Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2028(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0228/2018

Předložené texty :

A8-0228/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 27
CRE 10/09/2018 - 27

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0332

Přijaté texty
PDF 175kWORD 55k
Úterý, 11. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Rovnost jazyků v digitálním věku
P8_TA(2018)0332A8-0228/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 o rovnosti jazyků v digitálním věku (2018/2028(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na čl. 21 odst. 1 a článek 22 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu organizace UNESCO z roku 2003 o zachování nemateriálního kulturního dědictví,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru(3),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropské strategii pro mnohojazyčnost (2008/C 320/01)(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES(5),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2008 s názvem „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (COM(2008)0566),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245)(6),

–  s ohledem na Doporučení o podpoře a užívání mnoha jazyků a všeobecném přístupu do kyberprostoru přijaté na 32. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži dne 15. října 2003,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometr č. 386 nazvanou „Evropané a jejich jazyky“, zveřejněnou v červnu 2012,

–  s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně (SN 100/1/02 REV 1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakové řeči pro neslyšící(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2004 o ochraně a podpoře kulturní rozmanitosti: role Evropských regionů a mezinárodních organizací, jako je UNESCO a Rada Evropy(8), a na své usnesení ze dne 4. září 2003 o evropských regionálních a méně používaných jazycích – jazycích menšin v EU – v souvislosti s rozšířením a kulturní rozmanitostí(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 na téma „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU(12),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) a výboru STOA nazvanou „Rovnost jazyků v digitálním věku – směrem k projektu lidské řeči“, která byla zveřejněna v březnu 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0228/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou usnadnit komunikaci pro neslyšící a nedoslýchavé, nevidomé a zrakově znevýhodněné, i pro osoby s dyslexií, a k tomu, že pro účely této zprávy se „jazykovou technologií“ rozumí technologie, která podporuje nejen mluvené jazyky, ale také znakovou řeč, a uznává se, že znaková řeč je důležitým prvkem jazykové rozmanitosti Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že vývoj jazykových technologií pokrývá mnoho výzkumných oblastí a oborů, včetně počítačové lingvistiky, umělé inteligence, výpočetní techniky a lingvistiky (s využitím, které zahrnuje mj. zpracování přirozeného jazyka, textovou analýzu, řečové technologie a dolování dat);

C.  vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního průzkumu Eurobarometr č. 386 nazvané „Evropané a jejich jazyky“ je jen o něco více než polovina Evropanů (54 %) schopna vést konverzaci alespoň v jednom dalším jazyce, čtvrtina (25 %) je schopna hovořit alespoň dvěma dalšími jazyky a jeden z deseti (10 %) alespoň třemi dalšími jazyky;

D.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii existuje 24 úředních jazyků a více než 60 národních a regionálních jazyků, nepočítaje jazyky, kterými hovoří migranti, a že řada členských států má na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením státem uznanou znakovou řeč; vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost představuje jeden z největších přínosů kulturní rozmanitosti v Evropě a je současně jedním z nejvýznamnějších úkolů pro vytvoření skutečně integrované EU;

E.  vzhledem k tomu, že podpora místních komunit, jako jsou původní, venkovské či odlehlejší komunity, v jejich úsilí o překonání zeměpisných, sociálních a ekonomických překážek v přístupu k širokopásmovému internetu je základním předpokladem účinné politiky mnohojazyčnosti EU;

F.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost spadá do řady oblastí politiky EU, včetně kultury, ekonomiky, vzdělání, jednotného digitálního trhu, celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začlenění, konkurenceschopnosti, mládeže, občanské společnosti, mobility, výzkumu a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat větší pozornost odstranění překážek mezikulturního a interlingvistického dialogu s cílem podpořit vzájemné porozumění;

G.  vzhledem k tomu, že Komise uznává, že jednotný digitální trh musí být mnohojazyčný; vzhledem k tomu, že nebyla navržena žádná společná politika EU, která by se zabývala problémem jazykových bariér;

H.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie se používají v případě prakticky všech běžných digitálních produktů a služeb, neboť většina z nich do určité míry používá jazyk (zejména všechny produkty související s internetem jako vyhledávače, sociální sítě či služby elektronického obchodu); vzhledem k tomu, že využívání jazykových technologií má také dopad na odvětví, jež mají zásadní význam z hlediska běžných životních podmínek evropských občanů, jako je vzdělání, kultura a zdravotnictví;

I.  vzhledem k tomu, že přeshraniční elektronický obchod má velmi malý objem, neboť v roce 2015 nakoupilo on-line z jiných zemí EU pouze 16 % evropských občanů; vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou přispět k budoucí evropské přeshraniční komunikaci prostřednictvím různých jazyků, podnítit hospodářský růst a sociální stabilitu a omezit přirozené překážky, a tím respektovat a podporovat soudržnost a konvergenci a posilovat konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

J.  vzhledem k tomu, že technologický rozvoj je čím dál více založen na jazyku a má důsledky pro růst a společnost; vzhledem k tomu, že jsou naléhavě nutné politiky více zohledňující důležitost jazyka a technologický, ale také ryze multidisciplinární výzkum a vzdělávání v digitální komunikaci a jazykových technologiích a v jejich vztazích k růstu a společnosti;

K.  vzhledem k tomu, že splnění barcelonského cíle umožnit občanům komunikovat ve svém mateřském jazyce a ve dvou dalších jazycích by kromě přístupu na jednotný digitální trh lidem přineslo více příležitostí, pokud jde o přístup ke kulturnímu, vzdělávacímu a vědeckému digitálnímu obsahu a občanské zapojení; vzhledem k tomu, že dodatečné prostředky a nástroje, zejména ty, které poskytují jazykové technologie, jsou klíčem ke zvládnutí evropské mnohojazyčnosti a k podpoře mnohojazyčnosti jednotlivých osob;

L.  vzhledem k tomu, že došlo k zásadním průlomům v oblasti umělé inteligence a zrychlil se rozvoj jazykových technologií; vzhledem k tomu, že umělá inteligence zaměřená na zpracování jazyka nabízí nové možnosti digitální komunikace, digitálně posílené komunikace a komunikace využívající technologie a spolupráce ve všech evropských jazycích (a nejen v nich), což umožní mluvčím různých jazyků rovný přístup k informacím a znalostem a zlepší různé funkce sítí IT;

M.  vzhledem k tomu, že společné evropské hodnoty, jako je spolupráce, solidarita, rovnost, uznání a respekt, by měly v praxi přinést všem občanům plný a rovný přístup k digitálním technologiím, což by nejen zlepšilo evropskou soudržnost a životní podmínky, ale také umožnilo fungování mnohojazyčného jednotného digitálního trhu;

N.  vzhledem k tomu, že dostupnost technologických nástrojů, jako jsou videohry nebo vzdělávací aplikace v menšinových a méně používaných jazycích, je klíčová pro rozvoj jazykových dovedností, zejména u dětí;

O.  vzhledem k tomu, že lidé mluvící méně používanými evropskými jazyky by měli mít možnost se vyjadřovat kulturně smysluplným způsobem a vytvářet svůj vlastní kulturní obsah v místních jazycích;

P.  vzhledem k tomu, že vznik metod, jako je hluboké učení, založených na větší výpočetní kapacitě a přístupu k velkému množství údajů, vede k tomu, že jazykové technologie představují skutečné řešení pro překonání jazykových bariér;

Q.  vzhledem k tomu, že jazykové bariéry mají značný dopad na vytváření evropské identity a budoucnost evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že informace o rozhodování na úrovni EU a různých politikách, které EU přijímá, by měly být sdělovány občanům v jejich mateřském jazyce prostřednictvím internetu i jiných nástrojů;

R.  vzhledem k tomu, že jazyk tvoří velmi značnou část neustále se zvětšujícího množství dat velkého objemu;

S.  vzhledem k tomu, že obrovské množství dat je vyjádřeno v lidských jazycích; vzhledem k tomu, že zvládnutí jazykových technologií by mohlo umožnit širokou škálu inovativních produktů a služeb v oblasti IT v průmyslu, v obchodě, ve státní správě, ve výzkumu, ve veřejných službách a v administrativě a snížily by se přirozené překážky a tržní náklady;

Stávající překážky dosažení rovnosti jazyků v Evropě digitálního věku

1.  vyjadřuje politování nad tím, že v Evropě se v současné době v důsledku chybějící adekvátní politiky rozšiřuje po technologické stránce rozdíl mezi jazyky s dostatkem finančních zdrojů a jazyky s omezenějšími zdroji, ať už se jedná o jediný či jeden z více úředních jazyků v EU či o jazyk bez tohoto statusu; dále vyjadřuje politování nad tím, že více než 20 evropským jazykům hrozí nebezpečí vymizení jako digitální jazyk; podotýká, že Evropská unie a její orgány a instituce mají povinnost posilovat, prosazovat a chránit jazykovou rozmanitost v Evropě;

2.  poukazuje na významný dopad, který měly v posledním desetiletí digitální technologie na rozvoj jazyka a který je ještě stále obtížné vyhodnotit; doporučuje, aby političtí činitelé věnovali patřičnou pozornost studiím, které ukazují, že digitální komunikace snižuje gramotnost mladých dospělých, což vytváří mezigenerační bariéry související s gramatikou a schopností číst a psát a vede k všeobecnému ochuzování jazyka; zastává názor, že digitální komunikace by měla sloužit k rozvíjení, obohacování a zdokonalování jazyků a že tyto ambice by se měly odrazit v národních systémech vzdělávání a strategiích posilujících gramotnost;

3.  zdůrazňuje, že evropské jazyky, jež jsou méně používané, jsou výrazně znevýhodněny z důvodu akutního nedostatku nástrojů a zdrojů, který brání činnosti výzkumných pracovníků a omezuje ji, a že přestože mají tito výzkumní pracovníci potřebné technické znalosti, nemohou mít z jazykových technologií plný prospěch;

4.  upozorňuje na prohlubování digitální propasti mezi široce používanými a méně používanými jazyky a na rostoucí digitalizaci evropské společnosti, což vede k nerovnosti v oblasti přístupu k informacím, a to zejména u méně kvalifikovaných lidí, u starších osob, osob s nízkými příjmy a osob ze znevýhodněného prostředí; zdůrazňuje, že zpřístupněním obsahu v různých jazycích by se snížila nerovnost;

5.  konstatuje, že i když má silnou vědeckou základnu v oblasti jazykového inženýrství a technologie, a v době, kdy jazykové technologie pro ni představují obrovskou příležitost jak z hospodářského, tak kulturního hlediska, zůstává Evropa daleko od využití svého potenciálu v důsledku roztříštěnosti trhu, kvůli nedostatečným investicím do znalostí a kultury, nedostatečně koordinovanému výzkumu, nedostatečnému financování a právním překážkám; dále poukazuje na to, že trh je v současnosti ovládán neevropskými aktéry, což nepřináší řešení konkrétních potřeb mnohojazyčné Evropy; zdůrazňuje, že je třeba toto paradigma odstranit a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti jazykových technologií vytvořením projektu, který bude přesně odpovídat potřebám a požadavkům Evropy;

6.  konstatuje, že jazykové technologie jsou nejprve k dispozici v angličtině; je si vědom toho, že velcí globální a evropští výrobci a společnosti často vyvíjejí jazykové technologie také pro velké evropské jazyky s relativně velkými trhy: pro španělštinu, francouzštinu a němčinu (i těmto jazykům již v některých podoblastech chybí zdroje); zdůrazňuje však, že by měla být přijata obecná opatření na úrovni EU (politiky, financování, výzkum a vzdělávání) s cílem zajistit rozvoj jazykových technologií pro úřední jazyky EU, kterými se hovoří v menší míře, a že by měly být zahájeny zvláštní činnosti na úrovni EU (politika, financování, výzkum a vzdělávání), aby se do tohoto rozvoje zapojily regionální a menšinové jazyky a dostalo se jim podpory;

7.  trvá na tom, že je třeba lépe využívat nové technologické přístupy založené na zvýšení výpočetní síly a lepším přístupu k velkému objemu dat, s cílem podporovat rozvoj neuronových sítí hlubokého učení, které činí technologie lidské řeči skutečným řešením problému jazykových bariér; vyzývá proto Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na podporu tohoto technologického rozvoje;

8.  bere na vědomí, že jazyky s menším počtem mluvčích vyžadují dostatečnou podporu od zúčastněných stran, včetně přípravy forem pro diakritická znaménka, výrobců klávesnic a systémů pro správu obsahu, aby bylo možné řádně ukládat, zpracovávat a zobrazovat obsah v těchto jazycích; požaduje, aby Komise posoudila, jak lze podnítit takovouto podporu, a vydala doporučení pro postupy zadávání veřejných zakázek v EU;

9.  vyzývá členské státy, aby podnítily používání více jazyků v digitálních službách, jako jsou mobilní aplikace;

10.  se znepokojením konstatuje, že jednotný digitální trh je i nadále roztříštěn v důsledku několika omezení, včetně jazykových bariér, což brání obchodování on-line, komunikaci prostřednictvím sociálních sítí a jiných komunikačních kanálů a přeshraniční výměně kulturních, kreativních a audiovisuálních obsahů, jakož i širšímu zavádění celoevropských veřejných služeb; zdůrazňuje, že kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost v Evropě by mohly prospěšně využívat přeshraničního přístupu k obsahu, zejména pro vzdělávací účely; žádá Komisi, aby vyvinula silnou a koordinovanou strategii pro mnohojazyčný jednotný digitální trh;

11.  konstatuje, že jazykové technologie v současné době nehrají roli v rámci evropské politické agendy, a to navzdory skutečnosti, že respektování jazykové rozmanitosti je zakotveno ve Smlouvách;

12.  vyzdvihuje důležitou průkopnickou úlohu předchozích výzkumných sítí financovaných EU, jako je FLaReNet, CLARIN, HBP a META-NET (včetně META-SHARE), při vytváření evropské jazykové technologické platformy;

Zlepšení institucionálního rámce pro politiky v oblasti jazykových technologií na úrovni EU

13.  vyzývá Radu, aby předložila návrh doporučení o ochraně a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii, a to i oblasti jazykových technologií;

14.  doporučuje, aby Komise s cílem zvýšit povědomí o jazykových technologiích v Evropě přidala oblast vícejazyčnosti a jazykových technologií do portfolia určitého komisaře; domnívá se, že odpovědný komisař by měl být pověřen podporou jazykové rozmanitosti a rovnosti na úrovni EU, a to vzhledem k významu jazykové rozmanitosti pro budoucnost Evropy;

15.  doporučuje, aby na úrovni EU došlo ke komplexní právní ochraně všech 60 evropských regionálních a menšinových jazyků, uznání kolektivních práv národních a jazykových menšin v digitálním světě a k výuce úředních i neúředních jazyků EU rodilými mluvčími;

16.  vybízí členské státy, které již vypracovaly své vlastní úspěšné politické strategie v oblasti jazykových technologií, aby se podělily o své zkušenosti a osvědčené postupy s cílem pomoci ostatním celostátním, regionálním a místním orgánům při tvorbě jejich vlastních strategií;

17.  vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory a usnadňování jazykové rozmanitosti a mnohojazyčnosti v digitální oblasti rozvíjely komplexní jazykové politiky, přidělovaly na ně zdroje a používaly vhodné nástroje; zdůrazňuje odpovědnost, kterou sdílí EU a členské státy s vysokými školami a dalšími veřejnými institucemi při přispívání k ochraně svých jazyků v digitálním světě a při vytváření databází a překladových technologií pro všechny jazyky EU, včetně jazyků, kterými se hovoří v menší míře; žádá koordinaci mezi výzkumem a průmyslem se společným cílem zvýšit digitální možnosti jazykového překladu a s otevřeným přístupem k údajům potřebným pro technologický pokrok;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely strategie a přijímaly politická opatření, jež umožní mnohojazyčnost na digitálním trhu; v této souvislosti žádá, aby Komise a členské státy stanovily minimální jazykové zdroje, jako například datové soubory, lexikony, záznamy projevu, překladové paměti, korpusy opatřené poznámkami a encyklopedické obsahy, které by měly mít všechny evropské jazyky, aby se zabránilo digitálnímu zániku;

19.  doporučuje, aby Komise zvážila možnost vytvoření centra jazykové rozmanitosti, jehož úkolem by bylo zlepšit informovanost o významu méně používaných, regionálních a menšinových jazyků, a to i v oblasti jazykových technologií;

20.  žádá Komisi, aby přezkoumala svou rámcovou strategií pro mnohojazyčnost a navrhla akční plán, který jasným způsobem objasní, jak by se měla podporovat jazyková rozmanitost a jak by se měly překonávat jazykové bariéry v digitální oblasti;

21.  vyzývá Komisi, aby v otázce jazykových technologií upřednostňovala členské státy, které jsou malé rozlohou a mají svůj vlastní jazyk, a zohlednila tak složitou situaci těchto zemí, pokud jde o výzvy související s jejich jazykem;

22.  zdůrazňuje, že rozvoj jazykových technologií usnadní opatřování videoher a počítačových aplikací titulky, jejich dabování a překlad v menšinových a méně používaných jazycích;

23.  zdůrazňuje, že je třeba snížit technologické rozdíly mezi jazyky posílením předávání znalostí a technologií;

24.  naléhavě žádá členské státy, aby navrhly účinné způsoby, jak upevnit postavení svých národních jazyků;

Doporučení pro politiky EU v oblasti výzkumu

25.  vyzývá Komisi, aby zavedla program rozsáhlého a dlouhodobého financování výzkumu, vývoje a inovací v oblasti jazykových technologií na evropské, národní a regionální úrovni, konkrétně přizpůsobený potřebám a požadavkům Evropy; zdůrazňuje, že program by se měl snažit napomoci hlubokému porozumění přirozenému jazyku a zvýšit efektivitu sdílením znalostí, infrastruktury a zdrojů s cílem vytvořit inovativní technologie a služby, dospět k dalším zásadním vědeckým objevům v této oblasti a přispět ke snížení technologických rozdílů mezi evropskými jazyky; zdůrazňuje, že v této souvislosti je zapotřebí účasti výzkumných středisek, akademické obce, podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, a dalších relevantních stran; zdůrazňuje, že tento projekt by měl být otevřený, založený na cloudových technologiích, interoperabilní a měl by poskytovat snadno rozšiřitelné a vysoce výkonné základní nástroje pro několik aplikací jazykových technologií;

26.  je přesvědčen, že by se integrujícím subjektům v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU mělo dostat ekonomických pobídek k urychlení poskytování služeb založených na cloudových technologiích, aby byla umožněna hladká integrace technologií lidské řeči do jejich aplikací v oblasti elektronického obchodu, zejména aby bylo zajištěno, aby malé a střední podniky mohly využívat výhod automatického překladu;

27.  zdůrazňuje, že Evropa musí zajistit své vedoucí postavení, co se týče umělé inteligence v jazykové oblasti; připomíná, že podniky z EU jsou schopny nejlépe přinášet řešení uzpůsobená našim specifickým kulturním, společenským i ekonomickým potřebám;

28.  domnívá se, že specifické programy v rámci stávajících systémů financování, jako je Horizont 2020, jakož i následné programy, by měly podpořit dlouhodobé financování základního výzkumu i přenos znalostí a technologií mezi zeměmi a regiony;

29.  doporučuje vytvořit evropskou jazykovou technologickou platformu se zástupci všech evropských jazyků, která umožní sdílení zdrojů v oblasti jazykových technologií, služeb a balíčků otevřeného zdrojového kódu, zejména mezi univerzitami a výzkumnými středisky, a zároveň zajistit, aby jakýkoli režim financování mohl pracovat s komunitami s otevřeným zdrojovým kódem a současně pro ně byl přístupný;

30.  doporučuje vytvoření nebo rozšíření projektů, jako je např. projekt digitální jazykové rozmanitosti, které provádějí výzkum digitálních potřeb všech evropských jazyků, ať už se jedná o jazyky s velmi malým či velmi vysokým počtem mluvčích, s cílem řešit otázku digitální propasti a pomoci připravit tyto jazyky na udržitelnou digitální budoucnost;

31.  doporučuje, aby byla provedena aktualizace svazků ediční řady Bílé knihy META-NET z roku 2012 ve formě celoevropského průzkumu stavu jazykových technologií, zdrojů pro všechny evropské jazyky, informací o jazykových bariérách a politikách v této oblasti, s cílem umožnit politiky jazykových technologií hodnotit a rozvíjet;

32.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu financování technologií lidské řeči a využila přitom zkušeností s prováděním sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy; mimoto se domnívá, že by Komise měla klást důraz na výzkum v oblastech potřebných k zajištění hlubokého porozumění jazyku, jako je počítačová lingvistika, lingvistika, umělá inteligence, jazykové technologie, informatika a kognitivní vědy;

33.  poukazuje na to, že jazyk může být překážkou pro předávání vědeckých poznatků; konstatuje, že většina vědeckých periodik s vysokou citovaností publikuje články v angličtině, což vede k zásadnímu posunu ve vytváření a šíření vědeckých poznatků; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto podmínky vytváření znalostí promítly do evropských politik a programů v oblasti výzkumu a inovací; naléhavě vyzývá Komisi, aby hledala řešení, která zajistí, aby byly vědecké poznatky k dispozici i v jiných jazycích než v angličtině, a která podpoří rozvoj umělé inteligence pro potřeby přirozeného jazyka;

Politiky v oblasti vzdělávání s cílem zlepšit budoucnost jazykových technologií v Evropě

34.  domnívá se, že vzhledem k současné situaci, kdy trh s jazykovými technologiemi ovládají neevropští aktéři, by se evropská politika v oblasti vzdělávání měla zaměřit na udržení talentů v Evropě, na analýzu současných vzdělávacích potřeb v oblasti jazykových technologií (včetně všech příslušných oblastí a disciplín), na jejímž základě by došlo k vypracování pokynů pro společná strukturální opatření na evropské úrovni, a na zvýšení informovanosti mezi žáky škol a studenty ohledně profesních příležitostí v odvětví jazykových technologií, a to i v odvětví umělé inteligence zaměřené na zpracování jazyka;

35.  domnívá se, že je nutné vypracovat digitální výukové materiály i v menšinových a regionálních jazycích, což je důležité proto, aby nedocházelo k diskriminaci a aby byla zajištěna rovnost jazyků a rovné zacházení s nimi;

36.  uvědomuje si, že je nutné podporovat stále větší zapojení žen do evropského bádání zabývajícího se jazykovými technologiemi, což je rozhodující faktor z hlediska rozšíření výzkumu a inovací;

37.  navrhuje, aby Komise a členské státy prosazovaly využívání jazykových technologií v rámci kulturních a vzdělávacích výměn mezi evropskými občany, jako je program Erasmus +, s cílem omezit překážky, které může představovat jazyková rozmanitost pro mezikulturní dialog a vzájemné porozumění, zejména v tištěném a audiovizuálním projevu, přičemž příkladem takového využívání technologií může být on-line jazyková podpora Erasmus+;

38.  doporučuje, aby členské státy vytvořily programy v oblasti digitální gramotnosti také v evropských menšinových a regionálních jazycích a zavedly odbornou přípravu týkající se jazykových technologií a nástrojů ve vzdělávacích programech svých škol, univerzit a vyšších odborných škol; dále zdůrazňuje skutečnost, že významným faktorem a absolutně nezbytným předpokladem pro dosažení pokroku v digitálním začlenění komunit je gramotnost;

39.  zdůrazňuje, že členské státy by měly poskytovat nezbytnou podporu vzdělávacím institucím, která je potřebná ke zlepšení digitalizace jazyků v EU;

Jazykové technologie: přínos pro soukromé společnosti i veřejné orgány

40.  zdůrazňuje, že je nutné podněcovat rozvoj investičních nástrojů a programů pro urychlení rozvoje, jejichž cílem je zvýšit využívání jazykových technologií v kulturním a tvůrčím odvětví, se zvláštním zaměřením na komunity s nižšími zdroji a na podporu rozvoje kapacit jazykových technologií v oblastech, kde je toto odvětví méně zastoupeno;

41.  naléhavě žádá, aby byly vypracovány činnosti a vhodné financování s cílem umožnit evropským malým a středním podnikům i začínajícím podnikům snadný přístup k jazykovým technologiím a jejich využívání, aby se mohly tyto podniky rozvíjet on-line tím, že budou mít přístup na nové trhy a k příležitostem rozvíjet se, a tím dostane jejich úroveň inovací a vytváření pracovních míst silný impuls;

42.  vyzývá orgány EU, aby zvyšovaly informovanost o přínosech toho, budou-li mít podniky, veřejné orgány i občané k dispozici on-line služby, obsahy a produkty ve více jazycích, včetně méně používaných, regionálních a menšinových jazyků, s cílem překonat jazykové bariéry a napomoci zachovat kulturní dědictví jazykových komunit;

43.  podporuje rozvoj vícejazyčných veřejných služeb v rámci evropských, národních a v případě potřeby i regionálních a místních správních orgánů s použitím inovativních, inkluzivních a uživatelsky vstřícných jazykových technologií, což sníží nerovnosti mezi jazyky a jazykovými komunitami, podpoří rovný přístup ke službám, podnítí mobilitu podniků, občanů a pracovníků v Evropě a zajistí dosažení mnohojazyčného digitálního jednotného trhu;

44.  vyzývá orgány na všech úrovních, aby zlepšily přístup k on-line službám a informacím v různých jazycích, zejména pokud jde o služby v příhraničních regionech a záležitosti spojené s kulturou, a aby využívaly již existujících jazykových technologií, včetně strojového překladu, rozpoznávání řeči a technologie převodu textu do mluvené podoby i inteligentních jazykových systémů, jako jsou systémy provádějící vícejazyčné vyhledávání informací, shrnutí / konspekt a porozumění mluvené řeči, s cílem zlepšit dostupnost těchto služeb;

45.  zdůrazňuje význam technik vytěžování textů a dat pro vývoj jazykových technologií; zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci mezi daným odvětvím a vlastníky údajů; zdůrazňuje potřebu přizpůsobit regulační rámec a zajistit otevřenější a interoperabilnější využívání a sběr jazykových zdrojů; podotýká, že citlivé informace by neměly být předávány komerčním společnostem a ukládány do jejich volně přístupného softwaru, neboť je nejasné, jak by mohly použít získané informace, například v případě údajů o zdravotním stavu;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.
(2) Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 1.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965.
(6) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 58.
(7) Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236.
(8) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 322.
(9) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 374.
(10) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 59.
(11) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2018)0032.

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění