Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2278(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0229/2018

Předložené texty :

A8-0229/2018

Rozpravy :

PV 04/10/2018 - 4
CRE 04/10/2018 - 4

Hlasování :

PV 04/10/2018 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0378

Přijaté texty
PDF 507kWORD 54k
Čtvrtek, 4. října 2018 - Štrasburk Předběžné znění
Balíček opatření o strategii veřejných zakázek
P8_TA-PROV(2018)0378A8-0229/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2018 o balíčku v oblasti strategie pro zadávání veřejných zakázek (2017/2278(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2017 o zajištění lepšího fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu (COM(2017)0572),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2017 o podpoře investic prostřednictvím dobrovolného posouzení ex ante aspektů zadávání veřejných zakázek pro velké projekty infrastruktury (COM(2017)0573),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2017/1805 ze dne 3. října 2017 o profesionalizaci zadávání veřejných zakázek – budování architektury pro profesionalizaci zadávání veřejných zakázek (C(2017)6654)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(4),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. května 2017 o přezkumu praktického uplatňování jednotného evropského osvědčení pro zakázky (ESPD) (COM(2017)0242),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek(5),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. října 2017 o posouzení evropské normy pro elektronickou fakturaci podle směrnice 2014/55/EU (COM(2017)0590),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. února 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0229/2018),

A.  vzhledem k tomu, že zatím nebylo využito úplného potenciálu zadávání veřejných zakázek při budování konkurenceschopné sociálně tržní ekonomiky, a k tomu, že více než 250 000 veřejných orgánů v Unii každoročně vynaloží přibližně 14 % HDP na nákup služeb, prací a zboží;

B.  vzhledem k tomu, že na veřejné zakázky se vynakládá značné množství peněz daňových poplatníků, a že by tedy měly být prováděny etickým způsobem, transparentně, poctivě a co nejefektivněji, a to jak z hlediska nákladů, tak z hlediska kvality, aby se tak občanům dostávalo kvalitního zboží a služeb;

C.  vzhledem k tomu, že správně uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou zásadně důležitým nástrojem ve službách silnějšího jednotného trhu a pro podporu růstu podniků EU a pracovních příležitostí v Unii, a k tomu, že inteligentní využívání zadávání veřejných zakázek může být strategickým nástrojem k dosahování cíle EU, jímž je udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění, jenž může urychlit přechod na udržitelnější dodavatelské řetězce a podnikatelské modely;

D.  vzhledem k tomu, že v kontextu provádění předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a koncesí ve vnitrostátním právu je naprosto nezbytné plně provést a důsledně uplatňovat právo EU, aby se malé a střední podniky mohly snáze a s nižšími náklady ucházet o veřejné zakázky v plném souladu se zásadou transparentnosti a s pravidly hospodářské soutěže EU;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila dne 3. října 2017 cílené konzultace o návrhu pokynů k zadávání veřejných zakázek týkajících se inovací a dne 7. prosince 2017 cílené konzultace o rozsahu a struktuře pokynů Komise pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek;

F.  vzhledem k tomu, že jak je uvedeno ve sdělení Komise COM(2017)0572, z průzkumu z roku 2016 vyplývá, že pouze čtyři členské státy využívaly při všech hlavních krocích při zadávání veřejných zakázek digitální technologie, jako jsou např. elektronické oznámení, elektronický přístup k dokumentaci k zadávacímu řízení, elektronické podávání nabídek a jejich posuzování, elektronické udělování zakázek nebo elektronické objednávky, fakturace a platby;

G.  vzhledem k tomu, že podle informativního přehledu evropského semestru ohledně veřejných zakázek, který byl vydán v listopadu 2017, vzrostl počet nabídkových řízení s jedinou nabídkou v letech 2006 až 2016 ze 14 % na 29 %, a vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise COM(2017)0572 „získávají malé a střední podniky pouze 45 % hodnoty veřejných zakázek nad stanovenými limity EU, což evidentně neodpovídá jejich váze v ekonomice“;

H.  vzhledem k tomu, že nová pravidla zavedená směrnicemi v roce 2014 by měla na základě jednoduššího zadávání veřejných zakázek a prováděním většího množství kontrol přispívat k provádění strategie Evropa 2020 v zájmu udržitelného, sociálnějšího, inovativnějšího a inkluzivnějšího hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise COM(2017)0572 se při zadávání veřejných zakázek v 55 % řízení stále využívá jako jediné kritérium pro přidělení zakázky nejnižší cena, místo toho, aby se používala např. strategická sociální a environmentální kritéria;

J.  vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby dodavatelé důvěřovali tomu, že systémy Unie pro zadávání veřejných zakázek zajišťují jednoduché a přístupné digitální postupy, naprostou transparentnost, poctivost a bezpečnost údajů;

Legislativní rámec a provádění

1.  vítá, a to téměř čtyři roky po ukončení rozsáhlé revize legislativního rámce Unie pro zadávání veřejných zakázek, že Komise navrhla soubor nelegislativních opatření, a očekává, že tento soubor bude impulsem k lepšímu uplatňování tohoto systému;

2.  je hluboce zklamán tempem, kterým řada členských států provedla směrnice z roku 2014 v oblasti zadávání veřejných zakázek ve svém právu, jakož i řadou zpoždění, a odsuzuje skutečnost, že Komise musela v případě některých členských států zahájit řízení o nesplnění povinnosti; naléhavě žádá, aby byly tyto směrnice urychleně a bez dalších průtahů provedeny v právu všech členských států;

3.  je znepokojen dalším kolem lhůt stanovených ve směrnicích v souvislosti s elektronickým zadáváním zakázek a úplným přechodem členských států na tento druh zadávání zakázek (e-procurement), včetně elektronické fakturace (e-invoicing); a zdůrazňuje, že je nutné, aby digitální agenda členských států zahrnovala prosazování neomezeného elektronického zadávání veřejných zakázek;

4.  vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila pokyny k zadávání veřejných zakázek týkajících se inovací a pokyny pro sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, a usnadnila tak uplatňování příslušných zákonných ustanovení v členských státech;

5.  žádá Komisi, aby pokyny a další nástroje vyvinuté za účelem pomoci členským státům s uplatňováním rámce pro zadávání veřejných zakázek uspořádala lépe, jasněji a pro uživatele přívětivěji tak, aby byly přístupné a poskytovaly dobrý přehled pro všechny odborníky působící v praxi, a aby současně věnovala pozornost dostupným jazykům;

6.  vítá nové pokyny pro odborníky při zadávání veřejných zakázek z února 2018, jejichž účelem je pomoci úředníkům na celostátní, regionální i místní úrovni zajistit efektivní a transparentní postupy veřejných zadávacích řízení u projektů financovaných EU;

Strategické a koordinované zadávání zakázek

7.  poukazuje na to, že stávající legislativa Unie umožňuje více než kdy předtím využívat zadávání veřejných zakázek jakožto strategický nástroj k prosazování politických cílů EU, a vybízí členské státy k maximálnímu využívání této možnosti; připomíná, že zadávání veřejných zakázek představuje rovněž důležitý nástroj na regionální a místní úrovni, jenž doplňuje místní a regionální strategie a podporuje veřejná slyšení a konzultace s koncovými uživateli výrobků a služeb;

8.   vyzývá, aby se v zájmu dosahování cílů inteligentního, ekologického a sociálně inkluzivního růstu a posílení oběhového hospodářství rozsáhle využívalo inovativního zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje význam oběhového hospodářství a v tomto ohledu nových možností, jež nabízejí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek, pokud jde o zboží a služby, které jsou opětovně používané, opravené, repasované nebo renovované, a jiné udržitelné výrobky a řešení účinně využívající zdroje;

9.  vyzývá členské státy k tomu, aby zadávání veřejných zakázek strategicky využívaly k podpoře udržitelného a inteligentního růstu podporujícího začlenění, a to i pro malé a střední podniky a sociální podniky; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí, aby členské státy na taková opatření systematicky upozorňovaly na nejvyšší úrovni a podporovaly za tímto účelem zadavatele a odborníky ve veřejné správě;

10.  poukazuje na to, že je důležité, aby podmínky zadávacího řízení nebyly příliš náročné, aby tak měly přístup k veřejným zakázkám i nadále všechny společnosti, včetně malých a středních podniků;

11.  vítá příklad přijetí vnitrostátních strategií pro zadávání veřejných zakázek a vybízí více členských států k tomu, aby tento příklad následovaly jakožto prostředek k modernizaci a zefektivnění systémů pro zadávání veřejných zakázek, čímž se zlepší jejich účinnost; zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek je pro řadu odvětví veřejné správy průřezovou oblastí, a že je proto nutné, aby kromě koordinace mělo i řídící strukturu, která by zahrnovala hlavní zúčastněné strany, tak aby se zásadní rozhodnutí přijímala v rámci širší spolupráce a aby byla přijatelná pro všechny strany, kterých se týkají;

12.  vítá skutečnost, že mnohé členské státy zavedly opatření k používání kritérií kvality (včetně nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou), a vybízí k jejich systematickému využívání; vybízí zadavatele veřejných zakázek, aby používali i jiná kritéria, než je jen nejnižší cena nebo nákladová efektivnost, a přihlíželi také ke kvalitativním, ekologickým nebo popřípadě k sociálním aspektům;

13.  ačkoliv uznává, že v některých případech může být nízká cena odrazem inovativních řešení a efektivního řízení, znepokojuje jej nadměrné využívání nejnižší ceny jako primárního kritéria pro udělení zakázky v řadě členských států bez zohledňování kvality, udržitelnosti a sociálního začleňování, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby analyzovaly příčiny této situace, podaly o nich zprávu a v příslušných případech navrhly vhodná řešení;

14.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že praxe zadávání veřejných zakázek bude v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podporovaly konzultace s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi je zastupujícími;

15.  vyzývá k přijetí evropského etického kodexu pro zadávání veřejných zakázek pro různé aktéry zapojené do postupů zadávání veřejných zakázek;

16.  zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejní zadavatelé brali při rozhodování o nákupech případně v potaz celý životní cyklus produktů včetně jejich dopadů na životní prostředí, a vyzývá Komisi, aby byla nápomocná při vývoji metod k uplatňování koncepce „nákladů životního cyklu“;

17.  konstatuje, že inovativní, sociální a environmentální aspekty představují legitimní a zásadní kritéria pro udělování veřejných zakázek a že veřejní zadavatelé mohou promyšlenými specifikacemi a umožněním variantních nabídek nediskriminačním způsobem sledovat také ekologické, inovační či sociální cíle, a to za podmínky, že uvedené charakteristiky souvisejí s hlavním předmětem zakázky a jsou přiměřené její hodnotě a cílům;

18.  připomíná, že právní rámec Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek ukládá členským státům povinnost zajistit, aby dodavatelé a subdodavatelé plně dodržovali environmentální, sociální a pracovněprávní ustanovení platná v místě, kde jsou prováděny práce, poskytovány služby nebo je zboží vyráběno nebo dodáváno, jak jsou stanovena v příslušných mezinárodních úmluvách, právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech i kolektivních smlouvách uzavřených v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí; vyzývá Komisi, aby zajistila,  že členské státy plní tuto povinnost, pokud jde o provedení a uplatňování směrnic z roku 2014, a zprostředkovávala výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

19.  uznává, že kvalitativní posouzení nabídek vyžaduje schopné zadavatele, a vybízí Komisi, aby členským státům pomáhala při šíření metod a postupů posuzování, zejména organizací seminářů a školení; zdůrazňuje, že tato pomoc by měla být k dispozici na všech správních úrovních, kde se používají veřejné zakázky;

20.  poukazuje na to, že sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek musí zohledňovat dodavatelské řetězce a rizika spojená s moderním otroctvím, sociálním dumpingem a porušováním lidských práv; konstatuje, že je nutné vynaložit úsilí k tomu, aby bylo zajištěno, že zboží a služby pořízené prostřednictvím veřejných zakázek nejsou vyráběny či poskytovány způsobem, který porušuje lidská práva; vyzývá Komisi, aby do svých nových pokynů o sociálních aspektech zadávání veřejných zakázek zahrnula podstatná ustanovení o etice v dodavatelských řetězcích;

21.  vítá snahy některých členských států o zřízení orgánů, které by byly odpovědné za koordinaci zadávání zakázek, a uznává, že by to přispělo ke strategickému a efektivnímu zadávání zakázek;

22.  žádá členské státy, aby využívaly výhod centrálního zadávání a slučování veřejných nákupů, a konstatuje, že centrální zadavatelé by mohli a měli urychlit šíření odborných znalostí, osvědčených postupů a inovací;

23.  zdůrazňuje, že zejména v zájmu podpory inovací je důležité, aby byli zadavatelé v kontaktu s trhem a dostatečně využívali fázi předcházející zadání zakázky jako přípravu na další kroky; domnívá se, že i fáze předcházející zadání zakázky jsou zásadní pro podporu zapojení malých a středních podniků;

24.  domnívá se, že nový postup inovačního partnerství přispěje k podpoře inovací a vybídne veřejné zadavatele, aby spolupracovali s trhem v zájmu vývoje inovativních metodik, produktů, inovativní práce či služeb, které zatím neexistují; vítá v tomto ohledu skutečnost, že již bylo zahájeno 17 řízení inovačního partnerství;

25.  vítá dobrovolné předběžné posuzování aspektů zadávání zakázek u velkých infrastrukturních projektů, jak je navrhuje Komise, a vyzývá Komisi, aby urychleně zavedla asistenční službu, mechanismus oznamování a mechanismus výměny informací a současně zcela zachovávala důvěrnost údajů;

Digitalizace a řádné řízení postupů zadávání veřejných zakázek

26.  lituje pomalého zavádění digitálních technologií do zadávání veřejných zakázek v Unii a vyzývá členské státy, aby usilovaly o rychlý přechod k digitalizaci postupů a o zavedení elektronických postupů do všech hlavních fází, počínaje vyhlášením, přístupem k zadávacím řízením, předložením nabídky k posouzení, přes zadání zakázky až po objednávky, fakturaci a platbu;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly elektronické formuláře (e-Form) nejpozději do konce roku 2018;

28.  připomíná, že elektronické zadávání veřejných zakázek nabízí řadu důležitých výhod, jako jsou významné úspory pro všechny strany, zjednodušené a zkrácené postupy, snížení byrokracie a administrativní zátěže, větší transparentnost, větší inovace, stejně jako lepší přístup malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek;

29.  souhlasí s Komisí v tom, že rejstříky zakázek mohou představovat nákladově efektivní nástroj pro správu zakázek, zlepšování transparentnosti, neporušenosti i údajů a pro lepší řízení zadávání veřejných zakázek;

30.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost propojení vnitrostátních rejstříků smluv s databází Tenders Electronic Daily (TED), aby se odstranila povinnost veřejných zadavatelů zveřejňovat tytéž informace v obou systémech;

31.  upozorňuje na potíže, které mohou uchazečům, a zejména MSP, vzniknout v souvislosti s požadovanými osvědčeními a podpisy, a v tomto ohledu a v zájmu minimalizace zátěže uchazečů vybízí k využívání režimu mírných požadavků a k naprostému uplatňování zásady „pouze jednou“;

32.  zdůrazňuje, že všechny členské státy by měly být schopny poskytnout všechny nezbytné údaje o provádění předpisů v oblasti zadávání zakázek, včetně údajů o zadávacích řízeních, o postupech a zakázkách a statistické údaje, a to rovněž s cílem umožnit Komisi posouzení jednotného trhu v oblasti veřejných zakázek;

33.  vyzývá členské státy, aby podporovaly inovativní využívání dat v otevřeném formátu, neboť taková data jsou nezbytná pro každou vládu k tomu, aby řídila svou veřejnou správu, aby zároveň umožňovaly využití ekonomického potenciálu těchto dat podniky a současně také podporovaly transparentnost a odpovědnost v rámci orgánů a institucí, které se zabývají veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že tato data musí být vždy zveřejňována s náležitým ohledem na zásadu proporcionality a v souladu acquis EU v oblasti ochrany údajů a obchodního tajemství;

Jednotný trh a lepší přístup k veřejným zakázkám

34.  poukazuje na to, že soutěžní nabídková řízení jsou u veřejných zakázek životně důležitá, a s politováním konstatuje, že v Unii v posledních letech intenzita hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek klesla; naléhavě vyzývá členské státy, v nichž je vysoké procento oznámení o veřejných zakázkách, o něž má zájem pouze jeden uchazeč, aby se tímto problémem zabývaly;

35.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zintenzívnily společné postupy při zadávání veřejných zakázek, a to i přeshraničních, jelikož revidovaná pravidla EU tyto postupy usnadňují, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla důkladnou technickou podporu; je přesvědčen, že tyto postupy by však neměly vést ke smlouvám takové velikosti, že malé a střední podniky budou prakticky vyloučeny z možnosti se účastnit v co nejranější fázi procesu;

36.  vyjadřuje politování nad tím, že MSP a podniky sociální ekonomiky stále čelí potížím, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, a vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost opatření zavedených směrnicemi z roku 2014 a navrhla nová řešení, je-li to nezbytné;

37.  žádá Komisi, aby podala Parlamentu zprávu o praktickém provádění zásady „použij nebo vysvětli“ z článku 46 směrnice 2014/24/EU, podle níž musí zadavatelé uvést hlavní důvody pro rozhodnutí o zadání zakázky bez rozdělení na části a systematicky je vysvětlit v zadávací dokumentaci nebo samostatné zprávě;

38.  vyzývá členské státy, aby podporovaly účast malých a středních podniků v nabídkových řízeních, například povinným rozdělením na části, je-li to možné, nebo tím, že stanoví limit pro obrat, který lze k účasti na zakázkovém řízení vyžadovat; zdůrazňuje, že rozdělování veřejných zakázek na části podporuje konkurenci na trhu a brání riziku závislosti na jediném dodavateli; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly poradenské služby a školení určené MSP k zlepšení jejich účasti na veřejných nabídkových řízeních;

39.  vyzývá Komisi, aby analyzovala zejména překážky bránící přeshraničnímu zadávání veřejných zakázek, které jsou dány jazykovými, administrativními, právními nebo jinými bariérami, a aby navrhla řešení nebo zasáhla s cílem zaručit funkční přeshraniční zadávání veřejných zakázek;

40.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit interoperabilitu zakoupeného zboží a služeb a zabránit závislosti na prodejci, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti navrhla opatření;

41.  vyjadřuje politování nad tím, že v EU chybí jasné a konsolidované údaje o veřejných zakázkách, a konstatuje, že spolehlivé údaje o přístupu k zadávání veřejných zakázek jsou nezbytné k ověření odpovědnosti veřejných orgánů a jsou prostředkem k potírání podvodů a korupce;

42.  akceptuje výsledky posouzení směrnice o prostředcích nápravy a rozhodnutí Komise, že nenavrhne legislativní revizi, ale vyzývá k pokračování ve spolupráci vnitrostátních orgánů příslušných k přezkumu a k důslednějšímu vedení ze strany Komise, pokud jde o směrnice;

43.  vyjadřuje politování nad tím, že směrnice o zakázkách v oblasti obrany zatím nepřinesla kýžené výsledky, a to zejména s ohledem na nadnárodní infrastrukturní projekty, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o lepší provádění platných pravidel;

44.  zdůrazňuje, že je důležité, aby postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní a nediskriminační; připomíná, je důležité, aby byly k dispozici řádné odvolací postupy a zajištěn přístup k pokynům v souvislosti s jejich zahájením;

Mezinárodní veřejné zakázky

45.  vyzývá k tomu, aby Unie podnikla kroky za účelem zlepšení přístupu dodavatelů z EU na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami, neboť trh Unie s veřejnými zakázkami je jedním z nejotevřenějších trhů na světě;

46.   je znepokojen nespravedlivou soutěží při zadávání veřejných zakázek, která je výsledkem státních zásahů vůči konkurenci ze třetích zemí, kterou lze sledovat především – i když ne výlučně – na trhu s elektrickými vozidly a bateriemi; domnívá se, že je nezbytné propojit nástroje na ochranu obchodu a postupy zadávání veřejných zakázek;

47.  zdůrazňuje, že trhy veřejných zakázek mají velký hospodářský význam, jelikož výdaje na jejich zadávání tvoří přibližně 20 % světového HDP, a zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a vytvoření rovných podmínek pro evropské podniky by tak mohlo být hlavní hnací silou růstu obchodu se zbožím a službami, a také vést k lepšímu výběru a lepší hodnotě za peníze daňových poplatníků v EU i ve třetích zemích;

48.  poukazuje na to, že trhy veřejných zakázek ve třetích zemích jsou pro uchazeče z EU často právně i fakticky nepřístupné; nabádá Komisi, aby shromažďovala a poskytovala kvalitnější údaje o postupech zadávání veřejných zakázek; připomíná, že Komise odhaduje, že více než polovina světového trhu veřejných zakázek je v současnosti nepřístupná volné mezinárodní hospodářské soutěži v důsledku protekcionistických opatření, jejichž množství celosvětově narůstá, zatímco veřejné zakázky EU v hodnotě přibližně 352 miliard EUR jsou přístupné uchazečům ze členských zemí dohody WTO o vládních zakázkách; zdůrazňuje, že EU musí tuto nerovnováhu řešit, aniž by se sama uchylovala k protekcionistickým opatřením; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské společnosti získají podobný přístup na trh, jakému se na trhu EU těší naši zahraniční konkurenti, a konstatuje, že navrhovaný takzvaný nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek by mohl být za určitých podmínek prostředkem k vytvoření vlivu pro zlepšení přístupu na trh;

49.  vítá skutečnost, že jednou ze šesti prioritních oblastí pro činnost Komise v oblasti veřejných zakázek je zlepšení přístupu na trhy s těmito zakázkami; zdůrazňuje, že zlepšení přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, a to i na nižší než celostátní úrovni, je pro EU v obchodních jednáních silným ofenzivním zájmem, neboť mnoho podniků z EU má v různých odvětvích vysokou konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že do každé budoucí obchodní dohody by měla být zahrnuta ustanovení o veřejných zakázkách, a to v zájmu co nejvyšší účasti evropských společností na zahraničních veřejných zakázkách; žádá Komisi, aby zajistila dodržování a řádné provádění ustanovení v oblasti zadávání veřejných zakázek, která jsou obsažena v dohodách o volném obchodu EU; připomíná, že obchodní dohody by měly být využívány ke zlepšení přístupu na trhy veřejných zakázek třetích zemí a že tento lepší přístup na trhy veřejných zakázek třetích zemí společně s posílenými pravidly pro moderní, účinné a transparentní zadávání veřejných zakázek, která mají zásadní význam pro zajištění výhodnějšího vynakládání veřejných prostředků, by měl představovat hlavní prvky každé obchodní dohody uzavřené EU, přičemž je třeba v plné míře respektovat legitimní cíle veřejné politiky zakotvené ve směrnicích Unie o zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že hospodářské subjekty třetích zemí musí při přidělování veřejných zakázek dodržovat evropská kritéria v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnicích 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU, a v souvislosti s těmito skutečnostmi vybízí k používání kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT) při udělování těchto zakázek; konstatuje, že dvoustranné a subregionální dohody o volném obchodu nejsou vždy zárukou plného přístupu na trhy veřejných zakázek; žádá Komisi, aby sjednávala co nejširší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích;

50.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie zpřístupnění trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích se musí konkrétně zabývat překážkami a zvláštními potřebami malých a středních podniků a usnadnit jim přístup na tyto trhy, neboť jsou obzvláště znevýhodněné, jde-li o přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích, přičemž je rovněž třeba řádně zohlednit dopady vystavení malých a středních podniků novým konkurentům ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění postupů zadávání veřejných zakázek vstřícných vůči MSP (včetně přeshraničních iniciativ a rozdělování zakázek na části) do obchodních dohod; poukazuje na přínosy, jež lze získat prostřednictvím digitalizace a elektronického zadávání zakázek u všech veřejných zakázek se třetími zeměmi, zejména pro MSP;

51.  poukazuje na to, že hlavní rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Brazílie, Čína, Indie a Rusko, zatím nejsou součástí dohody o vládních zakázkách, ačkoli Čína a Rusko jsou oficiálně v procesu přistoupení, a žádá Komisi, aby vybízela třetí země k úsilí o připojení se k této dohodě a podporovala je v tom, jelikož mnohostranné a vícestranné dohody jsou v dlouhodobém horizontu nejlepším způsobem k vytvoření rovných podmínek; zdůrazňuje, že dvoustranné obchodní dohody s ambiciózními ustanoveními o zadávání veřejných zakázek, které respektují základní zásady dohody o vládních zakázkách, by mohly být dobrým začátkem pro posílení mnohostranné spolupráce;

52.  zdůrazňuje význam dohody o vládních zakázkách nejen pro poskytování zákonného přístupu na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích, nýbrž také pro posílení transparentnosti a předvídatelnosti postupů při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby se zasadila o rozvoj celosvětových a provázaných norem pro transparentnost zadávání veřejných zakázek, jež by představovaly důležitý nástroj v boji proti korupci; konkrétně žádá Komisi, aby se zasazovala o to, že součástí obchodních dohod budou ustanovení o společných pravidlech pro veřejné zakázky, která umožní nahlašovat případy korupce, zjednoduší dotyčné postupy a posílí integritu a transparentnost pro uchazeče;

Profesionalizace

53.  vítá doporučení Komise ohledně profesionalizace a vyzývá členské státy, aby prioritně vypracovaly vnitrostátní plány; navrhuje, že každý plán by měl rozlišovat mezi druhy veřejných zakázek, zejména jelikož přístup malých a středních podniků ke službám a digitální infrastruktuře může být usnadněn jiným způsobem než přístup k veřejným zakázkám v případě velkých infrastrukturních smluv;

54.  vyzývá Komisi, aby navrhla způsob, jak poskytnout finanční podporu z fondů Unie na příslušné kroky podnikané v členských státech v souvislosti s profesionalizací;

55.  vyjadřuje politování nad nízkou mírou profesionalizace v řadách těch, kdo jsou za zadávání veřejných zakázek a výběrová řízení odpovědní, a vyzývá členské státy, aby zlepšily dovednosti všech osob zapojených do všech fází procesu zadávání veřejných zakázek;

56.  zdůrazňuje, že jak zadavatelé, tak i dodavatelé musí být náležitě vyškoleni, aby pracovali ve všech fázích zadávání veřejných zakázek efektivně, a že pokud jde o profesionalizaci, je třeba věnovat pozornost všem úrovním veřejné správy, jakož i kritériím kvality včetně sociálních a environmentálních kritérií; má za to, že lze dosahovat lepších výsledků zlepšením způsobu, jakým orgány veřejné moci posuzují, co budou nakupovat, a to, jakým způsobem si to obstarají; aniž je dotčeno jednací řízení, vyjadřuje politování nad tím, že zadávání veřejných zakázek mohou často uchvátit zkušenější firmy, které pomáhají během fáze návrhu veřejné zakázky, a v důsledku toho jsou v lepší pozici k tomu, na konci zakázku získat;

57.  žádá členské státy, aby vybízely vysoké školy k dalšímu vytváření studijních plánů v oblasti evropského práva zadávání veřejných zakázek a zlepšily odborné vzdělávání a řízení kariéry odborníků z praxe, kteří se zabývají zadáváním veřejných zakázek včetně těch, kteří pracují v malých a středních podnicích, a to i pokud jde o vývoj a přejímání dostupných nástrojů IT; podporuje vytvoření společného evropského rámce pro technické a počítačové dovednosti;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 259, 7.10. 2017, s. 28.
(2) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(4) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1.

Poslední aktualizace: 5. října 2018Právní upozornění