Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2054(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0266/2018

Předložené texty :

A8-0266/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 29
CRE 10/09/2018 - 29

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0327

Přijaté texty
PDF 171kWORD 54k
Úterý, 11. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU
P8_TA(2018)0327A8-0266/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU (2018/2054(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 4, 162, 174 až 178 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (COM(2017)0534),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. září 2017, který je doprovodným dokumentem ke sdělení Komise s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (SWD(2017)0307),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v EU(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: sedmá zpráva Evropské komise(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investicích do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(10),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2017 nazvané „Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech“(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3)(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(14),

–  s ohledem na závěry a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení procesů pro příjemce ESI fondů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0266/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a její bezprostřední sousedé v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO) mají celkem 40 vnitřních hranic a regionů u vnitřních hranic EU a tyto regiony pokrývají 40 % území Unie, představují 30 % obyvatelstva EU a vytvářejí téměř jednu třetinu HDP EU;

B.  vzhledem k tomu, že příhraniční regiony, zejména regiony s nižší hustotou zalidnění, jsou většinou vystaveny horším podmínkám, pokud jde o sociální a hospodářský rozvoj, a po ekonomické stránce si obecně vedou hůře než ostatní regiony v rámci členských států a jejich plný ekonomický potenciál není využit;

C.  vzhledem k tomu, že fyzické nebo geografické překážky rovněž přispívají k omezení hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi příhraničními regiony, a to jak uvnitř EU, tak mimo ni, zejména v případě horských oblastí;

D.  vzhledem k tomu, že i přes vynaložené úsilí stále přetrvávají překážky, jež tvoří zejména administrativní, jazykové a právní překážky, které brání růstu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji v příhraničních oblastech a soudržnosti mezi nimi;

E.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise z roku 2017 by odstranění i jen 20 % stávajících překážek v příhraničních regionech přineslo zvýšení jejich HDP o 2 %, respektive zhruba 91 miliard EUR, což by vedlo k vytvoření přibližně 1 milionu nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že o územní spolupráci včetně přeshraniční spolupráce se obecně soudí, že zejména evropským občanům žijícím u vnitřních hranic EU přináší skutečnou a viditelnou přidanou hodnotu;

F.  vzhledem k tomu, že celkový počet přeshraničních pracovníků a studentů zaměstnaných a studujících v jiné zemi EU činí přibližně 2 miliony, z toho 1,3 milionu jsou pracovníci, kteří představují 0,6 % všech zaměstnanců v EU-28;

G.  vzhledem k tomu, že v současném víceletém finančním rámci (VFR) směřuje 95 % prostředků z transevropských dopravních sítí (TEN-T) a Nástroje pro propojení Evropy (CEF) do hlavních koridorů TEN-T, zatímco malé projekty v rámci komplexní sítě a zásahy za účelem připojení k síti TEN-T, přestože jsou zásadní pro řešení konkrétních problémů i pro rozvoj přeshraničních spojení a ekonomik, často nejsou způsobilé pro spolufinancování nebo pro vnitrostátní financování;

H.  vzhledem k tomu, že Komise rovněž hodlá předložit své stanovisko k regionům u vnitřních hranic EU nacházejícím se na mořském pobřeží;

I.  vzhledem k tomu, že četné problémy, s nimiž se potýkají regiony na vnější hranici EU, včetně nejvzdálenějších regionů, venkovských oblastí, oblastí zasažených průmyslovou transformací a regionů v Unii, které trpí v důsledku své odlehlosti a ostrovní povahy nebo jiného vážného a trvalého přírodního či demografického znevýhodnění podle čl. 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), by rovněž vyžadovaly postoj přijatý Komisí;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, které po dvou letech výzkumu a dialogu nabízí cenný vhled do problematiky a překážek, kterým čelí regiony u vnitřních hranic EU; zdůrazňuje v této souvislosti význam používání a propagace osvědčených postupů a úspěšných projektů, tak jako to činí sdělení Komise, a naléhavě vyzývá k přijetí opatření v návaznosti na podobnou analýzu týkající se vnějších příhraničních regionů EU;

Zaměření na přetrvávající překážky

2.  zdůrazňuje, že pro silnou 150 milionovou populaci ve vnitřních přeshraničních oblastech je přístup k veřejným službám v souladu s jejich rozvojem zásadní, avšak často mu brání množství právních a administrativních překážek, včetně překážek jazykových; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby maximalizovaly své úsilí a zintenzivnily spolupráci k odstranění těchto překážek a aby prosazovaly a zaváděly využívání elektronické veřejné správy, zejména pokud jde o zdravotnické služby, dopravu, vybudování životně důležité infrastruktury, vzdělávání, kulturu, sport, komunikace, mobilitu pracovních sil, životní prostředí i regulaci a rozvoj přeshraničního obchodu a podnikání;

3.  zdůrazňuje, že problémy a výzvy, kterým čelí příhraniční regiony, jsou do jisté míry společné, ale také se liší region od regionu či mezi jednotlivými členskými státy a závisí na zvláštních právních, administrativních, hospodářských a geografických specifikách daného regionu, kvůli čemuž je nezbytné přistupovat ke každému z těchto regionů individuálně; obecně uznává společný potenciál rozvoje příhraničních regionů; vybízí k přístupu, který bude uzpůsobený na míru, integrovaný a místně zaměřený, jako je místní rozvoj se zapojením místních komunit;

4.  zdůrazňuje, že odlišné právní a institucionální rámce členských států mohou vést v příhraničních regionech k právní nejistotě, což způsobuje, že je na provádění projektů třeba vynaložit více času a nákladů, a představuje to další překážku pro občany, orgány a podniky v příhraničních regionech, která často brzdí prospěšné iniciativy; zdůrazňuje proto, že je žádoucí větší doplňkovost, lepší koordinace a komunikace, interoperabilita a ochota odstranit překážky mezi členskými státy nebo alespoň na úrovni příhraničních regionů;

5.  uznává specifickou situaci přeshraničních pracovníků, kteří jsou problémy v příhraničních regionech zasaženi nejvíce, zejména pokud jde o uznávání diplomů a dalších kvalifikací získaných po rekvalifikaci, zdravotní péči, dopravu a přístup k informacím o volných pracovních místech, sociálním zabezpečení a daňových systémech; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby více usilovaly o odstranění těchto překážek a poskytly větší pravomoci, finanční prostředky a dostatečnou flexibilitu regionálním a místním orgánům v příhraničních regionech v zájmu lepší koordinace sousedících vnitrostátních právních a správních systémů s cílem zlepšit kvalitu života přeshraničních pracovníků; v této souvislosti zdůrazňuje význam šíření a využívání osvědčených postupů v celé EU; zdůrazňuje, že tyto problémy jsou ještě složitější, pokud jde o přeshraniční pracovníky v zemích mimo EU a ze třetích zemí ;

6.  poukazuje na výzvy související s podnikatelskými činnostmi prováděnými v příhraničních regionech, zejména pokud jde o přijetí a provádění pracovněprávních a obchodněprávních předpisů, systémy zdanění, zadávání veřejných zakázek nebo systémy sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy a regiony, aby lépe sjednotily nebo harmonizovaly příslušné právní předpisy s výzvami, jimž čelí přeshraniční oblasti, a aby podporovaly doplňkovost a dosáhly sblížení v regulačních rámcích, což umožní větší právní soudržnost a flexibilitu při provádění vnitrostátních předpisů, a aby rovněž zlepšily šíření informací o přeshraniční problematice, např. vytvořením jednotných kontaktních míst, s cílem umožnit pracovníkům a společnostem dodržovat svoje povinnosti a uplatňovat práva v plném rozsahu, jak vyžaduje legislativní systém členského státu, v němž poskytují své služby; vyzývá k lepšímu využití stávajících řešení a k zajištění financování stávajících struktur spolupráce;

7.  vyjadřuje zklamání nad tím, že sdělení Komise neobsahovalo zvláštní hodnocení malých a středních podniků, včetně dodatečné podpory, kterou jim lze poskytnout; domnívá se, že malé a střední podniky čelí v souvislosti s přeshraniční interakcí obzvláštním výzvám, mezi něž patří mimo jiné překážky související s jazykem, administrativní kapacitou, kulturními rozdíly a odlišnými právními předpisy; zdůrazňuje, že řešení této výzvy je obzvláště důležité, neboť malé a střední podniky zaměstnávají 67 % pracovníků v nefinančních podnikatelských odvětvích EU a vytvářejí 57 % přidané hodnoty(15);

8.  poukazuje na to, že doprava v příhraničních regionech, zejména v regionech s nižší hustotou zalidnění, především pokud jde o služby přeshraniční veřejné dopravy, stále není dostatečně rozvinutá a koordinovaná, částečně kvůli chybějícím nebo nevyužívaným spojením, což omezuje přeshraniční mobilitu a vyhlídky na hospodářský rozvoj; dále zdůrazňuje, že na přeshraniční dopravní infrastrukturu mají obzvláště nepříznivý vliv rovněž složitá regulační a administrativní opatření; zdůrazňuje stávající potenciál rozvoje udržitelné dopravy, založené primárně na veřejné dopravě, a v této souvislosti očekává připravovanou studii Komise o chybějících železničních spojeních podél vnitřních hranic EU; zdůrazňuje, že všechny takové studie nebo budoucí doporučení by měly mimo jiné vycházet z informací a zkušeností poskytnutých místními, regionálními a vnitrostátními orgány a zohlednit veškeré návrhy na přeshraniční spolupráci a na zlepšení přeshraničních spojení, pokud jsou již zavedena, a vyzývá přeshraniční regionální orgány, aby navrhly způsoby, jak překlenout stávající mezery v dopravních sítích; připomíná, že některá stávající železniční infrastruktura se kvůli nedostatečné podpoře přestává využívat; zdůrazňuje výhody, které může místním a regionálním ekonomikám přinést další rozvoj vodních cest; požaduje, aby na doplnění chybějících spojení v udržitelné dopravní infrastruktuře v příhraničních regionech byla určena osa Nástroje pro propojení Evropy s přiměřeným rozpočtem; zdůrazňuje potřebu odstranit překážky v oblasti dopravy, které brání hospodářským činnostem, jako jsou doprava, cestovní ruch a cestování občanů;

9.  bere na vědomí, že atraktivita přeshraničních oblastí pro život a investice značně závisí na kvalitě života, dostupnosti veřejných a obchodních služeb pro občany a podniky a na kvalitě dopravy – podmínkách, které lze splnit a udržovat pouze prostřednictvím úzké spolupráce mezi celostátními, regionálními a místními orgány a podniky na obou stranách hranice;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že odlišné a složité postupy předběžného schvalování zdravotnických služeb a způsoby jejich úhrad a proplácení, administrativní zátěž pacientů při přeshraničních konzultacích s odborníky, neslučitelnost způsobů používání technologií a sdílení údajů o pacientech, jakož i nedostatek jednotných dostupných informací nejenom omezují přístupnost z obou stran hranice, a tím brání plnému využívání zdravotnických zařízení, ale také znemožňují záchranným službám jejich přeshraniční zásahy;

11.  zdůrazňuje, že příhraniční regiony EU mohou sehrát úlohu ve vztahu k životnímu prostředí a jeho zachování, neboť znečištění životního prostředí a přírodní katastrofy jsou často přeshraničního rázu; v této souvislosti podporuje přeshraniční projekty týkající se ochrany životního prostředí v regionech u vnějších hranic EU, neboť tyto regiony často řeší složité problémy environmentálního charakteru způsobené různými environmentálními normami a odlišnou právní úpravou v sousedních zemích EU; vyzývá rovněž k lepší spolupráci a koordinaci v oblasti vnitřního vodohospodářství s cílem předcházet přírodním katastrofám, jako jsou povodně;

12.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně řešila problémy vyplývající z existence fyzických a geografických překážek mezi příhraničními regiony;

Prohlubování spolupráce a důvěry

13.  domnívá se, že vzájemná důvěra, politická vůle a flexibilní přístup zúčastněných stran na více úrovních, od místní úrovně po úroveň vnitrostátní, včetně občanské společnosti, jsou zásadní pro překonávání výše zmíněných přetrvávajících překážek; domnívá se, že hodnota politiky soudržnosti pro příhraniční regiony je založena na cíli podporovat vytváření pracovních míst a růst a že podnět k těmto tato opatřením musí vznikat na úrovni Unie, na úrovni členských států a na místní úrovni; vyzývá proto k lepší koordinaci a dialogu, k účinnější výměně informací a pokračování ve výměnách osvědčených postupů mezi orgány, zejména na místní a regionální úrovni; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby takovou spolupráci posílily a poskytly finanční prostředky pro struktury spolupráce s cílem zajistit odpovídající funkční a finanční autonomii příslušných místních a regionálních orgánů;

14.  zdůrazňuje význam vzdělávání a kultury a zejména příležitosti ke zvýšení úsilí o prosazování vícejazyčnosti a mezikulturního dialogu v příhraničních regionech; zdůrazňuje potenciál škol a místních hromadných sdělovacích prostředků, pokud jde o tyto snahy, a vybízí členské státy, regiony a obce podél vnitřních hranic, aby do svých učebních osnov zavedly výuku jazyků sousedních zemí již od předškolního věku; zdůrazňuje navíc význam podpory vícejazyčného přístupu na všech správních úrovních;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily a podpořily vzájemné uznávání certifikátů, diplomů, odborné přípravy a profesních kvalifikací a jejich lepší chápání mezi sousedními regiony; z tohoto důvodu podporuje zahrnutí zvláštních dovedností do osnov s cílem zvýšit přeshraniční pracovní příležitosti, včetně ověřování a uznávání dovedností;

16.  podporuje různá opatření zaměřená na boj proti všem podobám diskriminace v příhraničních regionech a na odstraňování překážek, jimž čelí zranitelné osoby při hledání zaměstnání a začleňování se do společnosti; v tomto ohledu podporuje propagaci a rozvoj sociálních podniků v příhraničních regionech coby zdroj tvorby pracovních míst, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou nezaměstnaní mladí lidé a lidé se zdravotním postižením;

17.  vítá akční plán eGovernment (elektronické veřejné správy) na období 2016–2020(16), jakožto nástroj k dosažení účinné a inkluzivní veřejné správy, a podtrhuje zejména význam tohoto plánu pro zjednodušování opatření v příhraničních oblastech; konstatuje, že na vnitrostátní, regionální a místní správní úrovni je nutná interoperabilita stávajících systémů elektronické veřejné správy; je však znepokojen nedůsledným prováděním tohoto plánu v některých členských státech; je také znepokojen často nedostatečnou interoperabilitou elektronických systémů orgánů a nízkou úrovní online služeb dostupných pro zahraniční podnikatele, které by jim umožnily začít podnikat v jiné zemi; vyzývá proto členské státy, aby přijaly opatření k usnadnění přístupu potenciálních uživatelů ze sousedních oblastí k jejich digitálním službám, včetně jazykových nástrojů, a vyzývá orgány v přeshraničních regionech, aby zřizovaly elektronické portály pro rozvoj přeshraničních podnikatelských iniciativ; naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzívnily své úsilí v oblasti projektů elektronické veřejné správy, které pozitivně ovlivní život a práci občanů v příhraničních oblastech;

18.  konstatuje, že některé příhraniční regiony u vnitřních a vnějších hranic čelí vážným problémům s migrací, které často přesahují jejich kapacity, a vybízí k náležitému využívání programů Interreg, jakož i k výměně osvědčených postupů mezi místními a regionálními orgány v příhraničních oblastech v rámci integrace uprchlíků pod mezinárodní ochranou; zdůrazňuje, že je zapotřebí podpora a koordinace na evropské úrovni a zároveň je třeba, aby národní vlády podporovaly místní a regionální orgány při řešení této problematiky;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby představila své názory na řešení problémů, jimž čelí regiony u vnitřních hranic EU nacházející se na mořském pobřeží a regiony u vnějších hranic EU; vyzývá k další podpoře přeshraničních projektů realizovaných mezi regiony u vnějších hranic EU a příhraničními oblastmi sousedících zemí, zejména mezi regiony třetích zemí zapojených do procesu integrace do EU; v této souvislosti znovu opakuje, že rysy všech příhraničních regionů a výzvy, kterým musí čelit, jsou do jisté míry podobné, ale zároveň vyžadují rozdílný individuální přístup; zdůrazňuje potřebu věnovat zvláštní pozornost a odpovídající podporu nejvzdálenějším regionům u vnějších hranic EU;

20.  zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti by měla náležitě zohledňovat evropské regiony, které jsou nejvíce vystaveny důsledkům odchodu Spojeného království z Evropské unie, zejména ty, které se následně ocitnou na vnějších (námořních nebo pozemních) hranicích EU, a měla by poskytovat těmto regionům EU podporu;

21.  vyzývá členské státy, aby zlepšily doplňkovost svých zdravotních služeb v příhraničních regionech a navázaly skutečnou spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování záchranných služeb, jako jsou zdravotní péče, policejní kontroly, zásahy hasičských sborů, s cílem zajistit dodržování práv pacientů, jak to stanoví směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, jakož i dostupnost a kvalitu služeb; vyzývá členské státy, regiony a obce, aby uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné rámcové dohody o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, a v této souvislosti upozorňuje na tzv. oblasti ZOAST (organizované zóny přeshraniční zdravotní péče), v nichž mohou obyvatelé příhraničních oblastí využít zdravotní péče na obou stranách hranice v určených zdravotnických zařízeních bez jakýchkoliv administrativních nebo finančních překážek a které se staly modelem pro spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče v celé Evropě;

22.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti posílení spolupráce a překonání překážek regionálního rozvoje na vnějších hranicích se sousedními regiony, zejména s regiony zemí, které se připravují na přistoupení k EU;

23.  zdůrazňuje význam malých a přeshraničních projektů pro sbližování lidí a tím i vytváření nového potenciálu pro místní rozvoj;

24.  zdůrazňuje, že je důležité učit se od některých příhraničních regionů a rozvíjet potenciál jejich úspěchů;

25.  zdůrazňuje význam sportu jakožto nástroje usnadňujícího integraci komunit žijících v příhraničních regionech a vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby v programech územní spolupráce vyčlenily vhodné zdroje na financování místní sportovní infrastruktury;

Využívání nástrojů EU pro lepší soudržnost

26.  zdůrazňuje velmi důležitou a pozitivní úlohu programů Evropské územní spolupráce, zejména programů přeshraniční spolupráce, v hospodářském a sociálním rozvoji a soudržnosti příhraničních oblastí, a to i oblastí na mořském pobřeží a u vnějších hranic; vítá skutečnost, že v návrhu VFR na období 2021–2027 je Evropská územní spolupráce zachována jako významný cíl a že jí byla přidělena výraznější úloha v politice soudržnosti po roce 2020; vyzývá k značnému zvýšení rozpočtu, zejména u přeshraniční složky; vyzdvihuje zřetelnou evropskou přidanou hodnotu Evropské územní spolupráce a vyzývá Radu, aby v této souvislosti přijala návrh na přidělení prostředků; současně zdůrazňuje, že je nutné programy zjednodušit a zajistit větší soudržnost Evropské územní spolupráce s celkovými cíli EU a flexibilitu programů za účelem lepšího řešení místních a regionálních problémů, snížení administrativní zátěže příjemců a umožnění vyšších investic do udržitelných projektů týkajících se infrastruktury na základě programů přeshraniční spolupráce; vyzývá orgány v přeshraničních regionech, aby intenzivněji využívaly podporu poskytovanou prostřednictvím těchto programů;

27.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu pravidelně předkládala zprávu se seznamem překážek, které byly v oblasti přeshraniční spolupráce odstraněny; vybízí Komisi, aby více využívala stávajících inovativních nástrojů, které přispívají k probíhající modernizaci a prohloubení přeshraniční spolupráce, jako jsou např. kontaktní místo pro hranice, posílená síť SOLVIT a jednotná digitální brána, jejichž cílem je koordinovat odborné znalosti a poradenství týkající se přeshraničních aspektů, a aby dále vyvíjela nové nástroje; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve zdigitalizovaly veřejnou správu s cílem zajistit občanům a podnikům v příhraničních regionech plně digitální veřejné služby;

28.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise ve spolupráci s členskými státy, regiony a obcemi shromažďovala informace o přeshraničním styku za účelem zajištění lepšího a informovanějšího rozhodování a aby podporovala a financovala pilotní projekty, programy, studie, analýzy a územní výzkum;

29.  vyzývá k lepšímu využití potenciálu makroregionálních strategií EU při řešení problémů spjatých s příhraničními regiony;

30.  domnívá se, že politika soudržnosti by měla být více zaměřena na investice do lidských zdrojů, neboť ekonomiky příhraničních regionů mohou být posíleny prostřednictvím účinné kombinace investic do inovací, lidského kapitálu, řádné správy věcí veřejných a institucionálních kapacit;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciál evropského seskupení pro územní spolupráci není plně využíván, což by mohlo být zčásti způsobeno výhradami regionálních a místních orgánů a zčásti jejich obavou z převodu pravomocí a přetrvávajícím nedostatkem povědomí o pravomocích, které jim přísluší; žádá, aby byly rychle identifikovány a řešeny veškeré další možné příčiny této situace; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k překonání překážek bránících účinnému uplatňování tohoto nástroje; připomíná, že primární úlohou Komise v programech Evropské územní spolupráce by mělo být usnadňování spolupráce mezi členskými státy;

32.  naléhavě vyzývá ke zvážení zkušeností mnoha existujících euroregionů, které fungují napříč vnitřními a vnějšími hranicemi EU, s cílem podpořit příležitosti k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a kvalitu života občanů žijících v příhraničních regionech; vyzývá ke zhodnocení činnosti euroregionů v oblasti regionální spolupráce a jejich vztahu k iniciativám a činnosti příhraničních regionů EU s cílem koordinovat a optimalizovat výsledky jejich práce v této oblasti;

33.  zdůrazňuje, že posuzování územního dopadu přispívá k lepšímu porozumění územnímu dopadu jednotlivých politik; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost přidělit posouzení územního dopadu výraznější úlohu, jakmile budou navrhovány legislativní iniciativy EU;

34.  je pevně přesvědčen o tom, že evropská přeshraniční úmluva, která by v případě územně vymezené přeshraniční infrastruktury nebo služby (např. nemocnic nebo tramvajových line) umožnila uplatňování vnitrostátního normativního rámce nebo norem pouze jedné ze dvou nebo několika dotčených zemí, by dále omezila výskyt přeshraničních překážek; v této souvislosti vítá nedávno zveřejněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu pro řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (COM(2018)0373);

35.  očekává nadcházející návrh nařízení Komise o správním nástroji přeshraniční spolupráce, aby mohl posoudit jeho užitečnost pro dotčené regiony;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(3) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.
(4) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0067.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0105.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0254.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0245.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0222.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.
(11) Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 19.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0320.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0321.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.
(15) Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích 2016/2017, s. 6.
(16) Sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 s názvem „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016)0179).

Poslední aktualizace: 17. září 2019Právní upozornění