Seznam 
Přijaté texty
Středa, 18. dubna 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: ochranná známka Evropské unie
 Doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách *
 Rámcová dohoda mezi EU a Austrálií ***
 Rámcová dohoda mezi EU a Austrálií (usnesení)
 Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu ***
 Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (dodatkový protokol) ***
 Obaly a obalové odpady ***I
 Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení ***I
 Odpady ***I
 Skládky odpadů ***I
 Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv ***I
 Integrita Komise, zejména jmenování generálního tajemníka Evropské komise
 Pokrok ve věci globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu OSN o uprchlících
 Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020
 Výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2015 a 2016
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
 Udělení absolutoria za rok 2016: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – 8., 9.,10. a 11. ERF
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
 Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
 Udělení absolutoria za rok 2016: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský inovační a technologický institut (EIT)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Zásobovací agentura Euratomu (ESA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropský policejní úřad (Europol)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Agentura pro evropský GNSS (GSA)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (BBI)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik Clean Sky 2
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik ECSEL
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik pro palivové články a vodík 2 (FCH 2)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 (IIL)
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik SESAR
 Udělení absolutoria za rok 2016: Společný podnik Shift2Rail

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: ochranná známka Evropské unie
PDF 318kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 5. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie a kterým se ruší nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 (C(2018)01231 – 2018/2618(DEA))
P8_TA(2018)0106B8-0187/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2018)01231) (pozměněném nařízené v přenesené pravomoci),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 23. března 2018, kterým Komise žádá Parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 27. března 2018,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství(1), které bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)(2) a posléze kodifikované jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie(3),

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie(4), které obsahuje aktualizované odkazy na nařízení (EU) 2017/1001,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 17. dubna 2018, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 207/2009 bylo kodifikováno jako nařízení (EU) 2017/1001;

B.  vzhledem k tomu, že odkazy obsažené v nařízení v přenesené pravomoci by měly odrážet přečíslování článků, které vyplynulo z kodifikace základního aktu;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96(5), by mělo tudíž být zrušeno a ustanovení tohoto nařízení v přenesené pravomoci by měla být uvedena, s aktualizovanými odkazy na nařízení (EU) 2017/1001, v pozměněném nařízené v přenesené pravomoci;

D.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu pozměněné nařízení v přenesené pravomoci neobsahuje žádné změny podstaty nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430;

E.  vzhledem k tomu, že urychlené zveřejnění pozměněného nařízení v přenesené pravomoci v Úředním věstníku by umožnilo brzké datum použití a zajistilo kontinuitu fungování přechodné úpravy stanovené v závěrečných ustanoveních pozměněného nařízení v přenesené pravomoci;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 21.
(3) Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. L 205, 8.8.2017, s. 39.
(5) Úř. věst. L 205, 8.8.2017, s. 1.


Doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách *
PDF 315kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (07162/2018 – C8-0128/2018 – 2018/0805(CNS))
P8_TA(2018)0107A8-0145/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (07162/2018),

–  s ohledem na čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(1), podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0128/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu(3),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0145/2018),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  připomíná svůj návrh připojený k usnesení o reformě volebního práva Evropské unie, aby měl Evropský parlament po konzultaci s Radou pravomoc stanovit termín konání voleb;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a pro informaci Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Příloha k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1.) ve znění rozhodnutí Rady 93/81/Euratom, ESUO, EHS, (Úř. věst. L 33, 9.2.1993, s. 15) a rozhodnutí Rady 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1).
(2) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 7.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0029.


Rámcová dohoda mezi EU a Austrálií ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie (15467/2016 – C8-0327/2017 – 2016/0367(NLE))
P8_TA(2018)0108A8-0110/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15467/2016),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (09776/2016),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a článkem 207, čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0327/2017),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 18. dubna 2018(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0110/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Austrálie.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0109.


Rámcová dohoda mezi EU a Austrálií (usnesení)
PDF 364kWORD 56k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé jménem Unie (15467/2016 – C8-0327/2017 – 2016/0367(NLE)2017/2227(INI))
P8_TA(2018)0109A8-0119/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15467/2016),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé (09776/2016),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 212 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0327/2017),

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, kterou Valné shromáždění přijalo dne 13. září 2007,

–  s ohledem na Rámec pro partnerství mezi Evropskou unií a Austrálií podepsaný v říjnu 2008, který má být nahrazen Rámcovou dohodou,

–  s ohledem na Společnou deklaraci o vztazích mezi Evropskou unií a Austrálií přijatou v Lucemburku dne 26. června 1997,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem(1) a na své usnesení ze dne 26. října 2017 obsahující doporučení Parlamentu určené Radě týkající se mandátu k vyjednávání v souvislosti s obchodními jednáními s Austrálií(2),

–   s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy vlády Austrálie Malcolma Turnbulla ze dne 15. listopadu 2015,

–   s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a australského ministra zahraničních věcí ze dne 22. dubna 2015 s názvem „Směrem k užšímu partnerství mezi EU a Austrálií“,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Austrálií o rámci pro účast Austrálie na operacích Evropské unie pro řešení krizí podepsanou v roce 2015(3),

–   s ohledem na správní dohodu mezi Austrálií a Evropskou unií uzavřenou v prosinci 2014, která stanovuje program diplomatické výměny,

–  s ohledem na Dohodu o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií podepsanou v roce 1998(4) a dohodu mezi EU a Austrálií z roku 2012(5), kterou se tato dohoda mění,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR), která byla podepsána dne 29. září 2011(6);

–   s ohledem na Dohodu mezi Austrálií a Evropskou unií o bezpečnosti utajovaných informací, která byla podepsána dne 13. ledna 2010(7),

–  s ohledem na Dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Austrálií, která byla podepsána v roce 1994(8),

–  s ohledem na 38. meziparlamentní setkání mezi EU a Austrálií, které se konalo ve Štrasburku od 4. do 5. října 2017,

–   s ohledem na první fórum vedoucích osobností EU a Austrálie, které se konalo v Sydney v červnu 2017 a na kterém se sešli přední představitelé politické a podnikatelské sféry, akademici, média a občanská společnost,

–   s ohledem na bílou knihu o zahraniční politice, kterou vydala australská vláda v listopadu 2017 a která popisuje priority a výzvy Austrálie na vnější scéně a zdůrazňuje zásadní význam tzv. indicko-tichomořského regionu pro Austrálii,

–   s ohledem na skutečnost, že bílá kniha o zahraniční politice zdůrazňuje klíčové úlohy, které plní US a Čína v indicko-tichomořském regionu a v australské mezinárodní politice, a zároveň zmiňuje důležitost australských vztahů s Evropskou unií a jejími členskými státy,

–   s ohledem na přezkum politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017, který australská vláda vydala v prosinci 2017,

–   s ohledem na dokument australské vlády a názvem „Vnitrostátní rámec vědy o změně klimatu v Austrálii“ zveřejněný v roce 2009,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí(9),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0119/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Austrálie uzavřely dne 7. srpna 2017 rámcovou dohodu; vzhledem k tomu, že úzký a pevný vztah mezi Austrálií a EU a jejími členskými státy má dlouhé historické kořeny a je založen na společných hodnotách a zásadách, jako je dodržování zásad demokracie, lidských práv, rovnosti žen a mužů, právního státu, včetně mezinárodního práva, míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že vztahy mezi národy jsou hluboké a dlouhodobé;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Austrálie v roce 2017 oslavily 55 let spolupráce a diplomatických vztahů; vzhledem k tomu, že tento vztah v několika posledních letech nabyl nové dynamiky; vzhledem k tomu, že všechny členské státy mají diplomatické vztahy s Austrálií a 25 z nich má v Canbeře velvyslanectví;

C.  vzhledem k tomu, že bílá kniha australské vlády o zahraniční politice uvádí, že „silná Evropská unie má i nadále zásadní význam pro australské zájmy a bude stále důležitějším partnerem v ochraně a prosazování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech“; vzhledem k tomu, že bílá kniha zdůrazňuje potřebu úzce spolupracovat s EU a jejími členskými státy „mimo jiné na problémech týkajících se terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, udržitelného rozvoje a lidských práv“;

D.  vzhledem k tomu, že EU a Austrálie se angažují ve spolupráci a dialogu se zeměmi jihovýchodní Asie, a to i prostřednictvím Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), regionálního fóra ASEAN, setkání Asie-Evropa (ASEM) a východoasijského summitu; vzhledem k tomu, že Austrálie je zakládajícím členem Fóra tichomořských ostrovů a je se sdružením ASEAN ve strategickém partnerství; vzhledem k tomu, že Austrálie hostila mimořádný ASEAN-australský summit od 17. do 18. března 2018;

E.  vzhledem k tomu, že by EU v pozici globálního aktéra měla nadále posilovat svou přítomnost v rozsáhlé a dynamické oblasti Asie a Tichomoří, přičemž je Austrálie přirozeným partnerem EU a zároveň je i sama důležitým aktérem; vzhledem k tomu, že stabilní a mírový a na pravidlech založený asijsko-tichomořský region, který je v souladu s našimi zásadami a normami, je užitečný pro vlastní bezpečnost EU a její zájmy;

F.  vzhledem k tomu, že EU a Austrálie jsou úzce sladěny v otázkách mezinárodní politiky, týkajících se například Ukrajiny, Ruska, Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a Blízkého východu;

G.  vzhledem k tomu, že Austrálie má úzké politické, bezpečnostní a obranné vazby s USA, které jsou slučitelné s jejími rozvíjejícími se vztahy s Čínou, se kterou si udržuje komplexní strategické partnerství;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla EU druhým největším obchodním partnerem Austrálie – jejím druhým nejvýznamnějším zdrojem dovozu (19,3 %) a třetí nejvýznamnější destinací pro vývoz (10,3 %) – a vzhledem k tomu, že obě strany spojuje široká škála hospodářských zájmů; vzhledem k tomu, že v roce 2015 přímé zahraniční investice EU v Austrálii dosáhly výše 117,7 miliard EUR a australské přímé investice v EU činily 21,7 miliard EUR;

I.  vzhledem k tomu, že Austrálie je pevně odhodlána prosazovat volný obchod a uzavřela oboustranné dohody o volném obchodu s významnými zeměmi v oblasti východní Asie – Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Singapurem, Malajsií a Thajskem – (a také regionální dohodu se sdružením ASEAN) a s Novým Zélandem, Chile, Spojenými státy a Peru, jakož i dohodu PACER Plus s tichomořskými ostrovy;

J.  vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2018 Austrálie a dalších 10 zemí na pobřeží Tichého oceánu dosáhly dohody o transpacifickém obchodě, tzv. komplexní a progresívní dohody o transpacifickém partnerství (CPTPP), kterou podepsaly v Chile dne 8. března 2018; vzhledem k tomu, že se Austrálie v současné době účastní vyjednávání velkého počtu obchodních smluv, včetně jednání o regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP), jež bylo zahájeno na summitu ASEAN v roce 2012;

K.  vzhledem k tomu, že Austrálie, jež je zemí odhodlanou prosazovat mezinárodní globální správu, byla v pěti případech nestálým členem Rady bezpečnosti OSN a byla od jejího počátku aktivním členem skupiny G20, jejímuž summitu v Brisbane v roce 2014 předsedala za velmi dobré spolupráce s EU; vzhledem k tomu, že Austrálie byla nedávno zvolena do Rady OSN pro lidská práva;

L.  vzhledem k tomu, že Austrálie vyslala své vojenské jednotky, aby se připojily k celosvětové koalici proti Dá'iš v Iráku a Sýrii; vzhledem k tomu, že Austrálie poskytla mezinárodním bezpečnostním podpůrným silám (ISAF) v Afghánistánu nejvíc jednotek ze všech nečlenských zemí NATO;

M.  vzhledem k tomu, že Austrálie přispěla k mnohým mírovým misím OSN napříč třemi kontinenty, ale také na Papui-Nové Guineji a na Šalamounových ostrovech;

N.  vzhledem k tomu, že Austrálie v roce 2014 poprvé přispěla v misi k řešení krize pod vedením EU, EUCAP Nestor, v oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že australské námořnictvo provádí operace v rámci boje proti pirátství a terorismu s pomocí mnohonárodních námořních sil v oblasti Afrického rohu a v západní části Indického oceánu;

O.  vzhledem k tomu, že občané Austrálie ve své zemi i za hranicemi utrpěli újmy v důsledku řady teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty; vzhledem k tomu, že EU i Austrálie spolupracují na protiteroristických opatřeních, včetně opatření pro boj proti násilnému extremismu, úsilí o ukončení financování teroristických organizací a na koordinaci konkrétních projektů určených na budování kapacit;

P.  vzhledem k tomu, že Středisko pro spolupráci donucovacích orgánů v Jakartě (JCLEC), které je australsko-indonéskou iniciativou, má za cíl posílit odbornost donucovacích orgánů z jihovýchodní Asie v boji proti terorismu a nadnárodní organizované trestné činnosti a rovněž obdrželo finanční prostředky z EU;

Q.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2017 zahájila australská vláda svou mezinárodní kybernetickou strategii s cílem řešit otázky, jako je digitální obchod, kyberkriminalita, mezinárodní bezpečnost a elektronická veřejná správa (e-government);

R.  vzhledem k tomu, že Austrálii podporuje Filipíny v prosazování bezpečnosti a boje proti džihádismu;

S.  vzhledem k tomu, že EU a Austrálie spolu diskutují o migraci v rámci každoročního dialogu vysoce postavených představitelů EU a Austrálie o otázkách migrace, azylu a rozmanitosti; vzhledem k tomu, že Austrálie spolupředsedá procesu z Bali, který se zabývá bojem proti převaděčství osob, obchodování s lidmi a související nadnárodní trestné činnosti;

T.  vzhledem k tomu, že Austrálie má velmi vysokou úroveň příjmů na obyvatele a otevřenou, demokratickou a multikulturní společnost; vzhledem k tomu, že jedna čtvrtina jejích obyvatel se narodila v zahraničí a od roku 1945 se v Austrálii usadilo přibližně sedm milionů trvalých migrantů, včetně mnoha osob z členských států EU; vzhledem k tomu, že Austrálie se nachází ve výjimečné zeměpisné poloze, jelikož zaujímá rozsáhlou oblast mezi Indickým oceánem a jižním Tichomořím;

U.  vzhledem k tomu, že Austrálie a EU unie v rámcové dohodě znovu potvrzují svůj závazek spolupracovat v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že přezkum politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017 znovu zdůraznil závazek Austrálie bojovat proti této hrozbě;

V.  vzhledem k tomu, že Austrálie čelí významným environmentálním a ekonomickým dopadům způsobených změnou klimatu v celé řadě odvětví, včetně zabezpečení dodávek vody, zemědělství, pobřežních komunit a infrastruktury;

W.  vzhledem k tomu, že Austrálie, člen Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, je obzvláště odhodlána podporovat řádnou správu a hospodářský růst v Papui-Nové Guineji, Indonésii, Východním Timoru a dalších tichomořských ostrovech a asijských zemích, ve kterých jsou EU a její členské státy také klíčovými dárci;

X.  vzhledem k tomu, že australská vláda investuje do programů, jako je australský program pro změnu klimatu a výzkumný program o dopadech změny klimatu na řízení využívání přírodních zdrojů a přizpůsobení se změně klimatu s cílem pomoci osobám s rozhodovací pravomocí chápat a řídit pravděpodobné dopady změny klimatu;

Y.  vzhledem k tomu, že Austrálie zavedla vnitrostátní rámec a koordinační skupinu na vysoké úrovni, aby vypracovala plán pro provádění nauky o změně klimatu, přičemž zajišťuje koordinovaný přístup k řešení tohoto problému v komunitách po celé zemi;

Z.  vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2016 Austrálie ratifikovala Pařížskou dohodu a změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá, a tím posílila své odhodlání jednat v oblasti změny klimatu, a vytvořila řadu politik, jejichž cílem bude snížit domácí emise, jakož i podporovat opatření na celosvětové úrovni;

AA.  vzhledem k tomu, že plán australské vlády v oblasti změny klimatu, který zahrnuje snížení emisí o pět procent pod úroveň z roku 2000 do roku 2020 a o 26 až 28 procent pod úroveň z roku 2005 do roku 2030 a zdvojnásobení její kapacity energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020;

AB.  vzhledem k tomu, že australská vláda hraje vedoucí úlohu při podpoře vnitrostátní meteorologické služby v Tichomoří a regionálních organizací s cílem zajistit klimatické a meteorologické systémy včasného varování;

1.  vítá uzavření rámcové dohody, která poskytne právně závazný nástroj pro vylepšení a posílení oboustranných vztahů EU a Austrálie a ke zvýšení spolupráce v oblastech, jako jsou zahraniční politika a bezpečnostní problematika, lidská práva a právní stát, celosvětový rozvoj a humanitární pomoc, hospodářské a obchodní záležitosti, soudnictví, výzkum a inovace, vzdělávání a kultura, zemědělství, námořní záležitosti a rybolov, ale také k překonávání překážek v otázkách změny klimatu, migrace, veřejného zdraví, boje proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení;

2.  zdůrazňuje, že EU a Austrálie jsou silnými a podobně smýšlejícími partnery s pevnými oboustrannými vztahy, kteří sdílejí hodnoty a zásady demokracie, dodržování lidských práv a právní stát, udržují stále silnější politické a hospodářské vztahy a těší se úzkému a aktivnímu kulturnímu, akademickému a mezilidskému propojení;

3.  zdůrazňuje, že pro EU a Austrálii, jako partnery se stejnou vizí o světě, má oboustranná a mnohostranná spolupráce v oblasti regionálních a globálních otázek mimořádnou hodnotu; zdůrazňuje, že jak pro EU, tak i pro Austrálii je výhodné, aby vystupovaly společně v OSN a WTO, jakož i v orgánech, jako je např. G20, s cílem chránit a posilovat spolupráci a světový pořádek založený na pravidlech ve složitém a měnícím se světě, jenž čelí velké nejistotě;

4.  vítá zřízení společného výboru na základě rámcové dohody, který má za cíl podpořit účinné provádění dohody a zachovat celkovou soudržnost vztahů EU a Austrálie;

5.  podporuje nadcházející zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Austrálií, která musí být vedena v duchu reciprocity, transparentnosti, vykazatelnosti a vzájemného prospěchu, přičemž je nutné brát v úvahu citlivost některých produktů, jako jsou zemědělské produkty, jelikož je Austrálie hlavním vývozcem zemědělských produktů; vyzývá oba partnery k vysoké míře ambicí, co se týče oblasti služeb; zdůrazňuje, že v jednáních by EU měla zohledňovat potřeby a požadavky malých a středních podniků, aniž by došlo ke snížení ochrany spotřebitelů ani k oslabení environmentálních, sociálních a pracovních norem; poukazuje na včasné zahájení těchto jednání, vzhledem k tomu, že Austrálie již dosáhla několika dohod o volném obchodu s významnými zeměmi ve východní Asii a v Tichomoří a chystá se je uzavřít s dalšími významnými státy;

6.  zdůrazňuje, že Austrálie plní aktivní úlohu v programech spolupráce v oblasti vyššího vzdělávání prostřednictvím dvoustranného vzdělávacího programu EU–Austrálie, a kladně hodnotí, že od roku 2015 se mohou australské university účastnit programů mobility Erasmus+; konstatuje, že tato spolupráce by měla být posílena i s cílem dále podporovat vzájemné přínosy pro studenty a výzkumné pracovníky, aby měli možnost být v pozici, v níž mohou získávat multikulturní a inovační schopnosti;

7.  připomíná, že EU a Austrálie jsou rovněž důležitými partnery při spolupráci v oblasti výzkumu a inovací s cílem přispívat k udržitelnému hospodářskému rozvoji a jako prostředek dalšího budování společnosti založené na znalostech;

8.  oceňuje Austrálii za její podporu a za to, že  slaďuje svůj sankční režim v reakci na ruskou nelegální anexi Krymu a vojenské intervence na východní Ukrajině s EU;

9.  vítá skutečnost, že Austrálie podporuje cílené mezinárodní sankce vůči osobám a subjektům odpovědným za vojenskou agresi, terorismus a porušování lidských práv, a to i v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a na okupovaném Krymu;

10.  vyjadřuje uznání australskému úřadu pro vyhodnocování zpravodajských informací za jeho podporu při poskytování mezinárodní, politické, strategické a ekonomické analýzy a jeho spolupráci s mezinárodními partnery s cílem zajistit řešení otázek společného zájmu;

11.  uznává zásadní úlohu Austrálie ve zpravodajské alianci „Five Eyes“ (Patero očí) a její podporu směřující jak na bezpečnost členských států EU transatlantických partnerů, oceňuje operativní dohodu Austrálie s Europolem, a zdůrazňuje potenciál k dalšímu rozšíření sdílení informací a operativní spolupráci s australskou vládou;

12.  uznává úlohu, kterou Austrálie sehrála, když byla v roce 2014 spolunavrhovatelkou rezolucí Rady bezpečnosti OSN o odsouzení sestřelení letadla linky MH17 a odstranění syrských chemických zbraní; oceňuje její zásadní přínos v Radě bezpečnosti, když usilovala o zlepšení humanitární situace v Sýrii, o zvládnutí bezpečnostní situace v Afghánistánu a o řešení situace v oblasti lidských práv v KLDR;

13.  vítá pevné odhodlání obou partnerů spolupracovat v boji proti terorismu tak, jak je uvedeno v Rámcové dohodě; zdůrazňuje, že je důležitá stále užší oboustranná spolupráce při výměně informací o zahraničních bojovnících, a pokud jde o jejich návrat; vybízí oba partnery, aby nadále zajišťovali účinné provádění čtyř pilířů strategie OSN pro boj proti terorismu; oceňuje úlohu, kterou Austrálie sehrála v celosvětové koalici proti Islámskému státu, a její významné zapojení do boje proti mezinárodnímu terorismu v jihovýchodní Asii;

14.  zdůrazňuje mezinárodní iniciativy Austrálie v oblasti kyberprostoru a  oceňuje skutečnost, že podle rámcové dohody budou obě strany spolupracovat v otázkách kybernetické bezpečnosti včetně boje proti počítačové trestné činnosti;

15.  vyzývá k opatřením k posílení spolupráce v oblasti boje proti terorismu prostřednictvím společných cvičení skupin pro reakci na hrozby členských států a agentur EU, jako je Europol a jeho Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC), s klíčovými jednotkami australské národní bezpečnostní struktury, jako jsou australské bezpečnostní zpravodajské služby (ASIO), australské ozbrojené síly (ADF) a Australská federální policie;

16.  vítá závazek EU a Austrálie, jenž je uvedený v Rámcové dohodě, k zintenzivnění dialogu a spolupráce v oblasti migrace a azylu; zdůrazňuje, že vysoká úroveň globální mobility vyžaduje celistvý a mnohostranný přístup, který je založen na mezinárodní spolupráci a na sdílených odpovědnostech; vítá skutečnost, že oba partneři proaktivně přispívají k probíhajícím jednáním o globálním paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o globálním paktu o uprchlících;

17.  zdůrazňuje důležitost regionálních rámců pro spolupráci, jako je např. proces z Bali, se zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi za účelem záchrany životů, zničení převaděčských sítí a řízení migračních a uprchlických toků; vítá pevný závazek Austrálie spolupracovat s UNHCR v oblasti přesídlení uprchlíků a zvýšit její financovaní humanitární pomoci na celém světě; vybízí Austrálii, aby i nadále přispívala k nalezení pozitivního řešení situace žadatelů o azyl a migrantů zadržených v Papui-Nové Guineji a Nauru;

18.  vítá závazky obou partnerů v oblasti ochrany a prosazování lidských práv, demokratických zásad a právního státu, mimo jiné i na mnohostranných fórech a s partnery ze třetích zemí, jak je stanoveno v dohodě o financování; vítá zvolení Austrálie do Rady OSN pro lidská práva na období 2018–2020; podtrhuje skutečnost, že Austrálie v roce 2008 zahájila strategii nazvanou „Stírání rozdílů“ pro účely řešení znevýhodňování původních obyvatel k řešení problémů, jako jsou rozdíly v délce života a další nerovnosti; zdůrazňuje, že tato strategie má podporu obou politických stran a že předseda vlády předkládá parlamentu každoroční zprávu o pokroku; zdůrazňuje skutečnost, že australská vláda spolupracuje se státy, teritorii, domorodým obyvatelstvem a obyvateli úžiny Torres Strait s cílem obnovit strategii „Stírání rozdílů“;

19.  opětovně zdůrazňuje, že boj proti změně klimatu vyžaduje podporu celého mezinárodního společenství; vítá ratifikaci Pařížské dohody Austrálií a závazek uvedený v Rámcové dohodě ke zlepšení spolupráce a úsilí zahraniční politiky za účelem boje proti změně klimatu; bere na vědomí, že Austrálie si vzala za cíl do roku 2030 snížit emise o 26 až 28 % pod úroveň roku 2005, což bylo opětovně potvrzeno v přezkumu politiky v oblasti změny klimatu z roku 2017; zdůrazňuje skutečnost, že tento přezkum zachovává závazky na pomoc ostatním zemím prostřednictvím oboustranných a vícestranných iniciativ; podporuje pokračující úsilí Austrálie o poskytování finanční podpory pro oblast Tichomoří a zranitelným rozvojovým zemím s cílem pomoci jim, aby rozvíjely své ekonomiky udržitelným způsobem, a přispívat jim k lepší adaptaci na změnu klimatu; zdůrazňuje australské spolupředsednictví Zeleného klimatického fondu;

20.  připomíná, že Austrálie, EU a její členské státy jsou důležitými aktéry v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci v tichomořském regionu; zdůrazňuje s, že obě strany soustřeďují svou spolupráci na oblasti, jako jsou hospodářský růst, řádná správa a environmentální odolnost;

21.  znovu připomíná své znepokojení nad napětím v Jihočínském moři; vybízí oba partnery, aby pokračovali v prosazování stability a svobody plavby na této významné mezinárodní vodní cestě; oceňuje postoj Austrálie ve snaze o mírové řešení sporů na základě mezinárodního práva;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Austrálie.

(1) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 136.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0419.
(3) Úř. věst. L 149, 16.6.2015, s. 3.
(4) Úř. věst. L 229, 17.8.1998, s. 1.
(5) Úř. věst. L 359, 29.12.2012, s. 2.
(6) Úř. věst. L 186, 14.7.2012, s. 4.
(7) Úř. věst. L 26, 30.1.2010, s. 31.
(8) Úř. věst. L 188, 22.7.1994, s. 18.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0108.


Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu ***
PDF 314kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Rady Evropy o prevenci terorismu jménem Evropské unie (14494/2017 – C8-0450/2017 – 2017/0265(NLE))
P8_TA(2018)0110A8-0131/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14494/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 83 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0450/2017),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu (14445/2017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(4),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0131/2018),

1.  uděluje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.
(2) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.
(3) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.


Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (dodatkový protokol) ***
PDF 315kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu jménem Evropské unie (14498/2017 – C8-0451/2017 – 2017/0266(NLE))
P8_TA(2018)0111A8-0132/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14498/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 83 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0451/2017),

–  s ohledem na Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu (14447/2017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(4),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0132/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dodatkového protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.
(2) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.
(3) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.
(4) Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.


Obaly a obalové odpady ***I
PDF 399kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (COM(2015)0596 – C8-0385/2015 – 2015/0276(COD))
P8_TA(2018)0112A8-0029/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0596),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0385/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0029/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/852.)

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.
(2) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 46.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. března 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0072).


Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení ***I
PDF 401kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2015)0593 – C8-0383/2015 – 2015/0272(COD))
P8_TA(2018)0113A8-0013/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0593),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0013/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/849.)

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.
(2) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 46.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. března 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0069).


Odpady ***I
PDF 145kWORD 50k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (COM(2015)0595 – C8-0382/2015 – 2015/0275(COD))
P8_TA(2018)0114A8-0034/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise Parlamentu a Radě (COM(2015)0595),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0382/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Senátem a rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0034/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit.

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/851.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLAŠENÍ KOMISE

PROHLÁŠENÍ KOMISE O POLITICKÉM RÁMCI PRO OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Komise se zavázala zajistit plné provádění akčního plánu EU pro oběhové hospodářství(4). Za účelem sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství přijala Komise monitorovací rámec(5) vycházející z existující srovnávací tabulky účinnosti zdrojů a srovnávací tabulky pro suroviny. Komise také upozorňuje na svou probíhající činnost týkající se indikátoru ekologické stopy u výrobků a organizací.

Opatření prováděná v rámci akčního plánu EU pro oběhové hospodářství také přispívají k plnění cílů Unie týkajících se udržitelné spotřeby a výroby v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 12. To je například případ strategie pro plasty(6) nebo nedávno pozměněného návrhu týkajícího se právní záruky pro spotřební zboží(7).

Pokud jde o konzistentnost regulačních rámců Unie, přijala Komise v nedávné době také sdělení stanovující možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů(8). V roce 2018 Komise prozkoumá rovněž možnosti a opatření s cílem zajistit soudržnější politický rámec pro různé oblasti činnosti související s politikou EU týkající se výrobků, pokud jde o jejich příspěvek k oběhovému hospodářství V rámci těchto iniciativ a následných kroků se budou také zvažovat interakce mezi právními předpisy a průmyslovou spoluprací v oblasti využívání vedlejších produktů a přípravy na opětovné využívání a recyklaci odpadu.

Pokud jde o ekodesign, Komise v souladu s pracovním plánem pro ekodesign na léta 2016–2019(9) potvrzuje svůj pevný závazek zajistit, aby ekodesign významněji přispíval k oběhovému hospodářství, například systematičtějším řešením otázek materiálové účinnosti, jako je trvanlivost a recyklovatelnost.

PROHLÁŠENÍ KOMISE O INICIATIVÁCH TÝKAJÍCÍCH SE EKONOMIKY SDÍLENÍ

V souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářství(10) zahájila Komise četné iniciativy týkající se oběhového hospodářství. Jak bylo oznámeno v jejím sdělení o evropském programu pro ekonomiku sdílení(11) v červnu 2016, bude Komise nadále monitorovat ekonomický a regulační rozvoj ekonomiky sdílení s cílem podpořit rozvoj nových a inovačních podnikatelských modelů a zároveň zajistit odpovídající ochranu spotřebitele a sociální ochranu.

PROHLÁŠENÍ KOMISE O MIKROPLASTECH

V souvislosti s nedávno přijatou evropskou strategií pro plasty v oběhovém hospodářství(12) předložila Komise integrovaný přístup s cílem řešit obavy z mikroplastů včetně složek obsahujících mikročástice. Zaměřuje se na preventivní opatření a jejím cílem je omezit uvolňování mikroplastů pocházejících ze všech hlavních zdrojů – ať již z výrobků, do nich jsou úmyslně přidávány (jako jsou výrobky pro osobní péči a barvy), nebo z výroby nebo používání dalších výrobků (například oxo-plasty, pneumatiky, plastové pelety a textilie).

PROHLÁŠENÍ KOMISE O vykazování údajů o odpadech v roce 2020

Za účelem monitorování pokroku při plnění nových cílů v oblasti komunálního odpadu a obalových odpadů a za účelem příslušných ustanovení o přezkumu, zvláště s cílem stanovit záměry pro předcházení plýtvání potravinami a pro recyklaci odpadních olejů, zdůrazňuje Komise význam obecné shody, jíž bylo dosaženo mezi spolunormotvůrci o tom, že členské státy zajistí, aby vykazování údajů v rámci směrnic 2008/98/ES o odpadech, 94/62/ES o obalech a obalových odpadech a 1999/31/ES o skládkách odpadů v pozměněném znění pokrylo rok 2020.

(1)Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.
(2) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 46.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. března 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0070).
(4) COM(2015)0614
(5) COM(2018)0029
(6) COM(2018)0028
(7) COM(2017)0637
(8) COM(2018)0032
(9) COM(2016)0773
(10) COM(2015)0614
(11) COM(2016)0356
(12) COM(2018)0028


Skládky odpadů ***I
PDF 399kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (COM(2015)0594 – C8-0384/2015 – 2015/0274(COD))
P8_TA(2018)0115A8-0031/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0594),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0384/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. února 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0031/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/850.)

(1) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.
(2) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 46.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. března 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0071).


Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv ***I
PDF 399kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Rady 87/217/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, směrnice Rady 86/278/EHS a směrnice Rady 94/63/ES, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS (COM(2016)0789 – C8-0526/2016 – 2016/0394(COD))
P8_TA(2018)0116A8-0253/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0789),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0526/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. února 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0253/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2018 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES a 2009/31/ES a směrnice Rady 86/278/EHS a 87/217/EHS, pokud jde o procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv, a zrušuje směrnice Rady 91/692/EHS

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/853.)

(1) Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 82.


Integrita Komise, zejména jmenování generálního tajemníka Evropské komise
PDF 329kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o politice Komise v oblasti integrity, zejména pak pokud jde o jmenování generálního tajemníka Evropské komise (2018/2624(RSP))
P8_TA(2018)0117B8-0214/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 12. března 2018 o politice Komise v oblasti integrity, zejména pak pokud jde o jmenování generálního tajemníka Evropské komise,

–  s ohledem na odpovědi, které poskytla Komise dne 25. března 2018 na otázky k písemnému zodpovězení, které položili členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu, a na otázky během slyšení uspořádaného tímto výborem dne 27. března 2018,

–  s ohledem na čl. 14 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a zejména na články 4, 7 a 29 tohoto řádu,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby Evropská komise jako strážkyně Smluv jednala v souladu se zněním a duchem pravidel;

B.  vzhledem k tomu, že důvěru v evropský projekt a v Evropskou unii lze udržet pouze tehdy, pokud orgány Evropské unie budou jednat jako vzor chování v oblasti právního státu, transparentnosti a dobré správy a pokud bude zjevné, že mají dostatečný interní systém brzd a protivah, aby mohly přiměřeně reagovat v případě, že jsou tyto základní zásady ohroženy;

C.  vzhledem k tomu, že všechny orgány EU podle Smluv rozhodují samostatně ve věcech, které se týkají jejich organizační a personální politiky, a to i při jmenování vysoce postavených úředníků na základě jejich kvalifikace, zkušeností a důvěry v souladu se služebním řádem a příslušným jednacím řádem těchto orgánů;

D.  vzhledem k tomu, že pozice zveřejněné externě jsou nakonec často obsazovány výběrem interních uchazečů, kteří nesplňují požadavky na to, aby se přihlásili podle vnitřních pravidel, čímž dochází k obcházení řádného kariérního postupu;

E.  vzhledem k tomu, že jmenování pozic na vysoké úrovni, jako je generální tajemník, by mělo probíhat nezávisle na jiných jmenováních, čímž se předejde podezření z netransparentního souboru dohod a kompromisů uzavřených na základě výsadních informací;

F.  vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv v současnosti provádí šetření dotčeného postupu jmenování, a Parlament je přesvědčen, že veřejná ochránkyně práv bude informovat Komisi a Parlament o svém názoru a o veškerých případných případech nesprávného úředního postupu, v nichž je třeba provést následné kroky;

G.  vzhledem k tomu, že Komise uznala nedostatky, pokud jde o její komunikaci v souvislosti s tímto jmenováním, a uznala potřebu posílit své úsilí v této oblasti;

H.  vzhledem k tomu, že výbory zaměstnanců jako zvolení zástupci úředníků orgánů EU požádaly o uplatňování transparentních postupů pro jmenování do všech řídících funkcí;

1.  lituje, že postup jmenování nového generálního tajemníka Evropské komise dne 21. února 2018 byl proveden způsobem, který vzbudil obecné pobouření a nesouhlas veřejného mínění, poslanců Evropského parlamentu a v rámci evropské veřejné správy; konstatuje, že výsledkem tohoto postupu je riziko ztráty dobré pověsti, a to nejen pro Evropskou komisi, ale též pro všechny orgány Evropské unie; vyzývá Komisi, aby uznala, že tento postup spolu s tím, jak o něm informovala sdělovací prostředky, Parlament a širokou veřejnost, negativně ovlivnil její pověst;

Skutkové okolnosti

2.  bere na vědomí, že:

   dne 31. ledna 2018 byla zveřejněna pozice náměstka generálního tajemníka se standardní lhůtou pro podávání přihlášek v délce deseti pracovních dnů (tj. do 13. února 2018);
   přihlásili se dva uchazeči, jeden muž a jedna žena, oba z kabinetu předsedy Komise; nový generální tajemník byl jedním z uchazečů o tuto pozici; druhá uchazečka podala přihlášku o volné pracovní místo dne 8. února 2018, dne 12. února 2018 prošla celodenním hodnocením v hodnoticím středisku a svou přihlášku vzala zpět před pohovorem s Poradním výborem pro jmenování, který byl naplánován na 20. února 2018, a následně byla jmenována novou vedoucí kabinetu předsedy Komise;
   nový generální tajemník prošel postupem stanoveným článkem 29 služebního řádu, jehož součástí je:
   a) celodenní hodnocení v hodnoticím středisku (dne 15. února 2018);
   b) pohovor (dne 16. února 2018), hodnocení a stanovisko (dne 20. února 2018) vydané Poradním výborem pro jmenování;
   c) pohovor s komisařem odpovědným za rozpočet a lidské zdroje a předsedou Evropské komise (dne 20. února 2018);
   z těchto pohovorů nebyly pořízeny žádné zápisy ani nebyla zaznamenána jejich délka;
   sbor komisařů dne 21. února 2018 jednomyslně jmenoval vedoucího kabinetu předsedy Komise náměstkem generálního tajemníka;
   následně na téže schůzi tehdejší generální tajemník oznámil odchod do důchodu poté, co téhož dne ráno zaslal předsedovi dopis, v němž oznámil záměr odejít do důchodu ke dni 31. března 2018;
   předseda Evropské komise a jeho vedoucí kabinetu věděli již od roku 2015, že někdejší generální tajemník má v úmyslu odejít do důchodu krátce po březnu 2018, a tento záměr byl potvrzen na začátku roku 2018; předseda se však o tuto informaci nepodělil, aby neohrozil autoritu tehdejšího generálního tajemníka, ale oznámil ji svému vedoucímu kabinetu;
   když opakovaně selhalo úsilí předsedy Evropské komise o to, aby přesvědčil generálního tajemníka, aby úřad zastával i nadále, měl následně přinejmenším uvědomit komisaře odpovědného za rozpočet a lidské zdroje o tom, že brzy bude toto pracovní místo volné, aby mohly být běžným a osvědčeným způsobem včas podniknuty kroky k zaplnění tohoto volného místa;
   sbor komisařů na návrh předsedy a se souhlasem komisaře pro rozpočet a lidské zdroje, a aniž by jmenování nového generálního tajemníka bylo zařazeno na pořad jednání dané schůze, rozhodl přeložit nově jmenovaného náměstka generálního tajemníka s jeho pozicí v souladu s článkem 7 služebního řádu na pozici generálního tajemníka Evropské komise (přeřazení bez uveřejnění pozice);

Kariérní postup nového generálního tajemníka

3.  bere na vědomí, že:

   nový generální tajemník se stal úředníkem Evropské komise jako úředník zařazený do platové třídy AD6 v listopadu 2004 poté, co uspěl ve výběrovém řízení AD COM/A/10/01; v roce 2007 byl povýšen do třídy AD7, do třídy AD8 v roce 2009, do třídy AD9 v roce 2011 a do třídy AD10 v roce 2013;
   s platností ode dne 10. února 2010, zatímco byl stále zařazen do třídy AD8 ve své základní profesi, byl přeřazen jako vedoucí kabinetu místopředsedkyně Redingové, kde zastával funkci vedoucího kabinetu s platovou třídou AD14 (tedy na úrovni ředitele) v souladu s pravidly o složení kabinetů, která tehdy platila (SEC(2010)0104);
   nový generální tajemník si od 1. dubna 2014 do 31. května 2014 vzal dovolenou z osobních důvodů s cílem působit jako manažer kampaně čelného kandidáta Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise;
   po návratu do zaměstnání dne 1. června 2014 byl přeřazen jako úředník v platové třídě AD14 jako hlavní poradce na generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti;
   poté, co nový generální tajemník uspěl ve výběrovém řízení, byl jmenován hlavním poradcem v Evropské bance pro obnovu a rozvoj s účinností od dne 1. července 2014; v návaznosti na toto jmenování se stal ve své základní profesi úředníkem zařazeným do třídy AD14;
   od 1. července 2014 do 31. října 2014 byl nový generální tajemník přeřazen s platovou třídou AD14 jako vedoucí přechodového týmu nově zvoleného předsedy Evropské komise;
   dne 1. listopadu 2014 byl přeřazen jako vedoucí kabinetu předsedy s platovou třídou AD15 v souladu s pravidly o složení kabinetů platnými od roku 2004 (viz rozhodnutí SEC(2004)0185, SEC(2010)0104 a C(2014)9002);
   dne 1. ledna 2017 byl povýšen ve své základní profesi (mimo přeřazení) do platové třídy AD15 jako úředník v rámci 10. kola povyšování vyšších úředníků, a to rozhodnutím přijatým sborem komisařů (PV(2017)2221); od schůze konané dne 21. února 2018 byl ve své základní profesi zařazen jako úředník Komise v platové třídě AD15 jakožto hlavní poradce na generálním ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti;

4.  upozorňuje na mimořádně rychlý kariérní postup nového generálního tajemníka, který v průběhu období jen o málo delším než 13 let postoupil z třídy AD6 do třídy AD15, přičemž 8 let strávil v různých kabinetech (po působení v prvním kabinetu byl povýšen z třídy AD10 do třídy AD14, po působení ve druhém kabinetu byl povýšen z třídy AD14 do třídy AD15);

Kariérní postup někdejších generálních tajemníků

5.  zdůrazňuje, že podle Komise se tři předešlí generální tajemníci stali ředitelem, generálním ředitelem a vedoucím kabinetu předtím, než byli přeloženi do funkce generálního tajemníka, zatímco nový generální tajemník předtím nezastával v útvarech Komise žádnou vedoucí úlohu; poukazuje zejména na to, že dne 21. února 2018 nezastával funkci náměstka generálního tajemníka a že byl ve službě v základní třídě AD15 méně než 14 měsíců;

Postup jmenování

6.  konstatuje, že podle Komise byl nový generální tajemník přeložen v zájmu služby podle článku 7 služebního řádu a že pozice nebyla zveřejněna proto, že dané pracovní místo nebylo považováno za volné; proto konstatuje, že se nemohl přihlásit žádný úředník, jelikož postup byl proveden formou přeřazení s pozicí, nikoliv přeložením v pravém slova smyslu, kterému by předcházelo řádné zveřejnění volného pracovního místa;

7.  konstatuje, že Komise použila stejný postup přeložení podle článku 7 služebního řádu v případě tří předchozích generálních tajemníků (přeložení s pozicí namísto přeložení v pravém slova smyslu); zdůrazňuje však, že žádný z předchozích generálních tajemníků nebyl jmenován nejprve náměstkem generálního tajemníka a poté generálním tajemníkem na téže schůzi sboru komisařů; zdůrazňuje rovněž, že všichni tři předchozí generální tajemníci byli navrženi sboru komisařů na téže schůzi sboru komisařů, na které byl jejich předchůdce přeložen na jinou pozici nebo na které oznámil svůj odchod do důchodu;

8.  zdůrazňuje, že jmenování formou přeložení inicioval předseda Evropské komise po dohodě s komisařem odpovědným za rozpočet a lidské zdroje a po konzultaci s prvním místopředsedou (který byl konzultován ohledně jména uchazeče, ale rozhodně nikoliv ohledně postupu);

9.  uznává, že není obvyklým postupem v Komisi přeložit ředitele v platové třídě AD15 na pozice generálních ředitelů, ale bere na vědomí, že se Komise domnívá, že z právního hlediska se sbor komisařů mohl rozhodnout přeložit hlavního poradce na pozici generálního tajemníka;

10.  táže se, proč Komise použila různé postupy ke jmenování náměstka generálního tajemníka a ke jmenování generálního tajemníka v případě téhož uchazeč a během téže schůze sboru komisařů;

Nálezy

11.  zdůrazňuje, že z odpovědí Komise vyplývá, že předseda a jeho vedoucí kabinetu si byli od roku 2015 vědomi záměru někdejšího generálního tajemníka odejít do důchodu krátce po 1. březnu 2018, což tajemník potvrdil na začátku roku 2018; zdůrazňuje, že tato informace by byla umožnila řádný postup jmenování jeho nástupce, a to jedním ze dvou veřejných postupů stanovených služebním řádem: 1) jmenování sborem komisařů po zveřejnění pozice a v návaznosti na výběrové řízení podle článku 29 služebního řádu; nebo 2) přeložením v zájmu služby podle článku 7 služebního řádu, a to rovněž po zveřejnění pozice s cílem umožnit všem úředníkům, kteří o to budou mít zájem, o takovéto přeložení požádat;

12.  bere na vědomí názor Komise, že zveřejnění pozice se nemá považovat za pravidlo podle služebního řádu, zejména s ohledem na pozici generálního tajemníka, která vyžaduje nejen zvláštní zkušenosti, ale též zvláštní úroveň důvěry ze strany předsedy a sboru komisařů;

13.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že byl zvolen postup přeložení podle článku 7 služebního řádu ve formě přeřazení nově jmenovaného náměstka generálního tajemníka s pracovním místem na pozici generálního tajemníka, nebylo nutné zveřejnit pracovní místo někdejšího generálního tajemníka, který odchází do důchodu; konstatuje, že ačkoliv týž postup byl použit pro jmenování předešlých generálních tajemníků, tyto osoby předtím zastávaly pozici generálních ředitelů a měly velkou řídící a rozpočtovou odpovědnost; zdůrazňuje však, že tato tradice nezveřejňování dosáhla svých mezí, jelikož neodpovídá moderním standardům transparentnosti, jimiž by se měla řídit Komise, Evropský parlament a jiné orgány EU;

14.  bere na vědomí rozšířený postup Komise obsazovat pozice formou interního přeložení v podobě přeřazení s pozicí, a to i v případě pozic vyšších úředníků; i když uznává široký prostor pro vlastní uvážení, kterým orgány v tomto směru disponují, je znepokojen, že tento postup může ohrozit zásadu rovných příležitostí a výběr nejlépe kvalifikovaných uchazečů; vyzývá všechny orgány Unie, aby obsazovaly pozice formou těchto přeložení, pouze pokud náležitě uvědomí pracovníky v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a aby dávaly přednost otevřeným a transparentním postupům, jejichž cílem je vybrat nejlépe kvalifikované uchazeče;

15.  zdůrazňuje, že pouze předseda, komisař odpovědný za rozpočet a lidské zdroje, první místopředseda a někdejší a nový generální tajemník věděli před schůzí sboru komisařů ze dne 21. února 2018, že bude předložen návrh na okamžité jmenování nového generálního tajemníka;

16.  konstatuje, že tento postup patrně všechny ostatní členy sboru komisařů překvapil a že se tak předešlo konání diskuse s komisaři, jelikož jmenování nového generálního tajemníka nebylo na pořadu jednání schůze sboru komisařů ze dne 21. února 2018;

17.  je vážně znepokojen tím, že by takový postup jmenování nového generálního tajemníka mohl zpochybnit předchozí postup jmenování náměstka generálního tajemníka, jelikož je možné, že postup nesloužil v první řadě účelu obsadit toto prázdné pracovní místo, ale umožnit přeložení této pozice na pozici generálního tajemníka podle článku 7 služebního řádu, aniž by bylo nutné tuto pozici zveřejnit; domnívá se, že ačkoliv takovýto postup může být v souladu s čistě formálními požadavky, je přesto v rozporu s duchem služebního řádu a bránit soutěži o pozice ze strany všech ostatních způsobilých pracovníků;

Závěry

18.  je zklamán tím, že ani jeden komisař patrně nezpochybnil toto překvapivé jmenování, nepožádal o odložení rozhodnutí o jmenování ani nepožádal o diskusi o zásadě úlohy budoucího generálního tajemníka v Komise a o výkladu této úlohy a současně nepodotkl, že tento bod nebyl na pořadu jednání;

19.  připomíná, že generální ředitelé evropských orgánů nesou jako pověření úředníci odpovědnost za stovky pracovníků a za plnění nemalého rozpočtu a rovněž že mají povinnost na konci každého finančního roku podepsat prohlášení o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti; zpochybňuje proto tvrzení Komise, že pozice vedoucího kabinetu předsedy by mohla být považována za rovnocennou pozici generálního ředitele, pokud jde o řídící a rozpočtovou odpovědnost, aniž by uchazeč předem zastával takovou pozici, jak tomu bylo v případě předchozích generálních tajemníků Komise; poukazuje na to, že interní sdělení předsedy Komise ohledem složení soukromých kanceláří členů Komise a útvaru mluvčího Komise ze dne 1. listopadu 2014 není nadřazeno služebnímu řádu ani jej nemění;

20.  konstatuje, že jmenování generálního tajemníka ve dvou krocích by mohlo být považováno za jednání ne nepodobné převratu, které se pohybuje na hraně, a možná dokonce za hranou právních předpisů;

21.  zdůrazňuje, že Parlament nebyl s to shledat jakoukoliv „závažnou a naléhavou situaci“, jak vysvětlily právní služby Parlamentu, která by odůvodňovala použití postupu přeřazení podle článku 7 služebního řádu, aniž by byla pozice zveřejněna;

Požadované opatření

22.  je si vědom toho, že zrušení kladného správního aktu obecně není možné kvůli právním překážkám, ale přesto žádá Komisi, aby postup jmenování nového generálního tajemníka znovu posoudila s cílem dát možnost jiným možným uchazečům v rámci evropské veřejné správy podat přihlášku, a tím umožnila širší výběr z případných uchazečů z téže funkční skupiny a platové třídy; vyzývá Komisi, aby v budoucnu vedla otevřená a transparentní výběrová řízení;

23.  poukazuje na to, že aby bylo možné zachovat vynikající a nezávislou, loajální a motivovanou veřejnou službu, je třeba uplatňovat služební řád co do ducha i litery; zdůrazňuje, že k tomu je třeba zejména plně dodržovat články 4, 7 a 29 služebního řádu, tak aby „jakmile orgán oprávněný ke jmenování rozhodne o obsazení každého volného pracovního místa, uvědomí o tom úředníky uvedeného orgánu“, a tento závazek v oblasti transparentnosti je třeba dodržovat i v případě přeložení podle článku 7 služebního řádu s výjimkou naprosto mimořádných a řádně odůvodněných případů, jak uznal Soudní dvůr;

24.  připomíná, že pouze náležité zveřejnění volných pracovních míst může zajistit široký výběr nejkvalifikovanějších uchazečů zohledňující rovnováhu žen a mužů, čímž budou zajištěna poučená a optimální rozhodnutí o jmenování; zdůrazňuje, že se všechny evropské orgány a instituce musí vyvarovat postupů zveřejňování, jejichž jediným účelem je splnit formální požadavek na zveřejnění;

25.  doporučuje, aby byly posíleny rozhodovací postupy a řízení sboru komisařů s cílem předejít jakémukoliv nahodilému bezmyšlenkovitému schvalování jmenování nebo jiných důležitých rozhodnutí, a že je proto nezbytné, aby všechny tyto body byly součástí návrhu pořadu jednání;

26.  vyzývá v této souvislosti všechny orgány a instituce Evropské unie, aby rovněž zastavily postup „dosazování“ lidí na pozice, čímž vzniká riziko, že budou postupy znehodnoceny, a tudíž bude ohrožena důvěryhodnost EU; zdůrazňuje, že politický vliv nesmí ohrozit uplatňování služebního řádu; zastává názor, že veškerá volná pracovní místa by měla být v zájmu transparentnosti, integrity a rovných příležitostí zveřejněna; zdůrazňuje, že pokud se orgány přesto rozhodnou, že se od této zásady odchýlí, měly by tak činit pouze v rámci úzkého prostoru pro vlastní uvážení, který stanovila judikatura Soudního dvora Evropské unie;

27.  navrhuje, aby úředníci z orgánů zastupujících pracovníky zasedali ve výběrových komisích vyššího vedení Parlamentu;

28.  žádá Komisi a všechny ostatní dotčené orgány EU, aby zrušily veškerá rozhodnutí, jimiž považují funkci vedoucího kabinetu předsedy za rovnocennou funkci generálního ředitele a funkci vedoucího kabinetu komisaře za rovnocennou funkci ředitele; rovněž žádá Komisi, aby zajistila, že příští přezkum služebního řádu v rámci řádného legislativního postupu zajistí cenné profesní příležitosti jak pro úředníky, kteří mají tradiční kariérní postup, tak pro členy kabinetů:

   s ohledem na článek 7 tím, že objasní postup přeložení v případě přeřazení s úředníkovou pozicí, který byl zatím rozpracován pouze v judikatuře,
   začleněním příslušných vnitřních pravidel pro členy soukromých kanceláří/kabinetů a
   stanovením zcela transparentních postupů pro jmenování generálních tajemníků;

29.  vyzývá Komisi, aby před koncem roku 2018 přezkoumala svůj správní postup pro jmenování vyšších úředníků s cílem plně zajistit, že je vybrán nejvhodnější uchazeč, při zachování co nejvyšší úrovně transparentnosti a rovných příležitostí, čímž se rovněž vytkne příklad pro ostatní evropské orgány;

30.  uznává, že článek 17 jednacího řádu Komise přiznává generálnímu tajemníkovi, který by měl mít rozsáhlé manažerské zkušenosti a důvěru předsedy, zvláštní řídící povinnosti; považuje za nutné aktualizovat a objasnit tato pravidla s cílem zaručit neutralitu úlohy generálního tajemníka ve (stranickém) politickém prostředí; očekává, že bude o takovéto aktualizaci informován do září 2018;

o
o   o

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení všem evropským orgánům.


Pokrok ve věci globálního paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globálního paktu OSN o uprchlících
PDF 519kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP))
P8_TA(2018)0118B8-0184/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a zejména Úmluvu MOP č. 189 (2011) o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti,

–  s ohledem na rezoluci A/RES/71/1 přijatou Valným shromážděním OSN dne 19. září 2016 „Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty“(1),

–  s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace nazvanou „Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi“,

–  s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace „Směrem ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci“,

–  s ohledem na obecné zásady EU ze dne 6. března 2017 v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2017 o ochraně migrujících dětí (COM(2017)0211),

–  s ohledem na rezoluci A/RES/71/280 Valného shromáždění OSN ze dne 6. dubna 2017 o podmínkách při mezivládních jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci(2),

–  s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. dubna 2017 nazvanou „Zpráva zvláštního zpravodaje pro lidská práva migrantů o agendě pro období do roku 2035 pro usnadnění mobility osob“(3),

–  s ohledem na dokument Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze dne 17. května 2017 nazvaný „Směrem ke globálnímu paktu o uprchlících: plán postupu“(4),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 11. ledna 2018 nazvanou „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny)(5),

–  s ohledem na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) „hrubý návrh“ globálního paktu o uprchlících ke dni 31. ledna 2018(6),

–  s ohledem na hrubý návrh a rozšířený hrubý návrh globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ze dne 5. února 2018(7), resp. 5. března 2018(8),

–  s ohledem na Abidžanskou deklaraci z 5. vrcholné schůzky EU a Africké unie z listopadu 2017,

–  s ohledem na rezoluci A/RES/70/1 Valného shromáždění OSN s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje přijaté dne 25. září 2015 na vrcholné schůzce OSN v New Yorku(9),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí A/RES/45/158 ze dne 18. prosince 1990(10),

–  s ohledem na společnou souhrnnou připomínku Výboru pro ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin a Výboru pro práva dítěte týkající se  lidských práv dětí v kontextu mezinárodní migrace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU(14) a usnesení ze dne 12. dubna 2016 k situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(15),

–  s ohledem na zprávu přijatou dne 12. října 2017 svým Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro -znovuusídlování a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (A8-0316/2017), a nutnost toho, aby EU dosáhla alespoň 20 % předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 13 bodu 2 Všeobecné deklarace lidských práv má každý „právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země“; vzhledem k tomu, že v roce 1999 Výbor OSN pro lidská práva ve své souhrnné připomínce č. 273 (bod 8) upřesnil, že toto právo „nesmí být závislé na žádném konkrétním účelu nebo trvání času, ve vztahu k nimž se jednotlivec rozhodne zůstat mimo území státu“;

B.  vzhledem k tomu, že na vrcholné schůzce OSN pro uprchlíky a migranty, která se uskutečnila na Valném shromáždění v New Yorku dne 19. září 2016, členské státy OSN jednomyslně přijaly „Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty“, na jejímž základě byly zahájeny dva samostatné, oddělené a nezávislé – třebaže ve své podstatě související – procesy, a to s výhledem na přijetí globálního paktu o uprchlících v roce 2018 a globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, který bude podepsán v prosinci 2018 na konferenci v Maroku;

C.  vzhledem k tomu, že příloha I Newyorské deklarace stanoví Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi, vycházející ze zásady mezinárodního sdílení odpovědnosti a z odhodlání části členských států OSN řešit primární příčiny násilného vysídlení obyvatelstva; vzhledem k tomu, že Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi představuje konkrétní kroky, které mají zmírnit tlak na přijímající země, posílit soběstačnost uprchlíků, rozšířit přístup k řešením za účasti třetích zemí a podpořit v zemích původu podmínky pro bezpečný a důstojný návrat;

D.  vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky byl požádán o provedení konzultací ohledně akčního programu pro doplnění Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi a předložení návrhu globálního paktu o uprchlících v rámci své výroční zprávy předkládané Valnému shromáždění v roce 2018;

E.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se podílely na přípravném procesu a jednáních, které vedly k předložení hrubých návrhů; vzhledem k tomu, že se začátkem zásadnější fáze procesu a následkem rozhodnutí Spojených států jednání opustit je ještě důležitější, aby se EU a její členské státy ujaly vedoucí úlohy s cílem zajistit důrazný text zaměřený na lidi a založený na lidských právech;

F.  vzhledem k tomu, že migrace je komplexním jevem lidstva; vzhledem k tomu, že zatímco uprchlíci jsou konkrétně definovaní a chránění mezinárodním právem jako osoby, které pobývají mimo území země svého původu z důvodu, že mají obavy z pronásledování, konfliktu, násilí, nebo z jiných důvodů, a které následkem toho potřebují mezinárodní ochranu, uprchlíci a stejně tak migranti jsou nositeli lidských práv a často čelí zvýšené zranitelnosti, násilí a zneužívání v průběhu celého migračního procesu; vzhledem k tomu, že globální pakt o uprchlících a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci jsou vzájemně se doplňující procesy, jejichž provádění si vyžádá společná opatření;

G.  vzhledem k tomu, že lidská mobilita a migrace jsou stále intenzivnější realitou, přičemž na celém světě je zhruba 258 milionů mezinárodních migrantů; vzhledem k tomu, že počet migrantů vyjádřený podílem na světové populaci vzrostl z 2,8 % v roce 2000 na 3,4 % v roce 2017; vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy; vzhledem k tomu, že většina migrantů cestuje bezpečně a spořádaně; vzhledem k tomu, že 85 % migrace se uskutečňuje mezi státy stejné rozvojové úrovně; vzhledem k tomu, že v roce 2017 byla Evropa zdrojem druhého největšího počtu mezinárodních migrantů (61 milionů)(16);

H.  vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky žilo ke konci roku 2015 v nuceném vysídlení 65 milionů lidí, z čehož 12 milionů tvořili Syřané; vzhledem k tomu, že podle Světové banky bylo mezi lety 2012 a 2015 vysídleno zhruba 9 milionů osob, což představuje závažnou výzvu pro světový systém humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že 84 % světových uprchlíků a 99 % vnitřně vysídlených osob přijímají rozvojové země nebo regiony, přičemž nejvíce jich přijímá africký kontinent, zatímco evropské země s výjimkou Turecka přijímají pouhých 10 % všech uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování pro rok 2018 zpracované vysokým komisařem OSN pro uprchlíky se odhaduje, že přesídlit potřebuje 1,2 milionu lidí; vzhledem k tomu, že od roku 2000 zemřelo na celém světě při hledání bezpečí a důstojné existence v zahraničí více než 46 000 přistěhovalců a uprchlíků, včetně 14 500 mrtvých (podle nejoptimističtějších odhadů) ve Středomoří od roku 2014(17);

I.  vzhledem k tomu, že Evropa byla v historii jednak regionem, kam migranti směřovali, ale stejně tak regionem, z něhož migranti odcházeli; vzhledem k tomu, že Evropané rovněž migrovali do zahraničí z důvodů ekonomických obtíží, konfliktu nebo politického pronásledování; vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize vedla k tomu, že velký počet Evropanů emigroval, a to i do rozvíjejících se ekonomik globálního jihu;

J.  vzhledem k tomu, že mnohé migrující děti zažívají násilí, zneužívání a vykořisťování; vzhledem k tomu, že o více než sto zemích je známo, že zadržují děti z důvodů spojených s migrací(18) vzhledem k tomu, že u dětských uprchlíků je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že nenavštěvují školu, než u jiných dětí a že na střední školu je přijata méně než čtvrtina dospívajících z řad uprchlíků;

K.  vzhledem k tomu, že migrující pracovníci jsou často vystaveni diskriminaci, vykořisťování a porušování práv; vzhledem k tomu, že 23 % z 24,9 milionu lidí vykonávajících nucenou práci na celém světě jsou mezinárodní migranti;

L.   vzhledem k tomu, že ze zkušeností vyplývá, že migranti mají pozitivní vliv na země, ve kterých žijí, obdobný jejich působení v domovském státě; vzhledem k tomu, že migranti přispívají zemím, ve kterých žijí, tím, že platí daně a zhruba 85 % svých výdělků vkládají do ekonomiky těchto zemí; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo po celém světě v podobě převodů finančních prostředků převedeno přibližně 596 miliard USD, přičemž 450 miliard USD směřovalo do rozvojových zemí – až trojnásobek oficiální rozvojové pomoci;

1.  jednoznačně podporuje cíle Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty a odpovídající proces pro vytváření režimu globálního řízení, pro posílení koordinace v oblasti mezinárodní migrace, mobility lidí, velkých pohybů uprchlíků a rozvleklých situací uprchlíků a pro zavedení trvalých řešení a přístupů, aby byla jednoznačně vymezena důležitost ochrany práv uprchlíků a migrantů;

2.  vyzývá členské státy EU, aby se sjednotily ve jménu jednotného postoje EU a aby aktivně bránily a podporovaly jednání o důležité otázce globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících;

3.  je přesvědčen, že ve vysoce vzájemně provázaném světě mohou být výzvy související s mobilitou lidí lépe účinně řešeny mezinárodním společenstvím jako celkem; vítá proto zahájení mezivládních jednání o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a zahájení formálních konzultací o globálním paktu o uprchlících na základě hrubých návrhů, které by měly být dokončeny do července 2018;

4.  vyzývá Evropskou unii, konkrétně její vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby využily své diplomatické váhy a mobilizovaly delegace EU, a to nejen v New Yorku a Ženevě, ale také v jiných klíčových zemích, jmenovitě zemích rozvojových, jejichž účinná účast v procesu coby zemí původu a tranzitu, ale také zemí cílových je nesmírně důležitá, a je třeba, aby ji EU usnadnila, v zájmu úspěchu celého procesu;

5.  zdůrazňuje, že hlavní mezinárodní smlouvy o lidských právech uznávají práva všech lidských bytostí, včetně migrantů a uprchlíků, bez ohledu na jejich právní postavení, a zavazují členské státy k jejich dodržování, včetně základní zásady nenavracení; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována lidem ve zranitelných situacích a těm, kdo potřebují zvláštní lékařskou nebo psychologickou podporu, mimo jiné v důsledku fyzického násilí motivovaného předsudky, násilí sexuálního nebo násilí na základě pohlaví nebo mučení; zasazuje se o začleňování konkrétních opatření do globálních paktů v tomto ohledu; připomíná dále, že zranitelnosti vznikají v důsledku okolností v zemích původu, tranzitu a přijetí nebo cílových zemích, jakožto důsledek nejen identity dané osoby, ale také politických rozhodnutí, nerovnosti a strukturální a sociální dynamiky;

6.  připomíná, že cíle udržitelného rozvoje, obsažené v agendě do roku 2030, uznávají, že politiky plánované a dobře řízené migrační politiky mohou pomoci při dosahování udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu a také ve snížení nerovnosti v jednotlivých státech a mezi nimi; naléhavě žádá, aby byla náležitá pozornost věnována příslušným hlediskům migrace souvisejícím s rozvojovými cíli tisíciletí a globálními pakty; vyzývá EU a členské státy, aby plnily svůj závazek týkající se  dosahování rozvojových cílů tisíciletí vztahujících se k dětem a aby prováděly pokyny EU ze dne 6. března 2017 týkající se prosazování a ochrany práv dětí;

7.  vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k podpoře rovnosti pohlaví a posílení postavení žen a dívek, přičemž tento samostatný závazek by se měl stát ústředním prvkem globálního paktu, v souladu s rozvojovým cílem tisíciletí č. 5; dále připomíná, že migrace může působit jako urychlovač posílení postavení žen a rovnosti, vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy a dvě třetiny z nich pracují;

8.  vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k zajišťování ochrany migrujících dětí; zdůrazňuje, že všechny děti, bez ohledu na svůj migrační nebo uprchlický status, jsou především dětmi, a mají tak právo na všechna práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech dítěte, a že jejich nejlepší zájmy musí být prvořadým hlediskem ve všech rozhodnutích a opatřeních, jež se jich týkají; domnívá se, že globální pakty jsou příležitostí k posílení referenčních kritérií v oblasti ochrany dětí postižených migrací a násilným vysídlením; vítá, že byly do hrubého návrhu začleněny jasné závazky ke specifickým, naléhavým otázkám, jako je výzva, aby přestaly být děti zadržovány, a to zlepšováním opatření týkajících se hledaných migrujících osob, silnou podporou slučování rodin a dalších regulovaných tras, předcházením případům dětí bez státní příslušnosti a začleňováním dětí z řad uprchlíků a uchazečů o azyl do vnitrostátních systémů ochrany dětí, vzdělávání a zdravotnictví; vyzývá EU a její členské státy, aby se rozhodně zasazovaly o tyto návrhy, v zájmu zajištění konečného znění pro přijetí v prosinci;

9.  upozorňuje, že by měl zůstat zachován důraz na řešení rozmanitých hybatelů nelegální migrace a násilného vysídlování (konflikt, pronásledování, etnické čistky, všeobecné násilí nebo jiné faktory, jako např. extrémní chudoba, změna klimatu nebo přírodní katastrofy);

10.  s politováním konstatuje pokračující a široce rozšířený fenomén osob bez státní příslušnosti, což představuje naléhavou výzvu v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy k zajištění toho, aby byl tento problém odpovídajícím způsobem řešen při stávajících jednáních o globálních paktech;

11.  zdůrazňuje, že konzultace a jednání musí být transparentní a inkluzivní a musí zahrnovat všechny zúčastněné strany, místní a regionální orgány a instituce a občanskou společnost, včetně organizací migrantů, a to do maximální možné míry, i přesto, že mají tato jednání mezivládní povahu; zdůrazňuje, že je nutné v konečné fázi procesu vedoucího k přijetí paktů využívat úlohu parlamentů a poukazuje zejména na potřebu posílit parlamentní rozměr postoje, který má zaujmout Evropská unie;

12.  domnívá se, že by měl být vytvořen koordinační mechanismus pro zajištění doplňkovosti mezi těmito dvěma pakty a soudržnosti v průřezových tématech;

13.  zdůrazňuje význam shromažďování a sledování rozčleněných údajů o migraci a uprchlictví, které by měly být doprovázeny ukazateli stanovenými speciálně pro migranty – které jsou klíčové pro tvorbu politik – na základě realistických údajů, a nikoli mýtů nebo falešných představ, při současném zajištění standardů základních práv, včetně práva na ochranu soukromí, a standardů ochrany údajů a předcházení tomu, aby subjekty údajů byly vystaveny závažnému porušování lidských práv;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byl posílen rozměr vhodných následných opatření týkajících se provádění obou globálních paktů v blízké budoucnosti, zejména kvůli jejich nezávazné povaze, k zamezení přístupu à la carte ze strany různých zúčastněných států; vyzývá v té souvislosti k bedlivému sledování prostřednictvím případného stanovení referenčních kritérií a ukazatelů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly architektuře OSN a jejím příslušným agenturám poskytnuty zdroje nutné pro jakýkoli úkol, o němž státy rozhodnou, že se jim v rámci plnění aktů svěří;

15.  uznává, že řízení migrace vyžaduje značné investice, odpovídající zdroje a flexibilní a transparentní nástroje a že v nadcházejících letech budou zapotřebí dobře koncipované, pružné a jednoduché nástroje k řešení problémů migrace; požaduje, aby nástroje financování EU hrály větší úlohu v provádění globálních paktů; vybízí, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zahrnoval finanční soudržnost a aby přezkoumal dlouhodobou rozpočtovou podporu pro migrační a azylové politiky a opatření odvozená od globálních paktů; domnívá se, že rozpočty na rozvoj musí být i nadále zaměřeny na udržitelné vymýcení chudoby;

Globální pakt o uprchlících

16.  vítá návrh paktu o uprchlících a jeho přístup zohledňující lidská práva a zaměřený na lidi; blahopřeje vysokému komisaři OSN pro uprchlíky k jeho práci a k jeho odhodlání co nejúplněji uplatňovat svůj mandát; vyzývá všechny země, aby se zavázaly k rovnoměrnějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání a podporu uprchlíků na globální úrovni, a naléhavé žádá EU a její členské státy, aby přijaly svůj vlastní díl odpovědnosti a dostály mu; vybízí k přijetí globálního mechanismu sdílení odpovědnosti, který by podporoval přístup založený na lidských právech, pokud jde o navrhovaný pakt;

17.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit masivní a trvalou pomoc pro rozvoj zemí, které přijímají velký počet uprchlíků, a zajistit, aby byla uprchlíkům nabízena trvalá řešení, zejména v podobě dosažení soběstačnosti a začlenění do společenství, v nichž žijí; připomíná, že pakt nabízí jedinečnou příležitost posílit vazbu mezi humanitární pomocí a rozvojovými politikami a zlepšit účinnost a udržitelnost při ochraně uprchlíků a hledání řešení pro uprchlíky, budování komplexní reakce a propojování všech zúčastněných subjektů;

18.  zdůrazňuje, že je nutné zahrnout uprchlíky coby aktivní zúčastněné strany do utváření paktu a dalších mezinárodních reakcí na situace uprchlíků;

19.  žádá, aby nebyla kriminalizována humanitární pomoc; požaduje větší kapacitu pro vyhledávání a záchranu osob v nouzi, aby všechny státy věnovaly této problematice větší kapacitu a aby byla uznána pomoc soukromých subjektů a nevládních organizací, které provádějí záchranné práce na moři i na pevnině;

20.  vyzývá k masivnímu rozvoji a prosazování řešení pro znovuusídlování v rámci projednávaného paktu jakožto klíčového prvku pro rovnocenné sdílení odpovědnosti prostřednictvím konkrétních a koordinovaných závazků, které určí nebo rozšíří rozsah, velikost a kvalitu programů znovuusídlování, za účelem naplnění ročních celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování, které uvádí vysoký komisař OSN pro uprchlíky; vyzývá konkrétně členské státy EU, aby hrály svou úlohu a zintenzivnily své nasazení v této věci;

21.  naléhavě žádá, aby bylo bezvýhradně respektováno právo na sloučení rodin, a trvá na vytvoření bezpečných a legálních možností přístupu pro uprchlíky, jako jsou kromě závazného programu pro přesídlování např. humanitární koridory, humanitární mezinárodní víza, režimy regionálního znovuusídlení a další doplňkové právní nástroje (jako např. systémy soukromého sponzorství, studijní víza, systémy stipendií pro uprchlíky a pružné způsoby udělování víz), tak aby uprchlíci mohli dosáhnout destinací za řádných a důstojných hostitelských podmínek;

22.  vyzývá všechny země, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967 (Ženevská úmluva);

23.  zdůrazňuje, že je třeba využít této příležitosti k plnému rozvoji a obnovení a horizontálnímu genderovému pohledu na kolektivní mezinárodní reakci na uprchlickou krizi, která řeší specifické potřeby ochrany žen, včetně boje proti násilí páchanému na ženách, a která posiluje schopnosti a dovednosti žen v rekonstrukci a budování odolnosti všech společností, čímž se překoná obraz žen jen jako pouhých obětí; vyzývá v této souvislosti k plnému zapojení žen, a to již od dětství, včetně přístupu ke vzdělání pro dívky, a to i v krizových a konfliktních oblastech, naslouchání jejich hlasu a zohledňování jejich potřeb a reality prostřednictvím jejich zapojení do utváření politik a řešení uprchlické krize s cílem dosáhnout jejich větší udržitelnosti, lepší reakce a účinnosti;

Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci

24.  trvá na tom, že globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci by měl být zaměřený na lidi a vycházet z lidských práv a měl by poskytovat dlouhodobá, udržitelná a komplexní opatření ve prospěch všech dotčených stran, budovat zásadu partnerství a posílené spolupráce mezi zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi;

25.  domnívá se, že pakt je jedinečnou příležitostí k upevnění vazby mezi rozvojem a migrací v rámci agendy světové politiky; je silně přesvědčen, že rozvojové cíle tisíciletí poskytují ucelený a komplexní rámec, na němž je možné založit propojení migrace a rozvoje;

26.  připomíná, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny) zdůrazňuje, že existují jasné důkazy, že navzdory reálným problémům je migrace přínosná jak pro migranty, tak pro hostitelská společenství, a to v hospodářském a sociálním smyslu, a může stimulovat hospodářský růst a inovace; rozhodně podporuje trvání pozitivně laděné argumentace ohledně migrace a vybízí, aby EU a mezinárodní informační kampaně upozorňovaly na tyto důkazy a bojovaly proti rasistickým a xenofobním tendencím v našich společnostech;

27.  vyzývá členské státy OSN, aby minimalizovaly poplatky na převody finančních prostředků a aby se tímto problémem zabývaly při současných jednáních o paktu;

28.  zdůrazňuje, že migrace byla uznána jako proaktivní strategie přizpůsobení, program k zajištění živobytí účinný v boji proti chudobě a také jako faktor, který přispěje k inkluzivnímu a k udržitelnému rozvoji;

29.  je silně přesvědčen, že je nyní čas propojit všechny prvky architektury OSN, včetně Mezinárodní organizace pro migraci, na podporu mezinárodního úsilí o řízení migrace a konsolidování spolupráce; s hlubokým politováním tedy přijímá rozhodnutí vlády Spojených států ukončit účast v jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci; vyzývá EU, aby na sebe vzala vedoucí úlohu v tomto procesu a aby odsoudila jiné země, které opouštějí jednání nebo se jim podařilo oslabit obsah konečného paktu; vyzývá EU, aby dostála své odpovědnosti coby globálního aktéra a aby pracovala na zajištění úspěšného dokončení jednání; trvá na tom, že je nutné, aby členské státy EU prokázaly jednotu a hovořily jedním hlasem v podpoře režimu pro řízení migrace založeného na mezinárodních lidských právech;

30.  domnívá se, že otevření více právních nástrojů pro migraci, včetně nástrojů založených na realistických analýzách potřeb trhu práce, by odrazovalo od nelegální migrace a znamenalo by méně případů úmrtí, méně případů zneužívání migrantů převaděči a méně případů využívání nelegálních migrantů bezohlednými zaměstnavateli;

31.  vyzývá všechny země, aby přijaly vhodná opatření k předcházení porušování lidských práv a zneužívání migrantů na jejich vlastních územích, mimo jiné i zaměstnavateli; vyzývá za tím účelem státy členské státy OSN, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí č. 45/158 ze dne 18. prosince 1990; zdůrazňuje, že by se pakt měl řídit a měl by být v souladu s mezinárodními normami práce, zejména základními zásadami a právy při práci a příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce a OSN o ochraně migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

32.  zdůrazňuje důležitost zajištění odpovídající podpory pro dobrovolný návrat a pro znovuzačlenění osob navracejících se do své domovské země; zdůrazňuje, že děti by měly být navraceny, pouze pokud je to v jejich nejlepším zájmu, a to bezpečným, asistovaným a dobrovolným způsobem, za použití zpráv vypracovaných konkrétně s ohledem na děti v dané zemi původu a při současném nabídnutí dlouhodobé podpory při jejich znovuzačlenění.

