Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2208(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0046/2018

Předložené texty :

A8-0046/2018

Rozpravy :

PV 12/03/2018 - 20
CRE 12/03/2018 - 20

Hlasování :

PV 13/03/2018 - 7.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0067

Přijaté texty
PDF 429kWORD 56k
Úterý, 13. března 2018 - Štrasburk
Zaostávající regiony v EU
P8_TA(2018)0067A8-0046/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v Evropské unii (2017/2208(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174, 175 a 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizování příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(8),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Konkurenceschopnost v regionech s nízkými příjmy a nízkým růstem: zpráva o zaostávajících regionech“ (SWD(2017)0132),

–  s ohledem na předběžné podmínky pro strategie pro inteligentní specializaci,

–  s ohledem na sedmou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, kterou zveřejnila Komise dne 9. října 2017,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro rybolov (A8-0046/2018),

A.  vzhledem k tomu, že dlouhotrvající hospodářská a finanční krize v EU měla negativní dopad na hospodářský růst na regionální úrovni, ačkoli politika soudržnosti přispěla přibližně jednou třetinou rozpočtu EU na růst a zaměstnanost a na zmenšení rozdílů mezi regiony EU; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti a v rámci evropského semestru zabývala spolufinancováním na regionální a vnitrostátní úrovni v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a jeho dopadem na vnitrostátní schodky;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti – prováděná prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (FS) – představuje hlavní politiku EU v oblasti investic, růstu a rozvoje, která je sladěna s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a usiluje o zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi regiony, podporu sbližování a v konečném důsledku i o zlepšování kvality života evropských občanů;

C.  vzhledem k tomu, že hlavními cíli EFRR, ESF a FS na období 2014–2020 jsou investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti, jejichž úkolem je posílit trh práce, regionální ekonomiky a regionální spolupráci v Evropě, zlepšit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci uvnitř Unie a v konečném důsledku snížit nerovnost rozvoje mezi jednotlivými evropskými regiony;

D.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o zaostávajících regionech existuje 47 zaostávajících regionů v osmi členských státech; vzhledem k tomu, že tato zpráva může vést k lepšímu porozumění složitosti výzev, jimž zaostávající regiony čelí, a měla by proto být k dispozici veřejnosti ve všech úředních jazycích EU;

E.  vzhledem k tomu, že ve všech zaostávajících regionech hraje důležitou úlohu politika soudržnosti, která se ve většině z nich velmi výrazně podílí na veřejných investicích;

F.  vzhledem k tomu, že v zaostávajících regionech jsou produktivita, zaměstnanost a školní docházka nižší než v jiných regionech téhož členského státu;

G.  vzhledem k tomu, že ve zprávě Komise se rozlišují dva typy zaostávajících regionů: „regiony s nízkým růstem“ – méně rozvinuté regiony a přechodové regiony, jež se mezi roky 2000 a 2013 nepřiblížily k průměru EU v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele podle standardu kupní síly (PPS) nižší, než byl průměr EU, což znamená téměř všechny méně rozvinuté regiony a přechodové regiony v Řecku, Španělsku, Itálii a Portugalsku, a „regiony s nízkými příjmy“ – všechny regiony s HDP na obyvatele podle standardu kupní síly nižším než 50 % průměru EU v roce 2013, které zahrnují několik méně rozvinutých regionů v Bulharsku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku;

H.  vzhledem k tomu, že regiony s nízkým růstem trpí hospodářskou stagnací zejména kvůli poklesu veřejných a soukromých investic, na rozdíl od regionů s nízkými příjmy, které si obecně uchovávají svůj rozvojový potenciál;

I.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony trpí více než jiné regiony nedostatkem veřejných a soukromých investic, což je mimo jiné způsobeno i povinnostmi v oblasti snižování veřejného dluhu, které ukládá pakt o stabilitě;

J.  vzhledem k tomu, že pro zaostávající regiony jsou často typické chybějící strukturální reformy, což snižuje dopad již tak omezených veřejných investic;

K.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony trpí závažnými znevýhodněními v oblasti veřejné dopravy a hospodářské a energetické infrastruktury a potřebují efektivnější a účinnější investice;

