Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2224(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0173/2018

Předložené texty :

A8-0173/2018

Rozpravy :

PV 11/06/2018 - 18
CRE 11/06/2018 - 18

Hlasování :

PV 12/06/2018 - 5.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0247

Přijaté texty
PDF 593kWORD 76k
Úterý, 12. června 2018 - Štrasburk Konečné znění
Modernizace vzdělávání v EU
P8_TA(2018)0247A8-0173/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (2017/2224(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na právo na vzdělání stanovené v článku 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů(1),

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(3),

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí ze dne 18. a 19. května 2015(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381) a na své usnesení ze dne 14. září 2017 „Nová agenda dovedností pro Evropu“(5),

–  s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1904 (2012) o právu na svobodnou volbu vzdělání,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) nazvanou „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(7),

–  s ohledem na pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu(8),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (SWD(2016)0195),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(9),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 nazvané „Prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (COM(2017)0247),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 30. května 2017 na doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (COM(2017)0249),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 5. října 2017 na doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (COM(2017)0563 – SWD(2017)0322),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. listopadu 2017 k modernizaci základního a vyššího vzdělávání,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2017 k nové strategii EU v oblasti vzdělávání,

–  s ohledem na návrh Komise ze 17. ledna 2018 na doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (COM(2018)0023),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 17. ledna 2018 na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (COM(2018)0024),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze sociálního summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se konal ve švédském Gothenburgu dne 17. listopadu 2017(12),

–  s ohledem na závěry Rady „Systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti“ přijaté na 3090. zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport konaném ve dnech 19. a 20. května 2011(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 1984 o svobodě vzdělávání v Evropském společenství(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(15),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029) a na usnesení Parlamentu ze dne 5. července 2017 v této věci(16),

–  s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům přijatou v rámci doporučení CM/Rec(2010)7,

–  s ohledem na článek 10 Úmluvy z roku 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na strategický cíl B Pekingské deklarace a akční platformy z roku 1995,

–  s ohledem na články 28 a 29 Úmluvy OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na její cíle udržitelného rozvoje 4 a 5,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 písm. e) SFEU náleží pravomoc v oblasti vzdělávání a odborné přípravy členským státům, avšak Evropská unie hraje zásadní podpůrnou úlohu při stanovování úkolů a cílů a při podpoře a výměně osvědčených postupů;

B.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je základním lidským právem a že vzdělání ve všech svých podobách a na všech úrovních musí vykazovat tyto vzájemně propojené klíčové rysy: a) disponibilitu, b) přístupnost, c) přijatelnost a d) přizpůsobivost;

C.  vzhledem k tmu, že evropský pilíř sociálních práv považuje za hlavní prioritu poskytování kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení;

D.  vzhledem k tomu, že důležitou funkcí vzdělávání je dosažení rovných příležitostí, a proto musí být přístup ke vzdělání nediskriminační; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba vyvinout více úsilí s cílem zajistit, aby všichni lidé, se zvláštním ohledem na nejzranitelnější osoby, osoby se zdravotním postižením a zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny, měli stejnou šanci na přístup ke vzdělávání a k odborné přípravě a na jejich dokončení a na získávání dovedností na všech úrovních;

E.  vzhledem k tomu, že evropské vzdělávací systémy představují ohromnou pokladnici kulturní, sociální a jazykové rozmanitosti, přičemž členské státy zároveň řeší v oblasti vzdělávání podobné výzvy, jako je zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny, které lze řešit na evropské úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že schopnost vzdělávacích systémů uspokojovat společenské, ekonomické a osobní potřeby závisí na jejich kvalitě, dostupnosti, rozmanitosti, účinnosti a rovném přístupu a také na dostupnosti adekvátních lidských, finančních a materiálních zdrojů;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné připomenout, že vzdělávání, včetně vzdělávání učitelů, zasáhla hospodářská a finanční krize a že pro vzdělávací systémy v EU má zásadní význam veřejné financování; vzhledem k tomu, že je tedy nezbytná nepřetržitá a zvýšená podpora vzdělávání, včetně učitelů a jejich pracovních podmínek a výzkumu, má-li být zajištěno svobodné, inkluzivní a přístupné veřejné vzdělávání;

H.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali proaktivní a zodpovědní občané připraveni žít a pracovat v technologicky vyspělém a globalizovaném světě, a zajistit jim klíčový soubor schopností pro celoživotní učení, které jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů, jež jsou potřebné k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství a zaměstnanosti;

I.  vzhledem k tomu, že kvalita výuky je pro výsledky žáků a studentů určující, a že je proto silná podpora vysoké kvality výuky a vyučujících jednou z priorit pro unijní spolupráci na poli vzdělávání a odborné přípravy;

J.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání zahrnuje svobodu zřizovat vzdělávací systémy s náležitým ohledem k demokratickým zásadám a k právu rodičů zajistit, aby jejich děti byly vychovávány a vzdělávány podle jejich náboženského, filozofického a pedagogického přesvědčení;

K.  vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace používaná ve vzdělávání umožňuje členským státům vytvářet a uplatňovat společnou strategii v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci online platformy ET2020 (Education and Training 2020); vzhledem k tomu, že referenční hodnoty této strategie jsou každoročně analyzovány a vyhodnocovány v publikaci „Monitor vzdělávání a odborné přípravy“ vypracovávané pro členské státy i EU jako celek;

L.  vzhledem k tomu, že v posledním „Monitoru vzdělávání a odborné přípravy“ zveřejněném v roce 2017 Komise uznává, že i přes postupné snižování počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku nebo odbornou přípravu, zůstává jejich počet v EU velmi vysoký;

M.  vzhledem k tomu, že podle výsledků poslední studie PISA se 20,6 % evropských žáků potýká s problémy při získávání základních dovedností, jako je čtení, matematika a přírodní vědy, a významný počet evropských občanů je negramotných; vzhledem k tomu, že to vyvolává vážné znepokojení s ohledem na další učení, osobní rozvoj a náležitou účast na veřejném životě a pracovním trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zajištění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a pečovatelským službám je pro každé dítě klíčové, má-li zahájit svou cestu životem a vzděláváním pozitivně;

O.  vzhledem k tomu, že v předškolním vzdělávání a pečovatelských službách je klíčovým faktorem kvalita zaměstnanců;

P.  vzhledem k tomu, že podpora mobility studentů a pracovníků je důležitou součástí evropských systémů vysokoškolského vzdělávání, přispívá k rozvoji mladých lidí a může podpořit hospodářský a sociální pokrok; vzhledem k tomu, že je nutné kvalitativní zlepšení a větší finanční podpora s cílem rozšířit mobilitu studentů a pracovníků v rámci programu Erasmus+;

Q.  vzhledem k tomu, že metodické a digitální inovace jsou potenciálním nástrojem pro rozšíření přístupu k informacím a znalostem, ovšem nemohou nahrazovat osobní kontakt a výměnu mezi studenty a mezi studenty a učiteli a ani by se neměly stát prioritou vzdělávacích systémů;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech politiky EU, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

S.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je mocným nástrojem k překonání genderové nerovnosti a diskriminace, avšak často může reprodukovat nebo zhoršovat stávající diskriminaci; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži ve vzdělávání brání osobnímu rozvoji a pracovnímu uplatnění jednotlivce a ovlivňuje mnoho sociokulturních oblastí;

T.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že ženy představují tři pětiny (57,6 %) všech absolventů vysokoškolského vzdělávání, rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v roce 2015 činil 11,6 procentního bodu(17);

Znalosti jako klíčový ekonomický zdroj a zdroj blahobytu občanů

1.  prohlašuje, že kvalitní vzdělání pro všechny je klíčovým prvkem osobního, kulturního, společenského a profesního rozvoje ve znalostní společnosti;

2.  domnívá se, že dodržování společných evropských hodnot, dosahování hospodářských a sociálních cílů EU a zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného růstu je spjato s kvalitním vzděláváním prostřednictvím prosazování demokratických hodnot, lidských práv, sociální soudržnosti, integrace a úspěšnosti jednotlivce;

3.  zdůrazňuje, že vzdělání hraje zásadní úlohu při formování Evropy jak z hospodářského, tak ze sociálního hlediska, přičemž zajišťuje potřeby jejích občanů a vytváří různorodé společenství občanů, které spojují společné základní hodnoty;

4.  zdůrazňuje, že kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporují aktivní občanství a společné hodnoty a jako takové pomáhají utvářet otevřenou, inkluzivní, pluralistickou, demokratickou a tolerantní společnost;

5.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání jako prostředku, který žákům pomáhá rozvíjet etické a občanské hodnoty a stát se aktivními, odpovědnými členy společnosti, kteří jsou otevřeni novým názorům, schopni uplatňovat a hájit svá demokratická práva a odpovědnosti ve společnosti, cení si rozmanitosti, hrají aktivní úlohu v demokratickém životě a převzali odpovědnost za sebe a svá společenství; v tomto kontextu zdůrazňuje význam občanské, etické a environmentální výchovy;

6.  zdůrazňuje, že aby byli mladí lidé schopni čelit výzvám, stát se aktivními evropskými občany a dosáhnout úspěchů v osobním i pracovním životě a současně utvářet budoucnost světa, musí je kvalitní a inkluzivní vzdělání vybavit potřebnými znalostmi, dovednostmi, mediální gramotností a kritickým a nezávislým myšlením, stejně jako demokratickými postoji;

7.  zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání je klíčem k dosažení pokračující sociální soudržnosti prostřednictvím boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení lidí ze znevýhodněného a nestabilního prostředí a genderovým stereotypům, a že je tak stále největší pomocí pro sociální mobilitu;

8.  poukazuje na to, že kvalitní vzdělání může podpořit inovace a výzkum v oblastech, které mají pro společnost význam a jsou pro ni přínosem;

9.  je si vědom významu vzdělání při rozvíjení kulturních kompetencí a podpoře kulturního rozvoje; vybízí k užší součinnosti mezi sférou vzdělávání a kultury na základě podpory aktivní úlohy kultury a umění ve formálních, informálních a neformálních vzdělávacích kontextech;

10.  poukazuje na úlohu vzdělání při rozvíjení pozitivního postoje k celoživotnímu učení, který lidem pomáhá přizpůsobit se měnícím se požadavkům moderního světa;

11.  připomíná, že školy a vzdělávací instituce hrají klíčovou roli ve vytváření a pěstování pozitivního přístupu k učení, a to během celého života;

Měnící se realita vzdělávání a související výzvy

12.  je přesvědčen, že všezahrnující přístup k politice vzdělávání se silnou politickou a veřejnou podporou je neodmyslitelnou součástí reformy vzdělávání a že pro dosažení těchto cílů je klíčové zapojit celou společnost a všechny relevantní a zainteresované strany včetně rodičů;

13.  domnívá se, že účinná správa a dostatečné financování pro všechna vzdělávací zařízení, moderní a kvalitní vzdělávací zdroje a výuka, motivovaní a schopní učitelé a celoživotní vzdělávání mají zásadní význam pro dosažení rovného přístupu, rozmanitosti a vysoké kvality v oblasti vzdělávání;

14.  zdůrazňuje potenciál nových informačních a komunikačních (IKT) technologií jako nástrojů, jež nabízejí nové příležitosti ve vzdělávání, účinněji naplňují individuální potřeby studujících, a to i v rámci zvláštních vzdělávacích potřeb, zvyšují pružnost studia a výuky, personalizaci a odpovědnost a podporují interaktivní formy spolupráce a komunikace;

15.  zdůrazňuje příležitosti, které nabízejí digitalizace a vytváření společných vzdělávacích platforem pro moderní vzdělávání, zejména pokud jde o dálkové a kombinované studium a vzdělávání, a jež by měly umožnit větší flexibilitu vzdělávání díky tomu, že bude více přizpůsobeno individuální životní situaci studujících, což podpoří celoživotní učení, kvalitu a dostupnost vzdělávání a rozvoj budoucích dovedností; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí osnovy přizpůsobené věku pro výuku zaměřenou na IKT a sdělovací prostředky, které budou zohledňovat rozvoj a pohodu dítěte a klást důraz na význam jak zodpovědného využívání, tak kritického myšlení;

16.  konstatuje, že účinné učení a vyučování prostřednictvím digitálních technologií vyžaduje rovný přístup, kompetentní úroveň digitálních dovedností, kvalitní výukové materiály, odbornou přípravu pro přizpůsobení technologií pro pedagogické účely a podporu potřebných postojů a motivace ke smysluplné digitální účasti; je přesvědčen, že nedílnou součástí vzdělávací politiky by měly být dovednosti digitální a mediální gramotnosti včetně mimo jiné občanských kompetencí a kritického myšlení; zdůrazňuje význam kritického posuzování zdrojů a jejich spolehlivosti a projektů zaměřených na mediální gramotnost;

17.  uznává, že ve stále více globalizovaném a digitalizovaném světě jsou nezbytné inovativní a relevantní metody učení, výuky a hodnocení a patřičná vzdělávací infrastruktura umožňující skupinovou práci a týmovou výuku a podněcující ke kritickému myšlení a řešení problémů spolu s dalšími progresivními vzdělávacími metodami; připomíná, že do hodnocení toho, do jaké míry byly naplněny cíle učení, je nutné zapojit studenty, učitele a další zaměstnance školy;

18.  konstatuje, že je zapotřebí usilovat o přizpůsobení vzdělávacího paradigmatu tak, aby vyvažoval přístup zaměřený na vyučujícího a obsah, konkrétně přizpůsobený studujícím a jejich životní situaci, a přístup zaměřený na porozumění kombinující metody učení přizpůsobené tradičním i online výukovým modelům, v zájmu větší personalizace vzdělávacího procesu a většího počtu osob, které pokračují ve vzdělávání, a většího počtu absolventů;

19.  zdůrazňuje, že vzdělávací systémy by měly podporovat a rozvíjet mezioborové přístupy, spolupráci a tvořivost s cílem vybavit žáky a studenty znalostmi a dovednostmi, včetně měkkých dovedností, a také profesními, průřezovými, společenskými a občanskými kompetencemi;

20.  připomíná, že kvalitní vyučování a učení je neustálý proces zahrnující dialog, smysl pro sdílení a dotazování a že by při modernizaci vzdělávání mělo být považováno za prioritu;

21.  zdůrazňuje, že usnadnění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání má zásadní význam pro nezávislost a integraci žáků se zdravotním postižením do společnosti; vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup k obecnému kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání při zohlednění potřeb všech studentů se všemi typy zdravotního postižení, což znamená např. poskytování dvojjazyčného inkluzivního vzdělávání neslyšících dětí s ohledem na jejich zvláštní jazykové potřeby; vyzývá školy, aby poskytovaly formální i neformální rozlišené služby a dodatečnou podporu, a to i za využití potenciálu nových technologií, aby byly naplněny individuální potřeby všech žáků; vyzývá Komisi, aby monitorovala politiku neodmítání žáků jednotlivými školami a aby v rámci strategie Evropa 2020 stanovila ukazatele specifické pro zdravotní postižení;

22.  domnívá se, že evropské vzdělávání musí usilovat především o rozvoj uvažování, přemýšlení a zájmu o vědu, že musí být schopno vytvořit základy humanistické, umělecké, vědecké a technické kultury a že musí postupovat od praktické reality místního, regionálního, celostátního a evropského života k přípravě na řešení vnitrostátních a evropských problémů a zvyšovat povědomí o problémech v rámci mezinárodního společenství;

23.  je si vědom toho, že mezi jednotlivci jsou rozdíly v kognitivních schopnostech a osobnostních rysech, které v interakci se sociálními a environmentálními faktory ovlivňují výsledky vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud jsou tyto rozdíly zohledněny, je vzdělávání efektivnější a panuje v jeho rámci větší rovnost a spravedlnost;

24.  je si vědom toho, že v konkurenčním světě je naprosto nezbytné odhalit a podporovat evropské nadání v co nejranější fázi;

25.  zdůrazňuje, že zvyšování průměrné úrovně výsledků vzdělávání je kompatibilní s podněcováním nadaných studentů k excelentním výsledkům; v této souvislosti poukazuje na důležitost vypracování vhodných intervenčních programů zaměřených na posílení psychologických vlastností s významem pro maximalizaci lidského potenciálu;

26.  zdůrazňuje, že je nutné klást důraz na vizuální gramotnost jako novou životní dovednost, neboť v této době a éře lidé komunikují mnohem více prostřednictvím obrazů než tradičními prostředky;

27.  bere na vědomí návrh na vytvoření Evropského prostoru pro vzdělávání předložený na Sociálním summitu pro spravedlivé zaměstnání a růst konaném v Gothenburgu v roce 2017; připomíná, že tato iniciativa by měla napomáhat spolupráci, vzájemnému uznávání diplomů a kvalifikací a větší mobilitě a růstu;

28.  podporuje závěry Rady ze dne 14. prosince 2017 obsahující výzvu k větší mobilitě studentů a jejich většímu zapojení do vzdělávacích a kulturních činností, mimo jiné prostřednictvím „evropské karty studenta“, jež by měla usnadnit uznávání vysokoškolských kreditů získaných v jiných členských státech;

29.  je přesvědčen, že stěžejním programem EU v oblasti vzdělávání je program Erasmus+, který během své existence plně prokázal svoji účelnost a popularitu; proto vyzývá k výraznému navýšení prostředků na tento program ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, aby byl přístupnější a inkluzivnější a aby se do něj mohlo zapojit více studentů a učitelů;

30.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je rozšířena v celé Unii a podle dostupných údajů činí přibližně dvojnásobek průměrné celkové míry nezaměstnanosti; vyjadřuje znepokojení nad alarmující nezaměstnaností vykazovanou Eurostatem ve středomořských členských státech, zejména ve Španělsku (44,4 %), v Itálii (37,8 %) a v Řecku (47,3 % – míra nezaměstnanosti mladých lidí; 30,5 % – podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy);

31.  poukazuje na to, že bez ohledu na 2 miliony volných pracovních míst v EU více než 30 % kvalifikovaných mladých lidí s vysokoškolským diplomem má zaměstnání, které neodpovídá jejich dovednostem a přáním, zatímco 40 % evropských zaměstnavatelů má problémy najít pracovníky s dovednostmi, které požadují(18);

32.  potvrzuje, že je nutné, aby vzdělávací systémy na všech úrovních respektovaly genderové hledisko, které navíc zohlední potřeby osob trpících různými formami diskriminace, včetně osob se zdravotním postižením, osob, které se identifikují jako osoby LGBTI, a příslušníků marginalizovaných komunit;

Předškolní vzdělávání a péče

33.  zdůrazňuje, že kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání a péče vytváří základ pro spravedlivější a účinnější vzdělávací systémy a zajišťuje individuální osobní rozvoj, pohodu a účinnost dalšího učení;

34.  poukazuje na velký přínos docházky do zařízení předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti, zejména děti ze znevýhodněných skupin, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zaručit přístup k předškolnímu vzdělávání a péči všem dětem; se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech poptávka po předškolním vzdělávání a péči převyšuje nabídku, zejména u nejmladších dětí;

35.  zdůrazňuje význam sledování kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem umožnit dětem rozvíjet své kognitivní dovednosti a zjistit, zda jsou zohledňovány jejich nejlepší zájmy;

Školní vzdělávání

36.  považuje všechny školy za autonomní centra podpory kritického a kreativního myšlení a prosazování demokratických hodnot a aktivního občanství; domnívá se, že školy by měly klást důraz na to, aby žákům pomáhaly získat dovednosti potřebné k pochopení a používání dostupných informací a pro rozvíjení jejich schopnosti samostatného učení a jazykových znalostí;

37.  poukazuje na to, že v centru účinného fungování školy by měly být specifické potřeby všech studentů, což vyžaduje vytyčení společných cílů a jasného plánu pro jejich naplňování a úzkou spolupráci celé vzdělávací obce a popřípadě i dalších zainteresovaných stran;

38.  domnívá se, že moderní osnovy by měly být zaměřeny na kompetence, měly by podporovat osobní dovednosti a do budoucna orientovanou kompetenci zvládat životní nároky s vědomím významu zdraví a měly by se soustředit na formativní hodnocení a na tělesnou a duševní pohodu; domnívá se, že každý student by měl mít možnost naplnit svůj intelektuální potenciál; zdůrazňuje, že rozvoj a posílení dovedností je nepřetržitým procesem, který funguje na všech úrovních vzdělávání i na trhu práce, a že dovednosti a kompetence by měly být zohledněny ve vzdělávacím procesu i při uznávání studijních kvalifikací;

39.  zdůrazňuje, že zvládnutí základních čtenářských a početních dovedností je pro žáky zásadní z hlediska zajištění jejich dalšího vzdělávání, osobního rozvoje a nabytí digitální kompetence; zdůrazňuje, že strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a Nová agenda dovedností předložená Komisí by měly doplňovat vnitrostátní činnost a podporovat v tomto směru členské státy; vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby posílily základní dovednosti prostřednictvím učení založeného na projektech a řešení problémů a prostřednictvím dalších řešení;

40.  domnívá se, že členské státy by měly zaručit, aby nikdo neukončil školní docházku, aniž by získal základní dovednosti, včetně základních digitálních dovedností; zdůrazňuje skutečnost, že většina pracovních míst nyní vyžaduje vyšší gramotnost, znalost početních úkonů, digitální gramotnost a další klíčové dovednosti a že moderní vzdělávací systémy by tedy měly spojovat všech osm klíčových kompetencí uvedených v návrhu Komise na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, které zahrnují rovněž znalosti a postoje; vítá skutečnost, že tento návrh zařazuje mezi základní dovednosti rovněž digitální dovednosti;

41.  domnívá se, že bez ohledu na dopad nových technologií na vzdělávání by školy měly nadále zůstat základním prostředím pro učení, kde je rozvíjen potenciál a kde každý může nalézt místo a čas pro osobní a společenský rozvoj;

42.  upozorňuje na to, že se ukázalo, že přiznání větší samostatnosti školám ve věci osnov, hodnocení a financování vede za předpokladu řádného řízení školy a odpovědnosti školy za učení k lepším výsledkům žáků;

43.  zdůrazňuje pozitivní dopad kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti ve školách na jazykový a kognitivní rozvoj žáků a na zvyšování mezikulturního povědomí, respektu a plurality;

44.  zdůrazňuje, že je nutné posílit jazykovou výuku, aby žáci kromě svého mateřského jazyka hovořili dalšími dvěma jazyky, a že je nutné podpořit na úrovni středních škol výuku alespoň dvou předmětů v jiném než mateřském jazyce;

45.  poukazuje na to, že středoškolské výměny významně motivují studenty k získávání schopností, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nerozlučně spjaty s dynamickým evropským občanstvím, a k rozvoji konstruktivního kritického myšlení;

46.  zdůrazňuje, že je nutné školy více otevřít, aby bylo možné uznávat neformální a informální učení, a snadněji přecházet mezi různými vzdělávacími směry (např. technickým a akademickým);

47.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení; vybízí vzdělávací instituce, aby zajistily spolehlivost informací získávaných pomocí nástrojů pro zpětnou vazbu tím, že budou využívat kombinace několika nástrojů, jako jsou dotazníky pro studenty, pracovní skupiny a schránky pro podávání podnětů;

48.  zdůrazňuje, že je důležité aktivně se ve svém životě věnovat sportu; zdůrazňuje, že je nutné dát v učebních osnovách všech úrovní větší prostor a podporu fyzické aktivitě a tělesné výchově s širšími možnostmi pro rozvoj spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a místními sportovními organizacemi; rovněž podporuje vzdělávací iniciativy a mimoškolní činnost ve snaze přispět k naplnění individuálních potřeb a zájmů žáků a také stavět mosty k místním komunitám;

49.  zdůrazňuje význam kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a komunitní a dobrovolnické činnosti pro zvyšování atraktivity praktických oborů;

50.  konstatuje, že značný počet nových pracovních míst vzniká v odvětvích spojených s obnovitelnými energiemi a že ekologická odvětví a profese by měly být odpovídajícím způsobem začleněny do školních osnov;

51.  zdůrazňuje, že klíčovými cíli akademického vzdělávání jsou dovednosti v oblasti řízení informací, kritické myšlení a schopnost uplatňovat osvojené znalosti;

52.  uznává, že je třeba posílit znalostní trojúhelník a zlepšit vazby mezi výzkumem a výukou tím, že budou na příslušné programy vyčleněny odpovídající zdroje a zajistí se, aby studenti působící ve výzkumných programech získali na svůj výzkum dostatečné finanční prostředky;

53.  domnívá se, že systémy vysokoškolského vzdělávání by měly být pružnější a otevřenější a že by se na vysokých školách a v institucích dalšího vzdělávání měly prosazovat programy duálního vzdělávání, zejména podporou odborných stáží, umožněním uznávání informálního a neformálního učení a zajištěním hladšího přechodu mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání, včetně přechodu mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním, a různých forem realizace programů; zdůrazňuje, že tyto systémy by se měly opírat o lepší porozumění výkonům absolventů;

Vysokoškolské vzdělávání

54.  v kontextu utváření Evropského prostoru vzdělávání zdůrazňuje, že je důležité podporovat spolupráci a využívat potenciál všech evropských vysokoškolských institucí a studentů s cílem povzbudit vytváření sítí, mezinárodní spolupráci a konkurenceschopnost;

55.  zastává názor, že všezahrnující přístup k internacionalizaci, včetně zvýšené mobility personálu a studentů (také prostřednictvím odborných stáží a praktických programů), a mezinárodní rozměr osnov, ale i výuky, výzkumu, spolupráce a dalších činností by měly být důležitými znaky evropských vysokoškolských institucí;

56.  domnívá se, že je nutné klást větší důraz na mezioborové studijní programy, a vybízí k tomu, aby byly podporovány obory STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) paralelně s humanitními a sociálními obory; zdůrazňuje, že je třeba podpořit účast žen a dalších nedostatečně zastoupených skupin v oborech STEAM a příslušných profesích;

57.  zastává názor, že vysokoškolské vzdělávání se v zájmu podpory inovativního růstu a sociálního blahobytu musí zapojovat do života celé společnosti; domnívá se, že spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a externími zainteresovanými stranami je žádoucí, neboť externí zainteresované strany mohou svými obecnými i odbornými znalostmi přispět k vytváření a realizaci vysokoškolských programů; zdůrazňuje však, že odpovědnost za rozhodování musí vždy náležet studentům a pedagogickým odborníkům;

58.  uznává zásadní úlohu akademiků a studentů při šíření znalostí, empirických zjištění a faktů mezi širší veřejností; podporuje v této souvislosti ekonomicky a politicky nezávislý výzkum, který je relevantní a obohacující pro společnost;

59.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení aktivního učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

60.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení;

Učitel jako garant kvalitní výuky

61.  domnívá se, že učitelé a jejich dovednosti, angažovanost a efektivita tvoří základ vzdělávacích systémů;

62.  zdůrazňuje potřebu přilákat k učitelskému povolání větší počet motivovaných uchazečů s řádným akademickým vzděláním nebo profesní zkušeností a pedagogickými předpoklady; požaduje účelná výběrová řízení a konkrétní opatření a iniciativy ke zlepšení postavení učitelů, jejich odborné přípravy, profesních příležitostí, pracovních podmínek, včetně odměňování, které zamezí nestálým formám zaměstnání, sociálních práv, bezpečnosti a ochrany a k zajištění podpory pro učitele, která bude zahrnovat programy v oblasti mentorování, vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby vybízela k větší rovnosti žen a mužů v učitelském povolání;

63.  zdůrazňuje, že je důležité transformovat vzdělávání učitelů a investovat do něj, a to od počáteční fáze i v rámci jejich celého profesního rozvoje učitelů, s cílem vybavit je solidními a aktualizovanými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které jsou nezbytné pro vysokou úroveň výuky a které budou zahrnovat nejrůznější vyučovací metody, jako např. dálkové vzdělávání, umožněné díky digitálním výukovým technologiím; zdůrazňuje význam soustavného profesního rozvoje učitelů, včetně zajištění programů celoživotního učení a opakovacích kurzů a možností rekvalifikace a rozšiřování dovedností během celé jejich profesní dráhy, které nabídnou praktická řešení náročných situací, s nimiž se učitelé potýkají ve své práci na úrovni tříd, a příležitostí účastnit se mezinárodních výměn učitelů na podporu institucionální kultury učení;

64.  souhlasí s tím, že vysoce kvalitní pedagogická, psychologická a metodologická odborná příprava učitelů vyučujících na školách a přednášejících na institucích terciárního vzdělávání je klíčovou podmínkou úspěšného vzdělávání budoucích generací; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost sdílení osvědčených postupů a rozvíjení dovedností a kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce, programů mobility, jako je Erasmus+, a placených stáží v jiných členských státech;

65.  zdůrazňuje, že učiteli náleží klíčová úloha z hlediska zajištění inkluzivního vzdělávacího prostředí, která vyžaduje osvojení si řady metod a postupů, které mu umožňují naplnit rozličné potřeby, aby všichni účastníci vzdělávání mohli být zapojeni do utváření, uskutečňování a hodnocení svých výsledků učení; uznává zásadní úlohu učitelů jakožto proaktivních průvodců a rádců, kteří učí, jak vyhodnocovat informace, jsou nápomocni při zvládání obtíží a připravují účastníky vzdělávání na život;

66.  domnívá se, že zapojení učitelů a vedoucích pracovníků škol do modernizace vzdělávacích systémů je nezbytným předpokladem účinných reformních procesů a motivování pedagogických pracovníků k dalšímu zlepšování školské politiky;

67.  je toho názoru, že obecná školská politika musí zaručovat účinnou podporu učitelů, aby se zajistilo dosažení vzdělávacích cílů, příznivé školní prostředí a efektivní fungování a rozvoj škol a správa založená na spolupráci;

68.  uznává důležitost úlohy pedagogů a spolupráce rodičů, učitelů a školských orgánů v rámci formálního, neformálního a informálního vzdělávání pro podporu současných a budoucích generací; vybízí v této souvislosti k posílení spolupráce všech relevantních subjektů ve formálním, neformálním a informálním učení;

69.  je toho názoru, že posílení spolupráce mezi učiteli škol, výzkumnými a akademickými pracovníky je prospěšné pro všechny spřízněné strany a vede ke zlepšení a aktualizaci obsahu výuky, učebních postupů a pedagogiky a zároveň se jím podpoří inovace, tvořivost a nové dovednosti;

Doporučení

70.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by se měl zaměřit na dosahování společných cílů včetně zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny a že je třeba jej utvářet na základě sladění se stávajícími politikami a vzdělávacími trendy a čísly v EU i mimo ni a jejich kritického posouzení s cílem zajistit soudržnost, konzistentnost a dosažitelné výsledky a že zároveň musí poskytovat nový podnět k jejich rozvoji a dodržovat zásadu svěření pravomocí, subsidiarity, svobody, proporcionality a zásadu institucionální autonomie a autonomie vzdělávání;

71.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by neměl ohrozit ani nahradit boloňský proces, který by měl být naopak rozvíjen a posílen; zdůrazňuje, že je důležité, aby mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání existovaly vzájemné spojitosti a doplňkovost;

72.  vyzývá členské státy, aby podpořily vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a posílily spolupráci na rozvíjení a provádění jeho cílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila sdílení podnětů a osvědčených postupů za účelem dosažení těchto cílů;

73.  jako základ hlubší spolupráce zahrnující vysokoškolské instituce uvnitř EU i mimo ni podporuje vytvoření evropské sítě univerzit, která by vycházela z přístupu zdola nahoru a z iniciativ samotných univerzit, což by mělo přispět mimo jiné k tomu, že se Evropský prostor vzdělávání stane inovativnějším, vitálnějším a atraktivnějším místem pro učení a výzkum;

74.  vyzývá členské státy, aby uznaly vzdělávání jako investici do lidského kapitálu a poskytly vyšší podporu z veřejných prostředků transparentního charakteru na uskutečňování iniciativ zaměřených na zlepšení kvality, inkluzivnosti a rovnosti ve výuce a vzdělávání;

75.  zdůrazňuje, že vyšší investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do jejich modernizace a přizpůsobení, jsou zásadním předpokladem sociálního a hospodářského pokroku; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby se v nastávajícím programovém období VFR na období 2020–2026 upřednostnily sociální investice, zejména do vzdělávání a odborné přípravy pro všechny;

76.  s ohledem na zvyšování inkluzivnosti a zaručení svobody výběru vzdělávání vybízí k zajištění odpovídající finanční podpory školám všech kategorií a úrovní, a to jak státním školám, tak neziskovým soukromým školám, za předpokladu, že se jejich nabízené vzdělávací programy zakládají na zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a jsou v souladu s právními systémy a platnými pravidly a předpisy týkajícími se kvality vzdělávání a využívání těchto prostředků daného členského státu;

