Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2118(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0186/2018

Předložené texty :

A8-0186/2018

Rozpravy :

PV 11/06/2018 - 19
CRE 11/06/2018 - 19

Hlasování :

PV 12/06/2018 - 5.6
CRE 12/06/2018 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0248

Přijaté texty
PDF 210kWORD 68k
Úterý, 12. června 2018 - Štrasburk Konečné znění
Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury
P8_TA(2018)0248A8-0186/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury: současný stav a budoucí výzvy (2017/2118(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ (COM(2013)0229),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 304/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidel ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97(4),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP(13),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě(16),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o uplatňování rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí v odvětví akvakultury (SWD(2016)0178),

–  s ohledem na dokument Komise z roku 2015 nazvaný „Souhrnná zpráva: Provádění pravidel týkajících se akvakultury ryb“ (DG(SANTE) 2015-7406 - MR),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvané „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017)0339),

–  s ohledem na hospodářskou zprávu o odvětví akvakultury v EU, kterou v roce 2016 vypracoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR),

–  s ohledem na zprávu Eurobarometru nazvanou „Spotřebitelské návyky týkající se produktů rybolovu a akvakultury“ (2017) a doplňující analýzu, kterou vypracovalo Evropské středisko pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA),

–  s ohledem na vědecké stanovisko nazvané „Potraviny z oceánů“, které v listopadu 2017 vypracovala skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni,

–  s ohledem na Kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

–  s ohledem na Kodex zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE),

–  s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(17),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0186/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví akvakultury, které zahrnuje chov mořských a sladkovodních ryb, chov měkkýšů, korýšů a ostnokožců a pěstování mořských řas, je inovativním hospodářským odvětvím s nejrychleji rostoucí produkcí potravin a potenciálně s velkým podílem technologií a vyžaduje vysokou míru strukturálních investic a investic do výzkumu a dlouhodobé provozní a finanční plánování;

B.  vzhledem k tomu, že chov ryb a chov mořských plodů hrají důležitou a cennou úlohu z hlediska ekonomiky a zaměstnanosti i ze sociálního a environmentálního hlediska, pokud jde o zlepšování kvality života v pobřežních i vnitrozemských oblastech Unie a nejvzdálenějších regionech a o příspěvek k zabezpečení dostatku živin a dodávek potravin pro Evropany; vzhledem k tomu, že produkci akvakultury negativně ovlivňují některé faktory, mj. faktory týkající se životního prostředí a klimatu, ale především predátoři; vzhledem k tomu, že podle několika studií mají problémy spojené s predátory na produkci značný dopad;

C.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ zdůrazňuje čtyři prioritní oblasti, na které je třeba zaměřit v zájmu rozvinutí potenciálu akvakultury v EU pozornost, a to: správní postupy, koordinované územní plánování, konkurenceschopnost – zejména propojením odvětví s vědou – a rovné podmínky;

D.  vzhledem k tomu, že uvedené sdělení doporučuje členským státům, aby vypracovaly víceleté národní strategické plány akvakultury, které by analyzovaly klíčové nedostatky a problémy, které je třeba vyřešit, stanovily společné cíle a případně ukazatele pro posouzení pokroku při dosahování těchto cílů;

E.  vzhledem k tomu, že klíčovým prioritním cílem musí být zachování místních ekosystémů a populací a prevence přemísťování a zániku místního rybolovu a chovu;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory dobrým úmyslům a úsilí akvakultura v EU stagnuje, na rozdíl od stále intenzivnějšího růstu zaznamenaného v jiných regionech světa;

G.  vzhledem k tomu, že produkce akvakultury v EU podle odhadů pokrývá pouze 10 % domácí poptávky po rybách a že více než polovina poptávky po produktech rybolovu pokrývá dovoz z třetích zemí;

H.  vzhledem k tomu, že akvakulturu je třeba vnímat jako druh zemědělství a přistupovat k ní podle toho, zejména k rybníkářství;

I.  vzhledem k tomu, že pokud jde o rozvoj akvakultury, je zvláště zřetelná zaostalost nejvzdálenějších regionů;

J.  vzhledem k tomu, že nedávno přijaté stanovisko skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni k otázce, kterou této skupině položil komisař Vella, tj. „Jakým způsobem lze z oceánu získat více potravin a biomasy, aniž by to bylo na úkor budoucích generací?“, obsahuje tato doporučení: „začlenit paradigma odpovědné kultury založené na ‚potravinách z oceánu‘ […] do rozsáhlých unijních a celosvětových politických programů na systémové úrovni“ a „posunout rozvoj mořské akvakultury v Evropě na vyšší a strategičtější úroveň prostřednictvím komplexního společného politického rámce, což zahrnuje vydání pokynů k začlenění požadavků spojených s mořskou akvakulturou do provádění směrnice EU o  územním plánování mořských prostor z roku 2014 a rozšíření technické spolupráce na mořskou akvakulturu v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a jižními partnerskými zeměmi“;

K.  vzhledem k tomu, že založení nebo rozšíření akvakulturní farmy v EU vyžaduje získání různých povolení a oprávnění a proces získávání těchto úředních dokladů není na úrovni EU harmonizován a obvykle je pomalý, složitý, právně nejistý a špatně předvídatelný z ekonomického hlediska; vzhledem k tomu, že tato situace ohrožuje rozvoj celého odvětví a vedle nepřímé podpory dovozu z třetích zemí by mohla i odrazovat podniky od investic a vést k nadměrným nákladům pro odvětví;

L.  vzhledem k tomu, že nejsložitějšími operacemi v oblasti akvakultury jsou procesy související s požadavky v oblasti životního prostředí (posuzování dopadů na životní prostředí, strategické posuzování vlivů na životní prostředí a postupy dohledu), avšak pomalost a složitost těchto správních postupů paradoxně ochranu životního prostředí vždy nezajišťuje, ale naopak někdy znesnadňuje zakládání kvalitních akvakulturních farem udržitelných sociálně-ekonomicky i z hlediska životního prostředí; vzhledem k tomu, že sladkovodní a mořská akvakultura jsou odlišné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi těmito akvakulturními pododvětvími si žádají odlišné praktické postupy, pokud jde o řízení populací, krmení a reprodukci; vzhledem k tomu, že při práci na regulaci akvakultury v EU, a zejména udržitelných norem v oblasti ochrany životního prostředí, je nutné věnovat těmto rozdílům pozornost;

M.  vzhledem k tomu, že byrokratická složitost a zpoždění, zejména v souvislosti s udělováním licencí a plánováním, představují nečinnost, která potenciálním investorům v oblastech s akvakulturními farmami nevyhnutelně přináší ekonomické a sociálně-pracovní náklady, a zvláště dopadá na zaměstnanost žen a mladých lidí;

N.  vzhledem k tomu, že při náležitém územním plánování je nutné přihlížet k odlišným zájmům různých uživatelů a k potřebě chránit životní prostředí, a že je třeba vynakládat úsilí, aby byly jednotlivé zájmy uvedeny v soulad; vzhledem k tomu, že nedostupnost lokalit, nevyhovující územní plánování a konflikt s dalšími hospodářskými činnostmi mají na rozvoj akvakultury v některých regionech EU značný dopad, neboť odvětví akvakultury má leckdy slabší hlas a váhu než jiná, mocnější odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že územní plánování je jednou z podmínek dlouhodobého rozvoje akvakultury a s ohledem na další činnosti v dotčených oblastech je nezbytné pro zajištění vhodných lokalit pro akvakulturu;

P.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí jsou založeny na směrnicích (směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o ptácích a stanovištích), jejichž transpozice a uplatňování jsou tak ponechány na členských státech a místní a regionální veřejné správě, což poskytuje určitý prostor, aby postupovaly podle vlastního uvážení; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu není provádění v celé EU jednotné, což vede k právní nejistotě pro podniky a farmy a k nedostatečné předvídatelnosti pro investory a vytváří nerovné podmínky;

Q.  vzhledem k tomu, že podle vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ je jediným způsobem, jak v krátké době získat z oceánů podstatně více potravin a biomasy, zaměřit se na organismy na spodku potravního řetězce, jako jsou makrořasy a plži;

R.  vzhledem k tomu, že odlišnost státních či regionálních právních rámců upravujících akvakulturu může vést k tomu, že se na podniky vztahují různé právní požadavky, i když působí v téže mořské oblasti, což následně ohrožuje hospodářskou soutěž;

S.  vzhledem k tomu, že příklady dobré spolupráce na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím jsou v každém případě vítány; vzhledem k tomu, že pozitivní příklady příspěvku akvakultury k zachování dobré kvality vody a služeb vodních ekosystémů jsou sice chvályhodné, avšak zároveň je důležité uznat i případné negativní dopady akvakultury na místní životní prostředí a kvalitu vody a snažit se je zmírnit; vybízí proto k dalším inovacím a iniciativám s cílem zajistit dlouhodobě udržitelné a ziskové odvětví;

T.  vzhledem k tomu, že chov mlžů a pěstování makrořas vyžadují prostředí s vyváženým přísunem živných solí;

U.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené představuje tento druh sladkovodních rybích farem službu v rámci ochrany životního prostředí, která ochraňuje kvalitu a množství vody, a zaslouží si mnohem větší uznání a podporu od rozhodovacích orgánů EU, než se mu dostává dnes;

V.  vzhledem k tomu, že produkty EU musí vyhovovat celé řadě přísných pravidel v oblasti životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany spotřebitele a norem vztahujících se na produkci, krmivo, dobré životní podmínky, přepravu, zpracování a sociální podmínky zaměstnání, které mají přímý vliv na náklady s produkcí spojené; vzhledem k tomu, že výsledkem jsou udržitelné produkty vynikající kvality, které však mohou být dražší, a tedy méně konkurenceschopné než produkty dovážené, které se na trh EU často dostávají za nižší ceny díky praktikám, jež jsou z hlediska životního prostředí a ze sociálního a pracovního hlediska neudržitelné, a jejichž výrobu provázejí nedostatečné normy v oblasti životních podmínek a zdraví zvířat;

W.  vzhledem k tomu, že některé podniky v odvětví akvakultury vysoce závisejí na zdrojích energie, což přidává k akvakulturní produkci další náklady;

X.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby spotřeba ryb vzrostla, neboť se jedná o zdroj bílkovin, mastných kyselin, vitamínů, minerálů a základních mikroživin, přínosných pro lidské zdraví, a vzhledem k tomu, že vynikající kvalita unijních potravin mořského původu by měla být pro akvakulturu v EU přední konkurenční výhodou;

Y.  vzhledem k tomu, že celosvětová spotřeba ryb stabilně stoupá, souběžně s globálním růstem počtu obyvatel;

Z.  vzhledem k tomu, že ne vždy existuje soudržnost mezi obchodní, sociální a environmentální politikou EU: EU například uděluje status všeobecného systému preferencí (GSP a GSP+) zranitelným rozvojovým zemím, aby jim umožnila platit nižší nebo žádná cla na dovoz do EU, čímž jim poskytuje klíčový přístup na trh EU a přispívá k jejich růstu; vzhledem k tomu, že současně však některé země, např. některé asijské země, nabízejí produkty akvakultury, které nesplňují normy v oblasti životního prostředí a životních podmínek a zdraví zvířat a sociální a pracovní normy, jež musí splňovat subjekty EU, a které v některých případech porušují lidská práva;

AA.  vzhledem k tomu, že pokud jde o akvakulturní krmiva, je EU velmi závislá na dovozu produktů rybolovu z třetích zemí, a vzhledem k tomu, že udržitelnější alternativní krmiva nebyla dosud dostatečně zkoumána a podporována;

AB.  vzhledem k tomu, že vnější obchod EU v oblasti akvakultury je ve schodku a že mezi produkty akvakultury dováženými z třetích zemí a unijními produkty panuje nekalá hospodářská soutěž, která má neblahý dopad na kvalitu potravin a zdraví spotřebitelů;

AC.  vzhledem k tomu, že akvakultura v třetích zemích skýtá příležitosti pro investice EU;

AD.  vzhledem k tomu, že evropští spotřebitelé nemohou zjistit rozdíly mezi produkty evropské akvakultury a produkty z třetích zemí, pokud jde o kvalitu, environmentální stopu, sociální chování a dodržování dobrých životních podmínek zvířat, jestliže jsou informace, které o nich obdrží, nedostatečné nebo nepřesné (zejména v souvislosti se zemí původu, rozmrazováním nebo identifikací druhů);

AE.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU týkající se informací o produktech akvakultury pro spotřebitele jsou jasné, a vzhledem k tomu, že jejich kontrola je odpovědností orgánů členských států; vzhledem k tomu, že je však nechvalně známá neschopnost tyto nezbytné informace spotřebitelům skutečně poskytovat, a to jak v případě prodejců ryb, tak restaurací; vzhledem k tomu, že toto nedostatečné provádění předpisů oslabuje konkurenceschopnost akvakultury EU;

AF.  vzhledem k tomu, že udržitelný chov ryb je založen na chovu zdravých zvířat, k čemuž je zásadně důležité vyvíjet zvláštní a inovativní veterinářské nástroje, zejména očkovací látky a antibiotika, které je v zájmu zdraví a kvality života zvířat i spotřebitelů a bezpečných a výživných produktů akvakultury nutné používat odpovědně a v omezeném rozsahu, bez negativních dopadů na životní prostředí a volně žijící a planě rostoucí druhy; vzhledem k tomu, že unijní regulace v oblasti zdraví zvířat musí v úpravě léčby infekcí a chorob zohledňovat také zvláštnosti akvakultury a rybích druhů a dopady na kvalitu produktů;

AG.  zdůrazňuje, že evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním veřejným zdravotním zásahem v boji proti antimikrobiální rezistenci(18), což platí i pro akvakulturu;

AH.  vzhledem k tomu, že představy evropské společnosti a spotřebitelů o akvakultuře se v jednotlivých členských státech liší, ale obecně v této oblasti existuje zřetelný prostor pro zlepšení;

AI.  vzhledem k tomu, že i když prostor pro zlepšení v této oblasti prostřednictvím lepších postupů bezpochyby existuje vždy, není špatná pověst této činnosti někdy založena na skutečných problémech (aspektech životního prostředí, kvality nebo bezpečnosti), nýbrž na předsudcích spotřebitelů vůči akvakultuře; vzhledem k tomu, že k této situaci významně přispívá přesvědčení, že k reálným dopadům, které má akvakultura v některých třetích zemích (rozvojových zemích), dochází i v EU, což není pravda;

AJ.  vzhledem k tomu, že velmi různorodé praktiky v akvakultuře vedou ke značným rozdílům mj. v kvalitě produktů, dopadech na životní prostředí a hygienických podmínkách, což často vede k nejistotě spotřebitele, pokud jde o výsledný produkt;

AK.  vzhledem k tomu, že špatná pověst akvakultury ovlivňuje její řízení orgány veřejné správy (vydávání povolení, plánování atd.), ale také podmínky uvádění jejích produktů na trh;

AL.  vzhledem k tomu, že je důležité nezapomínat na potenciál, jaký mají pro zabezpečení dodávek potravin a rozvoje venkovských oblastí sladkovodní akvakultura, vnitrozemská akvakultura v uzavřených vodách, integrovaná multitrofická akvakultura nebo systémy recirkulace a akvaponie v městských oblastech;

AM.  vzhledem k tomu, že důležitými zdroji pro akvakulturu jsou korýši, měkkýši a vodní rostliny, např. řasy;

AN.  vzhledem k tomu, že zásadní úlohu při naplňování potenciálu udržitelné akvakultury hrají výzkum a inovace; vzhledem k tomu, že je možné udržitelně zvyšovat produkci a zároveň omezovat dopady na životní prostředí a poskytovat environmentální služby, a to expanzí založenou na inovacích, obnovou a čištěním vod, využíváním obnovitelných energií a účinným využívání energie a zdrojů;

AO.  vzhledem k tomu, že značný význam mají standardní protokoly vědeckých údajů, které umožňují dohled nad řízením a výrobními postupy, včetně jejich dopadů na životní prostředí a zdraví, a jejich zlepšení;

AP.  vzhledem k tomu, že v zájmu omezení dopadu akvakultury na životní prostředí a zvýšení její udržitelnosti je třeba upřednostňovat chov a pěstování původních či endemických druhů;

AQ.  vzhledem k tomu, že investory mohou odrazovat obtíže při přístupu k úvěrům a značné prodlevy mezi investicí a prvním prodejem (obvykle tři a více let);

AR.  vzhledem k tomu, že podmínky předběžného financování, které nabízejí banky a finanční instituce, jsou stále přísnější;

AS.  vzhledem k tomu, že postupy – které většinou nejsou uživatelům dostatečně jasné – a přemíra dokladů, které je třeba předložit za účelem získání finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), jsou pro žadatele odrazující; vzhledem k tomu, že přibližně 1 280 milionů EUR, které jsou k dispozici pro současné programové období (2014–2020), k rozvoji evropského odvětví akvakultury nepostačuje; vzhledem k tomu, že míra absorpce ze strany členských států je navíc v této oblasti mimořádně nízká;

AT.  vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura musí brát v úvahu potenciální dopady na volně žijící rybí populace a kvalitu vody, ale zároveň také potřebuje, aby byly rybí populace zdravé a kvalita vody vynikající;

AU.  vzhledem k tomu, že dostupné údaje svědčí o rostoucím rozdílu – odhadem 8 milionů tun – mezi spotřebou potravin mořského původu v EU a objemem výlovu; vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura může spolu s udržitelným rybolovem – pokud se budou v akvakultuře používat krmiva z udržitelných zdrojů a zabrání se poškozování životního prostředí – přispívat k dlouhodobému zabezpečení dodávek potravin a výživy, k růstu a zaměstnanosti pro občany Unie a k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů; vzhledem k tomu, že tak může přispět k celkovému cíli, jímž je vyplnit mezeru mezi spotřebou a produkcí mořských plodů v EU;

AV.  vzhledem k tomu, že v akvakultuře může být jeden kilogram ryb s nízkou hodnotou přeměněn na jeden kilogram ryb s vysokou hodnotou (jako v případě huňáčka severního na pakambalu velkou, kdy se hodnota zvýší z 0,10 EUR na 7 EUR za kilogram);

AW.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají menší zájem o práci v akvakultuře nebo do ní investovat a rozvíjet ji, a to v důsledku nedostatečné komunikace a slabých finančních vyhlídek a stability, což jsou faktory, které činí akvakulturu pro mladší generace neatraktivní;

AX.  vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura vlastněná a řízená komunitami může být socioekonomickým přínosem pro pobřežní okrajové regiony a hrát pozitivní úlohu v modré ekonomice;

AY.  vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura představuje 20 % výkonnosti celého odvětví v Evropě, a vzhledem k tomu, že podpora EU by měla odpovídat tomuto poměru; vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura potřebuje v důsledku své odlišné povahy zvláštní pravidla a samostatnou kapitolu v právních předpisech upravujících společnou rybářskou politiku EU;

AZ.  vzhledem k tomu, že pro vytvoření udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího odvětví akvakultury na trhu EU jsou zásadně důležité výzkum a inovace;

BA.  vzhledem k tomu, že projekty sladkovodní akvakultury je možné uskutečňovat i s použitím financování ex-post, a vzhledem k tomu, že to často vyžaduje neúměrné úsilí investorů, a v mnoha případech se proto chovatelé ryb neodváží do takových projektů pustit; vzhledem k tomu, že intenzita podpory je ve většině případů nedostatečná;

Rozvinutí potenciálu akvakultury v EU

1.  uznává příznivé účinky, které může mít udržitelná akvakultura, mořská i sladkovodní, na zaměstnanost, a obecně na hospodářství Unie, neboť zlepšuje produktivitu a kvalitu života pobřežních i vnitrozemských oblastí Unie; zdůrazňuje, že je třeba posílit její rozvoj, diverzifikaci a inovativnost a podporovat vysokou úroveň akvakulturní produkce ryb, korýšů, měkkýšů, řas a ostnokožců, zlepšit konkurenceschopnost těchto produktů (s cílem zlepšit produkci akvakultury EU tak, aby do pěti let dosáhla nejméně současného celosvětového růstu akvakultury, a podněcovat investice do energeticky účinnějšího a hospodárnějšího vybavení) a zvýšit jejich spotřebu a podíl na zabezpečení dodávek potravin a živin pro občany EU; trvá na tom, že při plnění těchto úkolů je nutné zachovat řádné fungování mořských ekosystémů a umožnit tak pokračování ziskové akvakultury, komerčního rybolovu a dalších udržitelných způsobů využívání mořského prostředí;

2.  vyjadřuje přesvědčení, že je třeba, aby EU zvýšila produkci v odvětví akvakultury, zejména s cílem snížit tlak na přírodní oblasti rybolovu; zastává názor, že krmiva na bázi ryb by měla pocházet z udržitelných zdrojů a neměla by ohrožovat cíle společné rybářské politiky v oblasti maximálního udržitelného výnosu a že by mělo být kontrolováno zatížení živinami; zdůrazňuje význam spolupráce mezi výzkumnými pracovníky, odvětvím akvakultury, výrobci krmiv a organizacemi a správami v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že akvakultura EU by měla brát ohled na kvalitu, udržitelnost, bezpečnost potravin, aspekty životního prostředí a zdraví zvířat a lidí a měla by být v tomto ohledu modelovým příkladem; bere s uspokojením na vědomí nové iniciativy týkající se suchozemské akvakultury, zejména v citlivých oblastech EU s uzavřenými vodami, a domnívá se, že jsou zapotřebí důraznější opatření, aby se akvakultura stala účinnější, hospodářsky životaschopnější, sociálně odpovědnější a šetrnější k životnímu prostředí, uspokojovala větší podíl evropské poptávky po rybách a snížila závislost Evropy na dovozu;

3.  vítá sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ a jeho určení oblastí, v nichž je třeba zaměřit úsilí na rozvinutí potenciálu akvakultury v EU, aby mohla spolu s udržitelným rybolovem přispět k cíli vyplnění mezery mezi spotřebou a produkcí potravin mořského původu v EU způsobem, který bude ekologicky, sociálně a ekonomicky udržitelný;

4.  zdůrazňuje, že sladkovodní akvakultura zůstává nedostatečně prozkoumanou příležitostí ke zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoje venkova;

5.  zdůrazňuje, že udržitelný růst má být založen na předvídatelnosti podnikatelských investic a právní jistotě, které lze vytvořit pomocí účinnějších správních rámců, větší transparentnosti správy a jasných, homogenních a zjednodušených kritérií pro udělování licencí v celé EU, na společných postupech řízení chorob a přístupu k náležitému veterinárnímu ošetření, jež nemá škodlivé dopady na zdraví zvířat ani lidí, a dále na účinném územním plánování, dostupnosti pokynů, výměně osvědčených postupů, podpoře poradního sboru pro akvakulturu a na odpovídající finanční podpoře; upozorňuje, že všechny uvedené faktory mohou přispět k udržitelnému růstu;

6.  oceňuje závěry a doporučení vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ z listopadu 2017 týkající se rozvoje a provádění námořní politiky a politiky rybolovu a akvakultury v nadcházejících letech s cílem zvýšit množství udržitelných potravin získávaných z oceánů;

7.  žádá Komisi, aby podporovala úsilí tohoto odvětví o omezení své závislosti na volně žijících rybích populacích používaných k výrobě rybího krmiva, mj. větším využíváním chaluh a jiných řas;

8.  žádá Komisi, aby podněcovala další vývoj nově vznikající akvakultury mořských řas;

9.  uznává potenciál, jímž může akvakultura přispět k zabezpečení dodávek potravin a výživy pro občany EU, a dále uznává, že je třeba se stravovat udržitelně a zdravě, mít potravinové systémy, které jsou klimaticky citlivé, vstřícné vůči životním podmínkám zvířat a ekologicky udržitelné, a prosazovat v potravinových systémech oběhovost a účinné využívání zdrojů, a podporovat tak inovace a posílení postavení komunit;

10.  opakuje, že rozvoj evropské akvakultury musí být dán do souvislosti se základní a životně důležitou potřebou soběstačné, bezpečné, výživné a udržitelné výroby potravin a musí v globálním programu EU zaujmout vyšší místo;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se inovativních, progresivních a ekologicky odpovědných výrobních akvakultury, například systémů integrované multitrofické akvakultury (IMTA), akvaponie a recirkulačních akvakulturních systémů (RAS), které snižují dopad akvakulturních chovů na přírodní stanoviště, populace volně žijících zvířat a kvalitu vody a přispívají k ekosystémovému přístupu;

12.  vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnou analýzu doporučení skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni a zajistila přijetí náležitých opatření v návaznosti na tato doporučení;

13.  zdůrazňuje, že jakákoli udržitelná evropská politika v oblasti akvakultury musí zohledňovat zvláštnosti a různé potřeby a problémy spojené s jednotlivými druhy této produkce a vypracovat specifická opatření, která zohlední také zeměpisné rozdíly a potenciální dopady změny klimatu; vyzývá proto Komisi, aby ve společné rybářské politice po roce 2020 stanovila pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého pododvětví;

14.  zdůrazňuje potenciál sladkovodní akvakultury, vnitrozemské akvakultury v uzavřených vodách, integrované multitrofické akvakultury a recirkulačních systémů a akvaponie v městských oblastech; zdůrazňuje, že stále není dostatečně využíván potenciál sladkovodní akvakultury pro zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoj venkovských oblastí; sladkovodní akvakultura má nicméně důležitou sociální úlohu, protože vytváří pracovní místa na venkově v nejchudších oblastech, a také úlohu v oblasti životního prostředí při udržování hodnotných mokřadů a poskytování široké škály ekosystémových služeb, které přesahují její ekonomický přínos;

15.  zdůrazňuje, že je důležité zavést nástroje pro koordinaci, studijní skupiny a činnosti EU s cílem určit případy, kdy je produkce měkkýšů významně poškozena dravostí mořana zlatavého (Sparus aurata), a usilovat o nalezení udržitelných a ekologických řešení;

16.  uznává potenciál akvakultury a doplňujícího zpracování a vývozu produktů rybolovu jakožto původního odvětví vytvářejícího pracovní místa a hospodářský přínos, zejména ve venkovských pobřežních a ostrovních komunitách;

17.  zdůrazňuje význam rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, které by měly zajistit ochranu oblastí s produkcí měkkýšů, kterou stanovovala nyní zrušená „směrnice o ochraně měkkýšů“;

18.  poukazuje na to, že v prostředí, kde mají být produkovány makrořasy nebo plži, musí omezování vstupu živin, jehož cílem je dosáhnout dobrého ekologického stavu, přihlížet k přirozené schopnosti organismů, které jsou zde chovány nebo pěstovány, snižovat toto zatížení;

Zjednodušení administrativních postupů

19.  zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů v rozvoji akvakultury v Evropě, například v provádění víceletých strategických plánů vypracovaných členskými státy;

20.  zdůrazňuje, že udržitelný růst akvakultury musí být založen na předvídatelnosti obchodních investic a právní jistotě, která vyžaduje zejména:

   a) zjednodušení a urychlení správních postupů – omezení byrokracie – na úrovni EU, členských států i regionů s co největším využitím informačních a komunikačních technologií, přičemž je třeba zajistit, aby mořské prostředí nebylo dále poškozováno;
   b) větší transparentnost a řádné plánování;
   c) lepší koordinaci, pokud jde o sdílené pravomoci EU, členských států a případně regionálních a místních orgánů;
   d) rychlé, jasné a transparentní postupy udělování licencí a omezení lhůt pro schvalování, které by neodrazovaly investory;
   e) pečlivé sledování víceletých vnitrostátních strategických plánů Komisí;
   f) pokyny Komise pro vnitrostátní strategické plány, které umožní jednotné uplatňování právních předpisů EU (zejména v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví, přičemž je třeba zajistit, aby nebyly poškozovány ani ekosystémy, ani rybolov);
   g) koordinaci právního rámce mezi jednotlivými regiony a členskými státy, které sdílejí stejné vody, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a účinnou politiku v oblasti životního prostředí;
   h) úzkou spolupráci Komise a příslušných orgánů (vnitrostátních, ale také místních a regionálních) při provádění právních předpisů EU (především v oblasti hygieny a životního prostředí) a podporu koordinace vnitrostátních nebo regionálních právních předpisů v oblastech, kde to je nezbytné;
   i) mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení postupů udělování licencí;
   j) odpovídající podporu z veřejných finančních prostředků na úrovni EU a členských států pro udržitelnou a odpovědnou produkci, inovace a rozvoj v oblasti akvakultury;
   k) lepší začlenění hlediska akvakultury a rybolovu do obchodních dohod, které Unie uzavírá;

21.  pokud jde o systém správy, navrhuje vytvořit co nejdříve jedno správní místo, které by převzalo a vykonávalo všechny pravomoci a umožnilo předložení náležitých dokladů jedinému správnímu orgánu; domnívá se, že by to zlepšilo vztah mezi koncovým uživatelem a různými úrovněmi veřejné správy;

22.  navrhuje zavedení systému zjednodušeného nebo urychleného udělování licencí, jehož prostřednictvím by příslušný správní orgán udělil prozatímní osvědčení umožňující zahájení činnosti těm hospodářským subjektům, které by splňovaly předem stanovená kritéria; poukazuje na to, že tato kritéria by mohla být založena na záznamech o žadateli, na předložení průkopnického projektu v oblasti akvakultury, pokud jde o inovace nebo udržitelnost, nebo na vytvoření zón vyhrazených pro akvakulturu, v nichž budou předem stanovena využití neslučitelná s akvakulturou;

Spravedlnost při interakci s jinými odvětvími

23.  zdůrazňuje, že při vhodném územním plánování by měla být zohledněna všechna odvětví (ucelený přístup), otázky udržitelnosti i potravinového zabezpečení, aniž by byla silná ekonomická odvětví upřednostňována na úkor odvětví akvakultury; poukazuje na to, že územní plánování nemusí nutně zahrnovat oddělení aktivit v určitých oblastech, ale spíše jejich vyváženou kompatibilitu, což může potenciálně být přínosem pro všechny;

24.  navrhuje podporovat aktivnější a důležitější úlohu a zapojení organizací v oblasti akvakultury a místních akčních skupin v oblasti rybolovu do rozhodovacího procesu prostřednictvím regionalizace, aby se pro každý region zajistil co nejlepší přístup;

25.  zdůrazňuje, že je nutné brát náležitý ohled na zájmy odvětví akvakultury a že je třeba, aby se s ním v případech, kdy se vzájemně ovlivňuje s jinými odvětvími, např. při územním plánování, zacházelo spravedlivě;

26.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly územní plány s cílem identifikovat možné oblasti, kde by mohla akvakultura existovat společně s jinými činnostmi;

27.  zdůrazňuje, že podmínky územního plánování a udělování licencí jsou s největší pravděpodobností příčinou neochoty jiných důležitých nebo silných odvětví sdílet prostor;

28.  poukazuje na to, že aby se zajistily rovné podmínky v přístupu k mořským zdrojům, měly by se studie dopadu v oblasti sociálně-ekonomické a v oblasti životního prostředí požadované v případě akvakultury týkat rovněž všech odvětví, které akvakultuře konkurují, například cestovního ruchu nebo těžby surovin;

29.  naléhavě vyzývá členské státy a vnitrostátní orgány, aby dodržovaly právní předpisy EU týkající se vody a obnovy a čištění kontaminovaných oblastí;

30.  zdůrazňuje, že právní předpisy by se měly přijímat po rovnoprávné konzultaci se všemi zúčastněnými stranami;

Přizpůsobení právních předpisů potřebám akvakultury

31.  zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost musí jít ruku v ruce se sociální a ekonomickou udržitelností (udržitelnost má tři pilíře) a že je třeba náležitě zohlednit stávající a potenciální přínos akvakultury k potravinovému zabezpečení v Unii;

32.  vítá osvědčené postupy a příklady dobré spolupráce v tomto odvětví na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím, například v oblastech Natura 2000; vítá řadu případů, kdy akvakultura přispívá k zachování dobré kvality vody; uznává služby vodního ekosystému poskytované tímto odvětvím a vyzývá k tomu, aby k jejich posílení byly poskytovány pobídky; zdůrazňuje, že zavedení dalších právních komplikací týkajících se akvakultury je z hlediska udržitelnosti a sociálně-ekonomického rozvoje nežádoucí;

33.  zdůrazňuje, že právní předpisy EU by měly být lépe přizpůsobeny skutečné situaci v odvětví akvakultury, zvláštnostem a potřebám v rámci společné rybářské politiky, měly by být mimo jiné v souladu s právními předpisy EU o životním prostředí, s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého ekologického stavu mořských vod a měly by zohledňovat důležitost zaměstnávání žen a mladých lidí v tomto odvětví;

34.  zdůrazňuje, že pokud je uplatňování právních předpisů EU problematické nebo nekonzistentní, měly by být vydány pokyny pro jejich výklad a osvědčené postupy;

35.  opakuje, že toto odvětví by mělo být více zapojeno do rozhodování;

36.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila omezený příspěvek produkce akvakultury k domácí poptávce po rybách, který se odhaduje na 10 %, a aby zvrátila současný trend, kdy více než polovinu poptávky po rybách v Unii tvoří dovážené produkty;

Posílení konkurenceschopnosti akvakultury EU v Unii i za hranicemi

37.  žádá, aby bylo u dovážených produktů akvakultury vyžadováno splnění stejných norem v oblasti životního prostředí, potravinového zabezpečení a sociálních a pracovních norem a norem v oblasti lidských práv, jaké musí dodržovat hospodářské subjekty EU, a vyjadřuje politování nad tím, že v této oblasti dosud nejsou rovné podmínky a že nebezpečná narušení hospodářské soutěže představují pro hospodářské subjekty EU závažný problém;

38.  upozorňuje na současnou situaci evropských chovatelů ryb v rybnících, kteří se potýkají se značnými ztrátami zasahujícími celé populace kvůli dravcům, jakými jsou vydry, volavky a kormoráni; zdůrazňuje, že tito dravci rovněž zabíjejí potěr candátů a kaprů a v důsledku toho výrazně omezují chov a reprodukci sladkovodních ryb; vyzývá proto členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a vyzývá Komisi, aby provedla revizi týkající se stavu ochrany vyder a případně umožnila odstranění a kontrolu těchto dravců;

39.  vyzývá k četnějším a kvalitnějším kontrolám původu a kontrolám dovážených produktů na hranicích a k přijetí opatření na vnitřní úrovni k potírání nelegálních nebo „tajných“ postupů v akvakultuře, které narušují vnitřní rozvoj odvětví;

40.  zdůrazňuje, že EU by měla vyvážet své standardy udržitelnosti a know-how; domnívá se, že to je obzvláště důležité v případě sousedních regionů, které produkují podobné druhy jako ty, které se produkují v EU, a zejména ve vztahu ke třetím zemím, které mají společné vody s EU;

41.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi preferenční přístup na trh podmíněn dodržováním norem v oblasti udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou rovnocenné s normami, jež platí v EU;

42.  vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci politiky spolupráce EU s rozvojovými zeměmi financovala opatření v oblasti vzdělávání a podpory zaměřená na udržitelnou akvakulturu a zvyšování informovanosti producentů věnujících se v těchto zemích akvakultuře o politice kvality a přísnějších normách stanovených pro produkci, zejména pokud jde o životní prostředí, hygienu a sociální normy;

43.  naléhavě vyzývá k přijetí opatření, která by podporovala investice EU do projektů akvakultury ve třetích zemích;

44.  vyzývá Komisi, aby nadále zajišťovala, aby byla ve vyvážejících třetích zemích dodržována pravidla EU pro dovoz, včetně chovných postupů, které musí být v souladu s normami v oblasti životního prostředí a hygienickými a sociálními normami, aby byly na mezinárodní úrovni uplatňovány rovné podmínky; domnívá se zároveň, že výsledky monitorování postupů akvakultury ve třetích zemích by měly mít rozhodující význam pro prodloužení vývozních povolení do EU;

45.  žádá Komisi, aby posoudila dopady brexitu v oblasti akvakultury;

Lepší informování spotřebitelů

46.  trvá na úplném a důkladném provádění právních předpisů EU týkajících se označování a informací pro spotřebitele jak na rybích trzích, tak v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb; je přesvědčen, že to je důležité pro všechny produkty rybolovu (nejen pro produkty akvakultury), dovážené i produkované v EU; zastává názor, že za tímto účelem by mělo být přizpůsobeno a posíleno nařízení o kontrolním režimu;

47.  žádá, aby bylo vytvořeno zvláštní označení pro produkty udržitelné akvakultury EU, a zdůrazňuje potřebu transparentnosti pro spotřebitele, a to i v souvislosti s produkty akvakultury dováženými ze třetích zemí, které lze dosáhnout posílením sledovatelnosti;

Zajištění dobrých životních podmínek zvířat

48.  je toho názoru, že strategie týkající se usmrcování ryb by měla zahrnovat návrhy, které by zajistily vypracování účinných parametrů pro humánní metody usmrcování ryb v souladu s pokyny OIE a EFSA a fungování zařízení používaných pro usmrcování ryb v souladu s těmito parametry tak, aby bylo v celé EU uplatňováno, posuzováno, hodnoceno a certifikováno skutečně humánní usmrcování chovaných ryb;

Dostupnost veterinárních přípravků

49.  zdůrazňuje, že veterinární právní předpisy EU musí být lépe přizpůsobeny situaci v odvětví akvakultury a jejím potřebám s ohledem na různé druhy a rozdíly ve fungování;

50.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit skutečně jednotný trh EU s vakcínami a jinými veterinárními přípravky, které chrání zdraví zvířat a lidí, zejména pro „menšinové“ druhy;

51.  konstatuje, že relativně vyšší náklady na diagnózu, alternativy antimikrobiálních přípravků a očkování ve srovnání s široce užívanými antibiotiky jsou bohužel překážkou dosažení většího využití očkování a vyšší míry proočkovanosti, jak je požadováno v akčním plánu(19); vítá skutečnost, že v tomto akčním plánu Komise vyhlašuje pobídky k širšímu zavádění diagnostiky, alternativ antimikrobiálních přípravků a vakcín(20);

52.  naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na možná rizika pro lidské zdraví a ekosystém stanovila povinnost poskytovat informace o používání očkovacích látek a antibiotik v akvakultuře;

53.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly navrhnout praktické pobídky a opatření, včetně lepšího provádění směrnice 2006/88/ES nebo případně jejích změn, s cílem podporovat integrovaný přístup k AMR v rámci celého řetězce a rozšířit používání alternativ k antimikrobiálním přípravkům, diagnostiky a očkovacích látek v akvakultuře, a tím podporovat nákladově účinnou prevenci, kontrolu a vymýcení nemocí a odolnosti vůči antibiotikům u vodních živočichů a dosáhnout co nejvyššího přežití, růstu a účinnosti produkce vodních živočichů;

54.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat vědecký výzkum v rámci evropských a vnitrostátních programů zaměřených na plody moře a zdraví ryb a vývoj nových veterinárních přípravků pro vodní druhy;

55.  konstatuje v této souvislosti, že odolnost vůči antibiotikům představuje závažný problém v celé humánní a veterinární medicíně, a vyzývá Komisi, aby omezila používání antibiotik na situace, kdy existuje riziko epizoocie v zařízení akvakultury, a nikoli pouze jako preventivní opatření, a aby posoudila jejich dopad s ohledem na riziko přenosu rezistence na spotřebitele;

Lepší reklamní kampaně a komunikace

56.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit reklamní kampaně a komunikaci na úrovni EU o přínosech konzumace ryb a produktů akvakultury;

57.  vyzývá Komisi, aby podporovala intenzivní a dlouhodobé obecně zaměřené kampaně EU vysvětlující význam produktů akvakultury EU pro udržitelnost s důrazem na jejich vysokou kvalitu, dobré životní podmínky zvířat a normy v oblasti životního prostředí oproti produktům dováženým ze třetích zemí, například v případě označení „Produkce EU“;

58.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat a financovat reklamní kampaně týkající se regionálních režimů jakosti, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1151/2012, jako jsou chráněná označení původu; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zahájila celounijní informační kampaň zaměřenou na spotřebitele a podniky obecně a konkrétně na rozdíly mezi vysokými a komplexními standardy na evropském trhu a nižšími standardy platnými pro dovážené zboží ze třetích zemí, se zvláštním důrazem na problémy týkající se potravinového zabezpečení a veřejného zdraví způsobené zavlečením zvláště odolných mikroorganismů do Unie a vznikem AMR; zdůrazňuje význam právních předpisů EU týkajících se dobrých podmínek chovaných ryb během chovu, přepravy a usmrcování, které splňují očekávání spotřebitelů, a propagace kvality produktů zaručené normami EU ve srovnání s produkty dováženými ze třetích zemí;

59.  žádá Komisi, aby vyčlenila odpovídající částku z rozpočtu na propagaci EU na propagaci ryb a dalších produktů rybolovu a akvakultury; domnívá se, že jako kolektivní opatření s 80-100% intenzitou podpory ke zvýšení informovanosti a obliby produktů akvakultury EU je třeba zahájit rozsáhlé marketingové kampaně založené na společných zásadách a pokrývající všechny členské státy;

60.  podporuje místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury v rámci Evropské sítě rybářských oblastí při prosazování jejich činností na místní, vnitrostátní i evropské úrovni;

Podpora výzkumu a inovací

61.  zdůrazňuje, že ENRF, který na udržitelný rozvoj akvakultury v EU vyčleňuje 1,2 miliardy EUR, a další zdroje financování, jako např. program Horizont 2020, poskytují příležitost pro inovace;

62.  poukazuje na význam místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které přispívají k rozvoji rybolovu a akvakultury v daných oblastech posílením místních rybolovných zdrojů a podporou inovací a diverzifikace v rybolovu a akvakultuře;

63.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti nákazy ostreid herpesvirus a boje proti ní;

64.  je znepokojen dopadem některých invazivních nepůvodních druhů na evropskou akvakulturu; zdůrazňuje význam vědecky podloženého, účinného a přiměřeného provádění nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů s cílem chránit jak evropskou akvakulturu, tak původní druhy a ekosystémy; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace s cílem bojovat proti nejproblematičtějším invazivním nepůvodním druhům;

65.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly boj proti druhu Ocenebra inornata;

66.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a 9. rámcový program by měly nadále podporovat výzkumné činnosti zaměřené na akvakulturu, které zlepšují konkurenceschopnost tohoto odvětví a reagují na otázky zdůrazněné na konferenci Komise nazvané „FOOD 2030“, která se konala v roce 2016, a ve stanovisku skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni nazvaném „Potraviny z oceánů“;

67.  domnívá se, že Komise spolu s Evropskou platformou pro technologii a inovace (EATiP) a poradním sborem pro akvakulturu by měly projednat priority, které by měly být začleněny do vnitrostátních strategických plánů;

68.  naléhavě žádá, aby byly investice směřovány do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se postupů akvakultury založených na ekosystému, zejména v případě nejvzdálenějších regionů a regionů s demografickým znevýhodněním;

69.  poukazuje na to, že je třeba posilovat spolupráci mezi vědeckou komunitou na jedné straně a producenty akvakultury a dalšími subjekty v dodavatelském řetězci před produkcí nebo po ní na straně druhé;

70.  žádá, aby na základě nejlepších vědeckých doporučení byly na úrovni EU vypracovány standardní protokoly pro shromažďování údajů s cílem monitorovat a zlepšovat řízení akvakultury a postupy produkce a sociální, zdravotní, hospodářský a environmentální dopad těchto postupů, a to jak v případě mořských, tak sladkovodních chovů ryb;

71.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovativní technologie akvakultury šetrné k životnímu prostředí, jako je akvaponie, s cílem produkovat potraviny udržitelným způsobem s účinným využíváním zdrojů a zabránit negativním dopadům na životní prostředí;

72.  vybízí Komisi, aby s náležitým ohledem na sociální a environmentální udržitelnost podporovala využívání příležitostí pro další rozvoj akvakultury chaluh, což je odvětví s ekologickou a ekonomickou hodnotou;

Podpora odborného vzdělávání a zaměstnanosti

73.  vyzývá členské státy, aby kdekoli je to přínosné, s podporou Komise zajistily náležitou odbornou přípravu v oblasti akvakultury, a bere na vědomí možnost případné rekvalifikace profesionálních rybářů na jiný způsob obhospodařování vodního prostředí, což by umožnilo vytvářet pracovní příležitosti pro ženy a mladé lidi ve venkovských, pobřežních a nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a obecně v regionech, které jsou na rybolovu a akvakultuře do velké míry závislé;

Vyšší udržitelnost odvětví akvakultury EU

74.  zdůrazňuje důležitou úlohu žen v odvětví akvakultury a nutnost přizpůsobit právní předpisy této skutečnosti i potřebu náležitě zohlednit ostatní činnosti spojené s akvakulturou, jako jsou mimo jiné tkaní rybářských sítí nebo balení produktů;

75.  konstatuje, že inovativní systémy zaměřené na chov ryb co nejvíce v souladu s ekosystémem a využívající přírodní krmiva nejsou dosud na evropském trhu dostatečně zastoupeny; vyzývá k vytvoření rámcových podmínek pro zlepšení těchto systémů;

76.  je přesvědčen, že pro využití potenciálu a zajištění udržitelnosti odvětví akvakultury, ochrany životního prostředí a poskytování veřejných statků jsou zapotřebí investice, a vyzývá proto k většímu financování výzkumu, inovací a udržitelných projektů v oblasti produkce orientované na kvalitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zjednodušily a snížily byrokratickou zátěž pro odvětví akvakultury, včetně rybníkářství;

77.  zdůrazňuje, že povzbuzující spolupráce mezi výzkumem a inovacemi v odvětví akvakultury a specifickými univerzitními programy přinese nové myšlenky a zvýší zájem o toto hospodářské odvětví;

Zajištění odpovídajícího financování prostřednictvím ENRF a dalších strukturálních fondů

78.  vítá podporu udržitelné a konkurenceschopné akvakultury coby jedné z priorit ENRF; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že podle závěrů studie, kterou v roce 2014 zveřejnil Evropský účetní dvůr, předchůdce tohoto fondu, Evropský rybářský fond (ERF), udržitelný rozvoj akvakultury nepodporoval účinně; konstatuje, že na evropské úrovni byly návrh podpůrných opatření a dohled nad nimi považovány za nedostatečné a tato opatření neposkytla dostatečně jasný rámec pro rozvoj akvakultury; dále poznamenává, že podpůrná opatření na vnitrostátní úrovni nebyla řádně navržena ani uplatňována a vnitrostátní strategické plány a jejich operační programy neposkytly dostatečně jasný základ pro podporu akvakultury a že podpora ze strany ENRF tento stav příliš nezlepšila;

79.  poukazuje na to, že vzdělávání a dobrá komunikace zvýší atraktivitu tohoto odvětví pro mladé lidi, zajistí jeho budoucnost a konkurenceschopnost a přinesou nové technologie a inovace do jeho rozvoje;

80.  vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby v rámci rybářské politiky po roce 2020 zvýšily intenzitu podpory investic v oblasti sladkovodní akvakultury na 75 % s cílem zvýšit odhodlání investovat a poskytnout chovatelům ryb potřebnou pomoc; vyzývá dále Komisi, aby spolu s Evropskou investiční bankou vypracovala celounijní režim úrokového zvýhodnění investic do akvakultury a financování likvidních aktiv;

81.  navrhuje rovněž zvýšit v budoucnu podporu EU pro výzkum, rozvoj a inovace související s akvakulturou, se zvláštním ohledem na oblasti týkající se hospodářské udržitelnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti, jako je energetická účinnost a účinné využívání zdrojů, rozvoj biologických základů, snížení ekologické zátěže, poskytování ekologických služeb na vysoké úrovni atd.;

82.  konstatuje, že opožděné schválení nařízení o ENRF a operačních programů členských států mělo za následek, že hospodářské subjekty v členských státech nemohli skutečně začít využívat prostředky ENRF – v nejlepším případě – dříve než na konci roku 2016, což znamenalo zpoždění o téměř tři roky;

83.  požaduje zjednodušení postupů a dokladů, které je třeba předložit za účelem získání prostředků z ENRF;

84.  vyzývá k tomu, aby byly s cílem podpořit toto odvětví revidovány všechny programy, které by bránily podpoře akvakultury, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů EU (jako je EFRR);

85.  vyzývá Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a poskytovala další pomoc nezbytnou k tomu, aby mohli uživatelé ENRF získat přístup k finančním prostředkům;

86.  zdůrazňuje, že je nutná větší podpora organizací producentů a meziodvětvových organizací, aby se mohly stát pilíři společné organizace trhů;

Harmonická symbióza s rybolovem

87.  zdůrazňuje, že mezi rybolovem a akvakulturou by neměly existovat žádné konflikty a že obě odvětví mohou být zcela slučitelná a vzájemně se doplňovat, zejména v pobřežních oblastech a na ostrovech, které jsou na těchto činnostech silně závislé a v nichž se praktikuje drobný rybolov; vyzývá proto k dalšímu rozvoji zařízení mořské akvakultury;

88.  zdůrazňuje, že mořská akvakultura je kompatibilní a komplementární s pobřežním rybolovem v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj chovných a druhově selektivních technik v teplých vodách v tropických a subtropických oblastech; vyzývá Komisi, aby zdůraznila úlohu, kterou hrají ženy v neprůmyslovém pobřežním rybolovu a všech souvisejících činnostech;

89.  vyzývá Komisi, aby přidělila více finančních prostředků ekologicky odpovědným výrobním metodám akvakultury, jako jsou systémy akvakultury v uzavřených zařízeních na moři (CCS) a recirkulační suchozemské systémy (RAS), s cílem snížit negativní dopad akvakultury na prostředí, volně žijící rybí populace a kvalitu vody;

90.  opakuje názor, který vyjádřil již ve svém usnesení k přijetí evropského plánu na regulaci populace kormoránů, a zdůrazňuje, že snížení škod, jež kormoráni a jiní dravci způsobují akvakulturním chovům, představuje důležitý faktor z hlediska výrobních nákladů, a tedy zachování těchto chovů a jejich konkurenceschopnosti; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a Komisi, aby revidovala stav ochrany vyder;

91.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy přijala opatření k výraznému snížení stavu kormoránů s využitím všech metod tak, aby na jedné straně bylo zajištěno přežití kormoránů a na druhé straně nebyly ohroženy jiné druhy a zabránilo se poškození dotčených akvakultur;

o
o   o

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(3) Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15.
(4) Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.
(5) Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.
(6) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
(7) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(8) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(10) Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1.
(11) Úř. věst. C 21 E, 28.1.2010, s. 11.
(12) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 132.
(13) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 119.
(14) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 177.
(15) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 64.
(16) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 40.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2017)0316.
(18) Evropská komise (29. června 2017), Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR), s. 10.
(19) Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR), s. 15.
(20) Tamtéž, s. 12.

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění