Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2035(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0262/2018

Předložené texty :

A8-0262/2018

Rozpravy :

PV 12/09/2018 - 14
CRE 12/09/2018 - 14

Hlasování :

PV 13/09/2018 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0352

Přijaté texty
PDF 191kWORD 60k
Čtvrtek, 13. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství
P8_TA(2018)0352A8-0262/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství (2018/2035(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. ledna 2018 o dopadu používání oxo-rozložitelných plastů, včetně oxo-rozložitelných plastových nákupních tašek, na životní prostředí (COM(2018)0035),

–  s ohledem na sdělení Komise a pracovní dokument ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032),

–  s ohledem na pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016)0773), zejména na cíl zavést požadavky konkrétněji zaměřené na určité výrobky a horizontální požadavky v oblastech, jako je trvanlivost, opravitelnost, možnost modernizace, design umožňující rozebrání výrobku, snadné opětovné použití a recyklace,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(6) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a na prováděcí nařízení a dobrovolné dohody přijaté podle této směrnice,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. prosince 2017 o ekologických inovacích: umožnění přechodu k oběhovému hospodářství,

–  s ohledem na zvláštní Eurobarometr 468 z října 2017 o postojích evropských občanů k životnímu prostředí,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu a 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN (COP21) o změně klimatu,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů: agendě pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0262/2018),

A.  vzhledem k tomu, že plast je cenný materiál, jenž je široce používaný ve všech hodnotových řetězcích a který zaujímá v naší společnosti a ekonomice užitečné místo, pokud se zodpovědně využívá a pokud se s ním zodpovědně zachází;

B.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou plasty v dnešní době vyráběny, používány a likvidovány, má zničující dopad na životní prostředí, klima a hospodářství a potenciální nepříznivý vliv na zdraví lidí i zvířat; vzhledem k tomu, že hlavním úkolem je proto vyrábět a používat plasty odpovědným a udržitelným způsobem v zájmu omezení vznikajícího plastového odpadu a používání nebezpečných látek v plastech v případech, kdy je to možné; vzhledem k tomu, že výzkum a inovace v oblasti nových technologií a alternativ hrají v tomto ohledu důležitou úlohu;

C.  vzhledem k tomu, že tyto stinné stránky vyvolávají obavy mezi širokou veřejností, přičemž 74 % občanů EU vyjadřuje znepokojení nad zdravotními dopady používání plastů a 87 % občanů uvádí, že se obávají vlivu plastů na životní prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba využít současné politické dynamiky k přechodu na udržitelné oběhové hospodářství, pokud jde o plasty, které v souladu s hierarchií nakládání s odpady dává přednost zamezení vzniku plastového odpadu;

E.  vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly vnitrostátní legislativní opatření zakazující mikroplasty, které jsou záměrně přidávány do kosmetických výrobků;

F.  vzhledem k tomu, že evropské země v minulosti vyvážely plastový odpad, a to i do zemí, ve kterých nedostatečné systémy nakládání s odpady a recyklace způsobují škody na životním prostředí a ohrožují zdraví místních komunit, zejména zdraví zpracovatelů odpadů;

G.  vzhledem k tomu, že plastový odpad je celosvětovým problémem a pro boj proti němu je nutná mezinárodní spolupráce; vzhledem k tomu, že se EU zavázala plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, z nichž některé jsou důležité pro udržitelnou spotřebu a výrobu plastů v zájmu snížení jejich dopadů v mořích i na souši;

H.  vzhledem k tomu, že celková roční produkce plastů dosáhla v roce 2015 objemu 322 milionů tun a podle očekávání se v příštích 20 letech zdvojnásobí;

I.  vzhledem k tomu, že v EU vzniká každoročně 25,8 milionů tun plastového odpadu;

J.  vzhledem k tomu, že pouze 30 % plastového odpadu se v EU sbírá k recyklaci; vzhledem k tomu, že pouze 6 % plastů uvedených na trh je vyrobeno z recyklovaných plastů;

K.  vzhledem k tomu, že ve velké míře se stále provádí skládkování plastového odpadu (31 %) a jeho spalování (39 %);

L.  vzhledem k tomu, že přibližně 95 % hodnoty plastových obalových materiálů se z hospodářství vytratí, což vede ke ztrátě 70 až 105 miliard eur ročně;

M.  vzhledem k tomu, že cílem EU je recyklovat do roku 2030 55 % plastových obalů;

N.  vzhledem k tomu, že recyklace plastů je značně přínosná z hlediska klimatu, pokud jde o snižování emisí CO2;

O.  vzhledem k tomu, že na celém světě se 5 až 13 milionů tun plastu dostane každoročně do oceánů a podle odhadů se v dnešní době v oceánech nachází více než 150 milionů tun plastu;

P.  vzhledem k tomu, že v EU skončí v mořích a oceánech každý rok 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu;

Q.  vzhledem k tomu, že podle studií citovaných OSN bude v případě, že se neprovede žádné opatření, do roku 2050 v oceánech více plastu než ryb;

R.  vzhledem k tomu, že plasty představují 85 % odpadků na plážích a více než 80 % odpadu v mořích;

S.  vzhledem k tomu, že v části oceánů sahající od Velké tichomořské odpadkové skvrny, v níž se nachází nejméně 79 000 tun plastu pokrývajícího plochu o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních, až po nejvzdálenější oblasti Země, jako je hlubokooceánské dno a Arktida, lze nalézt prakticky každý druh plastového materiálu;

T.  vzhledem k tomu, že odpadky v moři rovněž nepříznivě ovlivňují ekonomickou činnost a lidský potravinový řetězec;

U.  vzhledem k tomu, že 90 % všech mořských ptáků spolkne plastové částice;

V.  vzhledem k tomu, že zatím nechápeme všechny aspekty dopadů plastového odpadu na flóru, faunu a lidské zdraví; vzhledem k tomu, že jsou zdokumentovány katastrofické důsledky pro mořský život, kdy více než 100 milionů mořských zvířat každoročně zemře kvůli kouskům plastů v oceánu;

W.  vzhledem k tomu, že řešení boje s plasty v moři nelze oddělit od celkové strategie pro plasty; vzhledem k tomu, že článek 48 nařízení pro kontrolu rybolovu(11), který stanovuje opatření na podporu vytažení ztracených lovných zařízení, je krokem správným směrem, ale má příliš omezenou oblast působnosti, jelikož členské státy mají povoleno vyjmout velkou většinu rybářských plavidel z této povinnosti a jelikož provádění požadavků na podávání zpráv je nedostačující;

X.  vzhledem k tomu, že se zvažuje čerpání finančních prostředků z Evropské územní spolupráce (EÚS) pro projekty v Jaderském moři, jako jsou nové nástroje správy a osvědčené postupy pro omezení, a pokud je to možné, odstranění ztrát rybolovných zařízení, a že se uvažuje i o tom, že by byla rybářským lodím svěřena nová úloha strážců moře;

Y.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou signatáři Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a měly by usilovat o bezvýhradné provádění jejích ustanovení;

Z.  vzhledem k tomu, že k tzv. „ghost fishingu“ (nechtěnému odlovu) dochází, když se do ztracených nebo opuštěných, biologicky nerozložitelných rybářských sítí, pastí a háčků zachytí nebo zapletou mořští živočichové, kteří se o ně zraní, vyhladoví a zemřou; vzhledem k tomu, že fenomén „ghost fishingu“ je způsoben ztrátou lovných zařízení a jejich ponecháním v moři; vzhledem k tomu, že nařízení pro kontrolu rybolovu požaduje povinné označování zařízení, oznamování a vytažení ztracených zařízení; vzhledem k tomu, že někteří rybáři tedy z vlastní iniciativy přivážejí zpět do přístavů ztracené sítě vytažené z moře;

AA.  vzhledem k tomu, že ačkoliv je obtížné důkladně posoudit, jak přesně se akvakultura podílí na odpadu v moři, odhaduje se, že 80 % mořského odpadu tvoří plasty a mikroplasty a že přibližně 20 % a 40 % tohoto plastového odpadu v moři částečně souvisí s lidskou činností na moři, včetně obchodních a výletních lodí, a zbytek tvoří odpad původem z pevniny a vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Organizace pro výživu a zemědělství(12) pochází asi 10 % odpadu ze ztracených a odhozených lovných zařízení; vzhledem k tomu, že ztracená a odhozená lovná zařízení tvoří jednu ze složek mořského plastového odpadu a že přibližně 94 % plastů, které se dostanou do oceánu, končí na jeho dně, a je tedy zapotřebí využít Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) k přímému zapojení rybářů do systémů „vylovování odpadků z moře“ tak, že jim budou na oplátku poskytovány finanční odměny nebo jiné finanční či materiální pobídky;

AB.  vzhledem k tomu, že do životního prostředí EU se každoročně dostane 75 000 až 300 000 tun mikroplastů, včetně mikroplastů, které se záměrně přidávají do plastových výrobků, mikroplastů, které se uvolňují během používání výrobků, a mikroplastů vznikajících rozkladem plastových výrobků;

AC.  vzhledem k tomu, že otázka mikroplastů a nanočástic staví veřejné politiky před specifický náročný úkol;

AD.  vzhledem k tomu, že mikroplasty se nacházejí v 90 % balené vody;

AE.  vzhledem k tomu, že potěšující je žádost, s níž se Komise obrátila na Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), a to aby přezkoumala vědecký základ pro omezení záměrného přidávání mikroplastů do výrobků určených pro spotřebitele nebo pro odborné použití;

AF.  vzhledem k tomu, že byla rovněž přivítána žádost Komise, aby ECHA připravila návrh na možné omezení oxo-rozložitelných plastů;

AG.  vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je zavedení nových vlastních zdrojů podmíněno zvláštním legislativním postupem, který vyžaduje jednomyslnost členských států a konzultaci s Parlamentem;

Obecné poznámky

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028) jako krok k přechodu EU z lineárního modelu hospodářství na hospodářství oběhové; uznává, že plasty hrají v naší ekonomice a v našem každodenním životě užitečnou roli, ale zároveň mají značné nevýhody; domnívá se proto, že hlavním úkolem je zacházet s plasty udržitelným způsobem v celém hodnotovém řetězci, a tedy změnit způsob výroby a používání plastů tak, aby jejich hodnota byla v našem hospodářství zachována, aniž by došlo k poškození životního prostředí, klimatu a veřejného zdraví;

2.  zdůrazňuje, že první prioritou by mělo být přímo předcházení vzniku plastového odpadu, jak jej definuje rámcová směrnici o odpadech, a to v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; mimoto má za to, že zásadní posílení výsledků v oblasti recyklace plastů je rovněž klíčem k podpoře udržitelného hospodářského růstu a k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se nedávného čínského zákazu dovozu plastového odpadu chopily jakožto příležitosti k investicím do předcházení vzniku plastového odpadu, včetně stimulace opětovného použití a vytváření oběhového designu výrobků, a k investicím do nejmodernějších technologií pro sběr, třídění a recyklaci v EU; je přesvědčen, že výměna osvědčených postupů je v tomto ohledu důležitá zejména pro malé a střední podniky;

3.  je přesvědčen, že strategie pro plasty by měla rovněž sloužit jako nástroj k podnícení nových, inteligentních, udržitelných a oběhových obchodních, výrobních a spotřebních modelů, které se projeví v celém hodnotovém řetězci, v souladu s cílem OSN v oblasti udržitelného rozvoje číslo 12 „udržitelná spotřeba a výroba“, a to mimo jiné internalizací externích nákladů; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem podporovala jasné vazby mezi politikami Unie, které se týkají odpadů, chemických látek a výrobků, a to i vývojem látkových cyklů netoxických materiálů, jak je stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí;

4.  vyzývá Komisi, aby na období po roce 2020 vypracovala politiku oběhového hospodářství a biohospodářství, která bude vycházet z pevného pilíře výzkumu a inovací, a aby zajistila, že nový víceletý finanční rámec (VFR) bude zahrnovat nezbytné závazky; zdůrazňuje zejména význam výzkumu, jehož účelem je vyvinout inovativní řešení a porozumět dopadu makro-, mikro- a nanoplastů na ekosystémy a lidské zdraví;

5.  zdůrazňuje, že plasty jsou různorodého charakteru a mají širokou škálu použití a že různé hodnotové řetězce proto vyžadují přístup šitý na míru konkrétním výrobkům zahrnující kombinaci různých řešení, který zohlední dopad na životní prostředí, stávající alternativy, místní a regionální požadavky a zajistí splnění funkčních potřeb spotřebitelů;

6.  zdůrazňuje, že v zájmu úspěchu a dosažení výsledku, jenž bude přínosný jak pro hospodářství, tak i pro životní prostředí a veřejné zdraví, jsou nutné společné a koordinované kroky všech zúčastněných stran v celém hodnotovém řetězci, včetně spotřebitelů;

7.  zdůrazňuje, že za snižování produkce odpadů nesou společnou odpovědnost všechny dotčené strany a že důležitým úkolem je i nadále transformace obecných obav z plastového odpadu v odpovědný přístup veřejnosti; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je klíčový vývoj nových spotřebitelských modelů na základě motivace ke změnám v chování spotřebitelů; vyzývá ke zvýšení informovanosti spotřebitelů o dopadu znečištění plastovým odpadem a o významu prevence, řádného nakládání s odpady a stávajících alternativ;

Od řešení pro účely recyklace k řešením pro účely oběhového hospodářství

8.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby zajistily kompletní a urychlené uplatňování a prosazování acquis, které se týká výrobků a nakládání s odpady; poukazuje na fakt, že v EU se k recyklaci sbírá pouze 30 % plastového odpadu, což způsobuje enormní plýtvání se zdroji; zdůrazňuje, že do roku 2030 budou platit předpisy znemožňující skládkování plastů a že podle ustanovení směrnice 2008/98/ES musí členské státy zajistit nakládání se svým plastovým odpadem; znovu připomíná, že členské státy by měly využít hospodářských nástrojů a dalších opatření k poskytnutí pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady; zdůrazňuje význam tříděného sběru a zařízení pro třídění odpadu, která umožní vysoce kvalitní recyklaci a zvýší využívání kvalitních druhotných surovin;

9.  vyzývá všechny dotčené průmyslové subjekty, aby nyní přistoupily k přijetí konkrétních kroků s cílem zajistit, aby všechny plastové obaly byly nejpozději do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné nákladově efektivním způsobem, aby spojily identitu své značky s udržitelnými a oběhovými obchodními modely a využily sílu svého marketingu k prosazování a stimulaci udržitelných a oběhových spotřebních návyků; vyzývá Komisi, aby sledovala a vyhodnocovala vývoj, podporovala osvědčené postupy a ověřovala environmentální tvrzení s cílem zabránit environmentálním dezinformacím (tzv. „greenwashing“);

10.  domnívá se, že občanská společnost by měla být náležitě zapojena a informována, aby dokázala průmysl přimět k plnění svých závazků a povinností;

11.  naléhavě Komisi žádá, aby dostála své povinnosti přepracovat a posílit základní požadavky uvedené ve směrnici o obalech a obalových odpadech do konce roku 2020 s přihlédnutím k relativním vlastnostem různých obalových materiálů na základě posouzení životního cyklu a aby se především zabývala prevencí a řešeními pro účely oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby předložila jasné, realizovatelné a účinné požadavky, včetně požadavku na „plastové obaly, které jsou opětovně použitelné a recyklovatelné nákladově efektivním způsobem“ a požadavku týkajícího se nadměrného množství obalů;

12.  vyzývá Komisi, aby zavedla účinné využívání zdrojů a oběhovost jakožto zastřešující zásady, včetně významné úlohy, kterou mohou sehrát oběhové materiály, výrobky a systémy, a to i pro neobalové plasty; domnívá se, že toho lze dosáhnout mj. prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobce, vypracováním norem pro výrobky, posuzováním životního cyklu, rozšířením legislativního rámce upravujícího ekodesign na všechny hlavní skupiny výrobků z plastu, přijetím ustanovení o používání ekoznaček a uplatňováním metody environmentální stopy produktu;

Vytvoření skutečného jednotného trhu s recyklovanými plasty

13.  konstatuje, že existují různé důvody pro nízkou míru využívání recyklovaných plastů v EU, mimo jiné nízké ceny fosilních paliv částečně v důsledku subvencí, nedostatek důvěry a kvalitních surovin; zdůrazňuje, že stabilní vnitřní trh s druhotnými surovinami je nezbytný k zajištění přechodu na oběhové hospodářství; vyzývá Komisi, aby řešila překážky, jimž čelí tento trh, a vytvořila rovné podmínky;

Normy kvality a ověřování

14.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila normy kvality s cílem vypěstovat důvěru a stimulovat trh s druhotnými plasty; naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání těchto norem kvality zohlednila různé stupně recyklace, které jsou slučitelné s funkcemi různých výrobků, a současně zajistila ochranu veřejného zdraví, bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí; vyzývá Komisi, aby zajistila bezpečné používání recyklovaných materiálů v materiálech určených pro styk s potravinami a aby podněcovala inovační činnost;

15.  žádá Komisi, aby vzala v úvahu osvědčené postupy využívající nezávislou certifikaci prováděnou třetí stranou a aby podněcovala k certifikaci recyklovaných materiálů, neboť ověřování má zásadní význam pro posilování důvěry průmyslu i spotřebitelů v recyklované materiály;

Recyklovaný materiál

16.  vyzývá všechny dotčené průmyslové subjekty, aby ze svých veřejných závazků k většímu využívání recyklovaných plastů přešly na formální závazky a učinily konkrétní kroky;

17.  domnívá se, že může být zapotřebí stanovit závazná pravidla pro recyklovaný materiál, aby se podpořilo využívání druhotných surovin, dokud nebudou fungovat trhy s recyklovanými materiály; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení požadavků na minimální obsah recyklovaného materiálu pro určité výrobky z plastu uváděné na trh EU, a to při současném dodržování požadavků na bezpečnost potravin;

18.  vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení snížené daně z přidané hodnoty (DPH) u výrobků, které obsahují recyklovaný materiál;

Zadávání zakázek podle zásad oběhovosti

19.  zdůrazňuje, že zadávání zakázek je základním nástrojem při přechodu na oběhové hospodářství, neboť skýtá potenciál k podnícení inovací v obchodních modelech a k podpoře výrobků a služeb účinně využívajících zdroje; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu sehrávají místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby zřídila vzdělávací síť EU v oblasti zadávání zakázek podle zásad oběhovosti, a využila tak poznatky nabyté v pilotních projektech; domnívá se, že tato dobrovolná opatření by měla na základě spolehlivého posouzení dopadu připravit půdu pro závazná pravidla a kritéria EU pro zadávání veřejných zakázek podle zásad oběhovosti;

20.  vyzývá členské státy, aby postupně odstraňovaly veškeré nevhodné pobídky, které narušují dosažení co nejvyšší úrovně recyklace plastů;

Součinnost mezi politikou týkající se odpadu a politikou v oblasti chemických látek

21.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby optimalizovaly kontroly dovážených materiálů a výrobků s cílem zajistit a prosazovat jejich soulad s právními předpisy EU regulujícími chemické látky a produkty;

22.  poukazuje na usnesení Evropského parlamentu o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů;

Předcházení vzniku plastového odpadu

Plasty na jedno použití

23.  konstatuje, že neexistuje žádný všelék na řešení škodlivých účinků plastů na jedno použití z hlediska životního prostředí, a domnívá se, že k vyřešení této složité otázky je proto nutná kombinace dobrovolných a regulačních opatření, jakož i změna informovanosti, chování a zapojení spotřebitelů;

24.  bere na vědomí opatření, která již byla přijata v některých členských státech, a vítá proto návrh Komise týkající se konkrétního legislativního rámce určeného ke snížení dopadu určitých plastových výrobků, zejména plastů na jedno použití, na životní prostředí; domnívá se, že tento návrh by měl přispět k výraznému snížení množství odpadu v mořích, z něhož více než 80 % tvoří plasty, a přispět tak k plnění cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, kterým je prevence a značné snížení všech typů znečištění moří;

25.  považuje za důležité, aby tento rámec nabízel příslušným orgánům v členských státech ambiciózní soubor opatření, který bude v souladu s integritou jednotného trhu, bude mít hmatatelný a pozitivní environmentální a socioekonomický dopad a zajistí funkce, jež jsou nezbytné pro spotřebitele;

26.  uznává, že snižování a omezování používání plastových výrobků na jedno použití může vytvořit příležitosti pro udržitelné obchodní modely;

27.  poukazuje na probíhající práci v rámci řádného legislativního postupu týkajícího se tohoto návrhu;

28.  zdůrazňuje, že existují různé způsoby, jak dosáhnout vysoké míry tříděného sběru a recyklace a snížit množství plastového odpadu, mezi něž patří i systémy rozšířené odpovědnosti výrobce s upravenými poplatky, depozitně refundační systémy a lepší informovanost veřejnosti; uznává kvality systémů zavedených v různých členských státech a potenciál pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že výběr určitého systému je v kompetenci příslušného orgánu v daném členském státě;

29.  vítá skutečnost, že směrnice 94/62/ES stanoví, že členské státy musí do konce roku 2024 zavést povinné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce pro všechny obaly, a vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozšířit tuto povinnost na další plastové výrobky v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES;

30.  bere na vědomí návrh Komise o systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2018)0325), kterým se zavádí příspěvek založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu; zdůrazňuje, že stimulační účinek možného příspěvku musí být v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; zdůrazňuje proto, že prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadu;

31.  žádá Komisi a členské státy, aby se připojily k mezinárodní koalici pro snížení znečištění plastovými taškami, která byla uzavřena na konferenci COP 22 v Marrákeši v listopadu 2016, a aby ji podporovaly;

32.  domnívá se, že supermarkety hrají zásadní úlohu při snižování množství plastů na jedno použití v EU; vítá iniciativy, jako jsou oddělení v supermarketech se zbožím bez plastů, které poskytují supermarketům příležitosti pro testování kompostovatelných biomateriálů jako alternativ k plastovým obalům;

33.  vítá návrh směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (COM(2018)0033) předložený Komisí, jehož cílem je výrazně snížit zátěž a náklady rybářů na dopravení rybářských zařízení a plastového odpadu zpět do přístavu; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou by mohli rybáři hrát, zejména pokud by sbírali plastový odpad z moře během své rybolovné činnosti a dopravovali jej zpět do přístavu za účelem řádného zpracování v souladu s pravidly pro nakládání s odpady; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly tuto činnost podporovat, aby rybářům nebyl účtován poplatek za jeho zpracování;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že provádění čl. 48 odst. 3 nařízení o kontrole rybolovu, který se týká povinnosti vytáhnout ztracená lovná zařízení a podat o nich zprávu, nefiguruje v hodnotící a prováděcí zprávě Komise za rok 2017; zdůrazňuje, že je zapotřebí podrobně posoudit provádění požadavků nařízení o kontrole rybolovu v souvislosti s lovnými zařízeními;

35.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podpořily plány na sběr odpadu v moři se zapojením, kde je to možné, rybářských lodí a se zavedením zařízení na příjem mořského odpadu a jeho likvidaci v přístavech a také systémů recyklace pro sítě na konci životnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními obsaženými v dobrovolných pokynech FAO o označování lovných zařízení a aby úzce spolupracovaly s rybolovným odvětvím v zájmu boje proti nechtěnému odlovu (tzv. „ghost fishing“);

36.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zlepšily shromažďování údajů týkajících se plastů v moři zavedením a prováděním celounijního povinného digitálního systému nahlašování zařízení ztracených jednotlivými rybářskými plavidly v rámci podpory jejich odstraňování a aby využívaly data z regionálních databází s cílem vyměňovat si informace v evropské databázi spravované Agenturou pro kontrolu rybolovu a rozvíjet systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) směrem k uživatelsky vstřícnému, celoevropskému systému umožňujícímu rybářům upozornit na ztracené lovné zařízení;

37.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vyvíjely větší úsilí o vypracování strategií a plánů, kterými by se omezily ztráty rybolovných zařízení na moři, například prostřednictvím grantů z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), podpory ze strukturálních fondů a z Evropské územní spolupráce (EÚS) a nezbytné míry aktivního zapojení regionů;

Bioplasty, biologická rozložitelnost a kompostovatelnost

38.  rozhodně podporuje záměr Komise předložit jasné dodatečné normy, harmonizovaná pravidla a definice pro biologický obsah, biologickou rozložitelnost (vlastnost nezávislá na vstupních surovinách) a kompostovatelnost, kterými by uvedla na pravou míru mylné představy a nepochopení a poskytla spotřebitelům srozumitelné informace;

39.  zdůrazňuje skutečnost, že podpora udržitelného biohospodářství může přispět ke snížení závislosti Evropy na dovážených surovinách; zdůrazňuje potenciální úlohu biologických a biologicky rozložitelných plastů, pokud je prokázáno, že jsou prospěšné z hlediska životního cyklu; domnívá se, že biologická rozložitelnost musí být posuzována podle příslušných reálných podmínek;

40.  zdůrazňuje, že biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství, nelze je však považovat za univerzální řešení problému s odpadem v mořích a neměly by legitimizovat zbytečná jednorázová použití; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala jasná kritéria pro užitečné výrobky a způsoby použití využívající biologicky rozložitelné plasty, včetně obalů a použití v zemědělství; vyzývá k dalším investicím do výzkumu a vývoje v této oblasti; zdůrazňuje, že s plasty, které jsou biologicky rozložitelné, a s plasty, které biologicky rozložitelné nejsou, se musí zacházet odlišně s ohledem na řádné nakládání s odpadem;

41.  zdůrazňuje, že bioplasty skýtají potenciál pro částečné rozlišování vstupních surovin, a vyzývá k dalším investicím do výzkumu a vývoje v tomto ohledu; uznává existenci inovativních biomateriálů, které jsou již na trhu; zdůrazňuje potřebu neutrálního a rovného zacházení s náhradními materiály;

42.  vyzývá k úplnému zákazu oxo-rozložitelných plastů do roku 2020, jelikož tento druh plastu není řádně biologicky rozložitelný ani kompostovatelný, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a pro životní prostředí prokazatelně není přínosný;

Mikroplasty

43.  vyzývá Komisi, aby do roku 2020 zavedla zákaz mikroplastů v kosmetických přípravcích, výrobcích pro osobní péči, detergentech a čisticích prostředcích; dále vyzývá agenturu ECHA, aby zvážila a případně připravila zákaz mikroplastů, které se záměrně přidávají do jiných výrobků, a při tom vzala do úvahy, zda existují použitelné alternativy;

44.  vyzývá Komisi, aby v rámci právních předpisů upravujících výrobky stanovila minimální požadavky, kterými by značně snížila uvolňování mikroplastů u zdroje, zejména uvolňování z textilu, pneumatik, barev a cigaretových nedopalků;

45.  bere na vědomí postupy, jež se osvědčily v projektu Operation Clean Sweep a v rámci různých iniciativ proti úniku plastových pelet (tzv. „zero pellet loss“); domnívá se, že existuje prostor k napodobení těchto iniciativ na úrovni EU a na globální úrovni;

46.  vyzývá Komisi, aby v rámci probíhající kontroly účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních zkoumala zdroje, distribuci, osud a účinky makroplastů a mikroplastů v souvislosti s čištěním odpadních vod a hospodařením se srážkovou vodou; dále vyzývá příslušné orgány členských států a Komisi, aby zajistily úplné provedení a prosazování směrnice o čištění městských odpadních vod a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; dále Komisi vyzývá, aby podpořila výzkum technologií v oblasti zpracování kalů z čistíren odpadních vod a čištění vody;

Výzkum a inovace

47.  vítá prohlášení Komise o tom, že s cílem podpořit investice do úsilí o řešení efektivního využívání zdrojů a oběhového hospodářství, jako jsou prevence a možnosti návrhu, diverzifikace vstupních surovin a inovativní recyklační technologie, např. molekulární a chemická recyklace, jakož i zlepšení mechanické recyklace, bude v rámci programu Horizont 2020 investováno dalších 100 milionů EUR; v této souvislosti zdůrazňuje inovační potenciál začínajících podniků; podporuje zavedení strategického plánu výzkumu a inovací pro materiálovou oběhovost se zvláštním zaměřením na plasty a materiály obsahující plasty, a to nejen pokud jde o obaly, jako vodítka pro budoucí rozhodování v programu Horizont Evropa; konstatuje, že pro zvýšení soukromých investic budou zapotřebí odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou pomoci urychlit přechod na oběhové hospodářství;

48.  zdůrazňuje silný potenciál propojení digitální agendy a agendy oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se regulačními překážkami pro inovace, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné inovační dohody EU v souladu s dosažením cílů stanovených ve strategii pro plasty a v širší agendě oběhového hospodářství;

49.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly využívání inovativních rybolovných zařízení tím, že vybídnou rybáře k výměně starých sítí a k vybavení stávajících sítí sledovacími zařízeními a senzory propojenými s aplikacemi na chytrých telefonech, čipy pro identifikaci na základě rádiové frekvence a sledovacími zařízeními pro plavidla, aby velitelé lodí získali přesnější přehled o dráze svých sítí a mohli je v případě potřeby vytáhnout; uznává úlohu, kterou mohou při předcházení vstupu plastového odpadu do moře hrát technologie;

50.  vyzývá k tomu, aby program Horizont Evropa zahrnoval misi „oceán bez plastů“ s cílem využít inovativní opatření ke snížení množství plastu, které se dostává do mořského prostředí, a sbírat plasty, které již v oceánu jsou; opakuje své výzvy k boji proti znečišťování moří (včetně prevence, zvyšování informovanosti o problematice oceánů, zvyšování povědomí o environmentálním problému, který znečištění plastovým odpadem a dalšími formami odpadu v moři představuje, a úklidových kampaní, jako je výlov odpadu a čištění pláží), jak je uvedeno ve společném sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 o mezinárodní správě oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů (JOIN(2016)0049); vyzývá k politickému dialogu EU o odpadu v moři mezi tvůrci politik, zúčastněnými stranami a odborníky;

Globální kroky

51.  vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při sestavování globálního protokolu pro plasty a zajistila možnost integrovaného a transparentního sledování plnění jednotlivých závazků přijatých na úrovni EU a na globální úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně vedly pracovní skupinu zřízenou Environmentálním shromážděním OSN v prosinci 2017, která má vypracovat mezinárodní opatření pro boj proti plastovému odpadu a mikroplastům v mořích; zdůrazňuje, že problematika znečištění plastovým odpadem a kapacit odpadového hospodářství musí být součástí rámce vnější politiky EU vzhledem k tomu, že velká část plastového odpadu v oceánu pochází ze zemí v Asii a Africe;

52.  vyzývá všechny orgány EU, aby se společně se systémem EU pro environmentální řízení podniků a audit zaměřily na prevenci, prověřily svá interní pravidla pro zadávání zakázek a postupy pro nakládání s plastovými odpady a výrazně snížily produkci plastového odpadu, a to zejména nahrazením plastů na jedno použití a snížením a omezením jejich používání;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93.
(2) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.
(3) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.
(4) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.
(5) Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 11.
(6) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(7) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(8) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0287.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0004.
(11) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(12) Abandoned, lost or otherwise discarded fishing gear (Opuštěná, ztracená či jinak odhozená lovná zařízení).

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění