Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2055(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0265/2018

Předložené texty :

A8-0265/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 25
CRE 10/09/2018 - 25

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0331

Přijaté texty
PDF 190kWORD 61k
Úterý, 11. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Opatření pro předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU a pro jeho potírání
P8_TA(2018)0331A8-0265/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (2018/2055(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009(1), a zejména na články 1, 20, 21, 23 a 31 této listiny,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2014 nazvanou „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, jež definuje a odsuzuje obtěžování a sexuální obtěžování(4),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

–  s ohledem na institutu (EIGE) s názvem „Kybernetické násilí na ženách a dívkách“ z června 2017,

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví ze dne 19. července 2017 (Estonska, Bulharska a Rakouska) o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na právní nástroje OSN v oblasti lidských práv a zejména práv žen, jako jsou Charta Organizace spojených národů, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a její protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na další nástroje OSN týkající se sexuálního obtěžování a násilí na ženách, jako jsou Vídeňská deklarace a akční program přijaté Světovou konferencí o lidských právech dne 25. června 1993, deklarace Valného shromáždění OSN o odstranění násilí na ženách ze dne 20. prosince 1993, rezoluce o opatřeních týkajících se prevence kriminality a trestní spravedlnosti s cílem vymýtit násilí na ženách ze dne 21. července 1997, zprávy zvláštních zpravodajů OSN o násilí na ženách a obecné doporučení č. 19 Výboru pro odstranění diskriminace žen úmluvy CEDAW,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(5) (směrnice o právech obětí),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012 (COM(2012)0614),

–  s ohledem na rámcovou dohodu proti obtěžování a násilí v práci ze dne 26. dubna 2007 uzavřenou mezi Evropskou konfederací odborových svazů (ETUC), Konfederací evropského podnikání (BUSINESSEUROPE), Evropským sdružením řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a Evropským střediskem podniků s veřejnou účastí a podniků obecného hospodářského zájmu (CEEP),

–  s ohledem na zprávu evropské sítě vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) nazvanou „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovné postavení žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení formující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“ zveřejněnou v roce 2015,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Obtěžování na základě genderu a sexuální obtěžování: podpora činnosti orgánů pro rovné zacházení“ z roku 2014,

–  s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, a zejména na její články 2 a 40(6), a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti(8), usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(9), usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(10), usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období(11), usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(12) a doprovodné posouzení evropské přidané hodnoty z listopadu 2013 a na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(14), usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(15) a usnesení ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU(17),

–  s ohledem na zprávu Evropské konfederace odborových svazů nazvanou „V bezpečí doma, v bezpečí v práci – strategie odborů pro prevenci, řešení a odstranění obtěžování a násilí páchaných na ženách na pracovišti“,

–  s ohledem na zprávu ze setkání odborníků na násilí vůči ženám a mužům ve světě práce, které ve dnech 3.–6. října 2016 pořádala Mezinárodní organizace práce,

–  s ohledem na studii Meziparlamentní unie nazvanou „Sexismus, obtěžování a násilí páchané na poslankyních“, která byla zveřejněna v roce 2016(18),

–  s ohledem na studii nazvanou „Šikanování a sexuální obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU“, kterou v březnu 2018 zveřejnilo generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie(19),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0265/2018),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je způsobeno nerovnoměrným rozložením sil a odpovědnosti mezi ženami a muži a je spojeno s patriarchátem a přetrvávající genderově podmíněnou diskriminací;

B.  vzhledem k tomu, že starší lidé, zejména starší svobodné ženy, představují zvláště zranitelnou skupinu společnosti, která čelí psychickému a fyzickému obtěžování a šikaně;

C.  vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je ve směrnici 2002/73/ES definováno jako „jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry“;

D.  vzhledem k tomu, že tato definice by měla být přeformulována s ohledem na vývoj společnosti, technologií a zvyklostí, které se v průběhu času vyvíjejí a změnily se;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytné bojovat proti obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství, aby bylo možné dosáhnout skutečné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen;

F.  vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je formou násilí a je nejextrémnějším typem diskriminace na základě pohlaví, která dosud přetrvává; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % obětí sexuálního obtěžování představují ženy a asi 10 % muži; vzhledem k tomu, že podle celounijní studie Agentury pro základní práva z roku 2014 nazvané „Násilí na ženách“ zažila každá třetí žena během své dospělosti fyzické nebo sexuální násilí; vzhledem k tomu, že až 55 % žen v EU bylo někdy sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 32 % obětí v EU uvedlo, že pachatelem byl nadřízený, kolega nebo zákazník; vzhledem k tomu, že 75 % žen v povoláních vyžadujících kvalifikaci nebo ve vrcholných řídících pozicích bylo sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 61 % žen pracujících v odvětví služeb bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování; vzhledem k tomu, že celkově 5–10 % pracovníků v Evropě se někdy stalo objektem šikany na pracovišti;

G.  vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování v zaměstnání je v EU zakázáno, a to včetně obtěžování, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a kariérnímu postupu, a podléhá kritériím v oblasti zdraví a bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že je odpovědností unijních orgánů a agentur, aby i nadále zlepšovaly stávající mechanismy prováděním nejúčinnějších pravidel s cílem zvýšit povědomí o definici sexuálního obtěžování a chránit pracovníky;

I.  vzhledem k tomu, že úřadům je nahlášena jen část případů sexuálního obtěžování v důsledku nízkého společenského povědomí o této problematice, obav a studu o tomto tématu hovořit s jinými lidmi, obav ze ztráty zaměstnání, obtížného prokazování, nedostatečného informování o této problematice, jejího nedostatečného monitorování a nedostačujících metod ochrany obětí, jakož i v důsledku normalizace násilí;

J.  vzhledem k tomu, že ohlášení sexuálního obtěžování na pracovišti může v mnoha případech vést k tomu, že je oběť propuštěna nebo je na pracovišti izolována; vzhledem k tomu, že pokud nejsou řešeny méně závažné delikty, poskytuje to motivaci k deliktům závažnějším;

K.  vzhledem k tomu, že šikanování a sexuální obtěžování představuje i nadále vážný problém v nejrůznějších typech společenského prostředí, včetně pracoviště, veřejného prostoru, virtuálního prostředí, jako je internet, a politického života; vzhledem k tomu, že k šikanování čím dál tím více dochází za použití nových technologií, např. internetových stránek či sociálních sítí, což pachatelům umožňuje cítit se pod rouškou anonymity bezpečně;

L.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými formami organizace práce a společenského života a rozostřením hranice mezi soukromým, profesním a společenským životem může docházet k zesílení negativního chování vůči jednotlivcům nebo sociálním skupinám; vzhledem k tomu, že šikana na pracovišti se může často projevovat různými způsoby, a to jak v rámci vertikálních vztahů (šikana ze strany nadřízených nebo podřízených pracovníků), tak i v rámci horizontálních vztahů (šikana páchaná kolegy, kteří pracují na stejné hierarchické úrovni);

M.  vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování je fenoménem, kde obětí i pachatelem mohou být osoby všech věkových skupin a úrovní vzdělání, osoby z rozmanitého kulturního prostředí, z různých příjmových skupin a s rozmanitým společenským postavením, a vzhledem k tomu, že toto obtěžování má pro oběti fyzické, sexuální, emoční a psychické důsledky; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů mimo internet i na něm, jsou základní příčinou mnoha forem násilí páchaného na ženách a diskriminace žen a brání emancipaci žen;

N.  vzhledem k tomu, že směrnice o právech obětí definuje násilí na základě pohlaví jako porušení základních svobod oběti a zahrnuje sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních napadení a obtěžování); vzhledem k tomu, že ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často potřebují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika opakované viktimizace, zastrašování a odvety spojených s tímto násilím;

O.  vzhledem k tomu, že násilí v pracovním prostředí se často řeší nesystematicky a řešení se zaměřuje především na viditelnější formy, jako je fyzické násilí; vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování však může mít na dotyčnou osobu ještě ničivější účinky;

P.  vzhledem k tomu, že sexismus a z něj vyplývající sexuální obtěžování, jejichž obětí mohou být ženy na pracovišti, jsou jedním z faktorů přispívajících k tomu, že ženy odcházejí z trhu práce, což má negativní vliv na jejich ekonomickou nezávislost a na rodinný příjem;

Q.  vzhledem k tomu, že pro ženy, které jsou obětmi obtěžování a násilí ve venkovských a odlehlých oblastech EU, je obvykle těžší získat plnou pomoc a ochranu před agresory;

R.   vzhledem k tomu, že účinky jak fyzického, tak verbálního obtěžování, včetně obtěžování na internetu, mají nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé škodlivé dopady, například stres a těžkou klinickou depresi, a mohou dohnat oběti dokonce k sebevraždě, jak ukázal nárůst zpráv o takových případech; vzhledem k tomu, že kromě negativních zdravotních výsledků mají šikana a sexuální obtěžování na pracovišti také negativní dopady na kariéru jednotlivců a na organizace a společnost, jako je např. zvýšený počet absencí, snížená produktivita a kvalita služeb a ztráta lidského kapitálu;

S.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU vyžadují, aby členské státy a evropské orgány a agentury zajistily zřízení orgánu pro rovnost žen a mužů, který by poskytoval obětem obtěžování nezávislou pomoc, vedl by nezávislé průzkumy, shromažďoval relevantní, rozčleněné a porovnatelné údaje, prováděl výzkum v oblasti definic a klasifikace, zveřejňoval by nezávislé zprávy a vydával by doporučení, pokud jde o zaměstnání a odborné vzdělávání, přístup ke zboží a službám a jejich poskytování, a doporučení pro osoby samostatně výdělečně činné;

T.  vzhledem k tomu, že ženy v EU nejsou v důsledku rozdílných politik a právních předpisů v jednotlivých členských státech stejně účinně chráněny před násilím na základě pohlaví a před sexuálním a psychickým obtěžováním; vzhledem k tomu, že systémy soudnictví neposkytují ženám vždy dostatečnou podporu; vzhledem k tomu, že pachateli násilí na základě pohlaví jsou často osoby, které oběť již zná, a vzhledem k tomu, že oběť je mnohdy v pozici závislosti, což zvyšuje její strach toto násilí ohlásit;

U.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy podepsaly Istanbulskou úmluvu, ale ne všechny ji ratifikovaly, a vzhledem k tomu, že toto zpoždění brání plnému provádění úmluvy;

V.  vzhledem k tomu, že sexismus a sexuální a psychické obtěžování poslankyň se skutečně děje a je velmi rozšířené; vzhledem k tomu, že pachatelé obtěžování a násilí pocházejí nejen z řad politických oponentů, ale mohou být i členy stejné politické strany, stejně jako mohou pocházet z řad církevních představitelů, místních orgánů a dokonce i rodinných příslušníků;

W.  vzhledem k tomu, že politici jakožto zvolení zástupci občanů nesou zásadní odpovědnost za to, že půjdou příkladem při prevenci a potírání sexuálního obtěžování ve společnosti;

X.  vzhledem k tomu, že legitimita žen v politické sféře bývá i dnes zpochybňována a ženy jsou oběťmi stereotypů, které je odrazují od toho, aby se zapojily do politiky, což je fenomén, který je obzvláště viditelný na všech úrovních politiky, kde jsou ženy zastoupeny v menší míře;

Y.  vzhledem k tomu, že ani všechny celostátní či regionální parlamenty, ani všechna místní zastupitelstva nemají konkrétní systémy a vnitřní pravidla, které by zajistily náležité postupy zabezpečující bezpečné a důvěrné podávání a řešení stížností týkajících se obtěžování; vzhledem k tomu, že školení o sexuálním a psychickém obtěžování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance a poslance parlamentu, včetně Evropského parlamentu;

Z.  vzhledem k tomu, že domácí násilí také představuje problém na pracovišti, neboť může mít dopad na zapojení oběti do pracovní činnosti, na pracovní výkon a bezpečnost;

AA.  vzhledem k tomu, že k sexuálnímu a psychickému obtěžování dochází nejen v práci, ale i ve veřejném prostoru, včetně formálních i neformálních vzdělávacích zařízení a zdravotnických a volnočasových zařízení, jakož i na ulicích a ve veřejné dopravě;

AB.  vzhledem k tomu, že součástí kybernetického pronásledování a obtěžování je využívání informačních a komunikačních technologií k pronásledování, obtěžování, kontrole nebo manipulaci osob; vzhledem k tomu, že kybernetické obtěžování představuje problém zejména pro mladé ženy, neboť tato média více využívají; vzhledem k tomu, že 20 % mladých žen (ve věku mezi 18 a 29 lety) v EU-28 zažilo kybernetické obtěžování;

AC.  vzhledem k tomu, že studie z roku 2016 dospěla k závěru, že více než polovina dotázaných žen zažila nějakou formu sexuálního obtěžování na pracovišti ve Spojeném království, ale čtyři z pěti žen neoznámily toto obtěžování zaměstnavateli(20);

AD.  vzhledem k tomu, že nové technologie mohou představovat i potenciálního spojence při analýze, pochopení a prevenci případů násilí;

AE.  vzhledem k tomu, že stále více žen, a zejména mladých žen, se setkává s šikanou nebo sexuálním obtěžováním prostřednictvím nových technologií, například internetových stránek nebo sociálních sítí, přičemž v některých případech je toto jednání organizováno prostřednictvím tajných fór či skupin na sociálních médiích; vzhledem k tomu, že tyto činy zahrnují hrozby znásilnění, hrozby smrti, pokusy o neoprávněné vniknutí do počítačového systému a zveřejnění soukromých informací a fotografií; vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozsáhlým používáním internetu a sociálních médií se odhaduje, že každá desátá dívka ve věku 15 let již zažila některou formu kybernetického násilí, včetně kybernetického pronásledování a obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen, které mají určitou veřejnou roli, mj. ženy z řad novinářek, a zejména pak LGBTI ženy a zdravotně postižené ženy, se stalo oblíbeným cílem kybernetické šikany a internetového násilí, a muselo proto opustit sociální sítě, jelikož zažívají fyzický strach, stres, problémy se soustředěním, strach z odchodu domů a obavy o své blízké;

AF.  vzhledem k tomu, že prevence obtěžování v pracovním prostředí lze dosáhnout pouze tehdy, pokud soukromé i veřejné podniky budou vytvářet kulturu, v níž jsou ženy považovány za rovnocenné a zaměstnanci k sobě budou přistupovat s respektem;

AG.  vzhledem k tomu, že výzkum ukázal, že obtěžování je rozšířeno na pracovištích, kde ve vedení převládají muži a ženy mají jen malé pravomoci, jako je zábavní a mediální průmysl, ale dochází k němu i v technologických a právnických společnostech, v prodeji a mnoha dalších odvětvích, když vedení, v němž dominují muži, toleruje sexualizované zacházení s pracovníky; vzhledem k tomu, že v podnicích, kde je ve vedení zastoupeno více žen, je výskyt sexuálního obtěžování nižší;

Obecná doporučení

1.  rozhodně odsuzuje všechny formy násilí na ženách, jak jsou popsány v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Istanbulské úmluvě;

2.  zdůrazňuje, že sexuální obtěžování je porušením lidských práv, které je spojeno s patriarchálními mocenskými strukturami, které je naléhavě nutné změnit;

3.  zdůrazňuje, že ústřední úlohu při odstraňování veškerých forem obtěžování a sexuálního násilí hrají všichni muži; vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby muže aktivně zapojily do informačních a preventivních kampaní, jakož i do vzdělávacích kampaní v oblasti rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba, aby se preventivní kampaně také zaměřovaly na méně závažné delikty;

4.  tvrdí, že opatření na zvýšení informovanosti a kampaně zaměřené na předcházení násilí na dívkách a ženách se musí rozšířit i na chlapce a že je třeba, aby byly organizovány během počátečních fází vzdělávání;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly řádné provádění směrnic EU, které zakazují sexuální obtěžování;

6.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní vnitrostátní akční plány a právní předpisy v oblasti násilí na ženách a věnovaly přitom řádnou pozornost zajištění odpovídajících zdrojů, mimo jiné včetně školení zaměstnanců a dostatečných finančních prostředků, pro orgány pro rovné zacházení;

7.  vyzývá Komisi, aby sestavila výběr příkladů osvědčených postupů v boji proti sexuálnímu a psychickému obtěžování a obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství na pracovišti i v jiných oblastech a aby výsledky tohoto hodnocení široce propagovala;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné a přiměřené mechanismy financování pro programy a opatření v boji proti sexuálnímu a psychickému obtěžování žen na všech úrovních a zaměřily se přitom zejména na využívání nových technologií a nástrojů, které zpřístupnila inovace, například větší investice do výzkumných a inovačních procesů, s cílem bojovat proti tomuto jevu;

9.  vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby shromažďovala údaje o různých stávajících pravidlech ochrany v rámci orgánů a agentur EU a poskytla závazné závěry s cílem harmonizovat tato pravidla s nejlepšími normami;

10.  s politováním konstatuje, že některé členské státy doposud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a vyzývá všechny členské státy, které tak doposud neučinily, aby ji neprodleně ratifikovaly a začaly provádět; vyzývá dále členské státy, které již ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby ji v plné míře prováděly;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si pomocí lepších a odborně fundovanějších studií, týkajících se mj. nových problémů jako kybernetická šikana, udělaly jasnou představu o problematice sexuálního obtěžování v celé EU;

12.  vítá novou širokou veřejnou debatu, včetně debaty na sociálních médiích, která přispívá k novému vymezení hranic mezi sexuálním obtěžováním a přijatelným chováním; vítá zejména iniciativy, jako je hnutí #MeToo, a důrazně podporuje všechny ženy a dívky, které se podílejí na této kampani, včetně těch, které veřejně označily pachatele;

13.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zaměřený na boj proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, na veřejnosti a v politice a zahrnula do něj aktualizovanou a komplexní definici (sexuálního či jiného) obtěžování a psychického obtěžování;

14.  zdůrazňuje, že je třeba potírat přetrvávající a dlouhodobé obtěžování nebo zastrašování pracovníků, které způsobuje nebo má způsobovat jejich ponížení nebo izolaci, nebo je vyloučit z jejich týmů spolupracovníků;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s úřadem Eurostat a institutem EIGE zlepšily, podpořily a zajistily systematické shromažďování – na celostátní, regionální a místní úrovni – důležitých, porovnatelných údajů o případech sexuální a psychické diskriminace na základě pohlaví a psychického obtěžování rozčleněných podle pohlaví a věku, a to včetně kybernetického obtěžování; vybízí organizace zaměstnavatelů, odborové svazy a zaměstnavatele, aby se aktivně podíleli na procesu sběru údajů prostřednictvím poskytování odborných znalostí specifických pro příslušná odvětví a povolání;

16.  konstatuje, že mají li se získat srovnatelné údaje o rozšířenosti sexuálního obtěžování a šikany ve všech členských státech, mělo by se prioritou stát zvyšování informovanosti o těchto problémech a jejich uznání prostřednictvím společného úsilí zaměřeného na šíření informací a poskytování vzdělávání;

17.   připomíná svou výzvu Komisi, aby předložila návrh směrnice namířené proti všem formám násilí na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví, která by měla zahrnovat společné definice různých druhů násilí na ženách, včetně aktualizované a komplexní definice obtěžování (sexuálního i jiného) a psychického obtěžování a společných právních norem pro kriminalizaci násilí na ženách; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii EU zaměřenou proti všem formám násilí založeného na pohlaví, včetně sexuálního obtěžování a zneužívání žen a dívek, přičemž bude vycházet ze svědectví uvádějících příběhy žen a jejich osobní zkušenosti;

18.  vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající veřejné prostředky s cílem zajistit, aby příslušníci donucovacích orgánů, soudci a všichni zaměstnanci ve státní službě, kteří se zabývají případy šikany a sexuálního obtěžování, byli vyškoleni tak, aby problematice násilí a obtěžování na pracovišti i mimo něj rozuměli;

19.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní a přiměřeně financované specializované služby pro oběti násilí na základě pohlaví a sexuálního a psychického obtěžování a aby uznávaly, že tyto projevy násilí na ženách jsou vzájemně propojeny a musí být řešeny pomocí celostního přístupu; je nutné se zaměřit jak na společensko-kulturní aspekty, které vedou k násilí na ženách, tak na to, aby specializovaným službám umožnilo vybavit se technologickými nástroji pro prevenci a řízení;

20.  žádá členské státy a úřady místní a regionální samosprávy, aby zajistily odpovídající plány a zdroje, které by obětem násilí a obtěžování ve venkovských a odlehlých oblastech zaručily, že jim nebude odpírán ani omezován přístup k pomoci a ochraně;

21.  vyzývá Komisi, aby řešila nové formy násilí založeného na pohlaví, jako je obtěžování na internetu, tím, že doplní definici protizákonných nenávistných projevů, jak je definována v právních předpisech EU podle rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, o misogynii, a aby zajistila, aby tyto zločiny byly zahrnuty také do kodexu chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům on-line; vyzývá k zavedení vzdělávacích programů s cílem vybízet ženy ke zdokonalování svých dovedností při využívání nových technologií, což jim umožní lépe čelit sexuálnímu obtěžování a šikaně ve všech podobách, a vybízí specializované služby k tomu, aby vzájemně spolupracovaly s cílem získat aktuální systémy pro správu dat a zdrojů schopné monitorovat a analyzovat problém násilí založeného na pohlaví, aniž by však porušovaly nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679);

22.  odsuzuje rovněž obecně rozšířený výskyt sexuálního obtěžování a dalších typů zneužívání zejména v on-line hrách a na sociálních médiích a vybízí mediální společnosti a operátory, aby monitorovali a okamžitě reagovali na každý případ obtěžování; vyzývá proto k přijetí různých opatření, včetně informačních kampaní, zvláštního vzdělávání, vnitřních pravidel stanovujících disciplinární opatření pro pachatele a psychologické či právní podpory pro oběti těchto činů, která budou předcházet šikaně a sexuálnímu obtěžování na pracovišti i v on-line prostředí a bojovat proti nim;

Násilí na pracovišti

23.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby členské státy, místní a regionální úřady, organizace zaměstnavatelů a odborové svazy porozuměly překážkám, kterým čelí ženy při oznamování případů sexuálního obtěžování a genderově motivované diskriminace a násilí, a aby proto podporovaly a podněcovaly ženy, aby oznamovaly případy sexuálního obtěžování, diskriminace na základě pohlaví, obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství a šikany a aby zřídily mechanismy, které ženám umožní bezpečně oznamovat zneužívání a poskytnou jim podporu;

24.  vyzývá členské státy, aby zavedly aktivní a účinné politiky boje proti všem formám násilí na ženách, včetně sexuálního obtěžování a sexistického chování a psychického obtěžování, a jejich prevenci, neboť se jedná o problémy, kterým většina žen čelí na pracovišti;

25.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat normy týkající se násilí a obtěžování na pracovišti, které by měly zajistit legislativní rámec pro opatření ze strany orgánů veřejné moci, zaměstnavatelů, podniků a odborových svazů na všech úrovních;

26.  konstatuje, že některá odvětví a zaměstnání jsou vystavena násilí více, zejména zdravotnictví, veřejné záchranné služby, politika, vzdělávání, doprava, práce v cizí domácnosti, zemědělství a hospodářství venkova, jakož i textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl;

27.  konstatuje, že některé skupiny pracovníků mohou být šikanou a násilím na pracovišti postiženy více, zejména těhotné ženy a rodiče, ženy se zdravotním postižením, ženy z řad migrantů, ženy z řad původního obyvatelstva, ženy z řad LGBTI a ženy pracující na částečný úvazek, na smlouvu na dobu určitou nebo na stáži;

28.  konstatuje, že nežádoucí chování může zároveň pramenit z různých zdrojů nebo se současně dotýkat pracovního, soukromého nebo společenského života, a mít tak negativní dopad na všechny jednotlivce, profesní skupiny nebo sociální skupiny v těchto oblastech;

29.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pro prevenci a potírání násilí a obtěžování na pracovišti, a to prostřednictvím politik, jež stanoví preventivní opatření, účinné, transparentní a důvěrné postupy pro vyřizování stížností, přísné a odrazující sankce pro pachatele, komplexní informace a vzdělávací kurzy, které zajistí, aby pracovníci těmto politikám a postupům rozuměli, a budou podniky podporovat ve vypracovávání akčních plánů pro provádění všech těchto opatření; zdůrazňuje, že tato opatření by neměla být začleňována do stávajících struktur, pokud v sobě tyto struktury již nesou překážky související s pohlavím;

30.  vyzývá členské státy, aby investovaly do školení inspektorů práce, a to ve spolupráci s odbornými psychology, a zajistily, aby společnosti a organizace poskytovaly obětem kvalifikovanou odbornou a psychosociální podporu;

31.  vyzývá členské státy a sociální partnery k zajištění toho, aby veřejné i soukromé podniky a organizace pořádaly povinná školení o sexuálním obtěžování a šikaně pro všechny zaměstnance a členy vedení; zdůrazňuje, že účinná školení by měla být interaktivní a kontinuální a měla by být koncipována pro konkrétní pracovní prostředí a vedena externími odborníky;

32.  poukazuje na problém výrazně nedostatečného oznamování případů obtěžování a zdůrazňuje, že je důležité, aby v každé organizaci fungovali školení důvěrní poradci, kteří by poskytovali pomoc obětem, pomáhali při oznamování a poskytovali právní pomoc;

33.  zdůrazňuje, že společnosti by měly uplatňovat politiku nulové tolerance k sexuálnímu obtěžování a zavést firemní politiky v tomto směru a že musí rovněž zajistit, aby byli všichni zaměstnanci obeznámeni s těmito politikami, postupy pro oznamování a se svými právy a povinnostmi v souvislosti se sexuálním obtěžováním na pracovišti;

34.  vyzývá mediální společnosti, aby chránily a podporovaly novináře a novinářky, kteří se stanou obětí kybernetické šikany, a aby přijaly soubor osvědčených postupů, jako jsou informační kampaně, vhodné školení vedoucích pracovníků týkající se mj. předcházení obviňování obětí a druhotné viktimizaci či opatření ke zlepšení kybernetické bezpečnosti, a aby poskytovaly právní pomoc dotčeným osobám při předkládání stížností;

35.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření a zajistily stejné mzdy pro ženy a muže jako prostředek, jak se vyvarovat zneužívání pravomocí a podpořit rovnost žen a mužů a respekt k lidské důstojnosti, což je pro boj proti násilí na ženách zásadní; zdůrazňuje, že zásada stejné mzdy za stejnou práci by měla být zaručena prostřednictvím transparentní mzdové politiky a díky respektování práva na informace u údajných obětí, přičemž je třeba zajistit rovné zacházení a rovné pracovní příležitosti pro ženy a muže a usnadnit přístup žen k pracovním místům s rozhodovacími pravomocemi a v nejvyšším vedení jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen ve správních radách; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zesílily své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech, která je od roku 2013 zablokována v Radě;

36.  domnívá se, že k problematice násilí na pracovišti je třeba přistupovat komplexně, což zahrnuje uznání koexistence šikany, sexuálního obtěžování a obtěžování na základě těhotenství a mateřství, existence různých forem neplacené práce ve formálních a neformálních ekonomikách (např. zemědělství pro vlastní potřebu, příprava jídel, péče o děti a seniory) a řady systémů získávání pracovních zkušeností (např. učňovská příprava, stáže a dobrovolnická práce);

37.  vyzývá k tomu, aby byla urychleně přijata revize směrnice o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance (směrnice Rady 91/533/EHS);

38.  uznává, že domácí násilí se často projeví i na pracovišti a má negativní dopad na životy pracovníků a na produktivitu podniků, a že tento jev funguje i naopak, tedy že násilí na pracovišti se projeví doma; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny pro uplatňování evropských ochranných příkazů na pracovišti a vyjasnila problematiku odpovědnosti zaměstnavatelů;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly jev, kterým je obtěžování v zaměstnání z důvodu těhotenství a mateřství;

Násilí v politickém životě

40.  vyzývá všechny politiky, aby se drželi nejvyšších standardů chování a jednali odpovědně a šli příkladem při prevenci a potírání sexuálního obtěžování v parlamentech i mimo ně;

41.  odsuzuje všechny formy obtěžování političek v sociálních médiích formou „trollingu“, a to zveřejňováním sexistických a urážlivých zpráv, včetně výhrůžek smrtí a znásilněním;

42.  zdůrazňuje význam zavedení nadstranických politik a postupů na ochranu osob zvolených do politických funkcí i zaměstnanců;

43.  uznává, že kandidátní listiny sestavené na základě rovného zastoupení žen a mužů hrají klíčovou úlohu pro zajištění účasti žen v politice a pro změnu mocenských struktur, které diskriminují ženy; vyzývá členské státy, aby takovéto listiny zavedly pro volby do Evropského parlamentu;

44.  vyzývá všechny politické strany, včetně stran zastoupených v Evropském parlamentu, aby přijaly konkrétní opatření k řešení tohoto problému, včetně zavedení akčních plánů a revize interních stranických pravidel s cílem zavést politiku nulové tolerance, preventivních opatření, postupů pro vyřizování stížností a odpovídajících sankcí pro pachatele sexuálního obtěžování a šikanování žen v politice;

45.  vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty a místní zastupitelstva, aby plně podporovaly oběti v rámci interních postupů a/nebo společně s policií, dále aby vyšetřovaly jednotlivé případy, vedly průběžnou důvěrnou evidenci případů, zajistily povinné školení všech zaměstnanců a poslanců o úctě a důstojnosti a přijaly ve svých příslušných institucích další osvědčená opatření s cílem zaručit ve vlastních institucích nulovou toleranci na všech úrovních;

46.  vyzývá všechny příslušné aktéry, aby zajistili komplexní a rychlé provedení usnesení o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU, které EP přijal v roce 2017; domnívá se, že je jeho povinností zaručit nulovou toleranci sexuálního obtěžování a řádně chránit a podporovat jeho oběti; v tomto ohledu vyzývá k:

   vytvoření pracovní skupiny nezávislých odborníků, kteří posoudí situaci v oblasti sexuálního obtěžování a zneužívání v Parlamentu;
   posouzení a případně revizi složení příslušných orgánů Parlamentu s cílem zajistit nezávislost a vyvážené zastoupení žen a mužů;
   povinné školení pro všechny zaměstnance a poslance;
   jednoznačný harmonogram pro komplexní provedení veškerých požadavků vznesených v usnesení;

47.  vyzývá politiky, aby podporovali školení vedoucích pracovníků a těchto školení se zúčastňovali s cílem odstranit příliš benevolentní přístup na straně vedoucích pracovníků a vytipovat situace, v nichž k násilí na ženách dochází;

Násilí ve veřejném prostoru

48.  vyzývá Komisi, aby předložila definici veřejného prostoru, zohlednila přitom vývoj komunikačních technologií a zahrnula do této definice i „virtuální“ veřejný prostor, jako jsou sociální sítě a internetové stránky;

49.  vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení konkrétních právních předpisů o obtěžování ve veřejném prostoru, včetně intervenčních programů, se zvláštním důrazem na úlohu zásahu ze strany náhodných svědků;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly další výzkum, pokud jde o příčiny a důsledky sexuálního obtěžování ve veřejném prostoru, včetně dopadu, který mají sexistické a stereotypy podporující reklamy na výskyt násilí a obtěžování;

51.  zdůrazňuje, že informační kampaně bojující proti genderovým stereotypům a patriarchálním mocenským vztahům a prosazující nulovou toleranci sexuálního obtěžování jsou jedním z nejlepších nástrojů, které pomáhají řešit násilí na základě pohlaví ve veřejném prostoru;

52.  zdůrazňuje, že máme-li tomuto nevhodnému chování předejít a vymýtit jej a máme-li změnit myšlení a omezit kulturní toleranci sexismu a sexuálního obtěžování, je základním nástrojem výchova týkající se rovnosti žen a mužů na všech úrovních; zdůrazňuje, že je ve školách nutné zavést vzdělávací programy a debaty týkající se této otázky; konstatuje, že v nezbytných a vhodných případech by ve spolupráci s příslušnými nevládními organizacemi a subjekty zabývajícími se problematikou rovnosti měly tyto programy a debaty zahrnovat informace a diskuse o prevenci sexuálního obtěžování a opatřeních na boj proti němu s cílem šířit povědomí o právech obětí a připomínat lidem souvislost tohoto jevu s objektivizací žen;

53.  vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně ve středních školách a začlenily kybernetickou šikanu do osnov škol a univerzit; vyzývá k tomu, aby pokračovaly úspěšné kampaně „Smažme kybernetickou šikanu“ a „Bezpečnější internet“ zaměřené na boj proti šikaně a sexuálnímu obtěžování s cílem pomoci mladým lidem, budoucím občanům EU, porozumět tomu, že je nutné dosáhnout rovnosti žen a mužů a respektovat ženy;

54.  vyzývá členské státy, aby zavedly ve školách systém oznamování s cílem zaznamenávat veškeré případy kybernetické šikany;

55.  konstatuje, že některá opatření přijatá v členských státech se při omezování obtěžování ve veřejném prostoru ukázala jako účinná, například formální dohled (zvyšování počtu přítomných policistů a/nebo pracovníků dopravních společností ve veřejné dopravě, uzavřený televizní okruh (CCTV) a přirozený dohled (lepší viditelnost a lepší osvětlení);

56.  vyzývá členské státy, aby připomínaly poskytovatelům internetových služeb jejich povinnost chránit své internetové zákazníky tím, že budou řešit případy opakovaného zneužívání nebo pronásledování s cílem chránit oběť a informovat pachatele, že nemohou jednat beztrestně, čímž změní pachatelovo chování;

57.  vyzývá členské státy, aby s pomocí odborníků v oblasti IT a příslušných subjektů dohledu, například poštovních policejních útvarů, prováděla větší kontrolu internetových stránek s cílem chránit oběti šikany a sexuálního obtěžování a případně předcházet trestným činům a trestat je;

58.  vyzývá členské státy, aby využívaly prostředky nezbytné k odstranění výrazů, které v jazyce sdělovacích prostředků, v politickém jazyce a ve veřejném diskurzu vybízejí k násilnému chování a znevažují ženy, čímž je připravují o jejich lidskou důstojnost;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly své právní předpisy a definice násilí na základě pohlaví v souladu s definicí násilí páchaného na ženách stanovené v Istanbulské úmluvě s cílem zvýšit účinnost právních předpisů proti sexuálnímu a psychickému obtěžování;

60.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily své mechanismy monitorování řádného provádění právních předpisů EU, které zakazují sexuální obtěžování, a aby zajistily, aby subjekty zabývající se problematikou rovnosti v jednotlivých členských státech měly dostatečné prostředky, které jim umožní bojovat proti diskriminaci;

o
o   o

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
(2) http://fra.europa.eu/en/publication/2014/violence-against-women-eu-wide-survey-main-results-report
(3) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(4) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(5) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(6) https://rm.coe.int/168008482e
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0329.
(8) Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 138.
(9) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.
(10) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.
(11) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 102.
(12) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 2.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0451.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.
(15) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0402.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.
(18) https://www.ipu.org/resources/publications/reports/2016-10/sexism-harassment-and-violence-against-women-parliamentarians
(19) Studie nazvaná „Šikanování a sexuální obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, Tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, březen 2018.
(20) https://www.tuc.org.uk/sites/default/files/SexualHarassmentreport2016.pdf

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění