Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2088(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0157/2018

Předložené texty :

A8-0157/2018

Rozpravy :

PV 28/05/2018 - 26
CRE 28/05/2018 - 26

Hlasování :

PV 29/05/2018 - 7.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0211

Přijaté texty
PDF 550kWORD 64k
Úterý, 29. května 2018 - Štrasburk Konečné znění
Provádění nástrojů SZP pro mladé zemědělce v EU po reformě v roce 2013
P8_TA(2018)0211A8-0157/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 o provádění nástrojů SZP pro mladé zemědělce po reformě v roce 2013 (2017/2088(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin(3),

–  s ohledem na studii nazvanou „Mladí zemědělci: provádění politik po reformě SZP v roce 2013“, kterou zadala tematická sekce B Evropského parlamentu, odbor strukturální politiky a politiky soudržnosti, a která byla představena na schůzi Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dne 23. listopadu 2017,

–  s ohledem na své slyšení na téma Provádění politik pro mladé zemědělce po reformě SZP v roce 2013, které se konalo dne 23. listopadu 2017,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 10/2017 nazvanou „Podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby usnadňovala účinnou generační obměnu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 nazvané „Zpráva o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě“(4),

–  s ohledem na studii Evropské rady o mladých zemědělcích (CEJA) s názvem „Mladí zemědělci jsou klíčem k budoucí SZP“, která byla zveřejněna dne 17. května 2017,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů s názvem „Podpora mladých evropských zemědělců“(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0157/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v EU je pouze asi 6 % všech osob vedoucích zemědělský podnik mladších 35 let a více než polovina jich je starších 55 let, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují výrazné rozdíly;

B.  vzhledem k tomu, že tato čísla se za poslední desetiletí nijak významně nezměnila – podíl mladých zemědělců klesá a stárnutí obyvatelstva pracujícího v zemědělství představuje závažný problém; vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší, a proto si tato výzva žádá pružný a diverzifikovaný přístup;

C.  vzhledem k tomu, že zemědělský rozvoj podpořený společnou zemědělskou politikou (SZP) již více než 50 let napomáhá ve všech regionech rozšiřování, spojování podniků a silné kapitalizaci výrobních aktiv, a proto je u některých podniků obtížné, aby byly předány nebo přístupné mladým lidem vzhledem k množství kapitálu potřebného k jejich převzetí;

D.  vzhledem k tomu, že stárnutí zemědělské pracovní síly je akutní zejména v živočišné výrobě, především v odvětví chovu ovcí a koz, z důvodu omezené ziskovosti tohoto sektoru;

E.  vzhledem k tomu, že v období 2007–2013 se počet mladých zemědělců v EU jako celku snížil z 3,3 milionu na 2,3 milionu osob a plocha zemědělských podniků obhospodařovaná mladými zemědělci se ve stejném období snížila z 57 na 53 milionů hektarů;

F.  vzhledem k tomu, že ve světle demografických změn, jako je úbytek a stárnutí obyvatelstva ve venkovských oblastech, je nutné vytvářet příležitosti pro zemědělství jako moderní a atraktivní odvětví, které motivují mladé lidi k profesnímu uplatnění v tomto sektoru;

G.  vzhledem k tomu, že panuje ostrá konkurence v přístupu k půdě mezi mladými lidmi, kteří chtějí zahájit zemědělskou činnost, a již zavedenými zemědělci a v některých případech i mezi mladými lidmi a investičními podniky, které se začaly o zemědělství zajímat;

H.  vzhledem k tomu, že v budoucnu bude ohrožen celý model rozvoje zemědělství na základě rodinných zemědělských podniků;

I.  vzhledem k tomu, že v tomto směru hraje zásadní úlohu SZP;

J.  vzhledem k tomu, že generační obměna v zemědělství je problém kombinující dva aspekty, a sice obtíže mladší generace zahájit zemědělskou činnost a obtíže současné generace zemědělců s touto činností skončit, a vzhledem k tomu, že nedostatek mladých lidí pracujících v zemědělství ohrožuje hospodářskou a sociální udržitelnost a růst ve venkovských oblastech i potravinovou soběstačnost a zabezpečení potravin v EU; vzhledem k tomu, že základní podmínkou atraktivity zemědělství je uspokojivá ekonomická situace;

K.  vzhledem k tomu, že poslední reforma SZP potvrdila a zavedla sérii nástrojů, které lze kombinovat a přizpůsobit vnitrostátním podmínkám členských států, zejména pokud jde o povinné platby pro mladé zemědělce v rámci prvního pilíře (částka 6,9 miliardy EUR vyplácená 180 000 mladých zemědělců) a v rámci druhého pilíře o opatření, jako je podpora při zahájení provozu, přístup k finančním prostředkům a úvěrům či možnost vytvoření tematického dílčího programu pro mladé zemědělce (2,6 miliardy EUR);

L.  vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy v EU mají skutečnou politiku týkající se zahájení zemědělské činnosti a ne všechny využívají nástroje, které nabízí SZP na podporu mladých zemědělců, zejména pokud jde o „podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce“ v rámci druhého pilíře;

M.  vzhledem k tomu, že mladé ženy přebírající odpovědnost za řízení zemědělského podniku představují pouze malý podíl mladých zemědělců, avšak netvoří homogenní skupinu, a proto mají při zahájení tohoto povolání rozdílné potřeby;

N.  vzhledem k tomu, že generační obměna by měla být jednou z klíčových priorit budoucí SZP, která vytvoří společný rámec politiky pro vnitrostátní individualizované strategie, a vzhledem k tomu, že prosazování generační obměny je nezbytným předpokladem k udržení zemědělství v EU a zachování atraktivity a životaschopnosti venkovských oblastí, zejména podporou rozmanitosti zemědělských podniků a udržitelné rodinné zemědělské činnosti;

O.  vzhledem k tomu, že přístup k půdě se ukazuje být jednou z hlavních překážek pro mladé a začínající zemědělce, která přetrvává po mnoho let a vyžaduje skutečná řešení; vzhledem k tomu, že přístup k půdě je ztížen zejména ubýváním zemědělské půdy kvůli zakrývání půdy, urbanizaci, cestovnímu ruchu, infrastrukturním projektům, změnám ve využití a šíření dezertifikace v důsledku změny klimatu na jedné straně a koncentrací půdy na straně druhé; vzhledem k tomu, že závažný a stále více znepokojující problém pro začínající a mladé zemědělce v řadě členských států představuje spekulativní zvyšování cen; vzhledem k tomu, že stávající formy podpory, ačkoli usnadňují přístup k financování nebo kapitálu, neřeší klíčový problém získání přístupu k půdě s cílem založit nové hospodářství;

P.  vzhledem k tomu, že pro začínající zemědělce, jako jsou mladí zemědělci, představuje zvýšené riziko volatilita cen, a vzhledem k tomu, že se tito zemědělci potýkají s dalšími obtížemi, které jim znesnadňují přístup k finančním prostředkům z bank nebo jiných úvěrových programů, neboť nedisponují dostatkem finančních aktiv, která by použili jako zajištění;

Q.  vzhledem k tomu, že podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby byla zajištěna generační obměna a nedocházelo k úbytku a koncentraci podniků;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory podpůrným opatřením EU zemědělské odvětví stále čelí výzvám v souvislosti se vstupem mladých zemědělců do tohoto sektoru a generační obměnou;

S.  vzhledem k tomu, že mezi začínajícími zemědělci jsou ženy zastoupeny v roli hlavního zemědělce častěji než v zemědělském odvětví obecně;

T.  vzhledem k tomu, že demografická situace v některých regionech EU je velmi nevyvážená, neboť zde chybí mladí lidé;

U.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci a noví účastníci trhu představují důležitý zdroj inovací a podnikavosti v zemědělství a jejich přínos spočívá například v zavádění nových poznatků nebo technik do praxe, rozvoji nových obchodních modelů založených na koncových uživatelích, rozvíjení udržitelných systémů zemědělského hospodaření a nových modelů organizace (např. naturálního pachtu, předběžného financování či hromadného získávání zdrojů – tzv. crowdsourcing), posilování vazeb mezi zemědělskou činností a místní komunitou a přizpůsobování tradičních znalostí za účelem podnikatelských inovací (např. tradiční výroba potravin);

V.  vzhledem k tomu, že převážná část horských regionů čelí zvláštním problémům kvůli nízkým investicím, specifickým podmínkám a obtížnému reliéfu, které mladé lidi odrazují od toho, aby v těchto regionech zůstávali nebo zakládali podniky;

W.  vzhledem k tomu, že to vyžaduje, aby státní a regionální orgány zvážily pružnější přístup k uplatňování mechanismu „mladého zemědělce“ v zemích, kde se takové regiony vyskytují;

X.  vzhledem k tomu, že začínající zemědělci často provozují menší zemědělské podniky, a proto je pro ně obtížné získat vstupy za konkurenční ceny a vyprodukovat množství nezbytné k dosažení úspor z rozsahu;

Y.  vzhledem k tomu, že 80 % dotací SZP je rozděleno pouze mezi 20 % zemědělských podniků v EU a skutečná distribuce dotací by mohla být ještě nerovnější, neboť z dostupných statistik není možné zjistit údaje o vlastnictví a kontrole zemědělských podniků;

Z.  vzhledem k tomu, že v Manifestu mladých zemědělců zveřejněném Evropskou radou mladých zemědělců v roce 2015 se požaduje: zajištění přístupu k půdě a úvěrům prostřednictvím opatření veřejné podpory, přijetí předpisů omezujících používání nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci, zavedení opatření ke snížení nestability příjmů mladých zemědělců a podpora investic a přístupu k půdě za účelem zabezpečení a ochrany půd a optimalizace využívání půdy mladými zemědělci k produkci potravin;

AA.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci jsou klíčem k udržitelnému, diverzifikovanému a inkluzivnímu zemědělství a podpora jejich vstupu do tohoto odvětví pomůže zabezpečit budoucí produkci potravin a chránit životní prostředí a venkovskou krajinu;

AB.  vzhledem k tomu, že pro ty, kteří chtějí založit zemědělský podnik, je velkou překážkou mimořádná volatilita cen zemědělských produktů, která je často vede k tomu, aby se zaměřili na specializované produkty s bezpečnější ziskovou marží;

AC.  vzhledem k tomu, že evropské právo zná pojmy „mladí zemědělci“ a „zemědělci zahajující zemědělskou činnost“;

AD.  vzhledem k tomu, že koncentrace půdy je proces, který se výrazně zintenzivňuje; vzhledem k tomu, že mezi lety 2005 a 2015 počet zemědělských podniků poklesl o přibližně 3,8 milionu, zatímco jejich průměrná velikost vzrostla o 36 %;

AE.  vzhledem k tomu, že v prohlášení z konference Cork 2.0 ze dne 6. září 2016 jsou vyjádřeny obavy z vylidňování venkova a odlivu mladých lidí, a vzhledem k potřebě zajistit, aby venkovské oblasti a komunity (venkov, zemědělské podniky, vesnice a malá města) zůstaly přitažlivým místem k životu i práci tím, že se zlepší dostupnost služeb, jako jsou školy, nemocnice, včetně porodní péče, širokopásmové připojení a rekreační možnosti, a příležitosti pro venkovské obyvatele s cílem podporovat podnikání v tradičních venkovských odvětvích i nových hospodářských odvětvích;

AF.  vzhledem k tomu, že generační obměna závisí především na skutečné vůli volených politiků (EU a členských států) a příslušných odborníků, a zejména na starších lidech; vzhledem k tomu, že tato vůle předpokládá ambiciózní a koherentní celkovou politiku – která zatím ve skutečnosti neexistuje –, jež bude zahrnovat nástroje SZP i různé nástroje vnitrostátních politik v nejrůznějších oblastech, jako jsou půda, financování, formy držení půdy a strategie strukturování zemědělských podniků, zdanění, dědické právo, důchodové systémy, odborná příprava atd.;

AG.  vzhledem k tomu, že v současnosti mladí zemědělci v EU soutěží v rychle se vyvíjejícím zemědělském odvětví; vzhledem k tomu, že inovace, výzkum a precizní zemědělství mají potenciál zlepšit zemědělské výnosy a současně umožnit lepší řízení zdrojů;

AH.  vzhledem k tomu, že počet žádostí podaných v souvislosti s opatřením pro zahájení činnosti mladých lidí v zemědělství v rámci druhého pilíře SZP v některých členských státech překročil hodnotu celkového počtu začínajících zemědělských podniků stanovenou na programové období 2014–2020;

AI.  vzhledem k tomu, že mladí zemědělci, kteří podobně jako všichni ostatní zemědělci v EU produkují a uvádějí své produkty na jednotný evropský trh, nemají ve všech členských státech stejné obchodní nebo úvěrové podmínky;

AJ.  vzhledem k tomu, že existují iniciativy jako „Iniciativa EU pro inteligentní vesnice“;

AK.  vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech je třeba zachovat populaci jak mladších lidí v produktivním věku, tak starších lidí;

Doporučení

Rozpočet a přístup k finančním prostředkům

1.  s ohledem na nadcházející reformu doporučuje zachování silné SZP, která by představovala nejatraktivnější pobídku pro mladé lidi, kteří chtějí zahájit zemědělskou činnost;

2.  žádá, aby byla provedena rozhodnutí, která byla nedávno přijata v nařízení (EU) 2017/2393, a aby pokračovala podpora v rámci „režimu pro mladé zemědělce“ zvýšením maximální výše vnitrostátních finančních prostředků nad 2 % u povinných plateb (v rámci prvního pilíře) a zvýšením míry podpory v rámci druhého pilíře s cílem podpořit generační obměnu; zdůrazňuje, že v jakékoli budoucí SZP by mělo být zváženo posílení opatření podpory pro začínající podniky mladých zemědělců (granty pro mladé zemědělce);

3.  vítá skutečnost, že v rámci nařízení (EU) 2017/2393mají členské státy možnost zvýšit prostředky vyplácené mladým zemědělcům v rámci prvního pilíře až o 50 % stávajících mezních hodnot (dříve o 25 %); doporučuje, aby bylo prodlouženo období, během nějž může zemědělský podnik tuto podporu využívat, s cílem podpořit generační obměnu; vítá rovněž rozhodnutí prodloužit prostřednictvím nařízení (EU) 2017/2393 období přístupu k podpoře poskytované v rámci prvního pilíře z pěti na deset let od založení podniku;

4.  vítá možnost získat pomoc na rozvoj venkova, kterou mladým zemědělcům poskytuje nařízení (EU) 2017/2393 v případě prvního zemědělského podniku, i když jej založí společně s dalšími zemědělci i ve věku nad 40 let, s cílem podpořit generační výměnu nebo mladé zemědělce rozšířením podpory;

5.  konstatuje, že nástroje SZP pro mladé zemědělce by měly být zacíleny na specifické potřeby mladých zemědělců, včetně jejich ekonomických a sociálních potřeb;

6.  doporučuje, aby byla podpora různorodá rovněž v závislosti na věku mladých zemědělců a jejich vzdělání;

7.  vítá vytvoření nástroje pro zemědělské záruky navrženého Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) v březnu 2015, který by měl mladým zemědělcům usnadnit přístup k úvěrům; doporučuje, aby byl zlepšen přístup k finančním prostředkům prostřednictvím dotací úrokových sazeb u půjček pro začínající zemědělce, a to i od soukromých finančních subjektů, zejména využitím finančních nástrojů na poskytování bezúročných půjček pro investice mladých zemědělců; vyzývá ke zlepšení spolupráce s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem s cílem podpořit vytváření finančních nástrojů určených pro mladé zemědělce ve všech členských státech;

8.  pokládá za nezbytné propagovat nové formy participativního financování v zemědělství a ty, které jsou již v EU pozorovány v souvislosti s propojováním půdy, jež lze kombinovat s těmito novými finančními nástroji;

9.  doporučuje, aby bylo zlepšeno posuzování bonity zemědělských podniků bankami a úvěrovými institucemi, a to i prostřednictvím rozvoje finančních nástrojů SZP;

10.  doporučuje vytváření možností, které nabízejí Evropské strukturální a investiční fondy, vedle podpory SZP, pokud jde o synergetické koncipování a provádění finančních nástrojů ve formě úvěrů, záruk nebo kapitálových fondů za účelem zajištění lepšího přístupu mladých zemědělců k financování; konstatuje, že klíčovým předpokladem pro získání finančních prostředků je obvykle kvalitní podnikatelský plán, a domnívá se, že by měly být uplatňovány normy obezřetného půjčování; zdůrazňuje potřebu mediace pro zemědělce, a proto doporučuje, aby byla podpora doplněna kvalifikovanými a nezávislými službami finančního poradenství;

11.  zdůrazňuje, že je nutná lepší propagace režimu pro mladé zemědělce členskými státy, a vyzývá k prohloubení spolupráce mezi státními, regionálními a místními orgány za účelem šíření informací o nástrojích podpory pro mladé zemědělce;

12.  vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na podporu investic do inteligentního zemědělství s cílem zlepšit přístup mladých zemědělců k technologickému pokroku;

Správa a zjednodušení prováděných opatření

13.  vítá skutečnost, že reforma SZP na období 2014–2020 zavedla nová opatření na podporu mladých zemědělců při zakládání zemědělských podniků; vyjadřuje znepokojení nad tím, že administrativní zátěž často přijímání těchto opatření zpomaluje; konstatuje, že celková správa přímých plateb a opatření v rámci programu rozvoje venkova je vnímána jako velmi složitá a obtížná, zejména pro nové účastníky na trhu, kteří nemají zkušenosti s platebním systémem; domnívá se, že by mělo být vyvinuto větší úsilí o zjednodušení postupů a zkrácení lhůt pro schvalování plateb;

14.  vítá změny na podporu mladých lidí, které přináší nařízení (EU) 2017/2393, zlepšující jejich přístup k finančním nástrojům a zajišťující zvýšení jednotné platby v rámci prvního pilíře;

15.  vyzývá k zavedení systematické poradenské podpory, zejména pro mladé lidi, kteří nepocházejí z venkovských oblastí;

16.  blahopřeje Komisi k jejímu záměru prohloubit opatření na podporu generační obměny v nadcházející reformě SZP, nicméně se domnívá, že tyto nové iniciativy by měly být kryty dostatečným rozpočtem EU, neboť v opačném případě nebudou mít žádoucí motivační účinek;

17.  vyjadřuje zklamání nad nedostatečnou koordinací mezi platbami pro mladé zemědělce a opatřením na podporu zahájení činnosti, jež jsou spravovány různými orgány;

18.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala ucelenější přístup umožňující větší synergie mezi podporou v rámci pilíře I a v rámci pilíře II, a zdůrazňuje, že podpora v rámci pilíře II by měla být poskytována všemi členskými státy;

19.  konstatuje, že většina nově vytvořených zemědělských podniků se ocitá v prostředí, kde se musí potýkat s hospodářskou soutěží a rychle se měnícími podmínkami; doporučuje, aby byla zemědělcům v EU poskytnuta větší pružnost, aby mohli v rámci svých podnikatelských plánů reagovat na měnící se situaci na trzích; je přesvědčen, že by měly být zváženy změny v úhradě splátek;

20.  konstatuje, že členské státy mají možnost uplatňovat další nástroje prostřednictvím obou pilířů SZP, a vybízí členské státy se specifickými geografickými problémy, jako jsou horské a v některých případech i znevýhodněné regiony, aby zvážily zavedení multiplikačního faktoru (např. 2), který by při přiznávání podpory mladým zemědělcům, kteří mají zájem v těchto regionech podnikat, zohledňoval počet sklizní za rok nebo rozsah plodin, které zde lze pěstovat, s cílem motivovat je k provozování činnosti v těchto regionech v zájmu řešení demografických výzev;

21.  poukazuje na to, že nekalé obchodní praktiky v potravinářském dodavatelském řetězci, jejichž využívání umožňuje kupujícím, zpracovatelům či obchodníkům uplatňovat vůči dodavatelům značnou vyjednávací sílu, představuje vážnou hrozbu pro stabilitu zemědělských podniků; vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni přijala vhodné předpisy;

22.  vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné regulatorní změny, které zajistí, aby pomoc mladým lidem při vstupu do odvětví zemědělství a zlepšování zemědělských podniků pro mladé lidi byla ve všech vnitrostátních právních předpisech považována za kapitálový grant, a nikoli za běžnou dotaci;

23.  uznává, že zemědělci si musí zachovat kontrolu nad svou půdou a že pro správné fungování zemědělského podniku je nezbytné, aby byl svobodný a pružný, stejně jako je tomu u všech ostatních typů podniků;

24.  zdůrazňuje, že platby mladým zemědělcům by neměly být odkládány, nýbrž že by měly být prováděny periodicky a předvídatelně, aby nebyli zemědělci ohroženi zadlužováním, což by mařilo jejich projekty;

25.  naléhavě žádá, aby byl zvolen přístup orientovaný na výsledky, který podněcuje rozvoj nových inovací a lepší hospodaření se zdroji, čímž zlepšuje možnosti motivovaných mladých zemědělců;

26.  zdůrazňuje, že pro hospodářskou životnost zemědělského podniku je důležitá možnost rozšíření na kritickou velikost odpovídající ekonomické realitě trhu;

27.  zdůrazňuje, že je třeba brát v úvahu rozmanitost jednotlivých území a zejména pak území, která jsou obtížně obhospodařovatelná a potřebují konkrétně zaměřenou podporu;

Přístup k půdě a boj proti „zabírání půdy“

28.  konstatuje, že přístup k půdě představuje jednu z největších překážek pro mladé a začínající zemědělce v EU a že je v mnoha regionech omezen kvůli malé nabídce půdy na prodej či k pronájmu, stejně jako konkurencí ze strany dalších zemědělců, investorů a místních uživatelů i obtížím spojeným s dostupností financování; je přesvědčen, že by měly být dále prozkoumány okolnosti, které omezují přístup k půdě v každém členském státě; domnívá se, že problém přístupu k půdě dále zhoršuje stávající struktura přímých plateb, která může vést k vyšším výdajům spojeným s pronájmem půdy a prodejními cenami, vyžaduje minimální aktivní využívání půdy a dotace jsou v jejím rámci přidělovány převážně na základě vlastnictví půdy; je přesvědčen, že někteří zemědělci, ať už jde o vlastníky půdy či její nájemce, jsou motivováni k zachování své činnosti prostřednictvím poskytovatelů služeb na zkvalitnění půdy či výkonem činnosti na půdě v minimálním rozsahu, aby tak dále mohli těžit z dotací; doporučuje, aby byla při přidělování cílené finanční podpory na základě dosažení určitých výsledků (např. skutečné pracovní doby strávené při zemědělské činnosti s ohledem na nové inovativní postupy či vytváření specifických environmentálních či společenských statků) navýšena požadovaná míra činnosti a byly přitom také zohledněny nové zemědělské postupy, a také doporučuje, aby bylo znemožněno poskytování dotací spolu s vyplácením starobního důchodu, neboť takový postup postrádá opodstatnění;

29.  připomíná, že k vybudování udržitelného zemědělství je zapotřebí, aby mladí zemědělci byli schopni investovat a získávat zemědělskou půdu, pořizovat si nové i použité stroje a optimalizovat své zemědělské postupy;

30.  zdůrazňuje, že vlastníci musí mít při prodeji svých produktů možnost svobodně si zvolit, komu je prodají, a vyzývá Komisi k usnadnění převodu půdy, a zejména její dědění, s cílem usnadnit mladým lidem situaci při osamostatňování se;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro boj proti spekulacím se zemědělskou půdou, neboť přístup k půdě je nejzávažnějším problémem, kterému čelí mladí a začínající zemědělci;

32.  vyzývá Komisi, aby na úrovni Evropské unie zavedla doporučení s cílem motivovat k přijetí aktivnějších vnitrostátních politik týkajících se přístupu k půdě a založených na osvědčených postupech;

33.  vyzývá členské státy, aby začínající a mladé zemědělce v přístupu k zemědělské půdě upřednostnily tím, že plně využijí regulační nástroje, které již byly v některých členských státech úspěšně uplatněny, a to v souladu s interpretačním sdělením Komise o nabývání půdy a právu Evropské unie(6); v této souvislosti se domnívá, že by členské státy mohly vytvořit nástroje, jako jsou pozemkové banky, s cílem dále rozšířit přístup k půdě a registrovat nevyužitou půdu dostupnou pro mladé zemědělce;

34.  je přesvědčen o důležitosti toho, aby výjimka pro nákup půdy vztahující se na mladé zemědělce zůstala na stávající úrovni 10 %, jak je stanoveno v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014 o strukturálních fondech a rovněž v pokynech pro státní podporu;

35.  vyzývá k tomu, aby byl větší objem pomoci nasměrován do odloučených či řidčeji obydlených oblastí nebo oblastí s nízkou generační obnovou;

36.  žádá Komisi, aby podporovala sdílení osvědčených postupů týkajících se přístupu k půdě v členských státech;

37.  vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení přímého i nepřímého dopadu, který má na dostupnost a cenu zemědělské půdy zpětný odkup půdy státními příslušníky zemí mimo EU;

38.  navrhuje, aby členské státy v rámci svých vnitrostátních politik motivovaly poradenské služby v oblasti zemědělství a řízení podniků v tomto odvětví k podpoře a usnadnění poskytování služeb týkající se mobility půdy a plánování nástupnictví;

39.  vyzývá členské státy k zavedení pomocných služeb při převodu zemědělských podniků v zájmu podpory provozovatelů těchto podniků, kterým je více než 55 let, nemají nástupce a mohou se při odchodu do důchodu dostat do svízelné situace spočívající v tom, že musí předat celý zemědělský podnik, či jeho část, jedné či více mladým osobám;

40.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy k zaručení sdíleného vlastnictví zemědělských podniků se zvláštním důrazem na mladé ženy s cílem zajistit dodržování práv těchto žen;

41.  je toho názoru, že vymezení pojmu zemědělec vykonávající aktivní činnost nesmí vést ke vzniku žádné administrativní zátěže vedle té, která již vznikla v důsledku poslední reformy, ani k omezení přístupu k zemědělské činnosti pro mladé lidi skrze zavádění nadbytečných požadavků;

42.  konstatuje, že v řadě členských států jsou generační obměna i přístup mladých lidí k zemědělské půdě komplikovány pozdním předáním podniků mladší generaci; domnívá se, že v současné SZP již nechybí pobídky pro starší zemědělce k tomu, aby předávali své podniky mladší generaci; doporučuje znovu zvážit zavedení opatření, která by motivovala starší majitele k předání podniků mladším zemědělcům, jako je „režim pro ukončení zemědělské činnosti“ a další pobídky pro odchod do důchodu, aby tak půda neskončila v rukách sousedních zemědělských podniků; upozorňuje na nutnost toho, že je zapotřebí právnických struktur, jako je Groupements Agricoles d'Exploitation en Commun (GAEC), jež mohou mladým lidem pomoci se založením podniku a usnadnit jeho převod z generace na generaci;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly využívání možností podpory nových opatření přispívajících k mobilitě půdy v rámci regionálního rozvoje, jako jsou např. pozemkové banky, iniciativy propojující nabídku zemědělské půdy s poptávkou po ní a další iniciativy na místní úrovni na podporu přístupu k půdě pro nové účastníky na trhu;

44.  domnívá se, že mladí zemědělci v celé Unii by měli mít přístup k půjčkám za stejných podmínek a úrokových sazeb a že tyto podmínky a sazby by se neměly měnit; vyzývá v této souvislosti Komisi a Evropskou investiční banku, aby stanovily vhodná podpůrná opatření a úvěrové nástroje pro mladé zemědělce;

45.  požaduje podporu nových modelů spolupráce mezi generacemi zemědělců prostřednictvím partnerství, družstev se zemědělským vybavením, dlouhodobého nájmu a dalších dlouhodobých mechanismů, ujednání na úrovni jednotlivých zemědělských podniků a prostředky pro vnitrostátní či regionální organizace zabývající se podporou a usnadněním propojování služeb mezi mladými a staršími zemědělci (jako jsou služby v oblasti mobility půdy);

46.  poukazuje na to, že širší a účinnější organizování zemědělců prostřednictvím zakládání družstev a organizací producentů v odvětvích regulovaných na úrovni EU nařízením o společné organizaci trhů může přispět k větší ziskovosti zemědělské činnosti a k ochraně příjmů zemědělců, zvláště těch mladých, tím, že jim pomůže s volbou zaměření jejich produkce a s co nejlepším využitím specifických rysů dané venkovské oblasti; dodává, že strukturální reforma organizací producentů zaměřená na jejich posílení, zvýšení jejich odpovědnosti a efektivnosti a na větší sdružování může postupem času účinně přispět především k ochraně a zvýšení zisků v daném odvětví;

47.  konstatuje, že je rozdíl mezi tím, kdy dochází ke generační obměně v rodině a tím, kdy jsou do této obměny zapojeni začínající zemědělci; je přesvědčen, že odborná příprava a kurzy musí být přizpůsobeny potřebám osob, které mají v úmyslu převzít rodinný podnik, nebo těch, kdo mají v plánu nově začít s podnikáním;

48.  zdůrazňuje, že mladé ženy by měly být motivovány k přebírání odpovědnosti za řídící pozice v zemědělství a že by jim měla být poskytnuta odpovídající podpora, pokud jde o přístup k půdě, půjčkám a o hlubší znalosti pravidel a regulace;

49.  je přesvědčen, že rozhodnutí, zda regulovat přístup k zemědělské půdě a nastavit pobídky či omezení za tímto účelem, náleží členským státům, zejména pokud jde o řešení jevu zabírání půdy v EU a motivování mladých zemědělců k zahájení podnikání;

50.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami dále stavěly na nedávno přijatém sdělení k systému kritérií pro trh s půdou s cílem zajistit, aby právo EU skutečně zachovalo rovné podmínky pro všechny potenciální kupce půdy, včetně pozitivní diskriminace ve prospěch unijních zemědělců, a aby bylo pro členské státy v souvislosti se čtyřmi základními svobodami zcela srozumitelné, která regulační opatření pro trh s půdou jsou platná, aby tak mohli zemědělci nabýt půdu jednodušeji a mohli ji využívat pro zemědělství a lesnictví; vyzývá Komisi, aby přerušila probíhající řízení o nesplnění povinnosti zaměřená na posouzení souladu právních předpisů členských států s právem EU ve vztahu k prodeji zemědělské půdy do té doby, než bude vydáno konečné sdělení obsahující výše uvedená kritéria;

51.  je toho názoru, že ve vnitrostátních strategiích pro půdu, městské oblasti a územní plánování (např. dopravní infrastruktura) by měly být zohledněny jevy, kdy se půda nechává ležet ladem nebo kdy je opuštěna, a že by měla být tato půda opětovně zahrnuta do zemědělského odvětví, aby tak bylo pro začínající zemědělce k dispozici více pozemků využitelných pro zemědělskou činnost;

52.  vítá interpretační sdělení Komise o nabývání půdy a právu Evropské unie, upozorňuje však, že ve sdělení není dostatečně zohledněna otázka toho, jakým způsobem regulovat nákup podílu korporátními skupinami, které jsou často činné na nadnárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu sdělení aktualizovala;

53.  podtrhuje význam soudržnosti mezi místními, vnitrostátními a unijními opatřeními, která jsou určena mladým zemědělcům; vyzývá členské státy, aby usnadňovaly generační obměnu, například prostřednictvím dědického práva a daňových zákonů, předpisů upravujících přístup k půdě, strategií územního plánování a předávání zemědělských podniků;

54.  vyzývá členské státy, aby ženám poskytly spravedlivý přístup k půdě s cílem povzbudit je k tomu, aby se usazovaly ve venkovských oblastech a zastávaly v zemědělském odvětví plnohodnotnou a aktivní úlohu;

55.  vyzývá Komisi k poskytnutí finančních prostředků na studii o současném stavu koncentrace půdy v EU, v níž bude zohledněn fenomén korporátních skupin s filiálkami, které získávají kontrolu nad půdou skrze obchodování s akciemi, a která provede analýzu rizik spojených s koncentrací vlastnictví půdy, a to nejen pokud jde o přístup k půdě pro mladé a začínající zemědělce, ale také v souvislosti s dodávkami potravin, zaměstnaností, životním prostředím, kvalitou půdy a rozvojem venkova obecně;

56.  zastává názor, že by na úrovni EU měly existovat právní předpisy upravující kvalitu půdy, neboť tato kvalita v důsledku nevhodného zemědělského rozvoje klesá; upozorňuje na to, že zhoršování stavu půdy dopadá na trh s půdou a ceny pozemků, ale také snižuje produkční kapacitu půdy předávané dále budoucím generacím zemědělců;

57.  konstatuje, že stávající systém plateb v rámci SZP, a zejména platby oddělené od produkce, nepodporuje předávání zemědělské půdy a neposkytuje mladým zemědělcům dostatečnou ochranu před kolísáním cen zemědělských produktů, která má na ně ze zjevných důvodů větší vliv, neboť mladí zemědělci s touto činností teprve začínají a chybí jim praktické zkušenosti nebo mohou mít k dispozici jen omezené finanční nástroje;

Odborná příprava, inovace a komunikace

58.  Konstatuje, že je nutné modernizovat a zkvalitnit odbornou přípravu poskytovanou ve venkovských regionech, a to za aktivnějšího zapojení vnitrostátních poradenských služeb; je přesvědčen, že by měl být usnadněn přístup k Evropskému sociálnímu fondu a navýšen rozpočet na odbornou přípravu ve venkovských oblastech;

59.  upozorňuje na nejnovější unijní iniciativu, Evropský sbor solidarity, která pro mladé lidi vytváří příležitosti vykonávat dobrovolnickou činnost nebo pracovat na projektech v oblasti přírodních zdrojů napříč různými obory, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov;

60.  doporučuje zasazovat se o to, aby tito mladí lidé vstupovali do družstev, která jim automaticky poskytnou důležité poradenství ohledně marketingu, produkce a dalších otázek týkajících se jejich zemědělského podniku;

61.  zdůrazňuje, že je nutné přehodnotit kritéria s cílem podnítit zapojování mladých lidí do společnosti, nad níž nemají žádnou kontrolu, s tím, že pomoc poskytovaná mladým lidem musí být úměrná jejich významu ve společnosti;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nabízely více příležitostí odborné přípravy a poradenství pro potenciální i činné mladé zemědělce, včetně dovedností pro založení agropodniků i zemědělských, technologických i nových technických a podnikatelských dovedností, například pokud jde o marketing, vytváření sítí, komunikaci, inovace, multifunkční zemědělství a diverzifikaci, jakož i odborné znalosti týkající se financí;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nabízely více příležitostí odborné přípravy a více možností a podnětů pro mezinárodní mobilitu; vyzývá k vytvoření schématu na způsob programu Erasmus, které bude spojeno s odbornou přípravou s cílem zlepšit schopnosti a posílit zkušenosti mladých zemědělců, mimo jiné i vzhledem k novým technologiím a novým podnikatelským modelům, jakož i s cílem umožnit účinné a efektivní předávání znalostí;

64.  domnívá se, že je důležité rozšiřovat sítě výzkumných, akademických a vedoucích pracovníků a mladých evropských zemědělců, kteří mají zájem o získání nových modelů hospodářského rozvoje s cílem nalézt inovativní řešení umožňující uspokojování sociálních a tržních potřeb, jež v rámci nového světa venkovského podnikání vznikají;

65.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým a nově začínajícím zemědělcům zpřístupnily informace o inovativních a nekonvenčních postupech, které se nejlépe hodí pro založení nového zemědělského podniku, jako je např. rozvíjení udržitelných systémů zemědělského hospodaření a nových modelů organizace (např. naturálního pachtu, předběžného financování či hromadného získávání zdrojů – tzv. crowdsourcing), posilování vazeb mezi zemědělskou činností a místní komunitou a přizpůsobování tradičních znalostí za účelem podnikatelských inovací (např. tradiční výroba potravin);

66.  vyzývá v zájmu minimalizace počtu společností ukončujících podnikatelskou činnost k vytvoření mechanismu pro monitorování podniků či nabízení poradenství těmto podnikům, aby byla mladým lidem poskytována setrvalá podpora při rozhodování, a to nejméně po dobu prvních tří let činnosti jejich společnosti;

67.  vyzývá Komisi a členské státy k podpoře iniciativ, jako je francouzská iniciativa „Demain je serai paysan“, jejímž cílem je propagace zemědělské činnosti jako kariérní dráhy mezi mladými lidmi a poskytování veškerých informací, jež tito lidé potřebují k absolvování odpovídající odborné přípravy a k založení svých zemědělských podniků;

68.  je toho názoru, že pro mladé lidi by mělo být v odvětví zemědělství vytvořeno vřelé prostředí skrze kolektivní a na solidaritě založené struktury, jako jsou společné skupiny zemědělských podniků (společnosti zemědělců), družstva určená k využívání obecního zemědělského vybavení, družstva pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, skupiny dělící se o práci, služby poskytující zástup v podniku, skupiny vzájemné pomoci, inovativní skupiny a skupiny nabízející doplňkové zemědělské služby, asociace zemědělců a spotřebitelů, sítě mezi subjekty činnými v zemědělském odvětví i aktéry mimo toto odvětví (LEADER), atd.; zdůrazňuje, že uvedené formy spolupráce pomáhají zkušeným pracovníkům se sdílením dovedností, poradenství a určitých nákladů, což má význam pro rozpočet a zisky mladých lidí, kteří zpočátku musí na zahájení svého podnikání vynaložit nemalé prostředky;

69.  poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby mladí lidé na venkově nebyli ve srovnání s mladými lidmi z měst diskriminováni, pokud jde o přístup ke službám a infrastruktuře (např. vysokorychlostní širokopásmové připojení, školy a zařízení předškolní péče, vozovky atd.); považuje proto za zásadní zajistit, aby mladí zemědělci ve venkovských oblastech měli možnost rozvíjet svůj podnik a uživit svou rodinu;

70.  vyzývá k povzbuzení podnikatelského ducha a iniciativ u žen, zejména skrze podporu vlastnictví žen, sítí mladých zemědělek, nových zemědělek a podnikatelek a také zajištěním snadnějšího přístupu venkovských podnikatelek k investicím a půjčkám ve finančním odvětví, což jim pomůže rozvinout takové podnikání, které jim poskytne stabilní obživu;

71.  zastává názor, že generační obměna závisí na přitažlivosti profese zemědělce, ale také především na tom, zda může z této profese plynout příjem, který uživí ty, kteří si přejí kráčet touto cestou; zdůrazňuje, že aby bylo zemědělství životaschopné, musí SZP umožnit určitou míru tržní regulace, zejména tehdy, kdy trhy nefungují dobře a jsou příčinou krizí; upozorňuje na to, že současná deregulace trhů má negativní vliv na rozvoj zemědělství, odvrací mladé lidi od tohoto odvětví a má také závažný dopad na mladé lidi, kteří již založili zemědělské podniky a jsou v důsledku vynaložení nákladů na zahájení podnikání velmi zadluženi;

Veřejné služby

72.  domnívá se, že pomocí rozvoje moderních agroekologických postupů v zemědělství a nových obchodních modelů se zemědělství stane pro mladé zemědělce zajímavějším odvětvím; zdůrazňuje, že mladí zemědělci musí být vyškoleni v používání nejnovějších technologií a obeznámeni s nimi, a to především za účelem vypořádání se s aktuálními a budoucími změnami v životním prostředí; zdůrazňuje, že je nutné podporovat inovativní a nekonvenční přístupy, jako je ekologické zemědělství, nové obchodní modely založené na koncových uživatelích, digitální zemědělské technologie a inteligentní řešení, a naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby toto každá budoucí SZP odrážela;

73.  konstatuje, že mladí zemědělci mají významný potenciál pro inovace a diverzifikaci v tom smyslu, že mívají lepší schopnosti a řídicí schopnosti i více ochoty vstupovat na nové trhy, vytvářet nové metody výroby a nejlépe využívat technologického pokroku a inovací v zemědělském odvětví, což může zejména pomoci s řešením výzev, které pro zemědělství představují změny v životním prostředí; považuje proto za nezbytné, aby byla poskytnuta zásadní podpora mladým lidem, kteří si přejí zavádět inovativní výrobní metody a postupy, jako jsou precizní zemědělství a konzervační systémy, jejichž účelem je zvýšit nákladovou efektivnost a environmentální udržitelnost zemědělského odvětví; žádá Komisi, aby posílila výzkum v oblasti využívání technologií a zemědělských postupů umožňujících udržitelnou zemědělskou činnost s malým dopadem na životní prostředí; zdůrazňuje, že vytváření nových pracovních míst a jejich zajištění spolu s podporou inovací a digitalizace v oblasti odborné zemědělské přípravy má pro konkurenceschopnost zemědělského odvětví v EU zásadní význam;

74.  zdůrazňuje, že zemědělci požadují přístup k infrastruktuře, dostupným a vysoce kvalitním veřejným statkům a službám, včetně zdravotní péče, vzdělávání, vysokorychlostního širokopásmového připojení k internetu, asistenčních služeb, odborné přípravy, poštovních úřadů, veřejné dopravy a kvalitnějších silnic; konstatuje, že by tytéž podmínky a životní úroveň měly být zajištěny pro mladé lidi žijící jak ve venkovských, tak městských oblastech, aby se tak dále nezvyšoval odliv obyvatel z venkova a neprohlubovaly rozdíly mezi regiony;

75.  žádá Komisi a členské státy, aby se pevně zavázaly k tomu, že vytvoří kanály přímého marketingu, které umožní mladým zemědělcům prodávat jejich produkty na místních trzích udržitelnějším způsobem a s většími zisky;

76.  upozorňuje, že pro to, aby se drobné zemědělství a venkovské oblasti dále udržitelným způsobem rozvíjely, je zapotřebí generační obměny;

77.  vyzývá Komisi, aby sestavila program pro venkov, ve kterém budou zahrnuta koordinovaná opatření v rámci různých unijních, vnitrostátních, regionálních a místních politik pro rozvoj venkova;

78.  upozorňuje na to, že pro SZP je zapotřebí inteligentního přístupu, neboť díky novým řešením se život ve venkovských oblastech stává pro mladé lidi přitažlivějším;

Opatření k zastavení odlivu obyvatel z venkova

79.  považuje za nezbytné nabídnout mladým zemědělcům dlouhodobé vyhlídky s cílem zastavit odliv obyvatel z venkova a vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly nové iniciativy určené k vybudování infrastruktury potřebné k podpoře začínajících podnikatelů a jejich rodin ve venkovských oblastech;

80.  v této souvislosti doporučuje, aby byla zvážena harmonizace opatření v rámci programů pro rozvoj venkova a prvního pilíře SZP, opatření unijní politiky soudržnosti a opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za účelem zvýšení účinnosti těchto opatření;

81.  upozorňuje na to, že inovace není pouze otázkou zemědělských postupů a nové techniky, avšak zahrnuje rovněž vytváření nových obchodních modelů, včetně nástrojů pro prodej a uvádění na trh, odborné přípravy a shromažďování dat a informací;

82.  vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející reformy SZP směřovala přímé platby mezi malé a agroekologické zemědělské podniky, neboť tím nepoměrně více pomůže mladším a začínajícím zemědělcům;

83.  upozorňuje na to, že by ve venkovských oblastech měly být poskytovány služby pro odlehčení zátěže v zemědělství, jako je odborné a finanční poradenství a také poradenství ohledně řízení zemědělského podniku;

84.  zdůrazňuje nutnost zavedení širokopásmového připojení k internetu ve venkovských a odlehlých oblastech; vítá rozmanité iniciativy týkající se tzv. inteligentních obcí, jejichž hlavním cílem musí být vytváření nových pracovních příležitostí a nabídka zaměstnání pro mladé lidi ve venkovských oblastech, ať už v podobě doplňkových činností v zemědělských podnicích, nebo mimo ně (sociální péče, mobilita, zdravotní péče, cestovní ruch, energetika); domnívá se, že stále vyšší produktivita v zemědělství a klesající ceny zemědělských produktů povedou k tomu, že bude čím dál obtížnější generovat dostatečný příjem ze základní zemědělské činnosti, zejména pokud jde o malé podniky v tomto odvětví;

85.  je přesvědčen, že každá úspěšná strategie generační obměny a podpory mladých zemědělců by měla uplatňovat komplexní přístup s cílem usnadnit přístup mladých zemědělců k půdě, financování, poradenským službám a k odborné přípravě a také zohlednit otázku mezigenerační obměny ve prospěch mladých i starších zemědělců; zdůrazňuje, že zemědělství, které má pro lidstvo zásadní význam, by se tak mělo stát odvětvím, jež bude pro mladé lidi i širší společnost atraktivní;

86.  konstatuje, že silná podpora pro mladé zemědělce a rozvoj nových ekonomických činností v zemědělském odvětví EU jsou pro budoucnost venkovských oblastí zásadní a musí být dále prosazovány v rámci nové SZP pro období po roce 2020;

Životní prostředí a udržitelnost

87.  vyzývá Komisi, aby zajistila větší soulad mezi jednotlivými opatření v oblasti životního prostředí a také jejich harmonizaci; opakuje, že mladí zemědělci potřebují srozumitelná opatření, která budou snadno použitelná v praxi;

88.  je přesvědčen, že má-li se zachovat uspořádání venkovských oblastí a zajistit obdobná životní úroveň pro tamní obyvatele ve srovnání s městskými oblastmi, bude naléhavě zapotřebí odstranit regulační a administrativní překážky, aby se tak umožnil provozovatelům zemědělských podniků výkon doplňkových činností zemědělského i jiného charakteru, zejména pokud jde o sociální a zdravotní péči, cestovní ruch, mobilitu starších osob a odvětví energetiky, čímž se poskytne těmto provozovatelům a jejich rodinám odpovídající příjem a sníží se riziko vylidňování venkovských oblastí;

89.  vyzývá k obnovenému dialogu se společností o budoucnosti zemědělsko-potravinářského odvětví, aby byl k dispozici realistický obraz toho, co zemědělská činnost obnáší, a rozšířilo se povědomí o tom, co to znamená být zemědělcem a jak se produkují potraviny;

Ostatní

90.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k zabezpečení příjmů zemědělců, kteří musí čelit klimatickým, zdravotním a hospodářským rizikům, jakož i k posílení odolnosti zemědělských podniků, zejména zavedením nových nástrojů řízení rizik a posilováním již existujících nástrojů;

91.  upozorňuje na specifika nejvzdálenějších regionů EU, ve kterých panují jedinečné environmentální, klimatické a zdravotní podmínky, které jsou zcela odlišné od podmínek na evropském kontinentu, a vyzývá proto s odvoláním na článek 349 SFEU k tomu, aby tyto regiony a jejich specifické potřeby a přínosy byly lépe zohledňovány při provádění a vytváření nástrojů SZP určených pro mladé zemědělce, a to i pokud jde o přístup k půdě;

92.  zdůrazňuje, že malé a rodinné podniky, které fungují za ztížených podmínek a hledají zdroje dodatečných příjmů, by měly být ještě více podporovány, například prostřednictvím financování poradenských služeb nebo inovativních obchodních modelů;

93.  doporučuje, aby generační obměna zohledňovala v zájmu mladých i starších zemědělců také obměnu mezigenerační; upozorňuje, že je důležité, aby zemědělci měli plán pro předávání vlastnictví zemědělského podniku, a poukazuje na to, že jsou potřebné přechodné platby, které převzetí zemědělského podniku usnadní;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.
(3) Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0197.
(5) Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 57.
(6) Úř. věst. C 350, 18.10.2017, s. 5.

Poslední aktualizace: 16. července 2019Právní upozornění