Seznam 
Přijaté texty
Středa, 17. ledna 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Kontrola vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití ***I
 Jmenování členky Účetního dvora – Eva Lindströmová
 Jmenování člena Účetního dvora – Tony James Murphy
 Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů *
 Energetická účinnost ***I
 Správa energetické unie ***I

Kontrola vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití ***I
PDF 723kWORD 75k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování, technické pomoci a tranzitu u zboží dvojího užití (přepracované znění) (COM(2016)0616 – C8-0393/2016 – 2016/0295(COD))(1)
P8_TA(2018)0006A8-0390/2017

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího užití je tudíž nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států a Unie, zejména pokud jde o nešíření.
(3)  Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího užití je tudíž nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států a Unie, zejména pokud jde o nešíření a lidská práva.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Vzhledem k tomu, že vznikají nové kategorie zboží dvojího užití, a v reakci na výzvy Evropského parlamentu a náznaky toho, že některé technologie kybernetického dohledu vyvážené z Unie jsou zneužívány osobami odpovědnými nebo spoluodpovědnými za řízení či páchání závažného porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v ozbrojených konfliktech nebo vnitřních represích, je vhodné kontrolovat vývoz uvedených technologií za účelem ochrany veřejné bezpečnosti i veřejné morálky. Tato opatření by neměla překračovat rámec toho, co je přiměřené. Zejména by neměla bránit vývozu informačních a komunikačních technologií používaných pro legitimní účely, včetně prosazování práva a zkoumání internetové bezpečnosti. Komise v úzké konzultaci s členskými státy a zainteresovanými stranami vypracuje pokyny na podporu praktického provádění těchto kontrol.
(5)  Některé zboží pro kybernetický dohled tvoří novou kategorii zboží dvojího užití, jež je používáno k přímému porušování lidských práv, včetně práva na soukromí, práva na ochranu údajů, svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, tím, že je využíváno k monitorování či stahování údajů bez specifického, informovaného a jednoznačného souhlasu vlastníka těchto údajů nebo k zneschopnění či poškození cílového systému. V reakci na výzvy Evropského parlamentu a důkazy o tom, že některé zboží pro kybernetický dohled je zneužíváno osobami odpovědnými nebo spoluodpovědnými za řízení či páchání porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v zemích, kde byla takováto závažná porušování zaznamenána, je vhodné kontrolovat vývoz uvedeného zboží. Kontroly by se měly zakládat na jasně stanovených kritériích. Tato opatření by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné a přiměřené. Zejména by neměla bránit vývozu informačních a komunikačních technologií používaných pro legitimní účely, včetně prosazování práva a zkoumání síťové a internetové bezpečnosti pro účely povoleného testování nebo ochrany systémů bezpečnosti informací. Po vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla v úzké konzultaci s členskými státy a zainteresovanými stranami zveřejnit pokyny na podporu praktického provádění těchto kontrol. Závažné porušování lidských práv se týká situací popsaných v kapitole 2 oddílu 2 bodu 2.6 uživatelské příručky ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP1a, kterou schválila Rada pro zahraniční věci dne 20. července 2015.
_______________________
1aSpolečný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Proto je rovněž vhodné revidovat definici zboží dvojího užití a zavést definici technologie kybernetického dohledu. Rovněž by se mělo objasnit, že mezi kritéria pro posouzení kontroly vývozu zboží dvojího užití patří úvahy týkající se možného zneužití tohoto zboží v souvislosti s teroristickými činy nebo s porušováním lidských práv.
(6)  Proto je rovněž vhodné zavést definici zboží pro kybernetický dohled. Rovněž by se mělo objasnit, že kritéria pro posouzení kontroly vývozu zboží pro kybernetický dohled zohlední přímý a nepřímý dopad tohoto zboží na lidská práva, jak je uvedeno v uživatelské příručce ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP. Za účelem vytvoření těchto kritérií by měla být ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM) ustavena technická pracovní skupina. Dále by měla být v rámci této technické pracovní skupiny zřízena nezávislá skupina odborníků. Uvedená kritéria by měla být veřejně přístupná a snadno dostupná.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  S cílem vytvořit definici technologií kybernetického dohledu by mezi zboží, na něž se vztahuje toto nařízení, měla být zařazena zařízení k odposlechu telekomunikací, intruzivní software, monitorovací střediska, systémy pro zákonný odposlech a systémy pro uchovávání údajů spojené s takovými systémy pro odposlech, zařízení pro dekodifikaci šifrování, obnovu pevných disků, obcházení hesel a analýzu biometrických údajů, jakož i systémy pro sledování IP sítí.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Pokud jde o kritéria pro posouzení stavu lidských práv, je vhodné odkazovat na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Listinu základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, rezoluci Rady OSN pro lidská práva o právu na soukromí ze dne 23. března 2017, obecné zásady rámcového programu OSN pro obchod a lidská práva: „Chránit, respektovat a napravovat“, zprávu zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí ze dne 24. března 2017, zprávu zvláštního zpravodaje OSN o podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod v boji proti terorismu ze dne 21. února 2017 a na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Zacharov vs. Rusko ze dne 4. prosince 2015;
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791a (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ukládá správcům nebo zpracovatelům zajišťujícím ochranu údajů povinnost zavést technická opatření pro zajištění úrovně bezpečnosti odpovídající riziku spojenému se zpracováním, včetně šifrování osobních údajů. Protože se v tomto nařízení stanoví, že se vztahuje na zpracování osobních údajů bez ohledu na to, zda zpracování probíhá v Unii či mimo ni, je Unie silně pobízena, aby s cílem usnadnit provádění obecného nařízení o ochraně údajů a za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků v této souvislosti odebrala šifrovací zařízení z kontrolního seznamu. Stejně tak je třeba si uvědomit, že stávající úroveň kontroly šifrovacích zařízení je v rozporu se skutečností, že šifrování je klíčovým prostředkem k zajištění toho, aby občané, podniky a vlády mohli chránit své údaje před pachateli trestných činů a dalšími subjekty s nekalými úmysly, zajistit přístup ke službám, které jsou důležité pro fungování jednotného digitálního trhu, a umožnit bezpečnou komunikaci, která je nezbytná pro ochranu práva na soukromí, práva na ochranu údajů a svobodu projevu, a to zejména pro obránce lidských práv.
_______________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Měla by být vyjasněna a harmonizována působnost „univerzálních kontrol“, které se za specifických okolností použijí na zboží dvojího užití neuvedené na seznamu, a měla by se zaměřit na riziko terorismu a porušování lidských práv. Odpovídající výměna informací a konzultace ohledně „univerzálních kontrol“ by měly zajistit účinné a konzistentní používání kontrol v celé Unii. Za určitých podmínek by se měly uplatnit cílené univerzální kontroly také na vývoz technologie kybernetického dohledu.
(9)  Měla by být vyjasněna a harmonizována působnost „univerzálních kontrol“, které se za specifických okolností použijí na zboží pro kybernetický dohled neuvedené na seznamu. Odpovídající výměna informací a konzultace ohledně „univerzálních kontrol“ by měly zajistit účinné a konzistentní používání kontrol v celé Unii. Součástí výměny informací by měla být podpora vytvoření veřejné platformy a shromažďování informací ze soukromého sektoru, od veřejných orgánů a od organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Měla by být revidována definice zprostředkovatele, aby se zamezilo obcházení kontrol poskytování zprostředkovatelských služeb osobami, na něž se vztahuje jurisdikce Unie. Kontroly poskytování zprostředkovatelských služeb by měly být harmonizovány, aby se zajistilo jejich účinné a konzistentní používání v celé Unii, a měly by se používat i za účelem předcházení teroristickým činům a porušování lidských práv.
(10)  Měla by být revidována definice zprostředkovatele, aby se zamezilo obcházení kontrol poskytování zprostředkovatelských služeb osobami, na něž se vztahuje jurisdikce Unie. Kontroly poskytování zprostředkovatelských služeb by měly být harmonizovány, aby se zajistilo jejich účinné a konzistentní používání v celé Unii, a měly by se používat i za účelem předcházení porušování lidských práv.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  V souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo objasněno, že poskytování služeb technické pomoci zahrnujících přeshraniční pohyb spadá do pravomoci Unie. Proto je vhodné objasnit kontroly použitelné na služby technické pomoci a zavést definici těchto služeb. Aby se zajistila účinnost a soulad, měly by být kontroly poskytování služeb technické pomoci harmonizovány a měly by se používat i za účelem předcházení teroristickým činům a porušování lidských práv.
(11)  V souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo objasněno, že poskytování služeb technické pomoci zahrnujících přeshraniční pohyb spadá do pravomoci Unie. Proto je vhodné objasnit kontroly použitelné na služby technické pomoci a zavést definici těchto služeb. Aby se zajistila účinnost a soulad, měly by být kontroly před poskytováním služeb technické pomoci harmonizovány a měly by se používat i za účelem předcházení porušování lidských práv.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Nařízení (ES) č. 428/2009 stanoví, že by mělo být orgánům členských států umožněno zakázat v jednotlivých případech tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, existují-li rozumné důvody k podezření, od zpravodajských či jiných zdrojů, že zboží má být nebo by mohlo být použito vcelku nebo zčásti k šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů. Aby se zajistila účinnost a soulad, měly by být harmonizovány kontroly tranzitu a měly by se používat i za účelem předcházení teroristickým činům a porušování lidských práv.
(12)  Nařízení (ES) č. 428/2009 stanoví, že by mělo být orgánům členských států umožněno zakázat v jednotlivých případech tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, existují-li rozumné důvody k podezření, od zpravodajských či jiných zdrojů, že zboží má být nebo by mohlo být použito vcelku nebo zčásti k šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů. Aby se zajistila účinnost a soulad, měly by být harmonizovány kontroly tranzitu a měly by se používat i za účelem předcházení porušování lidských práv.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Ačkoli odpovědnost za rozhodnutí o individuálních, souhrnných nebo všeobecných národních vývozních povoleních nesou vnitrostátní orgány, účinný režim EU pro kontrolu vývozu předpokládá, že hospodářské subjekty, které mají v úmyslu vyvážet zboží, na něž se vztahuje toto nařízení, jednají s náležitou péčí, jak stanoví mj. Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků či obecné zásady Organizace spojených národů (OSN) v oblasti podnikání a lidských práv.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Měl by být zaveden standardní požadavek na dodržování předpisů v podobě „interních programů dodržování předpisů“, aby se zajistily rovné podmínky mezi vývozci a aby se zlepšila účinnost používání kontrol. Z důvodu proporcionality by se tento požadavek měl použít na specifické kontrolní postupy v podobě souhrnných povolení a určitých všeobecných vývozních povolení.
(14)  Měl by být zaveden standardní požadavek na dodržování předpisů v podobě „interních programů dodržování předpisů“ spolu s příslušnou definicí a popisem a rovněž možnost získání osvědčení, na jehož základě budou příslušné vnitrostátní orgány poskytovat pobídky v postupu povolování, aby se zajistily rovné podmínky mezi vývozci a aby se zlepšila účinnost používání kontrol. Z důvodu proporcionality by se tento požadavek měl použít na specifické kontrolní postupy v podobě souhrnných povolení a určitých všeobecných vývozních povolení.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Měla by být zavedena všeobecná vývozní povolení Unie, aby se snížila administrativní zátěž společností a orgánů a zároveň aby se zajistila vhodná úroveň kontrol příslušného zboží určeného pro příslušná místa určení. Mělo by být rovněž zavedeno souhrnné povolení pro velké projekty, aby licenční podmínky byly přizpůsobeny zvláštním potřebám průmyslu.
(15)  Měla by být zavedena všeobecná vývozní povolení Unie, aby se snížila administrativní zátěž společností, zejména malých a středních podniků, a orgánů a zároveň aby se zajistila vhodná úroveň kontrol příslušného zboží určeného pro příslušná místa určení. Mělo by být rovněž zavedeno souhrnné povolení pro velké projekty, aby licenční podmínky byly přizpůsobeny zvláštním potřebám průmyslu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  S přihlédnutím k rychlému tempu technologického vývoje je vhodné, aby Unie zavedla kontroly týkající se některých druhů technologií kybernetického dohledu na základě jednostranného seznamu, uvedeného v oddíle B přílohy I. Vzhledem k důležitosti systému mnohostranné kontroly vývozu by se oddíl B přílohy I měl omezit co do působnosti pouze na technologie kybernetického dohledu a neměl by v žádném případě obsahovat položky uvedené již v oddíle A přílohy I.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu uvedeným v oddílu A přílohy I, by mělo být v souladu se závazky a povinnostmi, které členské státy a Unie přijaly jako členové příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, uvedeného v oddílu B přílohy I, jako je technologie kybernetického dohledu, by měla být přijímána s přihlédnutím k rizikům, jež může vývoz tohoto zboží představovat, pokud jde o závažné porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo o základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, uvedeného v oddílu B přílohy IV, by měla být přijímána s přihlédnutím k veřejnému pořádku a zájmům veřejné bezpečnosti členských států podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rozhodnutí o aktualizaci společných seznamů zboží a míst určení uvedených v oddílech A až J přílohy II by měla být přijímána s přihlédnutím ke kritériím pro posouzení stanoveným v tomto nařízení.
(17)  Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu uvedeným v oddílu A přílohy I, by mělo být v souladu se závazky a povinnostmi, které členské státy a Unie přijaly jako členové příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží pro kybernetický dohled, které podléhá kontrolám vývozu, uvedeného v oddílu B přílohy I, by měla být přijímána s přihlédnutím k rizikům, jež může vývoz tohoto zboží představovat, pokud jde o jeho použití k porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v zemích, kde byla tato závažná porušení zaznamenána, zejména v případě porušování svobody projevu, svobody sdružování a práva na soukromí, nebo o základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, uvedeného v oddílu B přílohy IV, by měla být přijímána s přihlédnutím k veřejnému pořádku a zájmům veřejné bezpečnosti členských států podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rozhodnutí o aktualizaci společných seznamů zboží a míst určení uvedených v oddílech A až J přílohy II by měla být přijímána s přihlédnutím ke kritériím pro posouzení stanoveným v tomto nařízení. Rozhodnutí o vypuštění celých dílčích oddílů týkajících se kryptografie a šifrování, např. v kategorii 5 oddílu A přílohy I nebo v oddílu I přílohy II, by měla být přijímána s přihlédnutím k doporučení Rady OECD ze dne 27. března 1997 ohledně pokynů pro politiku v oblasti kryptografie.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o posuzování citlivosti vývozu na základě všeobecných vývozních povolení Unie, a rovněž na vývoj v oblasti techniky a obchodu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny oddílu A přílohy I, přílohy II a oddílu B přílohy IV tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada by měly obdržet všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
(18)  Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o posuzování citlivosti vývozu na základě všeobecných vývozních povolení Unie, a rovněž na vývoj v oblasti techniky a obchodu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny oddílů A a B přílohy I, přílohy II a oddílu B přílohy IV tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, Evropský parlament a Rada by měly obdržet všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)   Kvůli riziku kybernetické krádeže a zpětného vývozu do třetích zemí, jak je uvedeno ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP, je třeba posílit ustanovení týkající se zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, v jeho mezích a v očekávání vyššího stupně harmonizace, si členské státy zachovají právo provádět kontroly převodů určitého zboží dvojího užití v rámci Unie za účelem zabezpečení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Z důvodu proporcionality by měly být revidovány kontroly převodů zboží dvojího užití v rámci Unie, aby se minimalizovala zátěž společností a orgánů. Kromě toho by měl být seznam zboží, které podléhá kontrolám převodů v rámci Unie, uvedený v oddíle B přílohy IV pravidelně přezkoumáván s ohledem na vývoj v oblasti techniky a obchodu a pokud jde o posouzení citlivosti převodů.
(21)  Podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, v jeho mezích a v očekávání vyššího stupně harmonizace, si členské státy zachovají právo provádět kontroly převodů určitého zboží dvojího užití v rámci Unie za účelem zabezpečení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Z důvodu proporcionality by měly být revidovány kontroly převodů zboží dvojího užití v rámci Unie, aby se minimalizovala zátěž společností, zejména malých a středních podniků, a orgánů. Kromě toho by měl být seznam zboží, které podléhá kontrolám převodů v rámci Unie, uvedený v oddíle B přílohy IV pravidelně přezkoumáván s ohledem na vývoj v oblasti techniky a obchodu a pokud jde o posouzení citlivosti převodů.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Vzhledem k významu odpovědnosti a veřejného dohledu nad činnostmi týkajícími se kontroly vývozu by členské státy měly zpřístupnit veškeré příslušné údaje o udělování licencí veřejnosti.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Zapojení soukromého sektoru a transparentnost jsou zásadní prvky pro účinné fungování režimu pro kontrolu vývozu. Proto je vhodné stanovit, aby se soustavně vypracovávaly pokyny na podporu používání tohoto nařízení a aby se zveřejňovala výroční zpráva o provádění kontrol, v souladu s dosavadní praxí.
(25)  Zapojení soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků, a transparentnost jsou zásadní prvky pro účinné fungování režimu pro kontrolu vývozu. Proto je vhodné stanovit, aby se soustavně vypracovávaly pokyny na podporu používání tohoto nařízení a aby se zveřejňovala výroční zpráva o provádění kontrol, v souladu s dosavadní praxí. Vzhledem k významu pokynů k výkladu některých prvků tohoto nařízení je nezbytné, aby tyto pokyny byly poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, veřejně přístupné.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Je třeba zajistit, aby definice v tomto návrhu byly v souladu s definicemi uvedenými v celním kodexu Unie.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Každý členský stát by měl stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Na podporu účinného prosazování kontrol je rovněž vhodné zavést ustanovení pro řešení specifických případů nedovoleného obchodování se zbožím dvojího užití.
(27)  Každý členský stát by měl stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Je třeba posílit vytváření rovných podmínek pro vývozce v Unii. Sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení by proto měly být svou povahou i účinkem obdobné ve všech členských státech. Na podporu účinného prosazování kontrol je rovněž vhodné zavést ustanovení pro řešení specifických případů nedovoleného obchodování se zbožím dvojího užití.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Kontroly vývozu mají dopad na mezinárodní bezpečnost a obchod se třetími zeměmi, a proto je vhodné zahájit dialog a spolupráci se třetími zeměmi, aby se nastolily celosvětově rovné podmínky a zlepšila se mezinárodní bezpečnost.
(29)  Kontroly vývozu mají dopad na mezinárodní bezpečnost a obchod se třetími zeměmi, a proto je vhodné zahájit dialog a spolupráci se třetími zeměmi, aby se nastolily celosvětově rovné podmínky, podpořilo se další sbližování a zlepšila se mezinárodní bezpečnost. Rada, Komise a členské státy by měly v zájmu podpory těchto cílů v úzké spolupráci s ESVČ aktivně vystupovat na příslušných mezinárodních fórech, včetně Wassenaarského ujednání, s cílem zavést seznam zboží pro kybernetický dohled stanovený v oddílu B přílohy I jako mezinárodní normu. Kromě toho by měla být posílena a rozšířena pomoc třetím zemím poskytovaná na vytvoření režimu kontroly vývozu zboží dvojího užití a odpovídajících správních kapacit, zejména s ohledem na cla.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané především Listinou základních práv Evropské unie, zejména svobodu podnikání,
(31)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané především Listinou základních práv Evropské unie,
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
(a)  zboží, které by mohlo být použito ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů, mimo jiné veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení;
(a)  tradiční zboží dvojího užití, tj. zboží, včetně softwaru a hardwaru, které by mohlo být použito ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů, mimo jiné veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení;
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
(b)  technologie kybernetického dohledu, které mohou být použity k závažnému porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo mohou představovat hrozbu pro mezinárodní bezpečnost nebo základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států;
(b)  zboží pro kybernetický dohled, včetně hardwaru, softwaru a technologií, které je speciálně navrženo k tomu, aby umožňovalo tajné vniknutí do informačních a telekomunikačních systémů nebo monitorování, stahování, sběr a analýzu údajů nebo zneschopnění či poškození cílového systému, aniž by k tomu vlastník či správce systémů udělil specifický, informovaný a jednoznačný souhlas, a které může být použito v souvislosti s porušováním lidských práv, včetně práva na soukromí, svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, a které může být použito k závažnému porušování právních předpisů týkajících se lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo může představovat hrozbu pro mezinárodní bezpečnost nebo základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států. Vyloučen je výzkum týkající se bezpečnosti sítí a IKT pro účely povoleného testování systémů bezpečnosti informací nebo jejich ochrany.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
5a)  „konečným uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba či subjekt, který je konečným příjemcem zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 13
13)  „povolením pro velké projekty“ souhrnné vývozní povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývoz určený pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů v jedné nebo více určených třetích zemích na dobu trvání konkrétního projektu, jehož realizace trvá déle než jeden rok;
13)  „povolením pro velké projekty“ souhrnné vývozní povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývoz určený pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů v jedné nebo více určených třetích zemích pro konkrétní projekt. Toto povolení je platné po dobu jednoho až čtyř let, kromě řádně odůvodněných výjimečných případů, kdy se vychází z délky trvání projektu, a jeho platnost může příslušný orgán prodloužit;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 22
22)  „interním programem dodržování předpisů“ účinné, vhodné a přiměřené prostředky a postupy, včetně rozvoje, provádění a dodržování standardizovaných operačních politik, postupů, norem chování a záruk k zajištění souladu, které vypracují vývozci, aby zajistili, že budou dodržována ustanovení a podmínky povolení podle tohoto nařízení;
22)  „interním programem dodržování předpisů“ účinné, vhodné a přiměřené prostředky a postupy (přístup založený na riziku), včetně rozvoje, provádění a dodržování standardizovaných operačních politik, postupů, norem chování a záruk k zajištění souladu, které vypracují vývozci, aby zajistili, že budou dodržována ustanovení a podmínky povolení podle tohoto nařízení; vývozcům je umožněno nechat si dobrovolně svůj interní program dodržování předpisů bezplatně osvědčit příslušnými orgány na základě referenčního interního programu dodržování předpisů stanoveného Komisí, a získat tak pobídky v postupu povolování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 23
23)  „teroristickým činem“ teroristický čin ve smyslu čl. 1 odst. 3 společného postoje 2001/931/SZBP.
vypouští se
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 a (nový)
23a)  „náležitou péčí“ proces, který je nedílnou součástí systému rozhodování podniku a řízení rizik a v jehož rámci mohou podniky identifikovat skutečné i potenciální nepříznivé dopady své činnosti, předcházet jim, zmírňovat je a být zodpovědné za jejich řešení;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  k použití osobami, jež příslušné mezinárodní instituce nebo evropské či vnitrostátní příslušné orgány identifikovaly jako odpovědné nebo spoluodpovědné za řízení či páchání závažných porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v ozbrojených konfliktech nebo vnitřních represích v zemi konečného určení, pokud existují důkazy o tom, že navrhovaný konečný uživatel používá toto nebo podobné zboží k řízení či páchání těchto závažných porušování;
d)  v případě zboží pro kybernetický dohled k použití fyzickými nebo právnickými osobami k porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva v zemích, kde příslušné orgány OSN, Rady Evropy nebo Unie či příslušné vnitrostátní orgány identifikovaly závažná porušování lidských práv, a existuje důvodné podezření, že navrhovaný konečný uživatel používá toto nebo podobné zboží k řízení či páchání těchto závažných porušování;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  k použití v souvislosti s teroristickými činy.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Je-li si vývozce vzhledem ke své povinnosti postupovat s náležitou péčí vědom toho, že zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I a které má v úmyslu vyvézt, je celé nebo z části určeno k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 1, musí o tom uvědomit příslušný orgán, který rozhodne o tom, zda bude dotyčný vývoz podléhat povolení či nikoliv.
2.  Pokud vývozce jednající s náležitou péčí zjistí, že zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I a které má v úmyslu vyvézt, může být celé nebo z části určeno k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 1, musí o tom uvědomit příslušný orgán členského státu, v němž je usazen nebo má bydliště, který rozhodne o tom, zda bude dotyčný vývoz podléhat povolení, či nikoliv.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Povolení pro vývoz zboží, které není uvedeno na seznamu, se udělí pro konkrétní zboží a konkrétní konečné uživatele. Povolení udělí příslušný orgán členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo v němž je usazen, nebo pokud je vývozce osobou se sídlem nebo usazenou mimo Unii, příslušný orgán členského státu, v němž se zboží nachází. Povolení je platné v celé Unii. Povolení je platné po dobu jednoho roku a jeho platnost může příslušný orgán prodloužit.
3.  Povolení pro vývoz zboží, které není uvedeno na seznamu, se udělí pro konkrétní zboží a konkrétní konečné uživatele. Povolení udělí příslušný orgán členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo v němž je usazen, nebo pokud je vývozce osobou se sídlem nebo usazenou mimo Unii, příslušný orgán členského státu, v němž se zboží nachází. Povolení je platné v celé Unii. Povolení je platné po dobu dvou let a jeho platnost může příslušný orgán prodloužit.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 2
Pokud nejsou vzneseny žádné námitky, má se za to, že konzultované členské státy nemají žádné námitky, a tyto státy požadují povolení pro všechny „v zásadě podobné transakce“. Členské státy uvědomí své celní správy a ostatní příslušné vnitrostátní orgány o těchto požadavcích na povolení.
Pokud nejsou vzneseny žádné námitky, má se za to, že konzultované členské státy nemají žádné námitky, a tyto státy požadují povolení pro všechny „v zásadě podobné transakce“, tj. zboží s v podstatě totožnými parametry nebo technickými vlastnostmi pro stejného konečného uživatele či příjemce. Členské státy uvědomí své celní správy a ostatní příslušné vnitrostátní orgány o těchto požadavcích na povolení. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie stručný popis případu, odůvodnění rozhodnutí a případně nový požadavek na povolení v novém oddílu E přílohy II.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 3
Pokud kterýkoli konzultovaný členský stát vznese námitku, požadavek na povolení je odvolán, pokud se členský stát, který povolení požaduje, nedomnívá, že tento vývoz by mohl ohrozit jeho základní bezpečnostní zájmy. V takovém případě se uvedený členský stát může rozhodnout, že povolení nadále požaduje. Tato skutečnost by měla být neprodleně oznámena Komisi a ostatním členským státům.
Pokud vznesou námitku alespoň čtyři členské státy představující nejméně 35 % obyvatelstva Unie, požadavek na povolení je odvolán, pokud se členský stát, který povolení požaduje, nedomnívá, že tento vývoz by mohl ohrozit jeho základní bezpečnostní zájmy nebo jeho závazky v oblasti lidských práv. V takovém případě se uvedený členský stát může rozhodnout, že povolení nadále požaduje. Tato skutečnost by měla být neprodleně oznámena Komisi a ostatním členským státům.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4 – pododstavec 4
Komise a členské státy vedou aktualizovaný rejstřík zavedených požadovaných povolení.
Komise a členské státy vedou aktualizovaný rejstřík zavedených požadovaných povolení. Údaje dostupné v tomto rejstříku jsou zahrnuty do zprávy Evropskému parlamentu uvedené v čl. 24 odst. 2 a jsou zpřístupněny veřejnosti.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Je-li si zprostředkovatel vědom toho, že zboží dvojího užití, pro které má v úmyslu poskytnout zprostředkovatelské služby, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, musí o tom uvědomit příslušný orgán, který rozhodne o tom, zda budou dotyčné zprostředkovatelské služby podléhat povolení či nikoliv.
2.  Je-li si zprostředkovatel vědom toho, že zboží dvojího užití, pro které má v úmyslu poskytnout zprostředkovatelské služby, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, musí o tom uvědomit příslušný orgán, který dotyčné zprostředkovatelské služby podmíní povolením.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Povolení se vyžaduje pro přímé či nepřímé poskytování technické pomoci související se zbožím dvojího užití nebo související s poskytováním, výrobou, údržbou a použitím zboží dvojího užití, pokud byl poskytovatel technické pomoci informován příslušným orgánem o tom, že dané zboží má být nebo by mohlo být celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v článku 4.
1.  Povolení se vyžaduje pro přímé či nepřímé poskytování technické pomoci související se zbožím dvojího užití nebo související s poskytováním, výrobou, údržbou a použitím zboží dvojího užití, pokud byl poskytovatel technické pomoci informován příslušným orgánem o tom, že dané zboží má být nebo by mohlo být celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
Pokud si je poskytovatel technické pomoci vědom toho, že zboží dvojího užití, pro které má v úmyslu poskytnout technickou pomoc, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v článku 4, musí o tom uvědomit příslušný orgán, který rozhodne o tom, zda bude tato technická pomoc podléhat povolení či nikoliv.
Pokud si je poskytovatel technické pomoci vědom toho, že zboží dvojího užití, pro které má v úmyslu poskytnout technickou pomoc, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, musí o tom uvědomit příslušný orgán, který tuto technickou pomoc podmíní povolením.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členský stát může zakázat nebo požadovat pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, povolení z důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv.
1.  Členský stát může zakázat nebo požadovat pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, povolení z důvodů veřejné bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo předcházení teroristickým činům.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 7
7.  V příslušných obchodních dokumentech týkajících se přepravy zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, uvnitř Unie musí být zřetelně uvedeno, že toto zboží při vývozu z Unie podléhá kontrolám. Příslušnými obchodními dokumenty se rozumějí zejména kupní smlouvy, potvrzení objednávky, faktura nebo odesílací list.
7.  V příslušných obchodních dokumentech týkajících se vývozů zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, do třetích zemí a jeho přepravy uvnitř Unie musí být zřetelně uvedeno, že toto zboží při vývozu z Unie podléhá kontrolám. Příslušnými obchodními dokumenty se rozumějí zejména kupní smlouvy, potvrzení objednávky, faktura nebo odesílací list.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  Individuální vývozní povolení a souhrnná vývozní povolení jsou platná po dobu jednoho roku a jejich platnost může příslušný orgán prodloužit. Souhrnná vývozní povolení pro velké projekty jsou platná po dobu, kterou stanoví příslušný orgán.
3.  Individuální vývozní povolení a souhrnná vývozní povolení jsou platná po dobu dvou let a jejich platnost může příslušný orgán prodloužit. Souhrnná vývozní povolení pro velké projekty jsou platná po dobu nejvýše čtyř let, kromě řádně odůvodněných výjimečných případů, kdy se vychází z délky trvání projektu. Příslušné orgány však mohou platnost individuálních či souhrnných vývozních povolení kdykoli zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 1
Vývozci poskytují příslušnému orgánu veškeré příslušné informace požadované k jejich žádostem o individuální nebo souhrnné vývozní povolení, aby měl úplné informace, zejména o konečném uživateli, zemi určení a konečném použití vyváženého zboží.
Vývozci poskytují příslušnému orgánu veškeré příslušné informace požadované k jejich žádostem o individuální nebo souhrnné vývozní povolení, aby měl úplné informace, zejména o konečném uživateli, zemi určení a konečném použití vyváženého zboží. Je-li konečným uživatelem vládní instituce, je součástí poskytnutých informací konkrétní údaj o tom, které oddělení, agentura, úřad či dílčí subjekt bude konečným uživatelem vyváženého zboží.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 2
Povolení mohou být případně podmíněna prohlášením o konečném použití.
Všechna povolení pro zboží pro kybernetický dohled a individuální vývozní povolení pro zboží, u něhož existuje velké riziko, že bude zneužito nebo zpětně vyvezeno za nežádoucích podmínek, jsou podmíněna prohlášením o konečném použití. Povolení pro jiné zboží jsou podmíněna prohlášením o konečném použití v případě potřeby.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 3 – návětí
V případě souhrnných vývozních povolení musí vývozce provádět účinný interní program dodržování předpisů. Vývozce rovněž předkládá nejméně jednou ročně příslušnému orgánu zprávu o používání tohoto povolení. Tato zpráva musí obsahovat minimálně tyto informace:
V případě souhrnných vývozních povolení musí vývozce provádět účinný interní program dodržování předpisů. Vývozcům je umožněno nechat si dobrovolně svůj interní program dodržování předpisů bezplatně osvědčit příslušnými orgány na základě referenčního interního programu dodržování předpisů stanoveného Komisí, a získat tak pobídky v postupu povolování ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Vývozce rovněž předkládá příslušnému orgánu nejméně jednou ročně nebo na jeho žádost zprávu o používání tohoto povolení. Tato zpráva musí obsahovat minimálně tyto informace:
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. d
d)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
d)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití;
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. d a (nové)
da)  jméno a adresa konečného uživatele, jsou-li známy;
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 3 – písm. d b (nové)
db)  datum uskutečnění vývozu.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 5
5.  Příslušné orgány členských států vyřídí žádosti o individuální nebo souhrnné povolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe. Příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré informace o průměrné době nutné k vyřizování žádostí o povolení, které mají význam pro vypracování výroční zprávy uvedené v čl. 24 odst. 2.
5.  Příslušné orgány členských států vyřídí žádosti o individuální nebo souhrnné povolení ve lhůtě 30 dnů od řádného podání žádosti. Pokud příslušný orgán potřebuje z opodstatněných důvodů pro její vyřízení více času, náležitě vyrozumí žadatele do 30 dnů. Příslušný orgán za všech okolností rozhodne ve věci žádostí o individuální vývozní povolení a souhrnná vývozní povolení nejpozději do 60 dní od řádného podání žádosti.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2
Pokud zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci nemá sídlo nebo není usazen na území Unie, udělí povolení pro zprostředkovatelské služby a technickou pomoc podle tohoto nařízení alternativně příslušný orgán členského státu, v němž je usazena mateřská společnost zprostředkovatele nebo poskytovatele technické pomoci nebo z nějž budou zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc poskytovány.
Pokud zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci nemá sídlo nebo není usazen na území Unie, udělí povolení pro zprostředkovatelské služby a technickou pomoc podle tohoto nařízení příslušný orgán členského státu, z nějž budou zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc poskytovány. Toto ustanovení se vztahuje na zprostředkovatelské služby a poskytování technické pomoci ze strany dceřiných společností nebo společných podniků, které jsou usazeny v třetích zemích, ale vlastní je nebo je kontrolují společnosti usazené na území Unie.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – návětí
1.  Při rozhodování o tom, zda udělit individuální či souhrnné vývozní povolení nebo udělit povolení pro poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci podle tohoto nařízení nebo zakázat tranzit či nikoliv, přihlížejí příslušné orgány členských států k těmto kritériím:
1.  Při rozhodování o tom, zda udělit individuální či souhrnné vývozní povolení nebo udělit povolení pro poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci podle tohoto nařízení nebo zakázat tranzit či nikoliv, přihlížejí příslušné orgány členských států ke všem relevantním skutečnostem, včetně:
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. a
a)  mezinárodním závazkům a povinnostem Unie a členských států, zejména k závazkům a povinnostem, které každý členský stát přijal jako člen příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv, a svým závazkům vyplývajícím ze sankcí uložených 2 rozhodnutím nebo společnou akcí přijatými Radou nebo rozhodnutím OBSE nebo závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;
a)  mezinárodním závazkům a povinnostem Unie a členských států, zejména k závazkům a povinnostem, které každý členský stát přijal jako člen příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  závazkům, které pro ně vyplývají ze sankcí uložených rozhodnutím či společným postojem Rady, rozhodnutím OBSE nebo závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  porušování lidských práv, základních svobod a mezinárodního humanitárního práva v zemi konečného určení, jež konstatovaly příslušné orgány OSN, Rady Evropy nebo Unie;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. c
c)  vnitřní situaci v zemi konečného určení – příslušné orgány nepovolí vývoz, který by mohl vyvolat nebo prodloužit ozbrojené konflikty nebo zhoršit stávající napětí či konflikty v zemi konečného určení;
c)  vnitřní situaci v zemi konečného určení – příslušné orgány nesmí povolit vývoz, který by mohl vyvolat nebo prodloužit ozbrojené konflikty nebo zhoršit stávající napětí či konflikty v zemi konečného určení;
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  jednání země určení vůči mezinárodnímu společenství, zejména pokud jde o její přístup k terorismu, povahu jejích spojeneckých závazků a dodržování mezinárodního práva;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d b (nové)
db)  slučitelnosti vývozu zboží vzhledem k technické a hospodářské kapacitě přijímající země;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. f
f)  aspektům zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití, včetně existence rizika, že zboží dvojího užití bude zneužito nebo zpětně vyvezeno za nežádoucích podmínek.
f)  aspektům zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití, včetně existence rizika, že zboží dvojího užití a zejména zboží pro kybernetický dohled bude zneužito, zpětně vyvezeno za nežádoucích podmínek nebo zneužito k nezamýšlenému konečnému použití pro vojenské účely či k teroristické činnosti.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pokud jde o individuální, souhrnné vývozní povolení či povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci u zboží pro kybernetický dohled, přihlížejí příslušné orgány členských států zejména k nebezpečí porušení práva na soukromí, práva na ochranu údajů, svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování a rovněž k rizikům spojeným s právním státem a právním rámcem pro používání zboží, které má být vyvezeno, jakož i k možným bezpečnostním rizikům pro Unii a členské státy.
V případě, že příslušné orgány členských států dospějí k závěru, že u takového nebezpečí existuje pravděpodobnost závažného porušení lidských práv, členské státy vývozní povolení neudělí nebo stávající povolení zruší, pozastaví, změní či odvolají.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Komise a Rada poskytnou pokyny a/nebo doporučení, aby zajistily jednotné posuzování rizik ze strany příslušných orgánů členských států pro účely uplatňování uvedených kritérií.
2.  Po vstupu tohoto nařízení v platnost poskytnou Komise a Rada pokyny, aby zajistily jednotné posuzování rizik ze strany příslušných orgánů členských států pro účely uplatňování uvedených kritérií a s cílem zajistit jednotná kritéria pro rozhodování o licencích. Komise vypracuje pokyny v podobě příručky, v níž popíše kroky, které mají být příslušnými orgány členských států vydávajícími licence a vývozci odpovědnými za dodržování náležité péče učiněny, a uvede s praktická doporučení týkající se provádění a souladu s kontrolami podle čl. 4 odst. 1 písm. d) a kritérii uvedenými v čl. 14 odst. 1, včetně příkladů osvědčených postupů. Tato příručka bude vypracována v úzké spolupráci s ESVČ a Koordinační skupinou pro dvojí užití, bude zahrnovat externí posudky akademické obce, vývozců, zprostředkovatelů a organizací občanské společnosti v souladu s postupy stanovenými v čl. 21 odst. 3 a bude aktualizována, bude-li to považováno za nutné a vhodné.
Komise sestaví program budování kapacit na základě vytvoření společných programů odborné přípravy pro úředníky orgánů vydávajících licence a celních orgánů.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 – písm. b
b)  seznam zboží dvojího užití uvedený v oddíle B přílohy I lze změnit, je-li to nezbytné vzhledem k rizikům, jež může vývoz tohoto zboží představovat, pokud jde o závažné porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo o základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států;
b)  v seznamu zboží pro kybernetický dohled uvedeném v oddíle B přílohy I se provedou změny, je-li to nezbytné vzhledem k rizikům, jež může vývoz tohoto zboží představovat, pokud jde o závažné porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva nebo o základní bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států či pokud byly zahájeny kontroly významného množství zboží neuvedeného na seznamu v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení. Změny se mohou rovněž týkat rozhodnutí odstranit ze seznamu produkty, které jsou na něm již uvedené.
Pokud je ze závažných naléhavých důvodů nutné vyjmout konkrétní zboží z oddílu B přílohy I či je do něj zařadit, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto bodu postup stanovený v článku 17.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)   Komise může odstranit zboží ze seznamu, zejména v případě, že v důsledku rychle se měnícího technologického prostředí se z tohoto zboží stane produkt nižší úrovně nebo produkt hromadné spotřeby, který je snadno dostupný nebo technicky lehce upravitelný.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 a (nový)
2a.  Oddíl B přílohy I se omezuje co do působnosti pouze na zboží pro kybernetický dohled a neobsahuje zboží uvedené v oddílu A přílohy I;
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 5
5.  Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje pokyny na podporu meziagenturní spolupráce mezi orgány vydávajícími licence a celními orgány.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2 – písm. a
a)  informace týkající se používání kontrol, včetně údajů o udělování licencí (počet, hodnota a typy licencí a související místa určení, počet uživatelů všeobecných a souhrnných povolení, počet hospodářských subjektů s interním programem dodržování předpisů, doby zpracování, objem a hodnota obchodu se zbožím přepravovaným v rámci EU atd.), a, pokud jsou k dispozici, údaje o vývozu zboží dvojího užití uskutečněném v jiných členských státech;
a)  veškeré informace týkající se používání kontrol;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2 – písm. b
b)  informace týkající se prosazování kontrol včetně podrobností o vývozcích zbavených práva na využití národních nebo unijních všeobecných vývozních povolení, zpráv o porušení, zabavení a použití jiných sankcí;
b)  veškeré informace týkající se prosazování kontrol včetně podrobností o vývozcích zbavených práva na využití národních nebo unijních všeobecných vývozních povolení, jakýchkoliv zpráv o porušení, zabavení a použití jiných sankcí;
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2 – písm. c
c)  údaje o citlivých konečných uživatelích, aktérech podílejících se na podezřelých zakázkách a, jsou-li tyto údaje k dispozici, o zvolených trasách.
c)  veškeré údaje o citlivých konečných uživatelích, aktérech podílejících se na podezřelých zakázkách a o zvolených trasách.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
2.  Předseda Koordinační skupiny pro dvojí užití konzultuje, kdykoli to považuje za nutné, vývozce, zprostředkovatele a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.
2.  Koordinační skupina pro dvojí užití konzultuje, kdykoli to považuje za nutné, vývozce, zprostředkovatele a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 3
3.  Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí v příslušných případech technické expertní skupiny složené z odborníků z členských států, jejichž úkolem bude zkoumat konkrétní otázky týkající se provádění kontrol, včetně otázek týkajících se aktualizace kontrolních seznamů Unie uvedených v příloze I. Technické expertní skupiny konzultují v příslušných případech vývozce, zprostředkovatele a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.
3.  Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí v příslušných případech technické expertní skupiny složené z odborníků z členských států, jejichž úkolem bude zkoumat konkrétní otázky týkající se provádění kontrol, včetně otázek týkajících se aktualizace kontrolních seznamů Unie uvedených v oddíle B přílohy I. Technické expertní skupiny konzultují vývozce, zprostředkovatele, organizace občanské společnosti a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká. Koordinační skupina pro dvojí užití především zřídí technickou pracovní skupinu pro hodnotící kritéria uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 14 odst. 1 písm. b) a pro vypracování pokynů pro dodržování náležité péče, a to při konzultaci s nezávislou skupinou odborníků, akademickou obcí a organizacemi občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
1.  Každý členský stát přijme příslušná opatření k zajištění řádného provádění všech ustanovení tohoto nařízení. Zejména stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení, která byla přijata k jeho provedení. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
1.  Každý členský stát přijme příslušná opatření k zajištění řádného provádění všech ustanovení tohoto nařízení. Zejména stanoví sankce za porušení, napomáhání k porušení a obcházení ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení, která byla přijata k jeho provedení. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Opatření zahrnují pravidelné audity vývozců zaměřené na rizika.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 2
2.  Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí mechanismus pro koordinaci prosazování předpisů, aby byla zajištěna přímá spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány.
2.  Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí mechanismus pro koordinaci prosazování předpisů, aby byla zajištěna přímá spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány a stanovena jednotná kritéria pro rozhodování o licencích. Na základě posouzení pravidel pro ukládání sankcí stanovených členskými státy, které provede Komise, mechanismus určí způsob, jak učinit sankce uložené za porušení tohoto nařízení obdobnými, pokud jde o povahu a účinek.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1
1.  Komise a Rada v příslušných případech vydají pokyny nebo doporučení ohledně osvědčených postupů pro subjekty uvedené v tomto nařízení, aby se zajistila účinnost režimu kontroly vývozu Unie a konzistentnost jeho uplatňování. Příslušné orgány členských států rovněž v příslušných případech vydají doplňkové pokyny pro vývozce, zprostředkovatele a přepravce, kteří mají sídlo nebo jsou usazeni v daném členském státě.
1.  Komise a Rada v příslušných případech vydají pokyny ohledně osvědčených postupů pro subjekty uvedené v tomto nařízení, aby se zajistila účinnost režimu kontroly vývozu Unie a konzistentnost jeho uplatňování. Příslušné orgány členských států rovněž v příslušných případech vydají doplňkové pokyny pro vývozce, zejména malé a střední podniky, zprostředkovatele a přepravce, kteří mají sídlo nebo jsou usazeni v daném členském státě.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – pododstavec 2
Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace pro vypracování zprávy. Tato výroční zpráva se zveřejní.
Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace pro vypracování zprávy. Tato výroční zpráva se zveřejní. Členské státy rovněž přinejmenším čtvrtletně a snadno přístupným způsobem zveřejní smysluplné informace o každé licenci, pokud jde o její druh a hodnotu, objem a povahu vybavení, popis výrobku, konečného uživatele a konečné použití, cílovou zemi a také informace týkající se schválení či zamítnutí žádosti o licenci. Komise a členské státy přihlížejí k oprávněnému zájmu dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 3 – pododstavec 1
Po uplynutí pěti až sedmi let ode dne použitelnosti tohoto nařízení provede Komise hodnocení tohoto nařízení a hlavní zjištění sdělí ve zprávě Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
Po uplynutí pěti až sedmi let ode dne použitelnosti tohoto nařízení provede Komise hodnocení tohoto nařízení a hlavní zjištění sdělí ve zprávě Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Toto hodnocení zahrnuje návrh na vypuštění kryptografie v části 2 kategorie 5 oddílu A přílohy I.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1 – písm. d
d)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
d)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3
3.  Evidence nebo záznamy a dokumenty uvedené v odstavcích 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil nebo byly poskytnuty zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc. Předkládají se na žádost příslušného orgánu.
3.  Evidence nebo záznamy a dokumenty uvedené v odstavcích 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil nebo byly poskytnuty zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc. Předkládají se na žádost příslušného orgánu.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1
1.  Komise a příslušné orgány členských států zajišťují v příslušných případech pravidelnou a vzájemnou výměnu informací se třetími zeměmi.
1.  Komise a příslušné orgány členských států spolupracují, kdy je to vhodné, s relevantními mezinárodními organizacemi, jako je OECD, zapojují se do mnohostranných režimů kontroly vývozu, na kterých se podílejí, aby se podpořilo dodržování seznamu zboží pro kybernetický dohled, které podléhá kontrolám vývozu a které je uvedeno v oddílu B přílohy I, na mezinárodní úrovni, zajišťují v příslušných případech pravidelnou a vzájemnou výměnu informací se třetími zeměmi, mimo jiné i v souvislosti s dialogem o zboží dvojího užití zavedeným v unijních dohodách o partnerství a spolupráci a dohodách o strategickém partnerství, a zapojují se do budování kapacit a do podpory vzestupné konvergence. Komise každoročně podává Evropskému parlamentu o těchto informačních činnostech zprávu.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Příloha I – oddíl A – DEFINICE TERMÍNŮ POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE
„Intrusivní software“ (4): „software“ speciálně navržený nebo upravený tak, aby nebyl zjistitelný‚ monitorovacími prostředky‘ nebo který je schopen překonat‚ ochranná protiopatření‘ počítače nebo zařízení fungujícího uvnitř sítě a který plní některou z těchto funkcí:
„Intrusivní software“ (4): „software“ speciálně navržený nebo upravený tak, aby byl spouštěn nebo instalován bez ‚povolení‘ vlastníků nebo ‚administrátorů‘ počítačů nebo zařízení fungujícího uvnitř sítě, který plní některou z těchto funkcí:
a.  extrakce dat nebo informací z počítače nebo zařízení fungujícího uvnitř sítě, nebo změna systémových nebo uživatelských dat; nebo
a.  nepovolená extrakce dat nebo informací z počítače nebo zařízení fungujícího uvnitř sítě, nebo změna systémových nebo uživatelských dat;
b.  změna standardního fungování počítačového programu nebo procesu s cílem umožnit výkon externě poskytovaných pokynů.
b.  změna systémových nebo uživatelských dat s cílem usnadnit přístup k datům uloženým na počítači nebo zařízení fungujícím uvnitř sítě provedená jinými stranami, než těmi, jimž k tomu udělil vlastník počítače nebo zařízení fungujícího uvnitř sítě souhlas.
Poznámky:
Poznámky:
1.  „Intrusivní software“ nezahrnuje žádný z těchto prvků:
1.  „Intrusivní software“ nezahrnuje žádný z těchto prvků:
a.  hypervizory, ladicí programy, nebo prostředky reverzního softwarového inženýrství;
a.  hypervizory, ladicí programy, nebo prostředky reverzního softwarového inženýrství;
b.  „software“ pro správu digitálních práv; nebo
b.  „software“ pro správu digitálních práv; nebo
c.  „software“ určený k instalaci výrobcem, administrátory nebo uživateli pro účely sledování aktiv nebo jejich opětovného získání.
c.  „software“ určený k instalaci administrátory nebo uživateli pro účely sledování aktiv, jejich opětovného získání nebo ‚testování bezpečnosti informačních a komunikačních technologií‘.
ca.  „software“ distribuovaný za výslovným účelem pomoci při odhalování, odstraňování nebo zabraňování jeho používání na počítačích nebo síťových zařízeních stran, které nemají povolení.
2.  Mezi síťová zařízení patří mobilní zařízení a inteligentní měřiče.
2.  Mezi síťová zařízení patří mobilní zařízení a inteligentní měřiče.
Technické poznámky:
Technické poznámky:
1.  ‚Monitorovací nástroje‘: „softwarová“ nebo hardwarová zařízení, která monitorují chování systémů nebo procesů odehrávajících se na určitém zařízení. Mezi monitorovací nástroje patří antivirové programy, koncové bezpečnostní produkty, produkty související s personální bezpečností, systémy detekce narušení, systémy prevence narušení nebo brány typu firewall.
1.  „Povolení“: informovaný souhlas uživatele (tj. kladné vyjádření o tom, že porozuměl povaze, dopadům a budoucím důsledkům úkonu, a ujednání o provedení tohoto úkonu).
2.  ‚Ochranná protiopatření‘: techniky, které mají zajistit bezpečné spouštění kódů, např. prevence proti spuštění datovým kódem (DEP), nahodilé přidělování adresového prostoru (ASLR) nebo separace spustitelného programového kódu (sandboxing).
2.  „Testování bezpečnosti informačních a komunikačních technologií“: odhalování a posuzování statického nebo dynamického rizika, zranitelnosti, chyb nebo slabých míst „softwaru“, sítí, počítačů, síťových zařízení a jejich součástí nebo provázaných zařízení za doloženým účelem zmírňování faktorů škodlivých pro bezpečný a zabezpečený provoz, využívání nebo zavádění.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha I – oddíl B – název
B.  SEZNAM JINÉHO ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ
B.  SEZNAM ZBOŽÍ PRO KYBERNETICKÝ DOHLED
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Příloha I – oddíl B – kategorie 10 – bod 10A001 – technická poznámka – písm. e a (nové)
ea)  výzkum týkající se sítí a bezpečnosti pro účely povoleného testování systémů bezpečnosti informací nebo jejich ochrany.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl A – část 3 – odst. 3
3.  Jakýkoli vývozce, který má v úmyslu toto povolení použít, se před prvním použitím tohoto povolení zaregistruje u příslušného orgánu členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen. Registrace je automatická a příslušný orgán ji vývozci potvrdí do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
3.  Členský stát může požadovat po vývozcích, kteří jsou usazeni na jeho území, aby se před prvním použitím tohoto povolení zaregistrovali. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozci potvrdí neprodleně, nejpozději však do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl A – část 3 – odst. 4
4.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději deset dnů před datem prvního vývozu.
4.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději třicet dnů od data uskutečnění prvního vývozu.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl A – část 3 – odst. 5 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl B – část 3 – odst. 3
3.  Jakýkoli vývozce, který má v úmyslu toto povolení použít, se před prvním použitím tohoto povolení zaregistruje u příslušného orgánu členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen. Registrace je automatická a příslušný orgán ji vývozci potvrdí do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
3.  Členský stát může požadovat po vývozcích, kteří jsou usazeni na jeho území, aby se před prvním použitím tohoto povolení zaregistrovali. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozci potvrdí neprodleně, nejpozději však do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl B – část 3 – odst. 5 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl C – část 3 – odst. 5
5.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději deset dnů před datem prvního vývozu.
5.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději třicet dnů od data uskutečnění prvního vývozu, nebo alternativně na základě požadavku příslušného orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování, který si pro toto povolení zvolily. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl C – část 3 – odst. 6 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl D – část 3 – odst. 6
6.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději deset dnů před datem prvního vývozu.
6.  Registrovaný vývozce uvědomí o prvním použití tohoto povolení příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen, nejpozději třicet dnů od data, kdy došlo k prvnímu vývozu, nebo alternativně na základě požadavku příslušného orgánu členského státu, v němž je vývozce usazen, před prvním použitím tohoto povolení. Členské státy informují Komisi o mechanismu oznamování, který si pro toto povolení zvolily. Komise zveřejní takto získané informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl D – část 3 – odst. 7 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl F – část 3 – odst. 5 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl G – část 3 – odst. 8 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl H – část 3 – odst. 1 – návětí a bod 1
1.  Toto povolení umožňuje přenos softwaru a technologií uvedených v části 1 jakýmkoli vývozcem, který má sídlo nebo je usazen v některém členském státě Unie, pokud je toto zboží určeno pouze pro použití:
1.  Toto povolení umožňuje přenos softwaru a technologií uvedených v části 1 jakoukoli společností, která je vývozcem, jenž má sídlo nebo je usazen v některém členském státě, na jakoukoli sesterskou, dceřinou či mateřskou společnost za předpokladu, že jsou tyto subjekty vlastněné či kontrolované stejnou mateřskou společností nebo jsou usazeny v členském státě, a za předpokladu, že předmětné zboží je určeno pro použití v rámci projektů spolupráce podniků, včetně vývoje komerčních výrobků nebo jejich výzkumu, poskytování servisních služeb, jejich výroby a užití, a v případě zaměstnanců a zpracovatelů zakázek se tak děje podle dohody zakládající zaměstnanecký poměr.
(1)  vývozcem nebo jakýmkoli subjektem vlastněným nebo kontrolovaným vývozcem;
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl H – část 3 – odst. 1 – bod 2
2)  zaměstnanci vývozce nebo jakéhokoli subjektu vlastněného nebo kontrolovaného vývozcem
vypouští se
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl H – část 3 – odst. 1 – pododstavec 2
při jeho vlastních komerčních činnostech souvisejících s vývojem výrobků a, v případě zaměstnanců, podle dohody zakládající pracovní poměr.
vypouští se
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl I – část 3 – odst. 3 – pododstavec 1
Jakýkoli vývozce, který má v úmyslu toto povolení použít, se před prvním použitím tohoto povolení zaregistruje u příslušného orgánu členského státu, v němž má sídlo nebo v němž je usazen. Registrace je automatická a příslušný orgán ji vývozci potvrdí do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
Členský stát může požadovat po vývozcích, kteří jsou usazeni na jeho území, aby se před prvním použitím tohoto povolení zaregistrovali. Registrace je automatická a příslušné orgány ji vývozci potvrdí neprodleně, nejpozději však do deseti pracovních dnů od přijetí žádosti.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Příloha II – oddíl J – část 3 – odst. 5 – bod 4
4)  konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.
4)  konečné použití a konečný uživatel zboží dvojího užití.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0390/2017).


Jmenování členky Účetního dvora – Eva Lindströmová
PDF 310kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2018 o návrhu, aby byla Eva Lindströmová jmenována členkou Účetního dvora (C8-0401/2017 – 2017/0819(NLE))
P8_TA(2018)0007A8-0003/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8‑0401/2017),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0003/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 od st. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 11. ledna 2018 uspořádal slyšení kandidátky Rady na členku Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Eva Lindströmová jmenována členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Jmenování člena Účetního dvora – Tony James Murphy
PDF 310kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2018 o návrhu, aby byl Tony James Murphy jmenován členem Účetního dvora (C8-0402/2017 – 2017/0820(NLE))
P8_TA(2018)0008A8-0002/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8‑0402/2017),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0002/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu dne 11. ledna 2018 uspořádal slyšení kandidáta Rady na člena Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Tony James Murphy jmenován členem Účetního dvora;

2.  vyzývá členské státy, aby při výběru svých kandidátů věnovaly pozornost a pokud je to možné, aby se inspirovaly modelem otevřeného výběrového řízení používaným Irskem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů *
PDF 1197kWORD 180k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))(1)
P8_TA(2018)0009A8-0392/2017

(Řádný legislativní postup: přepracování)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva.
(2)  Podpora obnovitelných forem energie je v souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU) jedním z cílů energetické politiky Unie. Základní součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Pařížské dohody z roku 2015 o změně klimatu přijaté na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) (dále jen „Pařížská dohoda“) a nutnosti dosáhnout nejpozději do roku 2050 v tuzemsku čistých nulových emisí, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také zásadní roli při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování ekologických, sociálních a zdravotních výhod a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva a v oblastech, v nichž probíhá omezování průmyslové výroby.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři se zavázali, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Aby se Unie nejpozději do roku 2050 přeorientovala na energeticky vysoce účinný systém, který se bude zakládat na obnovitelných zdrojích energie, musí se připravit na mnohem větší a rychlejší snížení emisí, než se dosud předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, však lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady v porovnání s odhady.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnostipro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dovážené ropě a plynu.
(3)  Zejména snižování spotřeby energie, intenzivnější vývoj lepších technologií, rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti velmi účinnými nástroji pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 201412 vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, by měl činit alespoň 27 %.
(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020.
__________________
12„Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014 tento cíl schválila, přičemž uvedla, že členské státy si mohou stanovit vlastní ambicióznější národní cíle.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.
(6)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 nazvaném „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ šel Parlament ještě dále a poukázal na svá předchozí stanoviska, pokud jde o unijní cíl ve výši alespoň 30 %, a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a na nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo vhodné, aby byl tento cíl podstatně ambicióznější.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Je tedy třeba přihlížet k náročným cílům stanoveným v Pařížské dohodě a k technologickému rozvoji, mj. ke snižování nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 324
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].
(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely cíle jednotlivých členských států. Členské státy by měly pouze výjimečně smět odchýlit se od stanovené úrovně svého cíle nejvýše o 10% v případě řádně odůvodněných, měřitelných a ověřitelných okolností, které by byly založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Cíle členských států v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měly být stanoveny s přihlédnutím k povinnostem  stanoveným v Pařížské dohodě, k významnému potenciálu, který doposud existuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a k investicím, které jsou nezbytné pro dosažení transformace energetiky.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Převedení celkového cíle Unie ve výši 35 % na jednotlivé cíle pro každý členský stát by mělo být realizováno na základě spravedlivého a přiměřeného rozdělení, které by zohledňovalo HDP jednotlivých členských států a jejich odlišnou výchozí pozici a potenciál, včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.
(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie slučitelné s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a s cílem dosažení ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Komise by měla posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.
(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, přičemž se zohledňují specifické rysy jednotlivých technologií a odlišné možnosti malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.
(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s cílem minimalizovat dlouhodobé náklady na energetickou transformaci pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií. Členské státy by při poskytování podpory zařízením měly využívat také zadávací řízení, která mohou být buď zaměřená na určitou technologii, nebo být technologicky neutrální.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ Evropská rada poukázala na význam větší provázanosti vnitřního trhu s energií a na to, že je nutné zajistit dostatečnou podporu začlenění stále vyšší míry variabilní obnovitelné energie do sítě, a umožnit tak Unii, aby naplnila své ambice vedoucího hráče energetické transformace. Je proto důležité urychleně zvýšit míru propojení a dosáhnout pokroku při dosahování cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)  Při koncipování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy přihlížet k zásadám oběhového hospodářství a hierarchie nakládání s odpady uvedeným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES1a. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a také jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet takové režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu. Členské státy by měly také zajistit, aby opatření zavedená podle této směrnice nebyla v rozporu s cíli směrnice 2008/98/ES.
__________________
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 c (nový)
(16c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby docházelo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoli odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 d (nový)
(16d)  Členské státy by měly v největší možné míře podporovat a upřednostňovat využívání tuzemských zdrojů obnovitelné energie a vyvarovat se situací narušujících trh, které vedou k rozsáhlému dovozu zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba přihlížet k přístupu založenému na životním cyklu a podporovat jej.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 e (nový)
(16 e)  Komunity, města a místní orgány využívající obnovitelné zdroje energie by měly mít právo účastnit se dostupných režimů podpory ve stejné míře jako ostatní významní účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům umožněno přijmout opatření, včetně poskytování informací a technické a finanční podpory prostřednictvím jednotných administrativních kontaktních míst, s cílem snížit administrativní požadavky, začlenit nabídková kritéria zaměřená na danou komunitu, zavést ve prospěch komunit obnovitelné energie na míru uzpůsobený časový rámec pro předkládání nabídek nebo jim umožnit získat odměnu prostřednictvím přímé podpory.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 f (nový)
(16f)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo brát v potazpolitiky související s účastí těch, kdo jsou projekty dotčeni, včetně případných původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich pozemkovým právům.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 g (nový)
(16g)  Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 h (nový)
(16 h)   V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie by se měl zohlednit negativní dopad na jiné účastníky trhu. Režimy podpory by proto měly zmírňovat riziko narušení trhu a narušení hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17 a)  Po členských státech by se mělo požadovat, aby postupně a částečně otevíraly přístup k podpoře také projektům umístěným v jiných členských státech, a to až na úroveň odpovídající fyzickým tokům mezi členskými státy, přičemž by však otevírání režimů podpory nad tento závazný podíl mělo zůstat dobrovolné. Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají různé režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je klíčové, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Tato směrnice se zaměřuje na usnadnění přeshraničního poskytování podpory určené energii z obnovitelných zdrojů, aniž by byly v nepřiměřené míře postiženy vnitrostátní režimy podpory. Směrnice proto kromě povinného částečného otevření režimů podpory zavádí optimální mechanismy spolupráce mezi členskými státy, které jim umožní dohodnout se na míře, v níž bude jeden členský stát podporovat výrobu energie v druhém členském státu, a na míře, v níž by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do celkového vnitrostátního cíle jednoho či druhého z nich. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu – nad počáteční minimální závazný podíl – se jejich vnitrostátní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanismů spolupráce stanovených v této směrnici.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.
(18)  Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měla by být politika podpory obnovitelných zdrojů předvídatelná a stabilní a měla by se vyhýbat častým nebo retroaktivním změnám. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly veškeré změny v politikách podpory oznamovat s řádným předstihem před provedením takových změn a přiměřeně je konzultovat se zúčastněnými stranami. Členské státy by měly v každém případě zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].
(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. S cílem zajistit, aby se ústřední pozornost v rámci procesu energetické transformace zaměřila na občany by členské státy měly v rámci svých akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů vypracovat dlouhodobé strategie, které by městům, komunitám obnovitelné energie a samospotřebitelům usnadnily výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie 2016/0375(COD)] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o dlouhodobé strategie, plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Unii jedinečnou příležitost snížit svou závislost na fosilních palivech, přispět k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořit nové průmyslové odvětví, které bude vytvářet nová pracovní místa na velké části území, včetně nejvzdálenějších regionů. Unie proto musí usilovat o zavedení hospodářských a regulačních podmínek příznivých pro rozvoj využívání této energie.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24 a (nový)
(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.
(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.
__________________
__________________
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně oleje palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.
(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat, přičemž musí být v plném souladu s mezinárodním právem. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.
__________________
__________________
18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie. Kromě toho by dotyčné členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotyčné třetí země při rozvíjení jejich vlastní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ctižádostivých cílů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 b (nový)
(28b)   Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů ze třetích zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 c (nový)
(28c)   Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se energie z obnovitelných zdrojů s cílem vyrábět tuto energii, a uspokojovat tak rostoucí poptávku po energii. Před koncem roku 2015 si více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 d (nový)
(28d)   Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak omezení nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)  V závislosti na geologických rysech dané oblasti se mohou při výrobě geotermální energie rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží. Je třeba investovat výhradně do výroby geotermální energie s malými dopady na životní prostředí, při níž dochází k nižším emisím skleníkových plynů ve srovnání s konvenčními zdroji. Komise by proto do prosince 2018 měla vyhodnotit, zda je potřebný legislativní návrh zaměřený na regulaci emisí všech látek, včetně CO2, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí, a to jak v průběhu průzkumu, tak provozování, ze strany geotermálních elektráren.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.
(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními k dosažení úspory energie a zvyšování energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci obnovitelné energie, zejména podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zdrojů odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.
__________________
__________________
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36
(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost, mimo jiné i pro samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a komunity využívající tuto energii. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43
(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů.
(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 45
(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.
(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49
(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a podporovat využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.
(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami, v širší míře poskytovat technickou pomoc a zajišťovat programy odborné přípravy s cílem zvýšit regulační, technickou a finanční odbornost na místě a také zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků Unie, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 a (nový)
(49a)  Pokud se jedná o obnovitelné zdroje energie, místní a regionální orgány si často stanoví ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo evropská iniciativa pro inteligentní města, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Takové sítě jsou nezbytné a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované průkopnické regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států sdružovat se a nabízet společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve uzavřít mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 b (nový)
(49b)  Místní úřady a města stojí v čele řízení energetického přechodu a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jakožto občanům nejbližší úroveň správy hrají místní samosprávy klíčovou úlohu při budování veřejné podpory pro cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu, přičemž rozšiřují decentralizovanější a integrovanější energetické systémy. Je důležité zajistit lepší přístup velkých i menších měst a regionů k financování, aby se podpořily investice do místních obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 49 c (nový)
(49c)  Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 50
(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.
(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 51
(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.
(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu a energii z mořských zdrojů. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií a stát se územím využívajícím 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Nejvzdálenější regiony by navíc měly být schopny plně využívat své zdroje, a to při dodržení přísných kritérií udržitelnosti a v souladu s místními podmínkami a potřebami, s cílem zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit svou energetickou nezávislost.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 52
(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.
(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53
(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.
(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Tarify pro vlastní spotřebu a odměna za ni by měly stimulovat vývoj inteligentnějších technologií integrace energie z obnovitelných zdrojů a motivovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů k rozhodování o investicích, z nichž by měl prospěch jak spotřebitel, tak i síť. Pro takovou rovnováhu je zapotřebí zajistit, aby samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelné energie měli nárok na odměnu za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do sítě, přičemž by tato cena měla odrážet tržní hodnotu dodané elektřiny a také dlouhodobý přínos z hlediska sítě, životního prostředí a společnosti. To musí zahrnovat dlouhodobé náklady a přínosy spojené se samospotřebou, pokud jde o náklady, jimž se síť, společnost a životní prostředí vyhnuly, zejména ve spojení s dalšími možnostmi spojenými s distribucí energie, jako je energetická účinnost, skladování energie, odezva na straně poptávky a komunitní sítě. Taková odměna by měla být stanovena na základě analýzy nákladů a přínosů možnostmi spojenými s distribucí energie podle článku 59 [směrnice Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) 2016/0380(COD)].
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53 a (nový)
(53a)  V některých případech by měla být povolena kolektivní samospotřeba, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech. Možnost kolektivní samospotřeby rovněž poskytuje komunitám obnovitelné energie příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 53 b (nový)
(53b)  Členské státy musí zajistit dodržování předpisů týkajících se spotřeby a zaručit zavedení nebo posílení opatření určených k potírání nuceného prodeje, nekalých prodejních praktik i zavádějících tvrzení, pokud jde o instalaci zařízení pro energii z obnovitelných zdrojů, tedy k potírání praktik, které jsou zaměřeny zejména na nejzranitelnější občany (starší osoby, obyvatele venkovských oblastí atd.).
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 54
(54)  Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.
(54)  Účast lokálních občanů i místních orgánů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což přinese investice na místní úrovni, větší výběr pro spotřebitele a větší účast občanů na energetickém přechodu, konkrétně díky podpoře účasti domácností, jež by jí jinak nemusely být schopny, zlepšení energetické účinnosti na úrovni domácností a pomoc v boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 55 a (nový)
(55a)  Je důležité, aby členské státy zajistily spravedlivé a nediskriminační přidělování nákladů na sítě a odvodů pro všechny uživatele elektrické soustavy. Všechny síťové tarify by měly odrážet náklady.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 57
(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.
(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí a lidské zdraví.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 59 a (nový)
(59a)  Spotřebitelé v rámci domácností a komunit, kteří se zabývají obchodováním s vlastní flexibilitou, samospotřebou nebo prodejem své vlastní vyrobené elektřiny, si zachovají svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na smlouvu s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 60
(60)  Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.
(60)  Využívání účinných systémů vytápění nebo chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie by mělo jít ruku v ruce s rozsáhlou renovací budov, čímž by se snížila poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispělo ke zmírňování energetické chudoby i k vytváření kvalifikovaných pracovních míst na místní úrovni. Proto by měl být kladen důraz na možné synergie mezi potřebou zvýšit míru využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 61 a (nový)
(61a)  V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy, a to předložením návrhu inciativy pro přechod k železniční dopravě, jež bude přínosem pro čistou veřejnou dopravu.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 62
(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.
(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začnou využívat pastviny nebo zemědělská půda, které byly dříve určené pro produkci potravin a krmiv, bude i nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech, a to buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy v jiných oblastech na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, přičemž je nutné rozlišovat biopaliva z potravinářských plodin s nejlepšími vlastnostmi, pokud jde o emise skleníkových plynů, a nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Je třeba urychlit zavádění pokročilých biopaliv a elektrické mobility.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 a (nový)
(63a)  Unie a členské státy by měly usilovat o rozšíření skladby zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, snížení celkové spotřeby energie v dopravě a zvýšení energetické účinnosti ve všech sektorech dopravy. Opatření za tímto účelem by mohla být podporována jak prostřednictvím plánování dopravy, tak výroby vozidel s vyšší energetickou účinností.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 b (nový)
(63b)  Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu by poskytly účinný způsob, jak prosazovat zavádění obnovitelných alternativ v odvětví dopravy a jak zajistit, aby bylo dosaženo dalších úspor emisí skleníkových plynů a v dlouhodobém horizontu i dekarbonizace dopravy. Normy palivové účinnosti by měly být modernizovány v souladu s technologickým vývojem a s cíli v oblasti klimatu a energetiky.
Pozměňovací návrh 286
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 63 c (nový)
(63c)  Očekává se, že pokročilá biopaliva budou hrát důležitou úlohu při omezování emisí skleníkových plynů v odvětví letectví, a proto by povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů měla být dodržována také konkrétně v případě paliv dodávaných do odvětví letectví. Na úrovni Unie i členských států je třeba rozvíjet politiku, která podnítí přijetí provozních opatření k úspoře paliv v lodní dopravě, a zároveň podporovat výzkum a vývoj zaměřený na zvýšení podílu námořní dopravy poháněné větrnou a solární energií.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 65 a (nový)
(65a)  Aby bylo možné přesněji zohlednit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě, měla by být vytvořena vhodná metodika a měla by být prozkoumána různá technická a technologická řešení pro tyto účely.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 66
(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.
(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji, a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být tato příloha pravidelně vyhodnocována.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 68
(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce.
(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat ty způsoby použití v energetice, které vycházejí pouze z vyššího udržitelného využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů, a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 287
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 68 a (nový)
(68a)  Dále by se měla zdůrazňovat součinnost mezi oběhovým hospodářstvím, biohospodářstvím a podporou energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo zajištěno nejhodnotnější využití surovin a nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí. Politická opatření Unie a členských států na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů by měla vždy zohledňovat zásadu účinného využívání zdrojů a optimálního využití biomasy.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 69
(69)  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
(69)  Obnovitelná energie by měla být vždy vyráběna udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a ty formy obnovitelné energie, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 71
(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.
(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít nebo podněcovat škodlivý vliv na biologickou rozmanitost v Unii nebo mimo ni. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. Měla by však být zaručena biologická rozmanitost a dále kvalita, zdraví, životaschopnost a vitalita takových lesů. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 72 a (nový)
(72a)  Kritéria udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly zajistit, aby byl přechod na nízkouhlíkové hospodářství v souladu se sdělením Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „ Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ a důsledně dodržoval hierarchii způsobů nakládání s odpady v Unii uvedené ve směrnici 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 73
(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.
(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích nebo mokřadech, u nichž by bylo za tímto účelem nutné odvodnění, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 74 a (nový)
(74a)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být produkovány za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 75
(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.
(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by tím byla dotčena přísná ochrana primárních zdrojů, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat potenciál, který skýtají jejich zdroje, v zájmu zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a energetické nezávislosti těchto regionů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76
(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS.
(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni dodavatelské základny. Hospodářské subjekty by měly zajistit přijetí opatření k zamezení nebo omezení negativních dopadů těžby na životní prostředí. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala ujednání pro uplatňování požadavků na základě osvědčených postupů členských států a také provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 a (nový)
(76a)  Pokud není v rámci vnitrostítníchprávních předpisů nebo praxe splněno jediné kritérium týkající se udržitelnosti lesní biomasy, měly by být na úrovni dodavatelské základny poskytnuty podrobnější informace odpovídající tomuto kritériu, aniž by bylo nutné dodávat další informace o kritériích, jež byla již splněna na úrovni členského státu.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 b (nový)
(76b)  Přístup založený na riziku by se měl uplatňovat již od vnitrostátní úrovně. Pokud nejsou v rámci vnitrostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů splněny požadavky jediného kritéria, měly by být informace o této skutečnosti poskytnuty na úrovni dodavatelské základny s cílem zmírnit riziko neudržitelné výroby lesní biomasy.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 76 c (nový)
(76c)  Těžba pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k navýšení produkce těchto materiálů v rámci Unie. Subjekty by měly zajistit, aby těžba probíhala v souladu s kritérii udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 78
(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.
(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména by měla být více podporována zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně z biomasy, v nejvzdálenějších regionech, jež jsou silně závislé na dovozu energie, s podmínkou dodržování kritérií udržitelnosti, která se na výrobu takové energie z obnovitelných zdrojů vztahují a která jsou přizpůsobena specifikům těchto regionů.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 80
(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.
(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné zohlednit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 82
(82)  Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.
(82)  Dobrovolné režimy mohou hrát velkou roli při poskytování důkazů o souladu s minimálními kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 84
(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.
(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory přímých emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor přímých emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 85
(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.
(85)  Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 99
(99)   Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv; zvážení navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy a aby byla zajištěna plná transparentnost napříč všemi odvětvími výroby energie, stanovení do 31. prosince 2018 kritérií pro výrobu fosilních paliv a energií z fosilních zdrojů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 288
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, energie okolního prostředí, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, z biometanu, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  „teplem okolního prostředí“ se rozumí tepelná energie užitečné teploty, jež je získávána nebo zachycována pomocí tepelných čerpadel, která ke svému fungování potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii, a již lze ukládat v okolním vzduchu, pod zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;
b)  „energií z okolního prostředí“ se rozumí termální energie užitečné teploty, již lze ukládat v okolním vzduchu (s výjimkou odpadního vzduchu) nebo v povrchových nebo odpadních vodách; Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;
Pozměňovací návrh 289
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;
c)   „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, ale s výjimkou rašeliny a materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo přeměněných na fosílie, – jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových, městských a komunálních odpadů biologického původu, a bakterií;
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. d
d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;
d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny, tepla a dopravního paliva a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. e
e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;
e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. f
f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;
f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy nebo biomasou;
Pozměňovací návrh 290
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. g
g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
g)   „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy nebo jejím prostřednictvím;
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. i
i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;
i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné podporu výzkumu, investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. q
q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;
q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin) a luční plodiny (jako je tráva, jetel a vojtěška), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;
Pozměňovací návrh 291
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. s
s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;
s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva používaná v dopravě než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy, u nichž je obsažený uhlík zachycován z okolního vzduchu;
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. z
z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti;
z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem navýšení či náhrady kapacity nebo zvýšení účinnosti;
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. y
y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;
y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí nevyhnutelné teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie (po využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo tam, kde kombinovaná výroba tepla a elektřiny není možná) nebo z terciární sféry, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a
aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník nebo skupina společně jednajících zákazníků ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) 2016/0380(COD)], který nebo která spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jejich prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obytné čtvrti, obchodní nebo průmyslové zóny nebo zóny sdílených služeb nebo tatáž distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa a (nové)
aaa)  „komunitou obnovitelné energie“ se rozumí místní energetická komunita, jak je definována v článku 2 směrnice ... Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD)], která splňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 této směrnice;
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b
bb)  „vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů;
Netýká se českého znění
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c
cc)  „smlouvou o nákupu energie“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;
cc)  „smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická nebo fyzická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;
Pozměňovací návrh 305
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. ee
ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;
ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A a z odpadu a zbytkové biomasy nepocházejících z potravinářských/krmných plodin, pokud toto biomasa splňuje kritéria udržitelnosti uvedená v článku 26;
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. f f
ff)  „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;
vypouští se
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. ff a (nové)
ff a) „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z nevyhnutelných odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů, s významnými úsporami skleníkových plynů po celý jejich životní cyklus; pokud je vyrobeno z toků pevného odpadu, použije se pouze odpad, který není opakovaně použitelný ani mechanicky recyklovatelný při plném respektování hierarchie nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES; pokud je vyrobeno z plynných emisí z procesů, musí být emise nevyhnutelné, a nikoli úmyslným důsledkem výrobního procesu; poměrná část plynného odpadu použitá k produkci těchto recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nemůže být započtena do jiných systémů snižování emisí, jako je systém EU pro obchodování s emisemi;
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. j j
jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;
jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední povolení nebo podobné právo podle vnitrostátních anebo regionálních právních předpisů k těžbě lesní biomasy;
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. m m
mm)  „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;
mm)  „dodavatelskou základnou“ se rozumí region, ze kterého pochází vstupní surovina biomasy;
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – písm. n n
nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;
nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES;
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 3 – název
Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030
Závazný celkový cíl Unie a vnitrostátní cíle pro rok 2030
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1
1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.
1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.
Pozměňovací návrh 306
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.   Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů u všech forem dopravy činil v roce 2030 alespoň 12 % konečné spotřeby energie v oblasti dopravy v daném členském státě. Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby zahrnuli minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů podle článku 25.
Aby se započítávaly do tohoto cíle, musí být úspory emisí skleníkových plynů dosažené používáním biopaliv a bioplynu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 26 odst. 7 v porovnání s fosilními palivy v souladu s metodikou uvedenou v čl. 28 odst. 1.
Pokud je příspěvek z biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin v členském státě nižší než 2 %, a nestačí tak k pokrytí rozdílu mezi povinností dodavatelů paliv a dopravním cílem ve výši 12 %, může daný členský stát příslušným způsobem upravit svůj strop stanovený v čl. 7 odst. 1 na nejvýše 2 %.
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2
2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].
2.  Členské státy stanoví cíle ke splnění tohoto celkového cíle pro rok 2030 v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 13 nařízení ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)]. Pokud Komise na základě posouzení konečných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)] dojde k závěru, že cíle členských států jsou nedostatečné ke kolektivnímu splnění celkového závazného cíle Unie, členské státy, jejichž cíl nedosahuje hodnot vyplývajících z uplatnění vzorce stanoveného v příloze Ia, svůj cíl přiměřeně navýší.
V případech, kdy členský stát kvůli výjimečným a řádně odůvodněným okolnostem nespěje ke splnění svého plánovaného cíle, může se od plánované úrovně svého cíle odchýlit o maximálně 10 % do roku 2025, při současném oznámení této skutečnosti Komisi. Pokud by to ohrožovalo splnění celkového závazného cíle Unie, přijmou Komise a členské státy nápravná opatření stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], aby tak vzniklý výpadek účinně kompenzovaly.
Pozměňovací návrh 321
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.   Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politika, včetně systému podpory, byla koncipována tak, aby byla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES a aby závažným způsobem nenarušovala trh s (vedlejšími) produkty, odpady a zbytky. Za tímto účelem členské státy ve zprávách, které vyžaduje čl. 18 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], pravidelně přezkoumají svou vnitrostátní politiku a odůvodní veškeré odchylky.
Pozměňovací návrh 113
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 4
4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podpory projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s přeshraničním rozměrem.
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 4 – název
Finanční podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů
Podpora pro energii z obnovitelných zdrojů
Pozměňovací návrh 322/rev
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1
1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.
1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle Unie a cílů členských států stanovených v článku 3 nebo je překonat, mohou členské státy v souladu s článkem 195 SFEU a s články 107 a 108 této smlouvy uplatňovat režimy podpory.
Aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami, musí být systémy podpory obnovitelné energie z biomasy navrženy tak, aby se zabránilo podpoře nevhodného využívání biomasy primárně k výrobě energie, pokud existuje možnost jejího průmyslového využívání nebo využívání jako materiálu s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo zahrnovat upřednostňování odpadů a zbytků. Členské státy by měly přihlížet k dostupným udržitelným dodávkám biomasy. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být tržně orientované, aby se zamezilo narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možné náklady na integraci systému nebo omezení sítě.
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou uplatňovat technologicky neutrální nebo technologicky specifické mechanismy podpory. Technologicky specifické mechanismy podpory mohou být uplatňovány zejména z některého z následujících důvodů:
a)  dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;
b)  potřeba dosáhnout technologické nebo regionální diverzifikace skladby zdrojů energie;
c)  účinné systémové plánování a integrace sítí;
d)  omezení soustavy a stabilita sítě;
e)  environmentální omezení.
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.
2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby došlo k maximální integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy, a aby jim zároveň byly poskytovány kompenzace za narušení trhu.
Členské státy mohou stanovit výjimky pro malá zařízení o výkonu nižším než 500 kW a demonstrační projekty. Avšak elektřina z větrné energie podléhá limitu ve výši 3 MW instalovaného výkonu nebo 3 výrobních jednotek.
Aniž jsou dotčeny limity ve druhém pododstavci, mohou členské státy podporovat komunity obnovitelné energie prostřednictvím dalších mechanismů a postupů.
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení, uplatní se požadavky stanovené v odstavci 3a za předpokladu, že tato podpora není určena malým zařízením s výkonem nižším než 1 MW, projektům v oblasti větrné energie s maximálně šesti výrobními jednotkami nebo výkonem 6 MW ani demonstračním projektům.
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů, členské státy:
a)  stanoví a zveřejní nediskriminační a transparentní předvýběrová kritéria a pravidla týkající se termínu dodání projektu,
b)  za účelem kontroly návrhu zadávací dokumentace konzultují se zúčastněnými stranami,
c)  zveřejní informace o již uskutečněných nabídkových řízeních, včetně míry realizace projektů.
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy zveřejní dlouhodobý harmonogram týkající se očekávaného přidělování podpory, pokrývající nejméně pět následujících let a obsahující orientační harmonogram (případně včetně četnosti nabídkových řízení), výkon, rozpočet nebo maximální plánovanou podporu na každou jednotku a způsobilé technologie.
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 c (nový)
3c.  Členské státy při přípravě mechanismů podpory zohlední specifické vlastnosti komunit obnovitelné energie a samospotřebitelů, aby jim umožnily soutěžit za rovnocenných podmínek.
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 d (nový)
3d.  Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit finanční podporu pro projekty realizované v těchto regionech, s cílem přihlédnout k výrobním nákladům spojeným s jejich specifickými podmínkami, tj. k izolaci a vnější závislosti.
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4
4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.
4.  Členské státy nejméně každé čtyři roky posuzují efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a její distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů i na konkurenceschopnost průmyslu.
Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory na investice. Členské státy začlení toto posouzení do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i do aktualizací těchto plánů v souladu s nařízenímEvropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Dlouhodobé plánování týkající se rozhodnutí o podpoře a koncipování nové podpory vychází z výsledků uvedených posouzení, přičemž přihlíží k celkové účinnosti podpory, pokud jde o dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie i dalších cílů, jako je cenová dostupnost a rozvoj energetických komunit, i k jejím distributivním účinkům na různé skupiny spotřebitelů a na konkurenceschopnost průmyslu.
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 a (nový)
4a.  Do roku ... [2021] a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o výsledcích nabídkových řízení v Unii a analyzuje zejména schopnost nabídkových řízení:
a)  dosahovat nižších nákladů,
b)  dosahovat technologického zlepšení,
c)  dosahovat vysoké míry realizace,
d)  poskytovat nediskriminační přístup malým aktérům a místním orgánům.
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 b (nový)
4b.  Do ... [šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost] přezkoumá Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (2014/C 200/01) s cílem plně do nich začlenit obecné zásady stanovené v článku 4 této směrnice.
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4 c (nový)
4c.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby žádný režim podpory energie z obnovitelných zdrojů nebyl poskytován na komunální odpad, který nesplňuje podmínky povinností odděleného sběru stanovených ve směrnici 2008/98/ES.
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.
1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou svou podporu omezit na zařízení v členských státech, do nichž je díky propojovacímu vedení přímé spojení.
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.
2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 8% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 13% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech. Vedle těchto minimálních úrovní mají členské státy právo rozhodnout podle článků 7 až 13 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy, mohou požádat, aby je Komise osvobodila od povinnosti stanovené v tomto článku, mj. pokud jde o rozhodnutí nedovolit zařízením instalovaným na jejich území účastnit se režimů podpory organizovaných jinými členskými státy, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:
a)  nedostatečná kapacita propojení,
b)  nedostatek přírodních zdrojů,
c)  nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek energie nebo na dobré fungování trhů trhu s energií v členském státě, který o výjimku žádá.
Veškeré výjimky udělené podle tohoto odstavce se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a měly by být do 31. prosince 2025 podrobeny přezkumu.
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 3
3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.
3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční režim včetně podmínek účasti a úhrady finančních prostředků zohledňujících různé daně a poplatky, v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení. Cílem dohody o spolupráci je harmonizovat podmínky administrativního rámce ve spolupracujících zemích a zajistit tak rovné podmínky.
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 4
4.  Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.
4.  Komise je nápomocna členským státům během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních a kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a přínosech spolupráce a také poradenství a odborné znalosti během celého procesu. Za tímto účelem Komise podporuje výměnu osvědčených postupů a vytváří vzory dohod o spolupráci, které tento proces usnadňují.
Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout úpravu procentních podílů uvedených v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1
Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.
Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté na nové nebo stávající projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky projektů.
Pokud se změní další regulační nástroje a tyto změny se dotknou podporovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby regulační změny neměly negativní dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů.
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
Členské státy zajistí, aby veškeré změny režimů podpory byly prováděny na základě dlouhodobého plánování v souladu s čl. 4 odst. 4 a byly zveřejňovány nejméně devět měsíců předtím, než vstoupí v platnost, a aby tyto změny podléhaly transparentnímu a inkluzivnímu procesu veřejné konzultace. V případě veškerých podstatných změn stávajícího režimu podpory je nutné zajistit přiměřenou přechodnou dobu, než nový režim podpory vstoupí v platnost.
Pokud mají regulační změny nebo změny provozování sítě zásadní negativní nebo diskriminační dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů, členské státy zajistí, aby tyto podporované projekty obdržely kompenzaci.
Pozměňovací návrh 307
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4
Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.
Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více, než je jejich příspěvek k hrubé konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů energie v daném členském státě v roce 2017 s tím, že podíl hrubé konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy představuje nejvýše 7 %. Příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z palmového oleje bude od roku 2021 činit 0 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy a jiné nezamýšlené dopady na udržitelnost.
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1
Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.
Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.
Pozměňovací návrh 137
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 3
Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední tepelná energie okolního prostředí využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.
Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie přenášená tepelnými čerpadly pro výrobu tepla nebo chladu, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.
Pozměňovací návrh 138
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 4 a (nový)
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením metodiky pro výpočet objemu energie z obnovitelných zdrojů využité k vytápění nebo chlazení a k dálkovému vytápění a chlazení a k revizi přílohy VII o výpočtu energie z tepelných čerpadel.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4 – písm. b a (nové)
ba)  Pro účely splnění cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. a) se příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy stanoví jako 2násobek, příspěvek paliv dodávaných v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.
Pozměňovací návrhy 140 a 308
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, s cílem změnit seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady oběhového hospodářství, hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě hodnocení životního cyklu emisí a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 309
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3
Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.
Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin. Komise vypracuje v roce 2025 zvláštní hodnocení s cílem vypustit vstupní suroviny z přílohy IX s tím, že každý akt v přenesené pravomoci, který z toho vyplyne, bude přijat do jednoho roku po tomto hodnocení.
Pozměňovací návrh 310
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)
Vstupní suroviny jsou z přílohy IX vypuštěny až po veřejné konzultaci a v souladu se zásadami stability finanční podpory stanovenými v článku 6. Aniž by byl dotčen článek 26, budou-li vstupní suroviny vypuštěny, mají stávající zařízení vyrábějící biopaliva z těchto vstupních surovin nadále možnost započítávat tuto energii jako obnovitelnou a započítávat ji do povinnosti dodavatelů paliv uvedené v článku 25, a to do výše svých historických úrovní výroby a nikoli nad jejich rámec.
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 5 a (nový)
5a.  Členské státy zajistí, aby při stanovování politik na podporu výroby paliv ze vstupních surovin uvedených v příloze IX této směrnice byla dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovená vesměrnici 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se hledisek životního cyklu při uvažování o celkových dopadech vzniku a řízení různých toků odpadů.
Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 5 a (nový)
5a.  Komise usnadňuje zavádění společných projektů mezi členskými státy, zejména prostřednictvím specializované technické pomoci a podpory projektového rozvoje.
Pozměňovací návrh 145
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.
1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.
Pozměňovací návrh 146
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, se zvláštním důrazem na lidská práva.
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 3 – písm. e
e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.
e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 5 – písm. d
d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.
d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b) ,c) a ca)ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy, zejména prostřednictvím šíření pokynů a osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související přenosové a distribuční sítě a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva nebiologického původu z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy, byly přiměřené a nezbytné a v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.
Pozměňovací návrh 151
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů;
a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů a předpokládaly stanovení předvídatelných časových rámců pro vydání nezbytných povolení a licencí;
Pozměňovací návrh 152
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d
d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.
d)  pro malé projekty a pro decentralizovaná zařízení na výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení.
Pozměňovací návrh 153
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.
vypouští se
Pozměňovací návrh 154
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu.
4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie, a to i při raném prostorovém plánování, při posuzování potřeb a přiměřenosti s přihlédnutím k energetické účinnosti a k reakci na poptávku, i specifická ustanovení o samospotřebě obnovitelné energie a komunitách obnovitelné energie, a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.
Pozměňovací návrh 155
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 2
Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.
Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby obnovitelné energie, místního skladování energie, energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.
Pozměňovací návrh 156
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3
Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů nebo zařízení na výrobu obnovitelné energie v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné prostřednictvím dálkového vytápění a chlazení vyrobeného za pomoci značného podílu energie z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím individuální nebo kolektivní samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů, v souladu s článekem 21, nebo prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu.
Pozměňovací návrh 157
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 6
6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním norem pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)], nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 158
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 7
7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a zařízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují.
7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě nahrazení starých topných systémů s cílem podpořit jejich častější nahrazování a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady ... [o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)].
Pozměňovací návrh 159
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 8
8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.
8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení by mělo konkrétně zohlednit prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.
Pozměňovací návrh 160
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 8 a (nový)
8a.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni do svých regionálních a vnitrostátních plánů mobility a dopravy zahrnovaly ustanovení s cílem začleňovat a zavádět druhy dopravy využívající energii z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 161
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 9
9.  Členské státy odstraní administrativní překážky pro uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření.
9.  Členské státy vyhodnotí regulační a administrativní překážky a potenciál nákupu energie z obnovitelných zdrojů korporátními zákazníky na svém území a stanoví regulační a administrativní rámec na podporu uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření, a zajistí přitom, aby se na smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů nevztahovaly nepřiměřené postupy a poplatky, které by neodrážely náklady. Uzavřením smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů se jménem korporátního zákazníka zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19. Tento podpůrný rámec je nedílnou součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 162
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 2
2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.
2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí. Žadatelé by měli být schopni předložit veškeré příslušné dokumenty v digitální podobě.
Pozměňovací návrh 163
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 3
3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.
3.  Aby se usnadnil přístup k relevantním informacím, jednotné administrativní kontaktní místo nebo členský stát zřídí ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy jednotnou online informační platformu, kde budou vysvětelny postupy pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu, projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných a projektů komunit obnovitelné energie. Pokud se členský stát rozhodne mít více než jedno jednotné administrativní kontaktní místo, informační platforma nasměruje žadatele na kontaktní místo, které je pro jeho žádost relevantní.
Pozměňovací návrh 164
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 4
4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.
4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 4a a odst. 5 a v článku 17.
Pozměňovací návrh 165
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 4 a (nový)
4a.  U zařízení s elektrickým výkonem mezi 50kW a 1MW nepřesáhne povolovací proces jeden rok. Za řádně odůvodněných mimořádných okolností může být tento časový limit prodloužen o další tři měsíce.
Lhůtami uvedenými v odstavci 4 a 4a nejsou dotčena soudní odvolání a opravné prostředky a je možné je prodloužit maximálně o dobu trvání soudních odvolání a postupů pro uplatnění opravných prostředků.
Členské státy zajistí žadatelům přístup k mechanismům mimosoudního řešení nebo k jednoduchým a dostupným soudním řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího procesu a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 166
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 5
5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.
5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0379(COD), členské státy zajistí, aby práva na přístup a připojení k síti byla u modernizačních projektů zachována alespoň v případech, kdy nedojde ke změně výkonu.
Pozměňovací návrh 354
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 5 a (nový)
5 a.   Členské státy prostřednictvím svých povolovacích postupů a postupů pro udělování koncesí zajistí, aby do 31. prosince 2022 bylo 90 % čerpacích stanic, které se nacházejí podél vozovek hlavní sítě ustanovené nařízením (EU) č. 1315/2013 (hlavní síť TEN-T), vybaveno veřejně přístupnými a vysoce výkonnými dobíjecími stanicemi pro elektrická vozidla. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, které rozšíří působnost tohoto odstavce na paliva podle článku 25.
Pozměňovací návrh 167
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 1
1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.
1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.
Odchylně od prvního pododstavce se v případě demonstračních projektů a zařízení o výkonu mezi 10,8 kW a 50 kW může provozovatel distribuční soustavy rozhodnout v odůvodněných případech prosté ohlášení odmítnout nebo navrhnout alternativní řešení. V takovém případě tak musí učinit do dvou týdnů od oznámení a žadatel poté může požádat o připojení prostřednictvím standardních postupů. Pokud provozovatel distribuční soustavy nevydá v této časové lhůtě negativní rozhodnutí, může být zařízení připojeno.
Pozměňovací návrh 168
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.
1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, zejména spotřebitelům s nízkými příjmy, zranitelným spotřebitelům, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů, budovatelům komunit obnovitelné energie, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 169
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí informace o inteligentních dopravních systémech a propojených vozidlech a o jejich přínosech, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, snížení dopravního přetížení a palivovou účinnost.
Pozměňovací návrh 170
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 6
6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.
6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby nebo v rámci komunit obnovitelné energie, jakož i o přínosech mechanismů spolupráce mezi členskými státy a o různých druzích přeshraniční spolupráce.
Pozměňovací návrh 171
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 3
Členské státy zajistí, že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory. Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.
Členské státy zajistí, že v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu po ... [datum vstupu v platnost této směrnice] záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory, s výjimkou případů, kdy nedochází ke dvojí kompenzaci.
Předpokládá se, že k dvojí kompenzaci nedochází, pokud:
a)  finanční podpora je poskytnuta na základě nabídkového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;
b)  tržní hodnota záruk původu je administrativně zohledněna v míře finanční podpory nebo
c)  záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.
V případech jiných než uvedených ve čtvrtém pododstavci, vydají členské státy záruku původu ze statistických důvodů a okamžitě ji zruší.
Pozměňovací návrh 172
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  zda zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, splnil kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů uvedená v článku 26.
Pozměňovací návrh 173
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b – písm. ii
ii)  zemní plyn, nebo
ii)  zemní plyn, včetně vodíku, nebo
Pozměňovací návrh 174
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 8
8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.
8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Ve vztahu k odstavci 2 – pokud je elektrická energie vyrobená prostřednictvím vysoce účinné, kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedené obě vlastnosti. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.
Pozměňovací návrh 175
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 1
1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.
1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav odpovídají za bezproblémový provoz infrastruktury plynárenských sítí včetně jejich údržby a pravidelného čištění.
Pozměňovací návrh 176
Návrh směrnice
Čl. 20 – odst. 3
3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.
3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých udržitelných zařízeních na biomasu, ve velkých tepelných čerpadlech získávajících teplo z okolního prostředí, v zařízeních na solární a geotermální energii a ze zbytkového tepla z průmyslových zařízení a z dalších zdrojů.
Pozměňovací návrh 177
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:
Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:
Pozměňovací návrh 178
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;
a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie a vzájemných obchodních dohod prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;
Pozměňovací návrh 179
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  jsou oprávněni spotřebovávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a jež zůstává v jejich prostorách, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky či daně;
Pozměňovací návrh 180
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a b (nové)
ab)  jsou oprávněni instalovat a provozovat systémy skladování energie v kombinaci se zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky, včetně daní a dvojích poplatků za uskladněnou energii, která zůstává v jejich prostorách;
Pozměňovací návrh 181
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; a
c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob, aniž jsou dotčeny postupy dohledu a schvalování pro připojení zařízení na výrobu elektřiny ze strany provozovatelů distribučních soustav v souladu s články 15 až 18;
Pozměňovací návrh 182
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny.
d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu, jež se rovná alespoň tržní ceně a jež může zohlednit dlouhodobou hodnotu, kterou přinášejí síti, životnímu prostředí a společnosti v souladu s analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie podle článku 59 směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD)].
Pozměňovací návrh 183
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Členské státy zajistí, aby rozdělení nákladů na správu a rozvoj sítí bylo spravedlivé a přiměřené a odráželo přínosy samospotřeby pro celý systém, včetně dlouhodobých přínosů pro síť, životní prostředí a společnost.
Pozměňovací návrh 184
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo v rezidenční oblasti nebo jsou umístěni v téže obchodní či průmyslové zóně, zóně sdílených služeb nebo v téže uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 185
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje samospotřeby na svém území s cílem zavést podpůrný rámec, který by podporoval a usnadňoval rozšíření samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů.
Tento rámec musí mimo jiné zahrnovat:
a)  specifická opatření k zajištění toho, aby samospotřeba byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech nebo těm, kteří žijí v sociálním nebo pronajatém bydlení;
b)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování;
c)  pobídky pro majitele budov, aby pro nájemce vytvářeli příležitosti k samospotřebě;
d)  odstranění veškerých neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce.
Tento podpůrný rámec je součástí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 186
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 3
3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů spravovat třetí strana.
3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů vlastnit či spravovat třetí strana, pokud k tomu dá samospotřebitel souhlas. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 187
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec -1 (nový)
Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se se do komunit obnovitelné energie, aniž by ztratili svá práva konečných zákazníků a aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti v komunitě obnovitelné energie nebo ji ztěžovaly, pod podmínkou, že v případě soukromých podniků jejich účast nepředstavuje jejich primární komerční nebo profesní činnost.
Pozměňovací návrh 188
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.
Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.
Pozměňovací návrh 189
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí
Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:
Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.
Aby bylo možné využívat režimu komunity obnovitelné energie, musí být alespoň 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu vyhrazeno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů.
Kromě toho musí komunita obnovitelné energie splňovat alespoň tři z těchto kritérií:
Pozměňovací návrh 190
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky;
Pozměňovací návrh 191
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;
b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby nebo veřejné orgány;
Pozměňovací návrh 192
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;
c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů;
Pozměňovací návrh 193
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d
d)  nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;
vypouští se
Pozměňovací návrh 194
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Členské státy monitorují uplatňování těchto kritérií a přijímají opatření s cílem zabránit případnému zneužívání nebo negativním dopadům na hospodářskou soutěž.
Pozměňovací návrh 195
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2
2.  Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.
2.  Členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie a současně zajistí rovné podmínky pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 196
Návrh směrnice
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje komunit obnovitelné energie na svém území s cílem zavést rámec umožňující podporovat a usnadňovat účast komunit obnovitelné energie na výrobě, spotřebě, skladování a prodeji energie z obnovitelných zdrojů.
Tento umožňující rámec musí zahrnovat:
a)  cíle a konkrétní opatření zaměřená na podporu veřejných orgánů při rozvoji komunit obnovitelné energie a na přímou účast,
b)  specifická opatření k zajištění toho, aby účast v komunitách obnovitelné energie byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech, v sociálním nebo nájemním bydlení,
c)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování a informacím,
d)  regulační podporu a podporu budování kapacit určenou veřejným orgánům v souvislosti se zřizováním komunit obnovitelné energie,
e)  odstranění neodůvodněných regulačních a administrativních překážek omezujících rozvoj komunit obnovitelné energie,
f)  předpisy k zajištění rovnocenného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří jsou zapojeni do komunit obnovitelné energie, aby jim byla poskytnuta tatáž ochrana jako spotřebitelům, kteří jsou připojeni k distribučním sítím.
Tento podpůrný rámec je součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)].
Pozměňovací návrh 197
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 1
1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.
1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 2 procentní body, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7. Pokud některý členský stát není schopen tohoto procentního podílu dosáhnout, musí tuto skutečnost zveřejnit a poskytnout Komisi odůvodnění tohoto nesouladu. Členské státy upřednostňují nejlepší dostupné technologie.
Pozměňovací návrh 198
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pro účely odstavce 1 členské státy při vypočítávání podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané na vytápění a chlazení a jejich požadovaného meziročního nárůstu:
a)  mohou v období mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2030 započítat každý nárůst dosažený v daném roce tak, jako by k němu namísto toho částečně nebo plně došlo v některém ze dvou předcházejících nebo následujících let;
b)  mohou započítat odpadní teplo a chlad do meziročního nárůstu podle odstavce 1, a to až do výše 50 % ročního nárůstu;
c)  pokud jejich podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení činí 50 % až 80 %, sníží nárůst na 1 procentní bod ročně;
d)  od roku, kdy jejích podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení přesáhne 80 %, mohou definovat svou vlastní úroveň meziročního nárůstu včetně toho, zda uplatní strop pro odpadní teplo a chlad v písm. b).
Pozměňovací návrh 199
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 2
2.  Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.
2.  Členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí a zveřejní seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 200
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – návětí
3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:
3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout mimo jiné prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:
Pozměňovací návrh 201
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. a
a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 202
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. b
b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 203
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca)  další politická opatření s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout meziročního nárůstu stanoveného v odstavci 1 nebo 1a;
Pozměňovací návrh 204
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 3 a (nový)
3a.  Při uplatňování opatření uvedených v písm. a) až d) členské státy vyžadují, aby tato opatření byla koncipována tak, aby se zajistila jejich dostupnost pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.
Pozměňovací návrh 205
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 5 – písm. b a (nové)
ba)  množství odpadního tepla či chladu dodaném pro účely vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 206
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 5 – písm. c
c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a
c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a
Pozměňovací návrh 207
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.
1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být poskytovány každoročně nebo na vyžádání a v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.
Pozměňovací návrh 208
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 2
2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci 4.
2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, nebo se takovými systémy nestanou do pěti let podle svých investičních plánů, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami.
Pozměňovací návrh 209
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 3
3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.
3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.
Pozměňovací návrh 210
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 4
4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.
4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení, který bude založen na nediskriminačních kritériích stanovených příslušným orgánem daného členského státu. Tato kritéria zohlední ekonomickou a technickou proveditelnost pro provozovatele systémů ústředního vytápění nebo chlazení a připojené zákazníky.
Pozměňovací návrh 211
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 5
5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému.
5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:
a)   daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo by tento přístup ohrozil bezpečné fungování systému ústředního vytápění;
b)   systém představuje „systém účinného dálkového vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;
c)   poskytnutí přístupu by vedlo k nadměrnému zvýšení cen tepla nebo chladu pro koncové zákazníky ve srovnání s cenou za používání hlavní místní dodávky tepla, jíž by teplo či chlazení ze zdrojů obnovitelné energie nebo odpadní teplo či chlazení konkurovaly.
Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému, včetně hospodářských důsledků těchto opatření.
Pozměňovací návrh 212
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 6
6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie, vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.
Pozměňovací návrh 213
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 7
7.  Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.
7.  Právo na odpojení mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.
Pozměňovací návrh 214
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 8
8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé dva roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.
8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé čtyři roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.
Pozměňovací návrh 215
Návrh směrnice
Čl. 24 – odst. 9
9.  Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.
9.  Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.
Pozměňovací návrh 216
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1
S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 3 členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Pozměňovací návrh 217
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2
Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.
Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 10 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.
Dodavatelé paliv, kteří dodávají pouze paliva v podobě elektrické energie a obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, nemusí dosáhnout minimálního podílu pokročilých biopaliv, jiných biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.
Pozměňovací návrh 218
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a
a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;
a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina;
Pozměňovací návrh 219
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1
b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.
b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.
Pozměňovací návrh 220
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 2
Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.
Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu.
Členské státy mohou změnit omezení stanovené pro vstupní suroviny uvedené v příloze IX části B, pokud je to odůvodněno s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin. Všechny změny podléhají schválení Komisí.
Příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy se stanoví jako 2násobek a v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné elektrické energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.
Pozměňovací návrh 221
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou navrhnout vlastní vnitrostátní politiky, aby splnily povinnosti stanovené v tomto článku, jako je např. povinnost úspory emisí skleníkových plynů, a mohou tyto politiky uplatnit rovněž na fosilní paliva vyráběná z odpadu za předpokladu, že to nebude v rozporu s cíli oběhového hospodářství a bude dosaženo stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 223
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1
3.  K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
3.  K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem, pokud je dostatečně prokázáno, že elektřina z obnovitelných zdrojů je dodatečná. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 32 s cílem doplnit tuto směrnici zavedením metodiky, včetně metodiky pro stanovení základní úrovně členských států s cílem prokázat dodatečnost.
Pozměňovací návrh 224
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Odchylně od prvního pododstavce se při stanovování podílu elektrické energie pro účely odstavce 1 v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a poskytované silničním vozidlům tato elektřina plně započítává jako obnovitelná. Obdobně se elektřina získaná prostřednictvím dlouhodobých dohod o nákupu energie z obnovitelných zdrojů plně započítává jako obnovitelná. V každém případě se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
Pozměňovací návrh 225
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1
Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.
Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, může se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.
Pozměňovací návrh 226
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1
Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.
Komise vytvoří databázi Unie umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, včetně elektrické energie, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.
Pozměňovací návrh 227
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 3
Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejího obsahu a použití.
Pozměňovací návrh 228
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 5
5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].
5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)]. Komise každoročně zveřejní souhrnné informace z této databáze.
Pozměňovací návrh 229
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 6
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1.
6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 s cílem doplnit tuto směrnici o další specifikaci metodiky pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných emisí vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, a pro určení minimálních úspor emisí skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 230
Návrh směrnice
Čl. 25 – odst. 7
7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.
7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1. Pozměněné povinnosti musí přinejmenším zachovávat úrovně odpovídající kapacitě pokročilých biopaliv instalované a ve výstavbě v roce 2025.
Pozměňovací návrh 231
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
1.  Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:
1.  Bez ohledu na to, zda byly suroviny pěstovány na území Unie nebo mimo ni, se energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:
Pozměňovací návrh 232
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.
c)  způsobilost k finanční podpoře, včetně daňových pobídek, na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.
Pozměňovací návrh 323
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2
Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Aby mohly být biopaliva, biokapaliny paliva z biomasy vyrobené z jiných odpadů a zbytků než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Jejich výroba z odpadů a zbytků, na něž se vztahuje směrnice 2008/98/ES, však musí být v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.
Pozměňovací návrh 234
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků ze zemědělské půdy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud provozovatelé přijali opatření za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o těchto opatřeních se předkládají v souladu s čl. 27 odst. 3.
Pozměňovací návrh 235
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3
Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.
Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.
Pozměňovací návrh 236
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;
Pozměňovací návrh 237
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – návětí
c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:
c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:
Pozměňovací návrh 238
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. ii
ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.
ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.
Pozměňovací návrh 239
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 4
4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.
4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
Pozměňovací návrh 240
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 5
5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:
5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:
a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:
a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenným důkazem o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a
iv)  těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a
v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;
v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni;
b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:
b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li na základě dodavatelské báze poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa, které zajišťují, že:
i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;
i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v rámci postupu povolování těžby nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálním dokladem osvědčujícím zákonné právo těžit;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;
iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;
iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;
iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;
iv)   těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a to i pokud jde o okolní oblasti, jsou-li těžební činností zasaženy;
v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.
v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni a
vi)  jsou uplatňovány přepisy nebo opatření v oblasti ochrany životního prostředí a přírody, jež jsou v souladu s příslušnými standardy v této oblasti uplatňovanými v Unii.
Pozměňovací návrh 241
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. ii
ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení, nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;
ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, přičemž emise z odvětví využívání půdy nepřekračují pohlcení;
Pozměňovací návrh 242
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 2
Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.
Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni dodavatelské báze systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány nebo zvyšovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.
Pozměňovací návrh 243
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 3
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.
Komise do 1. ledna 2021 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanoví operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.
Pozměňovací návrh 244
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 4
Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.
Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období pro roce 2030.
Pozměňovací návrh 245
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. a
a)  alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;
a)  alespoň 50 % u biopaliv, paliv pocházející z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;
Pozměňovací návrh 246
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. b
b)  alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;
b)  alespoň 60 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;
Pozměňovací návrh 247
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. c
c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;
c)  alespoň 65 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;
Pozměňovací návrh 248
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – písm. d
d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.
d)  alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.
Pozměňovací návrh 249
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy mohou stanovit vyšší hodnoty úspor emisí skleníkových plynů, než jsou hodnoty uvedené v tomto odstavci.
Pozměňovací návrhy 297 a 356
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 1
Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].
Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo pokud je vyrobena v zařízeních vyrábějících výhradně elektřinu, jejichž čistá elektrická účinnost dosahuje nejméně 40 %, a nepoužívají fosilní paliva. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [jeden rok od data přijetí této směrnice].
Pozměňovací návrh 251
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 2 a (nový)
První pododstavec se nevztahuje na elektřinu vyráběnou v zařízeních, která nemají povinnost zavádět vysoce výkonné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU1a, za předpokladu, že za běžných provozních podmínek používají pouze paliva vyrobená s využitím zbytků z biomasy.
____________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 252
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 a (nový)
8a.  Komise do [2 roky po dni vstupu v platnost této směrnice ]a poté každé dva roky předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a přínosech biopaliv spotřebovaných v Unii, včetně informací o výrobě potravin a krmiv a jiných materiálů a o ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti jak v Unii, tak ve třetích zemích.
Pozměňovací návrh 253
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 8 b (nový)
8b.  Odchylně od odstavců 1 až 8a tohoto článku, s ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, se článek 26 této směrnice na tyto regiony nepoužije. Komise do ... [6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria musí zohledňovat zvláštnosti těchto oblastí. Zejména nejvzdálenější regiony by měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 255
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a
a)  umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;
a)  umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně za předpokladu, že každá dodávka sama o sobě splňuje požadavky stanovené v článku 26 a že jsou zavedeny vhodné systémy k monitorování a měření souladu jednotlivých dodávek s příslušnými požadavky;
Pozměňovací návrh 256
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 1 a (nový)
1a.  S cílem usnadnit přeshraniční obchod a informování spotřebitelů musí záruky původu u obnovitelné energie dodávané do rozvodné sítě obsahovat informace o kritériích udržitelnosti a úsporách emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 26 odst. 2 až 7 a mohou být předávány odděleně.
Pozměňovací návrh 257
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a
a)  je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;
a)  je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu za předpokladu, že každá dodávka, která je směsí, splňuje požadavky stanovené v článku 26;
Pozměňovací návrh 258
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 3
3.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.
3.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem ve smyslu čl. 26 odst. 2 až 7. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.
Pozměňovací návrh 259
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 2
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené.
Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené. Spotřebitelům musí být poskytnuty informace o zeměpisném původu biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy.
Pozměňovací návrh 260
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 4
4.  Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4, 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).
4.  Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4, 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské báze. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).
Pozměňovací návrh 261
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3
S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.
S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud členský stát vyjádří znepokojení nad způsobem fungování určitého nepovinného režimu, Komise záležitost prošetří a učiní patřičné kroky.
Pozměňovací návrh 262
Návrh směrnice
Čl. 27 – odst. 7 a (nový)
7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.
Pozměňovací návrh 263
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
U vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, např. změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, obydlených ploch nebo jiné půdy na ornou půdu nebo trvalé kultury a u nichž se hodnota emisí vyplývajících z přímých změn ve využívání půdy (el) vypočítává v souladu s přílohou V částí C bodem 7, se odhadovaná hodnota emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy považuje za rovnou nule.
Pozměňovací návrh 264
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 2
2.  Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.
2.  Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských a lesnických surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.
Pozměňovací návrh 265
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 4
4.  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.
4.  Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou a lesnickou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.
Pozměňovací návrh 266
Návrh směrnice
Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1
Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.
Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na základě nejnovějšího technologického vývoje a vědeckých poznatků. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.
Pozměňovací návrh 267
Návrh směrnice
Čl. 30 – odst. 1
1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.
1.  Komise sleduje původ biopaliv biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady ... [o správě energetické unie, 2016/0375(COD)], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií, satelitních údajů a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin a na konkurující způsoby využití materiálů.
Pozměňovací návrh 268
Návrh směrnice
Čl. 32 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.
Pozměňovací návrh 269
Návrh směrnice
Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 270
Návrh směrnice
Příloha I a (nová)
Příloha Ia
1.   Cíle členského státu pro rok 2030 budou součtem následujících složek, přičemž každá z nich bude vyjádřena v procentních bodech:
a)   závazný vnitrostátní cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I;
b)   paušální příspěvek („CFlat“);
c)   příspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“);
d)   příspěvek založený na potenciálu („CPotential“);
e)   příspěvek odrážející úroveň propojení členského státu („CInterco“).
2.   CFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
3.   CGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru Unie, přičemž tento index může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru Unie. CGDP všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
4.   CPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů členského státu v roce 2030 podle scénáře PRIMES EUCO3535 a jeho závazným vnitrostátním cílem pro rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli Unie pro rok 2030 a 2020.
5.   CInterco je přidělen členským státům na základě indexu podílu propojení elektroenergetických sítí k průměru EU, přičemž tento index podílu propojení může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru EU. CInterco všech členských států společně přispívá 10 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.
Pozměňovací návrh 271
Návrh směrnice
Příloha V – část C – odst. 3 – písm. a – vzorec
ÚSPORY = (E F(t) – E B /E F(t))
ÚSPORY = (E F(t) – E B) /E F(t)
Pozměňovací návrh 272
Návrh směrnice
Příloha V – část C – odst. 15
15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy.
15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.
Pozměňovací návrh 319
Návrh směrnice
Příloha VI – část B – odst. 3 – písm. a - vzorec 1
ÚSPORY = (E¬F(t) – EB(t)/ E¬F(t)
ÚSPORY = (E¬F(t) – EB(t))/ E­F (t)
Pozměňovací návrh 273
Návrh směrnice
Příloha VII – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 1
—  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.
—  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné při výrobě tepla a chladu tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.
Pozměňovací návrh 274
Návrh směrnice
Příloha IX – část A – písm. b
b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;
vypouští se
Pozměňovací návrhy 284 a 311
Návrh směrnice
Příloha IX – část B – písm. c
c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.  
vypouští se
Pozměňovací návrh 312
Návrh směrnice
Příloha X – část A
Část A: [...]
vypouští se

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0392/2017).


Energetická účinnost ***I
PDF 790kWORD 89k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD))(1)
P8_TA(2018)0010A8-0391/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
(1)  Snižování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, prospěje životnímu prostředí, zlepší kvalitu ovzduší a veřejné zdraví, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice, což v konečném důsledku zlepší kvalitu života občanů. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži v prosinci 2015 („Pařížská dohoda“), v níž se stanoví, že celosvětový nárůst průměrné teploty by měl být výrazně nižší než 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že by mělo být usilováno o omezení teplotního nárůstu na 1,5 °C.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost, zejména pro občany a podniky.
(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla dávat přednost zvyšování energetické účinnosti a reakci na straně poptávky před zvyšováním výrobní kapacity. Při přijímání rozhodnutí o plánování a financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Pokaždé, když je to nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky, je nutné realizovat investice vedoucí ke zlepšení konečné energetické účinnosti. To by mělo pomoci využívat četných výhod spojených se zvyšováním energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce, a tím zvýšit blahobyt evropské společnosti. Aby bylo možné plně využít potenciálu těchto výhod a úspěšně realizovat zamýšlená politická opatření, měla by Komise a členské státy spolupracovat jak s místními a regionálními orgány, tak i s obcemi, podniky a občany v celé Unii s cílem zajistit, aby bylo zvýšení energetické účinnosti v důsledku technologických a hospodářských změn a změn chování spojeno s rychlejším hospodářským růstem.
__________________
__________________
9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  V případě všech forem primární energie (neobnovitelné i obnovitelné) by se mělo přihlížet k nutnosti dalších energetických vstupů, jež jsou nutné k získání příslušné energie, vybudování a provozování zařízení na výrobu energie a na jejich likvidaci a také k odstranění souvisejících rizik pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)  Opatření členských států by měla být podpořena vhodně koncipovanými a účinnými finančními nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro strategické investice a Evropská investiční banka, jež by měly podporovat investice do energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce a uplatňovat komplexní analýzu nákladů a přínosů za využití modelu diferencované diskontní sazby. Finanční podpora by se měla zaměřovat na nákladově efektivní způsoby zvyšování energetické účinnosti, které by vedly ke snížení spotřeby energie. Dosažení ambiciózního cíle v oblasti energetické účinnosti vyžaduje odstranění překážek, jako je například nedávné vysvětlení Eurostatu, jak uvádět smlouvy o energetické náročnosti v národních účtech, aby bylo snadnější investovat do opatření v oblasti energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.
(3)  Evropská rada v říjnu 2014 podpořila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.
(4)  Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Cíle Unie vyjádřené ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, které je třeba dosáhnout v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030, by měly být stanoveny ve formě orientačního 30% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť i nadále mohou stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Při stanovování cílů členských států v oblasti energetické účinnosti by se měla uplatnit zásada rovnosti mezi nimi. Energie je základní komoditou, a minimální úrovně spotřeby energie jsou proto nevyhnutelné, k čemuž je nutné při stanovování cílů členských států řádně přihlédnout. Obecně je nutné zemím, jejichž energetická spotřeba na hlavu nedosahuje průměru Unie, poskytnout větší flexibilitu při stanovování jejich cílů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Okamžitou účinnost fungování energetických systémů ovlivňují možnosti plynulých a flexibilních dodávek energie vyráběné z různých zdrojů, které se vyznačují různou dobou setrvačnosti a náběhu, do sítě. Zvýšení této účinnosti umožní lepší využití obnovitelných zdrojů energie, např. větrné energie ve spojení s plynovými turbínami, s cílem zamezit přetížení sítí spravovaných tradičními velkými elektrárnami se značnou tepelnou setrvačností.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 c (nový)
(4c)  Komise a členské státy musí zajistit, aby snižování spotřeby energie bylo výsledkem vyšší energetické účinnosti, nikoli důsledkem makroekonomických okolností.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 d (nový)
(4d)  Členské státy by měly zjistit nákladově efektivní potenciál energetické účinnosti na základě samostatného výpočtu pro každé odvětví provedeného zdola nahoru, neboť tento potenciál závisí na skladbě energetických zdrojů, struktuře hospodářství a rychlosti ekonomického rozvoje.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem uvolnění investic do renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU10, do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.
(5)  Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem usnadnění renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU10, do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.
__________________
__________________
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. renovace budov.
(6)  S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. důkladná renovace budov s dlouhodobým cílem dosažení fondu tvořeného budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Při vytváření růstu a pracovních míst v daném místě mají zásadní význam povinnosti v oblasti úspor energie, které by měly být zachovány, aby bylo zajištěno, že Unie bude moci dosáhnout svých energetických a klimatických cílů na základě vytváření nových možností a snížit závislost spotřeby energie na růstu. Při posuzování toho, za jakých podmínek je možné získat soukromé investice do projektů energetické účinnosti, a při sestavování nových příjmových modelů v oblasti energetické účinnosti, je důležitá spolupráce se soukromým sektorem.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Zlepšení energetické účinnosti rovněž příznivě ovlivní kvalitu ovzduší, protože vyšším počtem energeticky účinných budov se sníží poptávka po topných palivech, zejména také po pevných topných palivech. Opatření v oblasti energetické účinnosti tudíž přispívají ke zlepšení kvality vnitřního i vnějšího ovzduší a pomáhají dosahovat nákladově efektivním způsobem cílů politiky Unie v oblasti kvality ovzduší, zejména cílů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (tzv. směrnice o kvalitě ovzduší)1a. Snížení poptávky po energii v budovách je tudíž třeba považovat za prvek politiky zkvalitňování ovzduší obecně, a zejména v členských státech, v nichž je dosahování unijních limitů pro znečišťující látky v ovzduší obtížné a v nichž by mohla energetická účinnost napomoci dosažení těchto cílů.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie. Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v důsledku politických opatření přijatých během přechozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření, která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna.
(7)  Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši alespoň 1,5 %. Tento požadavek by mohl být splněn energetickými úsporami pramenícími z politických opatření, bude-li možné prokázat, že tato opatření vedou k individuálním akcím, jež přinesou ověřitelné energetické úspory po roce 2020. Úspory v každém období by měly kumulativně vycházet z objemu úspor, kterého se má dosáhnout v předchozím období, respektive obdobích.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Nové úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.
(9)  Nové energetické úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Do výpočtu úspor je třeba zahrnout všechny kroky energetického řetězce s cílem zvýšit potenciál úspor energie při přenosu a distribuci elektřiny.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Za účelem uznání, že renovace budov je zásadním a dlouhodobým prvkem při zvyšování úspor energie, je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.
(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Budovy představují značný potenciál pro další zvyšování energetické účinnosti a renovace budov je při zvyšování energetických úspor zásadním a dlouhodobým prvkem, který nabízí úspory z rozsahu. Proto je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou. Vodohospodářství a odvětví odpadních vod využívá 3,5 % veškeré elektrické energie v Unii1a. Navíc se očekává, že poptávka po vodě vzroste do roku 2040 o 25 %, především v městských oblastech. Zároveň dochází ke značným únikům vody, které představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii, což vede ke ztrátám energie a vody. Všechna opatření zaměřená na účinné hospodaření s vodou a snižování spotřeby vody tak mohou výrazně přispět k dosažení cíle energetické účinnosti Unie1b.
__________________
1a Světový energetický přehled 2016, Mezinárodní energetická agentura, 2016
1b Světový energetický přehled 2016, Mezinárodní energetická agentura, 2016
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  Tento přezkum zahrnuje ustanovení, která energetickou účinnost zařazují mezi infrastrukturní priority, uznávají, že splňuje definici infrastruktury používanou MMF a dalšími ekonomickými institucemi, a při rozhodování o budoucích investicích do evropské energetické infrastruktury ji považují za klíčový prvek a prioritní faktor1a.
__________________
1a Znění zprávy Evropského parlamentu ze dne 2. června 2016 o provádění směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU)-(2015/2232(INI))
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 c (nový)
(10c)  Energetika je se 44% podílem na spotřebě největším spotřebitelem vody v Unii1a. Využívání inteligentních technologií a postupů účinného hospodaření s vodou může vést ke značným úsporám energie a zároveň zvýšit konkurenceschopnost podniků.
__________________
1a Pracovní dokument útvarů Komise „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ ze dne 28. dubna 2017
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 d (nový)
(10d)  Vodohospodářství a odvětví odpadních vod může rovněž přispět k výrobě obnovitelné energie a ke snížení dodávek fosilních paliv. Například získávání energie z kalu získaného čištěním odpadních vod umožňuje výrobu energie přímo na místě.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé zasažení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele.
(12)  Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch všichni spotřebitelé, a zejména domácnosti s nízkými příjmy, včetně spotřebitelů, kteří se potýkají s energetickou chudobou. Každý členský stát může definovat, co se rozumí energetickou chudobou a co se rozumí domácností s nízkými příjmy, podle své konkrétní vnitrostátní situace. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle ve vztahu k energetické chudobě. Tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inkluzivní, a tím by měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro spotřebitele s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Důležitým nástrojem zlepšení účinného využívání energie je reakce na denní a noční poptávku po elektrické energii, neboť významným způsobem zlepšuje možnosti úspor energie u zákazníků tím, že jim umožňuje přijímat rozhodnutí na základě informací ukazujících na možnost optimalizovat spotřebu energie v hodinách, kdy je poptávka po energii vysoká, včetně hodin špičkové poptávky, tak, aby bylo možné lépe využívat přenosových sítí a výrobních kapacit.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)  Nižších poplatků za energii by mělo být dosaženo tím, že spotřebitelům bude poskytnuta pomoc při snižování spotřeby energie prostřednictvím snížení energetických potřeb budov, zlepšení účinnosti spotřebičů a dostupnosti nízkoenergetických dopravních prostředků využívaných společně s veřejnou dopravou a cyklistikou. Zlepšení obvodových plášťů stavby a snižování energetických potřeb a spotřeby energie je základním prostředkem ke zlepšování zdravotních podmínek nízkopříjmových segmentů populace.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 c (nový)
(12c)  Je zásadní zvyšovat u všech občanů Unie povědomí a poskytovat jim přesné informace o výhodách vyšší energetické účinnosti a jejím případném uplatňování. Vyšší energetická účinnost má rovněž zásadní význam pro geopolitické postavení a zabezpečení Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv z třetích zemí.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 d (nový)
(12d)  Přibližně 50 milionů domácností v Unii je zasaženo energetickou chudobou. Opatření v oblasti energetické účinnosti proto musí být těžištěm veškerých nákladově efektivních strategií na řešení energetické chudoby a znevýhodněného postavení spotřebitelů, přičemž tato opatření doplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států. V zájmu zajištění toho, aby opatření v oblasti energetické účinnosti udržitelným způsobem snižovala energetickou chudobu nájemců, je nutné zohledňovat nákladovou efektivitu takových opatření a jejich cenovou dostupnost pro vlastníky a nájemce a zaručit odpovídající finanční podporu těchto opatření na úrovni členských států. V souladu s cíli Pařížské dohody bude muset být fond budov v Unii v dlouhodobém výhledu tvořen budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace v případě budov obývaných občany s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě. Obzvláště důležitá jsou proto ustanovení tohoto nařízení, která upravují povinnosti týkající se energetických úspor, systémy povinného zajišťování energetické účinnosti a alternativní opatření politiky.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 e (nový)
(12e)  Náklady a výhody všech přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně doby návratnosti, by měly být pro spotřebitele plně transparentní.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v Paříži v prosinci 2015. Členské státy by proto měly být schopny zohlednit určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu za účelem splnění svých požadavků v oblasti energetické účinnosti. Členským státům by mělo být umožněno pro tento účel používat metody výpočtu stanovené ve směrnici 2010/31/EU.
(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý v Pařížské dohodě.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Energetickou bilanci podniků a hospodářských odvětví členských států lze zlepšit uplatňováním zásad oběhového hospodářství, prostřednictvím správného využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin, pod podmínkou, že jejich energetický potenciál bude vyšší než potenciál alternativních primárních surovin.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)  Členské státy by měly využít nové obchodní modely a technologie a pokusit se podporovat a usnadňovat uplatňování opatření v oblasti energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím inovativních energetických služeb pro velké i malé zákazníky.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c)  Členské státy by měly prokázat vysokou míru pružnosti při vytváření a provádění alternativních opatření pro stanovení svých vnitrostátních priorit pro energetickou účinnost, včetně energeticky účinných výrobků i energeticky účinných technologických výrobních postupů; podporovány by měly být činnosti zaměřující se na cíle související s účinným využíváním přírodních zdrojů či s potřebou zavedení oběhového hospodářství.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by se pro účely těchto ustanovení pod pojmem „konečný uživatel“ měli rozumět koneční zákazníci nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní potřebu, jakož i uživatelé v jednotlivých jednotkách budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, kde jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.
(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Zatímco by mělo být nadále vyžadováno individuální měření, pokud je technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie, články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie, při zohlednění dostupnosti a možností měřících zařízení, s cílem optimalizovat spotřebu energie. Členské státy by rovněž měly vzít v úvahu, že úspěšné využívání nových technologií pro měření spotřeby energie vyžaduje vyšší investice do vzdělávání a dovedností uživatelů i dodavatelů energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování či o spotřebě se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by pro účely těchto ustanovení měl pojem „konečný uživatel“ kromě konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou vodu pro vlastní potřebu, zahrnovat také uživatele jednotlivých jednotek budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje, kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Důležitým prostředkem pro informování zákazníků jsou informace o vyúčtování a roční přehledy. Součástí údajů o spotřebě a nákladech mohou být i další informace, které spotřebitelům pomohou srovnat stávající smlouvu s dalšími nabídkami a využít mechanismus pro podávání stížností a urovnávání sporů. Nicméně vzhledem k tomu, že spory související s vyúčtováním jsou velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů, což přispívá k trvale nízkým mírám spokojenosti spotřebitelů a jejich zapojení do odvětví energie, je třeba zajistit, aby informace o vyúčtování byly jednodušší, jasnější a snadněji pochopitelné a aby byly vytvořeny samostatné nástroje, jako jsou informace o vyúčtování, informační nástroje a roční přehledy, které by spotřebitelům poskytovaly všechny potřebné informace, a umožňovaly jim tak regulovat svou spotřebu energie, srovnávat nabídky a přecházet k jiným dodavatelům.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)  Malými a středními podniky, jež spadají do působnosti této směrnice, se rozumí podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR, v souladu s čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES1a.
_______________
1a. Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15 b (nový)
(15b)  Zvýšení energetické účinnosti je přímým důsledkem následujících etap procesů výroby a přeměny energie: účinné přeměny primární energie na koncovou energii, jejího účinného přenosu ke konečným zákazníkům v podobě elektrické energie, tepla nebo paliv a jejího úsporného užívání konečnými uživateli; úspory na spotřebitelském trhu by neměly být považovány za jediný cíl této účinnosti, protože mohou být důsledkem nepříznivého vývoje cen energie.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Výchozí koeficient pro úspory udávané v kWh elektřiny by měl být přezkoumán tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, a to s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny. Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie a tepla se používá metoda započtení fyzikálního obsahu energie a pro výrobu elektrické energie a tepla z fosilních paliv a biomasy se používá metoda technické účinnosti konverze. V případě energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu celkové primární energie. K výpočtu podílu primární energie pro elektřinu v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se používá metoda uvedená v příloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnosti přeměny pro energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování dosahují 100 %, pro geotermální elektrárny 10 % a pro jaderné elektrárny 33 %. Celková účinnost pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá na základě nejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde o hranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Výpočty jsou založeny na nejnovější verzi referenčního scénáře modelu PRIMES. Hodnota faktoru primární energie je založena na výhledech pro rok 2020. Analýza zahrnuje členské státy EU a Norsko. Soubor údajů pro Norsko vychází z údajů sítě ENTSO pro elektřinu.
(16)  S přísným omezením na cíle této směrnice a s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny by koeficient pro úspory udávané v kWh elektřiny měl být důkladně analyzován a případně upraven tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, při zohlednění skladby zdrojů energie příslušného členského státu, přičemž bude použita srovnatelná a transparentní metodika.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 10. června 2011 o plánu energetické účinnosti se zdůrazňuje, že na budovy připadá 40 % spotřeby primární energie Unie, což představuje 50 % konečné spotřeby energie, a aby byl umožněn hospodářský růst a růst zaměstnanosti v odvětvích vyžadujících zvláštní kvalifikaci, tj. v odvětví stavebnictví a produkce stavebních výrobků, a v oborech, jako jsou architektura, urbanismus a poradenství v oblasti technologií pro vytápění a chlazení, měly by členské státy přijmout dlouhodobou strategii pro tato odvětví na období po roce 2020.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)  Faktor primární energie (PEF) by měl být nástrojem ke snižování spotřeby fosilních paliv a závislosti na nich a ke zvyšování energetické účinnosti, jakož i k využívání obnovitelných zdrojů energie. V tomto ohledu by výchozí koeficient pro úspory v kWh elektřiny měl být upraven, pokud se na základě technologického, hospodářského nebo sociálního vývoje ukáže, že je třeba používat nižší výchozí koeficient. Komise by měla posoudit nutnost úpravy výchozího koeficientu PEF a případně předložit legislativní návrh do roku 2024.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Aby byla zajištěna možnost budoucích aktualizací příloh směrnice a harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti uvedených v čl. 14 odst. 10, je nezbytné prodloužit přenesení pravomoci poskytnuté Komisi.
vypouští se
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024.
(18)  Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024. Toto datum bude následovat po globálním hodnocení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční v roce 2023, aby byla umožněna případná harmonizace zavádění tohoto procesu, při současném zohlednění vývoje v oblasti hospodářství a inovací.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Členské státy, jejichž HDP na hlavu je nižší než průměrný HDP v Unii, by měly mít možnost zvýšit svou spotřebu primární energie pod podmínkou, že její přeměna na konečnou energii, její další přenos a distribuce a užitečné úspory na spotřebitelském trhu budou zohledňovat výrazné zvýšení energetické účinnosti ve všech fázích technologického procesu toku uvolněné primární energie.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění a hodnocení opatření stanovených v této směrnice by měly hrát místní a regionální orgány, aby se mohly řádně zabývat specifickými rysy svého klimatu, kultury a společnosti;
Pozměňovací návrhy 100 a 110/rev
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 1 – odst. 1
1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 hlavních 30% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti a příspěvků do roku 2020 a 2030.;
1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii při uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“ v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 alespoň hlavních 35% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po roce 2030, v souladu s dlouhodobými energetickými a klimatickými cíli Unie do roku 2050 a s Pařížskou dohodou. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2020 a vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2030.;
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
1a.  Tato směrnice přispívá k provádění zásady „energetická účinnost v první řadě“ a zajišťuje, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 1 – odst. 1 b (nový)
1b.  S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření energetické účinnosti a energetické renovace zahájí Komise dialog s veřejnými a soukromými finančními institucemi, aby tak mohla vytýčit možné politické mechanismy. Vzhledem k velkému potenciálu pro zvyšování energetické účinnosti v odvětví budov se zváží zejména investice v tomto odvětví, s primárním zaměřením na obytné budovy obývané domácnostmi s nízkými příjmy ohroženými energetickou chudobou. Kromě toho zváží možnosti, jak by mohly být malé projekty sdruženy do větších, aby se investice do projektů energetické účinnosti staly pro investory finančně zajímavějšími a proveditelnějšími. Komise poskytne členským státům pokyny, jak uvolnit soukromé investice, a to do 1. ledna 2019.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 3 – odst. 1, 2, 3
Článek 3
Článek 3
Cíle energetické účinnosti
Cíle energetické účinnosti
1.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.
1.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.
Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:
Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:
a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;
a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;
b)  opatření stanovená touto směrnicí;
b)  opatření stanovená touto směrnicí;
c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a
c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a
d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.
d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.
Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:
Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:
a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;
a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;
b)  vývoj a prognóza HDP;
b)  vývoj a prognóza HDP;
c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;
c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;
d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a
d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a
e)  včasná opatření.
e)  včasná opatření.
2.  Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.
2.  Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe /nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.
3.  Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:
3.  Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:
a)  sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;
a)  sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;
b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;
b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;
c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:
c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:
i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;
i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;
ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;
ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;
d)  porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.
d)  porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe /nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 3 – odst. 4
4.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvky k energetické účinnosti k dosažení cíle Unie do roku 2030 uvedeného v čl. 1 odst. 1 v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energické unie]. Při stanovování těchto příspěvků členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 321 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 987 Mtoe. Členské státy oznámí tyto příspěvky Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie].
4.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíle energetické účinnosti k dosažení cíle Unie do roku 2030 uvedeného v čl. 1 odst. 1 a v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energické unie]. Při stanovování těchto příspěvků členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 321 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 987 Mtoe. Členské státy oznámí tyto příspěvky Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie].
Pozměňovací návrhy 54, 105 a 107
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Směrnice 2012/27/EU
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Povinné úspory energie
Povinné úspory energie
1.  Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:
1.  Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:
a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;
a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;
b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.
b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši alespoň 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.
Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.
Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.
Úspory v každém období kumulativně vycházejí z objemu úspor, kterého se má dosáhnout v předchozím období nebo obdobích. V případě, že dřívější politická opatření, programy nebo individuální opatření již nepřinášejí úspory, je ztráta těchto úspor zohledněna při výpočtu celkového objemu úspor, kterého má být dosaženo na konci každého období, a nahrazena novými úsporami.
Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně politických opatření zavedených v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám.
Vyžadované úspory za období uvedené v písmeni b) jsou kumulativní a dodatečné k úsporám vyžadovaným za období uvedení v písmeni a). Za tím účelem, a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, mohou členské státy započítat úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020 nebo dřívějších politických opatření, za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k novým individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám. Členské státy mohou rovněž započítat úspory energie, které vyplývají z opatření přijatých v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že i po roce 2020 nadále povedou k ověřitelným úsporám energie.
Z tohoto výpočtu lze částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě.
Výhradně pro účely období uvedeného v písmeni a) lze z tohoto výpočtu částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě. Prodej energie využívané v dopravě musí být zcela zahrnut do výpočtu pro období uvedené v písmeni b) i pro období po něm následující.
Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.
Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.
2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:
2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:
a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;
a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;
b)  z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;
b)  z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;
c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;
c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odst. 1 písm. a) a b) byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9 a
d)  započítat do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a v následujících letech a lze jej změřit a ověřit, a
d)  započítat do objemu úspor energie požadovaných v odst. 1 písm. a) úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a lze jej změřit a ověřit.
e)  vyjmout z výpočtu požadavku na úspory energie uvedeného v odstavci 1 ověřitelné množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů.
3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);
3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);
a)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)
a)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)
b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.
b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.
4.  Úspory energie dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
4.  Úspory energie dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
5.  Členské státy zajistí, že úspory vyplývající z politických opatření uvedených v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 jsou vypočteny v souladu s přílohou V.
5.  Členské státy zajistí, že úspory vyplývající z politických opatření uvedených v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 jsou vypočteny v souladu s přílohou V.
6.  Členské státy dosáhnou požadovaného objemu úspor podle odstavce 1 buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného v článku 7a nebo přijetím alternativních opatření uvedených v článku 7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti s alternativními politickými opatřeními.
6.  Členské státy dosáhnou požadovaného objemu úspor podle odstavce 1 buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného v článku 7a nebo přijetím alternativních opatření uvedených v článku 7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti s alternativními politickými opatřeními.
7.  Členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“;
7.  Členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“;
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 1
1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1.
1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1, nebo povolí povinným stranám přispívat ročně do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost v souladu s čl. 20 odst. 6.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 2
2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie působícími na jeho území a může zahrnout distributory pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).
2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie, maloobchodními prodejci energie a distributory pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud jsou maloobchodní prodejci energie určeni jako povinné strany podle odstavce 2, musí členské státy zajistit, aby tito prodejci při plnění svých povinností nevytvářeli překážky, které by spotřebitelům bránily ve změně dodavatele.
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. b
b)  mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;
b)  mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden akreditovaný schvalovací postup, který bude jasný, transparentní, participativní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. c a (nové)
ca)  umožní, aby se do objemu úspor energie požadovaných podle odstavce 1 započítávaly další úspory získané díky udržitelným technologiím v městských systémech dálkového vytápění a chlazení (čímž se taktéž sníží znečišťující látky a pevné částice);
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. c b (nové)
cb)  podpoří přijetí opatření, která využijí potenciál vytápění a chlazení k energetickým úsporám, popřípadě poskytnou další odměny za zásahy, jimiž se zmírňuje znečištění;
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. c c (nové)
cc)  vytvoří nástroje k osvědčování energetických úspor zjištěných v rámci energetických auditů nebo rovnocenných systémů hospodaření s energií podle článku 8, aby se do objemu úspor energie podle odstavce 1 mohly započítávat i ony úspory;
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. c d (nové)
cd)  mohou povolit povinným stranám, aby do svého povinného plnění započetly úspory energie konečných zákazníků dosažené v účinné vytápěcí a chladící infrastruktuře;
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 5 – písm. c f (nové)
cf)  posoudí a přijme opatření na minimalizaci dopadu přímých a nepřímých nákladů takových systémů na konkurenceschopnost průmyslových odvětví náročných na energii, která čelí mezinárodní konkurenci.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7a – odst. 6 a (nový)
6a.  Členské státy v rámci svých vnitrostátních integrovaných plánů v oblasti klimatu a energetiky informují Komisi o svých zamýšlených politických opatřeních podle čl. 7 odst. 2 písm. c). Dopad těchto opatření musí být vyčíslen a zahrnut do daných plánů. Metoda výpočtu zvolená členskými státy musí vycházet z objektivních, nediskriminačních kritérií, která mají být vypracována po konzultacích s Komisí do 1. ledna 2019.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7b – odst. 1
1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí dosažení úspor energie požadovaných podle čl. 7 odst. 1 u konečných zákazníků.
1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí plné dosažení úspor energie požadovaných podle čl. 7 odst. 1 u konečných zákazníků.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7b – odst. 1 a (nový)
1a.  Kromě toho lze všechny příležitosti ke zvýšení energetické účinnosti, včetně požívání výkonnějšího paliva v dopravě, započítat do kumulativních úspor energie u konečných zákazníků stanovených v čl. 7 odst. 1.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 7b – odst. 2
2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie vezmou v úvahu dopad na domácnosti postižené energetickou chudobou.
2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie vezmou v úvahu dopad na nízkopříjmové domácnosti, včetně těch postižených energetickou chudobou, a zajistí prioritní provádění opatření v těchto domácnostech a v oblasti sociálního bydlení.
Členské státy počítají objem úspor dosažených v těchto domácnostech v poměru k celkovému objemu dosažených úspor dosaženému ve všech domácnostech podle tohoto článku.
Tyto úspory jsou zveřejňovány a jsou zahrnuty v integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie].
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Článek 7 c (nový)
4a)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 7c
Poskytování služeb v oblasti energetické účinnosti
Komise v těsné spolupráci s členskými státy zajistí, aby služby na trhu energetické účinnosti byly poskytovány konkurenceschopným a transparentním způsobem, aby bylo zaručeno, že koncový spotřebitel bude moci využívat výhod spojených s opatřeními na zvyšování energetické účinnosti, a to ve formě snížených nákladů a kvalitnějších služeb. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby podniky, především MSP, měly nediskriminační přístup na trh se službami v oblasti energetické účinnosti, čímž jim zaručí rovné podmínky s vertikálně integrovanými subjekty a odstraní konkurenční výhody vytvořené pro distributory nebo prodejce energie. Členské státy za tímto účelem přijmou veškeré nezbytné právní předpisy, aby zajistily, že integrované subjekty budou třetím stranám poskytovat stejné podmínky a prostředky, které uplatňují při poskytování služeb v oblasti energetické účinnosti.“
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití.
Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci odebírající zemní plyn vybaveni pro zvolenou technologii a funkci cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči a přístroji pro kontrolu vytápění, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití a dalších prvcích, jak je použitelné v souladu s ustanoveními pro měření elektrické energie v článcích 19 až 22 směrnice (EU) .../... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)].
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c – bod ii a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Inteligentní měřicí systémy poskytují konečným spotřebitelům přístup k údajům o jejich spotřebě energie a k časovým řadám k obdobím vyúčtování na trhu.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. d
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 9 – odst. 3
d)  odstavec 3 se zrušuje;
d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. S ohledem na formát údajů a funkce se tato ustanovení náležitě sladí s články 18 až 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES1a o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění). Údaje o spotřebitelích se zpracovávají v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791b. Konečným spotřebitelům nesmějí být za přístup k jejich údajům ve formátu, který je pro ně užitečný, účtovány žádné poplatky. “
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Směrnice 2012/27/EU
Článek 9a
Článek 9a
Článek 9a
Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu
Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu
1.  Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.
1.  Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.
Pokud jsou vytápění a chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov, nainstaluje se měřič tepla nebo teplé vody na výměník tepla nebo do odběrného místa.
Pokud jsou vytápění nebo chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov, nainstaluje se měřič na výměník tepla nebo do odběrného místa.
2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy.
2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla či chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy, pokud je to technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie.
Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.
Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Každý členský stát po konzultaci s Komisí jasně stanoví a zveřejní obecná kritéria, metodiky nebo postupy pro stanovení technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity.
U nových budov typu uvedeného v prvním pododstavci nebo v případě jakýchkoli větších renovací takové budovy, jak stanoví směrnice 2010/31/EU, budou vždy poskytnuty individuální měřiče.
V nových budovách s více bytovými jednotkami a v obytné části nových víceúčelových budov, pokud tyto budovy mají ústřední zdroj vytápění pro ohřev teplé vody nebo jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění, musí být bez ohledu na první a druhý pododstavec poskytnuty individuální měřiče pro měření spotřeby teplé vody.
3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:
3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:
a)  užitkové teplé vody;
a)  užitkové teplé vody;
b)  tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);
b)  tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);
c)  k vytápění nebo chlazení bytů.
c)  k vytápění nebo chlazení bytů.
4.  Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné.
4.  Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 nově instalované měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné. Podmínky týkající se technické proveditelnosti a nákladové efektivity stanovené v prvním a druhém pododstavci odstavce 2 nadále platí.
Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.;
Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.;
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 10 – odst. 1
1.  V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII přesné a založené na skutečné spotřebě plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.;
1.  V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.;
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 1
„Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí umožňovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu.;
„Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí poskytovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu.;
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2012/27/EU
Článek 10a
Článek 10a
Článek 10a
Informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody
Informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody
1.  Členské státy zajistí, aby informace o vyúčtování a spotřebě byly přesné a založené na skutečné spotřebě, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné spotřebitele, kde jsou instalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů.
1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou nainstalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, byly informace o vyúčtování a o spotřebě spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech uvedených indikátorů, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné uživatele, to znamená pro fyzické nebo právnické osoby nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní konečnou spotřebu nebo pro fyzické nebo právnické osoby užívající individuální budovu nebo jednotku v budově s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelové budově zásobovaných vytápěním, chlazením nebo teplou vodou z ústředního zdroje, které nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie.
Tuto povinnost lze splnit pomocí systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečnými zákazníky, kteří výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sdělují dodavateli energie, vyjma dílčího měření spotřeby podle čl. 9a odst. 2. Pouze v případech, že konečný zákazník neposkytne odečtené údaje z měřiče za dané zúčtovací období, je vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě.
Tuto povinnost lze, pokud tak členský stát stanoví, splnit pomocí systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečnými zákazníky nebo konečnými uživateli, kteří výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sdělují dodavateli energie, vyjma dílčího měření spotřeby na základě indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění podle čl. 9a odst. 2. Pouze v případech, kdy konečný zákazník nebo konečný uživatel neposkytne odečtené údaje z měřiče za dané zúčtovací období, je vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě.
2.  Členské státy:
2.  Členské státy:
a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly zpřístupněny údaje o vyúčtování konečného zákazníka za energii a o jeho historické spotřebě, pokud jsou dostupné;
a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly na žádost konečného zákazníka zpřístupněny údaje konečného zákazníka o vyúčtování za energii a o jeho historické spotřebě nebo odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud jsou dostupné;
b)  zajistí, aby všichni konečným zákazníkům byla nabízena možnost poskytování informací o vyúčtování a vyúčtování elektronickou formou a aby tito zákazníci na požádání obdrželi jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě;
b)  zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronické formy informací o vyúčtování a elektronického vyúčtování;
c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi odpovídající informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VII;
c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi jasné a pochopitelné informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VIIa;
d)  mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;
d)  mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;
da)  podporují kybernetickou bezpečnost a zajistí ochranu soukromí a údajů konečných spotřebitelů v souladu s příslušným právem Unie.
2a.  Členské státy rozhodnou, kdo bude odpovědný za poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 těm konečným uživatelům, kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. -a (nové)
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 15 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
-a)  v odstavci 4 se doplňuje pododstavec, který zní:
„ Komise po konzultacích s příslušnými zúčastněnými stranami stanoví společnou metodiku, aby podněcovala provozovatele sítí ke snižování ztrát, k provádění programu nákladově/energeticky efektivních investicí do infrastruktury a k náležitému podávání zpráv o energetické účinnosti a flexibilitě sítě. Komise do ... [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] přijme v souladu s článkem 23 akt v přenesené pravomoci, jímž tuto směrnici doplní tak, že přesně vymezí tuto metodiku.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod ii
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3
Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí splňovat požadavky stanovené v příloze XII.;
Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí při připojení zohledňovat potřebu nepřerušovaných dodávek tepla, zajišťovat přístup k síti a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a splňovat požadavky stanovené v příloze XII.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Článek 19 a (nový)
11a)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 19a
Financování energetické účinnosti evropskými bankami
Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) přizpůsobí své politické cíle tak, aby energetickou účinnost uznávaly jako svébytný zdroj energie a investice do energetické účinnosti jako součást svého investičního portfolia v oblasti infrastruktury.
EIB a EBRD ve spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami navrhnou, vytvoří a financují programy a projekty specificky přizpůsobené odvětví energetické účinnosti, mimo jiné i domácnostem trpícím energetickou chudobou.
Členské státy plně využívají možnosti a nástroje navržené v rámci iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov.“
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 23 – odst. 3 a (nový)
(12a)  V článku 23 se vkládá následující odstavec:
„3a. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.“
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 b (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 24 – odst. 4 a (nový)
(12b)  V článku 24 se vkládá následující odstavec:
„4a. V kontextu zprávy o stavu energetické unie podá Komise v souladu s čl. 29 odst. 1 a odst. 2 písm. c) nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie] zprávu o fungování trhu s uhlíkem, přičemž zohlední dopady provádění této směrnice.“
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 24 – odst. 12
12.  Komise vyhodnotí tuto směrnici nejpozději do 28. února 2024 a poté každých pět let a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě budou případně přiloženy návrhy dalších opatření.;
12.  Komise vyhodnotí tuto směrnici nejpozději do 28. února 2024 a poté každých pět let a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující celkovou účinnost této směrnice a potřebu upravit politiku Unie v oblasti energetické účinnosti podle cílů Pařížské dohody, hospodářského rozvoje a rozvoje inovací. Tato zpráva bude případně doplněna návrhy dalších opatření.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Čl. 24 – odst. 12 a (nový)
(13a)  V článku 24 se vkládá následující odstavec:
„12a. Do 31. prosince 2019 Komise provede zvláštní hloubkovou analýzu potenciálu v oblasti energetické účinnosti, pokud jde o:
a)  přeměnu a transformaci energie;
b)  přenos a distribuci energie;
c)  výrobu a následnou dopravu dodávek energie, tzn. energii vydanou na těžbu fosilních paliv a na jejich dopravu do místa použití.
d)  ukládání energie.
Komise na základě svých zjištění případně předá do 31. ledna 2021 Evropskému parlamentu a Radě návrh legislativního aktu v této věci.“
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. a
Směrnice 2012/27/EU
Příloha IV – poznámka pod čarou 3
a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,0. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“;
a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pouze pro účely této směrnice a pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny použijí členské státy koeficient stanovený transparentní metodou srovnatelnou napříč členskými státy, na základě vnitrostátních okolností příslušného členského státu, jež mají vliv na spotřebu primární energie. Tyto okolnosti musí být řádně odůvodněné, měřitelné a ověřitelné a musí se zakládat na objektivních a nediskriminačních kritériích. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,3 nebo mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“ Členské státy přitom zohledňují svou skladbu zdrojů energie zahrnutou v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznamovaných Komisi v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. XX/20XX [správa energické unie]. Standardní koeficient je na základě skutečně zaznamenaných údajů každých pět let revidován.
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha V – bod 2 – písm. a
a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;
a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření a nového individuálního opatření, k němuž toto opatření vede. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha V – bod 2 – písm. b
b)  úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);
b)  úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se opatření na podporu renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha V – bod 2 – písm. h
h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření. To lze učinit součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci správy energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.
h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření a k míře, jíž úspory v čase klesají. Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci nařízení o správě energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha V – bod 3 – písm. d
d)  objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;
d)  objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie a spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha V – bod 3 – pododstavec 2
V případě politických opatření přijatých podle čl. 7 odst. 2 písm. e) členské státy mohou použít metodiku výpočtu stanovenou podle směrnice 2010/31/EU, pokud je to v souladu s požadavky článku 7 této směrnice a této přílohy.
vypouští se
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Příloha I – bod 2 – písm. b
Směrnice 2012/27/EU
Příloha VIIa
Příloha VIIa
Příloha VIIa
Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě na základě skutečné spotřeby vytápění, chlazení a teplé vody
Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě týkající se vytápění, chlazení a teplé vody
1.  Vyúčtování na základě skutečné spotřeby
1.  Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění
Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby alespoň jednou ročně.
Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně.
2.  Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě
2.  Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě
Od [zde, prosím, doplňte … datum vstupu v platnost] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.
Od [zde, prosím, doplňte … datum provedení] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění poskytovány konečným uživatelům alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání, nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.
Od 1. ledna 2022 budou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, informace o vyúčtování zpřístupňovány alespoň jednou za měsíc. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.
Od 1. ledna 2022 budou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění poskytovány všem konečným uživatelům alespoň jednou za měsíc. Musí být také zpřístupněny nepřetržitě prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřící zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.
3.  Minimální informace obsažené ve vyúčtování na základě skutečné spotřeby
3.  Minimální informace obsažené ve vyúčtování
Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto informace:
Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto přesné informace, zakládají-li se na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění:
a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;
a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;
b)  informace týkající se použité skladby zdrojů energie, včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení;
b)  informace týkající se skutečně použité skladby zdrojů energie a souvisejícího množství emisí skleníkových plynů, včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení, a vysvětlení použití různých daní, poplatků a sazeb.
c)  srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;
c)  srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;
d)  kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.
d)  kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.
da)  informace o příslušných postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo alternativních mechanismech řešení sporů;
Členské státy kromě toho zajistí, aby koneční uživatelé měli k dispozici v jasné a pochopitelné podobě srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie, a to ve svých vyúčtováních nebo společně s nimi, nebo aby vyúčtování obsahovalo odkaz na toto srovnání..
db)  srovnání s průměrným normalizovaným nebo vzorovým konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie.
Vyúčtování, která se nezakládají na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, musí obsahovat jasné a pochopitelné vysvětlení toho, jak byla částka uvedená ve vyúčtování vypočtena, a alespoň informace uvedené v písmenech d) a da).
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Příloha I – bod 2 a (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Příloha IX – část 1 – pododstavec 4 –písm. g
2a.  V příloze IX části 1 ve čtvrtém pododstavci se písmeno g) nahrazuje tímto:
g)  Ekonomická analýza: soupis účinků
„g) Ekonomická analýza: soupis účinků
Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.
Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.
V analyzovaných scénářích mohou členské státy v procesu rozhodování posoudit a zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.
V analyzovaných scénářích členské státy v procesu rozhodování posoudí a zohlední náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.
Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:
Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:
i)  Přínosy
i)  Přínosy
–  hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),
–  hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),
–  v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí nebo zdraví.
–  vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů nebo zdraví a bezpečnosti
–  dopady v oblasti pracovního trhu, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost
ii)  Náklady
ii)  Náklady
–  kapitálové náklady na zařízení a vybavení,
–  kapitálové náklady na zařízení a vybavení,
–  kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,
–  kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,
–  variabilní a fixní provozní náklady,
–  variabilní a fixní provozní náklady,
–  náklady na energie,
–  náklady na energie,
–  v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí a zdraví.
–  náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti
–  náklady v oblasti pracovního trhu, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost“
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Příloha – bod 2 b (nový)
Směrnice 2012/27/EU
Příloha XII – pododstavec 1 – písm. a
2b)  V příloze XII v prvním pododstavci se se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti a posílení sítě, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;
„a) vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti, posílení stávajících sítí a výstavba nových sítí, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a jiných distribuovaných zdrojů;

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0391/2017).


Správa energetické unie ***I
PDF 1238kWORD 173k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013 (COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD))(1)
P8_TA(2018)0011A8-0402/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivoutransparentní správu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.
(1)  Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově účinnou, transparentní a předvídatelnou správu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodu uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při současném omezování administrativní složitosti.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni.
(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU a podpořit výzkum a inovace přilákáním investic. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na unijní, makroregionální, regionální, vnitrostátní a místní úrovni.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (new)
(3a)  Plně funkční a odolná energetická unie by přeměnila Evropu v region, který zaujme přední postavení, pokud jde o inovace, investice, růst a sociální a hospodářský rozvoj, což by bylo dobrým příkladem toho, jak úzce je uplatňování vysokých ambicí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu spjato s opatřeními na podporu inovací, investic a růstu.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie.
(4)  Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost (včetně energetické účinnosti budov) a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie, a to mimo jiné řešením otázky energetické chudoby a podporou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.
(5)  Evropská rada předložila 24. října 2014 návrh rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie. Toto nařízení nicméně odráží cíle sjednané v odvětvových právních předpisech.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (new)
(5a)  Evropská rada se dne 24. října 2014 dohodla, že Komise přijme s podporou členských států naléhavá opatření, aby bylo zajištěno dosažení minimálního cíle 10 % stávajících elektrických propojení, a to nejpozději v roce 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu. Její signatáři se zavázali, že „udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí“. Unie se musí připravit na mnohem výraznější a rychlejší snížení emisí, než se původně předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů ovšem lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady, než jaké se původně odhadovaly.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  V souladu s cílem Pařížské dohody, jímž je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů ve druhé polovině 21. století, by měla Unie na základě rovného přístupu usilovat o dosažení nulových čistých emisí na svém území nejpozději do roku 2050, na což by navázala fáze negativních emisí.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  V klimatickém systému jsou pro celkovou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře podstatné kumulativní celkové antropogenní emise. Mají-li být důsledně plněny závazky Pařížské dohody, je nutné provést analýzu celosvětového uhlíkového rozpočtu, který je v souladu s úsilím o snížení nárůstu teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a stanovit pro Unii spravedlivý podíl na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu. Dlouhodobé strategie v oblasti energetiky a klimatu by měly být v souladu s uhlíkovým rozpočtem.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 d (nový)
(6d)  Unie a členské státy by měly klimatické a energetické cíle pravidelně přezkoumávat a případně je zvyšovat, aby odrážely výsledky průběžných přezkumů prováděných v rámci procesu UNFCCC a nejaktuálnější vědecké poznatky o tempu a dopadech změny klimatu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 e (nový)
(6e)  Přestože se Unie zavázala k dosažení zdaleka nejambicióznějšího snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, nemůže bojovat proti hrozbě změny klimatu sama. Komise a členské státy by měly využít každé příležitosti, aby přesvědčily zejména ty země, které těží z mezinárodního obchodu s Unií, aby převzaly poměrný díl celosvětové odpovědnosti a zvýšily své ambice tak, aby odpovídaly ambicím Unie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.
(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který poskytne členským státům dostatečnou flexibilitu a pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, přičemž bude plně respektovat svobodná rozhodnutí členských států ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti klimatu a energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.
__________________
__________________
14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).
14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Závěry Rady z 26. listopadu 201516 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.
(10)  Závěry Rady z 26. listopadu 201516 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok každého členského státu a Unie k dosažení cílů a úkolů politik napříč pěti rozměry energetické unie.
__________________
__________________
16 Závěry Rady z 26. listopadu 2015 (14632/15).
16 Závěry Rady z 26. listopadu 2015 (14632/15).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.
(12)  Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030.když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství založené na energetickém systému, který bude vysoce energeticky účinný a bude se opírat o obnovitelné zdroje energie. Měl by být zaveden závazný vzor pro dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky s cílem zajistit jejich kvalitu a porovnatelnost.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Tento přechod na nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání a pobídky v celém spektru politik. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vést ke zlepšení kvality ovzduší.
(13)  Tento společensky přijatelný přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá podstatné změny investičního jednání, zejména v souvislosti s veřejnými a soukromými investicemi, a pobídky v celém spektru politik, jakož i regionální tržní reformy. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vytvořit udržitelná pracovní místa a vést ke zlepšení kvality ovzduší.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Unie a členské státy by měly přijmout konkrétní opatření k zákazu dotací v energetice, přinejmenším pro fosilní paliva, s cílem dosáhnout souladu s mezinárodními závazky přijatými skupinou G7 a G20 a stanovenými Pařížskou dohodou.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody spojené se zlepšením kvality ovzduší, které by mohly částečně nebo plně vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES18 představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.
(14)  Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody pro veřejné zdraví a kvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech, což by mohlo vynahradit všechny krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES18 představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.
__________________
__________________
18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).
18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další instituce unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
(16)  V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy a v souladu s politikou výzkumu, inovací a investic by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní složitosti pro členské státy, zainteresované strany, Komisi i další instituce Unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na unijní, makroregionální, regionální, vnitrostátní a místní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zjednodušené a integrované.
(17)  Dosažení cílů a úkolů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ Unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik na úkor nákladové účinnosti. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v relevantních případech zjednodušené a integrované.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Je zapotřebí zhodnotit interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními ke snižování emisí uhlíku, přičemž by členské státy měly vypracovat kvantitativní nebo kvalitativní posouzení.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 b (nový)
(17b)  Členské státy by měly zajistit politickou soudržnost svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií ke snížení emisí s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.
(18)  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle nebo úkoly pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  Při přípravě svých integrovaných plánů v oblasti energetiky a klimatu by měly členské státy posoudit počet domácností trpících energetickou chudobou a přihlížet zároveň k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně ve vztahu k relevantním vnitrostátním souvislostem a které si vzhledem ke kombinaci nízkého příjmu, vysokých nákladů na energii a své nízké energetické účinnosti tyto domácnosti pravděpodobně nemohou dovolit. Členské státy by měly nastínit stávající a plánované politiky a opatření k řešení otázky energetické chudoby a v případě nutnosti zahrnout cíl, kterým je snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou. Komise by měla přijmout společnou metodiku pro členské státy, pomocí níž by bylo možné definovat energetickou chudobu, a každý členský stát by měl definovat domácnost trpící energetickou chudobou v souladu se svými specifickými vnitrostátními podmínkami.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 b (nový)
(18b)  Členské státy by měly zajistit, aby finanční prostředky Unie z VFR na období 2014–2020 byly zahrnuty do jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energie a klimatu. Prostředky přidělené jednotlivým státům z VFR na období po roce 2020 by měly aktivně přispívat k plnění cílů a úkolů energetické unie, zejména v oblastech snižování emisí skleníkových plynů, včetně snížení pomocí propadů skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Za tímto účelem by proces plánování na vnitrostátní a místní úrovni, pokud jde o VFR na období po roce 2020, měl probíhat souběžně s hodnocením integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energie a klimatu, které vypracuje Komise, aby odrážel vysoké ambice zejména s ohledem na dlouhodobé cíle Pařížské dohody a cíle udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Členské státy by měly vytvořit stálou mnohaúrovňovou platformu pro vedení dialogu o energetice, která zapojí místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatele, investory a další důležité zúčastněné strany do diskuse o různých možnostech zvažovaných pro energetickou a klimatickou politiku. Na půdě této platformy by se měly projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energie a klimatu a dlouhodobé strategie týkající se klimatu a energetiky.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES24 a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
(20)  Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti aktivně se podílet na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií týkajících se klimatu a energetiky v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES24 a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů, místních orgánů a všech relevantních zúčastněných stran do počátečních fází procesů plánování a podávání zpráv, jakož i do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
__________________
__________________
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie. Členské státy by měly využít příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.
(21)  Makroregionální a regionální spolupráce je nezbytná pro to, aby členské státy společně zavedly určité politiky a opatření přispívající k dosažení společných cílů a úkolů nákladově efektivním způsobem. Komise by měla tuto spolupráci mezi členskými státy usnadňovat. Členské státy by měly využít také příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Makroregionální a regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investorů. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat do 1. ledna 2024. Cíle, úkolypříspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.
(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. Pravidelné předkládání vnitrostátních plánů během desetiletých období umožňuje, aby se členské státy přizpůsobily významné změně okolností. Cíle a úkoly by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto plánů by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.
(23)  Stabilní dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Členské táty by měly vypracovat dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2050 i na další léta, v nichž určí změny v různých odvětvích, které jsou nezbytné k přechodu na energetický systém založený na obnovitelných zdrojích a ke splnění cílů Pařížské dohody. Tyto strategie by měly být v souladu se spravedlivým podílem Unie na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu a měly by být vypracovány otevřenou a transparentní metodou a za plného zapojení příslušných zúčastněných stran. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly vycházet z dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a energetiky a měly by být s těmito strategiemi v souladu.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)  Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu a významně přispívá k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. Může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytování biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály s vysokými emisemi uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, má zásadní význam udržitelné hospodaření se zdroji a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Pro zajištění udržitelných investic jsou v dlouhodobém horizontu nezbytné dlouhodobé strategie.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 c (nový)
(23c)  Při dalším rozvoji propojování je důležité provést úplné hodnocení nákladů a přínosů, včetně celkových technických, socioekonomických a environmentálních dopadů, jak požaduje nařízení o transevropské energetické síti, a zohlednit kladné externality propojování, jako je integrace obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení zásobování a posílená konkurence na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní zátěže by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.
(24)  Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni a doplňující reformy trhu práce, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nákladová neúčinnost a nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní složitosti by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům a aktérům na trhu včetně spotřebitelů. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.
(25)  Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům, regionálnímmístním orgánům, aktérům na trhu, včetně spotřebitelů, všem ostatním příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby podávání zpráv členských států o politikách, opatřeních a odhadech představovalo klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.
(28)  Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby členské státy v rámci pěti uvedených rozměrů používaly věrohodné a jednotné údaje a předpoklady, zveřejňovaly údaje použité k vytváření scénářů a při modelování a podávaly zprávy členských států o politikách, opatřeních a odhadech coby klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci a podpoří spolupráci. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Platforma pro elektronické podávání zpráv by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.
(30)  Za účelem transparentnější tvorby politik v oblasti energetiky a klimatu a omezení administrativní složitosti pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit veřejnou platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní přístup veřejnosti k informacím, komunikaci mezi Komisíčlenskými státy a také spolupráci mezi členskými státy. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Elektronická platforma by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/200927 ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.
(31)  Aby se zabránilo zpožďování opatření na úrovni Unie, měla by Komise používat roční odhady emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí, k posouzení dosažených výsledků při plnění cílů na rok 2030. Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/200927 ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.
__________________
__________________
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.).
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  S ohledem na společné dosažení cílů strategie energetické unie bude naprosto nezbytné, aby Komise posoudila vnitrostátní plány a na základě zpráv o pokroku také jejich provádění. V prvním desetiletém období se to týká zejména dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 na úrovni Unie a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.
(32)  S ohledem na společné dosažení cílů pěti rozměrů strategie energetické unie, zejména pokud jde o vytvoření plně funkční a odolné energetické unie, bude naprosto nezbytné, aby Komise prostřednictvím zpráv o pokroku posoudila návrhy vnitrostátních plánů, stejně jako provádění oznámených vnitrostátních plánů. Zde se konkrétně jedná o cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 na úrovni Unie pro první desetileté období. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by na základě svých posouzení těchto dopadů mohla zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení.
(33)  Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by do 1. března 2020 měla na základě posouzení těchto dopadů, jež vypracuje, zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení a případně předložit legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  Výpočet a vykazování emisí metanu je v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založen na potenciálech globálního oteplování (GWP) s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře, což má významný dopad na klima v krátkodobém a střednědobém horizontu, by Komise měla analyzovat, jaký vliv na politiky a opatření by mělo přijetí dvacetiletého časového horizontu pro metan. Komise by na základě této analýzy měla zvážit relevantní politické možnosti pro rychlé řešení otázky emisí metanu prostřednictvím strategie Unie pro metan, a to s prioritním ohledem na emise metanu související s energetikou a odpadem.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.
(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy, případně mezi členskými státy, průběžný dialog. Komise by měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly tato doporučení zohlednit a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, měla by Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo by členské státy měly provést dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů a úkolů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní příspěvky členských států k cílům v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření také zahrnovat finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.
(35)  Pokud se ukáže, že jsou ambice a cíle, politiky a opatření popsaná v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů a členské státy by měly své vnitrostátní cíle v oblasti zdrojů obnovitelné energie vzestupně přezkoumat do 31. prosince 2020 (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, smí Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo požadovat, aby členské státy provedly dodatečná opatření, a to s cílem zajistit dosažení těchto cílů a úkolů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní snahy členských států o plnění cílů v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření rovněž zahrnovat dobrovolné finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií, včetně projektů, které jsou v zájmu energetické unie. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021 a měly by být po celé toto období zachovány. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit.
(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření, provádění a monitorování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatudlouhodobé strategie týkající se klimatu a energetiky a souvisejícího budování kapacit, a to tím, že uvolní vnitřní zdroje Evropské agentury pro životní prostředí, Společného výzkumného střediska a interní kapacity modelování a případně zajistí externí oodborné poradenství.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41 a (nový)
(41a)  Toto nařízení zahrnuje ustanovení, která energetickou účinnost zařazují mezi infrastrukturní priority, uznávají, že splňuje definici infrastruktury používanou MMF a dalšími ekonomickými institucemi, a při rozhodování o budoucích investicích do evropské energetické infrastruktury ji považují za klíčový prvek a prioritní faktor1a.
__________________
1a Zpráva Evropského parlamentu ze dne 2. června 2016 o provádění směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU) – (2015/2232(INI)).
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetickou unii přípravou prováděcích aktů. Tento výbor by měl nahradit a převzít úkoly Výboru pro změnu klimatu a dalších výborů podle potřeby.
(43)  Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetiku a klima přípravou prováděcích aktů. Pokud jde o otázky ohledně provádění ustanovení týkajících se klimatu, měl by Komisi pomáhat Výbor pro změnu klimatu zřízený na základě nařízení (EU) č. 525/2013.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 a (nový)
(44a)  Při přípravě budoucího přezkumu tohoto nařízení a v kontextu strategie kybernetické bezpečnosti Unie by Komise měla v úzké spolupráci s členskými státy zhodnotit, zda není třeba doplnit další požadavky na jednotné plánování a podávání zpráv o úsilí členských států o zlepšení ochrany kritické infrastruktury energetického systému Unie před veškerými formami kybernetických hrozeb, zejména s ohledem na rostoucí počet potenciálně kritických kybernetických útoků během posledních deseti let, aby se zajistila bezpečnost dodávek energie za všech okolností. Tato účinnější koordinace v rámci Unie by však neměla mít dopad na vnitrostátní bezpečnostní zájmy členských států v důsledku odhalení citlivých informací.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Předmět a oblast působnosti
1.  Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem:
1.  Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem:
-a)  provádění dlouhodobých strategií a opatření v oblasti klimatu a energetiky s cílem naplnit závazky Unie týkající se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou;
a)   provádění strategie a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
a)  provádění strategie a opatření navržených k dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;
aa)  strukturovaného partnerství a spolupráce mezi členskými státy na makroregionální a regionální úrovni určených k plnění cílů, úkolů a závazků energetické unie;
b)  zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.
b)  zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.
ba)  přispění k větší regulační jistotě, jakož i k větší investiční jistotě, a pomoci k plnému využití příležitostí k hospodářskému rozvoji, investičním pobídkám, tvorbě pracovních míst a prohlubování sociální soudržnosti;
bc)  podpory spravedlivého přechodu pro občany a regiony, na něž může mít negativní dopad přechod na nízkouhlíkové hospodářství;
Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný iterativní proces mezi Komisí a členskými státy s ohledem na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následnou implementaci a také s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.
Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný, transparentní a iterativní proces mezi Komisí a členskými státy, v jehož rámci bude zajištěna plná účast široké veřejnosti a místních orgánů na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následné implementaci a jejich účast na makroregionální a regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.
2.  Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:
2.  Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:
a)  energetické bezpečnosti;
a)  energetické bezpečnosti;
b)  trhů s energií;
b)  vnitřního trhu s energií;
c)  energetické účinnosti;
c)  energetické účinnosti;
d)  snižování emisí uhlíku a
d)  snižování emisí uhlíku a
e)  výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.
e)  výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracované verzi směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767], směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracovaném znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767], [přepracovaném znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016)XXXX], 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – bod 3
(3)  „přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí vlády k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;
(3)  „přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí centrální vlády nebo orgánu nižší úrovně k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – bod 9
(9)  „cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ označují závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 27% podílu spotřeby obnovitelné energie spotřebované v Unii do roku 2030, cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 27 %, který bude v roce 2020 přezkoumán s ohledem na dosažení 30% energetické účinnosti na úrovni EU, a cíle dosažení 15% propojení elektrické energie pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Radou a Parlamentem pro rok 2030;
vypouští se
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – bod 11 a (nový)
(11a)  „počáteční úsilí“ znamená počáteční pokrok dosažený členským státem v období po roce 2021 na cestě k dosažení jeho závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jenž je uveden v článku 3 [přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie], a k dosažení jeho cíle týkajícího se zlepšení energetické účinnosti, jenž je uveden v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – bod 17 a (nový)
(17a)  zásadou „energetická účinnost v první řadě“ se rozumí upřednostnění opatření na zvýšení účinnosti poptávky po energii a zásobování energií v rámci veškerého energetického plánování a rozhodování ohledně politiky a investic, a to pomocí nákladově efektivních úspor při konečném použití, iniciativ zaměřených na odezvu na straně poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu
Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu
1.  K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.
1.  K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.
2.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:
2.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:
a)  přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;
a)  přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze:
(1)   shrnutí;
(2)   popisu konzultace a zapojení místních orgánů, občanské společnosti, podnikatelů, sociálních partnerů a občanů a jejich výsledků;
(3)  popisu makroregionální a regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;
b)  popis vnitrostátních cílů, úkolůpříspěvků pro každý z pěti rozměrů energetické unie;
b)  popis vnitrostátních cílů a úkolů pro každý z pěti rozměrů energetické unie;
c)  popis stanovených politik a opatření vedoucích k dosažení příslušných cílů, úkolůpříspěvků uvedených v písmeni b);
c)  popis plánovaných politik, opatřeníinvestičních strategií, které mají vést k dosažení příslušných cílů a úkolů uvedených v písmeni b);
d)  popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními;
d)  popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů a úkolů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními, a popis regulačních a neregulačních překážek a zábran v plnění cílů a úkolů;
e)   posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b),
e)  posouzení dopadů jednotlivých a souhrnných plánovaných politik a opatření na dosažení cílů a úkolů uvedených v článcích 1, 4, 13a a 14 a také dopadů na životní prostředí, včetně kvality ovzduší a ochrany přírody, a zdraví, jakož i makroekonomických a sociálních dopadů;
ea)   posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na konkurenceschopnost souvisejících s pěti rozměry energetické unie;
eb)  posouzení možných přímých i nepřímých klimatických dopadů v členském státě a strategie pro zvýšení odolnosti, které mají řešit dopady klimatu, jako např. vnitrostátní adaptační plány;
ec)  sledování vypracovávání investiční strategie, odhad veřejných a soukromých investic nezbytných k provádění plánovaných politik a opatření;
f)  příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761] a přílohou V uvedené směrnice.
f)  příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761] a přílohou V uvedené směrnice.
3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a používají jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry.
3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy:
a)  omezují administrativní složitost a náklady pro všechny zúčastněné strany;
b)   přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie, zejména k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;
c)   používají věrohodná a jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry a zveřejňují data použitá k modelování;
d)  zajišťují soulad s cíli stanovenými v článku 1 a s vnitrostátními dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky, jak stanoví článek 14;
e)  odhadují počet domácností trpících energetickou chudobou a zohledňují přitom nezbytné domácí energetické služby, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně ve vztahu k relevantním vnitrostátním souvislostem, a vypracovávají stávající a plánované politiky a opatření k potírání energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky a dalších podstatných vnitrostátních programů;
V případě, že posouzení, které je opřeno o ověřitelné údaje a používá ukazatele zeměpisné rozptýlenosti, ukáže, že se v členském státě nachází významný počet domácností trpících energetickou chudobou, měl by členský stát do svého plánu zahrnout vnitrostátní orientační cíl pro snížení energetické chudoby;
f)  zahrnují ustanovení za účelem zabránění, zmírnění, nebo pokud je projekt ve veřejném zájmu a nejsou k dispozici alternativy, kompenzace jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22;
g)  berou ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
3a.  Členské státy zajistí, aby každý z jejich následujících plánů, který bude podle odstavce 1 oznámen Komisi, v souladu s jejich prvními integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu upravil jejich vnitrostátní cíle a úkoly, jak je uvedeno v článku 4, a to s cílem reagovat na vzrůstající náročnost v porovnání s ambicemi, jež uváděly předešlé integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu těchto států.
3b.  Členské státy zveřejní plány předložené Komisi v souladu s tímto článkem.
4.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.
4.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 4 – název
Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Úkoly a cíle pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkolypříspěvky, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:
Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle a úkoly, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – bod ii a (nový)
iia)  trajektorie, které členský stát plánuje s cílem zachovat a posílit pohlcování uhlíku pomocí propadů v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti energetiky a klimatu, jak je uvedeno v článku 14;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – bod iii
iii)  v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu se stávajícími dlouhodobými strategiemi v oblasti emisí;
iii)  v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu s Pařížskou dohodou a dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky;
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i
i)  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016)0767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s lineární trajektorií k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;
i)  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 35 % podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v [článku 3] [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016)0767];
Pozměňovací návrh 291
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i a (nový)
ia)   vnitrostátní cíl členského státu pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 stanovený podle článku 3 a přílohy Ia směrnice (EU) .../... [přepracované směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767], s progresivní trajektorií zajišťující postupné zavádění energie z obnovitelných zdrojů od roku 2021, jak je uvedeno v příloze Ia tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 292
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i b (nový)
ib)   trajektorie uvedená v bodě ia):
i)  vychází z podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak je uvedeno ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A směrnice (EU) .../... [přepracované znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767]. Pokud členský stát překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho trajektorie vycházet z úrovně dosažené v tomto roce;
ii)  sestává z nejméně tří referenčních bodů vypočtených jako průměr dvou nebo tří předešlých let, jak je stanoveno v příloze Ia;
iii)  splní nejméně jeho vnitrostátní cíl pro rok 2030.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i c (nový)
ic)  trajektorie členského státu uvedená v bodech ia) a ib) bude v součtu doplněna k unijní závazné trajektorii a splní závazný cíl Unie týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 ve výši nejméně 35 %;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i d (nový)
id)  trajektorie členského státu pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie od roku 2031 je v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky;
Pozměňovací návrhy 69 a 287
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod ii
ii)  trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;
ii)  orientační trajektorie členského státu pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod iii
iii)  trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;
iii)  orientační trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví, včetně modernizace, v MW;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod iii a (nový)
iiia)  podíl energie členského státu vyrobené z obnovitelných zdrojů městy, energetickými společenstvími, která využívají energii z obnovitelných zdrojů, a samospotřebiteli, jakož i cíle a trajektorie pro energii takto vyrobenou, od roku 2021 do roku 2030, včetně očekávané hrubé konečné energetické spotřeby v Mtoe;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 1
(1)  orientační vnitrostátní příspěvek k energetické účinnosti a dosažení závazného cíle Unie – 30% energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.
(1)  závazný vnitrostátní cíl pro energetickou účinnost a dosažení závazného cíle Unie – 40 % energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti, s lineární trajektorií pro tento cíl od roku 2021.
Členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030, s lineární trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodikupoužité faktory konverze;
Členské státy uvedou své cíle pro energetickou účinnost v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze v souladu s přílohami IV a V ... [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761];
trajektorie uvedená v prvním pododstavci bude sestávat z dvouletých průběžných cílů počínaje rokem 2020 a poté každé dva roky;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 2
(2)  kumulativní množství úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761];
(2)  kumulativní množství dodatečných úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 a v období po roce 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761];
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 3
(3)  cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov (veřejných i soukromých);
(3)  na základě analýzy stávajícího fondu budov, předěly let 2030 a 2040 pro dlouhodobé strategie pro renovaci vnitrostátních zásob obytných a nebytových budov (veřejných i soukromých), měření pokroku na cestě k cíli pro rok 2050 v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)0765];
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 3 a (nový)
(3a)  plánované politiky a opatření spolu s pokrokem směrem k přeměně vnitrostátního fondu budov ve vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov, včetně podloženého odhadu očekávaných úspor energie a širších přínosů, jichž má být dosaženo v období od roku 2020 do roku 2030;
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 4
(4)  celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU o příkladné úloze budov veřejných subjektů;
(4)  celková podlahová plocha, která bude renovována, a odpovídající úspory energie dosažené renovací nebo ekvivalentní roční energetické úspory plynoucí z alternativního přístupu, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)0761];
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 4 a (nový)
(4a)  zjištěný potenciál v oblasti úspor energie v odvětví vytápění a chlazení, včetně výsledku komplexního posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 5
(5)  další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, vytápěníchlazení;
(5)  další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, výrobní odvětví, vodníodpadové hospodářství, nebo plynoucí z politik integrujících jednotlivá odvětví, jakož i účinnost v jiných odvětvích s potenciálem vysoké energetické účinnosti v rámci celého řetězce toku energie primární energií počínaje a konečnými uživateli konče, či například v datových centrech;
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 1
(1)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí;
(1)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti makroregionálních, regionálních a vnitrostátních energetických systémů;
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 2
(2)  vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;
(2)  orientační vnitrostátní cíle s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti makroregionálních, vnitrostátních a regionálních energetických systémů;
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 4
(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na nasazení domácích zdrojů energie (zejména obnovitelné energie);
(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátních energetických systémů, zejména nasazením energeticky účinných opatření, domácích a regionálních obnovitelných zdrojů energie, odezvou na straně poptávky a skladováním;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 1
(1)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15% propojení elektrické energie; členské státy vysvětlí použitou metodologii;
(1)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění orientačního cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15 % propojení elektrické energie, a s ohledem na cíl pro rok 2020, který stanoví 10 % propojení elektrické energie, vnitrostátní a regionální tržní podmínky a tržní potenciál, veškeré aspekty analýzy nákladů a přínosů, současný stupeň provádění projektů společného zájmu, jakož i na opatření na zvýšení obchodovatelné kapacity v rámci stávajícího propojení; členské státy vysvětlí použitou metodologii a zohlední přitom metodologii navrženou Komisí;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 2
(2)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie;
(2)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie; pro jakékoli velké projekty v oblasti infrastruktury předběžné hodnocení jejich souladu s pěti rozměry energetické unie a přínosu k těmto rozměrům, zejména s ohledem na bezpečnost dodávek a hospodářskou soutěž;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3
(3)  vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;
(3)  vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, zejména odstraněním překážek pro neomezené stanovování cen, integrace a propojení trhu, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3 a (nový)
(3a)  vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního začlenění energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všechny trhy s energií, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3 b (nový)
(3b)  vnitrostátní cíle v souvislosti se zajištěním účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 4
(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti a pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně časového rámce pro splnění cílů,
(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému, které zabezpečí, aby nebyly zaváděny žádné kapacitní mechanismy a v případech, kdy byly zavedeny z důvodu zabezpečení dodávek, byly tyto mechanismy co nejvíce omezeny, včetně časového rámce pro splnění cílů,
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 1
(1)  vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejného i soukromého výzkumuinovací týkajících se energetické unie, pokud je to potřebné, včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;
(1)  vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejné podpory pro výzkuminovace týkajících se energetické unie a jejich očekávaný pákový efekt ve vztahu k soukromému výzkumu, popřípadě včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 2
(2)  vnitrostátní cíle pro uvedení nízkouhlíkových technologií pro rok 2050,
(2)  vnitrostátní cíle týkající se prosazování udržitelných technologií pro rok 2050;
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 3
(3)  vnitrostátní cíle týkající se konkurenceschopnosti.
vypouští se
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 5 – název
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti obnovitelné energie
Proces stanovení cílů členských států v oblasti obnovitelné energie
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Při stanovení příslušných příspěvků pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:
1.  Při stanovení příslušných cílů pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. d – bod i
i)  rovnoměrné rozdělení nasazení v celé Evropské unii;
i)  rovnoměrné a nákladově efektivní rozdělení nasazení v celé Evropské unii;
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  základní podíl energie z obnovitelných zdrojů na své hrubé konečné spotřebě energie podle čl. 3 odst. 3 směrnice (EU) .../... [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES];
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 27% podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.
2.  Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich cílů do roku 2030 dosáhl lineární trajektorie ve výši nejméně 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 6 – název
Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti
Proces stanovení závazných cílů členských států v oblasti energetické účinnosti
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Při stanovení orientačních vnitrostátních příspěvků k energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) zajistí členské státy následující:
1.  Při stanovení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) zajistí členské státy následující:
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  energetická spotřeba unie pro rok 2020 nepřesáhne 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nepřesáhne 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;
a)  energetická spotřeba unie pro rok 2020 nepřesáhne 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nepřesáhne 1 132 Mtoe primární energie a 849 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – návětí
2.  Při stanovení svého příspěvku uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:
2.  Při stanovení svého cíle uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Vnitrostátní politiky, opatření a investiční strategie pro každý z pěti rozměrů energetické unie
Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní i regionální úrovni.
Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní, místní i regionální úrovni, včetně mobilizace programů a nástrojů Unie.
Popis hlavních existujících i plánovaných politik a opatření k dosažení cílů stanovených ve vnitrostátních plánech musí doprovázet obecný přehled investic, které jsou k dosažení těchto cílů zapotřebí.
Členské státy považují energetickou účinnost za prioritu v oblasti infrastruktury. Zahrnou programy v oblasti energetické účinnosti do svého plánování infrastruktury a z renovace budov učiní prioritní investici.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření.
1.  Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2030 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření. Členské státy rovněž zveřejní předpoklady, parametry a metodiky, jež byly použity pro odhady a scénáře.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a
a)  dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1;
a)  dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1. To by mělo zahrnovat vyhodnocení součinnosti vyplývající z propojení odvětví, digitalizace a lepší struktury trhu i vyhodnocení přínosů, pokud jde o kvalitu ovzduší a zabezpečení dodávek;
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
b)  makroekonomických, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími z existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření uvedených v odstavci 1;
b)  makroekonomických, zdravotních, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I, a to jednotlivě i v úhrnu, pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření uvedených v odstavci 1. Metodika, jež byla k posouzení těchto dopadů použita, bude zveřejněna. Podporuje se i použití analýzy nákladů a přínosů;
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
c)  interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.
c)  interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Posouzení zahrnuje kvantitativní nebo kvalitativní vyhodnocení veškerých zaznamenaných interakcí mezi vnitrostátními politikami a opatřeními a unijními opatřeními v oblasti klimatu a energetiky. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  způsobu, jakým existující a plánované politiky a opatření, a to jednotlivě i v úhrnu, přilákají kromě veřejných financí i soukromé investice, jež jsou nutné pro jejich provedení.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
1.  Do 1. ledna 2018 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.
1.  Do 1. června 2018 připraví a odešle každý členský stát Komisi návrh svého prvního integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1. Každý členský stát připraví a odešle Komisi návrh svého druhého plánu do 1. ledna 2023 a návrhy svých následných plánů vždy každých dalších pět let poté.
2.  Komise může na základě návrhů plánů vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28. Tato doporučení stanoví zejména:
2.  Komise posoudí návrhy plánů a vydá specifická doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28, a to nejpozději tři měsíce před lhůtou pro odeslání plánu, jak je uvedena v čl. 3 odst. 1, s cílem:
a)  úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků s ohledem na společné dosažení cílů energetické unie, zejména cílů Unieoblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, zejména cílů Unie pro rok 2030;
a)  zajistit, aby členské státy energetické unie společně dosáhly splnění cílů a úkolů stanovenýchrámci všech rozměrů energetické unie;
aa)  zajistit splnění vnitrostátních závazných cílů a úkolů ze strany členských států;
b)  politikyopatření týkající se cílů na úrovni členských států a Uniedalší politiky a opatření, která jsou potenciálně nadnárodně relevantní;
b)  zlepšit jednotlivé existujícíplánované politiky a opatření obsažené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetikyklimatu, včetně těch, jež jsou potenciálně nadnárodně relevantní;
ba)  navrhnout přijetí dodatečných politik a opatření do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;
c)  interakce mezi a jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie.
c)  zajistit jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie;
ca)  zajistit soudržnost investičních strategií a nástrojů s politikami a opatřeními členských států určenými ke splnění souvisejících cílů a úkolů.
3.  Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
3.  Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Pokud se postoj některého členského státu liší od doporučení Komise, poskytne a zveřejní tento členský stát pro svůj postoj důvody.
3a.  Členské státy zveřejní návrhy plánů uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9,přiloží k návrhu integrovaných vnitrostátních plánůoblasti energetiky a klimatu odeslanému Komisi shrnutí názorů veřejnosti. V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.
Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9 a dlouhodobých strategií uvedenýchčlánku 14, jakmile budou všechny možnosti otevřeny a bude možné zahájit účinné konzultace s veřejností.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy stanoví rozumné časové lhůty, které veřejnosti poskytnou dostatek času, aby se informovala a efektivně připravila a zapojila do jednotlivých fází procesu plánování. Členské státy řádně přihlédnou k rovné účasti a zajistí, aby byla veřejnost informována, ať již veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, například elektronickými médii, jsou-li k dispozici, o všech praktických záležitostech týkajících se její účasti a o tom, že má možnost přístupu ke všem relevantním dokumentům.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 b (nový)
1b.  Členské státy přiloží k návrhu a konečné verzi svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a ke svým dlouhodobým strategiím odeslaným Komisi shrnutí názorů veřejnosti a informace o tom, jak byly tyto názory zohledněny.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 c (nový)
1c.  V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1 d (nový)
1d.  Členské státy při provádění tohoto článku omezí složitost administrativních postupů.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Víceúrovňová platforma pro dialog o energetice a klimatu
1.  Členský stát vytvoří stálou víceúrovňovou platformu pro dialog o energetice a klimatu s cílem podpořit aktivní zapojení místních orgánů, organizací občanské společnosti, podnikatelů, investorů a veškerých dalších relevantních zúčastněných stran a široké veřejnosti do řízení transformace energetiky.
2.  Členské státy předloží své platformě pro dialog o energetice a klimatu různé možnosti a scénáře, o nichž uvažují v souvislosti se svými krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými politikami v oblasti energetiky a klimatu, spolu s analýzou nákladů a přínosů každé z možností. Platformy pro dialog o energetice a klimatu představují fóra pro diskusi o plánech, strategiích a zprávách uvedených v článku 10 a pro jejich vytváření.
3.  Členské státy zajistí, aby platformy pro dialog o energetice a klimatu měly k dispozici dostatek lidských a finančních zdrojů a aby jejich fungování bylo transparentní.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Regionální spolupráce
Makroregionální a regionální spolupráce
1.  Členské státy vzájemně spolupracují na regionální úrovni za účelem efektivního dosažení cílů, úkolůpříspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
1.  Členské státy vzájemně spolupracují na makroregionální a regionální úrovni při pečlivém zohlednění všech stávajících a potenciálních forem spolupráce za účelem efektivního dosažení cílů a úkolů stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
2.  Členské státy v dostatečném předstihu před předložením návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti k regionální spolupráci a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem. Členské státy stanoví ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny.
2.  Členské státy v dostatečném předstihu před předložením návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti pro makroregionální a regionální spolupráci při zohlednění stávajících forem makroregionální spolupráce, zejména plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), středozápadní regionální trh s energií (CWREM), iniciativu zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí (NSCOGI) a Evropsko-středomořské partnerství, a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem, v souladu s ustanoveními směrnice 2011/92/EU a úmluvou ESPOO. Členské státy stanoví ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny. V rámci makroregionální spolupráce se členské státy dohodnou na správní struktuře umožňující setkání na ministerské úrovni nejméně jednou ročně.
2a.  Komise na žádost dvou nebo více členských států umožní, aby členské státy společně koncipovaly části integrovaného vnitrostátní plánu v oblasti energetiky a klimatu, mimo jiné tím, že zavede pro tento účel určený rámec. Pokud členské státy spolupracují na regionální či makroregionální úrovni, uvedou ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu příslušné výsledky a předloží je Komisi. Výsledky takové makroregionální nebo regionální spolupráce mohou nahradit odpovídající části příslušného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.
2b.  Komise může s cílem podporovat integraci trhu a nákladově účinné politiky určit příležitosti pro makroregionální a regionální spolupráci zahrnující jeden nebo několik z pěti rozměrů energetické unie v souladu s tímto článkem, v rámci dlouhodobé vize a na základě stávajících tržních podmínek. Na základě těchto příležitostí může Komise vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28 s cílem umožnit efektivní spolupráci, partnerství a konzultace.
3.  Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se návrhů plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.
3.  Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se návrhů plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.
4.  Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.
4.  Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.
5.  Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na regionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.
5.  Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na makroregionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.
5a.  Členské státy rovněž zváží spolupráci se signatáři Smlouvy o Energetickém společenství a třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizace oznámené podle článků 3 a 13. Posoudí zejména, zda:
Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu oznámené podle článku 3. Posoudí zejména, zda:
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. a
a)  jsou úkoly, cíle a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;
a)  jsou úkoly a cíle dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  stávající a plánované politiky, opatření a související investiční strategie jsou dostatečné k dosažení vnitrostátních cílů uvedených v článku 4;
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
vypouští se
Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
1.  Do 1. ledna 2023 a potom každých 10 let odešlou členské státy Komisi návrh aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nebo Komisi potvrdí, že plán zůstává v platnosti.
2.  Do 1. ledna 2024 a potom každých 10 let oznámí členské státy Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v článku 3, pokud Komisi nepotvrdily, že plán zůstává v platnosti podle odstavce 1 tohoto článku.
3.  Členské státy upravují pouze cíle, úkoly a příspěvky stanovené v aktualizaci uvedené v odstavci 2 tak, aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
4.  Členské státy vyvinou v aktualizovaném plánu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22.
5.  Členské státy při přípravě aktualizace uvedené v odstavci 2 zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.
6.  Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a článku 11 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Kapitola 3 – název
Dlouhodobé strategie na snížení emisí
Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Soulad s celkovým cílem v oblasti klimatu
Do 1. července 2018 podá Komise zprávu o zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu, který je v souladu s úsilím o to, aby nárůst teploty zůstal výrazně pod hranicí 2 °C, konkrétně pod hranicí 1,5°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a předloží analýzu zabývající se spravedlivým podílem Unie v časové perspektivě let 2050 a 2100.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Dlouhodobé strategie na snížení emisí
Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky
1.  Členské státy připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020 a potom každých 10 let svoje dlouhodobé strategie týkající se snížení emisí s perspektivou na 50 let, které budou přispívat k(e):
1.  Členské státy a Komise jménem Unie přijmou do 1. ledna 2019 a potom každých pět let svoje dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky s perspektivou na 30 let, které budou přispívat k(e):
a)  splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů,
a)  splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů v 10letých etapách,
b)  splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami,
b)  splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami, a to prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů produkovaných v Unii pod hranici tvořící její spravedlivý podíl na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu,
c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC rozvinutými zeměmi jako celkem za účelem snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi z roku 1990 nákladově efektivním způsobem.
c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC za účelem snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšit snížení pomocí propadů v rámci plnění cílů Pařížské dohody v zájmu dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a brzy poté vstoupit do fáze emisí negativních,
ca)  vybudování vysoce energeticky účinného a na obnovitelných zdrojích energie založeného systému v Unii do roku 2050.
2.  Dlouhodobé strategie na snížení emisí musí pokrývat:
2.  Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky musí obsahovat prvky uvedené v příloze II a pokrývat:
a)  celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů;
a)  celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů se samostatným cílem pro zlepšení snížení pomocí propadů, jenž je v souladu s úsilím o omezení nárůstu teploty podle Pařížské dohody;
b)  snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);
b)  s ohledem na dekarbonizaci snížení emisí skleníkových plynůzlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích, mimo jiné včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení a stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);
c)  očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace,
c)  očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související dlouhodobé investice, výzkum, vývoj a inovace,
ca)  očekávaný pokrok při energetické transformaci, a to i pokud jde o energetické úspory, celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů a plánovanou zavedenou kapacitu pro energii z obnovitelných zdrojů;
cb)  očekávaný příspěvek hloubkové dekarbonizace ekonomiky k makroekonomickému a sociálnímu rozvoji, jakož i zdravotní rizika a přínosy a ochranu životního prostředí.
d)  odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní plánování.
d)  odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní cíle, plánování a další politiky a opatření a investice;
2a.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu IIa tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.
3.  Dlouhodobé strategie na snížení emisí a integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 by měly být vzájemně v souladu.
3.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 jsou v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky.
4.  Členské státy neprodleně zpřístupní veřejnosti příslušné dlouhodobé strategie na snížení emisí a jakékoli jejich aktualizace.
4.  Členské státy a Komise vypracují své strategie otevřeným a transparentním způsobem a zajistí, aby veřejnost, sociální partneři, podniky, investoři, občanská společnost a další zúčastněné strany dostali včasné a účinné příležitosti podílet se na přípravě dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a energetiky, a dále tyto strategie, jakož i veškeré podpůrné analýzy a data zveřejní, a to i prostřednictvím elektronické platformy uvedené v článku 24.
4a.  Komise členské státy při jejich práci na dlouhodobých strategiích podpoří poskytnutím informací o aktuálních základních vědeckých poznatcích a technologickém vývoji, jež jsou relevantní pro dosažení cílů uvedených v článku 1. Komise rovněž poskytne členským státům a dalším zúčastněným stranám příležitosti k předložení dalších informací a prodiskutování jejich stanovisek a vypracuje pro členské státy osvědčené postupy a pokyny, které využijí při vypracovávání a provádění svých strategií.
4b.  Komise posoudí, zda jsou vnitrostátní dlouhodobé strategie dostatečné ke společnému dosažení cílů Unie uvedených v článku 1. Komise může vydat doporučení členským státům ve snaze usnadnit dosažení těchto cílů a napomoci členským státům při přípravě a provádění jejich dlouhodobých strategií.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
a)  informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;
a)  informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů a úkolů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a financování a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  výsledky veřejných konzultací provedených v souladu s článkem 10.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a b (nové)
ab)  informace o pokroku dosaženém v rámci podpory aktivního zapojení v souladu s článkem 10a;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a c (nové)
ac)  informace uvedené v článku 14 a informace o pokroku dosaženém při plnění cílů, úkolů a závazků stanovených v dlouhodobých strategiích v oblasti energetiky a klimatu;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 5
5.  Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.
5.  Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění. Pokud se dotčený členský stát od vydaného doporučení odchýlí, poskytne a zveřejní řádně podložené odůvodnění založené na spolehlivých údajích a objektivních kritériích.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 5 a (nový)
5a.  Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4
(4)   trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;
(4)   trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, včetně podílu biopaliv, podílu pokročilých biopaliv a podílu biopaliva vyrobeného z plodin pěstovaných na zemědělské půdě, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4 a (nový)
(4a)  cílů a trajektorií pro energii z obnovitelných zdrojů vyráběnou regiony, městy, energetickými komunitami a samospotřebiteli;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 5
(5)  v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);
(5)  v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách a energie získané z kalů při úpravě odpadních vod;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. b – bod 1
(1)  prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767];
(1)  prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátních cílů ohledně splnění závazného cíle pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016)0767];
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – písm. b – bod 4 a (nový)
(4a)  specifická opatření s cílem posoudit, zprůhlednit a omezit potřebu povinné („must-run“) kapacity, která může vést k omezení obnovitelných zdrojů energie;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. a – bod 1
(1)  trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;
(1)  trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní závazné cíle pro úsporu energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. a – bod 2
(2)  cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých;
(2)  cíle dlouhodobé strategie pro renovaci vnitrostátních zásob obytných, jakož i veřejných a soukromých neobytných budov;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 1
(1)  prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;
(1)  prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 3
(3)  vnitrostátního programu povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení;
(3)  vnitrostátního programu povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016)0761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení, včetně energetických úspor, jichž bylo dosaženo prostřednictvím vnitrostátních povinností týkajících se energetické účinnosti a/nebo alternativních opatření, jež byla přijata v rámci uplatňování článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016)0761], a dopadu na účty spotřebitelů a včetně požadavků se sociálním zaměřením;
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 4
(4)  dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci;
(4)  dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a neobytných budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření na řízení investic stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci se zvláštním přihlédnutím k fakticky podloženému odhadu očekávaných úspor energie a dalších přínosů v souladu s článkem 2a směrnice (EU) .../... [směrnice o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)];
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 5 a (nový)
(5a)  politiky a opatření zaměřené na rozvoj ekonomického potenciálu vysoce účinných systémů vytápění a chlazení v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice (EU) .../... [směrnice 2012/27/EU ve znění návrhu COM(2016)0761];
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 5 b (nový)
(5b)  v příslušných případech pokrok v oblasti dalších zavedených, přijatých a plánovaných politik, opatření a akcí vyplývajících z dlouhodobých strategií renovací podle článku 2a směrnice (EU) .../... [směrnice o energetické náročnosti budov, 2016/0381(COD)], včetně těch zacílených na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov a na přístup k informacím a financování.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1 – písm. a
a)  vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a zemí dodávek, skladování a reakci strany poptávky,
a)  vnitrostátních cílech zaměřených na posilování energetické účinnosti a obnovitelné zdroje a zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodavatelských tras a zemí, skladování a reakci ze strany poptávky,
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1 – písm. b
b)  vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;
b)  vnitrostátních cílech a opatřeních s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí, jež nevytvářejí překážky bránící úspěšnému provádění energetické unie;
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména zavedením opatření týkajících se energetické účinnosti, domácích obnovitelných zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a skladování energie;
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. a
a)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle 15% propojení elektrické energie;
a)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění orientačního cíle min. 15% propojení elektrické energie;
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. b
b)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;
b)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a modernizaci této infrastruktury, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. d
d)  v příslušných případech vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu;
d)  vnitrostátní cíle a opatření týkající se flexibility systému, zejména prostřednictvím odstranění překážek bránících volné tvorbě cen, integrace a propojení trhu, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase;
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. e
e)  vnitrostátní cíle s ohledem na energetickou chudobu, včetně počtu domácností trpících energetickou chudobou;
vypouští se
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)  vnitrostátní cíle a opatření týkající se nediskriminační účasti energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1 – písm. e b (nové)
eb)  vnitrostátní cíle a opatření za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně in