Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2038(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0244/2018

Předložené texty :

A8-0244/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 22
CRE 10/09/2018 - 22

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0324

Přijaté texty
PDF 141kWORD 51k
Úterý, 11. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zvláštní opatření pro Řecko
P8_TA(2018)0324A8-0244/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o provádění zvláštních opatření pro Řecko podle nařízení (EU) 2015/1839 (2018/2038(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“ (COM(2015)0400),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1839 ze dne 14. října 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření pro Řecko(2),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. září 2016 o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 (SWD(2016)0318),

–  s ohledem na zprávu řeckého ministerstva pro hospodářství a rozvoj o využití částek podle nařízení (EU) 2015/1839 (programové období 2007–2013)(4),

–   s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi o provádění nařízení (EU) 2015/1839 o zvláštních opatřeních pro Řecko (O-000100/2017 – B8-0001/2018),

–  s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0244/2018),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je projevem solidarity a hlavním investičním nástrojem EU, který pokrývá všechny regiony a snižuje rozdíly; vzhledem k tomu, že se při několika příležitostech potvrdila důležitost její přidané hodnoty a její flexibility během hospodářské a finanční krize; vzhledem k tomu, že se stávajícími rozpočtovými zdroji přispěla politika soudržnosti k zachování velmi potřebných příležitostí k veřejným investicím, pomohla zabránit zhoršení krize a umožnila členským státům a regionům cíleně reagovat za účelem zvýšení své odolnosti vůči nenadálým událostem a šokům zvenčí;

B.  vzhledem k tomu, že podpora z EFRR a Fondu soudržnosti v Řecku mezi roky 2007 a 2015 činila 15,8 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 19 % celkových vládních kapitálových výdajů;

C.  vzhledem k tomu, že důsledkem hospodářské a finanční krize byla v Řecku po řadu let setrvale negativní míra růstu, kterou se nepodařilo zvrátit ani působením tří mezinárodních záchranných balíčků, a také vážné potíže s likviditou a nedostatek veřejných finančních prostředků;

D.   vzhledem k tomu, že Řecko a řecké ostrovy byly a jsou i nadále těžce zasaženy uprchlickou a migrační krizí a jsou pod velkým tlakem z důvodu vyššího přílivu migrantů a uprchlíků, jehož důsledkem je výrazně negativní dopad na místní ekonomické činnosti, zejména v oblasti turistického ruchu;

E.  vzhledem k tomu, že HDP Řecka v letech 2007 až 2013 klesl v reálných hodnotách o 26 %, a zatímco recese skončila v roce 2014, v následujících dvou letech nedosáhl růst ani 1 %; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti klesla ze 66 % na 53 % v roce 2013, což znamená, že bylo zaměstnáno jen něco málo přes polovinu lidí v produktivním věku, zatímco míra nezaměstnanosti se ve stejném období zvýšila z 8,4 % na 27,5 %, což mělo výrazný dopad na kupní sílu řeckého obyvatelstva a citelně postihlo několik oblastí, včetně zdravotnictví; vzhledem k tomu, že podle nejčerstvějších údajů Eurostatu činí současná míra nezaměstnanosti 20,8 %, přičemž nezaměstnanost mladých je stále vysoká;

F.  vzhledem k tomu, že Komise a spolunormotvůrci v roce 2015 uznali, že Řecko bylo postiženo krizí ojedinělým způsobem, což by mohlo mít vážný dopad jak na dokončení operací v rámci operačních programů z období 2000–2006 a 2007–2013, tak na začátek provádění programů politiky soudržnosti na období 2014–2020;

G.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení (EU) 2015/1839 mělo za cíl poskytnout Řecku likviditu v rozhodujícím okamžiku, dříve než se zastaví provádění programů a budou promeškány potřebné investiční příležitosti, protože v případě nedokončení projektů z období 2000–2006 a 2007–2013 by bylo nutno vrátit značné částky;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/1839 stanovilo dodatečné počáteční předběžné financování na programové období 2014–2020 ve dvou splátkách, kdy každá z nich má být ve výši 3,5 % částky podpory z fondů politiky soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), a pro programové období 2007–2013 uplatňování 100% míry spolufinancování na způsobilé výdaje a předčasné uvolnění posledních 5 % zbývajících plateb EU, které měly být pozdrženy až do uzavření programů;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení bylo přijato s cílem co nejrychleji reagovat na vážnou krizovou situaci a zajistit, aby Řecko mělo dostatečné finanční prostředky na dokončení projektů v rámci programového období 2007–2013 a na zahájení provádění ve stávajícím období;

J.  vzhledem k tomu, že podle čl. 152 odst. 6 druhého pododstavce mělo Řecko povinnost do konce roku 2016 předložit Komisi zprávu o provádění ustanovení týkajících se uplatňování 100% míry spolufinancování a stropu u plateb na programy na konci programového období;

K.  vzhledem k tomu, že EU rovněž vyplatila 95 % celkových investičních nákladů v období financování 2007–2013 v Řecku (jinak bylo možné uhradit maximálně 85 %) prostřednictvím tzv. nařízení o doplňkovém opatření (EU) č. 1311/2011;

L.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2015 byl zřízen účet účelově vázaného fondu, na nějž byly převedeny veškeré prostředky, které byly vyčleněny na financování projektů financovaných EU, s cílem zajistit, aby byly použity pouze pro platby příjemcům a operace v rámci těchto operačních programů;

M.  vzhledem k tomu, že od roku 2011 dostává Řecko také podporu prostřednictvím pracovní skupiny Komise pro Řecko, která poskytuje technickou pomoc pro reformní proces v zemi, a od roku 2015 prostřednictvím útvaru na podporu strukturálních reforem, jenž poskytuje pomoc při přípravě, navrhování, provádění a hodnocení reforem podporujících růst; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 vstoupilo v platnost dne 20. května 2017 a bylo významným okamžikem, pokud jde o závazky útvaru na podporu strukturálních reforem se zúčastněnými členskými státy včetně Řecka;

1.  opakuje, že politika soudržnosti hraje důležitou úlohu při plnění cílů EU dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, při boji proti nezaměstnanosti, snižování nerovností a posilování konkurenceschopnosti všech regionů EU, při projevování evropské solidarity a při doplňování jiných politik; dále připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) jsou největším zdrojem přímých investic v Řecku;

2.  bere na vědomí zprávu o využití částek podle nařízení (EU) 2015/1839 v programovém období 2007–2013, která měla být předložena ke konci roku 2016; konstatuje, že řecké orgány tuto zprávu předložily až v květnu 2017 a Parlamentu byla dána k dispozici po několika žádostech v prosinci 2017; oceňuje, že Komise poskytla Parlamentu předběžné posouzení seznamu 181 prioritních projektů v celkové hodnotě 11,5 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 55 % celkové částky, která byla v období 2007–2013 Řecku přidělena z fondů EFRR, FS a ESF, z nichž 118 již bylo do konce daného programového období úspěšně realizováno a 24 je ve fázi postupného ukončování;

3.  zdůrazňuje, že podle údajů z výše uvedené zprávy mělo přijetí nařízení týkajícího se zvláštních opatření pro Řecko přímý dopad na likviditu v roce 2015 ve výši 1 001 709 731,50 EUR a vstupy v roce 2016 činily 467 674 209,45 EUR; kromě toho poznamenává, že spolu s navýšením počátečního předběžného financování na programové období 2014–2020 obdrželo Řecko v letech 2015–2016 přibližně 2 miliardy EUR;

4.  oceňuje, že vyplacené částky byly směřovány do široké škály projektů: dopravní a další infrastruktury (životní prostředí, cestovní ruch, kultura, obnova měst a venkova, sociální infrastruktury), projekty informační společnosti a činnosti zaměřené na rozvoj lidských zdrojů; kromě toho vítá skutečnost, že 63 % celkových plateb na projekty státní podpory se týkalo podpory podnikům a podnikatelským projektům a přímo přispívalo ke konkurenceschopnosti a snížení podnikatelského rizika, zatímco 37 % se týkalo opatření státní podpory na infrastrukturní projekty a doplňovalo opatření v oblasti tržních podmínek a zlepšování podnikání;

5.  oceňuje, že zpráva předložená řeckými orgány uznává, že zvýšení likvidity představuje současně zvýšení finančních příjmů o přibližně 1,5 miliardy EUR a posílení programu veřejných investic na období 2015–2016;

6.  vítá účinky daných opatření, pokud jde o posílení hospodářské činnosti, normalizaci a konsolidaci obratu a provozního kapitálu významného počtu podniků, vytváření a zachování pracovních míst a dokončení důležitých výrobních infrastruktur, což se projevuje rovněž významným dopadem na daňové příjmy v rozpočtu;

7.  vyrozumívá, že prostředky vyplacené EU v důsledku provádění nařízení byly v roce 2015 použity na dokončování projektů v rámci operačních programů až do konce období způsobilosti a že zbývající částka, která byla v roce 2016 vyplacena spolu s vnitrostátními zdroji, rovněž přispěla k dokončení dalších projektů;

8.  oceňuje, že se řecké orgány rozhodly reorganizovat klasifikaci projektů a určit významné projekty, které budou vybrány a dokončeny; zdůrazňuje, že tento krok výrazně pomohl překonat institucionální a administrativní překážky a stanovit prioritní činnosti, které mají být neprodleně provedeny, a to také zabránilo finančním opravám; vítá skutečnost, že prostředky poskytnuté EU podle nařízení (EU) 2015/1839 výrazně snížily počet projektů vykazovaných jako nedokončené; konstatuje, že v porovnání s programovým obdobím 2000–2006, ve kterém zůstalo nedokončeno na 900 projektů, nebylo v době podávání konečných žádostí o platby pro programové období 2007–2013 ještě dokončeno 79 projektů, tyto projekty však mají být dokončeny s použitím vnitrostátních prostředků;

9.  zdůrazňuje, že se výrazně zlepšila míra čerpání prostředků ze strukturálních fondů a že na konci března 2016 činila míra plateb v Řecku z programového období 2007–2013 přes 97 %(5) a že podle dokumentu o stavu provádění celkových plateb a výši nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) u programů z období 2007–2013 nemá Řecko ke dni 31. března 2018 žádné nevypořádané závazky v okruhu 1b(6); vítá skutečnost, že Řecko se stalo prvním členským státem, který v plné míře využil dostupných zdrojů a dosáhl 100% míry čerpání prostředků – průměr EU přitom činí 96 %;

10.  uvědomuje si však, že míry čerpání poskytují pouze orientační informace a že důraz na čerpání finančních prostředků by neměl být na úkor účinnosti, přidané hodnoty a kvality investic; konstatuje, že zvláštní opatření jsou makroekonomického rázu a je náročné zjistit, jak se jejich vliv projevil u jednotlivých projektů;

11.  připomíná, že ESI fondy mají značný dopad na HDP a jiné ukazatele ve více členských státech a také na sociální, hospodářskou a územní soudržnost obecně, a že investice podporované politikou soudržnosti a politikami rozvoje venkova v Řecku podle odhadů zvýšily HDP v roce 2015, na konci předchozího programového období, o více než o 2 % nad úroveň, na které by se nacházel v případě, že by tyto finanční prostředky poskytnuty nebyly; připomíná, že využívání strukturálních fondů EU musí vždy být zaměřeno na plnění cílů podle Smlouvy a dosahování skutečné přidané hodnoty EU, cílů a priorit EU, nikoli pouhého růstu HDP;

12.  bere na vědomí zejména kvantitativní analýzu zprávy předložené řeckými orgány o využívání částek podle nařízení (EU) 2015/1839 v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013, v souladu s právními požadavky; je si vědom toho, že účinek specifických opatření nelze oddělit od celkového dopadu ESI fondů v Řecku, má však za to, že kvalitativní posouzení, jakkoli je nesnadné jej provést, by pomohlo tuto analýzu doplnit a pochopit dosažené výsledky; vybízí Komisi, aby poskytla více informací o zvýšené konkurenceschopnosti, produktivitě a udržitelnosti ze sociálního a ekologického hlediska;

13.  oceňuje skutečnost, že podle závěrečných údajů sdělených Komisi dne 31. prosince 2016 činila částka žádostí o platbu od řeckých orgánů 1,6 miliardy EUR a že Řecko prokázalo ke dni 31. března 2018 míru čerpání prostředků na programové období 2014–2020 ve výši 28 %(7) a řadí se tak mezi členské státy s nejlepšími výsledky vůbec, a to i přes určité nezanedbatelné rozdíly, pokud jde o míru členění nebo míru čerpání prostředků podle jednotlivých fondů; podporuje dále přijetí nařízení (EU) 2015/1839 jako důležité opatření, vhodné pro poskytnutí individualizované pomoci v tomto pro Řecko zásadním okamžiku; vítá skutečnost, že dodatečné předběžné financování bylo plně pokryto žádostmi o meziplatbu z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, jak bylo požadováno, avšak konstatuje, že nebylo plně pokryto z Evropského sociálního fondu (kolem 4 %) nebo z Evropského námořního a rybářského fondu;

14.  připomíná důležitost relevantních strukturálních reforem; oceňuje vyvinuté úsilí a vyzývá Řecko, aby i nadále plně využívalo možností pomoci v rámci programu na podporu strukturálních reforem s cílem vytvořit zdravé podnikatelské prostředí v zájmu efektivního a účinného využívání ESI fondů a maximalizace jejich socioekonomického dopadu;

15.  uvědomuje si, že podporou veřejných investic a flexibilním využíváním investic EU, a to prostřednictvím nového naprogramování finančních prostředků nebo zvýšením míry spolufinancování, regionální politika zmírnila dopad finanční krize a trvalé fiskální konsolidace v několika členských státech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající financování této politiky v příštím víceletém finančním rámci; opakuje však, že politika soudržnosti by měla být považována za hlavní nástroj veřejných investic i za katalyzátor pro přilákání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků a že podobná opatření, která vedou ke snížení vnitrostátních kvót pro spolufinancování, které jsou požadovány pro získání finančních prostředků na operační programy financované ze strukturálních fondů, v případě Řecka či jiného členského státu, by měla být plánována pouze výjimečně a před svým přijetím a uplatňováním by měla být zkoumána z hlediska toho, jak budou účinná, a měla by být řádně odůvodněna;

16.  konstatuje, že některé regiony se potýkají s obtížemi při spolufinancování projektů financovaných z ESI fondů; vyzývá proto Komisi, aby urychleně zvážila v kontextu evropského semestru a Paktu o růstu a stabilitě dopad regionálních projektů spolufinancovaných z ESI fondů, zvláště projektů v méně rozvinutých regionech, na výpočet schodků veřejných financí;

17.  připomíná řeckým orgánům, že je důležité zajistit řádnou komunikaci a viditelnost investic v rámci ESI fondů;

18.  vítá předběžné posouzení, podle něhož bude s největší pravděpodobností uzavřeno programové období 2007–2013 bez ztráty finančních prostředků pro Řecko; žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích procesu uzavření programového období 2007–2013, který by měl, jak se očekává, být dokončen v první polovině roku 2018, a poskytla aktualizované informace o projektech, které mají být dokončeny s použitím vnitrostátních prostředků, a o těch, které ke dni 31. března 2018 stále nebyly dokončeny;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 270, 15.10.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1.
(4) Atény, květen 2017.
(5) Pracovní dokument útvarů Komise o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013.
(6) Stav provádění celkových plateb a míra nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) v okruhu 1b (programy na období 2007–2013) – Určení vnitrostátních orgánů a stav provádění průběžných plateb na operační programy ESI fondů na období 2014–2020 (stav ke dni 31. března 2018).
(7) Stav provádění celkových plateb a míra nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) v okruhu 1b (programy na období 2007–2013) – Určení vnitrostátních orgánů a stav provádění průběžných plateb na operační programy ESI fondů na období 2014–2020 (stav ke dni 31. března 2018).

Poslední aktualizace: 17. září 2019Právní upozornění