Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2070(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0166/2018

Předložené texty :

A8-0166/2018

Rozpravy :

PV 29/05/2018 - 22
CRE 29/05/2018 - 22

Hlasování :

PV 30/05/2018 - 13.14
CRE 30/05/2018 - 13.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0230

Přijaté texty
PDF 196kWORD 62k
Středa, 30. května 2018 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva o provádění společné obchodní politiky
P8_TA(2018)0230A8-0166/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky (2017/2070(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(1),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. září 2017 o provádění strategie v oblasti obchodní politiky „Obchod pro všechny“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (COM(2017)0654),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“.

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o vícestranných jednáních s ohledem na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v Buenos Aires ve dnech 10.–13. prosince 2017(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(5),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 15. listopadu 2017 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(7)

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 16. března 2017 k přijetí nařízení (EU) 2017/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(8),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 4. října 2016 k přijetí nařízení (EU) 2016/... Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(11)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 s názvem „Podpora slušné práce pro všechny: příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249, SEC(2006)0643),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o provádění dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou(12),

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017 o pravomoci EU k podpisu a uzavření dohody o volném obchodu se Singapurem,

–  s ohledem na studii Komise ze dne 15. listopadu 2016 o kumulativních dopadech budoucích obchodních dohod na zemědělství EU,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), a zejména na její čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví,

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0166/2018),

A.  vzhledem k tomu, že se společná obchodní politika skládá z obchodních dohod a legislativních opatření, jež mají za úkol chránit ofenzivní i defenzivní obchodní zájmy Unie, přispívat k udržitelnému růstu a tvorbě důstojných pracovních míst, zajistit dodržování evropských předpisů a norem, zaručovat právo členských států na regulaci a blahobyt občanů a propagovat hodnoty Unie; a vzhledem k tomu, že dodržování těchto cílů vyžaduje dobré směřování obchodní politiky Unie i úplné a účinné provádění a monitorování této politiky spravedlivějším a transparentnějším způsobem;

B.  vzhledem k tomu, že se Unie ve svém Evropském konsenzu o rozvoji, který přijala v roce 2017, zavázala k soudržnosti politik v oblasti rozvoje ve snaze zajistit udržitelný rozvoj a urychlit transformaci tím, že bude kladen důraz na průřezové prvky rozvojové politiky, jako jsou rovnost žen a mužů, mladí lidé, investice a obchod, udržitelná opatření v oblasti energetiky a klimatu, řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva a migrace a mobilita, aby tak prostřednictvím všech svých politik, včetně společné obchodní politiky, přispívala k cílům vymezeným v Agendě Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030;

C.  vzhledem k tomu, že se Unie zavázala k prosazování důstojné práce pro všechny, jak je uvedeno v závěrech světového summitu Organizace spojených národů z roku 2005 a v ministerské deklaraci, která byla přijata v roce 2006 na setkání na vysoké úrovni, jež se uskutečnilo v rámci zasedání Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů, a to i prostřednictvím svých obchodních vztahů; vzhledem k tomu, že Evropská rada opakovaně zdůraznila, že je důležité posilovat sociální rozměr globalizace a zohledňovat jej v jednotlivých vnitřních i vnějších politikách a v mezinárodní spolupráci;

D.  vzhledem k tomu, že Unie je vedoucí světovou velmocí v oblasti obchodu a největším jednotným trhem na světě i vedoucím světovým vývozcem zboží a služeb – na vývozu závisí v Evropě 31 milionů pracovních míst, tj. o 67 % více než v polovině devadesátých let 20. století;

E.  vzhledem k tomu, že Světová obchodní organizace (WTO) je jedinou celosvětovou mezinárodní organizací, která se zaměřuje na globální pravidla pro obchodní výměny mezi různými ekonomickými oblastmi nebo státy;

F.  vzhledem k tomu, že fáze provádění a prosazování má pro zajištění účinnosti obchodní politiky Unie klíčový a zásadní význam;

G.  vzhledem k tomu, že občané EU stále silněji požadují, aby obchodní politika Unie zajišťovala, že zboží, které vstoupí na trh EU, bylo vyrobeno za důstojných a udržitelných podmínek;

H.  vzhledem k tomu, že evropské podniky využívají snížené celní sazby vyplývající z obchodních dohod u přibližně 70 % vývozu, na který se tyto snížené sazby vztahují, zatímco naši partneři je využívají v přibližně 90 % případů, a že je zásadní, aby evropské podniky tyto výhody využívaly v plném rozsahu s cílem podpořit zaměstnanost, růst a investice;

I.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky patří k hnací síle evropského hospodářství, jelikož zajišťují 30 % vývozu Unie a 90 % pracovních míst v EU, a vzhledem k tomu, že je zásadní, aby byly plně zapojeny do provádění obchodní politiky Unie, a posílily tak její úlohu v oblasti vývozu, inovací a internacionalizace;

J.  vzhledem k tomu, že Unie je největším světovým vývozcem služeb a že její obchodní přebytek v této oblasti se od roku 2000 zdesetinásobil a v roce 2016 dosáhl více než 120 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že na otázky vznesené v rámci veřejné diskuse o společné obchodní politice a jejím provádění je třeba poskytnout jasné a přesné odpovědi;

L.  vzhledem k tomu, že jednotná obchodní politika, jak ji pojímá strategie „Obchod pro všechny“, je politikou založenou na hodnotách, jejímž cílem je mimo jiné prosazovat řádnou správu věcí veřejných, transparentnost, udržitelný rozvoj a spravedlivé obchodní postupy;

M.  vzhledem k tomu, že obchodní politika Unie musí být v souladu s ostatními vnějšími i vnitřními unijními politikami i se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje s cílem zajistit transparentnost, stabilitu a spravedlivější podmínky pro hospodářskou soutěž a zároveň zohledňovat mimo jiné cíle strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

Stávající rámec

1.  připomíná, že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ doznala mezinárodní situace hlubokých změn a v oblasti obchodu je třeba řešit nové výzvy a konkrétní úkoly; je znepokojen celosvětovým vzestupem některých ochranářských praktik, které jsou neslučitelné s pravidly WTO, a připomíná svou podporu otevřenému, spravedlivému, vyváženému a udržitelnému obchodnímu systému založenému na pravidlech;

2.  bere na vědomí vzrůstající hospodářský význam Asie i postupné stahování Spojených států amerických z obchodních výměn, což vyvolává celosvětovou nejistotu v oblasti obchodu i domácí kritiku mezinárodní obchodní politiky a poptávku po spravedlivém obchodu; vyzývá Komisi, aby tomuto vývoji přizpůsobila svou obchodní politiku a aby byla vzhledem k těmto změnám mezinárodní situace reakceschopnější a odpovědnější a zároveň vypracovala dlouhodobější strategii; zdůrazňuje, že v této měnící se globální situaci je úloha EU při prosazování obchodní agendy založené na hodnotách pro evropské občany stále důležitější;

3.  zdůrazňuje narůstající význam služeb, zejména digitálních služeb, včetně servitizace v oblasti obchodu se zbožím („způsob 5“), elektronického obchodu a toku údajů v mezinárodním obchodu; trvá na tom, že je nezbytné posílit mezinárodní pravidla upravující tato odvětví, aby bylo možné zajistit konkrétní přínosy pro spotřebitele, zlepšit přístup evropských podniků na zahraniční trhy a zaručit dodržování základních práv po celém světě, včetně ochrany údajů a soukromí; zdůrazňuje, že ochranu osobních údajů nelze v žádné obchodní dohodě zpochybnit, domnívá se, že digitální práva občanů by měla být prostřednictvím obchodních dohod posílena, a připomíná svůj postoj k ochraně údajů a digitálnímu obchodu vyjádřený v usnesení „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může hrát důležitou úlohu při překonávání digitální propasti; vyzývá Komisi, aby otázku digitálního obchodu prosazovala ve stávajících a budoucích dohodách o volném obchodu i v rámci WTO; vyzývá k tomu, aby do všech budoucích obchodních dohod, včetně těch, které jsou v současné době projednávány, byly zařazovány kapitoly o digitálním obchodu, a připomíná, že je důležité předcházet neodůvodněným požadavkům na lokalizaci údajů; žádá Komisi, aby uplatňovala takovou strategii v oblasti digitálního obchodu, která by malým a středním podnikům poskytovala příležitosti tím, že by jim usnadnila přístup na celosvětové trhy;

4.  zdůrazňuje, že vystoupení Spojeného království z Unie bude mít dopady na vnitřní i vnější obchodní výměny; vyzývá Komisi, aby dopad brexitu na obchodní politiku Unie začala předvídat s cílem zaručit kontinuitu provádění obchodní politiky Unie a jejích vztahů s třetími zeměmi, včetně nalezení způsobů řešení společných závazků v rámci WTO;

5.  bere na vědomí posudek 2/15 Evropského soudního dvora ze dne 16. května 2017, v němž se uvádí, že s výjimkou otázky portfoliových investic a urovnávání sporů mezi investory a státy spadá dohoda o volném obchodu se Singapurem do výlučné pravomoci Unie; žádá Komisi a Radu, aby co nejdříve vyjasnily své rozhodnutí o budoucí struktuře dohod o volném obchodu a aby plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, pokud jde o směrnice pro jednání, jednání, právní základy návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, aby nedocházelo k dalším zpožděním u dohodnutých, avšak dosud neratifikovaných obchodních dohod s obchodními partnery; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament od počátku všech obchodních jednání a před přijetím pokynů pro jednání včas zapojován do všech fází svěřování mandátu a vyjednávání a provádění obchodních dohod a aby byl v plném rozsahu informován o všech souvisejících krocích; žádá, aby byla přijata nezbytná opatření prostřednictvím interinstitucionální dohody v rámci dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů;

6.  konstatuje, že navzdory tomu, že Spojené státy americké od jednání odstoupily, podařilo se zbývajícím jedenácti zemím dosáhnout dne 23. ledna 2018 v Tokiu dohody o transpacifickém partnerství;

Aktuální stav programu obchodních jednání Unie

7.  lituje skutečnosti, že se během konference ministrů WTO v Buenos Aires nepodařilo dosáhnout dohody; zdůrazňuje zásadní politický a hospodářský význam vícestranného systému a znovu vyjadřuje svou podporu tomuto systému; vyzývá Unii, aby aktivně předkládala návrhy na aktualizovaná vícestranná pravidla zohledňující nové výzvy vyplývající z globálních hodnotových řetězců a aby podporovala ústřední úlohu WTO v rámci globálního obchodního systému; vítá skutečnost, že vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu; vítá prodloužení výjimky WTO v oblasti farmaceutických výrobků pro nejméně rozvinuté země do roku 2033; lituje toho, že některé vícestranné dohody nejsou dodržovány, a žádá Komisi, aby v rámci WTO více usilovala o účinné plnění vícestranných pravidel a dohod; připomíná svůj dřívější požadavek, aby se Komise zapojovala do utváření rámce agendy WTO, zejména pokud se jedná o oblast sociální odpovědnosti podniků a obchodu a udržitelného rozvoje; opět vyjadřuje své znepokojení nad tím, že Spojené státy americké blokují nová jmenování členů odvolacího orgánu WTO, a zdůrazňuje význam dobře fungujícího systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi k posílení spolupráce s našimi nejvýznamnějšími partnery při řešení nespravedlivé hospodářské soutěže a ochranářských praktik ze strany třetích zemí;

8.  bere na vědomí zablokovanou situaci, pokud jde o mnohostranná jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA) a dohodě o environmentálních statcích; žádá Unii, aby v souladu s postojem Evropského parlamentu k dohodě TiSA prokázala iniciativu a dosáhla obnovení souvisejících jednání;

9.  zdůrazňuje, že vstoupilo v platnost – plně nebo dočasně – několik dohod o volném obchodu, např. obchodní dohody s Kanadou a Ekvádorem, ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou a několik dohod o hospodářském partnerství s africkými zeměmi a že od zveřejnění strategie „Obchod pro všechny“ byly uzavřeny dohody se Singapurem, Vietnamem a Japonskem; zdůrazňuje, že je nutné poskytovat dostatečnou politickou a administrativní podporu k zajištění toho, aby obchodní ujednání mohla být uzavírána a ratifikována v odpovídajících časových rámcích; podporuje probíhající proces modernizace obchodních dohod s Chile a Mexikem; připomíná svůj požadavek, aby byla zahájena jednání s Austrálií a Novým Zélandem, a to s ohledem na jeho postoje;

10.  zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a posilovat vzájemně přínosné obchodní a investiční vztahy se strategickými partnery EU; požaduje, aby se obnovilo úsilí o pokrok v jednáních o komplexní dohodě o investicích s Čínou, zejména pokud se jedná o reciprocitu v přístupu na trhy a pokrok v oblasti udržitelného rozvoje;

11.  zdůrazňuje, že uzavřené dohody a probíhající i budoucí dvoustranná jednání vedená Unií poskytují příležitost k růstu prostřednictvím přístupu na trhy a odstranění obchodních překážek; žádá Komisi, aby průběžně spolupracovala se zúčastněnými stranami s cílem posoudit jejich priority v probíhajících jednáních; připomíná, že je třeba se přednostně zaměřovat na obsah jednání, spíše než na jejich rychlost, a že jednání musí být vedena v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu, že je třeba zajistit dodržování předpisů a norem EU, předcházet hrozbám pro sociální model EU a pro životní prostředí a že je třeba z jednání vyloučit veřejné služby, včetně služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu (v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26) a audiovizuálních služeb; zdůrazňuje, že Komise musí ve všech obchodních jednáních zajistit, aby si EU, vnitrostátní a místní orgány uchovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření, pokud jde o zadávání, organizaci, financování a poskytování veřejných služeb, jako tomu bylo v případě předchozích obchodních jednání;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby každých pět let přezkoumávaly a případně aktualizovaly mandáty k jednání pro probíhající obchodní jednání a přizpůsobovaly je tak potenciálně změněné situaci a výzvám a aby do obchodních dohod začleňovaly ustanovení o změnách s cílem zajistit, aby byly prováděny co nejúčinněji a bylo možné je přizpůsobit stávající situaci, pod podmínkou, že bude zajištěna parlamentní kontrola a transparentnost;

13.  zdůrazňuje, že Komise již několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, a vyzývá Komisi, aby dokončila přípravnou činnost s cílem zahájit formální jednání o investičních dohodách co nejdříve;

14.  připomíná význam vnitřních i vnějších investic pro evropské hospodářství i nezbytnost zajistit ochranu evropských investorů v zahraničí; žádá Komisi, aby pokračovala ve své práci na novém vícestranném systému řešení investičních sporů, který musí být mimo jiné založen na zajištění práva jednotlivých států na regulaci a na transparentnosti, a aby stanovila odvolací mechanismus, přísná pravidla pro střet zájmů a etický kodex; domnívá se, že tento nový systém se musí zaměřovat na povinnosti investorů, předcházet bezdůvodným sporům, zachovávat právo na regulaci ve veřejném zájmu a předcházet regulačnímu ochromení, zajišťovat rovnost investorů před soudem (se zvláštním zřetelem na mikropodniky a malé a střední podniky), nezávislost, transparentnost a odpovědnost; přezkoumat případné začleňování procesních ustanovení týkajících se mimo jiné vzájemných žalob v případě, kdy byly žalované investice provedeny v rozporu s příslušnými právními předpisy, a bránit souběžným žalobám využívajícím různé právní cesty, čímž se vyjasní vztah k domácím soudům;

15.  vyzývá členské státy, aby konečně odblokovaly postup týkající se mauricijské Úmluvy o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem, když nyní Evropský soudní dvůr objasnil otázky pravomocí, a Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí v tomto ohledu; žádá také, aby k přezkumu nařízení o zachování právních účinků dvoustranných investičních dohod členských států došlo dříve než v roce 2020;

16.  očekává, že se EU a její členské státy budou zapojovat do rozhodování v rámci OSN, pokud jde o závaznou o dohodu o podnikání a lidských právech;

17.  se znepokojením konstatuje, že reforma pravidel původu ohlášená ve strategii „Obchod pro všechny“ dosud nebyla provedena; zdůrazňuje, že pravidla původu jsou příliš komplexní, a opět vyzývá k tomu, aby tato pravidla byla aktuálnější, jasnější a snadno se uplatňovala; připomíná závazek přijatý na 10. konferenci ministrů obchodu partnerství Euromed, že bude do konce roku 2018 dokončen přezkum úmluvy o celoevropsko-středomořských pravidlech původu; opět žádá Komisi, aby připravila zprávu o současné situaci, pokud jde o pravidla původu, a to s ohledem na kumulativní účinky pravidel původu ve dvoustranných dohodách o volném obchodu;

18.  připomíná, že při provádění obchodní politiky Unie je třeba věnovat zvláštní pozornost zemědělským produktům i zájmům evropských producentů a spotřebitelů, a to zejména s ohledem na kumulativní účinky všech dohod o volném obchodu na toto odvětví; zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou nabízet hospodářské příležitosti pro zemědělsko-potravinářské odvětví, a to zejména pokud jde o dohodu s Japonskem; konstatuje, že Unie je největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů na světě; připomíná, že v souvislosti s vývozem zemědělsko-potravinářských produktů je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi ochranou citlivých zemědělských produktů a podporou ofenzivních zájmů Unie, mimo jiné stanovením přechodných období a vhodných kvót a v některých případech také vyloučením těch nejcitlivějších produktů; připomíná, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti uplatňovanou v EU je zásadní zajistit vysokou úroveň sanitárních a fytosanitárních norem a zároveň bojovat proti veškerému diskriminačnímu zacházení v této oblasti;

Zásada reciprocity jakožto pilíř obchodní politiky Unie a záruka spravedlivé a loajální hospodářské soutěže

19.  rozhodně se domnívá, že jedním z hlavních cílů obchodní politiky Unie by mělo být prosazování spravedlivé hospodářské soutěže a zajišťování rovných podmínek na trhu; vítá skutečnost, že je ve zprávě o provádění obchodní strategie Unie zmiňována zásada reciprocity; připomíná, že reciprocita musí být pilířem obchodní politiky Unie, avšak že je zároveň třeba zohledňovat případnou asymetrickou situaci rozvojových zemí a ustanovení o preferenčním zacházení pro nejméně rozvinuté země; bere na vědomí skutečnost, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což by mohl být důležitý nástroj pro zajišťování rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh; domnívá se, že iniciativa na prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie má za cíl chránit bezpečnost a veřejný pořádek v Unii a jejích členských státech a mohla by umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy a zároveň zajistit pokračující otevřenost vůči přímým zahraničním investicím;

20.  připomíná, že způsob provádění obchodní politiky musí přispívat k zajišťování spravedlivých a rovných podmínek pro podniky v oblasti hospodářské soutěže; vítá přijetí nové metodiky pro výpočet sazeb antidumpingového cla v případě narušení hospodářské soutěže ve třetích zemích; bere na vědomí dosaženou interinstitucionální dohodu o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu; zdůrazňuje nové možnosti, které tyto nástroje nabízejí, zejména s ohledem na uložení cla nad rozpětí způsobené újmy; zdůrazňuje, že je důležité dbát na řádné a přiměřené uplatňování těchto nových nástrojů tím, že v případě jejich špatného fungování nebo obcházení dojde k okamžitému a přiměřenému zásahu, který bude v plném souladu s právními předpisy WTO a ostatními právními povinnostmi Unie; vítá proaktivní postoj Komise k rozvoji nástrojů na ochranu obchodu v roce 2016 a vyzývá k podobnému odhodlání a reaktivitě v případě, kdy někteří naši obchodní partneři tyto nástroje zneužívají proti vývozům z EU;

21.  považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění strategie v oblasti obchodní politiky prakticky nezmiňuje práci v oblasti koordinace, již je třeba realizovat s celními orgány; připomíná, že obchodní politika musí bojovat proti nezákonnému obchodu, s cílem zachovat konkurenceschopnost podniků EU a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti spotřebitelů; poukazuje také na důležitou úlohu politiky v oblasti hospodářské soutěže v tomto ohledu a na potřebu dvoustranných a vícestranných jednání za tímto účelem;

Využívání účinných průřezových opatření k provádění obchodní politiky prospěšné pro všechny

22.  žádá, aby se provádění obchodní politiky stalo nedílnou součástí obchodní strategie Unie;

23.  naléhavě žádá Komisi, aby v případě špatného fungování, překážek nebo pokud některý partner nedodržuje závazky, okamžitě využívala nástroje, které má k dispozici, konkrétně postup pro urovnávání sporů, jakož i stávající postupy ad hoc stanovené pro ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách o volném obchodu uzavíraných Unií;

24.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu lidských a finančních zdrojů, které jsou v současnosti k dispozici, s cílem zlepšit přípravu obchodních dohod pro přijetí našimi spolunormotvůrci a způsob provádění obchodní politiky, a žádá, aby byla v rámci Komise zřízena zvláštní služba, jež by byla pověřena sledováním a průběžným hodnocením provádění obchodní politiky a podávala také zprávy Parlamentu;

25.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zejména díky využívání informačních technologií více usilovaly o odstraňování všech administrativních překážek a zbytečné zátěže o zjednodušování technických postupů i o podporu podniků usilujících o využívání obchodních dohod a nástrojů;

26.  zdůrazňuje klíčovou spolupráci delegací Unie s velvyslanectvími a sociálními partnery členských států, což umožňuje přijímat rychlá a přímá opatření s cílem zajistit řádné provádění obchodních ustanovení a rychle zjišťovat a účinně řešit problémy a překážky; domnívá se, že by delegace Unie měly mít prospěch ze zefektivněného systému založeného na jednotném souboru pravidel a pokynů, s cílem zajistit větší soudržnost; vybízí Komisi, aby zvýšila zapojení delegací EU ve třetích zemích do provádění stávajících a nových dohod o volném obchodu, zejména pokud jde o postavení místních začínajících podniků; vybízí Komisi a ESVČ, aby pokračovaly ve své činnosti v oblasti hospodářské diplomacie za podpory mimo jiné evropských obchodních komor;

27.  žádá Komisi, aby podle jednotlivých odvětví a jednotlivých zemí vypracovala studii o kumulativních účincích obchodních dohod, která by přispěla k hodnocení naší obchodní politiky a umožnila by předvídat a upravovat její dopady;

28.  zdůrazňuje, že některá odvětví se mohou v souvislosti s obchodními výměnami setkávat s hospodářskými obtížemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby s přihlédnutím k sociálnímu hledisku rozvíjely doprovodné politiky s cílem maximalizovat přínosy a co nejvíce omezit potenciální negativní účinky liberalizace obchodu; žádá v této souvislosti Komisi, aby posílila účinnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a zvýšila jeho proaktivitu;

29.  vybízí Komisi, aby pokračovala ve své spolupráci s mezinárodními organizacemi a fóry, jako jsou mj. G20, OSN, OECD, MOP, Světová banka, Světová celní organizace a Mezinárodní organizace pro normalizaci, při přípravě mezinárodních norem, jejich provádění a sledování obchodních výměn, mimo jiné pokud jde o sociální a environmentální aspekty, a aby tuto spolupráci zintenzívnila;

Analýza první zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu

30.  vítá skutečnost, že Komise zveřejnila první zprávu o provádění dohod o volném obchodu; žádá Komisi, aby v tomto každoročním zveřejňování pokračovala; důrazně však mimoto žádá, aby Komise prováděla hlubší komplexní studie provádění dohod o volném obchodu uzavíraných Unií, hlouběji se zabývala tímto tématem a zajistila, aby studie zahrnuly příslušné a vhodné ekonometrické a kvalitativní analýzy a výklady údajů, konkrétní doporučení s uvedením zveřejněných údajů do souvislostí a s poskytnutím dalších kvalitativních informací, včetně – za účelem provádění pravidel – částí dohod o volném obchodu, jako je obchod a udržitelný rozvoj a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že to umožní mít k dispozici komplexní a lepší posouzení skutečného dopadu dohod v terénu tak, aby zpráva poskytla účinné pokyny orgánům EU ohledně vytváření a provádění obchodní strategie Unie; domnívá se v tomto ohledu, že by se měla pro tyto studie určit a využívat společná metodika;

31.  žádá Komisi, aby podala zprávu o ustanoveních týkajících se zacházení podle doložky nejvyšších výhod ve stávajících dvoustranných dohodách o volném obchodu uzavíraných EU a o jejich praktickém dopadu při zaručení dalšího přístupu EU na trh ve třetích zemích prostřednictvím těchto dohod dojednaných partnery, s nimiž EU dohody o volném obchodu uzavírá;

32.  zdůrazňuje, že ve zprávě chybí různé informace a údaje; žádá Komisi, aby úžeji spolupracovala s členskými státy a partnerskými zeměmi s cílem získat více údajů a informací o provádění dohod; žádá Komisi, aby poskytovala informace mimo jiné o dopadu všech dohod o volném obchodu na růst a pracovní místa, o tom, jak tyto dohody přispívají k vývoji obchodních toků, a o dopadu obchodních a investičních dohod na investiční toky a obchod se službami;

33.  je znepokojen nedostatečným využíváním obchodních preferencí stanovených v unijních dohodách o volném obchodu, zejména skutečností, že evropští vývozci je využívají v menší míře než vývozci z partnerských zemí; žádá Komisi, aby co nejrychleji zjistila příčiny této nerovnováhy a aby je řešila; žádá Komisi, aby provedla analýzu vztahu mezi složitými pravidly původu a využíváním preferenčních obchodních dohod ze strany hospodářských subjektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rychlá opatření k lepšímu informování hospodářských subjektů o obchodních preferencích stanovených v dohodách o volném obchodu; domnívá se, že jsou nutné podrobné informace, a to i na mikroúrovni, tak aby bylo možné řádně vyhodnotit provádění dohod o volném obchodu uzavíraných EU;

34.  domnívá se, že by Evropská komise měla provádění ustanovení dohod o volném obchodu věnovat stejnou pozornost, jakou věnuje fázím vyjednávání; žádá Komisi, aby problémy spojené s prováděním řešila s dotčenými obchodními partnery EU s cílem nalézt jejich řešení a systematizovat obchod s evropskými hospodářskými subjekty;

35.  vyzývá Komisi, aby diverzifikovala svůj přístup k různým analyzovaným odvětvím a prezentovala dopady provádění obchodních dohod v odvětvích považovaných za citlivá;

36.  vítá oznámení, že u všech obchodních dohod budou vytvořeny plány provádění, a žádá Komisi, aby do jejich přípravy zapojila všechny zúčastněné strany; vyzývá Komisi, aby definovala cíle, které je třeba splnit, i konkrétní kritéria umožňující jasné hodnocení, jako je aktuální stav odstraňování necelních překážek, míra využívání preferencí a kvót nebo situace v oblasti regulační spolupráce a pokrok ve smyslu obchodu a udržitelného rozvoje; očekává, že Parlamentu budou spolu s oficiálním postoupením předloženy prováděcí plány, a žádá, aby informace o pokroku dosaženém u prováděcích plánů obchodních dohod byla zahrnuta také do výroční zprávy o provádění dohod o volném obchodu;

37.  připomíná, že obchodní dohody včetně obchodních kapitol dohod o přidružení nemohou vstoupit v platnost, dříve než je ratifikuje Evropský parlament; domnívá se, že musí být horizontálně respektována praxe vyčkat na souhlas Parlamentu před prozatímním uplatněním politicky důležitých dohod, jak se k tomu zavázala komisařka Malmströmová při svém slyšení dne 29. září 2014;

Specifická ustanovení společné obchodní politiky pro malé a střední podniky

38.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila celý soubor nástrojů zaměřených na malé a střední podniky s cílem dosáhnout integrovanějšího globálního přístupu i skutečné strategie internacionalizace pro malé a střední podniky, což podpoří jejich zaměření na vývoz; vybízí Komisi, aby tento přístup prosazovala na mezinárodních fórech; podporuje účast v účinných informačních kampaních pro malé a střední podniky, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí v rámci dohod o volném obchodu uzavíraných EU; zdůrazňuje význam mnohojazyčnosti při oslovování malých a středních podniků ze všech členských států; požaduje zpřístupnění větší právní a administrativní podpory pro malé a střední podniky, které uvažují o vývozu na zahraniční trhy, a to nejen prostřednictvím aktualizace internetových stránek, ale také tím, že bude zváženo využívání nových nástrojů, například on-line chatů k technickým otázkám, které by mohly poskytovat základní a snadněji dostupnou podporu; žádá, aby se ve snaze pomoci malým a středním podnikům delegace Unie podílely na příspěvcích k informacím o vývozu na příslušné zámořské trhy;

39.  považuje za politováníhodné, že zpráva Komise o provádění dohod o volném obchodu obsahuje jen málo informací o malých a středních podnicích; žádá Komisi, aby specifickou část zprávy věnovala dopadům provádění obchodních dohod na malé a střední podniky a využívání zvláštních ustanovení pro malé a střední podniky;

40.  vítá zavedení zvláštních kapitol věnovaných malým a středním podnikům do aktuálně sjednávaných dohod o volném obchodu a žádá Komisi, aby nadále vyvíjela úsilí při sjednávání a začleňování zvláštních kapitol a ustanovení týkajících se malých a středních podniků do projednávaných obchodních dohod a do svých legislativních návrhů s cílem zvýšit schopnost malých a středních podniků zapojovat se do obchodování a investování; zdůrazňuje, že porozumění složitosti pravidel původu, jejich aktualizace a umožnění jejich snazšího uplatňování a větší jasnosti je pro malé a střední podniky velmi důležité a že je třeba pro malé a střední podniky vyjednat zvláštní ustanovení, s cílem řešit přístup malých firem na zahraniční trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby se vynasnažila poskytnout kalkulátor pravidel původu, který bude uzpůsobený malým a středním podnikům a který by jim měl konkrétně umožnit využívat preference dostupné v rámci stávajících dohod, v zájmu zvýšení míry využívání preferencí;

Význam přístupu na trh veřejných zakázek a ochrany zeměpisných označení

41.  připomíná, že ochrana zeměpisných označení je při jednání o obchodních dohodách jedním z ofenzivních bodů Unie; zdůrazňuje, že ze zprávy o provádění dohod o volném obchodu vyplývá, že někteří partneři nedodržují ustanovení týkající se ochrany zeměpisných označení, a vyzývá Komisi, aby přijala naléhavá opatření s cílem zajistit dodržování těchto ustanovení;

42.  připomíná, že trhy veřejných zakázek v Unii vykazují nejvyšší míru otevřenosti na světě; je znepokojen tím, že někteří partneři na úkor podniků EU nedodržují ustanovení dohod o volném obchodu týkající se přístupu na trh veřejných zakázek, a také velmi omezeným přístupem na trhy veřejných zakázek v některých třetích zemích; žádá Komisi, aby usilovala o zajištění lepšího přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a aby v souladu s pravidly dohod o vládních zakázkách zvážila opatření, která by se měla využívat s třetími zeměmi, jež v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek upřednostňují své vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a zveřejňovala údaje na úrovni podniků o využívání ustanovení o veřejných zakázkách v dohodách o volném obchodu, s cílem lépe porozumět obtížím, kterým podniky EU čelí;

43.  žádá Komisi, aby poskytovala více informací a příslušných statistických údajů o vývoji v oblasti přístupu na trhy veřejných zakázek v posledních letech a aby zahrnula konkrétní informace o výhodách vyplývajících z ochrany zeměpisných označení;

Účinné provádění obchodní politiky přispívá k podpoře a ochraně hodnot Unie

44.  připomíná, že společná obchodní politika musí přispívat k prosazování hodnot Unie podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii i k plnění cílů uvedených v článku 21 včetně upevňování demokracie a právního státu, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, rovnosti, úcty k lidské důstojnosti a ochrany životního prostředí a sociálních práv; je přesvědčen, že dosažení těchto cílů vyžaduje rázná a trvalá opatření ze strany Komise; zdůrazňuje, že Agenda OSN do roku 2030 a pařížská dohoda o klimatu poskytují primární srovnávací měřítka, k nimž lze vztáhnout příspěvek obchodní politiky EU k dohodnutým globálním cílům udržitelného rozvoje;

45.  žádá Komisi, aby uskutečňovala pravidelný dohled nad všeobecným systémem preferencí (GSP), zejména GSP+, a aby pokračovala ve zveřejňování zpráv každé dva roky; žádá Komisi, aby zintenzivnila svou spolupráci s přijímajícími zeměmi, ESVČ, delegacemi Unie, diplomatickými misemi členských států, mezinárodními organizacemi, podniky, sociálními partnery a občanskou společností s cílem zajistit lepší shromažďování informací a prohloubit analýzu provádění monitorování, na jejichž základě by bylo možné jasně vyhodnotit provádění všech aspektů systému; zdůrazňuje, že účinnost GSP spočívá na schopnosti Komise monitorovat a provádět ustanovení právních předpisů v případech neprovádění mezinárodních úmluv v oblasti práce nebo životního prostředí;

46.  poukazuje na to, že dohody nové generace obsahují doložky o lidských právech a kapitoly o udržitelném rozvoji, jejichž úplné provádění má za cíl zajišťovat a podporovat dodržování lidských práv, hodnot Unie a sociálních a environmentálních norem na vysoké úrovni; bere na vědomí hodnocení kapitol o udržitelném rozvoji, které je součástí zprávy Komise o provádění dohod o volném obchodu, a vyzývá k včasnému provádění stávajících ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; žádá Komisi, aby vytvořila přesnou a specifickou metodiku pro sledování a hodnocení provádění těchto kapitol vzhledem k tomu, že je nelze hodnotit pouze na základě kvantitativních údajů; připomíná, že v některých případech existují obtíže při provádění ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji, například u dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, a opakuje proto svou výzvu k posílení vymáhání a monitorování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, a to prostřednictvím většího zapojení organizací občanské společnosti včetně sociálních partnerů do všech obchodních dohod; vyjadřuje politování nad tím, že Komise předčasně ukončila diskusi o způsobu, jak posílit prosazování kapitoly o udržitelném rozvoji v rámci obchodních dohod, mimo jiné včetně zvažování přístupu založeného na sankcích;

47.  připomíná v této souvislosti důležitou úlohu domácích poradních skupin; zdůrazňuje potenciální přidanou hodnotu strukturovanějšího a transparentnějšího vztahu s domácími poradními skupinami v zemích obchodních partnerů, přičemž uznává jejich klíčovou úlohu při lepším porozumění místním požadavkům a místním ambicím; domnívá se, že domácí poradní skupiny jsou mimořádně důležité a přispívají k postupům vyžadovaným pro lepší sledování a provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji;

48.  vítá přezkum strategie ve prospěch pomoci obchodu a podporuje cíl v oblasti budování kapacit pro rozvojové země, aby mohly více využívat možností, které jim obchodní dohody s EU nabízejí; zdůrazňuje rovněž, že strategie musí přispívat k podpoře spravedlivého a etického obchodu a měla by se stát klíčovým nástrojem při potírání zvyšující se globální nerovnosti a při podpoře hospodářského rozvoje v partnerských zemích EU; vybízí Komisi, aby rozvojovým zemím pomáhala přijímat nezbytná opatření, aby si mohly mimo jiné zachovat přístup na evropský trh pro svůj vývoz a bojovat proti změně klimatu;

49.  opakuje, že je nakloněn tomu, aby byla do všech budoucích obchodních dohod začleňována ambiciózní ustanovení o boji proti korupci, která budou ve výlučné pravomoci Unie; vítá skutečnost, že probíhající jednání o modernizaci dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem a dohod o přidružení mezi EU a Chile zahrnují také protikorupční ustanovení; připomíná, že dohody o volném obchodu nabízejí dobrou příležitost ke zvýšení spolupráce v boji proti praní peněz, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

50.  vítá skutečnost, že ve zprávě Komise o provádění její obchodní strategie je zohledněna otázka rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že cílem je zajistit, aby ženy mohly v téže míře jako muži využívat výhody vyplývající z obchodních výměn, a to i díky strategii pomoci na podporu obchodu; zdůrazňuje, že to vyžaduje proaktivní přístup Komise, který podpoří začleňování rovnosti žen a mužů do obchodní politiky EU, a žádá Komisi, aby tento aspekt začlenila do svých budoucích výročních zpráv o provádění;

51.  vítá závazek Komise zajistit, aby obchodní jednání o modernizaci stávající dohody o přidružení mezi EU a Chile zahrnovala, vůbec poprvé v EU, zvláštní kapitolu o rovnosti žen a mužů a obchodu; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby prosazovaly a podporovaly začlenění zvláštní kapitoly věnované rovnosti žen a mužů do obchodních a investičních dohod EU;

52.  vítá přijetí nařízení proti mučení a zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho řádné provádění a dodržování ze strany našich obchodních partnerů; podporuje vytvoření mezinárodní Aliance pro obchod bez mučení;

53.  vítá přijetí nařízení ((EU) 2017/821) o konfliktních minerálech, jehož cílem je přispět k odpovědnějšímu řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, členské státy a další subjekty, aby nadále pokračovaly v přípravách na vstup nařízení v platnost; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné vytváření doprovodných opatření a aby byly členským státům a vnitrostátním zúčastněným subjektům poskytnuty nezbytné odborné znalosti a pomoc, se zvláštním důrazem na podporu malých a středních podniků při posilování jejich schopnosti plnit požadavky na náležitou péči, jak je stanoveno v nařízení;

54.  je si vědom šíření integrovaných globálních dodavatelských řetězců v mezinárodních obchodních strukturách; znovu opakuje svou výzvu k hledání způsobů, jak rozvíjet strategie a pravidla transparentnosti a odpovědnosti globálních hodnotových řetězců, a zdůrazňuje, že se společná obchodní politika musí provádět tak, aby zajišťovala odpovědné řízení globálního hodnotového řetězce; žádá Komisi, aby v rámci své obchodní politiky prosazovala a posilovala sociální odpovědnost podniků, včetně dalších opatření s cílem vytvořit konkrétní pravidla a postupy, a to s přihlédnutím k pokynům OECD pro nadnárodní společnosti, s cílem zajistit účinné provádění sociální odpovědnosti podniků; připomíná svůj požadavek vůči Komisi, aby zahrnula sociální odpovědnost podniků do všech obchodních dohod a aby tato ustanovení efektivně monitorovala v rámci hlubšího nezávislého monitorování kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, jejž požaduje Parlament a které zahrnuje občanskou společnost; potvrzuje svou podporu mezinárodním iniciativám, jako je bangladéšský pakt udržitelnosti, a žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění uvedené iniciativy;

55.  vyzývá Komisi a všechny mezinárodní aktéry, aby dodržovali nové pokyny OECD pro náležitou péči určené odpovědným dodavatelským řetězcům v oděvním a obuvnickém odvětví;

56.  připomíná, že obchodní a rozvojová politika EU musí celkově přispívat k udržitelnému rozvoji, regionální integraci a začleňování rozvojových zemí do regionálních a nakonec i globálních hodnotových řetězců prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což vyžaduje spravedlivá globální obchodní pravidla podporující rozvoj; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj spravedlivé kontinentální zóny volného obchodu v Africe prostřednictvím politické a technické pomoci;

57.  připomíná, že se EU zavázala vymýtit nejhorší formy dětské práce na globální úrovni, jak to vyplývá z našich hodnot zakotvených v článku 21 SEU; opětovně vyzývá Komisi, aby předložila návrh zakazující dovoz zboží vyrobeného s využitím dětské práce nebo jakékoli jiné formy nucené práce či moderního otroctví; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost ratifikace Úmluv MOP č. 182 o odstranění nejhorších forem dětské práce a č. 138 o minimálním věku pro zaměstnání a práci ze strany zemí, které tak dosud neučinily;

58.  bere na vědomí pokrok při uzavírání a provádění dohod o hospodářském partnerství; domnívá se, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu jejich dopadu na ekonomiky afrických zemí a na jejich jednotlivá pododvětví, příslušné trhy práce a na podporu regionálního obchodu v Africe; vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu v duchu skutečného partnerství s cílem zaměřit se na dosud nevyřešené otázky; připomíná, že dohody o hospodářském partnerství jsou asymetrické a měly by klást rovnocenný důraz na rozvojové i obchodní aspekty; vyzývá v této souvislosti k včasnému provádění doprovodných opatření včetně vyplácení prostředků ERF;

59.  vítá dále provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi státy Carifora a EU; konstatuje, že je nutné dále zvyšovat informovanost, aby země seskupení CARICOM mohly využívat příležitosti, které dohoda nabízí; vítá vytvoření smíšeného poradního výboru, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí instituce občanské společnosti byly svolávány včas;

60.  opakuje svou výzvu EU, aby pracovala na odpovídajících a účinných řešeních pro zavedení transparentního a funkčního systému označování „společenské a environmentální sledovatelnosti“ v rámci celého výrobního řetězce v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu WTO a současně podporovala podobné kroky na mezinárodní úrovni;

Součástí provádění obchodní politiky EU musí být transparentnost a přístup k informacím

61.  bere na vědomí činnost Komise v oblasti transparentnosti a vyzývá Komisi, aby prováděla jednání co nejtransparentněji, při plném respektování osvědčeného postupu, který byl stanoven v rámci jiných jednání; domnívá se, že dosažení transparentnosti musí být součástí klíčových cílů Komise; žádá Komisi a členské státy, aby zveřejňovaly dokumenty týkající se sjednávání a provádění dohod, aniž by se narušila vyjednávací pozice Unie;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro komunikaci o obchodní politice i o každé dohodě vytvořily skutečnou strategii s cílem maximalizovat předávání informací a přizpůsobovat je konkrétním subjektům tak, aby jim dohody přinášely prospěch; žádá Komisi a členské státy, aby přijímaly opatření s cílem zvyšovat povědomí hospodářských subjektů o uzavřených dohodách a vést pravidelný podpůrný dialog s profesními sdruženími, podniky a občanskou společností;

63.  vítá skutečnost, že Rada zveřejnila mandáty k vyjednávání pro transatlantické obchodní a investiční partnerství, Komplexní hospodářské a obchodní dohody CETA, dohodu o obchodu se službami TiSA, dohody s Japonskem, Tuniskem a Chile a úmluvu o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání sporů z investic a že Komise zveřejnila své návrhy mandátů k vyjednávání pro dohody s Austrálií a Novým Zélandem i pro zřízení mnohostranného soudu pro investice v souladu s dlouhodobým požadavkem Parlamentu na transparentnost; vyzývá Radu a členské státy, aby zveřejňovaly všechny mandáty k vyjednávání, a Komisi, aby zveřejňovala všechny návrhy mandátů pro zahajování budoucích jednání; žádá Radu a Komisi, aby při přípravě a přijímání mandátů k vyjednávání začleňovaly doporučení Parlamentu;

64.  opětovně žádá, aby členské státy, Evropský parlament, vnitrostátní parlamenty, hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti a sociální partneři byli více zapojováni do sledování obchodní politiky, mimo jiné včetně ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby zveřejnila akční plán a podrobnosti modelu „posíleného partnerství“ pro provádění obchodních dohod;

65.  žádá Komisi, aby zvýšila kvalitu studií dopadu připravovaných pro každou obchodní dohodu a aby do nich zahrnovala odvětvovou a zeměpisnou analýzu; zdůrazňuje, že je klíčové lépe a včas komunikovat o informacích obsažených v ex-ante i ex-post studiích dopadu obchodních dohod;

66.  vítá oznámení, že byla zřízena poradní skupina pro sledování obchodní politiky; zdůrazňuje, že je důležité tento nový orgán rychle ustavit, a to transparentním, veřejným a inkluzivním způsobem; žádá Komisi, aby pravidelně zveřejňovala dokumenty týkající se schůzí a činnosti této poradní skupiny; vyzývá dále Komisi, aby stanovila postupy pro zajištění řádné reakce na otázky, které poradní skupina nastolila;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0439.
(3) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 19.
(4) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0330.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0437.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0488.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0090.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0369.
(10) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0225.

Poslední aktualizace: 16. července 2019Právní upozornění