Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 6. února 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Žádost, aby byl Steeve Briois zbaven imunity
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Brazílií ***
 Zřízení zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů
 Zeměpisné blokování a jiné formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků ***I
 Nákladově efektivní způsoby snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií ***I
 Výroční zpráva Evropské centrální banky za rok 2016
 Urychlení inovací v oblasti čisté energie

Žádost, aby byl Steeve Briois zbaven imunity
PDF 394kWORD 41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o žádosti, aby byl Steeve Briois zbaven imunity (2017/2221(IMM))
P8_TA(2018)0020A8-0011/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Steeve Briois zbaven imunity, kterou dne 25. září 2017 předložila ministryně spravedlnosti Francouzské republiky na žádost vrchního státního zastupitelství při Odvolacím soudu v Douai v souvislosti s trestním oznámením podaným na pana Brioise poškozenou stranou z důvodu údajného spáchání trestného činu veřejné pomluvy vůči fyzické osobě („injures publiques envers un particulier“), která byla oznámena na plenárním zasedání dne 2. října 2017,

–  s ohledem na dodatečné informace o tomto případu, které v dopisu ze dne 12. prosince 2017 poskytlo státního zastupitelství při Soudu prvního stupně v Douai,

–  poté, co Steeve Briois dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 26 Ústavy Francouzské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0011/2018),

A.  vzhledem k tomu, že vrchní státní zastupitelství při Odvolacím soudu v Douai požádalo, aby byl poslanec Evropského parlamentu Steeve Briois zbaven poslanecké imunity v souvislosti s trestním řízením vedeným u Soudu prvního stupně v Douai; vzhledem k tomu, že tuto žádost Parlamentu předložila ministryně spravedlnosti Francouzské republiky;

B.  vzhledem k tomu, že žádost o zbavení pana Brioise imunity se týká právních úkonů v rámci trestního řízení týkajícího se údajného spáchání trestného činu veřejné pomluvy vůči fyzické osobě (čl. 29 druhý pododstavec, čl. 33 druhý pododstavec a článek 23 zákona ze dne 29. července 1881), k němuž mělo dojít v souvislosti s údajně pomlouvačnými výroky, jež zaslal určitý počet uživatelů internetu v reakci na text, který pan Briois zveřejnil dne 23. prosince 2015 na své facebookové stránce, a jež pan Briois dostatečně rychle neodstranil; vzhledem k tomu, že na žádost Výboru pro právní záležitosti uvedlo státní zastupitelství při Soudu prvního stupně v Douai, že výše uvedené komentáře byly nepochybně dostupné on-line až ke dni 21. listopadu 2017;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 8 Protokolu č. 7 poslanci Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

E.  vzhledem k tomu, že článek 26 Ústavy Francouzské republiky mimo jiné stanoví, že žádný člen Parlamentu nesmí být zatčen, zadržen za trestný čin, ani být předmětem opatření omezujícího svobodu bez předchozího svolení Parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že články 8 a 9 Protokolu č. 7 nelze použít současně(2);

G.  vzhledem k tomu, že skutečnosti, které jsou Steevu Brioisovi dávány za vinu, a navazující žádost o zbavení tohoto poslance imunity nejsou spojeny s vyjádřenými názory nebo hlasováním při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, ale se skutečností, že údajně ze své facebookové stránky neodstranil určitý počet komentářů, které tam umístily třetí osoby a které osoba, proti níž byly namířeny, považuje za urážlivé;

H.  vzhledem k tomu, že imunita, již přiznává článek 8 Protokolu č. 7, se tedy v tomto případě neuplatní a že dotčený případ spadá beze zbytku do oblasti působnosti článku 9 téhož protokolu;

I.  vzhledem k tomu, že Parlament neshledal žádné důkazy pro fumus persecutionis, tj. pro dostatečně závažné a konkrétní podezření, že případ byl zahájen s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu;

1.  rozhodl, že se Steeve Briois zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ministryni spravedlnosti Francouzské republiky a Steevu Brioisovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra, citované výše, bod 45.


Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Brazílií ***
PDF 315kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (11040/2017 – C8-0320/2017 – 2017/0139(NLE))
P8_TA(2018)0021A8-0004/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11040/2017),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/781/ES ze dne 6. června 2005 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0320/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0004/2018),

1.  uděluje souhlas s obnovením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky.

(1) Úř. věst. L 295, 11.11.2005, s. 37.


Zřízení zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů
PDF 329kWORD 48k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů (2018/2534(RSO))
P8_TA(2018)0022B8-0077/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Konference předsedů,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 546/2011 ze dne 10. června 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin(2),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1056 ze dne 29. června 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinné látky glyfosátu(3) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1313 ze dne 1. srpna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky glyfosátu(4),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2324 ze dne 12. prosince 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016(6) a usnesení ze dne 24. října 2017(7) o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC o postupech Komise týkajících se povolení a uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (pesticidů),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(8),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. listopadu 2016 ve věci C-442/14 Bayer CropScience SA-NV, Stichting De Bijenstichting proti College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden,

–  s ohledem na článek 197 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se objevily připomínky k posuzování glyfosátu, zejména k tomu, zda proběhlo nezávislé, objektivní a transparentní posouzení, zda byla správně uplatněna klasifikační kritéria stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(9) a zda byly náležitě použity příslušné pokyny;

B.  vzhledem k tomu, že se objevily připomínky ke způsobu, jakým Komise uplatnila schvalovací kritéria a zásadu předběžné opatrnosti, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 1107/2009, když v roce 2016 schvalovala technické prodloužení platnosti povolení glyfosátu a když přijímala prováděcí nařízení (EU) 2016/1313 a prováděcí nařízení (EU) 2017/2324;

1.  se rozhodl zřídit zvláštní výbor pro postup Unie pro povolování pesticidů s následujícími přesně vymezenými působnostmi:

   a) analyzovat a posoudit postup pro povolování pesticidů v Unii a použitou metodiku a její vědeckou kvalitu, nezávislost postupu na příslušném odvětví a transparentnost rozhodovacího procesu a jeho výsledků;
   b) na základě dostupných fakt analyzovat a posoudit případná selhání ve vědeckém hodnocení schválení nebo obnovení schválení aktivních látek, jako je i glyfosát, příslušnými agenturami EU a rovněž analyzovat a posoudit dodržování platných pravidel, pokynů a kodexů chování Unie agenturami EU;
   c) především analyzovat a posoudit, zda Komise jednala v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1107/2009, když rozhodovala o podmínkách pro schvalování glyfosátu a obnovení jeho schválení;
   d) analyzovat a posoudit možné střety zájmů na všech úrovních schvalovacího postupu, včetně vnitrostátních orgánů zpravodajského členského státu, který byl pověřen vypracováním zprávy o posouzení v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009;
   e) analyzovat a posoudit, zda mají agentury EU odpovědné za hodnocení a klasifikaci aktivních látek odpovídající personální a finanční zdroje k tomu, aby mohly plnit své povinnosti; analyzovat a posoudit, zda mají možnost zadávat nebo provádět nezávislý výzkum a testování a jak je takový výzkum a testování financován;
   f) předkládat v souvislosti s postupem Unie pro povolování pesticidů veškerá doporučení, která bude pokládat za nezbytná pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat a ochrany životního prostředí; vykonávat za tímto účelem návštěvy a pořádat slyšení v orgánech a příslušných agenturách EU, jakož i v mezinárodních a vnitrostátních institucích, nevládních organizacích a soukromých subjektech;

2.  zdůrazňuje, že všechna doporučení zvláštního výboru se předkládají příslušným stálým výborům Parlamentu, které na ně v případě potřeby reagují;

3.  rozhodl, že pravomoci a zdroje stálých výborů Parlamentu odpovědných za přijímání, sledování a uplatňování právních předpisů Unie týkajících se oblasti působnosti zvláštního výboru zůstávají beze změny;

4.  rozhodl, že kdykoliv bude práce zvláštního výboru zahrnovat posuzování skutečností důvěrného charakteru, výpovědí obsahujících osobní údaje nebo výměnu názorů či slyšení s orgány a subjekty týkající se důvěrných informací, včetně vědeckých studií nebo jejich částí, na něž se vztahuje status důvěrnosti ve smyslu článku 63 nařízení (ES) č. 1107/2009, budou jednání neveřejná; dále rozhodl, že svědkové a odborníci mají právo učinit své prohlášení nebo výpověď na neveřejném jednání;

5.  rozhodl, že seznamy osob pozvaných na veřejná jednání, seznamy osob, které se jednání účastní, a zápisy z takových jednání se zveřejňují;

6.  rozhodl, že důvěrné dokumenty, které zvláštní výbor obdrží, se posuzují v souladu s postupem uvedeným v článku 210a jednacího řádu Parlamentu; dále rozhodl, že takové informace budou použity výlučně k vypracování závěrečné zprávy zvláštního výboru;

7.  rozhodl, že v souladu s čl. 199 odst. 1 jednacího řádu zvláštní výbor bude mít 30 členů;

8.  rozhodl, že funkční období zvláštního výboru bude devět měsíců, pokud Parlament po jeho uplynutí toto období neprodlouží, a že jeho funkční období začíná dnem jeho ustavující schůze; rozhodl, že zvláštní výbor předloží Parlamentu závěrečnou zprávu, která bude obsahovat věcná zjištění a doporučení opatření a iniciativ, které je třeba vyvinout.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 155, 11.6.2011, s. 127.
(3) Úř. věst. L 173, 30.6.2016, s. 52.
(4) Úř. věst. L 208, 2.8.2016, s. 1.
(5) Úř. věst. L 333, 15.12.2017, s. 10.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0119.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0395.
(8) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).


Zeměpisné blokování a jiné formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků ***I
PDF 409kWORD 47k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (COM(2016)0289 – C8-0192/2016 – 2016/0152(COD))
P8_TA(2018)0023A8-0172/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0289),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0192/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0172/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. února 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/302.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Komise bere na vědomí znění článku 9, na němž se Evropský parlament a Rada dohodly.

Aniž by bylo dotčeno její právo podnětu vycházející ze Smlouvy, Komise v této souvislosti prohlašuje, že v souladu s článkem 9 ve svém prvním hodnocení tohoto nařízení, které Komise vypracuje do dvou let od vstupu nařízení v platnost, podrobně vyhodnotí způsob, jímž je nařízení prováděno, a také míru, do níž napomáhá účinnému fungování vnitřního trhu. Zohlední přitom rostoucí očekávání spotřebitelů, zejména těch z nich, kteří nemají přístup ke službám chráněným autorskými právy.

V rámci tohoto hodnocení Komise rovněž vypracuje věcný rozbor proveditelnosti a potenciálních nákladů a přínosů spojených s případnými změnami oblasti působnosti nařízení, obzvláště pokud se jedná o možné vynětí elektronicky poskytovaných služeb, jejichž hlavní vlastností je poskytování přístupu k dílům chráněným autorskými právy nebo jinému předmětu ochrany či jejich využívání, z působnosti čl. 4 odst. 1 písm. b), pokud má obchodník pro příslušná území požadovaná práva, přičemž řádně zohlední pravděpodobné dopady případného rozšíření působnosti nařízení na spotřebitele a podniky a na dotčená odvětví, a to v celé Evropské unii. Komise rovněž pečlivě analyzuje, zda by v jiných odvětvích, včetně odvětví, která nespadají do působnosti směrnice 2006/123/ES a která jsou rovněž vyloučena z působnosti tohoto nařízení na základě jeho čl. 1 odst. 3, jako jsou např. dopravní a audiovizuální služby, měla být odstraněna případná zbývající neodůvodněná omezení založená na státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení.

Dospěje-li Komise ve svém hodnocení k závěru, že oblast působnosti nařízení by měla být pozměněna, připojí k němu odpovídající legislativní návrh.

(1) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 93.


Nákladově efektivní způsoby snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií ***I
PDF 416kWORD 59k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií (COM(2015)0337 – C8-0190/2015 – 2015/0148(COD))
P8_TA(2018)0024A8-0003/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0337),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0190/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. prosince 2015(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. dubna 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rozvoj (A8-0003/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  bere na vědomí prohlášení Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. února 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/410.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Lineární redukční faktor (LRF)

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je klíčovým nástrojem EU pro dosažení cíle EU v oblasti klimatu, jímž je omezit nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak bylo rovněž dohodnuto v rámci Pařížské dohody. V souladu s tímto cílem a s rámcem politiky Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 jsou revize systému EU ETS a zvýšení lineárního redukčního faktoru z 1,74 % na 2,2 % prvními kroky k naplnění cíle EU snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 %. Komise uznává, že pro dosažení cíle EU v oblasti emisí skleníkových plynů do roku 2050, jímž je snížit tyto emise v souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody, je zapotřebí vyvinout další úsilí a zaujmout ambicióznější přístup. Z posouzení dopadů Komise, které doprovází rámec v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, vyplývá, že dosažení této hranice by vyžadovalo další zvýšení lineárního redukčního faktoru do roku 2050. Komise se zavazuje, že v rámci jakéhokoli budoucího přezkumu této směrnice zváží zvýšení lineárního redukčního faktoru s ohledem na mezinárodní vývoj, který bude vyžadovat důslednější politiky a opatření Unie.

Emise z námořní dopravy

Komise bere na vědomí návrh Evropského parlamentu. Očekává se, že Mezinárodní námořní organizace (IMO) v dubnu 2018 učiní rozhodnutí o výchozí strategii snižování emisí skleníkových plynů z lodí. Komise toto rozhodnutí urychleně posoudí a podá o něm náležitou zprávu, zejména pokud jde o cíle snižování emisí a seznam případných opatření vhodných k jejich dosažení, včetně harmonogramu pro jejich přijetí. Zváží přitom, která další opatření jsou vhodná k zajištění spravedlivého příspěvku tohoto odvětví, včetně dalšího postupu navrženého Parlamentem. V souvislosti s novými legislativními opatřeními, které se týkají emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise náležitě zohlední pozměňovací návrhy, které v daném ohledu přijal Evropský parlament.

Spravedlivý přechod v uhelných regionech a v regionech s vysokými emisemi uhlíku

Komise znovu potvrzuje závazek vypracovat konkrétní iniciativu, která poskytne individuální podporu uhelným regionům a regionům s vysokými emisemi uhlíku v dotčených členských státech se spravedlivým přechodem.

Za tímto účelem hodlá spolupracovat se zúčastněnými stranami z těchto regionů při poskytování poradenství, zejména pokud jde o přístup k příslušným fondům a programům a jejich využívání, a podpoří výměnu osvědčených postupů a diskuse o průmyslových plánech a potřebách rekvalifikace.

Zachycování a ukládání uhlíku

Komise bere na vědomí návrh Evropského parlamentu, aby se z povinných kvót v rámci EU ETS vyňaly emise, u nichž bylo prokazatelně ověřeno, že byly zachyceny a využity způsobem, který zajišťuje trvalé vázání uhlíku. Předmětné technologie nejsou v současné době dostatečně vyspělé na to, aby bylo možné rozhodnout o jejich budoucí regulační úpravě. Vzhledem k technologickému potenciálu technologií pro zachycování a ukládání CO2 se Komise zavazuje zvážit jejich právní úpravu v průběhu příštího období obchodování a posoudí, zda bude v případě jakéhokoliv budoucího přezkumu směrnice vhodné změnit právní úpravu. V této souvislosti Komise náležitě zváží potenciál těchto technologií pro významné snížení emisí, aniž by byla ohrožena environmentální integrita EU ETS.

(1) Úř. věst. C 71, 24.2.2016, s. 57.
(2) Úř. věst. C 240, 1.7.2016, s. 62.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 15. února 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0035).


Výroční zpráva Evropské centrální banky za rok 2016
PDF 443kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2016 (2017/2124(INI))
P8_TA(2018)0025A8-0383/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2016,

–  s ohledem na čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (ECB), zejména na články 3 a 15 tohoto statutu,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje (Montiho zpráva),

–  s ohledem na postup při makroekonomické nerovnováze,

–  s ohledem na článek v Ekonomickém bulletinu ECB s názvem „MFI lending rates: pass-through in the time of non-standard monetary policy“ (Úrokové sazby měnových finančních institucí: přenesené sazby v časech nestandardní měnové politiky) (vydání 1/2017),

–  s ohledem na zprávu 2017 Evropského hospodářského a sociálního výboru o evropském průmyslu a měnové politice,

–  s ohledem na zprávu organizace Transparency International s názvem „Two sides of the same coin? Independence and accountability of the European Central Bank“ (Dvě strany jedné mince? Nezávislost a odpovědnost Evropské centrální banky),

–  s ohledem na vysvětlující internetovou stránku ECB s názvem „Co jsou peníze?“,

–  s ohledem na dohodu ECB o nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA), která byla zveřejněna dne 19. června 2017,

–  s ohledem na doporučení Komise 2010/191/EU ze dne 22. března 2010 o dosahu a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla(1),

–  s ohledem na článek 11 nařízení Rady (ES) č. 974/98 z 3. května 1998 o zavedení eura(2),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 1 SFEU týkající se statusu eura jakožto zákonného platidla,

–  s ohledem na projev prezidenta Evropské centrální banky ze dne 6. dubna 2017,

–  s ohledem na čl. 127 odst. 5 SFEU,

–  s ohledem na čl. 127 odst. 2 SFEU,

–  s ohledem na zpětnou vazbu ECB k názoru Evropského parlamentu, který byl uveden v jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2015(3),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0383/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na svém zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. března 2016, přijala další opatření k dosažení prvořadého cíle, kterým je cenová stabilita, a druhořadého cíle, tj. podpory hospodářství prostřednictvím měnové politiky, a to na základě: 1) snížení základních úrokových sazeb ECB a snížení sazby vkladové facility na -0,4 %; 2) rozšíření objemu měsíčních nákupů v rámci programu nákupu aktiv (APP) na 80 miliard EUR; 3) začlenění nového programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru do programu APP za účelem nákupu dluhopisů denominovaných v eurech s investičním stupněm, které emitují nebankovní podniky usazené v eurozóně, a 4) nové série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO), které budou mít splatnost čtyři roky;

B.  vzhledem k tomu, že Rada guvernérů ECB na svém zasedání, které se konalo ve dnech 7. a 8. prosince 2016, rozhodla prodloužit horizont programu nákupu aktiv ve sníženém měsíčním objemu (snížení z 80 miliard na 60 miliard EUR) od dubna 2017 do prosince 2017 nebo podle potřeby i na delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která bude v souladu s jejím inflačním cílem;

C.  vzhledem k tomu, že členové Výkonné rady ECB v rámci Paktu o stabilitě a růstu soustavně zdůrazňují význam provedení reforem v eurozóně, které by posílily produktivitu, a zavedení fiskální politiky podporující růst;

D.  vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy Eurosystému ze září 2017 bude meziroční inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) zřejmě dosahovat v roce 2017 hodnoty 1,5 %, v roce 2018 1,2 % a v roce 2019 1,5 %;

E.  vzhledem k tomu, že prvořadým cílem Evropského systému centrálních bank (ESCB) je udržet cenovou stabilitu, kterou Rada guvernérů ECB pro eurozónu vymezila jako meziroční nárůst HICP ve výši těsně pod 2 % ve střednědobém výhledu; vzhledem k tomu, že prognózy ECB byly ve všech čtyřech letech od roku 2013 podstatně nižší než její střednědobý inflační cíl a že ECB nyní předpokládá, že inflace nedosáhne cílené výše dřív než v roce 2020;

F.  vzhledem k tomu, že podle ECB je slabá dynamika inflace způsobena kromě jiných faktorů také utlumeným růstem mezd a nízkými cenami energie;

G.  vzhledem k tomu, že čl. 127 odst. 5 SFEU vyžaduje, aby ESCB pomáhal udržovat finanční stabilitu;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 činil čistý zisk ECB 1,19 miliardy EUR oproti 1,08 miliardy EUR v roce 2015;

I.  vzhledem k tomu, že hlavní podíl na tomto čistém zisku má vyšší čistý výnos z úroků z cenných papírů držených pro účely měnové politiky, včetně portfolia programu nákupu aktiv a dolarového portfolia;

J.  vzhledem k tomu, že tempo růstu a míra nezaměstnanosti jsou ze zeměpisného hlediska stále výrazně nerovnoměrné, způsobují nebezpečnou nestabilitu hospodářství a ohrožují řádný rozvoj;

K.  vzhledem k tomu, že článek 123 SFEU a článek 21 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky zakazují měnové financování vlád;

L.  vzhledem k tomu, že čím dál více podniků v oblasti finančních technologií má velký potenciál pro širší finanční začlenění do eurozóny a přináší s sebou rovněž rostoucí potřebu mikroobezřetnostního i makroobezřetnostního dohledu a monitorování;

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 7 statutu ECB nesmí tato banka, národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů či institucí Společenství, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu; zdůrazňuje proto nezávislost ECB v její funkci měnového orgánu eurozóny, jak je stanoveno ve Smlouvě; zdůrazňuje však potřebu větší odpovědnosti a transparentnosti, které by byly přiměřené její míře nezávislosti;

2.  uznává rovněž federální povahu ECB, která vylučuje právo veta členských států a zásahy vlád, což bance umožňuje rázně jednat v různých záležitostech, například napomáhat při řešení krize;

3.  bere na vědomí přínos akomodativní měnové politiky ECB v letech 2012–2016, včetně nízkých úrokových sazeb a programu nákupu aktiv, k cyklickému hospodářskému oživení a vytváření pracovních příležitostí, a to mimo jiné tím, že zabránila deflaci, zachovala finanční podmínky příznivé pro podniky i domácnosti a udržela finanční stabilitu a řádné fungování platebních systémů; je však znepokojen dopady nekonvenčních opatření měnové politiky na individuální střadatele a finanční rovnováhu důchodových systémů a systémů pojištění, jakož i vznikem bublin na trhu s aktivy, což by ECB měla pečlivě sledovat a což je zapotřebí minimalizovat;

4.  je znepokojen tím, že banky v eurozóně nevyužily příznivého prostředí, které vytvořila ECB, k posílení své kapitálové základny, ale spíše k vyplacení značných dividend, jež někdy překračovaly míru nerozdělených zisků, jak konstatovala Banka pro mezinárodní platby;

5.  je znepokojen neustále vysokou mírou neobchodovatelných aktiv a cenných papírů zajištěných aktivy, které jsou předkládány jako zajištění Eurosystému v rámci jeho refinančních operací; opakovaně žádá ECB, aby poskytla informace o tom, které centrální banky tyto cenné papíry přijaly, a aby zveřejnila metody hodnocení těchto aktiv; zdůrazňuje, že toto zveřejnění by bylo prospěšné pro parlamentní kontrolu úkolů ECB v oblasti dohledu;

6.  se znepokojením konstatuje, že systém TARGET 2 se v eurozóně opět dostává do nerovnovážného stavu, a to i přes snížení tržní nerovnováhy, což poukazuje na neustálý odliv kapitálu z okrajových oblastí eurozóny;

Cenová stabilita

7.  připomíná, že podle Eurostatu činila průměrná inflace v eurozóně v roce 2016 0,2 %, zatímco inflace bez cen energií činila 0,9 %; dále konstatuje, že v základní inflaci se v roce 2016 stále nezačal projevovat přesvědčivý vzestupný trend, jak je uvedeno ve výroční zprávě ECB za rok 2016;

8.  konstatuje, že inflace v eurozóně má podle očekávání zůstat pod 2 % nejméně do roku 2020, a to navzdory velmi akomodativní měnové politice vedené ECB, z čehož vyplývá, že hospodářství eurozóny nevyužívá svou kapacitu v plném rozsahu a mimo jiné je v důsledku nedávného zhodnocení směnného kurzu eura obtížnější dosáhnout cenové stability;

9.  bere na vědomí vlastní posouzení ECB, z něhož vyplývá, že bez jejího balíčku opatření by byla inflace v průměru téměř o 0,5 % nižší, než je její v současné době předpokládaná míra na období let 2016–2019;

10.  souhlasí s názorem ECB, že vyvážené spojení řádných vnitrostátních fiskálních politik podporujících růst a založených na naprostém respektování Paktu o stabilitě a růstu, včetně jeho přirozené flexibility, se sociálně vyváženými reformami zaměřenými na posílení produktivity je rovněž nutné na úrovni členských států, chceme-li transformovat stávající cyklické oživení v trvalý, udržitelný a stabilní strukturální vývoj hospodářství v dlouhodobém horizontu;

11.  domnívá se, že vzhledem ke stávajícím nedostatkům transmisních kanálů měnové politiky musí ECB zajistit dosažení cenové stability, kterou Rada guvernérů ECB vymezila jako míru inflace, jež je těsně pod 2 %; domnívá se, že ECB by nicméně měla důkladně posoudit přínosy a vedlejší účinky své politiky, zejména pokud jde o zamýšlený budoucí boj proti deflaci; je přesvědčen, že za účelem dosažení jistoty a důvěry na finančních trzích by se ECB měla zaměřit na jasné a stručné informování o opatřeních své měnové politiky;

12.  domnívá se, že přetrvávající krize zdůraznila potřebu diverzifikovat teoretickou základnu, na níž stojí politický rámec centrálních bank; žádá ECB, aby ve své příští výroční zprávě analyzovala, jaký dopad měla krize na vývoj její teoretické základny;

Hospodářský růst a zaměstnanost

13.  připomíná, že v souladu s ustanoveními článku 2 svého statutu a článku 127 SFEU a dalšími podrobnostmi uvedenými v článku 282 SFEU musí ECB podporovat „obecné hospodářské politiky v Unii“ se záměrem přispět k plnění cílů Unie, jak jsou vymezeny v článku 3 SEU, aniž je dotčen prvořadý cíl cenové stability;

14.  konstatuje, že růst HDP v eurozóně je stabilní, byť skromný, ovšem ve srovnání s předchozími lety příznivý a rovnoměrně se vyvíjející: v roce 2015 činil 2 % a v roce 2016 1,8 %; všímá si skutečnosti, že podle předpovědí uvedených v hospodářské prognóze Komise z podzimu 2017 dosáhne růst HDP v roce 2017 2,2 % a v roce 2018 2,3 %;

15.  zdůrazňuje, že podle výroční zprávy ECB za rok 2016 rostly investice poněkud pomaleji než v předchozím roce; zdůrazňuje, že úsilí ECB v oblasti měnové politiky dosud nepřineslo hmatatelný dopad na investiční stránku ekonomiky EU; konstatuje, že tento nedostatečný dopad má negativní vliv zejména v okrajových regionech Unie;

16.  s lítostí zdůrazňuje, že ze světového ekonomického výhledu MMF z dubna 2017 vyplývá, že produkční mezera eurozóny činila v roce 2016 -1,2 % potenciálního HDP, přičemž se očekává, že tato mezera bude záporná až do roku 2019, což naznačuje, že HDP eurozóny bude během prognózovaného období nižší než potenciální HDP;

17.  konstatuje, že podle ECB má její měnová politika klíčový význam pro cyklické oživení hospodářství v eurozóně, které je nadále stimulováno mimo jiné zejména domácí poptávkou, je podporováno příznivými finančními podmínkami, zlepšujícími se trhy práce a reformami prováděnými některými členskými státy, které posilují produktivitu a konkurenceschopnost, přičemž jej kladně ovlivňuje i pokles cen ropy, na základě čehož se k růstu v období 2016–2019 připočítá 1,7 %;

18.  domnívá se, že – jak uvedl prezident ECB – pouze měnová politika nepostačuje k hospodářskému oživení a nemůže ani přispět k vyřešení strukturálních problémů evropského hospodářství, pokud ji nedoplní pečlivě koncipované, sociálně vyvážené a spravedlivé dlouhodobé politiky na úrovni členských států, jež budou podporovat růst a konkurenceschopnost, a pokud nebude spojena se zdravou fiskální politikou v rámci Paktu o stabilitě a růstu; dále souhlasí s ECB v tom, že je nezbytné prohloubit institucionální strukturu HMU s cílem podpořit uvedené reformy a vybudovat eurozónu, jež bude odolná vůči makroekonomickým otřesům;

19.  lituje toho, že ačkoliv nezaměstnanost klesla z úrovně 10,5 %, které dosahovala v prosinci 2015, na 9,6 %, což byl stav v prosinci 2016, celá řada zemí eurozóny se stále potýká s vysokou nezaměstnaností a agregátní poptávka v eurozóně je nadále utlumená, a to i s ohledem na to, že pokračující nerovnost v EU může poškodit zdravý a inkluzivní hospodářský rozvoj; vyzývá proto k zavedení politik, které budou zaměřeny na zvýšení produktivity a budou klást důraz na dovednosti usnadňující další tvorbu pracovních míst a zvyšování mezd;

20.  bere na vědomí analýzu dopadů politik ECB v oblasti přerozdělování, která je součástí výroční zprávy ECB; vyzývá ECB, aby dále zkoumala dopad své měnové politiky na přerozdělování, mimo jiné na nerovnosti v příjmech, a aby tento průzkum zohlednila v kontextu vytváření měnové politiky;

21.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění plné účinnosti měnové politiky je třeba nerovnováhy běžného účtu korigovat kombinací řádných fiskálních a hospodářských politik s reformami zvyšujícími produktivitu;

Nabídka úvěrů a bankovní dohled

22.  zdůrazňuje, že ačkoli růst peněžního agregátu M1 činil v roce 2016 8,8 %, meziroční růst peněžního agregátu M3 nadále činí pouze 5 %, což svědčí o tom, že transmise měnové politiky není zcela účinná, a poukazuje na měnové anomálie, jakož i nedostatek vhodné nabídky úvěrů; zdůrazňuje proto význam unie kapitálových trhů, jež by mohla nabídnout alternativní formy financování hospodářství v obdobích, kde se banky potýkají s problémy;

23.  uznává, že měnová politika do určité míry snížila úvěrové náklady a pomohla zlepšit přístup podniků i domácností v eurozóně k financím, což se obzvláště projevilo v některých členských státech, jak ve své výroční zprávě za rok 2016 konstatovala ECB, která uvedla, že pokud jde o náklady domácností na úvěry v eurozóně, stále existují mezi jednotlivými zeměmi rozdíly; domnívá se tedy, že vliv této politiky je omezený, protože poptávka po úvěrech je utlumená, bankovní systémy některých členských států se stále potýkají se strukturálními problémy a mezi samotnými finančními institucemi nepanuje důvěra;

24.  vybízí k dalšímu zlepšení přístupu malých a středních podniků k úvěrům, což v hospodářském rozvoji podpoří začleňování;

25.  vítá skutečnost, že sazby u velmi malých úvěrů od roku 2015 nadále klesají rychleji než sazby u velkých úvěrů, což přispívá k dalšímu zužování rozpětí mezi velmi malými a velkými úvěry; mimoto konstatuje, že rozpětí mezi sazbami u malých a velkých úvěrů je nyní ve všech zemích eurozóny podobné;

26.  konstatuje, že pokud by období téměř ploché výnosové křivky úrokových sazeb trvalo déle, mohlo by to ovlivnit stabilitu a ziskovost bankovního systému; souhlasí nicméně s hodnocením ECB v tom, že ziskovost bank závisí nakonec na jejich obchodním modelu, na jejich struktuře a rozvaze bez ohledu na nízké úrokové sazby; poznamenává rovněž, že bankovní sektor EU se vyznačuje rozmanitostí, a to nejen z důvodu národních zvláštností, a že tato rozmanitost současně přispívá ke stabilitě finančního systému;

27.  uznává, že zatímco současná politika nízkých úrokových sazeb má dočasný příznivý vliv na úroveň úvěrů v selhání, velká rizika související s úvěry v selhání by se měla řešit účinně a strukturovaně; aniž jsou dotčeny pravomoci Parlamentu týkající se právních předpisů první úrovně, bere na vědomí snahy ECB a jednotného mechanismu dohledu, pokud jde o dozor nad bankami v eurozóně a pomoc těmto bankám v zájmu omezení jejich expozice vůči úvěrům v selhání, a především bere na vědomí pokyny pro banky, jež v březnu 2017 vydala ECB ohledně řešení úvěrů v selhání, její kroky týkající se jednotlivých bank a akční plán schválený Radou ECOFIN dne 11. července 2017; poukazuje na to, že k řádnému provedení akčního plánu Rady je nutné společné úsilí bank, orgánů dohledu, regulačních orgánů a vnitrostátních orgánů; vyzývá k provedení zátěžových testů, které by se vyznačovaly širokým pokrytím, metodologickou relevancí a spolehlivostí; doporučuje bedlivě sledovat vývoj na trzích s nemovitostmi; domnívá se, že všechna další opatření by měla zajistit naprosté respektování výsad Evropského parlamentu;

Program nákupu cenných papírů podnikového sektoru

28.  vítá zlepšení, kterých ECB dosáhla při zveřejňování seznamu cenných papírů držených Eurosystémem v rámci programu ECB pro nákup cenných papírů podnikového sektoru, ale poznamenává, že tento program přináší přímé výhody především velkým společnostem;

29.  vyzývá ECB, aby i nadále zajišťovala naprostou transparentnost, pokud jde o zveřejňování objemů nákupů v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru v přiměřené lhůtě; vyzývá ECB, aby zveřejnila všechny údaje z programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru v jediné, uživatelsky vstřícné tabulce, která by mohla podpořit odpovědnost za provádění programu vůči veřejnosti; zdůrazňuje, že při ukončení programu by v každém případě měla být zajištěna úplná transparentnost; mimoto vyzývá ECB, aby v zájmu zamezení možným narušením trhu zveřejnila platná kritéria týkající se způsobilosti podnikových dluhopisů k nákupu v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru; zdůrazňuje, že způsobilost dluhopisů podléhá kritériím řízení rizik a nikoli velikosti emitujících společností;

Další výzvy

30.  konstatuje, že ECB je coby orgán EU zavázána k plnění Pařížské dohody;

31.  souhlasí s tím, že dobře fungující, diverzifikovaný a integrovaný kapitálový trh by podpořil transmisi jednotné měnové politiky; je toho názoru, že unie kapitálových trhů by měla hrát klíčovou roli při rozšiřování objemu kapitálu v EU; vyzývá k postupnému, včasnému a úplnému dokončení a zavedení unie kapitálových trhů;

32.  bere na vědomí kladné stanovisko ECB ke zřízení evropského systému pojištění vkladů (European deposit insurance scheme, EDIS) jakožto třetího pilíře bankovní unie; zdůrazňuje klíčovou úlohu pojištění vkladů pro budování důvěry a zajištění stejné bezpečnosti vkladů v celé bankovní unii; zdůrazňuje, že systém EDIS by mohl pomoci dále posílit a zabezpečit finanční stabilitu; uznává, že sdílení rizik musí jít ruku v ruce se snižováním rizik;

33.  bere na vědomí úvahy Komise o vytvoření evropských a bezpečných aktiv pro bankovní unii eurozóny;

34.  bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů ECB o doporučení pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jímž se mění článek 22 statutu ESCB a ECB, které bylo přijato dne 23. června 2017 a jež poskytuje právní základ umožňující Eurosystému plnit úlohu emisní centrální banky v rámci navrhované reformy struktury dohledu nad ústředními protistranami zúčtování, čímž se ECB přiznává pravomoc regulovat činnost systémů zúčtování, mimo jiné ústředních protistran zúčtování, aby mohla efektivně čelit rizikům, jež tyto systémy představují pro bezproblémové fungování platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky; v současné době doporučení posuzuje a se zájmem očekává diskuse o tomto návrhu;

Fyzické peníze a digitální měny

35.  souhlasí s ECB, pokud jde o význam fyzických peněz coby zákonného platidla, vzhledem k tomu, že euro je jediným zákonným platidlem v eurozóně, a připomíná všem členským státům eurozóny, že přijímání euromincí a eurobankovek by mělo být pravidlem v maloobchodních transakcích, aniž by bylo dotčeno právo uvedených členských států zavést horní hranice pro hotovostní platby za účelem boje proti praní peněz, daňovým podvodům, financování terorismu a organizované trestné činnosti; navrhuje, že v rámci Eurosystému by měly být vydány pamětní bankovky Karla Velikého, které by rovněž byly zákonným platidlem;

36.  bere na vědomí probíhající debaty o „digitální měně centrální banky“ či „digitální měnové bázi“, která by byla zpřístupněna celé řadě protistran, včetně domácností; vybízí Komisi a ECB, aby s cílem zlepšit přístup veřejnosti k platebním systémům takové systémy, které fungují současně s fyzickými penězi, prostudovaly a aby posoudily rovněž případné náročné úkoly vyplývající z monopolu ECB na emisi peněz; zdůrazňuje, že pokrok na poli virtuálních měn nesmí vést k omezení plateb v hotovosti nebo ke zrušení hotovosti;

37.  zdůrazňuje, že pro finanční sektor je důležitá kybernetická bezpečnost; vítá činnost ECB v této oblasti, mimo jiné zahájení pilotního systému pro oznamování závažných kybernetických bezpečnostních incidentů v únoru 2016 a spolupráci v rámci G7;

Odpovědnost a transparentnost

38.  žádá ECB, aby pokračovala v poskytování nezbytné podpory Řecku i jakémukoli jinému členskému státu, pokud jde o přezkum dokončení programu finanční pomoci; domnívá se, že aniž by byla dotčena její nezávislost, mohla by taková podpora zahrnovat zařazení řeckých státních dluhopisů do programu nákupu aktiv veřejného sektoru na základě kritérií způsobilosti uplatňovaných ve všech členských státech a rozšíření třetího programu nákupu krytých dluhopisů na řecké veřejnoprávní a soukromé subjekty v souladu s týmiž kritérii způsobilosti;

39.  vyzývá ECB, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu posoudila veškeré důsledky vystoupení Spojeného království z EU a aby byla připravená nachystat přesun bank a jejich aktivit do eurozóny; považuje za krajně důležité posílit dohled nad zúčtováním vzájemných operací v eurech mimo eurozónu, a zabránit tak nedostatkům v oblasti dohledu a problémům s finanční stabilitou; začíná na úrovni výborů projednávat návrh Komise z června 2017, kterým se mění nařízení o infrastruktuře evropských trhů, pokud jde o dohled nad ústředními protistranami zúčtování, aby docílil tohoto posílení;

40.  konstatuje, že Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje považuje zisky ECB z měnových příjmů za jeden z možných nových vlastních zdrojů pro rozpočet EU; zdůrazňuje, že učinit z těchto zisků vlastní zdroj EU by vyžadovalo změnu statutu ESCB a ECB, jakož i úpravy, které by zohlednily zvláštní situaci členských států, které nejsou členy eurozóny;

41.  domnívá se, že nezávislost ECB a tedy i míra její odpovědnosti musí být úměrné jejímu významu; zdůrazňuje, že povinnosti a úkoly ECB si žádají transparentnost vůči široké veřejnosti a větší odpovědnost vůči Parlamentu; zdůrazňuje, že je nutné předkládat užší seznamy kandidátů, aby Parlament mohl plnit svou institucionální funkci při jmenování prezidenta, viceprezidenta a dalších členů Výkonné rady ECB;

42.  upozorňuje, že měnový dialog je důležitým nástrojem k zajištění transparentnosti rozhodnutí týkajících se měnové politiky ve vztahu k Parlamentu, a tím i vůči široké veřejnosti; vítá pravidelnou přítomnost prezidenta ECB a dalších členů Výkonné rady a dialog s nimi v rámci měnového dialogu a dalších formátů; domnívá se, že měnový dialog by bylo možné zlepšit, a to mimo jiné upravit tak, aby v jeho rámci i v rámci jiných formátů došlo k posílení zaměření, interaktivity a významu výměn názorů s prezidentem ECB a dalšími členy Výkonné rady ve smyslu doporučení a zpětné vazby odborníků na měnovou politiku, které si Hospodářský a měnový výbor vyžádal v březnu 2014; vyzývá rovněž úředníky ECB, aby pokračovali v praxi zasílání písemných odpovědí v případech, kdy po výměnách názorů zůstanou některé záležitosti nevyřešeny;

43.  vítá rozhodnutí, které ECB přijala v roce 2016, a sice zveřejnit ve své výroční zprávě svou zpětnou vazbu ke vstupním informacím Parlamentu, a vybízí ECB, aby pokračovala v úsilí o zajištění transparentnosti a tedy lépe objasňovala svá opatření měnové politiky; připomíná svou žádost určenou ECB, aby do své výroční zprávy doplnila kapitolu nebo přílohu, jež bude obsahovat komplexní zpětnou vazbu ke zprávě Parlamentu z předchozího roku;

44.  žádá ECB, aby zajistila, že členové jejího interního výboru pro audit budou nezávislí; naléhavě vyzývá ECB, aby v zájmu zamezení vzniku střetu zájmu zveřejnila prohlášení členů Rady guvernérů o finančních zájmech; naléhavě vyzývá ECB, aby zajistila, aby etické komisi nepředsedal bývalý prezident, bývalí členové Rady guvernérů ECB, ani kdokoliv jiný, jehož působení v této komisi by mohlo vést ke střetu zájmů; vyzývá Radu guvernérů ECB, aby dodržovala služební řád a kodex chování EU a vyžadovala dvouleté období profesní nečinnosti od ukončení mandátu členů; zdůrazňuje, že členové Výkonné rady ECB by v zásadě neměli být současně členy fór či jiných organizací, jejichž členy jsou i vedoucí pracovníci bank, nad nimiž ECB vykonává dohled, pokud není jejich členství v souladu se zavedenou praxí na globální úrovni a pokud se jich ECB neúčastní vedle dalších centrálních bank, jako je americká centrální banka (Fed) nebo japonská centrální banka (Bank of Japan); domnívá se, že v těchto případech by ECB měla přijmout vhodná opatření, která by zabránila možnému ovlivňování její úlohy v oblasti dohledu, a neměla by se účastnit diskuzí týkajících se jednotlivých bank, nad nimiž vykonává dohled; bere na vědomí doporučení evropského veřejného ochránce práv ze dne 15. ledna 2018 ohledně zapojení prezidenta ECB a členů jejích rozhodovacích orgánů ve „Skupině třiceti“;

45.  vyzývá ECB, aby přijala jasnou a veřejnou politiku týkající se oznamovatelů;

46.  konstatuje, že nynější systém zaměstnávání dočasných zaměstnanců ECB, který využívá mimo jiné opakovaně uzavírané smlouvy na dobu určitou, může vyvolávat nestabilitu v pracovním prostředí a ohrožovat profesní soudržnost v rámci ECB; je znepokojen údajnými případy „bratříčkování“ a vysokou mírou nespokojenosti mezi zaměstnanci ECB; bere na vědomí a vítá iniciativy ECB, jejichž cílem je řešit tyto problémy, a to mimo jiné prostřednictvím dialogu se zástupci zaměstnanců, a vybízí ECB, aby tato úsilí zesílila; vyzývá ECB, aby zajistila rovné zacházení a rovné příležitosti pro všechny své zaměstnance a zaručila v tomto orgánu rovněž důstojné pracovní podmínky;

47.  vítá úsilí ECB o jasnější a transparentnější postupy, pokud jde o poskytování nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA) a určení její tvorby cen v souladu s dohodou o ELA z května 2017; upozorňuje, že poskytování likvidity centrální banky institucím v eurozóně by mohlo být lépe objasněno;

48.  vítá skutečnost, že ECB zveřejňuje svá rozhodnutí s obecnou působností, nařízení, doporučení a stanoviska, a výrazně tak snižuje počet výjimek ze zveřejňování informací; žádá ECB, aby zvýšila transparentnost vůči veřejnosti, a to i prostřednictvím veřejných konzultací, jestliže zveřejňování výrazně nenarušuje fungování trhů;

49.  zdůrazňuje, že dozorčí úloha ECB a její úloha v oblasti měnové politiky by neměly být zaměňovány, ani by při provádění hlavních činností neměly vést ke vzniku střetů zájmů;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 70.
(2) Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.
(3) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/20170410_feedback_on_the_input_provided_by_the_european_parliament.en.pdf?384c7fc03ceda115fe0e9aa7cf378e07


Urychlení inovací v oblasti čisté energie
PDF 470kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie (2017/2084(INI))
P8_TA(2018)0026A8-0005/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Urychlení inovací v oblasti čisté energie“ (COM(2016)0763),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla ratifikována Evropskou unií dne 4. října 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané „Směrem k integrovanému strategickému plánu (SET) pro energetické technologie: urychlení transformace evropského energetického systému (C(2015)6317),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. prosince 2015 nazvané „Směrem k evropské energetické unii“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 30. listopadu 2016 na nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie (COM(2016)0759), a zejména na jeho rozměr „výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti energetické unie“, především na jeho článek 22 – Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovaci a konkurenceschopnosti,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvané „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2017)0376),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0005/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výzkum a inovace představují samostatný rozměr energetické unie EU, přičemž výzkum, vývoj a inovace v energetické oblasti jsou pro EU klíčovými hnacími silami pro dosažení vedoucího postavení v průmyslu, globální konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, ale i celkové energetické bezpečnosti v EU, neboť snižuje závislost na dovozu energie a podporuje účinné a udržitelné využívání všech domácích energetických zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že EU zůstává globálním lídrem v oblasti vysokohodnotných inovací na poli nízkoemisních energetických technologií, mimo jiné v souvislosti s energetickou účinností, využíváním energie z obnovitelných zdrojů a s novými čistými technologiemi, a že jí tento stav poskytuje pevný základ pro další významný posun, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti čisté energie, včetně vývoje baterií pro účely elektromobility a ukládání energie; vzhledem k tomu, že klíčové pro toto vedoucí postavení jsou ambiciózní a cílené politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména politiky vycházející z rámce pro tuto oblast do roku 2030 a také z energetického plánu do roku 2050; vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři přijali konkrétní závazky v této oblasti; vzhledem k tomu, že EU musí i nadále zůstat ve svých politikách a nástrojích cílevědomá, aby vysílala správné investiční signály a aby v oblasti výzkumu a inovací na poli čisté energie neztratila svou vedoucí pozici na trhu;

C.  vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti energetické účinnosti a inovací a výzkumu a vývoje založených na využívání energie z obnovitelných zdrojů jsou klíčem k budoucí konkurenceschopnosti EU, včetně evropského průmyslu; vzhledem k tomu, že se Evropská unie stane „světovou špičkou v oblasti obnovitelných zdrojů energie“, pouze pokud bude zavádět nákladově účinné inovace a vynaloží-li intenzivní úsilí ve výzkumu a vývoji v tomto specifickém odvětví; vzhledem k tomu, že zavedení zásady „energetické účinnosti v první řadě“ musí být podpořeno silnou inovační politikou na evropské úrovni, zejména pokud jde o systémovou integraci;

D.  vzhledem k tomu, že plně funkční a konkurenceschopný vnitřní trh s energií s náležitým regulačním rámcem a infrastrukturou je základním předpokladem pro další podněcování výzkumu, vývoje a inovací a zajištění co největšího pronikání nových čistých technologií na trh ve všech regionech EU, neboť umožňuje dosažení úspor z rozsahu a poskytuje regulační a investiční jistotu, díky čemuž může Unie plně využít potenciálu spojeného s technologicky neutrálními energetickými inovacemi, které zvyšují účinnost a podporují udržitelné využívání zdrojů energie s nízkými emisemi a řešení a technologie na bázi decentralizované výroby, skladování a přepravy energie;

E.  vzhledem k tomu, že inovace v oblasti čisté energie by rovněž měly přispívat k poskytování cenově dostupných dodávek energie pro evropské spotřebitele tím, že jim pomohou využívat nižší sazby za energii a uplatňovat větší kontrolu nad svou spotřebou a výrobou energie a nabídnou jim méně energeticky náročné výrobky a služby;

F.  vzhledem k tomu, že politika EU a jejích členských států v energetické oblasti a jejich finanční nástroje, včetně relevantních veřejných investic, by měly být navrženy tak, aby plně využívaly zrychlujícího se technického vývoje a měly by se zaměřit především na postupný přechod na čisté vysoce účinné energetické systémy s nízkými emisemi; vzhledem k tomu, že financování ze soukromého sektoru je z důvodu nejistoty na trhu a technologické či vědecké nejistoty často nedostatečné nebo není k dispozici; vzhledem k tomu, že EU musí vyslat silné a konzistentní signály a vytvářet pobídky s cílem poskytnout investorům jistotu a podpořit soukromé investice do inovací, výzkumu a vývoje v oblasti čisté energie a zavádění jejích výsledků v praxi;

G.  vzhledem k tomu, že inovace jsou poháněny především inovátory a poptávkou na trhu; vzhledem k tomu, že Komise by měla zaměřit své úsilí především na vytvoření vhodného rámce pro inovátory, a to od zjednodušení přístupu k financování výzkumu, až po přeměnu znalostí na komerčně životaschopné výrobky; vzhledem k tomu, že užitečná mohou být v této souvislosti partnerství mezi výzkumnými pracovníky a příslušnými průmyslovými partnery;

H.  vzhledem k tomu, že energetické dotace ovlivňují tržní ceny, jelikož zakrývají skutečné náklady na energii z různých zdrojů a skutečné náklady na energetické technologie, což má negativní dopad na podmínky pro výzkum a investice do inovací v oblasti čisté energie, jakož i případné uvádění jejich výsledků v praxi; vzhledem k tomu, že dotace by měly být postupně odstraňovány a jejich využívání by se v mezidobí mělo omezit pouze na dočasné nástroje zaměřené na vytvoření rovných podmínek a konkurenčního trhu, s cílem usnadnit zavádění nových čistých technologií, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

I.  vzhledem k tomu, že při vytváření konkrétní politiky a pobídek zaměřených na podporu čistých, nízkoemisních a energeticky účinných řešení a technologií na úrovni EU by se mělo přihlížet k posouzení životního cyklu emisí skleníkových plynů u jednotlivých zdrojů energie, a to i pokud jde o udržitelnou těžbu surovin a minerálů; vzhledem k tomu, že v oblasti čisté energie by se měl klást důraz na ty inovace, které mají přímý význam pro občany a výrobce-spotřebitele, a umožnit tak jejich účast na energetické transformaci a samotnou transformaci učinit cenově dostupnější;

J.  vzhledem k tomu, že výzkum a inovace v oblasti energií byly uznány jako prioritní oblast v rámci 7. rámcového programu a programu Horizont 2020 a že by měly zůstat jednou z priorit 9. rámcového programu s ohledem na závazky Unie v rámci energetické unie a Pařížské dohody, tak aby se pákovým efektem účinněji podpořilo veřejné a soukromé financování výzkumu a vývoje a přispělo se ke snížení investičních rizik u většiny perspektivních inovací v oblasti čisté energie, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů;

K.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy představuje třetinu celkové energetické spotřeby EU, skýtá obrovský potenciál z hlediska energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku, a mělo by tudíž hrát zásadní roli při přechodu na nová energetická řešení a k nízkouhlíkové společnosti;

1.  vítá sdělení Komise vytvářející rámec pro urychlení inovací EU v oblasti čisté energie; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit regulační a finanční rámec pro inovace v energetice, který bude soudržný s energetickým plánem EU do roku 2050 a jejími závazky v rámci Pařížské dohody a který bude podporovat účinné a udržitelné využívání všech zdrojů energie, čímž se dosáhne energetických úspor a dalších přínosů, a to i v oblasti zdraví, bezpečnosti a kvality ovzduší a vody, při současném zajištění konkurenceschopnosti průmyslu Unie, jejího energetického zabezpečení, souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o EU, jakož i komplexní odpovědi na otázky týkající se životního prostředí; je si vědom toho, že rámec pro urychlení inovací EU v oblasti čisté energie je nedílnou součástí širšího souboru legislativních návrhů „Čistá energie pro všechny Evropany“, a že by se proto měly posílit jeho jednotlivé prvky, závazky Unie přijaté v rámci Pařížské dohody a legislativa týkající se širší energetické unie a jejích principů, zejména těch, které se odrážejí v klimatickém a energetickém rámci do roku 2030 a v plánu na období do roku 2050, při dodržení ustanovení článků 191 a 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

2.  uvědomuje si, že úspěšné využívání inovací v energetické oblasti je mnohostrannou výzvou, která zahrnuje otázky týkající se nabídky a poptávky v rámci hodnotového řetězce, lidského kapitálu, dynamiky trhu, regulace, inovací a průmyslové politiky; zdůrazňuje, že tato výzva vyžaduje zapojení občanů – jak spotřebitelů, tak výrobců-spotřebitelů – a také širokého spektra zainteresovaných stran, včetně akademické obce, organizací zabývajících se výzkumem a inovacemi, malých a středních podniků, startupů, energetických a stavebních společností, poskytovatelů mobility, poskytovatelů služeb, výrobců zařízení, společností působících v oblasti informačních technologií a telekomunikací, finančních institucí, unijních, vnitrostátních, regionálních a místních subjektů, komunit využívajících obnovitelné zdroje energie, nevládních organizací, vzdělávacích subjektů a osob formujících veřejné mínění; zdůrazňuje význam nových obchodních modelů využívajících inovativní digitální technologie mimo jiné s cílem optimalizovat vlastní výrobu, skladování, výměnu a vlastní spotřebu místní čisté energie a zlepšit přístup domácností k obnovitelným zdrojům energie, zejména v oblastech s energetickou chudobou;

3.  domnívá se, že nákladově účinná energetická transformace směrem k systémům, které budou šetrné k životnímu prostředí, zaměřené na spotřebitele, více digitalizované a decentralizované, s aktivními výrobci-spotřebiteli a aktivními vyrábějícími a zároveň spotřebovávajícími komunitami, se neobejde bez výzkumu a využívání inovací ve všech odvětvích energetického systému, včetně technicky nespecifických a systémových řešení, včetně těch, která jsou zaměřena na energetickou účinnost a decentralizovanou výrobu energie; uvědomuje si, že tento přechod podporuje nové organizační modely, zejména pokud jde o výrobu, přepravu, distribuci a skladování energie a elektromobilitu, řízení podniků a potřeby, stejně jako poskytování služeb; uznává, že jsou zapotřebí společné standardy s cílem podpořit propojený a digitalizovaný energetický systém; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou při zavádění systémových inovací v oblasti energie sehrát velké udržitelné pilotní projekty, včetně těch komunitních;

4.  připomíná, že energetická účinnost by měla být průřezovou horizontální prioritou politiky EU v oblasti výzkumu a inovací, která se bude vztahovat na všechna odvětví a nebude se omezovat pouze na projekty související s energetikou a bude systematicky podporovat a stimulovat produkci energeticky účinnějších postupů, služeb a zboží, přičemž by zároveň měla být dodržována zásada „energetické účinnosti v první řadě“, a to v rámci celého energetického řetězce, od výroby, přepravy a distribuce, až po konečné využití;

5.  uznává význam další liberalizace evropských trhů s energií, zejména prostřednictvím odstraňování překážek pro volnou tvorbu cen a prostřednictvím ukončování energetických dotací s cílem usnadnit další inovace a zavádění nových technologií, které povedou k udržitelnějšímu využívání energie a podpoří vznikající dodávky energie z obnovitelných zdrojů, a vytvořit rovné podmínky a konkurenční trh schopný poskytnout spotřebitelům a podnikům lepší řešení;

Soudržnost činností EU

6.  poznamenává, že výzkum, vývoj a inovace v oblasti čisté energie závisí na stabilitě trhu a předvídatelnosti a jistotě regulačního rámce, což vyžaduje ambiciózní a realistickou dlouhodobou politickou vizi, včetně energetických a klimatických cílů a závazků, neustálých cílených pobídek a „trpělivého“ vlastního kapitálu, aby se vytvořily rovné podmínky mezi technologiemi s cílem usnadnit nové inovace, ulehčit dodávky energie, omezit překážky pro vstup na trh a umožnit, aby inovace v oblasti čisté energie dosáhly kritické úrovně nezbytné pro rozšíření na trhu; vítá a podporuje zaměření na klíčové technologie, jež potvrdil Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) a sdělení Komise; znovu připomíná ustanovení článku 194 SFEU a poznamenává, že se musí odrážet v politikách a finančních nástrojích podporujících inovace v oblasti čisté energie; zdůrazňuje však, že je třeba stanovit vyšší prioritu pro průřezové, systémové inovace v energetické oblasti a opatření na podporu vzdělávání a podnikání, neboť inovace se nezakládají pouze na technologiích; zdůrazňuje, že je třeba, aby se v rámci tohoto systémového přístupu mohla účinně začleňovat různá existující i vývojem procházející řešení, a to zejména pokud jde o energetickou účinnost a integraci obnovitelných zdrojů energie; vyzývá k tomu, aby evropské technologické a inovační platformy byly používány jako pomocníci při vyhledávání perspektivních inovací v oblasti čisté energie, které si zaslouží cílenou podporu;

7.  naléhavě žádá Komisi a členské státy a případně i regionální orgány, aby zavedly mechanismy pro koordinaci unijních, vnitrostátních a regionálních programů výzkumu a energetických inovací s cílem posílit součinnost a zabránit zdvojování činností, čímž se zajistí co nejúčinnější využití stávajících zdrojů a infrastruktury, jakož i energetických zdrojů dostupných v členských státech, aby se maximalizovalo rozšíření nových technologií a inovací na trhu a podpořily se nové modely podnikání napříč celou EU; je přesvědčen, k dosažení tohoto cíle by mohlo přispět zahrnutí příslušných informací do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; zdůrazňuje v této souvislosti význam propagování výměny osvědčených postupů a informací a zefektivnění pravidel účasti všech organizací, podniků, univerzit a institucí jak z EU, tak ze třetích zemí, na programech energetických inovací;

8.  vítá závazek Komise pokračovat ve financování základního výzkumu prostřednictvím programu Horizont 2020 a Evropské rady pro výzkum; zdůrazňuje potřebu dalšího posílení financování společného výzkumu v rámci společenských výzev programu Horizont 2020 v oblasti energetiky, ale také zefektivnění energetických inovací v rámci dalších společenských výzev; bere na vědomí návrh Komise posílit inovace vytvářející trh prostřednictvím vytvoření Evropské rady pro inovace jako doplňku k Iniciativě pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, což přispěje k podpoře průlomových inovací, které mohou zachytit a vytvořit nové trhy; domnívá se, že vytvoření tržních finančních nástrojů (jako jsou půjčky a vlastní kapitál) by nemělo být na úkor financování grantů, které umožňuje neziskovým a veřejným subjektům, jako jsou akademická obec, univerzity a občanská společnost, účastnit se nadnárodních evropských projektů vysoké hodnoty;

9.  zůstává znepokojen velkým počtem a složitostí stávajících finančních nástrojů a zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší provázanost příslušných fondů, včetně strukturálních, zaměřených na projekty v oblasti čisté energie, a větší srozumitelnost stávajících finančních nástrojů na úrovni EU a členských států; vyzývá Komisi, aby zmapovala jednotlivé nástroje pro podporu a financování v celém hodnotovém řetězci, a domnívá se, že by se měla zvážit možnost sdružení různých nástrojů s přihlédnutím k tomu, že nesmí být narušena jejich doplňkovost; dále se domnívá, že některé členské státy nemají kapacitu na podporu opatření pro inovace v oblasti energií, zejména prostřednictvím vnitrostátních programů finanční podpory, a v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby dále posílila tyto kapacity a současně zajistila ucelený a zjednodušený rámec EU pro financování inovací v oblasti čisté energie;

10.  vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení výkonu svých finančních nástrojů a fondů v oblasti energetiky a aby, pokud budou zjištěny konkrétní problémy, nesrovnalosti či nutnost zlepšení, poskytla „rychlou“ odpověď v zájmu zlepšení těchto nástrojů a aby výše uvedené nástroje a fondy přizpůsobila novým cílům EU v oblasti energetiky;

11.  vyzývá Komisi, aby navrhla jako součást průmyslové politiky Unie cílený, dlouhodobý a technologicky neutrální energetický rozměr založený na energetické účinnosti, další liberalizaci trhu a větší transparentnosti, tak aby se napomáhalo bránit investicím do uvízlých aktiv; zdůrazňuje, že tento rozměr by měl být nedílnou součástí strategického a akčního plánu Unie v oblasti průmyslu; vyzdvihuje úlohu inovační procesů a technologií při zvyšování výkonu energeticky náročných průmyslových odvětví z hlediska emisí; vyzývá Komisi, aby zařadila energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů do popředí výzkumu a inovací, a vybízí členské státy, aby příjmy z dražeb v rámci ETS odpovědně investovaly do energetické účinnosti a udržitelných nízkouhlíkových technologií; vyzdvihuje vytvoření inovačního fondu pro podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů během fáze IV ETS; považuje za zásadní podporu systému otevřených inovací, kdy průmysl a podniky spojí své expertní znalosti a společně vyvíjejí vysoce kvalitní a udržitelná řešení; uznává úlohu, kterou hraje fórum pro konkurenceschopnost průmyslu v oblasti čisté energie, pokud jde o rozšiřování klíčových energetických inovací, mimo jiné v odvětví fotovoltaické a větrné energie, ale potenciálně, mimo jiné, i v oblasti skladování elektrické energie, zachycování a uchovávání uhlíku a v oblasti biologických procesů využívaných k výrobě energie; vítá závazek Komise podporovat iniciativy vedené průmyslem s cílem propagovat vedoucí postavení EU v oblasti čisté energie a nízkouhlíkových technologií;

12.  připomíná, že fotovoltaické odvětví musí být v centru evropské průmyslové politiky, aby se uspokojily požadavky rostoucího globálního trhu v kontextu dnešní doby, kdy se většina fotovoltaických článků a modulů vyrábí mimo Evropskou unii, především v Číně; zdůrazňuje, že je nutné, aby se EU plně zapojila do nového investičního cyklu, aby si udržela své vedoucí postavení v oblasti výzkumu a vývoje na poli výrobních strojů pro fotovoltaiku a v dalších segmentech, jako např. co se týče invertorů, surovin, stavební integrované fotovoltaiky, provozu a údržby a rovnováhy systémů; dále zdůrazňuje potřebu zachovat si odborné znalosti v oblasti systémové integrace, jako jsou drobná fotovoltaická řešení pro rozvojové země;

13.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se při řešení otázek týkajících se energetického a souvisejících odvětví více snažily o podporu inovací spojených s udržitelným získáváním surovin, lepší koncepcí produktů a s recyklací a opětovným využitím a kaskádovým použitím stávajících kovů a materiálů v rámci cyklického hospodářství a energetických úspor;

14.  je si vědom propojení mezi digitalizací, informačními technologiemi a výzkumem a inovacemi v oblasti energetiky, zejména pokud jde o lepší shromažďování údajů, interoperabilitu, související bezpečnost údajů a záruky soukromí; domnívá se, že technologie distribuované účetní knihy, jako je například blockchain systém, mohou hrát svou úlohu při zlepšování účinnosti procesů spojených se spotřebou energie a při podpoře zapojení občanů do transformace energetického systému, a to i prostřednictvím přímého („peer-to-peer“) obchodování s energií; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu podpořila, zlepšila příslušný regulační rámec a zajistila soudržnost souvisejících aspektů energetické unie, jednotného digitálního trhu, strategií v oblasti kybernetické bezpečnosti a Evropského rámce pro ochranu údajů, s cílem posílit schopnost Unie stát v čele tohoto nového trendu;

15.  vyzývá Komisi, aby vytvořila specializovanou meziútvarovou skupinu, jejímž úkolem bude mimo jiné:

   a) umožnit nové společné plánování politiky v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit soudržnost a provázanost a vyhnout se častým změnám priorit;
   b) určit příslušné zainteresované strany v rámci širších ekosystémů energetických inovací, a to na všech úrovních a ve všech odvětvích, včetně větrné energie na moři a dalších technologií využívajících obnovitelné zdroje energie;
   c) identifikovat stávající fóra zainteresovaných stran zaměřená na výzkum a inovace, zejména na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů; podporovat vytváření seskupení, začlenění do mezinárodních sítí vytvářejících hodnoty, investice a inovace; poskytovat nástroje pro výměnu informací mezi odvětvími, obory a regiony, a to i pokud jde o projekty v oblasti energetických inovací, celostátní a místní dlouhodobou politiku energetických inovací, možnosti společných investic, přijetí transformace energetiky ze strany občanů a iniciativy zdola;
   d) stimulovat veřejné orgány na všech úrovních, aby rozvíjely plány na zvyšování kapitálu a stimulovaly inovace v oblasti čisté energie s cílem podpořit důvěru investorů a spustit mobilizaci soukromého kapitálu;
   e) vytvořit přehled osvědčených postupů, politických a finančních nástrojů v energetice, a to i pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru, zadávání veřejných zakázek a daňové pobídky, výměnné a informační mechanismy, komunikační nástroje a kampaně, ale i zásady praktického postupu a technické pomoci týkající se pobídek k inovacím v oblasti čisté energie, jejich rozšíření a zapojení výrobců-spotřebitelů, aby se zajistilo, že EU bude schopná přiměřeně podporovat všechny fáze inovačního cyklu, a v neposlední řadě poskytnout praktický soubor nástrojů pro členské státy, místní orgány a zainteresované strany;
   f) posoudit způsoby vytvoření pravidel pro účast v 9. rámcovém programu a ESI fondech, která by byla vstřícná vůči inovacím, zjednodušená a flexibilní, a zaměřovala se na dosažení většího dlouhodobého dopadu, s cílem zajistit jejich lepší soulad a vyhnout se veškerému plýtvání zdroji žadatelů a podporovat špičkovou kvalitu inovací v celé Evropě;
   g) vytvořit mechanismus s cílem podpořit nadnárodní ekosystém start-upů v oblasti energetiky, včetně evropského systému inkubátorů, aby bylo zajištěno, že po uvedení energetických inovací a obchodních modelů na trh dojde k překonání „údolí smrti“ v rámci inovačního cyklu;
   h) zvýšit součinnost s programem Horizont 2020 a dalšími iniciativami v oblasti financování s cílem posílit budování kapacit v oblasti výzkumu a inovací pro málo výkonné regiony v EU;
   i) poskytovat poradenství evropským orgánům a institucím ohledně soudržných postupů zadávání veřejných zakázek s cílem podpořit širší využívání energetických inovací; pomoci formulovat konkrétní cíle pro veřejné zakázky v oblasti inovací na evropské úrovni;
   j) předložit konkrétní návrhy na vytvoření efektivní struktury jednotných kontaktních míst pro inovátory poskytujících poradenství v oblasti financování energetických inovací prostřednictvím fondů a nástrojů, které jsou k dispozici na úrovni EU, členských států a Evropské investiční banky, jakož i z jiných potenciálních soukromých zdrojů; zintenzívnit technickou pomoc tak, že bude shromažďovat informace o možnostech financování z veřejného a soukromého sektoru a žadatele bude směřovat k nejvhodnějšímu mechanismu financování, zejména v oblasti energetické účinnosti, kde je slučování malých projektů v rámci širšího portfolia nezbytné;
   k) stanovit způsoby, jak zavést do právních předpisů EU týkajících se veřejných zakázek pobídky k podpoře inovativních energetických řešení ve veřejném sektoru;

16.  zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek může být hnací silou inovací, stejně jako podpora udržitelnějšího růstu, jak uznávají i cíle udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že výběr udržitelných výrobků, služeb a veřejných prací je zásadní a může vytvořit vedoucí či nové trhy pro inovativní výrobky; vítá iniciativu Komise v rámci Iniciativy pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, pokud jde o zavádění opatření týkajících se zadávání veřejných zakázek EU, která mimo jiné povzbuzuje členské státy, aby si v oblasti nákupu inovací stanovily ambiciózní cíle; dále zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát místní a regionální orgány při vytváření dobrých příkladů a zapojení do výměny osvědčených postupů na fórech, jako je například Pakt starostů a primátorů;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby při posuzování z hlediska konkurenceschopnosti v rámci posouzení dopadů kladla větší důraz na inovační kapacitu a uplatňovala nástroj pro výzkum a inovace na všechny nové návrhy týkající se energetické politiky a přezkum stávajících právních předpisů, aniž by byla narušena jejich účinnost;

18.  žádá Komisi, aby zajistila, že její činnost bude v oblasti inovací na jedné straně a v oblasti standardů a interoperability na straně druhé plně propojena, aby si EU vytvořila vedoucí postavení v celosvětovém měřítku při stanovování standardů v rámci integrovaných odvětví v oblasti čisté energie „internetu věcí“; v této souvislosti vítá příklad vytvoření nového evropského standardu pro inteligentní zařízení, který potenciálně vytvoří nový evropský referenční jazyk pro údaje související s energií, které umožňují domácím zařízením vyměňovat si informace s jakýmkoli systémem pro hospodaření s energií;

19.  připomíná, že politiky týkající se inovací v oblasti energetiky musí být v souladu se závazkem EU zachovat a zlepšit pohlcování CO2 při současném zachování biologické rozmanitosti, zejména v lesích, na půdách a na mořích;

20.  vybízí příslušné členské státy k tomu, aby přispívaly v náležité výši ke splnění stanoveného cíle 3 % HDP EU pro výzkum a vývoj; poznamenává, že celkové zvýšení na 3 % by do výzkumu a inovací v Evropě přineslo více než 100 miliard EUR ročně; připomíná, že podle očekávání by dvě třetiny prostředků měly pocházet ze soukromého sektoru;

Dlouhodobá finanční jistota

21.  opakuje svoji výzvu k tomu, aby byl pro 9. rámcový program navržen zvýšený celkový rozpočet ve výši alespoň 120 miliard EUR, a naléhavě žádá Komisi, aby v rámci 9. rámcového programu zvýšila podíl financování projektů v oblasti udržitelné nízkoemisní energetiky alespoň o 50 % nad odpovídající částky programu Horizont 2020 a zajistila tak dostatečné financování na podporu energetické transformace EU a účinné provádění energetické unie; vyzývá zejména k navýšení finančních zdrojů 9. rámcového programu s cílem stimulovat průlomové iniciativy a inovace vytvářející trh, především ze strany malých a středních a začínajících podniků; zdůrazňuje, že je nutné stanovit náročná kritéria excelence, aby se EU stala globálním centrem inovací, výzkumu a špičkových technologií, včetně základního výzkumu; poukazuje na výsledky průběžného hodnocení programu Horizont 2020, z nichž vyplývá, že k 1. lednu 2017 tento program zaostával za svým cílem, pokud jde o výdaje v oblasti klimatu a udržitelnosti; vítá navýšení finančních prostředků programu Horizont 2020 na společenskou výzvu v odvětví energetiky v rámci rozpočtu na rok 2018, nicméně je i nadále hluboce znepokojen škrty u energetických projektů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, které považuje za neslučitelné s cíli energetické unie;

22.  znovu zdůrazňuje potřebu zlepšit kvalitu investic financovaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a zaměřit se zejména na pobídky k lepšímu geografickému přidělování zohledňující současnou nerovnováhu v geografickém pokrytí EFSI a konkrétní potřeby méně rozvinutých regionů a regionů s přechodnou podporou; uznává potřebu spolupráce s vnitrostátními podpůrnými investičními bankami, investičními platformami a způsobilými finančními zprostředkovateli prostřednictvím případného přenesení využívání záruky EU; vyzývá k výraznému posílení úlohy a kapacity Evropského centra pro investiční poradenství, zejména prostřednictvím místní přítomnosti a aktivní účasti na přípravě projektů;

23.  domnívá se, že 9. rámcový program by měl podporovat iniciativy jako „města s výhradně obnovitelnými zdroji“ zahrnující městskou a místní správu s cílem podstatně zvýšit kapacity obnovitelné energie pro elektřinu, mobilitu, vytápění a chlazení ve městech prostřednictvím inovačních projektů, které by mohly potenciálně zahrnovat inteligentní rozvodné sítě, systém pro hospodaření s energií a činnosti umožňující propojení jednotlivých odvětví a které by podpořily využívání elektrických vozidel a další opatření;

24.  uznává, že svou úlohu při podněcování k energetickým inovacím sehrávají plán SET, znalostní a inovační společenství InnoEnergy a příslušné společné technologické iniciativy; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto různé rámce lépe propojit, a to i prostřednictvím iniciativy InnovFin, fondu EFSI a celoevropského fondu fondů (či fondů fondů) rizikového kapitálu (VC FoF), který je ve fázi návrhu, jako součást koordinované strategie úzce zaměřené na inovace v oblasti čisté energie, která by právě se rozjíždějícím projektům, začínajícím a malým a středním podnikům pomáhala účinně překonávat fázi označovanou jako „údolí smrti“ a dosáhnout fáze uvedení na trh, která je potřebná ke globální expanzi; domnívá se, že klíčovou roli při mobilizaci nezbytného vlastního kapitálu by mohly sehrát účinné pobídky k investicím do energetických inovací prostřednictvím vnitrostátních investičních a penzijních fondů;

25.   připomíná, že projekty, které jsou prvního svého druhu (FOAK), jsou vysoce rizikové a nabídka kapitálu a dluhu je mnohem nižší než v případě financování osvědčených technologií s nízkými emisemi uhlíku; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby odstranila zbývající regulační překážky a navrhla zřízení kapitálového fondu SET-FOAK;

26.  uznává, že významnou úlohu při pomoci mladým společnostem získat finanční prostředky by mohla hrát Evropská rada pro inovace (EIC), a navrhuje, aby se ujala koordinace různých aspektů jednotné investiční strategie pro inovace v oblasti čisté energie; žádá o podrobnější informace o struktuře EIC a o její slučitelnosti se stávajícími nástroji na podporu inovací;

27.  domnívá se, že energetické inovace vycházející od občanů vyžadují nižší práh pro vstup na trh a nabízejí dosud nevyužité příležitosti pro financování inovací; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné účinně podpořit energetické inovace, mimo jiné prostřednictvím crowdfundingu, a aby zvážila možnost vytvoření crowdového kapitálového fondu pro inovace v oblasti energie; domnívá se, že různé nové způsoby financování by měly být dodatečné a doplňkové k těm stávajícím;

28.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok technologie inteligentních sítí a prosazování a integraci decentralizované výroby energie zdola nahoru, mimo jiné prostřednictvím klastrů a družstevních systémů; vyzývá Komisi, aby podporovala tyto oblasti inovací v odvětví čisté energie finančními mechanismy, včetně těch, které snižují riziko pro soukromé investory a omezují překážky pro veřejné investice do modernizace energetických systémů; mimoto vítá záměr Komise více využívat pobídková ocenění jako cenný nástroj na podporu průlomových inovací zdola nahoru;

29.  zdůrazňuje, že s cílem podpořit přístup zdola nahoru, pokud jde o inovace, je třeba podporovat zavádění aplikací v malém měřítku (např. NegaWatt, místní výroba, místní skladování atd.) a jejich slučování a seskupování s cílem přilákat více investic a zvýšit cenovou dostupnost, se zvláštním důrazem na domácnosti s nízkými příjmy či budovy s vícečetným obsazením;

EU jako světový lídr

30.  připomíná cíle Pařížské dohody týkající se zvyšování celosvětového úsilí o urychlení inovací v oblasti čisté energie; zdůrazňuje, že je nutné pokračovat ve financování výzkumu a sběru údajů o změně klimatu; vyzývá Komisi, aby v souladu s cíli udržitelného rozvoje prozkoumala různé prostředky, jak pomoci rozvojovým zemím a novým ekonomikám v jejich energetické transformaci, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování kapacit, a ve snižování kapitálových nákladů na projekty v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, podpořit případný přenos technologií a nabídnout řešení pro rozvoj inteligentních měst, stejně jako odlehlých a venkovských společenství, s cílem posílit ekosystémy pro energetické inovace v rozvojových zemích a poskytnout jim součinnosti při naplňování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody; v tomto směru vítá nově zřízený Evropský fond pro udržitelný rozvoj;

31.  vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu iniciativy Mise inovací, aby její účastníci mohli dodržet a naplnit svůj závazek ke zdvojnásobení ročních výdajů na výzkum a vývoj v oblasti čisté energie v období 2015–2020; zdůrazňuje, že je nutné usilovat o součinnost s dalšími globálními iniciativami, jako je například Breakthrough Energy Coalition, a s globálními kapitálovými a investičními fondy; v tomto ohledu vítá skutečnost, že EU vede výzvu Converting Sunlight Innovation Challenge (inovační výzva pro přeměnu slunečního světla) a inovační výzvu Affordable Heating and Cooling of Buildings Innovation Challenge (inovační výzva pro cenově dostupné vytápění a chlazení budov); s ohledem na výše uvedené vyzývá k prozkoumání možnosti koordinované dělby práce v oblasti energetických inovací na celosvětové úrovni;

32.  vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro vývoz technologií pro udržitelnou, čistou energii a systémová řešení, včetně zvláštního nástroje podpory a cílené pomoci ze strany delegací EU ve třetích zemích; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu prohloubených a komplexních zón volného obchodu (DCFTA) při provádění této strategie;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně prozkoumaly postupy registrace patentů, a žádá o odstranění zbytečné administrativní zátěže, která zpomaluje proces pronikání inovativních výrobků na trh a ovlivňuje vedoucí úlohu EU v rámci transformace v oblasti čisté energie;

Energetické inovace vycházející od občanů

34.  je přesvědčen, že urychlení inovací v oblasti čisté energie si od Evropanů vyžádá změnu způsobu uvažování, neboť je třeba přejít od pouhého povědomí o energetických otázkách k hlubšímu porozumění změnám v chování, zejména pokud jde o úspory energie a nové vzorce výroby a spotřeby, které jsou nezbytné, pokud máme dostát naléhavým výzvám udržitelného růstu a plně zužitkovat výhody digitální revoluce a inovací ve všech oborech s cílem uspět v transformaci energetiky; konstatuje, že inovace mohou občanům umožnit, aby hráli aktivnější úlohu při výrobě energie, včetně dodávek vlastní energie do rozvodné soustavy, a aby přispívali k účinnějšímu využívání energie tím, že sníží spotřebu energie v domácnosti, což povede k omezení emisí i k finančním úsporám;

35.  zdůrazňuje nutnost posílit znalostní základnu Evropy a snížit roztříštěnost prostřednictvím podpory kvality v oblasti vědy a vzdělávání s cílem vytvořit výzkumná centra, která budou patřit ke světové akademické špičce; zdůrazňuje potřebu vypracovat strategii, která zajistí, že Evropa přiláká zahraniční talenty a současně udrží vztahy se špičkovými evropskými talenty v zahraničí; uznává, že kvalifikovaná pracovní síla dává Evropě velkou výhodu a je hlavní hnací silou rozvoje investic do výzkumu, vývoje a inovací;

36.  uznává význam plně demokratického zapojení evropských občanů a společenství jako nezbytné součásti úspěšné energetické transformace; zároveň zdůrazňuje, že účinné provádění této transformace vyžaduje otevřenost, transparentnost a rovné podmínky a musí být založeno na spravedlivé hospodářské soutěži;

37.  věří v potenciál inovací v oblasti čistých energií a energetické účinnosti při vytváření nových a kvalitnějších pracovních míst; domnívá se, že pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství bez emisí uhlíku je třeba zajistit, aby trhy práce mohly odpovídajícím způsobem reagovat na nové požadavky inovativních systémů v oblasti čisté energie;

38.  vyzývá Komisi, aby ve svých iniciativách v oblasti výzkumu a vývoje věnovala větší pozornost vazbě mezi inovacemi v energetických systémech a novými odbornými profily, vzdělávacími potřebami, pracovními místy a požadavky na odbornou přípravu;

39.  je si vědom toho, že je třeba vytvořit programy systémového vzdělávání a angažovanosti, které by umožnily plné zapojení společnosti do transformace energetického systému a postupný přechod Evropanů všech věkových kategorií od povědomí a porozumění k aktivnímu zapojení a převzetí odpovědnosti; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány a soukromý sektor, aby prostřednictvím informačních kampaní, poskytování komplexních a dostupných informací o účtech za energii a nástrojů srovnávání cen, propagování systémů vlastní výroby energie, mechanismů pro uspokojování poptávky a mechanismů sdílení, participativních rozpočtů a skupinového financování pro investice v energetické oblasti, daňových a investičních pobídek, ale i směrováním technologických řešení a inovací podporovaly informovaná rozhodnutí spotřebitelů a zapojení občanů do řešení otázek spojených s energetikou; vyzývá Komisi, členské státy a příslušné orgány, aby určily osvědčené postupy pro domácnosti potýkající se s energetickou chudobou;

40.  domnívá se, že regiony a města hrají zásadní úlohu při zlepšování modelů udržitelné energie; uznává zásadní úlohu regionů a měst při prosazování vlastní energetické transformace a při prosazování inovací v oblasti klimatu a energetiky zdola nahoru; konstatuje, že regiony a městské oblasti jsou nejvhodnější pro testování a provádění integrovaných řešení s bezprostředním zapojením občanů; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu Paktu starostů a primátorů, jehož záměrem je podpora globální výměny osvědčených postupů a možného sdružování zdrojů a investic; konstatuje, že venkovské oblasti rovněž poskytují prostor pro inovace, které mohou řešit problémy, jako je odlehlost nebo demografická změna, a poskytování nových služeb;

41.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byly regionálním a místním orgánům nápomocny při přijímání koordinovaných kroků, jejichž cílem je podnítit energetické inovace na místní i nadregionální úrovni, a vytvořit tak jednotné strategie; zdůrazňuje, že přechod na jiné zdroje energie bude mít dramatický dopad na zaměstnanost v některých regionech Evropské unie, a v této souvislosti zdůrazňuje, že by měl být kladen zvláštní důraz na regiony, které se potýkají s ukončováním výroby energie z hnědého a černého uhlí a dalších pevných fosilních paliv a na těžební průmysl, v reakci na rozhodnutí členského státu, místních orgánů nebo odvětví nebo v reakci na jiné okolnosti; zdůrazňuje potřebu pomoci těmto regionům při vytváření inkluzívních, místních spravedlivých přechodových strategií a při řešení společenských, socioekonomických a environmentálních dopadů spolu s rekultivací pozemků; zdůrazňuje finanční možnosti poskytování této podpory prostřednictvím částečného využití příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi a prostřednictvím modernizačního fondu, který má být zřízen na období 2021–2030; domnívá se, že procesy zahrnující všechny zainteresované strany by se měly zaměřit na to, jak nejlépe přilákat alternativní inovativní podniky, začínající podniky a odvětví s cílem vytvořit udržitelné regionální hospodářství a zvýšit důstojnost lidí a nahradit výrobní kapacity elektřiny obnovitelnými zdroji nebo řešeními energetické účinnosti; vyzývá k tomu, aby politiky výzkumu a inovací byly zaměřeny na to, jak revitalizovat dotčené regiony z hlediska udržitelné zaměstnanosti a růstu, zejména v případech, kdy je ukončování výroby energie z hnědého nebo černého uhlí či jiných pevných fosilních paliv spojeno s těžebními činnostmi;

42.  vyzývá Komisi, aby přispěla k posílení pravomocí místních a regionálních orgánů při zavádění inovací v oblasti čisté energie, jako jsou inteligentní města, elektromobilita, inteligentní sítě a mikrosítě a pronikání obnovitelných zdrojů na trh, v závislosti na jejich vyzrálosti, a aby těmto orgánům pomohla vyrovnat se s problémy, které v souvislosti s energetickou transformací vyvstávají, jako je například zapojení občanů; podporuje výměnu osvědčených postupů, sdružování investic a lepší posuzování způsobilosti projektů k financování a vypracování strategií financování, jako jsou obchodní případy, a využívání veřejných zakázek a půjček;

43.  domnívá se, že odvětví dopravy má obrovský potenciál a že by mělo hrát v energetické transformaci zásadní úlohu, a vyzývá Komisi, aby podpořila stávající finanční prostředky na zavedení infrastruktury v oblasti elektrických vozidel; vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře a rozvíjení dalších iniciativ, jako je iniciativa celoevropské elektromobility a společný podnik pro palivové články a vodík;

44.  vybízí Komisi, aby uznala přínos vodíkové mobility, jakož i odvětvová propojení mezi energetikou a dopravou, a aby vytvořila pobídky pro nové obchodní modely v podobných oblastech, jako jsou systémy inteligentního dobíjení a model „vehicle to grid“, které by umožnily majitelům elektrických vozidel flexibilně prodávat energetický systém; vyzývá Komisi, aby zajistila financování inovací zaměřených na vývoj řešení pro ukládání vodíku, pokročilé řešení dlouhodobého skladování elektrických vozidel, rozvoj vodíkové dobíjecí infrastruktury, jakož i infrastruktury a řešení s možností napojení na elektrickou síť, včetně infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel; vybízí členské státy a místní orgány, aby zahájily další iniciativy, jako jsou daňové pobídky v souvislosti se vstupem na trh s elektromobily a vozidly na vodíkový pohon, daňové úlevy a osvobození od daně pro majitele vozidel na elektrický a vodíkový pohon, jakož i různé další iniciativy v souvislosti s podporou využívání elektrických vozidel, jako například formou snížení cen, bonusů a prémií při koupi elektromobilů a vytvoření bezplatných parkovacích míst pro elektromobily;

45.  bere na vědomí značné úsilí vyvíjené v rámci výzkumného a rozvojového programu EU Horizont 2020 s cílem dosáhnout 60% snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2050 ve srovnání s jejich hladinou v devadesátých letech(4); připomíná, že programy výzkumu a inovací EU jsou klíčovým předpokladem pro to, aby mohly být inovace v oblasti energie, IKT a inteligentních dopravních systémů uváděny na trh; vyzývá Komisi, aby v budoucnu jasněji soustřeďovala dostupné financování na vzájemně propojené strategické priority, jakými jsou nízkoemisní mobilita, infrastruktura pro čerpání alternativních paliv a integrovaná městská doprava, a aby při tom věnovala zvláštní pozornost všem znečišťujícím emisím, snižování hluku, bezpečnosti silničního provozu, znečištění a kritickým místům z hlediska plynulosti dopravy, to vše při zachování zásady technologické neutrality; rovněž poukazuje na to, že je důležité rozvíjet vyspělá biopaliva a zvyšovat podíl železniční dopravy a cyklistiky;

46.  vítá skutečnost, že Komise podpoří pronikání inovativních řešení v oblasti čisté energie na trh prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přezkumu směrnice o čistých vozidlech, a je si vědom potenciálního přínosu, který to může mít pro úřady a provozovatele veřejné dopravy, výrobce autobusů, odvětvové dodavatele, poskytovatele energií, vnitrostátní a mezinárodní sdružení a výzkumná střediska; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila příslušné návrhy;

47.  vybízí k vypracování strategického programu pro výzkum a inovace v dopravě, který bude zahrnovat plány vypracované v konzultaci s členskými státy, Komisí, ale také místní a regionální orgány a provozovateli a odpovídající mechanismus řízení a podpoří výzkum, inovace a zavádění nových technologií v odvětví dopravy a stimuluje mobilitu s nízkými emisemi, což je všechno velmi potřebné; vybízí k tomu, aby závěrečné podoby těchto plánů byly zahrnuty do ročního pracovního programu Komise;

48.  vyzývá k integrovanému a koordinovanému přístupu, který bude podporovat, poskytovat pomoc a motivovat členské státy v zájmu zlepšení zdraví a kvality života občanů i stavu životního prostředí v městských oblastech, a jenž bude proto zohledňovat městské aspekty politik a právních předpisů EU i členských států a rozvoj plánů udržitelné městské mobility; zasazuje se o rozvoj spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS) a autonomních vozidel a zavádění komunikační infrastruktury k zajištění vysoké kapacity a krátkých prodlev v rámci sítě 5G; vyzývá k aktivnímu úsilí o snížení rozdílů a zlepšení spolupráce mezi městskými a venkovskými oblastmi a mezi více rozvinutými a zaostalejšími regiony, pokud jde o kvalitu infrastruktury;

49.  uznává význam nového Evropského konsensu o rozvoji podepsaného v červnu 2017, který stanovuje společnou vizi a akční rámec pro EU a její členské státy v oblasti rozvojové spolupráce; konstatuje, že poprvé je sedmnáct cílů udržitelného rozvoje a s nimi související dílčí cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030, všeobecně uplatnitelných na všechny země, s ohledem na závazek EU převzít vedoucí úlohu při jejich uskutečňování; poznamenává, že díky tomuto konsenzu je rozvojová politika Unie v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a jsou stanovena důležitá opatření v oblasti udržitelné energetiky a změny klimatu;

50.  připomíná, že článek 8 nařízení o společných ustanoveních stanoví, že „cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje“, v souladu s cílem EU, kterým je zachovat a chránit a životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, a v souladu s jejími závazky vyplývajícími z Pařížské dohody;

51.  připomíná, že cílem dohod o partnerství a programů podle nařízení o společných ustanoveních je podporovat účinné využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a horizontální zásady partnerství, víceúrovňovou státní správu, nediskriminaci a rovnost žen a mužů;

52.  domnívá se, že na základě jednotného důsledného postoje EU vůči opatřením proti dumpingu je nutné rozšířit součinnost mezi jednotlivými oblastmi politiky EU, tak aby bylo zajištěno, že výrobní průmysl plně využije výhod energetické transformace;

53.  je si vědom zásadní úlohy regionů, měst a obcí při celosvětovém prosazování vlastní odpovědnosti za energetickou transformaci a prosazování klimatických a energetických inovací zdola nahoru; vyzývá k uplatňování stejných norem kvality v oblasti životního prostředí pro všechny energetické technologie vstupující na trh EU; vyjadřuje obavy ohledně zachování městské zeleně.

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 21.
(2) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 62.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(4) Jak je uvedeno v bílé knize Komise ze dne 28. března 2011 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

Právní upozornění