Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2136(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0137/2018

Předložené texty :

A8-0137/2018

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 10
CRE 18/04/2018 - 10

Hlasování :

PV 18/04/2018 - 12.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0121

Přijaté texty
PDF 403kWORD 131k
Středa, 18. dubna 2018 - Štrasburk Konečné znění
Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
P8_TA(2018)0121A8-0137/2018
Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Usnesení

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013 o zřízení výkonné agentury „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 63.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 74.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(9),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 52.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(10) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/37/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 9.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 171.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/46/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 12.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 252.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro inovace a sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.
(4) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 247.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(6), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

1.  schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(7);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.


9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výdaje Unie jsou významným nástrojem plnění politických cílů a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

B.  vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament v rámci možností prověřuje, zda prostředky byly vynaloženy správně a zda byly dosaženy politické cíle;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný pro udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

D.  vzhledem k tomu, že při plnění rozpočtu EU musí být dodržovány rozpočtové zásady jednotnosti, přesnosti, zásady ročního rozpočtu, vyrovnanosti, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti;

E.  vzhledem k tomu, že výdaje z rozpočtu Unie mají za cíl zlepšovat životní podmínky a kvalitu života jejích občanů, a musí tedy překlenovat mezery v unijních sociálních politikách;

F.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU musí zohledňovat provádění sociálního pilíře;

G.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je zdrojem veřejných investic, které mají za cíl přinášet jednoznačnou přidanou hodnotu a zlepšovat kvalitu života občanů Unie;

Politické priority

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily cíle politiky a finanční cykly Unie, volební období Parlamentu a mandát Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla hodnocení první poloviny současného finančního období a hodnocení minulých finančních období, s cílem určit, které programy neprokázaly žádnou zřejmou přidanou hodnotu, a následně vypracovat přezkum výdajů;

3.  připomíná, že Komise by měla ve svých návrzích nového víceletého finančního rámce (VFR) vzít v úvahu, že některé oblasti politiky, jako je soudržnost či výzkum, se často neobejdou bez dlouhodobější programové koncepce a že dosažení politických cílů v těchto oblastech vyžaduje více času než v jiných; domnívá se nicméně, že v nouzových situacích by měl být prostor pro přiměřenou flexibilitu;

4.  trvá na tom, že rozpočet Unie by v souladu s iniciativou „rozpočet Unie zaměřený na výsledky“ měl být strukturován podle politických cílů EU v souvislosti s VFR; připomíná, také v souvislosti s VFR po roce 2020, že rozpočet Unie by měl představovat rozpočet se skutečnou evropskou přidanou hodnotou zaměřený na společné cíle Unie podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj celé Unie, kterého jednotlivé členské státy nemohou samy dosáhnout, a nemělo by se na něj tedy pohlížet jako na čistý zůstatek nebo na přínos pro jednotlivé členské státy;

5.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením jejich totožnosti a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;

6.  vyzývá Komisi, aby se zavázala k tomu, že pro příští VFR provede zásadní přezkum programů pro malé zemědělce a ekologizačních režimů, ve kterém zohlední zjištění Účetního dvora;

7.  vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula posouzení kvality použitých údajů a prohlášení o kvalitě údajů o výkonnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Účetnímu dvoru poskytovala vyváženější zprávy, a to tím, že do svých zpráv o výkonnosti zahrne transparentnější informace o výzvách, nástrahách a selháních;

9.  vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci programů politiky soudržnosti a souvisejících plateb s cílem zkrátit dobu jejich provádění nejprve na n+2 roky;

10.  vyzývá Komisi, aby splnila původní cíl výdajů ve výši 20 % na začleňování opatření v oblasti klimatu do různých výdajových programů Unie;

11.  zdůrazňuje, že Komise by měla konečně vydat pokyn, aby všechna její generální ředitelství v rámci svých výročních zpráv o činnosti zveřejnila své návrhy doporučení pro jednotlivé země, jak o to Parlament žádal;

12.  vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora uvedeném v jeho výroční zprávě za rok 2016 zvýšila transparentnost financování migrační politiky a aktivně sledovala postupy zadávání veřejných zakázek uskutečňované v nouzových situacích;

13.  žádá rovněž Komisi, aby zlepšila transparentnost politik v oblasti výzkumu a rozvoje venkova s cílem zjistit a napravit příčiny výrazně vysoké a přetrvávající míry chyb, jak uvádí Účetní dvůr ve svých výročních zprávách;

14.  vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost svěřenských fondů a zpráv o řízení vnější pomoci tím, že bude pravidelně poskytovat veškeré údaje, které má k dispozici;

15.  vyzývá Komisi, aby jednala o snížení poplatků, které si účtuje Evropská investiční banka za vytváření a spravování finančních nástrojů, a předkládala informace o příjemcích a výsledcích dosažených prostřednictvím těchto nástrojů;

16.  vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu unijního účetnictví, aby zajistila, že spolehlivé informace od členských států týkající se výdajů na sdílené řízení budou dodávány s větším předstihem, a aby přehled řízení unijních výdajů předkládala dříve a společně s účetnictvím, aby rozhodnutí o udělení absolutoria bylo možné přijmout již v roce n+1, přičemž musí být zajištěna vysoká kvalita údajů a řádné finanční řízení;

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

17.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2016, tak jako je tomu již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2016 nebyly zatíženy významnou mírou chyb; s uspokojením konstatuje, že vynaložené prostředky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

18.  vítá pozitivní trend, který podle sdělení Účetního dvora vykazuje nejpravděpodobnější míra chyb ve srovnání s předchozími lety, jak je zřejmé z toho, že u plateb v roce 2016 byla nejpravděpodobnější míra chyb 3,1 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb plateb byla v rozpočtovém roce 2015 odhadnuta na 3,8 %, v roce 2014 na 4,4 %, v roce 2013 na 4,7 %, v roce 2012 na 4,8 %, v roce 2011 na 3,9 %, v roce 2010 na 3,7 %, v roce 2009 na 3,3 %, v roce 2008 na 5,2 % a v roce 2007 na 6,9 %; jelikož Účetním dvorem odhadovaná míra chyb není konečná, považuje za důležité, aby při posuzování účelnosti financování Unie byla zohledněna míra zbytkových chyb;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu odlišné metodiky potřebné k jejímu výpočtu odhadovaná míra chyb v oblasti soudržnosti nezahrnuje vyčíslení plateb vyplacených v roce 2016 na finanční nástroje, které dosáhly výše 2,5 miliardy EUR a které podle názoru Účetního dvora nespadají do období způsobilosti vymezeného v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1); podotýká, že kdyby Účetní dvůr tuto nesrovnalost vyčíslil, byla by odhadovaná míra chyb výrazně vyšší; vyslovuje politování nad jednomyslným rozhodnutím Komise schválit výdaje až do 31. března 2017; poukazuje na to, že Komise již měla připravit nezbytný legislativní návrh, aby tuto nesrovnalost odstranila;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že zvýšené používání finančních nástrojů s cílem snížit objem rozpočtu Unie s sebou nese větší rizika z hlediska zodpovědnosti a koordinace politik a operací Unie;

21.  poukazuje na to, že není k dispozici dostatek informací k řádnému vyhodnocení finančních nástrojů, zejména s ohledem na jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, ale neměly by je nahrazovat;

22.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr poprvé za 23 let vydal kvalifikované (a nikoli záporné) stanovisko k legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, což znamená, že podle názoru Účetního dvora došlo k významnému zlepšení řízení financí Unie a také že se významné chyby objevily hlavně ve výdajích spojených s vyplácením plateb, které představují zhruba polovinu kontrolovaného základního souboru;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že již 23 let jsou platby každý rok zatíženy chybami, čehož příčinou je pouze částečná účinnost řídících a kontrolních systémů, pokud jde o zajištění řádného finančního řízení a včasnosti plateb;

24.  se znepokojením konstatuje, že kdyby členské státy a Komise nepřijaly za účelem opravy plateb kontrolovaných Účetním dvorem příslušná opatření, nedosahovala by celková odhadovaná míra chyb 3,1 %, nýbrž 4,3 % (tzn., že by byla na téže úrovni jako v roce 2015; viz bod bod 1.34 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2016);

25.  konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy jako u všech ostatních druhů operačních výdajů, které přímo řídí Komise, a sice 3,3 %;

26.  poukazuje na to, že nejvyšší odhadovanou míru chyb zjistil Účetní dvůr u výdajů na rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov (4,9 %), na hospodářskou, sociální a územní soudržnost (4,8 %) a na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (4,1 %), zatímco nejnižší míru chyb (0,2 %) vykazovaly správní výdaje;

27.  poznamenává, že podle zjištění Účetního dvora ovlivňuje míru chyb v různých oblastech výdajů hlavně to, jak se riziko projevuje v úhradových a nárokových režimech; tam, kde EU proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě vykazování nákladů ze strany příjemců, dosahuje míra chyb 4,8 % (v roce 2015 to bylo 5,2 %), zatímco tam, kde se platby neprovádějí formou proplácení, výdajů nýbrž po splnění určitých podmínek, je míra chyb 1,3 % (v roce 2015 to bylo 1,9 %);

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti(2): výsledky dosažené při řízení

28.  poukazuje na to, že jakkoli se závěry Komise a Účetního dvora zdají být ve shodě, prohlášení Účetního dvora uvedené v jeho výroční zprávě a analýza předložená Komisí v její výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 se v některých svých částech neshodují;

29.  zejména konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozornila, že se zvýšily výhrady, které vyslovili generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti, a týkají se částek ve výši 35,3 miliardy EUR, což odpovídá 26 % plateb (v roce 2015 se jednalo o 29,8 miliardy EUR, neboli 21 % plateb);

30.  poukazuje na to, že právě tak se podle Komise v roce 2016 zvýšil i skutečný finanční dopad ve smyslu „částky vystavené riziku“ v době vykazování, a to na 1,6 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 1,3 miliardy EUR);

31.  poukazuje na to, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozorňuje na zhoršení ukazatelů finančního řízení, které vedlo k výhradám vzneseným v rámci výročních zpráv o činnosti a které vysvětluje obtížemi spojenými se zaváděním nových a náročnějších režimů, zejména v oblasti ekologizace(3), zatímco Účetní dvůr poukazuje na jednoznačné zlepšení v téže oblasti politiky;

32.  upozorňuje především na to, že podle vyjádření Účetního dvora „Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)“, u něhož zjistil míru chyb ve výši 1,7 %, „není ve významném (materiálním) rozsahu zatížen chybami“, což je ve srovnání s rokem 2015, kdy míra chyb dosahovala 2,2 % skutečné zlepšení, a že u výdajů odvozených od nároků je míra chyb podle jeho odhadu 1,3 %, přičemž poznamenává, že do tohoto druhu výdajů spadá největší část prvního pilíře společné zemědělské politiky (SZP);

33.  bere na vědomí tvrzení Účetního dvora, podle něhož chyby ve výdajích „nemají rozsáhlý dopad“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 1.8); vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby před vydáním příští výroční zprávy nebo výroční zprávy o činnosti sladily své metody a používaly mezinárodní účetní standardy;

34.  zdůrazňuje, že Komise dospěla ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 k závěru, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože celkovou průměrnou míru chyb odhaduje na 2,1 % až 2,6 % (v roce 2015 činila 2,3 % až 3,1 %) z celkových relevantních výdajů a související odhadovaná celková výše rizikové částky při platbě činí 2,9 až 3,6 miliardy EUR (v roce 2015 činila 3,3 až 4,5 miliardy EUR);

35.  konstatuje, že podle Komise je tento pokles způsoben zejména nižším inherentním rizikem chybovosti u programů současného víceletého finančního rámce; vzhledem k velmi nízké míře plnění rozpočtu v této oblasti považuje toto vysvětlení za překvapivé; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost ještě blíže vysvětlila;

36.  poukazuje na to, že tuto nízkou míru plnění lze vysvětlit tím, že v oblasti soudržnosti nebyly v roční účetní závěrce předložené Komisi v roce 2016 certifikovány žádné výdaje a ze strany Komise nebyly v návaznosti na její kontrolní činnost uloženy žádné finanční opravy(4);

37.  bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,0–2,7 miliardy EUR, což představuje 1,5 % – 1,6 %;

38.  sdílí názor Účetního dvora, že metodika, kterou Komise používá pro odhad ohrožené částky, se během let sice zlepšila, ale že „odhady jednotlivých generálních ředitelství týkající se míry nesprávných výdajů nejsou založeny na konzistentní metodice“; vyzývá Komisi, aby pro odhad ohrožené částky používala stejnou metodiku pro všechna GŘ a informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o pokroku;

39.  upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

40.  poukazuje na to, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2016 vycházejí generální ředitelství Komise ve svých odhadech výše ohrožené částky z údajů, které jim poskytují vnitrostátní orgány, z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (zejména GŘ AGRI a GŘ REGIO) je bohužel zřejmé, že zatímco kontrolní zprávy členských států odrážejí chyby zjištěné členským státem, spolehlivost některých systémů řízení a kontroly je i nadále problematická; zdůrazňuje důležitost spolehlivosti údajů členských států;

41.  poukazuje na to, že vzhledem ke specifičnosti víceletého programování a k tomu, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo, je neúplné a věcně neopodstatněné vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let;

42.  poukazuje na to, že v diskusi o finančních výkazech a jejich analýze (FSDA) Komise uvádí, že celkové provedené finanční opravy a zpětně získané prostředky dosáhly výše 3,4 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 3,9 miliardy EUR), že z oprav a zpětně získaných prostředků vykázaných Komisí bylo asi 0,6 miliardy EUR (v roce 2015 1,2 miliardy EUR) provedeno „u zdroje“ (předtím, než Komise výdaje schválila) a že ze zbývajících zhruba 2,8 miliardy EUR připadá asi 0,6 miliardy EUR na částky, které členské státy stáhly po schválení výdajů s tím, že nezpůsobilé částky nahradily novými projekty v oblasti soudržnosti;

43.  důrazně opakuje svůj požadavek, aby Komise a členské státy zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

Nástroje Komise pro vnitřní řízení

44.  připomíná názor, který vyjádřil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 27/2016, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů zavedené reformou Kinnocka a Prodiho není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje přijetí odpovědnosti za plnění rozpočtu generálních ředitelství, nebo zda je od ní oddělena;

45.  poukazuje na to, že sbor komisařů nesestavuje roční prohlášení o správě a řízení nebo vnitřní kontrole podle osvědčené a běžné praxe v členských státech; žádá Komisi, aby vypracovala roční prohlášení o správě a řízení v zájmu zajištění větší transparentnosti a zodpovědnosti sboru komisařů;

46.  žádá Komisi, aby provedla doporučení č. 2 uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 27/2016 a aby součástí svých finančních výkazů učinila také roční prohlášení o správě a řízení a vnitřní kontrole, které bude zahrnovat zejména:

   a) popis nástrojů Komise pro vnitřní řízení;
   b) posouzení činností spojených s provozními a strategickými riziky za daný rok a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti;

Politické výhrady

47.  schvaluje výhrady, které ve svých výročních zprávách o činnosti vydali generální ředitelé GŘ REGIO, GŘ EMPL, GŘ MARE, GŘ HOME, GŘ DEVCO a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že Komisí a členskými státy zavedené kontrolní postupy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky, pokud budou úspěšně provedeny potřebné postupy oprav;

Rozpočtové a finanční řízení

48.  poukazuje na to, že programy byly v prvních třech letech současného VFR prováděny se zpožděním kvůli pozdnímu přijetí VFR na období 2014–2020 a zavedení výrazných novinek pro období 2014–2020, což způsobilo administrativní potíže navzdory snahám o zjednodušení a vedlo to k tomu, že byly prostředky na závazky z roku 2014 převedeny, hlavně do let 2015 a 2016, a platby v roce 2016 byly nízké (a plnění rozpočtu Unie bylo v rámci současného VFR v letech 2014–2016 na úrovni 7 %); poukazuje však na to, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se provádění programů Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) zrychlilo; očekává, že tento trend bude v letech 2018 a 2019 pokračovat; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby a na závazky v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;

49.  se znepokojením poukazuje na spletitý propletenec opatření uvnitř a vně rozpočtu Unie, neboť to poškozuje zodpovědnost, transparentnost, veřejnou kontrolu a demokratický dohled nad rozpočtem Unie a finančními opatřeními s ním souvisejícími; vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatečnou jednotností rozpočtu Unie a plně sdílí obavu Účetního dvora v souvislosti se složitostí rozpočtu Unie;

50.  obává se, že i přes rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a nástroj pružnosti) a rozpětí je možné, že zbývající částka neponechává dostatečnou flexibilitu pro reakce na nepředvídané události, které mohou do roku 2020 nastat;

51.  se znepokojením konstatuje, že se vytvořil rekordní objem nevypořádaných závazků, které na konci roku 2016 dosahovaly historicky nejvyšší hodnoty 238 miliard EUR, tj. o 72 % více než v roce 2007, což odpovídá platbám za 2,9 roku oproti 2,2 roku v roce 2007; domnívá se, že se tak zvýšily částky, které Unie dluží, a že v důsledku toho se zvýšila i finanční expozice rozpočtu Unie;

52.  vyjadřuje politování nad tím, že celková finanční expozice rozpočtu Unie s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky vzrostla, což znamená, že řízení v budoucnosti musí být obezřetné;

53.  připomíná, že Unie v rostoucí míře využívá finančních nástrojů, a lituje toho, že zřízení EFSI vytváří nové mechanismy řízení s takovou měrou veřejné kontroly, která je i nadále neuspokojivá, což vyžaduje mnohem bedlivější dohled Parlamentu; zdůrazňuje, že jakýkoliv legislativní návrh by měl významně zlepšovat zeměpisné pokrytí fondu EFSI; připomíná, že fond EFSI by měl zůstat dodatečným nástrojem pro posílení investic, protože investiční politikou EU by měla zůstat politika soudržnosti; poukazuje však na úspěšné provádění a vysokou míru soukromého kapitálu posíleného fondem a uznává další zlepšení jeho transparentnosti dohodnutá při jednání o prodloužení trvání fondu EFSI označovaném jako EFSI 2.0; vyzývá Účetní dvůr, aby zlepšil svůj přehled o fázi plánování a výdajů fondů ESI;

54.  připomíná, že přezkum finančního nařízení je v tomto smyslu velkým pokrokem, neboť díky námětům od Parlamentu navrhuje účinnější vykazování finančních nástrojů a poprvé přináší rozpočtové záruky a finanční pomoc ve svém rámci;

55.  poukazuje na to, že v souladu se zásadami politiky soudržnosti představují fondy EU v některých členských státech významnou část ročních výdajů a že zejména v devíti členských státech (Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko, Slovensko) připadá na zbývající závazky ESI fondů podpora ve výši více než 15 % výdajů vládních institucí; vyzývá Komisi, aby rovněž připravila pozitivní reklamní kampaň s cílem podrobněji informovat občany těchto zemí o přímých přínosech jejich členství;

56.  obává se, že pro členské státy, v nichž ESI fondy představují značné procento výdajů vládních institucí, může být náročné najít dostatek kvalitních projektů, na něž by mohly dostupné prostředky Unie vydat nebo poskytnout spolufinancování; vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly větší pozornost aspektu udržitelnosti navrhovaných investičních projektů a kriticky hodnotily jejich přiměřenost;

57.  je znepokojen důvody toho, že tři roky po začátku období 2014–2020 jmenovaly členské státy jen 77 % programových orgánů odpovědných za provádění ESI fondů; je však spokojen s tím, že v současnosti se dosáhlo 99 %; zpochybňuje nutnost měnit postupy na začátku každého programového období; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala otázku, proč některé regiony stále vykazují nízkou míru čerpání finančních prostředků, a učinila konkrétní opatření zaměřená na řešení strukturálních problémů;

58.  zdůrazňuje, že objem prostředků Unie a jejich načasování může mít výrazné makroekonomické dopady, například na investice, růst a pracovní místa;

59.  zdůrazňuje, že veřejné investice jsou zapotřebí v zájmu zacelení investiční mezery a posílení zaměstnanosti a růstu a zajištění sociálních standardů v Unii;

60.  konstatuje, že Komise zmobilizovala různé zdroje na řešení uprchlické a migrační krize, ale vyjadřuje politování nad tím, že nevytvořila strukturu, která by jí umožnila o čerpání těchto prostředků v plném rozsahu podávat zprávy; vyjadřuje politování nad skutečností, že je v současné době nemožné zjistit, kolik prostředků je vynakládáno na jednotlivé migranty nebo uprchlíky;

61.  konstatuje, že – pokud jde o finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti – dosahovala výše vykázaných plateb vyplacených příjemcům v době uzávěrky (ke dni 31. března 2017) 15 192,18 milionu EUR, z čehož 10 124,68 EUR tvořily prostředky strukturálních fondů, tzn., že míra vyplácení plateb konečným příjemců činila téměř 93 % prostředků operačních programů vyplacených prostřednictvím finančních nástrojů, což představuje 20% zvýšení ve srovnání s částkou na konci roku 2015;

62.  konstatuje, že míra vyplácení prostředků konečným příjemcům byla u různých nástrojů finančního inženýrství velmi různá, přičemž tyto rozdíly, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi různými oblastmi intervence, byly v rozmezí od 60 % do 99 %;

63.  obává se, že ke konci současného VFR a v prvních několika letech příštího VFR by se mohly nahromadit platby; domnívá se, že financování nového VFR bude vyžadovat realistické rozpočtové prostředky na pokrytí předpokládaných nevypořádaných závazků;

Potřebná opatření

64.  vyzývá Komisi, aby:

   a) ve své prognóze prostředků na platby v následujícím VFR zohlednila nárůst nevypořádaných závazků, a pomohla tak zajistit řádný poměr mezi prostředky na závazky a na platby;
   b) předložila Parlamentu a Radě návrhy, které zajistí jednotný přístup k otázce, zda se zvláštní nástroje započítávají do stropů pro prostředky na platby ve VFR, či nikoli;
   c) pro účely řízení a vykazování vytvořila způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí;
   d) předložila Parlamentu v souvislosti s udělením absolutoria komplexní zprávu o nepřímo řízených a prováděných rozpočtových zdrojích Unie skupinou EIB (Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF)) kromě jejího vnějšího mandátu, a to počínaje rozpočtovým rokem 2017;
   e) v souvislosti s debatou o budoucnosti Evropy zvážila, jak by bylo možno reformovat rozpočtový systém Unie, aby zajišťoval dostatečný rozpočet pro zaručení financování plánovaných politik a větší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reagovat, a jak nejlépe dosáhnout toho, aby mechanismy financování nebyly složitější, než je nutné na to, aby byly splněny cíle politik Unie a aby bylo zaručeno vyvozování odpovědnosti;
   f) rovněž zvážila možnost, že by orgány určené nebo akreditované pro plnění funkcí řízení, certifikace a auditu v období 2014–2020, které prokázaly své schopnosti, pokračovaly v těchto funkcích i v příštím programovém období bez přerušení či zpoždění;
   g) opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případné rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;
   h) proaktivně pomáhala členským státům, které čelí obtížím, s včasným a bezproblémovým čerpáním dostupných finančních prostředků Unie s využitím dostupných zdrojů pro technickou pomoc z iniciativy Komise;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

65.  se znepokojením konstatuje, že Komise používá k měření výkonnosti dva soubory cílů a ukazatelů: jeden pro služby a jeden pro výdajové programy téměř bez křížových odkazů, což brání srovnatelnosti mezi různými druhy dokumentace o výkonnosti; vyjadřuje politování nad tím, že téměř neexistují použitelné a účinné ukazatele dopadu a výstupu, kterými by bylo možné měřit výkonnost výdajů EU a šířit o nich informace;

66.  poukazuje na to, že ve výročních zprávách generálních ředitelů o činnosti jsou roční platby generálních ředitelství vykázány podle typu činnosti nebo výdajového programu, ale výkonnost podle dosažení obecných a specifických cílů bez uvedení příslušných výdajů; nesouhlasí s vysvětlením Komise, že pak není možné posoudit, jaké částky byly na dosažení stanovených cílů vynaloženy; vyzývá Komisi, aby plně prováděla zásadu sestavování rozpočtů podle plánovaných výsledků ve fázi plánování, provádění a podávání zpráv, což umožní následné podávání zpráv o prostředcích vynaložených na plnění stanovených cílů; 

67.  připomíná, že v roce 2016 provedla OECD průzkum rozpočtování výkonnosti v zemích OECD a v Komisi; vítá v tomto ohledu skutečnost, že OECD uznala kvalitu údajů a plnění rozpočtu Unie; dále připomíná, že OECD vyhodnotila výkonnostní rámec Komise jako nejrozsáhlejší, což lze částečně vysvětlit objemem požadavků daných právními předpisy v Unii;

68.  upozorňuje však, že z tabulky OECD vyplývá, že využití a důsledky rámce pro rozhodování tuto vyšší míru specifikace neodrážejí (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.21);

69.  poznamenává, že programové výkazy pro návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2017 obsahují 294 cílů a 709 ukazatelů, které jsou soustředěny zejména v rámci okruhů 1a, 3 a 4 víceletého finančního rámce, a že Komise v současné době provádí prostřednictvím iniciativy „rozpočet zaměřený na výsledky“ přezkum svých ukazatelů, aby mohla poskytovat vstupy pro příští generaci výdajových programů; zdůrazňuje, že Komise by měla používat zejména ukazatele výsledků, které mají význam pro výkonnost;

70.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byl postup stanovování ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický a aby zahrnoval všechny dotčené instituce, partnery a zúčastněné strany Unie s cílem zajistit, aby tyto ukazatele byly vhodné pro hodnocení plnění rozpočtu Unie a jako reakce na očekávání občanů Unie;

71.  žádá Komisi, aby provedla konzultace s odborníky z akademické obce s cílem definovat řádné ukazatele výkonnosti potřebné pro měření rozpočtu zaměřeného na výsledky a umožnit upřednostnění investic do veřejných statků, a reagovat tak na obavy občanů;

72.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy generálních ředitelů o činnosti přezkoumané Účetním dvorem obsahují jen omezené množství informací o výkonnostních nedostatcích a problémech spojených s plněním cílů generálních ředitelství (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.26);

73.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2015 a 2016 se uceleně nezabývají otázkou výkonnosti, přičemž jejich celkové vyznění je kladné a jediné nedostatky, na něž poukazují, jsou zpoždění při provádění; vyjadřuje politování rovněž na tím, že zprávy:

   a) poskytly jen omezený přehled o výsledcích strategie Evropa 2020, přestože Parlament si ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2014 takový přehled vyžádal;
   b) ne vždy jasně vysvětlovaly vliv vnějších faktorů na výsledky;
   c) byly zveřejněny příliš pozdě na to, aby je mohl Účetní dvůr ve své výroční zprávě přezkoumat;

74.  podporuje názor vyslovený Účetním dvorem (ve výroční zprávě za rok 2016, bod 3.38), že by hodnotitelé měli vydat doporučení, která by měla vzít Komise v úvahu a která by měla zahrnovat akční plány pro řešení nedostatků;

75.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise od roku 2005 nevypracovala ani nezadala žádnou studii o tom, jak využívá výsledků hodnocení;

76.  poukazuje na to, že Komise nemá žádný zdokumentovaný institucionální systém pro pravidelná následná opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

77.  poukazuje zejména na to, že plány řízení na rok 2016, které mají vypracovány jednotlivá generální ředitelství, v praxi nevytvořily žádný základ pro monitorování následných opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

78.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že Komise nemá přehled závěrů, doporučení nebo akčních plánů vzešlých z jejích hodnocení ani nesleduje jejich provádění na úrovni orgánů či generálních ředitelství, a nemůže proto zainteresované strany informovat o pozitivním dopadu hodnocení;

79.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti neobsahují prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti, a že schválením výroční zprávy o řízení a výkonnosti proto sbor komisařů přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu Unie, ale nikoliv za informace o výkonnosti a výsledcích;

80.  vítá připomínky Účetního dvora k rámcům výkonnosti a podávání zpráv subjekty uvnitř Unie i mimo ni především v souvislosti s kvalitou údajů o výkonnosti a prohlášením o kvalitě údajů o výkonnosti a věnuje jim zvláštní pozornost;

81.  konstatuje, že neexistuje žádná ústřední internetová stránka o výkonnosti s informacemi o všech útvarech Komise a o všech oblastech rozpočtu Unie;

82.  sdílí názor Účetního dvora, že rámci podávání zpráv o výkonnosti uplatňovanému Komisí by mohlo prospět přijetí mezinárodních osvědčených postupů;

Potřebná opatření

83.  žádá Komisi, aby:

   a) zefektivnila vykazování výkonnosti:
   dalším snížením počtu cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředila se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe; při přípravě příštího víceletého finančního rámce by Komise měla pro právní rámec příští generace programů navrhnout méně vhodnějších ukazatelů výsledků a dopadu; v tomto kontextu by rovněž měla zvážit relevantnost ukazatelů, k nimž lze získat informace až po uplynutí několika let;
   prezentací finančních informací způsobem, který umožní jejich srovnání s informacemi o výkonnosti, aby vazba mezi výdaji a výkonností byla zřejmá;
   vysvětlením a zlepšením celkové provázanosti svých dvou souborů cílů a ukazatelů pro programy na straně jedné a generální ředitelství na straně druhé;
   b) vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků;
   c) lépe prokazovala, že se výsledky hodnocení používají, a to zejména tak, že bude vyžadovat, aby hodnocení vždy uváděla závěry nebo doporučení, na jejichž základě by měla být následně Komisí přijata opatření;
   d) ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti převzala celkovou politickou odpovědnost za informace o výkonnosti a výsledky a uvedla, zda podle svých nejlepších znalostí mají poskytované informace o výkonnosti dostatečnou kvalitu;
   e) usnadnila přístup k informacím o výkonnosti vytvořením specializovaného internetového portálu s vyhledávačem;

Formální úprava rozpočtu Unie

84.  poukazuje na to, že rozpočet Unie je členěn na oddíly, které odpovídají činnostem řízených jednotlivými institucemi (sestavování rozpočtu podle činností); má za to, že tato formální úprava nezajišťuje jasné a snadné porozumění sledovaným cílům; poznamenává, že naopak VFR je rozdělen na okruhy odpovídající jednotlivým oblastem politiky;

85.  konstatuje, že operační programy spojené s návrhem rozpočtu spojují jednotlivé rozpočtové položky se sledovanými politickými cíli;

86.  žádá Komisi, aby měl rozpočet Unie formální strukturu podle politických cílů VFR;

Příjmy

87.  vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že míra chyb v příjmech nebyla významná (materiální) a že systémy související s příjmy, které Účetní dvůr prověřoval, byly celkově účinné; konstatuje však, že co se týče tradičních vlastních zdrojů, klíčové vnitřní kontroly v některých členských státech, které Účetní dvůr navštívil, byly účinné pouze částečně;

88.  se znepokojením poukazuje na to, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel začátkem roku 2017 vyšetřování případu podvodu, k němuž došlo ve Spojeném království a který mohl způsobit rozpočtu Unie ztrátu 1,987 miliardy EUR na clech z textilních výrobků a obuvi dovážených v letech 2013–2016 přes Spojené království z Číny; poukazuje rovněž na to, že vyšetřování odhalilo, že v souvislosti s dovážením tohoto zboží přes Spojené království došlo na základě zneužívání možnosti pozastavení plateb DPH (v celním režimu 42) k rozsáhlým daňovým únikům na DPH;

89.  se znepokojením konstatuje, že ohledně příjmů za rok 2016 vydal generální ředitel GŘ pro rozpočet na základě případu celního podvodu ve Spojeném království, kterým se zabýval Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), výhradu týkající se tradičních vlastních zdrojů;

90.  poukazuje na to, že v roce 2016 činily příjmy, na něž se vztahuje kvantifikovaná výhrada, přibližně 517 milionů EUR oproti celkovému objemu tradičních vlastních zdrojů ve výši 20,1 miliardy EUR: 2,5 % tradičních vlastních zdrojů nebo 0,38 % všech zdrojů; vyzývá Komisi, aby poskytla přesné informace k tomuto případu podvodu, který v některých členských státech nepřímo zasahuje do základu daně z přidané hodnoty, a tedy i do zdrojů odvozených z daně z přidané hodnoty a do vyrovnávacího příspěvku Komise, který je odvozen z hrubého národního důchodu(5);

91.  vyjadřuje politování nad zjištěními Komise, že orgány Spojeného království do října 2017 nepřijaly nápravná opatření, která by zabránila dalším ztrátám tradičních vlastních zdrojů; konstatuje, že od 12. října 2017 začaly orgány Spojeného království dočasně uplatňovat zúčtovací práva pro určité obchodníky (tzv. Customs Operation Swift Arrow) s okamžitými výsledky, kdy se ztráty tradičních vlastních zdrojů vzniklých ve Spojeném království dramaticky snížily;

92.  vyjadřuje politování nad nesouladem celních kontrol jednotlivých členských států; podtrhuje význam harmonizace kontrol na všech místech vstupu do celní unie a vyzývá členské státy, aby zajistily koordinované, jednotné a účinné provádění systému hranic, který odrazuje od rozdílných postupů jednotlivých členských států ve snaze překlenout stávající mezery v systémech celních kontrol; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol vUnii a jejich dopad na odklon obchodu a zaměřila se při tom zejména na celní postupy na vnějších hranicích a aby vypracovala referenční analýzy a informace o celních operacích a postupech používaných v členských státech;

93.  vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán s cílem zajistit úplné a včasné provádění nařízení o DPH ve všech členských státech s cílem zajistit tento zdroj vlastních příjmů EU;

94.  připomíná, že nové rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie(6), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 se zpětnou účinností od 1. ledna 2014, stanoví, že při zohledňování HND pro účely vlastních zdrojů by se měl jako účetní rámec používat Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a v rámci tohoto systému mají být výdaje na výzkum a vývoj (VaV) považovány za investici (a nikoli za běžné výdaje, jak je to v předchozím režimu ESA 95); konstatuje, že v případě ostatních programů s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, jako je Nástroj pro propojení Evropy, by se mělo uvažovat stejně;

95.  konstatuje, že HND, který vykázalo Irsko, se v roce 2015 výrazně zvýšil, protože nadnárodní společnosti přemístily do země aktiva VaV;

96.  poukazuje na to, že Komise musí ještě vykonat určitou práci, aby zjistila, jaký dopad by nadnárodní činnosti mohly mít na národní účty, pokud jde o metodiku i proces ověřování, a že by na základě toho mohlo dojít k úpravě příspěvků členských států založených na HND;

97.  poukazuje na to, že co se týče řízení tradičních vlastních zdrojů, Účetní dvůr a Komise zjistily neefektivní postupy při správě pohledávek (známých jako účty B) v některých členských státech;

98.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že v Belgii byly kontroly po propuštění zboží vybírány podle charakteristik jednotlivých operací, nikoli podle rizikových profilů společností, a dále jsme zjistili, že audity po propuštění zboží se obecně neprováděly (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 4.18);

99.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvedla, že šest členských států – Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko – audity po propuštění zboží buď neprovádí, nebo o těchto auditech neposkytuje žádné informace;

Potřebná opatření

100.  žádá Komisi, aby:

   a) přijala veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění zpětného získání vlastních prostředků EU, které orgány Spojeného království v souvislosti s dovozem textilních výrobků a obuvi z Číny nebyly dosud schopny vybrat, a aby zamezila dalším únikům na DPH;
   b) v souvislosti s daňovými podvody spojenými s výběrem cel ve Spojeném království zvážila rychlé zahájení řízení o nesplnění povinnosti;
   c) ve spolupráci s členskými státy analyzovala všechny možné dopady nadnárodních činností na odhad HND a poskytla jim pokyny, jak tyto činnosti zohledňovat při sestavování národních účtů;
   d) během cyklu ověřování HND potvrdila, že členské státy aktiva VaV správně zanesly do svých národních účtů, a zvláštní pozornost věnovala oceňování aktiv VaV a kritériím rezidenství v případech, kdy byly nadnárodní činnosti přemístěny;
   e) předložila návrhy na nové vlastní zdroje s cílem zajistit stabilitu rozpočtu Unie;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Zjištění Účetního dvora

101.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

102.  připomíná, že na výzkum a inovace připadá 59 % výdajů, které se vynakládají prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj 2007–2013 („sedmý rámcový program pro výzkum“) a programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 („Horizont 2020“);

103.  konstatuje, že odhadovaná míra chyb je podle Účetního dvora 4,1 %; že nezpůsobilé přímé osobní náklady činily 44 %, jiné nezpůsobilé přímé náklady 12 %, nepřímé náklady 16 % a nezpůsobilé projekty nebo příjemci tvořili 16 %; konstatuje nicméně, že v 19 případech, kdy se příjemci dopustili vyčíslitelných chyb, měla Komise nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů;

104.  konstatuje, že pokud by Komise nebo nezávislí auditoři řádně využili všechny informace, které měli k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,2 % nižší;

105.  oceňuje, že Komise vyvinula značné úsilí, aby zavedením nové definice dodatečné odměny pro výzkumné pracovníky, zjednodušením pracovního plánu programu Horizont 2020 na období 2018–2020, cílenou podporou pro začínající podniky a inovátory a širším využitím možností zjednodušeného vykazování nákladů a provedla zjednodušení, čímž snížila administrativu; konstatuje nicméně, že Účetní dvůr se domnívá, že další zjednodušování právního rámce přináší příležitosti, ale také s sebou nese rizika;

106.  oceňuje skutečnost, že se Účetní dvůr zabýval otázkami výkonnosti v projektech výzkumu a vývoje; je nicméně toho názoru, že tyto výsledky by, pokud jde o výstupy, náklady a šíření, měly být považovány za předběžné;

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace

107.  konstatuje, že ve shodě se strategií EU 2020 sledovalo GŘ pro výzkum a inovace čtyři cíle, odpovídající jeho strategickému plánu pro období 2016–2020:

   a) nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice;
   b) propojený jednotný digitální trh;
   c) odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu; a
   d) silnější postavení v globálním měřítku;

108.  vítá skutečnost, že v rámci sledování těchto cílů komisař Moedas stanovil tři priority, jmenovitě „otevřené inovace“, „otevřená věda“ a „otevřenost světu“;

109.  poukazuje na to, že GŘ pro výzkum a inovace za účelem měření pokroku dosaženého při plnění stanovených cílů použilo pět klíčových ukazatelů výkonnosti:

   a) podíl prostředků přidělený malým a středním podnikům v rámci programu Horizont 2020 s cílem řešit společenské výzvy a podporovat základní a průmyslové technologie a podíl finančního příspěvku Unie, který je přidělován prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky (SME instrument);
   b) podíl nových subjektů mezi úspěšnými žadateli v programu Horizont 2020;
   c) výdaje z programu Horizont 2020 související s klimatem a udržitelností;
   d) podíl účastníků z třetích zemí v programu Horizont 2020;
   e) podíl podepsaných grantů s dobou do udělení grantu do 245 dní;

110.  bere na vědomí, že GŘ pro výzkum a inovace ve svých odpovědích na písemné otázky uveřejnilo seznam zemí, kterých se týkají jeho doporučení pro jednotlivé země; naléhavě vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby své návrhy na doporučení pro jednotlivé země zveřejňovalo přímo ve své výroční zprávě o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

111.  připomíná, že hodnocení sedmého rámcového programu bylo předmětem předchozího rozhodnutí o udělení absolutoria(7);

112.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění generálním ředitelstvím stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020;

   a) 23,9 % finančních příspěvků Unie bylo poskytnuto malým a středním podnikům (cílem stanoveným k roku 2020 je 20 %);
   b) 55 % úspěšných žadatelů byly nové subjekty (cílem stanoveným k roku 2020 je 70 %);
   c) 26 % finančních příspěvků Unie se týkalo klimatu (cílem stanoveným k roku 2020 je 25 %);
   d) 54,9 % finančních příspěvků Unie se týkalo udržitelnosti (cílem stanoveným k roku 2020 je 60 %);
   e) účast třetích zemí na projektech programu Horizont 2020 byla 3,6 % (cílem stanoveným k roku 2020 je 4,73 %);
   f) v 91 % případů GŘ pro výzkum a inovace dodrželo požadavek, aby doba do udělení grantu byla nejvýše 245 dní (cílem stanoveným k roku 2020 je 100 %);

113.  zjišťuje, že územní rozdělení programu Horizont 2020 je nápadně omezeno, neboť 72,5 % (12 121 milionu EUR) financování v rámci programu Horizont 2020 směřuje do Německa (3 464 miliony EUR), Spojeného království (3 083 miliony EUR), Francie (2 097 miliony EUR), Španělska (1 813 miliony EUR) a Itálie (1 664 miliony EUR);

114.  konstatuje, že v roce 2016 bylo uzavřeno 183 grantových dohod pro program Horizont 2020 s účastníky ze třetích zemí; poukazuje na to, že v grantových dohodách podepsaných v roce 2016 bylo 299,5 milionu EUR vyčleněno pro účastníky ze Švýcarska, zatímco příspěvek Švýcarska do programu Horizont 2020 dosáhl 180,9 milionu EUR; odmítá udělit status „čistého příjemce“ jedné z nejbohatších zemí svět; žádá Komisi, aby předložila nařízení, které by tuto nevyváženost kompenzovalo;

115.  oceňuje úspěch společného centra podpory a jeho přínos ke zjednodušování postupů a k poskytování právního a technického poradenství; žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby sdělilo, jaká zjednodušujících opatření má v úmyslu navrhnout pro období po roce 2020;

116.  bere na vědomí prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj v roce 2016:

Prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj včetně příspěvku ESVO

Způsoby řízení

Plnění

v milionech EUR

procentních bodů

Sdílené nebo dále svěřené jiným GŘ

161,20

5,34

GŘ pro výzkum a inovace přímo

1 878,28

62,17

GŘ pro výzkum a inovace subjektům podle článku 185

86,40

2,86

GŘ pro výzkum a inovace EIB

312,72

10,35

GŘ pro výzkum a inovace společným podnikům

582,37

19,28

Celkem

3 020,97

100%

117.  zdůrazňuje, že 14,39 % rozpočtových prostředků, představujících téměř 444 miliony EUR, bylo poskytnuto prostřednictvím finančních nástrojů;

118.  zdůrazňuje, že 39,36 % (oproti 28,14 % v roce 2015) rozpočtových prostředků GŘ pro výzkum a inovace bylo svěřeno jiným subjektům, které nejsou součástí Komise a které mají většinou provádět jednotlivé části rámcových programů v rámci (nepřímého) řízení grantů a za využití systémů kontroly finančních nástrojů;

119.  zaujala ho zpráva, že GŘ pro výzkum a inovace vypracovalo strategii dohledu nad finančními nástroji, a rád by proto věděl, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

120.  konstatuje, že podle odhadu GŘ pro výzkum a inovace činila celková zjištěná míra chyb 4,42 % a míra zbytkových chyb 3,03 %;

121.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková výše rizikové částky při uzavření pohybovala mezi 73,5 milionu EUR a 104 miliony EUR;

122.  vítá skutečnost, že GŘ pro výzkum a inovace prošetřuje nákladovou efektivnost přímého a nepřímého řízení grantů;

123.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ pro výzkum a inovace vydalo opět jen horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu, jejichž plnění provádí přímo;

124.  připomíná své stanovisko, které vyjádřil v bodě 76 svého usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2015 a podle kterého by Komise měla „vypracovat vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a v případě potřeby vznášet konkrétní výhrady“;

Potřebná opatření

125.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země uveřejňovalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti;

126.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby na základě doporučení Útvaru interního auditu, který zjistil nedostatky týkající se důslednosti sledování projektů ze strany prováděcích subjektů programu Horizont 2020, přijalo následná opatření;

127.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby podalo zprávu o tom, jakého pokroku dosáhl společný auditní útvar při zdokonalování svých vnitřních procesů;

128.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu podalo zprávu o své strategii dohledu nad finančními nástroji a o tom, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

129.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu vysvětlilo, jaká přijalo opatření, aby již nevznášelo pouze horizontální výhrady týkající se míry zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů;

130.  má za to, že u projektů výzkumu a inovací a také u koordinačních a podpůrných akcí normy a normalizace podporují dopad výsledků výzkumu na různých úrovních technologické připravenosti, jelikož zlepšují obchodovatelnost a přenositelnost inovativních produktů a řešení; dále konstatuje, že normy a související činnosti podporují šíření výsledků projektů v rámci programu Horizont 2020 tím, že šíří znalosti i po dokončení projektů, a to jejich zveřejněním; vyzývá Komisi, aby posílila začlenění normalizace do budoucích výzev k předkládání návrhů a vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti, které budou k normalizačním činnostem přihlížet;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Úvod

131.  ze „Sedmé zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583) se dozvěděl, že na jedné straně je konvergence křehký proces, který se v důsledku hospodářských krizí může snadno zastavit a zvrátit, ale že na straně druhé mohou veřejné investice dopady krizí omezit;

132.  je potěšen tím, že míra zaměstnanosti dosáhla v roce 2016 opět úrovně z doby před krizí v roce 2008, tedy 71 %, situace se však výrazně liší napříč Unií a tato míra je značně pod úrovní cíle strategie Evropa 2020 ve výši 75 %; se znepokojením poukazuje na to, že míra nezaměstnanosti zůstává i nadále příliš vysoká, zejména mezi mladými lidmi a dlouhodobě nezaměstnanými;

133.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO ve své odpovědi na otázky Parlamentu podrobně vysvětlilo svá doporučení pro jednotlivé země;

134.  je si vědom toho, že některá ustanovení finančního nařízení, která se týkají politiky soudržnosti, mají vstoupit v platnost se zpětnou účinností;

135.  je znepokojen tím, že takové úpravy se mohou stát zdrojem dodatečných chyb, neboť programy a projekty byly vybírány na základě nařízení, jež vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014;

Zjištění Účetního dvora

136.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

137.  připomíná, že v roce 2016 bylo v okruhu „Hospodářská a sociální soudržnost“ k dispozici 51,25 miliardy EUR, což představuje 33 % rozpočtu Unie;

138.  konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje míra chyb v této oblasti politiky výše 4,8 % a dále že podle zjištění Účetního dvora nezahrnovala odhadovaná míra chyb u „Soudržnosti“ vyčíslení úhrad na finanční nástroje za rok 2016 ve výši 2,5 miliardy EUR, o nichž měl Účetní dvůr za to, že nevznikly v období způsobilosti definovaném v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, body 6.20–6.21); konstatuje, že tyto úhrady by pro celkové výdaje Unie představovaly odhadovanou míru chyby ve výši 2,0 % (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 1.2, poznámka pod čarou 1);

139.  poukazuje na to, že k celkové odhadované míře chyb ve výši 3,1 % přispěly chyby u soudržnosti 43 %; konstatuje, že jednou z příčin vysoké míry chyb je složitost právních předpisů Unie a členských států;

140.  bere na vědomí, že Účetní dvůr analyzoval vzorek 180 operací, které pocházely z 54 průběžných plateb za období 2007–2013 a týkaly se 92 projektů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), 36 projektů Fondu soudržnosti (FS), 40 projektů Evropského sociálního fondu (EFS), 11 finančních nástrojů EFRR a jednoho finančního nástroje ESF;

141.  vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila připomínky Účetního dvora, který zjistil nepřesnosti v analýze výkonnosti nejméně čtyř z dvanácti finančních nástrojů EFRR a ESF, které byly podrobeny kontrole ve zprávě Účetního dvora za rok 2016; sdílí obavy Účetního dvora, který upozorňuje na to, že tyto chyby vedou k nadhodnocení výkonnosti a nebudou-li opraveny, mohly by uměle zvýšit vykázanou částku způsobilých výdajů při uzávěrce, zejména v případě záručních fondů;

142.  konstatuje také, že 42 % chyb bylo způsobeno uvedením nezpůsobilých nákladů v prohlášení o výdajích, 30 % se jich týká závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a 28 % nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců;

143.  s politováním konstatuje, že jedním z hlavních zdrojů chyb souvisejících s výdaji v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ jsou i nadále porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že závažná porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zahrnují přímé udělování dodatečných zakázek či prací nebo služeb bez opodstatnění, nezákonné vyloučení účastníků, střety zájmů a diskriminační kritéria výběru; považuje za zásadní politiku naprosté transparentnosti v souvislosti s informacemi o dodavatelích a subdodavatelích s cílem řešit chyby a zneužívání pravidel;

144.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr zdůraznil, že projekty, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, jsou méně náchylné k chybám než proplácení skutečných nákladů;

145.  je znepokojen skutečností, že ve vzorku byly tři „velké projekty“, které vyžadovaly schválení Komise a k nimž orgány členských států nepředložily do lhůty pro uzávěrku 31. března 2017 potřebnou žádost; konstatuje, že Komise by proto měla tyto výdaje získat zpět;

146.  považuje za neuspokojivé, že stejně jako v minulých letech mohla být míra chyb o 3,7 procentního bodu nižší, tedy ve výši 1,1 %, kdyby členské státy využily informace, které měly k dispozici, k tomu, aby těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily ještě předtím, než byly výkazy výdajů předloženy Komisi;

147.  je znepokojen tím, že ačkoli od začátku období 2014–2020 uplynulo již několik let, členské státy jmenovaly jen 77 % orgánů odpovědných za programy fondů politiky soudržnosti; k 1. březnu 2017 Komise obdržela konečnou účetní závěrku s výdaji, které pokrývají jen 0,7 % rozpočtu vyčleněného na celé programové období; v polovině roku 2017 bylo plnění rozpočtu zpožděno více než v tomtéž časovém bodě v období 2007–2013; v souvislosti s tím konstatuje, že závazky zbývající na konci současného období financování mohou být ještě vyšší než v předchozím období;

148.  oceňuje, že kapitola „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ obsahuje i oddíl týkající se výkonnosti projektů; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento oddíl se z větší části zabývá kvantitativními informacemi, tj. počtem zavedených systémů měření výkonnosti;

Nástroje finančního inženýrství

149.  připomíná, že shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění finančních nástrojů v roce 2016 bylo zveřejněno teprve 20. září 2017, a že Účetní dvůr se proto k tomuto dokumentu nemohl vyjádřit;

150.  konstatuje, že v roce 2016 jsou klíčové tyto číselné údaje:

   a) 25 členských států používá nástroje finančního inženýrství, přičemž 25 na podporu podnikání, 11 v oblasti městského rozvoje a 9 v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
   b) v celé Unii existuje více než 1 058 nástrojů finančního inženýrství, přičemž 77 z nich jsou holdingové fondy a 981 zvláštní fondy;
   c) 89 % těchto nástrojů finančního inženýrství poskytuje podporu podnikům, 7 % slouží městskému rozvoji a 4 % v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
   d) platby ve prospěch nástrojů finančního inženýrství činí 16,4 miliardy EUR, včetně 11,3 miliardy EUR ve strukturálních fondech;
   e) platby konečným příjemcům činí 15,2 miliardy EUR, včetně 10,1 miliardy EUR ve strukturálních fondech, což je 93 % celkového objemu plateb ve prospěch nástrojů finančního inženýrství;
   f) na základě 81 % vykázaných nástrojů finančního inženýrství činily náklady a poplatky spojené s řízením celkem 0,9 miliardy EUR čili 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených finančních nástrojů;
   g) vráceno bylo 8,5 miliardy EUR zdrojů;
   h) podpořeno bylo 314 000 konečných příjemců;

151.  poukazuje na to, že v průběhu let a období financování se využívání nástrojů finančního inženýrství prudce zvýšilo, což s sebou nese větší složitost financování ze strukturálních fondů, a tedy i rizika z hlediska vyvozování demokratické odpovědnosti; konstatuje, že do konce roku 2020 by mělo být podle očekávání vyplaceno prostřednictvím finančních nástrojů 20,1 miliardy EUR z prostředků EFRR a FS;

152.  je v této souvislosti znepokojen tím, že vnitrostátní auditní orgány se v dostatečném rozsahu nezabývaly prováděním nástrojů finančního inženýrství;

153.  konstatuje, že 63 % (675) nástrojů finančního inženýrství začalo být využíváno v Polsku (247), ve Francii (152), v Maďarsku (139) a v Itálii (137);

154.  vyjadřuje politování nad tím, že 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených nástrojů finančního inženýrství (900 milionů EUR) bylo vynaloženo na náklady a poplatky spojené s řízením; domnívá se, že tato částka je nepřiměřeně vysoká;

155.  konstatuje, že vykazované údaje obsahují i nadále řadu chyb a nesrovnalostí; patří mezi ně malé, ale významné prostředky operačních programů přiznané formou závazků v dohodách o financování, které však nebyly při uzávěrce vloženy do nástrojů finančního inženýrství, zvýšení závazků i plateb ve prospěch určitého počtu nástrojů finančního inženýrství po 31. prosinci 2015 a v některých případech vyplacení vyšších částek ve prospěch konečných příjemců nežli ve prospěch nástrojů finančního inženýrství(8);

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO)

156.  konstatuje, že následné hodnocení EFRR/FS ukazuje, že by i přes nedostatečné sbližování regionů v programovém období 2007–2013, bez politiky soudržnosti nastala divergence, jelikož finanční krize z let 2007–2008 vytvořila špatné prostředí pro investice a konvergenci;

157.  zdůrazňuje, že jakékoli závěry týkající se výkonnosti mají omezenou platnost, protože zatím chybí ucelenější přezkum vykázaných údajů o výkonnosti programů za období 2007–2013, který měl být dokončen až v srpnu 2017; žádá Komisi, aby o výsledku tohoto přezkumu informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu;

158.  konstatuje, že ohledně provádění projektů v období financování 2014–2020 Komise uvádí, že bylo vybráno více než 50 000 projektů představujících celkové investice ve výši 64,1 miliardy EUR, že vzniklo 45 000 projektů spolupráce podniků s výzkumnými institucemi a že více než 380 000 malých a středních podniků získalo podporu z prostředků určených na soudržnost, díky nímž bylo vytvořeno více než 1 000 000 pracovních míst;

159.  konstatuje, že pro totéž období financování Komise uvádí, že více než 75 miliard EUR z EFRR a z FS je vydáváno na podporu cílů energetické unie a přizpůsobování se změně klimatu; bylo navíc vybráno více než 5 000 projektů s cílem podpořit nízkouhlíkové hospodářství;

160.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Správní výdaje v oblasti politiky „Regionální a městská politika“

16,75

24,52

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní regionální operace

27 163,16

22 911,83

Fond soudržnosti (FS)

8 775,98

7 456,71

Nástroj předvstupní pomoci – Regionální rozvoj a regionální a územní spolupráce

54,14

522,95

Fond solidarity

81,48

68,48

Celkem

36 091,51

30 984,47

161.  poznamenává nicméně, že tyto statistické údaje poskytují jen málo informací o udržitelnosti a výkonnosti těchto projektů;

162.  připomíná velkou důležitost, která se připisuje předběžným podmínkám při stanovování odvětvových i horizontálních podmínek pro zajištění efektivního vynakládání prostředků fondů ESI ; jakmile budou-li tyto předběžné podmínky splněny a bude-li v souladu s revidovaným nařízením 10 % plateb zadrženo, mělo by být provádění projektů snazší a méně náchylné k chybám; konstatuje však, že Účetní dvůr si ve své zvláštní zprávě č. 15/2017 klade otázku, do jaké míry to skutečně vedlo ke změnám v praxi;

163.  vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2016 nebylo určeno pouze 87 % (181 z 209) certifikačních orgánů a že pro 28 hlavních programů nebyl určen žádný orgán (v Rakousku byl určen orgán pouze pro jeden program, v Belgii pro pouhé dva programy, v Německu jen pro osm, ve Finsku pro jeden, ve Francii pro pouhé dva, v Irsku pro pouhé dva, v Itálii pro pouhých šest, v Rumunsku pro pouhé čtyři, na Slovensku jen pro jeden a ve Spojeném království jen pro jeden);

164.  s překvapením konstatuje, že hlavní potíže, které byly v procesu určování orgánů zjištěny, se týkaly úpravy systémů IT, díky níž měly obsahovat nové vykazovací funkce vztahující se k období 2014–2020, a koncepce postupů pro zajištění spolehlivého dohledu řídících orgánů nad zprostředkujícími subjekty;

165.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že obecně bylo vybráno jen 26,1 % projektů a že na konci roku 2016 byly vyčerpáno pouze 3,7 % dostupných prostředků strukturálních fondů, zatímco v roce 2017 se proces výběru projektů zrychlil; domnívá se, že pomalé zahajování může vést k tomu, že na konci současného období financování bude vysoký počet nevypořádaných závazků; vyzývá Komisi, aby zaručila další úsilí o posílení správní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

166.  zdůrazňuje, že obzvláště pomalu probíhal výběr projektů ve Španělsku, na Kypru, v Rumunsku, v Rakousku, v České republice, v Chorvatsku a na Slovensku;

167.  konstatuje, že v souvislosti s tím nebyly u většiny operačních programů (247 z 295) žádné částky uvedené v účetnictví potvrzeny (byly tam „nulové účty“), protože do 31. července 2016 nebyly vykázány žádné výdaje;

168.  vyjadřuje své uspokojení nad tím, že Komise na základě předběžných výroků auditora k balíčkům dokumentů k poskytnutí jistoty nezjistila žádné závažné nesrovnalosti;

169.  je nicméně znepokojen skutečností, že 7 z 9 Komisí provedených auditů vysoce rizikových operačních programů nebo oblastí odhalilo významné nedostatky (v Maďarsku operační programy v oblasti dopravy, elektronické správy a provádění; v Itálii operační programy v oblasti Reti e mobilità, istruzione priorita č. 3 a technické pomoci; v Rumunsku operační programy v oblasti konkurenceschopnosti a životního prostředí);

170.  konstatuje, že v případě 278 z 322 řídících a kontrolních systémů byl výrok bez výhrad nebo „s výhradami s mírným dopadem“; zatímco ve 40 případech vydala Komise výrok s výhradou s významným dopadem;

171.  konstatuje, že podle výpočtu Komise se celková částka ohrožená při provádění plateb pohybuje v rozmezí od 644,7 milionu EUR do 1 257,3 milionu EUR a že v roce 2016 provedla Komise z titulu své role orgánu dohledu finanční opravy ve výši 481 milionu EUR;

172.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková průměrná míra chyb u plateb uskutečněných v roce 2016 v rámci programů EFRR/FS za období 2007–2013 pohybovala v rozmezí od 2,2 % do 4,2 % a že zbytková míra chyb při uzávěrce byla přibližně 0,4 %; opětovně zdůrazňuje, že „Soudržnost“ se nejvíce podílela na odhadované míře chyb za rok 2016, na druhém místě byly „Přírodní zdroje“, „Konkurenceschopnost“ a „Globální Evropa“; vyzývá Komisi, nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšování jejich systémů řízení a kontroly a nadále využívala dostupné právní nástroje pro dohled s cílem zajistit, aby byly všechny významné chyby napraveny;

173.  bere na vědomí, že za minulé období financování zaznamenala Komise 68 výhrad a za současné období financování výhrady dvě;

Specifické otázky

Řecko

174.  vítá úsilí GŘ REGIO o dosažení pokroku se seznamem prioritních projektů v Řecku;

175.  v této souvislosti vítá:

   a) udělení čtyř dálničních koncesí (Athény – Soluň, Korint – Tripoli – Kalamata, Korint – Patras a Patras – Ioannina, což úhrnně představuje více než 1 000 km vozovky) – tyto dálnice jsou nyní již v provozu a uživatelé si jich cení,
   b) program „úspory energie v domácnostech“ (spojení nástroje finančního inženýrství s granty), poptávka byla tak vysoká, že hned vzápětí vznikl nástupnický program pro období 2014–2020;
   c) finanční nástroje, zejména JEREMIE, které umožnily vytvoření nebo zachování více než 20 000 pracovních míst,
   d) projekt elektronického předepisování léků, v jehož rámci je měsíčně zpracováno více než 5,5 milionu elektronických předpisů a 2,4 milionu doporučení k lékařskému vyšetření; do projektu je zapojeno 13 000 lékáren a 50 000 lékařů a v řeckém státním rozpočtu se díky němu podařilo dosáhnout značných úspor na nákladech;

176.  na druhé straně vyjadřuje politování nad tím, že:

   a) projekty podzemní dráhy v Aténách (prodloužení linky č. 3 do Pirea) a v Soluni (základní linka) mají značná zpoždění, což si vynutilo přesunutí jejich dalších fází do programového období 2014–2020;
   b) některé klíčové projekty v železniční dopravě a v digitálním a energetickém odvětví byly zrušeny nebo jsou v prodlení, a v důsledku toho byly jejich další fáze nebo celé tyto projekty přesunuty do programového období 2014–2020;
   c) stále ještě není dobudována velká část infrastruktury pro zpracování odpadních vod a tuhých odpadů;

177.  vítá skutečnost, že OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu „Čapí hnízdo“; bere na vědomí, že dokumentace tohoto případu byla uveřejněna v českých sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad tím, že OLAF odhalil závažné nesrovnalosti;

178.  vyzývá GŘ REGIO, aby získalo zpět částku, kterou se na financování tohoto projektu podílela Unie, tj. 1,67 milionu EUR, a uplatnilo nezbytné sankce;

179.  konstatuje, že projekt „Čapí hnízdo“ byl dne 25. ledna 2018 vyňat Českou republikou z financování Unie a že při respektování zásady subsidiarity je tento projekt již předmětem soudního přezkumu v České republice;

180.  je znepokojen zjištěním Komise, že v Maďarsku činí podíl zadaných veřejných zakázek, u nichž byla pouze jediná nabídka, 36 %; konstatuje, že unijní průměr je 17 %; vyzývá Komisi, aby podpořila hospodářskou soutěž v nabídkovém řízení;

181.  vítá pozitivní hodnocení deseti let fungování mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko(9); je znepokojen nedávným krokem zpět v boji proti korupci na vysoké úrovni v Bulharsku a Rumunsku; vyzývá Komisi, aby podpořila a povzbudila donucovací a protikorupční orgány v obou těchto členských státech; zdůrazňuje obdivuhodné výsledky protikorupční agentury v Rumunsku, pokud jde o vyřešení korupčních kauz na střední a vysoké úrovni; zdůrazňuje, že vytrvání v tomto úsilí je zcela zásadní pro upevnění boje proti korupci;

182.  odsuzuje nedávný zločin spáchaný na slovenském novináři, který může mít souvislost s jeho investigativní prací; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o zemědělských fondech Unie na Slovensku;

183.  konstatuje, že úřad OLAF dokončil rovněž správní vyšetřování půjčky, kterou skupině Volkswagen poskytla Evropská investiční banka (EIB);

184.  bere na vědomí prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera, ve kterém se uvádí: „Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjček, půjčka společnosti ‚Volkswagen Antrieb RDI‘ ve výši 400 milionů EUR, souvisela s technologiemi umožňujícími řídit emise, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software pro odpojovací zařízení. Nyní přezkoumáme závěry úřadu OLAF a zvážíme přijetí veškerých dostupných a náležitých opatření. [...] Tvrzení, k němuž OLAF na základě svého vyšetřování dospěl, že EIB byla společností Volkswagen uvedena ohledně odpojovacího zařízení v omyl, je pro nás velkým zklamáním.“;

Výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)

185.  bere na vědomí, že GŘ EMPL spatřuje svůj příspěvek k plnění cílů strategie Unie 2020 v následujícím:

   a) ve třetí čtvrtině roku 2016 dosáhla míra zaměstnanosti v Unii ve věkové skupině od 20 do 64 let 71,2 %; tato míra je nyní poprvé vyšší než míra zaměstnanosti v roce 2008 (70,3 %), a bude-li vývoj pokračovat tímto směrem i nadále, je možné, že se podaří dosáhnout míry zaměstnanosti, kterou si jako jeden ze svých cílů vytkla strategie Evropa 2020;
   b) celková míra nezaměstnanosti i nadále klesá a v Unii i v eurozóně je nyní pod hranicí 10 %; velkou výzvou pro Unii je však i nadále nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, třebaže v prvním případě se snížila z 19,5 % v prosinci 2015 na 18,6 % v prosinci 2016 a ve druhém případě ze 4,3 % ve třetím čtvrtletí roku 2015 na 3,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2016;
   c) hospodářské oživení, k němuž dochází od roku 2013, bylo také provázeno trvalým – jakkoli nedostatečným – snižováním míry chudoby, jak o tom svědčí klesající počet obyvatel ohrožených chudobou: v roce 2012 jich bylo 24,7 %, v roce 2015 23,7 %, avšak oživení dosud nedosahuje do všech částí společnosti a 118 milionů lidí bylo v roce 2016 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (o 1,7 milionu lidí více než v roce 2008), což je velice vzdáleno dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby a sociálního vyloučení;
   d) investice do zlepšování podmínek zeměpisné a pracovní mobility spojené s opatřeními proti rizikům narušování a zneužívání podmínek přispěly k postupnému zvyšování míry mobility v rámci Unie, která v roce 2015 dosahovala podílu 3,6 % obyvatelstva;

186.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že meziročně se v letech 2013 a 2014 zvětšily rozdíly v rozdělení příjmů, a jakkoli od té doby zůstala situace stabilní, v některých případech rozdíly dále narůstaly; je znepokojen tím, že v roce 2016 mělo nejbohatších 20 % populace disponibilní příjem pětkrát vyšší než nejchudších 20 %, přičemž mezi jednotlivými zeměmi byly obrovské rozdíly (a v některých došlo k nárůstu nerovností);

187.  vítá „Následné hodnocení ESF v programovém období 2007–2013“, které bylo dokončeno dne 12. prosince 2016; poukazuje na to, že podle jeho zjištění z konce roku 2014 získalo s podporou ESF práci více než 9,4 milionu osob usazených v EU, 8,7 milionu osob získalo kvalifikaci nebo certifikát a na základě informací od 13,7 milionu účastníků bylo dosaženo i dalších pozitivních výsledků, jako je zvýšení úrovně dovedností konstatuje, že podle makroekonomických simulací má ESF rovněž pozitivní dopad na hrubý domácí produkt (HDP) 28 členských států (zvýšení o 0,25 %) a produktivitu;

188.  konstatuje, že kvantitativní údaje tohoto druhu sice opravdu svědčí o pozitivním směru vývoje, říkají toho však málo o výkonnosti a udržitelnosti těchto opatření;

189.  kriticky se staví k tomu, že GŘ EMPL nezveřejnilo návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země, přestože je o to Parlament opakovaně žádal;

190.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

12 438,2

8 132

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)

534,7

278

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

27,6

27,6

Nástroj předvstupní pomoci – rozvoj lidských zdrojů (NPP–RLZ)

0

82,3

Přímé řízení (Program pro zaměstnanost a sociální inovace, program Práva, rovnost a občanství, Erasmus+) a agentury

289

275

Celkem

13 290

8 795

191.  vítá skutečnost, že GŘ EMPL vypracovalo metodiku pro každoroční posuzování výkonnosti programů, má nicméně určité pochybnosti o vypovídací hodnotě kritérií typu „dobrá“, „přijatelná“ nebo „slabá“;

192.  je znepokojen tím, že v březnu 2017 bylo určeno jen 87 % certifikačních orgánů;

193.  vítá skutečnost, že do 15. února 2017 GŘ EMPL přijalo úplný balíček dokumentů k poskytnutí jistoty včetně účtů, výroční kontrolní zprávy a výroků auditora k účtům, řídicím a kontrolním systémům a legalitě a správnosti uskutečněných operací, jakož i prohlášení o věrohodnosti a roční shrnutí, a to u všech programů; bere na vědomí, že GŘ EMPL mělo obecně jen drobné připomínky a že roční účetní závěrku přijalo;

194.  vítá rovněž skutečnost, že do konce roku 2016 GŘ EMPL dokončilo svůj víceletý plán auditů, na jehož základě byl proveden audit u 89 z 92 auditních orgánů, jehož předmětem bylo 115 ze 118 operačních programů;

195.  konstatuje, že v roce 2016 provedlo GŘ EMPL finanční opravy ve výši 255,8 milionu EUR; že celková kumulativní výše přijatých nebo rozhodnutých finančních oprav v programovém období 2007–2013 činila na konci roku 2016 1 454 miliony EUR; a že za totéž období vykázaly členské státy finanční opravy v hodnotě 2 253,8 milionu EUR;

196.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ EMPL má dřívější nebo nové výhrady, které se týkají:

   a) řídících a kontrolních systémů jednoho operačního programu ESF v programovém období 2000–2006 v Itálii (výhrada týkající se poškození dobré pověsti);
   b) řídících a kontrolních systémů 23 konkrétních operačních programů ESF v programovém období 2007–2013; a
   c) řídících a kontrolních systémů 3 operačních programů ESF či YEI a 1 operačního programu FEAD v programovém období 2014–2020;

197.  konstatuje, že u souvisejících výdajů v roce 2016 činila odhadovaná celková výše rizikové částky 279 milionů EUR;

Konkrétní otázky

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

198.  byl informován o prvních zjištěních studie provádění YEI, ve které se uvádí, že:

   a) do konce roku 2016 se počet mladých lidí, kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a kteří se zapojili do projektů podporovaných v rámci iniciativy YEI, díky níž mohou získat nové dovednosti či pracovní zkušenosti, ve srovnání se stavem na konci roku 2015 ztrojnásobil (1,3 oproti 0,5 milionu osob);
   b) z toho 712 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy program financovaný v rámci intervence YEI dokončilo; více než polovina z nich (zhruba 346 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy) dosáhlo pozitivních výsledků, protože po skončení intervence se začalo vzdělávat / odborně připravovat nebo získalo kvalifikaci nebo nastoupilo do zaměstnání (včetně samostatně výdělečné činnosti);
   c) v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly, které ukazují, že v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí jsou větší potíže;

199.  dále konstatuje, že:

   a) v Itálii a ve Španělsku se díky opatřením iniciativy YEI podařilo mobilizovat značný počet mladých lidí NEET, i když nezaměstnanost mladých lidí je v těchto zemích i nadále vysoká;
   b) Slovensko přešlo od režimů veřejných prací pro mladé lidi k účinnějším opatřením, jako je rozšíření nabídky možností odborné přípravy;
   c) v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly;
   d) v Portugalsku se více než opatření na podporu vyššího vzdělávání osvědčily programy na podporu podnikání spolufinancované iniciativou YEI;
   e) Řecko zjistilo, že potřebuje revidovat svůj systém pracovních poukázek pro zaměstnanost a odbornou přípravu mladých lidí;
   f) v Polsku získalo 62 % účastníků programů iniciativy YEI možnost zaměstnání, odborné přípravy nebo vzdělávání, s čímž valná většina účastníků vyjádřila spokojenost;

200.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebylo vyčerpáno ani 30 % dostupných prostředků, které představují původní předběžné a průběžné financování;

201.  vítá skutečnost, že do října 2017 všechny členské státy, na které se vztahovaly předběžné podmínky týkající se Romů (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko), tyto podmínky splnily, a mají tedy svou národní strategii pro integraci Romů;

202.  konstatuje, že v programovém období 2014–2020 měl ESF dvě investiční priority, které měly přímo řešit problém diskriminace Romů a jejich integrace (viz níže uvedená tabulka);

Investiční priorita (IP)

Členské státy, které si vybraly IP

Přidělená finanční částka (v mil. EUR)

Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí

11 členských států (BE, CY, CZ, DE, ES, FR, GR, IE, PL, PT a SK).

447

Socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové

12 členských států (AT, BE, BG, CZ, ES, FR, GR, HU, IT, PL, RO a SK).

1 600

Větší část finančních prostředků (1,2 milionu EUR) byla určena pro tyto země: BG, CZ, HU a RO

203.  konstatuje, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má roční rozpočet ve výši 150 milionů EUR, avšak v roce 2016 uvolnil pouze 28 milionů EUR na závazky z rezervy, a to ve prospěch osmi členských států;

Potřebná opatření

204.  vyzývá proto členské státy a Komisi, aby během finančního období po roce 2020 věnovaly větší pozornost tomu, aby:

   a) politika soudržnosti byla doplňována o přidanou hodnotu Unie;
   b) se vybudovala větší koordinace mezi soudržností, správou ekonomických záležitostí a evropským semestrem, a to mimo jiné při zohlednění pozitivních pobídek, jejichž cílem je posílit plnění cílů politiky soudržnosti věnovaných odstranění rozdílů a nerovností ve smyslu Smluv, a to v jejích třech rozměrech – hospodářském, sociálním a územním;
   c) byl navržen systém, který umožní zacílit prostředky určené na soudržnost na regiony, které je nejvíce potřebují;
   d) se poskytovala strategická administrativní podpora těm regionům, které mají potíže s čerpáním finančních prostředků;
   e) byl vypracován jednotný soubor pravidel pro strukturální fondy;
   f) se přikročilo k zavedení zásady jednotného auditu;
   g) realizace programů a projektů byla rychlejší a respektovala sedmileté finanční období (nikoli n+3);
   h) se vnitrostátním auditním orgánům umožnilo provádět audity finančních nástrojů, které jsou součástí rozpočtu Unie, omezil se počet finančních nástrojů a byla zavedena přísnější pravidla pro podávání zpráv ze strany správců fondů, včetně skupiny EIB a dalších mezinárodních finančních institucí, o výkonnosti a dosažených výsledcích, a zvýšila se tak transparentnost a posílilo vyvozování odpovědnosti;
   i) se přihlíželo k poučením ze zkušeností ze současného období a nutnosti ještě většího zjednodušení v zájmu zavedení vyváženého systému, čímž se zajistí dosažení výsledků a řádné finanční řízení bez nadměrné administrativní zátěže, která by odrazovala potenciální příjemce a vedla k většímu počtu chyb;
   j) existovala zeměpisná a sociální rovnováha, tak aby se investice prováděly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;

205.  trvá na tom, aby GŘ REGIO a GŘ EMPL uveřejňovaly své návrhy doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

206.  vyzývá GŘ REGIO, aby:

   a) po skončení příslušných soudních řízení podalo odpovědnému výboru Evropského parlamentu zprávu o jednotlivých případech, jimiž se úřad OLAF v současné době zabývá;
   b) podalo odpovědnému výboru Parlamentu v rámci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi na rok 2016 zprávu o pokroku v případě všech výše uvedených projektů;

207.  vyzývá EIB, aby co nejdříve přezkoumala zjištění úřadu OLAF a vyvodila nezbytné závěry; vyzývá EIB, aby o svých závěrech a přijatých opatřeních informovala Parlament;

208.  vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů zavedených zrevidovaným finančním nařízením;

209.  vyzývá GŘ EMPL, aby uskutečnilo doporučení útvaru interního auditu týkající se včasného zavedení strategie kontroly pro fondy ESI a informovalo o dokončení tohoto procesu Parlament;

210.  vyzývá Komisi, aby zajistila další zjednodušení předpisů a omezila administrativní zátěž s cílem pomoci ještě více snížit míru chyb;

Přírodní zdroje

Klíčové ukazatele výkonnosti a spravedlivá SZP

211.  poukazuje na to, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI (str. 15 – Klíčový ukazatel výkonnosti č. 1: Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na pracovníka na plný úvazek) přidaná hodnota a produktivita odvětví v roce 2016 opět mírně poklesla a že GŘ AGRI nedokáže „přesně určit, co je příčinou celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází“;

212.  připomíná, že klíčový ukazatel výkonnosti č. 4, který se týká zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova, není významný, protože na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv pouze opatření SZP;

213.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v návaznosti na doporučení, která vydal Parlament ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, příslušné opatření, kterým by klíčový ukazatel výkonnosti č. 4 nově vymezila „s důrazem na konkrétní dopady opatření SZP na zaměstnanost v těchto oblastech“;

214.  poukazuje na to, že v roce 2016 obdrželo 51 % příjemců přímých plateb méně než 1 250 EUR, což odpovídá 4 % celkových přímých plateb(10);

215.  připomíná své poznámky(11) k udržitelné struktuře výdajů SZP: 44,7 % zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR a v roce 2016 v průměru horních 10 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 60 % plateb(12); konstatuje, že rozdělení přímých plateb do značné míry odráží koncentraci půdy, neboť 20 % zemědělců vlastní 80 % půdy; (odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 17, slyšení Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu s komisařem Hoganem ze dne 28. listopadu 2017); je znepokojen vysokou koncentrací příjemců a zdůrazňuje, že je třeba nalézt větší rovnováhu potřeb malých a velkých příjemců;

216.  konstatuje, že přibližně 72 % podpory se vyplácí zemědělským podnikům hospodařícím na 5 až 250 hektarech, což jsou převážně rodinné podniky;

217.  žádá GŘ AGRI, aby v příštím VFR vymezilo cíle, který by byly doplněny ukazateli snižování nerovností v příjmech mezi zemědělskými podniky;

218.  opětovně připomíná svůj názor, že přímé platby vzhledem jejich k nevyváženému rozdělení nemohou v plné míře fungovat jako mechanismus záchranné sítě pro stabilizaci příjmů zemědělců, zvláště pokud jde o menší zemědělské podniky;

219.  je toho názoru, že příjmy větších zemědělských podniků by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, díky čemuž by měly být odolnější, a proto doporučuje, aby Komise za účelem nápravy této nerovnováhy ustavila klouzavou stupnici, kdy by dotace klesaly se zvětšující se velikostí zemědělského podniku;

220.  vybízí Komisi, aby zajistila skutečné zjednodušení postupu, a to i v požadované dokumentaci nezbytné k získání přístupu k financování, aniž by byla opomíjena zásada kontroly a sledování; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala administrativní podpoře drobných producentů, pro něž je financování klíčovým předpokladem k přežití podniku;

Míra chyb

221.  poukazuje na to, že podle odhadu Účetního dvora je míra chyb v kapitole přírodních zdrojů jako celku 2,5 % (v roce 2015 to bylo 2,9 % a v roce 2014 3,6 %); vítá kladný vývoj míry chyb, zároveň však poukazuje na to, že číselné hodnoty za rok 2016 jsou nad hranicí významnosti;

222.  vítá skutečnost, že v hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) Účetní dvůr došel k závěru, že platby tržní i přímé podpory nebyly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb a že nejpravděpodobnější míra chyb činila podle odhadu Účetního dvora 1,7 % (v roce 2015 to bylo 2,2 %);

223.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil menší množství chyb spojených s uváděním nezpůsobilé nebo nadhodnocené půdy v žádostech zemědělců, což je způsobeno zavedením nové a pružnější definice trvalého travního porostu, splněním akčních plánů na zlepšování kvality údajů v systému evidence půdy (LPIS), a používáním nového geoprostorového systému, umožňujícího podávat žádosti online;

224.  konstatuje, že ekologické platby se staly zdrojem chyb, které se podle odhadu Účetního dvora projevily 17 % chybovostí, a že tyto chyby, jak se ukázalo, vznikly hlavně v souvislosti s požadavky na plochy využívané v ekologickém zájmu, přestože míra chyb pro EZZF byla pod prahem významnosti; vítá v tomto ohledu pokles míry chyb pro EZZF na 1,7 %;

225.  poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil nedostatky rovněž v oblasti ochrany trvalých travních porostů: Česká republika a Polsko neměly historické údaje, které by umožnily prověřit plnění povinnosti ponechat ornici pět po sobě jdoucích let ladem, aby zarostla travou, a Francie, Itálie, Německo, Portugalsko a Spojené království nezajistily zcela spolehlivou klasifikaci trvalých travních porostů;

226.  zdůrazňuje, že pozitivní trend v míře chyb, který konstatoval Účetní dvůr navzdory vývoji objemu ohrožených částek, který ve svých výročních zprávách o činnosti vykázalo GŘ AGRI a který se z 1,38 % v roce 2015 zvýšil na 1,996 % v roce 2016 (nejsou do toho započtena tržní opatření s mírou chyb 2,85 %) a v oblasti rozvoje venkova činil v obou rozpočtových letech 4 %; chápe, že to neodráží statisticky významné odchylky;

227.  vyjadřuje politování nad tím, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu byly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb, přičemž nejpravděpodobnější míra chyb byla podle odhadu 4,9 % (v roce 2015 to bylo 5,3 %); konstatuje, že kdyby vnitrostátní orgány využily všechny informace, které měly k dispozici, k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb o 1,5 procentních bodů nižší;

228.  konstatuje, že v oblasti rozvoje venkova se tři největší chyby související se způsobilostí týkaly příjemců, kteří neuvedli informace o tom, že jsou ovládáni propojenou společností, že s takovou společností podávají společně žádost nebo že je taková společnost jejich dodavatelem, což je v rozporu s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 7.26);

Řídicí a kontrolní systémy

229.  poukazuje na to, že ve své výroční zprávě o činnosti vydal generální ředitel GŘ AGRI výhradu v oblasti přímých plateb týkající se 18 platebních agentur ve 12 členských státech a že objem prostředků podléhajících správě platebních agentur, kterých se výhrada týkala a které byly předmětem důslednější kontroly, je 13 618,6 milionu EUR, přičemž aktuální ohrožená výše výdajů, na něž se vztahovala výhrada, je 541,2 milionu EUR;

230.  zdůrazňuje, že slabiny byly odhaleny především v řídícím a kontrolním systému Maďarska (opožděné podání prohlášení řídicího subjektu ze strany platební agentury a nedostatky v ekologických platbách), Bulharska (ekologizace a ekologický status zemědělců), Polska (ekologické platby) a Itálie (nesprávné určování způsobilosti půdy a aktivního zemědělce);

231.  vyjadřuje politování nad nedávnými případy podvodů v souvislosti s platebními agenturami v Itálii; vyzývá Komisi, aby situaci aktivně sledovala a poskytla Parlamentu příslušné podrobnosti v rámci kroků navazujících na postup udělování absolutoria;

232.  žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen 8. ledna 2016, tak aby bylo možné získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice; bere na vědomí, že pokud se střet zájmů nepodaří odstranit, může dojít i k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise nařídí finanční opravy; žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala o tom, zda byly informace týkající se případných podvodů, korupce či jakékoli jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie po skončení postupu schvalování souladu předány úřadem OLAF Generálnímu ředitelství pro zemědělství;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

233.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a kontroly některých členských států jsou ovlivněny nedostatky, GŘ AGRI upravuje hlášené kontrolní statistiky hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech, a také na základě stanoviska certifikačního orgánu pro dotčený finanční rok;

234.  poukazuje na skutečnosti, že i přesto, že od roku 2015 mají certifikační subjekty členských států povinnost kontrolovat legalitu a správnost transakcí:

   a) provedlo GŘ AGRI v případě tržních opatření úpravy u 32 režimů (což je méně než 20 % celkového počtu režimů, u nichž byly v roce 2016 vykázány výdaje);
   b) v případě přímých plateb byly úpravy provedeny v 52 případech (z 69), přičemž většina těchto úprav činila méně než 1 %, 7 z nich bylo v rozmezí od 1 % do 2 % a 9 jich převyšovalo 2 %;
   c) v oblasti rozvoje venkova došlo u 39 ze 72 platebních agentur k dorovnání, přičemž 21 úprav převyšovalo 1 % a 16 jich převyšovalo 2 %;

Výkonnostní problémy v oblasti rozvoje venkova

235.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr prošetřil problémy týkající se výkonnosti u vybraných operací v oblasti rozvoje venkova za poslední tři roky; s uspokojením konstatuje, že 95 % projektů dokončených v době konání auditu bylo provedeno v souladu s plánem, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebyly k dispozici dostatečné důkazní informace o přiměřenosti nákladů;

236.  zdůrazňuje, že téměř u všech projektů, u nichž Účetní dvůr provedl audit, byl používán systém na proplácení vynaložených nákladů, a bere na vědomí, že v programovém období 2014–2020 mohou členské státy jako alternativu využívat systém zjednodušeného vykazování nákladů zahrnující standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky a financování paušální sazbou, což účinně omezuje riziko nadhodnocených cen;

Ekologizace

237.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 (bod 7.17) v souvislosti s ekologickými platbami uhrazenými 63 zemědělským podnikům, které navštívil, uvedl, že:

   a) všechny z těch podniků, které měly povinnost diverzifikace plodin, tuto povinnost dodržovaly;
   b) většina chyb v oblasti ekologické platby se týkala dodržování povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu;
   c) pokud jde o zachování stávajících trvalých pastvin, pozemky byly správně zaznamenány v (LPIS);
   d) ne všechny trvalé travní porosty však byly jako takové řádně zaznamenány;

238.  je nicméně velmi znepokojen prvními závěry, k nimž dospěla v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Přezkum ekologizace po uplynutí jednoho roku“, SWD (2016)218, část druhá, str. 14, kde uvádí: „Obecně by zemědělci museli obměnit plodiny na méně než 1 % celkové plochy orné půdy v EU, aby splnili požadavek diverzifikace plodin, a jelikož povinnost diverzifikace plodin se vztahuje na naprostou většinu orné půdy v Unii, projevuje se nejspíš tento omezený dopad v současných postupech zemědělců, který uvedený požadavek již splňují“;

239.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě (body 7.43 až 7.54) poukázal na to, že diverzifikace plodin a režim EFA nevedly u většiny podniků, které navštívil (89 % ohledně diverzifikace plodin a 67 % ohledně ploch využívaných v ekologickém zájmu), k žádným změnám, čímž analýzu Komise potvrdil;

240.  je znepokojen především tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 21/2017, nazvané „„Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“, „Ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, (...) protože požadavky v rámci ekologizace jsou obecně nenáročné a do značné míry odrážejí běžnou zemědělskou praxi“;

241.  poukazuje dále na to, že podle vyjádření Účetního dvora může většina zemědělců (65 %) ekologické platby využívat, aniž by pro ně ve skutečnosti platily povinnosti týkající se ekologizace. V důsledku toho ekologizace vede k pozitivní změně zemědělských postupů jen na velmi omezené části zemědělské půdy v Unii;

242.  vyjadřuje politování nad tím, že ekologizační programy jsou spíše nástrojem podpory příjmů zemědělců, než aby zvyšovaly environmentální a klimatickou výkonnost SZP; domnívá se, že mají-li zemědělské programy řešit potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba, aby zahrnovaly cíle v oblasti výkonnosti a financování, které odráží vzniklé náklady a ztrátu příjmu v důsledku činností přesahujících environmentální základ;

243.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ekologizační programy, které jsou součástí plateb na plochu, by v současném návrhu programu mohly zvýšit nerovnováhu v rozdělování podpory SZP; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zvážila, zda se neřídit doporučeními Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 21/2017;

244.  konstatuje, že podle Komise: „skutečný dopad (ekologizačních programů) na environmentální výstupy závisí na vlastní volbě členských států a zemědělců a že možností omezit užívání pesticidů a hnojiv na plochách využívaných v ekologickém zájmu doposud využívá jen málo členských států“;

245.  zdůrazňuje, že pro veřejnou správu spočívá zátěž spojená s ekologizací hlavně ve vytvoření nových nástrojů správy, jako je vrstva ploch využívaných v ekologickém zájmu v systému evidence půdy, což částečně vysvětluje, proč GŘ AGRI zvýšilo počet výhrad a akčních plánů určených členským státům;

246.  konstatuje, že ekologizace významnou měrou zvyšuje složitost SZP, protože se překrývá s jinými environmentálními nástroji SZP (podmíněnost a environmentální opatření v rámci II. pilíře); v této souvislosti bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 21/2017 o ekologizaci, která uvádí, že „Komise a členské státy však zmírňují související riziko mrtvé váhy a dvojího financování“;

Režim pro mladé zemědělce

247.  poukazuje na to, že vzhledem k obrovským rozdílům v rozvoji zemědělského odvětví v různých částech Unie je hlavním problémem demografická situace, která vyžaduje politická opatření, jež budou řešit nedostatek mladých zemědělců a umožní tak zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělství v Unii;

248.  zdůrazňuje, že mladí zemědělci mají v prvních letech svého podnikání konkrétní potíže se získáním přístupu ke zdrojům financování a s nízkým obratem, k čemuž přistupuje i pomalá generační obměna a problém s dostupností zemědělské půdy;

249.  poukazuje na to, že klesající počet mladých lidí v tomto odvětví ještě více komplikuje generační obměnu a s odchodem starších a zkušených lidí do důchodu může vést ke ztrátě cenných dovedností a znalostí; trvá proto na tom, že je třeba podporovat jak zemědělce v důchodovém věku, tak jejich mladé nástupce, kteří po nich zemědělský podnik přebírají;

250.  je znepokojen především skutečností, že ve své zvláštní zprávě č. 10/2017 o podpoře mladých zemědělců Účetní dvůr shledává, že v oblasti přímých plateb dochází k tomu, že podpora pro mladé zemědělce:

   a) není založena na patřičném posouzení potřeb;
   b) neodráží obecný cíl podporovat generační obměnu;
   c) není vždy poskytována mladým zemědělcům, kteří ji potřebují; a že
   d) je někdy poskytována podnikům, ve kterých mají mladí zemědělci jen druhořadou úlohu;

251.  vyjadřuje politování nad tím, že ohledně podpory poskytované mladým zemědělcům prostřednictvím programů rozvoje venkova dospěl Účetní dvůr k závěru, že opatření jsou obecně založena na nejasném posouzení potřeb a že mezi platbami poskytovanými v rámci pilíře 1 a podporou pro mladé zemědělce poskytovanou v rámci pilíře 2 chybí skutečná koordinace;

Potřebná opatření

252.  vyzývá:

   a) Komisi, aby provedla důkladnou analýzu příčin celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází, a aby vymezila nový klíčový výkonnostní cíl pro příští VFR spolu s příslušnými ukazateli výsledků a dopadu, který bude spočívat ve zmírňování nerovností v příjmech mezi zemědělci;
   b) členské státy, aby se ještě usilovněji snažily zadávat do databáze svého systému evidence půdy spolehlivější a aktuální informace;
   c) Komisi, aby přezkoumala přístup platebních agentur ke klasifikaci a aktualizaci kategorií půdy v jejich systémech LPIS a k provádění požadovaných křížových kontrol s cílem snížit riziko chyb v ekologických platbách;
   d) Komisi, aby přijala vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody chyb;
   e) Komisi, aby poskytovala pokyny a vnitrostátním orgánům a příjemcům a jejich sdružením předávala osvědčené postupy, díky nimž by při svých kontrolách zjišťovali propojení mezi žadateli a dalšími stranami zapojenými do podporovaných projektů rozvoje venkova;
   f) Komisi, aby i nadále pozorně sledovala prováděné kontroly a údaje předávané orgány členských států a aby tato zjištění zohlednila při rozdělování kontrolní zátěže na základě posouzení rizik;
   g) členské státy a příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;
   h) Komisi, aby pro účely příští reformy SZP připravila a vypracovala ucelenou intervenční logiku environmentálních a klimatických opatření Unie pro zemědělství, která stanoví konkrétní cíle a bude vycházet ze současného vědeckého názoru na předmětné jevy;

253.  vyzývá Komisi, aby se při přípravě nového ekologizačního návrhu řídila těmito zásadami:

   a) zemědělci by měli dostávat platby SZP v případě, že splní soubor základních environmentálních norem zahrnujících udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a požadavky na ekologizaci nad rámec požadavků environmentálních právních předpisů; vítá v této souvislosti logiku přístupu Komise ve smyslu „rozpočet zaměřený na výsledky“, a budoucí systém přidělování by tedy měl být více motivovaný výsledky;
   b) zvláštní místní potřeby v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu lze vhodně řešit prostřednictvím účinnějšího cíleného programového opatření v oblasti zemědělství;
   c) budou-li mít členské státy při provádění SZP možnost volby, měly by být povinny před prováděním prokázat, že jimi zvolené možnosti jsou z hlediska dosahování cílů politiky, a zejména pak cílů bezpečnosti potravin, kvality potravin a jejich funkce pro zdraví, ekologizace, územní správy a boje proti vylidňování Unie, účinné a efektivní;

254.  vyzývá Komisi, aby:

   a) provedla komplexní hodnocení všech stávajících politik a nástrojů SZP, které lze kombinovat tak, aby pomáhaly mladým zemědělcům, a aby zjistila překážky, které mladým zemědělcům brání v přístupu k již existujícím zemědělským podnikům a/nebo v tom, aby si založili vlastní zemědělský podnik, a které by bylo možné v rámci budoucí revize SZP odstranit;
   b) v rámci reformy zemědělství zajistila provedení dalších zlepšení rámcových podmínek pro rozvoj venkova, jak stanoví mimo jiné prohlášení z Corku 2.0 z roku 2016, a to s cílem zajistit úspěšnost programů podpory pro mladé zemědělce;
   c) aby do právních předpisů upravujících SZP po roce 2020 zapracovala (nebo vyžadovala, aby tak učinily členské státy v souladu s ustanoveními o sdílené řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; tato intervenční logika by měla zahrnovat:
   řádné posouzení potřeb mladých zemědělců;
   posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky EU mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;
   opatření na zvýšení povědomí pro orgány, příjemce a jejich sdružení o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý systém odchodu do důchodu založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;
   definici cílů SMART s uvedením explicitních a vyčíslitelných plánovaných výsledků nástrojů politiky, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a přispění k životaschopnosti podpořených podniků; zejména by mělo být jasné, zda by nástroje politiky měly podporovat co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určitý typ mladých zemědělců;
   d) aby zajistila, že na základě navržené legislativy pro SZP po roce 2020 Komise a členské státy (v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) zlepší systém monitorování a hodnocení;

Globální Evropa

Míry chyb

255.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje na „Globální Evropu“ zatíženy významnou mírou chyb, která podle odhadu dosahuje výše 2,1 % (v roce 2015 to bylo 2,8 %, v roce 2014 2,7 %); vítá pozitivní trend, kterou míra chyb v této oblasti politiky vykazuje;

256.  vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 2,8% (3,8% v roce 2015; 3,7% v roce 2014);

257.  poukazuje na to, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo k více chybám u operací souvisejících s granty a také dohodami o příspěvcích s mezinárodními organizacemi než u jiných forem podpory; poukazuje především na to, že operace rozpočtové podpory, které prověřoval Účetní dvůr, nebyly zatíženy chybami týkajícími se jejich legality a správnosti;

258.  konstatuje, že kdyby všechny informace, které měla k dispozici Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 0,9 % nižší, tj. 1,4 % pod prahem významnosti;

259.  poukazuje na to, že:

   a) celkem 37 % odhadované míry chyb připadá na výdaje, k nimž nebyla poskytnuta základní podkladová dokumentace,
   b) 28 % odhadované míry chyb tvoří dva případy, u nichž Komise schválila výdaje, ke kterým ve skutečnosti nedošlo; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace byla odhalena již v loňském roce, a poukazuje na to, že Účetním dvorem provedené testování operací odhalilo určité kontrolní nedostatky v systémech Komise,
   c) 26% odhadované míry chyb jsou nezpůsobilé výdaje, tj. výdaje v souvislosti s činnostmi, na něž se daná smlouva nevztahuje nebo které vznikly mimo období způsobilosti, s nedodržením pravidla původu, nezpůsobilé daně a nepřímé náklady chybně zaúčtované jako přímé náklady;

Prohlášení o věrohodnosti

260.  je hluboce znepokojen tím, že auditoři GŘ NEAR podle Účetního dvora zjistili nedostatky u nepřímého řízení druhého nástroje předvstupní pomoci (NPP II), a to konkrétně na straně auditních orgánů tří přijímajících zemí NPP II: Albánie, Turecka a Srbska; je tomu tak navzdory tomu, že albánské a srbské auditní orgány provedly změny s cílem zjištěné problémy odstranit; v případě Turecka „u systémů tureckého auditního orgánu stále přetrvávají některé významné oblasti, které mohou jistotu poskytovanou tímto auditním orgánem Komisi omezovat“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.24);

261.  je znepokojen tím, že nápravná kapacita GŘ NEAR byla podle odhadu Účetního dvora nadhodnocena, a v důsledku toho i celková ohrožená částka v době platby;

Výkonnost

262.  bere na vědomí, že GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti týkající se lidského rozvoje, změny klimatu, rovnosti žen a mužů a míry chyb, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že žádný z těchto ukazatelů neumožňuje měření výkonnosti politiky rozvojové spolupráce, protože všechny vypovídají pouze o části podpory přidělené na jednotlivé cíle bez toho, aby měřily skutečný dopad a pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů;

263.  je znepokojen prohlášením Útvaru interního auditu Komise, že „pokud jde o vykazování, druh informací o výkonnosti GŘ DEVCO obsažených v různých zprávách o strategickém plánování a zprávách týkajících se programů (výroční zpráva o činnosti, zpráva dalších pověřených schvalujících osob, zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)) je omezený a nepřináší konkrétní posouzení toho, zda bylo cílů dosaženo, či nikoliv“;

Zprávy o řízení vnější pomoci

264.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR), které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak to ukládá čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

265.  všímá si toho, že v odpovědích komisaře Oettingera na dopis zpravodaje Komise informuje, že zkoumá nový formát zprávy, kterou by bylo možné předat Parlamentu, aniž by byly zapotřebí postupy týkající se důvěrnosti, přičemž by se v každém případě zabránilo rizikům poškození politiky Unie v oblasti diplomacie;

266.  vítá skutečnost, že GŘ DEVCO uveřejnilo seznam delegací podílejících se na zprávě o řízení vnější pomoci a že ve své výroční zprávě o činnosti provedlo analýzu shrnutí svých klíčových ukazatelů výkonnosti; zdůrazňuje nicméně, že finanční nařízení by mělo být plně respektováno;

Svěřenské fondy

267.  připomíná, že Komisi má být umožněno vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie proto, aby:

   a) aby posílila mezinárodní úlohu Evropské unie a zvýšila viditelnost a efektivitu její činnosti v oblasti vnějších akcí a rozvojové pomoci;
   b) urychlila proces rozhodování za účelem výběru potřebných opatření, což má v případě mimořádných událostí a po odeznění těchto událostí zásadní význam;
   c) zajistila pákový efekt dodatečných zdrojů určených na vnější akce; a že
   d) sdružováním zdrojů posílila ve vybraných oblastech intervence koordinaci mezi různými unijními dárci;

268.  na základě zkušeností z nedávné doby vyjadřuje určité obavy ohledně dosažení hlavních cílů, kvůli nimž se svěřenské fondy zakládají, a upozorňuje zejména na to, že

   a) pákový efekt tohoto nového nástroje není nijak nutně zaručen, protože příspěvek jiných dárců je v některých případech velmi omezený;
   b) viditelnost vnějších akcí Unie se navzdory různým ujednáním se zúčastněnými stranami nezlepšila a že lepší koordinace činnosti všech zúčastněných stran není nijak zaručená;
   c) předem daná preference pro agentury členských států v některých zřizovacích dohodách svěřenských fondů vede ke střetu zájmů spíše než k pobídce pro členské státy poskytovat více finančních zdrojů;

269.  připomíná zejména, že Svěřenský fond pro Afriku má hodnotu více než 3,2 miliardy EUR, přičemž 2,9 miliardy EUR pochází z Evropského rozvojového fondu (ERF) a 228, 667 milionů EUR od jiných dárců; považuje za nepřijatelné, že zapojení ERF do svěřenských fondů dále omezuje možnost Parlamentu kontrolovat výdaje EU;

270.  poukazuje na to, že sdružování zdrojů z Evropského rozvojového fondu, rozpočtu Unie a jiných dárců by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené pro AKT státy nedostanou ke svým obvyklým příjemcům;

271.  zdůrazňuje, že skutečnost, že vedle rozpočtu Unie se politiky Unie stále více realizují pomocí jiných finančních mechanismů, jako jsou svěřenské fondy, by mohla ohrozit vyvozování odpovědnosti a transparentnost, protože vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.31); zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležitý závazek Komise pravidelně informovat rozpočtový orgán o plánovaném a probíhajícím financování a operacích ze svěřenských fondů, včetně příspěvků členských států;

Fondy pro Palestinskou správu

272.  trvá na tom, aby materiály pro vzdělávání a odbornou přípravu financované fondy EU, jakým je například PEGASE, reflektovaly společné hodnoty míru, svobody, tolerance a nediskriminace ve školství, jak o tom rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;

Potřebná opatření:

273.  vyzývá GŘ NEAR (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.37), aby:

   a) spolupracovalo s auditními orgány v přijímajících zemích NPP II s cílem zvýšit jejich schopnosti;
   b) vypracovalo indexy rizika pro zkvalitnění posuzování na základě formulářů vnitřní kontroly, které generální ředitelství správně zavedlo, aby umožnilo lépe měřit dopad chyb;
   c) ve své příští výroční zprávě o činnosti řádně popsalo rozsah studie míry zbytkových chyb a odhadovanou dolní a horní hranici míry chyb;
   d) zlepšilo výpočet nápravné kapacity na rok 2017, a to tak, že odstraní nedostatky zjištěné Účetním dvorem;

274.  vyzývá GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby zvážila možnost vymezit ve spolupráci s GŘ HOME klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin a příčin stojících u původu nelegální migrace;

275.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem napravit nedostatky týkající se vykazování výkonnosti GŘ DEVCO, které odhalil její vlastní Útvar interního auditu, a aby ze zprávy o řízení vnější pomoci učinila spolehlivý a zcela veřejný dokument, který bude obsahovat řádné odůvodnění prohlášení o věrohodnosti učiněné vedoucími delegací a generálním ředitelem GŘ DEVCO; žádá GŘ DEVCO, aby vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti způsobem, který umožní měřit výkonnost politiky rozvojové spolupráce, aniž by tím byla poškozena politika Unie v oblasti diplomacie prostřednictvím jejích delegací;

276.  považuje za zásadní, aby bylo možné pozastavit financování předvstupní pomoci, a to nejen v případech prokázaného zneužití finančních prostředků, ale také v případech, kdy kandidátské země jakkoliv porušují pravidla stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv;

277.  zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a požadované opatření není možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby při zřizování svěřenských fondů stanovila hlavní zásady pro provádění srozumitelného a strukturovaného posouzení komparativních výhod svěřenských fondů oproti jiným nástrojům pomoci a také provedla analýzy toho, které konkrétní mezery mají svěřenské fondy zaplnit; vyzývá Komisi, aby zvážila zrušení svěřenských fondů, které nejsou schopny přilákat významnější příspěvek jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci Unie;

278.  vyjadřuje hluboké politování nad uznanými případy násilí, sexuálního zneužívání a zcela nevhodného chování, kterých se dopustili zaměstnanci pracující v oblasti humanitární pomoci na civilním obyvatelstvu v situacích konfliktu nebo po skončení konfliktu; bere na vědomí, že Komise oznámila svůj závazek přezkoumat a v případě nezbytnosti pozastavit financování účastníkům, kteří nedodržují požadované přísné etické normy; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem odstranění tohoto problému a zajištění, aby se již nikdy neopakoval, posílila mechanismy v oblasti prevence při postupech výběru zaměstnanců a podporovala nepřetržitou odbornou přípravu a rozšiřování dovedností za účelem lepší prevence a zabránění tomuto problému; žádá rovněž politiku na ochranu oznamovatelů v těchto případech;

279.  vyzývá Komisi, aby pečlivěji vypracovávala své strategické dokumenty s cílem zajistit širší záběr a větší přesnost posouzení požadavků na financování a nejlepších nástrojů, které mají být použity;

280.  žádá Komisi, aby zajistila, aby finanční prostředky Unie byly vynakládány v souladu se standardy míru a tolerance organizace UNESCO;

281.  považuje za zásadní pro správní kapacitu zemí, které čerpají finanční prostředky, aby je Komise prostřednictvím vhodné technické pomoci aktivně podporovala;

Migrace a bezpečnost

282.  bere na vědomí, že Účetní dvůr v 8. kapitole své výroční zprávy týkající se „bezpečnosti a občanství“(13) neprovedl výpočet míry chyb na základě 15 operací, které kontroloval, jelikož tento vzorek nebyl zamýšlen jako reprezentativní vzorek pro výdaje spadající do tohoto okruhu víceletého finančního rámce;

283.  se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, podle něhož „po dvou letech od zahájení sedmiletého programového období byl pokrok v provádění plateb z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF(14)) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) v rámci sdíleného řízení pomalý“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 8.2);

284.  poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil na úrovni Komise a členských států několik systémových nedostatků týkajících se programu SOLID a fondů AMIF a ISF;

285.  vyjadřuje politování především nad tím, že:

   a) Účetní dvůr zdůraznil, že členské státy vypracovaly velký počet návrhů programů AMIF či ISF, které Komise před schválením prověřovala, což může zpozdit provádění;
   b) Komise podle Účetního dvora při posuzování systémů členských států pro AMIF a ISF často vycházela z nedostatečně podrobných informací, zejména v oblasti auditních strategií;
   c) že došlo ke zpožděním s vykazováním auditů souladu ex post týkajících se programů SOLID a že postupy v oblasti kontroly kvality, pokud jde externalizovanou auditní činnost, byly nedostatečně zdokumentované;

286.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil rovněž následující nedostatky na úrovni členských států: nedostatečně zdokumentované kontroly na místě, absence speciálního nástroje IT pro řízení a kontrolu prostředků a některé nedostatky v auditech prováděných auditními orgány členských států;

287.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě konstatoval, že „Komise celkovou výši prostředků mobilizovaných na uprchlickou a migrační krizi v roce 2016 nevykázala a tato částka se obtížně odhaduje“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.28);

288.  vyjadřuje politování nad tím, že v souvislosti s hotspoty (zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017) Účetní dvůr konstatoval, že:

   a) přes značnou podporu z Unie neměla přijímací zařízení v Řecku a v Itálii na konci roku 2016 stále ještě dostatečnou kapacitu;
   b) chyběla také odpovídající zařízení pro ubytování a řešení situace nezletilých osob bez doprovodu v souladu s mezinárodními normami;
   c) přístup založený na hotspotech dále vyžaduje, aby migranti byli směrováni do příslušných následných řízení, kterými jsou buď žádost o azyl v dané zemi nebo navrácení do země původu, a že tato následná řízení často probíhají pomalu a vyskytují se v nich různé překážky, což může fungování hotspotů následně ovlivňovat;

289.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podle Human Rights Watch si ženy v řeckých hotspotech stěžovaly na časté sexuální obtěžování;

290.  shoduje se s hodnocením Účetního dvora, že chybí transparentnost v tom, jaká část financování pochází z veřejných zdrojů a kolik tvoří zdroje od migrantů v otázce mimořádné pomoci v souvislosti s přepravou migrantů z třetích zemí z řeckých ostrovů na řeckou pevninu, na kterou Účetní dvůr poukazuje ve své výroční zprávě (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 8.4); připomíná, že právní předpisy Unie neumožňují, aby příjemci unijních grantů měli zisky z provádění projektu; domnívá se, že tento případ nastoluje otázky, které se dotýkají dobrého jména Komise, a zpochybňuje její jednání z etického hlediska;

Potřebná opatření

291.  vyzývá:

   a) GŘ HOME, aby zvážilo možnost vymezit ve spolupráci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin nelegální migrace;
   b) Komisi, aby v zájmu zvýšení transparentnosti sloučila rozpočtové položky určené na financování migrační politiky do jednoho okruhu;
   c) Komisi, aby spolu s podpůrnými sbory Unie vymezila konkrétní strategie, které umožní zajistit ženám a nezletilým osobám bez doprovodu v hotspotech bezpečnost;
   d) Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit v Řecku a v Itálii odpovídající přijímací zařízení;
   e) Komisi a členské státy, aby napravily systémové nedostatky, které Účetní dvůr odhalil ve správě fondů AMID a ISF;
   f) Komisi, aby provedla odhad nákladů vynaložených na jednoho migranta nebo žadatele o azyl podle jednotlivých zemí;
   g) Komisi, aby zajistila systém sledování s cílem zajistit dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;
   h) Komisi, aby posílila kontroly prováděné v souvislosti s finančními prostředky pro uprchlíky, které jsou členskými státy často přidělovány v nouzových situacích bez dodržení platných pravidel;

Kodex chování pro členy Komise a postupy jmenování vyšších úředníků

292.  oceňuje, že jeho výzvy, aby Komise do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro členy Komise a aby v rámci toho vymezila, co představuje střet zájmů a zavedla kritéria pro posuzování slučitelnosti výkonu zaměstnání po odchodu z veřejné funkce a prodloužení přechodného období, během něhož předseda Komise nesmí vykonávat určitá zaměstnání, na tři roky, se dočkaly požadované reakce; bere na vědomí, že nový kodex vstoupil v platnost dne 1. února 2018;

293.  připomíná slib, který učinil předseda Komise Juncker evropskému veřejnému ochránci práv, že bývalý předseda Komise Barroso bude přijímán pouze jako zástupce zájmových skupin; připomíná stanovisko etického výboru ad hoc k novému zaměstnání pana Barrosa ve funkci poradce společnosti Goldman Sachs, že je přijatelné pouze tehdy, pokud se pan Barroso zaváže, že nebude za společnost Goldman Sachs lobovat;

294.  upozorňuje na nesoulad vzniklý tím, že podle svého seznamu schůzek mnozí jednotlivci Komisi popsali své setkání s panem Barrosem jako setkání se společností Goldman Sachs International; dochází k závěru, že schůzky s panem Barrosem buď nebyly lobbistickými schůzkami, kdy v takovém případě nebyl dodržen slib dané evropské veřejné ochránkyni práv a seznam schůzek Komise neodpovídá skutečnému rejstříku transparentnosti, nebo setkání s panem Barrosem bylo považováno za setkání se zástupcem zájmových skupin, a v takovém případě byla porušena jedna z podmínek stanovených ad hoc etickou komisí;

295.  upozorňuje, že neexistence střetu zájmů musí být také zásadní podmínkou, jež musí být splněna ještě před slyšením komisařů, a že tudíž dříve, než dotyčného komisaře vyslechne příslušný výbor Parlamentu, musí být vyplněno a zpřístupněno jeho prohlášení o finančních zájmech, přičemž toto prohlášení by mělo být nejméně jednou ročně a vždy, kdy dojde k nějaké změně, revidováno;

296.  je toho názoru, že zvláštní poradce komisařů by měla Komise učinit odpovědnějšími a jejich profesionální vazby a profesní původ transparentní a otevřený veřejnému dohledu, aby se tak zabránilo jejich potenciálním střetům zájmům, jelikož mají neomezený přístup do Komise; domnívá se, že tyto kroky pomohou zmírnit možnost potají prováděného lobbingu na nejvyšší úrovni;

297.  žádá v tomto smyslu, aby členové Komise v prohlášení uváděli všechny své finanční zájmy (jakožto akcionářů, členů představenstev společností, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), pokud jde o všechny společnosti, v nichž působili, včetně zájmů blízkých rodinných příslušníků, a změny, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla oznámena jejich kandidatura;

298.  poukazuje na to, že prodloužení přechodného období na tři roky by se mělo týkat všech členů Komise, jak Parlament při několika příležitostech požadoval; trvá na tom, aby stanoviska etické komise byla po jejich vydání uveřejněna;

299.  obává se, že postupy jmenování nezávislé etické komise nezaručují její nezávislost, a zdůrazňuje, že nezávislí odborníci by sami neměli zastávat funkci komisaře a neměli by v Komisi zastávat ani žádnou vedoucí úřední funkci; žádá Komisi, aby v souladu s touto připomínkou přijala nová pravidla o nezávislé etické komisi;

300.  žádá Komisi, aby poskytla a zveřejnila výroční zprávu nezávislé etické komise; znovu potvrzuje, že nezávislá etická komise může vydat jakékoli doporučení ohledně zlepšení kodexu chování nebo jeho provádění;

301.  je hluboce znepokojen nedostatkem transparentnosti, absencí jakéhokoliv výběrového řízení mezi oprávněnými zaměstnanci a možným zneužitím služebního řádu úředníků Unie při nedávném jmenování vedoucího úřadu předsedy Komise novým generálním tajemníkem Komise; konstatuje, že odpovědi Komise na otázky Výboru pro rozpočtovou kontrolu neposkytly dostatečné odůvodnění pro jmenování generálního tajemníka podle článku 7 služebního řádu, aby tento krok bylo možné učinit, aniž by se pracovní místo zveřejnilo jako volné a oprávnění zaměstnanci byli vyzváni, aby se o něj ucházeli; očekává, že předseda Komise předloží plán na nápravu poškození veřejné pověsti Komise, k němuž došlo v důsledku nedávného jmenování generálního tajemníka Parlamentu;

302.  s ohledem na nedávné jmenování generálního tajemníka Komise a v zájmu zajištění nezávislé evropské veřejné správy žádá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila návrh postupu jmenování vyšších úředníků, který by zaručil výběr nejlepších kandidátů v rámci co nejvyšší transparentnosti a rovných příležitostí a jenž by byl dostatečně široký, aby se mohl uplatnit na všechny ostatní orgány Unie, včetně Parlamentu a Rady;

303.  žádá Komisi, aby do budoucnosti zvážila zavedení následujících zlepšení:

   a) přijímání darů od dárců z členských států by mělo být zakázáno (čl. 6 odst. 4 kodexu chování členů Evropské komise);
   b) účast komisařů na vnitrostátní politice by měla být po dobu trvání jejich funkčního období pozastavena nebo by se měla omezovat na pasivní členství ve straně;
   c) měl by se vyjasnit pojem „diplomatická praxe nebo projev zdvořilosti“ (čl. 6 odst. 2 a 5), který je nepřesný a nejasný a může být zneužíván;
   d) účast komisařů ve vnitrostátních volebních kampaních by měla být v souladu s účastí v evropské volební kampani (články 9 a 10); v obou případech by měli mít komisaři povinnost vzít si neplacené volební volno;
   e) jasněji by měla být formulována kritéria případného předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie na základě článku 245 nebo 247 SFEU;
   f) komisaři by měli uvést všechny své příslušné zájmy (coby akcionářů, členů rad podniků, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), a ne si vybrat pouze ty, u nichž se domnívají, že by mohly vést ke střetu zájmů;
   g) prohlášení o zájmech by mělo být vylepšeno v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 1. prosince 2016 k prohlášení komisařů o zájmech – pokyny(15);

Správa

Zjištění Účetního dvora

304.  konstatuje, že v období od roku 2013 do roku 2017 orgány a instituce ve svých plánech pracovních míst snížily počet pracovních míst souhrnně o 4,0 % (z 39 649 na 38 072 ) a že počet zaměstnanců v orgánech a institucích (místa, která byla skutečně obsazená zaměstnanci) se mezi lety 2013 a 2017 snížil o 1,4 % (z 37 153 na 36 657 míst);

305.  bere na vědomí i dodatečné závěry Účetního dvora:"

„30. Během téhož období přidělil nicméně rozpočtový orgán institucím, orgánům a agenturám v rámci ročního rozpočtového procesu nová pracovní místa. tato pracovní místa byla poskytnuta převážně pro účely rozvoje jejich aktivit (tím je vysvětleno značné zvýšení počtu pracovních míst přidělených agenturám), s ohledem na přistoupení Chorvatska a pro politické skupiny v Evropském parlamentu.

   31. V důsledku toho se počet pracovních míst v plánech pracovních míst mezi lety 2012 až 2017 snížil o 1,1 %, výrazně se však v tomto ohledu liší orgány (-3,5 %), decentralizované agentury (+ 13,7 %) a výkonné agentury (+ 42,9 %). Počet pracovních míst, která byla skutečně obsazená zaměstnanci, se v období od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 zvýšil o 0,4 % (-1,3 % v případě orgánů a institucí a +11,3 % v případě agentur, přičemž v případě decentralizovaných agentury o 9,6 %, v případě výkonných agentury o 33,7 %). Průměrná míra neobsazených míst se snížila z 6,9 % ke dni 1. ledna 2013 na 4,5 % ke dni 1. ledna 2017 a v některých orgánech a institucích klesla pod hranici 2 %.(16)“;
"

306.  se znepokojením poukazuje na přetrvávající diskriminaci zaměstnanců Unie v Lucembursku, k níž nadále dochází i přes rozsudek Soudního dvora EU z října roku 2000 v případu Ferlini (C-411/98) a směrnici 2011/24/EU, přestože oba dokumenty tuto praktiku odsuzují; rovněž zdůrazňuje, že příplatky pokračují pod záminkou dvou úmluv se sdružením Fédérations des Hôpitaux (FH, Federace nemocnic) Lucemburského velkovévodství a sdružením Association des Médecins et Dentistes (AMD, Asociace lékařů a zubních lékařů), jež stanoví strop pro příplatky ve výši 15 %, ty však dosahují 500 %, je-li péče poskytována v nemocnici; ostře nesouhlasí s tím, že k porušování rozhodnutí Soudního dvora a směrnice 2011/24/EU dochází nejen v důsledku těchto dohod, ale také v souvislosti s počtem vnitrostátních poskytovatelů zdravotní péče; žádá Komisi, aby za prvé vyčíslila a odůvodnila roční vícenáklady za příplatky pro evropský rozpočet (JSIS), za druhé aby zahájila s Lucemburským velkovévodstvím řízení pro porušení právních předpisů nebo jiné rovnocenné opatření, za třetí informovala Parlament o důsledcích veřejné petice č. 765 předložené zástupcům Lucemburského velkovévodství a veřejné diskuze ze dne 19. října 2017, a za čtvrté odmítla dvě zmíněné úmluvy se sdruženími FH a AMD;

307.  vítá prohlášení komisaře Oettingera o ukončení restrikcí v oblasti personální politiky s cílem zabránit tomu, aby bylo vážně poškozeno řádné fungování evropských orgánů a tím i kvalita veřejné služby Unie určené evropským občanům; zdůrazňuje, že je důležité počítat se spolehlivou evropskou veřejnou službou, která slouží občanům a je schopna čelit výzvám Unie a zavádění jejích politik do praxe s co největší profesionalitou a výtečností, přičemž je třeba jí současně zajistit nezbytné právní a rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že je důležité opět dosáhnout toho, aby byla evropská veřejná služba atraktivní pro mladé odborníky z Unie; žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o důsledcích omezení pro atraktivitu evropské veřejné služby a pro její současnou nedostatečnost a aby naplánovala řešení, která by ji přiblížila a zvýšila zájem evropských občanů stát se její součástí;

308.  zdůrazňuje, že je důležité nalézt řešení problému přemrštěných – a v mnoha případech neoprávněných – sazeb výdajů na zdravotní péči zaměstnanců a poslanců Parlamentu v některých členských státech; žádá Komisi, aby hledala řešení tohoto problému, který v některých zemích, jako je Lucembursko, představuje roční náklady v řádu milionů eur (jednání s veřejnými a/nebo soukromými systémy sociálního zabezpečení členských států, vytvoření průkazu, který by byl podobný evropskému průkazu cestovního zdravotního pojištění atd.);

Budovy Jeana Monneta (JMO I, JMO II) v Lucemburku

309.  je si vědom toho, že výstavba nové budovy Jeana Monneta (JMO II) je ve značném prodlení, které se spojeno s dodatečnými náklady;

310.  vyjadřuje politování nad tím, že Komisi a lucemburským orgánům trvalo 15 let (1994–2009), než se dohodly na budoucích podmínkách pro zajištění prostor pro útvary Komise v Lucembursku;

311.  očekává, že se bude moci seznámit s úplnou historií budov JMO I / JMO II mezi lety 1975 a 2011, jak ve svých písemných odpovědích v rámci přípravy slyšení komisaře Oettingera plánovaného na 23. ledna 2018 přislíbila Komise;

312.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli byl již v roce 1997 vypracován úplný soupis materiálů v budově JMO I obsahujících azbest, Komise tuto budovu opustila až v roce 2014, a že společnost AIB-Vinçotte Luxembourg přezkoumala své závěry až v roce 2013; konstatuje, že azbestové desky v budově JMO I měly nižší hustotu, než se původně myslelo, a proto byly citlivější vůči mechanickému dopadu (pouhé tření mohlo stačit k jednoduchému uvolnění vláken do ovzduší a možnému vdechnutí); domnívá se, že Komise vzhledem k závažným rizikům pro zdraví vyplývajícím z vdechování azbestu měla zajistit odborný posudek a kvalifikované stanovisko jiných odborníků v této oblasti, zejména po zkušenostech s budovou Berlaymont v Bruselu; žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, zda byli všichni pracovníci náležitě informováni o dané situaci a závažných rizicích pro zdraví, která se objevila, zda byl zjištěn případ onemocnění, jež by mohlo vyplývat z vdechování částic azbestu, jaká opatření byla v takovém případě přijata a zda byla přijata preventivní opatření (screeningové testy, včasné zjištění atd.); žádá rovněž Komisi, aby mu sdělila, zda bylo v souvislosti s touto záležitostí zahájeno řízení proti společnosti AIB-Vinçotte Luxembourg;

313.  bere na vědomí, že v prosinci 2015 se Komise a lucemburské orgány dohodly na sdílení nákladů spojených s rychlejším stěhováním z budovy JMO I; konstatuje, že budova JMO II měla být původně k dispozici 31. prosince 2014;

314.  žádá Komisi, aby jej podrobně informovala o výdajích spojených s pronájmem šesti budov, které Komise mezitím využívá (ARIA, LACC, HITEC, DRB, BECH a T2) v důsledku zpoždění při předání budovy JMO II, a o důsledcích prodloužení nájemních smluv; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s VBHP zajistila zlepšení pracovních podmínek v těchto šesti budovách a aby rychle vyjednala s lucemburskými orgány zlepšení podmínek mobility a přístupu k nim; připomíná jí rovněž, že je třeba v každé z budov zřídit pobočku lékařské služby v souladu s vnitrostátními lucemburskými předpisy;

315.  nedávno se dozvěděl, že první fáze výstavby budovy JMO II bude pravděpodobně dokončena na začátku roku 2020 a druhá fáze na začátku roku 2024; bere na vědomí vysvětlení Komise týkající se příčin těchto zpoždění:

   a) konsorcium architektů KSP si vyžádalo přezkum některých ustanovení smlouvy o správě;
   b) při výběrovém řízení na zemní práce se vyskytly administrativní problémy;
   c) došlo k významným změnám týkajícím se bezpečnostních opatření;

a žádá Komisi, aby mu poskytla dokumenty dokládající tato vysvětlení a podrobný přehled nákladů vyplývajících ze zpoždění při předání budovy;

316.  žádá, aby do 30. června 2018 byly dodány dokumenty, které by tato vysvětlení doložily;

Evropské školy

317.  připomíná, že Komise v roce 2016 uhradila 61 % (177,8 milionu EUR) rozpočtu škol;

318.  vyjadřuje politování nad tím, že ani po více než 15 letech(17) nebyl pro evropské školy zaveden systém řádného finančního řízení;

319.  poukazuje v této souvislosti na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016, která odhalila následující nedostatky(18):"“27. „Účetní dvůr zjistit významné nedostatky v používání akruálního účetnictví v účtech Ústřední správy a škol v Alicante a v Karlsruhe, zejména co se týče výpočtu a evidence zaměstnaneckých požitků a zaznamenávání závazků a pohledávek; Významné chyby byly v průběhu procesu konsolidace opraveny. [...] 30. Zatímco ve vnitřních kontrolních systémech škol v Alicante a v Karlsruhe byly zjištěny jen menší nedostatky, významné nedostatky stále přetrvávají ve vnitřním kontrolním systému Ústřední správy. Zprávy o auditu nezávislého externího auditora odhalila rovněž významné nedostatky v postupech pro přijímání zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek a provádění plateb. Účetní dvůr proto nemůže potvrdit, že finanční řízení bylo prováděno v souladu s obecným rámcem.“"

320.  uznává, že generální ředitelka tedy jednala zcela ve shodě uvedenými skutečnostmi, když své prohlášení o věrohodnosti učinila s výhradou: „Generální ředitelka jakožto pověřená schvalující osoba podepsala prohlášení o věrohodnosti s výhradou z důvodu ochrany dobré pověsti v souvislosti s efektivity řízení části prostředků Komise přidělených evropským školám.“(19);

321.  vyjadřuje politování nad skutečností, že zpráva Účetního dvora o roční účetní závěrce evropských škol za rozpočtový rok 2016 odhalila řadu nedostatků; domnívá se, že finanční odpovědnost systému evropských škol by měla být zvýšena na odpovídající úroveň prostřednictvím zvláštního postupu udělení absolutoria pro 177,8 milionu EUR, které mu byly dány k dispozici;

322.  připomíná názor Parlamentu, že „komplexní přezkum“ systému evropských škol je naléhavě nutný v zájmu „reformy pokrývající manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky“, a připomíná svou žádost, „aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech“;

323.  táže se Komise, kdy bude podle jejího očekávání systém řádného finančního řízení evropských škol zaveden; žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné co nejdříve uplatnit systém řádného finančního řízení evropských škol;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

324.  je nanejvýš udiven skutečností, že vývoj nového systému správy případů, který probíhal interně, bude stát 12,2 milionu EUR; táže se, zda úřad OLAF provedl nějaký průzkum trhu, aby nalezl nějaké levnější řešení, než se rozhodl vynaložit tak rozsáhlé prostředky; očekává, že Komise a úřad OLAF předloží orgánu udělujícímu absolutorium podrobné vysvětlení odhadovaných nákladů a kroků přijatých pro nalezení ekonomičtějšího řešení;

325.  má velké obavy ohledně:

   a) vytváření pracovních pozic za jediným účelem, aby sloužily jako odrazový můstek pro následné přeložení;
   b) skutečnosti, že vysoce postavený úředník nedodržel přechodné období před přijetím pozice, která má úzké vazby na jeho předchozí zaměstnání;
   c) toho, že vysoce postavený úředník riskoval, že se dostane do střetu zájmů mezi loajalitou ke svému bývalému a současnému zaměstnavateli;

Odborné skupiny

326.  vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené složení skupin odborníků; bere na vědomí zprávu Corporate Europe Observatory ze dne 14. února 2017 s názvem „Corporate interests continue to dominate key expert groups” (Korporátní zájmy i nadále ovládají klíčové skupiny odborníků)(20); je znepokojen jejími závěry, a to především nevyvážeností skupin odborníků GEAR2030, Automatická výměna informací o finančních účtech, Společné fórum EU pro převodní ceny, Platforma pro řádnou správu daní a Pracovní skupina pro motorová vozidla, podskupina Emise v reálném provozu – lehká vozidla; má za to, že Parlament dosud neobdržel formální odpověď na své usnesení ze dne 14. února 2017 ke kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise(21); vyzývá Komisi, aby bezodkladně poskytla podrobnou odpověď;

Investigativní žurnalistika a boj proti korupci

327.  odsuzuje vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové dne 22. února 2018; je velice znepokojen informacemi, podle nichž mohla být tato vražda spojena s podvodným vyplácením finančních prostředků Unie obyvateli Slovenska a údajnými vazbami na skupinu organizovaného zločinu 'Ndràngheta; žádá Komisi a úřad OLAF, aby se tímto případem podrobně zabývaly a podaly o něm zprávu v rámci opatření následujících po absolutoriu uděleném Komisi;

328.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES (2017)455202) upustila od podávání zpráv podle jednotlivých zemí; vyzývá Komisi, aby v budoucnu znovu podávala zprávy o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv hospodářského semestru; důrazně žádá Komisi, aby nehodnotila úsilí v oblasti boje proti korupci pouze z hlediska hospodářských ztrát;

329.  vyzývá Komisi, aby se znovu pokusila obnovit úsilí o to, aby se EU stala signatářem Skupiny států proti korupci (GRECO);

Dočasné příspěvky

330.  bere na vědomí zjištění a doporučení studie tematické sekce D Parlamentu s názvem „Transitional allowances for former Union office holders - too few conditions?“ (Přechodné příspěvky pro bývalé funkcionáře Unie – příliš málo podmínek?); vyzývá Komisi, aby tato doporučení vzala v potaz a zahájila přezkum přechodných příspěvků pro bývalé funkcionáře Unie s cílem zvýšit transparentnost těchto příspěvků a odpovědnost rozpočtu Unie vůči občanům; vyzývá zejména bývalé úředníky EU, aby se zdrželi lobbistické činnosti v orgánech EU, bude-li jim poskytován dočasný příspěvek;

Výkonné agentury

331.  žádá dotčené výkonné agentury, aby:

   a) přijaly následná opatření a provedly doporučení Útvaru interního auditu;
   b) se v maximální míře vyhnuly přenášení prostředků a zavedly za tímto účelem rozlišené rozpočtové prostředky, které lépe odrážejí víceletý charakter operací;
   c) vedly podrobné a úplné záznamy o postupech zadávání veřejných zakázek a přijímání zaměstnanců.

Stanoviska výborů

Zahraniční věci

332.  bere na vědomí závěrečnou zprávu o externím hodnocení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) vydanou v červnu 2017; vítá důkazy o tom, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkovým a konkrétním cílům evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité zajistit trvalou podporu volebních pozorovatelských misí mezi místním obyvatelstvem; za tímto účelem upozorňuje na to, že je třeba zajistit rentabilitu a proporcionalitu mezi prostředky vynaloženými na volební pozorovatelské mise a na opatření přijímanými na základě jejich doporučení; vyzývá Komisi, aby zvážila návrhy uvedené v závěrečné zprávě o externím hodnocení EIDHR s cílem dále posílit následná opatření přijímaná na základě doporučení vydaných v souvislosti s pozorováním voleb;

333.  vítá dosažený pokrok, avšak konstatuje, že Komise u čtyř z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) dosud nepotvrdila soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci a akreditovala všechny civilní mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, aby mohly být pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;

Rozvojová spolupráce

334.  je velmi znepokojen tím, že ve svých nedávných návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) zřetelný sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení (EU) č. 233/2014(22); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jednoznačnými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;

335.  podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rozpočtové podpory může být využíváno v zemích, kde chybí demokratický dohled, ať už proto, že v nich neexistuje fungující parlamentní demokracie či svobodná občanská společnost a svobodné sdělovací prostředky, nebo proto, že orgány dohledu nemají potřebné kapacity;

336.  vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Účetního dvora, podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;

337.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(23); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora: „Komise konkrétně od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socio-ekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám a zdravotním a bezpečnostním rizikům“; žádá Komisi, aby tento problém řešila;

338.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji;

339.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ spolu s důrazem na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, aby byly finanční prostředky daňových poplatníků Unie vynakládány udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc kontrolou hranic;

Zaměstnanost a sociální věci

340.  je znepokojen tím, že v průběhu přezkumu Účetního dvora, který se týkal 168 ukončených projektů v rámci výdajové oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ měla pouze jedna třetina zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupu a výsledků spojenými s cíli operačního programu a 42 % projektů nemělo žádné ukazatele nebo cíle, takže nebylo možné vyhodnotit, jak konkrétně tyto projekty přispěly k celkovým cílům programu;

341.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise při přezkumu koncepce a mechanismu realizace ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programů na výkonnost a aby zjednodušila mechanismus úhrad tím, že bude v relevantních případech vybízet k zavedení dalších opatření vytvářejících vazbu mezi výší plateb a výkonností namísto prostého proplácení nákladů;

342.  vítá výsledky dosažené v roce 2016 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání EaSI není dostatečně výkonný; vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby se Evropský investiční fond zavázal k plnému využití prostředků v rámci tematického oddílu týkajícího se sociálního podnikání;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

343.  zdůrazňuje, že v roce 2016 byl na základě připomínek Účetního dvora vytvořen akční plán s cílem zajistit menší zpoždění plateb v rámci programu LIFE; konstatuje, že míra zpožděných plateb za rok 2016 dosáhla 3,9 %;

344.  lituje, že chybí zvláštní rámec řízený Komisí pro vypracovávání zpráv týkajících se zjišťování a měření nežádoucích účinků politik Unie, které vedou k posilování změny klimatu, a týkajících se vyčíslení podílu těchto výdajů na souhrnném rozpočtu Unie;

345.  zdůrazňuje, že interní audity také ukázaly, že existují zpoždění při provádění jednoho velmi důležitého doporučení v oblasti bezpečnosti IT (ohledně řízení bezpečnosti IT systému pro EU ETS), což útvary Komise vystavuje riziku narušení bezpečnosti;

346.  bere na vědomí, že následné hodnocení druhého běhu programu Zdraví dokončené v červenci 2016 zjistilo, že zatímco program poskytl cenné výstupy s jasnou vazbou na unijní i vnitrostátní priority v oblasti zdraví, stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o šíření výstupů a součinnosti opatření s ostatními nástroji financování Unie, jako jsou strukturální fondy;

Doprava a cestovní ruch

347.  lituje skutečnosti, že v době, kdy je připravován budoucí VFR, neposkytl Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);

348.  konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy poskytl do konce roku 2016 podporu 452 dopravním projektům v celkové výši 19,4 miliardy EUR investic v celé Evropě; znovu opakuje, že finanční nástroj CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě EFSI;

349.  konstatuje, že v roce 2016 EFSI poskytl 3,64 miliardy EUR na 29 operací: 25 dopravních projektů a 4 víceodvětvové fondy s očekávanými investicemi ve výši celkem 12,65 miliardy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Evropská investiční banka (EIB) neposkytly ucelené informace o projektech podporovaných z EFSI za jednotlivé roky podle jednotlivých odvětví;

350.  bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 byl zahájen program pro investice do zelených technologií v lodní dopravě prostřednictvím nového dluhového nástroje CEF a EFSI, který by mohl uvolnit investice ve výši 3 miliard EUR do vybavení plavidel zelenou technologií; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o provádění tohoto programu, včetně finančních a technologických hledisek a jeho dopadů na životní prostředí a hospodářství;

351.  konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; dále lituje toho, že využíváním prostředků z EFSI jsou prováděcí pravomoci přeneseny na EIB s tím, že veřejná kontrola je v u tohoto nástroje omezenější než u jiných nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

352.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR a příštího CEF předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na další finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;

353.  připomíná svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytla snadný přístup k projektům – v podobě jednotného kontaktního místa – s cílem umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z EFSI;

354.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila finanční účinnost dohody s organizací Eurocontrol, pokud jde o orgán pro kontrolu výkonnosti, a aby pokročila v návrhu zřídit orgán pro kontrolu výkonnosti jako evropský hospodářský regulační orgán pod dohledem Komise; dále vzhledem k nutnosti co nejdříve provést jednotné evropské nebe a ve snaze zvýšit konkurenceschopnost odvětví letectví vyzývá Komisi, aby pokročila v návrhu jmenovat manažery struktury vzdušného prostoru, kteří by fungovali jako samostatný poskytovatel služeb zřízený jako průmyslové partnerství;

355.  vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu projektů financovaných členskými státy v oblasti dopravy v rámci strategie pro Podunají a aby navrhla zvýšit přidanou hodnotu budoucích projektů s cílem přispět k realizaci tohoto důležitého dopravního koridoru;

356.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že kvůli neexistenci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch není využívání finančních prostředků Unie na podporu činností v oblasti cestovního ruchu transparentní; připomíná svou žádost, aby do příštích rozpočtů Unie byla zařazena rozpočtová položka věnovaná cestovnímu ruchu;

Regionální rozvoj

357.  poukazuje na to, že pro řádné využívání ESI fondů je důležité mít potřebné administrativní kapacity; domnívá se, že ke zvýšení kapacit členských států v této oblasti by vhodným způsobem přispěla výměna osvědčených postupů;

358.  je velmi znepokojen tím, že dlouhá zpoždění při provádění politik v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prohloubila četné nerovnosti v Unii i v členských státech a regionech, a ohrozila tak integritu Unie;

359.  bere na vědomí strategickou zprávu z roku 2017 o provádění ESI fondů(24), v níž se zdůrazňuje, že od začátku období financování dosáhly vybrané projekty v rámci ESI fondů celkové výše 278 miliard EUR, neboli 44 % celkových investic plánovaných na období 2014–2020 do evropské reálné ekonomiky; domnívá se, že provádění programů na období 2014–2020 je nyní v plném proudu, což dokazuje přidanou hodnotu investic politiky soudržnosti pro všechny regiony v Unii, ale také to, že je nutné více usilovat o posílení administrativní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

Zemědělství a rozvoj venkova

360.  vítá skutečnost, že došlo k dalšímu zlepšení a zpřesnění systému evidence půdy LPIS, který se tak stává vynikajícím nástrojem pro snižování míry chyb a administrativní zátěže pro zemědělce a platební agentury;

361.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na toto kolísání rychle a účinně reagovaly;

362.  všímá si, že první úplný rok „ekologizace“ zjevně neměl dopad na míru chyb, což lze s ohledem na složitost pravidel ekologizace pokládat za velký úspěch zemědělců a platebních agentur; sdílí názor Komise, že je ještě příliš brzy na to činit závěry o přesných výsledcích v oblasti životního prostředí; všímá si zejména toho, že výsledky v oblasti životního prostředí v odvětví zemědělství byly ovlivněny kromě ekologizace i dalšími faktory; zdůrazňuje, že „ekologizace“ je příkladem větší potřebnosti auditů výkonnosti i v odvětví zemědělství;

363.  vítá program ekologizace a jeho cíl učinit zemědělské podniky šetrnějšími k životnímu prostředí diverzifikací plodin, zachováním stávajících trvalých travních porostů a vytvářením ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě, jak je uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora;

364.  připomíná, že chyby se značně liší svou povahou a rozsahem, tj. existuje rozdíl mezi neúmyslným opomenutím administrativní povahy a případy, kdy se jedná o podvod, a že opomenutí zpravidla nezpůsobují finanční škodu daňovému poplatníkovi, což by mělo být při stanovování skutečné míry chyb také zohledněno; připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých v důsledku složitosti předpisů nese v konečném důsledku příjemce; vyjadřuje politování nad tím, že i když byla investice efektivní, Účetní dvůr výdaj přesto považuje za 100% nezpůsobilý, pokud vykazuje chyby veřejná zakázka; proto zdůrazňuje, že je žádoucí výpočet chyb dále racionalizovat;

365.  konstatuje, že zásadní význam má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;

366.  doufá, že Účetní dvůr přizpůsobuje svůj přístup v oblasti dohledu, aby vynakládání prostředků přikládal stejnou důležitost jako jejich přidělování;

Rybolov

367.  naléhavě žádá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl oddělenou míru chyb pro oblast rybolovu a námořních záležitostí, aby se předešlo zkreslení plynoucímu z toho, že jsou do stejného okruhu zahrnovány jiné oblasti; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v těchto oblastech;

368.  vyjadřuje uznání Komisi za obzvláště vysokou míru plnění v hlavě 11 oddílu III rozpočtu na rok 2016 týkající se námořních záležitostí a rybolovu, ať už se jedná o prostředky na závazky (99,2 %) nebo prostředky na platby (94,7 %); poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014(25) se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

369.  bere na vědomí výhradu vydanou ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, která se týká zjištěných nezpůsobilých výdajů Evropského rybářského fondu a dotýká se osmi členských států;

370.  podporuje GŘ MARE v jeho úsilí o kontrolu prostředků v rámci sdíleného řízení, především opatření týkající se Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu;

371.  konstatuje, že riziko ztráty finančních prostředků se týká 5,9 milionů EUR a že Komise přijala opatření nezbytná k posouzení výdajů za rok 2017 a případnému vrácení přidělených prostředků;

372.  konstatuje, že úroveň provádění Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020 je stále nedostatečná, ačkoliv od jeho schválení dne 15. května 2014 uběhly tři roky, vzhledem k tomu, že do září 2017 bylo využito pouze 1,7 % z 5,7 miliard EUR dostupných v rámci sdíleného řízení; konstatuje, že čerpání z tohoto fondu je odpovědností členských států; poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

373.  považuje za nezbytné poskytnout veškerou možnou podporu členským státům s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu, s vysokými mírami plnění, v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, zejména co se týče udržitelného rozvoje odvětví rybolovu;

Kultura a vzdělávání

374.  vítá skutečnost, že program Erasmus+ v roce 2016 umožnil 500 000 osob studovat, vzdělávat se nebo vykonávat dobrovolnickou práci v zahraničí a úspěšně pokračuje v plnění svého cíle, kterým je v roce 2020 dosáhnout 4 milionů účastníků; zdůrazňuje, že studenti zapojení do programu Erasmus+ často rozvíjejí celou řadu přenositelných dovedností, schopností a znalostí a mají lepší kariérní vyhlídky než studenti, kteří mobility nevyužívají, a že program zajišťuje strategickou investici do mladých lidí v Evropě; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit větší dostupnost programu, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi;

375.  vítá to, že vyřizování žádostí o financování v rámci programu Erasmus+ je nyní z velké části prováděno pomocí online systému; domnívá se však, že tento postup lze dále zjednodušit zrušením požadavku, který vyžaduje, aby byly akreditační dopisy vlastnoručně podepsány;

376.  konstatuje, že přetrvávají problémy s přístupem k financování programu Erasmus+ v oblasti mládeže související s tím, že programy v rámci decentralizovaného přístupu řídí vnitrostátní úřady; požaduje, aby Evropská komise přijala nezbytná opatření, jako je například centralizace části tohoto financování u výkonné agentury; dále vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje nezbytné pro větší zapojení všech příjemců programů, například zřízení stálých odvětvových podvýborů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1288/2013(26);

377.  trvá na tom, že největší úspěch programu Erasmus+ přinesly výměnné programy pro studenty vysokých škol a že má-li se zabránit tomu, aby se tyto výsledky podryly, nesmí být žádné z finančních prostředků použity na jiný program ani nesmí být působnost tohoto programu rozšířena na jiné příjemce, jako jsou migranti;

378.  je znepokojen chronicky nízkou mírou úspěšnosti programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (16 % resp. 11 % v roce 2016); zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti vyvolává u žadatelů frustraci a svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programů;

379.  zdůrazňuje, že Výkonná agentura Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) uvádí, že program Evropa pro občany dosáhl ve svém třetím roce provádění v roce 2016 plné zralosti; vyzývá proto Komisi a Radu, aby náležitě poskytly dlouhodobé rámce, které, jak se ukázalo, jsou pro plné provádění nových programů ve VFR na období 2014–2020 nezbytné, má-li se zabránit opakování podobných zpoždění také v budoucím finančním rámci po roce 2020;

380.  vyzdvihuje úlohu výkonné agentury EACEA při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání, jak dokládá pozitivní hodnocení práce agentury dokončené v roce 2016; vítá, že výkonná agentura EACEA v souvislosti s financovanými projekty více využívá elektronické podávání zpráv, což by mělo zlepšit shromažďování údajů a monitorování projektů, přispět k plnění politiky Komise a pomoci příjemcům; s potěšením konstatuje, že výkonná agentura EACEA provádí 92 % svých plateb ve lhůtách stanovených finančním nařízením; vzhledem k tomu, že příjemci podpory z programů v oblasti kultury a vzdělávání jsou často velmi malé organizace, vyzývá výkonnou agenturu EACEA, aby usilovala o lepší výsledky, případně také pomocí ukazatele průměrné doby pro vyplacení prostředků;

381.  konstatuje, že v roce 2016 byl zaveden záruční nástroj pro kulturní a tvůrčí odvětví s rozpočtem ve výši 121 milionů EUR do roku 2022 a že odvětví i finanční zprostředkovatelé projevují o tento nástroj od samého začátku zájem; žádá, aby bylo rychle provedeno plánované předběžné poskytnutí prostředků z EFSI pro tento nástroj ve výši 60 milionů EUR; připomíná, že úvěry doplňují další hlavní zdroje financování tohoto odvětví, jako jsou granty;

382.  vyjadřuje znepokojení nad velmi nízkou úrovní financování EFSI, které bylo v roce 2016 použito pro vzdělávání a kulturní a tvůrčí odvětví; domnívá se, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat úvěry EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;

383.  znovu opakuje svou podporu nezávislému mediálnímu pokrytí záležitostí Unie, zejména prostřednictvím rozpočtové pomoci pro televizní, rozhlasové a internetové sítě; vítá pokračování dotace pro síť Euranet + do roku 2018 a naléhavě žádá Komisi, aby nalezla udržitelnější model financování sítě;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

384.  připomíná, že v roce 2016 byly v reakci na humanitární situaci, s níž se v Unii potýkali uchazeči o azyl, v široké míře používány rovněž zvláštní nástroje, a že zde proto hrozí nebezpečí, že by prostředky zbývající do konce současného VFR nemusely stačit pro řešení neočekávaných událostí, k nimž může do roku 2020 dojít; žádá Komisi, aby tuto strukturální otázku v příštím VFR vyřešila a aby náležitě informovala Parlament;

385.  naléhá na vypracování ucelené a systémové strategie, která by obsahovala jednoznačnější, důraznější a dlouhodobé politické a operační priority týkající se ochrany základních práv a svobod, přičemž musí být zajištěno účinné provedení této strategie, kromě jiného vynaložením dostatečných finančních prostředků na tento účel;

Práva žen a rovnost pohlaví

386.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zajištěna ve všech politických oblastech; připomíná proto svůj požadavek, aby bylo zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;

387.  vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období let 2014–2020 nespecifikují prostředky určené pro jednotlivé cíle tohoto programu související s rovností žen a mužů; vítá skutečnost, že síť Ženy proti násilí a Evropská ženská lobby obdržely v roce 2016 granty v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a rovnosti pohlaví;

388.  opakuje svou výzvu, aby byla zachována samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl programu Daphne a aby na něj bylo vyčleněno více zdrojů s cílem zvrátit snižování finančních prostředků pro tento program v období 2014–2020;

389.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces obnovy není možný, nebude-li řešen dopad krizí na ženy;

390.  upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady fondu AMIF; lituje však nedostatku cílených opatření zaměřených na rovnost pohlaví s příslušnými rozpočtovými položkami, a to navzdory opakovaným výzvám Parlamentu, aby byl genderový rozměr zohledňován též v rámci migrační a azylové politiky;

391.  opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

392.  žádá, aby se hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů stalo součástí obecných předběžných podmínek pro poskytování finančních prostředků Unie a aby údaje o příjemcích a účastnících byly pokud možno rozčleněny podle pohlaví;

393.  vítá skutečnost, že opatření v rámci ESF se v roce 2016 vyznačovala relativně vyváženým zastoupením žen a mužů (52 % žen oproti 48 % mužů);

394.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby obnovily svůj závazek k zajištění rovnosti žen a mužů v příštím VFR prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku zohledňovat při přípravě rozpočtu hledisko rovnosti žen a mužů a účinně monitorovat provádění tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů na základě začlenění příslušného ustanovení v doložce o přezkumu v novém nařízení o VFR.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(2) COM(2017)0351, oddíl 2.2.
(3) Výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, oddíl 2.2, GŘ AGRI, výroční zpráva o činnosti, příloha 10, s. 140.
(4) Výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, příloha 4, s. 20.
(5) Viz výroční zpráva za rok 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU, oddíl 2.2.
(6) Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).
(7) Odstavce 120 a 121 rozhodnutí ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 28).
(8) Shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění nástrojů finančního inženýrství nahlášených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, s. 11.
(9) Studie „Assessment of the 10 years’ Cooperation and Verification Mechanism for Bulgaria and Romania (Hodnocení deseti let mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko)“; zadaná GŘ IPOL, tematická sekce D: rozpočtové záležitosti.
(10) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ AGRI v roce 2016, s. 17.
(11) Viz bod 207 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017.
(12) Viz orientační údaje o distribuci pomoci podle velikostní třídy pomoci přijaté v souvislosti s přímou pomocí vyplácenou producentům na základě nařízení Rady (EU) č. 1307/2013 (rozpočtový rok 2016).
(13) Okruh 3 VFR se vztahuje na různé politiky; největší oblast výdajů připadá na migraci a bezpečnost; finanční prostředky se však poskytují také na „potraviny a krmiva“, kulturní a tvořivé činnosti a programy v oblasti spravedlnosti, práv, rovnosti a občanství a také spotřebitelů a zdraví;
(14) AMIF nahradil někdejší program Solidarity a řízení migračních toků (SOLID).
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0477.
(16) Evropský účetní dvůr „Rapid case review on the implementation of the 5% reduction of staff posts“ (Zpráva o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %), s. 27.
(17) Odstavce 276, 281, 282 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017.
(18) Zpráva o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi škol, 29. listopad 2017.
(19) GŘ HR, AAR, s. 6.
(20) https://corporateeurope.org/expert-groups/2017/02/corporate-interests-continue-dominate-key-expert-groups.
(21) Přijaté texty, P8_TA(2017)0021.
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).
(23) Zvláštní zpráva č. 18/ 2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv.
(24) http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/stages-step-by-step/strategic-report/.
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program „Erasmus+“ : program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

Poslední aktualizace: 1. července 2019Právní upozornění