Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2015(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0023/2018

Předložené texty :

A8-0023/2018

Rozpravy :

PV 12/03/2018 - 15
CRE 12/03/2018 - 15

Hlasování :

PV 13/03/2018 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0066

Přijaté texty
PDF 508kWORD 68k
Úterý, 13. března 2018 - Štrasburk Konečné znění
Rovnost žen a mužů v obchodních dohodách EU
P8_TA(2018)0066A8-0023/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (2017/2015(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 8 a 10, čl. 153 odst. 1 a 2 a články 157 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 23 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na rok 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020, který je přílohou k závěrům Rady ze dne 7. března 2011 (07166/2011),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii,

–  s ohledem na sdělení Komise z roku 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 nazvané „Zpráva o provádění strategie v oblasti obchodní politiky. Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008(1),

–  s ohledem na nařízení o konfliktních minerálech (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí)(2),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), zejména na čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví a na článek 14 zakazující diskriminaci,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následné závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a článek 3 této úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustanovená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“, a na Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994,

–  s ohledem na společnou strategii EU a jejích členských států z roku 2007 s názvem „Pomoc na podporu obchodu: Posílení podpory potřeb spojených s obchodem v rozvojových zemích ze strany EU“ a na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2017 s názvem „Dosažení prosperity prostřednictvím obchodu a investic – aktualizace společné strategie EU z roku 2007 pro pomoc na podporu obchodu“ (COM(2017)0667),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí,

–  s ohledem na rámec investiční politiky pro udržitelný rozvoj (2015) Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD),

–  s ohledem na klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o rovnosti žen a mužů, včetně Úmluvy o stejném odměňování (č. 100), Úmluvy o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111), Úmluvy o pracovnících s povinnostmi k rodině (č. 156) a Úmluvy o ochraně mateřství (č. 183),

–  s ohledem na kapitolu 7 akčního plánu ze summitu hlav států Evropské unie a Společenství latinskoamerických a karibských států (EU-CELAC) na období 2015–2017, jenž byl přijat v červnu 2015 v Bruselu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(12),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 14. září 2017 Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o modernizaci obchodního pilíře dohody o přidružení EU-Chile(13),

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví o rovnosti žen a mužů představené dne 19. července 2017 Estonskem, Bulharskem a Rakouskem, členskými státy předsedajícími Radě Evropské unie během osmnáctiměsíčního období od července 2017 do prosince 2018,

–  s ohledem na studii Mezinárodního centra pro výzkum týkající se žen s názvem „Liberalizace obchodu a reprodukční zdraví žen: souvislosti a způsoby řešení“,

–  s ohledem na zprávu o lidském rozvoji v Africe za rok 2016 nazvanou „Urychlení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v Africe“(14),

–  s ohledem na zprávu OECD z roku 2014 nazvanou „Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a řízení podniků v zemích OECD“(15),

–  s ohledem na výsledky posledních mezinárodních diskusí na vysoké úrovni o rovnosti žen a mužů a obchodu, zejména na ty, které se konaly pod záštitou EU a WTO/UNCTAD/ITC, včetně (v obráceném chronologickém pořadí) „Mezinárodního fóra o ženách a obchodu“ spolupořádaného Evropskou komisí a Mezinárodním obchodním centrem (Brusel, červen 2017)(16), výročního plenárního zasedání Parlamentní konference o WTO na téma „Obchod jako nástroj sociálního pokroku: genderové hledisko“ (Ženeva, červen 2016)(17) a plenárního zasedání WTO na téma „Budoucnost WTO? Obchod a gender: posílení postavení žen prostřednictvím dodavatelských řetězců podporujících začlenění“ (Ženeva, červenec 2015)(18),

–  s ohledem na rostoucí mezinárodní úsilí s cílem podpořit rovnost žen a mužů prostřednictvím obchodních politik, jako je program UNCTAD o otázkách rovnosti žen a mužů a rozvoji(19) (který zahrnuje studie zabývající se dopadem obchodu na ženy, vzdělávací balíček o obchodu a rovnosti žen a mužů a on-line školení zabývající se vytvářením statutu „zastánců“ genderových otázek), a prostřednictvím pracovních oblastí Světové banky, jichž všech 14 má od roku 2016 strategii pro rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na tematickou zprávu Mezinárodního centra pro obchod a udržitelný rozvoj (ICTSD) nazvanou „Genderový rozměr globálních hodnotových řetězců“ (září 2016)(20),

–  s ohledem na tematickou zprávu ICTSD nazvanou „Genderový rozměr služeb“ (září 2016)(21),

–  s ohledem na zprávu orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) z roku 2015 s názvem „Pokrok žen ve světě 2015–2016. Transformace hospodářství, výkon práv“(22),

–  s ohledem na stanovisko WIDE+ z roku 2017 o pozici v oblasti genderu a obchodu EU s názvem „Jak přeměnit obchodní politiku EU, abychom ochránili práva žen“(23),

–  s ohledem na studii z roku 2016 připravenou na žádost parlamentního výboru s názvem „Rovnost žen a mužů v obchodních dohodách“(24),

–  s ohledem na studii z roku 2015 připravenou na žádost parlamentního výboru pro s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení genderové problematiky k jejímu zohlednění?“(25),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0023/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU uvádí, že Evropská unie usiluje prostřednictvím všech svých činností v rámci Unie i mimo ni o odstranění nerovností, podporuje rovné zacházení pro muže a ženy a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci, mimo jiné na základě pohlaví;

B.  vzhledem k tomu, že obchodní politika může být nástrojem k prosazování globálních a evropských hodnot, včetně rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody a politika EU nejsou genderově neutrální, což znamená, že mají odlišný dopad na ženy a muže kvůli strukturálním nerovnostem; vzhledem k tomu, že ženy čelí omezením na základě pohlaví, jako je omezený přístup ke zdrojům a kontrola nad nimi, právní diskriminace a nadměrná zátěž spočívající ve vykonávání neplacené práce spojené s péčí, která vyplývá z tradičního rozdělení rolí mezi muži a ženami;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů by se měla obou pohlaví dotýkat stejnou měrou; vzhledem k tomu, že spolupráce a partnerství mezi zúčastněnými stranami veřejného a soukromého sektoru na mezinárodní a místní úrovni mají zásadní význam, pokud jde o podporu součinností nutných k dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a o zvýšení povědomí o otázkách, jako jsou: vlastnická práva, přístup k financování, vzdělávání a odborné přípravě, chování podniků, veřejné zakázky, digitální propast a kulturní předsudky;

D.  vzhledem k tomu, že cílem obchodních politik je mimo jiné dosažení udržitelného a spravedlivého hospodářského růstu a rozvoje nutných k zajištění zmírnění chudoby, sociální spravedlnosti a důstojné práce a lepších životních podmínek pro ženy i muže, jakož i ochrana práv žen; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek nemá být pouze začleněno do všech cílů udržitelného rozvoje OSN, ale tvoří i samostatný cíl; vzhledem k tomu, že agenda cílů udržitelného rozvoje uznává, že obchod přispívá k prosazování udržitelného a spravedlivého rozvoje a mohl by přispívat k prosazování nejvyšších mezinárodních pracovněprávních a environmentálních standardů a lidských práv; vzhledem k tomu, že obchodní politika EU je důležitou součástí rámce cílů udržitelného rozvoje a že nezbytnou součástí tohoto rámce – jehož cílem je zajistit spravedlivější a přínosné výsledky pro všechny – je silné genderové hledisko; vzhledem k tomu, že obchodní politika může rovněž rozšířit příležitosti pro podnikání žen a přístup žen k učňovskému vzdělávání a zaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že komplexní vztah mezi mezinárodním obchodem a rovností žen a mužů vyžaduje hluboké porozumění všem aspektům, jehož součástí je identifikace, analýza a monitorování hospodářské a sociální dynamiky, jež jsou nutné k vypracování efektivní obchodní politiky usilující o hospodářský růst, která by zároveň prosazovala posílení postavení žen a rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že obchodní politika proto musí přihlížet k přímým a nepřímým dopadům na rovnost žen a mužů, jakož i ke konkrétním místním podmínkám, aby se zabránilo opakování či zhoršování stávajících genderových rozdílů a stereotypů, a aktivně posilovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že úspěch obchodní politiky by měl být posuzován rovněž podle toho, zda má pozitivní a rovný dopad na ženy i muže;

F.  vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj a rovnost žen a mužů spolu často souvisí; vzhledem k tomu, že panuje široká shoda ohledně toho, že společnosti, kde je nerovnost žen a mužů nižší, mají i tendenci růst rychleji;

G.  vzhledem k tomu, že dopad liberalizace obchodu na jednotlivce závisí rovněž na jejich zeměpisném umístění a na hospodářském odvětví, ve kterém působí; vzhledem k tomu, že existují významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jednotlivých zemí, pokud jde o výrobní struktury, míru účasti žen na trhu práce a systémy sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že ženy představují většinu pracovníků v odvětvích, jako je oděvní a textilní průmysl, telekomunikace, cestovní ruch, pečovatelské služby a zemědělství, kde bývají zpravidla v rámci formálního i neformálního zaměstnání více soustředěny v méně placených pozicích či v pozicích s nižším statusem, než které zastávají muži; vzhledem k tomu, že tato situace může vést k případům zneužívání na pracovišti a k diskriminaci, k genderové segregaci v různých druzích zaměstnání a činnosti, ke genderovým rozdílům v oblasti mezd a pracovních podmínek a k omezením souvisejícím s pohlavím, pokud jde o přístup k výrobním zdrojům, infrastruktuře a službám; vzhledem k tomu, že dohody o volném obchodu mohou vyústit v přesuny a ztrátu pracovních míst, zejména v odvětvích orientovaných na vývoz, ve kterých ženy často tvoří většinu pracovní síly; vzhledem k tomu, že genderová hodnocení pro jednotlivé země a jednotlivá odvětví proto přinášejí významnou přidanou hodnotu pro vytváření obchodních dohod;

H.  vzhledem k tomu, že v EU v roce 2011 připadalo zaměstnání závislé na vývozu zhruba na jedno z každých devíti pracovních míst (11 %) zastávaných ženami v EU;

I.  vzhledem k tomu, že podle studie Komise z roku 2017 má téměř 12 milionů žen v EU zaměstnání, které je závislé na vývozu zboží a služeb do jiných částí světa(26);

J.  vzhledem k tomu, že UNCTAD trvá na základě fakticky podložených studií na zdůraznění omezení, jimž ženy čelí při využívání příležitostí nabízených obchodem, jež vyplývají z takových faktorů, jako je nedostatek technické odborné přípravy pro lepší pracovní místa, nedostatek veřejných služeb k ulehčení péče o domácnost a omezený přístup ke zdrojům a kontrola nad nimi, včetně úvěrů a pozemků či informací a sítí; vzhledem k tomu, že UNCTAD na tomto základě doporučuje, aby se hodnocení zabývala případnými dopady obchodních politik na rovnost žen a mužů a na posilování postavení žen v takových oblastech, jako je zaměstnanost, malé podniky, ceny, produktivita v zemědělství, samozásobitelské zemědělství a migrace(27);

K.  vzhledem k tomu, že současná obchodní politika EU a její strategie „Obchod pro všechny“ se zakládá na třech klíčových zásadách – účinnosti, transparentnosti a hodnotách, ale postrádá perspektivu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu strategie „Pomoc na podporu obchodu“ obnovila a rozšířila svůj závazek vůči rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen a uvedla, že rovnost žen a mužů není jen základním lidským právem, ale je rovněž klíčová pro ekonomický rozvoj, neboť maximálně využívá širokou škálu politických nástrojů EU, jež jsou k dispozici, s cílem zvýšit jejich celkový dopad na růst a zmírňování chudoby; vzhledem k tomu, že EU by měla dodržováním ustanovení obsažených v úmluvě CEDAW poskytnout základ pro dosažení rovnosti mezi ženami a muži, a to tak, že ženám zajistí rovné příležitosti a rovný přístup do politického, hospodářského a veřejného života, jakož i vzdělávání, zdravotní péči a zaměstnání;

L.  vzhledem k tomu, že ženy jsou obchodem a obchodními dohodami ovlivněny coby potenciální podnikatelky, spotřebitelky, pracovnice a neformální pracovnice; vzhledem k tomu, že je zásadně nutné rozpoznat a lépe pochopit dopady obchodní politiky na obě pohlaví, aby bylo možné poskytnout odpovídající politické odpovědi; vzhledem k tomu, že ke splnění tohoto cíle je nezbytné vypracovat vhodnou metodiku, jež by zajišťovala, že budou vždy vyhodnoceny případné dopady obchodní politiky a dohod EU na rovnost žen a mužů a na práva žen; vzhledem k tomu, že by Komise měla provádět kvantitativní výzkum členěný podle pohlaví v odvětvích, k nimž mimo jiné patří obchod, věda a technologie; vzhledem k tomu, že EU dosud uzavírala obchodní dohody, aniž by prováděla hodnocení jejich dopadu na ženy a na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že modernizovaná dohoda o přidružení mezi Chile a EU bude – v případě EU poprvé – obsahovat zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu;

M.  vzhledem k tomu, že genderové otázky a práva žen nejsou dostatečně zohledňovány v posouzeních dopadu na udržitelný rozvoj prováděných v rámci obchodních dohod;

N.  vzhledem k tomu, že předběžné posouzení dopadu obchodních politik na rovnost žen a mužů může přispět k posílení postavení žen a k jejich dobrým životním podmínkám a současně napomoci zmírnění stávajících rozdílů a zabránit zvýšení nerovnosti mezi ženami a muži;

O.  vzhledem k tomu, že přezkum současných mnohostranných a dvoustranných dohod EU ukázal, že 20 % dohod s neevropskými obchodními partnery zmiňuje práva žen a 40 % z nich obsahuje zmínky, jejichž cílem je podporovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že zmínky v těchto dohodách na podporu posílení postavení žen jsou převážně dobrovolné, a pokud jsou závazné, nejsou vymahatelné v praxi; vzhledem k tomu, že nedávná studie Komise ukázala, že přetrvávají rozdíly v možnostech přístupu k pracovním místům pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že tato studie ukazuje, že posílení postavení žen by mohlo do roku 2025 zvýšit světové HDP o 28 miliard USD a že je s ohledem na úlohu, kterou ženy hrají ve svých komunitách, stejnou měrou nezbytné jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska sociálního i hlediska vymýcení chudoby;

P.  vzhledem k tomu, že jak v rozvojových, tak v rozvinutých zemích představují mikropodniky a malé a střední podniky největší část soukromého sektoru a velkou většinu pracovních míst; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního obchodního centra (ITC) tvoří mikropodniky a malé a střední podniky společně 95 % veškerých podniků na celém světě, přibližně 50 % celosvětového HDP a více než 70 % celkové zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že téměř 40 % všech mikropodniků a malých a středních podniků je vlastněno ženami, ale pouze 15 % vývozních podniků řídí ženy; vzhledem ale k tomu, že podle údajů OECD podnikatelky stále často vydělávají o 30 až 40 % méně než jejich mužské protějšky(28);

Q.  vzhledem k tomu, že veřejná diskuse napříč Evropou o obchodních jednáních, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a EU a dohoda o obchodu se službami (TiSA), i reakce na ně ukázaly, že je zapotřebí, aby jednání byla vedena transparentně a inkluzivně a zohledňovala významné obavy vyjadřované evropskými občany v mnoha zemích; vzhledem k tomu, že obchodní politika EU by neměla snižovat žádné standardy EU, a vzhledem k tomu, že by veřejné služby měly být vždy vyloučeny z obchodních jednání; vzhledem k tomu, že by veškeré mechanismy urovnávání sporů měly být navrženy tak, aby zaručovaly schopnost jednotlivých vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu a sloužit cílům veřejné politiky; vzhledem k tomu, že musí být očekáván pokrok v dalších klíčových problematických oblastech, jako je posilování povinností sociální odpovědnosti podniků, pokud jde o lidská práva; vzhledem k tomu, že v kontextu globálních hodnotových řetězců je třeba celosvětového holistického přístupu k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv;

R.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání, obchodu a lidských práv jsou závazné pro všechny státy a všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, sídlo, vlastnictví či strukturu;

S.  vzhledem k tomu, že globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou Rada přijala v roce 2016, potvrzuje, že lidská práva musí být systematicky prosazována napříč všemi oblastmi politiky a institucemi, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

T.  vzhledem k tomu, že systém všeobecných celních preferencí (GSP) má mimo jiné za cíl přispívat k vymýcení chudoby a prosazovat udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných; vzhledem k tomu, že systém GSP+ zahrnuje podmínky, jejichž cílem je zajistit ratifikaci a provádění 27 mezinárodních úmluv – o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných – ze strany způsobilých rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné pravidelně provádění těchto úmluv monitorovat, přijímat v případě potřeby opatření a věnovat zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že jednou z příslušných úmluv v rámci systému GSP+ je úmluva CEDAW;

U.  vzhledem k tomu, že více než 40 % práce v zemědělství v zemích globálního Jihu vykonávají ženy;

V.  vzhledem k tomu, že s rozvojem celosvětového obchodu a začleňováním rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců může být spojeno riziko vzniku nerovností mezi ženami a muži, pokud jsou tyto nerovnosti využívány k výrobě ekonomicky konkurenceschopnějších výrobků; vzhledem k tomu, že tato situace rovněž mnoha pracovnicím umožňuje přechod z neformální do formální ekonomiky; vzhledem k tomu, že se v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci, u nichž výroba zasahuje do několika zemí, zvyšuje význam pravidel původu; vzhledem k tomu, že jasnější a lépe definovaná pravidla původu mohou vytvořit rámec směřující ke stanovení úplné transparentnosti a odpovědnosti v rámci dodavatelských řetězců, což může mít pozitivní dopad na ženy, zejména ty pracující v oděvním průmyslu;

W.  vzhledem k tomu, že tyto nové příležitosti zaměstnávání žen v rozvojových zemích, které souvisejí s obchodem, významně přispívají k příjmům domácností a ke zmírňování chudoby;

X.  vzhledem k tomu, že oděvní průmysl zaměstnává převážně ženy; vzhledem k tomu, že je důležité připomenout, že v září roku 2012 zahynulo při požáru v Karáčí v Pákistánu 289 lidí, ve stejném roce došlo v továrně Tazreen Fashions v Bangladéši k požáru, při kterém zahynulo 117 osob a bylo zraněno více než 200 pracovníků, a že zřícení budovy Rana Plaza v roce 2013 rovněž v Bangladéši mělo za následek 1 129 obětí a způsobilo zranění přibližně 2 500 osobám; vzhledem k tomu, že se ve všech případech jednalo o továrny na výrobu oděvů;

Y.  vzhledem k tomu, že většina pracovníků ve vývozních zpracovatelských zónách jsou ženy; a vzhledem k tomu, že na vývozní zpracovatelské zóny se v některých zemích nevztahují místní pracovněprávní předpisy, je v nich zakázána nebo omezena činnost odborů a pracovníci nemají k dispozici zákonné opravné prostředky, což je jasným porušením základních norem MOP;

Z.  vzhledem k tomu, že veřejný a soukromý sektor, občanská společnost (zejména organizace na ochranu práv žen), sociální partneři a odborové svazy mají znalosti a potenciál hrát klíčovou úlohu při utváření a monitorování obchodní politiky a při shromažďování údajů, jež mohou poskytnout informace o problémech, kterým ženy čelí v souvislosti s liberalizací obchodu, s cílem posílit práva žen, jejich ekonomické postavení a podporu jejich podnikání;

AA.  vzhledem k tomu, že akce jako Mezinárodní fórum o ženách a obchodu, které uspořádala Komise dne 20. června 2017, umožňují mnoha hospodářským subjektům a zástupcům občanské společnosti vyměňovat si a zahajovat iniciativy týkající se dopadu obchodu na rovnost žen a mužů;

AB.  vzhledem k tomu, že mnohostranné platformy a mezivládní fóra, jako jsou cíle OSN pro udržitelný rozvoj a Women20 (W20), mají zásadní význam pro podporu diskusí a jednání mezi odborníky ohledně rovnosti žen a mužů a poskytují dobrý základ pro hledání konsensu;

AC.  vzhledem k tomu, že veřejné služby, stávající nebo budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu by měly být vyňaty z jednání o uplatňování a oblasti působnosti jakékoli obchodní dohody uzavírané EU (mimo jiné včetně těch, které se týkají vody, hygienických zařízení, zdraví, péče, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady a veřejné dopravy); vzhledem k tomu, že se Komise zavázala zajistit, že tyto služby zůstanou v oblasti působnosti členských států a že vládám nemůže být přikázána privatizace žádných služeb, ani jim nemůže být bráněno, aby kdykoli definovaly, regulovaly, poskytovaly a podporovaly služby v obecném zájmu;

AD.  vzhledem k tomu, že obchod se službami a zadávání veřejných zakázek mohou mít nepřiměřený dopad na ženy, a vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek zůstává pro vlády nástrojem, kterým mohou pozitivně ovlivnit znevýhodněné skupiny lidí, zejména ženy; vzhledem k tomu, že privatizace zdravotnických a pečovatelských služeb je spojena s rizikem zvýšení nerovnosti a může mít negativní dopad na pracovní podmínky mnoha žen; vzhledem k tomu, že ve veřejných službách nebo v sektoru veřejných služeb je zaměstnán nadprůměrný počet žen a že ženy jako uživatelky těchto služeb jsou více než muži závislé na vysoce kvalitních, cenově dostupných a přístupných veřejných službách, které se řídí poptávkou, především na sociálních službách, jako je péče o děti a závislé osoby; vzhledem k tomu, že škrty v domácnostech ve členských státech, škrty ve veřejných službách a zvyšování cen mají tendenci přesouvat zátěž spojenou s touto péčí téměř výhradně na ženy, což následně brání rovnosti žen a mužů;

AE.  vzhledem k tomu, že systém práv duševního vlastnictví přispívá ke znalostní ekonomice EU; vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se práv duševního vlastnictví související s patenty, která zakazují výrobu generických léčiv, mohou mít významný dopad na zvláštní zdravotní potřeby žen; vzhledem k tomu, že ženy více než muži spoléhají na cenově dostupný přístup ke zdravotní péči a lékům a na jejich disponibilitu, zejména s ohledem na své sexuální a reprodukční zdraví a práva; vzhledem k tomu, že přístup k lékům v zemích, které nejsou členy EU, by neměl být ohrožován kvůli ochraně práv duševního vlastnictví;

AF.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obchodu a obchodních dohodách jsou jen v malé míře přijímána ženami, neboť ve vyjednávacích týmech, parlamentech a vládách je stále daleko k vyváženému zastoupení žen a mužů; vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení obou pohlaví v těchto institucích by mohlo vést nejen k lepšímu zapracování otázek rovnosti žen a mužů, ale také ke zvýšení demokratické legitimity rozhodování;

AG.  vzhledem k tomu, že v rámci Komise a ESVČ není přidělován dostatek lidských zdrojů, aby bylo možné zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do obchodních politik EU, a zejména do celého procesu obchodních jednání;

AH.  vzhledem k tomu, že Komise by při vytváření právních rámců pro relativně nové oblasti obchodní politiky, jako je elektronický obchod, měla od počátku zohledňovat jejich dopad na genderové role, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a objem neplacené práce;

AI.  vzhledem k tomu, že obchod s konfliktními minerály se ukázal být přímo spojen s rozsáhlým porušováním lidských práv, včetně znásilňování a sexuálního násilí na ženách a dívkách, dětské a otrocké práce a hromadného vysídlování;

I.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: obecné úvahy a cíle

1.  zdůrazňuje, že EU je povinna provádět obchodní politiku založenou na hodnotách, jejíž součástí je vysoká úroveň ochrany pracovních a environmentálních práv, jakož i dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů; připomíná, že všechny obchodní dohody EU musí zahrnovat ambiciózní a vymahatelnou kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji; zdůrazňuje, že obchodní závazky v dohodách EU by neměly mít nikdy vyšší váhu než lidská práva, práva žen či ochrana životního prostředí a měly by zohledňovat místní, sociální a hospodářské prostředí;

2.  připomíná, že rovnost žen a mužů je pevně zakotvena ve všech politikách EU, jak je uvedeno v článku 8 SFEU; poznamenává, že tento článek stanoví, že: „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“; vyzývá Komisi, aby zvyšovala politickou soudržnost mezi různými politikami, jako jsou politiky v oblasti obchodu, rozvoje, zemědělství, zaměstnanosti, migrace a rovnosti žen a mužů;

3.  zdůrazňuje, že spravedlivé a inkluzivní politiky mezinárodního obchodu vyžadují jasný rámec přispívající k posílení postavení žen a jejich životních a pracovních podmínek, posilující rovnost žen a mužů, chránící životní prostředí a zlepšující sociální spravedlnost, mezinárodní solidaritu a mezinárodní ekonomický rozvoj;

4.  zdůrazňuje, že celkovým cílem obchodní politiky musí být podpora vzájemně prospěšného hospodářského růstu; připomíná, že ačkoli může obchodní politika podporovat další hodnoty, které Evropská unie prosazuje na mnohostranné úrovni, mají globální problémy, jež jsou řešitelné prostřednictvím obchodní politiky a obchodních dohod, svá omezení;

5.  trvá na tom, že by nová generace obchodních dohod měla prosazovat příslušné mezinárodní normy a právní nástroje, včetně těch v oblasti rovnosti žen a mužů, jako jsou CEDAW, Pekingská akční platforma, základní úmluvy MOP a cíle udržitelného rozvoje;

6.  zdůrazňuje, že obchodní závazky v dohodách EU by neměly mít nikdy vyšší váhu než lidská práva; vítá hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv a vyzývá členské státy, aby přijaly a propracovaly národní akční plány, které budou v souladu s hlavními zásadami OSN, a v nich zohlednily práva žen a nutnost boje proti násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby využívala obchodní jednání a povzbuzovala obchodní partnery EU k tomu, aby přijali vlastní národní akční plány; podporuje probíhající jednání o vytvoření závazného nástroje OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv; zdůrazňuje, že je důležité, aby se EU aktivně zapojila do tohoto mezivládního procesu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely obchodní partnery ke konstruktivní účasti na těchto jednáních;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné dodržování článků 16 a 17 Všeobecné deklarace lidských práv ze strany obchodních partnerů EU jako prostředek v boji proti nerovnostem mezi ženami a muži v oblasti sociálních a hospodářských práv;

8.  připomíná, že členské státy mají pravomoc regulovat a zvrátit liberalizaci v rámci služeb ve veřejném zájmu, a proto je vyzývá, aby chránily základní cíle, jako je rovnost žen a mužů, lidská práva a základní svobody, veřejné zdraví a sociální a environmentální standardy;

9.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si vlády zachovaly svou schopnost přidělovat zdroje pro naplňování práv žen a dosažení rovnosti žen a mužů s cílem zaručit inkluzivní a udržitelnou budoucnost společnosti; zdůrazňuje v této souvislosti, že je mimořádně důležité respektovat v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 17.15 demokratický politický prostor, který mají partnerské země k tomu, aby regulovaly a přijímaly vhodná rozhodnutí s ohledem na svůj vnitrostátní kontext, reagovaly na požadavky obyvatel těchto zemí a dodržovaly své povinnosti v oblasti lidských práv a jiné mezinárodní závazky, mimo jiné i závazky týkající se rovnosti žen a mužů;

10.  připomíná, že vyzval Komisi, aby ukončila systém urovnávání sporů mezi investory a státem, a zdůrazňuje, že veškeré systémy urovnávání sporů by měly být navrženy tak, aby zaručily individuální schopnost vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu a sloužit cílům veřejné politiky, a to včetně opatření na podporu rovnosti žen a mužů, jakož i důraznějších pracovních a spotřebitelských práv a práv v oblasti životního prostředí;

11.  konstatuje, že ustanovení o právu duševního vlastnictví v obchodu mohou mít vliv na veřejné zdraví a zejména na specifické zdravotní požadavky žen; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby ustanovení o právech duševního vlastnictví v obchodních dohodách náležitě zohledňovala práva žen, zejména pokud jde o jejich dopad na zdraví žen, včetně přístupu k dostupné zdravotní péči a léčivým přípravkům; dále vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly ochranu zeměpisných označení (GI) jako nástroj, který je obzvláště důležitý pro posílení postavení žen na venkově; dále vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby znovu zvážily rozšíření ochrany na nezemědělské produkty, přičemž je třeba vzít v úvahu, že EU již souhlasila s ochranou nezemědělských produktů se zeměpisným označením v dohodách o volném obchodu;

12.  připomíná, že cíle udržitelného rozvoje vyžadují údaje rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možno sledovat pokrok při plnění všech cílů, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5 týkajícího se rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že nejsou k dispozici žádné adekvátní údaje týkající se dopadu obchodu na rovnost žen a mužů, a požaduje, aby byly shromážděny dostatečné a adekvátní údaje týkající se tohoto dopadu, rozčleněné podle pohlaví; zdůrazňuje, že tyto údaje by umožnily stanovit metodiku s jasnými a měřitelnými ukazateli na regionální, vnitrostátní a odvětvové úrovni, zlepšit analýzu a vymezit cíle, jichž je třeba dosáhnout, a opatření, která mají být přijata, aby ženy i muži měli z obchodu stejný prospěch; zdůrazňuje, že obzvláště je třeba dbát na kvantitativní a kvalitativní analýzu vývoje v oblasti pracovních sil, vlastnictví aktiv a finančního začlenění v odvětvích, na něž má obchod dopad, a že by tato analýza měla být rozlišena podle pohlaví; vybízí Komisi ke spolupráci s evropskými a mezinárodními organizacemi, jako jsou Světová banka, Organizace spojených národů, OECD a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), jakož i s vnitrostátními statistickými úřady, s cílem zlepšit sběr a dostupnost těchto údajů; vyzývá EU a její členské státy, aby do hodnocení dopadů ex ante a ex post zahrnuly dopad obchodní politiky a dohod EU pro jednotlivé země a jednotlivá odvětví z hlediska rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že v obchodních jednáních by měly být zohledněny výsledky analýz zaměřených na rovnost žen a mužů, a to s ohledem na pozitivní i negativní dopad v rámci celého procesu, od fáze jednání až po provádění, a měla by je doplnit opatření předcházející případným negativním účinkům nebo je kompenzující;

II.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: úvahy a cíle v jednotlivých odvětvích

13.  zdůrazňuje, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu – mimo jiné včetně těch, které se týkají vody, zdraví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady, veřejné dopravy a zdravotní péče – musí být i nadále vyňaty z oblasti působnosti jednání o obchodu a spadat do pravomocí vlád členských států; naléhavě vyzývá EU k zajištění toho, aby obchodní a investiční dohody nevedly k privatizaci veřejných služeb, což by mohlo mít dopad na ženy coby poskytovatelky i uživatelky služeb a zvýšit nerovnost žen a mužů; upozorňuje na to, že otázka veřejného poskytování sociálních služeb je pro rovnost žen a mužů zvláště významná, neboť změny v přístupu k těmto službám a v poplatcích za jejich využívání i jejich kvalitě mohou vést z genderového hlediska k nerovnoměrnému rozdělení neplacené pečovatelské práce; poukazuje na to, že vlády a vnitrostátní a místní orgány musí zachovat v plném rozsahu své oprávnění a schopnost zavádět, regulovat, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají pořizování, organizace, financování a poskytování univerzálního přístupu k službám obecného zájmu a službám obecného hospodářského zájmu;

14.  zdůrazňuje, že obchodní politika může mít dopad na přístup k základním zdravotnickým službám, a může proto mít vliv na přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a na prosazování cílů v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v rámci politik, programů a služeb; zdůrazňuje proto, že základní zdravotní péče – zejména přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv – je vyňata z obchodních jednání, a podotýká, že spadá do pravomoci členských států;

15.  vyzývá k přijetí závazných, vymahatelných a účinných opatření pro boj s vykořisťováním a pro zlepšení pracovních a životních podmínek pro ženy v odvětvích orientovaných na vývoz, v souladu s cílem zlepšení životních a pracovních podmínek žen v příslušných zemích a odvětvích, zejména v odvětví výroby oděvů a textilu a v zemědělství, aby se zabránilo tomu, že by liberalizace obchodu prohloubila nejistotu v oblasti pracovních práv a zvýšila rozdíly v odměňování žen a mužů; domnívá se, že tato opatření a stanovení společných definic by měly umožnit jasnější a koordinovanější spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN, WTO, MOP a OECD; oceňuje dobrý příklad bangladéšského paktu udržitelnosti, který je z hlediska zavedení monitorovacího mechanismu krokem kupředu, a žádá plné dodržování jeho podmínek; vyzývá v této souvislosti Komisi, všechny mezinárodní aktéry a všechny dotčené podniky, aby uznali a dodržovali pokyny OECD pro náležitou péči pro odpovědné dodavatelské řetězce v oděvním a obuvním průmyslu;

16.  požaduje větší zaměření na ženy pracující v neformálním sektoru, přičemž uznává potřebu posilovat normy v oblasti důstojné práce pro pracovnice v tomto odvětví;

17.  zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem nucené práce je úzce spojeno s obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, takže nejvážněji v tomto ohledu trpí ženy a dívky;

18.  zdůrazňuje, že dopad rostoucího zemědělského vývozu je obecně méně příznivý pro ženy než pro muže, neboť nově vznikající trendy naznačují, že drobní zemědělci, z nichž mnozí jsou právě ženy, často nejsou schopni soutěžit na zámořských trzích kvůli zákonům upravujícím dědictví a kvůli nedostupnosti úvěrů, informací, pozemků a sítí a nedostatku možností, jak splňovat nová pravidla a normy; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí o zlepšení kladného dopadu obchodu na ženy v odvětví zemědělství, v němž jsou ženy podle zjištění obzvláště ohrožené, ale kde také mají jednoznačný potenciál k posílení svého postavení; zdůrazňuje, že podniky vlastněné ženami by měly prospěch z odstranění genderových stereotypů, ze zvýšení přístupu na trhy a usnadnění přístupu k financování, odborné přípravy a sítí v oblasti marketingu a lepšího budování kapacit a vzdělávání; konstatuje, že v odvětvích, jako je zemědělství nebo potravinářský průmysl, by liberalizace obchodu mohla mít na ženy negativní dopad; zdůrazňuje, že ačkoli ženy ve světové produkci potravin převažují (představují 50–80 % celosvětových pracovních sil), vlastní méně než 20 % půdy, a že tudíž rostoucí obchodní poptávka po půdě a související nároky na půdu také chudším ženám ztěžují získání či udržení bezpečného a spravedlivého přístupu k půdě; připomíná, že je třeba zabránit potenciálně negativnímu dopadu, který by mohla mít ustanovení o právech duševního vlastnictví (např. týkající se privatizace osiv) v obchodních dohodách na potravinovou soběstačnost;

19.  zdůrazňuje, že ženy pracující v samozásobitelském zemědělství čelí ve snaze o udržení potravinové soběstačnosti dodatečným překážkám kvůli silné ochraně nových odrůd rostlin na základě Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin (úmluvy UPOV) obsažené v obchodních dohodách;

20.  zdůrazňuje, že dovoz zemědělských produktů do EU může vážně ohrozit tradiční malé zemědělské podniky, a tím i živobytí žen;

21.  připomíná význam mikropodniků a malých a středních podniků pro hospodářskou strukturu EU; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o podporu mikropodniků a malých a středních podniků a aby se přitom konkrétně zaměřila na mikropodniky a malé a střední podniky řízené ženami a na opatření jim určená; vyzývá EU a její členské státy, aby při zřizování asistenčních středisek pro vývozce věnovaly zvláštní pozornost zvláštní situaci mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami, aby využívaly možností, které skýtají dohody o volném obchodu, a posilovaly služby, technologie a infrastruktury (jako např. přístup k internetu), které jsou mimořádně důležité pro posílení ekonomického postavení žen a mikropodniků a malých a středních podniků řízených ženami; vyzývá Komisi, aby přispěla k navázání partnerství mezi podnikatelkami v EU a jejich protějšky v rozvojových zemích;

III.Posílení rovnosti žen a mužů v obchodu: opatření nezbytná na úrovni EU

22.  trvá na tom, že některé prvky obchodní politiky EU, jako jsou kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a systém GSP+ a jeho monitorování, pomáhají prosazovat a chránit lidská práva včetně rovnosti pohlaví, práv pracovníků a ochrany životního prostředí; trvá na tom, že v obchodních dohodách EU jsou nezbytná závazná a vymahatelná ustanovení, kterými se zajistí dodržování lidských práv včetně rovnosti žen a mužů a ochrany životního prostředí a práce a soulad obchodní politiky EU s obecnými cíli Unie pro udržitelný rozvoj, snižování chudoby a rovnost žen a mužů;

23.  vyzývá EU a členské státy k zajištění toho, aby byly v obchodních politikách EU plně zohledňovány cíle udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 5 týkající se rovnosti žen a mužů a strategický závazek k rovnosti žen a mužů na období 2016–2019;

24.  lituje toho, že obchodní strategie EU nazvaná „Obchod pro všechny“ se nezmiňuje o rovnosti žen a mužů; vítá skutečnost, že „Zpráva o provádění strategie v oblasti obchodní politiky Obchod pro všechny“ ze dne 13. září 2017 se rovnosti žen a mužů v obchodu věnuje a uvádí, že je zcela nezbytné, aby rozhodovací subjekty EU zlepšily své povědomí o dopadu obchodních nástrojů na rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu strategie Obchod pro všechny v polovině období vzala tento aspekt v úvahu a zajistila začlenění a prosazení genderového hlediska do obchodní a investiční politiky EU, protože by se tím maximalizovaly celkové zisky z obchodních příležitostí pro všechny; připomíná, že obchodní politika by mohla přispět k prosazování rovnosti žen a mužů na mezinárodní scéně a měla by být využívána jako nástroj ke zlepšení životních a pracovních podmínek žen, stejně jako mužů, a to například prostřednictvím podpory snižování rozdílů v odměňování žen a mužů tím, že bude prosazováno vytváření kvalitnějších pracovních míst pro ženy;

25.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily, že ustanovení o zadávání veřejných zakázek budou mít, až se stanou součástí obchodních dohod EU, pozitivní dopad, a to zejména z genderového hlediska; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o podporu přístupu mikropodniků a malých a středních podniků k veřejným zakázkám a aby vypracovala zvláštní opatření pro mikropodniky a malé a střední podniky, které jsou ve vlastnictví žen; vyzývá k začlenění ustanovení, jejichž cílem je zjednodušit postupy, a ke zvýšení transparentnosti pro uchazeče včetně uchazečů ze zemí mimo EU; požaduje, aby bylo dále podporováno sociálně a environmentálně odpovědné zadávání veřejných zakázek a přitom aby byl zohledněn cíl zajištění rovného zacházení s ženami a muži, rovného odměňování pracujících žen a mužů a prosazování rovnosti žen a mužů, na základě zkušeností s pravidly udržitelného zadávání veřejných zakázek „Chile Compras“;

26.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek přijímat, zachovávat a účinně provádět zákony, předpisy a politiky týkající se rovnosti žen a mužů, včetně nezbytných aktivních opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen na všech úrovních;

27.  vítá, že se Komise zavázala, že zajistí, aby obchodní jednání o modernizaci stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile zahrnovala, vůbec poprvé v EU, zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl o obsahu této kapitoly informován; žádá Komisi a Radu, aby podporovaly a prosazovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU, aby přitom vycházely z již existujících příkladů, jako jsou dohody o volném obchodu mezi Chile a Uruguayí a mezi Chile a Kanadou, a aby zajistily, že v ní bude výslovně obsažen závazek prosazovat rovnost žen a mužů a posilování postavení žen; žádá, aby všechny obchodní dohody EU prosazovaly mezinárodní závazky týkající se práv žen, rovnosti žen a mužů, genderového mainstreamingu a posilování postavení žen na základě Pekingské akční platformy a cílů udržitelného rozvoje; žádá rovněž, aby tyto obchodní dohody obsahovaly ustanovení zajišťující, že jejich institucionální struktury zaručí pravidelné přezkumy dodržování norem, věcné diskuse a výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se rovnosti žen a mužů a obchodu, mimo jiné začleněním žen a odbornic/odborníků na rovnost žen a mužů do všech úrovní příslušných správních orgánů, včetně obchodních vyjednávacích týmů, společných výborů, skupin odborníků, domácích poradních skupin, společných konzultačních výborů a orgánů pro řešení sporů;

28.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby podpořily dohody na mnohostranné úrovni s cílem rozšířit ochranu, již zaručují právní předpisy EU zohledňující rovnost pohlaví, jako je nařízení o konfliktních minerálech;

29.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby zajistila, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, dodržovaly zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES(29);

30.  je přesvědčen, že úmluva CEDAW je velmi důležitá pro všechny oblasti politiky, včetně obchodu; zdůrazňuje, že všechny členské státy EU k úmluvě CEDAW přistoupily; vyzývá proto Komisi, aby odkaz na úmluvu CEDAW začlenila do obchodních dohod a aby přijala opatření umožňující přistoupení EU k úmluvě CEDAW a její ratifikaci; vyzývá členské státy, aby zásadu rovnosti žen a mužů začlenily do svých právních systémů a aby zrušily veškeré diskriminační zákony a přijaly vhodné zákony zakazující diskriminaci žen;

31.  vyzývá EU, aby zajistila, aby součástí obchodních dohod byla ustanovení založená na základních pracovních normách a úmluvách MOP; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o ratifikaci a provedení těchto úmluv, zejména úmluvy č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti a úmluvy č. 156 o pracovnících s povinnostmi k rodině, neboť řeší potřeby pracovníků na celosvětové úrovni, a aby zajistila, že součástí obchodních dohod budou sociální práva a zásady nediskriminace a rovného zacházení; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby nadále v rámci Mezinárodní organizace práce pracovaly na provádění těchto úmluv a posílení mezinárodních pracovních norem pro důstojnou práci v globálních hodnotových řetězcích, a to se zvláštním zaměřením na ženy; připomíná, že účinné uplatňování těchto norem a úmluv má pozitivní dopad na pracovní podmínky žen v EU a v zemích mimo EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby obchodní dohody mezi EU a jinými partnery přispívaly k vymýcení praktik, jako je vykořisťování zaměstnanců, zejména žen;

32.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby sociální a environmentální normy, především pracovní práva sjednaná v dohodách o volném obchodu a autonomních režimech, byla uplatňována na celém území obchodních partnerů, a zejména ve vývozních zpracovatelských zónách;

33.  zdůrazňuje, že je důležité monitorovat provádění systému všeobecných celních preferencí EU (GSP) a systémů GSP+, zejména pokud jde o provádění základních úmluv; poukazuje na to, že úmluvy GSP+ zahrnují Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, úmluvu č. 111 o diskriminaci v zaměstnání a povolání a úmluvu č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty; poukazuje na to, že dodržování a provádění těchto úmluv je přínosné pro rovnost žen a mužů; uznává, že systémy GSP a GSP+ jsou cennými nástroji podporujícími dodržování lidských práv; vyzývá Komisi, aby nalezla způsoby, jak tyto systémy vylepšit, např. tím, že je silněji podmíní odstraněním právní diskriminace žen, a aby i nadále svazovala ekonomické pobídky s účinným přijímáním, prováděním a náležitým monitorováním základních lidských práv a environmentálních a pracovních úmluv, které jsou obzvláště významné pro ženy; v tomto ohledu vítá hodnocení systémů GSP v polovině období, které provedla Komise;

34.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby v rámci jednání na úrovni WTO zajistily: aby byla rovnosti žen a mužů věnována náležitá pozornost při přípravě nových pravidel a dohod a při provádění a revizi dohod stávajících, a to i v rámci mechanismu přezkoumávání obchodní politiky WTO, aby se zvýšila transparentnost v celém procesu jednání v rámci WTO a aby zaměření na genderové aspekty bylo patrné při všech stávajících i budoucích jednáních o oblastech, jako je zemědělství, rybolov, služby a elektronické obchodování; dále vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby hájily a prosazovaly lepší postavení žen v globálních hodnotových řetězcích (co nejlepší využití nástrojů WTO jako např. dohody o usnadnění obchodu), vypracovaly programy pro budování kapacit a pořádaly pravidelné odborné diskuse a výměnu osvědčených postupů, podporovaly přijetí opatření týkajících se genderových otázek v rámci správní struktury WTO a konkrétně aby sekretariát WTO disponoval technickou kapacitou k provádění genderové analýzy obchodních pravidel (včetně prostředků k provádění posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ve všech fázích jeho činnosti, jako jsou např. kvantitativní studie týkající se žen majících prospěch z technické pomoci); a konečně vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby využívaly nástroje WTO k řešení otázek rovnosti žen a mužů, a to v rámci její judikatury i probíhajících obchodních jednání, a zároveň podporovaly posílenou spolupráci mezi WTO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je UNCTAD, UN Women a MOP, v jejich úsilí o prosazování inkluzivního mezinárodního obchodu a práv žen a rovnosti;

35.  vyzývá Komisi, aby podporovala mezinárodní úsilí o podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do obchodní politiky a programů, jako je např. iniciativa Mezinárodního obchodního centra (ITC) s názvem „She Trades“, jejímž cílem je propojit s trhy do roku 2020(30) jeden milion podnikatelek, a vybízí v této souvislosti k mezinárodní výměně osvědčených postupů v oblasti politik a programů zohledňujících genderové hledisko v rámci organizací a orgánů, jako je WTO, ITC a OSN;

36.  vyzývá Komisi, aby v dohodách o volném obchodu posílila sociální odpovědnost podniků a náležitou péči v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro náležitou péči; naléhavě vyzývá EU, aby v dohodách o volném obchodu posílila sociální odpovědnost podniků a zohlednila náležitou péči, a vybízí WTO, aby ve své obchodní politice zohlednila rovnost žen a mužů; zdůrazňuje také, že je důležité zabývat se tímto tématem v rámci dalších mezinárodních a mnohostranných organizací a fór, jako jsou OSN, Světová banka a OECD; připomíná, že v roce 2010 Parlament požadoval, aby společnosti zveřejnily své rozvahy týkající se sociální odpovědnosti podniků, volal po zavedení požadavků na náležitou péči pro všechny podniky a konsolidaci konceptu sociální odpovědnosti podniků; vítá proto skutečnost, že od roku 2017 bude od velkých společností vyžadováno zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti podle směrnice o vykazování nefinančních informací;

37.  zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit kodexy chování, značení a režimů spravedlivého obchodu a zajistit sladění s mezinárodními normami, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, globální pakt OSN a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

38.  vyzývá EU, aby zajistila, aby sekretariáty orgánů a institucí EU odpovědných za obchodní politiku a jednání měly potřebné znalosti a technickou kapacitu k začlenění genderového hlediska do celého procesu jednání, od samotného počátku až po uplatňování a hodnocení; vítá, že byla v rámci GŘ pro obchod jmenována kontaktní osoba pro otázky rovnosti žen a mužů, jejímž úkolem je sledovat, zda jsou v obchodních dohodách EU zohledňovány genderové aspekty, a zajistit začleňování této problematiky do obchodní politiky EU; vyzývá Komisi, aby poskytla odbornou přípravu v genderové problematice nebo využila odborné přípravy, kterou nabízí např. UNCTAD, a tím zajistila informovanost úředníků a vyjednavačů o tématech souvisejících s rovností žen a mužů a obchodem; vyzývá členské státy, aby zaměstnávaly ženy na všech úrovních svých ministerstev obchodu; vyzývá mezinárodní organizace, jako jsou WTO, Světová banka, MMF a MOP, aby podpořily rovné zastoupení žen ve svých vnitřních strukturách, a zejména na vedoucích pozicích; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby se aktivně zapojily do úsilí, jehož cílem je organizovat pravidelné diskuse a akce týkající se otázek genderu a obchodu, a podporovaly je;

39.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek zajistit vyšší zastoupení žen v rozhodovacích orgánech ve veřejném i soukromém sektoru;

40.  vyzývá Komisi a Radu, aby obchodní jednání vedly transparentně, plně dodržovaly osvědčené postupy stanovené v rámci jiných jednání a zajistily, aby byl Parlament včas a pravidelně průběžně informován o všech fázích jednání; žádá, aby ve vyjednávacích týmech byla rovnoměrně zastoupena obě pohlaví, aby byly schopny plně zohlednit všechny genderové aspekty obchodních dohod; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily inkluzivní účast na obchodních konzultacích, na úrovni EU i WTO, mj. organizacím pro práva žen, odborům, podnikům, organizacím občanské společnosti a rozvojovým organizacím a aby zvýšily transparentnost pro evropské občany tím, že budou předkládat příslušné iniciativy a zveřejňovat informace, které jsou pro jednání relevantní;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude cíli rovnosti žen a mužů věnována v rámci rozvojové spolupráce zvláštní pozornost a že bude tento cíl začleněn do všech programů pomoci, především programů navázaných na strategii pomoci na podporu obchodu; vyzývá EU, aby uvolnila více prostředků na programy spolupráce týkající se rovnosti žen a mužů a odborného vzdělávání žen; vyzývá Komisi, aby finančně a budováním kapacit podporovala nejméně rozvinuté země s cílem zvýšit soudržnost mezi obchodem, rozvojem a lidskými právy, včetně rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že snížení daňových příjmů v důsledku snížení celních sazeb musí být řešeny v rámci agendy udržitelného rozvoje a jejího financování;

42.  vyzývá Komisi, aby podpořila podnikání žen v rozvojových zemích a soustředila se zejména na ty země, ve kterých se ženy ve srovnání s muži potýkají s většími překážkami, pokud jde o dostupnost úvěrů, infrastruktury a výrobních prostředků;

43.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo možné zřídit vzdělávací programy předcházející učňovské přípravě, které by poskytovatelům, zaměstnavatelům, odborníkům na pracovní sílu a dalším zúčastněným stranám z odvětví umožnily navázat vztahy se svými protějšky z celé EU a poučit se z rozmanitých úspěšných modelů programu, což by nakonec mělo vést k vytvoření příznivých podmínek, jež ženám umožní využít příležitostí, které skýtají dohody o volném obchodu;

44.  vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby spojily své úsilí o úpravu politik v oblastech, jako je vzdělávání a odborná příprava, za účelem podpory větší rovnosti pohlaví, pokud jde o rozdělení pracovních příležitostí, které nabízí vývoz;

45.  vyzývá Komisi a Radu, aby v obchodních dohodách prosazovaly závazek provádět dvoustrannou spolupráci zaměřenou na zlepšení schopností a podmínek umožňujících ženám plně využívat příležitosti vyplývající z těchto dohod a za tímto účelem a v zájmu navázání a usnadnění spolupráce zřídit společný výbor pro genderové aspekty obchodu a dohlížet na její uplatňování, se zaručením přiměřeného zapojení zúčastněných stran ze soukromého sektoru, včetně odborníků a organizací občanské společnosti působících v oblasti rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, a se zaručením širokého zastoupení z hlediska komunit a odvětví prostřednictvím dostupných prostředků pro konzultace (jako jsou elektronické diskuse) nad rámec strukturovaných dialogů;

46.  vyzývá Komisi, aby dále prověřila, jak politiky a obchodní dohody EU mohou podporovat posílení ekonomického postavení žen a účast žen v oborech STEM (věda, technika, inženýrské obory a matematika) a jak odstranit rozdíly mezi ženami a muži v přístupu k novým technologiím a jejich využívání;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107.
(4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
(6) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 38.
(7) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(8) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 30.
(9) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0330.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0354.
(14) UNDP, Zpráva o lidském rozvoji v Africe za rok 2016, http://www.undp.org/content/dam/undp/library/corporate/HDR/Africa%20HDR/AfHDR_2016_lowres_EN.pdf?download.
(15) Odborná zpráva OECD http://www.oecd.org/gender/Enhancing%20Women%20Economic%20Empowerment_Fin_1_Oct_2014.pdf.
(16) http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1632.
(17) Parlamentní konference o WTO, plenární zasedání, „Obchod jako nástroj sociálního pokroku: genderové hledisko“, Ženeva, červen 2016, https://www.wto.org/english/forums_e/parliamentarians_e/ipuconf2016_e.htm.
(18) https://www.wto.org/english/tratop_e/devel_e/a4t_e/global_review15prog_e/global_review15prog_e.htm.
(19) http://unctad.org/en/Pages/DITC/Gender-and-Trade/Trade,-Gender-and-Development.aspx.
(20) https://www.ictsd.org/sites/default/files/research/the_gender_dimensions_of_global_value_chains_0.pdf.
(21) https://www.ictsd.org/sites/default/files/research/the_gender_dimensions_of_services.pdf.
(22) http://progress.unwomen.org/en/2015/pdf/unw_progressreport.pdf.
(23) https://wideplus.org/2017/06/25/wide-gender-and-trade-position-paper-is-available/.
(24) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/571388/IPOL_STU(2016)571388_EN.pdf.
(25) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/549058/EXPO_IDA(2015)549058_EN.pdf.
(26) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/june/tradoc_155632.pdf.
(27) Provádění předběžných hodnocení zohledňujících hledisko rovnosti žen a mužů s cílem maximalizovat přínosy obchodních reforem pro ženy, http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/presspb2016d7_en.pdf.
(28) Podkladová zpráva OECD „Posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím podnikání a řízení podniků v zemích OECD“ (2014) http://www.oecd.org/gender/Enhancing%20Women%20Economic%20Empowerment_Fin_1_Oct_2014.pdf
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
(30) http://www.intracen.org/itc/women-and-trade/SheTrades/.

Poslední aktualizace: 6. listopadu 2018Právní upozornění