřejného zájmu, ať se jedná o cíle výslovně uvedené ve Smlouvě, jako jsou např. veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, nebo o naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, včetně cílů uznávaných judikaturou Soudního dvora, jako jsou například zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, zabezpečení řádného výkonu spravedlnosti, poctivost obchodních transakcí, boj proti podvodům, prevence daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, účinnost daňového dohledu, bezpečnost silničního provozu, záruka kvality řemesel, podpora výzkumu a vývoje, ochrana životního prostředí a městského prostředí, zdraví zvířat, duševní vlastnictví, ochrana a zachování národního historického a uměleckého dědictví, cíle sociální politiky a cíle kulturní politiky; uznává prostor členských států pro uvážení, jakým způsobem těchto cílů dosáhnou v souladu se zásadami nediskriminace a proporcionality;

15.  konstatuje, že členské státy mohou vzhledem k rizikům vyplývajícím pro spotřebitele, odborné pracovníky nebo třetí strany vyhradit výkon určitých činností pouze kvalifikovaným odborným pracovníkům, zejména pokud neexistují méně omezující prostředky k dosažení téhož výsledku; zdůrazňuje, že v takových případech musí předpisy pro určité povolání zajistit účinný dohled nad zákonným výkonem regulovaného povolání a případně nad jeho etickými pravidly;

16.  v této souvislosti si všímá vztahu mezi návrhem na zavedení testu přiměřenosti, který stanoví pravidla pro společný rámec pro posuzování přiměřenosti před zavedením nových opatření, jež upravují regulovaná povolání, nebo před jejich změnou a doporučeními k reformám, která vycházejí z posouzení vnitrostátní regulace v sedmi oblastech činnosti; vyzývá členské státy, aby posoudily a případně upravily svou regulaci povolání v souladu s konkrétními doporučeními k reformám;

17.   zdůrazňuje, že doporučení k reformám nemohou nahradit donucovací opatření, a vyzývá Komisi, jako strážkyni Smluv, aby aktivně jednala a zahájila řízení o nesplnění povinnosti, pokud odhalí diskriminační, neoprávněnou nebo nepřiměřenou regulaci;

Užitečnost ukazatele restriktivnosti a nutnost prosazovat vysokou kvalitu služeb v Evropě

18.  bere na vědomí, že Komise vydala nový ukazatel restriktivnosti, a vítá, že oproti stávajícímu ukazateli restriktivnosti OECD pro regulaci trhu výrobků představuje zlepšení díky podrobné analýze dotčených odvětví;

19.  zdůrazňuje, že tento ukazatel, který zachycuje celkovou regulační intenzitu v členských státech pouze na základě kvantitativních údajů o stávajících překážkách volného pohybu, by měl být chápán pouze jako orientační nástroj, nikoli jako nástroj, který umožňuje vyvozovat závěry o tom, že případná přísnější regulace v některém členském státě je nepřiměřená;

20.  připomíná, že celková analýza dopadu předpisů v členských státech by měla být posouzena nejen z kvantitativního, ale také z kvalitativního hlediska, které zahrne cíle obecného zájmu a kvalitu poskytované služby, včetně možných nepřímých přínosů pro občany a trh práce; konstatuje, že ukazatel restriktivnosti doplňuje další analýza, která poskytuje dodatečné informace o skutečné situaci v daném místě, a vybízí členské státy, aby tento ukazatel společně s kvantifikativními údaji zohlednily při porovnání své výkonnosti ve zvolené oblasti činnosti;

Budoucnost regulovaných povolání

21.  zdůrazňuje, že vedle účinného regulačního rámce v EU a členských státech jsou zapotřebí i účinné a koordinované politiky, jež podpoří odborníky v EU a posílí konkurenceschopnost, inovační kapacity a kvalitu odborných služeb v EU;

22.  zdůrazňuje, že odborní pracovníci mohou vykonávat regulovaná povolání buď jako fyzické osoby, nebo jako právnické osoby v podobě profesionální společnosti a že při uplatňování nových politik je důležité zvážit oba úhly pohledu; v této souvislosti je přesvědčen o tom, že hospodářské nástroje by měly být kombinovány s politikami zaměřenými na podporu podnikání a lidského kapitálu v odborných službách;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby – spolu s profesními organizacemi v příslušných oblastech jejich působnosti – náležitě zohlednily doporučení pracovní skupiny pro posílení podnikání ve svobodných povoláních;

24.  zdůrazňuje význam vzdělávání, rozvoje dovedností a podnikatelské přípravy, aby byla nadále zajištěna konkurenceschopnost odborníků v EU a jejich schopnost čelit transformačním změnám, které ovlivňují svobodná povolání v důsledku inovací, digitalizace a globalizace; zdůrazňuje úzkou souvislost mezi znalostmi odborníka a kvalitou poskytovaných služeb; bere na vědomí důležitou úlohu, kterou by v tomto ohledu měly hrát vysokoškolské a výzkumné instituce, mj. i prostřednictvím projektů digitální gramotnosti;

25.  poukazuje na to, že je nezbytná lepší porovnatelnost úrovně odborné kvalifikace, mají-li být v celé Evropské unii více sjednoceny doklady o dosažené kvalifikaci a vytvořeny podobné podmínky pro mladé absolventy, kteří vstupují na profesní dráhu, což usnadní jejich mobilitu v EU;

26.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly řádné analýzy trhu, aby zajistily rychlejší adaptaci poskytovatelů služeb na potřeby trhu, a aby vypracovaly politiky, které v nadcházejících desetiletích zajistí celosvětovou konkurenceschopnost odborných služeb EU;

Inovace a digitalizace v oblasti odborných služeb

27.  poznamenává, že na odborné služby mají značný dopad vědecký pokrok, technologické inovace a digitalizace, jelikož přinášejí nejen nové příležitosti pro odborníky, ale i výzvy na trhu práce a nároky na kvalitu služeb;

28.  vítá skutečnost, že Komise uznala, že je nutné uvažovat o dopadu nových technologií na odborné služby, zejména právní a účetní služby, jejichž postupy lze zlepšit; poukazuje především na to, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rizikům, která z takových transformačních změn vyplývají pro příjemce služby, včetně spotřebitelů, kteří nesmějí být z nových technologií vyloučeni;

29.  zdůrazňuje, že není pravděpodobné, že by nové technologie nahradily lidi při přijímání etických a morálních rozhodnutí; v této souvislosti poukazuje na to, že pravidla pro organizaci povolání, včetně pravidel pro dohled ze strany veřejných orgánů nebo profesních sdružení, by mohla hrát důležitou úlohu a přispět k rovnoměrnějšímu sdílení výhod plynoucích z digitalizace; konstatuje, že v určitých oblastech mohou tržně orientované mechanismy, jako je zpětná vazba od spotřebitelů, přispět ke zkvalitnění konkrétní služby;

30.  zdůrazňuje, že regulace odborných služeb musí být účelná a měla by být pravidelně přezkoumávána, aby se zohlednily technické inovace a digitalizace;

31.  vyzývá Komisi, aby Parlament nadále pravidelně informovala o tom, jak členské státy dodržují směrnici 2005/36/ES;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0237.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0271.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0040.
(5) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Poslední aktualizace: 27. září 2018Právní upozornění