Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/0280(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0245/2018

Předložené texty :

A8-0245/2018

Rozpravy :

PV 11/09/2018 - 12
CRE 11/09/2018 - 12
PV 26/03/2019 - 2
CRE 26/03/2019 - 2

Hlasování :

PV 05/07/2018 - 6.4
CRE 05/07/2018 - 6.4
PV 12/09/2018 - 6.4
CRE 12/09/2018 - 6.4
Vysvětlení hlasování
PV 26/03/2019 - 7.11
CRE 26/03/2019 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0337
P8_TA(2019)0231

Přijaté texty
PDF 330kWORD 113k
Středa, 12. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I
P8_TA(2018)0337A8-0245/2018

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. září 2018 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM(2016)0593 – C8-0383/2016 – 2016/0280(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Směrnice, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zajišťují vysokou úroveň ochrany nositelů práv a vytvářejí rámec, v němž může probíhat využívání děl a jiných předmětů ochrany. Tento harmonizovaný právní rámec přispívá k dobrému fungování vnitřního trhu; stimuluje inovace, tvořivost, investice a produkci nového obsahu, a to i v digitálním prostředí. Ochrana poskytovaná tímto právním rámcem rovněž přispívá k dosažení cíle Unie, kterým je respektování a podpora kulturní rozmanitosti, a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Ustanovení čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Unie ve své činnosti přihlížela ke kulturním hlediskům.
(2)  Směrnice, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, přispívají k fungování vnitřního trhu, zajišťují vysokou úroveň ochrany nositelů práv, ulehčují uspořádání práv a vytvářejí rámec, v němž může probíhat využívání děl a jiných předmětů ochrany. Tento harmonizovaný právní rámec přispívá k dobrému fungování skutečně integrovaného vnitřního trhu; stimuluje inovace, tvořivost, investice a produkci nového obsahu, a to i v digitálním prostředí, s cílem zamezit fragmentaci vnitřního trhu. Ochrana poskytovaná tímto právním rámcem rovněž přispívá k dosažení cíle Unie, kterým je respektování a podpora kulturní rozmanitosti, a zároveň zdůrazňuje společné evropské kulturní dědictví. Ustanovení čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Unie ve své činnosti přihlížela ke kulturním hlediskům.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Rychlý vývoj technologií i nadále mění způsob, jakým jsou vytvářena, produkována, distribuována a využívána díla a jiné předměty ochrany. Průběžně se objevují nové obchodní modely a noví aktéři. Cíle a zásady stanovené rámcem Unie v oblasti autorského práva jsou i nadále platné. Stále však přetrvává právní nejistota nositelů práv i uživatelů, pokud jde o některá užití děl a jiných předmětů ochrany v digitálním prostředí, včetně užití přeshraničních. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“26, je třeba stávající rámec Unie v oblasti autorského práva v některých oblastech upravit a doplnit. Tato směrnice stanoví pravidla umožňující přizpůsobit některé výjimky a omezení digitálnímu a přeshraničnímu prostředí, a rovněž opatření, která mají usnadnit některé postupy udělování licencí týkající se šíření komerčně nedostupných děl a online dostupnosti audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání s cílem zajistit širší přístup k obsahu. Aby bylo možné dosáhnout řádně fungujícího tržního prostředí pro autorské právo, měla by existovat rovněž pravidla upravující práva k publikacím, používání děl a jiných předmětů ochrany poskytovateli online služeb, kteří ukládají obsah nahrávaný uživateli a umožňují k němu přístup, a transparentnost smluv autorů a výkonných umělců.
(3)  Rychlý vývoj technologií i nadále mění způsob, jakým jsou vytvářena, produkována, distribuována a využívána díla a jiné předměty ochrany, a příslušné právní předpisy musejí být dobře připraveny na budoucnost, aby neomezovaly technologický rozvoj. Průběžně se objevují nové obchodní modely a noví aktéři. Cíle a zásady stanovené rámcem Unie v oblasti autorského práva jsou i nadále platné. Stále však přetrvává právní nejistota nositelů práv i uživatelů, pokud jde o některá užití děl a jiných předmětů ochrany v digitálním prostředí, včetně užití přeshraničních. Jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“26, je třeba stávající rámec Unie v oblasti autorského práva v některých oblastech upravit a doplnit. Tato směrnice stanoví pravidla umožňující přizpůsobit některé výjimky a omezení digitálnímu a přeshraničnímu prostředí, a rovněž opatření, která mají usnadnit některé postupy udělování licencí týkající se šíření komerčně nedostupných děl a online dostupnosti audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání s cílem zajistit širší přístup k obsahu. Aby bylo možné dosáhnout řádně fungujícího a spravedlivého tržního prostředí pro autorské právo, měla by existovat rovněž pravidla pro výkon a vymáhání práv upravující používání děl a jiných předmětů ochrany a týkající se poskytovatelů online služeb a transparentnosti smluv autorů a výkonných umělců a účetnictví vyplývajícího z využívání chráněných děl podle těchto smluv.
__________________
__________________
26 COM(2015) 626 final.
26 COM(2015)0626.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Tato směrnice vychází z pravidel stanovených ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES27, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES28, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES29, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES30, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU31 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU32, a doplňuje je.
(4)  Tato směrnice vychází z pravidel stanovených ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES27, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES27a, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES28, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES29, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES30, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU31 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU32, a doplňuje je.
_________________
_________________
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20–28).
27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).
27a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10–19).
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).
29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28–35).
29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16–22).
30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 111, 5.5.2009, s. 16).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5–12).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72–98).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72).
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  V oblasti výzkumu, vzdělávání a zachování kulturního dědictví umožňují digitální technologie nové typy užití, které nejsou jednoznačně upraveny stávajícími pravidly Unie o výjimkách a omezeních. Volitelná povaha výjimek a omezení stanovených ve směrnicích 2001/29/ES, 96/9/ES a 2009/24/ES v těchto oblastech může mít navíc negativní dopad na fungování vnitřního trhu. To má zvláštní význam v případě přeshraničních užití, která v digitálním prostředí nabývají stále více na důležitosti. Proto by měly být stávající výjimky a omezení v právních předpisech Unie, které mají význam pro vědecký výzkum, výuku a zachování kulturního dědictví, ve světle těchto nových způsobů užití přehodnoceny. Je třeba zavést povinné výjimky nebo omezení pro využívání technologií vytěžování textů a dat v oblasti vědeckého výzkumu, pro ilustrační účel při vyučování v digitálním prostředí a pro zachování kulturního dědictví. Na užití, na která se výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí nevztahují, by se měly i nadále vztahovat výjimky a omezení stanovené v právních předpisech Unie. Směrnice 96/9/ES a 2001/29/ES by měly být přizpůsobeny.
(5)  V oblasti výzkumu, inovace, vzdělávání a zachování kulturního dědictví umožňují digitální technologie nové typy užití, které nejsou jednoznačně upraveny stávajícími pravidly Unie o výjimkách a omezeních. Volitelná povaha výjimek a omezení stanovených ve směrnicích 2001/29/ES, 96/9/ES a 2009/24/ES v těchto oblastech může mít navíc negativní dopad na fungování vnitřního trhu. To má zvláštní význam v případě přeshraničních užití, která v digitálním prostředí nabývají stále více na důležitosti. Proto by měly být stávající výjimky a omezení v právních předpisech Unie, které mají význam pro inovace, vědecký výzkum, výuku a zachování kulturního dědictví, ve světle těchto nových způsobů užití přehodnoceny. Je třeba zavést povinné výjimky nebo omezení pro využívání technologií vytěžování textů a dat v oblasti inovace a vědeckého výzkumu, pro ilustrační účel při vyučování v digitálním prostředí a pro zachování kulturního dědictví. Na užití, na která se výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí nevztahují, by se měly i nadále vztahovat výjimky a omezení stanovené v právních předpisech Unie. Proto dobře fungující výjimky, které jsou v těchto oblastech již stanoveny, by tudíž mohly být členským státům i nadále k dispozici, pokud neomezují oblast působnosti výjimek či omezení stanovených touto směrnicí. Směrnice 96/9/ES a 2001/29/ES by měly být přizpůsobeny.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Výjimky a omezení stanovené touto směrnicí usilují o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi právy a zájmy autorů a dalších nositelů práv na jedné straně a uživatelů na straně druhé. Lze je uplatnit pouze v některých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s běžným způsobem využívání děl nebo jiných předmětů ochrany a jimiž nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositelů práv.
(6)  (netýká se českého znění)
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Nové technologie umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Tyto technologie umožňují výzkumným pracovníkům zpracovávat velké množství informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů. Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však výzkumné organizace, jako jsou univerzity a výzkumné ústavy, potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět. V některých případech může vytěžování textů a dat zahrnovat úkony chráněné autorským právem a/nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany a/nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, by bylo od nositelů práv vyžadováno k provádění těchto úkonů povolení. Vytěžování textů a dat lze provádět rovněž ve vztahu k pouhým skutečnostem nebo údajům, které nejsou chráněny autorským právem, a v takových případech by žádné povolení vyžadováno nebylo.
(8)  Nové technologie umožňují provádět automatizovanou výpočetní analýzu informací v digitální podobě, například textu, zvuků, obrazů nebo dat, obecně nazývanou vytěžování textů a dat. Technologie vytěžování textů umožňuje čtení a analýzu velkého množství digitálně uchovávaných informací za účelem získávání nových poznatků a objevování nových trendů. Ačkoliv technologie vytěžování textů a dat jsou rozšířeny v celé digitální ekonomice, je všeobecně uznáváno, že vytěžování textů a dat může mít přínos zejména pro výzkumnou obec, a tím podpořit inovace. V Evropské unii se však výzkumné organizace, jako jsou univerzity a výzkumné ústavy, potýkají s právní nejistotou, pokud jde o rozsah, v němž mohou vytěžování textů a dat z obsahu provádět. V některých případech může vytěžování textů a dat zahrnovat úkony chráněné autorským právem a/nebo zvláštním právem na ochranu databází, zejména rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany a/nebo vytěžování obsahu databáze. V případech, na které se nevztahuje výjimka nebo omezení, by bylo od nositelů práv vyžadováno k provádění těchto úkonů povolení. Vytěžování textů a dat lze provádět rovněž ve vztahu k pouhým skutečnostem nebo údajům, které nejsou chráněny autorským právem, a v takových případech by žádné povolení vyžadováno nebylo.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Aby k vytěžení textů a dat mohlo dojít, je v mnoha případech nejprve zapotřebí mít přístup k informacím a poté takové informace rozmnožit. Obecně může zpracování prostřednictvím vytěžování textů a dat probíhat teprve poté, co jsou informace normalizovány. Jakmile existuje zákonný přístup k informacím, platí, že daná informace je normalizovaná, aby informace, které jsou chráněny autorským právem, mohly být předmětem využívání, neboť to vede k rozmnožování změnou formátu informací samotných nebo vytěžováním databáze do takového formátu, v jaké může být předmětem vytěžování textů a dat. Proto se procesy souvisejícími s autorským právem při používání technologií na vytěžování textů a dat nerozumí proces vytěžování textů a dat samotný, sestávající ze čtení a analýzy digitálně uchovávaných normalizovaných informací, ale rozumí se jím proces přístupu a proces, kterým je informace normalizována s cílem umožnit provádění její automatizované výpočetní analýzy, pokud tento proces zahrnuje vytěžování z databáze nebo rozmnoženiny. Výjimky pro účely vytěžování textů a dat stanovené v této směrnici by měly být chápány jako odkazy na takové procesy související s autorským právem, které jsou nezbytné k umožnění vytěžování textů a dat. V případech, kdy se právní předpisy o autorském právu nepoužijí na vytěžování textů a dat, by tato směrnice neměla být dotčena.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Tuto právní nejistotu je třeba řešit stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování a rovněž z práva zakázat vytěžování databáze. Touto novou výjimkou by neměla být dotčena stávající povinná výjimka pro dočasné úkony rozmnožení, stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29, která by se měla i nadále vztahovat na techniky vytěžování textů a dat, jež nezahrnují pořizování kopií nad rámec této výjimky. Výzkumné organizace by měly tuto výjimku využívat rovněž v případě, kdy se zapojí do partnerství veřejného a soukromého sektoru.
(10)  Tuto právní nejistotu je třeba řešit stanovením povinné výjimky pro výzkumné organizace z práva na rozmnožování a rovněž z práva zakázat vytěžování databáze. Touto novou výjimkou by neměla být dotčena stávající povinná výjimka pro dočasné úkony rozmnožení, stanovené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/29/ES, která by se měla i nadále vztahovat na techniky vytěžování textů a dat, jež nezahrnují pořizování kopií nad rámec této výjimky. Na vzdělávací zařízení a instituce kulturního dědictví, které provádějí vědecký výzkum, by se měla vztahovat výjimka z vytěžování textů a dat, pokud výsledky výzkumu nepřinesou prospěch podniku, který má rozhodující vliv zejména na tyto organizace. V případě, že výzkum probíhá v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, měl by mít podnik účastnící se partnerství veřejného a soukromého sektoru rovněž zákonný přístup k dílům a jiným předmětům ochrany. Reprodukce a extrakce pro účely vytěžování textů a dat by měly být skladovány bezpečným způsobem a způsobem, který zajistí, že kopie jsou používány pouze pro účely vědeckého výzkumu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Pro podporu inovací i v soukromém sektoru by členské státy měly mít možnost stanovit výjimku, která bude kromě povinné výjimky platit za podmínky, že užívání děl a jiných předmětů ochrany, na které se zde odkazuje, nebylo jejich nositeli výslovně vyhrazeno, a to i pomocí strojově čitelných prostředků.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Zatímco dálkové vzdělávání a přeshraniční vzdělávací programy jsou většinou vyvíjeny na vysokoškolské úrovni, digitální nástroje a zdroje jsou stále častěji využívány na všech úrovních vzdělávání, zejména s cílem zlepšit a obohatit studijní zkušenosti. Výjimka nebo omezení stanovené touto směrnicí by proto mělo být přínosem pro všechna vzdělávací zařízení základního, středního, odborného i vysokého školství v rozsahu, v jakém poskytují svou vzdělávací činnost za nekomerčním účelem. Organizační struktura a způsoby financování vzdělávacího zařízení nejsou rozhodujícími faktory pro určení nekomerční povahy dané činnosti.
(15)  Zatímco dálkové vzdělávání a přeshraniční vzdělávací programy jsou většinou vyvíjeny na vysokoškolské úrovni, digitální nástroje a zdroje jsou stále častěji využívány na všech úrovních vzdělávání, zejména s cílem zlepšit a obohatit studijní zkušenosti. Výjimka nebo omezení stanovené touto směrnicí by proto mělo být přínosem pro všechna vzdělávací zařízení základního, středního, odborného i vysokého školství v rozsahu, v jakém poskytují svou vzdělávací činnost za nekomerčním účelem. Organizační struktura a způsoby financování vzdělávacího zařízení nejsou rozhodujícími faktory pro určení nekomerční povahy dané činnosti. Pokud instituce kulturního dědictví vykonávají vzdělávací cíl a podílejí se na činnosti v oblasti výuky, mělo by být možné, aby členské státy považovaly tyto instituce za vzdělávací zařízení v rámci této výjimky, pokud jde o jejich vzdělávací činnosti.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat na digitální užití děl a jiných předmětů ochrany, jako je užití částí nebo úryvků děl k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky, včetně souvisejících vzdělávacích činností. Užití děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci této výjimky nebo omezení by mělo probíhat pouze v souvislosti s výukovými a vzdělávacími činnostmi prováděnými pod záštitou vzdělávacích zařízení, a to i v průběhu zkoušek, a být omezeno na to, co je pro účely takovýchto činností nezbytné. Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat jak na užití prostřednictvím digitálních prostředků ve třídě, tak na online užití přes zabezpečenou elektronickou síť vzdělávacího zařízení, k níž by měl být chráněný přístup, zejména pomocí postupů ověřování. Výjimka nebo omezení by měla být chápána tak, že zahrnuje zvláštní potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v souvislosti s ilustračním účelem při vyučování.
(16)  Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat na digitální užití děl a jiných předmětů ochrany, jako je užití částí nebo úryvků děl k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky, včetně souvisejících vzdělávacích činností. Výjimka nebo omezení použití by měly být uděleny, pokud práce nebo jiné použité předměty ochrany označují zdroj, včetně jména autorů, pokud se ukáže, že není z praktických důvodů možné. Užití děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci této výjimky nebo omezení by mělo probíhat pouze v souvislosti s výukovými a vzdělávacími činnostmi prováděnými pod záštitou vzdělávacích zařízení, a to i v průběhu zkoušek, a být omezeno na to, co je pro účely takovýchto činností nezbytné. Výjimka nebo omezení by se měla vztahovat jak na užití prostřednictvím digitálních prostředků, kdy se výuka poskytuje fyzicky včetně případů, kdy je prováděna mimo prostory vzdělávacího zařízení, např. v knihovnách nebo institucích kulturního dědictví, pokud jde o jejich využívání odpovědného vzdělávacího zařízení, jestliže je výuková činnost prováděna fyzicky, i když probíhá mimo prostory vzdělávacího zařízení, tak na online užití přes zabezpečené elektronické prostředí vzdělávacího zařízení, k níž by měl být chráněný přístup, zejména pomocí postupů ověřování. Výjimka nebo omezení by měla být chápána tak, že zahrnuje zvláštní potřeby v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením v souvislosti s ilustračním účelem při vyučování.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Zabezpečené elektronické prostředí by se mělo chápat jako digitální výuka a učební prostředí, a přístup k nim je omezen vhodným postupem autentizace pedagogickým zaměstnancům a žákům nebo studentům zařazeným do studijního programu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  V řadě členských států jsou zavedena různá opatření založená na provádění výjimky stanovené ve směrnici 2001/29/ES nebo na licenčních dohodách upravujících další užití s cílem usnadnit užití děl a jiných předmětů ochrany ke vzdělávacím účelům. Tato opatření byla zpravidla vyvinuta s přihlédnutím k potřebám vzdělávacích zařízení a k různým úrovním vzdělávání. Ačkoli je nezbytné harmonizovat rozsah nové povinné výjimky nebo omezení ve vztahu k digitálním užitím a přeshraničním výukovým činnostem, mohou se způsoby provádění v jednotlivých členských státech lišit, pokud nebudou účinné uplatňování výjimky či omezení nebo přeshraniční užití omezovat. To by mělo umožnit členským státům, aby vycházely ze stávajících opatření dohodnutých na vnitrostátní úrovni. Členské státy by mohly zejména rozhodnout, že uplatnění výjimky nebo omezení zcela nebo částečně podmíní dostupností příslušných licencí, které by se vztahovaly minimálně na stejná užití jako ta, jež jsou povolena v rámci výjimky. Tento mechanismus by například umožnil upřednostňovat licence na materiály, které jsou primárně určeny pro vzdělávací trh. Aby se předešlo tomu, že tento mechanismus bude pro vzdělávací zařízení znamenat právní nejistotu či administrativní zátěž, měly by členské státy, které tento přístup zvolí, přijmout konkrétní opatření, která zajistí, aby režimy udělování licencí umožňujících digitální užití děl nebo jiných předmětů ochrany pro ilustrační účel při vyučování byly snadno dostupné a aby vzdělávací zařízení byly o existenci těchto režimů udělování licencí informovány.
(17)  V řadě členských států jsou zavedena různá opatření založená na provádění výjimky stanovené ve směrnici 2001/29/ES nebo na licenčních dohodách upravujících další užití s cílem usnadnit užití děl a jiných předmětů ochrany ke vzdělávacím účelům. Tato opatření byla zpravidla vyvinuta s přihlédnutím k potřebám vzdělávacích zařízení a k různým úrovním vzdělávání. Ačkoli je nezbytné harmonizovat rozsah nové povinné výjimky nebo omezení ve vztahu k digitálním užitím a přeshraničním výukovým činnostem, mohou se způsoby provádění v jednotlivých členských státech lišit, pokud nebudou účinné uplatňování výjimky či omezení nebo přeshraniční užití omezovat. To by mělo umožnit členským státům, aby vycházely ze stávajících opatření dohodnutých na vnitrostátní úrovni. Členské státy by mohly zejména rozhodnout, že uplatnění výjimky nebo omezení zcela nebo částečně podmíní dostupností příslušných licencí. Tyto licence mohou mít podobu kolektivních licenčních dohod, rozšířených kolektivních licenčních dohod a licencí, které jsou sjednávány společně, jako jsou „plošné licence“, aby se zabránilo tomu, že vzdělávací zařízení musejí individuálně vyjednávat s nositeli práv. Tyto licence by měly být cenově dostupné a měly by se vztahovat přinejmenším na ta stejná použití jako ta, které jsou povoleny na základě výjimky. Tento mechanismus by například umožnil upřednostňovat licence na materiály, které jsou primárně určeny pro vzdělávací trh, nebo pro výuku ve vzdělávacích zařízeních nebo z notových zápisů. Aby se předešlo tomu, že tento mechanismus bude pro vzdělávací zařízení znamenat právní nejistotu či administrativní zátěž, měly by členské státy, které tento přístup zvolí, přijmout konkrétní opatření, která zajistí, aby takové režimy udělování licencí umožňujících digitální užití děl nebo jiných předmětů ochrany pro ilustrační účel při vyučování byly snadno dostupné a aby vzdělávací zařízení byly o existenci těchto režimů udělování licencí informovány. Členské státy by měly mít možnost zavést systémy zajišťující spravedlivou odměnu pro držitele práv za použití těchto výjimek nebo omezení. Členské státy by měly být podněcovány k používání systémů, které nevytvářejí administrativní zátěž, například systémy, které poskytují jednorázové platby.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Aby byla zajištěna právní jistota v členských státech, které se rozhodnou uplatňování výjimky podmínit dostupností příslušných licencí, je třeba upřesnit, za jakých podmínek může vzdělávací zařízení použít chráněná díla nebo jiné předměty ochrany v rámci této výjimky a kdy by naopak mělo uplatnit licence.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  K úkonu uchování může být zapotřebí rozmnožení díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce kulturního dědictví, a v důsledku toho i povolení příslušných nositelů práv. Instituce kulturního dědictví se podílejí na uchovávání svých sbírek pro budoucí generace. Digitální technologie nabízejí nové způsoby, jak zachovat dědictví obsažené v těchto sbírkách, ale přinášejí i nové výzvy. S ohledem na tyto nové výzvy je třeba přizpůsobit stávající právní rámec stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování, která tyto úkony uchování umožní.
(18)  K úkonu uchování díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce správy kulturního dědictví může být zapotřebí rozmnožení díla nebo jiného předmětu ochrany ve sbírce instituce kulturního dědictví, a v důsledku toho i povolení příslušných nositelů práv. Instituce kulturního dědictví se podílejí na uchovávání svých sbírek pro budoucí generace. Digitální technologie nabízejí nové způsoby, jak zachovat dědictví obsažené v těchto sbírkách, ale přinášejí i nové výzvy. S ohledem na tyto nové výzvy je třeba přizpůsobit stávající právní rámec stanovením povinné výjimky z práva na rozmnožování, která tyto úkony uchování prostřednictvím těchto orgánů umožní.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Rozdílné přístupy členských států k úkonům uchování prováděným institucemi kulturního dědictví brání v přeshraniční spolupráci a ve sdílení prostředků umožňujících uchování institucemi kulturního dědictví na vnitřním trhu, což vede k neefektivnímu využívání zdrojů.
(19)  Rozdílné přístupy členských států k úkonům reprodukce pro uchování prováděným institucemi kulturního dědictví brání v přeshraniční spolupráci a ve sdílení prostředků a zřízení sítí přeshraničního uchovávání v organizacích vnitřních trhů, které jsou zapojeny do uchování, umožňující uchování institucemi kulturního dědictví na vnitřním trhu, což vede k neefektivnímu využívání zdrojů. To může mít negativní dopad na zachování kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Členské státy by proto měly mít povinnost stanovit výjimku umožňující institucím kulturního dědictví rozmnožovat díla a jiné předměty ochrany, jež se trvale nacházejí v jejich sbírkách, pro účely uchování, například s cílem řešit technologické zastarávání nebo degradaci původních nosičů. Tato výjimka by měla umožňovat zhotovení kopií pomocí vhodného nástroje, prostředku nebo technologie uchovávání v požadovaném množství a kdykoli v průběhu životnosti díla nebo jiného předmětu ochrany, avšak pouze v rozsahu nezbytném pro vytvoření kopie za účelem uchování.
(20)  Členské státy by proto měly mít povinnost stanovit výjimku umožňující institucím kulturního dědictví rozmnožovat díla a jiné předměty ochrany, jež se trvale nacházejí v jejich sbírkách, pro účely uchování, například s cílem řešit technologické zastarávání nebo degradaci původních nosičů nebo pojistit díla. Tato výjimka by měla umožňovat zhotovení kopií pomocí vhodného nástroje, prostředku nebo technologie, v nějakém formátu nebo médiu, uchovávání v požadovaném množství a kdykoli v průběhu životnosti díla nebo jiného předmětu ochrany a pouze v rozsahu nezbytném pro vytvoření kopie za účelem uchování. Archivy výzkumných organizací nebo veřejnoprávních vysílacích organizací by měly být považovány za instituce kulturního dědictví, a proto by měly být příjemci této výjimky. Pro účely této výjimky by členské státy měly mít možnost ponechat v platnosti ustanovení pro veřejně přístupné galerie jako muzea.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že díla a jiné předměty ochrany se trvale nacházejí ve sbírce instituce kulturního dědictví, pokud tato instituce kulturního dědictví vlastní jejich kopie nebo je v trvalém držení, například v důsledku převodu vlastnictví nebo licenčních dohod.
(21)  Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že díla a jiné předměty ochrany se trvale nacházejí ve sbírce instituce kulturního dědictví, pokud tato instituce kulturního dědictví vlastní jejich kopie těchto děl nebo jiné předměty ochrany nebo je mají v trvalém držení tyto organizace, například v důsledku převodu vlastnictví nebo licenčních dohod, povinného depozitu nebo dlouhodobého zapůjčení. Díla nebo jiné předměty ochrany, k nimž mají dočasně přístup instituce správy kulturního dědictví přes server třetí strany, nejsou považovány za trvale uchovávané v jejich sbírkách.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  V souvislosti s rozvojem technologií vznikly služby informační společnosti, které jejich uživatelům umožňují vytvářet nebo poskytovat obsah různých forem a různého účelu, jako je názorný příklad určité představy, kritika, parodie, nebo dokonce napodobenina. Obsah tohoto druhu může zahrnovat krátké úryvky již dříve existujících děl nebo jiných předmětů ochrany, které takoví uživatelé mohli upravit, spojit či změnit.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 b (nový)
(21b)  Navzdory jistému překrývání se stávajícími výjimkami nebo omezeními, například těmi pro citace a parodie, nespadá uživatelem veškerý vytvořený nebo poskytnutý obsah, který v přiměřené míře obsahuje úryvky z děl nebo jiných předmětů ochrany, do působnosti článku 5 směrnice 2001/29/ES. Taková situace vytváří právní nejistotu jak pro uživatele, tak pro nositele práv. Je proto třeba stanovit novou specifickou výjimku, která povolí odůvodněné používání úryvků již dříve existujících chráněných děl nebo jiných předmětů ochrany v rámci obsahu vytvořeného nebo poskytnutého uživatelem. Pokud obsah vytvořený nebo poskytnutý uživateli zahrnuje přiměřené používání krátké citace nebo úryvku chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany k legitimnímu účelu, mělo by být toto užití chráněno výjimkou podle této směrnice. Tato výjimka by se měla vztahovat pouze na určité zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla nebo jiného dotčeného předmětu ochrany a nejsou jimi nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositelů práv. Aby bylo možné posoudit tuto újmu, je nezbytné, aby byl v příslušných případech přezkoumán stupeň originality daného obsahu, délka či rozsah použité citace nebo úryvku, profesionalita daného obsahu nebo stupeň hmotné újmy, aniž by to bránilo legitimnímu požívání dané výjimky. Touto výjimkou by neměla být dotčena morální práva autorů díla nebo jiného předmětu ochrany.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21 c (nový)
(21c)  Poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří spadají do oblasti působnosti článku 13 této směrnice, by neměli mít možnost využít výjimku k používání výpisů z již existujících děl, která jsou stanovena v této směrnici, k používání cenových nabídek nebo výpisů z chráněných děl nebo jiných předmětů týkajících se obsahu, které jsou nahrávány nebo zpřístupněny uživateli těchto služeb informační společnosti, aby se tak snížil rozsah jejich povinností podle článku 13 této směrnice.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
(22)  Instituce kulturního dědictví by měly mít k dispozici jednoznačný rámec pro digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, a to i přes hranice. Ze zvláštního charakteru sbírek komerčně nedostupných děl však vyplývá, že získání předchozího souhlasu jednotlivých nositelů práv může být velmi obtížné. Může tomu tak být například v důsledku stáří těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jejich omezené obchodní hodnoty nebo skutečnosti, že nikdy nebyly určeny pro obchodní využití. Je proto nezbytné stanovit opatření, která usnadní udělování licencí na práva ke komerčně nedostupným dílům, která se nacházejí ve sbírkách institucí kulturního dědictví, a tak umožnit uzavírání dohod s přeshraničním účinkem na vnitřním trhu.
(22)  Instituce kulturního dědictví by měly mít k dispozici jednoznačný rámec pro digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, a to i přes hranice. Ze zvláštního charakteru sbírek komerčně nedostupných děl však vyplývá, že získání předchozího souhlasu jednotlivých nositelů práv může být velmi obtížné. Může tomu tak být například v důsledku stáří těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jejich omezené obchodní hodnoty nebo skutečnosti, že nikdy nebyly původně určeny pro obchodní využití nebo nikdy nebyly součástí obchodního využití. Je proto nezbytné stanovit opatření, která usnadní online dostupnost komerčně nedostupných děl, která se nacházejí ve sbírkách institucí kulturního dědictví, a tak umožnit uzavírání dohod s přeshraničním účinkem na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Některé členské státy již přijaly režimy rozšířených kolektivních licencí, zákonné mandáty či právní domněnky, které usnadňují vydávání licencí na komerčně nedostupná díla. S ohledem na různorodost děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví a rozdíly mezi postupy kolektivní správy v jednotlivých členských státech a odvětvích kulturní produkce však taková opatření nemusí ve všech případech představovat řešení, například proto, že neexistuje praxe kolektivní správy pro určitý druh děl nebo jiných předmětů ochrany. V těchto konkrétních případech je proto nezbytné umožnit institucím v oblasti kulturního dědictví, aby v rámci výjimky z autorského práva a práv s ním souvisejících zpřístupňovaly komerčně dostupné stavební práce, které jsou k dispozici na internetu. I když je nezbytné harmonizovat oblast působnosti nové povinné výjimky, aby bylo možné přeshraniční užití děl na trhu nedostupných, měly by mít členské státy možnost používat nebo nadále používat rozšířené kolektivní licenční ujednání uzavřená s institucemi kulturního dědictví na vnitrostátní úrovni pro kategorie děl, které jsou trvale ve sbírkách institucí zabývajících se kulturním dědictvím. Chybějící dohoda o podmínkách licence by neměla být vykládána jako nedostatečná dostupnost řešení založených na licenci. Na jakékoli užití v rámci této výjimky by se měla vztahovat stejná pravidla, pokud jde o možnost se režimu nezúčastnit, a požadavky na publicitu jakožto na užití povolená mechanismem poskytování licencí. Aby bylo zajištěno, že se výjimka použije pouze tehdy, jsou-li splněny určité podmínky a aby byla poskytnuta právní jistota, měly by členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a organizacemi kulturního dědictví a v přiměřených časových intervalech stanovit, pro která odvětví a jaké druhy stavebních prací jsou řešení na základě licence dostupná, a v takovém případě by se měla použít výjimka.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Členské státy by měly mít v rámci stanoveném touto směrnicí možnost zvolit si v souladu se svými právními tradicemi, postupy nebo okolnostmi konkrétní typ mechanismu umožňujícího rozšířit licence na komerčně nedostupná díla i na práva nositelů práv, kteří nejsou zastoupeni organizací kolektivní správy. Tyto mechanismy mohou zahrnovat udělování rozšířených kolektivních licencí a právní domněnky zastoupení.
(23)  Členské státy by měly mít v rámci stanoveném touto směrnicí možnost zvolit si v souladu se svými právními tradicemi, postupy nebo okolnostmi konkrétní typ mechanismu umožňujícího rozšířit licence na komerčně nedostupná díla i na práva nositelů práv, kteří nejsou zastoupeni příslušnou organizací kolektivní správy. Tyto mechanismy mohou zahrnovat udělování rozšířených kolektivních licencí a právní domněnky zastoupení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24
(24)  Pro účely těchto mechanismů udělování licencí je důležitý přísný a řádně fungující systém kolektivní správy. Tento systém zahrnuje zejména pravidla řádné správy, transparentnosti a podávání zpráv, jakož i to, že budou pravidelně, s náležitou péčí a přesně rozdělovány a vypláceny částky příslušející nositelům práv, jak je stanoveno ve směrnici 2014/26/EU. Všichni nositelé práv by měli mít k dispozici další vhodná ochranná opatření a zároveň by měli mít možnost uplatnění těchto mechanismů na svá díla nebo jiné předměty ochrany vyloučit. Podmínky spojené s těmito mechanismy by neměly mít vliv na jejich praktický význam pro instituce kulturního dědictví.
(24)  Pro účely těchto mechanismů udělování licencí je důležitý přísný a řádně fungující systém kolektivní správy a členské státy by jej měly podporovat. Tento systém zahrnuje zejména pravidla řádné správy, transparentnosti a podávání zpráv, jakož i to, že budou pravidelně, s náležitou péčí a přesně rozdělovány a vypláceny částky příslušející nositelům práv, jak je stanoveno ve směrnici 2014/26/EU. Všichni nositelé práv by měli mít k dispozici další vhodná ochranná opatření a zároveň by měli mít možnost uplatnění těchto mechanismů udělování licencí nebo takových výjimek na svá díla nebo jiné předměty ochrany vyloučit. Podmínky spojené s těmito mechanismy by neměly mít vliv na jejich praktický význam pro instituce kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Vzhledem k rozmanitosti děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví je důležité, aby byly mechanismy udělování licencí zavedené touto směrnicí dostupné a aby bylo možné je v praxi uplatňovat na různé typy děl a jiných předmětů ochrany včetně fotografií, zvukových záznamů a audiovizuálních děl. Aby bylo možné zohlednit zvláštnosti různých kategorií děl a jiných předmětů ochrany, pokud jde o režimy zveřejňování a distribuce, a usnadnit použitelnost těchto mechanismů, může být nezbytné, aby členské státy stanovily pro praktické uplatňování těchto mechanismů udělování licencí konkrétní požadavky a postupy. Je vhodné, aby členské státy tato rozhodnutí konzultovaly s nositeli práv, s uživateli i s organizacemi kolektivní správy.
(25)  Vzhledem k rozmanitosti děl a jiných předmětů ochrany ve sbírkách institucí kulturního dědictví je důležité, aby byly mechanismy udělování licencí zavedené touto směrnicí dostupné a aby bylo možné je v praxi uplatňovat na různé typy děl a jiných předmětů ochrany včetně fotografií, zvukových záznamů a audiovizuálních děl. Aby bylo možné zohlednit zvláštnosti různých kategorií děl a jiných předmětů ochrany, pokud jde o režimy zveřejňování a distribuce, a usnadnit použitelnost řešení užívání komerčně nedostupných děl uvedených v této směrnici, těchto mechanismů, může být nezbytné, aby členské státy stanovily pro praktické uplatňování těchto mechanismů udělování licencí konkrétní požadavky a postupy. Je vhodné, aby členské státy tato rozhodnutí konzultovaly s nositeli práv, s institucemi kulturního dědictví, s uživateli i s organizacemi kolektivní správy.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 26
(26)  Z důvodu mezinárodní zdvořilosti by se mechanismy udělování licencí na digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány ve třetí zemi, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi. Tyto mechanismy by se rovněž neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, vyjma případů, kdy jsou poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány na území členského státu, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště v členském státě.
(26)  Z důvodu mezinárodní zdvořilosti by se mechanismy udělování licencí a výjimky na digitalizaci a šíření komerčně nedostupných děl stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany, které byly poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány ve třetí zemi, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi. Tyto mechanismy by se rovněž neměly vztahovat na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, vyjma případů, kdy jsou poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, které byly poprvé odvysílány na území členského státu, nebo v případě kinematografických či audiovizuálních děl na díla, jejichž producent má sídlo nebo obvyklé bydliště v členském státě.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Vzhledem k tomu, že projekty masové digitalizace mohou od institucí kulturního dědictví vyžadovat významné investice, neměly by jim žádné licence udělené na základě mechanismů stanovených touto směrnicí bránit ve vytváření přiměřených příjmů, které jim umožní pokrýt náklady na tuto licenci a náklady na digitalizaci a šíření děl a jiných předmětů ochrany, na které se tato licence vztahuje.
(27)  Vzhledem k tomu, že projekty masové digitalizace mohou od institucí kulturního dědictví vyžadovat významné investice, neměly by jim žádné licence udělené na základě mechanismů stanovených touto směrnicí bránit v pokrývání nákladů na tuto licenci a náklady na digitalizaci a šíření děl a jiných předmětů ochrany, na které se tato licence vztahuje.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Informacím o budoucím a stávajícím užívání komerčně nedostupných děl a jiných předmětů ochrany institucemi kulturního dědictví na základě mechanismů udělování licencí stanovených touto směrnicí a o opatřeních zavedených pro všechny nositele práv s cílem vyloučit uplatňování licencí na jejich díla nebo jiné předměty ochrany by se mělo dostat náležité publicity. To je důležité zejména v případě, že k užitím dochází přeshraničně na vnitřním trhu. Je proto vhodné stanovit vytvoření jednotného veřejně přístupného internetového portálu Unie s cílem zpřístupnit tyto informace veřejnosti po přiměřeně dlouhou dobu před tím, než k přeshraničnímu užití dojde. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 je některými úkoly a činnostmi pověřen Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; tyto úkoly a činnosti jsou financovány s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků a jejich cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně předcházení tomuto porušování. Je proto vhodné svěřit zřízení a spravování evropského portálu, který tyto informace zpřístupní, uvedenému úřadu.
(28)  Informacím o budoucím a stávajícím užívání komerčně nedostupných děl a jiných předmětů ochrany institucemi kulturního dědictví na základě mechanismů udělování licencí nebo výjimek stanovených touto směrnicí a o opatřeních zavedených pro všechny nositele práv s cílem vyloučit uplatňování licencí nebo výjimek na jejich díla nebo jiné předměty ochrany by se mělo dostat náležité publicity. To je důležité zejména v případě, že k užitím dochází přeshraničně na vnitřním trhu. Je proto vhodné stanovit vytvoření jednotného veřejně přístupného internetového portálu Unie s cílem zpřístupnit tyto informace veřejnosti po přiměřeně dlouhou dobu před tím, než k přeshraničnímu užití dojde. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 je některými úkoly a činnostmi pověřen Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; tyto úkoly a činnosti jsou financovány s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků a jejich cílem je usnadňovat a podporovat činnost vnitrostátních orgánů, soukromého sektoru a orgánů Unie v boji proti porušování práv duševního vlastnictví, včetně předcházení tomuto porušování. Je proto vhodné svěřit zřízení a spravování evropského portálu, který tyto informace zpřístupní, uvedenému úřadu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Aby se zajistilo, že mechanismy udělování licencí vytvořené pro komerčně nedostupná díla budou vhodné a budou řádně fungovat, že zajistí odpovídající ochranu nositelům práv, že licence budou řádně zveřejněny a že bude zajištěna právní srozumitelnost, pokud jde o reprezentativnost organizací kolektivní správy a stanovení kategorie děl, členské státy by měly podpořit dialog zúčastněných stran v rámci odvětví.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  Aby tato směrnice usnadnila udělování licencí na práva k audiovizuálním dílům platformám videa na vyžádání, ukládá členským státům povinnost zřídit mechanismus vyjednávání umožňující stranám, které si přejí uzavřít dohodu, využít pomoci nestranného orgánu. Tento orgán by se měl s těmito stranami setkat a pomoci jim při vyjednávání tím, že jim poskytne odborné externí poradenství. V této souvislosti by členské státy měly rozhodnout o podmínkách fungování mechanismu vyjednávání včetně načasování a trvání pomoci při vyjednávání a úhrady nákladů. Členské státy by měly zajistit, aby administrativní a finanční zátěž byla i nadále přiměřená, a zaručovala tak účinnost fóra pro vyjednávání.
(30)  Aby tato směrnice usnadnila udělování licencí na práva k audiovizuálním dílům platformám videa na vyžádání, by uložilo členským státům povinnost zřídit mechanismus vyjednávání, řízený stávajícím nebo nově stanoveným vnitrostátním orgánem, umožňující stranám, které si přejí uzavřít dohodu, využít pomoci nestranného orgánu. Účast na tomto mechanismu jednání a následné uzavření dohod by měla být dobrovolná. Pokud jednání zahrnuje strany z různých členských států, měly by se tyto strany předem dohodnout na příslušném členském státě, pokud se rozhodnou vycházet z mechanismu jednání. Tento orgán by se měl s těmito stranami setkat a pomoci jim při vyjednávání tím, že jim poskytne odborné, nestranné a externí poradenství. V této souvislosti by členské státy měly rozhodnout o podmínkách fungování mechanismu vyjednávání včetně načasování a trvání pomoci při vyjednávání a rozdělení veškerých nákladů a složení těchto orgánů. Členské státy by měly zajistit, aby administrativní a finanční zátěž byla i nadále přiměřená, a zaručovala tak účinnost fóra pro vyjednávání.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Uchovávání unijního dědictví je nanejvýš důležité a v zájmu budoucích generací by mělo být posíleno. Toho by mělo být docíleno zejména ochranou veřejně dostupného dědictví. Za tímto účelem by měl být zaveden povinný unijní depozit, který by umožnil zajistit systematické shromažďování publikací, které vznikly v Unii a které o Unii pojednávají, zejména o právu Unie, o jejích dějinách a integraci, o její politice a demokracii, o jejích institucionálních, parlamentních a politických záležitostech, a tedy o intelektuální historii Unie a o jejím budoucím veřejně dostupném dědictví. Nejen by mělo být toto dědictví zachováno prostřednictvím vytvoření archivu Unie pro publikace týkající se záležitostí souvisejících s Unií, ale měl by být rovněž zpřístupněn občanům Unie a budoucím generacím. Jako depozitní knihovna Unie by měla být určena knihovna Evropského parlamentu jako knihovna jediného orgánu Unie, který přímo zastupuje občany Unie. Aby se předešlo nadměrnému zatížení vydavatelů, tiskařů a dovozců, přednostně by jako depozity do Knihovny Evropského parlamentu měly být přijímány elektronické publikace, jako jsou elektronické knihy, elektronické časopisy a elektronické magazíny. Čtenářům by tak měly být k dispozici publikace uchovávané jako povinný depozit v Knihovně Evropského parlamentu za účelem výzkumu či studia v souladu s osvědčenými postupy uplatňovanými v podobných knihovnách. Tyto publikace by neměly být k dispozici online externě.
Pozměňovací návrhy 33 a 137
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 31
(31)  Zásadním předpokladem pro zajištění kvalitní žurnalistiky a přístupu občanů k informacím je svobodný a pluralitní tisk. Ten zásadním způsobem přispívá k veřejné diskusi a řádnému fungování demokratické společnosti. Při přechodu od tištěných k digitálním médiím čelí vydavatelé tiskových publikací problémům v souvislosti s udělováním licencí na online užití jejich publikací a s návratností investic. Pokud nejsou vydavatelé tiskových publikací uznáni jako nositelé práv, je udělování licencí a jejich prosazování v digitálním prostředí často složité a neefektivní.
(31)  Zásadním předpokladem pro zajištění kvalitní žurnalistiky a přístupu občanů k informacím je svobodný a pluralitní tisk. Ten zásadním způsobem přispívá k veřejné diskusi a řádnému fungování demokratické společnosti. Rostoucí nerovnováha mezi výkonnými platformami a vydavateli tisku, k nimž mohou patřit také tiskové agentury, již vedla k pozoruhodné regresi mediální scény na regionální úrovni. Při přechodu od tištěných k digitálním médiím čelí vydavatelé tiskových publikací a tiskové agentury problémům v souvislosti s udělováním licencí na online užití jejich publikací a s návratností investic. Pokud nejsou vydavatelé tiskových publikací uznáni jako nositelé práv, je udělování licencí a jejich prosazování v digitálním prostředí často složité a neefektivní.
Pozměňovací návrhy 34 a 138
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32
(32)  Je třeba uznávat a dále podporovat organizační a finanční příspěvek vydavatelů k výrobě tiskových publikací, aby byla zajištěna udržitelnost vydavatelského odvětví. Je proto nezbytné zajistit na úrovni Unie harmonizovanou právní ochranu tiskových publikací v souvislosti s jejich digitálním užitím. Tato ochrana by měla být účinně zaručena tím, že se do právních předpisů Unie zavedou na rozmnožování tiskových publikací a jejich zpřístupňování veřejnosti v souvislosti s digitálním užitím práva související s autorským právem.
(32)  Je třeba uznávat a dále podporovat organizační a finanční příspěvek vydavatelů k výrobě tiskových publikací, aby byla zajištěna udržitelnost vydavatelského odvětví a tím zaručit dostupnost spolehlivých informací. Je proto žádoucí, aby členské státy přijaly opatření s cílem zajistit optimální právní ochranu tiskových publikací v Unii souvislosti s jejich digitálním užitím. Tato ochrana by měla být účinně zaručena tím, že se do právních předpisů Unie zavedou na rozmnožování tiskových publikací a jejich zpřístupňování veřejnosti v souvislosti s digitálním užitím práva související s autorským právem s cílem získat spravedlivou a přiměřenou odměnu za digitální užití. Z tohoto odkazu by měla být vyloučena soukromá použití. Kromě toho by se zařazení do vyhledávacího motoru nemělo považovat za spravedlivé a přiměřené odměňování.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Pro účely této směrnice je třeba definovat pojem tiskové publikace tak, aby zahrnoval pouze novinářské publikace zveřejněné poskytovatelem služeb, které jsou periodicky nebo pravidelně aktualizovány v jakýchkoli médiích, za účelem informování nebo zábavy. Tyto publikace by zahrnovaly například deníky, týdenní nebo měsíční časopisy s obecnou nebo speciální tématikou a zpravodajské internetové stránky. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například odborné časopisy, by se ochrana tiskových publikací podle této směrnice vztahovat neměla. Tato ochrana se nevztahuje na úkony vkládání hypertextových odkazů, které nepředstavují sdělování veřejnosti.
(33)  Pro účely této směrnice je třeba definovat pojem tiskové publikace tak, aby zahrnoval pouze novinářské publikace zveřejněné poskytovatelem služeb, které jsou periodicky nebo pravidelně aktualizovány v jakýchkoli médiích, za účelem informování nebo zábavy. Tyto publikace by zahrnovaly například deníky, týdenní nebo měsíční časopisy s obecnou nebo speciální tématikou a zpravodajské internetové stránky. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například odborné časopisy, by se ochrana tiskových publikací podle této směrnice vztahovat neměla. Tato ochrana se nevztahuje na úkony vkládání hypertextových odkazů. Ochrana se rovněž nevztahuje na faktické informace, jež jsou přebírány v novinářských článcích z tiskových publikací a nebrání tedy nikomu přinášet takové faktické informace.
Pozměňovací návrhy 36 a 140
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 34
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Měla by rovněž podléhat stejným ustanovením o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Měla by rovněž podléhat stejným ustanovením o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
(34)  Práva udělená vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by měla mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o digitální užití. Členské státy by měly mít možnost stanovit, aby se na tato práva vztahovala stejná ustanovení o výjimkách a omezeních, která se vztahují na práva vymezená ve směrnici 2001/29/ES, včetně výjimky týkající se citátů pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. d) uvedené směrnice.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Ochranou poskytnutou vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by neměla být dotčena práva autorů a jiných nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou jejich součástí, a to i pokud jde o rozsah, v jakém mohou autoři a jiní nositelé práv využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí. Proto by vydavatelé tiskových publikací neměli mít možnost dovolávat se vůči autorům a jiným nositelům práv ochrany, která jim byla poskytnuta. Tím nejsou dotčena smluvní ujednání uzavřená mezi vydavateli tiskových publikací na jedné straně a autory a jinými nositeli práv na straně druhé.
(35)  Ochranou poskytnutou vydavatelům tiskových publikací podle této směrnice by neměla být dotčena práva autorů a jiných nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou jejich součástí, a to i pokud jde o rozsah, v jakém mohou autoři a jiní nositelé práv využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí. Proto by vydavatelé tiskových publikací neměli mít možnost dovolávat se vůči autorům a jiným nositelům práv ochrany, která jim byla poskytnuta. Tím nejsou dotčena smluvní ujednání uzavřená mezi vydavateli tiskových publikací na jedné straně a autory a jinými nositeli práv na straně druhé. Bez ohledu na skutečnost, že autoři děl, které jsou součástí tiskové publikace, dostávají přiměřenou odměnu za využívání svých děl na základě podmínek pro udělování licencí na jejich dílo vydavateli tiskových publikacích, autoři, jejichž díla jsou součástí tiskové publikace, by měli mít nárok na odpovídající podíl nových dodatečných příjmů, které získávají vydavatelé tiskových publikací pro některé druhy sekundárního využívání svých tiskových publikací poskytovateli služeb informační společnosti, pokud jde o práva stanovená v čl. 11 odst. 1 této směrnice. Výše náhrady, která je určena autorům, by měla zohlednit zvláštní odvětvové licenční normy pro vydávání děl týkající se děl, které jsou součástí tiskové publikace, které jsou v příslušném členském státě uznány za vhodné; a náhrada přisouzená autorům by neměla ovlivnit licenční podmínky dohodnuté mezi autorem a vydavatelem tisku pro použití autora článku tiskového vydavatelství.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36
(36)  Vydavatelé včetně vydavatelů tiskových publikací, knih nebo vědeckých publikací často fungují na základě převodu autorských práv na základě smluvních dohod nebo zákonných ustanovení. V této souvislosti vydavatelé investují za předpokladu, že budou moci využívat díla obsažená ve svých publikacích, a v některých případech přicházejí o výnosy, jsou-li tato díla užívána na základě výjimek nebo omezení, jako jsou výjimky a omezení pro kopírování pro osobní potřebu a reprografii. V řadě členských států se odměna za užití v rámci těchto výjimek rozděluje mezi autory a vydavatele. Aby členské státy tuto situaci zohlednily a zvýšily právní jistotu pro všechny zúčastněné strany, měly by mít možnost stanovit, že pokud autor převedl svá práva na vydavatele, poskytl mu na ně licenci nebo se jinak svými díly podílel na publikaci a pokud jsou zavedeny systémy pro náhradu škody způsobené výjimkou nebo omezením, mají vydavatelé nárok na podíl z této náhrady, přičemž důkazní břemeno vydavatele spočívající v prokázání tohoto nároku by nemělo přesáhnout požadavky v rámci již zavedeného systému.
(36)  Vydavatelé, včetně vydavatelů tiskových publikací, knih nebo vědeckých publikací a hudebních děl, často fungují na základě převodu autorských práv na základě smluvních dohod. V této souvislosti vydavatelé investují a získávají práva v některých oblastech, včetně práv na uplatnění nároku na náhradu v rámci společných organizací kolektivní správy autorů a vydavatelů s cílem využívání děl, a proto se též mohou ocitnout v situaci, kdy jsou jim odepřeny příjmy za předpokladu, že budou moci využívat díla obsažená ve svých publikacích, a v některých případech přicházejí o výnosy, jsou-li tato díla užívána na základě výjimek nebo omezení, jako jsou výjimky a omezení pro kopírování pro osobní potřebu a reprografii. Ve velkém počtu členských států se odměna za užití v rámci těchto výjimek rozděluje mezi autory a vydavatele. Aby členské státy tuto situaci zohlednily a zvýšily právní jistotu pro všechny zúčastněné strany, měly by mít možnost stanovit rovnocenný systém sdílení odškodnění, pokud byl tento systém v provozu v tomto členském státě před 12. listopadem 2015. Podíl autorů a vydavatelů takové kompenzace by mohl být v souladu s rovnocenným systémem, který byl v provozu v daném členském státě před 12. listopadem 2015, stanoven v interních distribučních pravidlech organizace kolektivní správy jednajících společně jménem autorů a vydavatelů nebo stanovených členskými státy v právních nebo správních předpisech. Tímto ustanovením nejsou dotčena ujednání v členských státech týkající se veřejných půjček, řízení práv nezaložených na výjimkách nebo omezení autorského práva, jako jsou rozšířené kolektivní licenční režimy nebo práva na odměnu na základě vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)   Kulturní a tvůrčí odvětví hrají klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnací silou růstu a mají strategickou pozici k tomu, aby vyvolaly efekt přelévání v oblasti inovací do jiných průmyslových odvětví. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou kromě toho hnací silou inovací a rozvoje informačních a komunikačních technologií v Evropě. Kulturní a tvůrčí odvětví v Evropě zajišťují více než 12 miliónů plných pracovních úvazků, což odpovídá 7,5 % pracovní síly Unie, a generují přibližně 509 miliard EUR v přidané hodnotě k HDP (5,3 % celkové hrubé přidané hodnoty EU). Ochrana autorského práva a souvisejících práv tvoří jádro příjmů kulturního a tvůrčího odvětví.
Pozměňovací návrhy 40 a 215 rev
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37
(37)  V posledních letech nabylo fungování trhu s online obsahem na složitosti. Online služby poskytující přístup k obsahu chráněnému autorským právem, který je nahráván jejich uživateli bez účasti nositelů práv, zaznamenaly vzestup a staly se hlavním zdrojem přístupu k online obsahu. To ovlivňuje možnosti nositelů práv určovat, zda a za jakých podmínek budou jejich díla a jiné předměty ochrany užity, a rovněž jejich možnosti získat za to přiměřenou odměnu.
(37)  V posledních letech nabylo fungování trhu s online obsahem na složitosti. Online služby poskytující přístup k obsahu chráněnému autorským právem, který je nahráván jejich uživateli bez účasti nositelů práv, zaznamenaly vzestup a staly se hlavním zdrojem přístupu k online obsahu chráněnému autorským právem. Online služby jsou prostředkem umožňujícím širší přístup ke kulturním a tvůrčím dílům a nabízejí velké příležitosti pro kulturní a tvůrčí odvětví k rozvoji nových obchodních modelů. I když však umožňují rozmanitost a snadnost přístupu k obsahu, vytvářejí rovněž výzvy v případech, kdy je obsah chráněného autorským právem nahrán bez předchozího povolení nositelů práv. To ovlivňuje možnosti nositelů práv určovat, zda a za jakých podmínek budou jejich díla a jiné předměty ochrany užity, a rovněž jejich možnosti získat za to přiměřenou odměnu, a to vzhledem k tomu, že některé služby umožňující uživateli nahrát svůj obsah neuzavírají licenční smlouvy na základě toho, že se na ně uplatňuje výjimka nazvaná „bezpečný přístav“ ze směrnice 2000/31/ES.
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)   Některé služby informační společnosti mají v rámci jejich obvyklého používání umožnit přístup veřejnosti k obsahu chráněnému autorským právem nebo jiným předmětům ochrany, kteří nahráli jejich uživatelé. Definice poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line podle této směrnice se vztahuje na poskytovatele služeb informační společnosti, jejichž hlavním účelem je uchovávání a umožnění přístupu veřejnosti nebo streamování významného množství obsahu chráněného autorskými právy, nahraného/zpřístupněného jeho uživateli a optimalizace obsahu a jeho podpora pro účely zisku, zahrnující mimo jiné zobrazování, označování, spravování, sekvencování nahraných děl nebo jiných předmětů ochrany, bez ohledu na použitý způsob, a tedy jednajících aktivním způsobem. Proto by neměli být způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES. Definice poskytovatelů služeb sdílení obsahu online podle této směrnice se nevztahuje na mikropodniky a malé podniky ve smyslu hlavy I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES a poskytovatele služeb, kteří jednají v nekomerčním zájmu, jako je encyklopedie on-line, a na poskytovatele on-line služeb, pokud je obsah nahrán s povolením všech dotčených nositelů práv, jako jsou např. vzdělávací nebo vědecké úložiště. Poskytovatelé cloudových služeb pro individuální využití, kteří neposkytují přímý přístup veřejnosti, platformy pro vývoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a online trhy, jejichž hlavní činností je maloobchodní prodej fyzického zboží, by neměli být považováni za poskytovatele služeb pro sdílení online obsahu ve smyslu této směrnice.
Pozměňovací návrhy 144, 145 a 146
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 38
(38)  Pokud poskytovatelé služeb informační společnosti ukládají díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty ochrany nahrávané jejich uživateli a zpřístupňují je veřejnosti, čímž překračují rámec pouhého poskytnutí fyzického zařízení a provádějí úkon sdělení veřejnosti, jsou povinni uzavřít s nositeli práv licenční dohody, pokud nejsou způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES34.
(38)  Poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu provádějí úkon sdělení veřejnosti, a proto odpovídají za jejich obsah a měli by proto uzavírat spravedlivé a vhodné dohody s nositeli práv. Pokud jsou uzavírány licenční dohody, měly by rovněž pokrývat, ve stejném rozsahu a oblast působnosti, odpovědnost uživatelů v případě, že jednají v rámci nekomerční obchodní pozice. V souladu s čl. 11 odst. 2a se odpovědnost poskytovatelů služeb sdílení obsahu on-line podle článku 13 nevztahuje na akty poskytování hypertextového odkazu s ohledem na tiskové publikace. V digitálním světě je zásadně důležitý dialog mezi zúčastněnými stranami. Měly by stanovit osvědčené postupy pro zajištění fungování licenčních dohod a spolupráce mezi poskytovateli služeb sdílení obsahu on-line a nositeli práv. Tyto osvědčené postupy by měly zohledňovat míru, v níž obsah služby porušuje autorská práva.
Pokud jde o článek 14, je třeba ověřit, zda poskytovatel služeb hraje aktivní úlohu včetně toho, že optimalizuje prezentace nahraných děl nebo předmětů ochrany nebo je propaguje, a to bez ohledu na povahu prostředků, které k tomu použije.
Pro zajištění fungování jakékoli licenční dohody by poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a poskytují k nim přístup veřejnosti, měli přijmout vhodná a přiměřená opatření k zajištění ochrany těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, jako je zavedení účinných technologií. Tato povinnost by měla platit i v případě, že jsou poskytovatelé služeb informační společnosti způsobilí pro výjimku z odpovědnosti stanovenou v článku 14 směrnice 2000/31/ES.
_________________
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1–16).
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39
(39)  Spolupráce mezi poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a poskytují k nim přístup veřejnosti, a nositeli práv, má zásadní význam pro fungování technologií, jako jsou technologie rozpoznávání obsahu. V takových případech by nositelé práv měli poskytnout potřebné údaje umožňující těmto službám identifikovat jejich obsah a tyto služby by měly být vůči nositelům práv transparentní s ohledem na použité technologie, aby bylo možné posoudit jejich vhodnost. Tyto služby by měly nositelům práv poskytovat zejména informace o typu využívaných technologií, o způsobu, jak fungují, a o jejich úspěšnosti při rozpoznávání obsahu nositelů práv. Tyto technologie by rovněž měly nositelům práv umožňovat získat od poskytovatelů služeb informační společnosti informace o používání jejich obsahu, na nějž se vztahuje určitá dohoda.
(39)  Členské státy by měly stanovit, aby v případě, že si nositelé práv nepřejí uzavřít licenční dohody, poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online a nositelé práv spolupracovali v dobré víře tak, aby se zajistilo, že nebudou v rámci svých služeb zpřístupňovat díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty, pro něž nebylo vydáno povolení. Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv by neměla vést k tomu, že nebudou dostupná díla a jiné chráněné předměty, které neporušují autorské právo, včetně těch, na něž se vztahuje výjimka z autorského práva nebo jeho omezení.
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)   Členské státy by měly zajistit, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online uvedení v odstavci 1 zavedli účinné a rychlé mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici v případě, že spolupráce uvedená v odstavci 2a povede k neoprávněnému odstranění jejich obsahu. Jakákoli stížnost podaná v rámci takových mechanismů by měla být zpracována bez zbytečného odkladu. Nositelé práv by měli rozumně odůvodnit své rozhodnutí, aby se vyhnuli náhodnému zamítnutí stížností. V souladu se směrnicí 95/46/ES, směrnicí 2002/58/ES a obecným nařízením o ochraně údajů by navíc tato spolupráce neměla vést k ověření totožnosti jednotlivých uživatelů ani ke zpracovávání jejich osobních údajů. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby uživatelé měli přístup k nezávislému orgánu, na nějž by se mohli obrátit v souvislosti s řešením sporů, jakož i k soudu nebo jinému příslušnému justičnímu orgánu za účelem uplatnění výjimky z autorského práva nebo jeho omezení.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 b (nový)
(39b)   Co nejdříve po vstupu této směrnice v platnost by Komise a členské státy měly uspořádat dialog mezi zúčastněnými stranami s cílem harmonizovat a vymezit osvědčené postupy. Měly by vydat pokyny s cílem zajistit fungování licenčních dohod a pokyny pro spolupráci mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv v souvislosti s použitím jejich děl nebo jiných předmětů ve smyslu této směrnice. Při definování osvědčených postupů by měla být věnována zvláštní pozornost základním právům a uplatňování výjimek a omezení. Zvláštní důraz je třeba rovněž klást na zaručení toho, aby zátěž pro malé a střední podniky byla nadále přiměřená a aby se zabránilo automatickému blokování obsahu.
Pozměňovací návrhy 44 a 219
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 c (nový)
(39c)   Členské státy by měly zajistit, aby existoval přechodný mechanismus, který poskytovatelům služeb a nositelům práv umožní nacházet smírná řešení jakéhokoli sporu vzniklého na základě podmínek jejich dohod o spolupráci. Členské státy by měly za tímto účelem jmenovat nestranný orgán, který bude mít veškeré příslušné pravomoci a nezbytné zkušenosti, aby byl schopen stranám při řešení jejich sporu pomoci.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 d (nový)
(39d)   Nositelé práv by měli ze zásady vždy dostávat spravedlivou a přiměřenou odměnu. Autoři a výkonní umělci, kteří uzavřeli smlouvy se zprostředkovateli, jako jsou značky a výrobci, by měli obdržet spravedlivou a přiměřenou odměnu, a to buď na základě individuálních dohod a/nebo kolektivních smluv, dohod o kolektivní správě nebo pravidel s podobným účinkem, například společných pravidel pro odměňování. Tato odměna by měla být výslovně uvedena ve smlouvách v závislosti na způsobu využití, včetně využívání on-line. Členské státy by měly přezkoumat zvláštnosti jednotlivých odvětví a měly by mít možnost stanovit, že odměňování je považováno za spravedlivé a přiměřené, pokud je stanoveno v souladu s kolektivní smlouvou nebo společnou dohodou o odměňování.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40
(40)  Někteří nositelé práv jako autoři a výkonní umělci potřebují informace, které jim umožní posoudit ekonomickou hodnotu jejich práv harmonizovaných podle právních předpisů Unie. Je tomu tak zejména v případě, kdy tito nositelé práv udělují licenci nebo provádějí převod práv za úplatu. Vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci mívají při udělování licencí nebo převodu svých práv slabší smluvní postavení, potřebují informace, které jim umožní posoudit trvalou ekonomickou hodnotu jejich práv v porovnání s odměnami, které za licenci nebo převod obdrželi, často se však setkávají s nedostatkem transparentnosti. Proto je z hlediska transparentnosti a vyváženosti systému, který odměňování autorů a výkonných umělců upravuje, důležité, aby s nimi jejich smluvní protějšky nebo jejich právní nástupci sdíleli dostatečné informace.
(40)  Někteří nositelé práv jako autoři a výkonní umělci potřebují informace, které jim umožní posoudit ekonomickou hodnotu jejich práv harmonizovaných podle právních předpisů Unie. Je tomu tak zejména v případě, kdy tito nositelé práv udělují licenci nebo provádějí převod práv za úplatu. Vzhledem k tomu, že autoři a výkonní umělci mívají při udělování licencí nebo převodu svých práv slabší smluvní postavení, potřebují informace, které jim umožní posoudit trvalou ekonomickou hodnotu jejich práv v porovnání s odměnami, které za licenci nebo převod obdrželi, často se však setkávají s nedostatkem transparentnosti. Proto je z hlediska transparentnosti a vyváženosti systému, který odměňování autorů a výkonných umělců upravuje, důležité, aby s nimi jejich smluvní protějšky nebo jejich právní nástupci sdíleli komplexní a relevantní informace. Informace, na jejichž poskytnutí mají autoři a výkonní umělci nárok, by měly být přiměřené a zahrnovat všechny způsoby využívání a získaného přímého a nepřímého příjmu, včetně příjmů z prodeje reklamních předmětů a náležitou odměnu. Informace o využívání by měly rovněž obsahovat informace o totožnosti kteréhokoli nabyvatele nebo dílčího nabyvatele licence. Povinnost transparentnosti by však měla platit pouze v případech, kdy se jedná o práva související s autorským právem.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 42
(42)  Některé smlouvy o využívání práv harmonizovaných na úrovni Unie jsou uzavírány na dlouhou dobu, a proto autorům a výkonným umělcům poskytují jen omezenou možnost je se svými smluvními protějšky nebo právními nástupci opětovně projednat. Aniž je dotčeno právo rozhodné pro smlouvy v členských státech, měl by tudíž existovat mechanismus úpravy odměn pro případy, kdy je odměna původně dohodnutá v rámci licence nebo převodu práv neúměrně nízká ve srovnání s příslušnými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání díla nebo ze záznamu výkonu, a to i ve světle transparentnosti zajištěné touto směrnicí. Posouzení situace by mělo zohlednit konkrétní okolnosti každého případu, jakož i zvláštnosti a praxi jednotlivých odvětví tvorby obsahu. Pokud se strany na úpravě odměny nedohodnou, měl by být autor nebo výkonný umělec oprávněn podat žalobu u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
(42)  Některé smlouvy o využívání práv harmonizovaných na úrovni Unie jsou uzavírány na dlouhou dobu, a proto autorům a výkonným umělcům poskytují jen omezenou možnost je se svými smluvními protějšky nebo právními nástupci opětovně projednat. Aniž je dotčeno právo rozhodné pro smlouvy v členských státech, měl by tudíž existovat mechanismus úpravy odměn pro případy, kdy je odměna původně dohodnutá v rámci licence nebo převodu práv neúměrně nízká ve srovnání s příslušnými přímými a nepřímými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání díla nebo ze záznamu výkonu, a to i ve světle transparentnosti zajištěné touto směrnicí. Posouzení situace by mělo zohlednit konkrétní okolnosti každého případu, zvláštnosti a praxi jednotlivých odvětví tvorby obsahu, jakož i povahu a význam přínosu autora nebo výkonného umělce. Takovou žádost o úpravu smlouvy by mohla učinit i organizace zastupující autora nebo výkonného umělce jeho jménem, ledaže by žádost poškozovala zájmy autora nebo výkonného umělce. Pokud se strany na úpravě odměny nedohodnou, měli by mít autor nebo výkonný umělec nebo jimi jmenovaná zastupující organizace na žádost autora nebo výkonného umělce oprávněni podat žalobu u soudu nebo jiného příslušného orgánu.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43
(43)  Autoři a výkonní umělci se často zdráhají domáhat se svých práv proti svým smluvním partnerům před soudem či tribunálem. Členské státy by proto měly zajistit postup alternativního řešení sporů, který by řešil nároky spojené s povinnostmi transparentnosti a mechanismem smluvních úprav.
(43)  Autoři a výkonní umělci se často zdráhají domáhat se svých práv proti svým smluvním partnerům před soudem či tribunálem. Členské státy by proto měly zajistit postup alternativního řešení sporů, který by řešil nároky spojené s povinnostmi transparentnosti a mechanismem smluvních úprav. Organizace zastupující autory a výkonné umělce, včetně organizací kolektivní správy a odborů, by měly mít možnost tyto postupy zahájit na žádost autorů a výkonných umělců. Podrobnosti o tom, kdo řízení zahájil, by měly zůstat neveřejné.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43 a (nový)
(43a)  Pokud autoři a výkonní umělci udělí licenci nebo převádějí svá práva, očekávají, že jejich dílo nebo umělecký výkon budou využity. Dochází však k tomu, že licencovaná či převedená díla nebo umělecké výkony nejsou využívány vůbec. Pokud došlo k převodu práva na výhradním základě, autoři a výkonní umělci se nemohou obrátit na jiného partnera, který by mohl využívat jejich dílo. V takovém případě by autoři a výkonní umělci měli mít po uplynutí přiměřené lhůty právo na zrušení, které by jim umožnilo převést nebo udělit licence svých práv na jinou osobu. Zrušení by mělo být možné i v případě, že osoba, která převedla licenci, či držitel licence, neplní svou povinnost v oblasti oznamování/transparentnosti stanovené v článku 14 této směrnice. Zrušení by mělo být zváženo až po dokončení všech kroků alternativního řešení sporů, zejména pokud jde o oznamování. Vzhledem k tomu, že využívání děl se může lišit v závislosti na odvětví, mohla by být přijata zvláštní ustanovení na vnitrostátní úrovni, aby se zohlednily zvláštnosti odvětví – jako je audiovizuální odvětví – nebo díla a předpokládaná období využívání, zejména stanovení lhůt pro právo na zrušení. S cílem zabránit zneužívání a zohlednit skutečnost, že je třeba určitá doba před tím, než bude dílo skutečně využito, měli by mít autoři a výkonní umělci možnost uplatnit právo na zrušení až po uplynutí určité doby po uzavření dohody o udělení licence nebo smlouvy o převodu práv. Vnitrostátní právní předpisy by měly upravovat výkon práva na zrušení v případě děl zahrnujících více autorů nebo výkonných umělců, s přihlédnutím k relativnímu významu jednotlivých příspěvků.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 43 b (nový)
(43b)  Komise by měla v rámci podpory účinného uplatňování příslušných ustanovení této směrnice v členských státech a ve spolupráci s členskými státy podporovat výměnu osvědčených postupů a dialog na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46
(46)  Jakékoli zpracování osobních údajů podle této směrnice by mělo dodržovat základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, a musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES35 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES36.
(46)  Jakékoli zpracování osobních údajů podle této směrnice by mělo dodržovat základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, a musí být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES. Měla by být dodržována ustanovení obecného nařízení o ochraně údajů, včetně „práva být zapomenut“.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a)   Je důležité zdůraznit důležitost anonymity při zpracovávání osobních údajů pro komerční účely. Navíc by měla být podporována volba nesdílení ve „standardním nastavení“, pokud jde o osobní údaje při používání rozhraní online platformy.
Pozměňovací návrhy 54 a 238
Návrh směrnice
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Předmět a oblast působnosti
1.  Tato směrnice stanoví pravidla, jejichž cílem je další harmonizace právních předpisů Unie použitelných pro autorské právo a práva s ním související v rámci vnitřního trhu, zejména s přihlédnutím k digitálním a přeshraničním užitím chráněného obsahu. Stanoví rovněž pravidla pro výjimky a omezení a pro usnadnění udělování licencí, jakož i pravidla, jejichž cílem je zajistit řádně fungující trh pro využívání děl a jiných předmětů ochrany.
1.  Tato směrnice stanoví pravidla, jejichž cílem je další harmonizace právních předpisů Unie použitelných pro autorské právo a práva s ním související v rámci vnitřního trhu, zejména s přihlédnutím k digitálním a přeshraničním užitím chráněného obsahu. Stanoví rovněž pravidla pro výjimky a omezení a pro usnadnění udělování licencí, jakož i pravidla, jejichž cílem je zajistit řádně fungující trh pro využívání děl a jiných předmětů ochrany.
2.  S výjimkou případů uvedených v článku 6 tato směrnice ponechává nedotčena a nijak neovlivňuje stávající pravidla stanovená ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnicích 96/9/ES, 2001/29/ES, 2006/115/ES, 2009/24/ES, 2012/28/EU a 2014/26/EU.
2.  S výjimkou případů uvedených v článku 6 tato směrnice ponechává nedotčena a nijak neovlivňuje stávající pravidla stanovená ve směrnicích, jež jsou v této oblasti aktuálně platné, zejména ve směrnicích 96/9/ES, 2000/31/ES, 2001/29/ES, 2006/115/ES, 2009/24/ES, 2012/28/EU a 2014/26/EU.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – návětí
1)  „výzkumnou organizací“ se rozumí univerzita, výzkumný ústav nebo jakákoli jiná organizace, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum, případně provádět vědecký výzkum a poskytovat vzdělávací služby:
1)  „výzkumnou organizací“ se rozumí univerzita včetně jejích knihoven, výzkumný ústav nebo jakákoli jiná organizace, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum, případně provádět vědecký výzkum a poskytovat vzdělávací služby:
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 – pododstavec 2
takovým způsobem, že přístup k výsledkům tohoto vědeckého výzkumu není přednostně umožněn podniku, který na tuto organizaci vykonává rozhodující vliv;
takovým způsobem, že přístup k výsledkům tohoto vědeckého výzkumu není přednostně umožněn podniku, který na tuto organizaci uplatňuje významný vliv;
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „vytěžováním textů a dat“ se rozumí jakákoli automatizovaná technika analýzy, jejímž cílem je analyzovat text a data v digitální podobě za účelem získání informací, jako jsou vzory, tendence a souvztažnosti;
2)  „vytěžováním textů a dat“ se rozumí jakákoli automatizovaná technika analýzy, která analyzuje díla a další předměty ochrany v digitální podobě za účelem získání informací včetně, ale ne výlučně vzorů, tendencí a souvztažností;
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4
4)  „tiskovou publikací“ se rozumí záznam sbírky literárních děl žurnalistické povahy, který může obsahovat i jiná díla nebo předměty ochrany, který představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis s obecnou či speciální tématikou, jehož cílem je poskytovat informace z oblasti zpravodajství nebo jiných témat a který je zveřejněn v jakémkoli médiu z podnětu, na redakční odpovědnost a pod kontrolou poskytovatele služeb.
4)  „tiskovou publikací“ se rozumí záznam sbírky literárních děl žurnalistické povahy vydavateli nebo zpravodajskými agenturami, který může obsahovat i jiná díla nebo předměty ochrany a který představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis s obecnou či speciální tématikou, jehož cílem je poskytovat informace z oblasti zpravodajství nebo jiných témat a který je zveřejněn v jakémkoli médiu z podnětu, na redakční odpovědnost a pod kontrolou poskytovatele služeb. Na periodické publikace vydávané pro vědecké či akademické účely, jako jsou například vědecké časopisy, by se tato definice vztahovat neměla.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a)   „komerčně nedostupným dílem“ se rozumí:
a)   celé dílo nebo jiný předmět ochrany v jakékoli verzi nebo ztvárnění, které již nejsou dostupné veřejnosti v členském státě prostřednictvím obvyklých obchodních kanálů;
b)   dílo nebo jiný předmět ochrany, které nebyly nikdy komerčně dostupné v členském státě, pokud není z okolností daného případu zřejmé, že autor vznesl námitky proti jejich zpřístupnění veřejnosti;
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 bod 4 b (nový)
4b)   „poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online“ se rozumí poskytovatel služby informační společnosti, k jehož hlavním účelům patří uchovávat a zpřístupňovat veřejnosti významný objem děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahraných svými uživateli, které služba optimalizuje a propaguje k ziskovým účelům. Mikropodniky a malé podniky ve smyslu hlavy I přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES a nekomerční služby, například online encyklopedie, a poskytovatelé online služeb, při nichž je obsah nahráván se souhlasem všech dotčených nositelů práv, jako jsou vzdělávací nebo vědecká datová úložiště, nejsou považováni za poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online ve smyslu této směrnice. Poskytovatelé cloudových služeb pro individuální využití, kteří neposkytují přímý přístup veřejnosti, platformy pro vývoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a online trhy, jejichž hlavní činností je maloobchodní prodej fyzického zboží, by neměli být považováni za poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online ve smyslu této směrnice;
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 c (nový)
4c)   „službou informační společnosti“ se rozumí služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/15351a;
___________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 d (nový)
4d)   „službou poskytující automatické obrazové odkazy“ se rozumí jakákoli online služba, která pro účely indexace a odkazování rozmnožuje nebo zpřístupňuje veřejnosti grafická, umělecká nebo fotografická díla shromážděná automatizovanými prostředky prostřednictvím online služby třetí strany.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Vytěžování textů a dat
Vytěžování textů a dat
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce prováděné výzkumnými organizacemi za účelem vytěžování textů a dat z děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají zákonný přístup, pro účely vědeckého výzkumu.
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany, k nimž mají výzkumné organizace zákonný přístup a které jsou prováděny v zájmu vytěžování textů a dat těmito organizacemi pro účely vědeckého výzkumu.
Členské státy stanoví, aby se výjimka uvedená v tomto článku mohla vztahovat i na vzdělávací zařízení a instituce kulturního dědictví provádějící vědecký výzkum ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo odst. 1 písm. b) tak, aby přístup k výsledkům získaným vědeckým výzkumem nemohl být přednostně využíván podnikem, který má na takové organizace rozhodující vliv.
1a.  Rozmnožování a extrakce prováděné pro účely vytěžování textů a dat musí být uchovávány bezpečným způsobem, například u důvěryhodných subjektů určených pro tento účel.
2.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
2.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
3.  Nositelé práv mohou uplatňovat opatření k zajištění bezpečnosti a integrity sítí a databází, v nichž jsou díla nebo jiné předměty ochrany uloženy. Tato opatření nepřekročí rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
3.  Nositelé práv mohou uplatňovat opatření k zajištění bezpečnosti a integrity sítí a databází, v nichž jsou díla nebo jiné předměty ochrany uloženy. Tato opatření nepřekročí rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
4.  Členské státy podporují nositele práv a výzkumné organizace v tom, aby k uplatňování opatření uvedených v odstavci 3 vymezily společně dohodnuté osvědčené postupy.
4.  Členské státy mohou nadále v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 2001/29/ES poskytovat výjimky pro vytěžování textů a dat.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Dobrovolná výjimka nebo omezení pro vytěžování textů a dat
1.  Aniž je dotčen článek 3 této směrnice, mohou členské státy stanovit výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s ohledem na rozmnožování a extrakce zákonně přístupných děl a jiných předmětů ochrany, jež tvoří součást procesu vytěžování textů a dat, a to za předpokladu, že užití děl a jiných předmětů ochrany uvedených v tomto článku není výslovně vyhrazeno jejich nositeli práv, včetně strojově čitelných prostředků.
2.  Rozmnožování a extrakce provedené podle odstavce 1 se nepoužijí pro jiné účely, než je vytěžování textů a dat.
3.  Členské státy mohou nadále v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice 2001/29/ES poskytovat výjimky pro vytěžování textů a dat.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech
Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování v rozsahu opodstatněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice s cílem umožnit digitální užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování v rozsahu opodstatněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:
a)  probíhá v prostorách vzdělávacího zařízení nebo prostřednictvím zabezpečené elektronické sítě přístupné pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení;
a)  probíhá v prostorách vzdělávacího zařízení nebo na jakémkoli jiném místě, ve kterém probíhá pedagogická činnost, za kterou nese odpovědnost vzdělávací zařízení, nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím vzdělávacího zařízení;
b)  je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to možné.
b)  je doplněno uvedením zdroje včetně jména autora, je-li to z realizačních důvodů možné.
2.  Členské státy mohou stanovit, že výjimka přijatá podle odstavce 1 neplatí obecně, případně se nevztahuje na konkrétní typy děl či jiných předmětů ochrany, pokud jsou odpovídající licence povolující úkony uvedené v odstavci 1 snadno dostupné na trhu.
2.  Členské státy mohou stanovit, že výjimka přijatá podle odstavce 1 neplatí obecně, případně se nevztahuje na konkrétní typy děl či jiných předmětů ochrany, jako je materiál, který je určen hlavně pro vzdělávací trh nebo partitury, pokud jsou odpovídající licenční smlouvy povolující úkony uvedené v odstavci 1 a přizpůsobené potřebám a zvláštnostem vzdělávacích zařízení snadno dostupné na trhu.
Členské státy, které využijí ustanovení prvního pododstavce, přijmou nezbytná opatření umožňující zajistit náležitou dostupnost a viditelnost licencí povolujících úkony uvedené v odstavci 1 pro vzdělávací zařízení.
Členské státy, které využijí ustanovení prvního pododstavce, přijmou nezbytná opatření umožňující zajistit náležitou dostupnost a viditelnost licencí povolujících úkony uvedené v odstavci 1 pro vzdělávací zařízení.
3.  Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování prostřednictvím zabezpečených elektronických sítí, prováděnému v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto článku, dochází výhradně v členském státě, v němž je vzdělávací zařízení usazeno.
3.  Má se za to, že k užití děl a jiných předmětů ochrany výhradně pro ilustrační účel při vyučování prostřednictvím zabezpečených elektronických prostředí, prováděnému v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů přijatých podle tohoto článku, dochází výhradně v členském státě, v němž je vzdělávací zařízení usazeno.
4.  Členské státy mohou stanovit spravedlivou náhradu škody, již utrpí nositelé práv v důsledku užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.
4.  Členské státy mohou stanovit spravedlivou náhradu škody, již utrpí nositelé práv v důsledku užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany podle odstavce 1.
4a.  Aniž je dotčen odstavec 2, je jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou nebo omezením přijatými podle odstavce 1, nevymahatelné. Členské státy zajistí, aby měli nositelé práv právo udělit bezplatnou licenci povolující skutky popsané v odstavci 1 všeobecně nebo v souvislosti s konkrétním druhem děl nebo jiných předmětů ochrany podle svého uvážení.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Zachování kulturního dědictví
Zachování kulturního dědictví
Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožňuje institucím kulturního dědictví pořizovat kopie děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, v jakémkoli formátu či na jakémkoli médiu, a to výhradně za účelem uchování těchto děl nebo jiných předmětů ochrany a v rozsahu, který je pro toto uchování nezbytný.
1.  Členské státy stanoví výjimku z práv stanovených v článku 2 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožňuje institucím kulturního dědictví pořizovat kopie děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí v jejich sbírkách, v jakémkoli formátu či na jakémkoli médiu, a to pro účely uchování těchto děl nebo jiných předmětů ochrany a v rozsahu, který je pro toto uchování nezbytný.
1a.  Členské státy zajistí, aby žádný materiál vzniklý z úkonu rozmnožování materiálu ve veřejném vlastnictví nebyl předmětem autorského práva nebo práv s ním souvisejících, za předpokladu, že takové rozmnožení je věrným rozmnožením pro účely uchování původního materiálu.
1b.  Jakékoli smluvní ustanovení, které je v rozporu s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nevymahatelné.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Společná ustanovení
Společná ustanovení
Na výjimky a omezení stanovené v této hlavě se použije čl. 5 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 první, třetí a pátý pododstavec směrnice 2001/29/ES.
1.  Přístup k obsahu, na který se vztahuje výjimka stanovená v této směrnici, neposkytuje uživatelům žádný nárok na jeho použití podle jiné výjimky.
2.   Na výjimky a omezení stanovené v této hlavě se použije čl. 5 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 první, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec směrnice 2001/29/ES.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Užití komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví
Užití komerčně nedostupných děl institucemi kulturního dědictví
1.  Členské státy zajistí, že pokud organizace kolektivní správy uzavře s institucí kulturního dědictví jménem svých členů nevýhradní licenci pro nekomerční účely na digitalizaci a distribuci komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí ve sbírce této instituce, a na jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění, může být tato nevýhradní licence rozšířena – nebo se může mít za to, že se vztahuje – na nositele práv stejné kategorie jako ti, na které se tato licence vztahuje a kteří nejsou touto organizací kolektivní správy zastoupeni, pokud:
1.  Členské státy zajistí, že pokud organizace kolektivní správy uzavře s institucí kulturního dědictví jménem svých členů nevýhradní licenci pro nekomerční účely na digitalizaci a distribuci komerčně nedostupných děl nebo jiných předmětů ochrany, které se trvale nacházejí ve sbírce této instituce, a na jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění, může být tato nevýhradní licence rozšířena – nebo se může mít za to, že se vztahuje – na nositele práv stejné kategorie jako ti, na které se tato licence vztahuje a kteří nejsou touto organizací kolektivní správy zastoupeni, pokud:
a)  v organizaci kolektivní správy jsou na základě pověření nositelů práv široce zastoupeni nositelé práv v kategorii děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence;
a)  v organizaci kolektivní správy jsou na základě pověření nositelů práv široce zastoupeni nositelé práv v kategorii děl nebo jiných předmětů ochrany a práv, která jsou předmětem licence;
b)  všem nositelům práv je s ohledem na podmínky licence zaručeno stejné zacházení;
b)  všem nositelům práv je s ohledem na podmínky licence zaručeno stejné zacházení;
c)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění licence na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
c)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění licence na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
1a.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv stanovených v článcích 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, v čl. 5 písm. a) a v čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES, v čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/24/ES a v čl. 11 odst. 1 této směrnice, jež umožní institucím kulturního dědictví pořizovat kopie komerčně nedostupných děl, která se trvale nacházejí v jejich sbírkách dostupných online, pro neziskové účely za předpokladu, že:
a)  je uvedeno jméno autora nebo jiného identifikovatelného nositele práv, ledaže se ukáže, že to není možné;
b)  všichni nositelé práv mohou kdykoliv vznést námitku proti tomu, aby jejich díla nebo jiné předměty ochrany byly považovány za komerčně nedostupné, a vyloučit uplatnění výjimky na svá díla nebo jiné předměty ochrany.
1b.  Členské státy stanoví, že výjimka přijatá podle odstavce 1a se nevztahuje na odvětví nebo typy děl, u nichž jsou k dispozici vhodná řešení založená na udělování licencí, včetně řešení stanovených v odstavci 1. Členské státy po konzultaci s autory, jinými nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví určí dostupnost udělování rozšířených kolektivních licencí na základě řešení pro konkrétní odvětví nebo druhy děl.
2.  Dílo nebo jiný předmět ochrany se považují za komerčně nedostupné, pokud celé dílo nebo jiný předmět ochrany nejsou v žádném ze svých překladů, verzí a ztvárnění dostupné veřejnosti prostřednictvím obvyklých obchodních kanálů, a nelze důvodně předpokládat, že se takovými stanou.
2.  Členské státy mohou stanovit konečný termín pro určení toho, zda je dílo dříve uváděné na trh považováno za komerčně nedostupné.
Členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví zajistí, aby požadavky používané při určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany udělit licenci v souladu s odstavcem 1, nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nevylučovaly možnost přiznat status komerční nedostupnosti sbírce jako celku, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany v této sbírce jsou komerčně nedostupné.
Členské státy po konzultaci s nositeli práv, organizacemi kolektivní správy a institucemi kulturního dědictví zajistí, aby požadavky používané při určování toho, zda lze na díla nebo jiné předměty ochrany udělit licenci v souladu s odstavcem 1 nebo je používat v souladu s odstavcem 1a, nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné a přiměřené, a nevylučovaly možnost přiznat status komerční nedostupnosti sbírce jako celku, lze-li důvodně předpokládat, že všechna díla nebo jiné předměty ochrany v této sbírce jsou komerčně nedostupné.
3.  Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná propagační opatření, pokud jde o:
3.  Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná propagační opatření, pokud jde o:
a)  považování děl nebo jiných předmětů ochrany za komerčně nedostupné;
a)  považování děl nebo jiných předmětů ochrany za komerčně nedostupné;
b)  licenci, a zejména jejího uplatnění na nezastoupené nositele práv;
b)  jakoukoli licenci, a zejména její uplatnění na nezastoupené nositele práv;
c)  možnosti nositelů práv vznést námitku podle odst. 1 písm. c),
c)  možnosti nositelů práv vznést námitku podle odst. 1 písm. c) a odst. 1a písm. b),
a to i během přiměřené lhůty před zahájením digitalizace a distribuce těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, a jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění.
a to i během nejméně 6měsíční lhůty před zahájením digitalizace a distribuce těchto děl nebo jiných předmětů ochrany, a jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění.
4.  Členské státy zajistí, aby o licenci podle odstavce 1 bylo zažádáno u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro daný členský stát, v němž:
4.  Členské státy zajistí, aby o licenci podle odstavce 1 bylo zažádáno u organizace kolektivní správy považované za reprezentativní pro daný členský stát, v němž:
a)  byly díla nebo zvukové záznamy poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, v němž byly poprvé odvysílány, s výjimkou kinematografických a audiovizuálních děl;
a)  byly díla nebo zvukové záznamy poprvé vydány, nebo nebyly-li vydány, v němž byly poprvé odvysílány, s výjimkou kinematografických a audiovizuálních děl;
b)  mají producenti děl sídlo nebo obvyklé bydliště, pokud jde o díla kinematografická a audiovizuální, nebo
b)  mají producenti děl sídlo nebo obvyklé bydliště, pokud jde o díla kinematografická a audiovizuální, nebo
c)  je usazena instituce kulturního dědictví, nebylo-li možné ani s vynaložením přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
c)  je usazena instituce kulturního dědictví, nebylo-li možné ani s vynaložením přiměřeného úsilí určit členský stát nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
5.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, kromě případů, kdy se použije odst. 4 písm. a) a b).
5.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na díla nebo jiné předměty ochrany státních příslušníků třetích zemí, kromě případů, kdy se použije odst. 4 písm. a) a b).
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Přeshraniční užití
Přeshraniční užití
1.  Díla nebo jiné předměty ochrany, na které se vztahuje licence udělená v souladu s článkem 7, mohou být užity institucí kulturního dědictví v souladu s podmínkami udělené licence ve všech členských státech.
1.  Komerčně nedostupná díla nebo jiné předměty ochrany, na které se vztahuje článek 7, mohou být užity institucí kulturního dědictví v souladu s podmínkami uvedeného článku ve všech členských státech.
2.  Členské státy zajistí, aby informace, které umožňují identifikaci děl nebo jiných předmětů ochrany, na které se vztahuje licence udělená v souladu s článkem 7, a informace o možnosti nositelů práv vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c), byly zpřístupněny veřejnosti na jednotném online portálu po dobu nejméně šesti měsíců před zahájením digitalizace a distribuce děl nebo jiných předmětů ochrany, a před zahájením jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění v jiných členských státech než ve státě, v němž byla licence udělena, a po celou dobu platnosti licence.
2.  Členské státy zajistí, aby informace, které umožňují identifikaci děl nebo jiných předmětů ochrany, na které se vztahuje článek 7, a informace o možnosti nositelů práv vznést námitku podle čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1a písm. b), byly trvale, snadno a účinně přístupné na jednotném veřejném online portálu po dobu nejméně šesti měsíců před zahájením digitalizace a distribuce děl nebo jiných předmětů ochrany, a před zahájením jejich sdělování veřejnosti nebo zpřístupnění v jiných členských státech než ve státě, v němž byla licence udělena, nebo v případech, na které se vztahuje čl. 7 odst. 1a, pokud je zřízena instituce kulturního dědictví, a po celou dobu platnosti licence.
3.  Portál uvedený v odstavci 2 zřizuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s nařízením (EU) č. 386/2012.
3.  Portál uvedený v odstavci 2 zřizuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s nařízením (EU) č. 386/2012.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1
Členské státy zajistí pravidelný dialog mezi organizacemi zastupujícími uživatele a nositele práv a veškerými dalšími příslušnými organizacemi zúčastněných stran s cílem posilovat význam a využitelnost mechanismů udělování licencí uvedených v čl. 7 odst. 1, zajišťovat účinnost ochranných opatření pro nositele práv uvedené v této kapitole, zejména pokud jde o propagační opatření, a případně pomáhat při stanovování požadavků uvedených v čl. 7 odst. 2 druhém pododstavci, a to vše podle jednotlivých odvětví.
Členské státy zajistí pravidelný dialog mezi organizacemi zastupujícími uživatele a nositele práv a veškerými dalšími příslušnými organizacemi zúčastněných stran s cílem posilovat význam a využitelnost mechanismů udělování licencí uvedených v čl. 7 odst. 1 a výjimky uvedené v čl. 7 odst. 1a, zajišťovat účinnost ochranných opatření pro nositele práv uvedené v této kapitole, zejména pokud jde o propagační opatření, a případně pomáhat při stanovování požadavků uvedených v čl. 7 odst. 2 druhém pododstavci, a to vše podle jednotlivých odvětví.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Mechanismus vyjednávání
Mechanismus vyjednávání
Členské státy zajistí, že pokud strany, jež chtějí uzavřít dohodu za účelem zpřístupnění audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání, narazí na problémy v souvislosti s udělením licence na práva, bude jim k dispozici pomoc nestranného orgánu s odpovídajícími zkušenostmi. Tento orgán poskytuje pomoc při vyjednávání a pomáhá dosáhnout dohody.
Členské státy zajistí, že pokud strany, jež chtějí uzavřít dohodu za účelem zpřístupnění audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání, narazí na problémy v souvislosti s udělením licence na audiovizuální práva, bude jim k dispozici pomoc nestranného orgánu s odpovídajícími zkušenostmi. Nestranný orgán vytvořený nebo určený členským státem pro účely tohoto článku poskytuje stranám pomoc při vyjednávání a pomáhá jim dosáhnout dohody.
Členské státy oznámí Komisi orgán uvedený v odstavci 1 nejpozději do [data uvedeného v čl. 21 odst. 1].
Členské státy informují Komisi o orgánu jimi vytvořeného nebo určeného podle prvního odstavce nejpozději do [data uvedeného v čl. 21 odst. 1].
S cílem podpořit dostupnost audiovizuálních děl v rámci platforem videa na vyžádání, členské státy podpoří dialog mezi organizacemi zastupujícími autory, producenty, platformy videí na vyžádání a dalšími zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Název III – kapitola 2 a (nová) – čl. 10 a (nový)
KAPITOLA 2a
Přístup k publikacím Unie
Článek 10a
Povinný depozit Unie
1.  Jakákoli elektronická publikace zabývající se otázkami týkajícími se Unie, jako je právo Unie, historie a integrace Unie, politika Unie a demokracie Unie, institucionální a parlamentní záležitosti a politika, které jsou veřejnosti zpřístupněny v Unii, podléhá povinnému depozitu Unie.
2.  Knihovna Evropského parlamentu je oprávněna bezplatně obdržet jeden výtisk každé publikace uvedené v odstavci 1.
3.  Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na vydavatele, tiskárny a dovozce publikací v případě děl, která vydávají, tisknou nebo dovážejí v Unii.
4.  Dnem doručení Knihovně Evropského parlamentu se publikace uvedené v odstavci 1 stávají součástí její stálé sbírky. Jsou zpřístupněny uživatelům v prostorách knihovny Evropského parlamentu výlučně za účelem výzkumu nebo studia akreditovaných výzkumných pracovníků a pod kontrolou knihovny Evropského parlamentu.
5.  Komise přijme akty s cílem upřesnit podmínky doručení publikací uvedených v odstavci 1 knihovně Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrhy 151, 152, 153, 154 a 155
Návrh směrnice
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím
Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím
1.  Členské státy poskytnou vydavatelům tiskových publikací práva stanovená v článku 2 a v čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES k digitálnímu užití jejich tiskových publikací.
1.  Členské státy poskytnou vydavatelům tiskových publikací práva stanovená v článku 2 a v čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES, aby mohli získat spravedlivé a přiměřené odměny za digitální užití svých tiskových publikací poskytovateli služeb informační společnosti.
1a.   Práva uvedená v odstavci 1 nebrání legitimnímu soukromému a nekomerčnímu využití tiskových publikací jednotlivými uživateli.
2.  Právy uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčena a nijak ovlivněna žádná práva, která právní předpisy Unie poskytují autorům a jiným nositelům práv v souvislosti s díly a jinými předměty ochrany, které jsou součástí tiskové publikace. Těchto práv se nelze vůči těmto autorům a jiným nositelům práv dovolávat, a zejména je nesmí zbavit práva využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí.
2.  Právy uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčena a nijak ovlivněna žádná práva, která právní předpisy Unie poskytují autorům a jiným nositelům práv v souvislosti s díly a jinými předměty ochrany, které jsou součástí tiskové publikace. Těchto práv se nelze vůči těmto autorům a jiným nositelům práv dovolávat, a zejména je nesmí zbavit práva využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí.
2a.   Práva uvedená v odstavci 1 se nevztahují na obyčejné hypertextové odkazy doplněné jednotlivými slovy.
3.  Ve vztahu k právům uvedeným v odstavci 1 se použijí obdobně články 5 až 8 směrnice 2001/29/ES a směrnice 2012/28/EU.
3.  Ve vztahu k právům uvedeným v odstavci 1 se použijí obdobně články 5 až 8 směrnice 2001/29/ES a směrnice 2012/28/EU.
4.  Práva uvedená v odstavci 1 uplynou 20 let po zveřejnění tiskové publikace. Tato lhůta se počítá od prvního dne měsíce ledna roku následujícího po dni zveřejnění.
4.  Práva uvedená v odstavci 1 uplynou 5 let po zveřejnění tiskové publikace. Tato lhůta se počítá od prvního dne měsíce ledna roku následujícího po dni zveřejnění. Právo uvedené v odstavci 1 se nepoužije se zpětnou účinností.
4a.   Členské státy zajistí, aby autoři získali odpovídající podíl na dodatečných příjmech, které plynou vydavatelům tiskových publikací od poskytovatelů služeb informační společnosti za použití tiskové publikace.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Nároky na spravedlivou odměnu
Nároky na spravedlivou odměnu
Členské státy mohou stanovit, že pokud autor převede právo na vydavatele nebo mu udělí licenci na toto právo, představuje tento převod nebo licence dostatečný právní základ pro to, aby si vydavatel mohl nárokovat podíl na odměně za užití díla, na které se vztahuje výjimka z převedeného nebo licencovaného práva nebo jeho omezení.
Členské státy se systémy sdílení náhrad mezi autory a vydavateli s ohledem na výjimky a omezení mohou stanovit, že pokud autor převede právo na vydavatele nebo mu udělí licenci na toto právo, představuje tento převod nebo licence dostatečný právní základ pro to, aby si vydavatel mohl nárokovat podíl na odměně za užití díla, na které se vztahuje výjimka z převedeného nebo licencovaného práva nebo jeho omezení za předpokladu, že v daném členském státě byl již před 12. listopadem 2015 zaveden rovnocenný systém sdílení náhrad.
Prvním odstavcem nejsou dotčena ujednání členských států týkající se práv na veřejné půjčování, správa práv, která nejsou založena na výjimkách nebo omezeních autorského práva, například rozšířené systémy kolektivního udělování licencí, nebo práva týkající se odměňování na základě vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Název IV – kapitola 1 a (nová) – článek 12 a (nový)
KAPITOLA 1a
Ochrana organizátorů sportovních akcí
Článek 12 a
Ochrana organizátorů sportovních akcí
Členské státy poskytnou organizátorům sportovních akcí práva stanovená v článku 2 a čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES a článku 7 směrnice 2006/115/ES.
Pozměňovací návrhy 156, 157, 158, 159, 160 a 161
Návrh směrnice
Článek 13
Článek 13
Článek 13
Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli
Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli
1.  Poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a zpřístupňují je veřejnosti, přijmou ve spolupráci s nositeli práv opatření, která zajistí fungování dohod uzavřených s nositeli práv ohledně užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany nebo která zabrání tomu, aby byla prostřednictvím jejich služeb dostupná díla nebo jiný předmět ochrany, který nositelé práv na základě spolupráce s poskytovateli služeb identifikují. Tato opatření, např. používání účinných technologií rozpoznávání obsahu, musí být vhodná a přiměřená. Poskytovatelé služeb poskytují nositelům práv dostatečné informace o fungování a zavedení těchto opatření a případně jim podávají i odpovídající zprávy o rozpoznání a užití děl a jiných předmětů ochrany.
1.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 2001/29/ES, provádějí poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu akt sdělení veřejnosti. Z tohoto důvodu musí uzavřít spravedlivé a přiměřené licenční dohody s držiteli práv.
2.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb uvedení v odstavci 1 zavedli mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici v případě sporů o uplatňování opatření uvedených v odstavci 1.
2.  Licenční dohody, které poskytovatelé služeb pro sdílení online obsahu uzavřeli s nositeli práv za účelem sdělení tohoto obsahu veřejnosti podle odstavce 1, se vztahují na odpovědnost za díla, která uživatelé těchto služeb pro sdílení online obsahu nahrávají v souladu s podmínkami uvedenými v licenční dohodě, za předpokladu, že je tito uživatelé nevyužívají pro komerční účely.
2a.   V případě, že si nositelé práv nepřejí uzavřít licenční dohody, členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online spolupracovali s nositeli práv v dobré víře, tak aby v rámci svých služeb nezpřístupňovali díla chráněná autorským právem nebo jiné předměty ochrany, pro něž nebylo vydáno povolení. Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv by neměla vést k tomu, aby nebyla dostupná díla a jiné předměty ochrany, které neporušují autorské právo, včetně děl a předmětů, na něž se vztahuje výjimka z autorského práva nebo jeho omezení.
2b.   Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online uvedení v odstavci 1 zavedli účinné a rychlé mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici, pokud by spolupráce podle odstavce 2a vedla k neoprávněnému odstranění jejich obsahu. Veškeré stížnosti podané v rámci takových mechanismů se zpracují bez zbytečných odkladů a podrobí se lidské kontrole. Nositelé práv své rozhodnutí adekvátně zdůvodní, aby se vyhnuli nahodilému zamítnutí stížností. V souladu se směrnicí 95/46/ES, směrnicí 2002/58/ES a obecným nařízením o ochraně údajů navíc nesmí tato spolupráce vést k určení totožnosti jednotlivých uživatelů ani ke zpracovávání jejich osobních údajů. Členské státy rovněž zajistí, aby uživatelé měli přístup k nezávislému orgánu pro řešení sporů, jakož i k soudu nebo jinému příslušnému justičnímu orgánu za účelem uplatnění výjimky z autorského práva nebo jeho omezení.
3.  Členské státy případně umožní spolupráci poskytovatelů služeb informační společnosti s nositeli práv prostřednictvím dialogů se zúčastněnými stranami, aby vymezily osvědčené postupy, jako jsou vhodné a přiměřené technologie rozpoznávání obsahu, mimo jiné s přihlédnutím k povaze těchto služeb, dostupnosti technologií a jejich účinnosti s ohledem na technologický vývoj.
3.  Ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost] Komise a členské státy budou pořádat dialogy mezi zúčastněnými stranami, aby harmonizovaly a vymezily osvědčené postupy, a vydají obecné pokyny zajišťující fungování licenčních dohod a pokyny pro spolupráci mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv při používání jejich děl nebo jiných předmětů ochrany ve smyslu této směrnice. Při definování osvědčených postupů je třeba zvláštní pozornost věnovat základním právům a uplatňování výjimek a omezení a taktéž zárukám, aby zátěž pro malé a střední podniky byla nadále přiměřená a aby se zabránilo automatickému blokování obsahu.
Pozměňovací návrhy 78 a 252
Návrh směrnice
Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Členské státy stanoví, že spory mezi právními nástupci a službami informační společnosti ohledně uplatňování čl. 13 odst. 1 mohou být předmětem rozhodnutí některého systému pro alternativní řešení sporů.
Členské státy zřídí nebo určí nestranný orgán s nezbytným odborným zázemím s cílem pomoci stranám s urovnáním jejich sporů v rámci tohoto systému.
Členské státy informují
Komisi o zřízení tohoto orgánu nejpozději ke dni (vložit datum uvedené v čl. 21 odst. 1).
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Článek 13 b (nový)
Článek 13b
Užití chráněného obsahu službami informační společnosti poskytujícími automatické obrazové odkazy
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří automaticky reprodukují značné množství vizuálních děl chráněných autorskými právy nebo na ně odkazují a zpřístupňují je veřejnosti za účelem indexování a odkazování, uzavřeli spravedlivé a vyvážené licenční dohody s veškerými nositeli práv, kteří o to požádají, pro zajištění spravedlivé odměny těchto nositelů. Toto odměňování může být spravováno organizacemi kolektivní správy dotčených nositelů práv.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Kapitola 3 – čl. -14 (nový)
Článek -14
Zásada spravedlivé a přiměřené odměny
1.  Členské státy zajistí, aby autoři a výkonní umělci obdrželi spravedlivou a přiměřenou odměnu za využívání svých děl a jiných předmětů ochrany, včetně jejich online využívání. Toho lze dosáhnout v každém odvětví kombinací dohod, včetně dohod o kolektivním vyjednávání, a statutárních mechanismů odměňování.
2.  Odstavec 1 se nepoužije, pokud autor nebo výkonný umělec udělí bezplatné nevýlučné užívací právo ve prospěch všech uživatelů.
3.  Členské státy zohlední zvláštnosti každého odvětví při podpoře přiměřené odměny za práva udělená autory a výkonnými umělci.
4.  Ve smlouvách se stanoví odměna platná pro každý způsob využívání.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Povinnost transparentnosti
Povinnost transparentnosti
1.  Členské státy zajistí, aby subjekty, kterým autoři a výkonní umělci udělili licenci na svá práva nebo na ně tato práva převedli, těmto autorům a výkonným umělcům pravidelně a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví poskytovaly včasné, přiměřené a dostatečné informace o využívání jejich děl a výkonů, zejména pokud jde o způsoby využívání, vytvářené příjmy a odměny, které jim náleží.
1.  Členské státy zajistí, aby subjekty, kterým autoři a výkonní umělci udělili licenci na svá práva nebo na ně tato práva převedli, těmto autorům a výkonným umělcům pravidelně, nejméně jednou ročně, a s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých odvětví a poměrnému významu každého jednotlivého příspěvku poskytovaly včasné, přesné, podstatné a úplné informace o využívání jejich děl a výkonů, zejména pokud jde o způsoby využívání, vytvářené přímé a nepřímé příjmy a odměny, které jim náleží.
1a.  V případě, kdy držitel licence nebo nabyvatel práv autorů a výkonných umělců následně udílí tato práva jiné straně, členské státy zajistí, aby tato strana sdílela všechny informace uvedené v odstavci 1 s držitelem licence nebo nabyvatelem práv.
Hlavní držitel licence nebo nabyvatel práv předá autorovi nebo výkonnému umělci všechny informace uvedené v prvním pododstavci. Tyto informace se nemění, ledaže se jedná o obchodně citlivé informace vymezené právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, které, aniž by byly dotčeny články 15 a 16a, mohou být za účelem zachování spravedlivé hospodářské soutěže předmětem dohody o nezveřejnění informací. Pokud hlavní nositel licence nebo nabyvatel práv neposkytuje informace uvedené v tomto pododstavci včas, je autor nebo výkonný umělec oprávněn požadovat tyto informace přímo od držitele druhotné licence.
2.  Povinnost podle odstavce 1 musí být přiměřená a účinná a musí zajišťovat odpovídající úroveň transparentnosti v jednotlivých odvětvích. V případech, kdy by administrativní zátěž vyplývající z této povinnosti byla s ohledem na příjmy plynoucí z využívání díla nebo výkonu neúměrná, však členské státy mohou povinnost podle odstavce 1 upravit za předpokladu, že tato povinnost zůstane i nadále účinná a zajistí vhodnou úroveň transparentnosti.
2.  Povinnost podle odstavce 1 musí být přiměřená a účinná a musí zajišťovat vysokou úroveň transparentnosti v jednotlivých odvětvích. V případech, kdy by administrativní zátěž vyplývající z této povinnosti byla s ohledem na příjmy plynoucí z využívání díla nebo výkonu neúměrná, však členské státy mohou povinnost podle odstavce 1 upravit za předpokladu, že tato povinnost zůstane i nadále účinná a zajistí vysokou úroveň transparentnosti.
3.  Členské státy mohou rozhodnout, že se povinnost podle odstavce 1 neuplatní, pokud příspěvek autora nebo výkonného umělce k celkovému dílu nebo výkonu není významný.
4.  Odstavec 1 se nepoužije na subjekty, které podléhají povinnostem transparentnosti stanoveným ve směrnici 2014/26/EU.
4.  Odstavec 1 se nepoužije na subjekty, které podléhají povinnostem transparentnosti stanoveným ve směrnici 2014/26/EU, nebo na kolektivní smlouvy, pokud tyto povinnosti nebo smlouvy stanoví požadavky na transparentnost srovnatelné s požadavky uvedenými v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby byli autoři a výkonní umělci oprávněni požádat o dodatečnou a přiměřenou odměnu od strany, s níž uzavřeli smlouvu o využívání práv, pokud je původně sjednaná odměna nepřiměřeně nízká ve srovnání s následnými příslušnými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání děl nebo výkonů.
Členské státy zajistí, aby v případě neexistence kolektivních smluv, které stanoví srovnatelný mechanismus, byli autoři a výkonní umělci, nebo jakákoli reprezentativní organizace jednající jejich jménem, oprávněni požadovat dodatečnou, přiměřenou a spravedlivou odměnu od strany, s níž uzavřeli smlouvu o využívání práv, pokud je původně sjednaná odměna nepřiměřeně nízká ve srovnání s následnými příslušnými přímými či nepřímými příjmy a výhodami vyplývajícími z využívání děl nebo výkonů.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby spory týkající se povinnosti transparentnosti podle článku 14 a mechanismu smluvních úprav podle článku 15 mohly být podrobeny dobrovolnému postupu alternativního řešení sporů.
Členské státy zajistí, aby spory týkající se povinnosti transparentnosti podle článku 14 a mechanismu smluvních úprav podle článku 15 mohly být podrobeny dobrovolnému postupu alternativního řešení sporů. Členské státy zajistí, aby organizace zastupující autory a výkonné umělce mohly takové postupy zahájit na žádost jednoho nebo více autorů a výkonných umělců.
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Článek 16 a (nový)
Článek 16a
Právo na zrušení
1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že autor nebo výkonný umělec udělil licenci nebo převedl svá práva týkající se díla nebo jiného předmětu ochrany na výhradním základě, má autor nebo výkonný umělec právo na zrušení, pokud nedošlo k využití díla nebo jiného předmětu ochrany nebo pokud není soustavně pravidelně informován v souladu s článkem 14. Členské státy mohou stanovit zvláštní ustanovení s přihlédnutím ke zvláštnostem různých odvětví a děl a očekávanému období využívání, zejména stanovit lhůty pro právo na zrušení.
2.  Právo na zrušení stanovené v odstavci 1 lze uplatnit až po uplynutí přiměřené lhůty od uzavření licenční dohody nebo dohody o převodu a pouze na základě písemného oznámení, v němž se stanoví přiměřená lhůta, do které se má uskutečnit využití licencovaných nebo přenesených práv. Po uplynutí této lhůty se autor nebo výkonný umělec může rozhodnout, že místo zrušení práv ukončí exkluzivitu dohody. Pokud dílo nebo jiný předmět obsahuje příspěvek více autorů nebo výkonných umělců, upravuje výkon individuálního práva na zrušení takových autorů nebo výkonných umělců vnitrostátní právo, které stanoví pravidla o právu na zrušení pro kolektivní díla s přihlédnutím k poměrnému významu jednotlivých příspěvků.
3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže nevykonávání práv je převážně způsobeno okolnostmi, jejichž nápravu lze od autora nebo výkonného umělce oprávněně očekávat.
4.  Smluvní nebo jiná ujednání, která se odchylují od práva na zrušení, jsou zákonná pouze tehdy, jsou-li uzavřena dohodou založenou na kolektivní smlouvě.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Článek 17 a (nový)
Článek 17a
V případě užití, na něž se vztahují výjimky nebo omezení stanovené touto směrnicí, mohou členské státy přijmout nebo ponechat v platnosti obecnější ustanovení slučitelná s výjimkami a omezeními stanovenými v právu Unie
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2
2.   Ustanovení článku 11 se vztahují rovněž na tiskové publikace vydané před [datem uvedeným v čl. 21 odst. 1].
vypouští se

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0245/2018).

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění