Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2128(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0268/2018

Předložené texty :

A8-0268/2018

Rozpravy :

PV 13/09/2018 - 4
CRE 13/09/2018 - 4

Hlasování :

PV 13/09/2018 - 10.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0356

Přijaté texty
PDF 173kWORD 58k
Čtvrtek, 13. září 2018 - Štrasburk Konečné znění
Provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin
P8_TA(2018)0356A8-0268/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009 (2017/2128(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES, a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko(5),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC o postupech Komise týkajících se povolení a uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (pesticidů)(6),

–  s ohledem na posouzení provádění v Evropě, pokud jde o nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službu Evropského parlamentu (GŘ EPRS)(7) v dubnu 2018,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. listopadu 2016 ve věcech C-673/13 P Komise vs. Stichting Greenpeace Nederland a PAN Europe a C-442/14 (Bayer CropScience vs Rada pro schvalování přípravků na ochranu rostlin a biocidů),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. dubna 2018, předložený Komisí, o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách](8),

–  s ohledem na mandát a práci zvláštního výboru Evropského parlamentu pro postup Unie pro povolování pesticidů (PEST),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0268/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 (dále jen „nařízení“) ukázalo, že cíle ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí nejsou plně dosaženy a že je možné dosáhnout zlepšení v zájmu dosažení všech cílů nařízení;

B.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění tohoto nařízení je třeba posuzovat společně s celkovou politikou pesticidů EU, včetně pravidel stanovených směrnicí 2009/128/ES [směrnice o udržitelném používání], nařízením (EU) č. 528/2012 [„nařízení o biocidech“], nařízením (ES) č. 396/2005 [„nařízení o maximálních limitech reziduí“] a nařízením (ES) č. 178/2002 [obecné potravinové právo];

C.  vzhledem k tomu, že provádění nařízení se jeví jako neuspokojivé a mělo by být v souladu se souvisejícími politikami EU, a to i v oblasti pesticidů;

D.  vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že praktické provádění tří hlavních nástrojů nařízení – schválení, povolení a vymáhání regulačních rozhodnutí – ponechává prostor pro zlepšení a nezajišťuje úplné splnění cílů tohoto nařízení;

E.  vzhledem k tomu, že některá ustanovení nařízení nebyla ze strany Komise vůbec uplatňována, a to zejména článek 25 o schvalování safenerů a synergentů a článek 27 o negativním seznamu nepřijatelných formulačních přísad;

F.  vzhledem k tomu, že další klíčová ustanovení, jako je použití kritérií pro ukončení v případě účinných látek, které narušují činnost endokrinního systému, se významně zpozdila z důvodu protiprávního jednání Komise;

G.  vzhledem k tomu, že ohledně přístupu k hodnocení stanoveného právním předpisem panují obavy, zejména pokud jde o to, kdo by měl vypracovávat vědecké studie a předkládat důkazy pro hodnocení účinných látek a pro používání přístupu založeného na posouzení rizik během těchto hodnocení;

H.  vzhledem k tomu, že důkazní břemeno by mělo zůstat na straně žadatele, aby se zajistilo, že se nebudou veřejné finance vynakládat na studie, které mohou nakonec sloužit soukromým zájmům; vzhledem k tomu, že zároveň v každý krok povolovacího postupu musí být plně v souladu s právy duševního vlastnictví, přičemž musí zajištěno, aby byly zásady správné laboratorní praxe důsledně dodržovány v celé Unii;

I.  vzhledem k tomu, že ohledně praktického provádění stanoveného přístupu k hodnocení panují obavy; vzhledem k tomu, že hlavní obavy panují zejména ohledně neúplné harmonizace požadavků na údaje a metodik používaných, které mohou bránit hodnocení;

J.  vzhledem k tomu, že se zjistilo, že hlavním faktorem ovlivňujícím hodnocení účinných látek je efektivita příslušných orgánů jednotlivých států; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují podstatné rozdíly, pokud jde o dostupné odborné znalosti a zaměstnance; vzhledem k tomu, že nařízení a příslušné podpůrné právní požadavky nejsou ve všech členských státech jednotně prováděny, což má významné důsledky v oblasti zdraví a životního prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit transparentnost ve všech fázích schvalovacího postupu a že transparentnost může pomoci podpořit důvěru veřejnosti v regulaci přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že transparentnost činností příslušných orgánů souvisejících s povolováním je v mnoha případech rovněž neuspokojivá; vzhledem k tomu, že Komise navrhla změny v obecném potravinovém právu, aby odstranila obavy týkající se údajů a důkazů poskytnutých během hodnocení a zvýšila transparentnost;

L.  vzhledem k tomu, že povolování přípravků na ochranu rostlin, které je prováděno výlučně na vnitrostátní úrovni, se často potýká s prodlevami v rozhodnutích v rámci řízení rizik; vzhledem k tomu, že tato skutečnost tak v některých případech vede k nárůstu povolení udělovaných členskými státy v rámci odchylky na základě uplatnění článku 53 nařízení; vzhledem k tomu, že existují případy, kdy byly tyto odchylky využívány v rozporu s původním záměrem normotvůrce;

M.  vzhledem k tomu, že nařízení zavádí ustanovení, že integrovaná ochrana rostlin by se měla stát součástí povinných požadavků na hospodaření v rámci pravidel podmíněnosti v rámci společné zemědělské politiky; vzhledem k tomu, že k tomu dosud nedošlo;

N.  vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že tato část regulace na úrovni EU posiluje a úsilí a opatření členských států a zajišťuje přidanou hodnotu;

O.  vzhledem k tomu, že vážné úvahy o alternativách se často objevují teprve po změně právních požadavků; vzhledem k tomu, že například v případě rozšířeného zákazu neonikotinoidů v nedávném hodnocení (30. května 2018)(9) existují snadno dostupné nechemické alternativy pro 78 % použití neonikotinoidů;

P.  vzhledem k tomu, že od 31. května 2016 nebyly předloženy ke schválení žádné nové účinné látky; vzhledem k tomu, že inovace a vývoj nových výrobků, zejména výrobků s nízkým rizikem, jsou důležité;

Q.  vzhledem k tomu, že dostupnost padělaných pesticidů na trhu je skutečně znepokojivá; vzhledem k tomu, že padělané pesticidy mohou být škodlivé pro životní prostředí a rovněž mohou oslabit účinnost nařízení;

Hlavní závěry

1.  domnívá se, že EU je vhodnou úrovní, na níž by měla být dále prováděna regulační činnost v oblasti pesticidů;

2.  poukazuje na to, že všechna současná i budoucí opatření se musejí dál soustředit na environmentální opatření zaměřená na prevenci, omezení a zabránění šíření patogenů a škůdců;

3.  domnívá se, že přijetí a provádění nařízení představuje významný krok vpřed ohledně používání přípravků na ochranu rostlin v EU ve srovnání s minulostí;

4.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost úloze malých a středních podniků při vývoji nových produktů, jelikož malé a střední podniky mnohdy nemají rozsáhlé zdroje potřebné pro proces vývoje a schvalování nových látek;

5.  je znepokojen skutečností, že nařízení nebylo účinně provedeno a že jeho cílů, pokud jde o zemědělskou výrobu a inovace, proto není v praxi dosahováno; zdůrazňuje skutečnost, že počet účinných látek pesticidů klesá, částečně kvůli nízkému stupni inovací;

6.  připomíná, že integrační přístup je nesmírně důležitý a že součástí posouzení musí být nařízení (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů(10) s využitím jeho výsledků pro snížení množství a následnou minimalizaci rizik a jejich negativního dopadu na zdraví a životní prostředí;

7.  konstatuje, že cíle a nástroje nařízení a jeho provádění nejsou vždy dostatečně v souladu s politikami EU v oblasti zemědělství, lidského zdraví, zdraví zvířat, potravinového zabezpečení, kvality vody, změny klimatu, udržitelného používání pesticidů a maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech;

8.  je znepokojen tím, že pokud jde o používání zvířat při testování prováděném ke zjištění rizik a jejich posouzení, není uplatňování tohoto nařízení v souladu s požadavky na nahrazení a omezení používání zvířat a na šetrné zacházení s nimi uvedenými ve směrnici 2010/63/EU o zkouškách na zvířatech a že dvouletá biologická zkouška prováděná ke zjištění karcinogenity může vést k rozporuplným výsledkům(11);

9.  připomíná, že obecnou zásadou Unie stanovenou v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie je zásada obezřetnosti, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí díky preventivnímu rozhodování;

10.  považuje za nepřijatelné, že dosud nebyly uplatněny požadavky na schválení safenerů a synergentů, což je v rozporu s článkem 25 nařízení;

11.  považuje za nepřijatelné, že nebyl dosud přijat negativní seznam formulačních přísad, zejména po zákazu POE-tallowaminů v kombinaci s glyfosátem, což poukázalo na nepříznivý účinek, který mohou mít některé formulační přísady;

12.  bere na vědomí probíhající hodnocení REFIT prováděné Komisí u nařízení (ES) č. 1107/2009 a jeho plánované dokončení do listopadu 2018; věří, že tato zjištění budou vhodným základem pro diskusi spolunormotvůrců o budoucím vývoji nařízení;

13.  je znepokojen tím, že se stále a v čím dál větší míře používají mimořádná povolení udělovaná na základě článku 53 a že stále narůstá počet zjištěných případů zneužívání takových povolení v některých členských státech; konstatuje, že některé členské státy používají článek 53 podstatně častěji než jiné; bere na vědomí technickou pomoc poskytnutou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení při posuzování používání mimořádných povolení; bere na vědomí výsledky šetření EFSA týkajících se mimořádných povolení v roce 2017 u tří neonikotinoidů, z nichž vyplynulo, že zatímco některá mimořádná povolení byla nezbytná a v rámci parametrů stanovených právními předpisy, jiná nebyla opodstatněná; považuje za nezbytné, aby členské státy poskytly údaje nezbytné k tomu, aby mohl účinně vykonávat svůj mandát;

14.  zdůrazňuje význam tvorby politik, která se opírá o poznatky regulační vědy a přináší ověřitelné a opakovatelné důkazy s využitím mezinárodně dohodnutých vědeckých zásad, včetně pokynů, správných laboratorních postupů a vzájemně posuzovaného výzkumu;

15.  je znepokojen tím, že neúplná harmonizace požadavků na údaje a zkoušky v některých vědeckých oblastech vede k neefektivním pracovním metodám, nedostatku důvěry mezi vnitrostátními orgány a ke zpožděním v procesu povolování, což může mít negativní vliv na lidské zdraví, zdraví zvířat, životní prostředí a zemědělskou produkci;

16.  lituje omezené veřejné dostupnosti informací o postupu hodnocení a povolování, jakož i omezeného přístupu k informacím; lituje, že úroveň transparentnosti zpravodajských členských států je nízká (jednajících v rámci postupu schvalování), konstatuje, že přístupnost a uživatelská vstřícnost informací ve fázi působení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) by se mohla zlepšit a že zjevně chybí transparentnost ve fázi řízení rizik a zainteresované strany ji považují za problematickou; vítá úsilí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) o zvýšení transparentnosti a uživatelské přívětivosti prostřednictvím jejích internetových stránek a domnívá se, že by to mohl být model používaný v budoucnu ke zlepšení transparentnosti;

17.  zdůrazňuje, že důvěryhodnost systému povolování přípravků na ochranu rostlin silně závisí na důvěře veřejnosti v evropské orgány, které poskytují vědecká stanoviska, jež jsou základem pro schvalování a řízení rizik; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry veřejnosti je důležitá transparentnost postupu vědeckého hodnocení; vyzývá proto k odpovídajícímu financování příslušných agentur a k tomu, aby měly k dispozici potřebný personál pro zajištění nezávislého, transparentního a včasného postupu povolování; dále vítá průběžné úsilí úřadu EFSA s cílem zlepšit jeho systém pro zajištění nezávislosti a řízení potenciálních střetů zájmů, což ocenil i Účetní dvůr jako nejpokročilejší systém auditovaných agentur v roce 2012 a který byl nedávno, v červnu 2017, aktualizován; vyzývá Komisi, aby navrhla zlepšení s cílem dále prohloubit transparentnost regulačního postupu, včetně přístupu k údajům ve studiích bezpečnosti předkládaných výrobci v rámci jejich žádostí o registraci přípravků na ochranu rostlin v EU; uznává, že je nutné přezkoumat postup s cílem zlepšit hodnocení, zvýšit nezávislost orgánů pověřených prováděním studií, zabránit střetům zájmů a postup ještě více zprůhlednit;

18.  vyzývá Komisi, aby v zájmu lepší harmonizace nařízení vytvořila evropský katalog užití;

19.  je znepokojen skutečností, že v některých případech jsou přípravky na ochranu rostlin dostupné na trhu a jejich používání uživateli není nutně v souladu s příslušnými podmínkami povolení, pokud jde o jejich složení a způsob používání; zdůrazňuje, že neprofesionální využití by mělo být pokud možno omezeno, aby se omezilo zneužívání;

20.  zdůrazňuje význam průběžného odborného vzdělávání pro uživatele s cílem zajistit řádné a vhodné používání přípravků na ochranu rostlin; považuje za vhodné rozlišovat mezi profesionálními a amatérskými uživateli; konstatuje, že nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin se používají v soukromých zahradách, železnicích a veřejných parcích;

21.  uvádí, že právo členských států odmítnout schválené přípravky na ochranu rostlin zůstává nedotčeno;

22.  zdůrazňuje, že nařízení by mělo lépe zohledňovat nutnost podporovat zemědělské postupy založené na integrované ochraně rostlin, mimo jiné podporou vývoje látek představujících nízké riziko; zdůrazňuje, že nedostatek nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin brání rozvoji integrované ochrany rostlin; se znepokojením konstatuje, že pouze deset látek je schváleno jako nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin, z celkového počtu téměř 500 dostupných látek na trhu EU;

23.  zdůrazňuje, že povolení a podpora pesticidů představujících nízké riziko a nechemických pesticidů je důležitým opatřením na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů; uznává potřebu dalšího výzkumu těchto produktů, jelikož jejich složení a fungování se radikálně liší od konvenčních výrobků; zdůrazňuje, že toto zahrnuje také potřebu posílení odbornosti v rámci EFSA a příslušných vnitrostátních orgánů k hodnocení těchto biologicky účinných látek; zdůrazňuje, že nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin biologického původu by měly podléhat stejným přísným hodnocením jako ostatní látky; v souladu se svým usnesením ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko, vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1107/2009 nad rámec všeobecného přezkumu v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem zavést zrychlený postup posouzení, povolení a registrace pesticidů biologického původu představujících nízké riziko;

24.  je toho názoru, že nařízení (ES) č. 1107/2009 by rovněž mělo být změněno, a to tak, aby více zohledňovalo látky nepovažované za přípravky na ochranu rostlin, které, jsou-li použity pro ochranu rostlin, se nařízením řídí; konstatuje, že tyto látky představují zajímavé alternativy, pokud jde o integrovanou ochranu rostlin a některé produkty biologické kontroly;

25.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost a podporu přípravkům na ochranu rostlin pro méně významná použití, neboť v současné době existuje jen malá ekonomická pobídka pro společnosti, aby tyto produkty vyvíjely; vítá zřízení nástroje pro menšinová použití coby fóra pro zlepšování koordinace mezi členskými státy, pěstitelskými organizacemi a odvětvím při vytváření řešení pro menšinová použití;

26.  zdůrazňuje, že řada povolených přípravků na ochranu rostlin nebyla hodnocena podle norem EU již více než 15 let v důsledku zpoždění v postupech povolování;

27.  zdůrazňuje význam vytvoření regulačního rámce podporujícího inovace, který umožní nahrazení starších chemických přípravků novými a lepšími přípravky na ochranu rostlin; zdůrazňuje význam dostupnosti širokého spektra přípravků na ochranu rostlin s různými způsoby účinku, aby se zabránilo vývoji rezistence a aby se zachovala účinnost použití přípravků na ochranu rostlin;

28.  je znepokojen skutečností, že harmonizace pokynů nebyla dosud konsolidována;

29.  zdůrazňuje, že chybějící či nedokončené pokyny jsou závažným nedostatkem, který má negativní důsledky pro provádění nařízení, a tím i pro naplňování jeho cílů;

30.  zdůrazňuje, že dostupné pokyny nejsou právně závazné, což pro žadatele vytváří nejistotu v oblasti právní úpravy a zpochybňuje výsledky hodnocení prováděných v rámci postupů schvalování;

31.  vítá koncepci systému zón a jeho cíl usnadnit účinné povolování přípravků na ochranu rostlin; považuje postup vzájemného uznávání za zásadní pro sdílení pracovního vytížení a podporu dodržování lhůt; vyjadřuje politování nad problémy při provádění spojené se zásadou vzájemného uznávání; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se členskými státy s cílem zlepšit fungování systému zón; zdůrazňuje, že cílem plného provedení stávajících právních předpisů by mělo být zabránění zdvojování práce a zpřístupnění nových látek zemědělcům bez zbytečného odkladu;

32.  podtrhuje, že je zapotřebí sdílet znalosti a získávat dovednosti v souvislosti s alternativami k chemickým pesticidům a také je zapotřebí integrované ochrany rostlin, včetně nalezení takové rotace plodin, která bude optimální pro zemědělský trh a klimatické podmínky; dále konstatuje, že toto již bylo stanoveno v horizontálním nařízení SZP, zejména také v poradenských službách pro zemědělství financovaných v rámci rozvoje venkova;

33.  vyjadřuje znepokojení nad malým počtem nových látek, které byly schváleny; zdůrazňuje význam vhodného souboru přípravků na ochranu rostlin pro zemědělce s cílem zabezpečit dodávku potravin v EU;

34.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v nedávných diskusích byl výrazně zpochybňován systém EU pro hodnocení přípravků na ochranu rostlin založený na vědeckých důkazech; zdůrazňuje význam zachování a dalšího posilování systému, který je vědecky podložený, objektivní a založený na vzájemně posouzených důkazech, odvozený od otevřeného, nezávislého a multidisciplinárního vědeckého přístupu při povolení kterékoli účinné látky v souladu s evropskými zásadami analýzy rizik a zásadou předběžné opatrnosti, jak jsou stanoveny v obecném potravinovém právu; trvá na tom, že producenti musí pro opětovné schválení účinných látek zohlednit praktické použití přípravků na ochranu rostlin a také vědecký a technologický pokrok v této oblasti; poukazuje na to, že složitosti v současném systému hodnocení a povolování vedou k tomu, že jsou zmeškávány lhůty, a mohlo by to vést k tomu, že celý systém nebude řádně fungovat; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí systém přezkoumat a zjednodušit;

35.  poukazuje na nevyváženost v počtu žádostí mezi některými členskými státy ve stejné zóně a podobné rozlohy a podobných podmínek pro zemědělství;

36.  má za to, že produkty dovážené ze zemí mimo EU, které jsou pěstovány s využitím přípravků na ochranu rostlin, by měly podléhat stejně přísným kritériím jako produkty produkované v rámci EU; je znepokojen tím, že při produkci dovážených produktů mohou být používány přípravky na ochranu rostlin neregistrované v EU;

Doporučení

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné provádění nařízení, pokud jde o jejich konkrétní úlohy, které hrají v postupech schvalování a povolování;

38.  vyzývá členské státy, aby zlepšily závažný a chronický nedostatek pracovníků příslušných vnitrostátních orgánů, což vede ke zpožděním ve fázi identifikace nebezpečí a počátečního posouzení rizik, které provádí členské státy;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 187 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické z hlediska reprodukce, a proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiacloprid, chlorotoluron a dimoxystrobin(12);

40.  používání účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické z hlediska reprodukce, a proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, nebo účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, v jejichž případě byla doba schvalování už nejméně jednou v rámci daného postupu prodloužena, musí být v souladu s článkem 17 okamžitě zakázáno;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že ochrana zdraví lidí a zvířat a životního prostředí je klíčovými cíli právních předpisů, a zároveň zlepšuje zemědělskou produkci a chrání konkurenceschopnost odvětví zemědělství;

42.  vyzývá odvětví, aby všem členským státům zpravodajům a agenturám EU poskytovala veškeré údaje a vědecké studie v jednotném elektronickém a strojově čitelném formátu; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný model pro vstup údajů, aby se usnadnila výměna údajů mezi členskými státy ve všech fázích procesu; bere na vědomí, že s těmito údaji je třeba zacházet v rámci parametrů právních předpisů EU o ochraně údajů a duševního vlastnictví;

43.  vyzývá členské státy, aby přísně uplatňovaly článek 9 nařízení o přípustnosti žádosti a přijímaly pouze úplné žádosti o posouzení účinné látky;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě stávajících harmonizovaných pokynů zajistily úplné a jednotné uplatňování kritérií pro ukončení nebezpečí a aby zajistily, že látky jsou kvůli riziku hodnoceny pouze tehdy, existují-li důkazy, že nemají nebezpečné vlastnosti (ukončení), jak požaduje toto nařízení;

45.  vyzývá Komisi, aby konečně provedla ustanovení o formulačních přísadách, safenerech a synergentech, a vyzývá ji, aby vypracovala seznam nepřijatelných formulačních přísad a pravidel, podle nichž se budou safenery a synergenty testovat na úrovni EU a na trh mohou být uvedeny pouze ty chemické látky, které splňují kritéria EU pro schválení;

46.  vítá způsob, jakým Komise vykládá zásadu předběžné opatrnosti, jak je vyjádřeno v hodnocení REFIT obecného potravinového práva(13), zejména která není alternativou k přístupu založenému na řízení rizik, ale spíše zvláštní formou řízení rizik; připomíná, že tento názor podporují i rozsudky Soudního dvora EU(14);

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby jako subjekty pověřené řízením rizik v postupech schvalování a povolování řádně uplatňovaly zásadu předběžné opatrnosti a aby kladly zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva uvedených v čl. 3 odst. 14 tohoto nařízení;

48.  vyzývá Komisi, agentury a příslušné orgány, aby přezkoumaly a zlepšily svou komunikaci o postupech posuzování rizik a rozhodnutích ohledně řízení rizik s cílem zlepšit důvěru veřejnosti v systém povolování;

49.  vyzývá členské státy, aby lépe prováděly schvalovací postupy na vnitrostátní úrovni, aby se omezily odchylky a rozšíření udělené podle článku 53 nařízení na stávající nouzové situace; vyzývá Komisi, aby plně využila svých kontrolních práv podle čl. 53 odst. 2 a (3); dále vyzývá členské státy, aby v plné míře dodržovaly povinnost informovat ostatní členské státy a Komisi ve věcech stanovených v čl. 53 odst. 1, zejména pokud jde o opatření přijatá k zajištění bezpečnosti spotřebitelů;

50.  vyzývá Komisi, aby dokončila metody používané k určení toho, kdy by měly být používány určité odchylky, zejména pokud jde o „zanedbatelné vystavení“ či „vážné ohrožení zdraví rostlin“, bez změny litery nebo ducha právních předpisů; varuje Komisi, že jakékoliv překvalifikování pojmu „zanedbatelná expozice“ na „zanedbatelné riziko“ by bylo v rozporu s literou a duchem právních předpisů;

51.  požaduje více investic od Komise a členských států, aby motivovaly výzkumné iniciativy týkající se účinných látek, včetně látek představujících biologické riziko, a nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin v rámci programu Horizont Evropa a víceletého finančního rámce na období 2021–2027; zdůrazňuje význam předpisového rámce pro přípravky na ochranu rostlin na úrovni EU, který chrání životní prostředí a lidské zdraví a také podněcuje výzkum a inovace za účelem rozvoje účinných a bezpečných přípravků na ochranu rostlin; zdůrazňuje, že k ochraně zdraví rostlin je zapotřebí široké spektrum bezpečných a účinných nástrojů; poukazuje na potenciál technik přesného zemědělství a technologických inovací při pomoci evropským zemědělcům optimalizovat boj se škůdci cílenějším a udržitelnějším způsobem;

52.  vyzývá Komisi, aby přísně omezila používání postupu potvrzujících údajů na účel stanovený v čl. 6 písm. f) nařízení, a to v případech, kdy jsou v průběhu procesu hodnocení nebo v důsledku nových vědeckých a technických poznatků stanoveny nové požadavky; zdůrazňuje, že pro schvalování účinných látek je důležitá úplná dokumentace; lituje, že postup oznamování jednotlivých údajů vedl k tomu, že některé přípravky na ochranu rostlin by jinak na trhu byly zakázány po delší dobu;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily celkovou transparentnost postupů, včetně podrobných zápisů o jednáních ve výborech a o příslušných postojích, a to zejména vysvětlením a odůvodněním rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost nařízení a jeho provádění s příslušnými právními předpisy a politikami EU, zejména pak se směrnicí o udržitelném používání pesticidů, a aby zajistily pobídky, včetně poskytování dostatečných zdrojů, které v krátkodobém horizontu podpoří a stimulují vývoj a používání bezpečných a netoxických alternativ k přípravkům na ochranu rostlin; bere na vědomí, že regulační rámec nezohledňuje nevyhnutelné dopady na necílové druhy, zejména na včely a další opylovače a jiný hmyz užitečný pro zemědělství, jako jsou predátoři škůdců; bere na vědomí nedávnou vědeckou studii ilustrující „hmyzí Armageddon“, kvůli němuž v Německu regionálně vyhynulo 75 % okřídleného hmyzu, dokonce i v přírodních rezervacích, kde nebyly žádné pesticidy pro zemědělství použity; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost společné zemědělské politiky s právními předpisy pro oblast přípravků na ochranu rostlin, zejména dodržováním povinností vyplývajících z nařízení (ES) č. 1107/2009 a směrnice 2009/128/ES o seznamu povinných požadavků na hospodaření (SMR 12 a SMR 13), které Komise navrhla v nařízení o strategických plánech SZP](15);

55.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinné vymáhání nařízení, zejména pokud jde o kontroly přípravků na ochranu rostlin uváděných na trh v EU bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v EU nebo dovezeny ze třetích zemí;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(3) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0042.
(6) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/64069
(7) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615668/EPRS_STU(2018)615668_EN.pdf
(8) COM(2018)0179.
(9) ANSES – francouzská národní agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce, dále jen „ANSES“ (Francie) – závěry, 2018.
(10) Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1.
(11) Zdroj: Založeno na informacích a výsledcích posouzení, nakolik se uplatňuje dané nařízení v Evropě, studie EPRS, duben 2018, s. 36 a II-33.
(12) Zdroj: https://www.foodwatch.org/fileadmin/foodwatch.nl/Onze_campagnes/Schadelijke_stoffen/Documents/Rapport_foodwatch_Ten_minste_onhoudbaar_tot.pdf
(13) SWD(2018)0038.
(14) Například, rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2011, Francie vs Evropská komise, T-257/07, ECLI:EU:T:2011:444.
(15) Návrh nařízení o strategických plánech SZP – COM(2018)0392.

Poslední aktualizace: 10. července 2019Právní upozornění