Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2115(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0014/2018

Předložené texty :

A8-0014/2018

Rozpravy :

PV 28/02/2018 - 26
CRE 28/02/2018 - 26

Hlasování :

PV 01/03/2018 - 8.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0057

Přijaté texty
PDF 562kWORD 68k
Čtvrtek, 1. března 2018 - Brusel Konečné znění
Vyhlídky a výzvy pro odvětví včelařství EU
P8_TA(2018)0057A8-0014/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU (2017/2115(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o zdraví včel a problémech v odvětví včelařství(1),

–  s ohledem na závěry Rady pro zemědělství a rybolov (8606/11 ADD 1 REV 1) ke sdělení Komise o zdraví včel (COM(2010)0714),

–  s ohledem na Evropský týden včel a opylování – Týden včel EU, který se koná v Evropském parlamentu od roku 2012,

–  s ohledem na zprávu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) s názvem „Shromažďování a sdílení údajů o zdraví včel: pro evropské partnerství v oblasti včelařství “ ze září 2017, která zavádí evropské partnerství v oblasti včelařství,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0014/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství a že zahrnuje více než 620 tisíc včelařů v EU(2); vzhledem k tomu, že včelařství je široce praktikováno jako koníček nebo pro vlastní spotřebu a je rovněž provozováno profesionálně;

B.  vzhledem k tomu, že hospodářský přínos včel zahrnuje opylování a produkci medu, včelí vosk a další včelařské výrobky, jako dřevěná česla a včelí úly, i včelařskou turistiku, jež jsou rovněž velmi důležité;

C.  vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU zásadní odvětví a má značný přínos pro společnost, jak z ekonomického hlediska, jež lze vyčíslit částkou přibližně 14,2 miliardy EUR ročně, tak z hlediska životního prostředí tím, že udržuje ekologickou rovnováhu a biologickou rozmanitost, protože 84 % druhů rostlin a 76 % výroby potravin v Evropě závisí na opylování volně žijícími a domestikovanými včelami;

D.  vzhledem k tomu, že včely a další opylovači zařizují opylení, a tak rozmnožování, řady pěstěných i volně rostoucích rostlin, zajišťují produkci potravin i potravinovou bezpečnost a zdarma zajišťují biologickou rozmanitost v Europě i ve světě; vzhledem k tomu že v EU není dostatečně uznáván význam opylování a tato služba se považuje za samozřejmost, zatímco například v USA se ročně vynaloží na umělé opylování 2 miliardy EUR vzhledem k tomu, že Evropa hostí přibližně 10 % všech druhů včel na světě; vzhledem k tomu, že podle Francouzského národního institutu pro zemědělský výzkum přijde úmrtnost včel celosvětově na 150 miliard EUR ročně nebo 10 % tržní hodnoty potravin, z čehož vyplývá potřeba chránit hmyzí opylovače;

E.  vzhledem k tomu, že podle nedávného výzkumu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) má zvýšená hustota a větší rozmanitost opylovačů přímý dopad na produktivitu plodin a může v globálním měřítku pomoci drobným zemědělcům zvýšit jejich produktivitu průměrně o 24 %;

F.  vzhledem k tomu, že všechny země nemají k dispozici systém registrace včelařů a úlů, který by umožnil monitorovat vývoj tohoto odvětví, trhu a zdraví včel;

G.  vzhledem k tomu, že Evropská komise zaručila v roce 2004 podporu na vnitrostátní včelařské programy ve výši 32 milionů EUR, a že tato částka v roce 2016 vzrostla na 36 milionů, což je stále zdaleka nepostačující (představuje pouze 0,0003 % z celého rozpočtu SZP);

H.  vzhledem k tomu, že mezi roky 2004 a 2016 počet včelstev vzrostl díky přistoupení nových členských států o 47,8 %, ale příslušné financování z EU vzrostlo pouze o 12 %, z čehož plyne, že dostupné finanční prostředky z EU nepostačují na zachování včelí populace a nepomáhají řádně včelařům při obnově včelstev v důsledku úbytku včelích populací ve členských státech s vyšší mortalitou včel;

I.  vzhledem tomu, že přes toto statistické zvýšení ukončilo mnoho profesionálních včelařů svoji činnost a v některých členských státech poklesl počet včelstev i o 50 % či více(3) v důsledku změn klimatu (například jarní mrazy, sucha, požáry), některých chemických aktivních látek a otřesům na vnitřním trhu EU s medem; vzhledem k tomu, že jsme dnes svědky řady případů zimních ztrát a problémů;

J.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní programy pro odvětví včelařství spojené se spolufinancováním EU mají celkově pozitivní vliv; vzhledem k tomu, že spíše jejich provádění na vnitrostátní úrovni může někdy vyvolávat nedůvěru tohoto odvětví, a tak snižovat jejich přínos;

K.  vzhledem k tomu, že na včelařství doléhá velmi závažný demografický problém a problém stárnutí, kdy pouze malé procento včelařů je mladší 50 let, což ohrožuje budoucnost tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že včelařství představuje potenciální zdroj pracovních příležitostí a prostředek integrace pro mladé lidi ve venkovských oblastech, protože v mnoha evropských regionech je pouze omezený přístup k půdě;

L.  vzhledem k tomu, že dobré teoretické znalosti v kombinaci s praktickou přípravou umožňují lépe porozumět problémům včelstev a tyto problémy řešit, a jsou proto důležité; vzhledem k tomu, že včelaři by měli pracovat zodpovědně a profesionálně a v úzké spolupráci se zemědělci, s cílem řešit budoucí výzvy, jako jsou změna klimatu, přírodní pohromy, zmenšování pozemků obhospodařovaných včelami, útoky divoké zvěře a migrujících ptáků v některých oblastech (včely jsou těmto predátorům do velké míry vystavené, protože včelařství se praktikuje často pod širým nebem) a vysoká administrativní zátěž v některých členských státech;

M.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní včelařské programy spolufinancované z EU dávají účastníkům možnost provádět výzkumné a vývojové projekty; vzhledem k tomu, že úspěšné projekty často mohou podstatně přispívat k posílení tohoto odvětví a zlepšovat jeho schopnosti odolávat přírodním krizím a krizím na trhu; vzhledem k tomu, že přidanou hodnotu evropskému včelařství přináší předávání znalostí a výměna osvědčených a inovativních postupů, zejména pokud jsou doplněny konkrétním programem, jako je současný „Erasmus pro včelaře“ podle II. pilíře SZP;

N.  vzhledem k tomu, že takzvané „kočovné“ včelařství vykazuje mnohé pozitivní ale i problematické aspekty, zvláště pokud jde o dodržování pravidel, která mají bránit šíření rizikových situací, a že je tudíž důležité zavést přísnější kontroly;

O.  vzhledem k tomu, že v současnosti pozorovaná vyšší úmrtnost včel a přírodních opylovačů v Evropě vzbuzuje obavy kvůli jejím negativním dopadům na zemědělství, biologickou rozmanitost a ekosystémy; vzhledem k tomu, že existuje řada stresových faktorů zapřičiňujících zvýšenou úmrtnost včel, jež se liší podle zeměpisných oblastí, místních charakteristik a klimatických podmínek; vzhledem k tomu, že tyto faktory zahrnují vážně dopady invazivních nepůvodních druhů, jako jsou kleštík včelí (Varroa destructor), lesknáček úlový (Aethina tumida), sršeň asijská (Vespa velutina) a mor včelího plodu, i živočišné choroby jako je nosemosis, dopad některých aktivních látek používaných při ochran rostlin a dalších biocidních látek změna klimatu, zhoršování stavu životního prostředí, degenerace přírodních stanovišť a postupné mizení kvetoucích rostlin; vzhledem k tomu, že včely závisejí na zemědělské půdě, s plochami a rozmanitostí plodin představujících pro ně hlavní zdroj potravin, a bylo by tedy užitečné pro včelaře i pro zemědělce uplatňovat určitý ekologicky zaměřený druh ploch zvaných „včelařské plochy“, jež by mohly být následně široce využívány ve všech členských státech, zejména během období s malým počtem květů;

P.  vzhledem k tomu, že včelaři jsou často bezmocní v boji proti včelím chorobám a parazitům, protože jim chybí informace a odborná příprava či účinné prostředky boje, jako je přístup k léčivým přípravkům pro včely; vzhledem k tomu, že včelaři jsou příjemci podpory na ochranná opatření proti roztoči Varroa destructor, ačkoli tato opatření dosud nejsou plně úspěšná, neboť úsilí ve výzkumu a vývoji zůstává nedostatečné, pokud jde o léčebné postupy proti parazitickým druhům, dopad potravy na včely a dopad jejich vystavení chemickým látkám;

Q.  vzhledem k tomu, že povinnost včelařů oznámit onemocnění a parazity vede k systematickému ničení včelstev a může včelaře vést k tomu, aby tyto problémy neoznámili; vzhledem k tomu že léčivé přípravky dostupné na trhu k léčbě onemocnění včel mají pouze omezenou účinnost a neodpovídají zvýšené potřebě účinné veterinární medicíny; vzhledem k tomu, že pro boj s Varroázou bylo vyzkoušeno několik přírodních látek, z nichž tři se staly základem organické léčby, a to konkrétně kyselina mravenčí, kyselina šťavelová a thymol;

R.  vzhledem k tomu, že monokulturní hospodaření využívající odrůdy plodin a hybridy s nízkými výnosy nektaru a pylu a kratším obdobím květu velmi snižuje biologickou rozmanitost i plochy používané jako krmné plochy pro včely; vzhledem k tomu, že britští vědci nedávno dospěli k závěrům, že místní a regionální kmeny včel lépe přežívají v dané oblasti než kmeny včel přesazené odjinud(4); vzhledem k tomu, že dlouhodobé zdraví a udržitelnost odvětví včelařství v Europě spočívá na zajištění dlouhodobého zdraví a udržitelnosti místních ekotypů včel s ohledem na jejich rozmanitost a schopnost se přizpůsobit místním prostředím;

S.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě přijaté dne 26. února 2016 i Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v svém celosvětovém integrovaném posouzení systémových insekticidů varovaly před úbytkem opylovačů; vzhledem k tomu, že včely jsou důležitým indikátorem kvality životního prostředí;

T.  vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci, ochránci životního prostředí a občané očekávají kroky založené na jasné vědecké shodě o všech příčinách úmrtnosti včel, včetně dopadů aktivních látek v pesticidech (např. některých neonikotinoidů a některých jiných systémových insekticidů), jak zjistila EFSA;

U.  vzhledem k tomu, že variace ve vědeckých zjištěních lze částečně připsat využívání různých analytických metod a výzkumných protokolů; vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace výzkumu opylovačů na úrovni EU a dostupných a harmonizovaných údajů mezi zúčastněnými stranami vedou k šíření navzájem se lišících či rozporných studií;

V.  vzhledem k tomu, že je důležité zachovat a dále prohloubit dialog a spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami (včelaři, zemědělci, vědci, nevládními organizacemi, místními orgány, odvětvími ochrany rostlin, soukromým sektorem, veterináři a širokou veřejností) na koordinaci výzkumu a na včasném sdílení všech vhodných shromážděných údajů;

W.  vzhledem k tomu, že je zde obecná poptávka po společné a harmonizované databázi, zahrnující mimo jiné druh plodiny a zemědělské praxe, přítomnost škůdců a chorob, podmínky spojené s počasím a klimatem, druh krajiny a infrastrukturu, hustotu včelstev a úmrtnost včel podle regionů, i po vhodných digitálních nástrojích a technologiích, jež jsou pro včely neškodné a sdělovacích prostředcích, jak se navrhuje v iniciativě „Evropské partnerství v chovu včel“ přijaté v červnu 2017; vzhledem k tomu, že jsou potřebné výsledky souhrnného vědeckého přezkumu EFSA, které se již více než o rok opozdily, aby bylo možné přijmout rozhodnutí založená na nejnovějších vědeckých poznatcích; vzhledem k tomu, že potřebujeme jasné výsledky ohledně všech ukazatelů zdraví včel co nejdříve, s cílem zastavit a snížit úmrtnost včel, zejména prostřednictvím polních testů; vzhledem k tomu, že včelaři, zemědělci a občané očekávají, že Komise bude úzce monitorovat, spolu s příslušnými agenturami EU a odborníky z členských států, pokyny EFSA pro posouzení dopadů výrobků na ochranu rostlin na včely, a očekávají, že tyto pokyny členské státy řádně provedou;

X.  vzhledem k tomu, že produkce medu je rovněž ovlivňována počasím, neboť teplé a vlhké počasí produkci medu podporuje, zatímco současně chladné a deštivé počasí jí brání; vzhledem k tomu, že podzimní a zimní ztráty přispívají ke zmenšování včelstva a snížení produkce medu, jež může v některých členských státech dosahovat až 50 % a v některých regionech až 100%;

Y.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost různé velikosti populace včely medonosné v různých zemědělských oblastech s ohledem na to, že v některých zemích vyrábějících med zemích se zvyšuje, zatímco v jiných klesá;

Z.  vzhledem k tomu, že nárůst úmrtnosti včel přiměl včelaře k pravidelnějšímu nákupu nových včelstev, což vede ke zvyšování výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že cena včelstva vzrostla od roku 2002 nejméně čtyřnásobně; vzhledem k tomu, že náhrada včelstva často vede ke krátkodobému nebo střednědobému snížení produkce, protože nová včelstva jsou méně produktivní, než dříve zavedená; vzhledem k tomu, že včelaři nikdy nevyužívají k produkci tolik včelstev, kolik jich vykazují statistické údaje, neboť během roku obnovují počet včelstev – na úkor množství produkce, protože náhrada ztracených včelstev rovněž vyžaduje med;

AA.  vzhledem k tomu, že se množství medu vyráběného a vyváženého v některých třetích zemích za posledních 15 let zdvojnásobilo; vzhledem k tomu, že EU je soběstačná v produkci medu stěží z 60 % a toto číslo se nezvyšuje, i když počet úlů v EU se mezi roky 2003 a 2016 zdvojnásobil a počet včelařů vzrostl ve stejném období z 470 000 na přibližně 620 000; vzhledem k tomu, že v roce 2016 byli třemi největšími evropskými výrobci medu Rumunsko, Španělsko, a Maďarsko, následovány Německem, Itálií a Řeckem;

AB.  vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 40 % svého medu; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl dovážený med v průměru 2,3 krát levnější než med vyráběný v EU; vzhledem k tomu, že EU dováží přibližně 200 000 tun medu ročně převážně z Číny, Ukrajiny, Argentiny a Mexika, což vytváří vážnou konkurenční nevýhodu pro evropské včelaře ve srovnání se včelaři ze třetích zemí a brání dosáhnout vyšší míry soběstačnosti; vzhledem k tomu, že dovážený med často nesplňuje normy vztahující se na včelaře z EU;

AC.  vzhledem k tomu, že se spotřebitelé často domnívají, že konzumují med z EU, avšak část toho medu je fakticky směsí medu z EU a ze třetí země, přičemž značná část dováženého medu je padělána;

AD.  vzhledem k tomu, že množství medu od roku 2002 stagnuje nebo klesá ve velkých včelařských oblastech planety kvůli špatné situaci v oblasti zdraví včel, zatímco v Číně se množství medu zdvojnásobilo (od roku 2012 na přibližně 450 000 tun ročně), což je víc než společná produkce medu EU, Argentiny, Mexika, Spojených států a Kanady;

AE.  vzhledem k tomu, že více než polovina medu dováženého do EU pochází z Číny – okolo 100 000 tun, což je dvojnásobek množství dovezeného v roce 2002, navzdory tomu, že jinde na planetě počty včelstev klesají; vzhledem k tomu, že podle včelařských sdružení a profesionálů může být velká část medu dováženého z Číny padělána přidáním externího třtinového nebo kukuřičného cukru; vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy dokáží provádět analýzy na zjištění nesrovnalostí v dováženém medu na kontrolních stanovištích na vnější hranici EU;

AF.  vzhledem k tomu, že med je v celosvětovém měřítku třetím nejčastěji padělaným produktem; vzhledem k tomu, že padělání působí evropským včelařům vážné škody a představuje pro spotřebitele vážná zdravotní rizika;

AG.  vzhledem k tomu, že podle odborníků problém s chloramfenikolem v roce 2002 u medu původem z Číny vyřešily vyvážející podniky nikoliv dodržováním pravidel, ale tím, že použily pryskyřičné filtry;

AH.  vzhledem k tomu, že na své schůzi v prosinci 2015 projednávala Rada pro zemědělství a rybolov kvalitativní problémy spojené s dovozem medu a konkurenceschopnost evropského včelařství; vzhledem k tomu, že v důsledku toho Komise nařídila rozbory medu na centrální úrovni;

AI.  vzhledem k tomu, že laboratorní rozbory vzorků medu provedlo Společné výzkumné středisko, které kromě jiného konstatovalo, že 20 % vzorků odebraných na vnějších hranicích EU a v prostorách dovozců nedodrželo složení medu a /nebo postupy výroby medu stanovené ve směrnici o medu (2001/110/ES) a 14 % vzorků obsahovalo přidaný cukr; vzhledem k tomu, že přes tuto skutečnost se nepravý a padělaný med stále dostává do Evropy;

AJ.  vzhledem k tomu, že podle ustanovení Codexu Alimentarius, který platí i pro EU, je med přírodní produkt, do něhož nelze žádnou látku přidávat ani z něho odebírat, a že med nelze sušit mimo úl;

AK.  vzhledem k tomu, že v důsledku nerovnováhy na evropském trhu s medem, k níž došlo v důsledku masového dovozu padělaného nízkonákladového medu, klesla výkupní cena medu ve státech EU s významnou produkcí medu (Rumunsko, Bulharsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Chorvatsko a Maďarsko) mezi rokem 2014 a 2016 na polovinu ceny v roce 2014, což nadále vrhá evropské včelaře do obtížné a škodlivé situace;

AL.  vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 4 písm. a) druhý odstavec směrnice o medu ve znění směrnice 2014/63/EU stanoví, že pokud pochází med z více než jednoho členského státu nebo ze třetí země, může být povinné uvedení země původu nahrazeno jedním z následujících označení: směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, nebo „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, přičemž označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ není pro spotřebitele dostatečně informativní;

AM.  vzhledem k tomu, že řada balíren medu a obchodníků s medem dnes využívá tento způsob označování k tomu, aby zamlčela skutečnou zemi původu, i podíl medu z různých dotyčných zemí, protože stále informovanější kupující nedůvěřují potravinám pocházejícím z některých států; vzhledem k tomu, že mnoho zemí, jež jsou velkými producenty medu, jako Spojené státy, Kanada, Argentina nebo Mexiko mají mnohem přísnější požadavky na označování medu, než jsou zjednodušená pravidla EU, a proto poskytují mnohem lepší záruky než EU při poskytování nezbytných informací spotřebitelům;

AN.  vzhledem k tomu, že stávající pravidla nezohledňují podvodné praktiky postihující zpracované výrobky, jako jsou sušenky, snídaňové cereálie, cukrářské výrobky atd.; vzhledem k tomu, že označení „medový“ může zmýlit spotřebitele, pokud jde o skutečný obsah daného výrobku, neboť se často používá, i když méně než 50 % obsahu cukru ve výrobku pochází z medu;

AO.  vzhledem k tomu, že iniciativa „Evropská medová snídaně“ zahájená v roce 2014 byla velmi úspěšná a že tato vynikající iniciativa je otevřená všem členským státům a jejím cílem je přispět k výchově dětí, pokud jde o zdravé potraviny, jako je med, a podpořit odvětví včelařství; vzhledem k tomu, že dne 11. května 2015 Slovinsko dalo na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství podnět k tomu, aby byl 20. květen uznán oficiálně OSN jako Světový den včely, a tuto myšlenku široce podpořily všechny členské státy a podpořila ji rovněž FAO na své římské konferenci v červenci 2017; vzhledem k tomu, že bylo dohodnuto, že je třeba věnovat zvláštní pozornost včelařství z hlediska zemědělství, ochrany rostlin a udržitelného hospodaření, protože včely mají velký dopad na celosvětovou ekologickou rovnováhu;

AP.  vzhledem k tomu, že programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách představují kriticky důležitý nástroj, jak propojit děti se zemědělstvím a rozmanitostí zemědělských produktů EU, zejména produkovaných v jejich regionu; vzhledem k tomu, že kromě podpory čerstvého ovoce a zeleniny a pití mléka umožňují tyto programy zařadit do nich další místní, regionální nebo národní speciality, jako je med;

AQ.  vzhledem k tomu, že ačkoli zapojení místních výrobců do Programů EU zaměřených na dodávky ovoce a zeleniny a mléka do škol znamená vyšší administrativní a finanční náklady, možné přínosy v podobě zvýšení povědomí o nutričních přínosech medu, důležitosti včelařství, podpory jeho větší spotřeby a bezproblémového zapojení převážně místních včelařů by měly toto odvětví a celý řetězec výrobků z medu kladně ovlivnit; vzhledem k tomu, že místní výrobci se jen obtížně zapojují do programů EU dodávek do škol v důsledku restriktivního výkladu právních předpisů na přímé dodávání malých množství medu v některých členských státech; vzhledem k tomu, že jde o zásadní věc na podporu místní produkce a spotřeby;

AR.  vzhledem k tomu, že roční míra spotřeby medu je v členských státech EU naprosto odlišná: vzhledem k tomu, že členské státy v Západní Evropě dosahují průměrné spotřeby 2,5–2,7 kilogramů na osobu ročně, avšak tato čísla jsou pro členské státy, jež vstoupily do EU pro roce 2004, v některých případech nižší než 0,7 kg na osobu; vhledem k tomu, že evropské systémy kvality, a zejména systémy zeměpisného označování, jsou pro zachování a tvorbu pracovních míst velmi důležité; vzhledem k tomu, že dosud bylo registrováno více než 30 zeměpisných označení pro med; vzhledem k tomu, že označení „evropské“ a „vyrobeno v Evropě“ jsou často spojována s vysoce kvalitními produkty;

AS.  vzhledem k tomu, že med má kladné fyziologické dopady, zejména na zdraví, s ohledem na jeho antiseptické, protizánětlivé a léčivé vlastnosti, jež by měly být dále uznávány v budoucí zemědělské politice;

AT.  vzhledem k tomu, že četné příklady samoorganizace a přímého prodeje včelaři dokládají, že med a zejména biomed, se v krátkých dodavatelských řetězcích a na trzích místních producentů mimořádně úspěšně prodává;

AU.  vzhledem k tomu, že v posledních letech nabývá na popularitě městské včelařství, které má potenciál zvýšit povědomí o povaze a přínosech včelařství mezi širším okruhem občanů, včetně dětí; vzhledem k tomu, že k obohacení potravních zdrojů opylovačů rovněž napomáhá vysazování kvetoucích rostlin do zahrad a v městských oblastech místními a regionálními orgány;

AV.  vzhledem k tomu, že včelařské produkty, např. pyl, propolis, včelí vosk a mateří kašička též významně přispívají k pohodě občanů a jsou používány jako kvalitní potraviny a považovány za součást přírodního způsobu života; vzhledem k tomu že rovněž hrají klíčovou úlohu ve zdravotní péči a v kosmetickém průmyslu, a proto představují další zdroj pro zlepšení ekonomické situace včelařů; vzhledem k tomu, že tyto produkty však nejsou stanoveny ve směrnici o medu, a toto opomenutí působí proti provádění účinné odvětvové politiky a brání přístupu založenému na kvalitě a boji proti podvodům a padělání; vzhledem k tomu, že se žádný členský stát nerozhodl zakázat na svém území pěstování geneticky modifikovaných organismů s cílem chránit evropské spotřebitele před medem kontaminovaným pylem z geneticky modifikovaných rostlin;

AW.  vzhledem k tomu, že do EU je dováženo velké množství medu a že to v mnoha případech vyvolává vážné problémy, a dokonce krize, na trhu EU s medem a přispívá k oslabování evropského včelařství; vzhledem k tomu, že si včelařské odvětví zaslouží prioritní zacházení během vyjednávání EU o dohodách o volném obchodu a med a jiné včelařské produkty by měly být označeny za „citlivý produkt“.

Význam včelařství

1.  zdůrazňuje, že včela medonosná, spolu s divokými včelami a dalšími opylovači, poskytuje zásadní ekosystémové a zemědělské služby tím, že opyluje květy, včetně plodin, bez nichž by nemohlo existovat evropské zemědělství, a zejména pěstování entomofilních rostlin (rostlin opylovaných hmyzem); v tomto ohledu zdůrazňuje význam SZP orientované na udržitelný rozvoj a na posílení biologické rozmanitosti, jež jsou lepší nejen pro stálou existenci a obnovování populace včel, ale rovněž pro výnosy plodin;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila přednostní místo včelařství v návrzích budoucí zemědělské politiky, pokud jde o jeho podporu a zjednodušení, výzkum, inovace a včelařské vzdělávací programy;

3.  zdůrazňuje, že i když EU může přijmout další kroky pro včelaře a včely, je nezbytné uznat příspěvek současné SZP při podpoře včelařství a rovněž případně zlepšující životní prostředí a biologickou rozmanitost prostřednictvím rozličných nástrojů, jako jsou opatření na diverzifikaci plodin, plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA), Natura 2000, ekologické hospodářství, další opatření na ochranu životního prostředí v zemědělství, jež mohou pomoci zřídit včelstva, opatření na ochranu klimatu nebo evropské inovativní partnerství;

Unijní podpora včelařství

4.  zdůrazňuje, že financování včelařství pro produkci potravina a pro terapeutické účely musí být strukturované cílenějším a efektivnějším způsobem a vhodně navýšeno v budoucí zemědělské politice (očekávané po roce 2021);

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly včelařství EU podporu prostřednictvím silných politických nástrojů a vhodných opatření financování odpovídajících současnému stavu včelích populací; navrhuje proto, aby se zvýšila rozpočtová položka EU na vnitrostátní včelařské programy o 50 %, aby tak odrážela stávající populaci včely medonosné v EU a celkový význam tohoto odvětví; důrazně vybízí všechny členské státy, aby podle článku 55 jednotného nařízení (EU) č. 1308/2013 o společné organizaci trhů vyvinuly vnitrostátní programy pro svá odvětví včelařství;

6.  vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila zařazení nového systému podpory včelařů do SZP po roce 2020, aby patřičně odrážel ekologickou úlohu včel jako opylovačů; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zohlednit konkrétní potřeby mikropodniků, malých a středních podniků, včetně podniků, které provozují své činnosti ve vzdálených a horských regionech a na ostrovech; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další opatření, jako je podpora nákupu mezistěn;

7.  vyzývá včelaře, aby se zapojili do aktivního dialogu s příslušnými orgány pro účinnější uplatňování národních programů pro včelařství, za účelem zlepšení těchto programů a nápravy případných problémů;

Řízení rizik

8.  vyzývá Komisi, aby zadala studii proveditelnosti systému řízení rizik ve včelařství jako součásti vnitrostátních včelařských programů, s cílem vypořádat se se ztrátami produkce, kterým čelí profesionální včelaři; navrhuje proto příspěvek vypočítaný podle průměrného obratu postiženého podniku; zdůrazňuje, že pojišťovny v některých členských státech odmítají pojistit včelstva a že včelaři čelí obtížím v přístupu k nástrojům řízení rizik podle II. pilíře SZP; vyzývá proto Komisi a členské státy, by usnadnily včelařům přístup k nástrojům řízení rizik;

Národní programy včelařství spolufinancované EU

9.  zdůrazňuje potřebu vhodné odborné přípravy v oblasti včelařství a vybízí členské státy, aby zahrnuly tento předpoklad do vnitrostátních programů; domnívá se, že výdaje na nákup vybavení pro chov včel, které jsou spolufinacovatelné v rámci jednotlivých vnitrostátních programů pro odvětví včelařství, by měly být uznány po dobu celého tříletého programového období, a nikoli pouze po dobu programového roku, v němž byly vynaloženy;

10.  vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních včelařských programech zvážily zavedení systém náhrad za uhynulá včelstva v důsledku přírodních pohrom, nákaz nebo škod způsobených predátory;

11.  vyzývá Komisi, aby navrhla změnu časového plánu programového roku pro účely vnitrostátních včelařských programů, přičemž konec roku bude prodloužen do 30. října, přičemž je třeba mít na paměti, že podle v současnosti platného nařízení programový rok končí dne 31. července, což v některých členských státech připadá na špičku včelařské sezony, a jde tedy o nevhodný okamžik;

12.  poukazuje na to, že rozšíření medvědů hnědých a jiných predátorů v některých regionech v Evropě představuje nové výzvy pro včelaře týkající se jejich osobní bezpečnosti a ekonomických aktivit, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodné způsoby řešení tohoto problému, zejména prostřednictvím náhrady způsobené škody;

Výzkum, odborná příprava a vzdělávání

13.  navrhuje, aby byla v zájmu předcházení zdvojování činností včelařská výzkumná témata a zjištění, zejména pokud je financuje EU, rozšiřována a vyměňována mezi členskými státy, mj. podle vzoru projektového konsorcia Apitherapy; žádá v této souvislosti, aby byla zřízena společná digitální databáze harmonizovaná na úrovni EU pro účely výměny informací mezi včelaři, výzkumnými pracovníky a veškerými zúčastněnými stranami; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a oživovala výzkumné projekty v oblasti evropského včelařství, jako například výzkumný program úřadu EFSA v rámci projektu „Shromažďování a sdílení údajů o zdraví včel: směřování k partnerství v oblasti evropského včelařství“; domnívá se, že větší soukromé a veřejné investice do technického a vědeckého know-how má zásadní význam a měly by být podporovány, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, zejména pokud jde o genetická a veterinární hlediska a rozvoj inovativních léčiv z včelařských produktů; podporuje činnost referenčních institucí EU a laboratoří, což vede k lepší koordinaci výzkumu, mimo jiné pro účely dalšího zkoumání příčin úhynu včel;

14.  vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající základní a odborné vzdělávací programy pro včelaře; poukazuje na to, že mimo zemědělské a jiné ekonomické aspekty včelařství by učební materiály měly obsahovat poznatky týkající se opylování a jiných environmentálních postupů, například udržování ekologické rovnováhy a zachování biologické rozmanitosti, a zlepšování podmínek pro přežití pro opylovače v obhospodařovaných krajinách; domnívá se, že by měly být rovněž společně s včelaři vypracovány specifické moduly odborné přípravy zaměřené na tyto otázky pro zemědělce zabývající se kultivací půdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly větší spolupráci a sdílení znalostí a informací, včetně moderních a vzájemných systémů včasného varování mezi zemědělci a včelaři, lesníky, výzkumnými pracovníky a veterináři o obdobích postřiků a dalším používání insekticidů, o prevenci a kontrole nemocí, technologiích, které nejsou škodlivé pro včely, a metodách ochrany rostlin, které minimalizují úmrtnost opylovačů;

15.  vyzývá Komisi, aby přijala doporučení s cílem podpořit rozličné vysoce kvalitní základní a odborné vzdělávací programy v oblasti včelařství v EU; vyzývá ke zřízení programů, které podpoří mladé lidi, aby si vybrali včelařství jako povolání s ohledem na naléhavou potřebu generační obnovy v tomto odvětví; domnívá se, že je nutné dále rozvíjet potenciál odvětví včelařství, a to způsoby, které jsou přizpůsobeny potřebám všech včelařů; vyzývá rovněž Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a tímto odvětvím s cílem vypracovat kodex osvědčených postupů v odvětví včelařství, který bude podporován prostřednictvím dostupnosti vysoce kvalitního odborného vzdělávání na úrovni členských států; s ohledem na odborné vzdělávání vybízí fakulty veterinární medicíny na univerzitách k tomu, aby posílily oblast veterinárního dohledu a zapojení; domnívá se, že programy, jako je Horizont 2020 a Erasmus + by měly podporovat výzkum a odbornou přípravu v oblasti včelařství;

Zdraví včel a environmentální aspekty

16.  znovu vyjadřuje obavu, že zvýšená úmrtnost a ubývání včel a přírodních opylovačů, včetně divokých včel, bude mít v Evropě závažný negativní dopad na zemědělství, produkci a zabezpečení potravin, na biologickou rozmanitost, udržitelnost životního prostředí a ekosystémy;

17.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy přijaly nezbytné a okamžité kroky potřebné k provedení rozsáhlé a dlouhodobé strategie pro zdraví včel a obnovu populací, za účelem zachování v současnosti klesající populace divokých včel v EU, a to i prostřednictvím agroenvironmentálních opatření, jež mají za cíl podpořit zřizování včelstev;

18.  zdůrazňuje význam biologické rozmanitosti pro zdraví a dobré životní podmínky včel, poskytování včelám potravní stanoviště a přírodní a polopřírodní stanoviště, jakož i rozsáhlé trvalé pastviny; upozorňuje na to, že postupně mizí cenné včelí pícniny (např. chrpa modrá, vikev, bodlák, nebo jetel bílý), což je způsobeno nevhodným používáním přípravků na ochranu rostlin, na pokles ve využívání luk a pastvin pro hospodářská zvířata a zvýšení používání přípravků při produkci sena; poukazuje na to, že výsledkem je nedostatek pylu vedoucí k podvýživě u včel, což přispívá ke zhoršení zdraví včel a zvyšuje jejich náchylnost k patogenům a parazitům; zdůrazňuje potřebu ochraňovat volně rostoucí květiny a druhy rostlin, které jsou příznivé pro hmyz v celé Evropě; připomíná, že „oblasti včelařství“ s bonifikací 1,5 jsou typy plochy využívané v EFA v rámci ekologizace SZP; vyzývá Komisi, šlechtitele semen a zemědělce, aby podporovali kvalitní systémy šlechtění rostlin s vysokými a prokázanými medonosnými nebo polynosnými schopnosti obsaženými v kritériích pro výběr, přičemž přednost má maximální biologická rozmanitost místně přizpůsobených a místních druhů a odrůd;

19.  upozorňuje na potřebu vhodných finančních pobídek pro ekologické včelaře, vzhledem k dalším požadavkům, které mají splnit, a rostoucí dopady vyplývající ze životního prostředí;

20.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat mimořádné genetické bohatství, rozmanitost a schopnost adaptace na místní, endemické populace včely medonosné, přizpůsobené během generací zvláštnostem svého místního prostředí, a připomíná, že tato různorodost je důležitým prvkem v boji proti invazním druhům, včetně parazitů a chorob;

21.  konstatuje, že zemědělství založené na monokultuře snižuje biologickou rozmanitost a představuje riziko nedostatečného opylování a vymizení medonosných rostlin, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly strategie pro výsev medonosných rostlin na nevyužívané půdy; zdůrazňuje v této souvislosti, že pro ochranu včel je zásadní zachování abiotických zdrojů, zejména půdy a vody, jakož i značnou rozmanitost pylu a širokou škálou kategorií potravy;

22.  vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly nezbytné pobídky s cílem podpořit postupy, které byly rozvinuty v dané lokalitě, v zájmu zachování ekotypů včely medonosné a pěstování v celé EU;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření na posílení právní ochrany a zvýšení finanční podpory pro místní ekotypy a populace včely medonosné na celém území EU, a to i prostřednictvím právní ochrany chráněných území pro místně endemické včely medonosné;

24.  vyzývá Komisi, aby vypracovala soupis k vyhodnocení stávajících a vznikajících zdravotních rizik na úrovni EU a na mezinárodní úrovni s cílem zavést akční plán na boj s úmrtností včel;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokročila s realizací pilotních projektů, jejichž cílem je využívat včely a ostatní opylovače jako indikátory zdravého životního prostředí a zdravých přírodních stanovišť, vzhledem k tomu, že se to může ukázat užitečným pro rozvoj budoucích politik;

26.  žádá Komisi, abyzajistila, že podpory poskytované odvětví zemědělství z různých rozpočtových položek SZP zohledňovaly postupy přínosné pro včely, jako je zřizování ploch využívaných v ekologickém zájmu nebo pěstování planě rostoucích druhů, které včely upřednostňují, na neobhospodařovaných plochách;

27.  zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat zásadu obezřetnosti s cílem chránit opylovače obecně, ať již domácí nebo volně žijící;

28.  konstatuje, že zdravé včely mohou lépe odolávat parazitům, chorobám a predátorům; je si vědom toho, že některé invazní nepůvodní druhy, jako například roztoč Varroa destructor, malý úlový brouk (Aethina tumida), sršeň asijská (druh, který se chová velmi agresivně vůči jinému hmyzu), jakož i mor včelího plodu a určité patogeny jako nosemosis jsou hlavními příčinami úmrtnosti včel a způsobují závažné hospodářské škody včelařům; znovu potvrzuje svou podporu pilotnímu projektu zahájenému Parlamentem týkajícího se programu pro výzkum odolnosti vůči kleštíku včelímu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly aplikovaný výzkum v celé EU prostřednictvím účinného vytváření programů šlechtění druhů včel odolných vůči invazivním druhům a chorobám a které disponují behaviorálními vlastnostmi podporujícími rezistenci proti varroaze (tzv. „varroa-sensitive hygiene“ (VSH)); vzhledem k tomu, že některé invazní nepůvodní druhy, jako je roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), jsou schopny posilovat odolnost vůči některým veterinárním léčivým přípravkům, vybízí členské státy k provádění každoročních prověrek týkající se stupně odolnosti roztočů proti jednotlivým účinným látkám použitým ve veterinárních léčivých přípravcích; navrhuje, aby byl boj proti kleštíku včelímu na úrovni EU i nadále povinný;

29.  vyzývá Komisi, aby zapojila všechny příslušné výrobce léčivdo výzkumu v oblasti přípravků pro včely, mimo jiné v zájmu boje proti kleštíku včelímu a zabránila tak negativním vedlejším vlivům na imunitní systém včel z těchto léků, a aby zavedla společné platformy IT za účelem sdílení osvědčených řešení a přípravků se zúčastněnými stranami, zvýšení dostupnosti veterinárních produktů životně důležitých pro včelařství, posílení úlohy veterinárních lékařů při péči o zdraví včel, a zvyšování povědomí včelařů o všech dostupných řešeních; vyzývá k veřejnému a soukromému výzkumu biologických a fyzikálních alternativních metod, které jsou neškodné pro zdraví lidí a zvířat, jakož i k využívání přírodních látek a sloučenin pro kontrolu roztočů Varroa, přičemž se zohlední konkrétní výhody ekologických způsobů léčby;

30.  uznává, že závěry monitorovacích šetření, které posuzují situaci v oblasti zdraví včel, která provádí některé členské státy, jsou důležité a je třeba je sdílet s ostatními členskými státy a s Komisí;

31.  vyzývá členské státy a regiony, aby všemi prostředky chránily místní a regionální plemena včely medonosné (druh včely medonosné Apis mellifera) před naturalizovaným nebo nežádoucím šířením invazních nepůvodních druhů, které mají přímý nebo nepřímý vliv na opylovače; podporuje opětovné zabydlování úlů, jejichž populace byly ztraceny kvůli invazním nepůvodním druhům, včelami místních původních druhů; doporučuje členským státům, aby vytvářely centra zaměřená na chov a ochranu původních druhů včel; zdůrazňuje v tomto ohledu význam rozvoje šlechtitelských strategií ke zvýšení četnosti cenných genetických znaků v místní populaci včely medonosné; bere na vědomí možnosti, které stanoví nařízení (EU) č. 1143/2014, týkající se invazních nepůvodních druhů, a potenciálně i nedávno přijatá nařízení týkající se zdraví zvířat a zdraví rostlin (nařízení (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031); vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že kontaminovaný včelí vosk dovážený z Číny často způsobuje problémy v oblasti zdraví včel;

32.  vyzývá k uvážlivému postupu při rozšiřování seznamu invazivních druhů rostlin na území EU, které by mohlo vést ke snižování rozmanitosti včelí pastvy;

Chemické látky škodlivé pro včely

33.  vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých závěrů úřadu EFSA a na základě zkoušek v praxi pozastavila platnost schvalování těch účinných látek používaných v pesticidech, které ohrožují zdraví včel, a to až do zveřejnění závěrečného podrobného posouzení dopadů vypracovaného úřadem EFSA; znovu opakuje, že každý rozhodovací proces musí být založen na vědeckém hodnocení a zjištěních;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly na základě vědeckého konsensu a zakázaly ty účinné látky používané v pesticidech, včetně neonikotinoidů a systemických insekticidů, unichž bylo vědecky prokázáno (na základě výsledků laboratorních analýz a zejména provozních zkoušek), že jsou nebezpečné pro zdraví včel; vyzývá zároveň k zavádění bezpečných alternativních přípravků nebo zemědělských metod (např. různé účinné formy zemědělství používající malá množství pesticidů pro ochranu rostlin před škůdci, biologická kontrola a integrovaná ochrana před škůdci), aby nahradily ty účinné látky, které pro včely představují riziko;

35.  vyzývá Komisi, aby spolu s příslušnými agenturami EU a odborníky z členských států úzce monitorovala pokyny úřadu EFSA pro posouzení dopadů výrobků na ochranu rostlin na včely, a vyzývá členské státy, aby tyto pokyny řádně provedly;

36.  zdůrazňuje, že každý přípravek, který obsahuje látky, u nichž je potvrzeno, že jsou škodlivé pro včely při použití v zemědělství, by měly být označeny jako „škodlivé pro včely“;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě zintenzívnily vědecký výzkum všech látek, které mohou ohrozit zdraví včel, a jasně stanovily harmonogram;

38.  zdůrazňuje, že se podceňují dlouhodobé účinky systematicky používaných přípravků na ochranu rostlin; vítá nedávné schválení pilotního projektu týkajícího se monitorování dopadu používání pesticidů na životní prostředí prostřednictvím včel medonosných;

39.  zdůrazňuje, že podle nezávislých, odborně recenzovaných vědeckých důkazů je rezistence včel značně oslabena tím, že jsou vystaveny kumulativnímu působení chemických produktů, kvůli nimž nejsou schopny čelit stresovým faktorům, jako jsou vlhké roky, nedostatek nektaru, choroby nebo paraziti;

40.  připomíná směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a zejména článek 14 této směrnice, jenž stanoví povinnost všech zemědělců uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin nejpozději od roku 2014, a článek 9, který všeobecně zakazuje letecký postřik;

41.  připomíná, že EU zavedla dočasná omezení používání čtyř neonikotinoidních insekticidů (klothianidin, thiamethoxan, imidakloprid a fipronil) s cílem snížit jejich dopady na včely;

Boj proti falšování medu

42.  očekává od členských států a Komise, že zaručí úplné dodržování náročných norem EU v oblasti dováženého medu nebo jiných včelích produktů, a budou bojovat jak s producenty medu ve třetích státech, kteří používají nepoctivé metody, tak i s balírnami a obchodníky s medem v Evropské unii, kteří vědomě smíchávají padělaný dovezený med s kvalitním medem z EU;

43.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné postupy, jako jsou laboratorní analýzy nukleární magnetické rezonance, které zjišťují peptidy specifické pro včely a jiné markery, aby byly odhaleny případy falšování medu, a vyzývá členské státy k přísnějšímu trestání pachatelů; vyzývá Komisi, aby do provádění nejdokonalejších vyšetření zapojila soukromé mezinárodně uznávané laboratoře, jako např. francouzskou EUROFINS nebo německou QSI; vyzývá Komisi, aby vypracovala oficiální databázi pro kategorizaci medu, medu různého původu za použití společné metody analýzy;

44.  konstatuje, že balící závody, které míchají nebo zpracovávají med od mnoha producentů, jsou předmětem sledování bezpečnosti potravin v EU, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 853/2004; domnívá se, že to by mělo být rozšířeno na všechna zařízení na zpracování dováženého medu; uvádí, že je třeba zabránit vytváření každé finanční nebo správní zátěže pro včelaře, kteří si sami balí med;

45.  zdůrazňuje, že navrhovaná opatření by posílila monitorování EU v oblasti balíren medu ve třetích státech, v důsledku čehož by úřední audity zjistily, zda byl použit padělaný med, a zajistily by jeho odstranění z potravinového řetězce;

46.  domnívá se, že med by vždy mělo být možné identifikovat v potravinovém dodavatelském řetězci a měl by být klasifikovatelný v souladu se svým rostlinným původem, a to bez ohledu na to, zda jde o domácí nebo dovážený produkt, s výjimkou případů, kdy dochází k přímým transakcím mezi producentem a spotřebitelem; v této souvislosti vyzývá ke zpřísnění požadavků týkající se sledovatelnosti u medu; domnívá se, že společnosti dovážející zahraniční med, jakož i maloobchodníci, by měly jednat v souladu s pravidly EU a měly by prodávat pouze produkty včelařství, které splňují definici medu, stanovenou v Codex Alimentarius;

47.  žádá Komisi, aby pozměnila směrnici o medu za účelem poskytnutí jasné definice a uvádění hlavních charakteristických rysů všech včelařských produktů, jako je jednodruhový a smíšený květový med, včelí vosk, mateří kašička, propolis, pyl pelet, plástový pyl (včelí chléb) a včelí jed, jak už bylo požadováno v dokumentech přijatých Parlamentem;

48.  vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila fungování trhu EU v oblasti sirupů pro včely, doplňků stravy a léčivých přípravků, a aby přijala nezbytná opatření na zefektivnění trhu a zabránila ředění a nezákonnému obchodování s těmito produkty;

49.  vyzývá Komisi, aby stanovila protokoly NAL (bez opatření), referenční hodnoty pro opatření (RPA) nebo maximální limity reziduí (MLR) pro med a jiné včelařské produkty tak, aby zahrnovaly látky, které nemohou být povoleny pro včelařské odvětví EU, a v zájmu harmonizace hraničních veterinárních inspekcí a kontrol na vnitřním trhu, přičemž je třeba mít na paměti, že co se týče medu, dovoz medu nízké kvality, pančování medu a náhražky narušují trh a i nadále vyvíjejí tlak na ceny a v konečném důsledku i na kvalitu výrobků v rámci vnitřního trhu, a že musí existovat rovné podmínky pro produkty a jejich producenty jak v EU, tak i ve třetích zemích;

50.  uznává praktický význam systému včasného varování pro potraviny a krmiva, a proto vyzývá Komisi, aby zjevně padělaný med vždy zařadila na seznam RASFF;

51.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve zakázala distribuci medu filtrovaného přes pryskyřici, neboť takovýto med neobsahuje žádné biologicky hodnotné látky;

52.  vyzývá ke kontinuálnímu prověřování kvality medu dováženého ze třetích zemí, jejichž legislativa umožňuje léčit včelstva antibiotiky;

53.  vyzývá Komisi, aby vypracovala výrobní normy pro včelařské plásty, které by měly zahrnovat příslušné povolené množství parafínu, sporů moru včelího plodu a rezidua akaricidů, přičemž obsah reziduí akaricidů ve vosku, který má být použit na plásty, nesmí být tak velký, aby rezidua mohla začít pronikat do medu;

54.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na pravidla stanovená nařízením (EU) 2016/1036 důkladně přezkoumala velkoobjemový dovoz medu z Číny, zejména pak fungování firem vyvážejících med pocházející z Číny, a zhodnotila kvalitu tohoto medu, poměr množství a úroveň prodejních cen na trhu s medem v EU;

55.  domnívá se, že s ohledem na velké množství medu, které je dováženo z Číny, což je trend, jenž se zrychlil za posledních 15 let, a že vzhledem k nákupní ceně medu, jež se pohybuje pod skutečnou úrovní ceny výrobních nákladů v EU a špatné kvalitě „vyrobeného“ (a nikoli vyprodukovaného medu) dováženého medu, by mělo být jasné, že je načase zahájit šetření týkající se praktik některých čínských vývozců s cílem případně zahájit antidumpingové řízení;

56.  vyzývá Komisi, aby v souladu s pravidly nařízení (EU) 2017/625 (předchozí nařízení (ES) č. 882/2004) nařídila na vnějších hranicích EU úřední odběr vzorků a testování medu pocházejícího ze třetích zemí;

57.  konstatuje, že směrnice o medu ve znění směrnice 2014/63/EU stanoví, že země původu, v níž byl med nasbírán, musí být uvedena na štítku, jestliže med pochází z jednoho členského státu nebo ze třetí země; uznává však, že pro účely boje proti padělání v oblasti včelích produktů a odstranění nekalé soutěže, již představuje případ zfalšovaného „medu“, jsou žádoucí další opatření;

58.  připomíná Komisi, že spotřebitelé mají právo znát původ všech potravin; domnívá se však, že označení typu „směs medů ze zemí EU‘, ‚směs medů ze zemí mimo EU“, a zejména „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“, zcela zakrývá původu medu před spotřebitelem, a v důsledku toho nesplňuje zásady právních předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby zajistila přesné a povinné označování medu a včelařských produktů, jakož i větší harmonizaci v oblasti produkce medu v souladu s právními předpisy o režimech jakosti zemědělských produktů, aby se zabránilo uvádění spotřebitelů v omyl a usnadnilo odhalování podvodů; uznává úspěch přímého prodeje medu, který odstraňuje část problému, pokud jde o označování původu zboží;

59.  požaduje, aby místo označení „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“ bylo na štítcích uvedeno, ze kterého státu (ze kterých států) přesně med použitý v konečném produktu pochází, a to v takovém pořadí, v jakém je procentuálně v konečném produktu daný med poměrně zastoupen (dále uvedení procentuálního podílu zemí v daném výrobku);

60.  vyzývá Komisi, aby pozměnila směrnici o medu s ohledem na používání výrazu „med“ nebo výrazu „obsahující med“ nebo „vyrobeno s medem“ v označení zpracovaných výrobků, nebo v jakékoli grafické či negrafické součásti označující, že výrobek obsahuje med, tak aby tyto výrazy bylo možné použít pouze tehdy, pokud alespoň 50 % obsahu cukru ve výrobku pochází z medu;

61.  podporuje myšlenku, aby členské státy obdobně jako v případě masných a mléčných produktů stanovily povinnost uvádět místo původu medu a dalších včelařských produktů;

Podpora včelařským produktům a léčebnému použití medu

62.  vítá iniciativu „Evropské medové snídaně“, a vyzývá členské státy, aby informovaly děti o místně vyrobených produktech a aby tak znovuobjevily tradiční výrobní tradice; konstatuje, že med obsahuje mnoho kalorií a při přiměřeném použití jím lze nahradit rafinovaný cukr a jiná sladidla, což přispívá k veřejnému zdraví;

63.  zdůrazňuje, že med je jedním ze zemědělských produktů, které by mohly být součástí projektu „Ovoce, zelenina a mléko ve školách“; vybízí členské státy, aby podpořily účast místních producentů medu v příslušných školních programech, a zdůrazňuje význam vzdělávacích opatření zaměřených na zvyšování informovanosti mladých lidí o místních produktech, přičemž zároveň přibližují dětem svět zemědělství;

64.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zvýšení roční podpory Unie těmto programům o 50 % tak, aby jim bylo umožněno účinně fungovat, včetně organizování předškolních soutěží, jakož i v zájmu plného začlenění takových místních produktů, jako je med, stolní olivy a olivový olej;

65.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o výši spotřeby medu vzorcích spotřeby ve všech členských státech, a rovněž další zprávu o různých terapeutických postupech používajících med, mateří kašičku, pyl a včelí jed v EU; zdůrazňuje rostoucí význam včelařství jako přirozené alternativy k léčení, které používá běžné léky, a proto vyzývá všechny členské státy, aby propagovaly tyto produkty mezi lékařskými a zdravotnickými odborníky a veřejností v EU;

66.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost dobrovolného zavedení značky „med z EU“, které označuje med pocházející ze 100 % a výlučně ze členských států EU; rovněž vyzývá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí k zajištění toho, aby OSN vyhlásila 20. květen jako Světový den včel;

67.  vyzývá Komisi, aby vyčlenila určitou částku z rozpočtu na propagaci EU na reklamu na výrobky z EU medu určené ke spotřebě a lékařským účelům, včetně opatření, jako je podpora přímého prodeje medu na místní trhy, veřejné ochutnávky medu, semináře a další akce; vybízí členské státy, aby podpořily místní a regionální prodeje medu, zejména organický med, a to všemi prostředky, které mají k dispozici, zejména poskytováním intenzivní podpory krátkým dodavatelským řetězcům prostřednictvím svých programů pro rozvoj venkova, a podporovaly vysoce kvalitní produkty na základě režimů zeměpisných označení; uznává úlohu, která tkví ve spotřebě lokálně produkovaného medu jako prostředku pro vybudování odolnosti vůči místním alergenům; vyzývá Komisi, aby zahrnula medový vosk mezi produkty, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, a to s ohledem na rostoucí zájem spotřebitelů a výrobců, jakož i jeho dlouhou tradici produkce v některých členských státech;

68.  navrhuje, aby členské státy podporovaly všemi prostředky, které mají k dispozici, používání včelařských produktů, jako je, pyl, propolis nebo mateří kašička ve farmaceutickém průmyslu;

69.  vyzývá Komisi, aby podpořila harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se ekologické produkce medu, aby bylo možné překonat veškeré rozdíly, které mohou bránit evropským ekologickým včelařům v přístupu na trh na základě týchž pravidel;

70.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby med a jiné včelařské produkty byly považovány za „citlivé výrobky“ v probíhajících nebo budoucích jednání o dohodách o volném obchodu, neboť přímá hospodářská soutěž může vystavit odvětví včelařství EU nadměrnému či neudržitelnému tlaku; vyzývá proto Komisi, aby včelařství případně vyňala z oblasti působnosti jednání o dohodách o volném obchodu;

71.  žádá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se zemědělským a včelařským odvětvím zavedly označování podporující zavedení odpovědného systému produkce, pokud jde o včely;

72.  vítá stávající trend městského chovu včel a současně vyzývá k úzkému a povinnému propojení regionálních včelařských sdružení a orgánů a také k zavedení minimálních norem s cílem zastavit nekorektní chovatelské praktiky a předcházet záměrnému šíření nákaz a chorob ve včelstvech;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 43.
(2) https://ec.europa.eu/agriculture/honey_en
(3) to vedlo ke ztrátě produktivity, neboť včelaři musí navýšit počet včelstev, aby vyprodukovali stejné množství medu;
(4) „Genotypy včel a životní prostředí“ in: Journal of Agricultural Research 53(2), s. 183-187 (2014)

Poslední aktualizace: 1. října 2018Právní upozornění