Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2260(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0052/2018

Předložené texty :

A8-0052/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 20
CRE 13/03/2018 - 20

Hlasování :

PV 14/03/2018 - 8.12
CRE 14/03/2018 - 8.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0078

Přijaté texty
PDF 423kWORD 69k
Středa, 14. března 2018 - Štrasburk Konečné znění
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018
P8_TA(2018)0078A8-0052/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2018 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2018 (2017/2260(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 3 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 152, 153, 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8 a 10,

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Roční analýza růstu 2018“ (COM(2017)0690),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 22. listopadu 2017, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2018 (COM(2017)0674),

–  s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států předložený dne 22. listopadu 2017 (COM(2017)0677),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 22. listopadu 2017 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2017)0770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2018“ (COM(2017)0771),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2017 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2018: celkové posouzení“ (COM(2017)0800),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaný „Hodnocení doporučení z roku 2013 s názvem Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (SWD(2017)0258),

–  s ohledem na sedmé vydání výroční zprávy Komise „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě: přehled z roku 2017“ zaměřené na mezigenerační spravedlnost a solidaritu v Evropě,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších hranic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států, který dne 15. února 2016 předložila Komise (COM(2016)0071), a na postoj Evropského parlamentu k němu ze dne 15. září 2016(2),

–  s ohledem na Komisí navržený balíček opatření v oblasti sociálních investic ze dne 20. února 2013, včetně doporučení 2013/112/EU nazvaného „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na usnesení Parlamentu ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(4),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o hospodářské politice eurozóny(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2017(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(13),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(18),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 z března 2017 nazvanou: „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 25. září 2017 nazvanou „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK za rok 2016“, a konkrétně na kapitolu „Mzdové nerovnosti: důkazy, diskuse a politiky“,

–  s ohledem na aktuální informace nadace Eurofound ze dne 18. července 2017 nazvané „Rozdíly v odměňování vyslaných pracovníků: zpochybňování zásady rovného zacházení“, které poskytují podrobný přehled postojů vlád a sociálních partnerů v celé Evropě, pokud jde o zásadu stejného odměňování za stejnou práci,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 26. června 2017 nazvanou „Změny v oblasti povolání a nerovnost v odměňování: Evropský monitor pracovních míst 2017“,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 19. dubna 2017 nazvanou „Sociální mobilita v EU“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 13. března 2017 nazvanou „Nerovnosti příjmů a modely zaměstnanosti v Evropě před velkou recesí a po ní“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 24. února 2017 nazvanou „Zapojení sociálních partnerů do evropského semestru – aktuální verze za rok 2017“ a na její zprávu ze dne 16. února 2016 nazvanou „Úloha sociálních partnerů v evropském semestru“, které se zaměřují na období let 2011 až 2014,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu nadace Eurofound ze dne 17. listopadu 2016 nazvanou „Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 12. března 2015 nazvanou „Nové formy zaměstnávání“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound ze dne 29. října 2013 nazvanou „Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě“,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0052/2018),

A.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste a v druhém čtvrtletí roku 2017 dosáhla 72,3 %, což odpovídá 235,4 milionu zaměstnaných osob, a že tato míra představuje pokrok v dosahování cíle 75% zaměstnanosti zakotveného ve strategii Evropa 2020; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech stále přetrvávají velmi podstatné rozdíly v míře zaměstnanosti, jež je v některých zemích, například v Řecku, Chorvatsku, Itálii a Španělsku, hluboko pod 65 % průměrem EU, zato v jiných zemích, jako je Nizozemsko, Dánsko, Spojené království, Německo a Švédsko, překračuje 75 %, takže je v tomto směru stále ještě co zlepšovat, aby se podařilo překonat důsledky krize a zejména dosáhnout vnitrostátních cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že růst zaměstnanosti byl výraznější mezi staršími pracovníky, vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a muži a méně výrazný mezi mladými lidmi, nekvalifikovanými pracovníky a ženami; vzhledem k tomu, že zaměstnanost určená podle odpracovaných hodin na zaměstnance zůstává v EU o 3 % pod úrovní před krizí a v eurozóně o 4 % pod úrovní před krizí, a to z důvodu nárůstu práce na částečný úvazek a snížení počtu hodin odpracovaných zaměstnanci na plný úvazek; vzhledem k tomu, že v EU je v současnosti stále bez práce 18,9 milionu lidí, investice jsou stále příliš nízké, růst mezd je nevýrazný a chudoba pracujících nadále vzrůstá; připomíná, že článek 3 SEU stanoví, že Unie by měla směřovat k plné zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že 18,9 milionu lidí v EU je stále bez práce, přestože míra nezaměstnanosti v EU a eurozóně je na nejnižší úrovni za devět let a činí 7,5 %, respektive 8,9 %; vzhledem k tomu, že toto oživení je navíc v jednotlivých členských státech stále velmi nerovnoměrné, přičemž míra nezaměstnanosti se pohybuje od přibližně 4 % v Německu až po téměř 20 % ve Španělsku a 23,6 % v Řecku; vzhledem k tomu, že skrytá nezaměstnanost se v roce 2016 týkala 20 % obyvatel (nezaměstnaní, kteří jsou ochotní pracovat, ale aktivně nehledají zaměstnání), zatímco podíl dlouhodobé nezaměstnanosti zůstává v EU na znepokojivě vysoké úrovni 46,4 % (v eurozóně dokonce 49,7 %); vzhledem k tomu, že v některých členských státech zůstává míra nezaměstnanosti vysoká v důsledku nedostatečného růstu a strukturálních nedostatků; vzhledem k tomu, že jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti jsou nedostatečné reformy trhu práce; vzhledem k tomu, že podpora zaměřená na dlouhodobě nezaměstnané je zcela zásadní, neboť jinak tato situace začne mít vliv na jejich sebedůvěru, dobré životní podmínky a budoucí vývoj a vystaví je riziku chudoby a sociálního vyloučení a ohrozí udržitelnost systémů sociálního zabezpečení i evropského sociálního rozměru;

C.  vzhledem k tomu, že podíl práce na částečný úvazek vzrostl ve srovnání s rokem 2008 o 11 % a podíl zaměstnání na plný úvazek klesl za stejnou dobu o 2 %, zatímco podíl nedobrovolné práce na částečný úvazek klesl mezi lety 2013 a 2016 z 29,3 % na 27,7 %, avšak představuje i nadále čtvrtinu tohoto typu smluv;

D.  vzhledem k tomu, že poměr trvalých a atypických pracovních míst na trhu práce je stále znepokojivý a podíl smluv na dobu určitou v rámci zaměstnanosti činí v některých členských státech 10 až 20 %, přičemž zvláště nízké jsou míry přechodu na trvalé smlouvy, a dočasná zaměstnání představují spíše „slepé uličky“ než „odrazové můstky“ k přechodu na trvalá zaměstnání; vzhledem k tomu, že tento jev brání velkému množství pracovníků, aby dosáhli jistého, relativně dobře placeného zaměstnání a měli dobré vyhlídky, a dochází tak k rozdílům v odměňování mezi trvalými a dočasnými pracovníky;