L.  vzhledem k tomu, že podle názoru Komise je nutný užší vztah mezi politikou soudržnosti a doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru;

M.  vzhledem k tomu, že zaostávající regiony, a zejména regiony s nízkými příjmy čelí často odchodu mladých lidí a kvalifikované pracovní síly, tj. skupin obyvatelstva, které jsou nepostradatelnými zdroji hospodářského a sociálního znovuoživení daných oblastí, což snižuje jejich přitažlivost z hlediska zaměstnanosti a investic;

N.  vzhledem k tomu, že definici regionů s nízkými příjmy a s nízkým růstem je třeba zdokonalit;

O.  vzhledem k tomu, že je důležité zvyšovat povědomí konečných uživatelů o regionálních a místních programech financovaných z prostředků EU a o dosažených výsledcích, a to bez ohledu na úroveň financovaní v konkrétním regionu;

P.  vzhledem k tomu, že v zaostávajících regionech je nutná řádná a efektivní veřejná správa, neboť výrazně přispívá ke vzniku podmínek potřebných pro hospodářský růst; vzhledem k tomu, že ke zlepšení efektivity a řádné správy věcí veřejných v zaostávajících regionech by přispělo omezení nadbytečných pravidel a kontrol, zkrácení a zjednodušení postupů a lepší využívání nástrojů IKT;

Q.  vzhledem k tomu, že podle sedmé zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti zaujímají zaostávající regiony poslední místa v Evropském indexu kvality veřejné správy, což znamená omezený dopad veřejných investic;

R.  vzhledem k tomu, že spolehlivé, aktuální a rozčleněné údaje a statistiky jsou důležité pro řádně informovaná, transparentnější, nestranná a spravedlivější politická rozhodnutí;

S.  vzhledem k tomu, že by v zaostávajících regionech měly být odstraněny překážky bránící růstu a zmírněny nedostatky v infrastruktuře;

T.  vzhledem k tomu, že MSP v zaostávajících regionech jsou financovány s daleko vyššími úrokovými sazbami a čelí větším obtížím při získávání úvěrů z bankovního sektoru pro spolufinancování projektů podporovaných z ESI fondů;

U.  vzhledem k tomu, že ve čtyřech z pěti zaostávajících regionů žije nejméně 25 % obyvatel ve velkých městech nebo v jejich zónách dojíždění známých jako „funkční městské oblasti“ (FUA) a v jednom z pěti zaostávajících regionů žije ve funkční městské oblasti více než 50 % obyvatel;

V.  vzhledem k tomu, že ve většině pobřežních a venkovských oblastí v zaostávajících regionech určují identitu a způsob života tradiční činnosti, jako je např. drobný tradiční rybolov nebo zemědělství, jež mají rovněž hospodářský, územní, sociální a kulturní význam; vzhledem k tomu, že jsou nutné rozvojové strategie pro posilování kapacity udržet si a přilákat nadané pracovníky, přijímat nové technologie a stimulovat nové investice;

1.  vítá skutečnost, že Komise představila pracovní dokument svých útvarů o konkurenceschopnosti v regionech s nízkými příjmy a nízkým růstem: zprávu o zaostávajících regionech; konstatuje, že tato zpráva navrhuje řadu pozitivních řešení na podporu hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a tvorby pracovních míst v těchto regionech; dále zdůrazňuje, že analýza konkurenceschopnosti těchto regionů je důležitým příspěvkem k budoucí diskusi o politice soudržnosti;

2.  vítá provádění pilotních iniciativ pro zaostávající regiony ve dvou regionech v Rumunsku a ve dvou regionech v Polsku (zde s podporou Světové banky), zejména definici strategických priorit a konkrétních, rychle proveditelných opatření; se zájmem očekává zveřejnění výsledků těchto iniciativ;

3.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti hraje klíčovou úlohu, neboť zaručuje a podporuje veřejné a soukromé investice ve všech regionech EU, a to jak přímo, tak přispěním ke vzniku příznivého investičního prostředí; domnívá se, že by EU jako celek měla za účelem podpory svého všeobecného harmonického rozvoje provádět opatření, která posilují její hospodářskou, sociální a územní soudržnost a snižují rozdíly mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů i zaostalost zaostávajících regionů;

4.  vyzývá Komisi, aby definovala zaostávající regiony na úrovni NUTS III na základě obecných hospodářských a sociálních podmínek a aby lépe cílila financování v těchto oblastech v souladu s programovými cykly ESI fondů;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily strategie, programy a opatření uzpůsobené pro jednotlivé zaostávající regiony s přihlédnutím k trendům a subregionálním rozdílům, neboť ve směřování regionů s nízkými příjmy a nízkým růstem i ve výzvách, kterým tyto regiony čelí, existují velké odlišnosti v závislosti na jejich zvláštních charakteristikách, přičemž je nutné využít strategie inteligentní specializace za účelem urychlení jejich sbližování a zajištění nejlepších řešení pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst a udržitelný rozvoj; domnívá se, že by tyto strategie, programy nebo opatření měly být koordinovány s městskou agendou, neboť zaostávající regiony nemají čistě venkovský charakter;

6.  zdůrazňuje, že kromě malého rozvoje malých a středních podniků a nízkých investic do nich přetrvává i extrémně vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, která je v převážné většině zaostávajících regionů jedním z nejpalčivějších a nejzávažnějších problémů; zdůrazňuje zásadní úlohu sekundárního a vyššího vzdělávání, odborné a profesní přípravy na pracovišti a předávání znalostí v boji proti znepokojující míře nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i vysokému počtu lidí z této věkové skupiny, kteří tyto regiony opouštějí; upozorňuje na význam vzdělávání a odborné přípravy i vyšších investic, pokud jde o potřeby a rozvoj MSP a rodinných podniků; je toho názoru, že zapojení mladých lidí vede ke zvýšené výkonnosti, neboť často přicházejí s inovačními řešeními;

7.  upozorňuje, že přítomnost vzdělané a kvalifikované pracovní síly, která odpovídá potřebám regionální ekonomiky, má velký vliv na konkurenceschopnost, produktivitu a přitažlivost trhu práce, který pak může vzkvétat v prostředí růstu a otevřenosti veřejným i soukromým investicím; je toho názoru, že je třeba v této souvislosti přihlédnout k současné situaci zaostávajících regionů, zejména k negativní míře migrace a jejímu nepříznivému dopadu na zaměstnanost; vyzdvihuje úlohu, kterou v zaostávajících regionech hrají zemědělství a rybolov, neboť je – prostřednictvím podpory rodinných podniků a pracovních míst a usnadňováním sociálního začlenění – zásobují potravinami a jsou zárukou potravinového zabezpečení;

8.  konstatuje, že pro zemědělce a rybáře, zvláště v zaostávajících regionech, se stala nezbytností diverzifikace, neboť je prostředkem k zajištění dodatečných zdrojů příjmu a k posílení ekonomicky a environmentálně udržitelné činnosti; konstatuje však, že tato diverzifikace nesmí v žádném případě nahradit tradičnější činnosti, jako je udržitelný rybolov; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly projekty v oblasti modré ekonomiky a podobné projekty s cílem pomoci lidem v zaostávajících regionech rozvíjet environmentálně udržitelné zdroje příjmu;

9.  doufá, že provádění strategie EU 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, jakož i nadcházející dlouhodobé strategie EU a jejích cílů bude i nadále náležitě zohledňovat specifické potřeby zaostávajících regionů, a zejména přetrvávající rozdíly v oblasti infrastruktury a rozvoje lidského kapitálu, a zaměří se zvláště na míru předčasného ukončování školní docházky a negativní dopady tohoto jevu na zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby se v této souvislosti zabývala dopadem možného navýšení míry spolufinancování v rámci ESF v příštím období financování;

10.  domnívá se, že je v rámci programování a provádění ESI fondů pro povzbuzení hospodářského růstu, udržitelného rozvoje a vytváření pracovních míst nezbytné skutečné vyvážení mezi strukturálními zásahy, sociálními politikami a průmyslovými politikami, a že je proto třeba kombinovat granty a finanční nástroje a získat dodatečnou finanční podporu, a pomoci tak odstranit přetrvávající nedostatky; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud to ekonomický výhled umožňuje, je třeba upřednostnit nízkorizikové finanční nástroje před těmi vysokorizikovými;

11.  poukazuje na to, že politika soudržnosti může sloužit jako nástroj k nápravě rozdílů a nerovnováh v konkurenceschopnosti a makroekonomických asymetrií mezi regiony tím, že podpoří vytváření atraktivního a udržitelného prostředí pro podniky a občany; zdůrazňuje, že se zjistilo, že v regionech s nízkým růstem patří mezi hlavní problémy získávání úvěrů, vymáhání smluv a ochrana minoritních investorů, zatímco v regionech s nízkými příjmy jsou nejpalčivějšími otázkami řešení platební neschopnosti, dodávky elektřiny a vymahatelnost smluv;

12.  poznamenává, že zaostávající regiony jsou pod značným migračním tlakem; je přesvědčen o tom, že ESI fondy mohou k řešení tohoto problému významně přispět pouze tehdy, bude-li zároveň účinně uplatňována zásada solidarity; domnívá se, že uprchlíci a migranti, kteří jsou pod mezinárodní ochranou, by měli získat odpovídající odbornou přípravu a vzdělání za účelem jejich integrace na trhu práce;

13.  konstatuje, že mnohé z problémů zaostávajících regionů se podobají problémům, s nimiž se potýkají nejvzdálenější regiony; vítá proto strategii, kterou Komise navrhla ve svém sdělení nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(9);

14.  domnívá se, že v zájmu naplnění potenciálu zaostávajících regionů by v rámci politiky soudržnosti měla být zvažována kritéria demografického a sociálního rozvoje, jako například regionální index sociálního pokroku, a environmentální a jiné ukazatele společně s HDP, a že je třeba je začlenit do budoucích zpráv Komise o zaostávajících regionech;

15.  upozorňuje na negativní dopady hospodářské a finanční krize zejména na regiony s nízkým růstem, které se projevily snížením rozpětí rozpočtových politik a následným provedením škrtů v oblasti veřejných investic; na druhou stranu zdůrazňuje význam snižování dluhu pro odstranění rozpočtového schodku a uzpůsobení veřejných investic požadavkům růstu;

16.  domnívá se, že politika soudržnosti má pozitivní vliv na vytváření růstu a pracovních míst; zdůrazňuje, že společně dohodnutý postoj k paktu o stabilitě a růstu týkající se flexibility pro cyklické podmínky, strukturálních reforem a vládních investic určených k provádění hlavních strukturálních reforem a obdobných projektů by měl být uplatňován tak, aby se podařilo dosáhnout cílů strategie Evropa 2020; je si vědom toho, že je nezbytné vyjasnit koncepci a oblast působnosti strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti; poznamenává však, že strukturální reformy prováděné v členských státech a regionech v rámci podpůrných programů mohou v rámci politiky soudržnosti dosáhnout lepších výsledků v oblasti investic;

17.  vyzývá k posílení kroků vedoucích k většímu sblížení mezi všemi regiony, včetně opatření k zajištění jejich odolnosti vůči náhlým otřesům;

18.  konstatuje, že dostupnost úvěrů je v zaostávajících regionech obtížnější, zejména v regionech s nízkými příjmy, a to z důvodu vyšších úrokových sazeb a do jisté míry také neochoty úvěrového systému podstupovat riziko; zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup k úvěrům, aby se podpořily malé a střední podniky, nové obchodní modely a růst v zaostávajících regionech;

19.  zdůrazňuje, že fondy EU pro rozvoj venkova jsou důležité pro posílení odolnosti ekonomiky a územní soudržnosti těchto regionů, ale také pro posílení konkurenceschopnosti, investic a příležitostí ke spolupráci; uznává proto, že činnost místních akčních skupin je přínosná pro vypracování místních strategií; navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost předložení návrhu, na jehož základě by byl širší podíl podpory vyčleněn na komunitně vedený místní rozvoj, což napomůže jak řešení problémů, tak budování kapacit; připomíná, že zaostávající regiony často dosahují na finanční podporu jen s obtížemi a narážejí na byrokratická a správní prodlení, která brání využívání fondů EU;

20.  domnívá se, že v rámci stávajícího rámce makroekonomických podmínek určovaných evropským semestrem by se mohlo usilovat o pozitivní pobídky pro tyto regiony;

21.  bere na vědomí význam, jaký má pro účinnou celkovou výkonnost ESI fondů řádná správa ekonomických záležitostí, přičemž konečným cílem je odstranit nedostatky a zabránit prodlevám; přiklání se proto k názoru, že je třeba pečlivě analyzovat a následně přezkoumat samotnou podstatu propojení evropského semestru s politikou soudržnosti;

22.  je přesvědčen, že solidarita, větší institucionální kapacita, dodržování zásady řádné správy věcí veřejných, lepší propojenost a digitalizace v těchto regionech má výrazný vliv na jejich hospodářský růst a na účelnější využívání stávajících zdrojů; upozorňuje proto na otázku podpory a zlepšování kvality správy a institucí v dotčených regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily příklady osvědčených postupů týkajících se účinnější veřejné správy, neboť účinná správa je pro zaostávající regiony základním doporučením;

23.  v této souvislosti zdůrazňuje význam zásady partnerství a víceúrovňové správy, které je třeba posilovat, aniž by byla dotčena zásada subsidiarity; domnívá se, že zapojení všech úrovní vlády a zainteresovaných subjektů do vytváření a provádění strategií a specifických programů a činností zaměřených na tyto regiony je zásadní pro vytvoření účinné evropské přidané hodnoty pro občany;

24.  připomíná význam inovací, digitalizace a zlepšování místních služeb (zdravotnických, sociálních, poštovních) a infrastruktury pro vytváření pozitivního prostředí a budování pevného základu pro posílení růstu a zlepšení soudržnosti v zaostávajících regionech; domnívá se, že jedním ze základních předpokladů životaschopnosti venkovských a horských oblastí je poskytování vysokorychlostního internetového připojení; poukazuje na potenciál víceodvětvových projektů, jež podporují hospodářský, sociální a územní rozvoj využíváním součinnosti mezi evropskými fondy;

25.  navrhuje, aby se s cílem přispět k společným cílům Unie vypracovávala v rámci evropského semestru víceletá doporučení pro jednotlivé země s monitorováním a přezkumem v polovině období a aby se tato doporučení vnímala jako pozitivní podněty k zahájení strukturálních reforem, a nikoli jako nástroje, které by mohly bránit v přístupu k investicím v rámci politiky soudržnosti;

26.  domnívá se, že opatření spojující účelnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1303/2013, by měla být pečlivě analyzována, a to i se zapojením všech zúčastněných stran; dále se domnívá, že základní princip vztahu mezi ESI fondy a řádnou správou ekonomických záležitostí by měl být s ohledem na další programové období přehodnocen, přičemž by mělo být zohledněno jeho provádění v letech 2014–2020; zastává názor, že Komise by měla zvážit úpravy týkající se propojení evropského semestru s politikou soudržnosti; v této souvislosti navrhuje systém pozitivních pobídek, jejichž rozpětí by bylo stanoveno v novém víceletém finančním rámci (VFR), který by mohl sloužit jako krytí, které by bylo možné použít v případě, kdy budou členské státy splňovat doporučení pro jednotlivé země a další požadavky v rámci evropského semestru;

27.  domnívá se, že je obzvláště nezbytné podporovat výrobní a obchodní činnost místních podniků, která je pro zaostávající regiony charakteristická, včetně udržitelného cestovního ruchu, oběhového hospodářství, transformace místní energetiky a výrobků z místní produkce, a inovace zaměřené na malé a střední podniky; domnívá se, že synergie, které vznikají na základě účinné kombinace finančních prostředků od regionálních a celostátních orgánů a z nástrojů EU, přičemž jsou využívány integrované územní investice, by měly přispět k vytváření ekonomických příležitostí, zejména pro mladé lidi;

28.  zdůrazňuje, že je důležité využít veškeré příležitosti, které EU nabízí pro udržitelný rozvoj a růst v těchto regionech; domnívá se, že členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost zaostávajícím regionům při přípravě operačních a přeshraničních programů spolupráce; připomíná proto, že je důležité podporovat využívání finančních prostředků podléhajících přímému řízení a finančních prostředků z EFSI spolu s příležitostmi, jež nabízí politika soudržnosti, a vše vzájemně koordinovat;

29.  zdůrazňuje význam spolehlivých, aktuálních, rozčleněných statistických údajů; žádá proto Komisi a Eurostat, aby poskytly co nejpodrobnější a geograficky rozčleněné statistické údaje, které bude možno použít při navrhování vhodných evropských politik soudržnosti, včetně politik zaměřených na zaostávající regiony; v této souvislosti vítá informace, které poskytla zpráva Komise;

30.  vyzývá Komisi, aby zvážila přezkoumání stávajícího vztahu mezi politikou soudržnosti a správou makroekonomických záležitostí, a připomíná, že legitimita politiky soudržnosti se přímo zakládá na Smlouvách a že je jednou z nejviditelnějších evropských politik a nejdůležitějším projevem evropské solidarity a přidané hodnoty napříč všemi evropskými regiony; domnívá se, že vztah mezi politikou soudržnosti a postupy správy ekonomických záležitostí v rámci evropského semestru musí být vyvážený, reciproční a zaměřený na systém pozitivních pobídek; dále podporuje uznání územního rozměru, které by mohlo být přínosné pro evropský semestr; domnívá se, že je rovněž nezbytné zaujmout vyvážený přístup ke správě ekonomických záležitostí a hospodářským, sociálním a územním cílům politiky soudržnosti uvedeným ve Smlouvách, jakož i k udržitelnému růstu, zaměstnanosti a ochraně životního prostředí;

31.  připomíná, že je nezbytné, aby všichni političtí aktéři uznávali úlohu, již sehrává politika soudržnosti jakožto hlavní nástroj evropské hospodářské politiky ve prospěch veřejných i soukromých investic, které zohledňují hospodářské, sociální a územní zvláštnosti regionů;

32.  vyzývá členské státy, aby v souladu s návrhem uvedeným ve zprávě Komise přijaly celostátní a regionální strategie a programy rozvoje zaměřené na podporu zaostávajících regionů a zlepšování jejich administrativních kapacit, správy a dalších klíčových faktorů růstu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům, regionům a obcím odbornou, profesionální a praktickou pomoc, tak aby byly používány osvědčené postupy a podpořila se digitalizace veřejných služeb;

33.  požaduje, aby politika soudržnosti i nadále představovala pro Unii prioritu a aby tomu odpovídala výše přidělených finančních prostředků, která by měla být ambiciózní bez ohledu na tlaky, jež jsou na rozpočet EU vyvíjeny, a aby bylo dosaženo větší součinnosti s jinými fondy EU a aby byla získána doplňková finanční podpora z finančních nástrojů víceletého programového rámce pro období po roce 2020; zdůrazňuje, že by nemělo docházet k oslabování hodnot jako evropská solidarita, které jsou prosazovány v rámci politiky soudržnosti;

34.  připomíná, že za navrhování a schvalování vhodného legislativního rámce pro budoucí politiku soudržnosti nese odpovědnost Parlament; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat základní úlohu a cíl politiky soudržnosti v souladu s článkem 174 SFEU, aby se nejen dosáhlo sblížení, ale také aby se zabránilo zaostávání jednotlivých území; poukazuje na to, že je třeba zefektivnit pravidla a zajistit optimální rovnováhu mezi zjednodušováním politiky a náležitými kontrolami, přičemž by se měla omezit nadměrná administrativní zátěž; zastává názor, že Komise a členské státy by měly prozkoumat možnost rozšíření působnosti ustanovení článku 7 nařízení (EU) č. 1301/2013 o EFRR tak, aby byla v zaostávajících regionech financována spojení měst s jejich přilehlými oblastmi;

35.  vyzývá Komisi, aby lépe podporovala rozvoj inovačních systémů, jako jsou strategie pro inteligentní specializaci, a posílila interakci mezi podniky, univerzitami a výzkumnými centry v zaostávajících regionech; dále zdůrazňuje, že dobře propojená území jsou zásadní pro činnost výzkumných partnerství včetně iniciativ evropského inovačního partnerství, neboť inovativní postupy tak mohou dále posilovat udržitelný rozvoj zemědělství a přidružených podniků v zaostávajících regionech;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(3) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 29.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0245.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0254.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.
(9) Sdělení Komise ze dne 24. října 2017 (COM(2017)0623).

Poslední aktualizace: 6. listopadu 2018Právní upozornění - Ochrana soukromí