33.  vyzývá členské státy OSN, aby zvážily přijetí podrobných akčních plánů na vnitrostátní nebo nižší než vnitrostátní úrovni, které by podporovaly přístup obecně celé vlády k provádění doporučení paktu, s cílem řešit různé rozměry migrace, včetně rozvoje, lidských práv, bezpečnosti, sociálních aspektů, věku a pohlaví, a které by zohledňovaly dopady politik na zdraví, vzdělávání, ochranu dětí, bydlení, sociální začlenění, spravedlnost, zaměstnanost a sociální ochranu;

34.  podporuje požadavek Newyorské deklarace na systematické navazující kroky a na provádění přezkumů závazků členských států v oblasti migrace; prohlašuje, že je připraven se do tohoto procesu na úrovni EU zapojit, a podporuje zapojení migrantů a dalších zúčastněných subjektů;

35.  Vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby Parlament vždy plně informovaly ve všech fázích procesu, který povede k přijetí globálních paktů;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizaci pro migraci a Organizaci spojených národů.

(1) http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/generalassembly/docs/A_RES_71_1_E.pdf
(2) https://www.un.org/en/development/desa/population/migration/generalassembly/docs/A_RES_71_280.pdf
(3) A/HRC/35/25 https://daccess-ods.un.org/TMP/8451200.72364807.html
(4) http://www.unhcr.org/58e625aa7.pdf
(5) https://refugeesmigrants.un.org/SGReport
(6) http://www.unhcr.org/Zero-Draft.pdf
(7) https://refugeesmigrants.un.org/sites/default/files/180205_gcm_zero_draft_final.pdf
(8) https://refugeesmigrants.un.org/sites/default/files/2018mar05_zerodraft.pdf
(9) Rezoluce OSN 70/1 http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E
(10) http://www.un.org/documents/ga/res/45/a45r158.htm
(11) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0404.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2017)0242.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2017)0124.
(15) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.
(16) Organizace spojených národů, odbor pro ekonomické a sociální záležitosti, úsek pro obyvatelstvo (2017). Trendy v mezinárodní migraci: revize 2017 (databáze Organizace spojených národů, POP/DB/MIG/Stock/Rev.2017).
(17) https://missingmigrants.iom.int/latest-global-figures
(18) Zpráva UNICEF: Vykořenění: rostoucí krize pro děti z řad uprchlíků a migrantů, září 2016, s. 39, https://www.unicef.org/videoaudio/PDFs/Uprooted.pdf


Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020
PDF 227kWORD 73k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020 (2017/2280(INI))
P8_TA(2018)0119A8-0112/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,(1)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020(7) (nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(8),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci ze dne 18. dubna 2017 pro Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (COM(2016)0605 – C8-0372/2016 – 2016/0282(COD))(12),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(13) (dále jen „nařízení o komitologii“),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2014)9615 ze dne 10. prosince 2014 o zřízení regionálního svěřenského fondu Evropské unie v reakci na krizi v Sýrii („fond Madad“) a na rozhodnutí Komise C(2015)9691 ze dne 21. prosince 2015, kterým se mění rozhodnutí C(2014)9615,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)7293 ze dne 20. října 2015 o zřízení Nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a na rozhodnutí Komise C(2017)0772 ze dne 8. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)7293,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)9500 ze dne 24. listopadu 2015 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu – mechanismus pro Turecko(14) zaměřený na uprchlíky a na rozhodnutí Komise C(2016)0855 ze dne 10. února 2016(15) a C(2017)2293 ze dne 18. dubna 2017(16) o nástroji pro uprchlíky v Turecku, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)9500,

–  s ohledem na různé zprávy Evropského účetního dvora o financování vnější činnosti EU, zejména zvláštní zprávu č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou „Zpráva o přezkumu v polovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti“ (COM(2017)0720) a na doprovodné pracovní dokumenty k hodnocení společného prováděcího nařízení (SWD(2017)0606), evropského nástroje sousedství (SWD(2017)0602), nástroje předvstupní pomoci (SWD(2017)0463), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (SWD(2017)0607), nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (SWD(2017)0608) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (SWD(2017)0604),

–  s ohledem na externí hodnocení nástrojů pro financování vnější činnosti(17),

–  s ohledem na probíhající postupy Evropského parlamentu týkající se budoucího víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

–  s ohledem na posouzení provádění výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) v Evropě nazvané „Nástroje EU pro financování vnější činnosti a budoucí uspořádání po roce 2020“,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. listopadu 2015 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2015 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2014“ (COM(2015)0578),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2016 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2016 o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti v roce 2015“ (COM(2016)0810),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(22),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o zprávě Komise o Turecku za rok 2016(24),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Albánii za rok 2016(25) a o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016(27),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2016(28), o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016(29) a o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016(30),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018(32),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie představenou v červnu 2016(33),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

–  s ohledem na strategii EU „Obchod pro všechny“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu EU (SWD(2017)0364),

–  s ohledem na pravomoci Výboru pro zahraničí věci jako výboru příslušného pro veškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci evropského nástroje sousedství (ENI), nástroje předvstupní pomoci (NPP II), evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroje partnerství (PI) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) a politik, z nichž tyto nástroje vycházejí (příloha V, část I jednacího řádu),

–  s ohledem na prohlášení Evropské komise připojené k nařízením ustavujícím nástroje pro financování vnější činnosti, ve kterém se zavazuje, že se bude zapojovat do strategických dialogů s Parlamentem týkajících se sestavování programu Komise,

–  s ohledem na jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0112/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie zůstává největším poskytovatelem vnější pomoci na světě;

B.  vzhledem k tomu, že nástroje pro financování vnější činnosti jsou hlavním mechanismem podpory činnosti EU v globálním měřítku, a vzhledem k tomu, že vnější činnost EU má pro evropské občany stále větší význam;

C.  vzhledem k tomu, že z důvodu omezených zdrojů jsou nástroje pro financování vnější činnosti často využívány až na maximum;

D.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o přezkumu v polovině období uvádí, že současná architektura nástrojů pro financování vnější činnosti obecně odpovídá svému účelu;

E.  vzhledem k tomu, že spojení nástrojů nemůže být samo o sobě cílem;

F.  vzhledem k tomu, že EU čelí řadě výzev nejen v blízkém sousedství, ale také v celosvětovém měřítku;

G.  vzhledem k tomu, že vnější činnost EU musí upřednostnit řešení kritických globálních výzev, jako je mír a udržitelný rozvoj, a uznat, že podpora lidských práv pro všechny, zásady právního státu a demokracie se zvláštním zaměřením na rovnost žen a mužů a sociální spravedlnost, jakož i ochrana obhájců lidských práv, jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné;

H.  vzhledem k tomu, že vnější finanční pomoc EU je klíčovým nástrojem pro podporu hospodářských reforem i demokratické, politické a institucionální konsolidace v partnerských zemích;

I.  vzhledem k tomu, že neexistuje spravedlivá a důkladná parlamentní kontrola všech nástrojů;

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit viditelnost pomoci EU a zaměřit se jak na občany partnerských zemí, tak na občany Evropské unie, s cílem lépe informovat o přínosech podpory EU; vzhledem k tomu, že investice ve prospěch konkrétních a hmatatelných projektů, jejichž viditelnost může být snadněji přístupná široké veřejnosti, a zároveň vypracování komplexní, efektivní a systematické komunikační strategie v rámci každého nástroje, mohou mít v tomto ohledu významnou hodnotu;

K.  vzhledem k tomu, že strategická komunikace je často konfrontována s vnějšími výzvami, včetně desinformačních kampaní proti EU a jejím členským státům, což vyžaduje další úsilí; vzhledem k tomu, že zásadní význam má proto podpora objektivních, nezávislých a nestranných informací a zároveň řešení právních aspektů mediálního prostředí, v němž nástroje a činnosti EU působí;

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod je klíčovým nástrojem EU pro pomoc zemím při jejich sociálním a hospodářském rozvoji, jakož i k ochraně a podpoře lidských práv, základních hodnot a právního státu;

M.  vzhledem k tomu, že podle Smluv by obchodní politika měla přispívat k plnění vnějších cílů Unie, včetně udržitelného rozvoje;

N.  vzhledem k tomu, že prostředky vyčleněné v programech na období 2014–2020 na pomoc v rámci ENI (15,4 miliardy EUR), NPP II (11,7 miliardy EUR), IcSP (2,5 miliardy EUR), EIDHR (1,3 miliardy EUR) a PI (1 miliarda EUR) činí dohromady 32 miliard EUR;

O.  vzhledem k tomu, že nástroj IPA II byl použit při řízení migrace;

P.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a zejména nástroj přispívající ke stabilitě a míru podléhají právnímu základu článků 209 a 212 SFEU, které odkazují na článek 208 SFEU, který stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie pro rozvojovou spolupráci je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“;

Q.  vzhledem k tomu, že za identifikaci, formulaci, provádění, monitorování a hodnocení pomoci EU v rámci těchto nástrojů je odpovědná Komise; vzhledem k tomu, že ESVČ je odpovědná za zajištění kontinuity a soudržnosti vnějších politik EU, mimo jiné prostřednictvím příslušných nástrojů; vzhledem k tomu, že Parlament je odpovědný za demokratický dohled a kontrolu a v rámci postupů spolurozhodování je spolutvůrcem právních předpisů;

R.  vzhledem k tomu, že duální charakter úřadu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku znamená, že osoba, která jej zastává, musí hrát klíčovou úlohu při politické koordinaci pomoci Unie poskytované v rámci těchto nástrojů;

S.  vzhledem k tomu, že různé projekty a granty v rámci stávajících nástrojů nemohou být vyhodnoceny v plném rozsahu, neboť se stále nachází v rané fázi provádění; vzhledem k tomu, že některé cíle jsou kvalitativní povahy a souvisejí s právními předpisy, postupy a postoji, které nelze snadno kvantitativně měřit;

T.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu v polovině období uvádí, že je obtížné měřit celkovou účinnost nástrojů při plnění jejich cílů, částečně kvůli obtížím při definování vhodných systémů monitorování a hodnocení na úrovni nástrojů (s. 10); připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 poukázal na závažné nedostatky v systému EuropeAid pro hodnocení;

U.  vzhledem k tomu, že společné prováděcí nařízení obsahuje klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci a zásadách účinnosti pomoci, k nimž patří např. uvolnění podmínek při poskytování pomoci a využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí;

V.  vzhledem k tomu, že současné správní postupy často vedou k nadměrnému byrokratickému zatížení potenciálních příjemců, což ztěžuje menším organizacím občanské společnosti a organizacím sociálních partnerů zapojit se do navrhování a provádění projektů, neboť často postrádají know-how a administrativní kapacitu k předkládání způsobilých a úspěšných návrhů;

W.  vzhledem k tomu, že nařízení, jimiž se zřizují nástroje pro financování vnější činnosti, stanoví svěření prováděcích pravomocí Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011, a vzhledem k tomu, že tato nařízení rovněž stanoví, že Komisi jsou v tomto ohledu nápomocny výbory nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci;

X.  vzhledem k tomu, že ve stejné době, kdy jsou návrhy prováděcích aktů zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, musí být zaslány i Radě a Parlamentu, a vzhledem k tomu, že jednací řády těchto výborů stanoví, že návrhy prováděcích aktů musí být zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci nejméně 20 kalendářních dnů před schůzí příslušného výboru; vzhledem k tomu, že návrhy prováděcích aktů by tudíž měly být zaslány Parlamentu nejméně 20 kalendářních dnů před těmito schůzemi, a vzhledem k tomu, že písemné postupy pro přijetí návrhů prováděcích aktů představují v řádně odůvodněných případech výjimku z tohoto pravidla;

Y.  vzhledem k tomu, že vypracování prováděcích aktů zahrnuje přípravnou fázi uvnitř Komise (včetně konzultací mezi příslušnými útvary), která je dosti dlouhá – obvykle trvá několik měsíců;

Přezkum v polovině období

1.  konstatuje, že Komise dospěla při provádění přezkumu v polovině období k závěru, že stávající nástroje jsou celkově vhodné ke svému účelu;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že množství a nedostatečná pružnost a soudržnost finančních zdrojů EU v rámci okruhu 4 stávajícího VFR svědčí o omezených ambicích EU jednat jako skutečný globální hráč; konstatuje však, že řada partnerských zemí a témat, kterým se věnovaly nástroje pro financování vnější činnosti EU, zaznamenává pozitivní pokrok, a je tedy důkazem významu těchto nástrojů;

3.  je však znepokojen některými zjištěními, včetně chybějících politických pokynů a zastřešující vize, nedůsledného provádění hodnot a partnerských zásad EU, pomalého nebo neexistujícího pokroku, co se týče cílů souvisejících se sociální a právní reformou v širším sousedství, chybějícího důkladného monitorování a hodnocení a omezené flexibility;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jasná jednotná vize obsažená v dokumentu, který by objasňoval synergie mezi nástroji a jak je sloučit tak, aby sloužily jako celosvětová a zastřešující strategie zahraniční politiky EU;

5.  je znepokojen skutečností, že EU a její nástroje čelí významným výzvám, k nimž patří politické kompromisy mezi prosazováním hodnot a práv a krátkodobými bezpečnostními zájmy, vznik nových aktérů v oblasti globálního řízení a mezinárodních finančních institucí, jakož i četné násilné konflikty ve světě, včetně nestálé situace v bezprostředním sousedství EU, a to jak na východě, tak na jihu, a stále agresivnější a asertivnější politika Ruska;

6.  konstatuje, že svěřenské fondy EU byly vytvořeny k řešení základních příčin migrace; vyjadřuje politování nad skutečností, že příspěvky z rozpočtu EU do svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku měly negativní vliv na celkovou soudržnost, dlouhodobou vizi a dopad činnosti Unie; opětovně zdůrazňuje, že nové priority musí být financovány z nových prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament nebyl v žádném stadiu rozhodovacího procesu souvisejícího s prohlášením ohledně Turecka oficiálně konzultován, ani požádán o souhlas;

7.  opakuje, že je zapotřebí, aby nástroje byly komplementární a přizpůsobeny místnímu kontextu a aby byly schopny reagovat na nové a nepředvídané výzvy rychle a účinně, aniž by ztratily ze zřetele své původní cíle;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že nástroje neobsahují výslovný odkaz na možnost pozastavit pomoc v případech, kdy přijímající země (zejména je-li využíváno nepřímé řízení s přijímající zemí, IMBC) nedodržuje základní zásady jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;

9.  konstatuje, že rozvojová pomoc EU (oficiální rozvojová pomoc, ODA) nedosáhla cíle OSN na úrovni 7 %; požaduje, aby byly navýšeny zdroje určené na rozvojovou pomoc, s cílem splnit závazky v rámci Agendy 2030;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

10.  podporuje úsilí, jehož cílem je učinit z NPP II nástroj, který bude strategičtější z dlouhodobého hlediska a přinese konkrétní výsledky, a to prostřednictvím plánování zaměřeného na jednotlivé příjemce a odvětvového přístupu; je přesvědčen, že takový přístup by mohl pomoci snížit obrovský objem nevyčerpaných prostředků z nástrojů NPP I a II v Turecku v důsledku neúčinnosti IMBC a slabých absorpčních kapacit;

11.  je hluboce znepokojen regresí Turecka v oblasti právního státu a demokracie, a to navzdory 4,5 miliardám EUR plánovaným v rámci NPP II pro stávající období víceletého finančního rámce; uznává, že současná perspektiva přistoupení Turecka k EU přispívá k rozsáhlé nejistotě ohledně hodnoty nástroje NPP II v zemi; konstatuje, že finanční prostředky NPP II jsou využívány k financování závazků v rámci prohlášení ohledně Turecka;

12.  bere na vědomí různé etapy pokroku několika zemí západního Balkánu v rámci dlouhodobé pomoci z NPP II; konstatuje, že v některých případech pomoc NPP II vedla k omezeným výsledkům při řízení reforem, zejména v oblasti právního státu, veřejné správy a boje proti korupci;

13.  bere na vědomí zbývající nedostatky v kvalitě ukazatelů v programech jednotlivých zemí a v akčních dokumentech;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo možné pozastavit či přesměrovat finanční prostředky z NPP II v případech, kdy důkladná analýza Komise zjistí, že partnerské země systematicky neplní své závazky, nebo se ukáže, že výrazně ustupují od předchozích politických postojů; vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření byla v minulosti brzděna systémovou a politickou neschopností jednat;

15.  bere na vědomí existenci rámce výkonnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že odměny za výkonnost se ještě jen mají posoudit a udělit; v této souvislosti požaduje větší úsilí o další zlepšení rámce, a to s přihlédnutím k případům negativních výsledků a následnému snížení finančních prostředků;

16.  znovu připomíná význam NPP II jako hlavního nástroje financování EU pro předvstupní financování klíčových sociálních, hospodářských, politických a institucionálních reforem v prioritních oblastech v zájmu sladění zemí acquis EU; konstatuje, že takové reformy mohou z dlouhodobého hlediska přispět k regionální bezpečnosti; vítá zvýšené strategické zaměření NPP II, ale zdůrazňuje, že financování v rámci NPP II musí být ambiciózní a zaměřené na budoucnost a musí odpovídat skutečným potřebám, závazkům a snahám spojeným s přístupovým procesem a členstvím v EU; připomíná v této souvislosti, že financování by mělo být využíváno v souladu s konkrétními cíli daného nástroje;

17.  uznává, že nástroj pro občanskou společnost v rámci NPP II poskytuje zásadní podporu místním organizacím občanské společnosti; zdůrazňuje, že závazky neodpovídají skutečným potřebám na místě; požaduje v této souvislosti větší doplňkovost NPP II s opatřeními jiných nástrojů, zejména EIDHR a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; konstatuje, že to vyžaduje větší koordinaci během fáze plánování a programování;

18.  domnívá se, že odvětvový přístup je platný, ale lituje nedostatku jasné odpovědnosti za projekty v důsledku roztříštěných pravomocí; konstatuje, že nepřímé řízení zlepšilo celkovou odpovědnost za programy, ale vedlo také ke snížení účinnosti v důsledku delších zpoždění při provádění;

19.  vítá iniciativy na vytvoření systémů pro lepší sledování a měření výkonnosti, a to i prostřednictvím odvětvových monitorovacích výborů, vnitřních pokynů a vytvoření nového systému správy informací;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

20.  vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v podobě plánované pomoci a zdůrazňuje zvláštní povahu nástroje ENI, která umožňuje, aby EU vytvořila politiky na míru přizpůsobené specifickým potřebám partnerských zemí;

21.  sdílí hodnocení Komise, že existence zvláštního finančního nástroje pro sousedství je konkrétním důkazem politického významu, který EU připisuje vztahům se sousedy a prohlubování politické spolupráce a hospodářské integrace s uvedeným regionem a v jeho rámci;

22.  bere na vědomí, že současné výzvy a potřeby ve státech sousedících s EU, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy a finančními zdroji, značně zatěžují rozpočet i lidské zdroje ENI, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

23.  je znepokojen skutečností, že financování ENI je méně účinné v případě partnerů, kteří vykazují malé odhodlání v souvislosti s reformami, a zůstává problematické, ale nezbytné v politicky citlivých a konfliktních situacích, zejména pokud jde o prosazování sdílených hodnot demokracie a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že zásada „více za více“ a přístup založený na pobídkách nejsou uplatňovány účinně, a že zemím, jež se zjevně odchylují od svých závazků v oblasti lidských práv a demokratických reforem, se poslední dobou dostává zvýšené finanční pomoci;

24.  znovu opakuje, že regiony sousedství čelí od roku 2014 nebývalým výzvám kvůli rostoucímu počtu dlouhotrvajících a nově se objevujících problémů, jako je nelegální anexe Krymského poloostrova Ruskem a konflikt na východní Ukrajině, syrská krize, situace v Libyi, radikalizace a terorismus, nezaměstnanost mládeže a migrace;

25.  je znepokojen skutečností, že tento vývoj, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy EU i partnerských zemí a dostupnými finančními zdroji vyčerpaly finanční kapacitu tohoto nástroje až na maximum, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

26.  zdůrazňuje, že hodnoty a zásady EU, jako demokracie, právní stát, lidská práva a efektivní, odpovědné a transparentní veřejné instituce, jsou v zájmu sousedních zemí stejně jako v našem zájmu, pokud jde o stabilitu, bezpečnost a prosperitu; vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v rámci plánované pomoci; domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace umožnilo EU přizpůsobit její podporu potřebám a ambicím partnerských zemí;

27.  bere na vědomí příspěvky v rámci ENI pro fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku;

28.  zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi regionálními a dvoustrannými programy a investičními nástroji s cílem lépe podporovat a podněcovat rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že problémy související s nedostatkem společného plánování s členskými státy se mírně snížily;

29.  vítá sledování pomoci ENI prostřednictvím monitorování zaměřeného na výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni nástrojů neexistují žádné konzistentní systémy monitorování a hodnocení;

30.  zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství blízkým partnerům Unie na její jižní a východní hranici významně přispívají k demokratickému vývoji v těchto regionech; konstatuje, že finanční prostředky v rámci ENI lze použít pro usnadnění obchodu a jako takové mohou být doplňkem stávajících finančních prostředků EU vyčleněných na dohodu o usnadnění obchodu, aby byla lépe zaručena střednědobá a dlouhodobá politická stabilita;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

31.  bere na vědomí, že hlavní přidanou hodnotou nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru je jeho rychlost a flexibilita, když je nutné zapojit se do řešení konfliktu, a jeho široká škála civilních aktérů, se kterými může EU spolupracovat; připomíná, že jde o jediný nástroj EU pro předcházení civilním konfliktům, včetně mediace, dialogu a usmíření;

32.  bere na vědomí komplikace při shromažďování údajů a měření výsledků akcí v rámci IcSP, které se mohou ukázat jako náročné z důvodu potíží při posuzování politických výsledků, přidělování výsledků k jednotlivým akcím tohoto nástroje při přípravě následných opatření v rámci jiných nástrojů, jakož i problémů při přístupu do konfliktem postižených oblastí;

33.  konstatuje, že v posledním období se nutnost předcházet konfliktům a řešit bezpečnostní výzvy radikálně zvýšila; je přesvědčen, že v mnoha zemích, které čelí poválečné krizi, existuje potřeba iniciativ v oblasti usmiřování, mediace a dialogu; zdůrazňuje, že v souvislosti s krizemi a konflikty je potřeba rychle reagovat; zdůrazňuje potřebu výrazně zvýšit prostředky, které jsou k dispozici pro takové iniciativy; konstatuje, že cílem změny IcSP v listopadu 2017 je posílit bezpečnostní schopnosti třetích zemí s cílem dále podporovat stabilitu, bezpečnost a udržitelný rozvoj; konstatuje, že IcSP může být využíván jako krajní opatření či předchůdce dlouhodobých opatření financovaných z jiných nástrojů;

34.  konstatuje, že nástroj IcSP se nachází v rané fázi boje proti globálním kybernetickým hrozbám; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl na kybernetickou bezpečnost kladen větší důraz, mimo jiné prostřednictvím soudržné strategie, která by se vztahovala na veškerou vnější činnost EU; žádá, aby byly na kybernetickou bezpečnost zároveň navýšeny zdroje v rámci IcSP, který je vhodným nástrojem pro řešení těchto hrozeb;

35.  konstatuje, že se zvýšila spolupráce s činnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a operacemi a misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i poskytování humanitární pomoci EU;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

36.  vyzdvihuje přidanou hodnotu celosvětového uceleného přístupu, který EIDHR zaujímá navzdory svému relativně nízkému rozpočtu, a význam organizací občanské společnosti při dosahování jeho cíle, jakož i jeho jedinečný rys spočívající v tom, že se jedná o jediný nástroj, který EU umožňuje podporovat činnost občanské společnosti bez ohledu na to, zda orgány dotyčného státu s těmito činnostmi souhlasí či nikoli;

37.  konstatuje, že EIDHR je během tohoto období využíván pružněji a s větší doplňkovostí než v období předchozím, a reaguje tak rychleji na vznikající krize v oblasti lidských práv a demokracie; vítá jeho doplňkovost s financováním z jiných zdrojů, například z Evropské nadace pro demokracii, což zvyšuje účinnost financování z EIDHR v naléhavých případech; vítá větší zaměření na obránce lidských práv, mimo jiné prostřednictvím fondu pro mimořádné události dostupného na úrovni delegací EU, a vytvoření a úspěšné fungování mechanismu EU na ochranu obránců lidských práv ProtectDefenders.eu; zdůrazňuje, že postup předkládání návrhů je dlouhý, nevhodný a příliš konkurenční;

38.  kromě toho bere na vědomí přínos mechanismu EU ProtectDefenders.eu, který uplatňuje občanská společnost a jenž poskytl významnou podporu velkému množství obránců lidských práv; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly takovéto mechanismy i nadále podporovány;

39.  je znepokojen problémy při prosazování lidských práv a demokratických hodnot prostřednictvím zeměpisných programů a snížením podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti, což vede ke zvýšenému tlaku na EIDHR v době, kdy se na celém světě zmenšuje prostor pro občanskou společnost;

40.  je přesvědčen, že EU musí prokázat vedoucí roli a ambice tím, že bude uplatňovat zastřešující politiku, prostřednictvím které začlení svou podporu demokracii do všech svých vnějších vztahů; domnívá se proto, že prostředky vyčleněné na podporu demokracie je třeba odpovídajícím způsobem zvýšit, zejména s ohledem na stávající útoky na demokracii, ke kterým dochází na celém světě; trvá na tom, že je třeba zajistit, aby se výdaje na cíl 1 pro program podpor v rámci jednotlivých zemí (CBSS) účinně a efektivně dostaly k těm obráncům lidským práv, kteří čelí největšímu riziku; naléhavě vyzývá delegace EU, aby v tomto ohledu poskytovaly veškerou nezbytnou podporu;

41.  uznává, že činnosti EIDHR je obtížné hodnotit, neboť nejsou k dispozici strategické a operační ukazatele; konstatuje, že hodnocení je problematické i proto, že velká část podpory je organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv z pochopitelných důvodů poskytována důvěrně, aby byla ochráněna totožnost a bezpečnost příjemců;

42.  připomíná přínos volebních pozorovatelských misí EU, což je oblast, v níž EU zaujímá vedoucí postavení; vítá skutečnost, že se zvýšil počet pozorovacích misí a misí navazujících na doporučení pozorovacích misí;

Nástroj partnerství (PI)

43.  podtrhuje, že cílem PI je prosazovat tematické unijní a společné zájmy s třetími zeměmi a vytvářet aliance a podporovat spolupráci se stávajícími a nově příchozími strategickými partnery; konstatuje, že PI je v praxi využíván jako krajní řešení v případech, kdy je považován za jediný nástroj, který může zprostředkovat plnění politického programu EU a řešit globální výzvy;

44.  konstatuje, že nástroj partnerství je ve srovnání s předchozími nástroji schopen větší spolupráce se třetími zeměmi, včetně strategických partnerů, zemí, které byly dříve příjemci dvoustranné rozvojové pomoci, a různých mezinárodních fór, domnívá se však, že je nezbytné, aby útvary odpovědné za tvorbu politik poskytovaly více zdrojů a vstupů, což zajistí jejich plné zapojení do navrhování, plánování a provádění činností, zvýší aktivní úlohu delegací EU na formulaci těchto činností a zlepší sdílení informací s členskými státy;

45.  zasazuje se za zlepšení viditelnosti, znalostí a porozumění ohledně cílů PI, zejména v rámci orgánů a institucí EU;

46.  s politováním konstatuje, že hodnocení bylo narušeno tím, že kvůli pozdnímu přijetí rámce ukazatelů výsledků a nedokončené povaze většiny projektů nebyl vytvořen centrální depozitář dokumentace činností;

Společné prováděcí nařízení

47.  připomíná, že nástroje EU pro financování vnější činnosti představují pro EU komplexní soubor nástrojů pro podporu a posílení její činnosti na mezinárodní scéně a že jejich komplexní struktura je koordinována společným prováděcím nařízením; znovu zdůrazňuje, že toto nařízení musí splňovat kritéria rozpočtové kontroly a demokratického dohledu; vyjadřuje politování nad skutečností, že velká složitost a restriktivní charakter společného prováděcího nařízení brání efektivnímu využívání zdrojů Unie a znemožňují včasné reakce na nové výzvy a potřeby partnerů; vyjadřuje politování nad tím, že jeho shodnost pravidel nevedla ke společnému plánování pomoci mezi jednotlivými nástroji;

48.  konstatuje, že společné prováděcí nařízení bylo vytvořeno za účelem harmonizace, zjednodušení provádění, větší pružnosti, soudržnosti, souladu a účinnosti využívání zdrojů Unie, jakož i nekomplikovaného a doplňkového přístupu k provádění všech nástrojů;

49.  domnívá se, že dostatek času je pro Parlament klíčovým předpokladem toho, aby mohl patřičně a řádně vykonávat své kontrolní pravomoci, pokud jde o návrhy prováděcích aktů; domnívá se, že vzhledem k tomu, kolik času je věnováno přípravě návrhů prováděcích aktů před tím, než dorazí do výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, nelze nedodržení dvacetidenní lhůty pro předložení dokumentů Parlamentu a Radě v konečné fázi přijímání prováděcích aktů ospravedlnit; lituje proto, že lhůta 20 kalendářních dnů není vždy dodržena, a domnívá se, že se tím narušuje jeho právo kontroly; žádá, aby byly veškeré návrhy prováděcích opatření předkládány s nejméně dvacetidenním předstihem, a žádá Komisi, aby pozměnila jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci tak, aby se prodloužila dvacetidenní lhůta pro předložení návrhů, čímž se usnadní výkon kontrolních pravomocí Parlamentu;

50.  vyjadřuje politování nad tím, že politika financování vnější činnosti EU je i nadále omezená v tom smyslu, že některé třetí strany se aktivně snaží oslabit zahraniční politiku EU prostřednictví dezinformací;

Doporučení na rok 2017 a období 2018–2020

51.  požaduje, aby hodnoty EU, všeobecně platné hodnoty a lidská práva byly i nadále ve středu veškeré vnější činnosti EU;

52.  naléhavě vyzývá k větší součinnosti a soudržnosti všech nástrojů spadajících do okruhu IV, jakož i k lepší koordinaci s dvoustrannými programy pomoci členských států a případně i dalších dárců; vyzývá v této souvislosti Komisi a ESVČ, aby posílily vzájemnou spolupráci a koordinaci, a to i s organizacemi občanské společnosti a místními aktéry, a aby plnily své povinnosti vyplývající z článku 21 SEU;

53.  vyzývá k zavedení spolehlivých, konsistentních a transparentních mechanismů monitorování a hodnocení; opakuje, že tyto mechanismy by umožnily sledování hmatatelného pokroku, pokud jde o zásadní cíle související s reformami v sousedních zemích, což je obzvláště důležité tam, kde tyto reformy uvízly na mrtvém bodě či byly jinak zpožděny;

54.  vyzývá k zavedení posílených postupů a systémů parlamentní kontroly a dohledu, které budou shodné pro všechny nástroje; doporučuje zlepšit transparentnost prostřednictvím vytvořením jednotné společné transparentní veřejné databáze projektů a činností;

55.  zdůrazňuje, že organizacím občanské společnosti je třeba poskytnout dodatečné finanční zdroje a podporu v oblasti odborné přípravy; trvá na tom, že je nutné okamžitě přijmout opatření na další zmírnění byrokratické zátěže a procesních překážek, jimž čelí organizace občanské společnosti, zejména ty, které působí na místní úrovni; vyzývá k zavedení zvláštních rozpočtových položek pro budování kapacity organizací občanské společnosti s cílem zvýšit jejich schopnost získávat finanční prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že otázka nedostatečného zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů nebyla uvedena ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období; vyzývá Komisi, aby uplatňovala strategičtější zapojení organizací občanské společnosti do všech vnějších nástrojů a programů, jak požadovala Rada i Parlament;

56.  zasazuje se za přímější a aktivnější prosazování politik EU, její finanční pomoci a viditelnosti;

57.  znovu zdůrazňuje své stanovisko, že by měla být zavedena možnost přenést zbývající nepřidělené finanční prostředky v rámci nástrojů ENI a NPP II do dalšího roku s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků v rámci každého z těchto nástrojů, aby bylo možné rozšířit schopnost reagovat na naléhavé nepředvídané potřeby, a cíle stanovené v příslušných nařízeních o ENI a NPP II zůstanou zachovány;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

58.  podporuje zásady uvedené v článku 21 SEU a doporučuje, aby byl kladen větší důraz na posilování demokratických institucí, boj proti korupci a reformy veřejné správy, čímž dojde k posílení právního státu a řádné správy a k důslednějšímu uplatňování lidských práv a práv menšin; vyzývá k větší podpoře reforem v odvětvích souvisejících s procesem přistoupení, jakož i ke stimulaci regionální spolupráce s dílem doplnit politiku EU v oblasti rozšíření;

59.  doporučuje, aby byl v případech, kdy státní orgány nejsou ochotny plnit deklarované cíle EU nebo spolupracovat na dosahování cílů nástroje, umožněn převod finančních prostředků občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby snížila nebo pozastavila financování zemím, které zásadním způsobem porušují základní hodnoty EU včetně základních kodaňských kritérií; vyzývá ke snížení administrativní zátěže pro příjemce z řad organizací občanské společnosti, které žádají o financování z EU;

60.  požaduje, aby byl v případech, kdy se uvažuje o pozastavení finančních prostředků nebo o významných změnách v maximálních orientačních přídělech, zapojen Parlament;

61.  trvá na tom, aby příjemci převzali jasnou odpovědnost za činnosti související s plánováním, monitorováním či prováděním auditů; vyzývá Komisi, aby vnitrostátním auditním orgánům poskytovala cílenou pomoc, pokud jde o metodologii, plánování, nábor, odbornou přípravu a dohled;

62.  doporučuje věnovat větší podporu těm národním orgánům odpovědným za koordinaci dárců, které sice mají omezenou kapacitu, ale prokazují politickou vůli splnit dotyčné cíle; vyjadřuje politováním nad tím, že absorpční kapacita těchto finančních prostředků je málo transparentní;

63.  naléhavě vyzývá k tomu, aby finance byly směrovány do odvětví s prokazatelnými výsledky, čímž se zabrání dalším chronickým zpožděním, k nimž došlo v rámci nepřímého řízení s přijímající zemí, zejména v Turecku;

64.  vyzývá ke zvýšení viditelnosti nástroje NPP II v regionu s ohledem na zásadní význam politiky rozšiřování EU, například prostřednictvím provádění vhodných cílených komunikačních a informačních kampaní v celostátních, regionálních a místních sdělovacích prostředcích či prostřednictvím jakýchkoli jiných prostředků, které budou uznány za vhodné, s tím, že minimální požadavky a kritéria monitorování v souvislosti s těmito kampaněmi definuje Komise v úzké spolupráci s příjemci; podporuje cílené úsilí o boj proti propagandě a o strategickou komunikaci, zejména v případech, kdy jsou obraz a zájmy EU aktivně napadány a oslabovány;

65.  doporučuje využívat finanční prostředky z NPP II za účelem vytvoření komunikačních kanálů pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jak v členských státech, tak v kandidátských zemích, s cílem vytvořit silné obchodní vazby mezi příslušnými oblastmi, což bude velmi užitečné za účelem přípravy přijímajících zemí ke vstupu na jednotný trh;

66.  připomíná význam odměny za finanční výkonnost pro země, které dosahují pokroku, jak je stanoveno v nařízení o NPP II;

67.  domnívá se, že pružnost a využívání finančních prostředků na řešení konkrétních krizových situací musí být v souladu s klíčovými prioritami dotyčného nástroje a se základy strategie rozšíření a procesu přistoupení, na něž musí NPP II i nadále klást hlavní důraz;

68.  vyzývá k lepší koordinaci a dalším součinnostem během fází plánování a programování NPP II s činnostmi dalších nástrojů, zejména EIDHR a IcSP, s cílem zajistit soudržnost a zvýšit doplňkovost jak vnitřně v rámci svého vlastního souboru cílů a programů, tak i vůči dalším nástrojům financování vnější činnosti;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existoval celkový strategický dokument pro provádění ENI, na jehož základě by byla pomoc uvedena do souladu s širším politickým rámcem, a pro lepší koordinaci s jinými nástroji; zdůrazňuje, že priority plánování programů v rámci ENI by měly zahrnovat i sociálně–ekonomický rozvoj, mladé a udržitelné hospodaření se zdroji energie;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že víceleté plány byly pro většinu příjemců stanoveny již v průběhu roku 2017, tedy před dokončením přezkumu pomoci v těchto zemích v polovině období; připomíná, že Parlament vydal svá doporučení k programům během strategického dialogu s Komisí v dubnu 2017;

71.  zdůrazňuje politickou viditelnost a pákový efekt EU, které ENI jako samostatný finanční nástroj v zemích sousedství zaručuje, a to na východě i na jihu;

72.  vyzývá k zachování stávající finanční rovnováhy při přidělování prostředků mezi jižní a východní sousedství Unie;

73.  podtrhuje souvislosti mezi stabilizací, předcházením konfliktům a řešením konfliktů, dodržováním lidských práv a zásad právního státu a sociálně-ekonomickým rozvojem; zdůrazňuje význam projektů, jež podporují mladé lidi, pokud jde o jejich vzdělání a zaměstnatelnost;

74.  znovu vyzdvihuje důležitost schopnosti reagovat rychleji na vzniklé problémy;

75.  zdůrazňuje, že investice do stabilizace a rozvoje sousedních zemí napomáhá k řešení takových problémů, jako je migrace, terorismus, místní konflikty a hospodářská nestabilita, což bude z dlouhodobého hlediska prospěšné pro celou EU;

76.  zdůrazňuje, že specifika náročných úkolů v sousedství vyžadují integrovaný a komplexní přístup založený na různých situacích a potřebách příjemců včetně součinnosti s dalšími nástroji pro financování vnější činnosti a rovněž přístup uplatňovaný napříč politikami Unie; zdůrazňuje jedním z prvořadých úkolů je rychlé a účinné provádění dohod o přidružení a o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) a všech souvisejících reforem, které je třeba podpořit odpovídajícími finančními zdroji EU;

77.  zdůrazňuje, že kromě značného pokroku ve společných analýzách, v koordinaci a budování konsensu ohledně priorit dárců je důležité podrobnější společné plánování s členskými státy; naléhavě vyzývá ke zlepšení koordinace dárců, zejména pokud jde o koordinaci dárcovství s prostředky z jiných nástrojů EU, s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi za účelem podpory hospodářské transformace a stability v partnerských zemích;

78.  je znepokojen skutečností, že schopnost reakce tohoto nástroje a jeho finanční kapacita jsou nyní na hranici jeho možností; vyjadřuje politování nad tím, že ve fázi plánování nebylo dostatečně přihlédnuto k interním odborným poznatkům v podobě analýzy politických a geopolitických rizik;

79.  usuzuje, že vzhledem k současným výzvám ve státech sousedících s EU může dojít k tomu, že bude nutné navýšit orientační finanční příděly prostřednictvím legislativní změny;

80.  znovu zdůrazňuje, že pokud jsou prostředky naplánované v rámci ENI přesunuty na jiný způsob financování, například do svěřenských fondů, je třeba dodržovat cíle těchto prostředků, a že je nutné, aby probíhala kontrola a dohled ze strany Parlamentu, které nesmí být nikdy opomíjeny;

81.  vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do definování potřeb;

82.  vyzývá k plnému využití podmíněnosti a mechanismů založených na pobídkách, které budou v případě potřeby podporovat politické a hospodářské reformy a budou spojeny s cíli v oblasti reforem a strategickými cíli; vyjadřuje politování nad skutečností, že ENI nedokázal poskytnout dostatečné pobídky zemím, jež nebyly ochotny zapojit se do politických reforem; vyzývá k účinnému monitorování ENI na úrovni nástroje;

83.  je znepokojen ničením a zabavováním pomoci financované EU ve třetích zemích; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení strategické komunikace a viditelnosti EU v sousedních zemích;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

84.  vyzývá k vyvinutí většího úsilí o maximální uplatnění vlivu IcSP prostřednictvím pravidelných strategických dialogů s partnery a mezinárodními organizacemi; v této souvislosti žádá o zajištění spolufinancování jinými důležitými dárci, kteří mají zájem na výsledcích příslušných opatření;

85.  vyzývá ke zlepšení strategického rámce a k součinnosti mezi IcSP a návaznými opatřeními prováděnými na základě jiných nástrojů a jinými subjekty;

86.  vyzývá k větší spolupráci mezi dalšími mezinárodními organizacemi, vládami a orgány EU v rámci boje proti nově vznikajícím hrozbám, např. v oblasti hybridních konfliktů a kybernetické bezpečnosti, kde by mohly být využity odborné znalosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

87.  doporučuje strategičtější využití mediační kapacity nástroje IcSP nejen při sporech lokálního dopadu, ale také na podporu mírového procesu a dialogu ve stávajících nebo vznikajících konfliktech celosvětového významu, a vyzývá ke zlepšení systémů včasného varování a nástrojů k analyzování konfliktů, které umožňují lepší prevenci a budování míru;

88.  zdůrazňuje, že tento nástroj umožní Unii financovat opatření v oblasti výcviku a dodávat ozbrojeným skupinám třetích zemí nesmrtící vybavení (například informační systémy, nemocnice atd.) s cílem reagovat v krátkodobém i střednědobém horizontu na naléhavé potřeby v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

89.  opakuje, že je zásadně důležité podporovat a prosazovat demokracii a lidská práva ve třetích zemích a rovněž chránit obránce lidských práv bez ohledu na zásahy orgánů třetích zemí;

90.  konstatuje, že EIDHR je v tomto ohledu účinným a významným nástrojem, jenž funguje v kontextu zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost; opakovaně poukazuje na trvalou potřebu cíleně směřovat finanční prostředky na problematiku lidských práv a demokracie, a to bez snižování jejich objemu; dále vyzývá ke zvážení možnosti navýšit finanční prostředky pro naléhavou pomoc obráncům lidských práv a rovněž vyzývá k účinnému prosazování dostupnosti těchto prostředků;

91.  opakuje, že EIDHR by neměl být pouze nástrojem určeným na vyplňování mezer po jiných nástrojích nebo nástrojem používaným k takovému vyplňování mezer, ale že by se cílené prosazování demokracie a lidských práv mělo stát jasným a strategickým cílem samo o sobě;

92.  vyzývá Komisi, aby řešila problém zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a nárůstu porušování lidských práv a represí, například tím, že zvýší finanční prostředky, jež jsou k dispozici pro globální a reaktivní programy, například pro mechanismus EU ProtectDefenders.eu; vyzývá EU, aby nadále finančně podporovala obránce lidských práv, zejména ty, kteří jsou ohroženi, a občanskou společnost, jakož i marginalizované skupiny, jako jsou ženy, původní obyvatelstvo, Romové, osoby se zdravotním postižením, děti a senioři;

93.  doporučuje, aby za účelem boje proti celosvětovým protiliberálním tendencím probíhalo větší strategické plánování doprovázené politickými pokyny ze strany orgánů EU a soudržností s ostatními nástroji, zejména v zemích zakoušejících úpadek lidských práv a demokratických standardů;

94.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mezinárodně důležitá témata, která by v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu mohla podpořit globalizaci lidských práv a zásady právního státu, mezinárodního práva a spravedlnosti; vyzývá ke zvýšení podpory poskytované pomocí EIDHR v řadě nově vznikajících tematických oblastí, zejména v boji proti korupci, v dodržování lidských práv ze strany podniků, práv souvisejících s životním prostředím a práv migrantů;

95.  vítá podporu poskytovanou mezinárodním a regionálním mechanismům pro lidská práva a zaručení odpovědnosti, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Mezinárodní trestní soud;

96.  doporučuje pokračovat v úsilí o zrušení trestu smrti na celém světě;

97.  připomíná, že se Evropská komise zavázala k další podpoře občanské společnosti a k prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti v partnerských zemích; trvá na tom, že je nutné naléhavě pracovat na dalším zmírnění byrokratických překážek, jímž čelí místní organizace občanské společnosti; vybízí delegace EU, aby aktivně vyhledávaly obránce lidských práv a organizace občanské společnosti, které se zabývající citlivými otázkami, jež vyžadují financování, aby zveřejňovaly výzvy k předkládání návrhů v místních jazycích, a umožnily tak žadatelům předkládat návrhy projektů v těchto jazycích, čímž budou současně posilovat místní odpovědnost za projekty i jejich zakotvení v místě;

98.  vyzývá k většímu důrazu na udržitelnost opatření financovaných z EIDHR, zejména v rámci volebních pozorovatelských misí, v případech, kdy se otvírá značný prostor k posílení předávání znalostí místním subjektům a ke zlepšení dohledu nad kroky učiněnými v návaznosti na doporučení; vyzývá k tomu, aby plánování volebních pozorovatelských misí bylo lépe koordinováno se sledováním voleb Parlamentem;

99.  vyzývá Komisi, aby poskytla finanční prostředky konkrétně na projekty zaměřené na zvyšující se zneužívání technologií dohledu a na útoky represivních vládních orgánů a nestátních aktérů prováděné prostřednictvím internetu;

100.  vyzývá ke zřízení systémů monitorování a hodnocení, které budou využívat vstupní údaje poskytované obránci lidských práv;

101.  vyzývá ke krokům, které by byly učiněny v koordinaci s IcSP v zájmu předcházení zločinům proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;

Nástroj partnerství (PI)

102.  vítá důraz kladený na strategické zájmy Unie;

103.  doporučuje strategičtější a konsolidovanější využívání toho mála finančních prostředků, které jsou v rámci PI k dispozici, které zajistí inkluzivní příspěvky a stanovení opatření, jež mají být provedena všemi útvary Komise a ESVČ v úzké spolupráci s členskými státy, a podtrhuje význam dobře fungujícího nástroje PI pro aktivní obranu hodnot a zájmů EU v souvislosti s ochabujícím transatlantickým konsenzem a s rostoucím počtem zemí se středními příjmy, jejichž strategický význam rychle sílí, a to i v Asii a Latinské Americe;

104.  doporučuje, aby v příštím víceletém orientačním programu byly přehodnoceny příspěvky podle zeměpisné polohy a byly přizpůsobeny výzvám; v této souvislosti navrhuje větší pokrytí spolupráce s třetími nestrategickými zeměmi, jako jsou například země se středními příjmy, které v současnosti nejsou dostatečně pokryty;

105.  doporučuje větší soulad s cíli společného prováděcího nařízení a s průřezovými tématy;

106.  doporučuje dokončit systém monitorování a hodnocení stanovený tímto nařízením, včetně příslušných kvalitativních ukazatelů;

107.  domnívá se, že nástroj PI by mohl být důležitým nástrojem na podporu provádění dohod o volném obchodu, zejména podporou činnosti domácích poradních skupin; zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání a rozdělování finančních prostředků, jakož i účinnost nástroje partnerství a programů Business Avenue a Brána EU, které by měly doplňovat pravomoci členských států v oblasti podpory zahraničního obchodu;

108.  konstatuje, že jedním z cílů nástroje partnerství je veřejná diplomacie s cílem budovat důvěru a porozumění pokud jde o politiky EU v zemích, které nejsou členy EU; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti má zásadní význam, a vítá přidělení 3 milionů EUR na podporu účasti organizací občanské společnosti v domácích poradních skupinách;

Společné prováděcí nařízení

109.  doporučuje lepší využívání harmonizovaných pravidel prostřednictvím případných společných výzev k předkládání návrhů a lepší spolupráce napříč útvary Komise a ESVČ;

110.  vyzývá k tomu, aby mezi ustanovení společného prováděcího nařízení byla začleněna otázky genderové rovnosti;

111.  vyzývá k dalšímu zintenzivnění úsilí o zvýšení viditelnosti financování vnější politiky EU prostřednictvím ucelené a soudržné komunikační strategie, jejíž součástí budou opatření bojující proti dezinformacím; vyzývá k tomu, aby ve vztahu k realizačním partnerům byly zavedeny mechanismy podmíněnosti pro případy, kdy chybí soulad s opatřeními ke zvýšení viditelnosti EU;

112.  připomíná klíčový význam zásad rozvoje a účinnosti pomoci v rámci vnější činnosti, jak je zdůrazněno ve společném prováděcím nařízení, a vyzývá Komisi, aby tyto zásady zachovala ve všech opatřeních, která přijme na základě zprávy o přezkumu v polovině období;

113.  poznamenává, že by malé a střední podniky EU měly být zohledněny, pokud jde o přístup k externímu financování nástrojů prostřednictvím méně složité a příznivější právní úpravy, která může podporovat aktivnější využívání finančních prostředků a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, jakož i co se týče subsidiarity, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovosti s ostatními programy členských států; vyzývá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;

Struktura v období po roce 2020

114.  požaduje, aby financování nástrojů vnějších vztahů odráželo ambiciózní vnější činnost, aby byl rozpočet EU coby globálního aktéra navýšen a aby současně i nadále vycházel z hodnot a základních a lidských práv a zásad; opakuje, že vnější činnost EU slouží rovněž společným zájmům občanů EU;

115.  zdůrazňuje, že v případě, že Spojené království odejde z Evropské unie, by měl být stávající podíl rozpočtu určený na vnější činnost navýšen nebo alespoň zachován na současné úrovni a stejně by se mělo postupovat i u stávajících nástrojů, politik a priorit;

116.  opakuje, že je nutná reforma stávajícího uspořádání nástrojů s cílem zajistit více odpovědnosti, transparentnosti a veřejného dohledu, jež by rovněž zvýšila účinnost, soudržnost a schopnost reakce, jakož i účelnost a flexibilitu; je přesvědčen, že reforma by rovněž zvýšila nákladovou efektivnost, omezila překrývání a střety zájmů mezi různými aktéry a útvary Komise a přispěla k řešení současných otázek týkajících se strategie, plánování programů a provádění;

117.  připomíná zásadní úlohu Parlamentu coby spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o nařízení, jímž se bude řídit další víceletý finanční rámec; znovu poukazuje na to, že je ochoten na optimalizaci struktury nástrojů pro financování vnější činnosti pracovat s Komisí, ESVČ a Radou; zdůrazňuje však, že cílem jakékoli restrukturalizace těchto nástrojů by mělo být zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, účinnosti, provázanosti a flexibility; poukazuje na to, že těchto cílů nelze dosáhnout bez struktury řízení, která by umožňovala politickou kontrolu, byla vedena danou strategií, byla inkluzivní a zajišťovala odpovědnost; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat žádnou reformu těchto nástrojů, pokud nebude existovat solidní struktura jejich řízení; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby předložily plán reformy těchto nástrojů, který by takovou strukturu řízení zahrnoval; podtrhuje rozpory mezi zjištěními přezkumu v polovině období a návrhy Komise na reformu stávající struktury; zdůrazňuje navíc, že je nutné zajistit solidní demokratickou a transparentní kontrolu ze strany parlamentů členských států a Evropského parlamentu;

118.  vyzývá k lepší integraci svěřenských fondů a nástrojů EU do rozpočtu s cílem zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu nástrojů pro financování vnější činnosti; připomíná, že v rámci poslední revize finančního nařízení byla uzavřena dohoda o tom, že před vytvořením nového svěřenského fondu pro tematické činnosti proběhnou konzultace s Parlamentem a Radou; kromě toho vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobné informace o všech významných samostatných převodech nebo zrušení závazků v rámci okruhu 4;

119.  zdůrazňuje, že delegace EU společně se členskými státy, by rovněž mohly pomoci malým a středním podnikům využívat tyto finanční nástroje s cílem vytvořit střednědobé vztahy mezi podniky EU a ekonomikami přijímajících zemí;

120.  zdůrazňuje, že nemůže existovat žádný nástroj, aniž by zahrnoval jasné a konkrétní příděly prostředků a částky vyčleněné na různé cíle, záměry a priority vnější činnosti EU, včetně demokracie, lidských práv, právního státu, podpory občanské společnosti, řešení konfliktů, nestabilních států, rozvojové politiky a hospodářského a sociálního vývoje, a na podporu zemí v různých fázích přistoupení k EU a zemí v sousedství EU;

121.  oceňuje odhodlání EU v oblastech, jako jsou lidská práva, podpora občanské společnosti, jakož i různé cíle, směry a konkrétní politickou a strategickou hodnotu stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že reforma by neměla podrývat politické cíle žádného nástroje; chápe specificitu nástrojů ENI, NPP II a EIDHR, pokud jde o cíle a provádění, a je tudíž přesvědčen, že by i nadále měly být nezávislé ze strategických a politických důvodů;

122.  připomíná, že nástroj EIDHR byl od roku 2006 konkrétním vyjádřením závazku EU k podpoře a prosazování demokracie a lidských práv ve třetích zemích a umožňuje EU zasahovat bez souhlasu vlád, a to na podporu registrovaných i neregistrovaných nevládních organizací a v oblastech, které členské státy EU ne vždy pokrývají;

123.  poukazuje na to, že by měly být stanoveny společné cíle, mj. nutnost rozšířit přístup založený na právech a začlenit do nich hledisko lidských práv, tak aby byl článek 21 SEU, v němž se požaduje, aby EU usilovala o upevnění demokracie, lidských práv a právního státu, což by mělo být nezbytným cílem v rámci vnějších vztahů, uveden v život;

124.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, aby byly partnerským zemím poskytnuty jasné informace o veškerých reformách;

125.  vyzývá k vytvoření spolehlivých a jednotných postupů hodnocení a monitorování, v jejichž rámci by bylo možné provádět kvalitativní a kvantitativní hodnotící analýzu a sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění stanovených cílů prostřednictvím financování EU za použití různých nástrojů;

126.  zdůrazňuje potřebu předvídatelnosti dlouhodobého financování i zavedení předem stanovených částek, které mohou být využity flexibilně; opakuje, že k zajištění flexibility musí existovat možnost převádět prostředky mezi jednotlivými příděly; připomíná, že finanční prostředky určené na cíle vnější činnosti nemohou být přesměrovány ve prospěch jiných cílů, včetně řízení migrace a vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že by měla být zavedena možnost přenést nepřidělené finanční prostředky v rámci celkového rozpočtu nástroje pro vnější činnost na flexibilní nebo naléhavá opatření s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků nástroje a politické cíle nástroje by zůstaly zachovány;

127.  zdůrazňuje, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;

128.  připomíná obtíže, se kterými se v současné době potýkají příjemci, když usilují o zajištění financování v rámci jednotlivých nástrojů; vyzývá ke zjednodušení postupů, snížení administrativní zátěže a pokud možno k přijetí jednotných postupů pro různé útvary Komise a ESVČ zapojené do dané činnosti, ke zřízení jednotného kontaktního místa pro organizace žádající o financování EU a pokud možno k používání digitálních řešení s cílem zeštíhlit a omezit byrokratickou zátěž, avšak nikoli na úkor dohledu nad rozpočtem, sledovatelnosti a kontroly;

129.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny útvary Komise a ESVČ spolupracovaly na tom, aby vnější financování EU vycházelo z politik spíše než z nástrojů s cílem zabránit nesrovnalostem, nekonzistentnosti, zbytečným nákladům, překrývání a plýtvání know-how a dosáhnout záměrů a cílů, které vnější činnost EU sdílí jako celek;

130.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly strategičtější politická vodítka, zastřešující strategie a doprovodné dokumenty, jež by byly společně vypracovány a vzájemně sdíleny všemi příslušnými útvary Komise a ESVČ, které by řídila a sledovala řídící struktura, kterou je nutné ještě vytvořit, a v nichž by byly stanoveny záměry a cíle vnější činnosti EU v nadcházejícím období a způsob, jakým bude tento nástroj využit k jejich dosažení; vyzývá k tomu, aby se při stanovování cílů a záměrů využily interní i externí odborné zkušenosti; doporučuje, aby součástí plánování všech programů bylo provedení analýzy náchylnosti ke vzniku konfliktů, politicko-ekonomické analýzy a posouzení rizik, jakož i opatření na zmírňování rizik, která by bylo možné flexibilně uplatňovat v případech, kdy tato rizika vznikají;

131.  vyzývá k tomu, aby se zkoumalo, jak by bylo možné zvýšit koordinaci a soulad s politikou členských států EU v oblasti financování vnější činnosti, například tím, že by se podpořilo společné plánování programů;

132.  požaduje posílení příležitostí financování nevládních organizací tím, že se ujasní a poskytne více příležitostí k spolufinancování prostřednictvím zajištění víceletých partnerství a udržitelnosti činností;

133.  vyzývá ke zlepšení požadavků na urychlení rozhodovacího procesu s cílem zvýšit schopnost EU reagovat na rychle se měnící události;

134.  poukazuje na význam většího zviditelnění a větší informovanosti o vnější činnosti EU, mj. na základě využití pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a o jejím vlivu ve světě; žádá, aby to bylo považováno za politický cíl; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné v rámci delegací EU zajistit strategickou komunikaci zaměřenou na konkrétní země, příp. regiony a podstatně zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi delegacemi EU a členskými státy;

135.  zdůrazňuje, že delegace EU hrají klíčovou úlohu při sestavování programů na místní úrovni, výsledném vyplácení prostředků a určování příjemců, zejména v případě obránců lidských práv a organizací občanské společnosti aktivních v citlivých oblastech; znovu poukazuje na to, že vzhledem ke své práci a statusu ve třetích zemích nemohou za rozhodování týkající se financování odpovídat pouze delegace EU;

136.  zdůrazňuje, že do plánování nástrojů musí být úzce zapojena občanská společnost příslušných zemí a musí se ve větší míře zakládat na decentralizované spolupráci, pokud jde o jeho koncepci, postupné zavádění a uplatňování, aby bylo možné vytvořit pevná a trvalá partnerství, plnit specifické potřeby obyvatel a přihlédnout k reálnému sociálnímu postavení příslušných osob;

137.  připomíná, že v některých případech je možné politických cílů a záměrů EU, jako jsou lidská práva, právní stát a rozvoj, snáze dosáhnout na základě přidělování menších grantů základním organizacím na místní úrovni, než poskytnutím jednoho velkého přídělu jedinému příjemci;

138.  poukazuje na význam zásady „více za více“ a zásady podmíněnosti; je toho názoru, že by měly být zřízeny pevnější mechanismy podmíněnosti, v jejichž rámci by bylo možné pozastavit přímou rozpočtovou podporu státních orgánů, vládních subjektů či nestátních aktérů nebo ji případně přesměrovat na občanskou společnost v případech, kdy tyto instituce neplní či nedodržují potřebu dosáhnout cílů vyplaceného financování nebo porušují zásady právního státu a lidská práva;

139.  požaduje transparentnost, odpovědnost, kontrolu, doplňkovost v oblasti rozvoje, dodržování zásad účinnosti pomoci a rozvoje a silné záruky v oblasti životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany při využívání rozvojové pomoci na podporu investic soukromého sektoru;

140.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na probíhající přepracování znění nařízení o dvojím užití zvážila možnost vyčlenit finanční prostředky prostřednictvím vnějších finančních nástrojů spolupráce a technické pomoci se třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, s cílem podpořit členství v rámci Wassenaarského ujednání, Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií a Skupiny jaderných dodavatelů, a aby se zabránilo porušování lidských práv;

141.  zdůrazňuje, že jakákoli budoucí struktura vyžaduje řádný systém brzd a protivah, transparentnost, právo na kontrolu uplatňování daných nástrojů, včetně rozsáhlých strategických příspěvků Parlamentu k politice a kontroly jejich uplatňování ze strany Parlamentu, stejně jako využívání aktů v přenesené pravomoci k revizi tematických priorit, pokud se nacházejí v přílohách legislativních aktů, a přijetí podstatných doplňkových prvků, jako jsou strategické a víceleté programové dokumenty;

142.  je přesvědčen, že generace nástrojů pro financování vnější činnosti po roce 2020 musí dodržovat rozpočtové zásady pravdivosti a jednotnosti;

143.  zastává názor, že střednědobé procesy přezkumu a rozpočtové kontroly by měly být dostatečně rigorózní a transparentní, aby byla zajištěna maximální absorpce prostředků a bylo možné provádět vhodné úpravy v zájmu zvýšení absorpční kapacity, bude-li to třeba.

o
o   o

144.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radě.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27.
(2) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11.
(3) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. L 335, 15.12.2017, s. 6.
(5) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 77.
(6) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85.
(7) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44.
(8) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.
(9) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.
(10) Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Viz zpráva A8-0211/2017.
(13) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(14) Úř. věst. C 407, 8.12.2015, s. 8.
(15) Úř. věst. C 60, 16.2.2016, s. 3.
(16) Úř. věst. C 122, 19.4.2017, s. 4.
(17) Zveřejněné na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en
(18) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(19) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.
(20) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.
(21) Úř. věst. C 408, 30.11.2017, s. 21.
(22) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 110.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.
(24) Přijaté texty, P8_TA(2017)0306.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2017)0036.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2017)0037.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2017)0094.
(28) Přijaté texty, P8_TA(2017)0262.
(29) Přijaté texty, P8_TA(2017)0263.
(30) Přijaté texty, P8_TA(2017)0261.
(31) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.
(32) Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.
(33) https://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf


Výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2015 a 2016
PDF 361kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o výročních zprávách za rok 2015 a 2016 o subsidiaritě a proporcionalitě (2017/2010(INI))
P8_TA(2018)0120A8-0141/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na její nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(1),

–  s ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými útvary Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s uplatněním čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v případě dohod dosažených v prvním čtení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě(2) a na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013(3);

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2015 (COM(2016)0469) a na výroční zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2016 (COM(2017)0600),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2015 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (COM(2016)0471) a na výroční zprávu Komise za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty (COM(2017)0601),

–  s ohledem na všechna předchozí sdělení Komise o potřebě zdokonalit tvorbu právních předpisů s cílem dosáhnout lepších výsledků ve prospěch občanů EU,

–  s ohledem na rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 14. listopadu 2017 o zřízení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“ (C(2017)7810),

–  s ohledem na pololetní zprávy Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC) o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dne 19. června 2014, 14. listopadu 2014, 6. května 2015, 4. listopadu 2015, 18. května 2016, 18. října 2016 a 3. května 2017,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci podepsanou dne 5. února 2014 mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů,

–  s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů o subsidiaritě za rok 2015,

–  s ohledem na články 52 a 132 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0141/2018),

A.  vzhledem k tomu, že roky 2015 a 2016 byly první dva roky, které se plně kryly s funkčním obdobím Komise vedené panem Junckerem, která se ujala funkce v listopadu 2014; vzhledem k tomu, že předseda Juncker přislíbil, že se subsidiarita stane ústředním prvkem evropského demokratického procesu a že zajistí plné dodržování zásad subsidiarity a proporcionality v celém legislativním procesu;

B.  vzhledem k tomu, že nová interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů zahrnuje závazek těchto tří orgánů dodržovat a uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 Komise obdržela osm odůvodněných stanovisek ke třem jejím návrhům; vzhledem k tomu, že Komise v uvedený rok celkově obdržela 350 podání;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise obdržela 65 odůvodněných stanovisek vztahujících se k 26 návrhům Komise; vzhledem k tomu, že se jedná o zvýšení o 713 % oproti osmi odůvodněným stanoviskům obdrženým v roce 2015 a o třetí nejvyšší počet, jaký kdy byl v jednom kalendářním roce předložen od zavedení mechanismu kontroly subsidiarity Lisabonskou smlouvou v roce 2009 (v roce 2012 jich bylo předloženo 84 a v roce 2013 70); vzhledem k tomu, že celkový počet podání obdržených Komisí ten rok výrazně vzrostl na celkových 620;

E.  vzhledem k tomu, že dne 19. května 2015 přijala Komise soubor opatření pro zlepšování tvorby právních předpisů s novými příslušnými integrovanými pokyny, včetně aktualizovaných pokynů k posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci posouzení dopadů nových iniciativ;

F.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2015 spustila webové stránky nazvané „Váš názor na snižování administrativní zátěže“(4) a rovněž platformu Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a umožnila tak zúčastněným stranám dodatečnou možnost oznámit Komisi veškeré nedostatky týkající se stávajících regulačních opatření, včetně záležitostí týkajících se subsidiarity a proporcionality;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 vyhotovila výzkumná služba Evropského parlamentu třináct prvotních vyhodnocení, jedno posouzení dopadů věcných pozměňovacích návrhů Parlamentu a šest posouzení dopadů ex post; vzhledem k tomu, že výzkumná služba také vypracovala čtyři zprávy o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu a dvě posouzení evropské přidané hodnoty; vzhledem k tomu, že v roce 2016 vyhotovila výzkumná služba Evropského parlamentu 36 prvotních vyhodnocení, jedno posouzení dopadů věcných pozměňovacích návrhů Parlamentu a čtrnáct posouzení dopadů ex post; vzhledem k tomu, že výzkumná služba také vypracovala sedm zpráv o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu a pět posouzení evropské přidané hodnoty;

H.  vzhledem k tomu, že přenesené pravomoci jsou v právních předpisech Unie svěřovány v případech, kdy je nutná flexibilita a efektivita a kdy je nelze zajistit řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že přijímání pravidel zásadních pro dotčenou oblast je vyhrazeno normotvůrcům;

I.  vzhledem k tomu, že subsidiarita a proporcionalita představují klíčové faktory v rámci posouzení dopadů a zpětných hodnocení, která posuzují, zda jsou opatření na úrovni EU nezbytná, zda jsou jejich cíle účinněji dosažitelné jinými prostředky a zda skutečně přinášejí očekávané výsledky, pokud jde o účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 tři vnitrostátní parlamentní komory (dánský Folketing, nizozemská Tweede Kamer a Sněmovna lordů Spojeného království) předložily zprávy s podrobnými návrhy týkajícími se možností posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu;

1.  připomíná význam výročních zpráv o subsidiaritě a proporcionalitě, jež vypracovává Komise; konstatuje, že výroční zprávy Komise za rok 2015 a 2016 jsou podrobnější a důkladnější než zprávy, které se týkají předchozích let;

2.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská unie jednala pouze v případech, kdy to může být prospěšné s cílem snížit tzv. demokratický deficit;

3.  zdůrazňuje, že subsidiarita a proporcionalita jsou základními zásadami, které by měly orgány EU zohlednit při výkonu pravomocí EU s cílem zajistit, aby unijní opatření měla přidanou hodnotu; připomíná, že tyto zásady jsou zaměřeny na zlepšování fungování Unie zajištěním toho, aby byla opatření na úrovni Unie nezbytná, že cíle těchto opatření nemohou v dostatečné míře splnit jednotlivé členské státy, že jejich povaha a podstata nepřekračují to, co je nezbytné pro plnění cílů Smluv, a že jsou vždy přijímána na nejvhodnějším stupni veřejné správy; upozorňuje na skutečnost, že tyto zásady mohou být zneužity k tomu, aby sloužily cílům namířeným proti EU, a zdůrazňuje, že by orgány EU měly být ostražité a měly by tomuto riziku předcházet a mařit jej;

4.  připomíná, že subsidiarita je kromě neurčitého právního pojetí základní zásadou federací, která by v důsledku měla být interpretována politicky;

5.  je toho mínění, že zásada subsidiarity nemůže být používána k restriktivním interpretacím pravomocí svěřených Unii na základě Smluv;

6.  domnívá se, že veškeré úvahy o subsidiaritě a její kontrole by se měly odehrávat na pozadí stále hlasitějšího volání občanů po tom, aby Unie řešila velké globální výzvy, jako jsou mimo jiné mezikontinentální finanční toky, bezpečnost, migrace a změna klimatu;

7.  vítá skutečnost, že subsidiarita je zmíněna i v Římském prohlášení ze dne 25. března 2017; domnívá se, že subsidiarita by měla zaujímat význačné místo v úvahách o budoucnosti EU;

8.  bere na vědomí iniciativu, kterou oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker během svého projevu o stavu Unie v roce 2017 a která spočívá ve vytvoření pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“, jíž bude předsedat místopředseda Komise Frans Timmermans; připomíná, že Parlament dospěl k závěru, že účast v této pracovní skupině zřízené Komisí by znamenala, že by nebyla zohledněna institucionální úloha a postavení Parlamentu jakožto jediného přímo voleného orgánu Evropské unie, který zastupuje občany na úrovni Unie a vykonává pravomoc politické kontroly nad Komisí, a že se tudíž rozhodl pozvání k účasti v této pracovní skupině nepřijmout;

9.  bere na vědomí metodiku Komise ve výročních zprávách za rok 2015 a 2016, která za pomoci statistik počítá odůvodněná stanoviska předložená vnitrostátními parlamenty k balíčku návrhů jako jediné odůvodněné stanovisko, a nikoli jako odůvodněná stanoviska předložená ke každému návrhu zvlášť;

10.  oceňuje, že počet odůvodněných stanovisek (65), která v roce 2016 předložily vnitrostátní parlamenty, je třetí nejvyšší, jaký kdy byl v jednom kalendářním roce předložen od zavedení mechanismu kontroly subsidiarity Lisabonskou smlouvou; bere na vědomí prudký nárůst (+713 %) oproti roku 2015, kdy bylo předloženo osm odůvodněných stanovisek; dále bere na vědomí výrazný nárůst (z 350 na 620) počtu stanovisek, která Komise obdržela v rámci politického dialogu; zdůrazňuje, že se tyto tendence objevily v kontextu snížení legislativní činnosti, což svědčí také o tom, že účast vnitrostátních parlamentů se v porovnání s předchozími roky změnila; vítá zvláštní zájem vnitrostátních parlamentů o rozhodovací proces EU;

11.  vítá skutečnost, že odůvodněné stanovisko vydalo více vnitrostátních parlamentních komor (26 ze 41 v roce 2016 v porovnání s osmi v roce 2015); bere na vědomí výrazný rozdíl mezi parlamentními komorami aktivními v rámci politického dialogu a odůvodněnými stanovisky; zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty mají i nadále větší zájem ovlivňovat obsah právních předpisů EU než odhalovat případy, kdy by mohla být zpochybněna subsidiarita; konstatuje, že pravomoc vnitrostátních parlamentů sledovat dodržování zásad subsidiarity a proporcionality je rovněž spojena s právem požádat evropského normotvůrce, aby v případě potřeby přijal opatření na evropské úrovni;

12.  vyjadřuje uznání práci, již odvedl Výbor pro posuzování dopadů (výbor IAB) a od července 2015 jeho následník Výbor pro kontrolu regulace (výbor RSB); konstatuje, že výbory IAB a RSB uvedly, že u 23 % posouzení dopadů, která v roce 2015 přezkoumaly, je nutné zlepšení ohledně subsidiarity, proporcionality, nebo obou těchto zásad; konstatuje, že v roce 2016 představoval podíl posouzení dopadů, která výbor RSB shledal neuspokojivými, 15 %; vítá, že se tato míra ve srovnání s předchozími roky snížila; zdůrazňuje, že Komise revidovala všechna dotčená posouzení dopadů a zohlednila přitom analýzy výboru RSB;

13.  bere na vědomí, že provádění programu pro zdokonalení tvorby právních předpisů vedlo k tomu, že Komise vypracovala účinnější vnitřní nástroje a postupy zaměřené na předcházení porušování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že posouzení dopadů jsou klíčovým nástrojem, který zajišťuje dodržování zásad subsidiarity a proporcionality a podporuje odpovědnost; vyzdvihuje zejména úlohu výboru RSB a vítá skutečnost, že subsidiarita a proporcionalita jsou nyní součástí kontroly kvality, kterou tento výbor provádí; zdůrazňuje nicméně, že by se dále mohla zlepšit nezávislost výboru RSB;

14.  vítá skutečnost, že Komise v květnu 2015 přijala nový balíček předpisů pro zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem zajistit, aby právní předpisy EU účinněji sloužily veřejnému zájmu a zaručily komplexnější uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, což následně přispěje k vyšší míře transparentnosti v rozhodování EU; domnívá se, že nový rámec pro zdokonalení tvorby právních předpisů by měl Evropské unii sloužit jako nástroj pro jednání v plném souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; bez ohledu na výše uvedené zdůrazňuje, že zatímco by měl tento rámec stanovit testy posuzující soulad s těmito zásadami, aby Evropská unie jednala pouze tam, kde přidává hodnotu, neměl by být příčinou zbytečných prodlev při přijímání důležitých právních předpisů;

15.  vítá, že Komise dne 24. října 2017 zveřejnila sdělení nazvané „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“, v němž vysvětluje své úsilí o zvýšení transparentnosti, legitimity a odpovědnosti za práci na zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména pokud jde o konzultační proces a možnosti zúčastněných stran vyjádřit jejich názory na návrhy Komise;

16.  vítá, že Komise v roce 2015 zavedla nové mechanismy pro konzultace a zpětnou vazbu k novým politickým iniciativám;

17.  zdůrazňuje, že je důležité dostatečně vysvětlit potřebu legislativních iniciativ a jejich dopad na všechny důležité oblasti (hospodářské, environmentální, sociální) s cílem dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality;

18.  podporuje závazek Komise k provedení hodnocení na prvním místě, než začne zvažovat možné legislativní změny; v této souvislosti se domnívá, že by Evropská unie a orgány členských států měly úzce spolupracovat za účelem účinnějšího monitorování, měření a hodnocení skutečného dopadu právních předpisů EU na občany, hospodářství, sociální strukturu a životní prostředí;

19.  vítá, že Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly v roce 2016 novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že Komise se zavázala k tomu, že ve svých důvodových zprávách objasní odůvodněnost svých návrhů s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality; vítá skutečnost, že v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů se Komise zavázala, že vnitrostátním parlamentům dá k dispozici posouzení dopadů svých legislativních a nelegislativních návrhů; připomíná, že tato dohoda rovněž zdůraznila nutnost větší transparentnosti legislativního postupu a že informace poskytované vnitrostátním parlamentům jim musí umožnit plně uplatňovat pravomoci, které jim přiznávají Smlouvy;

20.  vybízí vnitrostátní parlamenty, aby jasně zpočátku uvedly, že jejich podání je odůvodněným stanoviskem předloženým na základě protokolu č. 2 ke Smlouvám, a dále uvedly legislativní návrh či návrhy, jichž se toto stanovisko týká, jasně vyjádřily důvody, proč se domnívají, že je návrh v rozporu se zásadou subsidiarity, začlenily stručný přehled argumentů a dodržovaly lhůtu v délce osmi týdnů od data předání příslušného návrhu legislativního aktu; konstatuje, že tyto kroky usnadní včasné a odpovídající zpracování odůvodněných stanovisek ze strany všech dotčených orgánů;

21.  je toho názoru, že od přijetí Lisabonské smlouvy se zapojení vnitrostátních parlamentů do legislativních procesů EU výrazně rozvinulo navázáním kontaktů s ostatními vnitrostátními parlamenty; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby nadále udržovaly a ještě více posilovaly meziparlamentní vztahy, a to i na bilaterálním základě, coby prostředek prohlubování spolupráce mezi členskými státy, a aby tak činily s evropskou demokratickou vizí v oblastech, v nichž může Unie vytvářet přidanou hodnotu, a v duchu solidarity, v souladu se zásadami právního státu a základními právy; zdůrazňuje, že tyto kontakty mohou usnadnit výměnu osvědčených postupů, pokud jde o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality;

22.  vítá skutečnost, že Parlament stále častěji a pravidelněji působí jako účastník a prostředník při jednáních vnitrostátních parlamentů týkajících se mechanismů subsidiarity a proporcionality; domnívá se, že posílení dialogu na politické úrovni s vnitrostátními parlamenty by mohlo být prostředkem k racionalizaci kontroly shody se zásadami subsidiarity a proporcionality díky lepšímu posuzování obsahu legislativních návrhů;

23.  upozorňuje na to, že v roce 2016 předložilo 14 komor tvořících součást 11 vnitrostátních parlamentů odůvodněná stanoviska k návrhu směrnice, jíž se mění směrnice 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2016)0128), čímž byl dosažen minimální počet třetiny hlasů požadovaný podle čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 ke Smlouvám k zahájení postupu „žluté karty“; připomíná, že argumenty vznesené vnitrostátními parlamenty byly v Parlamentu předmětem široké diskuse vedené s Komisí; bere na vědomí, že Komise navázala s vnitrostátními parlamenty spolupráci v rámci konference COSAC; bere na vědomí, že Komise vydala sdělení, v němž uvádí řadu důvodů pro zachování návrhu(5); domnívá, že navzdory obavám, které vyjádřily některé vnitrostátní parlamenty, se Komise, s ohledem na argumenty obsažené v uvedeném sdělení, plně vypořádala se svou povinností sdělit důvody pro své rozhodnutí;

24.  konstatuje v souvislosti s výše uvedeným návrhem Komise, že v rámci politického dialogu zaslalo stanoviska sedm vnitrostátních komor, v nichž tento návrh převážně považovaly za slučitelný se zásadou subsidiarity; upozorňuje na to, že expertní skupina Výboru regionů pro subsidiaritu dospěla k názoru, že cíle návrhu by mohlo být lépe dosaženo na úrovni EU;

25.  připomíná, že v minulosti byl dvakrát zahájen postup udělení „žluté karty“ (jednou v roce 2012 a jednou v roce 2013), což spolu s novým postupem pro udělení „žluté karty“ prokazuje, že tento systém funguje a že vnitrostátní parlamenty se mohou snadno a včas zapojit do rozpravy o subsidiaritě, pokud si to přejí; domnívá se, že větší povědomí o úloze vnitrostátních parlamentů a lepší spolupráce mezi nimi by mohla posílit monitorování subsidiarity ex ante;

26.  připomíná, že podle článku 7 protokolu (č. 2) ke Smlouvám by evropské orgány měly náležitě přihlížet k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty nebo komory těchto parlamentů; konstatuje, že některé vnitrostátní parlamenty v minulosti vyjádřily zklamání nad odpověďmi, které Komise poskytla vnitrostátním parlamentům v případech, kdy byla vystavena „žlutá karta“; připomíná však, že Komise zavedla postupy na zajištění toho, aby vnitrostátním parlamentům poskytla včas podstatné a politické odpovědi na jejich obavy; vyzývá Komisi, aby systematicky předávala své odpovědi na odůvodněná stanoviska Evropskému parlamentu;

27.  bere na vědomí změny, které navrhují některé vnitrostátní parlamenty pro mechanismus kontroly subsidiarity; vítá závěry konference COSAC, že žádné zdokonalení mechanismu kontroly subsidiarity by nemělo vést ke změně Smlouvy; konstatuje, že prodloužení osmitýdenní lhůty, v níž by mohly vnitrostátní parlamenty vydat odůvodněné stanovisko, by vyžadovalo změnu Smluv nebo jejich protokolů; připomíná kontext dopisu ze dne 1. prosince 2009 o praktických opatřeních pro uplatňování mechanismu kontroly subsidiarity, který předseda a místopředseda Komise zaslali předsedům vnitrostátních parlamentů a v němž Komise uvedla, že aby bylo možné zohlednit letní přestávku vnitrostátních parlamentů, nebude měsíc srpen brán při stanovování lhůty uvedené v protokolu č. 2 v potaz; připomíná návrh některých vnitrostátních parlamentů, podle něhož by Komise měla rovněž zvážit možnost, aby se při výpočtu osmitýdenní lhůty nebralo v potaz ani prosincové volno vnitrostátních parlamentů;

28.  zdůrazňuje, že k přijetí právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří by měli mít odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům;

29.  konstatuje, že již existuje řada nástrojů, které vnitrostátním parlamentům a občanům umožňují podílet se na každém kroku legislativního postupu a jež zajišťují monitorování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; vybízí proto k tomu, aby se v plné míře využívaly stávající nástroje a aby se přitom pokud možno zabránilo vytváření složitější administrativní struktury a zdlouhavých postupů za situace, kdy EU usiluje o to, aby byla pro své občany srozumitelná, přičemž cílem vždy musí být dodržování a ochrana jejich práv a zájmů; vyzývá členské státy, aby organizovaly informační kampaně a příslušné semináře s cílem přesně informovat občany o možnostech jejich zapojení do každé etapy legislativního procesu;

30.  zdůrazňuje, že právní předpisy by měly být komplexní a jasné, aby umožnily dotčeným stranám pochopit svá práva a povinnosti, včetně požadavků na odpovídající podávání zpráv, monitorování a hodnocení, bránit nepřiměřeným nákladům a být prakticky proveditelné;

31.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat přístup k posouzením dopadů a pracovním plánům, které vypracovává Komise, účastnit se veřejných konzultací nebo konzultací se zúčastněnými stranami pořádaných Komisí nebo Evropským parlamentem a předkládat návrhy prostřednictvím platformy REFIT „Snižme zátěž: návrhy“; v této souvislosti bere na vědomí hladké fungování webových stránek a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), který vstoupil v platnost v roce 2016;

32.  připomíná, že je třeba posílit stávající formy spolupráce a nalézt možnosti ke zlepšení platformy IPEX s cílem zvýšit informovanost vnitrostátních parlamentů o jejich úloze při kontrolách subsidiarity a proporcionality, pomoci jim efektivněji zpracovávat informace, které obdrží v rámci systému včasného varování, a zlepšit jejich spolupráci a koordinaci; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby vydávaly stanoviska k návrhům Komise, z nichž všechny jsou kdykoli dostupné prostřednictvím interní databáze CONNECT; připomíná, že všechny tyto informace jsou dostupné na platformě REGPEX;

33.  vybízí vnitrostátní a regionální parlamenty k tomu, aby dále rozvíjely vztahy s Výborem regionů, jenž má skupinu 12 odborníků, kteří projednávají legislativní návrhy s ohledem na zásadu subsidiarity a proporcionality;

34.  vítá zájem některých vnitrostátních parlamentů hrát pozitivnější a aktivnější úlohu v evropských záležitostech uplatňováním postupu „zelené karty“; připomíná, že vnitrostátní parlamenty mají na způsoby uplatňování tohoto postupu různé názory; domnívá se, že k posílení politického dialogu s vnitrostátními parlamenty může přispět neformální mechanismus založený na meziparlamentní spolupráci;

35.  konstatuje vzhledem k výše uvedenému, že v roce 2015 20 parlamentních komor společně podepsalo nebo podpořilo první iniciativu „zelené karty“ o plýtvání potravinami a že v červenci 2016 devět parlamentních komor společně podepsalo druhou „zelenou kartu“, v níž vyzvalo Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by zavedl zásady sociální odpovědnosti podniků na evropské úrovni; připomíná, že některé z návrhů, které se objevily v souvislosti s první „zelenou kartou“, se následně odrazily v revidovaném balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, který Komise přijala v prosinci 2015; připomíná proto, že vnitrostátní parlamenty hrají v institucionálním rámci konstruktivní úlohu, a že tudíž v tuto chvíli není třeba vytvářet nové institucionální a administrativní struktury, které by mohly celý proces zbytečně komplikovat;

36.  připomíná, že v roce 2016 několik regionálních parlamentů přímo informovalo Komisi o svých stanoviscích k některým jejím návrhům; konstatuje, že Komise tyto názory v případě potřeby zohlednila; připomíná, že podle článku 6 protokolu (č. 2) je věcí vnitrostátního parlamentu nebo komory vnitrostátního parlamentu případně konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc;

37.  bere na vědomí judikaturu Soudního dvora Evropské unie o subsidiaritě a proporcionalitě vydanou v letech 2015 a 2016; zdůrazňuje, že Soudní dvůr stanovil, že to, zda unijní normotvůrce splnil povinnost uvést odůvodnění týkající se subsidiarity, by mělo být posuzováno nejen s ohledem na znění aktu, jenž je předmětem sporu, ale rovněž s ohledem na jeho kontext a na okolnosti daného případu, a že informace poskytované vnitrostátním parlamentům, občanům a soudům by měly být dostatečné a srozumitelné; dále zdůrazňuje, že pokud jde o zásadu proporcionality, Soudní dvůr potvrdil, že unijní normotvůrce musí mít širokou posuzovací pravomoc v oblastech, ve kterých jeho činnost předpokládá volby jak politické, tak ekonomické či sociální povahy a v nichž má provést komplexní posouzení;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0210.
(3) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 33.
(4) http://ec.europa.eu/smart-regulation/refit/simplification/consultation/contributions_cs.htm
(5) Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 o návrhu směrnice, kterou se mění směrnice o vysílání pracovníků, s ohledem na zásadu subsidiarity, v souladu s protokolem č. 2 (COM(2016)0505).


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
PDF 403kWORD 131k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))
P8_TA(2018)0121A8-0137/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(7),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(8),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016(9),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(10),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(12), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013 o zřízení výkonné agentury „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(16);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(17),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(18),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016(19),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(20),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(22), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(26);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(27),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(28),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016(29),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(30),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(32), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(35),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(36),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(37);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(38),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(39),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016(40),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(41),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(43), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/37/ES(46),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(47);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(48),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(49),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016(50),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(53), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/46/ES(56),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(57);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2016 (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(58),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(59),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016(60),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(61),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(63), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro inovace a sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(67);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(68),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(69),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(70) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(71) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(72), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(73), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

1.  schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(74);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výdaje Unie jsou významným nástrojem plnění politických cílů a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

B.  vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament v rámci možností prověřuje, zda prostředky byly vynaloženy správně a zda byly dosaženy politické cíle;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný pro udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

D.  vzhledem k tomu, že při plnění rozpočtu EU musí být dodržovány rozpočtové zásady jednotnosti, přesnosti, zásady ročního rozpočtu, vyrovnanosti, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti;

E.  vzhledem k tomu, že výdaje z rozpočtu Unie mají za cíl zlepšovat životní podmínky a kvalitu života jejích občanů, a musí tedy překlenovat mezery v unijních sociálních politikách;

F.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU musí zohledňovat provádění sociálního pilíře;

G.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je zdrojem veřejných investic, které mají za cíl přinášet jednoznačnou přidanou hodnotu a zlepšovat kvalitu života občanů Unie;

Politické priority

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily cíle politiky a finanční cykly Unie, volební období Parlamentu a mandát Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla hodnocení první poloviny současného finančního období a hodnocení minulých finančních období, s cílem určit, které programy neprokázaly žádnou zřejmou přidanou hodnotu, a následně vypracovat přezkum výdajů;

3.  připomíná, že Komise by měla ve svých návrzích nového víceletého finančního rámce (VFR) vzít v úvahu, že některé oblasti politiky, jako je soudržnost či výzkum, se často neobejdou bez dlouhodobější programové koncepce a že dosažení politických cílů v těchto oblastech vyžaduje více času než v jiných; domnívá se nicméně, že v nouzových situacích by měl být prostor pro přiměřenou flexibilitu;

4.  trvá na tom, že rozpočet Unie by v souladu s iniciativou „rozpočet Unie zaměřený na výsledky“ měl být strukturován podle politických cílů EU v souvislosti s VFR; připomíná, také v souvislosti s VFR po roce 2020, že rozpočet Unie by měl představovat rozpočet se skutečnou evropskou přidanou hodnotou zaměřený na společné cíle Unie podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj celé Unie, kterého jednotlivé členské státy nemohou samy dosáhnout, a nemělo by se na něj tedy pohlížet jako na čistý zůstatek nebo na přínos pro jednotlivé členské státy;

5.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením jejich totožnosti a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;

6.  vyzývá Komisi, aby se zavázala k tomu, že pro příští VFR provede zásadní přezkum programů pro malé zemědělce a ekologizačních režimů, ve kterém zohlední zjištění Účetního dvora;

7.  vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula posouzení kvality použitých údajů a prohlášení o kvalitě údajů o výkonnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Účetnímu dvoru poskytovala vyváženější zprávy, a to tím, že do svých zpráv o výkonnosti zahrne transparentnější informace o výzvách, nástrahách a selháních;

9.  vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci programů politiky soudržnosti a souvisejících plateb s cílem zkrátit dobu jejich provádění nejprve na n+2 roky;

10.  vyzývá Komisi, aby splnila původní cíl výdajů ve výši 20 % na začleňování opatření v oblasti klimatu do různých výdajových programů Unie;

11.  zdůrazňuje, že Komise by měla konečně vydat pokyn, aby všechna její generální ředitelství v rámci svých výročních zpráv o činnosti zveřejnila své návrhy doporučení pro jednotlivé země, jak o to Parlament žádal;

12.  vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora uvedeném v jeho výroční zprávě za rok 2016 zvýšila transparentnost financování migrační politiky a aktivně sledovala postupy zadávání veřejných zakázek uskutečňované v nouzových situacích;

13.  žádá rovněž Komisi, aby zlepšila transparentnost politik v oblasti výzkumu a rozvoje venkova s cílem zjistit a napravit příčiny výrazně vysoké a přetrvávající míry chyb, jak uvádí Účetní dvůr ve svých výročních zprávách;

14.  vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost svěřenských fondů a zpráv o řízení vnější pomoci tím, že bude pravidelně poskytovat veškeré údaje, které má k dispozici;

15.  vyzývá Komisi, aby jednala o snížení poplatků, které si účtuje Evropská investiční banka za vytváření a spravování finančních nástrojů, a předkládala informace o příjemcích a výsledcích dosažených prostřednictvím těchto nástrojů;

16.  vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu unijního účetnictví, aby zajistila, že spolehlivé informace od členských států týkající se výdajů na sdílené řízení budou dodávány s větším předstihem, a aby přehled řízení unijních výdajů předkládala dříve a společně s účetnictvím, aby rozhodnutí o udělení absolutoria bylo možné přijmout již v roce n+1, přičemž musí být zajištěna vysoká kvalita údajů a řádné finanční řízení;

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

17.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2016, tak jako je tomu již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2016 nebyly zatíženy významnou mírou chyb; s uspokojením konstatuje, že vynaložené prostředky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

18.  vítá pozitivní trend, který podle sdělení Účetního dvora vykazuje nejpravděpodobnější míra chyb ve srovnání s předchozími lety, jak je zřejmé z toho, že u plateb v roce 2016 byla nejpravděpodobnější míra chyb 3,1 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb plateb byla v rozpočtovém roce 2015 odhadnuta na 3,8 %, v roce 2014 na 4,4 %, v roce 2013 na 4,7 %, v roce 2012 na 4,8 %, v roce 2011 na 3,9 %, v roce 2010 na 3,7 %, v roce 2009 na 3,3 %, v roce 2008 na 5,2 % a v roce 2007 na 6,9 %; jelikož Účetním dvorem odhadovaná míra chyb není konečná, považuje za důležité, aby při posuzování účelnosti financování Unie byla zohledněna míra zbytkových chyb;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu odlišné metodiky potřebné k jejímu výpočtu odhadovaná míra chyb v oblasti soudržnosti nezahrnuje vyčíslení plateb vyplacených v roce 2016 na finanční nástroje, které dosáhly výše 2,5 miliardy EUR a které podle názoru Účetního dvora nespadají do období způsobilosti vymezeného v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(75); podotýká, že kdyby Účetní dvůr tuto nesrovnalost vyčíslil, byla by odhadovaná míra chyb výrazně vyšší; vyslovuje politování nad jednomyslným rozhodnutím Komise schválit výdaje až do 31. března 2017; poukazuje na to, že Komise již měla připravit nezbytný legislativní návrh, aby tuto nesrovnalost odstranila;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že zvýšené používání finančních nástrojů s cílem snížit objem rozpočtu Unie s sebou nese větší rizika z hlediska zodpovědnosti a koordinace politik a operací Unie;

21.  poukazuje na to, že není k dispozici dostatek informací k řádnému vyhodnocení finančních nástrojů, zejména s ohledem na jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, ale neměly by je nahrazovat;

22.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr poprvé za 23 let vydal kvalifikované (a nikoli záporné) stanovisko k legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, což znamená, že podle názoru Účetního dvora došlo k významnému zlepšení řízení financí Unie a také že se významné chyby objevily hlavně ve výdajích spojených s vyplácením plateb, které představují zhruba polovinu kontrolovaného základního souboru;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že již 23 let jsou platby každý rok zatíženy chybami, čehož příčinou je pouze částečná účinnost řídících a kontrolních systémů, pokud jde o zajištění řádného finančního řízení a včasnosti plateb;

24.  se znepokojením konstatuje, že kdyby členské státy a Komise nepřijaly za účelem opravy plateb kontrolovaných Účetním dvorem příslušná opatření, nedosahovala by celková odhadovaná míra chyb 3,1 %, nýbrž 4,3 % (tzn., že by byla na téže úrovni jako v roce 2015; viz bod bod 1.34 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2016);

25.  konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy jako u všech ostatních druhů operačních výdajů, které přímo řídí Komise, a sice 3,3 %;

26.  poukazuje na to, že nejvyšší odhadovanou míru chyb zjistil Účetní dvůr u výdajů na rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov (4,9 %), na hospodářskou, sociální a územní soudržnost (4,8 %) a na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (4,1 %), zatímco nejnižší míru chyb (0,2 %) vykazovaly správní výdaje;

27.  poznamenává, že podle zjištění Účetního dvora ovlivňuje míru chyb v různých oblastech výdajů hlavně to, jak se riziko projevuje v úhradových a nárokových režimech; tam, kde EU proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě vykazování nákladů ze strany příjemců, dosahuje míra chyb 4,8 % (v roce 2015 to bylo 5,2 %), zatímco tam, kde se platby neprovádějí formou proplácení, výdajů nýbrž po splnění určitých podmínek, je míra chyb 1,3 % (v roce 2015 to bylo 1,9 %);

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti(76): výsledky dosažené při řízení

28.  poukazuje na to, že jakkoli se závěry Komise a Účetního dvora zdají být ve shodě, prohlášení Účetního dvora uvedené v jeho výroční zprávě a analýza předložená Komisí v její výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 se v některých svých částech neshodují;

29.  zejména konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozornila, že se zvýšily výhrady, které vyslovili generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti, a týkají se částek ve výši 35,3 miliardy EUR, což odpovídá 26 % plateb (v roce 2015 se jednalo o 29,8 miliardy EUR, neboli 21 % plateb);

30.  poukazuje na to, že právě tak se podle Komise v roce 2016 zvýšil i skutečný finanční dopad ve smyslu „částky vystavené riziku“ v době vykazování, a to na 1,6 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 1,3 miliardy EUR);

31.  poukazuje na to, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 upozorňuje na zhoršení ukazatelů finančního řízení, které vedlo k výhradám vzneseným v rámci výročních zpráv o činnosti a které vysvětluje obtížemi spojenými se zaváděním nových a náročnějších režimů, zejména v oblasti ekologizace(77), zatímco Účetní dvůr poukazuje na jednoznačné zlepšení v téže oblasti politiky;

32.  upozorňuje především na to, že podle vyjádření Účetního dvora „Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)“, u něhož zjistil míru chyb ve výši 1,7 %, „není ve významném (materiálním) rozsahu zatížen chybami“, což je ve srovnání s rokem 2015, kdy míra chyb dosahovala 2,2 % skutečné zlepšení, a že u výdajů odvozených od nároků je míra chyb podle jeho odhadu 1,3 %, přičemž poznamenává, že do tohoto druhu výdajů spadá největší část prvního pilíře společné zemědělské politiky (SZP);

33.  bere na vědomí tvrzení Účetního dvora, podle něhož chyby ve výdajích „nemají rozsáhlý dopad“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 1.8); vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby před vydáním příští výroční zprávy nebo výroční zprávy o činnosti sladily své metody a používaly mezinárodní účetní standardy;

34.  zdůrazňuje, že Komise dospěla ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 k závěru, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože celkovou průměrnou míru chyb odhaduje na 2,1 % až 2,6 % (v roce 2015 činila 2,3 % až 3,1 %) z celkových relevantních výdajů a související odhadovaná celková výše rizikové částky při platbě činí 2,9 až 3,6 miliardy EUR (v roce 2015 činila 3,3 až 4,5 miliardy EUR);

35.  konstatuje, že podle Komise je tento pokles způsoben zejména nižším inherentním rizikem chybovosti u programů současného víceletého finančního rámce; vzhledem k velmi nízké míře plnění rozpočtu v této oblasti považuje toto vysvětlení za překvapivé; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost ještě blíže vysvětlila;

36.  poukazuje na to, že tuto nízkou míru plnění lze vysvětlit tím, že v oblasti soudržnosti nebyly v roční účetní závěrce předložené Komisi v roce 2016 certifikovány žádné výdaje a ze strany Komise nebyly v návaznosti na její kontrolní činnost uloženy žádné finanční opravy(78);

37.  bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,0–2,7 miliardy EUR, což představuje 1,5 % – 1,6 %;

38.  sdílí názor Účetního dvora, že metodika, kterou Komise používá pro odhad ohrožené částky, se během let sice zlepšila, ale že „odhady jednotlivých generálních ředitelství týkající se míry nesprávných výdajů nejsou založeny na konzistentní metodice“; vyzývá Komisi, aby pro odhad ohrožené částky používala stejnou metodiku pro všechna GŘ a informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o pokroku;

39.  upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

40.  poukazuje na to, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2016 vycházejí generální ředitelství Komise ve svých odhadech výše ohrožené částky z údajů, které jim poskytují vnitrostátní orgány, z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (zejména GŘ AGRI a GŘ REGIO) je bohužel zřejmé, že zatímco kontrolní zprávy členských států odrážejí chyby zjištěné členským státem, spolehlivost některých systémů řízení a kontroly je i nadále problematická; zdůrazňuje důležitost spolehlivosti údajů členských států;

41.  poukazuje na to, že vzhledem ke specifičnosti víceletého programování a k tomu, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo, je neúplné a věcně neopodstatněné vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let;

42.  poukazuje na to, že v diskusi o finančních výkazech a jejich analýze (FSDA) Komise uvádí, že celkové provedené finanční opravy a zpětně získané prostředky dosáhly výše 3,4 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 3,9 miliardy EUR), že z oprav a zpětně získaných prostředků vykázaných Komisí bylo asi 0,6 miliardy EUR (v roce 2015 1,2 miliardy EUR) provedeno „u zdroje“ (předtím, než Komise výdaje schválila) a že ze zbývajících zhruba 2,8 miliardy EUR připadá asi 0,6 miliardy EUR na částky, které členské státy stáhly po schválení výdajů s tím, že nezpůsobilé částky nahradily novými projekty v oblasti soudržnosti;

43.  důrazně opakuje svůj požadavek, aby Komise a členské státy zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

Nástroje Komise pro vnitřní řízení

44.  připomíná názor, který vyjádřil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 27/2016, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů zavedené reformou Kinnocka a Prodiho není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje přijetí odpovědnosti za plnění rozpočtu generálních ředitelství, nebo zda je od ní oddělena;

45.  poukazuje na to, že sbor komisařů nesestavuje roční prohlášení o správě a řízení nebo vnitřní kontrole podle osvědčené a běžné praxe v členských státech; žádá Komisi, aby vypracovala roční prohlášení o správě a řízení v zájmu zajištění větší transparentnosti a zodpovědnosti sboru komisařů;

46.  žádá Komisi, aby provedla doporučení č. 2 uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 27/2016 a aby součástí svých finančních výkazů učinila také roční prohlášení o správě a řízení a vnitřní kontrole, které bude zahrnovat zejména:

   a) popis nástrojů Komise pro vnitřní řízení;
   b) posouzení činností spojených s provozními a strategickými riziky za daný rok a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti;

Politické výhrady

47.  schvaluje výhrady, které ve svých výročních zprávách o činnosti vydali generální ředitelé GŘ REGIO, GŘ EMPL, GŘ MARE, GŘ HOME, GŘ DEVCO a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že Komisí a členskými státy zavedené kontrolní postupy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky, pokud budou úspěšně provedeny potřebné postupy oprav;

Rozpočtové a finanční řízení

48.  poukazuje na to, že programy byly v prvních třech letech současného VFR prováděny se zpožděním kvůli pozdnímu přijetí VFR na období 2014–2020 a zavedení výrazných novinek pro období 2014–2020, což způsobilo administrativní potíže navzdory snahám o zjednodušení a vedlo to k tomu, že byly prostředky na závazky z roku 2014 převedeny, hlavně do let 2015 a 2016, a platby v roce 2016 byly nízké (a plnění rozpočtu Unie bylo v rámci současného VFR v letech 2014–2016 na úrovni 7 %); poukazuje však na to, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se provádění programů Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) zrychlilo; očekává, že tento trend bude v letech 2018 a 2019 pokračovat; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby a na závazky v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;

49.  se znepokojením poukazuje na spletitý propletenec opatření uvnitř a vně rozpočtu Unie, neboť to poškozuje zodpovědnost, transparentnost, veřejnou kontrolu a demokratický dohled nad rozpočtem Unie a finančními opatřeními s ním souvisejícími; vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatečnou jednotností rozpočtu Unie a plně sdílí obavu Účetního dvora v souvislosti se složitostí rozpočtu Unie;

50.  obává se, že i přes rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a nástroj pružnosti) a rozpětí je možné, že zbývající částka neponechává dostatečnou flexibilitu pro reakce na nepředvídané události, které mohou do roku 2020 nastat;

51.  se znepokojením konstatuje, že se vytvořil rekordní objem nevypořádaných závazků, které na konci roku 2016 dosahovaly historicky nejvyšší hodnoty 238 miliard EUR, tj. o 72 % více než v roce 2007, což odpovídá platbám za 2,9 roku oproti 2,2 roku v roce 2007; domnívá se, že se tak zvýšily částky, které Unie dluží, a že v důsledku toho se zvýšila i finanční expozice rozpočtu Unie;

52.  vyjadřuje politování nad tím, že celková finanční expozice rozpočtu Unie s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky vzrostla, což znamená, že řízení v budoucnosti musí být obezřetné;

53.  připomíná, že Unie v rostoucí míře využívá finančních nástrojů, a lituje toho, že zřízení EFSI vytváří nové mechanismy řízení s takovou měrou veřejné kontroly, která je i nadále neuspokojivá, což vyžaduje mnohem bedlivější dohled Parlamentu; zdůrazňuje, že jakýkoliv legislativní návrh by měl významně zlepšovat zeměpisné pokrytí fondu EFSI; připomíná, že fond EFSI by měl zůstat dodatečným nástrojem pro posílení investic, protože investiční politikou EU by měla zůstat politika soudržnosti; poukazuje však na úspěšné provádění a vysokou míru soukromého kapitálu posíleného fondem a uznává další zlepšení jeho transparentnosti dohodnutá při jednání o prodloužení trvání fondu EFSI označovaném jako EFSI 2.0; vyzývá Účetní dvůr, aby zlepšil svůj přehled o fázi plánování a výdajů fondů ESI;

54.  připomíná, že přezkum finančního nařízení je v tomto smyslu velkým pokrokem, neboť díky námětům od Parlamentu navrhuje účinnější vykazování finančních nástrojů a poprvé přináší rozpočtové záruky a finanční pomoc ve svém rámci;

55.  poukazuje na to, že v souladu se zásadami politiky soudržnosti představují fondy EU v některých členských státech významnou část ročních výdajů a že zejména v devíti členských státech (Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko, Slovensko) připadá na zbývající závazky ESI fondů podpora ve výši více než 15 % výdajů vládních institucí; vyzývá Komisi, aby rovněž připravila pozitivní reklamní kampaň s cílem podrobněji informovat občany těchto zemí o přímých přínosech jejich členství;

56.  obává se, že pro členské státy, v nichž ESI fondy představují značné procento výdajů vládních institucí, může být náročné najít dostatek kvalitních projektů, na něž by mohly dostupné prostředky Unie vydat nebo poskytnout spolufinancování; vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly větší pozornost aspektu udržitelnosti navrhovaných investičních projektů a kriticky hodnotily jejich přiměřenost;

57.  je znepokojen důvody toho, že tři roky po začátku období 2014–2020 jmenovaly členské státy jen 77 % programových orgánů odpovědných za provádění ESI fondů; je však spokojen s tím, že v současnosti se dosáhlo 99 %; zpochybňuje nutnost měnit postupy na začátku každého programového období; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala otázku, proč některé regiony stále vykazují nízkou míru čerpání finančních prostředků, a učinila konkrétní opatření zaměřená na řešení strukturálních problémů;

58.  zdůrazňuje, že objem prostředků Unie a jejich načasování může mít výrazné makroekonomické dopady, například na investice, růst a pracovní místa;

59.  zdůrazňuje, že veřejné investice jsou zapotřebí v zájmu zacelení investiční mezery a posílení zaměstnanosti a růstu a zajištění sociálních standardů v Unii;

60.  konstatuje, že Komise zmobilizovala různé zdroje na řešení uprchlické a migrační krize, ale vyjadřuje politování nad tím, že nevytvořila strukturu, která by jí umožnila o čerpání těchto prostředků v plném rozsahu podávat zprávy; vyjadřuje politování nad skutečností, že je v současné době nemožné zjistit, kolik prostředků je vynakládáno na jednotlivé migranty nebo uprchlíky;

61.  konstatuje, že – pokud jde o finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti – dosahovala výše vykázaných plateb vyplacených příjemcům v době uzávěrky (ke dni 31. března 2017) 15 192,18 milionu EUR, z čehož 10 124,68 EUR tvořily prostředky strukturálních fondů, tzn., že míra vyplácení plateb konečným příjemců činila téměř 93 % prostředků operačních programů vyplacených prostřednictvím finančních nástrojů, což představuje 20% zvýšení ve srovnání s částkou na konci roku 2015;

62.  konstatuje, že míra vyplácení prostředků konečným příjemcům byla u různých nástrojů finančního inženýrství velmi různá, přičemž tyto rozdíly, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi různými oblastmi intervence, byly v rozmezí od 60 % do 99 %;

63.  obává se, že ke konci současného VFR a v prvních několika letech příštího VFR by se mohly nahromadit platby; domnívá se, že financování nového VFR bude vyžadovat realistické rozpočtové prostředky na pokrytí předpokládaných nevypořádaných závazků;

Potřebná opatření

64.  vyzývá Komisi, aby:

   a) ve své prognóze prostředků na platby v následujícím VFR zohlednila nárůst nevypořádaných závazků, a pomohla tak zajistit řádný poměr mezi prostředky na závazky a na platby;
   b) předložila Parlamentu a Radě návrhy, které zajistí jednotný přístup k otázce, zda se zvláštní nástroje započítávají do stropů pro prostředky na platby ve VFR, či nikoli;
   c) pro účely řízení a vykazování vytvořila způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí;
   d) předložila Parlamentu v souvislosti s udělením absolutoria komplexní zprávu o nepřímo řízených a prováděných rozpočtových zdrojích Unie skupinou EIB (Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF)) kromě jejího vnějšího mandátu, a to počínaje rozpočtovým rokem 2017;
   e) v souvislosti s debatou o budoucnosti Evropy zvážila, jak by bylo možno reformovat rozpočtový systém Unie, aby zajišťoval dostatečný rozpočet pro zaručení financování plánovaných politik a větší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reagovat, a jak nejlépe dosáhnout toho, aby mechanismy financování nebyly složitější, než je nutné na to, aby byly splněny cíle politik Unie a aby bylo zaručeno vyvozování odpovědnosti;
   f) rovněž zvážila možnost, že by orgány určené nebo akreditované pro plnění funkcí řízení, certifikace a auditu v období 2014–2020, které prokázaly své schopnosti, pokračovaly v těchto funkcích i v příštím programovém období bez přerušení či zpoždění;
   g) opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případné rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;
   h) proaktivně pomáhala členským státům, které čelí obtížím, s včasným a bezproblémovým čerpáním dostupných finančních prostředků Unie s využitím dostupných zdrojů pro technickou pomoc z iniciativy Komise;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

65.  se znepokojením konstatuje, že Komise používá k měření výkonnosti dva soubory cílů a ukazatelů: jeden pro služby a jeden pro výdajové programy téměř bez křížových odkazů, což brání srovnatelnosti mezi různými druhy dokumentace o výkonnosti; vyjadřuje politování nad tím, že téměř neexistují použitelné a účinné ukazatele dopadu a výstupu, kterými by bylo možné měřit výkonnost výdajů EU a šířit o nich informace;

66.  poukazuje na to, že ve výročních zprávách generálních ředitelů o činnosti jsou roční platby generálních ředitelství vykázány podle typu činnosti nebo výdajového programu, ale výkonnost podle dosažení obecných a specifických cílů bez uvedení příslušných výdajů; nesouhlasí s vysvětlením Komise, že pak není možné posoudit, jaké částky byly na dosažení stanovených cílů vynaloženy; vyzývá Komisi, aby plně prováděla zásadu sestavování rozpočtů podle plánovaných výsledků ve fázi plánování, provádění a podávání zpráv, což umožní následné podávání zpráv o prostředcích vynaložených na plnění stanovených cílů; 

67.  připomíná, že v roce 2016 provedla OECD průzkum rozpočtování výkonnosti v zemích OECD a v Komisi; vítá v tomto ohledu skutečnost, že OECD uznala kvalitu údajů a plnění rozpočtu Unie; dále připomíná, že OECD vyhodnotila výkonnostní rámec Komise jako nejrozsáhlejší, což lze částečně vysvětlit objemem požadavků daných právními předpisy v Unii;

68.  upozorňuje však, že z tabulky OECD vyplývá, že využití a důsledky rámce pro rozhodování tuto vyšší míru specifikace neodrážejí (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.21);

69.  poznamenává, že programové výkazy pro návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2017 obsahují 294 cílů a 709 ukazatelů, které jsou soustředěny zejména v rámci okruhů 1a, 3 a 4 víceletého finančního rámce, a že Komise v současné době provádí prostřednictvím iniciativy „rozpočet zaměřený na výsledky“ přezkum svých ukazatelů, aby mohla poskytovat vstupy pro příští generaci výdajových programů; zdůrazňuje, že Komise by měla používat zejména ukazatele výsledků, které mají význam pro výkonnost;

70.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byl postup stanovování ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický a aby zahrnoval všechny dotčené instituce, partnery a zúčastněné strany Unie s cílem zajistit, aby tyto ukazatele byly vhodné pro hodnocení plnění rozpočtu Unie a jako reakce na očekávání občanů Unie;

71.  žádá Komisi, aby provedla konzultace s odborníky z akademické obce s cílem definovat řádné ukazatele výkonnosti potřebné pro měření rozpočtu zaměřeného na výsledky a umožnit upřednostnění investic do veřejných statků, a reagovat tak na obavy občanů;

72.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy generálních ředitelů o činnosti přezkoumané Účetním dvorem obsahují jen omezené množství informací o výkonnostních nedostatcích a problémech spojených s plněním cílů generálních ředitelství (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.26);

73.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2015 a 2016 se uceleně nezabývají otázkou výkonnosti, přičemž jejich celkové vyznění je kladné a jediné nedostatky, na něž poukazují, jsou zpoždění při provádění; vyjadřuje politování rovněž na tím, že zprávy:

   a) poskytly jen omezený přehled o výsledcích strategie Evropa 2020, přestože Parlament si ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2014 takový přehled vyžádal;
   b) ne vždy jasně vysvětlovaly vliv vnějších faktorů na výsledky;
   c) byly zveřejněny příliš pozdě na to, aby je mohl Účetní dvůr ve své výroční zprávě přezkoumat;

74.  podporuje názor vyslovený Účetním dvorem (ve výroční zprávě za rok 2016, bod 3.38), že by hodnotitelé měli vydat doporučení, která by měla vzít Komise v úvahu a která by měla zahrnovat akční plány pro řešení nedostatků;

75.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise od roku 2005 nevypracovala ani nezadala žádnou studii o tom, jak využívá výsledků hodnocení;

76.  poukazuje na to, že Komise nemá žádný zdokumentovaný institucionální systém pro pravidelná následná opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

77.  poukazuje zejména na to, že plány řízení na rok 2016, které mají vypracovány jednotlivá generální ředitelství, v praxi nevytvořily žádný základ pro monitorování následných opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

78.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že Komise nemá přehled závěrů, doporučení nebo akčních plánů vzešlých z jejích hodnocení ani nesleduje jejich provádění na úrovni orgánů či generálních ředitelství, a nemůže proto zainteresované strany informovat o pozitivním dopadu hodnocení;

79.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti neobsahují prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti, a že schválením výroční zprávy o řízení a výkonnosti proto sbor komisařů přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu Unie, ale nikoliv za informace o výkonnosti a výsledcích;

80.  vítá připomínky Účetního dvora k rámcům výkonnosti a podávání zpráv subjekty uvnitř Unie i mimo ni především v souvislosti s kvalitou údajů o výkonnosti a prohlášením o kvalitě údajů o výkonnosti a věnuje jim zvláštní pozornost;

81.  konstatuje, že neexistuje žádná ústřední internetová stránka o výkonnosti s informacemi o všech útvarech Komise a o všech oblastech rozpočtu Unie;

82.  sdílí názor Účetního dvora, že rámci podávání zpráv o výkonnosti uplatňovanému Komisí by mohlo prospět přijetí mezinárodních osvědčených postupů;

Potřebná opatření

83.  žádá Komisi, aby:

   a) zefektivnila vykazování výkonnosti:
   dalším snížením počtu cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředila se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe; při přípravě příštího víceletého finančního rámce by Komise měla pro právní rámec příští generace programů navrhnout méně vhodnějších ukazatelů výsledků a dopadu; v tomto kontextu by rovněž měla zvážit relevantnost ukazatelů, k nimž lze získat informace až po uplynutí několika let;
   prezentací finančních informací způsobem, který umožní jejich srovnání s informacemi o výkonnosti, aby vazba mezi výdaji a výkonností byla zřejmá;
   vysvětlením a zlepšením celkové provázanosti svých dvou souborů cílů a ukazatelů pro programy na straně jedné a generální ředitelství na straně druhé;
   b) vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků;
   c) lépe prokazovala, že se výsledky hodnocení používají, a to zejména tak, že bude vyžadovat, aby hodnocení vždy uváděla závěry nebo doporučení, na jejichž základě by měla být následně Komisí přijata opatření;
   d) ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti převzala celkovou politickou odpovědnost za informace o výkonnosti a výsledky a uvedla, zda podle svých nejlepších znalostí mají poskytované informace o výkonnosti dostatečnou kvalitu;
   e) usnadnila přístup k informacím o výkonnosti vytvořením specializovaného internetového portálu s vyhledávačem;

Formální úprava rozpočtu Unie

84.  poukazuje na to, že rozpočet Unie je členěn na oddíly, které odpovídají činnostem řízených jednotlivými institucemi (sestavování rozpočtu podle činností); má za to, že tato formální úprava nezajišťuje jasné a snadné porozumění sledovaným cílům; poznamenává, že naopak VFR je rozdělen na okruhy odpovídající jednotlivým oblastem politiky;

85.  konstatuje, že operační programy spojené s návrhem rozpočtu spojují jednotlivé rozpočtové položky se sledovanými politickými cíli;

86.  žádá Komisi, aby měl rozpočet Unie formální strukturu podle politických cílů VFR;

Příjmy

87.  vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že míra chyb v příjmech nebyla významná (materiální) a že systémy související s příjmy, které Účetní dvůr prověřoval, byly celkově účinné; konstatuje však, že co se týče tradičních vlastních zdrojů, klíčové vnitřní kontroly v některých členských státech, které Účetní dvůr navštívil, byly účinné pouze částečně;

88.  se znepokojením poukazuje na to, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel začátkem roku 2017 vyšetřování případu podvodu, k němuž došlo ve Spojeném království a který mohl způsobit rozpočtu Unie ztrátu 1,987 miliardy EUR na clech z textilních výrobků a obuvi dovážených v letech 2013–2016 přes Spojené království z Číny; poukazuje rovněž na to, že vyšetřování odhalilo, že v souvislosti s dovážením tohoto zboží přes Spojené království došlo na základě zneužívání možnosti pozastavení plateb DPH (v celním režimu 42) k rozsáhlým daňovým únikům na DPH;

89.  se znepokojením konstatuje, že ohledně příjmů za rok 2016 vydal generální ředitel GŘ pro rozpočet na základě případu celního podvodu ve Spojeném království, kterým se zabýval Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), výhradu týkající se tradičních vlastních zdrojů;

90.  poukazuje na to, že v roce 2016 činily příjmy, na něž se vztahuje kvantifikovaná výhrada, přibližně 517 milionů EUR oproti celkovému objemu tradičních vlastních zdrojů ve výši 20,1 miliardy EUR: 2,5 % tradičních vlastních zdrojů nebo 0,38 % všech zdrojů; vyzývá Komisi, aby poskytla přesné informace k tomuto případu podvodu, který v některých členských státech nepřímo zasahuje do základu daně z přidané hodnoty, a tedy i do zdrojů odvozených z daně z přidané hodnoty a do vyrovnávacího příspěvku Komise, který je odvozen z hrubého národního důchodu(79);

91.  vyjadřuje politování nad zjištěními Komise, že orgány Spojeného království do října 2017 nepřijaly nápravná opatření, která by zabránila dalším ztrátám tradičních vlastních zdrojů; konstatuje, že od 12. října 2017 začaly orgány Spojeného království dočasně uplatňovat zúčtovací práva pro určité obchodníky (tzv. Customs Operation Swift Arrow) s okamžitými výsledky, kdy se ztráty tradičních vlastních zdrojů vzniklých ve Spojeném království dramaticky snížily;

92.  vyjadřuje politování nad nesouladem celních kontrol jednotlivých členských států; podtrhuje význam harmonizace kontrol na všech místech vstupu do celní unie a vyzývá členské státy, aby zajistily koordinované, jednotné a účinné provádění systému hranic, který odrazuje od rozdílných postupů jednotlivých členských států ve snaze překlenout stávající mezery v systémech celních kontrol; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol vUnii a jejich dopad na odklon obchodu a zaměřila se při tom zejména na celní postupy na vnějších hranicích a aby vypracovala referenční analýzy a informace o celních operacích a postupech používaných v členských státech;

93.  vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán s cílem zajistit úplné a včasné provádění nařízení o DPH ve všech členských státech s cílem zajistit tento zdroj vlastních příjmů EU;

94.  připomíná, že nové rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie(80), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 se zpětnou účinností od 1. ledna 2014, stanoví, že při zohledňování HND pro účely vlastních zdrojů by se měl jako účetní rámec používat Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a v rámci tohoto systému mají být výdaje na výzkum a vývoj (VaV) považovány za investici (a nikoli za běžné výdaje, jak je to v předchozím režimu ESA 95); konstatuje, že v případě ostatních programů s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, jako je Nástroj pro propojení Evropy, by se mělo uvažovat stejně;

95.  konstatuje, že HND, který vykázalo Irsko, se v roce 2015 výrazně zvýšil, protože nadnárodní společnosti přemístily do země aktiva VaV;

96.  poukazuje na to, že Komise musí ještě vykonat určitou práci, aby zjistila, jaký dopad by nadnárodní činnosti mohly mít na národní účty, pokud jde o metodiku i proces ověřování, a že by na základě toho mohlo dojít k úpravě příspěvků členských států založených na HND;

97.  poukazuje na to, že co se týče řízení tradičních vlastních zdrojů, Účetní dvůr a Komise zjistily neefektivní postupy při správě pohledávek (známých jako účty B) v některých členských státech;

98.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že v Belgii byly kontroly po propuštění zboží vybírány podle charakteristik jednotlivých operací, nikoli podle rizikových profilů společností, a dále jsme zjistili, že audity po propuštění zboží se obecně neprováděly (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 4.18);

99.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvedla, že šest členských států – Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko – audity po propuštění zboží buď neprovádí, nebo o těchto auditech neposkytuje žádné informace;

Potřebná opatření

100.  žádá Komisi, aby:

   a) přijala veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění zpětného získání vlastních prostředků EU, které orgány Spojeného království v souvislosti s dovozem textilních výrobků a obuvi z Číny nebyly dosud schopny vybrat, a aby zamezila dalším únikům na DPH;
   b) v souvislosti s daňovými podvody spojenými s výběrem cel ve Spojeném království zvážila rychlé zahájení řízení o nesplnění povinnosti;
   c) ve spolupráci s členskými státy analyzovala všechny možné dopady nadnárodních činností na odhad HND a poskytla jim pokyny, jak tyto činnosti zohledňovat při sestavování národních účtů;
   d) během cyklu ověřování HND potvrdila, že členské státy aktiva VaV správně zanesly do svých národních účtů, a zvláštní pozornost věnovala oceňování aktiv VaV a kritériím rezidenství v případech, kdy byly nadnárodní činnosti přemístěny;
   e) předložila návrhy na nové vlastní zdroje s cílem zajistit stabilitu rozpočtu Unie;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Zjištění Účetního dvora

101.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

102.  připomíná, že na výzkum a inovace připadá 59 % výdajů, které se vynakládají prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj 2007–2013 („sedmý rámcový program pro výzkum“) a programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 („Horizont 2020“);

103.  konstatuje, že odhadovaná míra chyb je podle Účetního dvora 4,1 %; že nezpůsobilé přímé osobní náklady činily 44 %, jiné nezpůsobilé přímé náklady 12 %, nepřímé náklady 16 % a nezpůsobilé projekty nebo příjemci tvořili 16 %; konstatuje nicméně, že v 19 případech, kdy se příjemci dopustili vyčíslitelných chyb, měla Komise nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů;

104.  konstatuje, že pokud by Komise nebo nezávislí auditoři řádně využili všechny informace, které měli k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,2 % nižší;

105.  oceňuje, že Komise vyvinula značné úsilí, aby zavedením nové definice dodatečné odměny pro výzkumné pracovníky, zjednodušením pracovního plánu programu Horizont 2020 na období 2018–2020, cílenou podporou pro začínající podniky a inovátory a širším využitím možností zjednodušeného vykazování nákladů a provedla zjednodušení, čímž snížila administrativu; konstatuje nicméně, že Účetní dvůr se domnívá, že další zjednodušování právního rámce přináší příležitosti, ale také s sebou nese rizika;

106.  oceňuje skutečnost, že se Účetní dvůr zabýval otázkami výkonnosti v projektech výzkumu a vývoje; je nicméně toho názoru, že tyto výsledky by, pokud jde o výstupy, náklady a šíření, měly být považovány za předběžné;

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace

107.  konstatuje, že ve shodě se strategií EU 2020 sledovalo GŘ pro výzkum a inovace čtyři cíle, odpovídající jeho strategickému plánu pro období 2016–2020:

   a) nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice;
   b) propojený jednotný digitální trh;
   c) odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu; a
   d) silnější postavení v globálním měřítku;

108.  vítá skutečnost, že v rámci sledování těchto cílů komisař Moedas stanovil tři priority, jmenovitě „otevřené inovace“, „otevřená věda“ a „otevřenost světu“;

109.  poukazuje na to, že GŘ pro výzkum a inovace za účelem měření pokroku dosaženého při plnění stanovených cílů použilo pět klíčových ukazatelů výkonnosti:

   a) podíl prostředků přidělený malým a středním podnikům v rámci programu Horizont 2020 s cílem řešit společenské výzvy a podporovat základní a průmyslové technologie a podíl finančního příspěvku Unie, který je přidělován prostřednictvím nástroje pro malé a střední podniky (SME instrument);
   b) podíl nových subjektů mezi úspěšnými žadateli v programu Horizont 2020;
   c) výdaje z programu Horizont 2020 související s klimatem a udržitelností;
   d) podíl účastníků z třetích zemí v programu Horizont 2020;
   e) podíl podepsaných grantů s dobou do udělení grantu do 245 dní;

110.  bere na vědomí, že GŘ pro výzkum a inovace ve svých odpovědích na písemné otázky uveřejnilo seznam zemí, kterých se týkají jeho doporučení pro jednotlivé země; naléhavě vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby své návrhy na doporučení pro jednotlivé země zveřejňovalo přímo ve své výroční zprávě o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

111.  připomíná, že hodnocení sedmého rámcového programu bylo předmětem předchozího rozhodnutí o udělení absolutoria(81);

112.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění generálním ředitelstvím stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020;

   a) 23,9 % finančních příspěvků Unie bylo poskytnuto malým a středním podnikům (cílem stanoveným k roku 2020 je 20 %);
   b) 55 % úspěšných žadatelů byly nové subjekty (cílem stanoveným k roku 2020 je 70 %);
   c) 26 % finančních příspěvků Unie se týkalo klimatu (cílem stanoveným k roku 2020 je 25 %);
   d) 54,9 % finančních příspěvků Unie se týkalo udržitelnosti (cílem stanoveným k roku 2020 je 60 %);
   e) účast třetích zemí na projektech programu Horizont 2020 byla 3,6 % (cílem stanoveným k roku 2020 je 4,73 %);
   f) v 91 % případů GŘ pro výzkum a inovace dodrželo požadavek, aby doba do udělení grantu byla nejvýše 245 dní (cílem stanoveným k roku 2020 je 100 %);

113.  zjišťuje, že územní rozdělení programu Horizont 2020 je nápadně omezeno, neboť 72,5 % (12 121 milionu EUR) financování v rámci programu Horizont 2020 směřuje do Německa (3 464 miliony EUR), Spojeného království (3 083 miliony EUR), Francie (2 097 miliony EUR), Španělska (1 813 miliony EUR) a Itálie (1 664 miliony EUR);

114.  konstatuje, že v roce 2016 bylo uzavřeno 183 grantových dohod pro program Horizont 2020 s účastníky ze třetích zemí; poukazuje na to, že v grantových dohodách podepsaných v roce 2016 bylo 299,5 milionu EUR vyčleněno pro účastníky ze Švýcarska, zatímco příspěvek Švýcarska do programu Horizont 2020 dosáhl 180,9 milionu EUR; odmítá udělit status „čistého příjemce“ jedné z nejbohatších zemí svět; žádá Komisi, aby předložila nařízení, které by tuto nevyváženost kompenzovalo;

115.  oceňuje úspěch společného centra podpory a jeho přínos ke zjednodušování postupů a k poskytování právního a technického poradenství; žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby sdělilo, jaká zjednodušujících opatření má v úmyslu navrhnout pro období po roce 2020;

116.  bere na vědomí prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj v roce 2016:

Prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj včetně příspěvku ESVO

Způsoby řízení

Plnění

v milionech EUR

procentních bodů

Sdílené nebo dále svěřené jiným GŘ

161,20

5,34

GŘ pro výzkum a inovace přímo

1 878,28

62,17

GŘ pro výzkum a inovace subjektům podle článku 185

86,40

2,86

GŘ pro výzkum a inovace EIB

312,72

10,35

GŘ pro výzkum a inovace společným podnikům

582,37

19,28

Celkem

3 020,97

100%

117.  zdůrazňuje, že 14,39 % rozpočtových prostředků, představujících téměř 444 miliony EUR, bylo poskytnuto prostřednictvím finančních nástrojů;

118.  zdůrazňuje, že 39,36 % (oproti 28,14 % v roce 2015) rozpočtových prostředků GŘ pro výzkum a inovace bylo svěřeno jiným subjektům, které nejsou součástí Komise a které mají většinou provádět jednotlivé části rámcových programů v rámci (nepřímého) řízení grantů a za využití systémů kontroly finančních nástrojů;

119.  zaujala ho zpráva, že GŘ pro výzkum a inovace vypracovalo strategii dohledu nad finančními nástroji, a rád by proto věděl, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

120.  konstatuje, že podle odhadu GŘ pro výzkum a inovace činila celková zjištěná míra chyb 4,42 % a míra zbytkových chyb 3,03 %;

121.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková výše rizikové částky při uzavření pohybovala mezi 73,5 milionu EUR a 104 miliony EUR;

122.  vítá skutečnost, že GŘ pro výzkum a inovace prošetřuje nákladovou efektivnost přímého a nepřímého řízení grantů;

123.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ pro výzkum a inovace vydalo opět jen horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu, jejichž plnění provádí přímo;

124.  připomíná své stanovisko, které vyjádřil v bodě 76 svého usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2015 a podle kterého by Komise měla „vypracovat vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a v případě potřeby vznášet konkrétní výhrady“;

Potřebná opatření

125.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země uveřejňovalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti;

126.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby na základě doporučení Útvaru interního auditu, který zjistil nedostatky týkající se důslednosti sledování projektů ze strany prováděcích subjektů programu Horizont 2020, přijalo následná opatření;

127.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby podalo zprávu o tom, jakého pokroku dosáhl společný auditní útvar při zdokonalování svých vnitřních procesů;

128.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu podalo zprávu o své strategii dohledu nad finančními nástroji a o tom, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

129.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu vysvětlilo, jaká přijalo opatření, aby již nevznášelo pouze horizontální výhrady týkající se míry zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů;

130.  má za to, že u projektů výzkumu a inovací a také u koordinačních a podpůrných akcí normy a normalizace podporují dopad výsledků výzkumu na různých úrovních technologické připravenosti, jelikož zlepšují obchodovatelnost a přenositelnost inovativních produktů a řešení; dále konstatuje, že normy a související činnosti podporují šíření výsledků projektů v rámci programu Horizont 2020 tím, že šíří znalosti i po dokončení projektů, a to jejich zveřejněním; vyzývá Komisi, aby posílila začlenění normalizace do budoucích výzev k předkládání návrhů a vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti, které budou k normalizačním činnostem přihlížet;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Úvod

131.  ze „Sedmé zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“ (COM(2017)0583) se dozvěděl, že na jedné straně je konvergence křehký proces, který se v důsledku hospodářských krizí může snadno zastavit a zvrátit, ale že na straně druhé mohou veřejné investice dopady krizí omezit;

132.  je potěšen tím, že míra zaměstnanosti dosáhla v roce 2016 opět úrovně z doby před krizí v roce 2008, tedy 71 %, situace se však výrazně liší napříč Unií a tato míra je značně pod úrovní cíle strategie Evropa 2020 ve výši 75 %; se znepokojením poukazuje na to, že míra nezaměstnanosti zůstává i nadále příliš vysoká, zejména mezi mladými lidmi a dlouhodobě nezaměstnanými;

133.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO ve své odpovědi na otázky Parlamentu podrobně vysvětlilo svá doporučení pro jednotlivé země;

134.  je si vědom toho, že některá ustanovení finančního nařízení, která se týkají politiky soudržnosti, mají vstoupit v platnost se zpětnou účinností;

135.  je znepokojen tím, že takové úpravy se mohou stát zdrojem dodatečných chyb, neboť programy a projekty byly vybírány na základě nařízení, jež vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014;

Zjištění Účetního dvora

136.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

137.  připomíná, že v roce 2016 bylo v okruhu „Hospodářská a sociální soudržnost“ k dispozici 51,25 miliardy EUR, což představuje 33 % rozpočtu Unie;

138.  konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje míra chyb v této oblasti politiky výše 4,8 % a dále že podle zjištění Účetního dvora nezahrnovala odhadovaná míra chyb u „Soudržnosti“ vyčíslení úhrad na finanční nástroje za rok 2016 ve výši 2,5 miliardy EUR, o nichž měl Účetní dvůr za to, že nevznikly v období způsobilosti definovaném v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, body 6.20–6.21); konstatuje, že tyto úhrady by pro celkové výdaje Unie představovaly odhadovanou míru chyby ve výši 2,0 % (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 1.2, poznámka pod čarou 1);

139.  poukazuje na to, že k celkové odhadované míře chyb ve výši 3,1 % přispěly chyby u soudržnosti 43 %; konstatuje, že jednou z příčin vysoké míry chyb je složitost právních předpisů Unie a členských států;

140.  bere na vědomí, že Účetní dvůr analyzoval vzorek 180 operací, které pocházely z 54 průběžných plateb za období 2007–2013 a týkaly se 92 projektů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), 36 projektů Fondu soudržnosti (FS), 40 projektů Evropského sociálního fondu (EFS), 11 finančních nástrojů EFRR a jednoho finančního nástroje ESF;

141.  vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila připomínky Účetního dvora, který zjistil nepřesnosti v analýze výkonnosti nejméně čtyř z dvanácti finančních nástrojů EFRR a ESF, které byly podrobeny kontrole ve zprávě Účetního dvora za rok 2016; sdílí obavy Účetního dvora, který upozorňuje na to, že tyto chyby vedou k nadhodnocení výkonnosti a nebudou-li opraveny, mohly by uměle zvýšit vykázanou částku způsobilých výdajů při uzávěrce, zejména v případě záručních fondů;

142.  konstatuje také, že 42 % chyb bylo způsobeno uvedením nezpůsobilých nákladů v prohlášení o výdajích, 30 % se jich týká závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a 28 % nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců;

143.  s politováním konstatuje, že jedním z hlavních zdrojů chyb souvisejících s výdaji v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ jsou i nadále porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že závažná porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zahrnují přímé udělování dodatečných zakázek či prací nebo služeb bez opodstatnění, nezákonné vyloučení účastníků, střety zájmů a diskriminační kritéria výběru; považuje za zásadní politiku naprosté transparentnosti v souvislosti s informacemi o dodavatelích a subdodavatelích s cílem řešit chyby a zneužívání pravidel;

144.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr zdůraznil, že projekty, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, jsou méně náchylné k chybám než proplácení skutečných nákladů;

145.  je znepokojen skutečností, že ve vzorku byly tři „velké projekty“, které vyžadovaly schválení Komise a k nimž orgány členských států nepředložily do lhůty pro uzávěrku 31. března 2017 potřebnou žádost; konstatuje, že Komise by proto měla tyto výdaje získat zpět;

146.  považuje za neuspokojivé, že stejně jako v minulých letech mohla být míra chyb o 3,7 procentního bodu nižší, tedy ve výši 1,1 %, kdyby členské státy využily informace, které měly k dispozici, k tomu, aby těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily ještě předtím, než byly výkazy výdajů předloženy Komisi;

147.  je znepokojen tím, že ačkoli od začátku období 2014–2020 uplynulo již několik let, členské státy jmenovaly jen 77 % orgánů odpovědných za programy fondů politiky soudržnosti; k 1. březnu 2017 Komise obdržela konečnou účetní závěrku s výdaji, které pokrývají jen 0,7 % rozpočtu vyčleněného na celé programové období; v polovině roku 2017 bylo plnění rozpočtu zpožděno více než v tomtéž časovém bodě v období 2007–2013; v souvislosti s tím konstatuje, že závazky zbývající na konci současného období financování mohou být ještě vyšší než v předchozím období;

148.  oceňuje, že kapitola „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ obsahuje i oddíl týkající se výkonnosti projektů; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento oddíl se z větší části zabývá kvantitativními informacemi, tj. počtem zavedených systémů měření výkonnosti;

Nástroje finančního inženýrství

149.  připomíná, že shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění finančních nástrojů v roce 2016 bylo zveřejněno teprve 20. září 2017, a že Účetní dvůr se proto k tomuto dokumentu nemohl vyjádřit;

150.  konstatuje, že v roce 2016 jsou klíčové tyto číselné údaje:

   a) 25 členských států používá nástroje finančního inženýrství, přičemž 25 na podporu podnikání, 11 v oblasti městského rozvoje a 9 v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
   b) v celé Unii existuje více než 1 058 nástrojů finančního inženýrství, přičemž 77 z nich jsou holdingové fondy a 981 zvláštní fondy;
   c) 89 % těchto nástrojů finančního inženýrství poskytuje podporu podnikům, 7 % slouží městskému rozvoji a 4 % v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;
   d) platby ve prospěch nástrojů finančního inženýrství činí 16,4 miliardy EUR, včetně 11,3 miliardy EUR ve strukturálních fondech;
   e) platby konečným příjemcům činí 15,2 miliardy EUR, včetně 10,1 miliardy EUR ve strukturálních fondech, což je 93 % celkového objemu plateb ve prospěch nástrojů finančního inženýrství;
   f) na základě 81 % vykázaných nástrojů finančního inženýrství činily náklady a poplatky spojené s řízením celkem 0,9 miliardy EUR čili 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených finančních nástrojů;
   g) vráceno bylo 8,5 miliardy EUR zdrojů;
   h) podpořeno bylo 314 000 konečných příjemců;

151.  poukazuje na to, že v průběhu let a období financování se využívání nástrojů finančního inženýrství prudce zvýšilo, což s sebou nese větší složitost financování ze strukturálních fondů, a tedy i rizika z hlediska vyvozování demokratické odpovědnosti; konstatuje, že do konce roku 2020 by mělo být podle očekávání vyplaceno prostřednictvím finančních nástrojů 20,1 miliardy EUR z prostředků EFRR a FS;

152.  je v této souvislosti znepokojen tím, že vnitrostátní auditní orgány se v dostatečném rozsahu nezabývaly prováděním nástrojů finančního inženýrství;

153.  konstatuje, že 63 % (675) nástrojů finančního inženýrství začalo být využíváno v Polsku (247), ve Francii (152), v Maďarsku (139) a v Itálii (137);

154.  vyjadřuje politování nad tím, že 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených nástrojů finančního inženýrství (900 milionů EUR) bylo vynaloženo na náklady a poplatky spojené s řízením; domnívá se, že tato částka je nepřiměřeně vysoká;

155.  konstatuje, že vykazované údaje obsahují i nadále řadu chyb a nesrovnalostí; patří mezi ně malé, ale významné prostředky operačních programů přiznané formou závazků v dohodách o financování, které však nebyly při uzávěrce vloženy do nástrojů finančního inženýrství, zvýšení závazků i plateb ve prospěch určitého počtu nástrojů finančního inženýrství po 31. prosinci 2015 a v některých případech vyplacení vyšších částek ve prospěch konečných příjemců nežli ve prospěch nástrojů finančního inženýrství(82);

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO)

156.  konstatuje, že následné hodnocení EFRR/FS ukazuje, že by i přes nedostatečné sbližování regionů v programovém období 2007–2013, bez politiky soudržnosti nastala divergence, jelikož finanční krize z let 2007–2008 vytvořila špatné prostředí pro investice a konvergenci;

157.  zdůrazňuje, že jakékoli závěry týkající se výkonnosti mají omezenou platnost, protože zatím chybí ucelenější přezkum vykázaných údajů o výkonnosti programů za období 2007–2013, který měl být dokončen až v srpnu 2017; žádá Komisi, aby o výsledku tohoto přezkumu informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu;

158.  konstatuje, že ohledně provádění projektů v období financování 2014–2020 Komise uvádí, že bylo vybráno více než 50 000 projektů představujících celkové investice ve výši 64,1 miliardy EUR, že vzniklo 45 000 projektů spolupráce podniků s výzkumnými institucemi a že více než 380 000 malých a středních podniků získalo podporu z prostředků určených na soudržnost, díky nímž bylo vytvořeno více než 1 000 000 pracovních míst;

159.  konstatuje, že pro totéž období financování Komise uvádí, že více než 75 miliard EUR z EFRR a z FS je vydáváno na podporu cílů energetické unie a přizpůsobování se změně klimatu; bylo navíc vybráno více než 5 000 projektů s cílem podpořit nízkouhlíkové hospodářství;

160.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Správní výdaje v oblasti politiky „Regionální a městská politika“

16,75

24,52

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní regionální operace

27 163,16

22 911,83

Fond soudržnosti (FS)

8 775,98

7 456,71

Nástroj předvstupní pomoci – Regionální rozvoj a regionální a územní spolupráce

54,14

522,95

Fond solidarity

81,48

68,48

Celkem

36 091,51

30 984,47

161.  poznamenává nicméně, že tyto statistické údaje poskytují jen málo informací o udržitelnosti a výkonnosti těchto projektů;

162.  připomíná velkou důležitost, která se připisuje předběžným podmínkám při stanovování odvětvových i horizontálních podmínek pro zajištění efektivního vynakládání prostředků fondů ESI ; jakmile budou-li tyto předběžné podmínky splněny a bude-li v souladu s revidovaným nařízením 10 % plateb zadrženo, mělo by být provádění projektů snazší a méně náchylné k chybám; konstatuje však, že Účetní dvůr si ve své zvláštní zprávě č. 15/2017 klade otázku, do jaké míry to skutečně vedlo ke změnám v praxi;

163.  vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2016 nebylo určeno pouze 87 % (181 z 209) certifikačních orgánů a že pro 28 hlavních programů nebyl určen žádný orgán (v Rakousku byl určen orgán pouze pro jeden program, v Belgii pro pouhé dva programy, v Německu jen pro osm, ve Finsku pro jeden, ve Francii pro pouhé dva, v Irsku pro pouhé dva, v Itálii pro pouhých šest, v Rumunsku pro pouhé čtyři, na Slovensku jen pro jeden a ve Spojeném království jen pro jeden);

164.  s překvapením konstatuje, že hlavní potíže, které byly v procesu určování orgánů zjištěny, se týkaly úpravy systémů IT, díky níž měly obsahovat nové vykazovací funkce vztahující se k období 2014–2020, a koncepce postupů pro zajištění spolehlivého dohledu řídících orgánů nad zprostředkujícími subjekty;

165.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že obecně bylo vybráno jen 26,1 % projektů a že na konci roku 2016 byly vyčerpáno pouze 3,7 % dostupných prostředků strukturálních fondů, zatímco v roce 2017 se proces výběru projektů zrychlil; domnívá se, že pomalé zahajování může vést k tomu, že na konci současného období financování bude vysoký počet nevypořádaných závazků; vyzývá Komisi, aby zaručila další úsilí o posílení správní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

166.  zdůrazňuje, že obzvláště pomalu probíhal výběr projektů ve Španělsku, na Kypru, v Rumunsku, v Rakousku, v České republice, v Chorvatsku a na Slovensku;

167.  konstatuje, že v souvislosti s tím nebyly u většiny operačních programů (247 z 295) žádné částky uvedené v účetnictví potvrzeny (byly tam „nulové účty“), protože do 31. července 2016 nebyly vykázány žádné výdaje;

168.  vyjadřuje své uspokojení nad tím, že Komise na základě předběžných výroků auditora k balíčkům dokumentů k poskytnutí jistoty nezjistila žádné závažné nesrovnalosti;

169.  je nicméně znepokojen skutečností, že 7 z 9 Komisí provedených auditů vysoce rizikových operačních programů nebo oblastí odhalilo významné nedostatky (v Maďarsku operační programy v oblasti dopravy, elektronické správy a provádění; v Itálii operační programy v oblasti Reti e mobilità, istruzione priorita č. 3 a technické pomoci; v Rumunsku operační programy v oblasti konkurenceschopnosti a životního prostředí);

170.  konstatuje, že v případě 278 z 322 řídících a kontrolních systémů byl výrok bez výhrad nebo „s výhradami s mírným dopadem“; zatímco ve 40 případech vydala Komise výrok s výhradou s významným dopadem;

171.  konstatuje, že podle výpočtu Komise se celková částka ohrožená při provádění plateb pohybuje v rozmezí od 644,7 milionu EUR do 1 257,3 milionu EUR a že v roce 2016 provedla Komise z titulu své role orgánu dohledu finanční opravy ve výši 481 milionu EUR;

172.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková průměrná míra chyb u plateb uskutečněných v roce 2016 v rámci programů EFRR/FS za období 2007–2013 pohybovala v rozmezí od 2,2 % do 4,2 % a že zbytková míra chyb při uzávěrce byla přibližně 0,4 %; opětovně zdůrazňuje, že „Soudržnost“ se nejvíce podílela na odhadované míře chyb za rok 2016, na druhém místě byly „Přírodní zdroje“, „Konkurenceschopnost“ a „Globální Evropa“; vyzývá Komisi, nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšování jejich systémů řízení a kontroly a nadále využívala dostupné právní nástroje pro dohled s cílem zajistit, aby byly všechny významné chyby napraveny;

173.  bere na vědomí, že za minulé období financování zaznamenala Komise 68 výhrad a za současné období financování výhrady dvě;

Specifické otázky

Řecko

174.  vítá úsilí GŘ REGIO o dosažení pokroku se seznamem prioritních projektů v Řecku;

175.  v této souvislosti vítá:

   a) udělení čtyř dálničních koncesí (Athény – Soluň, Korint – Tripoli – Kalamata, Korint – Patras a Patras – Ioannina, což úhrnně představuje více než 1 000 km vozovky) – tyto dálnice jsou nyní již v provozu a uživatelé si jich cení,
   b) program „úspory energie v domácnostech“ (spojení nástroje finančního inženýrství s granty), poptávka byla tak vysoká, že hned vzápětí vznikl nástupnický program pro období 2014–2020;
   c) finanční nástroje, zejména JEREMIE, které umožnily vytvoření nebo zachování více než 20 000 pracovních míst,
   d) projekt elektronického předepisování léků, v jehož rámci je měsíčně zpracováno více než 5,5 milionu elektronických předpisů a 2,4 milionu doporučení k lékařskému vyšetření; do projektu je zapojeno 13 000 lékáren a 50 000 lékařů a v řeckém státním rozpočtu se díky němu podařilo dosáhnout značných úspor na nákladech;

176.  na druhé straně vyjadřuje politování nad tím, že:

   a) projekty podzemní dráhy v Aténách (prodloužení linky č. 3 do Pirea) a v Soluni (základní linka) mají značná zpoždění, což si vynutilo přesunutí jejich dalších fází do programového období 2014–2020;
   b) některé klíčové projekty v železniční dopravě a v digitálním a energetickém odvětví byly zrušeny nebo jsou v prodlení, a v důsledku toho byly jejich další fáze nebo celé tyto projekty přesunuty do programového období 2014–2020;
   c) stále ještě není dobudována velká část infrastruktury pro zpracování odpadních vod a tuhých odpadů;

177.  vítá skutečnost, že OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu „Čapí hnízdo“; bere na vědomí, že dokumentace tohoto případu byla uveřejněna v českých sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad tím, že OLAF odhalil závažné nesrovnalosti;

178.  vyzývá GŘ REGIO, aby získalo zpět částku, kterou se na financování tohoto projektu podílela Unie, tj. 1,67 milionu EUR, a uplatnilo nezbytné sankce;

179.  konstatuje, že projekt „Čapí hnízdo“ byl dne 25. ledna 2018 vyňat Českou republikou z financování Unie a že při respektování zásady subsidiarity je tento projekt již předmětem soudního přezkumu v České republice;

180.  je znepokojen zjištěním Komise, že v Maďarsku činí podíl zadaných veřejných zakázek, u nichž byla pouze jediná nabídka, 36 %; konstatuje, že unijní průměr je 17 %; vyzývá Komisi, aby podpořila hospodářskou soutěž v nabídkovém řízení;

181.  vítá pozitivní hodnocení deseti let fungování mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko(83); je znepokojen nedávným krokem zpět v boji proti korupci na vysoké úrovni v Bulharsku a Rumunsku; vyzývá Komisi, aby podpořila a povzbudila donucovací a protikorupční orgány v obou těchto členských státech; zdůrazňuje obdivuhodné výsledky protikorupční agentury v Rumunsku, pokud jde o vyřešení korupčních kauz na střední a vysoké úrovni; zdůrazňuje, že vytrvání v tomto úsilí je zcela zásadní pro upevnění boje proti korupci;

182.  odsuzuje nedávný zločin spáchaný na slovenském novináři, který může mít souvislost s jeho investigativní prací; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o zemědělských fondech Unie na Slovensku;

183.  konstatuje, že úřad OLAF dokončil rovněž správní vyšetřování půjčky, kterou skupině Volkswagen poskytla Evropská investiční banka (EIB);

184.  bere na vědomí prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera, ve kterém se uvádí: „Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjček, půjčka společnosti ‚Volkswagen Antrieb RDI‘ ve výši 400 milionů EUR, souvisela s technologiemi umožňujícími řídit emise, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software pro odpojovací zařízení. Nyní přezkoumáme závěry úřadu OLAF a zvážíme přijetí veškerých dostupných a náležitých opatření. [...] Tvrzení, k němuž OLAF na základě svého vyšetřování dospěl, že EIB byla společností Volkswagen uvedena ohledně odpojovacího zařízení v omyl, je pro nás velkým zklamáním.“;

Výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)

185.  bere na vědomí, že GŘ EMPL spatřuje svůj příspěvek k plnění cílů strategie Unie 2020 v následujícím:

   a) ve třetí čtvrtině roku 2016 dosáhla míra zaměstnanosti v Unii ve věkové skupině od 20 do 64 let 71,2 %; tato míra je nyní poprvé vyšší než míra zaměstnanosti v roce 2008 (70,3 %), a bude-li vývoj pokračovat tímto směrem i nadále, je možné, že se podaří dosáhnout míry zaměstnanosti, kterou si jako jeden ze svých cílů vytkla strategie Evropa 2020;
   b) celková míra nezaměstnanosti i nadále klesá a v Unii i v eurozóně je nyní pod hranicí 10 %; velkou výzvou pro Unii je však i nadále nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, třebaže v prvním případě se snížila z 19,5 % v prosinci 2015 na 18,6 % v prosinci 2016 a ve druhém případě ze 4,3 % ve třetím čtvrtletí roku 2015 na 3,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2016;
   c) hospodářské oživení, k němuž dochází od roku 2013, bylo také provázeno trvalým – jakkoli nedostatečným – snižováním míry chudoby, jak o tom svědčí klesající počet obyvatel ohrožených chudobou: v roce 2012 jich bylo 24,7 %, v roce 2015 23,7 %, avšak oživení dosud nedosahuje do všech částí společnosti a 118 milionů lidí bylo v roce 2016 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (o 1,7 milionu lidí více než v roce 2008), což je velice vzdáleno dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby a sociálního vyloučení;
   d) investice do zlepšování podmínek zeměpisné a pracovní mobility spojené s opatřeními proti rizikům narušování a zneužívání podmínek přispěly k postupnému zvyšování míry mobility v rámci Unie, která v roce 2015 dosahovala podílu 3,6 % obyvatelstva;

186.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že meziročně se v letech 2013 a 2014 zvětšily rozdíly v rozdělení příjmů, a jakkoli od té doby zůstala situace stabilní, v některých případech rozdíly dále narůstaly; je znepokojen tím, že v roce 2016 mělo nejbohatších 20 % populace disponibilní příjem pětkrát vyšší než nejchudších 20 %, přičemž mezi jednotlivými zeměmi byly obrovské rozdíly (a v některých došlo k nárůstu nerovností);

187.  vítá „Následné hodnocení ESF v programovém období 2007–2013“, které bylo dokončeno dne 12. prosince 2016; poukazuje na to, že podle jeho zjištění z konce roku 2014 získalo s podporou ESF práci více než 9,4 milionu osob usazených v EU, 8,7 milionu osob získalo kvalifikaci nebo certifikát a na základě informací od 13,7 milionu účastníků bylo dosaženo i dalších pozitivních výsledků, jako je zvýšení úrovně dovedností konstatuje, že podle makroekonomických simulací má ESF rovněž pozitivní dopad na hrubý domácí produkt (HDP) 28 členských států (zvýšení o 0,25 %) a produktivitu;

188.  konstatuje, že kvantitativní údaje tohoto druhu sice opravdu svědčí o pozitivním směru vývoje, říkají toho však málo o výkonnosti a udržitelnosti těchto opatření;

189.  kriticky se staví k tomu, že GŘ EMPL nezveřejnilo návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země, přestože je o to Parlament opakovaně žádal;

190.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

12 438,2

8 132

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)

534,7

278

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

27,6

27,6

Nástroj předvstupní pomoci – rozvoj lidských zdrojů (NPP–RLZ)

0

82,3

Přímé řízení (Program pro zaměstnanost a sociální inovace, program Práva, rovnost a občanství, Erasmus+) a agentury

289

275

Celkem

13 290

8 795

191.  vítá skutečnost, že GŘ EMPL vypracovalo metodiku pro každoroční posuzování výkonnosti programů, má nicméně určité pochybnosti o vypovídací hodnotě kritérií typu „dobrá“, „přijatelná“ nebo „slabá“;

192.  je znepokojen tím, že v březnu 2017 bylo určeno jen 87 % certifikačních orgánů;

193.  vítá skutečnost, že do 15. února 2017 GŘ EMPL přijalo úplný balíček dokumentů k poskytnutí jistoty včetně účtů, výroční kontrolní zprávy a výroků auditora k účtům, řídicím a kontrolním systémům a legalitě a správnosti uskutečněných operací, jakož i prohlášení o věrohodnosti a roční shrnutí, a to u všech programů; bere na vědomí, že GŘ EMPL mělo obecně jen drobné připomínky a že roční účetní závěrku přijalo;

194.  vítá rovněž skutečnost, že do konce roku 2016 GŘ EMPL dokončilo svůj víceletý plán auditů, na jehož základě byl proveden audit u 89 z 92 auditních orgánů, jehož předmětem bylo 115 ze 118 operačních programů;

195.  konstatuje, že v roce 2016 provedlo GŘ EMPL finanční opravy ve výši 255,8 milionu EUR; že celková kumulativní výše přijatých nebo rozhodnutých finančních oprav v programovém období 2007–2013 činila na konci roku 2016 1 454 miliony EUR; a že za totéž období vykázaly členské státy finanční opravy v hodnotě 2 253,8 milionu EUR;

196.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ EMPL má dřívější nebo nové výhrady, které se týkají:

   a) řídících a kontrolních systémů jednoho operačního programu ESF v programovém období 2000–2006 v Itálii (výhrada týkající se poškození dobré pověsti);
   b) řídících a kontrolních systémů 23 konkrétních operačních programů ESF v programovém období 2007–2013; a
   c) řídících a kontrolních systémů 3 operačních programů ESF či YEI a 1 operačního programu FEAD v programovém období 2014–2020;

197.  konstatuje, že u souvisejících výdajů v roce 2016 činila odhadovaná celková výše rizikové částky 279 milionů EUR;

Konkrétní otázky

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

198.  byl informován o prvních zjištěních studie provádění YEI, ve které se uvádí, že:

   a) do konce roku 2016 se počet mladých lidí, kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a kteří se zapojili do projektů podporovaných v rámci iniciativy YEI, díky níž mohou získat nové dovednosti či pracovní zkušenosti, ve srovnání se stavem na konci roku 2015 ztrojnásobil (1,3 oproti 0,5 milionu osob);
   b) z toho 712 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy program financovaný v rámci intervence YEI dokončilo; více než polovina z nich (zhruba 346 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy) dosáhlo pozitivních výsledků, protože po skončení intervence se začalo vzdělávat / odborně připravovat nebo získalo kvalifikaci nebo nastoupilo do zaměstnání (včetně samostatně výdělečné činnosti);
   c) v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly, které ukazují, že v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí jsou větší potíže;

199.  dále konstatuje, že:

   a) v Itálii a ve Španělsku se díky opatřením iniciativy YEI podařilo mobilizovat značný počet mladých lidí NEET, i když nezaměstnanost mladých lidí je v těchto zemích i nadále vysoká;
   b) Slovensko přešlo od režimů veřejných prací pro mladé lidi k účinnějším opatřením, jako je rozšíření nabídky možností odborné přípravy;
   c) v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly;
   d) v Portugalsku se více než opatření na podporu vyššího vzdělávání osvědčily programy na podporu podnikání spolufinancované iniciativou YEI;
   e) Řecko zjistilo, že potřebuje revidovat svůj systém pracovních poukázek pro zaměstnanost a odbornou přípravu mladých lidí;
   f) v Polsku získalo 62 % účastníků programů iniciativy YEI možnost zaměstnání, odborné přípravy nebo vzdělávání, s čímž valná většina účastníků vyjádřila spokojenost;

200.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebylo vyčerpáno ani 30 % dostupných prostředků, které představují původní předběžné a průběžné financování;

201.  vítá skutečnost, že do října 2017 všechny členské státy, na které se vztahovaly předběžné podmínky týkající se Romů (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko), tyto podmínky splnily, a mají tedy svou národní strategii pro integraci Romů;

202.  konstatuje, že v programovém období 2014–2020 měl ESF dvě investiční priority, které měly přímo řešit problém diskriminace Romů a jejich integrace (viz níže uvedená tabulka);

Investiční priorita (IP)

Členské státy, které si vybraly IP

Přidělená finanční částka (v mil. EUR)

Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí

11 členských států (BE, CY, CZ, DE, ES, FR, GR, IE, PL, PT a SK).

447

Socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové

12 členských států (AT, BE, BG, CZ, ES, FR, GR, HU, IT, PL, RO a SK).

1 600

Větší část finančních prostředků (1,2 milionu EUR) byla určena pro tyto země: BG, CZ, HU a RO

203.  konstatuje, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má roční rozpočet ve výši 150 milionů EUR, avšak v roce 2016 uvolnil pouze 28 milionů EUR na závazky z rezervy, a to ve prospěch osmi členských států;

Potřebná opatření

204.  vyzývá proto členské státy a Komisi, aby během finančního období po roce 2020 věnovaly větší pozornost tomu, aby:

   a) politika soudržnosti byla doplňována o přidanou hodnotu Unie;
   b) se vybudovala větší koordinace mezi soudržností, správou ekonomických záležitostí a evropským semestrem, a to mimo jiné při zohlednění pozitivních pobídek, jejichž cílem je posílit plnění cílů politiky soudržnosti věnovaných odstranění rozdílů a nerovností ve smyslu Smluv, a to v jejích třech rozměrech – hospodářském, sociálním a územním;
   c) byl navržen systém, který umožní zacílit prostředky určené na soudržnost na regiony, které je nejvíce potřebují;
   d) se poskytovala strategická administrativní podpora těm regionům, které mají potíže s čerpáním finančních prostředků;
   e) byl vypracován jednotný soubor pravidel pro strukturální fondy;
   f) se přikročilo k zavedení zásady jednotného auditu;
   g) realizace programů a projektů byla rychlejší a respektovala sedmileté finanční období (nikoli n+3);
   h) se vnitrostátním auditním orgánům umožnilo provádět audity finančních nástrojů, které jsou součástí rozpočtu Unie, omezil se počet finančních nástrojů a byla zavedena přísnější pravidla pro podávání zpráv ze strany správců fondů, včetně skupiny EIB a dalších mezinárodních finančních institucí, o výkonnosti a dosažených výsledcích, a zvýšila se tak transparentnost a posílilo vyvozování odpovědnosti;
   i) se přihlíželo k poučením ze zkušeností ze současného období a nutnosti ještě většího zjednodušení v zájmu zavedení vyváženého systému, čímž se zajistí dosažení výsledků a řádné finanční řízení bez nadměrné administrativní zátěže, která by odrazovala potenciální příjemce a vedla k většímu počtu chyb;
   j) existovala zeměpisná a sociální rovnováha, tak aby se investice prováděly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;

205.  trvá na tom, aby GŘ REGIO a GŘ EMPL uveřejňovaly své návrhy doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

206.  vyzývá GŘ REGIO, aby:

   a) po skončení příslušných soudních řízení podalo odpovědnému výboru Evropského parlamentu zprávu o jednotlivých případech, jimiž se úřad OLAF v současné době zabývá;
   b) podalo odpovědnému výboru Parlamentu v rámci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi na rok 2016 zprávu o pokroku v případě všech výše uvedených projektů;

207.  vyzývá EIB, aby co nejdříve přezkoumala zjištění úřadu OLAF a vyvodila nezbytné závěry; vyzývá EIB, aby o svých závěrech a přijatých opatřeních informovala Parlament;

208.  vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů zavedených zrevidovaným finančním nařízením;

209.  vyzývá GŘ EMPL, aby uskutečnilo doporučení útvaru interního auditu týkající se včasného zavedení strategie kontroly pro fondy ESI a informovalo o dokončení tohoto procesu Parlament;

210.  vyzývá Komisi, aby zajistila další zjednodušení předpisů a omezila administrativní zátěž s cílem pomoci ještě více snížit míru chyb;

Přírodní zdroje

Klíčové ukazatele výkonnosti a spravedlivá SZP

211.  poukazuje na to, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI (str. 15 – Klíčový ukazatel výkonnosti č. 1: Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na pracovníka na plný úvazek) přidaná hodnota a produktivita odvětví v roce 2016 opět mírně poklesla a že GŘ AGRI nedokáže „přesně určit, co je příčinou celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází“;

212.  připomíná, že klíčový ukazatel výkonnosti č. 4, který se týká zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova, není významný, protože na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv pouze opatření SZP;

213.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v návaznosti na doporučení, která vydal Parlament ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, příslušné opatření, kterým by klíčový ukazatel výkonnosti č. 4 nově vymezila „s důrazem na konkrétní dopady opatření SZP na zaměstnanost v těchto oblastech“;

214.  poukazuje na to, že v roce 2016 obdrželo 51 % příjemců přímých plateb méně než 1 250 EUR, což odpovídá 4 % celkových přímých plateb(84);

215.  připomíná své poznámky(85) k udržitelné struktuře výdajů SZP: 44,7 % zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR a v roce 2016 v průměru horních 10 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 60 % plateb(86); konstatuje, že rozdělení přímých plateb do značné míry odráží koncentraci půdy, neboť 20 % zemědělců vlastní 80 % půdy; (odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 17, slyšení Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu s komisařem Hoganem ze dne 28. listopadu 2017); je znepokojen vysokou koncentrací příjemců a zdůrazňuje, že je třeba nalézt větší rovnováhu potřeb malých a velkých příjemců;

216.  konstatuje, že přibližně 72 % podpory se vyplácí zemědělským podnikům hospodařícím na 5 až 250 hektarech, což jsou převážně rodinné podniky;

217.  žádá GŘ AGRI, aby v příštím VFR vymezilo cíle, který by byly doplněny ukazateli snižování nerovností v příjmech mezi zemědělskými podniky;

218.  opětovně připomíná svůj názor, že přímé platby vzhledem jejich k nevyváženému rozdělení nemohou v plné míře fungovat jako mechanismus záchranné sítě pro stabilizaci příjmů zemědělců, zvláště pokud jde o menší zemědělské podniky;

219.  je toho názoru, že příjmy větších zemědělských podniků by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, díky čemuž by měly být odolnější, a proto doporučuje, aby Komise za účelem nápravy této nerovnováhy ustavila klouzavou stupnici, kdy by dotace klesaly se zvětšující se velikostí zemědělského podniku;

220.  vybízí Komisi, aby zajistila skutečné zjednodušení postupu, a to i v požadované dokumentaci nezbytné k získání přístupu k financování, aniž by byla opomíjena zásada kontroly a sledování; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala administrativní podpoře drobných producentů, pro něž je financování klíčovým předpokladem k přežití podniku;

Míra chyb

221.  poukazuje na to, že podle odhadu Účetního dvora je míra chyb v kapitole přírodních zdrojů jako celku 2,5 % (v roce 2015 to bylo 2,9 % a v roce 2014 3,6 %); vítá kladný vývoj míry chyb, zároveň však poukazuje na to, že číselné hodnoty za rok 2016 jsou nad hranicí významnosti;

222.  vítá skutečnost, že v hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) Účetní dvůr došel k závěru, že platby tržní i přímé podpory nebyly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb a že nejpravděpodobnější míra chyb činila podle odhadu Účetního dvora 1,7 % (v roce 2015 to bylo 2,2 %);

223.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil menší množství chyb spojených s uváděním nezpůsobilé nebo nadhodnocené půdy v žádostech zemědělců, což je způsobeno zavedením nové a pružnější definice trvalého travního porostu, splněním akčních plánů na zlepšování kvality údajů v systému evidence půdy (LPIS), a používáním nového geoprostorového systému, umožňujícího podávat žádosti online;

224.  konstatuje, že ekologické platby se staly zdrojem chyb, které se podle odhadu Účetního dvora projevily 17 % chybovostí, a že tyto chyby, jak se ukázalo, vznikly hlavně v souvislosti s požadavky na plochy využívané v ekologickém zájmu, přestože míra chyb pro EZZF byla pod prahem významnosti; vítá v tomto ohledu pokles míry chyb pro EZZF na 1,7 %;

225.  poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil nedostatky rovněž v oblasti ochrany trvalých travních porostů: Česká republika a Polsko neměly historické údaje, které by umožnily prověřit plnění povinnosti ponechat ornici pět po sobě jdoucích let ladem, aby zarostla travou, a Francie, Itálie, Německo, Portugalsko a Spojené království nezajistily zcela spolehlivou klasifikaci trvalých travních porostů;

226.  zdůrazňuje, že pozitivní trend v míře chyb, který konstatoval Účetní dvůr navzdory vývoji objemu ohrožených částek, který ve svých výročních zprávách o činnosti vykázalo GŘ AGRI a který se z 1,38 % v roce 2015 zvýšil na 1,996 % v roce 2016 (nejsou do toho započtena tržní opatření s mírou chyb 2,85 %) a v oblasti rozvoje venkova činil v obou rozpočtových letech 4 %; chápe, že to neodráží statisticky významné odchylky;

227.  vyjadřuje politování nad tím, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu byly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb, přičemž nejpravděpodobnější míra chyb byla podle odhadu 4,9 % (v roce 2015 to bylo 5,3 %); konstatuje, že kdyby vnitrostátní orgány využily všechny informace, které měly k dispozici, k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb o 1,5 procentních bodů nižší;

228.  konstatuje, že v oblasti rozvoje venkova se tři největší chyby související se způsobilostí týkaly příjemců, kteří neuvedli informace o tom, že jsou ovládáni propojenou společností, že s takovou společností podávají společně žádost nebo že je taková společnost jejich dodavatelem, což je v rozporu s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 7.26);

Řídicí a kontrolní systémy

229.  poukazuje na to, že ve své výroční zprávě o činnosti vydal generální ředitel GŘ AGRI výhradu v oblasti přímých plateb týkající se 18 platebních agentur ve 12 členských státech a že objem prostředků podléhajících správě platebních agentur, kterých se výhrada týkala a které byly předmětem důslednější kontroly, je 13 618,6 milionu EUR, přičemž aktuální ohrožená výše výdajů, na něž se vztahovala výhrada, je 541,2 milionu EUR;

230.  zdůrazňuje, že slabiny byly odhaleny především v řídícím a kontrolním systému Maďarska (opožděné podání prohlášení řídicího subjektu ze strany platební agentury a nedostatky v ekologických platbách), Bulharska (ekologizace a ekologický status zemědělců), Polska (ekologické platby) a Itálie (nesprávné určování způsobilosti půdy a aktivního zemědělce);

231.  vyjadřuje politování nad nedávnými případy podvodů v souvislosti s platebními agenturami v Itálii; vyzývá Komisi, aby situaci aktivně sledovala a poskytla Parlamentu příslušné podrobnosti v rámci kroků navazujících na postup udělování absolutoria;

232.  žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen 8. ledna 2016, tak aby bylo možné získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice; bere na vědomí, že pokud se střet zájmů nepodaří odstranit, může dojít i k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise nařídí finanční opravy; žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala o tom, zda byly informace týkající se případných podvodů, korupce či jakékoli jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie po skončení postupu schvalování souladu předány úřadem OLAF Generálnímu ředitelství pro zemědělství;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

233.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a kontroly některých členských států jsou ovlivněny nedostatky, GŘ AGRI upravuje hlášené kontrolní statistiky hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech, a také na základě stanoviska certifikačního orgánu pro dotčený finanční rok;

234.  poukazuje na skutečnosti, že i přesto, že od roku 2015 mají certifikační subjekty členských států povinnost kontrolovat legalitu a správnost transakcí:

   a) provedlo GŘ AGRI v případě tržních opatření úpravy u 32 režimů (což je méně než 20 % celkového počtu režimů, u nichž byly v roce 2016 vykázány výdaje);
   b) v případě přímých plateb byly úpravy provedeny v 52 případech (z 69), přičemž většina těchto úprav činila méně než 1 %, 7 z nich bylo v rozmezí od 1 % do 2 % a 9 jich převyšovalo 2 %;
   c) v oblasti rozvoje venkova došlo u 39 ze 72 platebních agentur k dorovnání, přičemž 21 úprav převyšovalo 1 % a 16 jich převyšovalo 2 %;

Výkonnostní problémy v oblasti rozvoje venkova

235.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr prošetřil problémy týkající se výkonnosti u vybraných operací v oblasti rozvoje venkova za poslední tři roky; s uspokojením konstatuje, že 95 % projektů dokončených v době konání auditu bylo provedeno v souladu s plánem, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebyly k dispozici dostatečné důkazní informace o přiměřenosti nákladů;

236.  zdůrazňuje, že téměř u všech projektů, u nichž Účetní dvůr provedl audit, byl používán systém na proplácení vynaložených nákladů, a bere na vědomí, že v programovém období 2014–2020 mohou členské státy jako alternativu využívat systém zjednodušeného vykazování nákladů zahrnující standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky a financování paušální sazbou, což účinně omezuje riziko nadhodnocených cen;

Ekologizace

237.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 (bod 7.17) v souvislosti s ekologickými platbami uhrazenými 63 zemědělským podnikům, které navštívil, uvedl, že:

   a) všechny z těch podniků, které měly povinnost diverzifikace plodin, tuto povinnost dodržovaly;
   b) většina chyb v oblasti ekologické platby se týkala dodržování povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu;
   c) pokud jde o zachování stávajících trvalých pastvin, pozemky byly správně zaznamenány v (LPIS);
   d) ne všechny trvalé travní porosty však byly jako takové řádně zaznamenány;

238.  je nicméně velmi znepokojen prvními závěry, k nimž dospěla v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Přezkum ekologizace po uplynutí jednoho roku“, SWD (2016)218, část druhá, str. 14, kde uvádí: „Obecně by zemědělci museli obměnit plodiny na méně než 1 % celkové plochy orné půdy v EU, aby splnili požadavek diverzifikace plodin, a jelikož povinnost diverzifikace plodin se vztahuje na naprostou většinu orné půdy v Unii, projevuje se nejspíš tento omezený dopad v současných postupech zemědělců, který uvedený požadavek již splňují“;

239.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě (body 7.43 až 7.54) poukázal na to, že diverzifikace plodin a režim EFA nevedly u většiny podniků, které navštívil (89 % ohledně diverzifikace plodin a 67 % ohledně ploch využívaných v ekologickém zájmu), k žádným změnám, čímž analýzu Komise potvrdil;

240.  je znepokojen především tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 21/2017, nazvané „„Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“, „Ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, (...) protože požadavky v rámci ekologizace jsou obecně nenáročné a do značné míry odrážejí běžnou zemědělskou praxi“;

241.  poukazuje dále na to, že podle vyjádření Účetního dvora může většina zemědělců (65 %) ekologické platby využívat, aniž by pro ně ve skutečnosti platily povinnosti týkající se ekologizace. V důsledku toho ekologizace vede k pozitivní změně zemědělských postupů jen na velmi omezené části zemědělské půdy v Unii;

242.  vyjadřuje politování nad tím, že ekologizační programy jsou spíše nástrojem podpory příjmů zemědělců, než aby zvyšovaly environmentální a klimatickou výkonnost SZP; domnívá se, že mají-li zemědělské programy řešit potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba, aby zahrnovaly cíle v oblasti výkonnosti a financování, které odráží vzniklé náklady a ztrátu příjmu v důsledku činností přesahujících environmentální základ;

243.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ekologizační programy, které jsou součástí plateb na plochu, by v současném návrhu programu mohly zvýšit nerovnováhu v rozdělování podpory SZP; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zvážila, zda se neřídit doporučeními Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 21/2017;

244.  konstatuje, že podle Komise: „skutečný dopad (ekologizačních programů) na environmentální výstupy závisí na vlastní volbě členských států a zemědělců a že možností omezit užívání pesticidů a hnojiv na plochách využívaných v ekologickém zájmu doposud využívá jen málo členských států“;

245.  zdůrazňuje, že pro veřejnou správu spočívá zátěž spojená s ekologizací hlavně ve vytvoření nových nástrojů správy, jako je vrstva ploch využívaných v ekologickém zájmu v systému evidence půdy, což částečně vysvětluje, proč GŘ AGRI zvýšilo počet výhrad a akčních plánů určených členským státům;

246.  konstatuje, že ekologizace významnou měrou zvyšuje složitost SZP, protože se překrývá s jinými environmentálními nástroji SZP (podmíněnost a environmentální opatření v rámci II. pilíře); v této souvislosti bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 21/2017 o ekologizaci, která uvádí, že „Komise a členské státy však zmírňují související riziko mrtvé váhy a dvojího financování“;

Režim pro mladé zemědělce

247.  poukazuje na to, že vzhledem k obrovským rozdílům v rozvoji zemědělského odvětví v různých částech Unie je hlavním problémem demografická situace, která vyžaduje politická opatření, jež budou řešit nedostatek mladých zemědělců a umožní tak zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělství v Unii;

248.  zdůrazňuje, že mladí zemědělci mají v prvních letech svého podnikání konkrétní potíže se získáním přístupu ke zdrojům financování a s nízkým obratem, k čemuž přistupuje i pomalá generační obměna a problém s dostupností zemědělské půdy;

249.  poukazuje na to, že klesající počet mladých lidí v tomto odvětví ještě více komplikuje generační obměnu a s odchodem starších a zkušených lidí do důchodu může vést ke ztrátě cenných dovedností a znalostí; trvá proto na tom, že je třeba podporovat jak zemědělce v důchodovém věku, tak jejich mladé nástupce, kteří po nich zemědělský podnik přebírají;

250.  je znepokojen především skutečností, že ve své zvláštní zprávě č. 10/2017 o podpoře mladých zemědělců Účetní dvůr shledává, že v oblasti přímých plateb dochází k tomu, že podpora pro mladé zemědělce:

   a) není založena na patřičném posouzení potřeb;
   b) neodráží obecný cíl podporovat generační obměnu;
   c) není vždy poskytována mladým zemědělcům, kteří ji potřebují; a že
   d) je někdy poskytována podnikům, ve kterých mají mladí zemědělci jen druhořadou úlohu;

251.  vyjadřuje politování nad tím, že ohledně podpory poskytované mladým zemědělcům prostřednictvím programů rozvoje venkova dospěl Účetní dvůr k závěru, že opatření jsou obecně založena na nejasném posouzení potřeb a že mezi platbami poskytovanými v rámci pilíře 1 a podporou pro mladé zemědělce poskytovanou v rámci pilíře 2 chybí skutečná koordinace;

Potřebná opatření

252.  vyzývá:

   a) Komisi, aby provedla důkladnou analýzu příčin celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází, a aby vymezila nový klíčový výkonnostní cíl pro příští VFR spolu s příslušnými ukazateli výsledků a dopadu, který bude spočívat ve zmírňování nerovností v příjmech mezi zemědělci;
   b) členské státy, aby se ještě usilovněji snažily zadávat do databáze svého systému evidence půdy spolehlivější a aktuální informace;
   c) Komisi, aby přezkoumala přístup platebních agentur ke klasifikaci a aktualizaci kategorií půdy v jejich systémech LPIS a k provádění požadovaných křížových kontrol s cílem snížit riziko chyb v ekologických platbách;
   d) Komisi, aby přijala vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody chyb;
   e) Komisi, aby poskytovala pokyny a vnitrostátním orgánům a příjemcům a jejich sdružením předávala osvědčené postupy, díky nimž by při svých kontrolách zjišťovali propojení mezi žadateli a dalšími stranami zapojenými do podporovaných projektů rozvoje venkova;
   f) Komisi, aby i nadále pozorně sledovala prováděné kontroly a údaje předávané orgány členských států a aby tato zjištění zohlednila při rozdělování kontrolní zátěže na základě posouzení rizik;
   g) členské státy a příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;
   h) Komisi, aby pro účely příští reformy SZP připravila a vypracovala ucelenou intervenční logiku environmentálních a klimatických opatření Unie pro zemědělství, která stanoví konkrétní cíle a bude vycházet ze současného vědeckého názoru na předmětné jevy;

253.  vyzývá Komisi, aby se při přípravě nového ekologizačního návrhu řídila těmito zásadami:

   a) zemědělci by měli dostávat platby SZP v případě, že splní soubor základních environmentálních norem zahrnujících udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a požadavky na ekologizaci nad rámec požadavků environmentálních právních předpisů; vítá v této souvislosti logiku přístupu Komise ve smyslu „rozpočet zaměřený na výsledky“, a budoucí systém přidělování by tedy měl být více motivovaný výsledky;
   b) zvláštní místní potřeby v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu lze vhodně řešit prostřednictvím účinnějšího cíleného programového opatření v oblasti zemědělství;
   c) budou-li mít členské státy při provádění SZP možnost volby, měly by být povinny před prováděním prokázat, že jimi zvolené možnosti jsou z hlediska dosahování cílů politiky, a zejména pak cílů bezpečnosti potravin, kvality potravin a jejich funkce pro zdraví, ekologizace, územní správy a boje proti vylidňování Unie, účinné a efektivní;

254.  vyzývá Komisi, aby:

   a) provedla komplexní hodnocení všech stávajících politik a nástrojů SZP, které lze kombinovat tak, aby pomáhaly mladým zemědělcům, a aby zjistila překážky, které mladým zemědělcům brání v přístupu k již existujícím zemědělským podnikům a/nebo v tom, aby si založili vlastní zemědělský podnik, a které by bylo možné v rámci budoucí revize SZP odstranit;
   b) v rámci reformy zemědělství zajistila provedení dalších zlepšení rámcových podmínek pro rozvoj venkova, jak stanoví mimo jiné prohlášení z Corku 2.0 z roku 2016, a to s cílem zajistit úspěšnost programů podpory pro mladé zemědělce;
   c) aby do právních předpisů upravujících SZP po roce 2020 zapracovala (nebo vyžadovala, aby tak učinily členské státy v souladu s ustanoveními o sdílené řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; tato intervenční logika by měla zahrnovat:
   řádné posouzení potřeb mladých zemědělců;
   posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky EU mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;
   opatření na zvýšení povědomí pro orgány, příjemce a jejich sdružení o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý systém odchodu do důchodu založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;
   definici cílů SMART s uvedením explicitních a vyčíslitelných plánovaných výsledků nástrojů politiky, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a přispění k životaschopnosti podpořených podniků; zejména by mělo být jasné, zda by nástroje politiky měly podporovat co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určitý typ mladých zemědělců;
   d) aby zajistila, že na základě navržené legislativy pro SZP po roce 2020 Komise a členské státy (v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) zlepší systém monitorování a hodnocení;

Globální Evropa

Míry chyb

255.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje na „Globální Evropu“ zatíženy významnou mírou chyb, která podle odhadu dosahuje výše 2,1 % (v roce 2015 to bylo 2,8 %, v roce 2014 2,7 %); vítá pozitivní trend, kterou míra chyb v této oblasti politiky vykazuje;

256.  vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 2,8% (3,8% v roce 2015; 3,7% v roce 2014);

257.  poukazuje na to, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo k více chybám u operací souvisejících s granty a také dohodami o příspěvcích s mezinárodními organizacemi než u jiných forem podpory; poukazuje především na to, že operace rozpočtové podpory, které prověřoval Účetní dvůr, nebyly zatíženy chybami týkajícími se jejich legality a správnosti;

258.  konstatuje, že kdyby všechny informace, které měla k dispozici Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 0,9 % nižší, tj. 1,4 % pod prahem významnosti;

259.  poukazuje na to, že:

   a) celkem 37 % odhadované míry chyb připadá na výdaje, k nimž nebyla poskytnuta základní podkladová dokumentace,
   b) 28 % odhadované míry chyb tvoří dva případy, u nichž Komise schválila výdaje, ke kterým ve skutečnosti nedošlo; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace byla odhalena již v loňském roce, a poukazuje na to, že Účetním dvorem provedené testování operací odhalilo určité kontrolní nedostatky v systémech Komise,
   c) 26% odhadované míry chyb jsou nezpůsobilé výdaje, tj. výdaje v souvislosti s činnostmi, na něž se daná smlouva nevztahuje nebo které vznikly mimo období způsobilosti, s nedodržením pravidla původu, nezpůsobilé daně a nepřímé náklady chybně zaúčtované jako přímé náklady;

Prohlášení o věrohodnosti

260.  je hluboce znepokojen tím, že auditoři GŘ NEAR podle Účetního dvora zjistili nedostatky u nepřímého řízení druhého nástroje předvstupní pomoci (NPP II), a to konkrétně na straně auditních orgánů tří přijímajících zemí NPP II: Albánie, Turecka a Srbska; je tomu tak navzdory tomu, že albánské a srbské auditní orgány provedly změny s cílem zjištěné problémy odstranit; v případě Turecka „u systémů tureckého auditního orgánu stále přetrvávají některé významné oblasti, které mohou jistotu poskytovanou tímto auditním orgánem Komisi omezovat“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.24);

261.  je znepokojen tím, že nápravná kapacita GŘ NEAR byla podle odhadu Účetního dvora nadhodnocena, a v důsledku toho i celková ohrožená částka v době platby;

Výkonnost

262.  bere na vědomí, že GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti týkající se lidského rozvoje, změny klimatu, rovnosti žen a mužů a míry chyb, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že žádný z těchto ukazatelů neumožňuje měření výkonnosti politiky rozvojové spolupráce, protože všechny vypovídají pouze o části podpory přidělené na jednotlivé cíle bez toho, aby měřily skutečný dopad a pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů;

263.  je znepokojen prohlášením Útvaru interního auditu Komise, že „pokud jde o vykazování, druh informací o výkonnosti GŘ DEVCO obsažených v různých zprávách o strategickém plánování a zprávách týkajících se programů (výroční zpráva o činnosti, zpráva dalších pověřených schvalujících osob, zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)) je omezený a nepřináší konkrétní posouzení toho, zda bylo cílů dosaženo, či nikoliv“;

Zprávy o řízení vnější pomoci

264.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR), které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak to ukládá čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

265.  všímá si toho, že v odpovědích komisaře Oettingera na dopis zpravodaje Komise informuje, že zkoumá nový formát zprávy, kterou by bylo možné předat Parlamentu, aniž by byly zapotřebí postupy týkající se důvěrnosti, přičemž by se v každém případě zabránilo rizikům poškození politiky Unie v oblasti diplomacie;

266.  vítá skutečnost, že GŘ DEVCO uveřejnilo seznam delegací podílejících se na zprávě o řízení vnější pomoci a že ve své výroční zprávě o činnosti provedlo analýzu shrnutí svých klíčových ukazatelů výkonnosti; zdůrazňuje nicméně, že finanční nařízení by mělo být plně respektováno;

Svěřenské fondy

267.  připomíná, že Komisi má být umožněno vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie proto, aby:

   a) aby posílila mezinárodní úlohu Evropské unie a zvýšila viditelnost a efektivitu její činnosti v oblasti vnějších akcí a rozvojové pomoci;
   b) urychlila proces rozhodování za účelem výběru potřebných opatření, což má v případě mimořádných událostí a po odeznění těchto událostí zásadní význam;
   c) zajistila pákový efekt dodatečných zdrojů určených na vnější akce; a že
   d) sdružováním zdrojů posílila ve vybraných oblastech intervence koordinaci mezi různými unijními dárci;

268.  na základě zkušeností z nedávné doby vyjadřuje určité obavy ohledně dosažení hlavních cílů, kvůli nimž se svěřenské fondy zakládají, a upozorňuje zejména na to, že

   a) pákový efekt tohoto nového nástroje není nijak nutně zaručen, protože příspěvek jiných dárců je v některých případech velmi omezený;
   b) viditelnost vnějších akcí Unie se navzdory různým ujednáním se zúčastněnými stranami nezlepšila a že lepší koordinace činnosti všech zúčastněných stran není nijak zaručená;
   c) předem daná preference pro agentury členských států v některých zřizovacích dohodách svěřenských fondů vede ke střetu zájmů spíše než k pobídce pro členské státy poskytovat více finančních zdrojů;

269.  připomíná zejména, že Svěřenský fond pro Afriku má hodnotu více než 3,2 miliardy EUR, přičemž 2,9 miliardy EUR pochází z Evropského rozvojového fondu (ERF) a 228, 667 milionů EUR od jiných dárců; považuje za nepřijatelné, že zapojení ERF do svěřenských fondů dále omezuje možnost Parlamentu kontrolovat výdaje EU;

270.  poukazuje na to, že sdružování zdrojů z Evropského rozvojového fondu, rozpočtu Unie a jiných dárců by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené pro AKT státy nedostanou ke svým obvyklým příjemcům;

271.  zdůrazňuje, že skutečnost, že vedle rozpočtu Unie se politiky Unie stále více realizují pomocí jiných finančních mechanismů, jako jsou svěřenské fondy, by mohla ohrozit vyvozování odpovědnosti a transparentnost, protože vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.31); zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležitý závazek Komise pravidelně informovat rozpočtový orgán o plánovaném a probíhajícím financování a operacích ze svěřenských fondů, včetně příspěvků členských států;

Fondy pro Palestinskou správu

272.  trvá na tom, aby materiály pro vzdělávání a odbornou přípravu financované fondy EU, jakým je například PEGASE, reflektovaly společné hodnoty míru, svobody, tolerance a nediskriminace ve školství, jak o tom rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;

Potřebná opatření:

273.  vyzývá GŘ NEAR (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.37), aby:

   a) spolupracovalo s auditními orgány v přijímajících zemích NPP II s cílem zvýšit jejich schopnosti;
   b) vypracovalo indexy rizika pro zkvalitnění posuzování na základě formulářů vnitřní kontroly, které generální ředitelství správně zavedlo, aby umožnilo lépe měřit dopad chyb;
   c) ve své příští výroční zprávě o činnosti řádně popsalo rozsah studie míry zbytkových chyb a odhadovanou dolní a horní hranici míry chyb;
   d) zlepšilo výpočet nápravné kapacity na rok 2017, a to tak, že odstraní nedostatky zjištěné Účetním dvorem;

274.  vyzývá GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby zvážila možnost vymezit ve spolupráci s GŘ HOME klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin a příčin stojících u původu nelegální migrace;

275.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem napravit nedostatky týkající se vykazování výkonnosti GŘ DEVCO, které odhalil její vlastní Útvar interního auditu, a aby ze zprávy o řízení vnější pomoci učinila spolehlivý a zcela veřejný dokument, který bude obsahovat řádné odůvodnění prohlášení o věrohodnosti učiněné vedoucími delegací a generálním ředitelem GŘ DEVCO; žádá GŘ DEVCO, aby vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti způsobem, který umožní měřit výkonnost politiky rozvojové spolupráce, aniž by tím byla poškozena politika Unie v oblasti diplomacie prostřednictvím jejích delegací;

276.  považuje za zásadní, aby bylo možné pozastavit financování předvstupní pomoci, a to nejen v případech prokázaného zneužití finančních prostředků, ale také v případech, kdy kandidátské země jakkoliv porušují pravidla stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv;

277.  zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a požadované opatření není možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby při zřizování svěřenských fondů stanovila hlavní zásady pro provádění srozumitelného a strukturovaného posouzení komparativních výhod svěřenských fondů oproti jiným nástrojům pomoci a také provedla analýzy toho, které konkrétní mezery mají svěřenské fondy zaplnit; vyzývá Komisi, aby zvážila zrušení svěřenských fondů, které nejsou schopny přilákat významnější příspěvek jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci Unie;

278.  vyjadřuje hluboké politování nad uznanými případy násilí, sexuálního zneužívání a zcela nevhodného chování, kterých se dopustili zaměstnanci pracující v oblasti humanitární pomoci na civilním obyvatelstvu v situacích konfliktu nebo po skončení konfliktu; bere na vědomí, že Komise oznámila svůj závazek přezkoumat a v případě nezbytnosti pozastavit financování účastníkům, kteří nedodržují požadované přísné etické normy; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem odstranění tohoto problému a zajištění, aby se již nikdy neopakoval, posílila mechanismy v oblasti prevence při postupech výběru zaměstnanců a podporovala nepřetržitou odbornou přípravu a rozšiřování dovedností za účelem lepší prevence a zabránění tomuto problému; žádá rovněž politiku na ochranu oznamovatelů v těchto případech;

279.  vyzývá Komisi, aby pečlivěji vypracovávala své strategické dokumenty s cílem zajistit širší záběr a větší přesnost posouzení požadavků na financování a nejlepších nástrojů, které mají být použity;

280.  žádá Komisi, aby zajistila, aby finanční prostředky Unie byly vynakládány v souladu se standardy míru a tolerance organizace UNESCO;

281.  považuje za zásadní pro správní kapacitu zemí, které čerpají finanční prostředky, aby je Komise prostřednictvím vhodné technické pomoci aktivně podporovala;

Migrace a bezpečnost

282.  bere na vědomí, že Účetní dvůr v 8. kapitole své výroční zprávy týkající se „bezpečnosti a občanství“(87) neprovedl výpočet míry chyb na základě 15 operací, které kontroloval, jelikož tento vzorek nebyl zamýšlen jako reprezentativní vzorek pro výdaje spadající do tohoto okruhu víceletého finančního rámce;

283.  se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, podle něhož „po dvou letech od zahájení sedmiletého programového období byl pokrok v provádění plateb z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF(88)) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) v rámci sdíleného řízení pomalý“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 8.2);

284.  poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil na úrovni Komise a členských států několik systémových nedostatků týkajících se programu SOLID a fondů AMIF a ISF;

285.  vyjadřuje politování především nad tím, že:

   a) Účetní dvůr zdůraznil, že členské státy vypracovaly velký počet návrhů programů AMIF či ISF, které Komise před schválením prověřovala, což může zpozdit provádění;
   b) Komise podle Účetního dvora při posuzování systémů členských států pro AMIF a ISF často vycházela z nedostatečně podrobných informací, zejména v oblasti auditních strategií;
   c) že došlo ke zpožděním s vykazováním auditů souladu ex post týkajících se programů SOLID a že postupy v oblasti kontroly kvality, pokud jde externalizovanou auditní činnost, byly nedostatečně zdokumentované;

286.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil rovněž následující nedostatky na úrovni členských států: nedostatečně zdokumentované kontroly na místě, absence speciálního nástroje IT pro řízení a kontrolu prostředků a některé nedostatky v auditech prováděných auditními orgány členských států;

287.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě konstatoval, že „Komise celkovou výši prostředků mobilizovaných na uprchlickou a migrační krizi v roce 2016 nevykázala a tato částka se obtížně odhaduje“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.28);

288.  vyjadřuje politování nad tím, že v souvislosti s hotspoty (zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017) Účetní dvůr konstatoval, že:

   a) přes značnou podporu z Unie neměla přijímací zařízení v Řecku a v Itálii na konci roku 2016 stále ještě dostatečnou kapacitu;
   b) chyběla také odpovídající zařízení pro ubytování a řešení situace nezletilých osob bez doprovodu v souladu s mezinárodními normami;
   c) přístup založený na hotspotech dále vyžaduje, aby migranti byli směrováni do příslušných následných řízení, kterými jsou buď žádost o azyl v dané zemi nebo navrácení do země původu, a že tato následná řízení často probíhají pomalu a vyskytují se v nich různé překážky, což může fungování hotspotů následně ovlivňovat;

289.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podle Human Rights Watch si ženy v řeckých hotspotech stěžovaly na časté sexuální obtěžování;

290.  shoduje se s hodnocením Účetního dvora, že chybí transparentnost v tom, jaká část financování pochází z veřejných zdrojů a kolik tvoří zdroje od migrantů v otázce mimořádné pomoci v souvislosti s přepravou migrantů z třetích zemí z řeckých ostrovů na řeckou pevninu, na kterou Účetní dvůr poukazuje ve své výroční zprávě (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 8.4); připomíná, že právní předpisy Unie neumožňují, aby příjemci unijních grantů měli zisky z provádění projektu; domnívá se, že tento případ nastoluje otázky, které se dotýkají dobrého jména Komise, a zpochybňuje její jednání z etického hlediska;

Potřebná opatření

291.  vyzývá:

   a) GŘ HOME, aby zvážilo možnost vymezit ve spolupráci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin nelegální migrace;
   b) Komisi, aby v zájmu zvýšení transparentnosti sloučila rozpočtové položky určené na financování migrační politiky do jednoho okruhu;
   c) Komisi, aby spolu s podpůrnými sbory Unie vymezila konkrétní strategie, které umožní zajistit ženám a nezletilým osobám bez doprovodu v hotspotech bezpečnost;
   d) Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit v Řecku a v Itálii odpovídající přijímací zařízení;
   e) Komisi a členské státy, aby napravily systémové nedostatky, které Účetní dvůr odhalil ve správě fondů AMID a ISF;
   f) Komisi, aby provedla odhad nákladů vynaložených na jednoho migranta nebo žadatele o azyl podle jednotlivých zemí;
   g) Komisi, aby zajistila systém sledování s cílem zajistit dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;
   h) Komisi, aby posílila kontroly prováděné v souvislosti s finančními prostředky pro uprchlíky, které jsou členskými státy často přidělovány v nouzových situacích bez dodržení platných pravidel;

Kodex chování pro členy Komise a postupy jmenování vyšších úředníků

292.  oceňuje, že jeho výzvy, aby Komise do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro členy Komise a aby v rámci toho vymezila, co představuje střet zájmů a zavedla kritéria pro posuzování slučitelnosti výkonu zaměstnání po odchodu z veřejné funkce a prodloužení přechodného období, během něhož předseda Komise nesmí vykonávat určitá zaměstnání, na tři roky, se dočkaly požadované reakce; bere na vědomí, že nový kodex vstoupil v platnost dne 1. února 2018;

293.  připomíná slib, který učinil předseda Komise Juncker evropskému veřejnému ochránci práv, že bývalý předseda Komise Barroso bude přijímán pouze jako zástupce zájmových skupin; připomíná stanovisko etického výboru ad hoc k novému zaměstnání pana Barrosa ve funkci poradce společnosti Goldman Sachs, že je přijatelné pouze tehdy, pokud se pan Barroso zaváže, že nebude za společnost Goldman Sachs lobovat;

294.  upozorňuje na nesoulad vzniklý tím, že podle svého seznamu schůzek mnozí jednotlivci Komisi popsali své setkání s panem Barrosem jako setkání se společností Goldman Sachs International; dochází k závěru, že schůzky s panem Barrosem buď nebyly lobbistickými schůzkami, kdy v takovém případě nebyl dodržen slib dané evropské veřejné ochránkyni práv a seznam schůzek Komise neodpovídá skutečnému rejstříku transparentnosti, nebo setkání s panem Barrosem bylo považováno za setkání se zástupcem zájmových skupin, a v takovém případě byla porušena jedna z podmínek stanovených ad hoc etickou komisí;

295.  upozorňuje, že neexistence střetu zájmů musí být také zásadní podmínkou, jež musí být splněna ještě před slyšením komisařů, a že tudíž dříve, než dotyčného komisaře vyslechne příslušný výbor Parlamentu, musí být vyplněno a zpřístupněno jeho prohlášení o finančních zájmech, přičemž toto prohlášení by mělo být nejméně jednou ročně a vždy, kdy dojde k nějaké změně, revidováno;

296.  je toho názoru, že zvláštní poradce komisařů by měla Komise učinit odpovědnějšími a jejich profesionální vazby a profesní původ transparentní a otevřený veřejnému dohledu, aby se tak zabránilo jejich potenciálním střetům zájmům, jelikož mají neomezený přístup do Komise; domnívá se, že tyto kroky pomohou zmírnit možnost potají prováděného lobbingu na nejvyšší úrovni;

297.  žádá v tomto smyslu, aby členové Komise v prohlášení uváděli všechny své finanční zájmy (jakožto akcionářů, členů představenstev společností, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), pokud jde o všechny společnosti, v nichž působili, včetně zájmů blízkých rodinných příslušníků, a změny, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla oznámena jejich kandidatura;

298.  poukazuje na to, že prodloužení přechodného období na tři roky by se mělo týkat všech členů Komise, jak Parlament při několika příležitostech požadoval; trvá na tom, aby stanoviska etické komise byla po jejich vydání uveřejněna;

299.  obává se, že postupy jmenování nezávislé etické komise nezaručují její nezávislost, a zdůrazňuje, že nezávislí odborníci by sami neměli zastávat funkci komisaře a neměli by v Komisi zastávat ani žádnou vedoucí úřední funkci; žádá Komisi, aby v souladu s touto připomínkou přijala nová pravidla o nezávislé etické komisi;

300.  žádá Komisi, aby poskytla a zveřejnila výroční zprávu nezávislé etické komise; znovu potvrzuje, že nezávislá etická komise může vydat jakékoli doporučení ohledně zlepšení kodexu chování nebo jeho provádění;

301.  je hluboce znepokojen nedostatkem transparentnosti, absencí jakéhokoliv výběrového řízení mezi oprávněnými zaměstnanci a možným zneužitím služebního řádu úředníků Unie při nedávném jmenování vedoucího úřadu předsedy Komise novým generálním tajemníkem Komise; konstatuje, že odpovědi Komise na otázky Výboru pro rozpočtovou kontrolu neposkytly dostatečné odůvodnění pro jmenování generálního tajemníka podle článku 7 služebního řádu, aby tento krok bylo možné učinit, aniž by se pracovní místo zveřejnilo jako volné a oprávnění zaměstnanci byli vyzváni, aby se o něj ucházeli; očekává, že předseda Komise předloží plán na nápravu poškození veřejné pověsti Komise, k němuž došlo v důsledku nedávného jmenování generálního tajemníka Parlamentu;

302.  s ohledem na nedávné jmenování generálního tajemníka Komise a v zájmu zajištění nezávislé evropské veřejné správy žádá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila návrh postupu jmenování vyšších úředníků, který by zaručil výběr nejlepších kandidátů v rámci co nejvyšší transparentnosti a rovných příležitostí a jenž by byl dostatečně široký, aby se mohl uplatnit na všechny ostatní orgány Unie, včetně Parlamentu a Rady;

303.  žádá Komisi, aby do budoucnosti zvážila zavedení následujících zlepšení:

   a) přijímání darů od dárců z členských států by mělo být zakázáno (čl. 6 odst. 4 kodexu chování členů Evropské komise);
   b) účast komisařů na vnitrostátní politice by měla být po dobu trvání jejich funkčního období pozastavena nebo by se měla omezovat na pasivní členství ve straně;
   c) měl by se vyjasnit pojem „diplomatická praxe nebo projev zdvořilosti“ (čl. 6 odst. 2 a 5), který je nepřesný a nejasný a může být zneužíván;
   d) účast komisařů ve vnitrostátních volebních kampaních by měla být v souladu s účastí v evropské volební kampani (články 9 a 10); v obou případech by měli mít komisaři povinnost vzít si neplacené volební volno;
   e) jasněji by měla být formulována kritéria případného předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie na základě článku 245 nebo 247 SFEU;
   f) komisaři by měli uvést všechny své příslušné zájmy (coby akcionářů, členů rad podniků, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), a ne si vybrat pouze ty, u nichž se domnívají, že by mohly vést ke střetu zájmů;
   g) prohlášení o zájmech by mělo být vylepšeno v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 1. prosince 2016 k prohlášení komisařů o zájmech – pokyny(89);

Správa

Zjištění Účetního dvora

304.  konstatuje, že v období od roku 2013 do roku 2017 orgány a instituce ve svých plánech pracovních míst snížily počet pracovních míst souhrnně o 4,0 % (z 39 649 na 38 072 ) a že počet zaměstnanců v orgánech a institucích (místa, která byla skutečně obsazená zaměstnanci) se mezi lety 2013 a 2017 snížil o 1,4 % (z 37 153 na 36 657 míst);

305.  bere na vědomí i dodatečné závěry Účetního dvora:"

„30. Během téhož období přidělil nicméně rozpočtový orgán institucím, orgánům a agenturám v rámci ročního rozpočtového procesu nová pracovní místa. tato pracovní místa byla poskytnuta převážně pro účely rozvoje jejich aktivit (tím je vysvětleno značné zvýšení počtu pracovních míst přidělených agenturám), s ohledem na přistoupení Chorvatska a pro politické skupiny v Evropském parlamentu.

   31. V důsledku toho se počet pracovních míst v plánech pracovních míst mezi lety 2012 až 2017 snížil o 1,1 %, výrazně se však v tomto ohledu liší orgány (-3,5 %), decentralizované agentury (+ 13,7 %) a výkonné agentury (+ 42,9 %). Počet pracovních míst, která byla skutečně obsazená zaměstnanci, se v období od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 zvýšil o 0,4 % (-1,3 % v případě orgánů a institucí a +11,3 % v případě agentur, přičemž v případě decentralizovaných agentury o 9,6 %, v případě výkonných agentury o 33,7 %). Průměrná míra neobsazených míst se snížila z 6,9 % ke dni 1. ledna 2013 na 4,5 % ke dni 1. ledna 2017 a v některých orgánech a institucích klesla pod hranici 2 %.(90)“;
"

306.  se znepokojením poukazuje na přetrvávající diskriminaci zaměstnanců Unie v Lucembursku, k níž nadále dochází i přes rozsudek Soudního dvora EU z října roku 2000 v případu Ferlini (C-411/98) a směrnici 2011/24/EU, přestože oba dokumenty tuto praktiku odsuzují; rovněž zdůrazňuje, že příplatky pokračují pod záminkou dvou úmluv se sdružením Fédérations des Hôpitaux (FH, Federace nemocnic) Lucemburského velkovévodství a sdružením Association des Médecins et Dentistes (AMD, Asociace lékařů a zubních lékařů), jež stanoví strop pro příplatky ve výši 15 %, ty však dosahují 500 %, je-li péče poskytována v nemocnici; ostře nesouhlasí s tím, že k porušování rozhodnutí Soudního dvora a směrnice 2011/24/EU dochází nejen v důsledku těchto dohod, ale také v souvislosti s počtem vnitrostátních poskytovatelů zdravotní péče; žádá Komisi, aby za prvé vyčíslila a odůvodnila roční vícenáklady za příplatky pro evropský rozpočet (JSIS), za druhé aby zahájila s Lucemburským velkovévodstvím řízení pro porušení právních předpisů nebo jiné rovnocenné opatření, za třetí informovala Parlament o důsledcích veřejné petice č. 765 předložené zástupcům Lucemburského velkovévodství a veřejné diskuze ze dne 19. října 2017, a za čtvrté odmítla dvě zmíněné úmluvy se sdruženími FH a AMD;

307.  vítá prohlášení komisaře Oettingera o ukončení restrikcí v oblasti personální politiky s cílem zabránit tomu, aby bylo vážně poškozeno řádné fungování evropských orgánů a tím i kvalita veřejné služby Unie určené evropským občanům; zdůrazňuje, že je důležité počítat se spolehlivou evropskou veřejnou službou, která slouží občanům a je schopna čelit výzvám Unie a zavádění jejích politik do praxe s co největší profesionalitou a výtečností, přičemž je třeba jí současně zajistit nezbytné právní a rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že je důležité opět dosáhnout toho, aby byla evropská veřejná služba atraktivní pro mladé odborníky z Unie; žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o důsledcích omezení pro atraktivitu evropské veřejné služby a pro její současnou nedostatečnost a aby naplánovala řešení, která by ji přiblížila a zvýšila zájem evropských občanů stát se její součástí;

308.  zdůrazňuje, že je důležité nalézt řešení problému přemrštěných – a v mnoha případech neoprávněných – sazeb výdajů na zdravotní péči zaměstnanců a poslanců Parlamentu v některých členských státech; žádá Komisi, aby hledala řešení tohoto problému, který v některých zemích, jako je Lucembursko, představuje roční náklady v řádu milionů eur (jednání s veřejnými a/nebo soukromými systémy sociálního zabezpečení členských států, vytvoření průkazu, který by byl podobný evropskému průkazu cestovního zdravotního pojištění atd.);

Budovy Jeana Monneta (JMO I, JMO II) v Lucemburku

309.  je si vědom toho, že výstavba nové budovy Jeana Monneta (JMO II) je ve značném prodlení, které se spojeno s dodatečnými náklady;

310.  vyjadřuje politování nad tím, že Komisi a lucemburským orgánům trvalo 15 let (1994–2009), než se dohodly na budoucích podmínkách pro zajištění prostor pro útvary Komise v Lucembursku;

311.  očekává, že se bude moci seznámit s úplnou historií budov JMO I / JMO II mezi lety 1975 a 2011, jak ve svých písemných odpovědích v rámci přípravy slyšení komisaře Oettingera plánovaného na 23. ledna 2018 přislíbila Komise;

312.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli byl již v roce 1997 vypracován úplný soupis materiálů v budově JMO I obsahujících azbest, Komise tuto budovu opustila až v roce 2014, a že společnost AIB-Vinçotte Luxembourg přezkoumala své závěry až v roce 2013; konstatuje, že azbestové desky v budově JMO I měly nižší hustotu, než se původně myslelo, a proto byly citlivější vůči mechanickému dopadu (pouhé tření mohlo stačit k jednoduchému uvolnění vláken do ovzduší a možnému vdechnutí); domnívá se, že Komise vzhledem k závažným rizikům pro zdraví vyplývajícím z vdechování azbestu měla zajistit odborný posudek a kvalifikované stanovisko jiných odborníků v této oblasti, zejména po zkušenostech s budovou Berlaymont v Bruselu; žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, zda byli všichni pracovníci náležitě informováni o dané situaci a závažných rizicích pro zdraví, která se objevila, zda byl zjištěn případ onemocnění, jež by mohlo vyplývat z vdechování částic azbestu, jaká opatření byla v takovém případě přijata a zda byla přijata preventivní opatření (screeningové testy, včasné zjištění atd.); žádá rovněž Komisi, aby mu sdělila, zda bylo v souvislosti s touto záležitostí zahájeno řízení proti společnosti AIB-Vinçotte Luxembourg;

313.  bere na vědomí, že v prosinci 2015 se Komise a lucemburské orgány dohodly na sdílení nákladů spojených s rychlejším stěhováním z budovy JMO I; konstatuje, že budova JMO II měla být původně k dispozici 31. prosince 2014;

314.  žádá Komisi, aby jej podrobně informovala o výdajích spojených s pronájmem šesti budov, které Komise mezitím využívá (ARIA, LACC, HITEC, DRB, BECH a T2) v důsledku zpoždění při předání budovy JMO II, a o důsledcích prodloužení nájemních smluv; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s VBHP zajistila zlepšení pracovních podmínek v těchto šesti budovách a aby rychle vyjednala s lucemburskými orgány zlepšení podmínek mobility a přístupu k nim; připomíná jí rovněž, že je třeba v každé z budov zřídit pobočku lékařské služby v souladu s vnitrostátními lucemburskými předpisy;

315.  nedávno se dozvěděl, že první fáze výstavby budovy JMO II bude pravděpodobně dokončena na začátku roku 2020 a druhá fáze na začátku roku 2024; bere na vědomí vysvětlení Komise týkající se příčin těchto zpoždění:

   a) konsorcium architektů KSP si vyžádalo přezkum některých ustanovení smlouvy o správě;
   b) při výběrovém řízení na zemní práce se vyskytly administrativní problémy;
   c) došlo k významným změnám týkajícím se bezpečnostních opatření;

a žádá Komisi, aby mu poskytla dokumenty dokládající tato vysvětlení a podrobný přehled nákladů vyplývajících ze zpoždění při předání budovy;

316.  žádá, aby do 30. června 2018 byly dodány dokumenty, které by tato vysvětlení doložily;

Evropské školy

317.  připomíná, že Komise v roce 2016 uhradila 61 % (177,8 milionu EUR) rozpočtu škol;

318.  vyjadřuje politování nad tím, že ani po více než 15 letech(91) nebyl pro evropské školy zaveden systém řádného finančního řízení;

319.  poukazuje v této souvislosti na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016, která odhalila následující nedostatky(92):"“27. „Účetní dvůr zjistit významné nedostatky v používání akruálního účetnictví v účtech Ústřední správy a škol v Alicante a v Karlsruhe, zejména co se týče výpočtu a evidence zaměstnaneckých požitků a zaznamenávání závazků a pohledávek; Významné chyby byly v průběhu procesu konsolidace opraveny. [...] 30. Zatímco ve vnitřních kontrolních systémech škol v Alicante a v Karlsruhe byly zjištěny jen menší nedostatky, významné nedostatky stále přetrvávají ve vnitřním kontrolním systému Ústřední správy. Zprávy o auditu nezávislého externího auditora odhalila rovněž významné nedostatky v postupech pro přijímání zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek a provádění plateb. Účetní dvůr proto nemůže potvrdit, že finanční řízení bylo prováděno v souladu s obecným rámcem.“"

320.  uznává, že generální ředitelka tedy jednala zcela ve shodě uvedenými skutečnostmi, když své prohlášení o věrohodnosti učinila s výhradou: „Generální ředitelka jakožto pověřená schvalující osoba podepsala prohlášení o věrohodnosti s výhradou z důvodu ochrany dobré pověsti v souvislosti s efektivity řízení části prostředků Komise přidělených evropským školám.“(93);

321.  vyjadřuje politování nad skutečností, že zpráva Účetního dvora o roční účetní závěrce evropských škol za rozpočtový rok 2016 odhalila řadu nedostatků; domnívá se, že finanční odpovědnost systému evropských škol by měla být zvýšena na odpovídající úroveň prostřednictvím zvláštního postupu udělení absolutoria pro 177,8 milionu EUR, které mu byly dány k dispozici;

322.  připomíná názor Parlamentu, že „komplexní přezkum“ systému evropských škol je naléhavě nutný v zájmu „reformy pokrývající manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky“, a připomíná svou žádost, „aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech“;

323.  táže se Komise, kdy bude podle jejího očekávání systém řádného finančního řízení evropských škol zaveden; žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné co nejdříve uplatnit systém řádného finančního řízení evropských škol;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

324.  je nanejvýš udiven skutečností, že vývoj nového systému správy případů, který probíhal interně, bude stát 12,2 milionu EUR; táže se, zda úřad OLAF provedl nějaký průzkum trhu, aby nalezl nějaké levnější řešení, než se rozhodl vynaložit tak rozsáhlé prostředky; očekává, že Komise a úřad OLAF předloží orgánu udělujícímu absolutorium podrobné vysvětlení odhadovaných nákladů a kroků přijatých pro nalezení ekonomičtějšího řešení;

325.  má velké obavy ohledně:

   a) vytváření pracovních pozic za jediným účelem, aby sloužily jako odrazový můstek pro následné přeložení;
   b) skutečnosti, že vysoce postavený úředník nedodržel přechodné období před přijetím pozice, která má úzké vazby na jeho předchozí zaměstnání;
   c) toho, že vysoce postavený úředník riskoval, že se dostane do střetu zájmů mezi loajalitou ke svému bývalému a současnému zaměstnavateli;

Odborné skupiny

326.  vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené složení skupin odborníků; bere na vědomí zprávu Corporate Europe Observatory ze dne 14. února 2017 s názvem „Corporate interests continue to dominate key expert groups” (Korporátní zájmy i nadále ovládají klíčové skupiny odborníků)(94); je znepokojen jejími závěry, a to především nevyvážeností skupin odborníků GEAR2030, Automatická výměna informací o finančních účtech, Společné fórum EU pro převodní ceny, Platforma pro řádnou správu daní a Pracovní skupina pro motorová vozidla, podskupina Emise v reálném provozu – lehká vozidla; má za to, že Parlament dosud neobdržel formální odpověď na své usnesení ze dne 14. února 2017 ke kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise(95); vyzývá Komisi, aby bezodkladně poskytla podrobnou odpověď;

Investigativní žurnalistika a boj proti korupci

327.  odsuzuje vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové dne 22. února 2018; je velice znepokojen informacemi, podle nichž mohla být tato vražda spojena s podvodným vyplácením finančních prostředků Unie obyvateli Slovenska a údajnými vazbami na skupinu organizovaného zločinu 'Ndràngheta; žádá Komisi a úřad OLAF, aby se tímto případem podrobně zabývaly a podaly o něm zprávu v rámci opatření následujících po absolutoriu uděleném Komisi;

328.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise v druhé zprávě o boji proti korupci v EU (ARES (2017)455202) upustila od podávání zpráv podle jednotlivých zemí; vyzývá Komisi, aby v budoucnu znovu podávala zprávy o stavu korupce v členských státech, včetně hodnocení účinnosti protikorupčního úsilí podporovaného EU, odděleně od zpráv hospodářského semestru; důrazně žádá Komisi, aby nehodnotila úsilí v oblasti boje proti korupci pouze z hlediska hospodářských ztrát;

329.  vyzývá Komisi, aby se znovu pokusila obnovit úsilí o to, aby se EU stala signatářem Skupiny států proti korupci (GRECO);

Dočasné příspěvky

330.  bere na vědomí zjištění a doporučení studie tematické sekce D Parlamentu s názvem „Transitional allowances for former Union office holders - too few conditions?“ (Přechodné příspěvky pro bývalé funkcionáře Unie – příliš málo podmínek?); vyzývá Komisi, aby tato doporučení vzala v potaz a zahájila přezkum přechodných příspěvků pro bývalé funkcionáře Unie s cílem zvýšit transparentnost těchto příspěvků a odpovědnost rozpočtu Unie vůči občanům; vyzývá zejména bývalé úředníky EU, aby se zdrželi lobbistické činnosti v orgánech EU, bude-li jim poskytován dočasný příspěvek;

Výkonné agentury

331.  žádá dotčené výkonné agentury, aby:

   a) přijaly následná opatření a provedly doporučení Útvaru interního auditu;
   b) se v maximální míře vyhnuly přenášení prostředků a zavedly za tímto účelem rozlišené rozpočtové prostředky, které lépe odrážejí víceletý charakter operací;
   c) vedly podrobné a úplné záznamy o postupech zadávání veřejných zakázek a přijímání zaměstnanců.

Stanoviska výborů

Zahraniční věci

332.  bere na vědomí závěrečnou zprávu o externím hodnocení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) vydanou v červnu 2017; vítá důkazy o tom, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkovým a konkrétním cílům evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité zajistit trvalou podporu volebních pozorovatelských misí mezi místním obyvatelstvem; za tímto účelem upozorňuje na to, že je třeba zajistit rentabilitu a proporcionalitu mezi prostředky vynaloženými na volební pozorovatelské mise a na opatření přijímanými na základě jejich doporučení; vyzývá Komisi, aby zvážila návrhy uvedené v závěrečné zprávě o externím hodnocení EIDHR s cílem dále posílit následná opatření přijímaná na základě doporučení vydaných v souvislosti s pozorováním voleb;

333.  vítá dosažený pokrok, avšak konstatuje, že Komise u čtyř z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) dosud nepotvrdila soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci a akreditovala všechny civilní mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, aby mohly být pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;

Rozvojová spolupráce

334.  je velmi znepokojen tím, že ve svých nedávných návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) zřetelný sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení (EU) č. 233/2014(96); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jednoznačnými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;

335.  podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rozpočtové podpory může být využíváno v zemích, kde chybí demokratický dohled, ať už proto, že v nich neexistuje fungující parlamentní demokracie či svobodná občanská společnost a svobodné sdělovací prostředky, nebo proto, že orgány dohledu nemají potřebné kapacity;

336.  vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Účetního dvora, podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;

337.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(97); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora: „Komise konkrétně od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socio-ekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám a zdravotním a bezpečnostním rizikům“; žádá Komisi, aby tento problém řešila;

338.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji;

339.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ spolu s důrazem na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, aby byly finanční prostředky daňových poplatníků Unie vynakládány udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc kontrolou hranic;

Zaměstnanost a sociální věci

340.  je znepokojen tím, že v průběhu přezkumu Účetního dvora, který se týkal 168 ukončených projektů v rámci výdajové oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ měla pouze jedna třetina zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupu a výsledků spojenými s cíli operačního programu a 42 % projektů nemělo žádné ukazatele nebo cíle, takže nebylo možné vyhodnotit, jak konkrétně tyto projekty přispěly k celkovým cílům programu;

341.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise při přezkumu koncepce a mechanismu realizace ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programů na výkonnost a aby zjednodušila mechanismus úhrad tím, že bude v relevantních případech vybízet k zavedení dalších opatření vytvářejících vazbu mezi výší plateb a výkonností namísto prostého proplácení nákladů;

342.  vítá výsledky dosažené v roce 2016 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání EaSI není dostatečně výkonný; vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby se Evropský investiční fond zavázal k plnému využití prostředků v rámci tematického oddílu týkajícího se sociálního podnikání;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

343.  zdůrazňuje, že v roce 2016 byl na základě připomínek Účetního dvora vytvořen akční plán s cílem zajistit menší zpoždění plateb v rámci programu LIFE; konstatuje, že míra zpožděných plateb za rok 2016 dosáhla 3,9 %;

344.  lituje, že chybí zvláštní rámec řízený Komisí pro vypracovávání zpráv týkajících se zjišťování a měření nežádoucích účinků politik Unie, které vedou k posilování změny klimatu, a týkajících se vyčíslení podílu těchto výdajů na souhrnném rozpočtu Unie;

345.  zdůrazňuje, že interní audity také ukázaly, že existují zpoždění při provádění jednoho velmi důležitého doporučení v oblasti bezpečnosti IT (ohledně řízení bezpečnosti IT systému pro EU ETS), což útvary Komise vystavuje riziku narušení bezpečnosti;

346.  bere na vědomí, že následné hodnocení druhého běhu programu Zdraví dokončené v červenci 2016 zjistilo, že zatímco program poskytl cenné výstupy s jasnou vazbou na unijní i vnitrostátní priority v oblasti zdraví, stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o šíření výstupů a součinnosti opatření s ostatními nástroji financování Unie, jako jsou strukturální fondy;

Doprava a cestovní ruch

347.  lituje skutečnosti, že v době, kdy je připravován budoucí VFR, neposkytl Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);

348.  konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy poskytl do konce roku 2016 podporu 452 dopravním projektům v celkové výši 19,4 miliardy EUR investic v celé Evropě; znovu opakuje, že finanční nástroj CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě EFSI;

349.  konstatuje, že v roce 2016 EFSI poskytl 3,64 miliardy EUR na 29 operací: 25 dopravních projektů a 4 víceodvětvové fondy s očekávanými investicemi ve výši celkem 12,65 miliardy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Evropská investiční banka (EIB) neposkytly ucelené informace o projektech podporovaných z EFSI za jednotlivé roky podle jednotlivých odvětví;

350.  bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 byl zahájen program pro investice do zelených technologií v lodní dopravě prostřednictvím nového dluhového nástroje CEF a EFSI, který by mohl uvolnit investice ve výši 3 miliard EUR do vybavení plavidel zelenou technologií; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o provádění tohoto programu, včetně finančních a technologických hledisek a jeho dopadů na životní prostředí a hospodářství;

351.  konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; dále lituje toho, že využíváním prostředků z EFSI jsou prováděcí pravomoci přeneseny na EIB s tím, že veřejná kontrola je v u tohoto nástroje omezenější než u jiných nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

352.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR a příštího CEF předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na další finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;

353.  připomíná svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytla snadný přístup k projektům – v podobě jednotného kontaktního místa – s cílem umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z EFSI;

354.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila finanční účinnost dohody s organizací Eurocontrol, pokud jde o orgán pro kontrolu výkonnosti, a aby pokročila v návrhu zřídit orgán pro kontrolu výkonnosti jako evropský hospodářský regulační orgán pod dohledem Komise; dále vzhledem k nutnosti co nejdříve provést jednotné evropské nebe a ve snaze zvýšit konkurenceschopnost odvětví letectví vyzývá Komisi, aby pokročila v návrhu jmenovat manažery struktury vzdušného prostoru, kteří by fungovali jako samostatný poskytovatel služeb zřízený jako průmyslové partnerství;

355.  vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu projektů financovaných členskými státy v oblasti dopravy v rámci strategie pro Podunají a aby navrhla zvýšit přidanou hodnotu budoucích projektů s cílem přispět k realizaci tohoto důležitého dopravního koridoru;

356.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že kvůli neexistenci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch není využívání finančních prostředků Unie na podporu činností v oblasti cestovního ruchu transparentní; připomíná svou žádost, aby do příštích rozpočtů Unie byla zařazena rozpočtová položka věnovaná cestovnímu ruchu;

Regionální rozvoj

357.  poukazuje na to, že pro řádné využívání ESI fondů je důležité mít potřebné administrativní kapacity; domnívá se, že ke zvýšení kapacit členských států v této oblasti by vhodným způsobem přispěla výměna osvědčených postupů;

358.  je velmi znepokojen tím, že dlouhá zpoždění při provádění politik v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prohloubila četné nerovnosti v Unii i v členských státech a regionech, a ohrozila tak integritu Unie;

359.  bere na vědomí strategickou zprávu z roku 2017 o provádění ESI fondů(98), v níž se zdůrazňuje, že od začátku období financování dosáhly vybrané projekty v rámci ESI fondů celkové výše 278 miliard EUR, neboli 44 % celkových investic plánovaných na období 2014–2020 do evropské reálné ekonomiky; domnívá se, že provádění programů na období 2014–2020 je nyní v plném proudu, což dokazuje přidanou hodnotu investic politiky soudržnosti pro všechny regiony v Unii, ale také to, že je nutné více usilovat o posílení administrativní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

Zemědělství a rozvoj venkova

360.  vítá skutečnost, že došlo k dalšímu zlepšení a zpřesnění systému evidence půdy LPIS, který se tak stává vynikajícím nástrojem pro snižování míry chyb a administrativní zátěže pro zemědělce a platební agentury;

361.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na toto kolísání rychle a účinně reagovaly;

362.  všímá si, že první úplný rok „ekologizace“ zjevně neměl dopad na míru chyb, což lze s ohledem na složitost pravidel ekologizace pokládat za velký úspěch zemědělců a platebních agentur; sdílí názor Komise, že je ještě příliš brzy na to činit závěry o přesných výsledcích v oblasti životního prostředí; všímá si zejména toho, že výsledky v oblasti životního prostředí v odvětví zemědělství byly ovlivněny kromě ekologizace i dalšími faktory; zdůrazňuje, že „ekologizace“ je příkladem větší potřebnosti auditů výkonnosti i v odvětví zemědělství;

363.  vítá program ekologizace a jeho cíl učinit zemědělské podniky šetrnějšími k životnímu prostředí diverzifikací plodin, zachováním stávajících trvalých travních porostů a vytvářením ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě, jak je uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora;

364.  připomíná, že chyby se značně liší svou povahou a rozsahem, tj. existuje rozdíl mezi neúmyslným opomenutím administrativní povahy a případy, kdy se jedná o podvod, a že opomenutí zpravidla nezpůsobují finanční škodu daňovému poplatníkovi, což by mělo být při stanovování skutečné míry chyb také zohledněno; připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých v důsledku složitosti předpisů nese v konečném důsledku příjemce; vyjadřuje politování nad tím, že i když byla investice efektivní, Účetní dvůr výdaj přesto považuje za 100% nezpůsobilý, pokud vykazuje chyby veřejná zakázka; proto zdůrazňuje, že je žádoucí výpočet chyb dále racionalizovat;

365.  konstatuje, že zásadní význam má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;

366.  doufá, že Účetní dvůr přizpůsobuje svůj přístup v oblasti dohledu, aby vynakládání prostředků přikládal stejnou důležitost jako jejich přidělování;

Rybolov

367.  naléhavě žádá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl oddělenou míru chyb pro oblast rybolovu a námořních záležitostí, aby se předešlo zkreslení plynoucímu z toho, že jsou do stejného okruhu zahrnovány jiné oblasti; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v těchto oblastech;

368.  vyjadřuje uznání Komisi za obzvláště vysokou míru plnění v hlavě 11 oddílu III rozpočtu na rok 2016 týkající se námořních záležitostí a rybolovu, ať už se jedná o prostředky na závazky (99,2 %) nebo prostředky na platby (94,7 %); poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014(99) se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

369.  bere na vědomí výhradu vydanou ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, která se týká zjištěných nezpůsobilých výdajů Evropského rybářského fondu a dotýká se osmi členských států;

370.  podporuje GŘ MARE v jeho úsilí o kontrolu prostředků v rámci sdíleného řízení, především opatření týkající se Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu;

371.  konstatuje, že riziko ztráty finančních prostředků se týká 5,9 milionů EUR a že Komise přijala opatření nezbytná k posouzení výdajů za rok 2017 a případnému vrácení přidělených prostředků;

372.  konstatuje, že úroveň provádění Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020 je stále nedostatečná, ačkoliv od jeho schválení dne 15. května 2014 uběhly tři roky, vzhledem k tomu, že do září 2017 bylo využito pouze 1,7 % z 5,7 miliard EUR dostupných v rámci sdíleného řízení; konstatuje, že čerpání z tohoto fondu je odpovědností členských států; poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

373.  považuje za nezbytné poskytnout veškerou možnou podporu členským státům s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu, s vysokými mírami plnění, v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, zejména co se týče udržitelného rozvoje odvětví rybolovu;

Kultura a vzdělávání

374.  vítá skutečnost, že program Erasmus+ v roce 2016 umožnil 500 000 osob studovat, vzdělávat se nebo vykonávat dobrovolnickou práci v zahraničí a úspěšně pokračuje v plnění svého cíle, kterým je v roce 2020 dosáhnout 4 milionů účastníků; zdůrazňuje, že studenti zapojení do programu Erasmus+ často rozvíjejí celou řadu přenositelných dovedností, schopností a znalostí a mají lepší kariérní vyhlídky než studenti, kteří mobility nevyužívají, a že program zajišťuje strategickou investici do mladých lidí v Evropě; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit větší dostupnost programu, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi;

375.  vítá to, že vyřizování žádostí o financování v rámci programu Erasmus+ je nyní z velké části prováděno pomocí online systému; domnívá se však, že tento postup lze dále zjednodušit zrušením požadavku, který vyžaduje, aby byly akreditační dopisy vlastnoručně podepsány;

376.  konstatuje, že přetrvávají problémy s přístupem k financování programu Erasmus+ v oblasti mládeže související s tím, že programy v rámci decentralizovaného přístupu řídí vnitrostátní úřady; požaduje, aby Evropská komise přijala nezbytná opatření, jako je například centralizace části tohoto financování u výkonné agentury; dále vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje nezbytné pro větší zapojení všech příjemců programů, například zřízení stálých odvětvových podvýborů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1288/2013(100);

377.  trvá na tom, že největší úspěch programu Erasmus+ přinesly výměnné programy pro studenty vysokých škol a že má-li se zabránit tomu, aby se tyto výsledky podryly, nesmí být žádné z finančních prostředků použity na jiný program ani nesmí být působnost tohoto programu rozšířena na jiné příjemce, jako jsou migranti;

378.  je znepokojen chronicky nízkou mírou úspěšnosti programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (16 % resp. 11 % v roce 2016); zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti vyvolává u žadatelů frustraci a svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programů;

379.  zdůrazňuje, že Výkonná agentura Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) uvádí, že program Evropa pro občany dosáhl ve svém třetím roce provádění v roce 2016 plné zralosti; vyzývá proto Komisi a Radu, aby náležitě poskytly dlouhodobé rámce, které, jak se ukázalo, jsou pro plné provádění nových programů ve VFR na období 2014–2020 nezbytné, má-li se zabránit opakování podobných zpoždění také v budoucím finančním rámci po roce 2020;

380.  vyzdvihuje úlohu výkonné agentury EACEA při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání, jak dokládá pozitivní hodnocení práce agentury dokončené v roce 2016; vítá, že výkonná agentura EACEA v souvislosti s financovanými projekty více využívá elektronické podávání zpráv, což by mělo zlepšit shromažďování údajů a monitorování projektů, přispět k plnění politiky Komise a pomoci příjemcům; s potěšením konstatuje, že výkonná agentura EACEA provádí 92 % svých plateb ve lhůtách stanovených finančním nařízením; vzhledem k tomu, že příjemci podpory z programů v oblasti kultury a vzdělávání jsou často velmi malé organizace, vyzývá výkonnou agenturu EACEA, aby usilovala o lepší výsledky, případně také pomocí ukazatele průměrné doby pro vyplacení prostředků;

381.  konstatuje, že v roce 2016 byl zaveden záruční nástroj pro kulturní a tvůrčí odvětví s rozpočtem ve výši 121 milionů EUR do roku 2022 a že odvětví i finanční zprostředkovatelé projevují o tento nástroj od samého začátku zájem; žádá, aby bylo rychle provedeno plánované předběžné poskytnutí prostředků z EFSI pro tento nástroj ve výši 60 milionů EUR; připomíná, že úvěry doplňují další hlavní zdroje financování tohoto odvětví, jako jsou granty;

382.  vyjadřuje znepokojení nad velmi nízkou úrovní financování EFSI, které bylo v roce 2016 použito pro vzdělávání a kulturní a tvůrčí odvětví; domnívá se, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat úvěry EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;

383.  znovu opakuje svou podporu nezávislému mediálnímu pokrytí záležitostí Unie, zejména prostřednictvím rozpočtové pomoci pro televizní, rozhlasové a internetové sítě; vítá pokračování dotace pro síť Euranet + do roku 2018 a naléhavě žádá Komisi, aby nalezla udržitelnější model financování sítě;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

384.  připomíná, že v roce 2016 byly v reakci na humanitární situaci, s níž se v Unii potýkali uchazeči o azyl, v široké míře používány rovněž zvláštní nástroje, a že zde proto hrozí nebezpečí, že by prostředky zbývající do konce současného VFR nemusely stačit pro řešení neočekávaných událostí, k nimž může do roku 2020 dojít; žádá Komisi, aby tuto strukturální otázku v příštím VFR vyřešila a aby náležitě informovala Parlament;

385.  naléhá na vypracování ucelené a systémové strategie, která by obsahovala jednoznačnější, důraznější a dlouhodobé politické a operační priority týkající se ochrany základních práv a svobod, přičemž musí být zajištěno účinné provedení této strategie, kromě jiného vynaložením dostatečných finančních prostředků na tento účel;

Práva žen a rovnost pohlaví

386.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zajištěna ve všech politických oblastech; připomíná proto svůj požadavek, aby bylo zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;

387.  vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období let 2014–2020 nespecifikují prostředky určené pro jednotlivé cíle tohoto programu související s rovností žen a mužů; vítá skutečnost, že síť Ženy proti násilí a Evropská ženská lobby obdržely v roce 2016 granty v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a rovnosti pohlaví;

388.  opakuje svou výzvu, aby byla zachována samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl programu Daphne a aby na něj bylo vyčleněno více zdrojů s cílem zvrátit snižování finančních prostředků pro tento program v období 2014–2020;

389.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces obnovy není možný, nebude-li řešen dopad krizí na ženy;

390.  upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady fondu AMIF; lituje však nedostatku cílených opatření zaměřených na rovnost pohlaví s příslušnými rozpočtovými položkami, a to navzdory opakovaným výzvám Parlamentu, aby byl genderový rozměr zohledňován též v rámci migrační a azylové politiky;

391.  opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

392.  žádá, aby se hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů stalo součástí obecných předběžných podmínek pro poskytování finančních prostředků Unie a aby údaje o příjemcích a účastnících byly pokud možno rozčleněny podle pohlaví;

393.  vítá skutečnost, že opatření v rámci ESF se v roce 2016 vyznačovala relativně vyváženým zastoupením žen a mužů (52 % žen oproti 48 % mužů);

394.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby obnovily svůj závazek k zajištění rovnosti žen a mužů v příštím VFR prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku zohledňovat při přípravě rozpočtu hledisko rovnosti žen a mužů a účinně monitorovat provádění tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů na základě začlenění příslušného ustanovení v doložce o přezkumu v novém nařízení o VFR.

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(7) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(8) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(9) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.
(10) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 63.
(11) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(12) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(13) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(15) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(17) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(18) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(19) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.
(20) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 74.
(21) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(22) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(23) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(24) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(25) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(27) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(28) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(29) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.
(30) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 52.
(31) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(32) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(33) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(34) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(35) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(36) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(37) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(38) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(39) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(40) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 9.
(41) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 171.
(42) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(43) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(44) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(45) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(46) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(47) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(48) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(49) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(50) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 12.
(51) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 252.
(52) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(53) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(56) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(57) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(58) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(59) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(60) Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.
(61) Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 247.
(62) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(63) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(64) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(65) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(66) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(67) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(68) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(69) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(70) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(71) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(72) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(73) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(74) Přijaté texty, P8_TA(2018)0122.
(75) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(76) COM(2017)0351, oddíl 2.2.
(77) Výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, oddíl 2.2, GŘ AGRI, výroční zpráva o činnosti, příloha 10, s. 140.
(78) Výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, příloha 4, s. 20.
(79) Viz výroční zpráva za rok 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU, oddíl 2.2.
(80) Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).
(81) Odstavce 120 a 121 rozhodnutí ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 28).
(82) Shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění nástrojů finančního inženýrství nahlášených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, s. 11.
(83) Studie „Assessment of the 10 years’ Cooperation and Verification Mechanism for Bulgaria and Romania (Hodnocení deseti let mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko)“; zadaná GŘ IPOL, tematická sekce D: rozpočtové záležitosti.
(84) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ AGRI v roce 2016, s. 17.
(85) Viz bod 207 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017.
(86) Viz orientační údaje o distribuci pomoci podle velikostní třídy pomoci přijaté v souvislosti s přímou pomocí vyplácenou producentům na základě nařízení Rady (EU) č. 1307/2013 (rozpočtový rok 2016).
(87) Okruh 3 VFR se vztahuje na různé politiky; největší oblast výdajů připadá na migraci a bezpečnost; finanční prostředky se však poskytují také na „potraviny a krmiva“, kulturní a tvořivé činnosti a programy v oblasti spravedlnosti, práv, rovnosti a občanství a také spotřebitelů a zdraví;
(88) AMIF nahradil někdejší program Solidarity a řízení migračních toků (SOLID).
(89) Přijaté texty, P8_TA(2016)0477.
(90) Evropský účetní dvůr „Rapid case review on the implementation of the 5% reduction of staff posts“ (Zpráva o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %), s. 27.
(91) Odstavce 276, 281, 282 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017.
(92) Zpráva o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi škol, 29. listopad 2017.
(93) GŘ HR, AAR, s. 6.
(94) https://corporateeurope.org/expert-groups/2017/02/corporate-interests-continue-dominate-key-expert-groups.
(95) Přijaté texty, P8_TA(2017)0021.
(96) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).
(97) Zvláštní zpráva č. 18/ 2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv.
(98) http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/stages-step-by-step/strategic-report/.
(99) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
(100) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program „Erasmus+“ : program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).


Udělení absolutoria za rok 2016: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016
PDF 311kWORD 103k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016 (2017/2188(DEC))
P8_TA(2018)0122A8-0130/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0299/2017)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictvía o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8-0042/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0130/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy coby orgánu příslušného k udělení absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2016 s názvem „Předvstupní pomoc EU pro posílení správní kapacity v zemích západního Balkánu: metaaudit“

1.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora ve formě metaauditu, která obsahuje přehled o řízení předvstupní pomoci Komise v Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře a Srbsku a předkládá níže své připomínky a doporučení;

2.  bere na vědomí, že Komise musí fungovat v náročném politickém kontextu a setkává se s mnoha nedostatky veřejných institucí příjemců, jako je např. přebujelá byrokracie, vysoká fluktuace zaměstnanců, nízká účinnost, nedostatečná odpovědnost a korupce;

3.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby věnovaly zvláštní pozornost definicím kvalitativních vnitrostátních strategií a vnitrostátních a regionálních programů, které by obsahovaly jasné, realistické a měřitelné cíle, a aby lépe propojily koncepce programů přijímající země s těmito strategiemi a příslušnými analýzami potřeb;

4.  podporuje orgány zemí západního Balkánu v tom, aby pokračovaly v úsilí v klíčových oblastech řádné správy věcí veřejných a směrem k reformě jejich veřejné správy, včetně oblastí finanční kontroly v rámci řízení veřejných financí; žádá všechny zúčastněné strany, aby navýšily své úsilí v rámci rozvíjení či posilování strategií s cílem koordinovat uplatňování reformy řízení veřejných financí;

5.  považuje za zásadní posílit uplatňování zásady podmíněnosti, a to tak, že se předem ověří kapacita příjemce, zda je schopen splnit vše, co je nezbytné k realizaci vysoce kvalitního projektu, a v konkrétních měřitelných hodnotách;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že přibližně polovina projektů financovaných Unií se zaměřením na posilování reformy veřejné správy a právního státu nebyla udržitelná; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet udržitelnost, zejména v rámci projektů zaměřených na posilování správní kapacity; vyjadřuje politování nad tím, že udržitelnost nebyla zajištěna v mnoha případech kvůli základním faktorům, jako je nedostatek rozpočtových prostředků a personálu a především nedostatečná politická vůle příjemce reformovat instituce; vyzývá Komisi, aby navázala na úspěchy úspěšných projektů s vymezitelnou přidanou hodnotou a zajistila udržitelnost a životaschopnost projektů, a to tak, že nastaví toto kritérium jako předpoklad pro projekty při uplatňování NPP II;

7.  je přesvědčen, že stále existuje prostor ke zlepšení některých klíčových odvětví, aby splňovala normy Unie, jako je např. dodržování zásad právního státu, reforma veřejné správy a řádná správa věcí veřejných; je toho názoru, že pomoc poskytovaná v těchto oblastech by se měla navýšit a být efektivnější a udržitelnější vzhledem k úzké souvislosti se strategií rozšíření a politickými kritérii;

8.  vyzývá Komisi, aby se prioritně zaměřila na boj proti korupci a organizované trestné činnosti a aby podpořila státní zastupitelství a rozvoj transparentnosti a požadavky na integritu ve veřejné správě; opakuje, že je zapotřebí zajistit stabilnější a striktnější strategii a větší politický závazek vnitrostátních orgánů, aby se v tomto ohledu zajistily udržitelné výsledky;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2016 s názvem „Je potřeba většího úsilí ke zvyšování povědomí o pravidlech státní podpory v politice soudržnosti a k zajištění jejich dodržování“

9.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

10.  s uspokojením konstatuje, že Komise velkou většinu těchto doporučení provede;

11.  zdůrazňuje, že všechna příslušná generální ředitelství, především GŘ COMP a GŘ REGIO, musí mít přístup ke všem databázím útvarů Komise, aby se mohla účinně zhostit svých povinností;

12.  vyzývá Komisi, aby z důvodu možného ohrožení ochrany finančních zájmů Unie přezkoumala své rozhodnutí o neprovedení doporučení 4 b);

13.  může akceptovat zdrženlivost Komise, pokud jde o provedení doporučení 4 d), pokud alternativní metody členských států budou stejně účinné jako centrální registr pro sledování podpory „de minimis“; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby tomu tak skutečně bylo;

14.  je přesvědčen, že před provedením hlavních projektů je pro členské státy prvořadé mít právní jistotu ohledně příslušných pravidel pro poskytování státní podpory, jelikož jasná a jednotná pravidla mohou mít v této oblasti podíl na snížení míry chyb;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní kontrolní orgány budou s příslušnými pravidly pro poskytování státní podpory dobře obeznámeny a že si je ověří, než předloží svou výroční kontrolní zprávu;

16.  v této souvislosti vítá dohodu GŘ COMP a GŘ REGIO z března 2015 na společném akčním plánu pro státní podporu; konstatuje, že akční plán původně tvořilo šest opatření ohledně zvýšení povědomí a zlepšení znalostí v oblasti státní podpory ve všech členských státech: určení a šíření osvědčených postupů, školení pro odborníky v oblasti státní podpory, workshopy týkající se jednotlivých zemí, semináře pro odborníky, další rozvoj databáze otázek a odpovědí (síť 86 ESHS-EP) a rozvoj informační databáze státní podpory; od roku 2016 Komise poskytuje také specializovaný školicí modul;

17.  také vítá, že GŘ COMP do ledna 2016 uspořádalo v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku školení o státní podpoře a infrastruktuře;

18.  podporuje Účetní dvůr v jeho požadavku na centrální celounijní databázi, do níž budou moci příslušné orgány členských států nahlédnout za účelem zjištění identity podniků, na něž byl vydán inkasní příkaz ohledně státní podpory a také ohledně stavu postupu navracení; domnívá se, že by tato databáze mohla být důležitá pro budoucí analýzy rizik;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 29/2016 s názvem „Jednotný mechanismus dohledu – dobrý začátek, jsou však zapotřebí další zlepšení“

19.  připomíná tyto právní základy:

   a) čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU): „1. Účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie. Přezkoumává rovněž účetnictví všech příjmů a výdajů každé z institucí nebo jiných subjektů zřízených Unií, pokud to jejich zřizovací akt nevylučuje.

Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Toto prohlášení může být doplněno zvláštními hodnoceními ke každé hlavní oblasti činnosti Unie.“

   b) článek 27 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (protokol č. 4 připojený k SEU a SFEU): „27.1. Účetnictví ECB a národních centrálních bank ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů a schválení Radou. Auditoři jsou oprávněni zkoumat veškeré účetnictví ECB a národních centrálních bank a obdržet veškeré informace o provedených operacích.

27.2. Článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahuje výlučně na zkoumání výkonnosti správy ECB.“

   c) čl. 20 odst. 1 a 7 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(7), kterým se ECB svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi: „1. ECB je v souladu s touto kapitolou odpovědná za provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě. 7. Evropský účetní dvůr při svém přezkumu výkonnosti správy ECB podle článku 27.2 statutu ESCB a ECB zohlední také úkoly v oblasti dohledu svěřené ECB tímto nařízením.“

20.  podporuje závěry Účetního dvora a vítá skutečnost, že ECB přijala všechna doporučení Účetního dvora(8);

21.  je však znepokojen zprávou kontaktního výboru nejvyšších kontrolních orgánů Evropské unie, která porovnávala kontrolní pravomoci vůči orgánům bankovního dohledu u 27 z 28 vnitrostátních nejvyšších kontrolních orgánů v celé Unii; lituje toho, že výsledné prohlášení poukázalo na to, že v těch zemích, kde dřívější mandáty vnitrostátních nejvyšších kontrolních orgánů provádět kontrolu orgánů provádějících bankovní dohled nebyly nahrazeny kontrolou Účetního dvora nad dohledovými činnostmi ECB na podobné úrovni, vznikla oblast, jež nepodléhá žádné kontrole(9);

22.  zdůrazňuje, že toto své znepokojení vyjádřil již ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2015(10);

23.  lituje omezené transparentnosti informací pro dohlížené subjekty v důsledku přístupu, který zaujala ECB ke zveřejňování informací, což má za následek, že dohlížené subjekty nemohou výstupu procesu přezkumu a obezřetnostního vyhodnocení plně porozumět; zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyjádřil znepokojení nad netransparentností, která pod něj může zvyšovat „riziko svévolného jednání orgánu dohledu“;

24.  poukazuje na to, že neexistence žádného dohledu, který by zkoumal expozici bank nelikvidním „činnostem úrovně 3“, včetně toxických aktiv a derivátů, vedla k asymetrickému výkonu funkce dohledu; soudí, že velká zaujatost vůči úvěrovým rizikům týkajícím se trhů a operačním rizikům vyplývajícím ze spekulativních finančních aktivit měla za následek penalizaci komerčních bank ve prospěch velkých investičních bank, což zpochybnilo hodnotnost a spolehlivost dosud prováděných komplexních hodnocení; je znepokojen nedávnými prohlášeními předsedkyně rady dohledu Danièle Nouyové týkajícími obtíží ECB a její neschopnosti pokročit ve věci řádného hodnocení pozic týkajících se těchto složitých a rizikových produktů;

25.  se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora týkající se neexistence skutečného organizačního oddělení měnové politiky ECB a funkcí dohledu a také jasných a přísných pravidel správy a řízení s cílem předcházet střetům zájmů, což jen posiluje obavy ohledně inherentního střetu zájmu mezi úlohou ECB při zachovávání stability eura a obezřetnostním dohledem velkých evropských úvěrových institucí;

26.  podporuje zjištění Účetního dvora ohledně nutnosti provést analýzu rizik týkající se využití sdílených služeb u úkolů souvisejících s měnovou politikou i s funkcí dohledu ECB;

27.  je v této souvislosti znepokojen konstatováním Účetního dvora, že míra informací, které ECB poskytla, jen částečně dostačovala pro posouzení účinnosti operací spojených se strukturou správy a řízení jednotného mechanismu dohledu, činnosti jeho společných týmů dohledu a jeho kontrol na místě; zdůrazňuje, že jsou tudíž důležité oblasti, v nichž audit neproběhl;

28.  z hlediska zodpovědnosti pokládá za nepřijatelné, aby auditovaný subjekt, tedy ECB, chtěl pouze sám rozhodovat, k jakým dokumentům mohou mít externí auditoři přístup(11); vyzývá proto ECB, aby plně spolupracovala s Účetním dvorem jakožto externím auditorem a poskytla mu plný přístup k informacím, aby vše proběhlo v souladu s výše uvedenými pravidly;

29.  vyzývá Účetní dvůr, aby do listopadu 2018 informoval příslušný výbor Parlamentu o tom, zda se podařilo problém týkající se přístupu k informacím vyřešit;

30.  je si vědom stávajícího ujednání pro předkládání zpráv mezi ECB a Parlamentem(12); domnívá se, že tato ujednání však nemohou nahradit audit Účetního dvora;

31.  připomíná, že Komise měla do 31. prosince 2015 zveřejnit přezkum uplatňování nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, kterým se ECB svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi; lituje toho, že se tak nestalo;

32.  vyzývá proto Komisi, aby tuto zprávu co nejrychleji dokončila;

Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 30/2016 s názvem „Účinnost podpory EU určené pro prioritní odvětví v Hondurasu“

33.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, schvaluje jeho doporučení a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení; rovněž bere na vědomí odpovědi Komise;

34.  konstatuje s uspokojením, že zpráva Účetního dvora byla dobře přijata, a to jak vládou Hondurasu, tak Komisí, a že výzvy určené Účetním dvorem, jakož i jeho závěry byly velmi užitečné pro posílení politického dialogu mezi Hondurasem a Unií;

35.  připomíná, že vztahy mezi Hondurasem (jakožto součástí Střední Ameriky) a Unií jsou v současnosti v zásadě založeny na dohodě o přidružení uzavřené v roce 2012, která představuje pevnou dlouhodobou vazbu vycházející ze vzájemné důvěry a obrany společných hodnot a zásad; poukazuje na to, že dohoda stanoví tři základní pilíře činnosti: politický dialog, spolupráci a obchod; připomíná zejména, že v rámci dohody se obě strany zavázaly k zavedení opatření, která podpoří hospodářský rozvoj, přičemž zohlední vzájemné zájmy, jako je vymýcení chudoby, tvorba pracovních míst a spravedlivý a udržitelný rozvoj;

36.  zdůrazňuje, že dohodu dosud ratifikovalo 21 členských států; doufá, že státy, které ji dosud nepodepsaly, tak učiní co nejdříve, neboť plné uplatňování všech tří pilířů posílí rozvoj politického dialogu, umožní účinné přidělování finančních zdrojů a konečně zajistí, aby podpora Unie účinně přispěla k rekonstrukci a transformaci Hondurasu;

37.  připomíná, že ze zemí Střední Ameriky dostává Honduras od Unie nejvyšší rozvojovou pomoc, přičemž příspěvek Unie je čtvrtým nejvyšším z 12 hlavních dárců Hondurasu a dosahuje 11 % celkové oficiální rozvojové pomoci, kterou země získává; poukazuje na to, že celkový příděl se zvýšil z 223 milionů EUR na období 2007–2013 na 235 milionů na období 2014–2020;

38.  se znepokojením však konstatuje, že finanční příspěvek Unie za kontrolované období dosáhl pouze 0,2 % HDP země, což je mnohem nižší procento než v případě jiných dárců, zejména Spojených států amerických;

39.  konstatuje rovněž, že podle údajů Světové banky Honduras po globální hospodářské krizi prošel z hospodářského hlediska mírným zotavením, které podnítily veřejné investice, vývoz a vysoké příjmy z remitencí, což umožnilo růst ve výši 3,7 % v roce 2016 a 3,5 % v roce 2017;

40.  zdůrazňuje však, že ačkoliv jsou hospodářské vyhlídky povzbudivé a navzdory úsilí ze strany vlády a dárců má Honduras stále nejvyšší míru chudoby a hospodářské nerovnosti v Latinské Americe a v roce 2016 žilo podle oficiálních údajů v chudobě asi 66 % obyvatel a zemi trápí neustávající, značně rozšířené násilí, korupce a beztrestnost; konstatuje, že navzdory tomu, že míra vražd v uplynulých letech klesla, stále je jednou z nejvyšších na světě a je nejvyšší v Latinské Americe; zdůrazňuje rovněž, že v zemi nadále existují vážné obtíže a problémy týkající se přístupu k základním potřebám, příležitostem v oblasti zaměstnání, přírodním zdrojům, jako je půda a prostředky k přežití, a že ženy, původní obyvatelstvo a osoby afrického původu jsou skupinami obyvatelstva nejvíce zranitelnými vůči porušováním lidských práv v důsledku nerovností;

41.  se zvláštním znepokojením zdůrazňuje, že Honduras je nadále jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě pro obránce lidských práv a environmentálních práv, která jsou v mnoha případech úzce spojena, poukazuje na to, že podle údajů organizace Global Witness bylo v Hondurasu od roku 2009 zavražděno nejméně 123 aktivistů, kteří bránili půdu a životní prostředí, přičemž mnozí z nich byli členové společenství původního a venkovského obyvatelstva, která se postavila proti obrovským projektům na svém území, jako tomu bylo v případě Berty Cáceresové, jejíž vražda dosud nebyla objasněna; žádá Komisi, aby zajistila, aby spolupráce mezi Hondurasem a Unií žádným způsobem nepoškozovala lidská práva honduraského obyvatelstva, a aby pravidelně a přísně dohlížela na to, že tomu tak bude i nadále; připomíná v tomto smyslu význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva pro přímé a naléhavé poskytování finanční a materiální podpory obráncům lidských práv, kteří jsou v ohrožení, a nouzového fondu, který umožňuje, aby delegace Unie poskytovaly přímou podporu ad hoc; žádá rovněž Komisi, aby podpořila účinné uplatňování směrnic Unie týkajících se obránců lidských práv prostřednictvím přijímání místních strategií s cílem zajistit jejich úplné zavedení do praxe, a to ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti, které již mají zkušenosti v této oblasti;

42.  s velkým znepokojením bere na vědomí závažné incidenty, k nimž došlo v Hondurasu po volbách konaných 26. listopadu loňského roku; podotýká, že evropské a mezinárodní sítě na obranu lidských práv a sdělovací prostředky odsoudily nepřiměřené a někdy osudné použití síly vůči demonstrantům ze strany vnitrostátních donucovacích orgánů a další útoky proti obráncům lidských práv v souvislosti s touto povolební krizí s tím, že organizace na ochranu lidských práv zaznamenaly 30 případů zabití (21 osob zahynulo v rukou vojenské policie (PMOP), 232 lidí bylo zraněno a 1 085 zadrženo; podotýká, že Úřad vysokého komisaře OSN v Hondurasu doložil více než 50 případů zastrašování a pronásledování obránců lidských práv, vedoucích představitelů společnosti a novinářů; konstatuje, že v této situaci oznámila vláda Hondurasu zřízení Sekretariátu pro lidská práva, který zahájil svou činnost dne 27. ledna 2018 coby jednotka oddělená od současného Sekretariátu pro lidská práva, spravedlnost, způsob vlády a decentralizaci; žádá ESVČ, aby zvýšila podporu Unie určenou obráncům lidských práv a podporu politického dialogu, a žádá honduraskou vládu, aby dodržela svou odpovědnost a splnila povinnost zachovat mír a zajistit bezpečnost svých občanů;

43.  připomíná, že je důležité, aby soukromý sektor zemí Unie též dodržoval lidská práva a nejpřísnější sociální a environmentální normy, a to přinejmenším evropské normy v této oblasti; žádá Unii a její členské státy, aby se nadále aktivně zapojovaly do činnosti Organizace spojených národů s cílem zavést mezinárodní dohodu, která zajistí odpovědnost podniků za veškerou účast na porušování lidských práv;

44.  připomíná, že politický převrat v roce 2009 měl pro zemi katastrofální důsledky: sociálně-ekonomický růst zaznamenal výrazné zpomalení, přestala přicházet mezinárodní pomoc a země byla vyloučena z Organizace amerických států; konstatuje, že činnosti Unie během této doby však mohly být v Hondurasu zachovány, ačkoli došlo ke zpožděním v provádění ve všech prioritních odvětvích a některé z nich, jako je například harmonizace právního rámce, dokonce nemohly být dokončeny; zdůrazňuje, že pokud by Unie neposkytla a nezachovala svou podporu prioritním odvětvím spolupráce, podmínky těchto odvětví by byly ještě obtížnější;

45.  bere na vědomí úmysl vyjádřený vládou Hondurasu podrobit se mezinárodnímu prověřování a spolupráci s mezinárodními organizacemi (zřízení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, nedávné usídlení Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti v Hondurasu, kontroly účetnictví státu ze strany organizace Transparency International atd.); upozorňuje však, že je důležité uznat a uplatňovat získaná ponaučení a osvědčené postupy a neprodlužovat donekonečna závislost na těchto organizacích při plnění základních povinností státu; s velkým znepokojením bere na vědomí odstoupení vedoucího Mise na podporu boje proti korupci a beztrestnosti Hondurasu (MACCIH), k němuž došlo dne 18. února 2018 z důvodu nedostatečné podpory mise ze strany Organizace amerických států, která jí před dvěma lety svěřila úkol odstranit v Hondurasu korupci (nedostatečné prostředky, nehospodárná organizace, absence obstojných zařízení atd.); konstatuje, že navzdory této chybějící podpoře dosáhla MACCIH od roku 2017 významných výsledků v boji proti korupci, důležitých odsouzení zaměstnanců správy zapojených do závažných případů korupce a vyšetřování, jež se týkají honduraské politické třídy; obává se, že tyto okolnosti budou odrazovat od prvního velkého regionálního úsilí, pokud jde o boj proti korupci a beztrestnosti jedné ze zemí, která jej nejvíce potřebuje, a žádá honduraskou vládu a Organizaci amerických států, aby bezpodmínečně podpořily a usnadnily práci MACCIH, a dále žádá ESVČ, aby s touto misí nadále spolupracovala na dosahování společných cílů;

46.  bere na vědomí, že audit, který provedl Účetní dvůr, se soustředil na období 2007–2015, ve kterém platby Unie dosáhly 119 milionů EUR, a že kontrolovanými prioritními odvětvími bylo snížení chudoby, lesní hospodářství a oblast bezpečnosti a práva, které obdržely 89 % prostředků bilaterální podpory; domnívá se však, že období, kterým se Účetní dvůr zabýval ve své zprávě, je příliš dlouhé a přesahuje dokonce i funkční období Evropské komise a že kromě toho zahrnuje obzvláště obtížné a nestejné politické a hospodářské situace; domnívá se, že v zájmu vyšší účinnosti by období auditů měla být kratší nebo by se měla provádět hodnocení v polovině období, neboť zpráva v příliš mnoha případech odhaluje již odstraněné problémy či nedostatky, a proto jsou některé z jejích závěrů a doporučení zastaralé; zdůrazňuje rovněž, že Účetní dvůr ve své zprávě opomíjí výsledky rozhovorů, které provedl během své návštěvy Hondurasu, zejména rozhovorů s příjemci, dalšími dárci a s organizacemi občanské společnosti;

47.  konstatuje, že ve své zprávě Účetní dvůr dospěl k závěru, že ačkoliv bylo dosaženo určitého pokroku, byla rozvojová podpora Unie pro prioritní odvětví v Hondurasu účinná pouze částečně, hlavně kvůli situaci v zemi, jakož i kvůli řadě problémů souvisejících s řízením, které snížily dopad pomoci, a konstatuje, že ačkoliv byla strategie Komise relevantní a koordinovaná, nebyla dostatečně konkrétní a financování bylo rozloženo do příliš mnoha oblastí, což vedlo k tomu, že navzdory žádostem honduraské vlády nebylo možné uspokojit významné potřeby prioritních odvětví, která nepobírala podporu ani od jiných dárců;

48.  ačkoli sdílí obavy, které vyjádřil Účetní dvůr, souhlasí s Komisí v tom, že v mnoha případech byla nezbytná určitá míra flexibility, aby bylo možné přizpůsobit se krizi vyvolané státním převratem a nezbytnosti reagovat na nejnaléhavější situace a na základní potřeby obyvatelstva; žádá Komisi, aby se nadále snažila dosáhnout účinné rovnováhy mezi flexibilitou nezbytnou pro přizpůsobení se měnícím se okolnostem, potřebám a požadavkům země, řešením nejpalčivějších problémů zahrnujících lidská práva, právo na život a právo na důstojný život a nezbytností reagovat na dopad potenciálu podpory Unie a zlepšit jej;

49.  konstatuje, že v minulosti se spolupráce Unie soustředila na oblast sociální soudržnosti a hospodářského růstu, zatímco nové programové období reaguje na potřeby vyplývající z hlavních výzev rozvoje, kterým země čelí: snížení chudoby a nerovnosti, potravinové zabezpečení, vzdělávání a zdraví, bezpečnost a lidská práva, daňové reformy, boj proti beztrestnosti a korupci, tvorba pracovních míst se sociální ochranou, konkurenceschopnost, řízení přírodních zdrojů a zranitelnost v důsledku změny klimatu;

50.  trvá na tom, že vzhledem ke zvláštní situaci země je nezbytné posílit a zahájit komplexní programy pro boj proti chudobě (určené zejména pro nejzranitelnější obyvatelstvo, jako jsou ženy, děti a původní obyvatelstvo, jak o to požádala samotná vláda Hondurasu) a komplexní programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, jež budou určeny pro děti a mládež z nejvíce znevýhodněných prostředí, tak aby jim byly poskytnuty příležitosti rozvíjet své schopnosti a dovednosti a snížilo se u nich riziko, že upadnou do rukou sítí násilné a organizované trestné činnosti;

51.  zdůrazňuje rovněž rozhodující úlohu, kterou hrají ženy a organizace na obranu práv žen při sociálním pokroku, zejména pokud jde o hnutí vedená mladými lidmi; žádá Unii, aby trvala na tom, že je nezbytné podpořit posílení postavení žen a vytvoření bezpečného a příznivého prostředí pro ženské organizace občanské společnosti a obránce lidských práv žen, a aby se konkrétně zabývala utlačováním na základě pohlaví, zejména v oblastech postižených konflikty; zdůrazňuje, že je důležité aktivně přispívat k podpoře politik a opatření souvisejících s právy žen a se zdravím a sexuálními a reprodukčními právy;

52.  zastává názor, že Unie musí i nadále vyvíjet zvláštní úsilí, pokud jde o spolupráci, s cílem zlepšit transparentnost, důvěryhodnost a odpovědnost státních institucí a s cílem bojovat proti korupci a beztrestnosti, která podrývá důvěru občanů a představuje jednu z hlavních překážek rozvoje země;

53.  vyjadřuje své znepokojení ohledně absence politického dialogu, kterou Účetní dvůr zjistil v některých kritických oblastech, jež byly podporovány v rámci Podpory pro národní plán (cíle v oblasti vzdělávání, rozvoj vnitrostátní statistiky a reforma veřejné služby); s ohledem na to, že politický dialog Komise usnadňuje provádění opatření Unie a vede k viditelným zlepšením; žádá Komisi, aby posílila politický dialog zejména ve strategických a prioritních odvětvích a aby trvala na požadavcích v oblastech, ve kterých vláda neprokazuje dostatečný zájem nebo přístupnost, jako tomu bylo v případě vnitrostátní politiky v oblasti práva a bezpečnosti nebo v případě justičního monitorovacího střediska;

54.  vyzývá Komisi, aby i nadále zlepšovala společné plánování programů s vládou Hondurasu a s členskými státy Unie a aby spolu s ostatním dárci vyvinula zvláštní úsilí, pokud jde o vnitřní koordinaci, s cílem zajistit co nejúčinnější rozdělení práce, a dosáhnout tak ve všech možných situacích komplementarity, a to zejména s cílem zabránit problémům zjištěným Účetním dvorem: šíření totožných nebo podobných projektů (táž odvětví, tíž příjemci), vzájemně rozporná nebo překrývající se činnost nebo nečinnost zejména v prioritních odvětvích; upozorňuje na to, že by Komise rovněž měla nalézt rychlý a účinný systém fungování s ostatními dárci s cílem snížit lhůty a zvýšit dynamiku, účinnost a výsledky;

55.  konstatuje, že přibližně polovina bilaterální podpory Unie v Hondurasu se provádí prostřednictvím obecné a odvětvové rozpočtové podpory; se znepokojením poukazuje na to, že především v důsledku výrazné makroekonomické nestability země, odborných nedostatků a problémů s podvody a korupcí při řízení veřejných financí může rozpočtová podpora zahrnovat značná rizika;

56.  se znepokojením konstatuje, že ačkoli zpráva Účetního dvora ukazuje, že rozpočtová podpora byla poskytována na relevantní a věrohodné vnitrostátní strategie, v některých z prioritních odvětví neměla vláda žádnou jasnou strategii nebo byly strategie rozmělněné a nepočítaly se zvláštním rozpočtem a zapojeným institucím chyběly nezbytné schopnosti pro vypracování politik a reforem;

57.  uznává, že Komise tato rizika odhalila a pokusila se je zmírnit; nicméně znovu Komisi připomíná, že rozpočtová podpora není bianko šek a že závazky vlády ohledně toho, že budou uskutečněny reformy, nemusí nutně být dostatečnou zárukou; žádá v tomto smyslu Komisi, aby za účelem snížení veškerých rizik nadále přísně dohlížela na to, aby ve všech fázích řízení byly uplatňovány a dodržovány pokyny pro rozpočtovou podporu; žádá rovněž Komisi, aby neposkytovala rozpočtovou podporu v odvětvích, v nichž není jistá věrohodná a relevantní reakce vlády;

58.  souhlasí s Komisí, že pozastavení výplaty různých rozpočtových podpor po určité období, k čemuž došlo v roce 2012 kvůli celkové makroekonomické situaci a skutečnosti, že se nepodařilo dosáhnout dohody mezi Hondurasem a MMF, nemusí vysílat rozporuplné signály, které by mohly poškodit účinnost podpory, jak se domnívá Účetní dvůr, ale může se jednat o způsob, jak nade vší pochybnost vyjasnit, že vláda musí rychle a účinně vyřešit zjištěné problémy.

59.  s velkým zaujetím konstatuje, že Honduras je první zemí, ve které se uplatňuje rozpočtová podpora orientovaná na výsledky; vyjadřuje nicméně znepokojení nad skutečností, že Účetní dvůr došel k závěru, že nedostatky v monitorovacích nástrojích omezily posouzení dosažených výsledků, že se v jejich monitorování objevily určité nedostatky a že se na vydaná doporučení nijak systematicky nenavazovalo; žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu, jejíž součástí budou cíle, použité ukazatele a referenční kritéria, metody výpočtu a ověřování atd., a aby posoudila jejich účinnost a dopad s cílem srovnat dosažené výsledky a současně zlepšit komunikaci, viditelnost a dopad opatření Unie; žádá rovněž Komisi, aby kladla větší důraz na výsledky cílů, jež stanovila ve svých strategiích politického dialogu s honduraskou vládou a v dialogu s občanskou společností a ostatními dárci;

60.  vzhledem k tomu, že řádné řízení veřejných financí je základní podmínkou pro to, aby bylo možné vyplácet finanční prostředky z rozpočtové podpory, a že v Hondurasu jde o jeden z největších nedostatků navzdory po sobě jdoucím plánům vlády a podpoře Komise, domnívá se, že Komise by měla klást zvláštní důraz na další posilování tohoto odvětví; v tomto smyslu a s ohledem na úlohu, kterou musí hrát honduraský kontrolní úřad při řízení státních prostředků, žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní programy spolupráce s tímto úřadem s cílem zajistit v tomto odvětví technickou pomoc a odbornou přípravu;

61.  žádá honduraskou vládu, aby poskytla veškeré nezbytné prostředky a zajistila financování, které je nezbytné k tomu, aby honduraský kontrolní úřad mohl splnit svůj úkol nezávisle, účinně a v souladu s mezinárodními normami v oblasti auditu, transparentnosti a odpovědnosti;

62.  se znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora ohledně skutečnosti, že delegaci Unie v Hondurasu nadále chybí odborný personál se znalostmi a zkušenostmi v oblasti řízení veřejných financí a makroekonomie, pokud jde o operace rozpočtové podpory, což představuje obzvlášť velké riziko s ohledem na dlouhodobou hospodářskou nestabilitu, kterou tato země trpí, ač se jí navzdory této vážné okolnosti nadále poskytuje rozpočtová podpora; vzhledem k rizikům, na něž poukázal Účetní dvůr, žádá Komisi, aby s naléhavostí posílila delegaci Unie v Hondurasu;

63.  konstatuje, že spolupráce Unie v Hondurasu poskytuje podporu organizacím občanské společnosti s cílem prosazovat potravinové zabezpečení, lidská práva a rovnost žen a mužů a že v současnosti probíhá asi 35 tematických projektů, které čerpají finanční prostředky ve výši přesahující 9 milionů EUR; konstatuje rovněž, že delegace Unie ve spolupráci s občanskou společností v Hondurasu vypracovala plán, který byl schválen v roce 2014 a jenž obsahuje opatření týkající se politického dialogu a podpůrná opatření navržená pro tuto zemi; považuje za nanejvýš důležité, aby se organizace občanské společnosti nejen účastnily konzultací za účelem vypracování plánů, ale také se podílely na jejich uplatňování, kontrole a přezkumu;

64.  vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně zužování prostoru pro občanskou společnost v rozvojových zemích; s velkými obavami konstatuje, že pouze během prvních tří měsíců roku 2014 oddělení pro registraci a sledování občanských sdružení odebralo povolení více než 10 000 nevládních organizací, neboť vládě nepředložily zprávy o svých financích a programech, a že navzdory určitým pozitivním změnám, k nimž došlo v posledních letech, některé z právních předpisů, jež byly nedávno v Hondurasu přijaty, a správní opatření ztěžují a zužují prostor a činnost těchto sdružení, což mnohé z nich vede k ukončení činnosti;

65.  vítá podporu a závazek, který Unie před časem přijala vůči občanské společnosti v rozvojových zemích; zastává názor, že v kontextu politického dialogu a rozvoje programů spolupráce se Komise musí soustředit na vypracování strategií s cílem vytvořit právní, správní a politické prostředí, které je nutné k tomu, aby organizace občanské společnosti vykonávaly své úlohy a fungovaly efektivně, dále s cílem poskytovat poradenství sdružením, pravidelně jim předávat informace o financování a možnostech jeho získání a povzbuzovat je k připojení se k mezinárodním organizacím a sítím občanské společnosti;

66.  domnívá se, že vzhledem k základní úloze, kterou hrají organizace občanské společnosti v Hondurasu ve společnosti obecně a zejména při místním rozvoji, měl Účetní dvůr věnovat jednu kapitolu své zprávy spolupráci Unie s těmito organizacemi, tím spíše, že Unie je pro tyto organizace v rozvojových zemích hlavním dárcem a převzala vedoucí úlohu při ochraně zástupců občanské společnosti a obránců lidských práv prostřednictvím využívání a uplatňování souboru nástrojů a politik; doufá, že to Účetní dvůr v budoucnosti zohlední při vypracování zpráv;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 31/2016 s názvem „Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn“

67.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

68.  vítá ambiciózní závazky Unie, podle nichž dosáhne do roku 2020 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 snížení svých emisí o nejméně 20 % a do roku 2030 o 40 % a vynaloží v rozpočtovém období 2014–2020 alespoň 20 % svého rozpočtu na činnosti související s oblastí klimatu; vítá celkově dosažený pokrok; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora existuje vážné riziko, že stanovený rozpočtový cíl ve výši 20 % nebude naplněn;

69.  považuje za velmi důležité, aby Komise průběžně prokazovala, že zaujímá dostatečně vedoucí postavení a je odhodlána řešit problematiku změny klimatu prostřednictvím účinného provádění Pařížské dohody, jakož i upevnit svou mezinárodní důvěryhodnost a nástroje pro utváření podmínek pro politiku Unie v oblasti klimatu a ekologickou diplomacii v budoucích letech;

70.  vítá provádění závazku týkajícího se již existujících politik namísto zřizování nových finančních nástrojů; domnívá se, že by tento krok měl přispět k větší soudržnosti mezi jednotlivými politickými oblastmi Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly koordinovaný plán pro zachování maximální soudržnosti a návaznosti jednotlivých programů;

71.  vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní obecnou strategii k dosažení stanoveného cíle, která bude rozčleněna na specifické akční plány, a aby pro konkrétní oblasti politiky stanovila podrobná opatření a nástroje, metodiku měření a vykazování i výkonnostní ukazatele používané v činnostech souvisejících s klimatem; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely společné jednotné normy pro provádění příslušných monitorovacích, hodnotících a ověřovacích systémů, zejména s ohledem na uplatňování ukazatelů z Ria a podávání zpráv o výdajích souvisejících s oblastí klimatu;

72.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky systému sledování Unie, což podstatně zvyšuje riziko nadhodnocení výdajů souvisejících s oblastí klimatu; vyzývá Komisi, aby systematicky dodržovala zásadu konzervativnosti, aby se tak předešlo nadhodnocení; vyzývá Komisi, aby přezkoumala odhady a upravila klimatické koeficienty v případech, v nichž riziko nadhodnocení existuje;

73.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy mezi své priority zařadila vytvoření akčního plánu v určitých oblastech s nesmírným potenciálem, a sice v případě programu Horizont 2020, zemědělství a rybolovu; dále Komisi vyzývá, aby spolu s Evropským inovačním a technologickým institutem pozorně koordinovala aktivity týkající se vývoje nových technologií a inovací v souvislosti s ochranou životního prostředí (EIT);

74.  poukazuje na zvláštní nutnost, aby Komise plnila referenční ukazatele související s klimatem tím, že rozřadí své různé nástroje v rámci programového období, aby se podpořila vysoká úroveň soudržnosti a případně i lepší koordinace mezi členskými státy, aby tak bylo možné dosáhnout obecného cíle spočívajícího v tom, že 20 % rozpočtu Unie bude věnováno na dosažení nízké úrovně uhlíku ve společnosti odolné vůči změně klimatu;

75.  lituje absence konkrétních cílů v podstatných částech rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, aby vypracovala celkový plán nastiňující, které finanční nástroje by mohly přispět k dosažení rozpočtového cíle 20 % a do jaké míry; se znepokojením konstatuje, že chybějící plán je známkou nízké kompatibility různých oblastí rozpočtu;

76.  se znepokojením konstatuje, že existuje jen málo informací o výši výdajů na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, i o tom, do jaké míry přispějí opatření na úrovni Unie související s oblastí klimatu ke snížení emisí CO2, přičemž dostupné údaje jednotlivých členských států nemusí být srovnatelné; žádá Komisi, aby dále rozvíjela podávání zpráv o tom, do jaké míry bylo při provádění veškerých politik dosaženo cíle, jímž je vyčlenění 20 % rozpočtu Unie v období 2014–2020 na činnosti související s klimatem, a aby současně upřesnila, na co byly dané částky věnovány a vyplaceny, zda tyto výdaje souvisí s oblastí zmírňování nebo přizpůsobení, a zároveň aby vymezila oblasti, kde je třeba zlepšit žádoucí výsledky v oblasti klimatu;

77.  je přesvědčen, že začleňování programů financování je třeba dále zpřesnit definováním jasných strategií pro přizpůsobování nebo zmírňování a souvisejících akčních plánů, včetně adekvátních nástrojů kvantifikace, pokud jde o potřebné investiční a klimatické pobídky, a lepších metod odhadů sledování pro získání správných odhadů, co se týče pokroku dosaženého v rámci programů Unie i činností členských států;

78.  vyzývá Komisi, aby urychleně rozvíjela příznivé prostředí pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku přizpůsobením svých investičních podmínek, výdajových rámců i nástrojů pro inovace a modernizaci ve všech klíčových příslušných odvětvích;

79.  s politováním konstatuje, že neexistuje žádný nástroj, který by poskytoval pro víceletá období konsolidované aktuální informace o situaci v rámci celého rozpočtu Unie; domnívá se, že je třeba hodnocení ex-post a přepočtu předpokládaných finančních příspěvků pro oblast klimatu;

80.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádný konkrétní rámec pro podávání zpráv Komise ohledně zjišťování a měření nechtěných důsledků politik Unie, které negativně přispívají ke změně klimatu, a měření toho, jak velký díl rozpočtu Unie je vynakládán v tomto opačném smyslu; obává se, že bez takových údajů nevytváří Komise úplný obraz toho, do jaké míry Evropská unie přispívá ke zmírňování změny klimatu; vyzývá Komisi, aby systematicky identifikovala potenciálně kontraproduktivní činnosti a promítala je do konečných výpočtů, pokud jde o opatření na zmírnění změny klimatu.

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 32/2016 s názvem „Pomoc EU Ukrajině“

81.  konstatuje, že finanční a odborná pomoc Unie při reformě Ukrajiny byla nezbytná; zdůrazňuje však, že provádění reforem značně zaostává za očekáváním;

82.  vyjadřuje politování nad tím, že staré struktury, které odolávají reformám, modernizaci a demokratizaci, přežívají, zatímco reformní síly mají problém se prosadit;

83.  vítá pomoc EU Ukrajině; avšak je toho názoru, že by měla být podmíněna skutečným úsilím ze strany ukrajinské vlády o zlepšení situace ve své vlastní zemi; konkrétně se jedná o zlepšení systému vlastních zdrojů prostřednictvím účinného a transparentního daňového systému, na kterém se svými příjmy podílí nejen obyvatelstvo, ale i oligarchové;

84.  žádá účinný boj proti stále rozšířené korupci a účinnou podporu organizacím, které se k boji proti korupci zavázaly;

85.  žádá posílení soudní moci v zemi jakožto nezávislého nástroje, který ctí zásady právního státu;

86.  vyžaduje přísnější kontrolu bankovního sektoru s cílem vyvarovat se odlivu kapitálu do zemí mimo EU, což způsobuje insolvenci bankovních institucí; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu nutné poskytnout podporu z rozpočtu jedině pod podmínkou, že tyto finanční prostředky budou rozděleny transparentně a komplexně;

87.  je toho názoru, že jakékoli finanční pomoci by mělo předcházet posouzení jejích vyhlídek na úspěch;

88.  je přesvědčen, že více pozornosti si zaslouží vytváření a vzdělávání kompetentních, decentralizovaných administrativních struktur;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 33/2016 s názvem „Mechanismus civilní ochrany Unie: koordinace odezvy na katastrofy mimo EU byla obecně účinná“

89.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s doporučeními v ní uvedenými a schvaluje ochotu Komise vzít je v úvahu;

90.  zdůrazňuje obrovskou důležitost rychlé a koherentní reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy, aby se podařilo minimalizovat jejich dopad na lidské životy, životní prostředí a ekonomiku;

91.  bere na vědomí celkovou spokojenost Účetního dvora s tím, jak Komise provádí proces odezvy na katastrofu;

92.  podněcuje Komisi k tomu, aby dále zvyšovala své zdroje, včetně rozpočtových, zlepšila jejich mobilizaci a postupy výběru odborníků, aby byla postiženým zemím poskytována pomoc Unie okamžitě a podle aktuálních potřeb; zdůrazňuje, že je důležité, aby v rámci terénní sítě kanceláří úřadu ECHO na vnitrostátní a regionální úrovni a mezi pracovníky v delegacích Unie v rizikových zemích byla zřízena „kontaktní místa pro civilní ochranu“;

93.  vítá skutečnost, že v únoru 2016 byl vytvořen evropský lékařský sbor, který výrazně rozšířil „dobrovolný společný soubor kapacit“ mechanismu civilní ochrany EU o „rezervu“ týmů lékařů a zdravotníků, které jsou k dispozici k nasazení, jako způsob poučení se z krize v souvislosti s výskytem viru Ebola; domnívá se, že tento přístup, kdy máme k dispozici rezervu lékařských týmů a dalších specializovaných posudkových a podpůrných týmů, musí dále pokračovat a je třeba jej dále zdokonalovat;

94.  navrhuje, aby byly odstraněny veškeré zbytečné překážky, které brání účastnickým státům či středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) v ještě bezprostřednější reakci, zejména v samém zárodku vzniku krizové situace;

95.  žádá účastnické státy, aby v dobrovolném společném souboru kapacit registrovaly více prostředků, aby se zvýšila připravenost reagovat na katastrofy;

96.  zdůrazňuje důležitost výměny informací a spolupráce mezi Komisí, dalšími subjekty Unie a OSN při usnadňování strukturované reakce v případě mimořádné události; vítá dohody o spolupráci podepsané mezi Úřadem pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Světovým potravinovým programem (WFP) a naléhá na Komisi, aby podepsala další dohody o spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a s dalšími zúčastněnými aktéry;

97.  připomíná, že požadavky na kvalitu a interoperabilitu jsou stanoveny a rozšířeny v souladu s novými standardy WHO pro lékařské moduly a také s dalšími strategickými partnery a jejich rámcovými podmínkami s cílem zajistit brzké kroky spojené s pečlivější koordinací při mezinárodních misích; domnívá se, že aby byla zaručena okamžitá dostupnost nebo mobilizace kapacit již od počátku mimořádné situace a nedocházelo k přehmatům při financování, je třeba optimalizovat a ve značné míře standardizovat procesy poskytování pomoci;

98.  naléhavě vyzývá k dalšímu využívání možných synergií s ostatními zúčastněnými aktéry a zapojenými nástroji, zejména s humanitární a rozvojovou pomocí, a k tomu, aby nedocházelo ke zdvojování činností, které již byly provedeny;

99.  žádá Komisi, aby zlepšila funkčnost komunikační platformy střediska ERCC, tzv. CECIS, aby z ní mohly zainteresované strany snáze získávat informace, včetně mobilního přístupu pro týmy civilní ochrany EU nasazené v terénu;

100.  je toho názoru, že humanitární pomoc a civilní ochranu by měly následovat další činnosti směřující k vytváření kultury prevence a také k budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných komunit nebo komunit postižených katastrofou;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 34/2016 s názvem „Boj proti plýtvání potravinami: příležitost pro EU jak zlepšit účinné využívání zdrojů v potravinovém řetězci“

101.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora zkoumající účinnost Unie v boji proti plýtvání potravinami; podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby tato doporučení zohlednila;

102.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle odhadů dochází na celém světě k vyplýtvání nebo ztrátě asi jedné třetiny potravin vyrobených pro lidskou spotřebu; hluboce lituje skutečnosti, že Unie proti plýtvání potravinami účinně nebojuje a že její dosavadní činnost v tomto ohledu byla pouze nekonzistentní a rozdrobená;

103.  zdůrazňuje, že Unie může řešit problém plýtvání potravinami tím, že bez jakýchkoli dalších výdajů upraví své stávající politiky, o což by se také měla snažit; s politováním však podotýká, že navzdory slibným řečem doposud chyběla politická vůle přeměnit tyto přísliby na konkrétní politická opatření;

104.  hluboce lituje, že se cíle Komise v boji proti plýtvání potravinami postupem času prokazatelně spíše snížily; hluboce lituje skutečnosti, že chybí cílená politická opatření ohledně plýtvání potravinami a že vzniklé pozitivní důsledky některých oblastí politik jsou spíše náhodné; těší se na provedení hodnocení výsledků balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství v oblasti boje proti plýtvání potravinami;

105.  za znak nejednotného přístupu Komise považuje zaprvé to, že zatímco je Unie považována za hlavního představitele boje proti změně klimatu, nedostatečně se zavazuje k boji proti plýtvání potravinami, což přímo přispívá k negativním účinkům na klima, a zadruhé že zatímco EU každoročně investuje stovky milionů eur do rozvojové pomoci, boje proti hladu a dodržování spravedlivého obchodu, nedostatečně se zabývá problémem boje proti plýtvání potravinami, který představuje jednu z přímých hybných sil týchž problémů;

106.  opakovaně vyzývá Komisi, aby okamžitě podnikla kroky proti plýtvání potravinami; vyzývá Komisi, aby dostála svým závazkům s ohledem na příslušné politické dokumenty související s bojem proti plýtvání potravinami;

107.  vyzývá Komisi, aby zajistila úzkou koordinaci na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni za účelem sjednocení různých přístupů jednotlivých členských států k prevenci plýtvání potravinami, darování potravin, bezpečnosti potravin a správným hygienickým postupům; vyzývá Komisi, aby zřídila platformu pro sdílení osvědčených postupů v boji proti plýtvání potravinami, která by lépe sjednotila činnost Komise s činnostmi členských států;

108.  vyjadřuje politování, že činnost Komise po technické stránce byla omezena jen na založení pracovních a expertních skupin, které však nepřednesly žádný aplikovatelný postup; vyzývá Komisi, aby zlepšila svou činnost po technické stránce a předložila konkrétní výsledky; vyzývá Komisi, aby úžeji spolupracovala s Evropskou agenturou pro životní prostředí a Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), jež mohou poskytnout spolehlivou odbornou a technickou pomoc;

109.  vyjadřuje politování, že Komise nepovažuje za nezbytné vytvořit jednotnou definici plýtvání potravinami a stanovit zvláštní hierarchii způsobů nakládání s potravinovým odpadem; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala jednotnou definici plýtvání potravinami, jednotnou metodiku pro měření a sledování plýtvání potravinami a zásady používání hierarchie způsobů nakládání s odpady případě plýtvání potravinami;

110.  vyzývá Komisi, aby navrhla akční plán, který by určil oblasti politik, jež by se mohly zabývat plýtváním potravinami, s důrazem na prevenci a darování, a aby v rámci těchto politik stanovila možnosti, které by mohly být využívány; vyzývá Komisi, aby navrhla akční plány s měřitelnými cíli a ukazateli výkonnosti a aby vypracovala návrhy na posouzení dopadů v konkrétních oblastech politik;

111.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli darování potravin je druhá nejpreferovanější možnost v rámci prevence plýtvání potravinami, v různých ohledech jsou této možnosti kladeny mnohé překážky, kvůli kterým není příliš využívána; upozorňuje na potíže, jimž čelí orgány členských států, zejména pokud jde o zajištění souladu darování potravin se stávajícím právním rámcem; vyzývá Komisi, aby vytvořila zvláštní platformu pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem usnadnit darování potravin; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí podíl místních a regionálních úřadů na revizi příslušných právních předpisů;

112.  vyzývá Komisi, aby dokončila a zveřejnila pokyny k rozdělování a darování potravin, včetně daňových úprav pro dárce, které by vycházely z osvědčených postupů sdílených členskými státy, jež v současnosti aktivně bojují proti plýtvání potravinami; vybízí Komisi, aby vypracovala pokyny k překonání řady překážek v oblasti darování potravin a zásady daňových úlev pro řetězce a společnosti, které darují potraviny;

113.  vyjadřuje politování nad tím, že pojmy „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“ jsou účastníkům na všech úrovních potravinového dodavatelského řetězce obvykle nejasné; vyzývá Komisi, aby tyto pojmy objasnila a stanovila jako závazné zásady jejich používání, aby už nedocházelo k nepochopení;

114.  vybízí členské státy, aby vzdělávaly širokou veřejnost v oblasti řízení bezpečnosti potravin a plýtvání potravinami;

115.  odsuzuje skutečnost, že navzdory jednotlivým a omezeným podnětům některých orgánů Unie nemají evropské instituce legislativní rámec ani jednotné pokyny, které by regulovaly nakládání s nezkonzumovanými potravinami v jejich stravovacích službách; vyzývá Komisi, aby pro evropské orgány navrhla jednotné předpisy ohledně plýtvání potravinami včetně zásad prevence plýtvání potravinami a pravidel darování potravin za účelem minimalizace plýtvání potravinami v evropských orgánech;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 35/2016 s názvem „Využívání rozpočtové podpory ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v subsaharské Africe“

116.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s doporučeními v ní uvedenými; vyjadřuje spokojenost s ochotou Komise uvést je do praxe; vyjadřuje politování nad tím, že odpovědi Komise jsou poměrně vágní a málo ambiciózní;

117.  zdůrazňuje význam mobilizace domácích příjmů v méně rozvinutých zemích, jelikož snižuje jejich závislost na rozvojové pomoci, vede ke zlepšení veřejné správy a hraje důležitou roli při budování státu;

118.  zdůrazňuje, že podle Účetního dvora Komise dosud účinně nevyužila dohod o rozpočtové podpoře ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v subsaharské Africe; konstatuje však, že nový přístup Komise účinně zvýšil potenciál této formy pomoci na podporu mobilizace domácích příjmů;

119.  zdůrazňuje, že posilování daňových systémů přispívá nejen ke zvyšování předvídatelnějších příjmů, ale také k odpovědnosti vlád tím, že vytváří přímé spojení mezi daňovými poplatníky a jejich vládami; podporuje výslovné zařazení zlepšení mobilizace domácích příjmů na seznam Komise čítající klíčové problémy v oblasti rozvoje řešené pomocí rozpočtové podpory;

120.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise při přípravě operací rozpočtové podpory nevěnovala mobilizaci domácích příjmů dostatečnou pozornost; zdůrazňuje, že nebyla vyhodnocena klíčová rizika související s osvobozením od daní a s výběrem a převodem daňových a nedaňových příjmů pocházejících z přírodních zdrojů;

121.  připomíná význam mobilizace příjmů v rozvojových zemích a zároveň poukazuje na problémy týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a nezákonných finančních toků; vybízí k posilování finanční a technické podpory pro rozvojové země a rámce regionální správy daní a k přijetí zásad pro sjednávání daňových smluv;

122.  zdůrazňuje, že audit odhalil absenci vhodných nástrojů monitorování, pomocí nichž by bylo možné posoudit rozsah, v němž rozpočtová podpora přispěla k celkovému zlepšení mobilizace domácích příjmů;

123.  je přesvědčen, že je zásadní nadále prosazovat spravedlivé a transparentní domácí daňové systémy v oblasti daňové politiky, zvyšovat podporu monitorovacích postupů a orgánů dohledu v oblasti přírodních zdrojů a nadále podporovat správní reformy prosazující udržitelné využívání přírodních zdrojů a transparentnost; zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu snižují daňové příjmy v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy a že je pravděpodobné, že pro tyto země jsou tyto dohody kontraproduktivní; žádá Komisi, aby zajistila, že daňové důsledky dohod o volném obchodu se zeměmi s nízkými a nižšími středními příjmy budou zohledněny v rámci posuzování rizik při sjednávání těchto dohod;

124.  vyzývá Komisi, aby dodržovala své pokyny při posuzování aspektů mobilizace domácích příjmů z makroekonomického hlediska a hlediska řízení veřejných financí, a získala tak lepší přehled o nejzávažnějších problémech, jako je rozsah daňových pobídek, stanovování převodních cen a daňové úniky;

125.  zdůrazňuje, že za účelem zlepšení přípravy operací rozpočtové podpory by měl být postup identifikace rizik ohrožujících dosažení stanovených cílů komplexnější a měl by umožnit využití nástrojů pro diagnostické posouzení daňové správy, jsou-li k dispozici;

126.  zdůrazňuje nutnost uplatňovat zvláštní podmínky mobilizace domácích příjmů častěji, jelikož jasně spojují vyplácení plateb rozpočtové podpory s pokrokem partnerské země v oblasti reforem mobilizace domácích příjmů; žádá Komisi, aby vybrala podmínky, jež jsou relevantní a jež budou mít nejrozsáhlejší dopad na mobilizaci domácích příjmů;

127.  uznává, že Komise musí pracovat ve složité politické a institucionální situaci; připomíná, že je důležité, aby k určení zásadních oblastí zájmu a navržení uzpůsobené strategie pomoci došlo prostřednictvím strukturovaného politického dialogu, který zahrne účastníky z vnitrostátních vlád a další dárce;

128.  vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové podpory rozšířila složku budování kapacit, jelikož pokládá pevný základ pro dlouhodobou hospodářskou a sociální přeměnu a zabývá se hlavními překážkami účinného výběru veřejných příjmů;

129.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl potvrzen přímý vliv rozpočtové podpory na mobilizaci domácích příjmů, je nutné provést podrobnější posouzení jednotlivých oblastí daňového systému, jež by umožnilo přiřadit dosažené úspěchy k jednotlivým součástem poskytované pomoci;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 36/2016 s názvem „Posouzení mechanismů pro uzávěrky programů soudržnosti a rozvoje venkova na roky 2007–2013“

130.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

131.  s uspokojením bere na vědomí, že Komise poskytovala členským státům odpovídající a včasnou podporu při přípravě na uzávěrku programů na období 2007–2013;

132.  vítá ochotu Komise usilovat o další harmonizaci regulatorních ustanovení mezi fondy, a to i v oblasti terminologie, poskytování jistoty a procesu uzávěrky, kdykoliv se tím zlepšuje řízení fondů Unie a přispívá k jednoduššímu a účinnějšímu uplatňování v členských státech a regionech;

133.  konstatuje, že stále nebyla přijata rozhodnutí o šesti důležitých projektech na období 2007–2013;

134.  s údivem bere na vědomí, že Komise odmítla zvážit konkrétní závazek ve vztahu k legislativním návrhům na období po roce 2020, ačkoliv již může vycházet ze zkušeností ze dvou dokončených finančních období (2000–2006 a 2007–2013); uklidňuje jej však skutečnost, že toto odmítnutí bylo vedeno obavami Komise ohledně jejích pravomocí spíše než nesouhlasem s obsahem;

135.  podporuje výzvu Účetního dvora k dalšímu sladění regulatorních ustanovení týkajících se uzávěrek v oblasti soudržnosti a investičních opatření v rámci rozvoje venkova;

136.  domnívá se, že vypočítaná míra zbytkového rizika představuje i nadále neznámý faktor vycházející ze zkušeností a může být přinejlepším použita jako vodítko;

137.  bere na vědomí žádost Účetního dvora, že by období způsobilosti již neměla přesahovat do dalšího programového období po roce 2020, a jeho obavy, že prodloužená období způsobilosti (tj. n+2, n+3) jsou jedním z důvodů hromadění nečerpaných finančních prostředků a opožděného zahájení následujícího programového období a také zpoždění při dokončování revidovaných právních předpisů týkajících se programů a financování a souvisejících prováděcích předpisů, zejména v roce 2014–2015; v tomto ohledu upozorňuje na význam toho, aby bylo zajištěno maximální čerpání a hladké fungování víceletých projektů;

138.  konstatuje, že ke konečné uzávěrce finančního období dochází pouze jednou za sedm let; sdílí tudíž názor Účetního dvora, že Komise by měla informovat rozpočtový orgán a Výbor Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu o konečném výsledku procesu uzávěrky v odděleném dokumentu; domnívá se, že by tento dokument měl nejen potvrdit legalitu a správnost výdajů, ale také posoudit výsledek a dopad programů (přístup založený na výkonnosti);

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2017 s názvem „Provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“

139.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

140.  zdůrazňuje důležitost biologické rozmanitosti pro lidstvo; poznamenává, že síť Natura 2000, kterou zřídily směrnice o ptácích(13) a o stanovištích(14) (směrnice o ochraně přírody), je ústředním prvkem strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti; se znepokojením však konstatuje, že ještě nebyl plně vyčerpán její potenciál;

141.  konstatuje, že obecnou úlohou Komise je poskytovat pokyny členským státům; lituje toho, že členské státy rady Komise dostatečně nezohlednily;

142.  lituje toho, podle závěrů Účetního dvora neřídily členské státy síť Natura 2000 dostatečně dobře a že nebyla náležitě rozvinuta koordinace mezi příslušnými orgány a zainteresovanými subjekty v členských státech;

143.  připomíná, že vzhledem k její přeshraniční povaze vyžaduje provádění sítě Natura 2000 silnou koordinaci mezi členskými státy; žádá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily pevnou strukturu, která bude podporovat přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům lepší pokyny, jak vybudovat platformu pro spolupráci;

144.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že ochranná opatření často nebyla dostatečně konkrétní a kvantifikovaná, přičemž plány péče také nebyly přesně vymezeny a neobsahovaly milníky pro jejich dokončení; opakuje, že to může bránit vytváření přidané hodnoty sítě Natura 2000; vyzývá Komisi, aby harmonizovala pravidla pro efektivní přístup ke stanovování cílů ochrany a plánů péče v příštím programovém období; dále vyzývá Komisi, aby sledovala, zda se členské státy řídí příslušnými pokyny, a v případě potřeby jim poskytla další podporu ve formě poradenství;

145.  žádá členské státy, aby provedly nezbytná ochranná opatření včas, aby byla zajištěna jejich přidaná hodnota, a aby odpovídajícím způsobem aktualizovaly plány péče; žádá Komisi, aby pečlivě prověřovala projekty ochranných opatření, u nichž hrozí možnost zpoždění;

146.  konstatuje, že má-li být síť Natura 2000 účinná, je zásadně důležité zapojení klíčových zainteresovaných subjektů, jako jsou uživatelé a vlastníci půdy; lituje toho, že ve většině členských států chybějí pro tento účel účinné komunikační kanály; vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi příslušnými orgány a různými zainteresovanými subjekty;

147.  je znepokojen tím, že členské státy řádně neposuzovaly projekty s negativním vlivem na lokality Natura 2000, nebyla dostatečně využívána kompenzační opatření a přístupy jednotlivých členských států se značně liší; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům strukturovanější pokyny, jak a kdy v praxi uplatňovat kompenzační opatření a jak dohlížet na jejich použití;

148.  lituje toho, že programové dokumenty pro období 2014–2020 neodrážely potřeby financování v plném rozsahu a Komise tyto nedostatky neřešila strukturovaným způsobem; žádá Komisi, aby příští programové období připravovala pečlivěji;

149.  lituje toho, že systémy monitorování a podávání zpráv týkající se sítě Natura 2000 nebyly uzpůsobeny k podávání komplexních informací o účinnosti sítě; je znepokojen tím, že pro vynakládání finančních prostředků Unie nebyl vyvinut žádný systém specifických ukazatelů výkonnosti, který by odrážel výkonnost sítě Natura 2000; je toho názoru, že to je na překážku účinnosti sítě Natura 2000; vítá skutečnost, že Komise zavedla soubor povinných komplexních ukazatelů pro všechny projekty v rámci programu LIFE v programovém období 2014–2020; vyzývá Komisi, aby v příštím programovém období uplatnila tentýž přístup i u jiných programů;

150.  se znepokojením konstatuje, že na úrovni lokalit dokumenty týkající se péče o lokalitu často neobsahovaly plány monitorování a že tyto plány nebyly dostatečně podrobné či časově vymezené; dále je znepokojen tím, že standardní formuláře údajů nebyly aktualizovány a údaje, které členské státy poskytly Komisi pro účely její „zprávy o stavu přírody“, byly neúplné, nepřesné a s problematickou srovnatelností; žádá členské státy a Komisi, aby v zamýšleném akčním plánu zjednaly nápravu této situace;

151.  vítá skutečnost, že Komise zřídila centrální registr pro evidenci všech stížností a dotazů týkajících se sítě Natura 2000; konstatuje, že většina případů byla uzavřena bez dalších procesních kroků; vyzývá Komisi, aby se všemi stížnostmi a dotazy náležitě a důkladně zabývala;

152.  vítá zahájení biogeografického procesu, což je mechanismus pro spolupráci zainteresovaných subjektů v otázkách správy sítě Natura 2000 a příležitost navazovat kontakty; vyzývá však Komisi, aby vyřešila otázku jazykové bariéry, která omezuje jeho dosah;

153.  hluboce lituje toho, že prioritní akční rámec přinášel nespolehlivý obraz nákladů sítě Natura 2000 a že údaje, které poskytly členské státy, byly nepřesné a omezené; se znepokojením konstatuje, že odhady financování nebyly spolehlivé a srovnatelné, což znemožnilo přesné monitorování částky finančních prostředků Unie určených pro síť Natura 2000; lituje toho, že to mělo za následek omezení užitečnosti prioritních akčních rámců jako prostředku zajišťujícího jednotnost financování z Unie na biologickou rozmanitost v rámci sítě Natura 2000; podněcuje Komisi k tomu, aby poskytla členským státům strukturovanější pokyny k podávání zpráv a monitorování a pro dokončení prioritních akčních rámců; žádá členské státy, aby zajistily, aby byly poskytované údaje přesné;

154.  je toho názoru, že příděly finančních prostředků pro síť Natura 2000 musí být identifikovatelné a jejich vynakládání vysledovatelné, jinak nelze dopad investic změřit; vzhledem k tomu, že je síť Natura 2000 spolufinancována z EFRR/FS a EZFRV, žádá příslušná generální ředitelství Komise, aby přidaly do svých výročních zpráv o činnosti zvláštní kapitolu o síti Natura 2000;

155.  vítá zřízení odborné skupiny a pracovních skupin ad hoc, které se zabývají harmonizací postupů, a vyzývá Komisi, aby využila výstupy jejich činností v příštím programovém období;

156.  žádá Komisi, aby informovala příslušné výbory Parlamentu o akčním plánu ke zlepšení provádění směrnic o ochraně přírody(15);

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2017 s názvem „Jednání Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti na období 2014–2020: výdaje jsou více zaměřeny na priority strategie Evropa 2020, avšak mechanismy měření výkonnosti jsou stále složitější“

157.  vítá zjištění Účetního dvora, jeho závěry a doporučení uvedená ve zvláštní zprávě; domnívá se, že analýza fáze plánování provádění ESIF v období 2014–2020, kterou Účetní dvůr vypracoval, je užitečná a vhodně načasovaná a pomůže normotvůrcům a Komisi při vyvozování příslušných závěrů pro období po roce 2020;

158.  bere na vědomí odpovědi Komise a skutečnost, že Komise zcela přijímá pět a částečně přijímá dvě z doporučení Účetního dvora; vítá, že Komise je připravena tato doporučení provést, a vyzývá ji a členské státy, aby doporučení provedly v plném rozsahu a včas;

159.  nesdílí názor Účetního dvora a Komise, že posílené pravomoci Parlamentu byly samy o sobě faktorem ovlivňujícím zbytečné prodlení při přijetí příslušných právních předpisů pro období 2014–2020;

160.  vyjadřuje politování nad zpožděním, které má Komise při předložení návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020, což vede k pravděpodobnosti, že jednání a přijetí odpovídajících právních předpisů o VFR a finančních programech a nástrojích budou mít značné zpoždění, čímž by bylo ohroženo jejich včasné provedení v období po roce 2020;

161.  zdůrazňuje, že návrh nových právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti po roce 2020 by měl být tvořen jednotným souborem pravidel, v opačném případě je v praxi třeba zajistit zjednodušení, zlepšenou dostupnost fondů a úspěšné provádění cílů této politiky;

162.  zdůrazňuje, že je nutné předejít opětovnému prodlení při přijímání operačních programů, stejně jako problémům zjištěným Účetním dvorem, jako jsou složitější, náročná a dlouhá vyjednávání ohledně nařízení o ESIF pro období 2014–2020, pozdní přijetí sekundárních právních předpisů a pokynů a potřeba, aby Komise schvalovala několik kol operačních programů; s politováním konstatuje, že tyto nedostatky jsou v rozporu s cílem zjednodušit systém řízení politiky soudržnosti;

163.  konstatuje, že ve zvláštní zprávě č. 2/2017 Účetní dvůr dospěl k závěru, že dohody o partnerství se ukázaly být účinným nástrojem pro účelové vázání prostředků ESI fondů na tematické cíle a investiční priority a pro podporu zaměření na cíle strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje však, že úspěšné splnění cílů vyžaduje vhodný rozpočet pro politiku soudržnosti po roce 2020;

164.  podotýká, že na rozdíl od předešlých období musel připomínky Komise k návrhům operačních programů schválit sbor komisařů, zatímco v předešlém programovém období musel sbor přijímat jen konečné operační programy; naléhavě žádá Komisi, aby znovu zvážila přidanou hodnotu takového postupu při přípravě svého návrhu pro programové období po roce 2020;

165.  vyzývá Komisi, aby pečlivě analyzovala výše uvedené problémy a s cílem se jich vyvarovat v období po roce 2020 přijala opatření, která budou zahrnovat všechna nezbytná zlepšení a umožní rychlé a kvalitní plánování;

166.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zintenzivnily konzultace při přípravě operačních programů, což by mělo zrychlit proces schvalování;

167.  zdůrazňuje význam použití přesné a harmonizované terminologie, což umožní řádné měření výsledků politiky soudržnosti; vyjadřuje politování nad tím, že ve svém návrhu nového finančního nařízení Komise nenavrhla společné definice termínů „výsledky“ a „výstupy“; vyzývá Komisi, aby zavedla jasné společné definice termínů jako „výstupy“, „výsledky“ a „dopad“ co nejdříve a v dostatečném předstihu před začátkem období po roce 2020;

168.  připomíná, že odpovídající administrativní kapacita je zvláště na vnitrostátní a regionální úrovni nezbytná pro bezproblémové řízení a provádění operačních programů, včetně monitorování a vykazování cílů a výsledků dosažených prostřednictvím příslušných ukazatelů; v tomto ohledu trvá na tom, aby Komise a členské státy využívaly dostupnou technickou pomoc určenou na zlepšení administrativní kapacity na různých úrovních;

169.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila a usnadnila sdílení „osvědčených postupů“ na všech úrovních;

170.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že kromě ukazatelů stanovených základními právními akty uplatňují členské státy velké množství dalších ukazatelů výstupů a výsledků; obává se tzv. „gold plating“ efektu, který by mohl vést k tomu, že využívání strukturálních fondů bude těžkopádnější a méně účinné; vyzývá Komisi, aby členské státy od takového postupu odrazovala;

171.  zdůrazňuje význam měření střednědobých a dlouhodobých dopadů programů, poněvadž jedině měření dopadů umožní řídícím orgánům zjistit, zda bylo dosaženo politických cílů; vyzývá Komisi, aby explicitně měřila „dopad“ během programového období po roce 2020;

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2017 s názvem „Pomoc EU Tunisku“

172.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora, která posuzuje účinnost a účelnost pomoci Unie poskytované Tunisku; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;

173.  konstatuje, že finanční prostředky Unie byly obecně řádně vynakládány, neboť v porevolučním období výrazně přispěly k přechodu k demokracii a ekonomické stabilitě Tuniska;

174.  konstatuje, že opatření Unie byla dobře koordinována s hlavními dárci a v rámci orgánů EU a jejich útvarů; vyzývá Komisi, aby zajistila společné programování s členskými státy s cílem zlepšit zaměření a koordinaci pomoci;

175.  uznává, že Komise a ESVČ musely pracovat v politicky, společensky a bezpečnostně nestálých podmínkách, což významně komplikovalo poskytování komplexní pomoci;

176.  vyzývá Komisi, aby doladila přístup k rozpočtové odvětvové podpoře tím, že vytyčí priority země a nastavení podmínek, čímž umožní strukturovanější a cílenější přístup Unie a posílí celkovou důvěryhodnost tuniské národní strategie;

177.  konstatuje, že finanční prostředky Unie významně přispěly k přechodu k demokracii a ekonomické stabilitě Tuniska; vyzývá však Komisi a ESVČ, aby svá opatření soustřeďovaly na menší počet dobře definovaných oblastí s cílem maximalizovat dopad pomoci Unie;

178.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala osvědčený postup týkající se programů rozpočtové podpory a podmínky pro uvolňování prostředků, které budou podněcovat tuniské orgány k provedení klíčových reforem; vyjadřuje znepokojení nad pozvolným přidělováním prostředků v souladu s iniciativou „více za více“, které obvykle nebylo vázáno na plnění dalších požadavků a kterému nepředcházelo důkladné měření dosaženého pokroku;

179.  zdůrazňuje význam rozsáhlého hodnocení správy veřejných financí, nejlépe s využitím posouzení veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA)(16), s cílem rozpoznat možné nedostatky v poskytování pomoci Unie a řešit je;

180.  žádá Komisi, aby zlepšila koncepci programů a projektů tím, že stanoví soubor přesných hodnot a ukazatelů, které umožní řádně posuzovat míru plnění cílů;

181.  zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se spíše na dlouhodobý, udržitelný hospodářský rozvoj než na opatření, která trh práce oživí pouze dočasně;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2017 s názvem „Ochrana rozpočtu EU před nesprávnými výdaji: během programového období 2007–2013 došlo v souvislosti s politikou soudržnosti k nárůstu počtu preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise“

182.  vítá zjištění Účetního dvora, jeho závěry a doporučení uvedené ve zvláštní zprávě;

183.  uznává význam provádění cílů politiky soudržnosti, konkrétně je důležité zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci a přispět tak k dosažení strategických cílů Unie; domnívá se, že význam politiky soudržnosti zdůvodňuje, proč je na ni vynakládán výrazný podíl rozpočtu Unie; zdůrazňuje význam řádného finančního řízení, prevence a odrazování od nesrovnalostí a finančních oprav;

184.  bere na vědomí, že Komise přijala všechna doporučení Účetního dvora a vyzývá ji, aby je provedla plně a včas;

185.  bere na vědomí, že obecně Komise účinně využívala opatření, která měla v programovém období 2007–2013 k dispozici na ochranu rozpočtu Unie před nesprávnými výdaji;

186.  vítá skutečnost, že v programovém období 2007–2013 Komise začala provádět nápravná opatření a finanční opravy mnohem dříve a s větším dopadem než v období 2000–2006; zdůrazňuje však, že takováto nápravná opatření musí zajistit ochranu finančních zájmů Unie a zároveň uznat význam včasného a účinného uplatňování dotčených operačních programů;

187.  vyzývá Komisi, aby při zkoumání prohlášení o uzavření předložených členskými státy za programové období 2007–2013 byla i v budoucnu ostražitá;

188.  vyzývá Komisi, aby představila analytickou a konsolidovanou zprávu o všech preventivních opatřeních a finančních opravách uložených během programového období 2007–2013 v návaznosti na zprávu za předchozí období;

189.  zdůrazňuje, že přerušení a pozastavení plateb představují pro členské státy významné finanční riziko a mohou rovněž způsobit Komisi problémy při rozpočtovém řízení; vyzývá Komisi, aby vyváženě usilovala jak o ochranu rozpočtu, tak o dosahování cílů politiky soudržnosti;

190.  zdůrazňuje, že pokud členské státy samy odhalí nesrovnalosti a přijmou preventivní opatření, ušetří to čas strávený zjišťováním problémů a poskytne to větší prostor pro jejich řešení; domnívá se, že to bude také znamenat, že řídící a kontrolní systémy v členských státech fungují efektivně, a míra nesrovnalosti by mohla být pod prahem významnosti; vyzývá proto členské státy, aby postupovaly proaktivněji a zodpovědněji a aby odhalovaly a napravovaly nesrovnalosti na základě vlastních kontrol a auditů s cílem zlepšit řídící a kontrolní systémy na vnitrostátní úrovni, aby se předešlo dalším čistým finančním opravám a ztrátě finančních prostředků;

191.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly Komisi informace v dostatečném objemu a kvalitě v případech finančních oprav přijímaných na základě auditů Komise s cílem zajistit rychlý postup;

192.  v tomto ohledu zdůrazňuje význam regulační jistoty a náležitých pokynů a technické pomoci orgánům členských států ze strany Komise, včetně dostatečně konkrétní formulace jejích požadavků; vyzývá dále Komisi, aby úzce spolupracovala s orgány členských států za účelem zefektivnění první a druhé úrovně kontrol;

193.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny pro harmonizované podávání zpráv o provádění finančních oprav, což usnadní kontrolu a hodnocení dopadu finančních oprav prováděných členskými státy;

194.  podporuje závěr Účetního dvora, ve kterém se uvádí, že právní rámec týkající se finančních oprav pro programové období po roce 2020 by měl být posílen, ale důraz musí být i nadále kladen na předcházení nesrovnalostem a podvodům;

195.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve zřídila integrovaný monitorovací systém, který umožní využívat informace v databázích pro komparativní analýzu a bude zahrnovat jak preventivní opatření, tak finanční opravy pro období 2014–2020, a aby Parlamentu, Radě a příslušným orgánům členských států včas poskytla přístup k informacím;

196.  vyzývá Účetní dvůr, aby se při své auditní činnosti v budoucnu více zaměřoval na systémové nedostatky a poskytoval Komisi a členským státům doporučení ohledně zlepšení fungování celého systému pro finanční řízení a kontrolu;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám? Posouzení záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“

197.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a je potěšen tím, že Komise přijala některá z doporučení Účetního dvora a že je zváží;

198.  bere na vědomí, že úroveň nezaměstnanosti mladých lidí v Unii v posledních několika letech klesala; s politováním nicméně konstatuje, že v polovině roku 2016 bylo stále nezaměstnaných 18,8 % procenta mladých lidí; důrazně vybízí členské státy, aby k řešení této dlouhodobé situace využívaly dostupnou podporu Unie;

199.  je velmi znepokojen skutečností, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“), jsou odtrženi od vzdělávání a trhu práce; chápe, že tato skupina obyvatel se prostřednictvím stávajících operačních programů, kterými se provádí finanční plány boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, nejhůře oslovuje; domnívá se, že v letech 2017–2020 by se měla věnovat pozornost právě této skupině obyvatel, aby bylo zajištěno splnění hlavních cílů záruky pro mladé lidi;

200.  zdůrazňuje, že integrace skupiny NEET vyžaduje mnohem větší objem finančních prostředků Unie a že členské státy by k těmto účelům měly rovněž uvolnit dodatečné prostředky ze svých vnitrostátních rozpočtů;

201.  podtrhuje, že záruka pro mladé lidi přispívá od roku 2012 k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, ale že úroveň nezaměstnanosti této skupiny populace je stále nepřijatelně vysoká, a vyzývá proto k prodloužení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do roku 2020;

202.  lituje skutečnosti, že ani jeden z navštívených členských států nebyl schopen poskytnout všem NEET příležitost přijmout nabídku do čtyř měsíců po vstupu do systému záruky pro mladé lidi;

203.  vítá zejména doporučení Účetního dvora, aby byla věnována větší pozornost zlepšení kvality nabídek;

204.  konstatuje, že Komise ve svém sdělení z října 2016(17) dospěla k závěru, že je třeba zvýšit účinnost;

205.  bere na vědomí přetrvávající nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a požadavky trhu práce; žádá Komisi, aby v rámci Výboru Rady pro zaměstnanost (EMCO) prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, s cílem zaměřit se na tuto otázku v programu v oblasti zaměstnanosti;

206.  vítá spolupráci Komise s členskými státy na identifikaci a šíření osvědčených postupů pro monitorování a podávání zpráv na základě stávajících systémů členských států; připomíná Komisi, že pro tyto účely je i nadále zásadní srovnatelnost údajů;

207.  konstatuje, že chceme-li splnit cíl spočívající v zajištění trvalé a kvalitní nabídky zaměstnání pro všechny mladé lidí mladší 24 let v určených regionech, bude nutný značně vyšší objem zdrojů;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017 s názvem „Reakce EU na uprchlickou krizi: přístup založený na hotspotech“

208.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;

209.  bere na vědomí odpovědi Komise a její závazek, že bude podporovat italské a řecké orgány; vítá skutečnost, že Komise přijala všechna doporučení Účetního dvora, aby mohly být dále rozvíjeny specifické aspekty přístupu založeného na hotspotech;

210.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě nezaměřil na širší pohled, včetně relokace žadatelů do jiných členských států; zdůrazňuje, že úzká místa v navazujících postupech neustále brání řádnému fungování hotspotů;

211.  uvědomuje si význam provádění evropského programu pro migraci; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v rozvíjení krátkodobých, ale i dlouhodobých opatření v zájmu lepší správy hranic a řešení prvotních příčin nelegální migrace;

212.  vyzývá Komisi, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol, agenturu Frontex (vzhledem k jejímu novému mandátu jakožto Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž), vnitrostátní orgány a další mezinárodní organizace, aby pokračovaly v podpoře hotspotů a tuto podporu ještě posílily; poznamenává, že úspěšnější rozvoj koncepce hotspotů může z dlouhodobého hlediska zajistit pouze intenzivnější spolupráce mezi Komisí, agenturami a členskými státy;

213.  v této souvislosti zdůrazňuje, že zejména v případě Itálie způsobuje neustálý příliv migrantů obrovské problémy a k jejich řešení je nezbytná podpora Unie a jejích členských států;

214.  zdůrazňuje význam Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF); požaduje, aby bylo možné uplatňovat finanční pravidla týkající se mimořádné pomoci také na AMIF a ISF; je přesvědčen o tom, že jediným způsobem, jak zajistit, aby hotspoty účinněji podporovaly členské státy v přední linii, je poskytovat více finančních prostředků na zlepšování a budování přijímacích a ubytovacích zařízení, která jsou při takovém obrovském počtu přicházejících migrantů nepostradatelná;

215.  vítá výsledky auditu Účetního dvora zaměřeného na situaci nezletilých migrantů v hotspotech a zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat integrovanější přístup, a zároveň při jejich přijímání vždy přihlížet k jejich nejlepšímu zájmu; vyzývá k lepšímu využívání finančních zdrojů určených na přijímání nezletilých a k proškolování zaměstnanců, kteří pracují s těmi nejzranitelnějšími osobami; připomíná, že poté, co byla tato zvláštní zpráva vydána, Komise zveřejnila sdělení, které se zcela zaměřovalo na nezletilé migranty(18); vyzdvihuje význam tohoto sdělení a vyzývá členské státy, aby doporučení obsažená v tomto dokumentu plně uplatňovaly;

216.  vyzývá proto Komisi a Radu, aby zvýšily své úsilí a podporovaly hotspoty prostřednictvím účinnější relokace a v případě, že neexistují důvody pro přijetí, řízení o navracení osob;

217.  je znepokojen stále se objevujícími zprávami o obchodování s dětmi; vyzývá k přijetí dalších opatření na ochranu dětí, zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu, a to nejen v době jejich příchodu, ale i později; domnívá se, že je nepřijatelné, aby obchodníci s lidmi představovali pro děti i nadále přímou hrozbu;

218.  vyzývá Europol, aby pokračoval ve svém úsilí o potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi a v boji proti zločinným organizacím, které páchají související trestnou činnost, a aby podporoval vnitrostátní orgány při případném vyšetřování trestných činů souvisejících se správou hotspotů;

219.  vítá úsilí italských a řeckých orgánů o zaregistrování co nejvyššího počtu migrantů připlouvajících na jejich území, přičemž míra registrace v Řecku dosáhla v roce 2016 78 % (v roce 2015 to bylo pouze 8 %) a míra registrace v Itálii dosáhla v roce 2016 97 % (60 % v roce 2015); zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak docílit účinného přijímajícího systému, je získat přesný obraz situace na místě;

220.  vyzývá Komisi a Radu, aby v hotspotech zajistily kvalitní posuzování žádostí o azyl; uvědomuje si složité podmínky, za kterých je nutné žádosti zpracovávat, avšak zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se chyb, které vznikají ve snaze postupy urychlit; dále zdůrazňuje, že členské státy v přední linii by měly odpovídat pouze za registraci a snímání otisků všech migrantů, avšak za následné postupy by měly v duchu solidarity společně odpovídat všechny členské státy; žádá, aby byli žadatelé o azyl náležitě informováni o postupu relokace jako takovém, o svých právech a o možných cílových zemích;

221.  vyzývá Radu k zajištění toho, aby neustálý nedostatek odborníků bezodkladně vyřešila podporou úřadu EASO i členských států; je přesvědčen o tom, že zvláště v případě Itálie bude dodatečná podpora nezbytná i v budoucnu; vyzývá Komisi a Radu, aby se dohodly na plánu, který zajistí, aby byla tato dodatečná pomoc v případě žádosti Itálie či Řecka ihned k dispozici;

222.  zdůrazňuje, že hotspoty jsou místa určená pro registraci přicházejících migrantů, a neměla by proto být přelidněná ani se přeměnit v zajišťovací zařízení; vyzývá členské státy, aby se i nadále snažily provádět veškerá nezbytná opatření způsobem, který bude plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;

223.  je znepokojen tím, že do zakládání a provozování hotspotů je v současnosti zapojeno mnoho různých zúčastněných stran, a žádá Komisi a členské státy, aby předložily návrhy, které zajistí větší transparentnost a odpovědnost této struktury;

224.  doporučuje, aby Účetní dvůr zvážil možnost vydání rychlé navazující zprávy o fungování hotspotů, která bude mít širší záběr a bude zahrnovat analýzu azylových, relokačních a návratových postupů;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2017 s názvem „Nová role certifikačních orgánů ve vztahu k výdajům na SZP: pozitivní krok směrem k modelu jednotného auditu, ale je potřeba vyřešit výrazné nedostatky“

225.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými; s uspokojením bere na vědomí, že Komise většinu doporučení přijímá a zváží nebo již zahájila jejich provádění;

226.  uznává pozitivní pokrok, ke kterému došlo v oblasti modelu auditu výdajů na SZP; vyjadřuje však politování nad tím, že fungování systému jednotného auditu dosud nedosahuje svého plného potenciálu;

227.  připomíná Komisi její konečnou odpovědnost za účinné využívání výdajů na SZP; vyzývá dále Komisi, aby zajistila, že používání kontrolních metod bude v celé Unii dostatečně podobné a všechny certifikační orgány budou ve své práci uplatňovat tatáž kritéria;

228.  konstatuje, že certifikační orgány nezávisle auditují platební agentury svých zemí od roku 1996; vítá v tomto ohledu skutečnost, že v roce 2015 byly certifikační subjekty poprvé povinny zjišťovat legalitu a správnost souvisejících výdajů; považuje to za pozitivní vývoj, neboť by to mohlo členským státům pomoci posílit jejich kontroly, snížit náklady na audit a Komisi by to mohlo umožnit získat nezávislé dodatečné ujištění o legalitě a správnosti výdajů na SZP;

229.  vyjadřuje však politování nad tím, že Komise může využít práci certifikačních orgánů pouze v omezené míře, jelikož podle zprávy Účetního dvora ve stávajícím rámci existují závažné koncepční nedostatky, kvůli nimž nejsou stanoviska certifikačních orgánů v některých důležitých oblastech zcela v souladu s auditními standardy a pravidly;

230.  konstatuje se znepokojením, že podle zprávy Účetního dvora byly zjištěny nedostatky v metodice i v provádění, auditní strategie jsou mimo jiné často nevhodné, jsou vytvářeny nedostatečné sady vzorků a auditorům certifikačních orgánů často chybí dostatečná úroveň dovedností a právních znalostí; uznává však, že rok 2015 mohl být pro členské státy obtížný, neboť příslušné předpisy a pokyny Unie byly v té době v počátečním období a certifikačním orgánům se nemuselo dostávat dostatečných informací a školení o jejich praktickém provádění ani dostatečných pokynů o požadovaném objemu vzorků;

231.  vyzývá Komisi, aby vyvinula další úsilí s cílem řešit nedostatky uvedené ve zprávě Účetního dvora a k dosažení skutečně účinného modelu jednotného auditu výdajů na SZP; vybízí Komisi, aby sledovala a aktivně podporovala certifikační orgány při zlepšování jejich práce a metodiky týkající se legality a správnosti výdajů;

232.  zdůrazňuje zejména, že je třeba vytvořit spolehlivější pracovní metody v pokynech týkajících se rizika nadhodnocení míry jistoty plynoucí z vnitřních kontrol, a souhlasí s připomínkami Účetního dvora týkajícími se nevhodné reprezentativnosti vzorků a povoleného typu testování, zbytečného výpočtu dvou různých měr chyb a jejich používání a nedůvěryhodných stanovisek, která vycházejí z podhodnocené míry chyb;

233.  dále konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora se model míry jistoty používaný Komisí přes často nespolehlivý charakter kontrolních statistik členských států o tyto údaje i nadále opírá a že v roce 2015 bylo stanovisko certifikačních orgánů pouze jedním ze zohledňovaných prvků;

234.  vyjadřuje politování nad tím, že důsledky, které vyplývají z tohoto nedostatku spolehlivosti, jsou zřejmé; konstatuje například, že u přímých plateb poskytlo GŘ AGRI dorovnání u 12 ze 69 platebních agentur s mírou chyb nad 2 %, přičemž pouze jedna platební agentura podala již na začátku kvalifikované prohlášení, a v roce 2015 GŘ AGRI rovněž vzneslo výhrady v případě 10 platebních agentur; dále konstatuje, že ve venkovských oblastech poskytlo GŘ AGRI dorovnání u 36 ze 72 platebních agentur a ve 14 případech přesahovala upravená míra chyb 5 % a v roce 2015 GŘ AGRI rovněž vzneslo výhrady u 24 platebních agentur z 18 členských států;

235.  vyzývá Komisi, aby se na tuto nespolehlivost zaměřila a vypracovala opatření s cílem dosažení spolehlivého základu pro svůj model míry jistoty; domnívá se, že by Komise měla v tomto ohledu aktivně poskytovat pokyny certifikačním orgánům tak, aby vypracovávaly odpovídající stanoviska, a využívat informace a údaje, jež díky tomu obdrží;

236.  vyzývá Komisi, aby rovněž vyžadovala, aby certifikační orgány zavedly vhodná ochranná opatření k zajištění reprezentativnosti svých vzorků, aby umožnila certifikačním orgánům provádět dostatečné testování na místě, aby vyžadovala, aby certifikační orgány vypočítávaly pouze jedinou míru chyb pro legalitu a správnost, a aby zajistila, že míra chyb vykazovaná platebními agenturami v jejich kontrolních statistikách bude řádně začleňována do míry chyb certifikačních orgánů;

237.  doporučuje zejména, aby Komise v případě stanovisek kladla důraz na legalitu a správnost výdajů na SZP, a to v takové kvalitě a rozsahu, který by Komisi umožnil ujistit se o spolehlivosti kontrolních údajů platebních agentur, nebo případně odhadnout nezbytné úpravy míry chyb platebních agentur na základě stanovisek poskytnutých certifikačními orgány;

238.  konstatuje, že pokud jde o doporučení Účetního dvora č. 7, musí Komise zajistit, aby se míra chyb platebních agentur nevhodně nezapočítávala do celkové míry chyb certifikačních orgánů; je přesvědčen, že by pokyny v tomto ohledu měly být co nejjasnější, aby se zabránilo nedorozuměním v oblasti finančních oprav;

239.  konstatuje rovněž na základě zprávy Účetního dvora, že ochranné opatření spočívající v tom, že platební agentury dopředu nevědí, které transakce budou předmětem opakovaných kontrol, bylo porušeno v případě Itálie, kde certifikační orgán platební agentuře předem oznámil, kteří příjemci budou kontrolováni, a to předtím, než platební agentura provedla většinu svých počátečních kontrol na místě; důrazně upozorňuje, že ve všech případech musí být zajištěno náležité uplatňování metody výběru na základě žádostí a předběžná oznámení nelze beztrestně udělovat;

240.  poukazuje na to, že v případě transakcí, na něž se nevztahuje systém IACS, (EZZF a EZFRV) existuje velký rozdíl mezi obdobím, za které jsou vykázány kontroly na místě, (kalendářní rok) a obdobím, za které jsou propláceny výdaje (od 16. října 2014 do 15. října 2015 za rozpočtový rok 2015); konstatuje, že v důsledku toho nebyly některým příjemcům, u nichž proběhly během kalendářního roku 2014 kontroly na místě, proplaceny výdaje v rozpočtovém roce 2015 a certifikační orgány nemohou zahrnout výsledky těchto transakcí do svého výpočtu míry chyb za daný rozpočtový rok; vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodné řešení pro synchronizaci těchto období;

241.  poukazuje na to, že harmonogramy kontrol platebních agentur mohou být velmi napjaté, zejména v členských státech s krátkým vegetačním obdobím, a včasné poskytování příslušných informací certifikačním orgánům může být často velmi náročné; konstatuje, že to může vést k používání několika různých kontrolních metod a duplicitním mírám chyb, jelikož certifikační orgán nemůže plně sledovat kontrolní postup platebních agentur; domnívá se, že by tato otázka mohla být vyřešena například pomocí monitorovacích opatření na základě satelitů;

242.  domnívá se, že při kontrole výdajů na SZP by bylo obecně možné lépe využívat nové technologie: pokud lze dosáhnout dostatečné míry spolehlivosti např. pomocí satelitní kontroly, neměli by být příjemci ani auditoři zatěžováni nadměrnými audity prováděnými na místě; zdůrazňuje, že při zajišťování finančních zájmů Unie při financování výdajů na SZP by konečným cílem systému jednotného auditu mělo být zajištění účinných kontrol, náležitě fungujících administrativních systémů a snížení byrokratické zátěže;

243.  zdůrazňuje dále, že model jednotného auditu by měl v kontrolním systému zahrnovat méně úrovní a obnášet nižší náklady pro Unii, členské státy a příjemce; domnívá se, že by se měl klást větší důraz na spolehlivost celého kontrolního systému členského státu namísto pouhého zaměření na doplňkové kontroly pro příjemce; domnívá se, že kontrolní systém představuje i nadále příliš velkou zátěž pro příjemce, že v těch členských státech, v nichž jsou nesrovnalosti nebo podvody méně obvyklé, se celkový auditní systém ukázal jako dostatečný a spolehlivost je možné zajistit jinými způsoby než nadměrnými kontrolami na místě;

244.  vyzývá Komisi, aby zprávu Účetního dvora a doporučení Parlamentu důkladně zohlednila a dále rozvíjela systém kontroly výdajů na SZP směrem ke skutečně jednotnému přístupu k auditu;

245.  zdůrazňuje, že na mnohé z nedostatků, jež odhalil Účetní dvůr, poukázala Komise ve svých pokynech z roku 2018, kde je také řešila; vítá nepřetržitý pokrok, kterého dosahují certifikační orgány;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2017 s názvem „Systém EU pro kontrolu rybolovu: je zapotřebí většího úsilí“

246.  žádá členské státy, aby do roku 2018 zlepšily přesnost informací o rybolovné kapacitě a zavedly postupy pro ověřování přesnosti informací uvedených ve vnitrostátních rejstřících loďstva.

247.  v souvislosti s jakýmikoliv budoucími změnami nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(19) (dále jen „nařízení o kontrole“) a s cílem zlepšit přesnost informací o rybolovné kapacitě žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula podrobná pravidla pro pravidelné ověřování dokumentace a kontrol na místě ukazatelů hrubé prostornosti (GT) a výkonu motoru (kW), používaných k výpočtu rybolovné kapacity;

248.  s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole a pro lepší monitorování činností malých rybolovných plavidel vyzývá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula:

   a) vynětí výjimek z povinnosti mít zařízení SSP(20) pro plavidla o délce 12 až 15 metrů;
   b) požadavek instalovat menší a levnější lokalizační systémy pro plavidla kratší než 12 metrů;

249.  pro zajištění transparentnosti přidělování rybolovných kvót žádá členské státy, aby do roku 2019 v souladu s článkem 16 nařízení o společné rybářské politice(21) informovaly Komisi o svém systému pro přidělování kvót, včetně toho, jak byla do přidělování rybolovných kvót mezi zúčastněné strany začleněna transparentní a objektivní kritéria;

250.  za účelem zlepšení úplnosti a spolehlivosti údajů o rybolovu žádá členské státy, aby do roku 2019:

   a) přezkoumaly a zlepšily postup pro evidování a ověřování údajů o rybolovných činnostech předkládaných v papírové podobě; postupně zavedly postupy pro zaznamenávání a ověřování elektronických údajů o rybolovných činnostech zasílaných plavidly kratšími než 10 metrů; zajistily, aby tyto systémy byly kompatibilní a umožňovaly výměnu údajů mezi členskými státy, Komisí a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;
   b) zajistily, aby měly spolehlivé údaje o činnosti plavidel kratších než 10 metrů prostřednictvím postupného zavedení vhodných, levnějších a uživatelsky vstřícných požadavků na zaznamenávání a podávání zpráv a aby byla uplatňována pravidla pro jejich shromažďování stanovená v nařízení o kontrole;
   c) dokončily potvrzování platnosti a křížovou kontrolu údajů o rybolovných činnostech;

251.  žádá Komisi, aby do roku 2020:

   a) zřídila platformu pro výměnu informací, kterou budou členské státy využívat k zasílání potvrzených údajů ve standardních formátech a se standardním obsahem, aby informace, k nimž mají přístup různé útvary Komise, odpovídaly údajům členských států;
   b) podpořila vývoj levnějšího, jednoduššího a uživatelsky vstřícnějšího systému, který usnadní elektronickou komunikaci o rybolovných činnostech pro plavidla kratší než 12 metrů; zavedla pro plavidla o délce 10 až 12 metrů povinnost používat elektronické systémy pro zaznamenávání a podávání zpráv (elektronické lodní deníky) namísto papírových; postupně pro plavidla kratší než 10 metrů zavedla povinnost zaznamenávat své úlovky a podávat o nich zprávy prostřednictvím levnějšího, jednoduššího a uživatelsky vstřícného elektronického systému;
   c) analyzovala zbývající problémy v oblasti úplnosti a spolehlivosti údajů na úrovni členských států a případně se s členskými státy dohodla na vhodných opatřeních;

252.  s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole a s cílem získat úplnější a spolehlivější údaje o rybolovu vyzývá Komisi, aby do svého legislativního návrhu zahrnula:

   a) odnětí výjimek z povinné účasti v elektronickém systému pro podávání zpráv a z povinnosti podávat elektronická prohlášení pro plavidla o délce 12 až 15 metrů;
   b) přezkoumání povinností v oblasti vykazování údajů o úlovcích, které členským států ukládá nařízení o kontrole, s cílem rozšířit je o povinnost podávat podrobné informace o lovišti, velikosti plavidla a lovném zařízení;

253.  s cílem zlepšit inspekční návštěvy vyzývá členské státy, aby vyvinuly a začaly používat standardní inspekční protokoly a zprávy lépe přizpůsobené konkrétním regionálním a technickým podmínkám rybolovu než protokoly, které stanoví příloha XXVII nařízení 404/2011(22); vyzývá členské státy, aby tak učinily ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a to do roku 2019, kdy se očekává vstup v platnost nového nařízení o technických opatřeních(23);

254.  s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu začlenila povinnost členských států používat elektronický systém pro inspekční zprávy, a to s cílem zajistit úplnost a aktuálnost výsledků vnitrostátních inspekcí; vyzývá Komisi, aby do návrhu začlenila také povinnost členských států sdílet výsledky inspekcí s ostatními dotčenými členskými státy;

255.  k zajištění účinnosti systému sankcí vyzývá členské státy, aby do roku 2019:

   a) zohledňovaly při stanovování sankcí opakované případy porušení pravidel nebo subjekty dlouhodobě porušující pravidla;
   b) zavedly v plném rozsahu bodový systém a zajistily jeho soudržné uplatňování na svém území;

256.  s ohledem na veškeré budoucí změny nařízení o kontrole žádá Komisi, aby do svého legislativního návrhu začlenila ustanovení o plánovaném systému pro výměnu údajů o porušení předpisů a sankcích ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a členskými státy;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2017 s názvem „Podpora EU na boj proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii“

257.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; podporuje doporučení v ní obsažená a níže uvádí své připomínky a doporučení;

258.  uznává, že přes obtížné prostředí, v němž musela Unie působit, hmatatelně přispěla k boji proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii;

259.  vítá pokrok v boji proti obchodování s lidmi, k němuž došlo prostřednictvím opatření, jako je jmenování evropských styčných úředníků pro migraci v konkrétních zemích; žádá, aby práce v tomto směru pokračovala;

260.  vybízí Unii, aby zintenzívnila svoji spolupráci s vnitrostátními a regionálními vládami i s dalšími organizacemi přítomnými v této oblasti (OSN, ASEAN, příslušné nevládní organizace) a občanskou společností s cílem získat lepší přehled o zbývajících prioritách a připravit lépe zacílený akční plán;

261.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit extrémní chudobu, diskriminaci menšin a genderovou diskriminaci v zemích jižní a jihovýchodní Asie i upevnit jejich demokratické a lidskoprávní základy za pomoci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

262.  vyzývá Komisi, aby vyvinula souhrnné, koherentní a spolehlivé databáze o finanční podpoře boje proti obchodování s lidmi, jež umožní, aby byla distribuce prostředků více podložená a prostředky se dostaly k těm příjemcům, kteří jsou skutečně v největší nouzi; souhlasí s Radou, že je nezbytné vypracovat aktualizovaný seznam regionů a zemí postižených obchodováním s lidmi a že tento seznam je třeba zařadit do databáze;

263.  vítá sdělení Komise nazvané „Zpráva o opatřeních navazujících na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a stanovení dalších konkrétních opatření“ (COM(2017)0728), jež Komise zveřejnila v prosinci 2017; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření, jež je třeba rozvinout v každém z regionů;

264.  vítá skutečnost, že obchodování s lidmi nadále zůstává prioritou v nacházejícím politickém cyklu Unie zaměřeném na organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost na období let 2018 až 2021;

265.  považuje za zásadně důležité posílit donucovací orgány v zemích v jižní a jihovýchodní Asii, aby účinněji zjišťovaly a odhalovaly sítě pro obchodování s lidmi; požaduje zpřísnění trestů pro pachatele podílející se na obchodování s lidmi;

266.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále bojovaly proti obchodování s lidmi v Unii prostřednictvím politické a soudní spolupráce, a vypořádaly se tak s mafiemi, které využívají Unii jako konečnou destinaci obětí obchodování lidmi, jak je uvedeno ve sdělení z prosince 2017;

267.  domnívá se, že pro účinnější boj proti obchodování s lidmi je nezbytné lepší propojení mezi načasováním zmírňujících opatření a zdroji spolu s lepší spoluprací mezi ESVČ, Komisí, sdružením zemí ASEAN a Organizací spojených národů;

268.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby při řešení problému obchodování s lidmi rovněž využívaly další kanály pro své akce, jako jsou bilaterální a multilaterální dohody;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2017 s názvem „Podpora EU pro mladé zemědělce by měla být lépe zacílena, aby usnadňovala účinnou generační obměnu“

269.  zastává názor, že s ohledem na stávající politiky SZP:

   a) je zapotřebí komplexního hodnocení všech nástrojů a opatření, která mohou být propojena s cílem pomoci mladým zemědělcům, zaměřit se na srovnatelnost v rámci celé Unie, soudržnost či nesoulad ukazatelů výsledků a překážky, které mladým zemědělcům brání ve vstupu na trh a jež lze řešit při budoucí revizi SZP;
   b) cíle by měly být lépe vymezeny z hlediska generační obměny, případně doplněny kvantifikovaným cílem a informacemi, které je třeba shromáždit ohledně míry úspěšnosti generační obnovy, i faktory, které k ní přispívají nebo jí brání;

270.  zastává názor, že pokud jde o rámec právních předpisů pro SZP po roce 2020, měla by Komise stanovit (nebo vyžadovat, aby tak učinily členské státy, v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; domnívá se, že intervenční logika by měla zahrnovat:

   a) řádné posouzení potřeb mladých zemědělců, které zkoumá důvody překážek, jimž čelí mladí lidé při zakládání zemědělských podniků, a míru výskytu těchto překážek v závislosti na zeměpisné oblasti, zemědělském odvětví nebo jiných specifických charakteristikách podniku;
   b) posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky Unie mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;
   c) opatření na zvýšení povědomí o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý penzijní systém založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;
   d) bez ohledu na dlouhé období plánování převodů zemědělských podniků definování cílů SMART s uvedením explicitních a kvantifikovatelných výsledků, které se od nástrojů politiky očekávají, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a příspěvek k životaschopnosti podpořených podniků; domnívá se zejména, že by mělo být jasné, zda nástroje politiky mají za cíl podpořit co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určité typy mladých zemědělců (např. na zemědělce s nejvyšším vzděláním; na zemědělce, kteří zakládají zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech; na ty, kteří zavádějí v podniku technologie na úsporu vody nebo energie; zvyšují ziskovost či produktivitu podniku nebo zaměstnávají více osob);

271.  vyzývá členské státy, aby při plnění opatření SZP po roce 2020 členské státy zlepšily zacílení opatření tím, že:

   a) uplatní kritéria, která zajistí výběr nákladově nejefektivnějších projektů, jako jsou projekty přinášející největší nárůst trvale udržitelné produktivity nebo životaschopnosti podpořených podniků nebo největší zvýšení zaměstnanosti v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti nebo ve znevýhodněných oblastech s nejnižší generační obměnou;
   b) uplatní jasná kritéria pro posuzování toho, jak lze mladé zemědělce podpořit v případě společné kontroly právnických osob (např. stanovením procentuálního podílu na hlasovacích právech nebo akciích, která by příjemce měl mít, nebo uvedením období, během něhož dochází k posunu v poměru akcií, jaký minimální procentuální podíl jeho příjmů by měl pocházet z jeho činnosti v podpořeném podniku), aby se podpora dostala k mladým zemědělcům, pro něž je zemědělská výroba v podpořeném podniku hlavní činností;
   c) uplatní dostatečně vysoké minimální bodové hranice, jichž by měly projekty dosáhnout, a přiměřeně rozdělí rozpočet na dané opatření tak, aby byly prostředky pro mladé zemědělce zakládající zemědělské podniky k dispozici rovnoměrně během celého programového období;
   d) zlepší využívání podnikatelských plánů jakožto nástroje k posouzení potřeby veřejného financování, a to tak, že ve fázi podávání žádostí bude hodnocena pravděpodobná životaschopnost podniku v případě, že podporu nedostane, a v konečné fázi projektu bude posouzen dopad této podpory na životaschopnost podniku nebo jiné jasně specifikované cíle (např. zaměstnanost, zavedení technologií na úspory vody nebo energie);

272.  se, že v rámci právních předpisů stanovících opatření SZP po roce 2020 by Komise a členské státy (v souladu se ustanoveními o sdíleném řízení) měly zlepšit systém monitorování a hodnocení; domnívá se zejména, že:

   a) Komise by měla definovat ukazatele výstupů, výsledků a dopadu umožňující posuzovat pokrok, účinnost a efektivnost nástrojů politiky ve srovnání s cíli, a to na základě osvědčených postupů, např. užitečných ukazatelů, které zavedly členské státy ve svých systémech monitorování;
   b) členské státy by měly pravidelně shromažďovat aktuální údaje o strukturálních a finančních charakteristikách podpořených podniků (např. výnosy, příjmy, počet zaměstnanců, zavedené inovace, dosažené vzdělání zemědělců), které umožní posoudit účinnost a efektivitu opatření při dosahování žádoucích cílů politiky;
   c) Komise a členské státy by měly vyžadovat, aby hodnocení poskytovala užitečné informace o dosažených výsledcích projektů a opatření na základě aktuálních údajů o rozvoji strukturálních a finančních charakteristik podpořených podniků, a aby byla vypracována podle osvědčených postupů (např. srovnávacích studií, srovnávacích analýz, průzkumů), jako např. těch, které byly zjištěny během tohoto auditu (viz rámeček 5 zvláštní zprávy Účetního dvora o případu Emilia-Romagna, bod 75);
   d) je třeba zajistit, aby mladí zemědělci měli dobrý přístup k poradenství a nástrojům, které jim pomáhají účinně a efektivně reagovat na hrozby narušení trhu nebo nasycení trhu, jakož i na kolísání cen; domnívá se, že by se tak mohla zvýšit konkurenceschopnost a tržní orientace a zároveň snížit výkyvy v příjmech producentů, které souvisejí s krizemi;

Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2017 s názvem „Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku: navzdory určitým nedostatkům nadějný začátek“

273.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;

274.  vítá zřízení svěřenského evropského fondu Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; uznává, že tento první svěřenský fond může být v řadě ohledů považován za významný pilotní projekt a že je nezbytné vyvinout přesnější pokyny k systémové otázce koordinace dárců, monitorování a hodnocení na základě systematičtějšího přístupu k získávání záruk;

275.  konstatuje, že svěřenské fondy byly součástí reakce ad hoc, v situaci, kdy se nedostává zdrojů a chybí pružnost pro rychlou a komplexní reakci na závažné krize; je přesvědčen, že k prokázání jejich účinnosti a získání dalšího poučení z jejích provádění za provozu je zapotřebí více času;

276.  domnívá se také, že je třeba věnovat zvláštní pozornost účinnosti a politické správě svěřenských fondů, nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;

277.  domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost připomínce Účetního dvora týkající se omezeného vlivu fondu na vzájemnou koordinaci zúčastněných stran a že Komise by měla učinit vše, co je v její moci, aby využila dosud získaných zkušeností v rámci činnosti Evropského rozvojového fondu v oblastech, jako je provádění a koordinace vícestranného financování a řízení odpovědnosti za výsledky;

278.  zdůrazňuje, že veškeré nové finanční nástroje a kombinované finanční nástroje by měly nadále fungovat v souladu s obecnými cíli rozvojové politiky Unie a zaměřovat se na oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;

279.  konstatuje, že příspěvky členských států do tohoto fondu byly dosud relativně nízké; vyzývá členské státy, aby se více zapojily s cílem zajistit, že tento fond bude plnit očekávané politické cíle;

280.  vyjadřuje přesvědčení, že je třeba věnovat náležitou péči nákladům na kontrolní řízení a správu v poměru k celkovým příspěvkům; dává přednost tomu, aby byly nové nástroje rozvoje provázané se strategií a politickými cíle Evropského rozvojového fondu a vzájemně se s nimi doplňovaly;

281.  vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy pro zajištění politické kontroly Parlamentu nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů v souvislosti s postupem udělování absolutoria; považuje za důležité vypracovat specifické strategie dohledu nad těmito nástroji s konkrétními cíli, dílčími cíli a přezkumy;

Část XXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2017 s názvem „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná“

282.  jelikož přístup ke kvalitní pitné vodě patří k nejzákladnějším potřebám občanů, zdůrazňuje, že by se Komise měla co nejvíce snažit situaci lépe monitorovat, zejména pokud jde o malé zásobované oblasti, které jsou nejblíže konečným uživatelům; připomíná, že špatná jakost pitné vody může vést k ohrožení zdraví evropských občanů;

283.  naléhavě vyzývá členské státy, aby občanům poskytovaly více informací ohledně jakosti pitné vody, která je jim dodávána, jelikož v řadě členských států občané nevědí, že je voda z kohoutku pitná;

284.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že členské státy nejsou povinny podávat zprávy o jakosti vody v malých zásobovaných oblastech; doufá, že revidovaná směrnice o pitné vodě(24) tuto situaci napraví;

285.  poukazuje na význam udržitelnosti vodohospodářské infrastruktury a zdůrazňuje, že je třeba do její údržby zapojit občany;

286.  zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby politiky poplatků za vodu přispívaly k účinnosti a k pokrytí nákladů na využívání vody; konstatuje, že členské státy odpovídají za zajištění cenově dostupné a kvalitní pitné vody pro všechny své občany s ohledem na to, že voda je považována za společný statek a lidské právo;

287.  připomíná Komisi, že probíhající diskuse a rostoucí tendence směrem k liberalizaci a privatizaci vodohospodářských služeb v několika členských státech občany velmi znepokojují;

Část XXIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2017 s názvem „Jednotný evropský systém řízení železničního provozu: bude politické rozhodnutí někdy uskutečněno?“

288.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;

289.  konstatuje, že Komise řádně neposoudila dopad legislativních balíčků, které od roku 2000 vypracovala pro železniční odvětví; vyjadřuje politování nad skutečností, že investice finančních prostředků Unie do několika projektů nelze považovat za nákladově efektivní;

290.  konstatuje, že železniční odvětví je obecně značně korporativní, což může vést k tomu, že je liberalizace trhu vnímána spíše jako hrozba než výhoda;

291.  konstatuje, že zájem členských států o posílení interoperability musí být doprovázen nezbytným odhadem nákladů a potřebného financování; vybízí členské státy, aby při přidělování finanční podpory Unie pro systém ERTMS stanovovaly dosažitelné cíle, a doporučuje Komisi, aby stanovila takové lhůty pro provádění, které je možné splnit;

292.  vítá závazek Komise stanovit harmonogram rušení spolu s členskými státy, který bude mít právně závazné cíle; vítá rovněž, že se Komise rozhodla spolupracovat s průmyslem s cílem usnadnit využití modelu společného nabídkového řízení vypracovaného Společenstvím evropských železnic (CER);

293.  domnívá se, že vzhledem k nákladným investicím, které tento systém vyžaduje, a ke skutečnosti, že subjektům, jež na něj nesou náklady, nepřináší okamžitý užitek, je nutné provést strategické posouzení stanovovaných priorit v rámci Rady a členských států; vítá evropský prováděcí plán a související podrobný akční plán pro systém ERTMS, jejichž cílem je zajistit rovnoměrný tok podpory; vybízí členské státy, aby se zaměřily na lepší koordinaci evropského prováděcího plánu a aby zajistily, že závazky Unie budou zahrnuty mezi jejich vnitrostátní priority; vítá závazek Komise stanovit ve vnitrostátních prováděcích plánech průběžné cíle za účelem lepšího monitorování jednotlivých oddílů;

294.  je znepokojen vysokou mírou rušení závazků týkajících se podpory TEN-T pro projekty systému ERTMS, za kterou stojí především skutečnost, že finanční předpisy Unie nejsou sladěny s vnitrostátními prováděcími strategiemi; vítá skutečnost, že tam, kde je to možné, upravuje Komise postupy financování nástroje pro propojení Evropy (CEF); vyzývá Komisi, aby zvážila a prozkoumala situaci a přijala nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků;

295.  lituje skutečnosti, že financování Unie určené na palubní jednotky je převážně využíváno vnitrostátním provozem a že nákladní doprava nemůže být z fondů soudržnosti podporována; opakuje, že nákladní železniční doprava je jedním z klíčových aspektů jednotného trhu;

296.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že nedostatky související s nekompatibilitou systému budou účinně odstraněny v průběhu příštího programového období;

297.  domnívá se, že má-li být jednotný železniční trh funkční, je nutné plné zapojení dotčených účastníků trhu před přidělením finančních prostředků Unie; je toho názoru, že politika Unie pro železniční odvětví vyžaduje realistickou úpravu strategie, do které je třeba zahrnout odhad nákladů a přínosů, a vytvoření hospodářského modelu v členských státech, pokud dosud neexistuje, s cílem zajistit náležité financování a umožnit efektivní určování zdrojů;

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2017 s názvem „Přezkum výkonnosti vedení soudních řízení u Soudního dvora Evropské unie“

298.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora; souhlasí s připomínkami a doporučeními v ní uvedenými;

299.  kritizuje Soudní dvůr Evropské unie za to, že Účetnímu dvoru upřel přístup k některým dokumentům, které požadoval za účelem přezkumu jeho výkonnosti; připomíná Soudnímu dvoru Evropské unie, že členové Účetního dvora i jeho auditoři jsou při výkonu svých povinností vázáni mlčenlivostí a služebním tajemstvím(25); lituje, že nemohl být uskutečněn pohovor s referendáři, přestože při práci Soudního dvora Evropské unie sehrávají zásadní úlohu;

300.  vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2012 překračuje Tribunál opakovaně přiměřenou lhůtu, v níž má účastník řízení nárok očekávat vydání rozsudku; vyzývá Tribunál, aby předložil zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, v níž tuto situaci vyjasní;

301.  konstatuje, že po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie se přidělování soudců do senátů provádí podle pracovního zatížení v jednotlivých oblastech; rád by se dozvěděl, jak se toto přidělování provádí a zda existují specializované senáty pro určité oblasti; žádá o statistické údaje o pokroku spisů v rámci nového systému;

302.  lituje skutečnosti, že Účetní dvůr vyloučil z výběru vzorků případy, které trvaly déle než dvojnásobek průměrné doby; domnívá se, že pro posuzování výkonu jsou důležité i jiné než typické případy;

303.  navrhuje, aby pracovní jazyky Soudního dvora Evropské unie, zejména pro účely vedení jednání, byly rozšířeny na angličtinu, francouzštinu a němčinu, které jsou pracovními jazyky orgánů Unie; vybízí Soudní dvůr Evropské unie, aby se při provádění reformy jazykové praxe inspiroval osvědčenými postupy v orgánech Unie;

304.  konstatuje, že referendáři mají velký vliv na rozhodovací proces Soudního dvora Evropské unie, ale že veřejnost nemá velké povědomí o jejich úloze ani o předpisech upravujících jejich jednání;

305.  je znepokojen tím, že podle přehledu nejčastějších faktorů ovlivňujících délku písemné části řízení v Tribunálu zabere přijímání a zpracování procesních písemností v soudní kanceláři 85 % potřebného času; klade si otázku, zda má soudní kancelář dostatečné zdroje;

306.  je znepokojen tím, že případy, v nichž vyvstávají otázky důvěrnosti, řeší Tribunál příliš dlouho;

307.  bere na vědomí proces přidělování případů postoupených soudům; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl pravidla upravující postup přidělování v obou soudech;

308.  konstatuje, že v letech 2014 a 2015 bylo přibližně 40 % případů projednávaných Tribunálem přiděleno mimo systém střídání, což zpochybňuje systém jako takový; zároveň u něj vyvolává pochybnosti skutečnost, že jsou spisy v rámci Tribunálu přidělovány na základě uvážení; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností tohoto postupu;

309.  je znepokojen tím, že jedním z nejčastějších faktorů, ovlivňujících dobu vyřizování věcí v Soudním dvoře Evropské unie jsou soudní prázdniny; navrhuje, aby v tomto období byla kromě případů se zvláštními okolnostmi povolována slyšení a jednání týkající se širší škály případů;

310.  konstatuje, že na délku vyřizování případů má vliv i pracovní neschopnost z důvodu nemoci, mateřská/rodičovská dovolená nebo odchod ze zaměstnání referendářů; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil možné alternativní metody řešení dočasné nepřítomnosti a aby zajistil hladký průběh práce;

311.  domnívá se, že zdroje nejsou mezi soudy sdíleny rovnoměrně a nezohledňují jejich příslušnou pracovní zátěž; navrhuje, aby se oddělení zajišťující výstupní kontrolu rozsudků (cellule des lecteurs d’arrêts) vkládalo do případů projednávaných v Tribunálu v pozdější fázi;

312.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že rozhodnutí o jmenování nových soudců budou přijímána v dostatečném časovém předstihu před datem odchodu jejich předchůdců ze zaměstnání s cílem zaručit bezproblémové předání pracovních úkolů;

313.  je znepokojen univerzálním přístupem, který Soudní dvůr Evropské unie uplatňuje v různých fázích procesu; radí Soudnímu dvoru Evropské unie, aby stanovené lhůty upravil podle typologie a složitosti případů;

314.  konstatuje, že významný objem případů obou soudů představují záležitosti týkající se duševního vlastnictví; vybízí Soudní dvůr Evropské unie, aby přezkoumal způsoby, jak postupy v těchto případech zjednodušit, a zvážil, zda by nebylo vhodné, aby výzkumné a dokumentační služby Soudního dvora prováděly předběžný přezkum;

Část XXV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2017 s názvem „Programování rozvoje venkova: mělo by být méně složité a více zaměřené na výsledky“

315.  při přípravě programového období po roce 2020 ve snaze posílit zaměření na výkonnost a výsledky, zvýšit propojení mezi programy rozvoje venkova a dalšími programy a zlepšit posuzování toho, jak programy rozvoje venkova přispívají ke strategickým cílům, vyzývá:

   a) Komisi, aby zajistila, že její politické návrhy budou obsahovat informaci o tom, jak bude posílen vzájemný soulad mezi jednotlivými programy prostřednictvím dalšího rozvoje požadavků;
   b) členské státy, aby do roku 2022 upřesnily, jak budou mechanismy koordinace, doplňkovosti a synergie realizovány, sledovány a vykazovány v kontextu rámcových cílů a pravidel Unie;

316.  žádá Komisi, aby do konce roku 2020 přezkoumala koncepci programových dokumentů s cílem zjednodušit jejich obsah a snížit počet požadavků pro programové období po roce 2020; domnívá se zejména, že by měla omezit strukturu programových dokumentů na ty prvky a možnosti, které jsou podstatné pro správné plánování, provádění a monitorování výdajů na rozvoj venkova;

317.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na tom, aby do konce roku 2018 zajistily, že rozšířené výroční zprávy o provádění budou v roce 2019 poskytovat jasné a úplné informace o výsledcích programů a požadované odpovědi na společné hodnoticí otázky budou sloužit jako lepší základ pro následující programové období;

318.  vyzývá Komisi, aby při přípravě programového období po roce 2020 přesněji vymezila – se zřetelem k hlavním cílům Unie pro zemědělství a rozvoj venkova – ty druhy ukazatelů, které mají být stanoveny k hodnocení výsledků a dopadu intervencí v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že by Komise v této souvislosti mohla využít zkušeností a řešení, která již vyvinuly jiné mezinárodní organizace (například WHO, Světová banka a OECD) a která se zaměřují na výkonnost a výsledky;

319.  zastává názor, že Komise musí zajistit kontinuitu toho typu investic, které se v současné době provádějí v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky a které jsou zásadním nástrojem financování pro podnícení hospodářského růstu, podporují konkurenceschopnost, inovace a zaměstnanost ve venkovských a horských oblastech zaostávajících regionů a zajišťují udržitelný rozvoj venkova;

320.  žádá Komisi, aby podporovala a usnadňovala spolupráci a vytváření sítí mezi členskými státy, aby se tak mohly šířit osvědčené postupy pro měření výkonnosti vytvořené na vnitrostátní úrovni do konce roku 2020;

321.  žádá Komisi, aby pro programové období po roce 2020 posoudila a vyhodnotila zkušenosti z provádění současného systému do konce roku 2020 včetně:

   a) dopadu výkonnostní rezervy a toho, jaké alternativní mechanismy by mohly lépe zvýšit výkonnost;
   b) vhodnosti a měřitelnosti ukazatelů výsledků, které umožňují přístup k výkonnostní rezervě, a
   c) využívání finančních sankcí k řešení nedostatečné výkonnosti;

322.  vyzývá Radu a Komisi, aby před přijetím dalších legislativních návrhů v polovině roku 2018 uvažovaly o sladění své dlouhodobé strategie a tvorby politik s rozpočtovým cyklem a o tom, že před sestavením nového dlouhodobého rozpočtu provedou komplexní přezkum výdajů;

323.  domnívá se, že s cílem umožnit schválení programů rozvoje venkova již na začátku příštího programového období by měla Komise ve svých legislativních návrzích uvést, jaké obsahují změny v časovém rozvrhu koncepce politiky, v podobě programů a v jejich provádění, aby bylo zajištěno, že programy rozvoje venkova bude možno schválit na začátku příštího programového období, a tím bude umožněna jejich včasná realizace od roku 2020;

324.  je toho názoru, že při rozhodování o délce trvání VFR je nezbytné nalézt správnou rovnováhu mezi dvěma zdánlivě protichůdnými požadavky: na jedné straně potřebou, aby celá řada politik Unie – zvláště ty, které patří do sdíleného řízení, jako je zemědělství a soudržnost – fungovala na základě stability a předvídatelnosti závazku nejméně sedmi let, a na straně druhé potřebou demokratické legitimity a odpovědnosti, které jsou výsledkem synchronizace jednotlivých finančních rámců s pětiletým politickým cyklem Parlamentu a Komise;

Část XXVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2017 s názvem „Intervence Komise v řecké finanční krizi“

325.  děkuje Účetnímu dvoru za přípravu komplexní zprávy na velmi významné téma, které úzce souvisí s činností Výboru pro rozpočtovou kontrolu; vyjadřuje politování nad tím, že vypracování zprávy o auditu trvalo tři roky; zdůrazňuje význam toho, aby zprávy byly správně načasovány, protože by to podstatně usnadnilo práci Komise a Parlamentu;

326.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr měl v rámci auditu finanční pomoci Unie určené Řecku, který byl řízen trojkou sestávající z Komise, Evropské centrální banky a MMF, jen omezený mandát a neobdržel od ECB dostatečné informace; vybízí ECB, aby v duchu vzájemné spolupráce poskytla informace umožňující Účetnímu dvoru širší přehled o využívání finančních prostředků Unie;

327.  uznává složitou hospodářskou situaci v celé Evropě a zvláště obtížnou politickou situaci v Řecku během provádění finanční pomoci Unie, jež měla přímý dopad na účinnost provádění této pomoci;

328.  zdůrazňuje zásadní význam transparentnosti při využívání finančních prostředků Unie v rámci různých nástrojů finanční pomoci uplatňovaných v Řecku;

329.  žádá Komisi, aby zlepšila obecné postupy při navrhování programů podpory, zejména tím, že vymezí rozsah analytické práce potřebné k odůvodnění obsahu podmínek a v příslušných případech označí nástroje, které by bylo možné v daných situacích použít;

330.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zlepšila způsob, jakým monitoruje provádění a spouštění reforem, aby mohla lépe identifikovat správní nebo jiné překážky bránící jejich účinnému provádění; dále se domnívá, že Komise musí zajistit, aby měla zdroje nezbytné k provedení takových posouzení;

Část XXVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2017 s názvem „Jednotné evropské nebe: změnila se kultura, avšak nebe jednotné není“

331.  poukazuje na skutečnost, že iniciativa Jednotné evropské nebe nebyla provedena v plném rozsahu, což bylo způsobeno vzdorem některých profesí v letovém provozu, které brání své vlastní výsady, a také nedostatkem politické vůle členských států splnit požadavky nutné k provedení této iniciativy;

332.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli se Unii podařilo odstranit pozemní hranice mezi členskými státy schengenského prostoru, doposud se jí nepodařilo odstranit vzdušné hranice mezi těmito členskými státy, což vede ke společným ztrátám ve výši 5 miliard eur ročně;

333.  konstatuje, že je zapotřebí přezkum a aktualizace ukazatelů za účelem zefektivnění systému sledování výkonnosti letového provozu; vítá skutečnost, že Komise uvádí, že přezkum probíhá; zdůrazňuje, že účinný přezkum ukazatelů vyžaduje přesné a náležité údaje;

334.  poukazuje na skutečnost, že zavedením iniciativy Jednotné evropské nebe by v odvětví letecké dopravy došlo k 10% snížení emisí CO2, což by výrazně napomohlo ke splnění závazků stanovených Pařížskou dohodou;

335.  žádá Komisi, aby podrobněji prozkoumala cíle společného podniku SESAR, které nemusí být uplatnitelné v současné situaci, kdy by iniciativa Jednotné evropské nebe ještě nebyla zavedena, neboť by mohlo dojít k tomu, že by byly zavedeny v systémech letového provozu, které nejsou schopny vzájemně spolupracovat;

336.  žádá Komisi, aby předložila podrobné informace své smlouvy s organizací Eurocontrol s cílem monitorovat vynakládání peněz daňových poplatníků Unie;

337.  poukazuje na to, že je třeba, aby byly vnitrostátní kontrolní orgány nezávislé a aby byly vybaveny dostatečnými finančními a organizačními zdroji;

338.  žádá Komisi, aby informovala věcně příslušný výbor Parlamentu o tom, z jakého důvodu nezahájila řízení o nesplnění povinnosti, pokud jde o zavedení funkčních bloků vzdušného prostoru, které měly být zprovozněny v roce 2012, avšak doposud zprovozněny nebyly;

Část XXVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2017 s názvem „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“

339.  vítá doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby tato doporučení a připomínky obsažené ve zprávě Účetního dvora zohlednila při svém dalším postupu;

340.  konstatuje, že je na novou ekologickou složku vynakládána značná částka, která představuje 30 % všech přímých plateb SZP a téměř 8 % celého rozpočtu Unie; se znepokojením poznamenává, že tato částka neodpovídá míře ambicí, kterou tato ekologická složka skýtá; žádá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při přípravě reformy SZP;

341.  lituje toho, že je i nadále nejasné, jak má ekologizace přispět k širším cílům Unie týkajícím se změny klimatu; žádá Komisi, aby vytvořila specifický akční plán pro ekologizaci v rámci nové reformy SZP, v němž by byla jasně popsána příslušná intervenční logika a stanoven soubor konkrétních, měřitelných cílů;

342.  je znepokojen tím, že nástroj ekologizace zůstává opatřením na podporu příjmů, který umožnil zemědělcům zvýšit jejich příjmy až o 1 %, přičemž v mnoha případech nestanovil žádné povinnosti ani náklady spojené s jeho uplatňováním, což zpochybňuje samotný smysl tohoto financování; žádá Komisi, aby vypracovala přísnější pravidla pro zemědělce a současně zabránila nadměrnému využívání výjimek;

343.  je znepokojen mírou složitosti a transparentnosti ekologizace a samotné SZP; žádá Komisi, aby program ekologizace i celou SZP zjednodušila, aby se zvýšila míra transparentnosti a bylo zamezeno vysokému riziku jejich zneužití a dvojího financování;

344.  je obzvláště znepokojen závěrem Účetního dvora, že ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, a žádá Komisi, aby přehodnotila existenci tohoto nástroje a možnost investovat značné prostředky na ekologizaci jinam, totiž do již existujících, často se překrývajících programů, které prokázaly, že jsou efektivnější a smysluplnější;

o
o   o

345.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0121.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.
(8)1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.13. ECB by měla:dále zefektivnit svůj rozhodovací proces a delegovat určitá rozhodnutí na nižší úrovně, aby Radě dohledu umožnila soustředit se na náročnější úkoly;posoudit související rizika a zavést potřebná ochranná opatření včetně řízení možných střetů u žádostí a specializovaného monitorování souladu s předpisy, aby překonala obavy týkající se využívání sdílených služeb;alokovat dostatečné zdroje a dovednosti v oblasti interního auditu, aby dle potřeby mohla zajistit pokrytí vysoce a středně rizikových oblastí;plně spolupracovat s Účetním dvorem, aby mu umožnila výkon jeho mandátu, a tím posílila vyvozování odpovědnosti;vypracovat formální rámec pro měření a zveřejňování informací o výkonnosti dohledu, aby posílila vyvozování své odpovědnosti vůči externím subjektům;pozměnit nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu tak, aby v něm byly formalizovány závazky zúčastněných vnitrostátních příslušných orgánů a bylo zajištěno, aby se všechny tyto orgány plně a úměrně podílely na činnosti společných týmů dohledu;ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány vytvořit profily rolí/týmů a metody pro posuzování vhodnosti pracovníků, které vnitrostátní příslušné orgány plánují jmenovat do společných týmů dohledu, a jejich následné výkonnosti;zřídit a spravovat centralizovanou, standardizovanou a komplexní databázi dovedností, zkušeností a kvalifikací zaměstnanců společných týmů dohledu, a to jak z řad ECB, tak z vnitrostátních příslušných orgánů;zavést formální osnovy odborné přípravy pro nové i stávající pracovníky dohledu ve společných týmech dohledu;vypracovat a zavést na rizicích založenou metodiku pro určování cílového počtu zaměstnanců a složení dovedností pro společné týmy dohledu;pravidelně přezkoumávat a dle potřeby aktualizovat model uskupení používaný v důležitém procesu plánování dohledu;doplnit nebo přerozdělit své zaměstnance, aby mohla podstatně posílit svou přítomnost při kontrolách významných bank na místě na základě jasně stanoveného pořadí priorit v oblasti rizika;bedlivě sledovat nedostatky v systému IT pro kontroly na místě a snažit se zvýšit kvalifikace a dovednosti pracovníků vnitrostátních příslušných orgánů, kteří provádějí kontroly na místě;
(9) Prohlášení kontaktního výboru vedoucích představitelů nejvyšších kontrolních orgánů členských států EU a Evropského účetního dvora „Zajištění plně kontrolovatelného, odpovědného a účinného mechanismu bankovního dohledu po zavedení jednotného mechanismu dohledu“.
(10) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 80.
(11) Omezení přístupu k informacím viz příloha II této zvláštní zprávy.
(12) Stávající ujednání pro předkládání zpráv mezi ECB a Evropským parlamentem viz příloha IX této zvláštní zprávy.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(14) Směrnice Rady 92/43/EHS dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(15) Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství (COM(2017)0198).
(16) Public Expenditure and Financial Accountability (veřejné výdaje a finanční odpovědnost).
(17) „Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),
(18) Ochrana migrujících dětí (COM(2017)0211).
(19) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(20) Systém sledování plavidel
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(22) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).
(23) Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který předložila Komise, o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (COM(2016)0134).
(24) viz návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753), který předložila Komise.
(25) Viz Kodex chování členů Evropského účetního dvora, a zejména článek 6 tohoto kodexu, a Etické standardy Evropského účetního dvora, které se vztahují na zaměstnance, a zejména oddíl 4, který se týká služebního tajemství.


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – 8., 9.,10. a 11. ERF
PDF 591kWORD 62k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))
P8_TA(2018)0123A8-0123/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-0257/2017),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-0056/2018),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-0257/2017),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(14),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-0056/2018),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

A.   vzhledem k tomu, že si Parlament v souvislosti s postupem udělování absolutoria přeje obzvláště zdůraznit další posilování demokratické legitimity orgánů EU zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

1.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 (2017/2146(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která představuje rámec pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) a zámořskými zeměmi a územími, je omezit a případně odstranit chudobu, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupného začleňování zemí AKT a zámořských zemí a území do světového hospodářství;

B.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy (ERF) představují hlavní finanční nástroj Unie pro poskytování pomoci v oblasti rozvojové spolupráce zemím AKT a zámořským zemím a územím;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy historicky svěřují Unii povinnosti týkající se rozvoje v zemích AKT a spolupráce se zámořskými zeměmi a územími, které jsou spojeny s budoucností Unie z geopolitických důvodů, z důvodu globalizace a globálních výzev, jako jsou důsledky změny klimatu nebo demografické změny;

D.  vzhledem k tomu, že Komise je jakožto prováděcí orgán odpovědná za udělování absolutoria ERF;

E.  vzhledem k tomu, že s novými celosvětovými problémy se naprosto mění způsoby poskytování pomoci, což vede všechny činitele v oblasti rozvoje k úvahám o novém přístupu k pomoci a přeorientování současného rámce vnější pomoci;

F.  vzhledem k tomu, že zásady udržitelnosti, soudržnosti politik a účelnosti jsou klíčové pro vypracování nového a průřezového přístupu Unie k rozvoji s ohledem na zvýšení pozitivního dopadu její rozvojové pomoci a výstupů;

G.  vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou nezbytnými předpoklady pro demokratickou kontrolu i pro soulad rozvojové činnosti Unie s cíli ostatních účastníků, jako jsou členské státy, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo mezinárodní rozvojové banky;

H.  vzhledem k tomu, že pro omezení rizika roztříštěnosti pomoci a pro maximalizaci soudržnosti dopadu a odpovědnosti partnerů za priority rozvoje je zásadní účinná koordinace;

I.  vzhledem k tomu, že společné financování rozvoje a společné programy by měly vést k lepšímu zaměření na cíle, nalézání synergií a sdílení informací z rámců různých organizací pro dosahování výsledků;

J.  vzhledem k tomu, že návrh nových druhů intervence, jako jsou kombinování zdrojů, investiční kapacity nebo platformy a specializované svěřenské fondy, je způsobem, jak aktivovat financování nad rámec oficiální rozvojové pomoci, ale za respektování podmínek souvisejících s transparentností, přinášením doplňkovosti a dosažením pozitivního dopadu v praxi;

K.  vzhledem k tomu, že mobilizace soukromého sektoru a přilákání dalších investic je zásadní s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti rozvoje a k zajištění těch nejlepších základů pro udržitelný rozvoj v přijímajících zemích v rámci jejich vlastní správní kapacity a jejich vlastní společenské struktury;

L.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je sice klíčovou hybnou silou změny a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné fiduciární riziko a měla by být poskytována pouze tehdy, pokud je zajištěna dostatečná transparentnost, sledovatelnost a odpovědnost a pokud ji doprovází jasný závazek partnerských zemí k reformám politik;

M.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoci se poskytuje ve složitém a nestabilním geopolitickém kontextu, na který mají dopad problémy, jako jsou slabé správní rámce, korupce, sociální a hospodářská nestabilita, ozbrojené konflikty, krizové nebo pokrizové situace, jež vedou k migracím nebo nucenému vysídlení či zdravotním krizím;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament znovu vyzval k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Unie;

Prohlášení o věrohodnosti

Klíčová zjištění ve finančním provádění za rok 2016

1.  vítá trvalé úsilí vynakládané útvary Komise za účelem zlepšit celkové finanční řízení ERF, pokud jde o staré nesplacené závazky a platby předběžného financování;

2.  konstatuje zejména, že dosažením 28% snížení starých dosud neuhrazených závazků a 36% snížení starých nevyčerpaných závazků byl mírně přesažen stanovený cíl 25% snížení;

3.  bere rovněž na vědomí kroky ke snížení počtu a ukončení otevřených smluv se skončenou platností, neboť zpoždění o více než 18 měsíců po ukončení jejich operačního období představuje značné riziko vzniku chyb ve správnosti, protože již nemusí být k dispozici příslušné podklady a pracovníci odpovědní za řízení těchto smluv již také nemusí být dostupní, aby se zajistila náležitá kontinuita operací;

4.  konstatuje, že celkový podíl smluv se skončenou platností v portfoliu generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO) na konci roku 2016 dosahoval 15,15 % oproti cíli 15 %; vyjadřuje politování nad tím, že 1 058 (neboli 56 %) z 1 896 smluv se skončenou platností souvisí s řízením operací ERF a že operační období 156 z těchto 1 058 smluv ERF se skončenou platností skončilo před více než 5 lety, přičemž tyto smlouvy představují finanční hodnotu ve výši 323 milionů EUR;

5.  vyjadřuje však také politování nad tím, že podle Účetního dvora byly systémy dohledu a kontroly stále hodnoceny jako pouze částečně účinné;

Spolehlivost účetní závěrky ERF

6.  vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2016 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby konala s cílem vyřešit problém zpětného získání částek nevyčerpaného předběžného financování, které byly nesprávně zaúčtovány jako operační příjmy, neboť toto nesprávné zaúčtování operačních příjmů vedlo k opravám ve výši 3,2 milionu EUR;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že tyto chyby kódování se v souvislosti s řízením inkasních příkazů vyskytují již od roku 2015; poznamenává však, že v roce 2016 vydalo GŘ DEVCO podrobné pokyny pro své zaměstnance ohledně správného kódování inkasních příkazů tohoto druhu;

Legalita a správnost operací ERF

9.  vítá výrok Účetního dvora, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

10.  opakovaně vyjadřuje znepokojení v souvislosti s výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, jež jsou podstatně zatíženy chybami;

11.  konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora v jeho výroční zprávě dosahuje odhadovaná úroveň míry chyb u výdajů, na nichž se zakládají účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF, 3,3 %, což představuje mírný pokles oproti 3,8 % v letech 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a (mírný nárůst) oproti 3 % v roce 2012;

12.  konstatuje a vyjadřuje politování nad tím, že 24 % zkoumaných operací (35 ze 143) bylo zatíženo chybami; bere na vědomí výsledky ze vzorku projektů, podle nichž 35 ze 130 plateb (27 %) bylo zatíženo chybami, a zejména skutečnost, že z těchto 35 plateb bylo 26 (tj. 74 %) označeno jako vyčíslitelné chyby, přičemž 9 konečných operací bylo schváleno poté, co byly provedeny všechny kontroly ex ante;

13.  se znepokojením konstatuje, že ve dvou případech vyčíslitelných chyb měly útvary Komise dostatek informací ze svých systémů řízení, aby těmto chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před tím, než příslušné výdaje schválily, což by mělo přímý pozitivní vliv na odhadovanou úroveň míry chyb, jež by byla o 0,7 procentního bodu nižší, a že pět operací zatížených chybami neodhalili externí auditoři ani subjekty vykonávající dohled;

14.  konstatuje, že u rozpočtové podpory a provádění projektů financovaných větším počtem dárců z řad mezinárodních organizací, u nichž je uplatňován nominální přístup, omezuje povaha jejich financování a způsoby plateb míru náchylnosti operací k chybám; znovu vyjadřuje své opakující se znepokojení nad sdružováním finančních prostředků Unie s finančními prostředky od jiných dárců, zejména nad skutečností, že finanční prostředky Unie nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů, i nad omezeními kontrolní činnosti Účetního dvora, jež vyplývají z uplatňování nominálního přístupu;

15.  je znepokojen opakováním a přetrvávající typologií chyb, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, navzdory po sobě následujícím plánům nápravných opatření, tj. nedodržováním ustanovení o veřejných zakázkách, pokud jde o smlouvy na poskytování služeb udělované bez soutěžního výběrového řízení, o výdaje, které nevznikly, nezpůsobilé výdaje nebo o chybějící podkladové dokumenty; konstatuje, že tyto chyby se vyskytovaly také u operací souvisejících s programovými odhady, granty a dohodami o příspěvcích mezi Komisí a mezinárodními organizacemi; vyzývá Komisi, aby nedostatky v řízení smluv, výběrových řízeních, správě dokumentů a systému zadávání veřejných zakázek bezodkladně řešila;

16.  opakuje, že Komise by měla v těchto konkrétních oblastech spolupráce zintenzivnit své úsilí a vylepšit stávající plán nápravných opatření, zejména v situacích, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách dodržování smluvních ustanovení prováděných mezinárodními organizacemi, a to v rámci svého všeobecného úsilí o zlepšení metod řízení rizik, celkové posílení systémů monitorování a kontinuitu činnosti;

17.  vyzývá GŘ DEVCO, aby věnovalo náležitou pozornost kódování a sledování plateb za účelem dodržování stanovených lhůt ve finančních a pracovních postupech;

Účelnost kontrolního rámce

18.  vítá trvalé úsilí GŘ DEVCO o zlepšení provádění svého kontrolního rámce, zejména zacílení na vysoce rizikové oblasti související s finančními prostředky podléhající nepřímému řízení prostřednictvím mezinárodních organizací a rozvojových agentur a granty podléhající přímému řízení; bere na vědomí rozšíření výhrady na granty a programové odhady v rámci nepřímého řízení;

19.  uznává, že rozvojová pomoc se často provádí v obtížných, nestabilních nebo kritických situacích, jež jsou náchylné k chybám;

20.  opakuje svou výzvu, aby se věnovala nepolevující pozornost opakujícím se nedostatkům pozorovaným v průběhu klíčových kontrolních kroků, zejména zranitelnosti kontrol ex ante prováděných předtím, než jsou provedeny platby na projekty, a ověřování výdajů externími audity; bere na vědomí, že GŘ DEVCO v současné době přezkoumává zadávací podmínky auditů a ověřování, aby získalo informace umožňující provést posouzení kvality;

21.  vítá skutečnost, že byla pro pátý rok provedena studie míry zbytkových chyb v souladu s příslušnou metodikou, čímž se do budoucna položil základní kámen budování důvěry GŘ DEVCO;

22.  vítá skutečnost, že se GŘ DEVCO zabývalo všemi nedostatky uvedenými ve zprávě Účetního dvora za rok 2013, nicméně poukazuje na to, že specifická metoda odhadu míry zbytkových chyb stále ponechává příliš široký prostor pro jednotlivou chybovost;

23.  se zájmem konstatuje, že studie míry zbytkových chyb za rok 2016 poprvé odhadla míru zbytkových chyb na 1,7 %, což je pod prahem významnosti činícím 2 %, čímž potvrdila klesající trend od roku 2014; tato míra odpovídá ohrožené částce 105 milionů EUR (neboli 1,9 % výdajů za rok 2016) s nápravnou kapacitou – čili odhadovanými budoucími opravami – ve výši 25 milionů EUR (24 %), přičemž je však třeba mít na paměti nedostatky zjištěné v zaznamenávání inkasních příkazů v účetním systému; domnívá se však, že by s ohledem na jejich vysoké přirozené riziko měla být nepřetržitě věnována zvláštní pozornost operacím rozpočtové podpory;

24.  opakuje svou podporu pro přechod od obecné výhrady k vydávání diferencovaných výhrad, jak požadoval Parlament v předchozích usneseních o ERF, s cílem postupně posílit mapování věrohodnosti jednotlivých operačních procesů pomocí i) výhrady založené na mírách chyb u čtyř následujících oblastí s nejvyššími riziky, konkrétně u grantů v rámci přímého a nepřímého řízení, nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami a programových odhadů a ii) konkrétní a obnovené výhrady týkající se afrického mírového projektu; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zdokonalování svých řídicích postupů podle objemu rizika a objemu finančních prostředků a případně doplnila další podmínky;

25.  podporuje skutečnost, že Komise zachovala svoji výhradu týkající se afrického mírového projektu související se řízením a podáváním zpráv o nápravných opatřeních při správě finančních prostředků; opakovaně Komisi vyzývá, aby pokračovala ve svém úsilí v rámci posuzování pilířů s cílem posílit systém kontroly pro řízení a provozní monitorování afrického mírového projektu s ohledem na ochranu ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji; žádá Komisi, aby pokračovala v posilování formy a účelnosti nápravných opatření na smluvní úrovni;

26.  bere na vědomí, že 14,16 milionu EUR bylo získáno zpět navrácením neoprávněných plateb kvůli nesrovnalostem a chybám;

27.  konstatuje, že náklady na kontroly dosáhly výše 280,17 milionu EUR neboli 4,26 % celkových plateb provedených GŘ DEVCO v roce 2016; v tomto ohledu se domnívá, že práce na celkové účelnosti rámce pro kontrolní činnosti a jejich doplňkovosti se zásadami řádné správy by pro zajištění dostatečných záruk měla být prováděna pravidelně;

28.  považuje za nezbytné zachovávat důslednou kontrolní strategii zajišťující rovnováhu mezi absorpční kapacitou partnerských zemí, respektováním ustanovení o dodržování předpisů a cíli týkajícími se výkonnosti, přičemž tato rovnováha by se měla patřičným způsobem odrážet v řízení jednotlivých operací pomoci a způsobů činnosti;

29.  domnívá se, že je nezbytné, aby v případě projektů infrastruktury financovaných z ERF bylo vyžadováno nezávislé hodnocení ex-ante s přihlédnutím k sociálnímu a environmentálnímu dopadu projektů a jejich přidané hodnotě;

Monitorování a vykazování výkonnosti GŘ DEVCO při dosahování jeho cílů

30.  vyzývá GŘ DEVCO, aby výrazně zlepšilo své postupy monitorování a vykazování výkonnosti s cílem zajistit, aby klíčové ukazatele stanovené v jednotlivých systémech výkonnosti byly systematicky a pravidelně monitorovány a aby vrcholnému vedení byly včas poskytovány náležité a spolehlivé informace; připomíná, že rozvojové cíle musí být posuzovány s přihlédnutím k sociálním a environmentálním, jakož i k ekonomickým aspektům;

31.  domnívá se, že četnost monitorování a vykazování by měla být stanovena s přihlédnutím k povaze cílů, jež mají být monitorovány, typu ukazatele a metodám shromažďování, jakož i k potřebám monitorování a vykazování;

32.  vyzývá GŘ DEVCO spolu s ostatními zúčastněnými stranami v oblasti vnějších vztahů, aby dále rozvíjely svoji komunikační strategii a nástroje zdůrazňováním hlavních dosažených výsledků a aby dále posilovaly celkové povědomí o projektech podporovaných z ERF s cílem oslovit širší veřejnost poskytnutím informací o tom, jak Unie přispívá k řešení celosvětových výzev;

33.  považuje 86 zpráv o pokroku v řízení vnější pomoci od delegací Unie za užitečný příspěvek v rámci řetězce zajišťování věrohodnosti i měření výkonnosti každé delegace Unie, přičemž trvá na spolehlivosti údajů použitých při podávání těchto zpráv; bere na vědomí pozitivní trend GŘ DEVCO v oblasti výkonnosti delegací Unie, kdy 21 ze 24 klíčových ukazatelů výkonnosti splňuje v roce 2016 cíle (oproti 20 v roce 2015 a 15 v roce 2014) s výjimkou tří klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se „přesnosti finančních prognóz pro rozhodování“, „procenta plateb provedených během třicetidenní lhůty“ a „dodržování postupů flexibility pro pracovníky v delegacích EU“;

34.  je však znepokojen, že 980 projektů ze 3 151 (31 %) bylo kvalifikováno jako problematické a že šest delegací Unie je dosud pod referenční hodnotou 60 % zelených klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby pozorně monitorovaly ty delegace Unie, které nedávno dosáhly cíle 60 % nebo které jsou těsně nad cílem 60 %, aby se upřesnila a konsolidovala analýza trendů delegací Unie;

35.  vyzývá GŘ DEVCO, aby zvážilo možnost přehodnotit či zvýšit referenční hodnotu 60 %; opakuje, že definice některých klíčových ukazatelů výkonnosti by v závislosti na typologii zjištěných problémů nebo na rizikovém prostředí každé delegace Unie také mohla být přezkoumána, aby byl nalezen nový prostor pro zlepšení;

36.  poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby programy byly kalibrované a ne příliš ambiciózní, což by ohrozilo očekávané výsledky pomoci; vyzývá GŘ DEVCO, aby na základě monitorování výkonnosti delegací Unie udržovalo v delegacích Unie realistické přípravy projektů;

37.  považuje za zásadní, aby vedoucím delegací byla během ad hoc nebo regionálních seminářů nadále pravidelně připomínána jejich klíčová úloha při konsolidaci řetězce zajišťování věrohodnosti GŘ DEVCO a jejich celková odpovědnost za řízení portfolií projektů, jež vyžaduje přiměřené posouzení a stanovení váhy různých složek, které by mohly způsobit vydání výhrady, a to nad rámec jejich politických povinností; konstatuje, že žádná delegace Unie nevydala v roce 2016 ve své zprávě o řízení vnější pomoci výhradu;

38.  žádá Komisi, aby neprodleně předložila zprávu o konkrétních nápravných opatřeních, jež byla přijata u projektu klasifikovaného jako „červený“ po dobu dvou po sobě jdoucích let za účelem rychlého přezkoumání původního návrhu projektu, případně přerozdělení prostředků na životaschopnější projekty a potřeby, nebo dokonce zvážení možnosti projekt zastavit;

Dohled nad svěřenskými fondy Unie a jejich řízení

Doplňkovost a dopad

39.  zdůrazňuje, že by měla být nepřetržitě zajišťována soudržnost a doplňkovost rozvojových finančních nástrojů se strategií ERF a zastřešujícími cíli rozvojové politiky Unie;

40.  uznává, že svěřenské fondy Unie byly vyvinuty, aby v podmínkách nedostatku prostředků poskytovaly rychlou politickou odpověď na určité kritické situace nebo závažné krize, jako je migrační krize, či na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem;

41.  chápe, že za takových okolností nabízí specializované svěřenské fondy Unie flexibilitu a řadu možností, které kombinují geografické a tematické intervence prostřednictvím různých nástrojů;

42.  zdůrazňuje však, že Komise musí zajistit, aby tyto svěřenské fondy přinesly přidanou hodnotu stávajícím činnostem, přispěly k většímu zviditelnění vnější činnosti a měkké síly Unie a aby se předešlo překrývání s jinými finančními nástroji;

43.  konstatuje, že z celkových příslibů za všechny svěřenské fondy Unie (5 026 milionů EUR ke konci listopadu 2017) pochází 2 403 milionů EUR z ERF, přičemž 2 290 milionů EUR je přislíbených nouzovému svěřenskému fondu Unie pro Afriku (svěřenskému fondu pro Afriku) a 113 milionů EUR svěřenskému fondu Unie pro Středoafrickou republiku (svěřenskému fondu Bêkou);

44.  připomíná však vysoká přirozená rizika, jež tyto rozvojové nástroje obnášejí, a prozatím smíšené zkušenosti s jejich prováděním; znovu zdůrazňuje potřebu zajistit maximální transparentnost a odpovědnost za využívání těchto nástrojů;

45.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu Bêkou; uznává, že navzdory určitým nedostatkům je svěřenský fond Bêkou slibným začátkem, a konstatuje, že zřízení fondu bylo rychlou reakcí na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora a připravila pokyny pro výběr nástroje pomoci (svěřenský fond nebo jiný nástroj); je toho názoru, že tyto pokyny musí zohledňovat možná rizika a nevýhody spojené se svěřenskými fondy a smíšené zkušenosti, které byly dosud při jejich využívání získány; vyjadřuje politování nad tím, že svěřenský fond Bêkou výrazně nezlepšil všeobecnou koordinaci dárců;

46.  vyzývá k určení osvědčených postupů za účelem přispění k lepší koordinaci dvoustranné pomoci různých dárců a různých nástrojů pomoci;

47.  připomíná, že oblast působnosti svěřenských fondů Unie musí být svázána s poskytováním doplňkovosti, zejména s cílem odpovídající reakce na potřeby a priority partnerských zemí po konfliktu nebo katastrofě při zaměření na oblasti s největší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;

48.  zastává názor, že jak svěřenské fondy Unie pro jednu zemi, tak svěřenské fondy Unie podporující programy pro několik zemí jsou účinnější, mají-li formální a soudržnou správní strukturu, jež může podpořit názory zúčastněných stran, jejich hodnoty a sdílené rámce pro výsledky;

49.  domnívá se, že je nezbytné, aby se svěřenské fondy Unie zaměřily na mobilizaci dalších finančních prostředků od členských států, soukromého sektoru a jiných dárců;

50.  zdůrazňuje skutečnost, že v rámci programů partnerství musí být prohloubeny selektivita, dohled a odpovědnost za výsledky dosažené pomocí svěřenských fondů Unie, a potřebu spoléhat na předběžné posouzení komparativních výhod svěřenských fondů Unie oproti jiným kanálům pomoci; připomíná, že je třeba zajistit plnou transparentnost a přístup k údajům, jakož i jasná pravidla kontroly a monitorování;

Svěřenský fond Bêkou

51.  vítá zřízení svěřenského fondu Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; uznává, že tento první svěřenský fond lze v mnoha ohledech považovat za hlavní pilotní projekt a že je nezbytné vypracovat přesnější pokyny pro systémové problémy koordinace dárců, monitorování a hodnocení podle systematičtějšího přístupu k získávání záruk;

52.  zastává názor, že k řádnému vyhodnocení efektivity svěřenského fondu Bêkou a k získání dalších zkušeností z jeho operačního provádění je zapotřebí více času;

53.  domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost také účinnosti a politické správě svěřenských fondů Unie, nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;

54.  je přesvědčen, že je nutné věnovat zvláštní pozornost omezenému vlivu svěřenského fondu Bêkou na koordinaci mezi účastníky a že by Komise měla učinit vše, co je v jejích silách, aby využila zkušenosti, které získala při činnostech v rámci ERF v oblastech, jako je provádění a koordinace multilaterálních investic a řízení odpovědnosti za výsledky;

55.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že příspěvky členských států do svěřenského fondu Bêkou byly doposud poměrně nízké; vyzývá členské státy k většímu zapojení s cílem zajistit, aby svěřenský fond Bêkou splnil své očekávané politické cíle;

56.  je přesvědčen, že by měla být věnována náležitá péče správě administrativních nákladů oproti celkovým příspěvkům, výpočtu plných nákladů na řízení a hledání způsobů, jak maximalizovat podíl přidělené pomoci, která je poskytována konečným příjemcům;

57.  vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy pro zajištění politické kontroly Parlamentu nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů v souvislosti s postupem udělování absolutoria; považuje za důležité vyvinout specifické strategie dohledu pro svěřenské fondy Unie se specifickými cíli, záměry a přezkumy;

Provádění činností rozpočtové podpory

Způsobilost a přirozená rizika

58.  konstatuje, že platby na rozpočtovou podporu financované z ERF v roce 2016 odpovídaly 644 milionům EUR; konstatuje, že v roce 2016 probíhalo 109 operací rozpočtové podpory v rámci ERF, z toho 56 úhrad;

59.  je si vědom pružnosti, kterou kvůli širokému výkladu právních ustanovení disponuje Komise při hodnocení toho, zda byly splněny obecné podmínky způsobilosti a zda partnerským zemím mohou být vyplaceny příslušné prostředky (diferenciace a dynamický přístup ke způsobilosti), a vyjadřuje obavy, pokud jde o konečné využití převedených prostředků a nemožnost jejich sledovatelnosti v případě, že jsou prostředky Unie spojeny s rozpočtovými prostředky z rozpočtu partnerských zemí;

60.  naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila rozpočtovou podporu zaměřenou na výsledky lepším definováním rozvojových výsledků, kterých má být v každém programu a sektoru dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii či svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu; vyzývá ke zřízení řetězce výdajů bez korupce; pokládá za prioritu spojit tuto podporu s opravdovým bojem proti korupci v zemích, kterým se poskytuje rozpočtová podpora;

61.  připomíná, že rizika, že prostředky budou odkloněny na jiné účely, zůstávají vysoká a že rizika korupce a podvodů jsou často spojena se správou veřejných financí a reformami; opakuje, že by těmto rizikům měla být v rámci politického dialogu a návrhu strategie pro budoucí dohody o rozpočtové podpoře věnována hlubší pozornost, zejména s cílem posoudit schopnost dané vlády reagovat a prosadit reformy; poukazuje na skutečnost, že je nutné pečlivě sledovat rizika a výsledky kontrol ex ante a ex post;

62.  vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila revizi, pozastavení, snížení či zrušení rozpočtové podpory a vyplácení prostředků v případě, že není dosahováno jednoznačných a původních cílů a nejsou plněny závazky a/nebo v případě, že jsou ohroženy politické a finanční zájmy Unie;

63.  připomíná, že ERF musí nabízet maximální otevřenost a transparentnost; podporuje zveřejňování příslušných rozpočtových informací týkajících se programů rozpočtové podpory s cílem posílit transparentnost a odpovědnost všech zúčastněných stran včetně občanů, jakož i transparentnost a odpovědnost vůči nim;

Rozpočtová podpora za účelem většího využívání domácích příjmů v subsaharské Africe

64.  zdůrazňuje význam využívání domácích příjmů v méně rozvinutých zemích, neboť snižuje závislost na rozvojové pomoci, vede ke zlepšením ve veřejné správě a plní zásadní úlohu při budování státu; vyzývá k posílení používání specifických podmínek úhrad pro využívání domácích příjmů v dohodách o řádné správě věcí veřejných a rozvoji;

65.  poukazuje na skutečnost, že Komise doposud účinně nevyužívá dohody o rozpočtové podpoře na podporu využívání domácích příjmů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v subsaharské Africe; konstatuje však, že nový přístup Komise zvýšil potenciál této formy pomoci účinně podporovat využívání domácích příjmů; vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o rozpočtové podpoře poskytovala více informací o využívání dohod o rozpočtové podpoře pro využívání domácích příjmů;

66.  zdůrazňuje skutečnost, že posilování daňových systémů přispívá nejen ke zvýšení předvídatelných příjmů, ale též k odpovědnosti vlád, neboť vytváří přímé spojení mezi daňovými poplatníky a jejich vládou; podporuje výslovné zahrnutí většího využívání domácích příjmů do seznamu Komise, pokud jde o hlavní výzvy v oblasti rozvoje řešené prostřednictvím rozpočtové podpory;

67.  poukazuje na výzvy související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými úniky a nelegálními finančními toky; vyzývá Komisi, aby dodržovala své obecné zásady při provádění posouzení aspektů souvisejících s využíváním domácích příjmů v makroekonomickém rámci a v rámci správy veřejných financí, aby získala lepší přehled o nejproblematičtějších otázkách, např. rozsahu daňových pobídek, stanovování převodních cen a daňových únicích;

68.  dále Komisi vyzývá, aby ještě odhodlaněji bojovala proti daňovým únikům a zneužívání daňového systému, a to tím, že sníží finanční podporu z prostředků ERF pro daňové ráje zařazené na černou listinu, a pobídla tak země na této listině, které podporují nekalé daňové praktiky, k plnění unijních kritérií v oblasti spravedlivých daní;

69.  poukazuje na nedostatek vhodných nástrojů monitorování pro posouzení rozsahu, v němž rozpočtová podpora přispěla k celkovému zlepšení využívání domácích příjmů;

70.  je přesvědčen, že je zásadní nadále prosazovat spravedlivé a transparentní domácí daňové systémy v oblasti daňové politiky, zvyšovat podporu monitorovacích postupů a orgánů dohledu v oblasti přírodních zdrojů a nadále podporovat správní reformy prosazující udržitelné a transparentní využívání přírodních zdrojů;

71.  zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat zvláštní podmínky využívání domácích příjmů častěji, jelikož jasně spojují vyplácení plateb rozpočtové podpory s rozvojem partnerské země v oblasti reforem využívání domácích příjmů;

72.  vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové podpory rozšířila složku budování kapacit, jelikož pokládá pevný základ pro dlouhodobou hospodářskou a sociální přeměnu a řeší hlavní překážky účinného výběru veřejných příjmů;

73.  vyzývá Komisi, aby u všech stávajících a budoucích dohod o rozpočtové podpoře se složkou rozvoje kapacit vyčleněnou pro využívání domácích příjmů zvýšila povědomí partnerských zemí o dostupnosti této podpory a usnadnila její využívání, zejména s cílem řešit potřeby rozvoje kapacit, které dosud nepokrývají jiní dárci;

Potřeba zvýšené spolupráce s mezinárodními organizacemi

74.  konstatuje, že platby z ERF na projekty financované větším počtem dárců, které provádí mezinárodní organizace, dosáhly v roce 2016 výše 914 milionů EUR;

75.  je přesvědčen, že by mezinárodní finanční instituce pro rozvoj měly pracovat na zvýšení účinnosti využívání kombinovaného financování, zejména s ohledem na doplňkovost;

76.  zdůrazňuje, že by mezinárodní rozvojové banky měly přispívat ke koordinovanému a harmonizovanému získávání finančních prostředků v této oblasti na plnění ambiciózních cílů trvale udržitelného rozvoje stanovených OSN pro rok 2030, zejména účinným využíváním kombinovaného financování a stimulací soukromého financování pro zvýšení efektivnosti a dopadu financování pomoci;

77.  vybízí Komisi, aby více využívala nástroj mikrofinancování, který je považován za významný a účinný nástroj pro boj proti chudobě a pro pozvedání místních ekonomik;

78.  připomíná, že je nezbytné, aby finanční nástroje ERF přilákaly další investice ze soukromého sektoru; vybízí Komisi, aby vypracovala akční plán, který by tuto potřebu řešil, a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosaženém pokroku;

79.  vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost a viditelnost Unie a aby ve svých příštích zprávách poskytla další informace o projektech spravovaných pomocí finančních prostředků Unie; je přesvědčen, že prohlubování dialogu s Organizací spojených národů a skupinou Světové banky by mělo být posíleno za účelem větší transparentnosti a zjednodušení společných nástrojů spolupráce;

80.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila nejen údaje o financování nevládních organizací, ale také podrobné vyúčtování financovaných projektů; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými obviněními z protiprávního jednání jistých nevládních organizací; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala vývoj situace a v případě potřeby poskytnuté financování přehodnotila;

Řešení nových celosvětových priorit rozvoje

Operační problémy a nové hybné síly

81.  uznává nutnost vyvinout nové modely navrhování nástrojů rozvojové pomoci a souvisejících podmínek v souladu se závazky cílů v rámci udržitelného rozvoje a s novým Evropským konsensem o rozvoji s cílem reagovat na nové důležité rysy, jako jsou vazby mezi rozvojem a humanitární pomocí, vazby mezi rozvojem, migrací a mobilitou, vazby spojující rozvojovou pomoc se změnou klimatu a vazby mezi mírem a bezpečností;

82.  zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti udržitelného rozvoje by klíčovou úlohu mohl sehrát soukromý sektor; konstatuje, že kombinování zdrojů by mohlo být účinným nástrojem k zajištění dalších zdrojů, pokud bude řádně odůvodněno, jeho přidaná hodnota bude prokazatelná a bude v souladu se zásadami účinnosti rozvoje;

83.  zdůrazňuje však, že ERF by neměly jít nad rámec svého působení a že vytváření nové vazby za účelem řešení nových výzev by nemělo ohrozit dosažení dalších rozvojových cílů a že jejich vytváření musí doprovázet přesná, jasná a transparentní pravidla definovaná na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených Komisí;

84.  domnívá se, že zlepšená koordinace a synergie podpory různých dárců a nástrojů pomoci je zásadní; vyzývá jednotlivé zúčastněné strany, aby zlepšili kvalitu rámců pro výsledky operací a výsledky rozvoje v praxi;

85.  bere na vědomí vyskytující se operační obtíže či výzvy, zejména pro účel dosahování konsenzu, zvláště jde-li o koordinaci velkého počtu dárců ve vyvíjejících se komplexních souvislostech a při měnících se potřebách;

86.  domnívá se, že investování do nestabilních zemí zůstává hlavní prioritou intervence Unie, přičemž zachování střízlivého monitorovacího přístupu by mohlo v případě potřeby vést k zastavení financování; je přesvědčen, že musí být posílena praxe výsledkových ratingů a jejich sdílení ve vztahu k nestabilním nebo konfliktním zemím;

87.  podporuje úsilí o řešení problémů udržitelnosti výsledků rozvoje, je-li v sázce mobilizace domácích příjmů, odpovědnost a politická ekonomika;

88.  připomíná, že změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým Unie a vlády na celém světě čelí; důrazně vyzývá Komisi, aby splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody za účelem posílení klimatické podmíněnosti financování Unie s cílem financovat pouze projekty šetrné ke klimatu odrážející cíle Unie v oblasti klimatu, což bude vyžadovat větší soudržnost kritérií pro výběr;

89.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(27); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora „Komise od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, zda výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socioekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám pro zemědělce a zdravotním a bezpečnostním rizikům“, a proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala;

90.  podporuje integraci etického rozměru v koncepci politických intervencí;

91.  trvá na tom, aby vzdělávací materiály financované z evropských fondů, včetně PEGASE (Mécanisme Palestino-européen de Gestion de l’Aide Socio-économique), byly v souladu se společnými hodnotami svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které přijali ministři školství Unie v Paříži dne 17. března 2015; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské prostředky budou vynakládány v souladu s normami odvozenými od norem UNESCO pro mír a toleranci ve vzdělávání;

Funkční realizace vazby mezi rozvojem a migrací

92.  konstatuje, že bylo schváleno 106 projektů za celkovou částku 1 589 milionů EUR, přičemž byly uzavřeny smlouvy za 594 milionů EUR a částky vynaložené na lepší řízení migračních toků a na řešení základních příčin nelegální migrace prostřednictvím svěřenského fondu pro Afriku a souvisejících regionálních nástrojů dosáhly v roce 2016 výše 175 milionů EUR; konstatuje, že jeden ze schválených cílů se týká řádně řízených migračních politik;

93.  vyzývá Komisi, aby strukturovaným způsobem podala zprávu o dopadu programů zahájených v rámci svěřenského fondu pro Afriku, zejména na základě na výsledky zaměřeného monitorování Unie a rámce pro výsledky svěřenského fondu pro Afriku s cílem zdůraznit kolektivní výsledky;

94.  v tomto kontextu rovněž konstatuje, že nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj jako součást Evropského plánu vnějších investic se zaměří na země subsaharské Afriky pomocí 400 milionů EUR poskytnutých z ERF;

95.  podporuje navýšení finančních prostředků na zvýšení dopadu investic v zemích AKT, samostatné okno investiční facility AKT, o 300 milionů EUR s cílem dosáhnout celkové kapacity 800 milionů EUR pro pokrytí cílených projektů přímo řešících základní příčiny migrace a její přeměnu na revolvingový fond;

96.  konstatuje, že Evropská investiční banka (EIB) s investiční facilitou AKT poskytuje podporu hlavně projektům podporujícím rozvoj soukromého sektoru, zatímco způsobilé projekty veřejného sektoru jsou posuzovány rovněž v rámci souboru opatření AKT pro oblast migrace; vítá rozvoj nových partnerství v souvislosti s investiční facilitou AKT spravovanou EIB; vyzývá však EIB, aby poskytla další informace o složkách aktivačního účinku, zejména o příslušných částech pocházejících z vlastního kapitálu a z veřejného financování Unie nebo jiných mezinárodních rozvojových bank, jakož i o zpětných tocích reinvestovaných do fungování investiční facility AKT;

97.  podporuje Komisi ve vytvoření migračního kódu v rámci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s cílem zvýšit účinné využívání a sledovatelnost souvisejícího financování;

Směrem k novému partnerství AKT

98.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;

o
o   o

99.  opakuje znovu svou výzvu k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu.

(1) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 281.
(2) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 289.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(11) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(12) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(14) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 281.
(15) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 289.
(16) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(17) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(18) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(19) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(20) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(21) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(22) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(23) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(24) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(25) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(26) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(27) Zvláštní zpráva č. 18/2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
PDF 710kWORD 98k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament (2017/2137(DEC))
P8_TA(2018)0124A8-0105/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0248/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament(3),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 16. června 2014 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7), a zejména na článek 22 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2018),

A.  vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2016 dne 28. června 2017;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 10. července 2017 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán a subjekt Unie přijal všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament (2017/2137(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, výsledků jeho činností a jeho peněžních toků;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem bylo správě Parlamentu zasláno 141 otázek a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora o nich vedl veřejnou diskusi;

C.  vzhledem k tomu, že je neustále prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;

Dohled nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu

1.  konstatuje, že formální systém dohledu nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu má čtyři hlavní součásti:

   potvrzení účetní závěrky účetním Parlamentu,
   výroční zprávy interního auditora a jeho stanovisko k fungování systému vnitřní kontroly,
   posouzení správních a jiných výdajů u všech orgánů a institucí, včetně Parlamentu, externím auditorem, jímž je Účetní dvůr, a
   postup udělování absolutoria, který připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu a jehož výsledkem je rozhodnutí Parlamentu o udělení absolutoria předsedovi Parlamentu;

2.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr rozšířil vzorek, pokud jde o počet finančních operací Parlamentu, a vyzývá Účetní dvůr, aby tímto způsobem postupoval i nadále, protože riziko poškození dobrého jména je vzhledem k tomu, že finanční a rozpočtové chyby by mohly mít na postavení tohoto orgánu nepříznivý dopad, poměrně vysoké;

3.  podněcuje Účetní dvůr k tomu, aby zvážil vydávání většího počtu zvláštních zpráv věnovaných specifickým oblastem operací Parlamentu, jako je například komunikační politika či způsob, jakým spravuje granty pro evropské politické strany a nadace, se zvláštním zaměřením na sestavování rozpočtu na základě výkonnosti;

4.  vítá návazný postup, který uplatňuje správa ve snaze posílit interní odborné zázemí v oblasti účetnictví a auditu tím, že vytvořila doplňkovou službu pro poslance, kteří se účastní postupů udělování absolutoria orgánům Unie, a poskytla jim tak pomoc a podporu při analýze výsledků účetních závěrek a zpráv o auditu a jejich výkladu;

Rozpočtové a finanční řízení Parlamentu

5.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2016 činila celkově 1 838 613 983 EUR, tj. 19,39 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce(8) (VFR) vyčleněného na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2016, což oproti rozpočtu na rok 2015 (1 794 929 112 EUR) představuje zvýšení o 2,4 %;

6.  konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosinci 2016 činily 183 381 513 EUR (oproti 176 367 724 EUR v roce 2015), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 30 589 787 EUR (oproti 27 988 590 EUR v roce 2015);

7.  upozorňuje, že 69,92 % celkových čerpaných prostředků představovaly čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci), což svědčí o vysoké míře rigidnosti u převážné části výdajů Parlamentu;

8.  bere na vědomí číselné údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2016, konkrétně:

a)  Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2016:

1 838 613 983

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2015:

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2015:

289 323 907

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2016:

30 589 787

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2015:

103 055 269

Celkem:

2 261 582 946

b)  Využití prostředků v rozpočtovém roce 2016 (v EUR)

závazky:

2 225 465 435

provedené platby:

1 900 199 164

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

324 909 094

prostředky přenesené neautomaticky:

zrušené prostředky:

36 094 295

c)  Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky obdržené v roce 2016:

183 381 513

d)  Celková rozvaha k 31. prosinci 2016 (v EUR)

1 574 480 381

9.  poukazuje na to, že bylo vynaloženo 99,2 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, tj. celkově 1 823 844 172 EUR, přičemž míra rušení prostředků činila 0,8 %; s uspokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo vysoké úrovně plnění rozpočtu; konstatuje, že platby dosáhly celkové výše 1 538 531 527 EUR, což znamená míru čerpání ve výši 84,4 % a představuje zvýšení o 0,7 % oproti předchozímu roku;

10.  zdůrazňuje skutečnost, že zrušené prostředky na rok 2016, a to v úhrnné výši 14 769 811 EUR, se týkaly především mezd a dalších nároků a také už opět výdajů souvisejících s budovami;

11.  konstatuje, že v rozpočtovém roce 2016 bylo schváleno sedm převodů v souladu s články 27 a 46 finančního nařízení(9) v celkové výši 66 655 000 EUR, neboli 3,6 % konečných prostředků; s obavami poznamenává, že většina takovýchto převodů se znovu týkala politiky Parlamentu v oblasti budov, zejména stavebního projektu Konrad Adenauer; domnívá se, že počet těchto sběrných převodů je stále velmi vysoký; je pevně přesvědčen, že účinné řízení rozpočtu by mělo být schopno omezit takovéto převody na nezbytné minimum; naléhavě žádá, aby byla politika Parlamentu v oblasti budov stanovena dostatečně jasně jako součást rozpočtové strategie;

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2016 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

12.  připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných nákladů jako jediné skupiny politik pro všechny evropské instituce; upozorňuje na to, že správní a s nimi související výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje (platy, příspěvky a důchody), které představují 60 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikace a informační technologie;

13.  připomíná, že audit zahrnoval zkoumání reprezentativního vzorku 100 platebních operací, včetně na rizicích založeného vzorku 20 závazků, které byly schváleny až ke konci rozpočtového roku 2016 a byly přeneseny do roku 2017, aby bylo zkontrolováno, zda je rozpočet využíván v souladu se zásadou ročního rozpočtu;

14.  od Účetního dvora zjišťuje, že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou mírou chyb; konstatuje, že na základě dvanácti kvantifikovaných chyb činí odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje 0,2 % (snížení oproti 0,6 % v roce 2015);

Správa prostředků ze strany politických skupin

15.  připomíná, že politické skupiny odpovídají Parlamentu za správu jim přidělených finančních prostředků v rámci pravomocí, které jim udělilo předsednictvo; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách, které se týkají schvalování a úhrady výdajů u skupiny Evropa národů a svobody (ENF), a také zjistil, že byly provedeny platby, na které se nevztahovala žádná smlouva uzavřená na základě zadávacího řízení; upozorňuje, že výrok s výhradou vydal i externí auditor Ernest and Young; vyzývá předsednictvo, aby v souvislosti se skupinou ENF přijalo vhodná opatření, včetně případného vrácení příslušných prostředků;

16.  bere na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2016; bere na vědomí, že u jedné platby pro politickou skupinu Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách týkající se schvalování a úhrady výdajů, které byly provedeny v roce 2015, ale vyúčtovány až v roce 2016; kromě toho bere na vědomí, že Účetní dvůr zjistil, že byly provedeny platby, na které se nevztahovala žádná smlouva uzavřená na základě zadávacího řízení; bere také na vědomí, že Účetní dvůr zjistil podobné nedostatky u finančních operací v souvislosti s jinou politickou skupinou v roce 2015;

17.  bere na vědomí odpovědi, které dal Parlament v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem; žádá Účetní dvůr, aby informoval příslušný výbor o provádění svého doporučení k přezkoumání rámce pro monitorování v souvislosti s plněním rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám a účinněji kontroloval, jak uplatňují pravidla pro schvalování a úhradu výdajů a jak provádějí zadávací řízení;

18.  vybízí sekretariát Parlamentu, aby i nadále vyvíjel zvýšené úsilí pomáhat politickým skupinám při zlepšování jejich interního finančního řízení a poskytovat jim lepší pokyny; žádá politické skupiny, aby dále zlepšovaly uplatňování pravidel pro schvalování a úhradu výdajů a zlepšovaly a dále harmonizovaly způsob, jakým provádějí zadávací řízení;

Výroční zpráva interního auditora

19.  konstatuje, že na veřejně přístupné schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 23. ledna 2018 představil interní auditor svou výroční zprávu a popsal, jakým způsobem provedl v roce 2016 audity na tato témata:

   prověrka projektu nového systému finančního řízení (FMS) – fáze 3,
   následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu,
   audiovizuální služby,
   proces náboru pro úředníky a dočasné zaměstnance,
   externí odborné poradenství u projektů provádění prací na generálním ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO);
   proces podávání zpráv o činnosti,
   proces náboru pro smluvní zaměstnance,
   infrastruktura a operace IT: inventář datového centra a správa externího odborného poradenství;

20.  připomíná, že výroční zpráva o činnosti je základním kamenem struktury řízení Parlamentu; zdůrazňuje, že po provedení auditu procesu podávání zpráv o činnosti, který se zaměřoval na efektivnost výročních zpráv o činnosti jako nástroje pro podávání zpráv o zodpovídání se a výkonnosti, vydal interní auditor následující doporučení:

   měl by být přijat integrovaný rámec pro plánování a podávání zpráv; měl by zahrnovat stanovení jak strategických cílů, tak každoročních cílů činnosti jednotlivých generálních ředitelství, stanovovat klíčové ukazatele výsledků a zlepšovat vykazování výkonnosti ve výročních zprávách o činnosti;
   generální tajemník by měl jmenovat útvar s rozšířeným mandátem pro koordinaci a monitorování procesu podávání zpráv o činnosti;
   mělo by být zlepšeno posuzování rámce vnitřní kontroly a podávání zpráv o něm tím, že bude na každém generálním ředitelství jmenován koordinátor vnitřní kontroly, generálním ředitelstvím budou dány odpovídající pokyny a nástroje a bude zajištěno koherentní podávání zpráv o vnitřních kontrolách ve výročních zprávách o činnosti;
   měly by být přijaty pro Parlament specifické pokyny pro vypracovávání prohlášení o věrohodnosti a posuzování toho, zda je třeba vyjádřit případné výhrady;

21.  konstatuje, že výsledkem procesu opatření v návaznosti na doporučení auditora v roce 2016 bylo ukončení 22 ze 48 neukončených opatření, která byla potvrzena, a také skutečnost, že profil rizika u opatření, která mají zpoždění, se v roce 2016 i nadále postupně snižoval; konstatuje zejména, že na konci roku bylo 10 z 26 neukončených opatření v kategorii „značného rizika“ a zbývajících 16 v kategorii „mírného rizika“;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015

22.  bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 4. října 2017, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rozpočtový rok 2015 a následnou výměnu názorů s členy výboru; zdůrazňuje, že je důležité vést častější rozpravy s generálním tajemníkem o otázkách týkajících se rozpočtu Parlamentu a jeho provádění ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

23.  znovu zdůrazňuje, že v zájmu větší transparentnosti v rámci orgánu, a zejména pokud jde jeho o rozhodovací postupy, je třeba usnadnit práci vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu, zejména předsednictva, a učinit ji přístupnější, a to především rozhodovací postup; požaduje, aby byly pořady jednání předsednictva zveřejňovány na intranetu včas a aby byly zápisy z jednání zveřejňovány mnohem rychleji; poznamenává, že pro zveřejnění není nutné čekat na jejich překlad do všech jazyků; blahopřeje sboru kvestorů k pokroku dosaženému v tomto ohledu, zejména pokud jde o novou politiku zveřejňování jeho rozhodnutí;

24.  žádá generálního tajemníka, aby toto usnesení předal předsednictvu a upozornil na všechny žádosti o opatření nebo rozhodnutí předsednictva; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán činnosti předsednictva týkající se opatření navazujících a/nebo reagujících na doporučení uvedená v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria a aby výsledky zahrnul do výročního dokumentu o monitorování; žádá generálního tajemníka, aby včas informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech projektech s významnými rozpočtovými dopady, které byly předloženy předsednictvu;

25.  lituje však toho, že mnohá doporučení v usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015(10) nebyla v dalším postupu zohledněna, což nebylo nijak vysvětleno ani odůvodněno; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že ani předsednictvo, ani generální tajemník nezveřejnili zprávu o pokroku ani nedosáhli dostatečného pokroku u několika požadavků, aby jednali nebo učinili rozhodnutí;

26.  opakuje svůj požadavek, aby předsednictvo zajistilo provedení opatření v návaznosti na všechna rozhodnutí o udělení absolutoria, jak to vyplývá z článku 25 a přílohy IV jednacího řádu a článků 6 a 166 finančního nařízení;

27.  připomíná, že obě usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014(11) a 2015 obsahovala požadavek na technické řešení umožňující poslancům využívat svých vlastních stránek na internetových stránkách Parlamentu ke zveřejňování podrobností o svých schůzkách se zástupci zájmových skupin; naléhavě vyzývá předsednictvo Parlamentu a generálního tajemníka, aby tuto možnost bez dalšího odkladu zajistili;

28.  vyzývá generálního tajemníka, aby informoval poslance o pokroku dosaženém v souvislosti s projektem iPACS (jehož cílem je posílit a modernizovat bezpečnost osob, budov a majetku Parlamentu); konstatuje, že tento projekt byl přijat rozhodnutím předsednictva dne 9. března 2015; zdůrazňuje, že je důležité zjistit, zda projekt, který má pro Parlament tak velký význam – a který si vyžádal tak značné finanční prostředky –, probíhá v souladu se zadáním;

29.  vyzývá generálního tajemníka, aby inicioval opatření k řešení výrazně rostoucích cen hotelů ve Štrasburku; tyto ceny zaznamenaly dramatický meziroční nárůst, přičemž během plenárního zasedání jsou viditelně nejvyšší; doporučuje usnadnit dopravu mezi Štrasburkem a německou stranou hranice, kde jsou ceny výrazně nižší (např. prostřednictvím kyvadlové autobusové dopravy mezi městem Kehl a budovou Parlamentu);

30.  vítá iniciativy generálního tajemníka týkající se přezkumu strategie řízení krizí a kontinuity provozu s cílem zajistit odolnost Parlamentu, aby dokázal lépe čelit případným závažným událostem (jakékoli povahy, nicméně týkající se např. IT, bezpečnosti nebo prostor), které by mohly mít vliv na činnost Parlamentu, jak je to vyjádřeno v rozhodnutí předsednictva ze dne 3. května 2016;

Absolutorium Parlamentu za rok 2016

31.  bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti interního auditora dne 23. ledna 2018 v souvislosti s udělováním absolutoria Parlamentu za rozpočtový rok 2016;

32.  konstatuje, že v návaznosti na referendum, které se konalo ve Spojeném království dne 23. června 2016, diskutovalo předsednictvo o důsledcích jeho výsledku na své schůzi dne 4. července 2016; bere na vědomí, že postoj předsedy je takový, že po dobu, po níž zůstane Spojené království plným členem Unie, budou mít britští poslanci a zaměstnanci Parlamentu přesně ta samá práva a ty samé povinnosti jako všichni ostatní poslanci a zaměstnanci instituce; konstatuje, že toto uspořádání musí být pružné a musí zachovávat soulad s jakýmikoli možnými výsledky jednání o brexitu; konstatuje, že situace britských poslanců a zaměstnanců Parlamentu se může během dosud nevymezeného přechodného období změnit;

33.  uznává, že výsledek referenda měl značný dopad na sekretariáty výborů, rešeršní oddělení a horizontální útvary politických generálních ředitelství; konstatuje, že útvary Parlamentu připravily analytický materiál založený na shromažďování faktických podkladů ve snaze uvážit, jaký dopad bude mít vystoupení Spojeného království na oblasti politiky a právní předpisy v příslušných oblastech jejich zájmu; mimoto zjišťuje, že budoucí práce v této věci má velice složitou právní povahu a že odborné zázemí vybudované v sekretariátech výborů a tematických odděleních je k dispozici k využití během následných fází procesu vystoupení na základě přijatých politických rozhodnutí;

34.  vítá zlepšenou spolupráci v oblasti bezpečnosti mezi Parlamentem a vnitrostátními orgány v jeho hostitelských zemích, zejména spolupráci s belgickými orgány;

35.  vybízí generálního tajemníka, aby s belgickými železnicemi vyjednal nabídku většího počtu přímých vlakových spojů mezi stanicí Brusel-Luxembourg a letištěm Zaventem v době příletu a odletu největšího počtu poslanců, aby se zkrátil cestovní čas a snížila se uhlíková stopa poslanců; žádá sekretariát, aby propagoval u poslanců cestování vlakem;

36.  připomíná, že otevřenost vůči veřejnosti je charakteristickým rysem Parlamentu; podporuje reorganizaci a zlepšení vstupních prostor do všech budov Parlamentu ve všech třech pracovních místech na základě nového bezpečnostního konceptu, který zaručuje bezpečné pracovní prostředí pro parlamentní činnosti a současně má zachovat otevřenost Parlamentu; poznamenává, že tyto vchody, které byly modernizovány v roce 2015, byly vybaveny novými systémy kontroly vstupu a byly začleněny do nového centrálního integrovaného systému kontroly fyzického přístupu; zdůrazňuje, že vchod do budovy Louise Weiss ve Štrasburku je jedním z vchodů, které poslanci, zaměstnanci Unie a návštěvníci během plenárních zasedání používají nejvíce; zdůrazňuje, že jde de facto o nejviditelnější vchod ve Štrasburku; vyjadřuje politování nad skutečností, že „dočasná“ bezpečnostní kontrola u vchodu do budovy Louise Weiss se stala fakticky trvalou; naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby navrhl alternativu, která by usnadnila vstup do budovy Louise Weiss při zachování úrovně bezpečnosti a přitažlivosti tohoto vchodu;

37.  konstatuje, že míra pozornosti věnované sestavování rozpočtu podle výkonnosti je na jednotlivých generálních ředitelstvích různá a že v některých útvarech správy je tento přístup stále v přípravné fázi; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby v celé správě byly stanoveny jasné, měřitelné cíle a aby bylo sledováno jejich plnění;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora činí náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu 114 milionů EUR ročně; bere na vědomí zjištění obsažené v usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel institucí Unie(12), že 78 % veškerých služebních cest zaměstnanců Parlamentu, na které se vztahuje služební řád, je přímým důsledkem toho, že jsou útvary Parlamentu geograficky rozptýleny; připomíná, že dopad této rozptýlenosti na životní prostředí činí odhadem 11 000–19 000 tun emisí CO2; s politováním konstatuje, že v roce 2016 činily celkové náklady na úhradu pouze za cestovní výdaje poslanců na plenární zasedání ve Štrasburku až 21 352 262 EUR; vyzývá Radu, aby nalezla řešení, díky němuž by měl Evropský parlament jediné sídlo, s cílem neplýtvat penězi daňových poplatníků;

39.  bere na vědomí, že bylo zveřejněno sedm zpráv o „nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu“ a pět „posouzení evropské přidané hodnoty“, které byly dokončeny v roce 2016;

40.  bere na vědomí revizi výše náhrad a příspěvků pro akreditované parlamentní asistenty v souvislosti s jejich služebními cestami mezi třemi pracovními místy Parlamentu; konstatuje, že pro úředníky a ostatní zaměstnance Parlamentu je cenový strop za hotelový pokoj při cestách do Štrasburku stanoven na 180 EUR a denní příspěvky na 102 EUR, což činí částku 282 EUR na den, zatímco u akreditovaných parlamentních asistentů je tato částka u týchž výdajů snížena na 137 EUR, 160 EUR, resp. 183 EUR a je na rozhodnutí poslance; připomíná však, že akreditovaní parlamentní asistenti mají nárok na stejný denní příspěvek jako úředníci a další zaměstnanci Parlamentu při cestách do jiných míst, než je Štrasburk; vyzývá předsednictvo, aby pro třetí rok volebního období a v zájmu rovného zacházení s pracovníky urychleně přijalo opatření s cílem přizpůsobit denní příspěvek, který pobírají akreditovaní parlamentní asistenti při cestách do Štrasburku, příspěvku, který pobírají úředníci a ostatní zaměstnanci; znovu žádá předsednictvo, aby plně vyrovnalo náhrady a příspěvky pro úředníky, ostatní zaměstnance a akreditované parlamentní asistenty;

41.  vítá ochotu generálního tajemníka nalézt řešení a opakuje svůj požadavek, aby bylo nalezeno funkční řešení pro ty akreditované parlamentní asistenty, kteří, ačkoli budou mít na konci stávajícího volebního období odpracována dvě volební období, nebudou mít po dosažení důchodového věku nárok vstoupit do evropského důchodového systému, a to vzhledem k okolnostem, které nemohou ovlivnit ani oni sami, ani poslanci, kteří je zaměstnávají, neboť jim nedosáhnou potřebných deseti let služby kvůli dřívějšímu termínu konání voleb v roce 2014 a zpožděním při schvalování nových smluv pro akreditované parlamentní asistenty v důsledku velkého pracovního přetížení v oblasti lidských zdrojů po volbách v letech 2009 a 2014; žádá proto, aby byla dvě volební období považována za deset let aktivní služby; vyzývá generálního tajemníka, aby pověřil generální ředitelství pro personál (GŘ PERS), aby neprodleně hledalo možná řešení, a aby o tomto procesu informoval zástupce akreditovaných parlamentních asistentů a zapojil je do něj; požaduje, aby Komise do 1. září 2018 předložila legislativní návrh s cílem vyřešit tento problém;

42.  konstatuje, že některé úhrady za služební cesty jsou prováděny se značným zpožděním, a navrhuje, aby byla prozkoumána řešení k jejich vyplácení v přiměřeném časovém rámci;

43.  považuje za vhodné ponechat malé zvýšení v rozpočtové položce 422 Výdaje na parlamentní asistenci, a to s ohledem na vyšší pracovní zátěž kvůli brexitu, rostoucí počet trialogů a stále větší množství dočasných a zvláštních výborů, které dosáhlo historického počtu 25 stálých a dočasných výborů, a kvůli souběhu konce volebního období se složitým balíčkem legislativních návrhů souvisejících s VFR;

44.  žádá generálního tajemníka, aby Komisi předložil zprávu o hodnocení nového statutu akreditovaných parlamentních asistentů vypracovanou v návaznosti na usnesení přijaté dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014, která je také uvedena v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 160/2009(13);

45.  vybízí předsednictvo, aby při posuzování nových předpisů pro skupinové návštěvy zavedených v loňském roce zrušilo možnost pověřit vedením skupiny akreditované parlamentní asistenty, protože to vyvolává obavy v oblasti profesní, právní, etické a také v oblasti ochrany údajů;

46.  zjišťuje, že stážisté, které zaměstnávají poslanci, mají s daným poslancem soukromoprávní pracovní smlouvu, která pro ně nezakládá nárok na podobné postavení v Parlamentu, jako mají jiné kategorie zaměstnanců Parlamentu, nebo nárok na získání stipendia od samotného Parlamentu (Schumanovo stipendium); lituje toho, že v rámci generálního ředitelství pro finance (GŘ FINS) neexistuje žádný nástroj ani právní rámec pro to, aby bylo možno nastavit systém přímých zálohových plateb těmto stážistům ještě před pracovními cestami – přestože jsou tyto mechanismy k dispozici pro všechny ostatní zaměstnance – vzhledem k tomu, že si ze zřejmých důvodů mohou stěží dovolit hradit tyto výdaje předem z vlastních prostředků; zdůrazňuje, že poslanci mohou v jednotlivých případech uzavřít dohodu o zálohových platbách se stážistou a třetí osobou pověřenou prováděním plateb; konstatuje však, že mnoho poslanců nevyužívá k výplatě mzdy stážistům, které zaměstnává, služeb třetí osoby pověřené prováděním plateb, žádá Parlament, aby co nejdříve vyhodnotil, zda by bylo možno takovýto systém přímých plateb zavést;

47.  se znepokojením konstatuje, že v této pokročilé fázi volebního období Parlamentu se dosud na oficiálních internetových stránkách Parlamentu neobjevily životopisy více než poloviny poslanců; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal okamžitá opatření a zajistil, aby byly na oficiálních internetových stránkách životopisy všech poslanců;

48.  připomíná, že mandát poslanců Parlamentu je neslučitelný se zastáváním většího počtu úřadů, včetně poslaneckého mandátu vnitrostátního parlamentu; žádá, aby pro příští volební období byla vypracována potřebná pravidla, která by vyloučila možnost, aby poslanci zastávali další mandát v regionálním parlamentu členského státu s legislativními pravomocemi, který vyžaduje, aby jeho poslanci přijali podobné závazky, pokud jde o pracovní dobu, jaké vyžaduje vnitrostátní parlament;

49.  je toho názoru, že v zájmu získávání nezávislejších a spolehlivějších stanovisek a studií je třeba vytvořit pravidla pro střet zájmů odborníků najímaných výbory Parlamentu;

50.  připomíná, že při udělování absolutoria za rozpočtové roky 2014 a 2015 konstatoval, že internetové stránky Parlamentu nejsou pro uživatele právě vstřícné, a s ohledem na to vyzývá generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM), aby bezodkladně zlepšilo své internetové stránky a vytvořilo účinnější vyhledávač; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout pokroku, pokud jde o atraktivitu a zajímavost internetových stránek, a že je třeba nadále vynakládat úsilí na diverzifikaci dostupných platforem sociálních médií; vyzývá k uplatňování nové strategie, která bude reflektovat plnou kapacitu sociálních médií v různých podobách;

51.  bere na vědomí aktualizovaný mandát informačních kanceláří, které budou nově působit pod názvem „kontaktní kanceláře“ (který schválilo předsednictvo v listopadu 2017); výslovně zdůrazňuje, že jejich hlavní funkcí je informovat a komunikovat jménem Parlamentu na místní úrovni s cílem poskytovat informace o Unii a politikách Unie prostřednictvím činností externích zúčastněných stran na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že je třeba optimalizovat využívání nových komunikačních technologií a vzorců a využít výhodné zeměpisné polohy kontaktních kanceláří v blízkosti občanů k dalšímu zintenzivnění činností na místní úrovni, jako je například pořádání diskusí s poslanci a občanskou společností s cílem naslouchat lidem a být s nimi v kontaktu; poukazuje na to, že k tomu, aby se ještě více dařilo oslovit občany, by měla přispět i debata na internetu a pozornost sdělovacích prostředků vyvolaná uvedenými akcemi; požaduje, aby byla zlepšena strategie přijatá v souvislosti s informačními kancelářemi Parlamentu, a naléhavě vyzývá GŘ COMM, aby se zabývalo problémem nerovnováhy mezi částkou vynaloženou na budovy a zaměstnance v porovnání s klíčovými funkcemi těchto kanceláří, tedy přímou komunikací s místními zúčastněnými stranami a občany;

Generální ředitelství pro komunikaci

52.  připomíná, že klíčovým ukazatelem výkonnosti GŘ COMM je celkový počet osob, které se podařilo oslovit, nebo zájem a pozornost, které se podařilo vyvolat v celé škále komunikačních platforem a kanálů Parlamentu; konstatuje, že pokud jde o pozornost věnovanou Parlamentu ve sdělovacích prostředcích a průměrné zpravodajské pokrytí za měsíc, tyto ukazatele se oproti roku 2015 zvýšily o 12 % a oproti volebnímu roku 2017 o 7 %; je si vědom zlepšení v tom, jak Parlament využívá sociální média, a také u činností spojených se zvyšováním informovanosti mezi mladými lidmi; upozorňuje však na to, že komunikační činnosti Parlamentu by se měly i nadále zlepšovat, zejména by se měl zvyšovat dosah jeho působení na sociálních sítích, který v současnosti neodpovídá standardům, které se očekávají od parlamentní instituce; zdůrazňuje, že zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 je třeba rozvíjet a uplatňovat komplexní strategii v oblasti sociálních médií; zdůrazňuje, že tato strategie musí odrážet množství práce, kterou Parlament vykonává, a současně zohledňovat mnohostranné zájmy, obavy a představy, které občané v souvislosti s budoucností Evropy vyjadřují;

53.  konstatuje, že GŘ COMM zahájilo nový víceletý pracovní program pro granty v oblasti sdělovacích prostředků a pořádání akcí na období 2016–2019; zjišťuje, že pokud jde o poskytování grantů v mediální kategorii, bylo uzavřeno 102 rámcových dohod o partnerství a bylo schváleno 48 žádostí o grant v celkové hodnotě 3,99 milionu EUR; konstatuje, že v oblasti pořádání akcí bylo vybráno 18 projektů, jimž bude poskytnut grant, v celkové hodnotě 0,8 milionu EUR; vyzývá GŘ COMM, aby se zaměřilo na aktivnější přístup komunikační strategie Parlamentu k těm, kteří se sami od sebe o činnosti Parlamentu nezajímají, nebo jsou dokonce vůči jeho fungování skeptičtí;

54.  bere na vědomí zásadní technické a redakční změny veřejných internetových stránek Parlamentu, zejména optimalizaci vyhledávače na těchto stránkách; blahopřeje GŘ COMM k tomuto pokroku, ale dodává, že pokrok je stále příliš pomalý; konstatuje, že projekt Responsive Web Design a projekt obnovy platformy pro živé vysílání a videozáznam na požádání, jejichž cílem je přetvořit podobu internetových stránek tak, aby je bylo možno prohlížet na všech druzích zařízení, byly spuštěny v roce 2016 a byly úspěšně realizovány v některých částech internetových stránek; žádá, aby tyto projekty pokračovaly a uplatnily se ve všech sekcích internetových stránek Parlamentu; konstatuje, že vytvoření účinných internetových stránek a komunikačního nástroje si ještě vyžádá množství práce; zdůrazňuje, že obnova musí být provedena včas, protože viditelnost a přístupnost Parlamentu by měla být zajištěna s dostatečným předstihem před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, nejpozději však do těchto voleb; zdůrazňuje, že transparentní a přístupné internetové stránky jsou pro zapojení občanů klíčové;

55.  bere na vědomí výrazné zvýšení objemu žádostí zaslaných oddělení pro žádosti občanů o informace (AskEP) od roku 2014, zejména v důsledku zjevně koordinovaných kampaní týkajících se určitých aktuálních témat; navrhuje, aby byli s odpověďmi Parlamentu obeznamováni poslanci, kteří možná o jejich existenci nemají tušení;

56.  upozorňuje na nejnovější průzkum Eurobarometru zadaný Parlamentem, v němž byla položena konkrétní otázka na obraz Parlamentu v očích veřejnosti; je potěšen tím, že podle tohoto průzkumu procento občanů, kteří Parlament vnímají pozitivně, vzrostlo z 25 % (2016) na 33 % (2017); s uspokojením konstatuje, že nárůst kladného vnímání je přímo úměrný poklesu „záporného názoru“ na Parlament o 7 procentních bodů z 28 % (2016) na 21 % (2017); zdůrazňuje, že navzdory jasným známkám zlepšení je ještě třeba vykonat množství práce;

57.  vybízí předsednictvo, aby při posuzování nových předpisů pro skupinové návštěvy zavedených v loňském roce zrušilo možnost pověřit vedením skupiny akreditované parlamentní asistenty;

58.  požaduje, aby byl přezkoumán systém pro výpočet úhrady cestovních výdajů pro skupinové návštěvy sponzorované poslanci, a to jak s cílem zajistit rovné zacházení pro všechny občany Unie, tak v zájmu podpory používání ekologičtějších dopravních prostředků, vzhledem k tomu, že stávající systém založený na počtu ujetých kilometrů nezohledňuje izolaci a zeměpisné překážky, kterým čelí některé oblasti Unie, a nezohledňuje náklady na cestování na místa, kde jsou k dispozici rychlejší a ekologičtější způsoby dopravy;

59.  konstatuje, že k 31. prosinci 2016 bylo na sekretariátu zaměstnáno celkem 5 375 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 16 pracovníků nižší než k 31. prosinci 2015) a v politických skupinách bylo zaměstnáno celkem 806 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 35 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2015); spolu se smluvními zaměstnanci odpovídalo GŘ PERS za 9 402 zaměstnanců (stav o 264 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2015);

60.  konstatuje, že k 1. lednu 2016 bylo v plánu pracovních míst Parlamentu zrušeno 57 pracovních míst v souladu s revizí služebního řádu na rok 2014 a VFR na období 2014–2020;

Generální ředitelství pro personál

61.  vítá skutečnost, že prosazování rovných příležitostí je i nadále klíčovou součástí politiky řízení lidských zdrojů Parlamentu; konstatuje, že akční plán pro prosazování rovnosti žen a mužů a rozmanitosti, který schválilo předsednictvo v roce 2015, byl v roce 2016 i nadále uskutečňován spolu s jeho specifickými cíli a všemi ostatními souvisejícími opatřeními;

62.  vítá skutečnost, že byl přijat časový plán projektu „Rovnost žen a mužů v sekretariátu Evropského parlamentu“; konstatuje, že tento plán nastiňuje konkrétní činnosti a jasný časový sled konkrétních opatření týkajících se řízení, odborného vzdělávání, zvyšování informovanosti o rovnosti žen a mužů, opatření ve snaze o rovnováhu práce a soukromého života a pravidelného monitorování vyváženého zastoupení mužů a žen na základě statistických údajů;

63.  vítá skutečnost, že došlo k posílení rovnosti žen a mužů v pozici vedoucích oddělení jmenovaných generálním tajemníkem z 21 % v roce 2006 na 36 % v roce 2016 a že pracovní pozice, které ženy získaly, mají tendenci vykazovat uspokojivé zlepšení kvality pracovních pozic určených ženám;

64.  lituje toho, že vyváženost zastoupení žen a mužů na úrovni generálního ředitele poklesla z 33,3 %/ 66,7 % v roce 2015 na 16,7 %/83,3 % v roce 2016; konstatuje, že vyváženost zastoupení žen a mužů na úrovni ředitelů zůstala mezi lety 2015 a 2016 takřka beze změny, činila 29,2 %/70,8 %, resp. 29,8 %/70,2 %; soudí, že tento postup je v rozporu s časovým plánem projektu Rovnost žen a mužů v sekretariátu Evropského parlamentu;

65.  uznává, že některé činnosti, jako je provozování jídelen a úklid, bylo pro Parlament výhodnější zajišťovat externě, a že v důsledku toho u některých generálních ředitelství může počet externích zaměstnanců v prostorách Parlamentu dokonce převyšovat počet úředníků;

66.  opakuje svůj názor, že by externí zaměstnanci neměli být využíváni jako způsob kompenzace za snížení stavu pracovních míst dohodnutého v rámci revize služebního řádu z roku 2014 a současného VFR;

67.  konstatuje, že na konci roku 2016 v Parlamentu pracovalo 1 924 akreditovaných parlamentních asistentů, o rok dříve jich bylo 1 791; žádá, aby právům akreditovaných parlamentních asistentů a místních asistentů byla věnována zvláštní pozornost, protože jejich smlouvy jsou bezprostředně provázány s mandátem poslanců Parlamentu, kterým poskytují podporu, s ohledem na to, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu s Parlamentem, zatímco místní asistenti se řídí různými vnitrostátními právními předpisy;

68.  opakuje, že je znepokojen údajnou praxí, podle níž poslanci požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali, zejména do Štrasburku, bez cestovních příkazů, bez úhrady výdajů za pracovní cestu nebo jednoduše bez úhrady cestovních výdajů; je toho názoru, že takováto praxe vytváří prostor ke zneužívání této možnosti vzhledem k tomu, že pokud akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; vyzývá generálního tajemníka, aby tuto údajnou praxi prošetřil a aby o tom do konce roku podal zprávu;

69.  znovu žádá Konferenci předsedů, aby znovu zvážila možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek, které budou stanoveny, doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují; vyzývá generálního tajemníka, aby prošetřil dopady na rozpočet a organizaci a logistiku těchto služebních cest;

70.  konstatuje, že Parlament poskytuje rozpočet výboru zaměstnanců, požaduje, aby podobný rozpočet poskytl i pro výbor akreditovaných parlamentních asistentů, protože plní úkoly stanovené statutem, které jsou užitečné pro všechny orgány a poslance;

71.  vyzývá správu, aby zapojila výbor akreditovaných parlamentních asistentů do všech rozhodovacích procesů, které by se mohly týkat akreditovaných parlamentních asistentů buď výhradně, nebo společně s ostatními kategoriemi zaměstnanců zastoupenými ve výboru zaměstnanců;

72.  vítá zájem o udržení zaměstnanců, kteří jsou britskými občany a pracují jako evropští úředníci; žádá generálního tajemníka, aby předložil zprávu o možných rizicích pro britské zaměstnance a o tom, jak zajistit, aby se britští zaměstnanci nestali obětí brexitu a aby jejich zákonná, smluvní a nabytá práva byla plně ochráněna;

73.  bere na vědomí, že v souladu s interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(14) bylo pro rok 2016 zrušeno v plánu pracovních míst Parlamentu 57 míst, což odpovídalo požadavku na 5 % snížení stavu zaměstnanců; konstatuje, že byla zrušena ještě další dvě místa, která byla převedena do Komise v souvislosti s interinstitucionálními projekty IT; konstatuje navíc, že na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu měl Parlament snížit svůj plán pracovních míst k 1. lednu 2017 o dalších 76 míst;

74.  je toho názoru, že v reakci na kampaň „#MeToo“ by měl Parlament dosáhnout uplatňování nulové tolerance vůči násilí v jakékoli formě, ať už strukturální, sexuální, fyzické nebo psychologické; proto žádá:

   plnou odpovědnost pachatelů a uplatňování dostupných sankcí a postihů v plném rozsahu;
   vytvoření centrální kanceláře pro řešení stížností určené k ohlašování případů obtěžování;
   přístup k nezávislému výboru pro řešení případů obtěžování v Parlamentu, který nereprodukuje vnitřní strukturu moci tím, že by byl složen z poslanců;
   ochranu pro oběti a ty, kteří takovéto násilné chování nahlásí, tak, aby zůstali v naprosté anonymitě a případy se řešily diskrétně;
   psychologickou podporu pro oběti, kterou bude zajišťovat centrální kancelář Parlamentu s pomocí lékařů, sociálních pracovníků a poradců;
   povinné školení o sexuálním obtěžování a psychickém obtěžování na pracovišti pro poslance a úředníky v mocenských pozicích;
   školení a informace pro zaměstnance, které jim pomohou rozpoznat sexuální obtěžování a zajistit, aby znali svá práva;

75.  domnívá se, že poměrně nízký počet stížností na obtěžování, které byly předloženy jak poradnímu výboru zabývajícímu se stížnostmi na obtěžování od zaměstnanců, tak akreditovanými parlamentními asistenty, by mohl naznačovat, že nejsou odpovídající možnosti, jak si stěžovat; zdůrazňuje, že služební řád uznává dva druhy obtěžování (psychologické a sexuální obtěžování); je toho názoru, že boj proti jakémukoli druhu obtěžování by měl být jednou z nejdůležitějších priorit generálního tajemníka; vítá v tomto ohledu návrh generálního tajemníka zřídit síť nezávislých důvěrných konzultantů, na které se mohou obrátit akreditovaní parlamentní asistenti, stážisté pracující pro poslance, zaměstnanci skupin a všichni ostatní zaměstnanci a stážisté; konstatuje, že tito konzultanti budou vybíráni podle odborných znalostí a interpersonálních dovedností a absolvují cílená školení; vybízí k revizi složení poradních výborů zabývajících se stížnostmi na obtěžování tak, aby bylo zajištěno rovné zastoupení poslanců, akreditovaných parlamentních asistentů a zaměstnanců a vyvážené zastoupení žen a mužů; vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo možnost jmenování externího auditora, aby se ještě zlepšily interní procesy;

76.  vyjadřuje nutnost zřídit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a konzultace s dostatečnými rozpočtovými prostředky s cílem pomoci oznamovatelům využívat správné kanály pro zveřejňování informací o možných nesrovnalostech, které ovlivňují finanční zájmy Unie a zároveň chránit jejich utajení a poskytovat potřebnou podporu a poradenství;

77.  znovu připomíná zranitelnou pozici, v níž se nacházejí akreditovaní parlamentní asistenti a stážisté poslanců ve vztahu k vnitřním předpisům pro ochranu oznamovatelů; varuje generálního tajemníka před možnými finančními důsledky toho, že Parlament stále ještě neposkytuje akreditovaným parlamentním asistentům, kteří oznamují závažné protiprávní jednání poslanců, potřebnou ochranu oznamovatelů; naléhavě žádá generálního tajemníka, aby se touto situací okamžitě zabýval;

78.  požaduje, aby týdny vyhrazené na vnější parlamentní činnost byly využívány pro vzdělávací kurzy, zejména pro asistenty poslanců, včetně intenzivních jazykových kurzů;

79.  znovu upozorňuje na to, že Parlament je v podstatě jediným orgánem, který nezavedl systém pružné pracovní doby, mechanismus, který zavedly téměř všechny orgány, zejména Komise, už před několika lety, což vedlo prokazatelně k vyšší produktivitě a lepší kvalitě života zaměstnanců; požaduje, aby byl do úpravy pracovní doby Parlamentu co nejdříve začleněn systém pružné pracovní doby a aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu průběžně informován o pokroku při dosahování tohoto cíle;

80.  opakuje – jak bylo přijato ve zprávě Parlamentu o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (bod 90) –, že studenti na stipendijní stáži by s ohledem na svůj příjem měli mít nárok na větší snížení cen v restauracích Parlamentu;

81.  s velkým znepokojením bere na vědomí pokles poptávky poslanců po individuálních jazykových kurzech francouzštiny a zejména španělštiny a italštiny, a to především od roku 2009; konstatuje, že pouze u kurzů angličtiny a němčiny je počet zájemců stabilní a dokonce se zvýšil; připomíná generálnímu tajemníkovi důležitost mnohojazyčnosti v procesu evropské integrace a úlohu, kterou by měla správa sehrávat při podpoře výuky jazyků mezi zvolenými zástupci občanů Unie, vzhledem k tomu, že jazyky jsou také jedním za základních nástrojů dorozumívání a komunikace při výkonu poslaneckých povinností; vyzývá správu, aby poslance vhodnými prostředky pravidelně informovala o existujících brožurách a informacích dostupných na internetu týkajících se všech příležitostí, které Parlament nabízí, se zvláštním důrazem na výuku jazyků prováděnou interními lektory v Bruselu a ve Štrasburku, protože toto řešení je nejflexibilnější a nejlépe vyhovuje jejich potřebám a pracovním podmínkám a také jde o ekonomicky nejvýhodnější nabídku; dále naléhavě žádá generálního tajemníka, aby zajistil nezbytné prostředky na podporu mnohojazyčnosti v této oblasti, a to i zlepšením dostupnosti interních jazykových lektorů a ukončením nejistoty pracovního místa, které čelí; bere na vědomí převedení oddělení pro odborné vzdělávání poslanců z GŘ FINS pod GŘ PERS s cílem vytvořit větší součinnost s oddělením pro odborné vzdělávání zaměstnanců, které již spadá pod GŘ PERS; žádá generálního tajemníka, aby Parlament informoval o konkrétních výsledcích, kterých tímto krokem hodlá docílit;

82.  vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval dobrovolnou a transparentní politiku mobility, která bude zohledňovat zájmy a dovednosti zaměstnanců v rámci skutečné strategie kariérního rozvoje;

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku

83.  konstatuje, že aktualizovaný návrh střednědobé strategie Parlamentu v oblasti budov, ve kterém se promítne nejnovější vývoj u budov v Lucemburku a Štrasburku, by měl být zaměřen na prostory v Bruselu, a zejména na to, co bude s budovou Paul-Henri Spaak; dále vyzývá předsednictvo, aby vyhodnotilo stáří infrastruktury v budově Salvador de Madariaga ve Štrasburku; konstatuje navíc, že klíčové faktory spojené s brexitem, které budou určující pro budoucnost politiky v oblasti budov, jako jsou potenciální důsledky brexitu pro mnohojazyčnost, pro počet míst úředníků v plánu pracovních míst a počet poslanců, stále nejsou známy; chápe, že spolehlivě plánovat lze, teprve až bude proces brexitu dokončen; vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo strategie ke zmírnění rizik s ohledem na potřebu zabránit jakýmkoli možným narušením, jež by mohl způsobit budoucí vývoj jednání v otázce brexitu; žádá generálního tajemníka, aby navrhl podrobný plán, kam umístit zaměstnance, kteří pracují v různých budovách, v případě renovace nebo rekonstrukce těchto budov;

84.  naléhavě vyzývá příslušné útvary, aby vyjasnily, jak mají v plánu prakticky naplnit prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o příkladné úloze svých budov(15) s ohledem na směrnici o energetické účinnosti, a to vzhledem k blížícímu se konečnému termínu v roce 2020;

85.  bere na vědomí, že předsednictvo pověřilo generálního tajemníka zadáním vypracovat podrobné návrhy možností v souvislosti se stavebními úpravami v budově Paul-Henri Spaak; dále podotýká, že tyto návrhy by se měly věnovat všem možným scénářům, včetně možnosti nechat věci, jak jsou, nebo provést renovaci či rekonstrukci, a že by k těmto návrhům měla být připojena podrobná posouzení proveditelnosti projektů a měly by být řešeny veškeré relevantní právní záležitosti; konstatuje, že podrobné návrhy, které připravilo GŘ INLO, měly být předloženy předsednictvu počátkem roku 2018;

86.  konstatuje, že většina budov Parlamentu nebyla projektována a stavěna se zřetelem k požadavkům norem Eurokódy pro navrhování stavebních konstrukcí, protože tyto normy v době jejich výstavby ještě neexistovaly; konstatuje, že jedinými budovami, které vyhovují normám Eurokódy pro navrhování stavebních konstrukcí, jsou budovy Willy Brandt a Wilfried Martens; zjišťuje, že riziko, které vzniká potenciální zranitelností konstrukce jednotlivých budov, je částečně zmírněno operativními opatřeními, která provedlo GŘ INLO a generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE), a že se předpokládají další organizační změny s cílem řešit tento problém;

87.  připomíná, že předsednictvo na své schůzi dne 11. dubna 2016 přijalo návrh zajišťovat službu přepravy poslanců interně; konstatuje s uspokojením, že postup pro zajišťování služby řidičů interně vedl ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zvýšení úrovně služeb poskytovaných poslancům a také umožnil účinně a efektivně reagovat na nepředvídatelné nouzové situace nebo náhlý nárůst poptávky; lituje toho, že při procesu náboru pro službu přepravy v Parlamentu nebyla dodržena zásada vyváženého zastoupení žen a mužů; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil návrh na zlepšení současné situace; je navíc znepokojen rozdílem v platových třídách mezi řidiči a ptá se předsednictva, zda plánuje zvážit harmonizaci, aby se zabránilo případným nespravedlivým systémům odměňování;

88.  vítá zavedení zkušebního projektu digitálního předávání podpůrných dokladů mezi zadavatelským oddělením na GŘ INLO a oddělením ex ante pro závazky výdajů v oddělení údržby ve Štrasburku; s uspokojením konstatuje, že na základě pozitivních zkušeností byl tento projekt rozšířen i na oddělení projektů ve Štrasburku; podněcuje GŘ INLO k tomu, aby i nadále zavádělo digitální předávání dokumentů, kdekoli je to možné, aby se snížily náklady a zvýšila se efektivita příslušných útvarů;

89.  konstatuje, že revize cen v samoobslužné jídelně Parlamentu byla nutná, aby skončila praxe dotovaných služeb a přešlo se ke smlouvě koncesního typu, u které poskytovatel stravovacích služeb sám nese ekonomické a obchodní riziko; vítá skutečnost, že stážisté v Parlamentu mají i nadále nárok na slevu ve výši 0,50 EUR na hlavní jídlo v samoobslužných restauracích v Bruselu a Lucemburku a ve výši 0,80 EUR ve Štrasburku; žádá GŘ INLO, aby sledovalo budoucí zvyšování cen, aby bylo zajištěno, že budou za tyto služby účtovány odpovídající a spravedlivé ceny;

90.  bere na vědomí vnitřní předpisy ze dne 13. prosince 2013 týkající se parkovacích zón Evropského parlamentu a také posílený závazek Evropského Parlamentu dbát o zlepšení životního prostředí; domnívá se proto, že přístup ve věci parkování soukromých jízdních kol zaměstnanců ve všech pracovních místech Evropského Parlamentu by měl zahrnovat výhody, se kterými se momentálně nepočítá, ale hovoří o nich výše uvedené vnitřní předpisy; žádá generálního tajemníka, aby přijal opatření v tomto smyslu a aby zvláště ve Štrasburku povolil parkování soukromých jízdních kol vyslaných pracovníků v prostorách parkoviště Parlamentu, a to i mimo týdny konání plenárního zasedání, a vyčlenil pro tento účel vhodné a bezpečné místo;

91.  vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu; upozorňuje, že většina nábytku je v naprosto provozuschopném a nepoškozeném stavu, a není tedy žádný důvod k jeho výměně; zastává názor, že zpětná vazba od určitého počtu poslanců (na rozdíl od obecného průzkumu) není sama o sobě dostatečným důvodem pro výměnu a že argumenty, které předložily správní útvary ohledně vkusu, módy nebo zastaralého stylu jsou stejně tak nepatřičné; jednotlivé kusy nábytku by měly být vyměňovány pouze tehdy, vykazují-li zjevné známky poškození či velkého opotřebení nebo by mohly představovat zdravotní riziko na pracovišti zvláštní nebo obecné povahy (například možný vývoj ergonomičtějších kancelářských stolů nebo židlí);

92.  připomíná generálnímu tajemníkovi výsledky průzkumu Výboru zaměstnanců ohledně sdílených kanceláří pro zaměstnance, k němuž bylo zasláno 3 000 odpovědí, přičemž 80 % zaměstnanců se vyslovilo proti sdíleným kancelářím; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán konzultací se zaměstnanci a navázal na výsledky průzkumu;

Generální ředitelství pro tlumočení a konference

93.  bere na vědomí, že pokud jde o nové výstupní referenční hodnoty pro tlumočníky, byla stanovena průměrná doba tlumočení nejméně 11 hodin týdně a nejvíce 17 hodin; konstatuje, že celkový průměrný počet hodin týdně, které stráví interní tlumočníci tlumočením ve svých kabinách, se zvýšil z 11 hodin 54 minut v roce 2014 na 13 hodin 25 minut v roce 2016; konstatuje, že rok 2014 byl volebním rokem, takže potřeba tlumočení byla nižší; zdůrazňuje, že nárůst mezi lety 2014 a 2016 je důsledkem návratu Parlamentu k pravidelnému rytmu střídání výborů, skupin, Štrasburku a tyrkysových týdnů; připomíná, že při revizi služebního řádu v roce 2013 byla týdenní pracovní doba pro všechny zaměstnance evropských institucí zvýšena ze 37,5 hodiny na 40–42 hodin, v důsledku čehož se zvýšila také týdenní pracovní doba tlumočníků; podněcuje k budoucí spolupráci mezi odbory a generálním tajemníkem, která by se měla zaměřit na to, jak vytvořit spravedlivé pracovní podmínky a současně zajistit hladký průběh parlamentní práce; upozorňuje, že probíhají průběžná jednání mezi generálním tajemníkem a výborem zaměstnanců, a naléhavě vyzývá všechny strany, aby dospěly k dohodě; konstatuje, že zvýšení prostředků vynaložených na „další zaměstnance“ bylo částečně vysvětlováno zvýšenou potřebou externího tlumočení v roce 2016 (o 2,2 milionu EUR více než v roce 2015); mimoto konstatuje, že u schůzí politických skupin a schůzí výborů není k dispozici tlumočení do všech jazyků vzhledem k pravidlům pro poskytování tlumočníků; konečně zjišťuje, že změny v plánování schůzí výborů, v jejichž důsledku se mnoho schůzí konalo v neobvyklou dobu, je částečně způsobeno jen malou flexibilitou při snaze o efektivní využívání tlumočnické kapacity;

94.  s uspokojením konstatuje, že předsednictvo přijalo „strategii modernizace řízení konferencí“ v Parlamentu, kterou mu předložil generální tajemník; konstatuje, že tato strategie předpokládá jediné kontaktní místo poskytující podporu pořadatelům konferencí a měla by být podpořena integrovanou konferenční službou využívající konkrétním požadavkům přizpůsobenou platformu IT; konstatuje také, že pro technická zařízení v zasedacích místnostech by měla být postupně zaváděna pomoc dostupná na jednom místě a správa a podpora na jednom místě;

Generální ředitelství pro finance

95.  připomíná, že předsednictvo schválilo na své schůzi dne 26. října 2015 nový přístup s cílem zvýšit zaměření na klienta a snížit administrativní zátěž pro poslance zavedením dvou nových nástrojů, „Portálu pro poslance EP“ a „e-portálu“; vítá zavedení „Portálu pro poslance EP“, který je jednotným kontaktním místem, kde jsou sdruženy všechny služby týkající se formalit finančních a sociálních nároků, a jehož plný provoz byl zahájen v červenci 2016; konstatuje, že jeho elektronická on-line verze „e-portál“ byla k dispozici od ledna 2015 s přehlednými informacemi o platných předpisech a právech spojených se statusem poslance; zdůrazňuje, že zjednodušení administrativní činnosti by nemělo být dosahováno pouze přenesením části práce administrativních zaměstnanců na poslance a jejich kanceláře;

96.  požaduje, aby byly zjednodušeny postupy při náboru zaměstnanců a úhrady služebních cest a cestovních výdajů místních asistentů; vyjadřuje politování nad tím, že tyto procesy jsou často složité a zdlouhavé, což má za následek značné zpoždění; vyzývá GŘ FINS, aby tuto záležitost řešilo jako prioritu;

97.  konstatuje, že platnost současné smlouvy s cestovní kanceláří Parlamentu končí na konci roku 2018 a že se připravuje otevřené nabídkové řízení s cílem vybrat novou cestovní kancelář, která bude pomáhat Parlamentu při vyřizování a organizaci pracovních cest; požaduje, aby tato nová smlouva obsahovala zpřísněné podmínky, zejména pokud jde o stanovování cen jízdenek/letenek a o to, že by telefonní operátoři cestovní kanceláře měli být k dispozici nepřetržitě, a to i o víkendu; zdůrazňuje význam jednoduchého a uživatelsky přívětivého mechanismu pro vyřizování stížností tak, aby bylo možné rychle upozorňovat na nedostatky, což umožní rychlé zlepšení jakýchkoli problémů; zdůrazňuje, že je třeba věnovat větší pozornost konkrétním požadavkům poslanců a jejich potřebě na míru přizpůsobených služeb;

98.  vybízí nástupnickou cestovní kancelář, aby usilovala o dosažení nejkonkurenceschopnějších cen cestovních služeb Parlamentu;

Dobrovolný důchodový fond

99.  konstatuje, že dobrovolný důchodový fond byl zřízen v roce 1990 podle pravidel předsednictva, jimiž se řídí dodatečný (dobrovolný) důchodový systém, a poslanci se do něj mohli přihlašovat až do konce šestého volebního období (13. července 2009); konstatuje, že tento fond byl zřízen jako důchodový systém pro poslance, protože do té doby žádný takový neexistoval;

100.  připomíná, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí předsednictva zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, je právně platné;

101.  konstatuje, že se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu z 286 milionu EUR na konci roku 2015 na 326,2 milionu EUR na konci roku 2016; dále konstatuje, že na konci roku 2016 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 146,4 milionu EUR a výše pojistného závazku 472,6 milionu EUR; zjišťuje, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, konstatuje však, že celková částka vyplacená z dobrovolného důchodového fondu v roce 2016 činila 16,6 milionu EUR;

102.  zdůrazňuje, že v příštích pěti letech bude z řad poslanců, kteří dosáhnou věku odchodu do důchodu a kteří budou mít nárok na vyplácení důchodu na základě svých příspěvků do fondu a za předpokladu, že v roce 2019 nebude žádný příjemce (znovu) zvolen nebo nepřijme jiný volný evropský mandát, počet nových důchodců 21 v roce 2018, 74 v roce 2019, 21 v roce 2020, 12 v roce 2021 a 17 v roce 2022;

103.  lituje toho, že stále ještě není k dispozici posouzení současné situace dobrovolného důchodového fondu; připomíná bod 115 usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 a bod 112 zprávy o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014, který požaduje posouzení stávající situace dobrovolného důchodového fondu; vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve zajistilo provedení posouzení stávající situace dobrovolného důchodového fondu, a to nejpozději do 30. června 2018;

104.  znovu upozorňuje na přetrvávající problémy týkající se dobrovolného důchodového fondu a žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby přijali opatření s cílem zabránit jeho brzké platební neschopnosti, aniž by to mělo jakýkoli dopad na rozpočet Parlamentu;

105.  konstatuje, že až a pokud fond nebude schopen plnit své závazky, ručí za vyplácení důchodových nároků Parlament; vítá oznámení generálního tajemníka, že předložil předsednictvu plán dalšího postupu;

106.  konstatuje, že s ohledem na současnou úroveň finančních aktiv fondu v kombinaci s jeho budoucími ročními platebními závazky a vývojem návratnost jeho investic na finančních trzích se termín platební neschopnosti dobrovolného důchodového fondu předpokládá zhruba v rozmezí let 2024 až 2026;

Příspěvek na všeobecné výdaje

107.  vítá rozhodnutí předsednictva vytvořit pracovní skupinu ad hoc pro stanovení a zveřejnění pravidel pro používání příspěvku na všeobecné výdaje; připomíná očekávání, která Parlament formuloval ve svých usneseních ze dne 5. dubna 2017(16) a ze dne 25. října 2017(17) o rozpočtu na rok 2018, která požadují větší transparentnost příspěvku na všeobecné výdaje a potřebu pracovat na vymezení přesnějších pravidel týkajících se odpovědnosti výdajů povolených v rámci tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikly vícenáklady; znovu vyzývá předsednictvo, aby provedlo následující konkrétní změny týkající se příspěvku na všeobecné výdaje:

   příspěvek na všeobecné výdaje by měl být ve všech případech spravován na samostatném bankovním účtu;
   poslanci by měli uchovávat veškeré účtenky související s příspěvkem na všeobecné výdaje;
   nevyužitá část příspěvku na všeobecné výdaje by měla být na konci funkčního období poslance vrácena;

108.  připomíná princip nezávislosti poslaneckého mandátu; zdůrazňuje, že zvolení poslanci odpovídají za použití výdajů pro parlamentní činnosti a že mohou zveřejnit svůj výkaz výdajů financovaných z příspěvku na všeobecné výdaje na své osobní internetové stránce;

109.  je přesvědčen, že jakákoli revize příspěvku na všeobecné výdaje by měla vzít v potaz dříve přijatá doporučení pléna týkající se transparentnosti a finanční zodpovědnosti;

Generální ředitelství pro inovace a technologickou podporu

110.  připomíná, že klíčovým strategickým pilířem ve světě otevřené komunikace je pro Parlament posílení bezpečnosti IKT; konstatuje, že v rámci akčního plánu pro kybernetickou bezpečnost se pilíř „kybernetické bezpečnosti“ zaměřuje na zvyšování informovanosti a školicí činnosti, aby bylo zajištěno, že uživatelé IKT v Parlamentu budou informováni o rizicích, a aby tak přispíval k první linii obrany v tomto směru; bere na vědomí informační kampaň týkající se rizik pro kybernetickou bezpečnost, jejíž součástí jsou vizuální upomínky rozmístěné po prostorách Parlamentu, články vycházející v interním parlamentním zpravodaji na téma kybernetické bezpečnosti a informační schůzky pro poslance EP, asistenty a zaměstnance; vyjadřuje nicméně své znepokojení nad hrozbami pro kybernetickou bezpečnost; vítá jmenování ředitele pro bezpečnost informačních systémů, vytvoření oddělení pro bezpečnost IKT s útvarem pro řízení bezpečnosti a útvarem pro bezpečnostní operace; vyzývá generálního tajemníka, aby prověřil možnost zavedení systému založeného výhradně na interních odbornících, mimo jiné s cílem zabránit vysoké fluktuaci;

111.  domnívá se, že první prioritou v oblasti služeb IT by mělo být zajištění dobrého přístupu k internetu a že v současné době dochází k příliš velkému počtu nehod;

112.  bere na vědomí projekt „ICT3MEPs“, který by měl zlepšit služby v oblasti IKT poskytované poslancům a jejich zaměstnancům v době, kdy pracují ve ve svých volebních obvodech; zjišťuje, že první fáze projektu byla realizována v říjnu 2016, kdy byla zavedena správa přístupu pro místní asistenty; konstatuje nicméně, že na projektu je stále co zlepšovat; žádá příslušné útvary, aby pokračovaly v realizaci tohoto projektu se zřetelem k potřebám uživatelů;

113.  vítá zavedení přístupu k wi-fi pro návštěvníky Parlamentu, což je dalším krokem k digitálně inkluzivnějšímu Parlamentu; upozorňuje však na to, že bezpečnost IKT by měla být i nadále naprostou nezbytností a že intranet Parlamentu by měl být ochráněn proti potenciálním nepřátelským útokům zvenčí; zdůrazňuje, že je třeba zásadně zlepšit povahu poskytované služby, zejména ve Štrasburku, a očekává, že budou v blízké budoucnosti přijata nezbytná opatření;

114.  vyzývá předsednictvo, aby ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro inovace a technologickou podporu (GŘ ITEC) přijalo opatření ke zmírnění rizika s cílem zajistit hladký průběh práce Parlamentu v případě poškození nebo výpadků systému; zdůrazňuje význam prioritního seznamu služeb, podle něhož musí být fungování služby obnoveno co nejrychleji, aby v případě kybernetického útoku služba nadále fungovala v rámcovém rozsahu; vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo pohotovostní plán pro dlouhodobé výpadky systému; doporučuje diverzifikovat místa, na kterých se nacházejí servery datových center, s cílem zlepšit bezpečnost a kontinuitu systémů IT v Parlamentu;

115.  opakuje svůj požadavek vyjádřený v usnesení o udělení absolutoria za rozpočtové roky 2014 a 2015, aby byl vytvořen nouzový systém rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s GŘ SAFE zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří budou souhlasit s tím, že jejich kontaktní údaje budou zařazeny na komunikační seznam, jenž bude použit ve specifických mimořádných situacích;

Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu

116.  bere na vědomí nový optimalizovaný systém pro organizaci bezpečnostních úkolů, který generální tajemník předložil předsednictvu v lednu 2018; bere dále na vědomí, že tento nový systém bere v potaz specifičnost úlohy a funkce pracovníků ostrahy; doufá, že lze zachovat otevřený dialog, abychom měli i nadále na zřeteli požadavky této skupiny zaměstnanců pracující ve velmi napjatých bezpečnostních podmínkách;

117.  vítá dlouhodobé úsilí zlepšovat bezpečnost a ochranu v prostorách Parlamentu i v jejich okolí; bere na vědomí, že pokud jde o bezpečnost, musí Parlament usilovat o dosažení křehké rovnováhy mezi zohledněním celé řady ochranných opatření a zavedením příliš přísného bezpečnostního režimu, který by činnost Parlamentu zpomaloval; trvá nicméně na tom, že bezpečnost Parlamentu je třeba dále posílit, a znovu žádá, aby generální tajemník zajistil, že zaměstnanci budou řádně proškoleni a budou schopni profesionálně plnit své úkoly, a to i v mimořádných situacích;

118.  vyzývá bezpečnostní pracovníky GŘ SAFE, aby v případě evakuace pečlivě zkontrolovali celou budovu, za kterou odpovídají, a ujistili se, že byla evakuována, a aby během evakuace poskytli pomoc osobám s poruchou sluchu nebo s jinou formou zdravotního postižení;

Parlament šetrný k životnímu prostředí

119.  připomíná, že předsednictvo zahájilo projekt systému environmentálního řízení dne 19. dubna 2004; konstatuje, že v roce 2016 přijalo předsednictvo revidovanou environmentální politiku, která zachovává a opět potvrzuje závazek Parlamentu k neustálému zlepšování zaměřenému na šetrnost k životnímu prostředí;

120.  oceňuje odhodlání Parlamentu provádět zadávání zelených veřejných zakázek; konstatuje, že v červnu 2016 byly schváleny „pokyny EP pro zadávání zelených veřejných zakázek“, které mají pomoci schvalujícím osobám v Parlamentu úspěšně zahájit politiku a postupy zelených nákupů; vítá zřízení interinstitucionálního kontaktního místa pro zelené veřejné zakázky; požaduje, aby bylo vyhodnoceno zavedení kritérií povinných konzultací zelených veřejných zakázek pro veřejné zakázky překračující určitou finanční hodnotu nebo pro konkrétní kategorie výrobků; bere na vědomí výstavbu vertikální zahrady v budově Altiero Spinelli a je toho názoru, že její výhody nijak neodůvodňují její náklady; vyzývá systém environmentálního řízení, aby hledal řešení, která kromě ekologického rozměru zohledňují i poměr nákladů a přínosů;

121.  vítá instalaci fontánek s pitnou vodou a nový systém opakovaně použitelných skleněných nádob; konstatuje, že tyto fontánky nejsou dostatečně propagovány a nebyly dosud instalovány v kancelářských prostorách; vyjadřuje politování nad tím, že v rozporu s požadavky zadávací dokumentace na snížení plastového odpadu se zvýšil počet jídel v jednorázových obalech prodaných ve stravovacích zařízeních Parlamentu; požaduje transparentní informace o množství plastového odpadu vznikajícího ve stravovacích zařízeních; konstatuje, že značka balené pitné vody podávané na schůzích Parlamentu se změnila už třikrát za necelé dva roky, což neodpovídá dříve oznámeným dobám trvání nabídkového řízení, a že obaly jsou stále plastové; bere na vědomí, že Komise přestala používat plastové lahve s pitnou vodou, a vyzývá Parlament, aby vypracoval plán, jak Komisi následovat, a to zejména s ohledem na příkladnou úlohu Parlamentu a s ohledem na politickou iniciativu strategie pro problematiku plastů;

122.  konstatuje, že předsednictvo vyslovilo souhlas s časovým plánem pro přechod k vozovému parku elektromobilů, který předložil generální tajemník; bere na vědomí, že koncem roku 2017 by měla polovinu všech osobních vozů a minibusů ve vozovém parku Parlamentu tvořit elektrická vozidla nebo nabíjecí hybridní vozidla, a že od roku 2018 by jakýkoli vůz nově pořizovaný do vozového parku Parlamentu měl být nabíjecím hybridem nebo elektrickým vozidlem; konstatuje, že v roce 2020 by měly být veškeré osobní vozy ve vozovém parku Parlamentu elektrickými vozidly nebo nabíjecími hybridními vozidly, a v roce 2021 by mělo totéž platit i pro všechny minibusy Parlamentu; rozhodně zdůrazňuje, že před jakoukoli větší obnovou vozového parku by měla být provedena analýza nákladů a přínosů a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu by měl být obeznámen s analýzou nákladů a přínosů vypracovanou v rámci provádění časového plánu pro přechod k vozovému parku elektromobilů; požaduje, aby bylo větší úsilí věnováno podpoře aktivní mobility, včetně nabídky přitažlivějších, dostupnějších a bezpečnějších parkovacích míst pro cyklisty;

123.  vyzývá předsednictvo, aby se při hledání řešení šetrnějších k životnímu prostředí neomezovalo jen na elektromobily, protože existují obavy týkající se jejich výroby (včetně dostatečné dostupnosti potřebných zdrojů) a odstraňování použitých baterií na konci životnosti; vyjadřuje politování nad tím, že poslanci nebyli informováni o analýze alternativních paliv, jako jsou biopaliva, syntetická paliva nebo vodíkové palivové články; zdůrazňuje, že diverzifikace vozového parku šetrného k životnímu prostředí by snížila závislost na jednom dodavateli a mohla by předcházet možnému budoucímu nedostatku v zásobování;

124.  konstatuje, že Parlament musí dodržovat platné regionální a místní právní předpisy, a vyzývá útvary Parlamentu, aby upřesnily, jakým způsobem uplatňují bruselský regionální zákon o kvalitě vzduchu, klimatu a hospodaření s energií (COBRACE), zejména pokud jde o parkovací místa nabízená zaměstnancům;

125.  v souvislosti s politikou Unie v oblasti energetiky a klimatu pro období po roce 2030 vítá dodatečná opatření ke kompenzaci nevyhnutelných emisí; žádá Parlament, aby vypracoval další koncepce pro kompenzaci emisí CO2;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

126.  připomíná, že finanční nařízení a prováděcí pravidla k němu(18) stanoví, že rozpočtovému orgánu a veřejnosti musí být poskytnuty informace o zakázkách udělených orgánem nebo institucí; konstatuje, že finanční nařízení ukládá povinnost zveřejňovat udělené zakázky v hodnotě nad 15 000 EUR, tj. v hodnotě, která odpovídá prahové hodnotě, nad níž je nutno konat výběrové řízení s více nabídkami;

127.  konstatuje, že z celkových 219 zakázek udělených v roce 2016 vzešlo 77 (v hodnotě 436 milionů EUR) z otevřených nebo omezených řízení a 141 (v celkové hodnotě 64 milionů EUR) z vyjednávacího řízení; konstatuje, že celkový počet zakázek udělených v rámci vyjednávacího řízení byl v roce 2016 o 14 % nižší (141 oproti 151 v roce 2015) a jejich hodnota se snížila o 29 % (64 milionů EUR oproti 90 milionům EUR v roce 2015);

128.  bere na vědomí, že členění zakázek udělených v roce 2016 a v roce 2015 podle jejich typu vypadá následovně:

Typ zakázky

2016

2015

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Služby

Dodávky

Stavební práce

Budovy

169

36

13

1

77 %

16 %

6 %

1 %

194

34

18

8

77 %

13 %

7 %

3 %

Celkem

219

100 %

254

100 %

Typ zakázky

2016

2015

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Služby

244 881 189

49 %

539 463 943

70 %

Dodávky

155 805 940

31 %

78 424 245

11 %

Stavební práce

97 640 851

19 %

92 889 168

12 %

Budovy

1 583 213

1 %

55 804 154

7 %

Celkem

499 911 194

100 %

766 581 510

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2016, s. 6)

129.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2016 a 2015 podle typu použitého řízení:

Typ řízení

2016

2015

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

otevřené

omezené

vyjednávací

výběrové

výjimečné

70

7

141

1

32 %

3 %

64%

1 %

93

10

151

37 %

4 %

59 %

Celkem

219

100 %

254

100 %

Typ řízení

2016

2015

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

Hodnota (v EUR)

Procentní podíl

otevřené

omezené

vyjednávací

výběrové

výjimečné

406 408 732

29 190 756

64 284 705

27 000

81 %

6 %

13 %

0 %

636 333 284

40 487 367

89 760 859

83 %

5 %

12 %

Celkem

499 911 194

100 %

766 581 510

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2016, s. 8)

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

130.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2016 využity následovně:

Skupina

2016

2015

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

PPE

17 400

8 907

18 303

105,19 %

8 005

17 440

10 198

17 101

98,06 %

8 745

S&D

15 327

5 802

15 713

102,51 %

5 417

15 256

5 748

15 379

100,81 %

7 633

ECR

6 125

2 518

5 835

95,25 %

2 809

5 959

1 614

5 065

84,99 %

2 779

ALDE

5 759

2 366

6 448

111,98 %

1 676

5 692

2 517

5 865

103,03 %

2 839

GUE/NGL

4 340

1 729

4 662

107,43 %

1 407

4 305

1 256

3 832

89,02 %

2 156

Verts/ALE

4 180

1 557

3 921

93,82 %

1 815

4 153

1 293

3 890

93,67 %

2 078

EFDD

3 820

1 873

2 945

77,10 %

1 910

3 843

1 643

3 629

94,45 %

1 919

ENF**

1 587

0

827

52,09 %

793

Nezařazení poslanci

772

216

616

79,90 %

257

1 627

533

1 001

61,51 %

214

Celkem***

57 723

24 968

58 443

101,25 %

23 296

59 860

24 803

56 588

94,53 %

29 155

* všechny částky v tisících EUR

** konečné částky způsobilých výdajů u skupiny ENF budou zaneseny později

*** celkový součet nezahrnuje částky od skupiny ENF

131.  se znepokojením konstatuje, že u jedné politické skupiny vydal nezávislý externí auditor auditní výrok s výhradou; zejména je znepokojen tím, že auditor zjistil nedodržení předpisů pro používání finančních prostředků z rozpočtové položky 400 v případech nákladů, pro které nebylo možno obdržet odpovídající podpůrnou dokumentaci, a také v případě, kdy u 10 poskytovatelů služeb nebyly splněny povinnosti zadávacího řízení;

132.  vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o riziko poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu;

Evropské politické strany a evropské politické nadace

133.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 a přidělené politickým stranám byly v roce 2016 využity následovně(19):

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje

Grant EP

Příjmy celkem(20)

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1 734

6 918

10 650

85 %

304

Strana evropských socialistů

PES

1 408

7 154

9 512

85 %

12

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

611

2 337

3 162

85 %

88

Evropská strana zelených

EGP

502

1 795

2 587

85 %

78

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

472

2 292

3 232

85 %

-240

Strana evropské levice

EL

335

1 594

2 119

85 %

25

Evropská demokratická strana

PDE

107

518

625

85 %

4

EUDemokraté

EUD

54

238

341

85 %

11

Evropská svobodná aliance

EFA

158

777

1 008

85 %

5

Evropské křesťanské politické hnutí

ECPM

109

493

665

85 %

0

Evropská aliance pro svobodu

EAF

68

391

459

85 %

-40

Evropská aliance národních hnutí

AEMN

61

229

391

85 %

0

Hnutí pro Evropu svobod a demokracie

MENL

189

785

1 020

85 %

0

Aliance pro mír a svobodu

APF

62

329

391

85 %

-5

Celkem

 

5 870

25 850

36 160

85 %

242

134.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 a přidělené politickým nadacím byly v roce 2016 využity následovně(21):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje

Konečná výše grantu EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Wilfried Martens Centre for European Studies

WMCES

PPE

965 665

4 878 174

5 843 839

85 %

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PES

1 041 910

4 430 253

5 472 163

84 %

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

248 996

1 126 430

1 375 426

85 %

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

204 866

1 090 124

1 294 990

85 %

Transform Europe

TE

EL

217 209

901 484

1 118 693

85 %

Institut evropských demokratů

IED

PDE

50 690

272 033

322 724

85 %

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

71 952

318 411

390 362

85 %

Nový směr – Nadace pro evropskou reformu

ND

AECR

316 916

1 503 964

1 820 880

85 %

Evropská nadace pro svobodu

EFF

EAF

41 923

226 828

268 751

85 %

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci*

OEIC

EUD

21 702

126 727

148 429

99 %

Křesťanská politická nadace pro Evropu

SALLUX

ECPM

61 024

326 023

387 047

85 %

Evropské identity & tradice

ITE

AEMN

37 896

184 685

222 581

85 %

Nadace pro Evropu národů a svobody

FENL

MENL

96 726

549 357

646 084

85 %

Europa Terra Nostra

ETN

APF

37 461

151 403

188 864

85 %

Celkem**

 

 

3 414 937

16 085 895

19 500 832

85 %

(*) Konečná výše grantu pro nadaci OEIC představuje 99 % výdajů, protože některé z výdajů byly označeny za nezpůsobilé výdaje, a tudíž se celková částka způsobilých výdajů snížila.

(**) Tabulka nezahrnuje číselné údaje pro nadaci IDDE, v jejímž případě proběhl v roce 2016 postup odstoupení od grantu. Rozhodování o dalším poskytování grantu probíhá.

 

 

 

 

 

 

135.  je znepokojen nedávno zjištěnými nesrovnalostmi, ke kterým došlo ve vztahu k výdajům a vlastním zdrojům řady evropských politických stran a nadací;

136.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o riziko poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu; domnívá se však, že tyto nesrovnalosti se objevily pouze u velmi malého počtu politických stran a nadací; je toho názoru, že tyto nesrovnalosti by neměly zpochybnit finanční řízení ostatních politických stran a nadací; zastává názor, že je třeba posílit mechanismy vnitřní kontroly Parlamentu;

137.  vyzývá generálního tajemníka, aby do 1. května 2018 předložil zprávu příslušným výborům o všech opatřeních přijatých v boji proti zneužívání poskytovaných dotací;

138.  žádá nově zřízený Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, aby po prvním roce činnosti, kterým byl rok 2017, předložil Parlamentu zprávu o pokroku; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že tento úřad bude mít k dispozici veškeré nezbytné zdroje k plnění svých úkolů;

139.  domnívá se, že strany a nadace musí při zaměstnávání osob plně dodržovat veškeré pracovněprávní předpisy a právní předpisy v sociální oblasti členského státu, v němž se práce provádí; žádá, aby interní audity zahrnovaly i analýzu tohoto hlediska.

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 266, 11.8.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(5) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) PE 422.541/Bur.
(8) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
(9)Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(10) Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 3.
(11) Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 3.
(12) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.
(13) Nařízení Rady (ES) č. 160/2009 ze dne 23. února 2009 , kterým se mění pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 1).
(14) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 177.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0114.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.
(18) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
(19) všechny částky v tisících EUR
(20) celkové příjmy zahrnují prostředky přenesené z předchozího roku v souladu s čl. 125 odst. 6 finančního nařízení
(21) všechny částky v tisících EUR


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
PDF 410kWORD 49k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada (2017/2138(DEC))
P8_TA(2018)0125A8-0116/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8-0249/2017)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2018),

1.  odkládá udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru, jakož i evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada (2017/2138(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl II – Evropská rada a Rada,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti a uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

1.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že u Evropské rady a Rady nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  konstatuje, že celkový rozpočet Evropské rady a Rady na rok 2016 činil 545 054 000 EUR (v porovnání s 541 791 500 EUR v roce 2015), přičemž míra plnění dosáhla v průměru 93,5 %; bere na vědomí zvýšení o 3,3 milionu EUR (rovnající se 0,6 %) v rozpočtu na rok 2016 Evropské rady a Rady;

3.  opakuje, že rozpočet Evropské rady a Rady by měl být oddělen, což by přispělo k transparentnosti finančního řízení těchto orgánů a zlepšilo jejich odpovědnost;

4.  vyjadřuje svou podporu úspěšné změně paradigmatu ve prospěch sestavování rozpočtu při plánování rozpočtu Komise podle výkonnosti, které zavedla místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září 2015 v rámci iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vybízí Evropskou radu a Radu, aby tuto metodu používaly i ve svém vlastním postupu plánování rozpočtu;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém strategickém šetření na téma „Transparentnost legislativního procesu Rady“ (OI/2/2017/TE) dne 9. února 2018 konstatovala, že stávající praxe Rady, která brání kontrole návrhů právních předpisů Unie, představuje nesprávný úřední postup; naléhavě vyzývá Radu, aby dodržovala doporučení a návrhy veřejné ochránkyně práv zaměřené na zlepšení přístupu veřejnosti k dokumentům; zdůrazňuje, jak je transparentnost důležitá k tomu, aby se Rada mohla odpovídat občanům Unie ve své úloze normotvůrce Unie; žádá, aby byl informován o odpovědi Rady a o pokroku v tomto postupu;

6.  konstatuje, že cestovní výdaje delegací a výdaje na tlumočení představovaly v roce 2016 podstatný podíl nevyčerpaných prostředků GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost; bere na vědomí probíhající jednání s členskými státy o nové politice s cílem tento problém vyřešit;

7.  vyzývá Radu, aby poskytla veškeré podrobnosti o lidských zdrojích a zařízeních, které jsou k dispozici mechanismu ATHENA, aby ve vztahu k tomuto mechanismu zaručila maximální míru transparentnosti;

8.  je nadále znepokojen značnou výší prostředků přenesených z roku 2016 do roku 2017, zejména prostředků na technické zařízení, vybavení a počítačové systémy; připomíná Radě, že přenesené prostředky představují výjimku ze zásady ročního rozpočtu a měly by odrážet aktuální potřeby;

9.  opětovně žádá, aby byl přehled lidských zdrojů rozdělen podle kategorie, platové třídy, pohlaví, státní příslušnosti a odborného vzdělání;

10.  bere na vědomí politiku vyváženého zastoupení žen a mužů v generálním sekretariátu Rady; vítá příznivý vývoj v zastoupení žen ve vedoucích pozicích, které na konci roku 2016 dosáhlo 31 %; vyzývá Radu, aby pokračovala v politice genderové vyváženosti ve prospěch skutečně vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích;

11.  vítá informace o pracovní činnosti bývalých vysokých vedoucích pracovníků generálního sekretariátu Rady po skončení služebního poměru(6) v roce 2016;

12.  konstatuje, že generální tajemník Rady v roce 2016 zveřejnil své rozhodnutí č. 3/2016, kterým se přijímají vnitřní pravidla pro oznamování závažných nesrovnalostí – postupy provádění článků 22a, 22b a 22c služebního řádu („whistleblowing“); připomíná, že ochrana oznamovatelů je problém, k němuž veřejná správa Unie přistupuje s velkou vážností a který musí být vždy pečlivě posuzován;

13.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;

14.  konstatuje, že cíl plánu pracovních míst Rady k dosažení souladu s interinstitucionální dohodou, jímž je snížit během pěti let počet zaměstnanců o 5 %, byl 1. ledna 2017 splněn;

15.  se znepokojením konstatuje, že na rozpočet Evropské rady a Rady na rok 2016 měla významný dopad zpožděná výstavba budovy Europa; přeje si být informován o celkovém finančním dopadu zpoždění; vyjadřuje politováním nad tím, že stále neexistuje dostatek informací o politice v oblasti budov a souvisejících výdajích, které by měly být jako výraz transparentnosti pro evropské občany veřejné;

16.  opětovně žádá, aby byla politika Evropské rady a Rady v oblasti budov předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria; s uspokojením konstatuje, že generální sekretariát Rady získal pro své budovy v roce 2016 certifikaci systému environmentálního řízení a audit (EMAS);

17.  vyjadřuje politování nad tím, že se Rada dosud nepřipojila k rejstříku transparentnosti Unie, přestože je jedním z nejdůležitějších orgánů, které se podílejí na rozhodovacím procesu v Unii; proto žádá, aby byla interinstitucionální jednání mezi předsednictvím Rady a zástupci Parlamentu a Komise dovedena k úspěšnému výsledku tak, aby se Rada nakonec připojila k rejstříku transparentnosti;

18.  lituje rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie; připomíná, že v tomto okamžiku nelze nijak předvídat důsledky tohoto odchodu v oblasti financí a správy a důsledky pro obyvatele, žádá Evropskou radu a Radu, aby provedly posouzení dopadů a informovaly Parlament o výsledcích do konce roku 2018;

Aktuální stav

19.  konstatuje, že neudělení absolutoria doposud nemělo žádné důsledky; zdůrazňuje, že tato situace by měla být v zájmu občanů Unie co nejrychleji vyřešena; připomíná, že Parlament je jediným orgánem přímo voleným občany Unie a že jeho úloha v postupu udělování absolutoria přímo souvisí s právem občanů být informováni o tom, jak jsou vynakládány veřejné prostředky;

20.  konstatuje, že návrh na sjednání dohody s Radou o postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu předložil parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Konferenci předsedů dne 11. září 2017;

21.  konstatuje, že Konference předsedů dne 19. října 2017 schválila požadavek udělit předsedovi výboru CONT a koordinátorům politických skupin mandát k jednání jménem Parlamentu s cílem dospět k oboustranně uspokojivé dohodě o spolupráci mezi Parlamentem a Radou v rámci postupu udělování absolutoria, a to při plném zohlednění odlišné úlohy obou orgánů v tomto postupu;

22.  rovněž konstatuje, že dne 9. listopadu 2017 byl generálnímu tajemníkovi Rady zaslán dopis, v němž byl vyzván k předložení parlamentního návrhu příslušnému útvaru Rady, aby mohla začít jednání v souladu s podmínkami schválenými Konferencí předsedů;

23.  konstatuje, že mezitím generální tajemník Rady byl Výborem pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu pozván, aby se zúčastnil výměny názorů s generálními tajemníky ostatních orgánů, která se uskutečnila dne 4. prosince 2017, a dále byl generálnímu tajemníkovi Rady dne 26. listopadu 2017 zaslán písemný dotazník; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada potvrdila svůj úmysl nezúčastnit se výměny názorů a že dotazník s otázkami poslanců Parlamentu zaslaný útvarům Rady zůstává nezodpovězen;

24.  připomíná, že postup udělování absolutoria zvlášť jednotlivým orgánům a agenturám Unie je dlouholetou praxí, kterou s výjimkou Rady akceptují všechny ostatní orgány, a že tento postup byl vyvinut s cílem zaručit transparentnost a demokratickou odpovědnost vůči občanům Unie;

25.  opětovně zdůrazňuje, že Rada se musí každoročního postupu udělování absolutoria plně a v dobré víře zúčastnit, stejně jako činí ostatní orgány, a vyjadřuje politování nad obtížemi, s nimiž se postup udělování absolutoria doposud potýká;

26.  podtrhuje, že podle Smluv je Parlament jediným orgánem Unie příslušným k udělování absolutoria a že při plném respektování úlohy Rady coby orgánu, který v rámci postupu udělování absolutoria předkládá doporučení, je nezbytně nutné rozlišovat mezi odlišnými úlohami Parlamentu a Rady, aby byl zachován soulad s institucionálním rámcem stanoveným Smlouvami a finančním nařízením;

27.  připomíná, že Parlament uděluje absolutorium ostatním orgánům po zvážení předložených dokumentů a odpovědí na dotazy a po vyslechnutí generálních tajemníků těchto orgánů; vyjadřuje politování nad tím, že při získávání odpovědí Rady Parlament opakovaně naráží na obtíže;

28.  domnívá se, že účinný dohled nad plněním rozpočtu Unie vyžaduje spolupráci mezi Parlamentem a Radou, a očekává zahájení jednání s cílem dospět k oboustranně uspokojivé dohodě.

29.  konstatuje, že nominace členů Soudního dvora Evropské unie je podle článků 253 a 254 SFEU odpovědností členských států; upozorňuje na důležitost včasné nominace a jmenování soudců pro výkonnost Soudního dvora Evropské unie; požaduje nové pravidlo, které by stanovilo konkrétní lhůtu pro (opakovanou) nominaci soudce dostatečnou dobu před koncem mandátu soudce, a vyzývá Radu, aby při jmenování soudců Soudního dvora Evropské unie zvážila náklady vůči přínosům; kritizuje protiprávní jmenování – bez výzvy k podání kandidatur – dvou soudců pro Soud pro veřejnou službu s mandátem, který navíc trval pouze od 14. dubna 2016 do 31. srpna 2016; s politováním konstatuje, že náklady související s jedním z těchto soudců, který mandát převzal a ukončil ho do 4 měsíců, dosáhly kromě platu soudce dalších 69 498,25 EUR; odsuzuje takové plýtvání penězi daňových poplatníků v Unie;

30.  dále také konstatuje, že Tribunál (kasační senát, rozsudek ze dne 23. ledna 2018 ve věci T-639/16 P)(7) považuje druhý senát Soudu pro veřejnou službu, v níž jeden ze soudců vykonával svůj mandát po dobu 4 měsíců, za senát bez oprávnění, čímž byla zrušena platnost rozhodnutí uvedeného v citovaném rozsudku, jakož i veškerých dalších rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení; táže se SDEU, která rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení jsou rozhodnutím Tribunálu dotčeny; požaduje, aby se Rada k tomuto selhání vyjádřila a vysvětlila, kdo za ně nese odpovědnost;

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Třetí a čtvrtý odstavec článku 16 služebního řádu úředníků Evropské unie.
(7) ECLI:EU:T:2018:22.


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
PDF 429kWORD 54k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr (2017/2139(DEC))
P8_TA(2018)0126A8-0122/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0356 – C8-0250/2017)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0122/2018),

1.  uděluje absolutorium tajemníkovi Soudního dvora Evropské unie za plnění rozpočtu Soudního dvora na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropské radě, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr (2017/2139(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl IV – Soudní dvůr,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0122/2018),

1.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 uvedl, že v případě Soudního dvora Evropské unie nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2016 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  vítá celkově obezřetné a řádné finanční řízení Soudního dvora Evropské unie v rozpočtovém období roku 2016; vyjadřuje podporu úspěšnému posunu paradigmatu v rozpočtovém plánování Komise směrem k sestavování rozpočtu podle výkonnosti, který představila místopředsedkyně Kristalina Georgieva v září roku 2015 jako součást iniciativy „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby tento postup uplatňoval při plánování svého vlastního rozpočtu;

4.  konstatuje, že v rámci stávajícího postupu udělování absolutoria Soudní dvůr Evropské unie předkládá výroční zprávy o činnosti Účetnímu dvoru v červnu, Účetní dvůr poté předkládá svou zprávu Parlamentu v říjnu a hlasování o udělení absolutoria probíhá na plenárním zasedání Parlamentu nejpozději v květnu; konstatuje, že pokud není rozhodnutí o udělení absolutoria odloženo, tak od roční účetní závěrky do ukončení postupu udělení absolutoria uplyne nejméně 17 měsíců; poukazuje na to, že audity v soukromém sektoru se řídí mnohem kratšími termíny; zdůrazňuje, že postup udělování absolutoria je třeba zjednodušit a zrychlit; žádá, aby se Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr řídily osvědčenými postupy v soukromém sektoru; navrhuje v této věci, aby byl termín pro odevzdání výročních zpráv o činnosti stanoven na 31. března roku následujícího po účetním období a termín pro odevzdání zpráv Účetního dvora na 1. července; navrhuje také přezkoumat harmonogram pro postup udělování absolutoria podle čl. 5 přílohy IV jednacího řádu Parlamentu tak, aby se hlasování o udělení absolutoria na plenárním zasedání konalo v listopadu, čímž by se postup udělování absolutoria uzavřel do jednoho roku následujícího po daném účetním roce;

5.  konstatuje, že v roce 2016 měl Soudní dvůr Evropské unie k dispozici prostředky ve výši 380 002 000 EUR (oproti částce 357 062 000 EUR v roce 2015) a že míra čerpání rozpočtu dosáhla 98,2 %; uznává vysokou míru čerpání; konstatuje však, že ve srovnání s předchozími lety došlo k mírnému poklesu;

6.  konstatuje, že odhadovaný příjem Soudního dvora Evropské unie za rozpočtový rok 2016 činil 51 505 000 EUR, zatímco stanovené nároky byly o 3,1 % nižší než odhadované (49 886 228 EUR); bere na vědomí, že rozdíl ve výši 1,62 milionu EUR je způsoben především pozdním nástupem 16 z 19 dalších soudců do Tribunálu v roce 2016;

7.  je znepokojen tím, že Soudní dvůr Evropské unie setrvale nadhodnocuje závazky týkající se služebních cest, přičemž v roce 2016 činily 342 000 EUR, zatímco platby činily pouze 157 974 EUR; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zajistil řádné finanční plánování s cílem vyhnout se v budoucnu podobným nesrovnalostem;

8.  bere na vědomí, že rozpočet Soudního dvora Evropské unie je převážně administrativní, 75 % jeho objemu se využívá na výdaje týkající se osob pracujících v tomto orgánu a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a jiné zvláštní funkce, které orgán plní; konstatuje, že v návaznosti na žádost Parlamentu požádal Soudní dvůr Evropské unie své administrativní útvary, aby v oblasti své činnosti zavedly rozpočtování založené na výsledcích; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby ve svých každodenních administrativních činnostech tuto zásadu nadále uplatňoval a aby podával orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o svých zkušenostech a dosažených výsledcích;

9.  vítá skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie má v úmyslu vypracovat do 26. prosince 2020 zprávu o fungování Tribunálu, že do ní bude zapojen externí konzultant a že zpráva bude předložena Parlamentu, Radě a Komisi;

10.  bere na vědomí soudní činnost Soudního dvora Evropské unie v roce 2016, kdy bylo ke všem třem soudům podáno 1 604 věcí a 1 628 věcí bylo v uvedeném roce dokončeno, což je méně než v roce 2015, kdy bylo dokončeno 1 775 věcí; rovněž konstatuje, že průměrná doba trvání řízení činila 16,7 měsíce, což bylo mírně déle než v roce 2015 (16,1 měsíce); vítá skutečnost, že v důsledku reformy Soudního dvora Evropské unie činila průměrná doba rozhodování o věci v roce 2017 16,0 měsíce; připomíná, že je nezbytné zaručit kvalitu a rychlost, s níž Soudní dvůr Evropské unie vydává svá rozhodnutí, aby se předešlo významným nákladům pro dotčené strany v důsledku přílišné délky doby trvání; opakuje význam snižování počtu položek na seznamu neuzavřených věcí v zájmu dodržování základních práv občanů EU;

11.  konstatuje, že Soudní dvůr dokončil v roce 2016 celkem 704 věcí (ve srovnání s 616 dokončenými věcmi v roce 2015) a bylo mu předáno 692 nových věcí (713 v roce 2015), přičemž došlo k nárůstu počtu věcí týkajících se žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce a odvolání;

12.  bere na vědomí, že v roce 2016 obdržel Tribunál 974 nových věcí (ve srovnání s 831 věcmi v roce 2015) a projednal 755 věcí (987 v roce 2015), což představuje nárůst počtu neuzavřených věcí v porovnání s předchozími lety;

13.  bere na vědomí, že Soud pro veřejnou službu přestal existovat ke dni 1. září 2016, a proto je třeba jeho činnosti posuzovat za období pouze osmi měsíců; konstatuje, že Soud pro veřejnou službu uzavřel 169 věcí a projednal 77 nových věcí, přičemž došlo ke značnému snížení počtu neuzavřených věcí (231 věcí v roce 2015 v porovnání s 139 věcmi v roce 2016); vítá informace obsažené v návrzích Soudního dvora Evropské unie týkajících se reformy statutu Soudního dvora, které zahrnovaly posouzení fungování Soudu pro veřejnou službu, a tyto informace byly předloženy Parlamentu v roce 2011 a 2014 a obsaženy v příloze odpovědi na dotazník k udělení absolutoria za rok 2016; znovu opakuje svou žádost o hloubkové zhodnocení desetileté existence tohoto soudu;

14.  konstatuje, že rok 2015 byl rokem, kdy byla přijata reforma soudní struktury Soudního dvora, kterou doprovázela příprava nového jednacího řádu pro Tribunál; je si vědom toho, že tím, že se počet soudců ve třífázovém procesu do roku 2019 zdvojnásobí, reforma umožní, aby Soudní dvůr i nadále zvládal nárůst počtu případů; těší se na splnění cílů této reformy, pokud jde o kapacitu Soudního dvora zvládat případy za přiměřenou dobu a v souladu s požadavky na spravedlivý proces;

15.  konstatuje, že v roce 2016, po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie, byly u Tribunálu zaměstnanecké věci třetím nejčastějším druhem řízení; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby nadále poskytoval statistické údaje týkající se jeho soudních činností;

16.  bere na vědomí celkové snížení délky řízení v roce 2016, které zaznamenal Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 14/2017(6) , a to v průměru o 0,9 měsíce u Soudního dvora a o 1,9 měsíce u Tribunálu, ve srovnání s rokem 2015; bere na vědomí organizační a procesní opatření, která přijal Soudní dvůr Evropské unie s cílem zvýšit svou účinnost, a vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby usiloval o pokračování klesajícího trendu tak, aby všechny věci byly uzavřeny v přiměřené lhůtě; se znepokojením konstatuje, že jedním z nejčastějších faktorů ovlivňujících dobu vyřizování věcí jsou soudní prázdniny; konstatuje, že v roce 2016 trvaly soudní prázdniny 14 týdnů;

17.  konstatuje, že vstoupil v platnost Kodex chování členů a bývalých členů Soudního dvora Evropské unie, který stanoví pravidla, jež reagují na několik připomínek Parlamentu týkajících se prohlášení o zájmech a externích činností; podporuje Soudní dvůr Evropské unie při provádění svého rozhodnutí stanovit v roce 2018 pravidla pro „otáčivé dveře“;

18.  žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl cílenější přístup založený na výkonnosti, pokud jde o externí činnosti soudců týkající se šíření práva Unie, protože se zdá, že použité kritérium je spíše obecné a účinky těchto činností nejsou jasně měřeny;

19.  opakovaně vyzývá k větší míře transparentnosti, pokud jde o externí činnosti každého ze soudců; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl informace o dalších pracovních místech a placených externích činnostech soudců na svých webových stránkách a ve své výroční zprávě o činnosti, včetně názvu události, místa konání, úlohy dotčených soudců a cestovních nákladů a nákladů na pobyt, a zda byly uhrazeny Soudním dvorem Evropské unie nebo třetí stranou;

20.  naléhavě žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zveřejňoval životopisy a prohlášení o zájmech všech členů Soudního dvora, v nichž budou uvedena členství v jakýchkoli jiných organizacích;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistují pravidla pro „otáčivé dveře“, a naléhavě vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl a uplatňoval přísné povinnosti v této otázce;

22.  zastává názor, že Soudní dvůr Evropské unie by měl zvážit pořizování zápisů z jednání s lobbisty, profesními sdruženími a subjekty občanské společnosti, pokud to nenarušuje důvěrnost projednávaných věcí;

23.  žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zveřejňoval setkání s profesními sdruženími a zmocněnci zastupujícími členské státy;

24.  hluboce lituje nedostatku úsilí členských států dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů na pozicích s vysokou mírou odpovědnosti a konstatuje, že Parlament a Rada stanovily jako jeden ze svých cílů vyvážené zastoupení obou pohlaví při jmenování nových soudců Tribunálu (nyní je v organizačním schématu Soudního dvora pět soudkyň a dvě generální advokátky a v organizačním schématu Tribunálu deset soudkyň); považuje za zásadní, aby byly instituce Unie zástupci občanů Unie; zdůrazňuje proto důležitost cíle, který stanovily Parlament a Rada;

25.  konstatuje, že Účetní dvůr neměl přístup k určitým dokumentům významným pro audit přezkumu výkonnosti Soudního dvora Evropské unie(7); vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby nadále spolupracoval s Účetním dvorem a poskytl mu přístup ke všem dokumentům, které potřebuje pro své audity, pokud to neporušuje povinnost zachovávat tajnost porad;

26.  je si vědom toho, že úkolem referendářů je pomáhat členům Soudního dvora při vyšetřování věcí a vypracovávat pod jejich dohledem právní dokumenty, jako jsou rozsudky, usnesení, stanoviska nebo memoranda; konstatuje, že předpisy upravující jednání referendářů byly přijaty Soudním dvorem Evropské unie v roce 2009; konstatuje rovněž, že referendáře vybírají členové, pro něž mají pracovat, a že existují minimální kritéria pro jejich přijímání; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zavedl politiku umožňující pružnější přidělování stávajících referendářů, což by pomohlo zmírnit problémy týkající se řízení zdrojů nebo organizačních záležitostí(8);

27.  se znepokojením bere na vědomí, že Soudní dvůr Evropské unie nedokázal posoudit kapacitu soudců a referendářů při vedení soudních řízení, protože neshromažďuje žádné informace o době, kterou soudce nebo referendář vynaložil na určitou věc; konstatuje, že bude provedena studie s cílem posoudit, do jaké míry poskytne užitečné údaje zavedení systému sledování využívání zdrojů; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby předložil výsledky této studie Parlamentu;

28.  pokládá odpověď Soudního dvora Evropské unie na otázku Parlamentu (otázka č. 50) týkající se nákladů na jeho věci za neuspokojivou; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil systém sledování, který by umožnil výpočet nákladů na každou jednotlivou věc;

29.  bere na vědomí trvalé sledování vývoje potenciálních skluzů a zpoždění v rámci senátů; vyjadřuje politování nad tím, že Soudní dvůr Evropské unie neoznámil Parlamentu údaje týkající se nedodržení orientačních harmonogramů, neboť se to týká vnitřní organizace soudů;

30.  je znepokojen skutečností, že přijímání a zpracování procesních dokumentů kanceláří je nejčastějším faktorem, který ovlivňuje dobu trvání písemné části řízení v Tribunálu(9); konstatuje, že řízení probíhající před Tribunálem jsou charakteristická objemem dokumentů; vyzývá Tribunál, aby dále sledoval počet a složitost věcí, aby bylo zajištěno, že kancelář disponuje dostatečnými zdroji;

31.  zdůrazňuje doporučení Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 14/2017, aby se měřila výkonnost u jednotlivých případů v závislosti na přizpůsobeném harmonogramu a s přihlédnutím ke skutečně použitým zdrojům;

32.  konstatuje, že po reformě justiční struktury Soudního dvora Evropské unie se přidělování soudců do senátů provádí podle agendy věcí v jednotlivých oblastech; zajímá se o to se dozvědět, jak se toto přidělování provádí a zda existují specializované senáty pro určité oblasti, a žádá o analýzu toho, jak toto přidělování ovlivňuje rychlost projednání věcí;

33.  bere na vědomí postup pro přidělování věcí postoupených soudům; konstatuje, že v roce 2016 bylo stejně jako v předcházejícím roce přibližně 40 % věcí projednávaných Tribunálem přiděleno mimo systém pořadí, což zpochybňuje systém jako takový; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby předložil pravidla stanovící postup přidělování u obou soudů;

34.  konstatuje, že ve významném počtu věcí u obou soudů se vyskytují otázky týkající se duševního vlastnictví; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby analyzoval způsoby, jak zjednodušit řízení v těchto věcech, a zvážil předběžný přezkum ze strany svých útvarů pro průzkum a dokumentaci;

35.  připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie nadále plní interinstitucionální dohodu, podle níž má za dobu pěti let snížit počet zaměstnanců o 5 %, přestože bylo zřízeno 137 nových pracovních míst v souvislosti s nárůstem počtu soudců a generálních advokátů;

36.  konstatuje vysokou míru obsazenosti pracovních míst (téměř 98 %), a to i přes vysokou míru fluktuace zaměstnanců; bere na vědomí problémy, které uvedl Soudní dvůr Evropské unie v oblasti náboru stálých zaměstnanců ve vstupních platových třídách; požaduje, aby Soudní dvůr Evropské unie posoudil důvody vysoké míry fluktuace zaměstnanců a opatření, která byla zavedena nebo mají být zavedena za účelem zlepšení situace;

37.  uznává kroky Soudního dvora Evropské unie provedené v roce 2016 s cílem zlepšit vyvážené zastoupení žen a mužů ve středních a vysokých řídících funkcích, ale zdůrazňuje, že je důležité tento cíl, jímž je zlepšování v této oblasti, nadále sledovat; opakuje své obavy, pokud jde o geografickou nevyváženost na střední a vyšší úrovni řízení, a vyzývá v této souvislosti Soudní dvůr Evropské unie, aby usiloval o nápravu;

38.  konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie nabídl v roce 2016 245 stáží; vyjadřuje politování nad tím, že 188 stáží v kabinetech nebylo odměňováno; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby našel řešení, které by zajistilo přiměřenou odměnu všem stážistům pracujícím v tomto orgánu, s cílem zajištění rovných příležitostí;

39.  vítá výměnu zaměstnanců Soudního dvora Evropské unie a Evropské centrální banky a projekt vybudování rámce výměn pro právníky-lingvisty mezi různými institucemi;

40.  vítá spolupráci s Komisí a tlumočnickými službami Parlamentu v rámci interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení (ICTI);

41.  oceňuje, že se Soudní dvůr Evropské unie stal řádným členem interinstitucionální pracovní skupiny pro klíčové ukazatele činnosti a výkonnosti institucí a poskytl náklady na překlad v souladu s harmonizovanou metodikou dohodnutou v rámci pracovní skupiny;

42.  bere na vědomí investice Soudního dvora Evropské unie do nástrojů IT pro lepší řízení věcí; žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby poskytl podrobné kvantitativní a kvalitativní finanční informace o projektech IT v rámci své struktury od roku 2014; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby vyvinul plně integrovaný systém IT na podporu řízení věcí;

43.  poukazuje na neustálý nárůst počtu přístupů do aplikace e-Curia (počet přístupových účtů: 3 599 v roce 2016 oproti 2 914 v roce 2015) a skutečnost, že v roce 2016 využívaly aplikaci e-Curia všechny členské státy, což svědčí o tom, že se podařilo zvýšit povědomí veřejnosti o její existenci a výhodách, které skýtá;

44.  vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zlepšil své komunikační činnosti, tak aby byl pro občany Unie dostupnější, například pořádáním školicích seminářů pro novináře nebo vytvořením komunikačních produktů seznamujících s jeho činností způsobem odpovídajícím přístupu větší orientace na občana; vítá skutečnost, že Soudní dvůr Evropské unie přijal rozhodnutí aktualizovat svou webovou stránku, aby byl uživatelsky přívětivější, a žádá jej, aby vynaložil úsilí na zlepšení své databáze tím, že ji více zaměří na uživatele; oceňuje úsilí, které Soudní dvůr Evropské unie vynakládá na komunikační kanály online a povzbuzuje jej, aby pokračoval v kvalitní práci;

45.  konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie v jednotlivých etapách uplatňoval doporučení Parlamentu z usnesení o udělení absolutoria na rok 2015(10), které se týká využívání služebních vozidel; zjišťuje, že opatření přijatá s cílem racionalizovat správu vozového parku jdou správným směrem; vítá novou interinstitucionální výzvu k podávání nabídek týkající se veřejné zakázky na leasing vozidel, která byla vyhlášena v roce 2016 a jejímž cílem je zajistit finanční úspory v této oblasti; se znepokojením konstatuje, že v roce 2016 bylo uspořádáno 21 letů s náklady 3 998,97 EUR za účelem vyslání řidičů na služební cestu, aby řídili vozidla členů Soudního dvora nebo Soudu pro veřejnou službu v domovských členských státech těchto členů;

46.  vítá úsilí Soudního dvora Evropské unie o dosahování náročných cílů v oblasti ochrany životního prostředí a žádá, aby bylo těchto cílů dosaženo včas; vybízí tento orgán, aby uplatňoval zásady zelených veřejných zakázek, a vyzývá ke stanovení pravidel a dostatečného rozpočtu na kompenzaci emisí CO2;

47.  bere na vědomí podrobné informace o politice v oblasti nemovitostí, zejména pokud jde o výstavbu pátého rozšíření stávajícího komplexu budov;

48.  bere na vědomí další zkušenosti získané v oblasti otevřených kanceláří; je znepokojen tím, že výhody jako snížení prostorových potřeb a zisk z hlediska snazší komunikace a vyšší pružnosti by mohly být vyváženy nižší důvěrností, omezeními při práci na spisech vyžadujících vysokou míru soustředění a ztrátou soukromí; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby posoudil pozitivní a negativní dopady na pracovní podmínky s přihlédnutím k potřebám zaměstnanců a informoval Parlament o výsledcích tohoto hodnocení;

49.  vítá, že Soudní dvůr Evropské unie na začátku roku 2016 přijal pokyny k informování a ochraně oznamovatelů, a připomíná, že ochrana oznamovatelů je záležitostí, jež je v oblasti veřejné správy Unie brána vážně a musí být vždy pečlivě uvážena; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby své zaměstnance vybízel k tomu, aby se seznámili s pokyny z roku 2016 a aby zdůraznil důležitou úlohu oznamovatelů při odhalování protiprávního jednání; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby své zaměstnance povzbuzoval, aby ve vhodných případech pokynů z roku 2016 využívali; žádá Soudní dvůr, aby včas předložil podrobné informace o případech oznamovatelů, jak byly tyto případy vyřešeny a uzavřeny;

50.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum s dostatečnými rozpočtovými zdroji, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením identity a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;

51.  konstatuje, že jmenování členů Soudního dvora Evropské unie je v pravomoci členských států podle článků 253 a 254 SFEU; upozorňuje na důležitost včasné nominace a jmenování soudců pro výkonnost Soudního dvora Evropské unie; požaduje nové pravidlo, které by stanovilo konkrétní lhůtu pro (opakovanou) nominaci soudce dostatečnou dobu před koncem mandátu soudce, a vyzývá Radu, aby při jmenování soudců Soudního dvora Evropské unie zvažovala náklady vůči přínosům; kritizuje protiprávní jmenování – bez výzvy k podání kandidatur – dvou soudců pro Soud pro veřejnou službu s mandátem, který navíc trval pouze od 14. dubna 2016 do 31. srpna 2016;

52.  konstatuje, že jeden z dvou soudců Soudu pro veřejnou službu, kteří byli jmenováni dne 1. dubna na období do 31. srpna 2016, obdržel v souladu s čl. 4 písm. a) nařízení Rady (EU) 2016/300(11)příspěvek na zařízení (18 962,25 EUR), v souladu s čl. 4 písm. c) tohoto nařízení mu byly nahrazeny cestovní výdaje (493,10 EUR) a v souladu s čl. 4 písm. d) výdaje spojené se stěhováním (2 972,91 EUR); kromě toho konstatuje, že stejnému soudci byl vyplacen na konci mandátu přechodný příspěvek na šest měsíců v celkové výši 47 070 EUR; s politováním bere na vědomí nepřiměřené náklady spojené s převzetím a ukončením „čtyřměsíčního mandátu“ jednoho z těchto soudců, které dosahují 69 498,25 EUR navíc k platu, který soudce obdržel; vyzývá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil, zda je délka mandátu úměrná výše uvedeným příspěvkům, až bude jmenovat příští soudce; vyzývá Radu, aby přehodnotila podmínky a výši těchto příspěvků a odpovídajícím způsobem revidovala nařízení Rady (EU) 2016/300; odsuzuje takové plýtvání penězi daňových poplatníků Unie;

53.  dále konstatuje, že Tribunál (kasační senát, rozsudek ze dne 23. ledna 2018 ve věci T-639/16 P)(12) považuje druhý senát Soudu pro veřejnou službu ustaveného tak, že disponuje jedním ze soudců s „čtyřměsíčním mandátem“ za senát bez oprávnění, což zneplatňuje rozhodnutí uvedené v dotčeném rozhodnutí i všechna další rozhodnutí druhého senátu v tomto složení; táže se Soudního dvora Evropské unie, která rozhodnutí druhého senátu v uvedeném složení jsou rozhodnutím Tribunálu dotčena; žádá, aby se Rada k tomuto selhání vyjádřila a objasnila, kdo za to nese odpovědnost;

54.  žádá Soudní dvůr Evropské unie, aby zvážil rozšíření jazyků, v nichž se konají porady Soudního dvora Evropské unie, zejména Tribunálu, na jiné jazyky než francouzštinu; vítá žádost předsedy Tribunálu z února 2016 o posouzení dopadu změny poradního jazyka, které dosud nebylo dokončeno;

55.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Unie; poznamenává, že v této chvíli nelze předpovědět finanční, správní, lidské a jiné důsledky spojené s vystoupením, a žádá Radu a Účetní dvůr, aby provedly posouzení dopadu a informovaly Parlament o jeho výsledcích do konce roku 2018.

(1) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(2) Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(4) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2017: „Přezkum výkonnosti vedení soudních řízení u Soudního dvora Evropské unie“.
(7) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2017 v odstavci 16.
(8) Viz odst. 98 bod c) zvláštní zprávy Účetního dvora č. 14/2017, v níž Účetní dvůr zjistil následující aspekty: nedostupnost referendářů, pracovní zátěž soudců, generálních advokátů a jejich referendářů, nové přidělení věcí kvůli konci funkčního období soudců.
(9) Viz odst. 38, obrázek 6 zvláštní zprávy č. 14/2017.
(10) Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 116.
(11) Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).
(12) ECLI:EU:T:2018:22.


Udělení absolutoria za rok 2016: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
PDF 407kWORD 49k