77.  domnívá se, že je nejvyšší čas investovat potřebné prostředky do vzdělávací infrastruktury v méně rozvinutých regionech, přičemž je třeba dbát na to, aby byly koordinované investice uzpůsobeny specifickým znakům dotčeného regionu; zdůrazňuje, že v této souvislosti je obzvláště důležité, aby mohly regionální iniciativy zaměřené na rozvoj vzdělávání získat větší podporu od Evropské investiční banky a z evropských fondů;

78.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy týkající se mechanismů a metod veřejného financování, včetně financování na základě dosažených výsledků a konkurenčního financování výzkumu, s cílem dosáhnout udržitelné a transparentní diverzifikace financování;

79.  vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti modernizace vzdělávání; naléhavě vyzývá členské státy, aby začaly provádět zásady evropského pilíře sociálních práv, které umožňují prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení snížit nerovnosti v Evropě;

80.  zdůrazňuje úlohu evropského semestru při prosazování vnitrostátních reforem, zejména stanovením doporučení pro jednotlivé země týkajících se vzdělávání;

81.  očekává, že akční plán digitálního vzdělávání podpoří členské státy a vzdělávací instituce v lepším a efektivnějším využívání nejnovějších technologií při studiu, výuce a hodnocení, které je přiměřené věku a rozvoji studentů a které splňuje normy týkající se zajištění kvality; domnívá se, že každý plán digitálního vzdělávání by měl vytvořit a pravidelně posuzovat spojitost mezi digitálními prostředky vzdělávání a rámci kvalifikací založenými na výsledcích učení;

82.  doporučuje, aby členské státy a vzdělávací instituce podporovaly individualizované učební metody zaměřené na studující, včetně kurzů přizpůsobených na míru, které vycházejí z akademických a profesních zkušeností studenta a kombinují je, a inovativní metody a interakci mezi učiteli a studenty s cílem podpořit další vzdělávání a dosažení zamýšlených výsledků učení, v němž jsou studenti aktivními účastníky vlastního vzdělávacího procesu;

83.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly celostní přístup ke vzdělávání a poskytovaly studentům specifické a flexibilní příležitosti k učení, které je mohou vybavit základními dovednostmi, které potřebují k úspěšnému vstupu na trh práce;

84.  vyzývá k většímu začlenění badatelsky orientované a aktivní výuky založené na projektech a řešení konkrétních problémů do vzdělávacích programů na všech úrovních s cílem podpořit spolupráci a týmovou práci; doporučuje, aby se vzdělávací systémy snažily posílit průřezové, měkké a životní dovednosti;

85.  znovu připomíná, že právo na vzdělání musí být zaručeno všem osobám se zdravotním postižením, od mateřské školy až po univerzitu, a zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici vhodné výukové a technické vybavení, hodnotící mechanismy a kvalifikovaný personál s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením skutečně mohly tohoto práva využívat;

86.  vyjadřuje podporu a povzbuzení provádění opatření týkajících se rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy; připomíná stávající závazek v této oblasti vyjádřený v závěrech Rady ze dne 30. května 2016; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na úrovni EU koordinovala vývoj politik v oblasti mediální gramotnosti s cílem šířit aktuální poznatky a osvědčené postupy v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní opatření na podporu projektů mediální a digitální gramotnosti, jako je pilotní projekt Mediální gramotnost pro všechny, a aby vytvořily ucelenou politiku v oblasti mediální a digitální gramotnosti se zvláštním důrazem na školní vzdělávání;

87.  vybízí členské státy, aby poskytly příležitosti k rozvíjení klíčových kompetencí s cílem udržovat a osvojit si dovednosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat základním dovednostem, oborům STEAM, jazykovým kompetencím, podnikatelským dovednostem, digitálním kompetencím, kreativitě, kritickému myšlení a týmové práci; vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání rámce EU pro klíčové kompetence ve všech vzdělávacích prostředích a umožňovaly jeho uplatňování ve formálním, neformálním a informálním učení, a maximalizovaly tak jeho potenciál jakožto klíčového nástroje pro celoživotní učení;

88.  vybízí členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o celoživotním učení a začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do rozvoje příslušných politik a programů, zejména se zaměřením na ženy s nižším vzděláním v městských i venkovských oblastech, tak aby se jim dostalo kvalitních příležitostí k rozšiřování dovedností;

89.  podporuje zvýšení referenční hodnoty EU pro účast v celoživotním učení; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla doporučení týkající se osvědčených postupů s cílem dosáhnout tohoto ambiciózního cíle; vybízí k tomu, aby byl kladen větší důraz na celoživotní učení na všech úrovních vzdělávání; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu vysokoškolských institucí v uskutečňování strategie celoživotního učení, ve vzdělávání profesně aktivních lidí, v rozvoji kompetencí a v utváření kultury vzdělávání pro lidi všech věkových skupin a z různých prostředí;

90.  vybízí Komisi, aby podpořila členské státy při vytváření, prosazování a posilování programů v oblasti odborné přípravy a vzdělávání usnadňujících vzdělávání dospělých a jejich aktivní začleňování do vzdělávacího systému; připomíná, že učení a vzdělávání dospělých by mělo poskytovat širokou nabídku způsobů vzdělávání a flexibilních příležitostí k učení, včetně podpory určené lidem plánujícím svůj program celoživotního učení, programů druhé šance pro lidi, kteří nikdy nechodili do školy, ze školy předčasně odešli nebo neukončili školní docházku; vyzývá Komisi, aby uskutečnila závazky, jako je záruka k získání dovedností stanovená v nové agendě dovedností EU, a aby zlepšila možnosti uplatnění dospělých s nízkou kvalifikací v EU;

91.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mezigenerační projekty s cílem usnadnit porozumění problémům, jimž čelí starší lidé, a poskytnout jim příležitost sdílet své dovednosti, znalosti a zkušenosti;

92.  podporuje rozvíjení synergií a spolupráce mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním; vítá pokrok, jehož bylo v posledních několika letech dosaženo v provádění doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení do roku 2018; vyzývá nicméně členské státy, aby i po roce 2018 pokračovaly v úsilí o další zlepšení při provádění těchto doporučení a aby zavedly příslušné právní rámce a vytvořily komplexní validační strategie, které by umožnily provádět validaci; zdůrazňuje, že v jádru myšlenky otevření vzdělávání více znevýhodněným osobám je uznávání informálního a neformálního učení, a to i prostřednictvím bezplatných on-line kurzů;

93.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v podpoře učení hrají u dětí rodiče jako součást vzdělávacího trojúhelníku; zdůrazňuje výhody zapojení rodičů do vzdělávání dětí pro dosažení lepších výsledků žáků, jejich blahobyt a rozvoj škol;

94.  vyzývá Komisi, aby podporovala přeshraniční iniciativy otevřeného on-line vzdělávání;

95.  zdůrazňuje, že kvalita vzdělávání by se měla měřit nejen na základě toho, v jaké míře si student osvojil znalosti a kompetence, ale také toho, nakolik získal schopnost uskutečňovat a rozvíjet celoživotní učení a kreativní úsilí;

96.  podporuje Komisi při vytváření hodnotící tabulky na podporu rozvoje klíčových kompetencí, jakož i vzdělávání, učení a odborné přípravy založené na kompetencích;

97.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům ve vzdělávání, s cílem zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat; je v tomto ohledu znepokojen přetrvávajícími stereotypy v učebních materiálech v některých členských státech a různými očekáváními učitelů, pokud jde o chování dívek a chlapců; poukazuje na to, že s cílem odstranit veškeré překážky, které studentům brání v rozvinutí jejich plného potenciálu bez ohledu na jejich pohlaví, je zapotřebí začlenit uplatňování zásady rovnosti žen a mužů do základního i pokračujícího vzdělávání učitelů i do výukových postupů; vyzývá členské státy, aby byla při prosazování rovnosti žen a mužů v učebních osnovách a systémech regionálních vzdělávacích systémů zaměřena zvláštní pozornost na nejvzdálenější regiony, a to s ohledem na vysokou míru násilí páchaného na ženách, která tam byla zaznamenána; poukazuje na to, že vzdělávací systémy na všech úrovních by měly obsahovat hledisko rovnosti žen a mužů a přihlížet k potřebám osob vystavených diskriminaci;

98.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly zásady rovnosti a nediskriminace ve vzdělávacích institucích, ať už prostřednictvím formálního či informálního učení;

99.  doporučuje, aby Komise a/nebo členské státy vytvořily a podporovaly evropská/vnitrostátní ocenění zaměřená na otázku rovnosti žen a mužů ve vzdělávacích institucích s cílem podpořit osvědčené postupy;

100.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčovým nástrojem sociálního začlenění migrantů a uprchlíků, ať už nezletilých, nebo dospělých, a zvyšování úrovně jejich dovedností a kvalifikace; vybízí v této souvislosti k výměně osvědčených postupů v oblasti integrace prostřednictvím vzdělávání a šíření společných hodnot, ke zlepšování a usnadnění uznávání diplomů a kvalifikací, k poskytování stipendií a uzavírání partnerství s univerzitami v zemích původu a k využívání cenných zkušeností se vzdělávacími koridory;

101.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě všech úrovní žákům z autochtonních menšin a podporovat vzdělávací instituce, které nabízejí své služby v mateřském jazyce autochtonních etnických nebo jazykových menšin; vyzývá Komisi, aby posílila podporu programů zaměřených na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti vzdělávání v regionálních a menšinových jazycích v Evropě; vybízí členské státy, aby usnadnily rozvoj výuky v mateřském jazyce žáků a studentů;

102.  vybízí členské státy, aby zvýšily úroveň jazykových kompetencí využíváním osvědčených postupů, jako například úředním osvědčováním znalosti cizích jazyků nabyté do určitého věku;

103.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly systém inovačních a flexibilních grantů s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

104.  vítá v tomto ohledu sdělení Komise o nové agendě dovedností pro Evropu (COM(2016)0381), které navrhuje řešení nesouladu mezi dovednostmi a nedostatky a prostředky k nalezení vhodného systému uznávání dovedností; vybízí v této souvislosti členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními subjekty a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému zavedly kvalitní duální systémy vzdělávání (mající mimořádnou hodnotu z hlediska komplexního osobního růstu a rozvíjení dovedností pro celoživotní učení) a odborné přípravy; poukazuje na výhody a rostoucí atraktivitu hybridního systému odborného vzdělávání a přípravy, který rovnocenně kombinuje plnohodnotnou školní výuku s praxí;

105.  doporučuje, aby bylo posíleno poradenství v oblasti vzdělání jako zásadní nástroj pro flexibilní přechod z jednoho vzdělávacího systému do jiného, díky kterému se zároveň obohatí a aktualizují znalosti a dovednosti;

106.  podporuje a podněcuje poradenské služby ve vzdělávání a odborné přípravě, které sehrávají nenahraditelnou úlohu v oblasti vzdělávání ve prospěch osobního a sociálního rozvoje mladé generace;

107.  domnívá se, že podnikání je hnací silou růstu a vytváření pracovních míst a také způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost a inovaci hospodářství, což napomáhá posílení postavení žen;

108.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírnit strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se tedy, že podnikatelské vzdělávání by mělo zahrnovat sociální rozměr a že by se mělo zabývat tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky, společenská odpovědnost podniků a alternativní modely podnikání jako například družstva, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

109.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na vzdělávání v podnikatelské a finanční oblasti, dobrovolnictví a znalost cizích jazyků ve vzdělávání a aby tyto dovednosti také upřednostňovaly v programech odborného vzdělávání a přípravy;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly konkrétní pracovní příležitosti spojené s odborným vzděláváním a přípravou a jeho význam na trhu práce;

111.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely profesní poradenství, které by usnadnilo zjištění schopností a předpokladů žáků a studentů, a aby podporovaly proces personalizované výuky;

112.  zdůrazňuje zvláštní situaci vzdělávání dětí a mladistvých, jejichž rodiče z pracovních důvodů cestují po Evropě, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by byla zdůrazněna specifická situace těchto dětí a dospívajících, a to s ohledem na výzvy, jimž čelí z předškolním a školním vzdělávání;

113.  doporučuje Komisi, aby v souladu s článkem 349 SFEU poskytovala větší podporu členským státům s nejvzdálenějšími regiony s cílem zlepšit jejich vzdělávací systémy na všech úrovních;

114.  vybízí členské státy a regionální orgány, aby pravidelně posuzovaly a monitorovaly relevanci vzdělávacích politik, strategií a programů, rovněž s přihlédnutím ke zpětné vazbě od učitelů a účastníků vzdělávání, s cílem zajistit, aby vzdělávací systémy nadále odpovídaly měnícím se potřebám a proměňující se sociálně-ekonomické situaci dané země; doporučuje, aby byly posíleny vazby mezi vzdělávací politikou a jinými politikami s cílem podpořit a posoudit účinnost a výkonnost vzdělávacích reforem;

115.  znovu zdůrazňuje význam sledování hodnocení výkonnosti a dopadů programů EU zaměřených na zaměstnanost mladých lidí; zdůrazňuje význam účinných a udržitelných investic;

116.  oceňuje činnost Komise v oblasti modernizace vzdělávacích systémů a v této souvislosti vyzývá členské státy, aby se více zapojovaly a zasazovaly o provádění navrhovaných zlepšení;

117.  vybízí členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vzdělávací instituce v modernizaci reformních procesů tím, že na vnitrostátní nebo regionální úrovni určí specializovaná kontaktní místa, která budou poskytovat příslušné informace, poradenství a pomoc;

118.  znovu zdůrazňuje, že je nutné vytvořit výukové prostředí, které se bude opírat o práva a bude zohledňovat rovnost žen a mužů a které umožní studentům, aby se věnovali problematice lidských práv, včetně práv žen a dětí, základních hodnot a občanské účasti, práv a odpovědnosti občanů, demokracie a právního státu, a také aby tyto hodnoty sami zastávali, byli sebevědomí ohledně své identity, jisti si tím, že jejich hlas má váhu, a cítili ocenění ze strany své komunity;

Předškolní vzdělávání a péče (ECEC)

119.  vyzývá členské státy, aby zajistily svobodný a spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, přijaly nezbytná opatření k zajištění hmotných a finančních podmínek s cílem umožnit každému dítěti bez diskriminace přístup k předškolnímu vzdělávání a poskytovaly více míst pro děti v jeslích a mateřských školách;

120.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společného evropského rámce předškolního vzdělávání a péče, aby se navázalo na zásady navržené v rámci kvality; podporuje, aby se evropská referenční úroveň kvality předškolního vzdělávání a péče stanovila ve spolupráci s učiteli a odborníky v tomto odvětví a v souladu s vnitrostátními nebo regionálními ukazateli kvality;

121.  domnívá se, že členské státy by měly vyvinout větší úsilí o podporu řídících orgánů zařízení předškolní vzdělávání a péče při zkoumání možností provádění celoevropských projektů; zdůrazňuje, že odborníci by tak mohli sledovat inovace ve vzdělávání a přispět k tomu, aby bylo předškolní vzdělávání smysluplnější;

122.  zdůrazňuje, že zařízení poskytující vzdělávání a péči v raném dětství by neměla být z evropského prostoru vzdělávání vylučována; domnívá se, že tato zařízení by měla rovněž podporovat výměnu znalostí mezi členskými státy, zejména pro účely výměny informací při provádění inovativních projektů;

123.  doporučuje posílení spolupráce mezi pracovníky předškolního vzdělávání a péče a učiteli v předškolních zařízeních s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání a zlepšit propojení mezi různými úrovněmi vzdělávání, připravit předškolní děti na přechod na základní školu a zaměřit se na rozvoj dětí; zdůrazňuje význam vztahů mezi poskytovateli předškolního vzdělávání a péče a rodiči dětí a opatrovníky, mezi zaměstnanci škol a dětmi a mezi dětmi navzájem;

124.  vybízí členské státy, aby zvýšily financování předškolního vzdělávání a péče a hospodářskou podporu a posílily iniciativy (např. daňové úlevy, dotace nebo zrušení poplatků) ve prospěch rodičů a opatrovníků, zejména těch, kteří pocházejí ze sociálně a hospodářsky znevýhodněného prostředí, s cílem umožnit a podpořit to, aby rodiče a opatrovníci využívali služby předškolního vzdělávání a péče;

125.  vyzývá členské státy, aby dále investovaly do zaměstnanců s cílem přilákat více lidí do tohoto povolání, aby se tak zajistila dostupnost vysoce kvalifikovaných pracovníků pro předškolní vzdělávání a péči;

126.  vyzývá členské státy, aby reformovaly a zdokonalily své systémy v zájmu dosažení barcelonského cíle spočívajícího v zajištění toho, aby se alespoň 33 % dětí mladších tří let účastnilo programů předškolního vzdělávání a péče;

Školní vzdělávání

127.  vybízí k zavedení tzv. celoškolního přístupu s cílem zvýšit sociální začlenění, dostupnost, demokratickou správu věcí veřejných, kvalitu a rozmanitost v oblasti vzdělávání a zaroveň řešit problém předčasného ukončování školní docházky a osob, které se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy (NEET), přičemž výsledky vzdělávání, potřeby studentů, blahobyt a zapojení do školního života jsou jádrem všech aktivit; vyslovuje se pro to, aby byly prosazovány a podporovány demokratické struktury pro zastupování studentů na školách;

128.  zdůrazňuje, že vysoký počet osob skupiny NEET – téměř 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let – by mohl být snížen, kdyby se zabránilo předčasnému ukončení školní docházky díky praktičtějšímu zaměření škol a jejich propojení s místním prostředím, rozvíjení kontaktů s místními podniky, orgány, sociálními institucemi a nevládními organizacemi; domnívá se, že předčasné ukončení školní docházky, které je jedním z důvodů, proč se mladí lidé zařadí mezi osoby, které nejsou zaměstnané, neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, by mohlo být řešeno bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení; domnívá se, že je rovněž důležité podporovat studenty, aby nalezli vlastní metody učení, včetně online kurzů a smíšeného učení; vítá zavádění vhodných a zajímavých osnov a spolehlivých a dobře rozvinutých systémů profesního poradenství s vysoce kvalitními službami poradenství a profesní orientace pro všechny studenty;

129.  zdůrazňuje potřebu posílit příležitosti a struktury vnitřní a vnější spolupráce na úrovni škol, včetně mezioborové spolupráce, týmové výuky, klastrů škol a interakcí s aktéry zapojenými do tvorby a uplatňování vzdělávacích drah, včetně rodičů; upozorňuje na význam mezinárodní výměny a partnerství škol v rámci programů, jako jsou Erasmus+ a e-Twinning;

130.  zdůrazňuje, že školní vzdělávání by mělo být flexibilnější, aby lépe odpovídalo životním podmínkám studentů, a to například zvýšením využívání služeb on-line, aby se tak mohly zlepšit například i příležitosti kombinovaného vzdělávání;

131.  domnívá se, že čím dříve lidé získají dovednosti v oborech STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika), tím lepší jsou jejich vyhlídky na úspěch, pokud jde o vzdělávání a podnikání v budoucnosti; vyzývá proto k většímu počtu iniciativ v oborech STEAM na školní úrovni a zároveň k podpoře humanitních a společenských věd, mimo jiné prostřednictvím posílené a diferencované spolupráce s vysokoškolskými a výzkumnými institucemi;

132.  vyzývá Komisi, aby v rámci formálního a neformálního vzdělávacího prostředí podporovala mezi mladými Evropany rozvoj jazykových znalostí zavedením inovativních mnohojazyčných pedagogických postupů, sdílením osvědčených postupů v této oblasti a zvýšením jazykových kompetencí učitelů;

133.  vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly stávající iniciativy a rozvíjely a uplatňovaly komplexní politiky v oblasti inkluzivního vzdělávání a strategie zaměřené na naplňování specifických potřeb, podporu práv nejzranitelnějších skupin, vytvoření inkluzivnějšího vzdělávacího prostředí a podporu otevřenosti a angažovanosti; žádá Komisi, aby společně s Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání vyvinula inovativní metody a vzdělávací nástroje na podporu začlenění a uspokojení potřeb jednotlivých žáků;

134.  doporučuje členským státům, aby do osnov na středních školách zahrnuly výuku o EU s cílem předat studentům poznatky o tom, jak Unie funguje, o jejích dějinách a o hodnotě evropského občanství;

135.  zdůrazňuje, že s cílem zvýšit povědomí o dané problematice a prosazovat práva žen v oblasti vzdělávání je důležité zahrnout do školních učebních osnov a vzdělávacího obsahu znalosti o historii ženské emancipace, a zejména o volebním právu žen, a to i při příležitosti symbolických výročí (např. 100 let volebního práva žen v Polsku a Německu v roce 2018);

136.  zdůrazňuje význam zdravotní a vztahové výchovy, jejíž součástí musí být výuka pro děti a mladé lidi v oblasti vztahů založených na rovnosti, souhlasu, respektu a vzájemnosti a také výuka o právech žen a dívek, včetně reprodukčního a sexuálního zdraví a práv, jako nástroje boje proti stereotypům a předcházení násilí na základě pohlaví a podpory dobrých životních podmínek;

137.  podporuje školní kurzy pořádané Červeným křížem, díky nimž by si studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci osvojili základní dovednosti v oblasti první pomoci, které by mohli využít v případě naléhavé situace;

138.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pilotní systém podpory výměn středoškoláků tak, aby alespoň jeden semestr v akademickém roce mohli strávit v jiném členském státě;

139.  žádá členské státy, aby používání standardizovaných testů jako nástroje pro posouzení úrovně nabytých znalostí a dovedností omezily na nezbytné minimum;

140.  vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí opatření k zajištění uznávání studijních pobytů v zahraničí, které nejsou uzavřeny získáním diplomu či kvalifikace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla pokyny pro uznávání studijních pobytů v zahraničí a aby přitom přihlédla ke stávajícím osvědčeným postupům členských států, k zásadě vzájemného uznávání mezi vzdělávacími systémy, k přístupu založenému na klíčových kompetencích a ke zvláštním rysům vzdělávacích systémů a kultury členských států;

141.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby řešily problém šikany, internetové šikany, obtěžování, závislosti a násilí ve školách tím, že ve spolupráci s přímými příjemci a se všemi zúčastněnými stranami (zejména učiteli, sdruženími rodičů a zvláštními nevládními organizacemi) vytvoří preventivní programy a osvětové kampaně podporující inkluzi;

142.  doporučuje členským státům, jejich vzdělávacím institucím a Komisi, aby se aktivněji podílely na podpoře provozování sportu mezi žáky;

Vysokoškolské vzdělávání

143.  vyzývá k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání s využitím potenciálu stávajících rámců, např. Evropského výzkumného prostoru, Unie inovací, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a to tak, aby se tyto rámce navzájem posilovaly a doplňovaly;

144.  nabádá členské státy, aby investovaly nejméně 2 % svých HDP do vysokoškolského vzdělávání a aby do roku 2020 dodržely referenční hodnotu investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Unie;

145.  navrhuje, aby členské státy a regionální orgány při využívání svých celostátních a regionálních prostředků a při přidělování prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů upřednostňovaly vzdělávací programy a posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, světem práce, odvětvím, výzkumnými komunitami a celou společností;

146.  žádá členské státy, aby podporovaly inkluzivnější a přístupnější mobilitu studentů, stážistů, začínajících učitelů, výzkumných pracovníků a administrativních pracovníků, jelikož přispívá k jejich osobnímu i profesnímu rozvoji i k větší kvalitě učení, výuky, výzkumu a správy; vyzývá k usnadnění mobility pro všechny, mimo jiné prostřednictvím hladkého uznávání kreditů a akademických a profesních kvalifikací získaných v zahraničí, přiměřeným financováním a osobní pomocí, zaručením sociálních práv a případně prostřednictvím začlenění vzdělávací mobility jako součásti vzdělávacích programů; v této souvislosti bere na vědomí nové iniciativy ze strany Komise, včetně evropské studentské karty, jejichž cílem je usnadnit přeshraniční mobilitu studentů;

147.  domnívá se, že je třeba navýšit finanční prostředky na mobilitu učitelů a výzkumných pracovníků tím, že kromě úhrady nákladů jim budou nabízena stipendia na studium či výzkum, prodlouží se pobyty v zahraničí, budou usnadňovány postupy udělování povolení a prosazovány formy společné ochrany učitelů a výzkumných pracovníků;

148.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v tom, aby zlepšily mobilitu v rámci vzdělávání dospělých, kterou se již zabývá program Erasmus+;

149.  zdůrazňuje význam zaručení vzájemného přeshraničního uznávání a kompatibility kvalifikací a akademických titulů s cílem posílit systém zajištění kvality na úrovni EU a ve všech zemích, které se zapojily do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

150.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit ucelené strategie a odpovídající nástroje pro určení kvality nových způsobů výuky a učení, např. elektronického učení, hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) a zdrojů s otevřeným přístupem; v této souvislosti uznává úlohu Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) a dalších příslušných evropských sítí, které přispívají k zajištění kvality;

151.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi vysokoškolskými institucemi, regionálními a místními orgány a zaměstnavateli podporovaly obnovený program EU pro vysokoškolské vzdělávání s ohledem na řešení potřeb a problémů, jimž vysokoškolské instituce a studenti čelí, vytváření vazeb s místními a regionálními aktéry, oslovení místní komunity, podporu místního a regionálního rozvoje a inovací, budování propojených systémů vysokoškolského vzdělávání podporujícího začlenění, posílení spolupráce se světem práce a řešení potřeb, pokud jde o regionální dovednosti; dále vyzývá vysokoškolské instituce, aby se mimo jiné účastnily ve větší míře místního a regionálního rozvoje tím, že se zapojí do projektů komunitní spolupráce;

152.  vyzývá ke splnění závazků nové agendy dovedností, včetně podpory členských států při zvyšování úsilí o větší informovanosti o tom, jak si absolventi vedou na trhu práce; vítá v této souvislosti návrh, aby byl do roku 2020 vytvořen evropský systém pro sledování absolventů; domnívá se, že informace získané na základě sledování uplatnění absolventů a shromažďování přesných a náležitých údajů (nejen na vnitrostátní, ale i na úrovni EU) jsou zásadní pro zajištění kvality a rozvoj kvalitního vzdělávání;

153.  vybízí Komisi, aby vynaložila větší úsilí o snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými státy a regiony tím, že navrhne nové iniciativy v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“, a aby podpořila kombinaci výzkumných a výukových činností pro ty příjemce akcí „Marie Curie-Skłodowska“, kteří se připravují na akademickou dráhu;

154.  navrhuje, aby koalice STE(A)M EU pokrývala širokou škálu oborů s cílem připravit studenty na život a práci v rychle se měnící realitě;

155.  zasazuje se za to, aby studentům byly udělovány kredity v rámci evropského kreditního systému (ECTS) za dobrovolnickou komunitní činnost, což přispěje k jejich profesnímu a osobnímu rozvoji;

156.  zdůrazňuje, že programy mezinárodní spolupráce, kulturní diplomacie a politické dialogy se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání nejen usnadňují tok znalostí, ale přispívají i ke zlepšení kvality a mezinárodního postavení evropského vysokoškolského vzdělávání, posilování výzkumu a inovací a k podpoře mobility, mezikulturního dialogu a mezinárodního rozvoje v souladu s cíli EU v oblasti vnější činnosti;

157.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní vzdělávací systémy měly zahrnovat učení se udržitelnosti a budování míru a být koncipovány v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměly by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek studentů a žáků;

158.  žádá členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a světem práce tak, aby studenti byli lépe připraveni zapojit se do pracovního procesu, a přijaly opatření k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatky v oblasti dovedností; v této souvislosti vyzývá k začlenění kvalitních relevantních pracovních stáží, uznávaných v rámci kreditů ECTS, do programů vysokoškolského vzdělávání a do systémů odborného vzdělávání a přípravy a k posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, trhem práce, výzkumným odvětvím a místními a regionálními hospodářskými subjekty při vytváření kvalitních systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy, profesního poradenství, učňovské přípravy, stáží a také odborné přípravy vycházející z reality, které by měly být součástí vysokoškolských osnov a osnov odborného vzdělávání; dále vyzývá členské státy k zajištění toho, aby každý mladý člověk v EU měl právo na zaměstnání, učňovskou přípravu, další vzdělávání či kombinaci práce a odborné přípravy;

159.  domnívá se, že pro zajištění kvalitních učňovských míst nebo odborných stáží je nutné uzavřít smlouvy o učňovském vzdělávání, v nichž by byly stanoveny úlohy a odpovědnost všech stran a uvedena délka tohoto vzdělávání, učební cíle a úkoly odpovídající jasně stanoveným dovednostem, které je třeba rozvíjet, zaměstnanecký status, odpovídající náhrady/odměny, i za přesčasy, systémy sociální ochrany a zabezpečení podle platných vnitrostátních právních předpisů, platných kolektivních smluv nebo obou;

160.  zdůrazňuje, že je třeba nabízet vhodný obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže a učňovská místa, aby byla zajištěna jejich rozhodující úloha při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu; zdůrazňuje, že učňovská místa a stáže by nikdy neměly nahrazovat pracovní místa a stážisté ani učni by neměli být považováni za levnou či dokonce neplacenou pracovní sílu;

161.  navrhuje, aby univerzity a školicí střediska poskytovaly základní a další odbornou přípravu pro učitele odborného vzdělávání a přípravy, na jejíž realizaci se budou podílet odborníci z pracovních oblastí odpovídajících zvláštním oborům, kterých se kurzy odborného vzdělávání týkají;

Učitel jako garant kvalitní výuky

162.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily učitele v začleňování inovací a technologií do výuky tím, že zlepší jejich digitální dovednosti a poskytnou jim příslušné zdroje a podporu, např. v podobě zvýšení počtu nabídek opakovacího školení, vytvoření virtuálních komunit a otevřených vzdělávacích zdrojů a kurzů;

163.  podporuje vytvoření Akademie pro výuku a učení, která učitelům nabídne další možnost vzdělávání a výměny osvědčených postupů na evropské úrovni a bude centrem pro on-line výměny, sdílení zkušeností a vzájemné učení, jakož i místem pravidelných setkání v podobě workshopů, seminářů a konferencí podporujících spolupráci učitelů, zvyšujících kvalitu výuky a přispívajících k profesnímu rozvoji učitelů; vyzývá Komisi, aby navrhla projekt pro vytvoření takové akademie, přičemž se bude rovněž vycházet z know-how Akademie Evropské sítě škol (European Schoolnet Academy).

164.  připomíná význam pedagogického vzdělávání učitelů ve vysokoškolských institucích a zohlednění pedagogických dovedností přinejmenším stejně důležitých pro výzkumné dovednosti během náborového procesu; zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení přístupu k výuce a učení, který je zaměřen na studenta, k aktivnímu učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

165.  vyzývá členské státy, aby zavedly pobídky, které přilákají a motivují mladé lidi a kvalifikované učitele, aby vstoupili do vzdělávacího systému a pracovali v něm;

166.  zdůrazňuje, že je třeba uznat profesní postavení pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

167.  vyzývá k podpoře učitelů, kteří zajišťují vícejazyčné kurzy, jelikož tyto kurzy jsou důležitým faktorem internacionalizace vzdělávání;

168.  zdůrazňuje význam mezikulturního učení jako součásti vzdělání učitelů, které přispěje ke zlepšení jejich mezikulturní kompetence s cílem prosazovat evropskou kulturu a společné hodnoty a také evropský rozměr výuky; zdůrazňuje, že mezikulturní kompetence mají pro práci ve stále rozmanitějších společnostech a pro podporu internacionalizace ve školách zásadní význam;

169.  je si vědom toho, že aby se maximalizovaly výsledky učení, je třeba vytvořit součinnost mezi znalostmi učitelů a technologickým potenciálem žáků;

170.  vyslovuje se pro to, aby do všech fází vzdělávání učitelů byly začleněny pedagogické stáže, při nichž by učitele vedli proškolení mentoři;

171.  nabádá učitele a ředitele škol, aby podporovali zavádění inovací do školního prostředí a jeho rozvoj a aby se v tomto směru ujali vedoucí úlohy;

172.  vybízí vysokoškolské instituce, aby upřednostňovaly, podporovaly a oceňovaly zlepšování a aktualizaci pedagogických znalostí vysokoškolských učitelů a výzkumných pracovníků, jakož i vzdělávací možnosti, které nabízejí moderní technologie, jako způsob zlepšení výkonu studentů a účinnosti výuky;

173.  podporuje rozvoj nových, inovativních a ambiciózních výukových technik a vzdělávacích standardů, aby lépe odpovídaly potřebám studentů a vysokoškolských institucí a řešily výzvy rychle se měnícího světa;

o
o   o

174.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 22.
(2) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 30.
(3) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.
(6) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(8) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 2.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.
(10) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
(11) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(12) http://www.socialsummit17.se/wp-content/uploads/2017/11/Concluding-report-Gothenburg-summit.pdf
(13) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/122123.pdf
(14) Úř. věst. C 104, 16.4.1984, s. 69.
(15) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0303.
(17) http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_statistics
(18) http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3072, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1502en_0.pdf

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění