Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2255(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0169/2018

Předložené texty :

A8-0169/2018

Rozpravy :

PV 13/06/2018 - 22
CRE 13/06/2018 - 22

Hlasování :

PV 14/06/2018 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0262

Přijaté texty
PDF 467kWORD 60k
Čtvrtek, 14. června 2018 - Štrasburk Konečné znění
Strukturální a finanční překážky v přístupu ke kultuře
P8_TA(2018)0262A8-0169/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2018 o strukturálních a finančních překážkách v přístupu ke kultuře (2017/2255(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv OSN,

–   s ohledem na článek 15 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 22 a 25 této listiny,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o úloze škol a školního vzdělávání ve zvyšování přístupu ke kultuře(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(11),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 1. června 2017 návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení „Europeana – další postup“(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(16),

–   s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a zejména na článek 30 této úmluvy, jenž se týká účasti na kulturním životě, rekreace, volného času a sportu,

–   s ohledem na cíl č. 11 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 podepsané v září 2015, který navrhuje vytvořit inkluzivnější, bezpečnější, odolnější a udržitelnější města a obce,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara) ze dne 27. října 2005,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(17),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o Evropském programu pro kulturu(18),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. prosince 2014 o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018)(19),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. a 19. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění(20),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 31. května 2016 o úloze evropské digitální knihovny Europeana, pokud jde o digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví, o jeho zviditelnění a využívání(21),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 6. května 2003 o přístupnosti kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením(22),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění evropského programu pro kulturu (COM(2010)0390),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) předloženého Komisí (COM(2016)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2014 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ (COM(2014)0477),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států z roku 2012 o přístupu ke kultuře,

–  s ohledem na výsledky průzkumu Eurobarometru č. 399 „Přístup ke kultuře a účast na ní“ a Eurobarometru č. 466 „Kulturní dědictví“,

–  s ohledem na výsledky statistických šetření Eurostatu (Statistické údaje v oblasti kultury) 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0169/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v článku 27 Všeobecné deklarace lidských práv OSN se stanoví, že: „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích“, a vzhledem k tomu, že přístup ke kultuře a příležitosti pro tvůrčí vyjádření jsou důležité pro utváření demokratické společnosti založené na svobodě projevu a rovnosti;

B.  vzhledem k tomu, že úmluva z Faro uznává právo na kulturní dědictví a vyzývá k rozvoji inovativních způsobů jeho správy, aby orgány veřejné moci mohly spolupracovat s jinými subjekty, včetně sdružení a soukromých osob;

C.  vzhledem k tomu, že článek 22 Listiny základních práv Evropské unie vyzývá k respektování kulturní rozmanitosti a článek 25 uznává právo starších osob na účast na kulturním životě;

D.  vzhledem k tomu, že kultura má silný vliv na prosazování, chápání a rozvoj solidarity mezi evropskými a mimoevropskými společenstvími;

E.  vzhledem k tomu, že většina ústav členských států Evropské unie přímo či nepřímo odkazuje ke kultuře a přístupu k ní;

F.  vzhledem k tomu, že EU může doplňovat a podporovat kulturní politiky, neboť článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že v souladu se zásadou subsidiarity zůstávají hlavními subjekty odpovědnými za kulturní politiku v EU vnitrostátní, regionální a místní orgány;

G.  vzhledem k tomu, že veškeré typy překážek, které jednotlivcům a společenstvím brání v přístupu a plné účasti na kulturních procesech a kulturním ekosystému, brání i rozvoji skutečně demokratických a inkluzivních společností;

H.  vzhledem k tomu, že kultura dává evropským občanům více příležitostí k rozvoji osobních, sociálních, tvůrčích a mezikulturních dovedností;

I.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN žije v současnosti 3,5 miliardy lidí ve městech, tj. polovina lidské populace; vzhledem k tomu, že do roku 2030 bude žít v městských oblastech téměř 60 % světové populace; vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné stanovit strategie obsahující účinné politiky k řešení stále palčivých otázek a zajistit dostatek času na provedení změn, aby byly vytvořeny městské prostory, které skutečně podporují začleňování;

J.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada ve svém doporučení 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 ohledně klíčových dovedností pro celoživotní vzdělávání(23) zahrnují kulturní povědomí a vyjádření mezi základní dovednosti potřebné k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnanosti;

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (COM(2007)0242) zdůraznila, že je nezbytné usnadnit přístup ke kultuře a kulturním dílům a podporovat kulturní rozmanitost;

L.  vzhledem k tomu, že budoucnost kulturních inovací v EU závisí na investicích do tvůrčích zdrojů, znalostí a talentů;

M.  vzhledem k tomu, že pracovní plán pro kulturu (2015–2018) přijatý Radou v prosinci 2014 uvádí jako priority dostupnou a inkluzivní kulturu a podporu kulturní rozmanitosti;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů EU a jejích členských států by mělo být snížení sociální a hospodářské nerovnosti s cílem podporovat inkluzivní společnost, do které se může zapojit každý občan; vzhledem k tomu, že základem inkluzivní společnosti je silné, dynamické a rozmanité kulturní odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že účast na kulturních činnostech je nástrojem, jak vytvořit pocit sounáležitosti s danou společností; vzhledem k tomu, že vytvoření společenské identity je úzce spjato s účastí na kulturním životě; vzhledem k tomu, že účast na kulturních činnostech by mohla přispívat k vyšší sebedůvěře a větší kvalitě života, zejména v případě osob, které zažívají určitý druh marginalizace v důsledku nezaměstnanosti, nemoci nebo jakéhokoliv jiného důvodu;

P.  vzhledem k tomu, že odvětví kultury podporující začleňování nabízí každému stejné příležitosti k tomu, aby se zapojil a rozvíjel své tvůrčí dovednosti bez ohledu na sociálně-ekonomický, kulturní nebo náboženský kontext nebo na zdravotní postižení dané osoby;

Q.  vzhledem k tomu, že v mnoha regionech občané často navštěvují veřejné knihovny a místní kulturní instituce, které jsou často jediným místem nabízejícím přístup k informacím a kultuře, což platí zejména pro venkovské a odlehlé regiony;

R.  vzhledem k tomu, že nové digitální technologie by mohly mít vliv na řízení kulturního odvětví, dialog a vytváření nového publika a na šíření kulturních činností;

S.  vzhledem k tomu, že nové digitální technologie a internetové platformy nabízejí klíčové příležitosti ke zvýšení účasti a povzbuzení kulturní tvorby;

T.  vzhledem k tomu, že občané třetích zemí jsou v různých kulturních oblastech EU nedostatečně zastoupeni; vzhledem k tomu, že to se týká též osob se zdravotním postižením;

U.  vzhledem k tomu, že zpráva pracovní skupiny odborníků z členských států o přístupu ke kultuře(24) definuje přístup ke kultuře jako zprostředkování dostupné kulturní nabídky novému publiku; vzhledem k tomu, že to znamená oslovit nové publikum či občany a přiblížit je kulturnímu dědictví a jiným kulturním zdrojům;

V.  vzhledem k tomu, že digitální technologie změnily způsob, jímž lidé získávají přístup ke kulturnímu obsahu nebo jej vytvářejí, šíří či využívají;

W.  vzhledem k tomu, že platforma Europeana, spuštěná v roce 2008, se stala společným evropským kulturním projektem, jenž umožňuje digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví;

X.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů programu Kreativní Evropa je dosáhnout k novým skupinám publika a zlepšit přístup ke kulturním dílům a tvůrčí práci v Unii i mimo ni, zejména s ohledem na děti, mládež, osoby se zdravotním postižením či nedostatečně zastoupené skupiny;

Y.  vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství i členských států existují iniciativy, jež mají zajistit lepší přístupnost kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením;

Z.  vzhledem k tomu, že různorodost postupů a systémů zdanění v rámci EU ztěžuje mobilitu umělců a kulturních pracovníků obecně kvůli nadměrné administrativní zátěži, která je často nepřiměřená vzhledem ke skromným příjmům z jejich činností;

AA.  vzhledem k tomu, že vypracování přesných, porovnatelných a aktuálních statistik týkající se kultury, které jsou základem pro náležité utváření kulturní politiky, je jednou z meziodvětvových priorit pracovního plánu pro kulturu na roky 2015–2018, který vyzdvihuje hospodářský potenciál kulturního a tvůrčího odvětví a jejich dopad na dobré sociální podmínky;

AB.  vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitativnímu výzkumu a porovnatelným údajům umožňuje účinně sledovat a analyzovat kulturní, hospodářský a sociální dopad kulturních politik;

AC.  vzhledem k tomu, že kultura pomáhá podporovat společnost založenou na znalostech a sdílení zkušeností a světových dějin;

AD.  vzhledem k tomu, že v kulturním odvětví EU je zaměstnáno asi 8,4 milionu lidí (což představuje 3,7 % celkové pracovní síly)(25), a vzhledem k tomu, že jejich potenciál, pokud jde o hospodářský růst, stále není zcela využit;

AE.  vzhledem k tomu, že osoby, které se prostřednictvím kulturní produkce pokoušejí vyjadřovat svou identitu, rozšířit přístup ke kultuře a udržitelně ji rozvíjet narážejí na problémy a překážky;

Přístup ke kultuře a účast na ní

1.  zdůrazňuje, že přístup ke kultuře uznává za základní právo všech občanů v souladu s článkem 27 Všeobecné deklarace lidských práv, který pokládá účast na kulturním životě za jedno ze základních lidských práv; dále poukazuje na to, že toto právo je zakotveno v úmluvě z Faro, která uznává právo na účast na kulturním životě a podporuje úlohu kulturního dědictví při budování mírových a demokratických společností; vyzývá proto signatářské členské státy, aby urychlily proces ratifikace, a ostatní státy, které nejsou signatáři úmluvy, aby ji podepsaly a využily jedinečné příležitosti, již skýtá Evropský rok kulturního dědictví;

2.  poukazuje na význam holistického uplatňování koncepce přístupnosti a na její hodnotu coby nástroje pro zajištění toho, aby byl brán ohled na každou osobu, která je uživatelem kultury a kulturních prostor a iniciativ, a to v co nejširším a nejúplnějším smyslu, a aby tak byly zohledňovány zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, které se budou moci těšit rovným příležitostem, skutečnému sociálnímu začlenění a aktivnímu zapojení do společnosti;

3.  zdůrazňuje nezpochybnitelný význam aktivního a přístupného kulturního odvětví pro rozvoj inkluzivní společnosti a posílení společného základu všeobecných hodnot a aktivního evropského občanství, které mají zásadní význam pro plodnou a smysluplnou účast občanů na veřejném životě a současně pro podporu kulturního dědictví Evropy a rozvoj evropské kulturní a jazykové rozmanitosti; vyzývá proto členské státy a Evropskou unii, aby v rámci svých pravomocí vypracovaly a provedly nezbytná konkrétní opatření, jež by zaručila přístup ke kulturnímu životu a účast na něm;

4.  vybízí k tomu, aby se začleňování a rozmanitost staly nedílnou součástí plánů, organizačního rozvoje a náboru v odvětví kultury na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni; rovněž vybízí členské státy, aby systematicky sledovaly opatření, která jsou zaměřena na splnění tohoto cíle;

5.  připomíná význam EU, který spočívá v podpoře, usnadňování a zlepšování koordinace kulturních politik na všech úrovních; konstatuje, že pouze tehdy budou moci subjekty z celé EU vypracovat komplexní a účinnou politiku podporující přístup ke kultuře a účast na ní a rovněž učinit z kultury nedílný a mimořádně důležitý prvek projektu evropské integrace;

6.  pokládá přístup ke kultuře a účast na ní za průřezovou otázku, a proto zdůrazňuje význam koordinace kulturní politiky s dalšími oblastmi politiky, jako je politika vzdělávací, sociální, hospodářská, regionální, zahraniční, digitální či mediální;

7.  doporučuje, aby členské státy vypracovaly akční strategii v oblasti kultury zaměřenou na děti a mladé lidi;

8.  domnívá se, že jednou z priorit politického programu je podpora a dosažení inkluzivního a smysluplného přístupu ke kultuře, a vyzývá k zahrnutí těchto aspektů do všech ostatních oblastí politik, které budou pro jiné oblasti nejen pozitivním přínosem, ale rovněž přispějí k součinné meziodvětvové spolupráci v duchu článku 167 SFEU;

9.  konstatuje, že Kompendium vnitrostátních kulturních politik v podobě, v jaké bylo navrženo a je spravováno Radou Evropy a platformou odborníků, bylo velmi užitečným nástrojem pro kulturní politiky v Evropě i za jejími hranicemi; lituje však, že od roku 2011 bylo dosaženo jen malého pokroku ve sběru a zejména analýze údajů, a doporučuje proto, aby Rada provedla revizí stávajícího obsahu, mimo jiné též na místní a regionální úrovni kulturních politik;

10.  zdůrazňuje, že koncepce přístupu ke kultuře a účast na kultuře spolu úzce souvisejí; konstatuje, že strategie zvyšování dostupnosti kultury a účasti na ní by měly spočívat v identifikaci nedostatečně zastoupených skupin a v navrhování a provádění iniciativ či programů, jež mají za cíl zvýšit účast těchto skupin na kulturním životě nebo odstranit existujících překážky;

11.  zdůrazňuje, že je nutné shromažďovat informace o účasti osob se zdravotním postižením na kulturních činnostech;

12.  lituje, že finanční překážky stále brání občanům, zejména těm, kteří patří k nejvíce znevýhodněným skupinám, aby plně využívali své základní právo na účast na kulturním životě a přístup ke kultuře, což ohrožuje účinné uplatňování tohoto základního práva;

13.  připomíná, že je důležité vytvořit platformy pro sdílení a výměnu zkušeností na regionální, celostátní a evropské úrovni;

14.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit kvalitní kulturní nabídku pro všechny občany, neboť představuje základ pro podporu aktivního, demokratického a inkluzivního občanství;

Finanční překážky

15.  zdůrazňuje, že stabilně a setrvale poskytované veřejné prostředky mají zásadní význam pro zajištění dynamické kulturní scény a zůstávají klíčovým a nepostradatelným nástrojem financování kulturních aktivit v EU, aby tyto činnosti mohly naplnit svůj ekonomický potenciál a přispívat k udržitelnému růstu a sociální soudržnosti a financování kulturní infrastruktury; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby v rámci svých pravomocí vyhradily náležitou část svých rozpočtů na veřejnou podporu kultury a aby posílily součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a dalšími fondy na podporu kultury, včetně programů podporujících výzkum a inovace a dostupných nástrojů politiky soudržnosti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nesnižovaly veřejné financování kultury bez ohledu na možné budoucí hospodářské potíže, kterým mohou členské státy čelit;

17.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v důsledku hospodářského poklesu většinou docházelo a stále až příliš často dochází k tomu, že jsou v první řadě snižovány veřejné výdaje na kulturu a rozpočty na kulturní aktivity;

18.  připomíná, že investice do kulturního a kreativního odvětví umožňují uvolnit značný a stále nedoceněný potenciál těchto odvětví, a tak podporovat kulturní rozmanitost a sociální inovace, a současně vytvářet udržitelnou hospodářskou prosperitu a kvalitní pracovní místa, a že tyto investice taktéž mají přímý dopad na rozvoj nových dovedností, digitalizaci, podnikání, inovace a vytváření nových obchodních modelů, jakož i na posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětví, aby se mohla chopit šancí a získala přístup k novým mezinárodním příležitostem, trhům a publiku; domnívá se proto, že soukromý sektor klíčovým způsobem doplňuje veřejné investice, a vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí legislativních opatření, která stanoví daňový dobropis pro peněžní příspěvky soukromých subjektů na podporu kultury;

19.  poukazuje na to, že roztříštěnost, nízká přidaná hodnota a řada samostatně výdělečně činných mužů a žen v tvůrčím odvětví nesmí vést k tomu, aby se kulturní a tvůrčí odvětví stalo modelem pro špatně placenou práci nebo práci se špatným sociálním zabezpečením, přičemž připomíná, že tyto aktivity jsou obecně považovány za zajímavé iniciativy; navrhuje proto vypracovat stabilní kontrolní postupy pro dobrou práci v odvětví kultury;

20.  zdůrazňuje, že veřejný přístup ke kulturním statkům a službám a podpora kulturní produkce a výrazu posilují kreativní hospodářství a přispívají k rozvoji dané země;

21.  poukazuje na to, že nedostatečné financování kulturních odvětví by mohlo být kompenzováno daňovými pobídkami pro sponzorování ze soukromých zdrojů;

22.  poukazuje na problémy mezinárodního zdanění příjmů, které musí řešit umělci v celé Evropě, a doporučuje proto zavést jednotný model, který bude přínosem pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné a který vyloučí dvojí zdanění;

23.  vyzývá k investicím do mikropodniků za účelem podpory kreativity a inovací, a tím k podpoře regionálního a místního rozvoje;

24.  zdůrazňuje, že vysoká cena kulturních statků a služeb je jednou z překážek účasti na kultuře, již uvádějí respondenti v průzkumech Eurobarometru a Eurostatu(26); v tomto kontextu členským státům doporučuje, aby přijaly opatření zaměřená na konkrétní skupiny obyvatelstva, zejména studenty, velké rodiny a starší osoby, s cílem odstranit finanční překážky v přístupu ke kultuře;

25.  zdůrazňuje, že vysoké náklady na pojištění vystavovaných objektů a scénického umění jsou jednou z příčin vysokého vstupného do muzeí, divadel a galerií a často zcela znemožňují, aby menší struktury vytvářely programy podle zájmů svého publika a svých ambicí, což vede ke stále se prohlubující propasti mezi menšími subjekty, které jsou blízko svému publiku, a většími, mezinárodně uznávanými institucemi;

26.  zdůrazňuje úlohu, již může adekvátní fiskální politika v kulturním a kreativním odvětví sehrát v rozšíření přístupu ke kultuře a účasti na ní; konstatuje však, že nepřímá podpora kulturního dědictví snížením sazeb DPH nemůže nahradit přímé subvence; vyzývá k lepší koordinaci vnitrostátních kulturních politik a sazeb DPH jako nástroje pro stimulaci účasti na kultuře;

27.  připomíná, že je důležité, aby členské státy prozkoumaly možnosti soudržnější politiky v oblasti zdanění příjmů kulturních pracovníků a umělců, kteří krátkodobě cestují do různých zemí, a tak v případě každého vystoupení, ateliéru nebo místa pobytu podléhají odlišným pravidlům a správním postupům; navrhuje, aby se jako prioritní úkol zvážila minimální harmonizace na podporu mobility umělců a kulturních pracovníků, čímž by se podnítila rozmanitost tvorby a kultury v celé EU i za jejími hranicemi namísto toho, aby se vytvářely byrokratické překážky, které jsou nepřiměřené vzhledem ke skutečným příjmům za kulturní činnost;

28.  vybízí členské státy a veřejné instituce, aby investovaly do decentralizovaného pořádání kulturních činností, ať už budováním infrastruktury v odlehlých regionech, nebo prostřednictvím různých dočasných kulturních akcí; vybízí soukromé kulturní instituce, aby rovněž investovaly do zeměpisné decentralizace;

29.  s uspokojením bere na vědomí návrh na změnu směrnice o DPH, jež by členským státům umožnila uplatňovat jednotnou sazbu DPH na elektronické a tištěné publikace; domnívá se, že rozdíly mezi sazbami DPH uplatňovanými na fyzické a elektronické publikace jsou anachronické a v digitálním věku nadále neudržitelné; vyzývá Radu, aby příslušný návrh Komise přijala bez zbytečných průtahů;

30.  zdůrazňuje význam sladění soukromého a pracovního života pro přístup k různým kulturním činnostem, využívání těchto činností a účasti na nich;

Překážky a výzvy v oblasti vzdělávání

31.  zdůrazňuje, že úroveň vzdělávání je jedním z nejdůležitějších faktorů, jež mají podstatný vliv na úroveň účasti na kultuře; zdůrazňuje, že vyšší úroveň vzdělání se projevuje vyšší účastí na kulturních událostech(27); zdůrazňuje, že humanitní předměty a výuka jazyků ve škole a kulturní výchova tvoří nedílnou součást obecného vzdělání, protože pomáhají odstraňovat sociální rozdíly, a proto vyžadují stejné financování jako matematika, informatika, přírodní vědy a technika (obory STEM);

32.  zdůrazňuje, že znalosti jsou považovány za produkt kulturních interakcí ovlivňujících jedince, na které působí kulturní vtiskování (imprinting), a odrážejících jejich postoje;

33.  vybízí k interaktivnímu a inkluzivnímu přístupu k vytváření kulturních a vzdělávacích politik, který bude založený na potřebách daného společenství, s cílem podporovat kulturní dědictví Evropy a rozvíjet evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost;

34.  uvádí, že nedostatek zájmu je jednou z překážek v účasti na kultuře, již respondenti při průzkumech Eurostatu a Eurobarometru zmiňují nejčastěji(28); v této souvislosti zdůrazňuje, že podpora poptávky, chápané jako utváření zájmu a pochopení kultury skrze formální, neformální a informální vzdělávání, by měla být přednostním úkolem, pokud jde o zpřístupnění kultury a zvýšení účasti na kultuře;

35.  doporučuje zavést evropskou studentskou kartu, která by měla mimo jiné umožňovat bezplatný přístup do kulturních institucí v EU;

36.  připomíná zásadní úlohu škol a rodin jakožto klíčových platforem pro seznámení mladých lidí s kulturou a formování jejich kulturních potřeb a kompetencí; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření pro širší zavádění kulturního a uměleckého vzdělávání do školních vzdělávacích programů, a to jak v rámci formálního, tak informálního vzdělávání;

37.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány pomocí financování anebo subvencí zajistily hudební výchovu ve státních školách;

38.  doporučuje členským státům, aby vzdělávání chápaly jako jednu z hlavních kulturních činností, neboť podpora nabídky znamená především vybavit lidi dovednostmi a znalostmi, které jim umožní ocenit jednotlivé druhy umění; připomíná, že kultivace zájmu o kulturu je efektivnější v mladém věku, a že by jí proto měl být věnován větší prostor ve školních vzdělávacích programech a že by v zájmu tohoto cíle mělo být k dispozici více lidských zdrojů a materiálů; vyzývá k tomu, aby školy získaly více finančních prostředků na návštěvy muzeí a jiných kulturních institucí, čímž se podpoří zájem mladých lidí o kulturu a jejich účast na kulturním životě a současně se zajistí další zdroje pro kulturní instituce;

39.  zdůrazňuje význam státních systémů vzdělávání při uvádění dětí do rozmanitého světa kultury, čímž pomáhají připravit nové publikum a šířit kulturu; rovněž zdůrazňuje, že je důležité, aby různé kulturní instituce navazovaly partnerství s místními školami na místní, regionální a celostátní úrovni;

40.  vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly mimoškolní programy kulturního vzdělávání pro každého, zejména pak pro znevýhodněné děti a mladé lidi, prostřednictvím programů zaměřených na představení různých forem uměleckého projevu nebo na osvětu o současném kulturním dědictví;

41.  zdůrazňuje klíčovou úlohu místních kulturních institucí, včetně kulturních středisek a knihoven, při překonávání překážek v přístupu ke kultuře a účasti na ní; vyzývá proto členské státy, aby takové kulturní instituce aktivně podporovaly;

42.  vyzývá k většímu docenění a pochopení sociální úlohy veřejných knihoven a kulturních komunitních institucí, zejména ve venkovských a odlehlých regionech, a to nejen zvýšením veřejného financování, ale též vytvářením partnerství, poskytováním dostatečných zdrojů v oblasti IKT a lidských zdrojů, které budou mít přístup k odborné přípravě, a tímto způsobem k přetvoření těchto instituce tak, aby mohly zlepšovat životy lidí a povzbudit místní rozvoj;

43.  zdůrazňuje, že navázání partnerství je zásadní pro přilákání potenciálního publika pro umělecké činnosti a že toho lze dosáhnout například spoluprací s organizacemi zastupujícími studenty, migranty nebo osoby se zdravotním postižením, což umožní vhodně reagovat na jejich zájmy a potřeby;

44.  zdůrazňuje, že je důležité na vnitrostátní, regionální a místní úrovni podporovat iniciativy, které podněcují kontakt, spolupráci a výměnu zkušeností mezi tradičními uměleckými disciplínami, kulturními institucemi a různými multikulturními organizacemi nebo organizacemi zastupujícími menšiny, jakož i mezi profesionální a amatérskou kulturní sférou;

45.  doporučuje vypracovat ucelenou strategii pro podporu vzdělávacích projektů navrhovaných kulturními institucemi; zdůrazňuje, že tyto projekty představují nástroje pro podporu a utváření kulturního povědomí, kulturních kompetencí a mezikulturních znalostí, čímž slouží jako výchozí bod pro dlouhodobé zapojení publika do kulturních aktivit;

46.  vybízí členské státy, aby v kulturních institucích vytvářely volnočasové programy pro mladé lidi;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k zajištění širšího přístupu ke kulturním institucím a aby vypracovaly komplexní evropskou strategii pro přístup k veřejným prostorám, zejména těm, které souvisejí s využitím kultury v zastavěném městském prostředí, jako jsou muzea, divadla, kina, knihovny, koncertní haly atd.;

48.  vyzývá členské státy, aby podpořily zřizování studentských grantů pro studium či stáže ve státních či soukromých vzdělávacích sítích, v kulturních institucích nebo institucích pro správu kultury;

Strukturální překážky

49.  upozorňuje na často nižší míru účasti obyvatelů venkovských oblastí na kultuře, což je strukturálně podmíněno(29), a v této souvislosti na úlohu malých místních kulturních středisek, dopravní infrastruktury a podpory pro udržitelnou kulturní turistiku při usnadňování přístupu ke kulturním institucím;

50.  zdůrazňuje, že evropské kulturní dědictví je světově jedinečné svou rozmanitostí a svým bohatstvím, a vyzdvihuje, že kulturní turismus má obrovský potenciál k tomu, aby přispěl k udržitelnému hospodářství a podpořil sociální soudržnost a začleňování; vyzývá proto členské státy, aby investovali větší úsilí a prostředky do vypracování udržitelné a dlouhodobé politiky kulturního turismu;

51.  vyzývá k větším investicím do odvětví kultury s cílem posílit místní ekonomiky a podpořit kulturní turismus; konstatuje, že kulturní turismus v součinnosti s vědou, primárním odvětvím, řemeslnými a průmyslovými středisky a mobilitou je rozhodujícím faktorem pro vytvoření bližší a humanističtější Evropy;

52.  navrhuje větší investice do přístupu ke kultuře v nejvzdálenějších, horských a odlehlých regionech s cílem vytvořit decentralizované kulturní příležitosti;

53.  konstatuje, že je zapotřebí učinit další kroky, má-li se zlepšit přístup osob se zdravotním postižením ke kulturní infrastruktuře tak, aby nemusely překonávat prostorové či technické překážky, a dále ke kulturním aktivitám a sdělovacím prostředkům; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci svých pravomocí pokračovaly v začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti prostřednictvím kultury a v odstraňování stávajících překážek;

54.  uznává potřebu participativních metod správy kulturního dědictví, které se soustřeďují na místní společenství s cílem předjímat poptávku a zapojit větší část veřejnosti, a to se zvláštním důrazem na mladé lidí, osoby se zdravotním postižením a nedostatečně zastoupené a marginalizované skupiny;

55.  vyzývá členské státy a kulturní instituce, které jsou na nich závislé, aby zajistily dostupnou kulturní nabídku pro každého a aby přijaly konkrétní opatření pro určité skupiny obyvatel, jako jsou např. děti a mladí lidé, senioři, osoby se zdravotním postižením či migranti;

56.  zdůrazňuje, že členské státy musí více investovat do zavádění univerzálního hmatového kódu pro čtení a psaní (Braillova písma) do širokého spektra kulturních infrastruktur a technologií; vyzývá k větším investicím do produkce audioknih, audiočasopisů a audionovin a do využívání znakového jazyka při divadelních představeních;

57.  zdůrazňuje, že je nutné odstranit překážky pro mobilitu umělců a pracovníků v kultuře, především daňové překážky; upozorňuje na jejich dopad na rozšíření kulturní nabídky v Evropě; oceňuje program Kreativní Evropa za to, že přispěl k úspěchu kulturní mobility a mobilitě pracovníků v tomto odvětví a že podnítil šíření kvalitních kulturních akcí a projektů;

58.  připomíná, že překážky v přístupu ke kultuře jsou zjevnější na místní úrovni, a že je proto třeba více investovat do různých projektů kulturní mobility s cílem umožnit rozvoj a soudržnost místních komunit;

59.  vyzývá Komisi, aby zvážila využít přínosy vyplývající z mobility evropských umělců a umělců z třetích zemí při prosazování míru, sdílení vizí a nabourávání sociálních a kulturních stereotypů;

60.  připomíná, že jazykové překážky se mohou negativně odrazit na poklesu kulturní poptávky, a proto vyzývá a posilování mnohojazyčnosti v kulturních produkcích;

61.  doporučuje, aby členské státy a kulturní instituce přijaly potřebná opatření k usnadnění dopravy a přístupu osob se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí do kulturních institucí;

Digitální překážky a výzvy

62.  je přesvědčen o tom, že digitální nástroje, jsou-li správně používány a zaváděny a doprovází-li je vysoká míra digitální gramotnosti, mohou pomoci překonávat překážky v přístupu ke kultuře, jež jsou způsobeny např. nepříznivou zeměpisnou polohou, zdravotním postižením, nepříznivými sociálními podmínkami, jazykem a nedostatkem času nebo finančních zdrojů; poukazuje na to, že digitální nástroje mohou být rovněž prostředkem pro překonávání sociálních a mentálních překážek, aniž by to znamenalo snížení investic do zeměpisné decentralizace kulturních činností; domnívá se proto, že v této souvislosti by digitální vzdělávání mělo být součástí učebního procesu již od raného věku, aby se mohly rozvíjet dostatečné znalosti a dovednosti;

63.  doporučuje, aby Komise vypracovala soudržnou digitální strategii zaměřenou na kulturní infrastruktury a činnosti s cílem posílit kapacity příslušných subjektů;

64.  bere na vědomí problém digitálního vyloučení a zdůrazňuje, že je nutné proti němu bojovat; v této souvislosti připomíná, že digitalizace vyžaduje, aby si kulturní a vzdělávací instituce a samotní příjemci osvojili nové kompetence, dovednosti a znalosti; zdůrazňuje zejména, že je třeba v kulturních institucích budovat kapacity pro užívání nových digitálních technologií a přizpůsobit je výzvám spjatým s technologickými změnami;

65.  zdůrazňuje, že digitalizace a zpřístupnění kulturních materiálů na internetu by měly být v Evropě uskutečněny v plném souladu s autorským právem a s právy duševního vlastnictví; v tomto ohledu se domnívá, že by práva duševního vlastnictví neměla bránit obecnému veřejnému cíli, jímž je zlepšit přístup k tvůrčímu obsahu, informacím a znalostem a jejich šíření; dále trvá na tom, že je naléhavě nutné vytvořit bezpečné digitální prostředí, které umožní řádně odměňovat umělce a tvůrce, a zajistit spravedlivou odměnu za přeshraniční přístup;

66.  vyzývá Komisi, aby v rámci unijních programů, zejména programu „Kreativní Evropa“ a jeho následníků, i nadále upřednostňovala inovativní přístupy k vytváření publika a zapojování příjemců, a to i prostřednictvím nových technologií;

67.  vyzývá členské státy, aby ve svých kulturních a digitálních strategiích zohlednily vytváření publika a podporovaly využívání digitálních technologií, které mají usnadnit přístup ke kulturnímu obsahu;

68.  uznává přínos platformy Europeana a institucí členských států k digitalizaci a zpřístupnění kulturního obsahu; v souvislosti s Evropským rokem kulturního dědictví vyzývá k další podpoře projektu a lepšímu zajištění zdrojů a k prosazování přístupu veřejnosti k digitalizovaným zdrojům a službám kulturního dědictví; požaduje skutečnou reorganizaci internetové stránky tak, aby lépe vyhovovala pokročilým technologiím, a skutečnou politiku komunikace, jež by odpovídala bohatství obsahu, který je na této stránce shromážděn;

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí shromažďovat a spravovat kulturní údaje týkající se příjemců digitálního obsahu, aby kulturní organizace mohly lépe porozumět jejich potřebám a vypracovat soudržný přístup k digitálnímu publiku;

70.  konstatuje, že kulturní obsah plní klíčovou úlohu při přijímání nových technologií širší veřejností a při rozvoji digitálních dovedností a mediální gramotnosti evropských občanů;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.
(2) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.
(4) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.
(5) Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.
(6) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.
(7) Úř. věst. C 98 E, 23.4.2004, s. 179.
(8) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 55.
(9) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 88.
(10) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.
(11) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2017)0233.
(13) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16.
(14) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2017)0474.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0062.
(17) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(18) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.
(19) Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4.
(20) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 13.
(21) Úř. věst. C 212, 14.6.2016, s. 9.
(22) Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 7.
(23) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(24) Zpráva nazvaná „Policies and good practices in the public arts and cultural institutions to promote better access to and wider participation in culture“ (Politiky a osvědčené postupy veřejných uměleckých a kulturních institucí na podporu lepšího přístupu a širší účasti na kultuře), říjen 2012.
(25) Eurostat – Statistika o kultuře – zaměstnanost v kulturním odvětví (2017), http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Culture_statistics_-_cultural_employment
(26) Eurobarometer 399.
(27) Eurostat, Statistika o kultuře, 2016, s. 116–136; údaje Eurostatu z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).
(28) Eurobarometr 399, Eurostat (údaje z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).
(29) Údaje Eurostatu z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).

Poslední aktualizace: 8. ledna 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí