Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2210(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0031/2018

Předložené texty :

A8-0031/2018

Rozpravy :

PV 16/04/2018 - 23
CRE 16/04/2018 - 23

Hlasování :

PV 17/04/2018 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0101

Přijaté texty
PDF 601kWORD 61k
Úterý, 17. dubna 2018 - Štrasburk Konečné znění
Rovnost žen a mužů v odvětví médií v EU
P8_TA(2018)0101A8-0031/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2018 o rovnosti žen a mužů v odvětví médií v EU (2017/2210(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 11 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. dubna 2017 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017)0253), který předložila Komise,

–  s ohledem na třetí střednědobý akční program Společenství na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže na období 1991 až 1995, který navrhla Komise (COM(90)0449),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících dne 5. října 1995 v Radě o obraze žen a mužů v reklamách a sdělovacích prostředcích(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané „Směrem k rámcové strategii Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů (2001–2005)“ (COM(2000)0335),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2008 o odstranění genderových stereotypů ve společnosti,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. června 2013 o podpoře úlohy žen jakožto osob podílejících se na rozhodování ve sdělovacích prostředcích,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Radou v březnu 2011,

–  s ohledem na plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 ze dne 1. března 2006 (COM(2006)0092),

–  s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 ze dne 21. září 2010 (COM(2010)0491),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 o Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. července 1997 o diskriminaci žen v reklamě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(13),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 10. července 2013 o rovnosti žen a mužů a médiích,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1555 ze dne 24. dubna 2002 o obraze žen v médiích,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1799 ze dne 26. června 2007 o obraze žen v reklamě,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 27. září 2017 adresované členským státům a týkající se rovnosti žen a mužů v audiovizuálním odvětví,

–  s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2013 nazvanou „Přezkum provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU: ženy a média – podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích“,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a její přílohy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách v září 1995,

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy z roku 2013 s názvem „Média a zobrazování žen“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0031/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU zakotvuje rovnost žen a mužů jako klíčovou zásadu Evropské unie, když stanovuje, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že politiky EU na podporu rovnosti žen a mužů pomohly zlepšit život mnoha evropských občanů;

B.  vzhledem k tomu, že média jednají jako čtvrtá moc, mohou ovlivňovat a v konečném důsledku utvářet veřejné mínění; vzhledem k tomu, že média jsou jedním z úhelných kamenů demokratické společnosti a jako taková mají povinnost zajišťovat svobodu informací, rozmanitost názorů a mediální pluralitu, prosazovat respekt vůči lidské důstojnosti a bojovat proti všem formám diskriminace a nerovnosti, a to mimo jiné prezentováním různých sociálních vzorů; vzhledem k tomu, že je třeba, aby organizace působící v médiích byly vnímavé;

C.  vzhledem k tomu, že čtvrtá světová konference o ženách konaná v roce 1995 v Pekingu uznala, že vztah mezi ženami a médii je důležitý k dosažení rovnosti mezi ženami a muži, a začlenila do Pekingské akční platformy dva strategické cíle:

   a) zvýšit účast a přístup žen, pokud jde o vyjadřování se ve sdělovacích prostředcích a jejich prostřednictvím a prostřednictvím nových komunikačních technologií a rozhodování o nich;
   b) prosazovat vyvážené a nestereotypní zobrazování žen ve sdělovacích prostředcích;

D.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou ženy a muži prezentováni v médiích může být odrazem nerovného zastoupení žen a mužů v různých kontextech, včetně kontextu politického, ekonomického, sociálního, akademického, náboženského, kulturního a sportovního, kdy se muži objevují především v aktivních sociálních úlohách a ženám jsou vymezeny pasivnější role; vzhledem k tomu, že mezi všemi stereotypy, které mají dopad na obraz žen a mužů, je nejvíce vidět příklad sexualizace ženského těla, který je nejzřetelnější v bulvárním tisku a v reklamě; vzhledem k tomu, že prezentování násilí v médiích jako erotického prvku a žen jako předmětu má negativní dopad na boj proti vymýcení násilí páchaného na ženách; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často kombinovány s dalšími stereotypy, s nimiž souvisí diskriminace na jakémkoli základě;

E.  vzhledem k tomu, že média mají značný vliv na kulturní genderové normy a na to, jak společenské zobrazování spjaté s ženami a muži vzniká, jak se vyvíjí a jak ovlivňuje publikum stereotypními vyobrazeními těla a představami o maskulinitě a feminitě, například prezentace žen v reklamách a způsob, jakým jsou produkty cíleny na možné spotřebitele, obvykle zachovává tradiční genderové normy; vzhledem k tomu, že v případech, kdy média neustále nabízejí stereotypní zobrazení žen a mužů, včetně jednotlivců z LGBTI komunity, začnou lidé velmi často považovat takové vyobrazení za legitimní a poté je obtížné nebo nemožné je zpochybnit;

F.  vzhledem k tomu, že v moderních společnostech hraje reklamní průmysl významnou úlohu v mediálním prostředí, neboť při komunikaci používá obrazy a myšlenky, jež v nás vyvolávají emoce, a mohou tedy utvářet naše hodnoty, postoje a vnímání světa; vzhledem k tomu, že vyobrazováním jednoho pohlaví zkresleným způsobem se může reklama uchýlit k sexismu a k reprodukování diskriminačních praktik; vzhledem k tomu, že reklamu lze považovat za diskriminační nebo sexistickou, pokud je jedno pohlaví zobrazováno ponižujícím a urážlivým způsobem nebo jako méně schopné, inteligentní či méněcenné;

G.  vzhledem k tomu, že technologie proměňují tradiční obchodní modely médií; vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví je vysoce důležitým odvětvím s hospodářskou hodnotou, které v EU přímo zaměstnává více než milion osob; vzhledem k tomu, že za účelem vypořádání se s novými systémy on-line komunikace a s multimediálními systémy je třeba nezbytným způsobem upravit opatření na vnitrostátní úrovni týkající se dohledu a systémů samoregulace, aniž by byly dotčeny výsledky jednání o směrnici o audiovizuálních mediálních službách;

H.  vzhledem k tomu, že hledisko žen i hledisko mužů je třeba brát v potaz rovnocenným způsobem, chceme-li získat ucelenou a diverzifikovanou představu o všech stránkách situace ve společnosti; vzhledem k tomu, že je důležité nepřijít o potenciál a dovednosti žen v oblasti sdělování informací, fakt a názorů ohledně problémů, s nimiž se ženy potýkají v médiích, a současně je důležité vzít na vědomí, že ženy nelze považovat za jednu homogenní skupinu;

I.  vzhledem k tomu, že nepřetržité negativní a ponižující zobrazování žen v mediální komunikaci – elektronické, tištěné, vizuální a zvukové – je třeba změnit; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži vzniká a reprodukuje se prostřednictvím jazyka a vyobrazení, která šíří média; vzhledem k tomu, že děti se setkávají s genderovými nerovnostmi ve velmi útlém věku prostřednictvím vzorových příkladů podporovaných televizními seriály a programy, diskusemi, hrami, video hrami a reklamou; vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí převážně během dětství a dospívání a mají svůj vliv v průběhu celého života; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava odborníků v oblasti médií jsou vlivnými nástroji v boji proti genderovým stereotypům a jejich odstraňování, při zvyšování povědomí a prosazování rovnosti;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 tvořily ženy ve 28 zemích EU 68 % absolventů studia žurnalistiky a informačních věd(14), zatímco z údajů o zaměstnanosti v EU 28 v letech 2008–2015 vyplývá, že průměrný podíl žen zaměstnaných v odvětví médií se neustále pohybuje pouze kolem 40 %;

K.  vzhledem k tomu, že navíc v EU 28 byl podíl žen na rozhodování v médiích v roce 2015 stále nižší než zóna genderové rovnováhy (40 % až 60 %), neboť činil pouze 32 %, a podíl žen mezi předsedy dozorčích orgánů odpovídal pouhým 22 %(15);

L.  vzhledem k tomu, že rozdíly v platech a důchodech mezi muži a ženami představují v EU přetrvávající problém a že tyto rozdíly jsou zřetelné v různých odvětvích ekonomiky včetně médií, kde rozdíl v platech mužů a žen představuje 17 %;

M.  vzhledem k tomu, že v důsledku celé řady faktorů, mimo jiné postupů organizační kultury, která je často neslučitelná s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a jež se vyznačuje soutěživým prostředím naplněným stresem, nepružnými uzávěrkami a dlouhou pracovní dobou, naráží ženy v médiích i nadále na skleněný strop a je možné, že nemají stejné příležitosti pro povýšení a kariérní postup jako muži; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného zastoupení ve vysokých řídících funkcích mají ženy menší rozhodovací pravomoc při určování obsahu zpravodajství;

N.  vzhledem k tomu, že mediální organizace v členských státech mohou zavádět vlastní politiky rovného zacházení, což v EU vede k široké škále různých postupů: od velmi ucelených politických rámců pokrývajících mediální obsah a zaručujících vyvážené zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech až po případy, kdy žádná podobná politika neexistuje;

O.  vzhledem k tomu, že podle výzkumu jsou pouze 4 % zpravodajství proti stereotypnímu zobrazování; vzhledem k tomu, že ženy tvoří jen 24 % osob, o kterých slyšíme nebo čteme ve zprávách(16); vzhledem k tomu, že ženy informují pouze o 37 % událostí, což platí jak pro zpravodajské zdroje on-line, tak i off-line, a za posledních 10 let se neobjevily žádné náznaky zlepšení této situace(17); vzhledem k tomu, že ženy jsou obvykle vyzývány, aby vyjádřily postoje veřejnosti (41 %) nebo se podělily o osobní zkušenosti (38 %), ale málokdy jsou citovány coby odbornice (pouze v 17 % případů); průzkum rovněž ukázal, že mezi odborníky nebo komentátory se ženy objevují v méně než jednom z pěti případů (18 %)(18);

P.  vzhledem k tomu, že navzdory velké rozmanitosti médií v členských státech jsou ženy nepřiměřeně nedostatečně zastoupeny ve zpravodajských a informačních médiích a ještě méně pak v médiích zabývajících se sportem, politikou, ekonomikou a financemi; vzhledem k tomu, že historické ženské postavy téměř nejsou přítomny v souvisejícím mediálním obsahu, jako jsou životopisné dokumentární pořady;

Q.  vzhledem k tomu, že účast žen na rovnocenné úrovni s muži při informování o obsahu a v úloze informačního zdroje je zásadní nejen z důvodu zastoupení, ale proto, aby byly zajištěny rovné příležitosti a byly zcela uznány odborné znalosti a vědomosti žen; vzhledem k tomu, že v rámci evropského mediálního prostředí existují překážky, které brání odpovědnému přístupu k rovnosti žen a mužů, totiž finanční omezení a pracovní podmínky, včetně nejistoty zaměstnání a míry profesní zkušenosti, a dále rostoucí tempo informování a obchodní aspekty;

R.  vzhledem k tomu, že v médiích pracuje řada žen na špičkové profesionální úrovni, například slavné režisérky, novinářky a reportérky, které ačkoliv mají stejně dobré výsledky jako muži, jsou více vystaveny násilí na základě pohlaví a diskriminaci na pracovišti a nemusí se nutně dočkat stejného uznání jako jejich mužské protějšky;

S.  vzhledem k tomu, že ženy vyjadřující se v sociálních médiích jsou vystaveny rostoucímu obtěžování; vzhledem k tomu, že obtěžování může ženy umlčet a oslabuje jejich společenskou účast; vzhledem k tomu, že globálně shromážděné údaje ukazují, že polovina žen pracujících v médiích se setkala se sexuálním zneužíváním, jedna čtvrtina z nich zažila fyzické násilí a tři čtvrtiny zastrašování, hrozby nebo zneužívání(19); vzhledem k tomu, že roste znepokojení ohledně kybernetického násilí páchaného na ženách a dívkách a odhaduje se, že každá desátá žena v EU se po svém 15. roce setkala s určitou formou kybernetického násilí1; vzhledem k tomu, že pokud jde o kybernetické násilí páchané na ženách a dívkách na úrovni EU, v této oblasti chybí údaje a průzkumy; vzhledem k tomu, že psychické a sexuální obtěžování představuje porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že média a vnitrostátní a mezinárodní regulační orgány by měly stanovit pravidla pro řešení těchto otázek, včetně postihů, jež by ukládaly mezinárodní organizace;

T.  vzhledem k tomu, že obzvláště investigativní novinářky jsou často vystaveny násilí a stávají se terčem smrtelných útoků, jak dokazují případy Veroniky Guerinové nebo Daphne Caruanové Galiziové;

U.  vzhledem k tomu, že podle studie Evropské ženské audiovizuální sítě (European Women’s Audiovisual Network)(20) byl pouze jeden z pěti filmů natočených v sedmi zkoumaných evropských zemích režírován ženou, a velká většina finančních zdrojů je přidělována filmům, které nerežírují ženy, ačkoli ženy tvoří přibližně polovinu absolventů filmových škol;

V.  vzhledem k tomu, že mediální společnosti by měly přijmout systémy samoregulace a kodexy chování, které stanoví procesní pravidla a kritéria pro kariéry a mediální pokrytí s cílem zaručit a prosazovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že samoregulace a kodexy chování tohoto typu by měly být vypracovány ve spolupráci s odborovými svazy daného odvětví a měly by sledovat jasnou politiku rovnosti žen a mužů;

Výskyt žen v médiích

1.  zdůrazňuje, že ačkoliv ženy s vysokoškolským vzděláním představují v tomto oboru značnou část pracovní síly, v řídících pozicích a v nejvyšším vedení nejsou zastoupeny dostatečně; domnívá se, že veřejné i soukromé mediální služby jsou odpovědné za zajištění rovnosti žen a mužů a zabránění jakékoli diskriminaci; vyzývá členské státy, aby vytvořily politické pobídky za účelem snížení překážek, které ženám brání v přístupu na řídicí pozice a do vedení v mediálních organizacích;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že v průměru je zastoupení žen ve veřejnoprávních médiích v EU nízké, a to jak na strategických a provozních pozicích na vysoké úrovni, tak i v řídících a dozorčích orgánech (v roce 2017: 35,8 % žen na pozicích s výkonnými pravomocemi, 37,7 % na pozicích bez výkonných pravomocí a 33,3 % v řídících a dozorčích orgánech)(21);

3.  připomíná, že s ohledem na monitorování kritických oblastí Pekingské akční platformy týkajících se žen v médiích vypracoval institut EIGE tyto ukazatele:

   poměr zastoupení žen a mužů na pozicích s rozhodovacími pravomocemi v mediálních organizacích a v radách mediálních organizací v EU,
   poměr zastoupení žen a mužů v radách mediálních organizací v EU,
   politiky na podporu rovnosti žen a mužů v mediálních organizacích,

4.  připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách sice uvádí, že jejích cílů nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, avšak neobsahuje žádnou zmínku o rovném zastoupení v mediálních organizacích;

5.  konstatuje, že i když nejsou ženy v současné době ve veřejnoprávních médiích zastoupeny dostatečně, jejich přijetí nebo povýšení na vedoucí pozice v těchto médiích je pravděpodobnější, než by tomu bylo v soukromých mediálních organizacích(22);

6.  vyzývá členské státy a mediální organizace k podpoře a rozvíjení stimulačních opatření, včetně kvót, aby se zajistilo rovné zastoupení žen a mužů na pozicích s rozhodovacími pravomocemi a větší důraz na účinné monitorování takových opatření v těchto organizacích; vyzývá Komisi, aby zesílila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o zastoupení žen v radách společností, která je od roku 2013 zablokována v Radě;

7.  bere na vědomí dlouhou tradici zaměstnávání externích i stálých zaměstnanců v odvětví médií a pokračující digitalizaci tohoto odvětví, která vedla k poklesu tradičního oběhu a příjmů z reklamy, což má vliv na typ pracovních smluv nabízených v tomto odvětví; upozorňuje dále na to, že ženy jsou nadměrně zastoupeny v mnoha atypických formách práce v rámci celého trhu práce; konstatuje, že narůstající tlak na udržení ekonomické životaschopnosti v odvětví médií pravděpodobně povede k tomu, že se tyto formy pracovních smluv budou vyskytovat stále častěji;

8.  domnívá se, že stereotypy mohou vést k negativnímu sociálnímu prostředí pro ženy a mohou přispívat k diskriminaci na základě pohlaví na pracovišti; připomíná důležitost pozitivního sociálního prostředí, které pracovníkům pomáhá zvládat vysokou intenzitu práce;

9.  připomíná, že mediální organizace mohou volně určovat funkce svých zaměstnanců, a to jak mužů, tak žen, ale naléhavě je vyzývá, aby tak činily s maximální úctou k lidské důstojnosti a profesním kvalitám; v této souvislosti si všímá znepokojivých případů reportérek, které jsou považovány za vhodnější pro televizní žurnalistiku, neboť jsou vnímány jako atraktivnější pro diváky, a jež jsou ve starším věku nahrazeny reportérkami mladšími;

10.  odsuzuje rovněž obecně rozšířený výskyt sexuálního obtěžování a dalších typů zneužívání zejména v on-line hazardních hrách a sociálních médiích a vyzývá mediální společnosti, aby vytvořila bezpečné prostředí, které bude reagovat na každý případ obtěžování; vyzývá proto k přijetí různých opatření, včetně informačních kampaní, vnitřních pravidel stanovujících disciplinární opatření pro pachatele a psychologické či právnické podpory pro oběti těchto činů, která budou předcházet šikaně a sexuálnímu obtěžování na pracovišti i v on-line prostředí a bojovat proti nim;

11.  důrazně odsuzuje útoky na novinářky, které odvážně informují o významných politických a trestních otázkách, a požaduje, aby bylo vyvinuto maximální úsilí s cílem zajistit ochranu a bezpečnost všech novinářů;

12.  naléhavě žádá veřejnoprávní a soukromé mediální organizace, aby přijaly vnitřní politiky, jako je politika v oblasti rovných příležitostí a rozmanitosti, jejíž součástí budou opatření zabraňující obtěžování, systémy mateřské nebo rodičovské dovolené, pružné uspořádání pracovní doby, které podporuje zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, umožňuje ženám i mužům rovnocenně využívat rodičovské dovolené a vybízí muže k čerpání otcovské dovolené, čím se zajistí spravedlivé rozdělení péče o děti, ale i programy odborného vedení a vzdělávání v oblasti managementu a systémy práce z domova a pružného uspořádání pracovní doby, kterých budou moci využívat ženy i muži, a to na dobrovolném základě a aniž by to mělo dopad na jejich kariérní postup;

13.  vyzývá média, aby respektovala právo žen a mužů čerpat mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou; poukazuje na to, že těhotné ženy by neměly být diskriminovány na základě svého stavu a žádné ženě by nemělo být odepřeno přijetí do zaměstnání z toho důvodu, že by se mohla rozhodnout otěhotnět; vybízí mediální organizace a regulační orgány, aby se věnovaly problematice rozdílů v odměnách žen a mužů, stanovily povinnosti týkající se transparentnosti odměňování a prostřednictvím závazných opatření prosadily zásadu stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci;

14.  doporučuje mediálním organizacím, aby si vytvořily databázi odbornic na různé oblasti, zejména takové oblasti, v nichž nejsou ženy dostatečně zastoupeny, a mohly tak v případě potřeby z těchto databází čerpat; dále vybízí ke shromažďování údajů k veškerému možnému mediálnímu obsahu, které budou tříděny podle pohlaví;

15.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ženy měly větší prostor k vlastnímu projevu prostřednictvím médií a nových komunikačních technologií a mohly se ve větší míře podílet na rozhodovacích procesech, které s tím souvisejí;

16.  domnívá se, že všeobecné zlepšení pracovních podmínek žen by mohlo být přínosem pro všechny pracovníky médií; domnívá se však, že toto zlepšení není dostačující a že nerovnost přetrvává; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy a Komise prosazovaly a zajišťovaly zásadu stejné odměny v souladu s článkem 157 SFEU, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování a v důchodech žen a mužů, omezením nejisté práce(23), zajištěním místně i cenově dostupné kvalitní péče o děti a lepší politiky sladění pracovního a soukromého života a zajištěním práv na kolektivní vyjednávání;

17.  připomíná, že média musí co nejdříve začít uplatňovat zásadu stejné odměny za stejnou práci, včetně povinností týkajících se transparentnosti odměn, a současně zajistit, aby ženy mohly využívat stejných příležitostí v oblasti postupu a odborné přípravy a veškerých dalších dodatečných výhod za stejných podmínek, jako mají muži;

18.  bere na vědomí pozitivní úlohu, kterou na pracovištích hrají výbory žen a pracovníci odpovědní za rovnost žen a mužů; požaduje, aby byla v médiích podporována rovnost žen a mužů coby průřezová politika v oblasti lidských zdrojů; domnívá se, že k dosažení rovnosti žen a mužů v médiích na všech úrovních, zejména na úrovních rozhodovacích, je nutná organizační kultura zaměřená na zaměstnance a vyšší management vnímavý k otázkám rovnosti žen a mužů; doporučuje vnitrostátním regulačním orgánům a mediálním organizacím, aby se řídily doporučením Komise 2014/124/EU o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti(24), navrhly pokyny pro spravedlivé výběrové postupy, vypracovaly komplexní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů, které se budou vztahovat na mediální obsah, zajistily kariérní postup žen v rozhodovacích orgánech a ustavily vnitřní postupy řešící obtěžování na pracovišti; vyzývá Komisi, aby i nadále monitorovala řádné uplatňování a vymáhání směrnice 2006/54/ES, v níž u případů diskriminace na základě pohlaví došlo k obrácení důkazního břemene;

Mediální obsah a ženy

19.  zdůrazňuje úlohu médií coby hybatelů změn ve společnosti a jejich vliv na utváření veřejného mínění a vyzývá členské státy, aby podporovaly obsah týkající se rovnosti žen a mužů ve veřejnoprávních médiích; zdůrazňuje, že veškerá opatření regulující sexismus a stereotypní zachycování žen a mužů v mediálním obsahu patří dosud mezi pravomoci členských států; připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách zakazuje v médiích diskriminaci založenou na pohlaví; dále zdůrazňuje, že i když mají být regulační opatření zaváděna po náležitém zvážení zásady svobody projevu, redakční svoboda by za žádných okolností neměla sloužit k podněcování nebo legitimizaci ponižujícího zobrazování žen a osob LGBTI; naléhavě žádá členské státy, aby při zachování uvedených svobod regulovaly přístup k videohrám se škodlivým on-line obsahem a k pornografii na internetu;

20.  zdůrazňuje, že ekonomické důvody neomlouvají zachovávání genderových stereotypů v mediálním obsahu;

21.  zdůrazňuje, že násilný a sexistický mediální obsah negativně ovlivňuje ženy a jejich účast na dění ve společnosti; vyjadřuje znepokojení ohledně některých komerčních audiovisuálních sdělení, která způsobují psychickou nebo fyzickou újmu dětem a mladým lidem; naléhavě žádá příslušné zúčastněné strany a orgány, aby se zabývaly otázkou reklamy, jež nepřímo podněcuje k poruchám přijímání potravy, jako je anorexie, a aby přijaly další opatření, která před tímto typem obsahu ochrání obzvláště zranitelné osoby, včetně dívek a mladých žen;

22.  naléhavě požaduje, aby byl mediální obsah, včetně reklamy, související s plánováním rodiny, sexuálními a reprodukčními právy, zdravím matek a dětí a vzděláváním zaměřen na muže i ženy;

23.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat mediální gramotnost a nabízet všem příslušným zúčastněným stranám iniciativy zaměřené na mediální vzdělávání zohledňující rovnost žen a mužů, a povzbudit tak mladé lidi k rozvíjení kritického myšlení a přispět k tomu, aby uměli rozpoznat sexistické zobrazování a diskriminaci, násilí na základě pohlaví, kybernetickou šikanu, nenávistný verbální projev a násilí motivované pohlavím osoby, pohlavní identitou, vyjádřením pohlavní příslušnosti, sexuální orientací nebo pohlavními znaky; zdůrazňuje, že v zájmu bezpečnějšího používání internetu a digitální a mediální gramotnosti je třeba přijmout preventivní opatření včetně šifrování a rodičovské kontroly; upozorňuje na to, že stereotypy objevující se v reklamě a dalších mediálních produktech mohou mít dopad na socializaci dětí, a tedy i názory dětí na sebe sama, rodinné příslušníky a okolní svět; poukazuje na to, že reklama může být účinným nástrojem pro zpochybnění stereotypů, jako jsou genderové stereotypy a stereotypní představy o osobách LGBTI; vyzývá proto ke kladení většího důrazu na aktivity spojené s odbornou přípravou a vzděláváním jako způsob, jak bojovat proti diskriminaci a prosazovat rovnost žen a mužů a LGBTI osob;

24.  doporučuje, aby byl v mediálních organizacích kladen ještě větší důraz na tzv. měkká opatření, jako jsou plány pro rovnost žen a mužů nebo pokyny pro tuto oblast, a dále doporučuje, aby tyto protokoly stanovily normy týkající se pozitivního zobrazování žen v reklamě, zpravodajství, informování, výrobě nebo vysílání a aby pokryly veškeré oblasti s citlivým obsahem, jako je zobrazování moci a autority, odborných znalostí, rozhodování, sexuality, násilí, rozmanitosti rolí a využívání jazyka, který není sexistický; vybízí rovněž veřejná a soukromá média, aby začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do veškerého svého obsahu a aby přijala plány pro zajištění rovnosti žen a mužů, které budou odrážet sociální rozmanitost;

25.  doporučuje, aby předpisy vydávané orgány příslušnými pro média a komunikaci stanovovaly kritéria, která by zabraňovala stereotypnímu zobrazování žen a dívek a umožňovala případné odstranění nebo znepřístupnění urážlivého obsahu; dále doporučuje, aby se na sledování uplatňování těchto předpisů podílely specializované organizace, jako jsou vnitrostátní orgány pro rovné zacházení s ženami a muži a nevládní organizace zaměřené na ženy;

26.  poukazuje na to, že členské státy musí všemi vhodnými prostředky zajistit, aby se v médiích, včetně on-line médií a sociálních médií, a reklamě nevyskytovalo žádné podněcování k násilí či nenávisti namířených proti jakýmkoli osobám nebo skupině osob; zdůrazňuje, že je třeba shromáždit údaje rozdělené podle pohlaví a provést výzkum ve spolupráci s EIGE s cílem řešit otázky kybernetického násilí, on-line sexuálního obtěžování, hrozeb, sexistických poznámek a nenávistných výroků namířených proti ženám a dívkám, včetně těch, které náleží mezi osoby LGBTI; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat školením zaměřeným na to, jak média informují o případech genderového násilí, včetně násilí páchaného na osobách LGBTI; navrhuje, aby pro odborníky v oblasti médií, včetně osob na vedoucích pozicích, bylo k dispozici další vzdělávání týkající se zobrazování žen a mužů v mediálním obsahu; doporučuje, aby se hledisko rovnosti žen a mužů stalo součástí pregraduálních a postgraduálních výukových modulů v oboru žurnalistiky a komunikace;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly samoregulaci a společnou regulaci v médiích pomocí kodexů chování;

Příklady osvědčených postupů

28.  s nadšením bere na vědomí různé příklady osvědčených postupů, které se objevily ve všech členských státech, včetně: mediálních kampaní, specifických právních předpisů, cen za reklamy vyhýbající se stereotypům a sexismu a anticen za stereotypní a sexistické reklamy, databází se jmény odbornic, kurzů školících odborníky v daném odvětví, plánů mediálních organizací na zajištění rovnosti, kodexů chování a politik v oblasti rovných příležitostí a rozmanitosti a minimálních prahových hodnot stanovených pro zastoupení obou pohlaví v řídicích orgánech mediálních regulačních orgánů;

29.  vybízí členské státy, aby podporovaly takové kampaně, jako je například belgický nástroj Expertalia, česká anketa Sexistické prasátečko nebo švédská iniciativa #TackaNej („Ne, děkuji“); vyzývá členské státy, aby pravidelně vedly informační a osvětové kampaně zaměřené na mediální obsah diskriminující na základě pohlaví a aby pravidelně podávaly zprávy o tendencích v oblasti rovnosti žen a mužů v médiích; vyzývá Komisi, aby vyčlenila zvláštní finanční prostředky na dílčí programy zaměřené na kariérní postup žen v odvětví médií a aby podpořila mediální sdružení a sítě při spouštění veřejných a odvětvových informačních kampaní; dále vyzývá Komisi, aby zřídila cenu EU pro studenty v oblasti médií za práci spojenou s rovností žen a mužů;

30.  vyzývá organizace občanské společnosti, aby vypracovaly komunikační strategie nejen pro tradiční média, ale také pro on-line média, s cílem rozšířit oblast působnosti pro ovlivňování a sledování mediálního programu;

Další doporučení

31.  vyzývá členské státy, aby společně s orgány pro rovné zacházení plně uplatňovaly stávající právní předpisy, které se týkají rovnosti žen a mužů, a vybízely regulační orgány k tomu, aby věnovaly pozornost zastoupení a kariérnímu postupu žen a předcházení stereotypnímu mediálnímu obsahu; vybízí členské státy, aby pravidelně prováděly hodnocení výše uvedených oblastí a vypracovaly, pokud se tak již nestalo, právní předpisy zaměřené na předcházení stereotypnímu mediálnímu obsahu; zdůrazňuje, že členské státy by měly v rámci svých pravomocí spojených s plněním úlohy veřejné služby usilovat o lepší využívání stávajících zdrojů v médiích, které by současně odráželo vyváženější a demokratičtější společnost z hlediska pohlaví;

32.  vyzývá Komisi, aby provedla další průzkumy, pokud jde o podíl žen ve vyšších pozicích v médiích; oceňuje institut EIGE za jeho práci v této oblasti a vyzývá jej, aby i nadále rozvíjel a sledoval příslušný soubor ukazatelů, mimo jiné zastoupení žen v rozhodovacím procesu, jejich pracovní podmínky a rovnost žen a mužů v rámci mediálního obsahu, přičemž by měl svou pozornost zaměřit také na nové technologie sociálních médií a vypracovat novou metodiku pro předcházení násilí a obtěžování na základě pohlaví v sociálních médiích;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly ženské organizace, které se angažují v prosazování rovnosti žen a mužů v médiích, včetně organizací podporujících ženy a dívky, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, vícenásobné diskriminace nebo sexuálního obtěžování;

34.  vyzývá členské státy, aby zavedly akční programy, které zajistí zapojení žen do navrhování a provádění účinných a účelných politik a programů zohledňujících rovnost žen a mužů v rámci mediálních organizací;

35.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy s cílem zlepšit dovednosti žen v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, které jsou důležité pro profese v odvětví médií s techničtějším zaměřením, jako jsou zvukoví a audiovizuální technici; zdůrazňuje význam odborného vzdělávání a přípravy pro rozšíření škály možností pro výběr profesní dráhy a pro seznámení žen a mužů s netradičními možnostmi výběru povolání s cílem překonat horizontální a vertikální vyloučení;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(2) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(3) Úř. věst. C 296, 10.11.1995, s. 15.
(4) Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 60.
(5) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43.
(6) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18.
(7) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2017)0290.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0364.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.
(14) Společný sběr údajů provedený organizacemi UNESCO, OECD a Eurostat (UOE), k dispozici na: http://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs/indicator/ta_educ_part_grad__educ_uoe_grad02
(15) EIGE (Evropský institut pro rovnost žen a mužů), index rovnosti žen a mužů v roce 2017
(16) https://www.womenlobby.org/IMG/pdf/factsheet_women_and_media.pdf
(17) Lenka Vochocová, FEMM, veřejné slyšení „Rovnost žen a mužů v odvětví médií v EU“, 26. června 2017, záznam k dispozici na: http://www.europarl.europa.eu/ep-live/cs/committees/video?event=20170626-1500-COMMITTEE-FEMM
(18) Projekt Global Media Monitoring, regionální zpráva pro Evropu (2015), k dispozici na: http://cdn.agilitycms.com/who-makes-the-news/Imported/reports_2015/regional/Europe.pdf
(19) Kampaň Mezinárodní federace novinářů věnovaná násilí na základě pohlaví na pracovišti https://www.ifj-stop-gender-based-violence.org/
(20) „Where are the women directors in European films? Gender equality report on female directors (2006-2013) with best practice and policy recommendations“, (Kde jsou režisérky v evropských filmech? Zpráva o rovnosti žen a mužů týkající se režisérek (2006–2013) s osvědčenými postupy a politickými doporučeními) http://www.ewawomen.com/en/research-.html
(21) Rovnost žen a mužů u moci a v procesu rozhodování. Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU, 2017 (zdroj: Evropský institut pro rovnost žen a mužů, databáze genderové statistiky – Ženy a muži v procesu rozhodování).
(22) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE): Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU: ženy a média – podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích (2013).
(23) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání.
(24) Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 112.

Poslední aktualizace: 3. prosince 2018Právní upozornění