E.  vzhledem k tomu, že i přes pozorované mírné zlepšení zůstává míra nezaměstnanosti mladých lidí na znepokojivě vysoké úrovni 16,6 % (18,7 % v eurozóně); vzhledem k tomu, že podle návrhu společné zprávy o zaměstnanosti jsou mladí lidé častěji zaměstnáváni v nestandardních a atypických formách zaměstnání, včetně dočasných zaměstnání, nedobrovolné práce na částečný úvazek a pracovních míst s nižší mzdou; vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo stále ještě 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let, kteří neměli zaměstnání ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy; vzhledem k tomu, že členské státy mohou řešit problém nezaměstnanosti mladých lidí tím, že vypracují a budou uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školicí systémy a aktivní politiky pracovního trhu, které budou vycházet ze zákazu diskriminace na základě věku podle článku 19 SFEU a směrnice Rady 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání;

F.  vzhledem k tomu, že rozdíly v mírách nezaměstnanosti mezi členskými státy jsou sice menší, ale stále se drží nad úrovní před krizí; vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti je v některých členských státech stále vyšší než 50 % celkové míry nezaměstnanosti a činí v průměru 46,6 % v EU a 49,7 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti sleduje pouze osoby, které nemají pracovní místo a v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci, a míra dlouhodobé nezaměstnanosti měří pouze podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve věku od 15 do 74 let, kteří jsou nezaměstnaní 12 měsíců nebo déle;

G.  vzhledem k tomu, že nadále přetrvává rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v EU, který v současnosti dosahuje 11,6 %, přičemž míra zaměstnanosti mužů činí 76,9 % a míra zaměstnanosti žen 65,3 %, avšak ještě větší rozdíly jsou u žen narozených mimo EU a romských žen; vzhledem k tomu, že rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů je ještě větší u práce na částečný úvazek, kde v roce 2016 činil 23 procentních bodů a ve čtyřech členských státech dokonce překročil 30 procentních bodů, přičemž u žen dosahuje nedobrovolná zaměstnanost na částečný úvazek 23,5 %; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen s alespoň jedním dítětem ve věku do 6 let je o 9 procentních bodů nižší než míra zaměstnanosti bezdětných žen a že 19 % potenciálně zaměstnatelných žen v EU bylo v roce 2016 neaktivních, protože se staraly o děti nebo o pracovně nezpůsobilé dospělé osoby; vzhledem k tomu, že z důvodu nižší míry zaměstnanosti v ekvivalentu plných pracovních úvazků se ženy potýkají s výraznou mzdovou diferenciací, která v rámci EU v roce 2015 činila průměrně 16,3 %, přičemž se pohybovala v rozmezí od 26,9 % v případě Estonska po 5,5 % v případě Itálie a Lucemburska;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy čelí strukturálním problémům na trhu práce, k nimž patří nízká účast a rozdíly mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikací; vzhledem k tomu, že roste potřeba konkrétních opatření zaměřených na integraci nebo opětovnou integraci neaktivních pracovníků v zájmu uspokojení poptávky pracovního trhu;

I.  vzhledem ke stárnutí společnosti v Evropské unii (téměř 20 % evropské populace je starší 65 let a podle odhadů stoupne tento podíl do roku 2050 na 25 %) a růstu indexu závislosti starších osob, které představují pro členské státy další výzvy, jež je mohou přimět ke změnám nutným pro zajištění dobře financovaných a odolných systémů sociálního zabezpečení, zdravotní péče a dlouhodobé péče a pro uspokojení potřeby poskytování formální a neformální péče; vzhledem k tomu, že neformální pečovatelé představují podstatný přínos pro společnost; vzhledem k tomu, že střední délka života při narození v EU-28 v roce 2015 mírně poklesla a je odhadována na 80,6 roku (o 0,3 roku méně než v roce 2014), přičemž u žen je to 83,3 roku (o 0,3 roku méně než v roce 2014) a u mužů 77,9 roku (o 0,2 roku méně než v roce 2014); vzhledem k tomu, že se jednalo o první pokles střední délky života v rámci EU-28 od roku 2002, odkdy jsou k dispozici údaje pro všechny členské státy EU, a lze jej pozorovat ve většině členských států; vzhledem k tomu, že podle Eurostatu není dosud možné posoudit, zda je snížení střední délky života zaznamenané mezi roky 2014 a 2015 pouze dočasné, nebo zda bude tento trend pokračovat i v následujících letech;

J.  vzhledem k tomu, že demografické výzvy zahrnují faktory, jako je vylidňování a rozptýlení populace, které brzdí růst postižených regionů a ohrožují hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU;

K.  vzhledem k tomu, že míra předčasného ukončování školní docházky se v některých členských státech, jako je Malta, Španělsko a Rumunsko, pohybuje kolem 20 % a v Portugalsku, Bulharsku, Itálii, Maďarsku, Spojeném království a Řecku je stále nad 10% cílovou hranicí EU; vzhledem k tomu, že předčasné ukončování školní docházky představuje složitý problém pro dotčené osoby, členské státy i EU; vzhledem k tomu, že mezi nejvýznamnější faktory související s nízkým dosaženým vzděláním a předčasným ukončováním školní docházky patří znevýhodněné socioekonomické zázemí, přistěhovalecký původ a zvláštní potřeby, neboť průměrný podíl studentů v EU se slabými výsledky v přírodních vědách ve spodním sociálně-ekonomickém kvartilu studentské populace podle průzkumu PISA z roku 2015 činí asi 34 %, což je o 26 procentních bodů více než v nejvyšším sociálně-ekonomickém kvartilu;

L.  vzhledem k tomu, že odvětví sociální ekonomiky zahrnuje 2 miliony podniků (zhruba 10 % z celkového počtu v EU), které zaměstnávají více než 14 milionů lidí (přibližně 6,5 % pracovníků v EU); vzhledem k tomu, že toto odvětví zastává důležitou úlohu při řešení nesčetných problémů, kterým čelí současné společnosti, zejména stárnutí obyvatel;

M.  vzhledem k tomu, že v Evropě žije 80 milionů osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že provádění opatření k zajištění přístupnosti pro tyto osoby nadále zaostává;

N.  vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok, který lze pozorovat v úsilí o zmírňování chudoby a sociálního vyloučení, ve společnosti nadále existují znevýhodněné skupiny a počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením dosahuje nepřijatelných 119 milionů, z čehož více než 25 milionů tvoří děti (více než jedna čtvrtina všech dětí v EU), přičemž přetrvávají také regionální nerovnosti v rámci členských států i celé Unie, v důsledku čehož EU výrazně zaostává v dosahování cíle strategie EU 2020; vzhledem k tomu, že nerovnost v příjmech nadále roste ve dvou třetinách všech zemí EU; vzhledem k tomu, že v EU jako celku byl podíl příjmů nejbohatších 20 % domácností 5,1krát vyšší než podíl příjmů nejchudších 20 % domácností, přičemž v některých východoevropských nebo jihoevropských zemích byl tento rozdíl 6,5násobný nebo vyšší, tedy téměř dvakrát vyšší než hodnoty některých středoevropských a severských zemí s nejlepšími výsledky; vzhledem k tomu, že vysoká úroveň nerovností představuje i nadále překážku pro rovné příležitosti z hlediska přístupu ke vzdělávání, odborné přípravě a sociální ochraně, a má tedy negativní dopad na sociální spravedlnost, sociální soudržnost a udržitelný hospodářský rozvoj;

O.  vzhledem k tomu, že podle publikace Komise „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě: přehled za rok 2017“ bylo v roce 2015 118,8 milionu lidí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je o 1,7 milionu více než v roce 2008 a daleko od dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížit míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 milionů, přičemž mezi členskými státy jsou velké rozdíly, které sahají od 5 % a méně v České republice a Německu po přibližně 20 % v Řecku a Španělsku; vzhledem k tomu, že míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením činila v roce 2016 u dětí (0–17 let) 26,4 %, což je více než 24,2 % v případě dospělých (16–64 let) a o téměř 10 procentních bodů více než v případě starších lidí (65+), u nichž tato míra činila 18,3 %; vzhledem k tomu, že počet dětí žijících v chudobě je v Evropě stále znepokojivě vysoký, přičemž v současné době čítá více než 25 milionů, a vzhledem k tomu, že chudoba může mít na děti celoživotní dopad a přenášet znevýhodnění z generace na generaci; vzhledem k tomu, že sociální politiky jsou důležité pro dosažení soudržnosti a přiblížení EU jejím občanům;

P.  vzhledem k tomu, že v celé Evropě přetrvává rostoucí chudoba pracujících, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje ve Španělsku (13,1 %), Řecku (14 %) a Rumunsku (18,6 %), a dokazuje tak, že samotné zaměstnání nemusí vždy stačit k tomu, aby lidi vymanilo z chudoby, a je odrazem různých modelů trhu práce, včetně pracovních míst na částečný úvazek nebo zaměstnání na dobu určitou, úrovně mezd a intenzity práce v domácnostech a špatných pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že růst mezd v EU je nadále nevýrazný, neboť v posledních dvou letech stoupl o méně než 1 %, a že rozptyl v odměnách zaměstnanců je v EU dosti velký, přičemž sahá od 4,6 EUR za odpracovanou hodinu v Bulharsku po 43,3 EUR v Lucembursku; vzhledem k tomu, že růst reálných mezd zaostával za průměrným růstem produktivity v 18 z 28 členských států, a dokonce zaostává za poklesem nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že stanovování mezd spadá do pravomoci jednotlivých členských států;

Q.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je klíčovým faktorem integrace mladých lidí na trh práce a že primárně za ně nesou odpovědnost členské státy, byť je při tom podporuje Komise; vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava musí být přístupné všem, neboť míra zaměstnanosti mladých lidí s vysokoškolským vzděláním (ve věku 20 až 34 let) v EU činí 82,8 %, a je tedy o více než 10 procentních bodů vyšší, než je tomu u mladých lidí s vyšším středním vzděláním; vzhledem k tomu, že odborné vzdělávání si získává stále větší důvěru, a to jak v očích mladých Evropanů, tak v očích podniků, které uznávají jejich způsobilost; vzhledem k tomu, že odborná příprava získaná v neformálním rámci poskytuje Evropanům rovněž klíčové nástroje pro trh práce;

R.  vzhledem k tomu, že digitální transformace vyžaduje, aby pracovníci měli alespoň základní digitální dovednosti, ale přesto se odhaduje, že 44 % obyvatel EU tyto dovednosti postrádá(19);

S.  vzhledem k tomu, že podle článku 168 SFEU by při vymezení a provádění všech politik a činností Unie měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; vzhledem k tomu, že by to přispělo k sociálnímu začleňování, sociální spravedlnosti a rovnosti; vzhledem k tomu, že vědecko-technický pokrok, který roční analýza růstu na rok 2018 vítá, umožňuje objevovat lepší, účinnější a finančně dostupnější léčebné postupy a léčivé přípravky; vzhledem k tomu, že tento pokrok pomáhá zajistit, aby lidé, kteří trpí určitými chronickými potížemi, mohli vstoupit na trh práce nebo být zapojeni do pracovního procesu mnohem déle; vzhledem k tomu, že tento cíl v současné době ohrožují vysoké ceny některých léčivých přípravků;

T.  vzhledem k tomu, že fiskální politika v členských státech hraje roli při stabilizaci makroekonomického prostředí a zároveň sleduje i další cíle, jako je fiskální udržitelnost a přerozdělování;

U.  vzhledem k tomu, že provozování a správa systémů sociálního zabezpečení je v pravomoci členských států a Unie je koordinuje, ale neharmonizuje;

V.  vzhledem k tomu, že hrubý disponibilní příjem domácností na obyvatele se v některých členských státech dosud nevrátil na úroveň, na které se pohyboval před krizí, přičemž je tato úroveň o 20 až 30 procentních bodů nižší než v roce 2008;

W.  vzhledem k tomu, že schopnost ekonomiky EU stimulovat dlouhodobý růst je nižší než u našich hlavních konkurentů; vzhledem k tomu, že Komise odhaduje potenciální růst v EU kolem 1,4 % oproti 2 % v USA;

X.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce připravuje pracovníky o jejich práva a podporuje sociální dumping, což má závažné rozpočtové důsledky, a nepříznivě ovlivňuje zaměstnanost, produktivitu, kvalitu práce a rozvoj dovedností a také účinnost a účelnost systému důchodového zabezpečení; vzhledem k tomu, že je třeba vyvíjet nepřetržité úsilí o účinnou transformaci nehlášené práce na hlášenou;

Y.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony se musí potýkat se značnými obtížemi spojenými s jejich zvláštními charakteristikami, jež omezují jejich potenciál růstu; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti těchto regionů se pohybuje mezi 11,2 a 27,1 % a míra dlouhodobé nezaměstnanosti mezi 54,5 a 80,9 %; vzhledem k tomu, že v těchto regionech činí nezaměstnanost mladých lidí více než 40 %;

Z.  vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound se zapojení sociálních partnerů do tvorby národních programů reforem postupně zlepšuje ve většině členských států, ačkoli v kvalitě a účinnosti zapojení vnitrostátních sociálních partnerů do procesu evropského semestru se i nadále vyskytují významné rozdíly v dosažených výsledcích;

AA.  vzhledem k tomu, že připravovaná studie nadace Eurofound o zapojení sociálních partnerů do evropského semestru se soustředí na proces konsolidace a rostoucí informovanost podle hlavního směru politik zaměstnanosti č. 7 o zlepšení fungování trhů práce; vzhledem k tomu, že sociální partneři však zdůrazňují, že řádné zapojení je potřeba zajistit podporou účelné a včasné konzultace, výměny příspěvků a zpětné vazby, jakož i zviditelněním jejich stanovisek;

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2018 spolu s integrovaným evropským pilířem sociálních práv coby důležitou součást obecných politik podporujících kvalitní pracovní místa, udržitelný růst a investice, jejichž cílem je zvýšit produktivitu a mzdy, vytvářet pracovní místa, odstraňovat nerovnost a chudobu a zlepšovat sociální ochranu a přístup ke kvalitním veřejným službám; je si vědom toho, že roční analýza růstu se zakládá na strategii investic, strukturálních reformách a zodpovědném hospodaření s veřejnými financemi, které musí být doprovázeny politikami a opatřeními vedoucími k dodržování zásad a splnění cílů evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že Komise by měla v rámci evropského semestru zlepšit proces koordinace politik za účelem lepšího sledování, prevence a nápravy negativních trendů, které by mohly způsobit nárůst nerovností a oslabit sociální pokrok, jako prostředek k propojení hospodářské koordinace se zaměstnaností a sociální výkonností; vyzývá členské státy, aby priority stanovené v roční analýze růstu a společné zprávě o zaměstnanosti, která ji doprovází, zohlednily ve svých vnitrostátních politikách a strategiích na podporu růstu, udržitelného hospodářského rozvoje, kvalitních pracovních míst, sociální soudržnosti a sociální ochrany a začlenění; poznamenává, že je důležité chránit práva pracujících a posílit vyjednávací sílu zaměstnanců;

2.  zdůrazňuje potřebu sociálně a ekonomicky vyvážených strukturálních reforem, jejichž cílem by mělo být dosažení sociálního ratingu AAA zlepšením inkluzivního pracovního trhu a sociálních politik zaměřených na potřeby pracujících a zranitelných skupin, jež by měly v konečném důsledku posílit investice, vytvořit kvalitní pracovní místa, pomoci pracovní síle získat potřebné dovednosti, podpořit rovné příležitosti na trhu práce a spravedlivé pracovní podmínky, zvýšit produktivitu práce, podpořit růst mezd a udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany a zlepšit životní úroveň všech občanů; zdůrazňuje, že je třeba posílit příznivé prostředí pro podniky i pracující v zájmu stabilnější zaměstnanosti a zároveň zajišťovat rovnováhu mezi sociálním a ekonomickým rozměrem a přijímat rozhodnutí společně a vzájemně se při tom doplňovat; vyzývá členské státy, aby postupně přesunuly daňové zatížení z práce k jiným zdrojům, aniž by bylo ohroženo sociální zabezpečení; vyzývá členské státy, aby podnikly kroky ke zvýšení sociální úrovně a odstranění nerovností;

3.  zdůrazňuje, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou pro zaměstnavatele a odbory klíčovými nástroji, které umožňují vytvářet spravedlivé mzdy a pracovní podmínky, a že silné systémy kolektivního vyjednávání zvyšují odolnost členských států v době hospodářské krize; připomíná, že právo na kolektivní vyjednávání je záležitostí, jež se týká všech evropských zaměstnanců, které má dopad na demokracii a právní stát, včetně dodržování základních sociálních práv, a že kolektivní vyjednávání je evropským základním právem, které jsou evropské instituce povinny respektovat v souladu s článkem 28 Listiny základních práv; v této souvislosti vyzývá k zavedení opatření, která by respektovala, podporovala a posilovala kolektivní vyjednávání a postavení pracovníků v systémech stanovování mezd, jež mají zásadní význam pro vytváření vysoké úrovně pracovních podmínek; je přesvědčen, že to vše by mělo být provedeno s cílem podpořit celkovou poptávku a hospodářské oživení, snížit mzdové nerovnosti a bojovat proti chudobě pracujících;

4.  žádá, aby byl přijat rezolutnější závazek k boji proti chudobě a rostoucí nerovnosti a k podpoře sociálních investic vzhledem k jejich hospodářské návratnosti a sociálním přínosům; připomíná, že ekonomiky s vysokou mírou sociálních investic jsou odolnější vůči šokům; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci platných pravidel Paktu o stabilitě a růstu vytvořily prostor pro veřejné sociální investice a aby v nezbytných případech více investovaly do sociální infrastruktury a podporovaly nejvíce zasažené subjekty, a tak řádně řešily otázku nerovnosti, zejména pomocí systémů sociálního zabezpečení, které poskytují adekvátní a dobře cílenou podporu příjmů; vyzývá Komisi, aby případně důkladněji posoudila, které druhy výdajů mohou být s určitostí považovány za sociální investice;

5.  domnívá se, že v zájmu lehčího vstupu migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce a jejich snazšího začlenění do společnosti je důležité prohlubovat mezikulturní dialog; vyjadřuje znepokojení nad tím, že etnické menšiny se stále nedostatečně zapojují do trhu práce; v této souvislosti žádá členské státy, aby správně uplatňovaly směrnice 2000/78/ES a 2000/43/ES; připomíná, že nově příchozí s sebou přinášejí nové dovednosti a znalosti, a vyzývá k dalšímu rozvíjení a propagaci nástrojů, které zajistí, aby informace o stávajících možnostech formálního a neformálního učení, profesního vzdělávání, stáží a dobrovolné práce bylo možné poskytovat ve více jazycích;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o poskytování pomoci lidem, kteří trpí určitými zdravotními potížemi, například chronickou bolestí, aby mohli vstoupit na trh práce nebo na něm setrvat; domnívá se, že trh práce musí být na tyto situace zaměřen a musí být pružnější a méně diskriminační, aby rovněž tito lidé mohli přispívat k hospodářskému rozvoji EU, a aby se tak zmírnila zátěž systémů sociálního zabezpečení;

7.  vítá, že Komise podporuje investice na posílení udržitelnosti životního prostředí a upozorňuje na jejich potenciál v celé ekonomice; sdílí názor, že podpora přechodu na oběhové a zelené hospodářství má vysoký potenciál pro tvorbu nových pracovních míst;

8.  vítá interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (EPSP) a má za to, že evropský semestr by měl podporovat propracování jeho 20 klíčových zásad týkajících se rovných příležitostí, přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a začleňování, které by měly sloužit jako reference a doporučení pro provádění cyklu koordinace politik evropského semestru, aby bylo pro Evropu skutečně dosaženo sociálního ratingu AAA, aby byl nastartován hospodářský růst a vytvořeno předvídatelné a udržitelné finanční prostředí, která by sloužilo cílům hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, a tím i hlavním, prioritním cílům strategie EU 2020; zdůrazňuje, že koordinační proces evropského semestru je základním prostředkem ke konsolidaci evropského sociálního rozměru, z něhož se odvozuje sociální pilíř; zdůrazňuje, že EPSP je prvním krokem ke konsolidaci obecného přístupu k ochraně a posilování sociálních práv v celé EU, což by se mělo odrazit na opatřeních přijímaných členskými státy; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu dosažení konkrétních výsledků předložila konkrétní návrhy na posílení sociálních práv pomocí konkrétní specializovaných nástrojů (legislativy, mechanismů pro tvorbu politik a finančních nástrojů); zdůrazňuje nadřazenost základních práv;

9.  bere na vědomí vynakládané úsilí o posílení sociálního rozměru evropského semestru; vyzývá k dalším krokům k vyvážení sociálních a ekonomických priorit a ke zkvalitnění sledování a doporučení v sociální oblasti;

10.  vítá nový srovnávací přehled, který přináší 14 hlavních ukazatelů pro sledování zaměstnanosti a sociální výkonnosti v členských státech ve třech širších rozměrech vytyčených v sociálním pilíři;

11.  zdůrazňuje, že z celkových 14 ukazatelů jich v průměru 11 zaznamenalo v EU za poslední dostupný rok zlepšení, což potvrzuje stabilní zlepšování trhu práce a sociální situace, které doprovázejí hospodářskou obnovu; konstatuje však, že podle názoru Komise je zapotřebí přijmout opatření k dosažení vzestupné sociální konvergence ve všech rozměrech stanovených v sociálním pilíři a že analýza hlavních ukazatelů odhaluje alespoň jednu „kritickou situaci“ v 17 z 28 členských států;

12.  uznává, že navzdory tomu, že se v posledních letech v EU zlepšila celková hospodářská situace a zaměstnanost, zůstává počet osob, které žijí v chudobě nebo sociálně vyloučeni, nadále příliš vysoký; je znepokojen prohlubujícími se nerovnostmi v EU a jejích členských státech a rostoucím podílem pracovníků ohrožených chudobou, a to nejen pracovníků na částečný úvazek, ale i zaměstnanců na plný úvazek; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále usilovaly o zlepšování podmínek těchto osob a o větší uznání práce a erudice nevládních organizací, organizací věnujících se boji proti chudobě i samotných osob žijících v chudobě a aby podpořily jejich zapojení do výměny osvědčených postupů; poukazuje na to, že velké nerovnosti snižují výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu; zdůrazňuje, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zásadním způsobem přispívá k podpoře udržitelnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; vyzývá k navazování a rozvíjení partnerství se všemi relevantními zúčastněnými stranami, aby bylo možné účinněji reagovat na potřeby trhu práce, poskytovat efektivní řešení a předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že má-li se snížit dlouhodobá nezaměstnanost, je třeba provádět účinné politiky v oblasti trhu práce; domnívá se, že členské státy by měly dále pomáhat nezaměstnaným poskytováním finančně dostupných, dosažitelných a kvalitních podpůrných služeb pro účely hledání práce, odborné přípravy a rekvalifikace, a zároveň by měly chránit osoby, které se těchto opatření nemohou účastnit;

13.  vyzývá Komisi, aby při navrhování politických doporučení v rámci evropského semestru zohledňovala cíle sociálního rozvoje;

14.  se znepokojením opět poukazuje na proměnlivou míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti v různých členských státech a zejména varuje před znepokojivým rozsahem podzaměstnanosti a skryté nezaměstnanosti; zejména je znepokojen vysokou nezaměstnaností mladých lidí, která s výjimkou několika členských států (České republiky, Německa, Nizozemska, Maďarska, Malty a Rakouska) v EU přesahuje 11 %; domnívá se, že obzvlášť znepokojivý je vysoký podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), a osob, které předčasně ukončily školní docházku; v této souvislosti vítá, že bylo zvýšeno financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2017–2020 o 2,4 miliard EUR; zdůrazňuje, že na úrovni EU by se mělo případně zvážit vyčlenění dostatečných prostředků na tuto iniciativu a že členské státy by měly zaručit, aby byl systém záruk pro mladé lidi plně přístupný všem skupinám, včetně zranitelných osob; připomíná zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“;

15.  souhlasí s názorem Komise, že „systémy sociální ochrany by měly zajistit právo na minimální příjem“; vyzývá členské státy, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy a ve spolupráci se sociálními partnery stanovily přiměřený minimální příjem nad hranicí chudoby a aby zajistily, aby byl dostupný všem osobám a aby se zaměřoval na ty nejpotřebnější; domnívá se, že boj proti chudobě bude účinný pouze tehdy, když programy minimálního příjmu budou doprovázet dostupné kvalitní veřejné statky a služby za přijatelné ceny a opatření, která budou podporovat rovné příležitosti a usnadňovat vstup nebo návrat zranitelných osob na trh práce, pokud mohou pracovat;

16.  žádá Komisi, aby zavedla evropské číslo sociálního zabezpečení, které by usnadnilo předávání informací, lidem poskytovalo přehled o jejich současných a předchozích nárocích na příspěvky a které by zabránilo zneužívání systému;

17.  připomíná Komisi, že pro vytvoření spravedlivých pracovních podmínek je zásadní přístup k sociální ochraně a že v návaznosti na konzultace se sociálními partnery je zapotřebí vypracovat konkrétní návrhy a zajistit, aby všichni lidé ve všech formách zaměstnání měli nárok na sociální zabezpečení včetně přiměřených důchodů;

18.  žádá Komisi, aby prostřednictvím Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a evropského semestru intenzivněji podporovala komplexní veřejné politiky v členských státech zaměřené na zajištění plynulejšího přechodu ze vzdělávání a (dlouhodobé) nezaměstnanosti do pracovního procesu, a konkrétně vyzývá k plné realizaci vnitrostátních opatření uvedených v doporučení Rady o začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(20); vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly celoživotní vzdělávání, zejména starších pracovníků, aby pomohly přizpůsobit jejich dovednosti poptávce a zlepšit zaměstnatelnost;

19.  je znepokojen tím, že v Evropě téměř deset let po nástupu krize stále přetrvává vysoká míra chudoby a že vznikly mezigenerační rozdíly, a to i v členských státech s nižším podílem osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením; má zejména obavy ze stoupající míry dětské chudoby a chudoby pracujících, která byla zaznamenána v několika členských státech navzdory makroekonomickému oživení v posledních letech; konstatuje, že více než třetina členských států hlásí kritickou situaci v souvislosti s podílem dětí v předškolní péči a vzdělávání; žádá Komisi, aby podporovala členské státy při navrhování a provádění strukturálních reforem a aby posuzovala jejich sociální a distribuční dopad;

20.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k razantnímu snížení chudoby v Evropě, zejména dětské chudoby, přesněji řečeno aby v souladu s doporučením Komise „Investice do dětí“ a s náležitým ohledem na přípravné akce zavedené v rozpočtu EU na roky 2017 a 2018 a na usnesení Evropského parlamentu předložila konkrétní návrhy, které do centra pozornosti politik zaměřených na zmírňování chudoby postaví děti zavedením opatření, která dětem ohroženým chudobou umožní přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání a dětským pečovatelským zařízením, důstojnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy přijaly vnitrostátní plány na snížení dětské chudoby, které se zaměří zejména na omezený dopad sociálních dávek na snížení rizika chudoby;

21.  oceňuje, že se roční analýza růstu na rok 2018 zaměřuje na přiměřené sociální bydlení a jinou pomoc v oblasti bydlení coby základní služby, která zahrnuje ochranu osob ve složité životní situaci před neoprávněným nuceným vystěhováním či zabavením majetku a řešení problému bezdomovectví; žádá, aby v rámci evropského semestru bylo intenzivněji sledováno bezdomovectví a osoby vyloučené z přístupu k bydlení a aby byla vydána požadovaná doporučení;

22.  vítá návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii vypracovaný Komisí, který má nahradit stávající směrnici o písemném prohlášení;

23.  poukazuje na vyšší nezaměstnanost mladých lidí a nekvalifikovaných pracovníků ve srovnání s dospělými vysoce kvalifikovanými pracovníky; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění nové agendy dovedností zaměřené na zlepšení dovedností osob, které mají zvláštní problémy s osvojováním nových dovedností, aby se mohly znovu začlenit na trh práce;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o co nejvyšší investice do cenově dostupného, dosažitelného a vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, do inovací podporujících růst pracovní produktivity, do aktivních politik v oblasti trhu práce, do programů sociálního začleňování a zapojení do pracovního procesu a do účinnějších veřejných a soukromých služeb zaměstnanosti, které budou uzpůsobeny konkrétním potřebám, přičemž zohlední geograficko-demografické nesrovnalosti v příjmech v rámci jednotlivých regionů a zemí, aby tak zaručily, aby nabyté dovednosti odpovídaly poptávce na trhu práce, zlepšily postavení lidí a začlenily je na trhu práce a snížily počet osob, které předčasně ukončily školní docházku; v této souvislosti upozorňuje na rostoucí poptávku po digitálních a jiných přenosných dovednostech a trvá na tom, že jejich rozvoj je naléhavě nutný a obzvlášť důležitý a že by měl zahrnovat všechny sociální skupiny a zvláštní pozornost věnovat nekvalifikovaným pracovníkům a mladým lidem; vyzdvihuje význam iniciativ, které podporují dlouhodobou mobilitu studentů a čerstvých absolventů, a tak umožní vytvořit kvalifikovanou a mobilní pracovní sílu v nosných odvětvích;

25.  zastává názor, že vzájemné uznávání kvalifikací pomůže vyřešit problém, kdy se na evropském trhu práce nedostává kvalifikovaných sil, zatímco lidé, zvláště pak mladí lidé, hledají práci; zdůrazňuje, že odborné znalosti a dovednosti získané v rámci neformálního a informálního učení jsou důležité, protože zlepšují zaměstnatelnost mladých lidí a těch, kteří byli mimo trh práce, protože museli pečovat o jinou osobu; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvořit systém uznávání neformálních a informálních forem nabývání znalostí a zkušeností, zejména prostřednictvím dobrovolnické činnosti; vítá skutečnost, že Komise v roční analýze růstu zohlednila význam uznání těchto dovedností pro účely nové agendy dovedností pro Evropu; vyzývá Komisi a členské státy, aby modernizovaly odbornou přípravu a posílily učení se prací, včetně kvalitní učňovské přípravy;

26.  vyzývá členské státy, aby podporovaly učňovské vzdělávací programy a plně využívaly prostředky, které jsou k dispozici pro učně v rámci programu Erasmus+, aby byla zaručena kvalita a přitažlivost tohoto druhu odborné přípravy; upozorňuje Komisi na to, že je třeba propagovat využívání tohoto programu mladými lidmi v nejvzdálenějších regionech, jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“;

27.  vybízí členské státy, aby intenzivněji usilovaly o provádění doporučení zaměřených na vzdělávání a mládež, která jsou vydávána pro jednotlivé země, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v iniciativách zaměřených na zvýšení přístupu k lepšímu vzdělávání, dovednostem a zaměstnání a aby ve všech svých činnostech týkajících se dovedností zajistily větší důraz na zelené a oběhové hospodářství;

29.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní agenda dovedností měla zahrnovat učení se udržitelnosti a být koncipována v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměla by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek studentů a žáků;

30.  vítá sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 o posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury (COM(2017)0673), které vytyčuje odvážné vzdělávací cíle, zejména vytvoření evropského prostoru vzdělávání a zlepšení výuky jazyků v Evropě;

31.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi odvětví s největším podílem podnikatelských aktivit a že kreativní vzdělávání rozvíjí přenositelné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; žádá, aby vzhledem k úzké souvislosti mezi kreativitou a inovacemi byly umění a kreativní učení zakomponovány do výuky přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM); dále zdůrazňuje potenciál kulturních a kreativních odvětví pro zachování a podporu evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a pro hospodářský růst, inovace a zaměstnanost, zejména mladých lidí; zdůrazňuje, že další podpora a investice do kulturních a kreativních odvětví mohou výrazně napomoci investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, aby např. v kontextu iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zvážila příležitosti nabízené celým kulturním a kreativním odvětvím, včetně zejména nevládních organizací a malých sdružení;

32.  připomíná, že je třeba povzbuzovat dívky a mladé ženy ke studiu IKT, a vyzývá členské státy, aby je podporovaly ve studiu přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky i uměleckých a humanitních oborů a aby zvýšily zastoupení žen v oborech STEM;

33.  vyzývá členské státy a Komisi, aby v souladu se zásadou subsidiarity přijaly veškerá potřebná opatření ke zlepšení služeb a právních předpisů, které jsou důležité pro řádné sladění pracovního a soukromého života a rovnost žen a mužů; požaduje rozvoj přístupných, kvalitních a cenově dostupných služeb péče o děti, služeb předškolního vzdělávání a služeb pro osoby, které jsou odkázány na cizí péči, a vytvoření příznivých podmínek pro rodiče a pečovatele umožněním výhodné rodičovské dovolené a flexibilních pracovních úvazků, které využívají potenciálu nových technologií a zaručují sociální ochranu, a případně zahrnují náležité vyškolení; zdůrazňuje však, že je nezbytné z rodinných příslušníků sejmout břemeno povinné péče, a žádá o vytvoření regulované profese pracovníků v cizích domácnostech a pečovatelů, která usnadní sladění pracovního a soukromého života a zároveň bude přispívat k vytváření pracovních míst; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru a významnou úlohu poskytovatelů sociálních služeb a sociálních podniků; naléhavě upozorňuje, že je nutné sledovat sociální pokrok a pokrok v genderových otázkách a účinek reforem v průběhu času;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily cíle pro péči o seniory, osoby se zdravotním postižením a jiné vyživované osoby podobné barcelonským cílům a zavedly monitorovací nástroje, aby bylo zajištěno plnění těchto cílů; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily kvalitativní standardy pro všechny pečovatelské služby včetně jejich disponibility, přístupnosti a finanční dostupnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby navázaly na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) ohledně zdokonalení komunitní podpory a péče pro nezávislý život a aby vyvinuly jasnou strategii a poskytly silné investice s cílem vytvořit moderní, vysoce kvalitní komunitní služby a zvýšit podporu pro pečující osoby, zejména pro rodinné pečovatele;

35.  žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily kvalitu zaměstnání, a to jak pracovních podmínek, zdraví a bezpečnosti, tak i mezd umožňujících důstojný život a plánované rodičovství; zdůrazňuje, že je důležité účinně bojovat proti nehlášené práci a za tímto účelem spolupracovat se sociálními partnery a ukládat přiměřené pokuty; naléhavě žádá členské státy, aby se výrazněji zasazovaly o transformaci nehlášené práce na hlášenou tím, že posílí své mechanismy inspekce práce a zavedou opatření, která pracovníkům umožní přechod ze stínové ekonomiky do ekonomiky formální; připomíná členským státům, že byla vytvořena platforma pro nehlášenou práci, jíž by se měly aktivně účastnit a využívat ji k výměně osvědčených postupů pro řešení nehlášené práce, krycích společností a fiktivní samostatné výdělečné činnosti, protože tyto praktiky ohrožují jak kvalitu práce a přístup pracovníků k systémům sociálního zabezpečení, tak i státní veřejné finance, což vede k nekalé hospodářské soutěži mezi evropskými podniky; vítá nové iniciativy navržené Komisí, jako je zahájení veřejných konzultací o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti a evropském čísle sociálního pojištění; vyzývá členské státy, aby inspektorátům práce či jiným příslušným orgánům poskytly odpovídající prostředky na řešení problému nehlášené práce, aby navrhly opatření umožňující pracovníkům přechod z šedé do formální ekonomiky a aby zlepšily přeshraniční spolupráci kontrolních orgánů a elektronickou výměnu informací a údajů s cílem zefektivnit kontroly, jež mají předcházet podvodům v sociální oblasti a nehlášené práci a k boji proti nim a snížit administrativní zátěž;

36.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby aktivní politiky v oblasti trhu práce byly účelné a účinné a aby navrženy tak, aby podporovaly mobilitu mezi odvětvími a rekvalifikaci pracovníků, které budou čím dál důležitější, jelikož naše trhy práce se přizpůsobují digitální transformaci našich ekonomik;

37.  vyzdvihuje potenciál malých a středních podniků a sociálních podniků pro tvorbu pracovních míst a hospodářství jako celek; domnívá se, že je naprosto nezbytné posoudit vysokou míru neúspěšnosti při zakládání podniků a ze získaných poznatků vyvodit do budoucna důsledky a že klíčový význam má podpora podnikání, mj. vytvářením a podporou modelů sociálního a oběhového hospodářství; dále se domnívá, že je velmi důležité zlepšovat podnikatelské prostředí odstraňováním administrativních překážek a úpravou požadavků, zlepšením přístupu k finančním prostředkům a podporou daňových modelů a zjednodušených postupů plnění daňové povinnosti ve prospěch malých a středních podniků, podnikatelů, OSVČ, mikropodniků a začínajících a sociálních podniků a že je naprosto nezbytné bojovat proti daňovým únikům a zajistit spolehlivé informace pro určení základů daně a skutečných vlastníků; vyzývá členské státy k vytvoření politik, které podpoří odpovědnou a efektivní podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi od raného věku a které jim za tímto účelem budou umožňovat stáže a návštěvy podniků a poskytovat znalosti potřebné k tomu, aby se předešlo nezdaru; v této souvislosti žádá Komisi, aby pokračovala v programu Erasmus pro mladé podnikatele; vyzývá členské státy, aby podporovaly sdružení a iniciativy, které pomáhají mladým podnikatelům vyvíjet inovativní projekty;

38.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírňovat strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že vzdělávání podnikatelů by mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, například družstva, a tak usilovat o sociálnější, inkluzivnější a udržitelnější hospodářství;

39.  upozorňuje na skutečnost, že sociální podniky hrály rozhodující roli při minimalizaci dopadu krize; proto zdůrazňuje, že je třeba tyto podniky více podporovat, zvláště pokud jde o přístup k jiným formám financování, včetně evropských fondů, a snížení administrativní zátěže; zdůrazňuje, že je nutné jejich působení zasadit do právního rámce, který uzná jejich činnost v EU a zabrání nekalé soutěži; s politováním konstatuje, že posouzení jejich činnosti nebylo zahrnuto do roční analýzy růstu, jak požadoval Parlament;

40.  uznává, že ženy jsou na trhu práce stále málo zastoupeny; v tomto ohledu je přesvědčen, že flexibilní pracovní smlouvy, včetně dobrovolných smluv na dobu určitou a smluv na částečné úvazky, hrají důležitou úlohu při zvyšování účasti skupin, které by jinak mohly být vyloučeny z pracovního trhu, včetně žen;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci spravedlivého přechodu investovaly do výzkumu a podporovaly rozvoj nových výrobních technologií a služeb; zdůrazňuje jejich potenciál pro zvyšování produktivity, udržitelnost, tvorbu nových kvalitních pracovních míst a povzbuzení dlouhodobého rozvoje;

42.  žádá Komisi a členské státy, aby v souladu se strategií 2020 posílily investice do výzkumu a vývoje; trvá na tom, že investice do tohoto odvětví pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost a produktivitu hospodářství, a tak přispívají k vytváření stabilních pracovních míst a ke zvyšování mezd;

43.  zdůrazňuje, jak je důležité zajistit širokopásmový přístup ve všech regionech včetně venkovských oblastí a regionů s vážnými a trvalými přírodními nebo demografickými problémy, aby se podpořil harmonický rozvoj v celé EU;

44.  považuje demografický pokles, který jednotlivé regiony EU postihuje v různé míře, za jednu ze závažných překážek bránících růstu EU, která bude vyžadovat přijetí různých strategií a závazků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opaření k řešení tohoto problému; zdůrazňuje skutečnost, že demografický pokles vyžaduje celostní přístup, který by měl zahrnovat přizpůsobení potřebné infrastruktury, kvalitní pracovní místa se slušnými platy a posílení veřejných služeb a dobrovolných flexibilních pracovních úvazků, což by mělo jít ruku v ruce s odpovídající jistotou zaměstnání a přístupnou sociální ochranou;

45.  s uspokojením bere na vědomí, že Komise učinila poskytování statistik o demografických výzvách, jako jsou vylidňování nebo rozptýlení populace, nezbytnou součástí svého evropského statistického programu; domnívá se, že tyto údaje poskytnou důvěryhodný obrázek problémů v těchto regionech, a tak umožní najít jejich lepší řešení; žádá Komisi, aby tyto statistiky zohlednila při vypracovávání budoucího víceletého finančního rámce;

46.  připomíná, že prodlužující se střední délka života vyžaduje přizpůsobení důchodových systémů, aby se zajistil kvalitní život starších osob; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout snížením poměru ekonomické závislosti, mj. poskytnutím vhodných pracovních podmínek a příležitostí osobám, které si přejí zůstat v pracovním procesu i po dosažení důchodového věku, nebo posouzením, které by bylo provedeno na vnitrostátní úrovni ve spolupráci se sociálními partnery, zda je nutné pro zákonem stanovený věk odchodu do důchodu a skutečný věk odchodu do důchodu stanovit udržitelný základ, který by zohledňoval prodlužující se střední délku života a počet let, po něž bylo přispíváno do systému pojištění; dále toho lze dosáhnout prevencí předčasného odchodu z trhu práce a zapojením mladých lidí, uprchlíků a migrantů na trh práce; vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala při posilování veřejných a zaměstnaneckých penzijních systémů a při zavádění „započitatelných období péče o závislé osoby“, která by kompenzovala ztráty příspěvků žen a mužů z důvodu péče o dítě nebo poskytování dlouhodobé péče a byla by nástrojem ke snížení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, aby důchodci pobírali přiměřený důchodový příjem nad hranicí chudoby a mohli vést důstojný a nezávislý život;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vedly politiku aktivního stárnutí, sociálního začleňování starších osob a mezigenerační solidarity; připomíná, že nákladově efektivnější zdravotnické systémy a dlouhodobá péče, které zajišťují včasný přístup ke kvalitní a finančně dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči, jsou zásadní rovněž z hlediska produktivity;

48.  je toho názoru, že politika soudržnosti, která je hlavní politikou Evropské unie v oblasti veřejných investic, prokázala svou efektivitu při zmírňování nerovností, podpoře sociálního začleňování a potírání chudoby, a že by tedy na ni mělo být v budoucím VFR vyčleněno více prostředků; domnívá se, že Evropský sociální fond (ESF) by měl být i nadále hlavním nástrojem EU pro integraci a opětovnou integraci pracovníků na trh práce, jakož i pro podporu opatření zaměřených na sociální začleňování, boj proti chudobě a nerovnosti a měl by podporovat provádění evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby v příštím VFR zvýšila prostředky pro ESF, aby mohl podporovat provádění evropského pilíře sociálních práv;

49.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropský fond pro strategické investice (EFSI) podporoval růst a zaměstnanost ve vysoce rizikových investičních projektech a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti; je však znepokojen obrovskými rozdíly ve využívání fondu mezi EU-15 a EU-13; rovněž zdůrazňuje úlohu programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), který prosazuje vysokou kvalitu a udržitelnost zaměstnanosti, zaručuje odpovídající a důstojnou sociální ochranu a bojuje proti sociálnímu vyloučení a chudobě;

50.  naléhavě žádá členské státy, aby posoudily, zda by mohly snížit daně na zboží základní potřeby, zejména potraviny, což je jedno z nejzákladnějších opatření sociální spravedlnosti;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o další začleňování osob se zdravotním postižením na pracovní trh tím, že budou odstraňovat legislativní překážky, bojovat proti diskriminaci a přizpůsobovat pracovní místa, i tím, že budou vytvářet pobídky pro jejich zaměstnávání; připomíná, že pracovní prostředí uzpůsobené osobám se zdravotním postižením, jejich integrace do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a cílená finanční podpora jsou zásadní opatření, která těmto osobám pomohou s plnohodnotnou účastí na trhu práce a zapojením do života společnosti; žádá Komisi, aby vypracovávala srovnávací přehled sociálních ukazatelů týkající se pracovního a sociálního začlenění osob se zdravotním postižením;

52.  vítá, že v návrhu nových hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států, který je přílohou roční analýzy růstu na rok 2018, je kladen důraz na práva osob se zdravotním postižením; žádá však, aby tato ustanovení zahrnovala konkrétní opatření na dosažení deklarovaných cílů v souladu se závazky EU a členských států vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

53.  vybízí členské státy, aby zavedly nezbytná opatření pro sociální začlenění uprchlíků a příslušníků etnických menšin nebo přistěhovalců;

54.  zdůrazňuje skutečnost, že nesoulad mezi poptávkou po práci a její nabídkou představuje problém, který se týká všech regionů EU, a to i těch nejrozvinutějších, a že jej nelze vyřešit nejistým nebo nestabilním zaměstnáním; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření usnadňující mobilitu pracovníků napříč profesemi, odvětvími a lokalitami, aby se uspokojila poptávka po pracovní síle v méně i více rozvinutých regionech, a současně zajišťující stabilitu, důstojné pracovní podmínky a profesní postup a povýšení; uznává, že pracovní mobilita mezi členskými státy EU pomáhá sladit nabídku a poptávku; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost jedinečné situaci přeshraničních pracovníků a pracovníků v okrajových a nejvzdálenějších regionech;

55.  s politováním konstatuje, že ani po bezpočtu žádostí Evropského parlamentu nejsou nejvzdálenější regiony zahrnuty v roční analýze růstu; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu zajištění rovnosti mezi regiony a prosazování vzestupné konvergence, o čemž se již hojně diskutovalo, a ve snaze posílit integraci nejvzdálenějších regionů do EU důrazněji uplatňovala článek 349 SFEU; zdůrazňuje, že je třeba i nadále věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, a to nejen v souvislosti s přidělováním finančních prostředků, ale i dopadem, jaký mohou mít evropské politiky na jejich sociální situaci a úroveň zaměstnanosti;

56.  zdůrazňuje, že navzdory zlepšení situace na trhu práce zaostával v letech 2014 až 2016 růst reálných mezd za růstem produktivity; připomíná, že růst reálných mezd coby výsledek zvýšené produktivity má zásadní význam pro řešení nerovností;

57.  podtrhuje úlohu sociálních partnerů coby zásadních zúčastněných stran, postupů vnitrostátního sociálního dialogu a občanské společnosti v reformním procesu a přidanou hodnotu, kterou jejich zapojení přináší do navrhování, načasování a provádění reforem; zdůrazňuje, že účinné zapojení sociálních partnerů do navrhování politik jim umožní, aby se cítili více zapojeni do vnitrostátních reforem prováděných v návaznosti na doporučení pro jednotlivé země, která byla vydána v rámci evropského semestru, čímž se posílí jejich zodpovědnost za výsledky; vyzývá proto Komisi, aby navrhla obecné postupy pro odpovídající zapojení všech důležitých zúčastněných stran; podporuje názor, že nové podoby zaměstnání na globalizovaném trhu vyžadují nové formy sociálního dialogu, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly tvorbu těchto nových forem sociálního dialogu a ochranu těchto nových forem zaměstnání; zdůrazňuje, že pracovníci musí být informováni o svých právech a být chráněni v případě oznámení nekalých praktik vnitřními oznamovateli (tzv. whistleblowing); je přesvědčen o tom, že máme-li dosáhnout vzestupné konvergence, je třeba v každé fázi procesu evropského semestru vést sociální dialog; potvrzuje, že členské státy musí pomáhat lidem osvojovat si dovednosti, které jsou požadovány na trhu práce;

58.  zdůrazňuje, že podle Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) a srovnávacího přehledu strategie EU 2020 odpovídala v roce 2016 distribuce dovedností pracovní síly velkou měrou kvalifikačním požadavkům trhu práce a že nabídka práce předčila poptávku u všech typů kvalifikace, přičemž zvlášť vysoká byla v případě profesí s nízkou a střední kvalifikací; zdůrazňuje, že prognózy střediska CEDEFOP vykazují do roku 2025 paralelní růst dovedností na straně poptávky i nabídky a že se očekává, že se budou rychleji měnit úrovně dovedností pracovníků ve srovnání s požadavky na dovednosti na trhu práce; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby pečlivě přehodnotily obtíže s přístupem na trh práce; je znepokojen nárůstem míry překvalifikovanosti (25 % v roce 2014);

59.  poukazuje na skutečnost, že diskriminace na základě pohlaví je stále velmi vysoká, o čemž svědčí rozdíly v odměňování a míře zaměstnanosti žen a mužů, kdy průměrné hrubé hodinové výdělky mužů jsou přibližně o 16 % vyšší než u žen; zdůrazňuje, že tyto rozdíly jsou způsobeny nedostatečným zastoupením žen v dobře placených odvětvích, diskriminací na trhu práce a vysokým počtem žen pracujících na částečný úvazek; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout dalšího pokroku v zmenšování těchto rozdílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v rámci strategie Evropa 2020 zavedla pilíř rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl rovnosti žen a mužů;

60.  vyzývá členské státy, aby do svých národních programů reforem a stabilizačních a konvergenčních programů začlenily genderové hledisko a zásadu rovnosti žen a mužů a stanovily cíle a opatření pro řešení přetrvávajících genderových rozdílů;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.
(3) Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
(4) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0451.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0418.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0403.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2017)0039.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(14) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 157.
(15) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19.
(16) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 48.
(17) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 130.
(18) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 40.
(19) Index digitální ekonomika a společnost Evropské komise.
(20) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

Poslední aktualizace: 6. listopadu 2018Právní upozornění