Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2277(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0208/2018

Předložené texty :

A8-0208/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 24
CRE 10/09/2018 - 24

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0325

Přijaté texty
PDF 191kWORD 62k
Úterý, 11. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Možnosti opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání
P8_TA(2018)0325A8-0208/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání (2017/2277(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(1),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropské aliance pro boj proti chronickým onemocněním z listopadu 2017 nazvané „Zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti osob trpících chronickým onemocněním v Evropě“,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na společnou zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) z roku 2014 nazvanou „Psychosociální rizika v Evropě – výskyt a strategie k jejich předcházení“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(4),

–  s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 s názvem „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (COM(2008)0412),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. února 2011 o uplatňování rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2007 nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“ (COM(2007)0062),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(6),

–  s ohledem na antidiskriminační směrnici 2000/78/ES a judikaturu Soudního dvora Evropské unie, jako je rozsudek Soudního dvora z dubna 2013 ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11 (HK Danmark), které společně stanoví zákaz zaměstnavatelů diskriminovat, pokud může být dlouhodobě špatný zdravotní stav považován za znevýhodnění, a povinnost zaměstnavatelů přiměřeně přizpůsobit pracovní podmínky,

–  s ohledem na společnou akci EU pro duševní zdraví a pohodu, která byla zahájena v roce 2013,

–  s ohledem na kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nazvanou „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“,

–  s ohledem na nedávný pilotní projekt týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví starších pracovníků, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA),

–  s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA z roku 2016 nazvanou „Pracovní rehabilitace a návrat do zaměstnání: Zpráva o analýze politik, strategií a programů EU a členských států“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Možnosti zaměstnávání osob s chronickými onemocněními“,

–  s ohledem na dokument konfederace Business Europe z roku 2012 nazvaný „Pracovní postupy zaměstnavatelů v oblasti aktivního stárnutí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0208/2018),

A.  vzhledem k tomu, že stres spojený s prací je rostoucím problémem a druhým nejčastěji hlášeným zdravotním problémem v Evropě souvisejícím s prací; vzhledem k tomu, že 25 %(7) pracovníků uvádí, že zažívají stres spojený s prací; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může oslabit právo jednotlivce na zdravé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací dále přispívá k absencím a nízké spokojenosti s prací, negativně ovlivňuje produktivitu a je příčinou téměř poloviny počtu každoročně promeškaných pracovních dnů;

B.  vzhledem k tomu, že stárnutí evropské pracovní síly představuje nové výzvy, pokud jde o pracovní prostředí a změněnou organizaci práce; vzhledem k tomu, že stárnutí je spojeno s vyšším rizikem vzniku chronických duševních a tělesných problémů, včetně zdravotního postižení a onemocnění, a proto jsou politiky v oblasti prevence, opětovného začlenění a rehabilitace důležité pro zachování udržitelných pracovišť i systémů důchodového a sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že chronická onemocnění se netýkají pouze starší populace;

C.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá nepřítomnost v práci má nepříznivý dopad na duševní a fyzické zdraví, představuje vysoké sociální a ekonomické náklady a může být překážkou pro návrat do práce; vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky hrají ústřední úlohu při budování udržitelných ekonomik; vzhledem k tomu, že je nutné brát v potaz finanční dopad onemocnění nebo zdravotního postižení na rodiny, pokud se postižení nemohou vrátit do zaměstnání;

D.  vzhledem k tomu, že zatímco existuje rozdíl mezi zdravotním postižením, úrazem, chorobou a onemocněními spojenými s věkem, tyto poruchy se často překrývají a vyžadují komplexní a současně individuální přístup k jednotlivci;

E.  vzhledem k tomu, že stárnutí je jednou z hlavních sociálních výzev, jimž EU čelí; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí přijmout politiky na podporu aktivního stárnutí, které by lidem umožnily zůstat aktivní a v zaměstnání až do věku odchodu do důchodu nebo i déle, pokud si to přejí; vzhledem k tomu, že starší generace a její zkušenosti jsou pro trh práce nepostradatelné; vzhledem k tomu, že starší lidé, kteří jsou ochotni zůstat v práci, často hledají flexibilní nebo individualizované pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že nemoci, zdravotní postižení a vyloučení z pracovního procesu mají závažné finanční důsledky;

F.  vzhledem k tomu, že kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog jsou jedněmi z nejzávažnějších zdravotních rizikových faktorů pro obyvatelstvo v produktivním věku v EU a jsou spojeny se zraněními a různými nepřenosnými nemocemi(8); vzhledem k tomu, že 20 až 25 % všech pracovních úrazů zahrnuje osoby pod vlivem alkoholu(9) a odhaduje se, že 5 až 20 % pracujícího obyvatelstva v Evropě má vážné problémy s konzumací alkoholu(10); vzhledem k tomu, že opětovné začlenění pracovníků, kteří mají problémy s požíváním návykových látek, do kvalitního zaměstnání představuje pro zaměstnavatele zvláštní problém;

G.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením či chronickým onemocněním nebo osoby, které se zotavují z úrazu či nemoci, se nacházejí ve zranitelném postavení a měly by mít prospěch z individualizované podpory při návratu do zaměstnání nebo na trh práce; vzhledem k tomu, že někteří lidé s chronickým onemocněním se nechtějí nebo nemohou vrátit do práce;

H.  vzhledem k tomu, že oblast profesní rehabilitace a návratu do zaměstnání by mohla být cennou příležitostí k dobrovolnictví, například zapojením do dobrovolnické práce po odchodu do důchodu; vzhledem k tomu, že dobrovolnictví by mělo být podporováno v každém věku;

I.  vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí v první řadě podporovat kulturu ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti; vzhledem k tomu, že ke změně kultury by rovněž mohla přispět dobrovolná účast na činnostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako například v podobě pracovních skupin;

J.  vzhledem k tomu, že práce hraje důležitou úlohu při napomáhání procesu uzdravení a rehabilitace s ohledem na významný pozitivní psychosociální přínos, který práce přináší zaměstnancům; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají zásadní význam pro produktivitu a motivaci pracovní síly, která podnikům pomáhá zachovat si konkurenceschopnost a zůstat inovativní, zajišťuje dobré pracovní podmínky a pomáhá udržet si cenné dovednosti a pracovní zkušenosti, snižovat fluktuaci zaměstnanců a předcházet vyloučení, úrazům a zraněním; vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit vyúčtování celkových nákladů v oblasti aktivního a sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že přijetí vhodných a individuálně přizpůsobených přístupů k opětovnému začleňování osob, které se zotavují z úrazu nebo nemoci, do kvalitního zaměstnání, je důležitým faktorem při předcházení další nepřítomnosti v zaměstnání nebo přítomnosti během nemoci;

K.  vzhledem k tomu, že definice osob se sníženou pracovní schopností se může v jednotlivých členských státech lišit;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky mají v tomto ohledu zvláštní potřeby, jelikož mají méně prostředků potřebných k plnění povinností spojených s prevencí nemoci a úrazů, a proto často vyžadují podporu za účelem dosažení cílů v oblasti BOZP; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti BOZP jsou na druhé straně zásadní pro malé a střední podniky a mikropodniky, zejména pro udržitelnost jejich podnikání; vzhledem k tomu, že různé programy financované z prostředků EU nabízejí možnosti cenné výměny inovací a osvědčených postupů v oblasti udržitelného BOZP;

M.  vzhledem k tomu, že negativní psychosociální faktory na pracovišti jsou spojeny nejen se zdravotními důsledky, ale také se zvýšeným počtem absencí a nízkou spokojeností s prací; vzhledem k tomu, že individuálně přizpůsobená opatření v oblasti BZOP mohou umožnit jednotlivcům se změněnou pracovní schopností zůstat v zaměstnání a mají přínos pro pracovní sílu; vzhledem k tomu, že i když je nepřítomnost v práci někdy z lékařského hlediska nezbytná, působí na osoby, které tráví delší čas mimo práci, i další negativní psychosociální účinky, které snižují pravděpodobnost, že se tyto osoby ještě někdy do zaměstnání vrátí; vzhledem k tomu, že včasná koordinovaná péče zaměřená především na dobré životní podmínky zaměstnanců je zásadní pro zlepšení míry navrácení se do práce a předcházení dlouhodobým negativním důsledkům pro jednotlivce;

N.  vzhledem k tomu, že dostupnost a srovnatelnost údajů o nemocech z povolání na úrovni EU je často nedostatečná; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound trpí přibližně 28 % Evropanů tělesným nebo duševním problémem, onemocněním nebo zdravotním postižením(11); vzhledem k tomu, že podle odhadů žije každý čtvrtý člověk v produktivním věku s dlouhodobými zdravotními problémy(12); vzhledem k tomu, že zdravotní postižení a špatné zdraví mohou být současně příčinou chudoby i jejím důsledkem; vzhledem k tomu, že studie OECD zjistila, že příjmy osob se zdravotním postižením jsou v průměru o 12 % nižší než příjmy ostatního obyvatelstva(13); vzhledem k tomu, že v některých zemích tento rozdíl v příjmech činí až 30 %; vzhledem k tomu, že studie z roku 2013 ukázala, že 21,8 % pacientů s rakovinou ve věku 18–57 let se stalo nezaměstnanými bezprostředně poté, co jim byla rakovina diagnostikována, přičemž 91,6 % z této skupiny ztratilo zaměstnání15 měsíců po stanovení diagnózy(14); vzhledem k tomu, že studie Eurostatu z roku 2011(15) zjistila, že pouze 5,2 % zaměstnaných osob, které mají omezenou pracovní schopnost kvůli dlouhodobému zdravotnímu problému nebo omezením při základních činnostech, udává, že využívá zvláštních pracovních ujednání; vzhledem k tomu, že podle stejné studie Eurostatu 24,2 % nezaměstnaných upřesňuje, že by takovýchto ujednání bylo zapotřebí, aby se mohli vrátit do práce;

O.  vzhledem k tomu, že digitalizace pravděpodobně povede k zásadním změnám v organizaci práce a mohla by přispět ke zlepšení příležitostí pro pracovníky, kteří mají například snížené fyzické schopnosti; vzhledem k tomu, že starší generace pravděpodobně v tomto ohledu čelí jedinečnému souboru problémů; vzhledem k tomu, že i tato generace by měla mít z těchto změn prospěch;

P.  vzhledem k tomu, že právo na pracovní podmínky, které respektují zdraví, bezpečnost a důstojnost každého pracovníka, je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a dobré pracovní podmínky mají samy o sobě pozitivní hodnotu; vzhledem k tomu, že každý člověk má v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv právo na životní úroveň, jež je dostačující pro zajištění zdraví a blahobytu, a právo na práci a spravedlivé a příznivé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že lepší zdravotní stav a opětovné začlenění pracovníků zvyšuje celkovou životní úroveň společnosti, má hospodářské výhody pro členské státy, zaměstnance i zaměstnavatele, včetně starších pracovníků a jednotlivců, kteří mají zdravotní problémy, a pomáhá zachovat dovednosti, které by se jinak vytratily; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé, pracovníci, rodiny i komunity mají prospěch z toho, pokud se pracovní neschopnost změní na pracovní schopnost;

Prevence a včasná intervence

1.  domnívá se, že je nutné zlepšit řízení záležitostí spojených s pracovní neschopností v členských státech a lépe přizpůsobit pracoviště pro osoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, a to tak, že se bude prostřednictvím lepšího prosazování směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání bojovat proti diskriminaci; uznává, že má-li k takovému zlepšení dojít, musí členské státy zavést fungující právní předpisy s účinným dohledem, aby se zajistilo, že zaměstnavatelé zajistí osobám s chronickým onemocněním a zdravotním postižením lepší přístup na pracoviště, například změnou úkolů, vybavení a rozvojem dovedností; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly vhodné přizpůsobování pracovišť s cílem zajistit včasný návrat do práce;

2.  vyzývá Komisi, aby podporovala integrační a rehabilitační opatření a úsilí členských států o zvýšení povědomí o dané problematice a identifikaci a sdílení osvědčených postupů úpravy a přizpůsobení pracoviště; vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, jejichž činnosti souvisejí s procesem návratu do práce, aby pomáhaly usnadnit výměnu informací o možných nelékařských překážkách, které by mohly bránit návratu do práce, a aby koordinovaly činnosti, jejichž cílem bude tyto překážky identifikovat a odstranit je;

3.  naléhavě vyzývá nadaci Eurofound, aby se dále zabývala pracovními možnostmi a mírou zaměstnatelnosti osob s chronickým onemocněním a analyzovala je; vyzývá k tomu, aby se využívání politiky založené na důkazech stalo běžnou praxí a aby tvořilo základní kámen přístupů k návratu do zaměstnání; vyzývá tvůrce politik, aby se ujali vedení při zajišťování přístupu zaměstnavatelů a zaměstnanců k informacím a lékařské péči, a žádá, aby se tyto osvědčené postupy podporovaly na evropské úrovni;

4.  domnívá se, že v nadcházejícím strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období po roce 2020 by měly být větší prioritou investice z fondů EU zaměřené na prodloužení a podporu zdravějšího života a pracovního života a individualizované pracovní smlouvy a na podporu zaměstnanosti a návrat do zaměstnání, pokud je to žádoucí a pokud to zdravotní podmínky dovolují; domnívá se, že nedílnou součástí této strategie by měly být investice do primárních a sekundárních preventivních mechanismů, například prostřednictvím poskytování elektronických zdravotních technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostnily předcházení rizikům a onemocněním na pracovišti;

5.  vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do nadcházející celoevropské kampaně na období 2020–2022 zaměřené na prevenci muskuloskeletálních poruch v důsledku výkonu povolání a aby hledaly inovativní nelegislativní řešení a vyměňovaly si informace a osvědčené postupy se sociálními partnery; vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do šíření informací, které poskytuje agentura EU-OSHA; znovu žádá Komisi, aby neprodleně předložila právní akt o muskuloskeletálních poruchách; vyzývá členské státy k provedení studií – rozčleněných podle pohlaví, věku a odvětví ekonomické činnosti –, které by se zabývaly výskytem muskuloskeletálních poruch, aby bylo možné zajistit prevenci a bojovat proti výskytu těchto onemocnění a vypracovat komplexní strategii EU pro boj proti chronickým onemocněním, která se bude zabývat prevencí a včasnou intervencí;

6.  vyzývá členské státy a zaměstnavatele, aby zaujali proaktivní úlohu při začleňování informací, které poskytuje agentura EU-OSHA, do svých politik a programů týkajících se pracovišť; vítá, že agentura EU-OSHA na svých internetových stránkách nedávno zveřejnila novou sekci věnovanou nemocem z povolání, rehabilitaci a návratu do práce s cílem poskytovat informace o politikách a postupech v oblasti prevence;

7.  zastává názor, že systematická prevence psychosociálních rizik je klíčovým prvkem moderního pracoviště; se znepokojením bere na vědomí nárůst hlášených případů problémů v oblasti duševního zdraví a psychosociálních problémů v posledních letech a skutečnost, že stres spojený s prací je pro zaměstnance i zaměstnavatele rostoucím problémem; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby poskytovaly podporu podnikům při provádění soudržného souboru politik a programů týkajících se pracovišť s cílem zlepšit prevenci těchto problémů, řešit stigma spojené s duševním zdravím a podpořit jednotlivce, kteří mají taková onemocnění, a to tím, že jim umožní přístup k psychologickým službám; s cílem dále motivovat zaměstnavatele k tomu, aby podnikly kroky, zdůrazňuje výhody prevence psychosociálních rizik a podpory zdraví, k nimž patří i prokázaná návratnost investic; konstatuje, že právní předpisy a uznávání psychosociálních rizik a problémů duševního zdraví, jako je chronický stres a vyhoření, se v jednotlivých členských státech liší;

8.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit a aktualizovat společné zdravotní ukazatele a definice onemocnění souvisejících s prací, včetně stresu na pracovišti, a shromažďovat statistické údaje za celou EU, aby bylo možné stanovit cíle v oblasti snižování výskytu nemocí z povolání;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly program systematického monitorování, řízení a podpory pracovníků vystavených psychosociálním rizikům, včetně stresu, depresí a syndromu vyhoření, tak aby bylo mj. možné vypracovat účinná doporučení a pokyny k boji proti těmto rizikům; zdůrazňuje, že chronický stres na pracovišti je pokládán za významnou překážku produktivity a kvality života; konstatuje, že psychosociální rizika a stres spojený s prací jsou častým strukturálním problémem, který souvisí s organizací práce, a že je možné docílit jejich prevence a omezení; zdůrazňuje, že je třeba provádět studie, zlepšit prevenci a sdílet osvědčené postupy a nástroje pro opětovné začlenění na trh práce;

10.  vyzývá k boji proti stigmatizaci duševních zdravotních problémů a poruch učení; podporuje iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a podporu změn v této oblasti prostřednictvím rozvoje politik a opatření v oblasti prevence psychosociálních rizik na úrovni podniků; v této souvislosti oceňuje opatření sociálních partnerů v členských státech, která přispívají k pozitivní změně; připomíná význam řádné odborné přípravy poskytovatelů služeb v oblasti BOZP a inspektorů práce týkající se postupů řízení psychosociálních rizik; vyzývá k užší spolupráci a oživení iniciativ EU zabývajících se problematikou psychosociálních rizik v zaměstnání a k upřednostnění této problematiky v nadcházejícím strategickém rámci EU pro BOZP;

11.  uznává, že opětovné začlenění pracovníků, kteří mají problémy s užíváním návykových látek, představuje pro zaměstnavatele zvláštní problém; v tomto ohledu bere na vědomí příklad modelu Alna provozovaného švédskými sociálními partnery(16) na podporu pracovišť při přijímání proaktivních a včasných intervenčních opatření a na pomoc při rehabilitaci pracovníků, kteří mají problémy s návykovými látkami;

12.  vítá kampaň s názvem „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“; zdůrazňuje, že součástí iniciativ zaměřených na zvládání pracovního stresu musí být hledisko pohlaví, neboť ženy potřebují specifické pracovní podmínky;

13.  zdůrazňuje, že je důležité více investovat do politiky prevence rizik a podpory kultury prevence; poukazuje na to, že kvalita služeb v oblasti prevence má zásadní význam pro podporu společností; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly účinné politiky, pokud jde o zdravou výživu, spotřebu alkoholu a tabáku a o kvalitu ovzduší, a aby podporovaly takové politiky na pracovištích; dále vyzývá členské státy, aby rozvíjely integrované zdravotnické služby se sociálními, psychologickými a pracovními službami a pracovním lékařstvím; vybízí členské státy, aby pracovníkům zajistily dostatečný přístup ke zdravotní péči, aby bylo možné včas odhalit nástup fyzického či duševního onemocnění a usnadnil se proces opětovného začleňování; připomíná, že včasné investice a preventivní opatření mohou z dlouhodobého hlediska snížit dlouhodobý psychosociální vliv na jednotlivce i celkové náklady pro společnost;

14.  žádá, aby politiky v oblasti opětovného začleňování:

   byly v souladu s celoživotním přístupem ke vzdělávání, celoživotnímu učení, sociální politice a politice zaměstnanosti;
   byly individuálně uzpůsobené, cílené a zaměřené na potřeby, aniž by kladly na účastníky požadavky, u nichž je nepravděpodobné, že by je v důsledku svého stavu byli schopni splnit;
   byly participativní a založené na integrovaném přístupu a
   respektovaly předpoklady, které jsou nezbytné pro umožnění účasti bez vytváření podmínek ohrožujících minimální životní příjem;

15.  domnívá se, že by členské státy měly poskytovat další cílené dávky pro osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, které by pokrývaly dodatečné náklady spojené mimo jiné s osobní podporou a pomocí, využíváním specifických zařízení a zdravotní a sociální péčí a vytvářely cenově dostupnou úroveň pro léčivé přípravky pro sociálně slabší skupiny; zdůrazňuje, že je třeba zajistit důstojnou úroveň invalidních a starobních důchodů;

Návrat do práce

16.  uznává, že práce je důležitým zdrojem pozitivního psychosociálního života jednotlivců a že začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob do pracovního procesu pomocí individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a také s sebou přináší další preventivní psychosociální výhody; zdůrazňuje, že začleňování osob, které se vracejí do práce po zranění nebo duševní či tělesné nemoci, má několik pozitivních účinků: má pozitivní účinek na dobré podmínky života jednotlivců, snižuje náklady na vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a jednotlivé podniky, širším způsobem podporuje hospodářství, a to tak, že se systémy důchodového zabezpečení a sociálního zabezpečení stávají udržitelnějšími pro budoucí generace; bere na vědomí potíže pracovníků při vypořádávání se se systémy náhrad, které pro ně mohou znamenat zbytečná zpoždění při zajišťování léčby a v některých případech by mohly být odrazující; důrazně požaduje, aby se u všech správních postupů spojených s opětovným začleňováním pracovníků uplatňoval přístup zaměřený na zákazníka; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a příslušnými agenturami EU podnikly kroky na potlačení negativních účinků dlouhodobé nepřítomnosti v práci, jako jsou izolace, psychosociální obtíže, sociálně-ekonomické důsledky a dopady na zaměstnatelnost;

17.  zastává názor, že by členské státy a zaměstnavatelé měli přijmout pozitivní a na práci zaměřený přístup k pracovníkům se zdravotním postižením, starším pracovníkům a pracovníkům, kteří se vracejí po duševní či tělesné nemoci, včetně těch, kterým bylo diagnostikováno smrtelné onemocnění, a klást důraz na včasné posouzení schopnosti a ochoty pracovat, jimiž jednotlivec stále disponuje, a co nejdřív organizovat psychologické, sociální a zaměstnanecké poradenství a přizpůsobit pracoviště, a to s přihlédnutím k profesnímu profilu jednotlivce a sociálně-ekonomické situaci daného pracovníka; vybízí členské státy, aby zlepšily ustanovení ve svých systémech sociálního zabezpečení, která by upřednostňovala rychlý návrat do práce za předpokladu, že si to zaměstnanec přeje a pokud to jeho zdravotní stav dovolí;

18.  bere na vědomí pozitivní úlohu, kterou hrají sociální podniky, konkrétněji sociální podniky pro pracovní začleňování, při opětovném začleňování dlouhodobě nezaměstnaných zpět do pracovního procesu; vyzývá členské státy, aby těmto podnikům poskytly nezbytné uznání a technickou podporu;

19.  v této souvislosti podporuje odkaz na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol (A/RES/61/106) a na využívání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, zdravotního postižení a zdraví (ICF) Světové zdravotnické organizace (WHO) ve všech relevantních opatřeních a politikách; sdílí názor, že zdravotní postižení je zdravotní zkušeností, k níž dochází v určitém sociálně-ekonomickém kontextu;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a poskytly zaměstnavatelům pokyny pro osvědčené postupy a zaškolování k tomu, jak rozvíjet a provádět plány opětovného začleňování, s cílem zajistit nepřetržitý dialog mezi sociálními partnery a zajistit, aby byli zaměstnanci informováni o svých právech od začátku procesu návratu do práce; rovněž podporuje výměnu osvědčených postupů v rámci členských států a mezi členskými státy, v profesních komunitách, mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a tvůrci politik o opětovném začlenění pracovníků, kteří se zotavují z nemoci nebo ze zranění;

21.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery poskytly externí podporu ve formě poradenství a technické podpory malým a středním podnikům a mikropodnikům s omezenými zkušenostmi s pracovní rehabilitací a opatřeními v oblasti návratu do zaměstnání; uznává, že při provádění opatření na úrovni společností je důležité zohlednit situaci, konkrétní potřeby a problémy s dodržováním příslušných předpisů nejen ze strany mikropodniků a malých a středních podniků, ale také ze strany některých odvětví veřejných služeb; zdůrazňuje, že zvyšování povědomí, výměna osvědčených postupů, konzultace a internetové platformy mají při podpoře malých a středních podniků a mikropodniků v tomto procesu zásadní význam; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely praktické nástroje a pokyny, které mohou pomoci podpořit malé a střední podniky a mikropodniky s omezenými zkušenostmi s pracovní rehabilitací a opatřeními v oblasti návratu do zaměstnání; uznává význam investování do vzdělávání v oblasti managementu;

22.  bere na vědomí riziko, že nápaditější přístupy k opětovnému začleňování osob, které jsou nejvíc vzdálené trhu práce, mohou být zbaveny financování ve prospěch užšího přístupu založeného na snadno měřitelných výsledcích; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila financování přístupů zdola nahoru v rámci strukturálních fondů, zejména v rámci ESF;

23.  bere na vědomí úspěch individuálního řízení případů v různých programech, které pracovníkům umožňují návrat do zaměstnání, a zdůrazňuje potřebu individuálně navržené a integrované podpory ze strany sociálních pracovníků nebo určených poradců, je přesvědčen, že je zásadní, aby podniky zůstaly s pracovníky, nebo jejich zástupci, během nepřítomnosti kvůli nemoci nebo zranění v úzkém kontaktu;

24.  domnívá se, že politiky v oblasti návratu do zaměstnání by měly být zahrnuty do širšího uceleného přístupu ke zdravému pracovnímu životu s cílem zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí z hlediska tělesného a duševního zdraví během celého pracovního života a umožnit všem pracovníkům aktivní a zdravé stárnutí; zdůrazňuje klíčový význam komunikace, pomoc odborníků na řízení pracovní rehabilitace (pracovních asistentů) a integrovaného přístupu zahrnujícího všechny dotčené strany v oblasti úspěšné fyzické a pracovní rehabilitace pracovníků; domnívá se, že by ústředním bodem systémů pro návrat do práce mělo být pracoviště; chválí úspěch nebyrokratického a praktického přístupu rakouského programu fit2work(17), který klade důraz na snadnou komunikaci přístupnou všem pracovníkům (jako je používání zjednodušeného jazyka);

25.  zdůrazňuje, že je důležité udržet osoby se sníženou pracovní schopností v zaměstnání, a to i tím, že se zajistí, aby měly malé a střední podniky a mikropodniky zdroje, které potřebují na to, aby toho efektivně dosáhly; důrazně podporuje opětovné začleňování pracovníků, kteří se zotavují z nemoci a zranění, do kvalitního zaměstnání, pokud si to zaměstnanec přeje a pokud to zdravotní stav dovolí, prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace na otevřeném trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit politická opatření na pracovní schopnosti jednotlivců a ukázat zaměstnavateli výhody udržení zkušeností a znalostí pracovníka, o kterého by mohl přijít kvůli trvalé pracovní neschopnosti; zároveň však uznává význam existence spolehlivé sítě zabezpečení prostřednictvím vnitrostátního systému sociálního zabezpečení pro osoby, které se nemohou do zaměstnání vrátit;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly aktivní politiky týkající se trhu práce a politické pobídky pro zaměstnavatele na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a chronickými nemocemi včetně vhodných úprav a odstranění překážek na pracovišti, s cílem usnadnit jejich opětovné začlenění; připomíná, že je nezbytné informovat společnosti a dotčené osoby o stávajících pobídkách a právech;

27.  v této souvislosti uznává, že při návratu do zaměstnání hrají důležitou úlohu flexibilní, individuálně přizpůsobené a adaptivní způsoby organizace práce, jako je např. práce z domova, pružná pracovní doba, přizpůsobené vybavení a zkrácená pracovní doba; zdůrazňuje, že je důležité podporovat brzký a postupný návrat do práce (pokud to umožňuje zdravotní stav), který by mohl být doprovázen částečnou dávkou v nemoci, s cílem zajistit, aby jednotlivci netrpěli v důsledku návratu do práce ztrátou příjmů; při současném zachování finančních pobídek pro podnikání; zdůrazňuje, že tato opatření, mezi něž patří geografická, časová a funkční flexibilita, musí být pozitivní jak pro pracovníky, tak pro zaměstnavatele a musí usnadňovat organizaci řízení práce a zohledňovat změny ve výrobních cyklech;

28.  oceňuje vnitrostátní programy a iniciativy, které pomáhají k opětovnému začlenění osob s chronickým onemocněním do kvalitního zaměstnání, jako je německý program „Job4000“(18), který využívá integrovaný přístup na zlepšení stabilní profesní integrace osob s těžkým zdravotním postižením a konkrétními obtížemi při hledání práce, a zřízení agentur pro opětovné začleňování, které pomáhají lidem s chronickým onemocněním nalézt práci, jež je přizpůsobena jejich situaci a schopnostem(19);

29.  bere na vědomí důležité psychologické přínosy a zvýšenou produktivitu spojenou s vysokou úrovní autonomie na pracovišti; domnívá se, že určitý stupeň autonomie na pracovišti může mít zásadní význam pro usnadňování procesu opětovného začleňování nemocných a zraněných pracovníků s různým zdravotním stavem a potřebami;

30.  uznává hodnotu návratu do práce v procesu péče, neboť práce mnoha jednotlivcům umožňuje finanční nezávislost a zlepšuje život, což může být někdy rozhodujícím faktorem v procesu zotavování;

31.  vyzývá členské státy, aby neodebíraly okamžitě sociální dávky, pokud lidé s chronickým onemocněním získají zaměstnání, protože jim tím pomohou vyhnout se „pasti sociálních dávek“;

Změna postojů k opětovnému začlenění pracovníků

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery ve svých sděleních, pokynech a politikách zajistily, aby zaměstnavatelé považovali proces opětovného začleňování pracovníků za příležitost těžit z dovedností, kvalifikace a zkušeností pracovníků; zastává názor, že zaměstnavatelé a zástupci pracovníků jsou od samého počátku důležitými aktéry v procesu návratu do práce a jsou součástí rozhodovacího procesu;

33.  připomíná články 26 a 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které zavazují smluvní strany, aby organizovaly, posilovaly a rozšiřovaly rehabilitační služby a programy, zejména v oblasti zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb, a aby podporovaly pracovní příležitosti a kariérní postup pro osoby se zdravotním postižením na trhu práce a pomáhaly jim při návratu do zaměstnání;

34.  zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti o politikách a programech v oblasti pracovní rehabilitace a návratu do zaměstnání a zlepšení podnikové kultury jsou rozhodujícími faktory úspěchu v procesu návratu do zaměstnání a v boji proti negativním postojům, předsudkům a diskriminaci; domnívá se, že týmy odborníků, jako jsou psychologové a mentoři vyškolení v oblasti profesní rehabilitace, by mohly být účinně sdíleny různými společnostmi, aby jejich odborných znalostí mohly využívat i menší podniky; zastává názor, že v tomto procesu existuje prostor i pro podporu a vzájemné doplňování se ze strany nevládních organizací a dobrovolníků;

35.  vyjadřuje uznání podnikům, které přijaly iniciativy na podporu osob se zdravotními problémy, zdravotním postižením nebo se sníženou pracovní schopností, např. zajištěním komplexních preventivních programů, úpravou pracovních úkolů, odbornou přípravou a rekvalifikací nebo přípravou ostatních zaměstnanců na změněné schopnosti vracejících se pracovníků, což pomáhá jejich opětovnému začlenění; důrazně vybízí další podniky, aby se zapojily do tohoto úsilí a předložily takové iniciativy; považuje za zásadní, aby opatření usnadňující opětovné začleňování pracovníků v rámci podniků byla nedílnou součástí podnikové kultury;

36.  žádá lepší pochopení problémů a diskriminace vedoucích k nedostatku příležitostí pro osoby se zdravotními problémy nebo zdravotním postižením, konkrétně problémů, jako je např. nedostatek porozumění, předsudky, vnímání nízké výkonnosti a sociální stigmatizace;

37.  zastává názor, že vzdělávání a změny v podnikové kultuře i kampaně na celoevropské úrovni, jako je kampaň „Vision Zero“, sehrávají důležitou úlohu při iniciovaní změn názorů ve veřejnosti; požaduje zvyšování povědomí o demografických výzvách, jimž čelí evropské trhy práce; považuje za nepřijatelné, že jsou starší osoby často vystaveny diskriminaci na základě věku; zdůrazňuje význam kampaní zaměřených na boj proti diskriminaci na základě věku pracovníků a na podporu opatření v oblasti prevence a zdraví a bezpečnosti při práci, vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu zjištění pilotního projektu Parlamentu týkajícího se zdraví a bezpečnosti starších pracovníků;

38.  zastává názor, že rámce vnitrostátních politik mají rozhodující vliv na vytváření prostředí podporujícího řízení věkové struktury na pracovišti a aktivní a zdravé stárnutí; domnívá se, že by tato opatření mohla být účinně podporována prostřednictvím opatření EU, jako jsou politiky, pokyny, výměny znalostí a využívání různých finančních nástrojů, např. ESF a ESI fondů; vyzývá členské státy, aby propagovaly rehabilitační a reintegrační opatření pro starší pracovníky, je-li to možné a přejí-li si to příslušní jednotlivci, např. provedením výsledků pilotního projektu EU týkajícího se zdraví a bezpečnosti starších pracovníků;

39.  uznává, že lidé, u kterých bylo diagnostikováno smrtelné onemocnění, mají nadále základní právo na práci; dále uznává, že tyto osoby čelí specifickému souboru problémů, pokud jde o jejich zaměstnání, které se liší od problémů, jimž čelí jiné skupiny pacientů, neboť často mají málo času na přizpůsobení se jejich měnícímu se stavu a na úpravu jejich pracoviště; vyzdvihuje iniciativy, jako je kampaň Dying to Work zaměřená na zvyšování povědomí o této specifické skupině problémů; vybízí zaměstnavatele, aby co nejvíce vedli dialog se zaměstnanci s terminální diagnózou, aby se zajistilo provedení všech potřebných a možných úprav, které umožní zaměstnanci pokračovat v práci, pokud si to přeje; má za to, že pro mnohé pacienty je setrvání na pracovišti z osobního, psychologického nebo ekonomického hlediska nezbytné a je zásadní pro jejich důstojnost a kvalitu života; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly vhodné přizpůsobení pracovišť jedinečnému souboru problémů, jimž tato skupina osob čelí; vyzývá Komisi, aby řešila nedostatek údajů o zaměstnaneckém postavení osob s rakovinou a aby podporovala shromažďování kvalitnějších údajů, které budou srovnatelné mezi členskými státy, s cílem zlepšit podpůrné služby pro ně určené;

40.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a aktualizovat dovednosti pracovníků, aby odpovídaly potřebám podniku a trhu, se zvláštním důrazem na digitální dovednosti, a to prostřednictvím poskytování odpovídající odborné přípravy a přístupu k celoživotnímu učení; zdůrazňuje zvyšující se digitalizaci trhu práce; poukazuje na to, že zlepšení digitálních dovedností může být nedílnou součástí přípravy na návrat do práce, především pro starší obyvatelstvo;

41.  konstatuje, že jak formální, tak neformální pečovatelé hrají klíčovou úlohu při pracovní rehabilitaci; uznává, že 80 % péče poskytované v Evropě zajišťují neplacení pečovatelé(20) a že poskytování péče výrazně snižuje dlouhodobé vyhlídky této skupiny osob na zaměstnání; dále uznává, že vzhledem k tomu, že většinu pečovatelů představují ženy, má otázka zaměstnanecké situace pečovatelů jasný genderový rozměr; vyzývá Unii, členské státy a zaměstnavatele, aby věnovali zvláštní pozornost dopadům na zaměstnanost, pokud jde o pečovatele;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 179.
(2) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 117.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0474.
(4) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 138.
(5) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(6) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(7) https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/reports/psychosocial-risks-eu-prevalence-strategies-prevention/view
(8) Ústav pro měření a hodnocení ve zdravotnictví (2016), Global Burden of Disease (Globální zátěž onemocnění), vizualizace porovnání údajů: http://vizhub.healthdata.org/gbd-compare
(9) Vědecká skupina Evropského fóra o alkoholu a zdraví (2011), Alkohol, práce a produktivita: https://ec.europa.eu/health//sites/health/files/alcohol/docs/science_02_en.pdf
(10) Eurofound (2012), „Užívání alkoholu a drog na pracovišti“: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_files/docs/ewco/tn1111013s/tn1111013s.pdf
(11) Eurofound’s Third European Quality of Life Survey 2001–2012, https://www.eurofound.europa.eu/surveys/european-quality-of-life-surveys/european-quality-of-life-survey-2012
(12) s. 7, https://ec.europa.eu/health//sites/health/files/social_determinants/docs/final_sum_ecorys_web.pdf
(13) s. 7, hlavní zjištění na https://www.oecd.org/els/emp/42699911.pdf
(14) s. 5, https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/policies/docs/2017_chronic_framingdoc_en.pdf
(15) Eurostat, 2011, ad hoc modul LFS, uvedeno na: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/policies/docs/2017_chronic_framingdoc_en.pdf
(16) http://www.alna.se/in-english
(17) „EU-OSHA – případová studie z Rakouska – program Fit2Work“ https://osha.europa.eu/en/tools-and-publications/publications/austria-fit2work/view
(18) Zdroj: Výstup projektu Pathways č. 5.2 „Scoping Paper on the Available Evidence on the Effectiveness of Existing Integration and Re-Integration into Work Strategies for Persons with Chronic Conditions“ (Rámcový dokument o dostupných důkazech o účinnosti stávajících strategií pro začleňování a opětovné začleňování osob s chronickým onemocněním do práce).
(19) Zdroj: Return to work coaching services for people with a chronic disease by certified „experts by experience“: the Netherlands. Case Study. EU-OSHA (Mentorské služby v oblasti návratu do práce osob trpících chronickým onemocněním pomocí osvědčených „odborníků se zkušenostmi“: Nizozemsko. Případová studie. EU-OSHA
(20) http://www.ecpc.org/WhitePaperOnCancerCarers.pdf

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění